Kubismus obecně Jako avantgarní umělecký směr vznikl roku 1906 v
experimentech v ateliérech Picassa a Braquea (jsou považováni za jeho průkopníky) Přinesl s sebou zcela nové pojetí malířství i sochařství, inspiroval architekturu a dekorativní umění V počátcích byl inspirován africkým, mikronéským a indiánským uměním, které se na přelomu století dostalo do povědomí sběratelů umění i umělců Viděli prvopočátek zjednodušení a abstrakce, fascinovala je jeho
bezprostřednost i čistota vyjádření Patrně nejvíce byl okouzlen Pablo Picasso
Název kubismus poprvé použil francouzský kritik Louis
Vauxcelles roku 1908 při popisu jednoho z Braqueových obrazů Obraz byl podle něj plný „bizarre cubiques“, plný malých
bizarních kostiček. Název se rychle ujal, i když Picasso a Braque nebyli jeho velkými příznivci.
Český kubismus Český kubismus se rozvíjel zcela unikátním způsobem v malířství,
sochařství, architektuře i dekorativním umění (hlavně v letech 1910 – 1914) Česká kubistická architektura je světovým unikátem – nikde jinde na světe se kubismus v architektuře v takové míře neprojevil. Typickými prvky české kubistické architektury jsou například ostré hrany či krystalické struktury Po vzniku samostatného Československa cítili kubističtí architekti potřebu přispět ve svém oboru k hledání národní identity. Inspiraci nalezli ve slovanském folklóru a v jejich snažení vzešla druhá etapa českého kubismu – rondokubismus.
Art Deco Je univerzální dekorativní styl, rozšířený především v Evropě a USA ve
20. a 30. letech dvacátého století Nese rysy mnoha směrů, především kubismu, futurismu a secese Název odvozen od fr. názvu výstavy v Paříži r. 1925 (Exposition Internationale des Arts Decoratifs Industriels et Modernes); propagace života v novém –moderním- světě Abstrakce, tvarové deformace a zjednodušení tvarů, jasné barvy, lehká elegance, nepřezdobenost Inspirace též orientálními, řeckými, římskými, egyptskými či mayskými motivy – moderně zpracováno Oblíbený u nejvyšší i střední vrstvy pro své varianty, i dnes oblíben pro svou nadčasovost Úpadek v roce 1929 (krach na newyorské burze), po válce již ne
Rondokubismus Označovaný též jako národní styl, české art deco, obloučkový
kubismus či národní dekorativismus. V počátcích byl naprosto opomíjen. První – negativní- reakce pocházejí od funkcionalistických historiků umění, kteří jím pohrdali, obdobně jako kubismem. V 90. letech dochází ke snaze umístit tento specificky český styl do evropského kontextu art deco. Hlavní důraz byl kladen na výzdobu a ozdobnost, na ornamentálně obloučkové pojetí fasády a bohaté využívání barev, zejména trikolórní kombinace. Stavěly se státní a veřejné domy, budovy ministerstev, úřadů, bank a pojišťoven, činžáky a nájemní domy.
Pavel Janák 12.3.1882 – 11.8.1956 Vídeňská technika – Otto Wagner VUT – Josef Schulz Německá vys. škola technická - J. Zítek Spolupráce s Kotěrou (výstavní pavilony, 1908 – Jubilejní výstava) Později se od Kotěry oddělil a na protest proti strohosti kotěrovské moderny rozvinul myšlenky architektonického kubismu 1907 – Spoluzaložení Artělu, věnoval se intenzivně tvorbě designu ( nábytek, porcelán atd) Spoluzaložil i národní sloh
Později příklon k funkcionalismu Byl hradním architektem – 50. léta Díla: Hlávkův most, kolonie vil na Babě
Palá Palác Adria Rondokubismus Architekti P. Janák a J. Zaschem Inspirováno renesančními italskými paláci Šest mohutných věží s cimbuřím navozuje dojem pevnosti Neoklasicistní sochy – Merkur, Perun, Démétér, sousoší Mořeplavba Ve 30. letech kavárna Réunione Od roku 1957 zde sídlil Filmový klub Na jeho místě stál původně palác Thunského, postaven v letech 1806 - 1810
Škodů kodův palá palác Projekt Pavla Janáka, volně navazuje na jeho předchozí projekt – palác
Adria (nejedná se o rozšíření, mají např. jiného investora) Pozdní kubismus Budova vyprojektována v roce 1929 pro ředitelství Škodových závodů (brzy Škodův palác) Původně mělo jít o úpravu území s několika menšími barokními domy, o jejich spojení; Škoda ale požadoval novostavbu -> proto návrh pětipatrové budovy s kubistickými prvky (zejména nad hlavním vchodem a ve vyšších patrech průčelí) Po dokončení hlavní části pokračuje projekt druhou částí Dnes sídlo pražského magistrátu
Josef Gočár 13.3.1880 – 10.9.1945 UMPRUM – Jan Kotěra Později spolupracoval s Kotěrou v jeho ateliéru. Spoluzakladatel Pražských uměleckých dílen – Artěl Inspirace v cizích zemích Navrhoval kubistický nábytek – masivní oproti Janákovi a jiným. Spoluzakladatel národního slohu – rondokubismu Ocenění: Řád francouzské čestně legie, členství v České akademii věd a umění
Později se věnoval funkcionalismu Realizace v Praze a Hradci Králové O své práci hovořil jen velmi zřídka, věřil tomu, že kdo hodně mluví, málo cítí
Dům u Černé Matky Boží Vystaven v letech 1911-1912 jako obchodní dům Architekt Josef Gočár Zapojení novodobé architektury do historického centra Na průčelí stojí soška Černé Matky Boží, od níž se odvíjí název Původně vybudován za účelem obchodního domu 18.10.1994 slavnostní znovuotevření za účasti Václava Havla Od roku 2005 je v 1. patře opět otevřena kavárna Grand Café Orient 2. – 3. patro slouží pro expozici českého kubismu, která je zaměřena na nejvýznamnější etapu kubismu v českých zemích a to léta 19101919 2010 se dům dostává na seznam kulturních památek
Legiobanka Rondokubismus Postavena podle projektu Josefa Gočára v letech 1921-23 na
místě zbořeného pivovaru U Bucků Na pilířích polopostavy legionářů se jmény bojišť ruské, francouzské a italské fronty Parapet druhého patra pokrývá reliéfní vlys Otty Gutfreunda „Návrat legií“ Název „Legiobanka“ se odvíjí od původní myšlenky ukládání žoldu československých legionářu v Rusku a Francii
Otakar Novotný 11.1.1880 – 4.4.1959 UMPRUM – Jan Kotěra (1900 – 1903) Teoretik a později předseda SVU Mánes Za svůj život prošel Novotný modernou, kubismem, národním stylem i funkcionalismem Novotný hojně cestoval, což jej vedlo k mnoha inspiracím. Po studiích navštěvoval Holandsko (mimo jiného) – inspirace v jednoduchém stylu: př. Štencův dům (1911) Novotný vycházel z moderny, ale později se též připojil ke kubistům.
Novotný - kubista Přichýlení ke kubismu později Kubistické období počítáme od roku 1911 – 1921 I po první světové válce jsou některé jeho návrhy značně radikální Př. Návrh krematoria v Pardubicích (1919) Poté pozdní kubismus: př. Učitelské domy Novotný navrhoval i kubistické interiéry př. židle z roku 1922
Později se Novotný distancuje od své kubistické tvorby Profesor na UMPRUM 1929 – 1954 Budova SVU Mánes 1930 Publikační činnost
Učitelské domy Autorem Otakar Novotný Postaveny v letech 1919 – 1921 Investorem byl svaz učitelů Průčelí je vyhotoveno z umělého kamene Uvnitř jsou dvou a třípokojové byty Jsou na nich patrné znaky pozdního kubismu a art deco
Štencův dům Od arch. Otakara Novotného Zcela nahoře pod čtvrtválcovou skleněnou střechou býval
speciální fotoateliér Ústředním prostorem bylo malé atrium Po listopadu 1989 byl dům vrácen rodině Jana Štence stejně jako unikátní historický archiv
Josef Chochol 13.12. 1980 – 6.6.1956 Vídeň – Otto Wagner
•České kubistické architektuře se věnoval jen 4 roky •V Praze spolupracoval s výtvarníky z tzv. skupiny Tvrdošíjných (Josef Čapek, Václav Špála) •Člen Devětsilu •Člen Spolku výtvarných umělců Mánes (v období okupace kompromitoval svými proněmeckými příspěvky, za což byl po válce vyloučen)
•Architektonické soutěže (především stavba nemocnic) •Oceněn i v rámci jiných evropských zemí (Brusel) •Artěl •Později se věnoval purismu •Urbanista (projektuje sídelní útvary -města, vesnice- jako funkční celky)
Emil Králíček 11.10.1877 - 1930 Praxe u Antonína Balšánka
Historismus, secese, kubismus Okolo roku 1900 - Darmstadt Tvořil anonymně ve firmě Matěje Blechy – donedávna nebyl znám Později projektoval ve firmě Králíček – Štorc 1930 – spáchal sebevraždu
Pracující a spolupracující: Adéla Bulasová Anna Kalousková Kateřina Novotná Eva Dušáková Bety Stárková Dora Drdová Dominik Fiala Alžběta Kyslíková Jana Antonson Martin Skopový Linda Žižlavská Sára Hešíčová Lukáš Polášek
