Název materiálu: Vnější geologické děje a horniny usazené Jméno autora: Mgr. Magda Zemánková Materiál byl vytvořen v období: 2. pololetí šk. roku 2010/2011
Materiál je určen pro ročník: 9. Vzdělávací oblast: Přírodopis Vzdělávací obor: Geologie Tematický okruh: Petrologie
Metodický list: Spustit v aplikaci MS Office PowerPoint. Prezentaci je vhodné doplnit výkladem.
Vnější geologické děje
Horniny usazené
Vnější geologické děje Zdroj energie: sluneční záření a gravitace • působení vody, ledu, větru a organismů • rozrušování a rozpad hornin a nerostů = zvětrávání
Mechanické (fyzikální) zvětrávání • vznik trhlin díky teplotním změnám • voda a kořeny rostlin do trhlin = kusy a úlomky hornin • přemísťování úlomků – voda, vítr, gravitace
Vnější geologické děje Chemické zvětrávání • úlomky snáze podléhají chemickému působení vody • vznik nových látek (chemická změna) Příklady: • působení vody a kyslíku na nerosty s obsahem železa = vznik Fe2O3 - rezavý povlak limonitu na železné rudě • oxid uhličitý a voda rozpouští vápence, po vyprchání CO2 se vápenec znovu vyloučí – krasové jevy • živce, slídy – změna na jílové nerosty (např. kaolinit) • některé nerosty velmi odolné – křemen, granát, zlato
Větrná eroze
Mrazové zvětrávání:
Zdroj: geol.jex.cz
Zdroj: geologie.vsb.cz
Krasové jevy - Javoříčské jeskyně Zdroj: czech-tim.cz
Vodní eroze Zdroj: vsekolemmne.blog.cz
Povlak limonitu na pyritu (žel. ruda) Zdroj: http://pavprov.rajce.idnes.cz
Horniny usazené • cizím slovem – sedimenty • částice rozrušených hornin jsou přenášeny na níže položené místo, kde se ve vrstvách usazují • charakteristickým tělesem je deskovitá vrstva, ohraničená podložní (spodní) a nadložní (horní) plochou • Vzdálenost mezi plochami = mocnost vrstvy Více vrstev nad sebou = souvrství Pořadí vrstev nad sebou = vrstevní sled Travertin (vrstvy), Zdroj: vyuka.zsjarose.cz
Činitelé ovlivňující usazování • • • •
Gravitace – sutě, kamenné laviny Vítr – tam, kde chybí rostlinný pokryv (pouště) Led – ledovcové štěrky, bludné balvany Voda – jílovité sedimenty (bahno), písky, štěrky
Ledovcová moréna Zdroj: unlessyou.org
Vznik a dělení sedimentů • úlomkovité (klastické) - zpevněné a nezpevněné vznik nahromaděním úlomků jiných hornin
• organogenní vznik z pozůstatků organismů
• chemogenní krystalizací z roztoků Slepenec (úlomkovitá hornina) Zdroj: vyuka.zsjarose.cz
• mnoho sedimentů obsahuje zkameněliny
Úlomkovité sedimenty • • • •
po určité době deskovité nebo čočkovité těleso – vrstva vrstevnatost – základní znak spodní vrstva vždy starší než vrstva nad ní vrstvy, obsahující stejné zkameněliny, jsou stejně staré – důležitý poznatek pro paleontologii
Ichtiosaurus druhohory Zdroj: wikipedia
Meganeura – obrovská prvohorní vážka Zdroj: http://forusrakos.blog.cz
Úlomkovité sedimenty nezpevněné • • • •
dělíme podle velikosti částic > 2 mm štěrk 0,06 – 2 mm písek < 0,06 mm prach a jíl
Vrstva písčitého štěrku Zdroj: http://atlas.horniny.sci.muni.cz
Úlomkovité sedimenty zpevněné • vlivem tlaku nadloží dojde ke zpevnění dolní vrstvy = stmelení úlomků v pevnou horninu • štěrk
→
• písek • jíl prach
→ → →
slepenec (zaoblené úlomky) brekcie (ostré úlomky) pískovec jílovec, jílovitá břidlice cihlářská hlína
Slepenec
Slínovec (<0,06mm)
Droba (podobná pískovci)
Zdroj: http://atlas.horniny.sci.muni.cz
Pískovec • • • • • •
většinou zrna křemene, živců vápencový nebo železitý tmel složení podle místa výskytu různé barvy – šedá, žlutá, červená snadno se drolí a zvětrává stavebnictví, sochařství, kamenictví
Zdroj:http://atlas.horniny.sci.muni.cz
Jílovec, jílovitá břidlice jílovec • složení: jílové minerály • světle až tmavě šedá barva, někdy další barvy (zelená) • lavicovité, deskovité útvary břidlice • tmavě šedá až černá • odlučnost v tenkých vrstvách = břidličnatost • nelze rozplavit ve vodě Zdroj: http://atlas.horniny.sci.muni.cz
Organogenní sedimenty • vznik z nahromaděných organismů • zbytky vápnitých schránek – vápence a dolomity • zbytky křemičitých schránek – buližníky • zbytky těl organismů – rašelina, uhlí, ropa Vápencová skála - Gibraltar Zdroj: davidcernoch.hostuju.cz
Vápence • CaCO3 - kalcit • obsah MgCO3 = dolomit • zbytky vápnitých schránek mořských živočichů • bílá, šedá barva, někdy barevné příměsi • vznik krasových jevů (rozpouštění vápence ve vodě s obsahem CO2 a následné vyloučení) • výroba vápna (na malty)
Zdroj:http://geologie.vsb.cz
Rašelina, uhlí, ropa rašelina • v mokřadech, nahromaděním zbytků odumřelých částí rostlin (mech rašeliník) bez přístupu vzduchu • palivo, vylepšení půd, stelivo pro dobytek, lázeňství uhlí • starší, hnědé – třetihory, černé – prvohory (karbon) • odumřelé rostliny překryty usazeninami, zvýšený tlak, bez přístupu vzduchu, miliony let – prouhelňování ropa (a zemní plyn) • vznik ze zbytků vodních rostlin uhlí, ropa a zemní plyn – fosilní paliva, nejdůležitější zdroj energie pro lidstvo
Hnědé uhlí Zdroj: geologie.vsb.cz
Vrstvy rašeliny Zdroj: wikipedia
Ropa → Zdroj: geologie.vsb.cz
Černé uhlí Zdroj: geologie.vsb.cz
Ložiska v ČR
Zdroj: is.muni.cz
Chemogenní sedimenty • v mělkých mořských zátokách • odpařováním mořské vody • ložiska vykrystalizovaných sedimentů – evaporit
Příklady: • sůl kamenná (NaCl) • sádrovec (CaSO4·2H2O) • chemogenní vápenec (CaCO3) • sedimentární železná ruda - (Fe2O3)
Vznik ložiska evaporitu Zdroj: leccos.com
Travertin -chemogenní vápenec (dutiny po uniklém CO2)
Sůl kamenná Zdroj: mineralium.com
Zdroj: geologie.vsb.cz
Limonit ↓ – želez. ruda Fe2O3.nH2O Zdroj: web.natur.cuni.cz
Sádrovec ↑ Zdroj: geologie.vsb.cz
Hematit → – železná ruda Fe2O3
Zdroj: web.natur.cuni.cz
Otázky • jak souvisí činnost vody a vzduchu se slunečním zářením? • Jaký je rozdíl mezi mechanickým a chemickým zvětráváním? • Uveď příklady krasových jeskyní v ČR. • Jak je možné, že můžeme v náplavech některých řek rýžovat zlato ale nikdy měď? • K čemu se používají nezpevněné usazené horniny se zrny většími než 0,06 mm? • Kde jsou v ČR a zejména v sousedních zemích významné solné doly?
