Název akce: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje

Název akce: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje

Obsah: 1. Účel a cíl programu rozvoje 2. Charakteristika územního celku Svitavy 3. Členění územního celku 4. Výchozí podklady 5. Vodovody 5.1 Výpočet potřeby vody 5.2 Výchozí stav 5.2.1

Popis zásobení

5.2.2

Počet zásobených obyvatel a sídel

5.2.2.1 Skupinové vodovody 5.2.2.2 Samostatné vodovody 5.2.3

Popis vodovodů


Zdroje

5.2.4.1 Skupinové vodovody 5.2.4.2 Samostatné vodovody 5.3 Výhledový stav 5.3.1

Popis zásobení

5.3.2


5.3.3

Zdroje


Rozvoj vodovodů

5.3.4.1 Skupinové vodovody 5.3.4.2 Samostatné vodovody

5.3.5

Nouzové zásobení vodou

5.3.5.1 Specifická potřeba vody v době NZV 5.3.5.2 Množství vody pro obyvatele ÚC Svitavy 5.3.5.3 Navržené zdroje pro NZV 5.3.5.4 Obce přiřazené ke zdrojům NZV 5.3.5.5 Opatření na zdrojích NZV 6. KANALIZACE 6.1 Výpočet produkce a znečištění odpadních vod 6.1.1 Výpočet produkce odpadních vod od obyvatelstva 6.1.2 Výpočet produkce odpadních vod a znečištění z průmyslu, Souhrnna_zprava.doc

Strana : 1


zemědělství a vybavenosti 6.1.3 Množství odpadních vod produkované v okrese Svitavy ve vazbě na povodí 6.2 Výchozí stav 6.2.1 Všeobecně 6.2.2 Čistírny odpadních vod 6.2.3 Kanalizace 6.3 Výhledový stav 6.3.1 Všeobecně 6.3.2 Čistírny odpadních vod 6.3.3 Nadobecní systémy

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 2


1.

Účel a cíl programu rozvoje

Účelem Programu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje je stanovení základní koncepce rozvoje zásobování vodou a odkanalizování sídel Pardubického kraje. V této projektové dokumentaci je řešen územní celek Svitavy, který je jeden ze čtyř celků, přináležejících do Pardubického kraje. Rozvoj UC Svitavy je řešen do výhledového roku 2015. Program by měl sloužit orgánům státní správy a zástupcům měst a obcí k orientaci při řízení správy a rozvoje infrastruktury veřejných vodovodů a kanalizací, jako podklad pro územní rozhodování, při posuzování žádostí o dotace a úvěry a při rozhodování případných konfliktů zájmů mezi jednotlivými zúčastněnými subjekty. Program rozvoje vodovodů a kanalizací celku Svitavy zahrnuje zhodnocení stávajícího stavu zásobování vodou a odkanalizování měst a obcí a návrh výhledového řešení. Výchozím stavem je stav k roku 2000 a výhledovým rokem je rok 2020 (údaje z roku 2020 jsou stejné pro rok 2015). Součástí Programu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje jsou bilanční údaje o množství vody, základní směry technického řešení, výpočet investičních nákladů jednotlivých staveb a jejich realizace v doporučených časových obdobích.

2. Charakteristika územního celku Pardubický kraj se skládá ze čtyř územních celků, z nichž jeden je územní celek Svitavy. UC Svitavy se nachází v jihovýchodní části kraje. Na severu sousedí s UC Ústí nad Orlicí, na západě s UC Chrudim. Oba tyto UC přináleží k Pardubickému kraji. Na východě sousedí se třemi UC a to Šumperk, Olomouc a Prostějov. Tyto UC jsou součástí Olomouckého kraje. Na jihu sousedí s UC Blansko, jenž patří do Jihomoravského kraje a s UC Žďárem nad Sázavou, který přináleží do kraje Vysočina. Celková rozloha UC Svitavy činí 1334,6 km2, z čehož 814 km2 je zemědělská půda, 413,3 km2 lesní plochy, 9,5 km2 vodní plocha, 15 km2 zastavěná plocha a 82,5 km2 ostatní plocha. Souhrnna_zprava.doc

Strana : 3


V roce 2000 žilo na území UC Svitavy 105 442 obyvatel s trvalým pobytem, z čehož vyplývá hustota obyvatel na 1 km2. Dle podkladů Českého statistického úřadu o vývoji počtu obyvatel bude v roce 2020 počet obyvatel s trvalým pobytem činit 105 243. Dle podkladů ČSÚ je v územním celku Svitavy k roku 2000 evidováno 12 514 osob s částečně omezeným pobytem. S tímto počtem se počítá i ve výhledovém roce 2020. Z obou čísel vyplývá, že k výhledovému roku dojde k poklesu počtu obyvatel, a to o 199 osob. Hustota osídlení k roku 2020 bude činit 78,86 obyvatel na 1 km2. Z přiložené přehledné situace je zřejmé, že pro sídelní strukturu svitavského celku je charakteristická značná rozdrobenost a roztříštěnost sídel. Z tohoto celkového počtu je 49,5 % obyvatel v šesti městech, což jsou Svitavy, Moravská Třebová, Litomyšl, Polička, Jevíčko a Bystré. V daném územním celku se nachází 35 sídel s počtem trvale bydlících obyvatel 200, 40 sídel s počtem obyvatel od 200 – 500, 21 sídel s počtem 500 – 1000 obyvatel, 14 sídel s počtem 1000 – 2000 obyvatel, 2 sídla s počtem 2000 – 5000 obyvatel, 1 sídlo s 5000 – 10 000 obyvateli, 3 sídla s počtem 10 000 – 30 000 obyvatel. Z geometrického členění je převážná část územního celku tvořena Svitavskou pahorkatinou, jejímiž podcelky jsou Českomoravská vrchovina a Loučenská tabule. Na jihozápad zasahuje Hornosvratecká vrchovina, podcelky Žďárské vrchy a Nedvědická vrchovina. Východní část územního celku je tvořena Moravskotřebovskou pahorkatinou, která je podcelkem Podorlické pahorkatiny a na jihovýchodě je Malá Haná podcelek Boskovické brázdy. Členitý terén územního celku nezahrnuje ani klasické nížiny, ani horské celky. Nejnižší nadmořská výška je v místech, kde opouští území územního celku Loučná u Cerekvice nad Loučnou. Nejvyšší nadmořská výška je na západním okraji katastrálního území Pusté Rybné, dosahující výšky cca 750 m n.m. Hydrologické poměry jsou ovlivněny polohou na hlavním evropském rozvodí. Z centrální části územního celku odvádí vody Svitava, jihozápadní část leží v povodí Svratky, východ je v povodí Třebůvky a severovýchod v povodí Moravské Sázavy. Tyto vody se stékají v Moravě a jsou Dunajem odváděny do Černého moře. Severozápadní část územního celku leží v povodí Loučné, levostranného přítoku Labe. Tyto vody odvádí Labe do Severního moře. Vodních ploch je v územním celku poměrně málo, největší je rybník Hvězda. Zásoby podzemních vody z jižní části územního celku využívají 2 přivaděče zásobující Brno, tzv. 1. a 2. březovský vodovod. Na severozápadě je rozsáhlé území součástí ochranného pásma podzemních vod Vysokomýtské synklinály. Do územního celku zasahuje CHOPAV – Východočeská křída. Z širšího pohledu se zařazuje území územního celku do oblasti středně vodné se specifickým odtokem 6 – 10 l.s.km-1. Povrchový odtok je značně rozkolísaný, což je dáno malou retenční schopností území. Klimatické poměry jsou v jednotlivých částech územního celku odlišné. Nejpříznivější podmínky má severozápad a jihovýchod s průměrnou roční teplotu nad 7oC a průměrným úhrnem srážek pod 600 mm. Centrální část územního celku je vlhčí a chladnější, průměrné srážky dosahují 700 mm, průměrná teplota je 6oC. Ještě chladnější a vlhčí je jihozápadní část územní celeku s vyšší průměrnou nadmořskou výškou. Územní celek není bohatý na nerostné suroviny. Z celostátního hlediska jsou významné zásoby žáruvzdorných jílů na rozhraní Českotřebovské vrchoviny, na západě Moravskotřebovské pahorkatiny a Malé Hané na východě. Těžba kamene a zpracování je jen místního významu. Lesy zaujímají 33,9 % rozlohy územního celku. Rozsáhlejší celky jsou v oblasti Kozlovského a Hřebečského hřbetu v centrální části územního celku.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 4


3. Členění územního celku V územním celku jsou čtyři obce s rozšířenou působností. Jedná se o čtyři města – Svitavy, Moravská Třebová, Litomyšl a Polička. Město Svitavy Pod město Svitavy patří 28 sídel. Z tohoto celkového počtu sídel jsou 2 města – Svitavy (městské části Svitavy, Lačnov, Lány a Předměstí) a Březová nad Svitavou a 26 obcí včetně svých místních částí. K městu Svitavy jsou přiřazeny tyto obce a města: Obce – Banín, Bělá nad Svitavou, Bohuňov, Brněnec (místní části Brněnec, Chrástová Lhota, Moravská Chrástová), Dětřichov, Hradec nad Svitavou, Chrastavec (místní části Crastavec, Půlpecen), Javorník, Kamenní Horka, Karle, Koclířov (místní část Koclířov, Hřebeč), Kukle, Lavičné, Mikuleč, Opatov, Opatovec, Pohledy (místní část Pohledy, Horní Hynčina), Radiměř, Rohozná (místní části Rohozná, Manova Lhota), Rozhraní, Rudná, Sklené, Študlov, Vendolí, Vítějeves, Želivsko (místní části Želivsko, Horákova Lhota) Města – Svitavy, Březová nad Svitavou Z tohoto celkového počtu je -

sídlo s počtem 10 000 – 30 000 obyvatel – 1 sídlo – Svitavy

-

sídlo s počtem 5 000 – 10 000 obyvatel – 0 sídel

-


-

sídlo s počtem 1 000 – 2 000 obyvatel – 5 sídel – Brněnec, Březová nad Svitavou, Hradec nad Svitavou, Opatov, Pustiměř.

-

sídlo s počtem 500 – 1 000 obyvatel – 4 sídla – Koclířov, Opatovec, Rohozná, Vendolí

-

sídlo s počtem 200 – 500 obyvatel – 12 sídel – Banín, Světlá nad Svitavou, Dětřivoc, Chrastavec, Javorník, Kamenná Horka, Karle, Mikuleč, Pohledy, Rozhraní, Sklené, Vítějeves

-

sídlo s počtem 0 – 200 obyvatel – 6 sídel – Bohuňov, Kukle, Lavičné, Rudná, Študlov, Želivsko.

Město Moravská Třebová Pod město Moravská Třebová patří 33 sídel. Z tohoto celkového očtu sídel jsou dvě města – Jevíčko (městská část Jevíčko a Zadní Arnoštov) a Moravská Třebová (městská část Moravská Třebová, Boršov, Předměstí, Sušice, Udánky) a 31 obcí včetně jejich místních částí. K městu Moravská Třebová jsou přiřazeny tyto obce a města: Obce – Bělá u Jevíčka (místní části Bělá u Jevíčka, Smolná), Bezděčí u Trnávky (místní části Bezděčí u Trnávky, Unerázka), Biskupice (místní části Biskupice, Zlesí), Borušov (místní částti Borušov, Svojanov), Březina (místní části Březina, Šnekov), Bžřezinky, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Gruna (místní části Gruna, Žipotín), Hartinkov, Chornice, Janůvky, Jaroměřice, Koruna, Křenov, Kunčina (místní část Kunčina, Nová Ves), Linhartice, Malíkov, Městečko Trnávka (místní část Městečko Trnávka, Souhrnna_zprava.doc

Strana : 5


Bohdalov, Lázy, Ludvíkov, Mezihoří, Nová Roveň, Pacov, Pěčíkov, Petrůvka, Plechtinec, Přední Arnoštov, Stará Roveň), Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Slatina (místní části Slatina, Březinka), Staré Město (místní části Staré Město, Bílá Studně, Petrušov, Radišov), Třebařov, Útěchov, Víska u Jevíčka, Vranová Lhota, Vrážné, Vysoká. Města – Jevíčko, Moravská Třebová Z tohoto celkového počtu je -

sídlo s počtem 10 000 – 30 000 obyvatel – 1 sídlo – Moravská Třebová

-


-

sídlo s počtem 2 000 – 5 000 obyvatel – 1 sídlo - Jevíčko

-

sídlo s počtem 1 000 – 2 000 obyvatel – 4 sídla – Jaroměřice, Kunčina, Městečko Trnávka, Třebařov

-

sídlo s počtem 500 – 1 000 obyvatel – 6 sídel – Dlouhá Loučka, Chornice, Linhartice, Rychnov na Moravě, Staré Město, Vranová Lhota

-

sídlo s počtem 200 – 500 obyvatel – 7 sídel – Bělá u Jevíčka, Bezděčín u Trnávky, Biskupice, Březina, Dětřichov u Moravské Třebové, Křenov, Mladějov na Moravě

-

sídlo s počtem 0 – 200 obyvatel – 14 sídel – Borušov, Březinky, Gruna, Hartinkov, Janůvky, Koruna, Malíkov, Radkov, Rozstání, Slatina, Útěchov, Víska u Jevíčka, Vrážné, Vysoká..

Město Litomyšl K městu Litomyšl je přiřazeno 35 sídel. Z tohoto počtu je jedno město Litomyšl (městká část Litomyšl, Kornice, Lány, Nedošín, Nová Ves u Litomyšle, Pazucha, Suchá, Zahájí, Záhradí) a 31 obcí včetně jejich místních částí. Pod město Litomyšl spadají tyto obce a města: Obce – Benátky, Bohuňovice, Budislav, Cerekvice nad Loučnou (místní část Cerekvice nad Loučnou, Pekla), Čistá, Desná, Dolní Újezd (místní části Dolní Újezd, Jiříkov, Václavky), Horky, Horní Újezd, Chmelík, Chotěnov, Chotovice, Janov )místní část Janov, Gajer, Mendryka), Jarošov, Lubná, Makov, Morašice (místní části Morašice, Říkovice, Višňáry,Lažany), Nová Sídla (místní části Nová Sídla, Sedlišťka), Nová Ves u Jarošova, Osík, Poříčí u Litomyšle (místní části Poříčí u Litomyšle, Mladočov, Zrnětín), Příluka, Řídký, Sebranice (místní části Sebranice, Vysoký Les), Sedliště, Strakov, Suchá Lhota, Trstěnice, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Němčice (místní části Člupek, Němčice, Pudílka, Zhoř), Sloupnice (místní části Dolní Sloupnice, Horní Sloupnice, Končiny 1.díl, Končiny 2.díl) a Vlčkov. Z tohoto celkového počtu je -

sídlo s počtem 10 000 – 30 000 obyvatel – 1 sídlo – Litomyšl

-


-


-

sídlo s počtem 1 000 – 2 000 obyvatel – 2 sídla – Dolní Újezd, Sloupnice

-

sídlo s počtem 500 – 1 000 obyvatel – 8 sídel – Cerekvice nad Loučnou, Čistá, Janov, Lubná, Morašice, Osík, Sebranice, Němčice

-

sídlo s počtem 200 – 500 obyvatel – 11 sídel – Benátky, Budislav, Desná, Horní Üjezd, Chmelík, Makov, Nová Sídla, Poříčí u Litomyšle, Sedliště, Trstěnice, Vidlatá

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 6


Seč -

sídlo s počtem 0 – 200 obyvatel – 13 sídel – Bohuňovice, Horky, Chotěnov, Chotovice, Jarošov, Nová Ves u Jarošova, Příluka, Řídký, Strakov, Suchá Lhota, Tržek, Újezdec, Vlčkov.

Město Polička Pod město Polička patří 20 sídel, z tohoto počtu jsou 2 města – Bystré (městké části Bystré a Hamry), Polička (městké části Polička, Dolní Předměstí, Horní Předměstí, Lazník, Modřec, Střítež) a 18 obcí včetně jejich místních částí. Pod město Polička spadají tyto obce a města: Obce – Borová, Březiny, Hartmanice, Jedlová, Kamenec u Poličky, Korouhev (místní část Korouhev, Lačnov), Květná, Nedvězí, Oldříš, Pomezí, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Sádek, Stašov, Svojanov (místní část Svojanov, Dolní Lhota, Hutě, Předměstí, Starý Svojanov, Studenec, Široký Důl, Telecí, Trpín (místní části Trpín, Hlásnice). Města – Bystré, Polička Z tohoto počtu je: -


-

sídlo s počtem 5 000 – 10 000 obyvatel – 1 sídlo – Polička

-

sídlo s počtem 2 000 – 5 000 obyvatel – 1 sídlo – Stašov

-

sídlo s počtem 1 000 – 2 000 obyvatel – 3 sídla – Bystré, Jedlová, Pomezí

-

sídlo s počtem 500 – 1 000 obyvatel – 3 sídla – Borová, Korouhev, Oldříš

-

sídlo s počtem 200 – 500 obyvatel – 10 sídel – Hartmanice, Kamenec u Poličky, Květná, Nedvězí, Pustá Kamenice, Sádek, Svojanov, Široký Důl, Telecí, Trpín

-

sídlo s počtem 0 – 200 obyvatel – 2 sídla – Březiny, Pustá Rybná.

Na území UC Svitavy je celkem 116 sídel, z nichž je 6 měst a 110 obcí. Z tohoto celkového počtu je -

sídlo s počtem 10 000 – 30 000 obyvatel – 3 sídla

-

sídlo s počtem 5 000 – 10 000 obyvatel – 1 sídlo

-

sídlo s počtem 2 000 – 5 000 obyvatel – 2 sídla

-


-

sídlo s počtem 500 – 1 000 obyvatel – 21 sídel

-

sídlo s počtem 200 – 500 obyvatel – 40 sídel

-

sídlo s počtem 0 – 200 obyvatel – 35 sídel.

4. Výchozí podklady Metodický pokyn pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Metodický pokyn Ministerstva zemědělství ČR pro výpočet pořizovací ceny Dotazníky pro obecní úřady pro zjištění potřebných údajů Projektové dokumentace vodovodů a kanalizací v jednotlivých obcích UC

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 7


PRVKUC okresu Svitavy, AQUATIS, 1997 Finanční údaje vodného, stočného za rok 2000 Podklady o intenzitě 15 min. deště, periodicity n, o průtoku a výhledovém znečištění v recipientech Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů Normy

ČSN 75 7111 – Pitná voda ČSN 73 0873 – Požární vodovody ČSN 75 5401 – Navrhování vodovodních potrubí ČSN 73 6701 – Stokové siete a kanalizačné prípojky ČSN 75 6401 – Čistírny městských odpadních vod.

Zákon 274/2001Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu Nařízení vlády 61/2003Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod

5. Vodovody 5.1 Výpočet potřeby vody Denní potřebné množství vody pro obyvatele je vyjádřeno specifickou spotřebou vody pro obyvatele Qs, určenou rozměrovou jednotkou l/os.den bude pro: -

stávající stav – hodnoty pro výchozí rok 2000, resp. Rok 2002 jsou uvedené jako údaj měřený, získaný od provozovatelů.

-

vývojové období do roku 2020 – hodnoty jsou zpracovány individuálně pro každou obec – spotřebiště samostatně dle charakteru, polohy obce, zdrojového zabezpečení. Pro výhled je ale dodržena zásada mírně stoupající tendence Qs.

Maximální denní potřeba – je vypočtena z průměrné denní potřeby Qp (m3/den), jako násobek koeficientem denní nerovnoměrnosti kd. Hodnota koeficientu kd byla určena na základě počtu obyvatel v daném sídle s přiřazením do příslušné kategorie, jenž jsou uvedeny v následujícím textu: 1. kategorie do 500 obyvatel 2. kategorie 501 – 2000 obyvatel

kd = 1,50 kd = 1,35

3. kategorie 2001 – 10 000 obyvatel 4. kategorie 10 001 – 100 000 obyvatel

kd = 1,30 kd = 1,25

5. kategorie 100 001 a více obyvatel

5.2

kd = 1,20

Výchozí stav

5.2.1 Popis zásobení Na ploše územního celku Svitavy se nachází 116 sídel. Z tohoto celkového počtu je 6 měst a 110 obcí. Některá města a obce mají své městské, resp. místní části. Mezi města patří Bystré, Jevíčko, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička a Svitavy. Souhrnna_zprava.doc

Strana : 8


Vodovody jsou vybudovány ve všech městech a obcích kromě jedné obce – Březiny, městské části a 6 místních částí obcí. Jedná se o obec Borušov – m.č. Svojanov, Městečko Trnávka – m.č. Nová Roveň, Morašice – m.č. Višňáry, Rohozná – m.č. Manova Lhota, Staré Město – m.č. Petrušov, Želivsko – m.č. Horákova Lhota, město Bystré – městká část Hamry. V UC Svitavy je 23 skupinových a 40 samostatných vodovodů. Z celkového počtu 116 měst a obcí (vč. městských a místních částí) je 150 sídel zásobeno ze skupinových vodovodů a 40 sídel zásobeno ze samostatných vodovodů. Ze skupinových vodovodů je zásobeno 95 942 obyvatel, což je 81,3% z celkového počtu trvale bydlících obyvatel a s časově omezeným pobytem. Ze samostatných vodovodů je zásobeno 12 121 obyvatel, což je 10,3% z celkového počtu trvale bydlících obyvatel a s časově omezeným pobytem. Celkem na UC Svitavy je zásobeno 108 063 obyvatel, což je 91,6% z celkového počtu trvale bydlících obyvatel a s časově omezeným pobytem. V následujícím textu jsou uvedeny skupinové a samostatné vodovody včetně sídel, které zásobují a počet zásobených obyvatel. 5.2.2


Zásobování obyvatel územního celku (UC) Svitavy je zajištěno 23 skupinovými a 40 samostatnými vodovody. V následujícím textu jsou uvedeny jednotlivé skupinové a samostatné vodovody. Skupinové vodovody 301 Skupinový vodovod Moravská Třebová 302 Skupinový vodovod Koruna 303 Skupinový vodovod Březina 304

Skupinový vodovod Svitavy

305

Skupinový vodovod Bohuňovice

306

Skupinový vodovod Janov

307

Skupinový vodovod Morašice

308

Skupinový vodovod Litomyšl

309

Skupinový vodovod Poličsko

310

Skupinový vodovod Bystré

311

Skupinový vodovod Svojanov – Rohozná

312

Skupinový vodovod Jevíčko

313 Skupinový vodovod Městečko Trnávka 314

Skupinový vodovod Bělá nad Svitavou

315

Skupinový vodovod Brněnec

316

Skupinový vodovod Chotovice

317

Skupinový vodovod Desinka

318

Skupinový vodovod Pazucha

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 9


319

Skupinový vodovod Záhoran

320 Skupinový vodovod Telecí 321 Skupinový vodovod Trpín – Hlásnice 322 Skupinový vodovod Sloupnice – Borová – České Heřmanice 323 Skupinový vodovod Zlatý pásek Samostatné vodovody 350 Samostatný vodovod Březová nad Svitavou 351

Samostatný vodovod Boršov

352

Samostatný vodovod Chmelík

353

Samostatný vodovod Opatov

354

Samostatný vodovod Opatovec

355

Samostatný vodovod Suchá Lhota

356

Samostatný vodovod Bohuňov

357

Samostatný vodovod Pustá Kamenice

358

Samostatný vodovod Pustá Rybná

359

Samostatný vodovod Bělá u Jevíčka

360

Samostatný vodovod Březinky

361

Samostatný vodovod Hartinkov

362

Samostatný vodovod Bílá Studně

363

Samostatný vodovod Vysoká

364

Samostatný vodovod Bohdalov

365

Samostatný vodovod Banín

366

Samostatný vodovod Stará Roveň

367

Samostatný vodovod Chrastavec

368

Samostatný vodovod Jedlová

369

Samostatný vodovod Radiměř

370

Samostatný vodovod Stašov

371

Samostatný vodovod Študlov

372

Samostatný vodovod Želivsko

373

Samostatný vodovod Újezdec

374

Samostatný vodovod Dětřichov

375

Samostatný vodovod Rozhraní

376

Samostatný vodovod Gruna

377

Samostatný vodovod Žipotín

378

Samostatný vodovod Malíkov

379

Samostatný vodovod Modřec

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 10


380

Samostatný vodovod Zadní Arnoštov

381

Samostatný vodovod Nedvězí

382

Samostatný vodovod Vysoký Les

383

Samostatný vodovod Sklené

384 Samostatný vodovod Pohledy 385 Samostatný vodovod Vrážné 386 Samostatný vodovod Němčice 387 Samostatný vodovod Vlčkov 388

Samostatný vodovod Březiny (vznikne ve výhledu v r. 2014 – 2015)

389 Samostatný vodovod Trstěnice Obce nebo místní části obcí bez vodovodu pro veřejnou potřebu: -

obec Borušov místní část Svojanov

-

obec Březiny

-

obec Městečko Trnávka místní část Nová Roveň

-

obec Morašice místní část Višňáry

-

obec Rohozná místní část Manova Lhota

-

obec Staré Město místní část Petrušov

-

obec Želivsko místní část Horákova Lhota

-

město Bystré městská část Hamry

-

obec Sloupnice místní část Končiny 1. díl místní část Končiny 2. díl

5.2.2.1

Skupinové vodovody

Ze skupinového vodovodu 301 – SV Moravská Třebová je na územním celku Svitavy zásobeno 16 655 obyvatel a jsou jím zásobena tato sídla: -

obec Borušov

-

obec Dětřichov u Moravské Třebové

-

obec Dlouhá Loučka

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 11


-

obec Janůvky

-

obec Křenov

-

obec Kunčina místní část Kunčina místní část Nová Ves

-

obec Linhartice

-

obec Městečko Trnávka místní část Přední Arnoštov

-

obec Mladějov na Moravě

-

město Moravská Třebová městská část Moravská Třebová městská část Předměstí městská část Sušice městská část Udánky

-

obec Radkov

-

obec Rozstání

-

obec Rudná

-

obec Rychnov na Moravě

-

obec Staré Město místní část Staré Město místní část Radišov

-

obec Útěchov

Ze skupinového vodovodu 302 – SV Koruna je zásobeno 1 193 obyvatel. Z tohoto SV jsou zásobena tato sídla: -

obec Koruna

-

obec Třebařov

Ze skupinového vodovodu 303 – SV Březina je zásobeno 555 obyvatel. SV zásobuje tato sídla: -

obec Březina místní část Březina místní část Šnekov

-

obec Slatina místní část Slatina místní část Březinka

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 12


Ze skupinového vodovodu 304 – SV Svitavy je zásobeno 21 671 obyvatel. Ze SV jsou zásobena tato sídla: -

město Svitavy městská část Svitavy městská část Lačnov městská část Lány městská část Předměstí

-

obec Hradec nad Svitavou

-

obec Javorník

-

obec Kamenná Horka

-

obec Karle místní část Karle místní část Ostrý Kámen

-

obec Koclířov místní část Koclířov místní část Hřebeč

-

obec Kukle

-

obec Vendolí

Ze skupinového vodovodu 305 – SV Bohuňovice je zásobeno 439 obyvatel. SV zajišťuje dodávku pitné vody pro sídla: UC Svitavy -

obec Bohuňovice

-

obec Řídký

-

obec Sedliště

UC Ústí nad Orlicí -

obec Netřeby

Ze skupinového vodovodu 306 – SV Janov je zásobeno 1 336 obyvatel. Skupinový vodovod zásobuje sídla: -

obec Janov místní část Janov místní část Gajer

-

obec Mikuleč

-

obec Strakov

Ze skupinového vodovodu 307 – SV Morašice je zásobeno 879 obyvatel. Souhrnna_zprava.doc

Strana : 13


Vodovod zásobuje sídla: -

obec Morašice místní část Morašice

-

obec Nová Sídla místní část Nová Sídla místní část Sedlišťka

-

obec Tržek

Ze skupinového vodovodu 308 – SV Litomyšl je zásobeno 11 357 obyvatel. Touto soustavou jsou zásobeny: -

město Litomyšl městská část Litomyšl městská část Kornice městská část Lány městská část Nedošín městská část Zahájí městská část Záhradí

-

obec Benátky

-

obec Čistá

Ze skupinového vodovodu 309 – SV Poličsko je zásobeno 21 177 obyvatel. Vodovodem jsou zásobena sídla: -

obec Borová

-

obec Budislav

-

obec Desná

-

obec Dolní Újezd

-

obec Horní Újezd

-

obec Chotěnov

-

obec Jarošov

-

obec Kamenec u Poličky místní část Jelínek místní část Kamenec u Poličky

-

obec Korouhev místní část Korouhev

-

obec Květná

-

město Litomyšl městská část Nová Ves u Litomyšle

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 14


městská část Pohodlí -

obec Lubná

-

obec Oldříš

-

město Polička městská část Polička městská část Dolní Předměstí městská část Horní Předměstí městská část Lezník městská část Střítež

-

obec Pomezí

-

Poříčí u Litomyšle místní část Mladočov místní část Poříčí u Litomyšle místní část Zrnětín

-

obec Sádek

-

obec Sebranice místní část Sebranice

-

obec Široký Důl

-

obec Vidlatá Seč

Ze skupinového vodovodu 310 – SV Bystré je zásobeno 2 067 obyvatel. Ze systému jsou zásobena sídla: -

město Bystré městská část Bystré městská část Hamry

-

obec Hartmanice

Ze skupinového vodovodu 311 – SV Svojanov - Rohozná je zásobeno 1 480 obyvatel. Skupinový vodovod zásobuje sídla: -

obec Rohozná místní část Rohozná

-

obec Svojanov místní část Svojanov místní část Dolní Lhota místní část Hutě místní část Předměstí místní část Starý Svojanov

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 15


místní část Studenec Ze skupinového vodovodu 312 – SV Jevíčko je zásobeno 4 857 obyvatel. Systém zásobuje sídla: -

obec Biskupice místní část Biskupice místní část Zálesí

-

obec Jaroměřice místní část Jaroměřice místní část Nový Dvůr

-

město Jevíčko

-

obec Víska u Jevíčka

Ze skupinového vodovodu 313 – SV Městečko Trnávka je zásobeno 3 271 obyvatel. Ze systému je zásobena obec: -

obec Bezděčí u Trnávky místní část Bezděčí u Trnávky místní část Unerázka

-

obec Chornice

-

obec Městečko Trnávka místní část Městečko Trnávka místní část Lázy místní část Ludvíkov místní část Mezihoří místní část Pacov místní část Pěčíkov místní část Petrůvka místní část Plechtinec

-

obec Vranová Lhota

Ze skupinového vodovodu 314 – SV Bělá nad Svitavou je zásobeno 1 124 obyvatel. Zásobuje sídla: -

obec Bělá nad Svitavou

-

obec Lavičné

-

obec Vítějeves

Ze skupinového vodovodu 315 – SV Brněnec je zásobeno 1 606 obyvatel. Souhrnna_zprava.doc

Strana : 16


Ze systému se dodává voda pro sídla: -

obec Brněnec místní část Brněnec místní část Chrastová Lhota místní část Moravská Chrastová místní část Podlesí

-

obec Chrastavec místní část Půlpecen

Ze skupinového vodovodu 316 – SV Chotovice je zásobeno 739 obyvatel. Vodovod zásobuje obce: -

obec Chotovice

-

obec Makov

-

obec Nová Ves u Jarošova

-

obec Příluka

Ze skupinového vodovodu 317 – SV Desinka je zásobeno 1 346 obyvatel. Soustava zásobuje sídla: -

obec Dolní Újezd místní část Jiříkov místní část Václavky

-

obec Morašice místní část Lažany místní část Říkovice

-

obec Osík

Ze skupinového vodovodu 318 – SV Pazucha je zásobeno 252 obyvatel. Zásobuje sídla: -

město Litomyšl městská část Pazucha městská část Suchá

Ze skupinového vodovodu 319 – SV Záhoran je zásobeno 923 obyvatel. Soustava zásobuje sídla: Územní celek Svitavy -

obec Cerekvice nad Loučnou místní část Cerekvice nad Loučnou

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 17


místní část Pekla -

obec Horky

Územní celek Ústí nad Orlicí ze stejného zdroje jsou zásobena i 2 sídla výše uvedeného UC -

obec Hrušová

-

město Vysoké Mýto

Ze skupinového vodovodu 320 – SV Telecí je zásobeno 532 obyvatel. Zásobuje sídla: -

obec Korouhev místní část Lačnov

-

obec Telecí

Ze skupinového vodovodu 321 – SV Trpín - Hlásnice je zásobeno 471 obyvatel. Skupinový vodovod zásobuje sídla: -

obec Trpín místní část Hlásnice místní část Trpín

Ze skupinového vodovodu 322 – SV Sloupnice – Borová – České Heřmanice je zásobeno na ÚC Svitavy 1 766 obyvatel. Skupinový vodovod zásobuje obce na dvou územních celcích Svitavy a Ústí nad Orlicí. Sídla na ÚC Svitavy: -

obec Sloupnice místní část Dolní Sloupnice místní část Horní Sloupnice

Sídla na ÚC Ústí nad Orlicí: -

obec České Heřmanice místní část Borová místní část České Heřmanice

Ze skupinového vodovodu obyvatel.

323 –

SV Zlatý pásek je zásobeno na ÚC Svitavy 246

Skupinový vodovod zásobuje obce na dvou územních celcích Svitavy a Ústí nad Orlicí. Sídla na ÚC Svitavy: -

obec Němčice místní část Zhoř

Sídla na ÚC Ústí nad Orlicí: Souhrnna_zprava.doc

Strana : 18


-

město Česká Třebová městská část Svinná

Ze skupinových vodovodů je zásobeno celkem 95 942 obyvatel, což je 93 % z celkového počtu trvale bydlících obyvatel a s časově omezeným pobytem. 5.2.2.2 Samostatné vodovody Samostatné vodovody uvedené v následujícím textu zásobují pouze jedno sídlo, po kterém je pojmenován vodovod. Ze samostatného vodovodu 350 – Březová nad Svitavou je zásobeno 1 387 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 351 – Boršov je zásobeno 794 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 352 – Chmelík je zásobeno 235 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 353 – Opatov je zásobeno 1 140 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 354 – Opatovec je zásobeno 608 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 355 – Suchá Lhota je zásobeno 117 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 356 – Bohuňov je zásobeno 153 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 357 – Pustá Kamenice je zásobeno 403 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 358 – Pustá Rybná je zásobeno 70 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 359 – Bělá u Jevíčka je zásobeno 460 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 360 – Březinky je zásobeno 208 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 361 – Hartinkov je zásobeno 90 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 362 – Bílá Studně je zásobeno 34 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 363 – Vysoká je zásobeno 35 obyvatel.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 19


Ze samostatného vodovodu 364 – Bohdalov je zásobeno 81 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 365 – Banín je zásobeno 323 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 366 – Stará Roveň je zásobeno 18 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 367 – Chrastavec je zásobeno 155 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 368 – Jedlová je zásobeno 949 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 369 – Radiměř je zásobeno 1 169 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 370 – Stašov je zásobeno 186 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 371 – Študlov je zásobeno 168 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 372 – Želivsko je zásobeno 35 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 373 – Újezdec je zásobeno 113 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 374 – Dětřichov je zásobeno 350 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 375 – Rozhraní bude od roku 2004 zásobeno 180 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 376 – Gruna je zásobeno 167 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 377 – Žipotín je zásobeno 39 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 378 – Malíkov je zásobeno 90 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 379 – Modřec je zásobeno 136 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 380 – Zadní Arnoštov je zásobeno 73 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 381 – Nedvězí je zásobeno 81 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 382 – Vysoký Les je zásobeno 23 obyvatel.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 20


Ze samostatného vodovodu 383 – Sklené je zásobeno 278 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 384 – Pohledy je zásobeno 483 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 385 – Vrážné je zásobeno 104 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 386 – Němčice je zásobeno 687 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 387 – Vlčkov je zásobeno 101 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 388 – Březiny je zásobeno 0 obyvatel. Samostatný vodovod 388 – Březiny vznikne ve výhledu v letech 2014 – 2015. Ze samostatného vodovodu 389 – Trstěnice je zásobeno 578 obyvatel. Ze samostatných vodovodů je zásobeno celkem 12 121 obyvatel, což je 10,3 % z celkového počtu trvale bydlících obyvatel a osob s časově omezeným pobytem. Na ÚC Svitavy je zásobeno 108 063 obyvatel, což je 91,6 % z celkového počtu trvale bydlících obyvatel a osob s časově omezeným pobytem. 5.2.3

Popis vodovodů

5.2.3.1 Skupinové vodovody Skupinový vodovod 301 – SV Moravská Třebová Tento skupinový vodovod má několik zdrojů pitné vody. U všech zdrojů se jímá podzemní voda. Jedná se o tyto zdroje: -

štola Wõlfel, vydatnost Q = 6,0 l/s

-

štola Kraví hora, vydatnost Q = 5,0 l/s

-

jímací zářezy Borušov, vydatnost Q = 7,0 l/s

-

vrt Kunčina HK-1, vydatnost Q = 16,0 l/s

-

studna Sušice S1, vydatnost Q = 5,0 l/s

-

vrt MTČH-1, vydatnost Q = 25,0 l/s

-


-

vrt Kunčina M-1, vydatnost Q = 18,50 l/s

-

jímací zářezy Mladějov, vydatnost Q = 1,20 l/s

-

vrt Mladějov HM-2, vydatnost Q = 2,5 l/s

-


-

jímací zářezy Rudná, vydatnost Q = 2,0 l/s

Dva stávající zdroje, štola Queck, o vydatnosti Q = 10,0 l/s a zářezy Rozstání, o Souhrnna_zprava.doc

Strana : 21


vydatnosti Q = 4,50 l/s jsou odstaveny z provozu, z důvodu vyššího obsahu dusičnanů nad povolenou hodnotu dle vyhlášky č. 376/2000 Sb. U pěti zdrojů, které jsou v současné době využívány k zásobování obyvatel pitnou vodou je překročena hodnota limitu dusičnanů, jenž činí 50 mg NO3/l. Jedná se o vrt Kunčina HK-1, vrt Kunčina M-1, studna Sušice S-1, zářezy Rudná a zářezy Borušov. Využívání vody z těchto zdrojů pro veřejnou potřebu je povoleno výjimkou hygienika Pardubického kraje. Stávající vrt MTČH-3 není v současné době využíván. Skupinový vodovod 302 – SV Koruna Skupinový vodovod Koruna má dva zdroje vody. Jsou to: -

vrt Třebařov TK-1, vydatnost Q = 7,40 l/s

-


U vrtu Třebařov TK-1 je zvýšená hodnota železa, která dosahuje 0,5 mg/l. U vrtu Třebařov TK-2 je zvýšená hodnota mineralizace, jenž činí cca 1600 mg/l. Využívání vody pro veřejnou potřebu je umožněno na základě výjimky hygienika Pardubického kraje. Skupinový vodovod 303 – SV Březina K zásobování sídel SV Březina se využívá jeden zdroj. Jedná se o: -

zářezy Pekelná zmola, vydatnost Q = 8,30 l/s

Vrt Slatina o vydatnosti Q = 1,0 l/s a studna Březina S1 o vydatnosti Q = 5,0 l/s jsou odstaveny z provozu z důvodu vyššího obsahu dusičnanů 80, resp. (65 mgNO3/l), který překračuje limit dle vyhl.č. 376/2000 Sb. Skupinový vodovod 304 – SV Svitavy Tento SV pro zásobování obyvatel pitnou vodou využívá podzemní vodu z těchto zdrojů: -

vrty Olomoucká S1-3, vydatnost Q = 65,0 l/s

-

vrty Lány SV 1-2, vydatnost Q = 60,0 l/s

-

vrt Hradec nad Svitavou V-1, vydatnost Q = 23,0 l/s

-

zářez Kukle, vydatnost Q = 0,1 l/s

Stávající tři zdroje – studny Kostelní Luka S1-4 o vydatnosti Q = 28,0 l/s, vrt Lánský rybník HS1 o vydatnosti Q = 29,0 l/s a vrty Vendolí o vydatnosti Q = 4,4 l/s jsou odstaveny z provozu, jelikož mají zvýšený obsah dusičnanů nad limit stanovený dle vyhl.č. 376/2000 Sb. Tato hodnota činí 60 mg NO3/l. U dvou stávajících zdrojů vrtů Olomoucká S1-3 a vrtů Lány SV 1-2 je udělena výjimka hygienika Pardubického kraje k využívání pro veřejnou potřebu, jelikož je překročena hodnota dusičnanů dle vyhl. Č. 376/2000 Sb. Hodnota dusičnanů dosahuje 50 mg NO3/l. Skupinový vodovod 305 – SV Bohuňovice Tento skupinový vodovod využívá jeden zdroj – studnu Bohuňovice o vydatnosti Q = 20,0 l/s, která má zvýšenou hodnotu železa, 0,3 mg/l.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 22


Skupinový vodovod 306 – SV Janov Skupinový vodovod má jeden zdroj – vrt JN-1 o vydatnosti Q = 8,0 l/s. Skupinový vodovod 307 – SV Morašice K zásobování pitnou vodou využívá SV zdroj – artézský vrt Morašice V-1, o vydatnosti Q = 5,0 l/s. Skupinový vodovod 308 – SV Litomyšl Soustava má několik zdrojů, které využívá pro veřejnou potřebu. Jedná se o tyto zdroje: -

vrt LI-1, vydatnost Q = 30,0 l/s

-

vrt BT-1, vydatnost Q = 25,0 l/s

-


-

vrt Pospíšilův pramen, vydatnost Q = 29,0 l/s

-

artézský vrt Čistá LO-14, vydatnost Q = 7,0 l/s

Skupinový vodovod 309 – SV Poličsko Skupinový vodovod využívá několik zdrojů. Jsou to: -

artézský vrt Čistá CL-1, vydatnost Q = 100 l/s

-

prameniště Sebranice, vrty V1, V5, vydatnost Q = 30,0 l/s

-

studny Hegerovy S1-3, vydatnost Q = 8,71 l/s

-

vrt Polička V-6, vydatnost Q = 12,0 l/s

-

zářez Lubná, vydatnost Q = 2,0 l/s

-

štola Šimonova, vydatnost Q = 1,0 l/s

-

pramenní vývěr Budislav, vydatnost Q = 1,5 l/s

-

studna Pod Borkem S3, vydatnost Q = 0,4 l/s

-

vrt Jarošov J-1, vydatnost Q = 3,0 l/s.

-

vrt v prameništi Hegerova, vydatnost Q = 10,0 l/s.

-

4 studny Borová, vydatnost Q = 1,50 l/s.

-

studna Borová – Nespěšný, vydatnost Q = 0,25 l/s. Další stávající zdroje jsou odstaveny z provozu, jsou to:

-

štola Bidmon + Kocan, vydatnost Q = 2,60 l/s

-

vrt Polička V-5

-

vrt Sebranice V3, V4, vydatnost Q = 35,0 l/s

-

studna Hnída

-

studna Budislav S, vydatnost Q = 0,5 l/s

-

studna Budislav S3 - Xaverov, vydatnost Q = 0,4 l/s

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 23


-

vrt Horní Újezd HÚ-1, vydatnost Q = 15,0 l/s

-

vrt Horní Újezd HÚ-2

-

studna Vendolí S1, vydatnost Q = 1,20 l/s

-

studna Radiměř S2, S3, vydatnost Q = 2,30 l/s

Skupinový vodovod 310 – SV Bystré Soustava k zásobení pitnou vodou využívá několik zdrojů. Jsou to: -

vrty Bystré V1, V2, V3, vydatnost Q = 7,0 l/s

-

studna Bystré, vydatnost Q = 1,0 l/s

-

vrt Hartmanice HA-1, vydatnost Q = 0,5 l/s

Skupinový vodovod 311 – SV Svojanov - Rohozná Tento vodovod má pouze jeden zdroj – vrt Svojanov SV-1a, o vydatnosti Q = 9,5 l/s. Skupinový vodovod 312 – SV Jevíčko Skupinový vodovod má několik zdrojů. Jedná se o tyto zdroje: -

studna Biskupice, vydatnost Q = 15,0 l/s

-

studna Reifova pila, vydatnost Q = 10,0 l/s

-

studna u Zadního Arnoštova + pramenní vodojem, vydatnost Q = 6,10 l/s

-

jímací zářez Červená Skála s pram.jímkou, vydatnost Q = 3,0 l/s

-

studny Klučanina s pram. jímkou, vydatnost Q = 1,5 l/s

-

vrt Bělá u Jevíčka HV 502, vydatnost Q = 5,0 l/s.

Skupinový vodovod 313 – SV Městečko Trnávka Systém vodovodu využívá tři zdroje. Jsou to: -

vrt Petrůvka HV-1, vydatnost Q = 33,0 l/s

-

zářezy Pacov, vydatnost Q = 4,0 l/s

-

studna Plechtinec, vydatnost Q = 0,2 l/s

-

studna Chornice, vydatnost Q = 1,0 l/s, je odstavena z provozu

Skupinový vodovod 314 – SV Bělá nad Svitavou Vodovod má tři zdroje, kterou jsou: -

studna Bělá nad Svitavou, vydatnost Q = 4,0 l/s

-

dva zářezy Vítějeves, vydatnost Q = 1,0 l/s

-

vrt Vítějeves VT-1, vydatnost Q = 2,0 l/s

Skupinový vodovod 315 – SV Brněnec Skupina obcí je zásobena ze tří zdrojů. Jsou to: Souhrnna_zprava.doc

Strana : 24


-

zářez Mariánské údolí, vydatnost Q = 2,5 l/s

-

studna Moravská Chrastová, vydatnost Q = 12,0 l/s

-

studna Brněnec, vydatnost Q = 5,0 l/s

Skupinový vodovod 316 – SV Chotovice Obce zásobované tímto SV využívají jeden zdroj, který se nachází na území sousedního územního celku Chrudim. Tento zdroj je: -

vrt Nové Hrady, vydatnost Q = 14,0 l/s

Skupinový vodovod 317 – SV Desinka Vodovod má jeden zdroj, a to: -

vrt Osík LO-8b, vydatnost Q = 7,5 l/s

Skupinový vodovod 318 – SV Pazucha Systém využívá dva zdroje: -

zářezy Pazucha, vydatnost Q = 0,4 l/s

-

vrt Suchá, vydatnost Q = 7,25 l/s

Skupinový vodovod 319 – SV Záhoran Skupinový vodovod má pouze jeden zdroj, a to: -

studna Pekla, vydatnost Q = 38,0 l/s

Skupinový vodovod 320 – SV Telecí Tato soustava má tři zdroje, a to: -

studny Telecí – dolní, vydatnost Q = 0,6 l/s

-

studna Telecí – střední, vydatnost Q = 0,60 l/s

-

vrt Telecí LN-1, vydatnost Q = 0,60 l/s

Skupinový vodovod 321 – SV Trpín - Hlásnice Skupinový vodovod má dva zdroje, a to: -

studna S2 - Trpín, vydatnost Q = 4,0 l/s

-

studna Hlásnice, vydatnost Q = 0,30 l/s

Skupinový vodovod 322 – SV Sloupnice – Borová – České Heřmanice Skupinový vodovod má několik zdrojů. Jedná se o tyto zdroje: -

prameniště Vilémov – studna s jímacími zářezy, vydatnost Q = 5,0 l/s

-

vrt Cihelna LO-6, vydatnost Q = 1,5 l/s

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 25


-

vrt Dolní Sloupnice LO-11, vydatnost Q = 4,0 l/s

Stávající zdroj - prameniště Vilámov – vrt HS-1 o vydatnosti Q = 1,5 l/s, byl odstaven z provozu; další stávající zdroje, vrt Cihelna HS-2 o vydatnosti Q = 2,5 l/s a vrt Sloupnice LO-11/2 o vydatnosti Q = 27,0 l/s se nevyužívají. Skupinový vodovod 323 – SV Zlatý pásek Obce zásobované tímto SV využívají zdroj, který se nachází na území sousedního územního celku Ústí nad Orlicí.

5.2.3.2 Samostatné vodovody Samostatný vodovod 350 – Březová nad Svitavou Vodovod má tyto zdroje: -

zářez s pramenní jímkou č.1, vydatnost Q = 1,0 l/s

-


-

vrt Koupaliště, vydatnost Q = 1,80 l/s

-

studna Dlouhá, vydatnost Q = 0,12 l/s

Samostatný vodovod 351 – Boršov K zásobování se využívají dva zdroje: -

vrt HB 1, vydatnost Q = 5,0 l/s

-

zářezy Boršov, vydatnost Q = 3,0 l/s

Samostatný vodovod 352 – Chmelík Vodovod má jeden zdroj.: -

vrt, vydatnost Q = 7,5 l/s

Samostatný vodovod 353 – Opatov K zásobování se využívá jeden zdroj: -

vrt OV-1 (Vigona), vydatnost Q = 6,0 l/s

Samostatný vodovod 354 – Opatovec Pitná voda se získává z jednoho zdroje: -

vrt HV-1, vydatnost Q = 8,0 l/s

Samostatný vodovod 355 – Suchá Lhota Systém má k dispozici jeden zdroj: Souhrnna_zprava.doc

Strana : 26


-

vrt SL-2, vydatnost Q = 1,0 l/s

Samostatný vodovod 356 – Bohuňov Pitná voda se získává pouze z jednoho zdroje: -

jímací zářezy Olšina a Martinův kout, vydatnost Q = 1,0 l/s

Samostatný vodovod 357 – Pustá Kamenice K zásobování pitnou vodou se využívá jeden zdroj, skládající se ze tří studní. -

3 studny, vydatnost Q = 2,5 l/s

Samostatný vodovod 358 – Pustá Rybná Pitná voda se získává ze dvou zdrojů: -

studna Damašek, vydatnost Q = 0,6 l/s

-

studna, vydatnost Q = 0,25 l/s

Samostatný vodovod 359 – Bělá u Jevíčka Voda se získává z jednoho zdroje: -

2 jímací zářezy Bělá s pramenní jímkou, vydatnost Q = 5,0 l/s

Samostatný vodovod 360 – Březinky Sídlo ke svému zásobování využívá jeden zdroj, a to: -

jímací zářezy Březinky – 2 ks, vydatnost Q = 0,3 l/s

Další zdroj, studna Nectava o vydatnosti Q = 0,2 l/s, je odstaven z provozu. Je plánovaná jeho rekonstrukce. Samostatný vodovod 361 – Hartinkov Vodovod využívá dva zdroje: -

studna S3, vydatnost Q = 0,25 l/s

-

studna S4, vydatnost Q = 0,75 l/s

Samostatný vodovod 362 – Bílá Studně K zásobování pitnou vodou se využívají lesní jímací zářezy o vydatnosti Q = 0,35 l/s. Samostatný vodovod 363 – Vysoká Zdrojem pitné vody je: -

vrt VT-1, vydatnost Q = 0,5 l/s

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 27


-

studny S1, S2 jsou odstaveny z provozu

Samostatný vodovod 364 – Bohdalov K zásobování se využívají dva zdroje: -

studna BH-1, vydatnost Q = 0,44 l/s

-

studna ST 1, vydatnost Q = 0,66 l/s

Samostatný vodovod 365 – Banín Zdrojem vody jsou 2 vrty: -

vrt BN 1, vydatnost Q = 12,0 l/s

-

vrt BN 2, vydatnost Q = 3,0 l/s

Samostatný vodovod 366 – Stará Roveň Voda se získává ze dvou stávajících zdrojů: -

studna Křivánek, vydatnost Q = 0,3 l/s

-

studna Stará Roveň, vydatnost Q = 0,02 l/s

-

2 studny jsou odstaveny z provozu

Samostatný vodovod 367 – Chrastavec Voda se jímá ze dvou studní o celkové vydatnosti Q = 1,25 l/s. Samostatný vodovod 368 – Jedlová Vodovod využívá dva zdroje: -

vrt Jedlová HV-3, vydatnost Q = 3,8 l/s

-


Stávající vrt Jedlová HV-2 je odstaven z provozu, z důvodu zvýšené hodnoty dusičnanů, která dosahuje 55 mgNO3/l. Touto hodnotou překračuje limit dle vyhl. č. 376/2000 Sb. Samostatný vodovod 369 – Radiměř Obec využívá tři zdroje: -

jímací zářezy Hájenka, vydatnost Q = 2,5 l/s

-

jímací zářezy Kuliny, vydatnost Q = 3,0 l/s

-

štola Cikánka, vydatnost Q = 6,5 l/s

Samostatný vodovod 370 – Stašov Zdroji pitné vody jsou:

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 28


-


-


-

vrt H6, vydatnost Q = 0,10 l/s

Samostatný vodovod 371 – Študlov Pitná voda se získává ze dvou zdrojů: -

pramenní jímka Květiny se studnou, vydatnost Q = 2,0 l/s

-

jímací zářezy, vydatnost Q = 1,0 l/s

Samostatný vodovod 372 – Želivsko K zásobování se využívá jeden zdroj: -

studny S, vydatnost Q = 0,3 l/s

Samostatný vodovod 373 – Újezdec Pitná voda se získává ze zdroje: -

artézský vrt Újezdec, vydatnost Q = 2,5 l/s

Samostatný vodovod 374 – Dětřichov Sídlo k zásobování pitnou vodou využívá jeden zdroj: -

studna vrtaná, vydatnost Q = 5,0 l/s

Samostatný vodovod 375 – Rozhraní Voda se jímá z jednoho zdroje: -


Samostatný vodovod 376 – Gruna Obec má pouze jeden zdroj, který se skládá ze dvou zářezů. -

zářezy, vydatnost Q = 0,56 l/s

Samostatný vodovod 377 – Žipotín Vodovod má jeden zdroj: -

studna ŽP-1 prohloubená vrtem, vydatnost Q = 0,36 l/s

Samostatný vodovod 378 – Malíkov Pro zásobování pitnou vodou se využívá jeden zdroj: -


Souhrnna_zprava.doc

Strana : 29


Samostatný vodovod 379 – Modřec Pitná voda se získává z jednoho zdroje: -

vrt Modřec MO-1, vydatnost Q = 5,0 l/s

Samostatný vodovod 380 – Zadní Arnoštov K zásobování pitnou vodou se využívá jeden zdroj: -


Samostatný vodovod 381 – Nedvězí Obec vodu odebírá z jednoho zdroje: -

vrt ND-2, majetek Farmy Nedvězí, vydatnost Q = 1,0 l/s

Samostatný vodovod 382– Vysoký Les Pro zásobování sídla vodou se využívá jeden zdroj: -


-

druhý zdroj – vrt je odstaven z provozu

Samostatný vodovod 383 – Sklené Voda se jímá ze dvou zdrojů: -

vrt SN 1, vydatnost Q = 5 l/s

-

vrt SN 2, vydatnost Q = 5 l/s Zdroj vrt SN 1 má zvýšený obsah dusičnanů (max. 83,5 mg NO3/l), což je hodnota překračující limit vyhlášky 376/2000 Sb.

Samostatný vodovod 384 – Pohledy Vodovod využívá dva zdroje: -


-

vrt P2, vydatnost Q = 2,0 l/s Zdroj – jímací zářezy, má zvýšený obsah dusičnanů (70 mg NO3/l), což překračuje limit vyhlášky 376/2000 Sb.

Samostatný vodovod 385 – Vrážné Vodovod využívá dva zdroje: -

3 jímací zářezy Vrážné, vydatnost Q = 2,0 l/s

Samostatný vodovod 386 – Němčice Vodovod má jeden zdroj: Souhrnna_zprava.doc

Strana : 30


-

vrt N-1, vydatnost Q = 10,0 l/s

Samostatný vodovod 387 – Vlčkov Vodovod využívá zdroj: -

studny S-1, S-2, vydatnost Q = 0,60 l/s

Samostatný vodovod 388 – Březiny Vodovod vznikne ve výhledu v r. 2014 - 2015 Samostatný vodovod 389 – Trstěnice Vodovod využívá jeden zdroj: -

5.2.4

vrt TC-1, vydatnost Q = 10,0 l/s

Zdroje

Pro přehled zde uvádíme všechny stávající zdroje. Jednak ty, které se využívají k zásobení obyvatel, a jednak i ty, které nejsou využívány, ale uvažuje se ve výhledu s jejich využitím a které jsou odstaveny z provozu. Zdroje jsou rozděleny dle skupinových a samostatných vodovodů. 5.2.4.1 Skupinové vodovody

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 31


Číslo skup. vodovodu 301

Název skup. vodovodu

Název zdroje

Moravská

štola Wölfel

6,0

Třebová

štola Kraví Hora

5,0

zářezy Borušov

7,0

vrt Kunčina HK-1

16,0

vrt Kunčina M-1 studna Sušice S-1

302

303

Koruna

Březina

Svitavy

Vydatnos t celkem Q (l/s)

Rok odstavení z provozu

18,5 5,0

vrt MTČH-1

25,0

vrt MTČH-4

40,0

zářezy Mladějov

1,2

vrty Mladějov HM-2,HM-3

5,0

zářezy Rudná

2,0

zářezy Rozstání

4,5

1998

štola Queck

10,0

1998

vrt Třebařov TK 1

7,4

vrt Třebařov TK 2

8,0

studna S-1

5,0

zářezy Pekelná zmola

8,3

vrt Slatina 304

Vydatnost jednotlivě Q (l/s)

vrty Olomoucká S 1-3 vrty Lány SV 1-2

1998

1,0 65,0

1998

60,0

vrt Hradec nad Svitavou V-1 zářez Kukle studny Kostelní Luka S 1-4 vrt Lánský rybník HS 1 vrty Vendolí

23,0 0,1

28,0

1998

29,0

1998

4,4

1998

305

Bohuňovice

studna Bohuňovice

20,0

306

Janov

vrt JN-1

8,0

307

Morašice

artézský vrt Morašice V-1

5,0

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 32

Rozšíření množství Q (l(s)

Celková vydatnost prameništ ě Q (l/s)

Rozšíření rok

Dotace ze skupin. vodovodu



Název skup. vodovodu Litomyšl

Název zdroje


vrt LI-1

30,0

vrt BT-1

25,0

vrt BT-2

25,0

vrt Pospíšilův pramen

29,0


artézský vrt Čistá-LO14

Souhrnna_zprava.doc

7,0

Strana : 33




Rozšíření rok




Název skup. vodovodu Poličsko

Název zdroje artézský vrt




100,0

Čistá CL-1 studna

0,4

Budislav S-3 – Xaverov studna

0,5

Budislav S 4 studny

1,5

Borová studna Borová

0,25

- Nespěšný vrty Sebranice

30,0

V-1,V-5 vrty Sebranice

35,0

1998

V-3,V-4 studny

8,71

Hegerovy S 1-3 vrty v pram.

10,0

Hegerova vrt Polička V-6

12,0

vrt Polička V-5

1998

zářez Lubná

2,0

štola

1,0

2005

Šimonova pramenní

1,5

vývěr Budislav studna Pod

0,4

Borkem S 3 vrt Jarošov J-1

3,0

vrt V-2 štola

1998 2,6

2001

15,0

1998

15,0

1998

Bidmon+Kocan vrt Horní Újezd HÚ-1 vrt Horní Újezd HÚ-2 studna Hnida studna

1998 1,2

1998

2,3

1998

Vendolí S1 studny Radiměř S2,S3

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 34



Rozšíření rok




Název skup. vodovodu Bystré

Název zdroje


vrty V1,V2,V3

7,0

studna Bystré

1,0

vrt Hartmanice HA-1

0,5

311

SvojanovRohozná

vrt Svojanov SV-1a

9,5

312

Jevíčko

studna Reifova pila

10,0

studna Biskupice

15,0

studna u Zadn. Arnoštova

6,10

zářez Čer Skála studny Klučanina 313

Městečko Trnávka

5,0 33,0

studna Chornice 314

315

Bělá nad studna Bělá Svitavou nad Svitavou

Brněnec

Rozšíření rok


0,2

1,0 4,0

1,0

vrt Vítějeves VT-1

2,0

studna Morav. Chrastová S1


4,0

2 zářezy Vítějeves

zářez Mariánské údolí


1,50

vrt Petrůvka HV-1

studna Plechtinec


3,0

vrt Bělá HV502

zářezy Pacov


2,5

12,0

studna Brněnec 316

Chotovice

vrt Nové Hrady

5,0 14,0

Převzatá voda z ÚC Ústí nad Orlicí

(zdroj se nachází na území UC Ústí nad Orlicí) 317 318

Desinka Pazucha

vrt Osík LO-8b zářezy Pazucha vrt Suchá

319

Záhoran

Souhrnna_zprava.doc

studna Pekla

7,5 0,4

7,25 38,0

Strana : 35



Název skup. vodovodu Telecí

Název zdroje


studny Telecí –

0,6





Rozšíření rok


dolní studna Telecí

0,6

– střední vrt Telecí LN-1 321

322

Trpín Hlásnice

0,6

- studna S2 Trpín

Sloupnice – Borová – Č.Heřmanic e

4,0

studna Hlásnice

0,3

pram. Vilémov

5,0

vrt Cihelna

1,5

LO-6 vrt D.Sloupnice

4,0

LO – 11 vrt Dolní

10,0

Sloupnice HS-4 vrt Vilémov

1,5

1990

HS-1 vrt Cihelna

2,5

HS-2 vrt Dolní

27,0

Sloupnice LO-11/2 323

Zlatý pásek

zdroj je v ÚC Ústí nad Orlicí


5.2.4.2 Samostatné vodovody

Číslo sam. vodovodu 350

Název sam. vodovodu Březová nad Svitavou

Název zdroje zářez s pramenní jímkou č.1 zářez s pramenní jímkou č.2 vrt Koupaliště


Vydatnost celkem Q (l/s)

1,0

1,0

1,80

studna Dlouhá 0,12

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 36




Rozšíření rok




Název sam. vodovodu Boršov

Název zdroje


vrt HB-1

5,0

zářezy

3,0

352

Chmelík

vrt

353

Opatov

vrt Vigona

6,0

354 355

Opatovec Suchá Lhota

vrt HV-1 vrt SL-2

8,0 1,0

356 357

Bohuňov Pustá Kamenice

2 zářezy 3 studny

1,0

358

Pustá Rybná

studna Damašek

359

360

Bělá u Jevíčka Březinky

studna jím. zářezy



7,5

2,5 0,6 0,25 5,0

s pram.j. 2 jímací

0,3

zářezy 361

Hartinkov

362

Bílá studně

363

Vysoká

studna studna S3

0,2 0,25

studna S4

0,70

lesní jímací zářezy

0,35

vrt

0,5

studny S1,S2 364

Bohdalov

365

Banín

366

Stará Roveň

studna BH-1

0,44

studna ST-1

0,66

vrt BN 1

12,0

vrt BN 2

3,0

studna Křivánek

0,3

studna Stará Roveň

0,02

367

Chrastavec

2 studny

1,25

368

Jedlová

vrt Jedlová HV-3

3,8

vrt Jedlová HV-5

1,5

vrt Jedlová HV-2

Souhrnna_zprava.doc

1998

Strana : 37



Rozšíření rok




Název sam. vodovodu Radiměř

Název zdroje zářezy Hájenka zářezy Kuliny

370

371

Stašov

Študlov






Rozšíření rok


2,5

3,0

štola Cikánka

6,5

studna

0,54

studna

0,5

vrt H 6 studnaprameniště Květiny

0,1 2,0

2 jímací zářezy

1,0

372 373

Želivsko Újezdec

studny S artézský vrt

0,3 2,5

374 375

Dětřichov Rozhraní

vrt.studna studna

5,0 3,7

376 377

Gruna Žipotín

jím. zářezy studna ŽP1

0,56 0,36

378 379

Malíkov Modřec

vrt vrt MO-1

2,7 5,0

380

studna

2,1

381

Zadní Arnoštov Nedvězí

vrt ND-2

1,0

382

Vysoký Les

studna

0,35

383

Sklené

vrt vrt SN 1

0,35 5,0

vrt SN 2

5,0

384

Pohledy

jím. zářezy

0,2

385

Vrážné

vrt P2 jím.zářezy Vrážné

2,0 2,0

386 387

Němčice Vlčkov

vrt N-1 studny S-1, S-2

10,0

388

Březiny

389

Trstěnice

Sam. vodovod vznikne ve výhledu v r. 2014 vrt TC-1 10,0

0,6

5.3 Výhledový stav 5.3.1 Popis zásobení Ve výhledu se uvažuje jak s nárůstem napojených obyvatel, tak i se spotřebou vody na obyvatele, vyjádřené hodnotou l/os/den. Tento postup byl konzultován s provozovateli jednotlivých skupin nových či samostatných vodovodů. V uvažovaném výhledu dojde ke snížení počtu obyvatel územního celku z počtu 105 442 osob v roce 2000 na hodnotu 105 243 obyvatel v roce 2020, což je o 199 obyvatel méně. Naopak v počtu zásobených trvale bydlících obyvatel dojde ke zvýšení ze 100 700 Souhrnna_zprava.doc

Strana : 38


osob v roce 2000 na 104 614 obyvatel v roce 2020, což představuje nárůst o 3 914 obyvatel. V roce 2000 bylo napojeno 95,5% osob trvale bydlících obyvatel a v roce 2020 se předpokládá, že napojených obyvatel vzroste na hodnotu 99,4% z trvale bydlících obyvatel. U některých sídel je ve výchozím roce 2000 dosažena hodnota 100 % napojených obyvatel, která je ponechána i pro výhledový rok 2020. 5.3.2 Počet zásobených obyvatel a sídel Zásobování obyvatel územního celku (UC) Svitavy je zajištěno 23 skupinovými a 40 samostatnými vodovody. V následujícím textu jsou uvedeny jednotlivé skupinové vodovody vodovody.

a samostatné

Skupinové vodovody Ze skupinového vodovodu 301 – SV Moravská Třebová bude na územním celku Svitavy zásobeno 17 045 obyvatel a kterým budou zásobena stejná spotřebiště jako ve výchozím roce, jenž jsou: -

obec Borušov

-

obec Dětřichov u Moravské Třebové

-


-

obec Janůvky

-

obec Křenov

-

obec Kunčina místní část Kunčina místní část Nová Ves

-

obec Linhartice

-

obec Městečko Trnávka místní část Přední Arnoštov

-

obec Mladějov na Moravě

-

město Moravská Třebová městská část Moravská Třebová městská část Předměstí městská část Sušice městská část Udánky

-

obec Radkov

-

obec Rozstání

-

obec Rudná

-


-

obec Staré Město

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 39


místní část Staré Město místní část Radišov -

obec Útěchov

Ze skupinového vodovodu 302 – SV Koruna bude zásobeno 1 205 obyvatel. Počet zásobených sídel se nezmění a zůstává shodný jako v roce 2000. Jsou to: -

obec Koruna

-

obec Třebařov

Ze skupinového vodovodu 303 – SV Březina bude zásobeno 566 obyvatel. SV bude zásobovat stejná sídla. Jsou to: -

obec Březina místní část Březina místní část Šnekov

-

obec Slatina místní část Slatina místní část Březinka

Ze skupinového vodovodu 304 – SV Svitavy bude zásobeno 22 355 obyvatel. Počet zásobených sídel se nezmění a zůstává jako ve výchozím roce 2000, což jsou: -

město Svitavy městská část Svitavy městská část Lačnov městská část Lány městská část Předměstí

-


-

obec Javorník

-

obec Kamenná Horka

-

obec Karle místní část Karle místní část Ostrý Kámen

-

obec Koclířov místní část Koclířov místní část Hřebeč

-

obec Kukle

-

obec Vendolí

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 40


Ze skupinového vodovodu 305 – SV Bohuňovice bude zásobeno 440 obyvatel. SV bude zajišťovat dodávku vody pro shodný počet sídel jako v roce 2000, jsou to: -

obec Bohuňovice

-

obec Řídký

-

obec Sedliště

UC Ústí nad Orlicí -

obec Netřeby

Ze skupinového vodovodu 306 – SV Janov bude zásobeno 1 338 obyvatel. Počet zásobovaných sídel se nezmění oproti roku 2000, což jsou: -

obec Janov místní část Janov místní část Gajer

-

obec Mikuleč

-

obec Strakov

Ze skupinového vodovodu 307 – SV Morašice bude zásobeno 995 obyvatel a shodná sídla jako v roce 2000: -

obec Morašice místní část Morašice

-

obec Nová Sídla místní část Nová Sídla místní část Sedlišťka

-

obec Tržek

Ze skupinového vodovodu 308 – SV Litomyšl bude zásobeno 11 824 obyvatel a zajistí dodávku vody pro stejná sídla jako ve výchozím roce 2000. -

město Litomyšl městská část Litomyšl městská část Kornice městská část Lány městská část Nedošín městská část Zahájí městská část Záhradí

-

obec Benátky

-

obec Čistá

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 41


Ze skupinového vodovodu 309 – SV Poličsko bude zásobeno 21 944 obyvatel a následující sídla, která jsou shodná jako v roce 2000. -

obec Borová

-

obec Budislav

-

obec Desná

-

obec Dolní Újezd

-

obec Horní Újezd

-

obec Chotěnov

-

obec Jarošov

-

obec Kamenec u Poličky místní část Jelínek místní část Kamenec u Poličky

-

obec Korouhev místní část Korouhev

-

obec Květná

-

město Litomyšl městská část Nová Ves u Litomyšle městská část Pohodlí

-

obec Lubná

-

obec Oldříš

-

město Polička městská část Polička městská část Dolní Předměstí městská část Horní Předměstí městská část Lezník městská část Střítež

-

obec Pomezí

-

Poříčí u Litomyšle místní část Mladočov místní část Poříčí u Litomyšle místní část Zrnětín

-

obec Sádek

-


-

obec Široký Důl

-

obec Vidlatá Seč

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 42


Ze skupinového vodovodu 310 – SV Bystré bude zásobeno 2 201 obyvatel. Ze systému budou zásobována stejná sídla jako v roce 2000, a to: -

město Bystré městská část Bystré městská část Hamry

- obec Hartmanice Ze skupinového vodovodu 311 – SV Svojanov - Rohozná bude zásobeno 1 502 obyvatel a zajistí stejný počet sídel jako v roce 2000, a to:. -

obec Rohozná místní část Rohozná

-

obec Svojanov místní část Svojanov místní část Dolní Lhota místní část Hutě místní část Předměstí místní část Starý Svojanov místní část Studenec

Ze skupinového vodovodu 312 – SV Jevíčko bude zásobeno 4 960 obyvatel. Systém bude zásobovat stejná sídla jako ve výchozím roce 2000, a to: -

obec Biskupice místní část Biskupice místní část Zálesí

-

obec Jaroměřice místní část Jaroměřice místní část Nový Dvůr

-

město Jevíčko

-


Ze skupinového vodovodu 313 – SV Městečko Trnávka bude zásobeno 3 329 obyvatel. Systém bude zásobovat stejná sídla jako ve výchozím roce 2000, a to: -

obec Bezděčí u Trnávky místní část Bezděčí u Trnávky místní část Unerázka

-

obec Chornice

-

obec Městečko Trnávka místní část Městečko Trnávka

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 43


místní část Lázy místní část Ludvíkov místní část Meziboří místní část Pacov místní část Pěčíkov místní část Petrůvka místní část Plechtinec -

obec Vranová Lhota

Ze skupinového vodovodu 314 – SV Bělá nad Svitavou bude zásobeno 1 146 obyvatel. Systém bude zásobovat stejná sídla jako ve výchozím roce 2000, a to: -


-

obec Lavičné

-

obec Vítějeves

Ze skupinového vodovodu 315 – SV Brněnec bude zásobeno 1 614 obyvatel. Ze systému se zajistí dodávka vody pro stejná sídla jako v roce 2000. -

obec Brněnec místní část Brněnec místní část Chrastová Lhota místní část Moravská Chrastová místní část Podlesí

-

obec Chrastavec místní část Půlpecen

Ze skupinového vodovodu 316 – SV Chotovice bude zásobeno 759 obyvatel. Vodovod zajistí vodu pro stejná sídla jako v roce 2000. -

obec Chotovice

-

obec Makov

-


-

obec Příluka

Ze skupinového vodovodu 317 – SV Desinka bude zásobeno 1 361 obyvatel a stejná sídla jako ve výchozím roce 2000. -

obec Dolní Újezd místní část Jiříkov místní část Václavky

-

obec Morašice

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 44


místní část Lažany místní část Říkovice -

obec Osík

Ze skupinového vodovodu 318 – SV Pazucha bude zásobeno 277 obyvatel a toto jedno sídlo jako v roce 2000. -

město Litomyšl městská část Pazucha městská část Suchá

Ze skupinového vodovodu 319 – SV Záhoran bude zásobeno 957 obyvatel a shodná sídla jako v roce 2000. Územní celek Svitavy -

obec Cerekvice nad Loučnou místní část Cerekvice nad Loučnou místní část Pekla

-

obec Horky

Územní celek Ústí nad Orlicí ze stejného zdroje jsou zásobena i 2 sídla výše uvedeného UC -

obec Hrušová

-

město Vysoké Mýto

Ze skupinového vodovodu 320 – SV Telecí bude zásobeno 576 obyvatel s dodávkou vody pro stejná sídla jako ve výchozím roce 2000, a to: -


-

obec Telecí

Ze skupinového vodovodu 321 – SV Trpín - Hlásnice bude zásobeno 479 obyvatel s dodávkou vody pro stejná sídla jako ve výchozím roce 2000, a to: -

obec Trpín místní část Hlásnice místní část Trpín

Ze skupinového vodovodu 322 – SV Sloupnice – Borová – České Heřmanice bude zásobeno 1 777 obyvatel s dodávkou vody pro stejná sídla jako ve výchozím roce 2000, a to: Sídla na ÚC Svitavy: -

obec Sloupnice místní část Dolní Sloupnice místní část Horní Sloupnice

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 45



obec České Heřmanice místní část Borová místní část České Heřmanice

Ze skupinového vodovodu 323 – SV Zlatý pásek bude zásobeno 252 obyvatel s dodávkou vody pro stejná sídla jako ve výchozím roce 2000, a to: Sídla na ÚC Svitavy: -

obec Němčice místní část Zhoř


město Česká Třebová městská část Svinná

Ze skupinových vodovodů bude zásobeno celkem 98 902 obyvatel, což je 96,1 % z celkového počtu trvale bydlících obyvatel a osob s časově omezeným pobytem. Samostatné vodovody Samostatné vodovody uvedené v následujícím textu zásobují pouze jedno sídlo, po kterém je pojmenován vodovod. Počet samostatných vodovodů ve výhledu se oproti stávajícímu stavu zvýší o 1 vodovod, a to o obec Březiny. Ze samostatného vodovodu obyvatel.

350 – Březová nad Svitavou bude zásobeno 1 399

Ze samostatného vodovodu 351 – Boršov bude zásobeno 795 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 352 – Chmelík bude zásobeno 235 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 353 – Opatov bude zásobeno 1 234 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 354 – Opatovec bude zásobeno 628 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 355 – Suchá Lhota bude zásobeno 117 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 356 – Bohuňov bude zásobeno 172 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 357 – Pustá Kamenice bude zásobeno 406 obyvatel.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 46


Ze samostatného vodovodu 358 – Pustá Rybná bude zásobeno 149 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 359 – Bělá u Jevíčka bude zásobeno 461 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 360 – Březinky bude zásobeno 208 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 361 – Hartinkov bude zásobeno 98 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 362 – Bílá Studně bude zásobeno 38 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 363 – Vysoká bude zásobeno 36 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 364 – Bohdalov bude zásobeno 83 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 365 – Banín bude zásobeno 325 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 366– Stará Roveň bude zásobeno 49 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 367 – Chrastavec bude zásobeno 157 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 368 – Jedlová bude zásobeno 1 100 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 369 – Radiměř bude zásobeno 1 172 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 370 – Stašov bude zásobeno 244 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 371 – Študlov bude zásobeno 169 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 372 – Želivsko bude zásobeno 37 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 373 – Újezdec bude zásobeno 113 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 374 – Dětřichov bude zásobeno 349 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 375 – Rozhraní bude zásobeno 332 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 376 – Gruna bude zásobeno 167 obyvatel.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 47


Ze samostatného vodovodu 377 – Žipotín bude zásobeno 42 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 378 – Malíkov bude zásobeno 103 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 379 – Modřec bude zásobeno 136 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 380 – Zadní Arnoštov bude zásobeno 73 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 381 – Nedvězí bude zásobeno 221 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 382 – Vysoký Les bude zásobeno 23 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 383 – Sklené bude zásobeno 278 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 384 – Pohledy bude zásobeno 517 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 385 – Vrážné bude zásobeno 107 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 386 – Němčice bude zásobeno 700 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 387 – Vlčkov bude zásobeno 131 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 388 – Březiny bude zásobeno 139 obyvatel. Ze samostatného vodovodu 389 – Trstěnice bude zásobeno 580 obyvatel.

Ze samostatných vodovodů bude zásobeno celkem 13 323 obyvatel, což je 11,3 % z celkového počtu trvale bydlících obyvatel a osob s časově omezeným pobytem. Celkem bude zásobeno v UC Svitavy 112 225 obyvatel, což je 95,3 % z celkového počtu trvale bydlících obyvatel a osob s časově omezeným pobytem. 5.3.3

Zdroje

Na území územního celku Svitavy bude ve výhledu 23 skupinových vodovodů a 40 samostatných vodovodů. Jednotlivé vodovody jsou uvedeny v následujícím textu. Skupinové vodovody Skupinový vodovod Moravská Třebová Souhrnna_zprava.doc

Strana : 48


Skupinový vodovod Koruna Skupinový vodovod Březina Skupinový vodovod Svitavy Skupinový vodovod Bohuňovice Skupinový vodovod Janov Skupinový vodovod Morašice Skupinový vodovod Litomyšl Skupinový vodovod Poličsko Skupinový vodovod Bystré Skupinový vodovod Svojanov – Rohozná Skupinový vodovod Jevíčko Skupinový vodovod Městečko Trnávka Skupinový vodovod Bělá nad Svitavou Skupinový vodovod Brněnec Skupinový vodovod Chotovice Skupinový vodovod Desinka Skupinový vodovod Pazucha Skupinový vodovod Záhoran Skupinový vodovod Telecí Skupinový vodovod Trpín - Hlásnice Skupinový vodovod Sloupnice – Borová – České Heřmanice Skupinový vodovod Zlatý pásek Samostatné vodovody Samostatný vodovod Březová nad Svitavou Samostatný vodovod Boršov Samostatný vodovod Chmelík Samostatný vodovod Opatov Samostatný vodovod Opatovec Samostatný vodovod Suchá Lhota Samostatný vodovod Bohuňov Samostatný vodovod Pustá Kamenice Samostatný vodovod Pustá Rybná Samostatný vodovod Bělá u Jevíčka Samostatný vodovod Březinky Samostatný vodovod Hartinkov Samostatný vodovod Bílá Studně

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 49


Samostatný vodovod Vysoká Samostatný vodovod Bohdalov Samostatný vodovod Banín Samostatný vodovod Stará Roveň Samostatný vodovod Chrastavec Samostatný vodovod Jedlová Samostatný vodovod Radiměř Samostatný vodovod Stašov Samostatný vodovod Študlov Samostatný vodovod Želivsko Samostatný vodovod Újezdec Samostatný vodovod Dětřichov Samostatný vodovod Rozhraní Samostatný vodovod Gruna Samostatný vodovod Žipotín Samostatný vodovod Malíkov Samostatný vodovod Modřec Samostatný vodovod Zadní Arnoštov Samostatný vodovod Nedvězí Samostatný vodovod Vysoký Les Samostatný vodovod Sklené Samostatný vodovod Pohledy Samostatný vodovod Vrážné Samostatný vodovod Němčice Samostatný vodovod Vlčkov Samostatný vodovod Březiny Samostatný vodovod Trstěnice 5.3.3.1

Skupinové vodovody

Skupinový vodovod 301 – SV Moravská Třebová Tento skupinový vodovod bude ve výhledu využívat i nadále několik stávajících a nových zdrojů pitné vody. U všech zdrojů se jímá podzemní voda. Jedná se o tyto zdroje: 

stávající -

štola Wõlfel, vydatnost Q = 6,0 l/s

-

štola Kraví Hora, vydatnost Q = 5,0 l/s

-

jímací zářezy Borušov, vydatnost Q = 7,0 l/s

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 50




-

vrt Kunčina HK-1, vydatnost Q = 16,0 l/s

-


-


-

vrt Kunčina M-1, vydatnost Q = 18,50 l/s

-

jímací zářezy Mladějov, vydatnost Q = 1,20 l/s

-


-


nové -


-

vrt Borušov, vydatnost Q = 7,0 l/s

-

vrt Rudná, vydatnost Q = 3,0 l/s

U vrtu MTČH-3 se provede rekonstrukce, vrty Borušov a Rudná budou úplně nové. Ze stávajících zdrojů budou odstaveny z provozu – štola Queck, o vydatnosti Q = 10,0 l/s, zářezy Rozstání, o vydatnosti Q = 4,50 l/s, studna Sušice S-1, o vydatnosti Q = 15,0 l/s. U šesti uvažovaných zdrojů - vrt Kunčina HK-1, vrt Kunčina M-1, studna, zářezy Rudná, vrty Mladějov HM-2, HM-3, zářezy Borušov – je překročena hodnota limitu dusičnanů stanovená vyhláškou č. 376/2000 Sb. U skupinového vodovodu jsou provedena a navržena taková opatření, jež zajistí míchání vod z různých zdrojů v takových poměrech, aby kvalita vody na odtoku z příslušných vodojemů splňovala vyhlášku č. 376/2000 Sb. Voda ze zdrojů - vrt Kunčina HK-1 a M-1 byla míchána s vodou ze zdrojů MTČH-4 a MTČH-3. Voda ze zářezů Rudná bude míchána s vodou z nově navrženého vrtu Rudná. Voda z jímacích zářezů Borušov bude míchána s vodou z nového vrtu Borušov. Voda z vrtů Mladějov HM-2, HM-3 bude míchána vodou z jímacích zářezů Mladějov (navržen výtlačný řad od vrtů do VDJ Mladějov III). Skupinový vodovod 302 – SV Koruna Skupinový vodovod Koruna bude využívat dva zdroje vody. Jsou to: Jeden stávající -


a nový -

vrt Koruna, o předpokládané vydatnosti Q = 8,0 l/s Stávající vrt Třebařov TK-1 bude odstaven z provozu z důvodu vyššího obsahu

železa. Voda z vrtu Třebařov TK-2 a nového vrtu Koruna se bude míchat ve vodojemech v takovém poměru, aby na odtoku byla kvalita vody v souladu s vyhláškou 376/2000 Sb. Skupinový vodovod 303 – SV Březina Souhrnna_zprava.doc

Strana : 51


K zásobování sídel SV Březina se bude nadále využívat jeden zdroj: -

zářezy Pekelná zmola, vydatnost Q = 8,3 l/s.

Vrt Slatina o vydatnosti Q = 1,0 l/s, studna Březina S1, o vydatnosti Q = 5,0 l/s jsou odstaveny z provozu z důvodu vyššího obsahu dusičnanů (80, resp. 65 mg NO3/l), který překračuje limit dle vyhl.č. 376/2000 Sb. Skupinový vodovod 304 – SV Svitavy Tento SV bude pro zásobování obyvatel pitnou vodou využívat podzemní vodu z těchto zdrojů: 



stávající -

vrt Hradec nad Svitavou V-1, vydatnost Q = 23,0 l/s

-

zářez Kukle, vydatnost Q = 1,0 l/s

-

vrty Olomoucká S1-3, využitelná vydatnost Q = 40,0 l/s (celk. vydatnost Q = 65,0 l/s)

-

vrty Lány SV1-2, využitelná vydatnost Q = 40,0 l/s (celk. vydatnost Q = 60,0 l/s)

nové -

vrt Čtyřicet Lánů SV-3J, o předpokládané vydatnosti Q = 20 l/s

-

vrt Olomoucká, o předpokládané vydatnosti Q = 20 l/s

Provedení obou jímacích vrtů se předpokládá v roce 2005, po vyhodnocení kvality a množství vody ze dvou průzkumných vrtů v prameništi Olomoucká SV-3P a v prameništi Čtyřicet Lánů S-4P. Tyto dva průzkumné vrty se provedou v letech 2003 – 2004. Výstavba dvou nových zdrojů je vyvolána tím, že voda ze stávajících zdrojů – pramenišť Olomoucká a Čtyřicet Lánů má zvýšený obsah dusičnanů, jež překračuje hodnoty 50 mg/l, což je limit stanovený vyhl. č. 376/2000 Sb. Z vrtů Olomoucká S1-S3 a vrtů Lány SV1-2 je nutno snížit odebírané množství vody z hodnoty Q = 65,0 l/s na Q = 40,0 l/s, resp. z Q = 60,0 l/s na Q = 40,0 l/s. Vody z těchto dvou zdrojů budou míchány s vodou z nově navržených zdrojů, čímž se zajistí, aby kvalita vody na odtoku z vodojemů splňovala vyhl.č. 376/2000 Sb. Pokud se však na základě průzkumných vrtů prokáže, že kvalita vody nebude splňovat požadavky vyhl.č. 376/2000 Sb. Nebo nebude zajištěna předpokládaná vydatnost, bude nutno hledat nový zdroj. Alternativou k výše uvedené variantě je zřídit nový zdroj v jiné lokalitě, kde bude záruka kvality a požadovaná vydatnost. V této variantě se předpokládá výstavba nového zdroje v oblasti „Vysokomýtské synklinály“, u obce Čistá. Zde by se provedly dva širokoprofilové vrty. V rámci této varianty by však bylo nutno vybudovat i nezbytné objekty umožňující dopravu pitné vody ze zdroje do spotřebiště. Tyto objekty jsou následující, s uvedením finančních nákladů: - 2 vrty Čistá, širokoprofilové, hl. 180 m

7,30 mil. Kč

- čerpací stanice Trstěnice

9,581 mil. Kč

Q = 80 l/s, H = 75 m

- vodojem Trstěnice, 2x150 m

3,67 mil. Kč

3

- vodojem Svitavy, 2x1000 m3

15,47 mil. Kč

- výtlačný řad DN 300, délky 13 250 m

42,34 mil. Kč

- zásobovací řad DN 400, délky 5000 m

20,66 mil. Kč

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 52


-

systém řízení a přenos dat

2,50 mil. Kč celkem

101,521 mil.

Kč Celková cena investice objektů zahrnutých v této variantě činí 101,521 mil. Kč. Stávající tři zdroje – studny Kostelní Luka S1 – 4 o vydatnosti Q = 28,0 l/s, vrt Lánský rybník HS 1 o vydatnosti Q = 30,0 l/s, vrty Vendolí o vydatnosti Q = 44,0 l/s mají zvýšený obsah dusičnanů nad limit stanovený vyhl.č. 376/2000 Sb. Zdroje – studny Kostelní Luka, vrt Lánský rybník, vrty Vendolí budou nadále odstaveny z provozu. Skupinový vodovod 305 – SV SV Bohuňovice Tento skupinový vodovod bude využívat dva zdroje vody. Jeden stávající studna Bohuňovice, vydatnost Q = 20,0 l/s

a nový -

vrt Bohuňovice, o vydatnosti Q = 10,0 l/s Voda z obou zdrojů se bude míchat, aby kvalita splňovala vyhlášku č. 376/2000 Sb. V případě, že vydatnost nového vrtu bude stačit pokrýt potřebu, bude možno stávající studnu odstavit z provozu.

Skupinový vodovod 306 – SV Janov Skupinový vodovod má stále pouze jeden zdroj – vrt JN-1 o vydatnosti Q = 8,0 l/s. Skupinový vodovod 307 – SV Morašice K zásobování SV pitnou vodou se bude nadále využívat zdroj – artézský vrt Morašice V-1 o vydatnosti Q = 5,0 l/s. Skupinový vodovod 308 – SV Litomyšl Soustava má několik zdrojů, které se budou využívat pro veřejnou potřebu. Jedná se o tyto zdroje: -

vrt LI-1, vydatnost Q = 30,0 l/s

-


-

vrt BT-2 ,vydatnost Q = 25,0 l/s

-

vrt Pospíšilův pramen, vydatnost Q = 29,0 l/s

-

artézský vrt Čistá LO-14, vydatnost Q = 7,0 l/s

Skupinový vodovod 309 – SV Poličsko Skupinový vodovod bude využívat následující stávající a nové zdroje: 

stávající

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 53




-

artézský vrt Čistá CL-1, vydatnost Q = 100 l/s

-

prameniště Sebranice, vrty V1, V5, vydatnost Q = 30,0 l/s

-

studny Hegerovy S1-3, vydatnost Q = 8,71 l/s

-

vrt Polička V-6, vydatnost Q = 12,0 l/s

-

zářezy Lubná, vydatnost Q = 2,0 l/s

-

štola Šimonova, vydatnost Q = 1,1 l/s

-

pramenní vývěr Budislav, vydatnost Q = 1,5 l/s

-

studna Pod Borkem S3, vydatnost Q = 0,4 l/s

-

vrt Jarošov, vydatnost Q = 7,0 l/s.

nové -

vrt Sebranice V6, vydatnost Q = 25,0 l/s.

Stávající tři zdroje – štola Bidman a Kocan, vydatnost Q = 2,60 l/s; studna Vendolí S1, vydatnost Q = 1,20 l/s; studny Radiměř S2, S3, vydatnost Q = 2,30 l/s jsou odstaveny z provozu z důvodu zvýšeného obsahu dusičnanů, který se pohybuje okolo 55 mg NO3/l. Tato hodnota překračuje limit stanovený vyhl. č. 376/2000 Sb. Dále jsou odstaveny z provozu tyto zdroje: -

vrt Polička V-5

-

vrt Sebranice V3, V4, vydatnost Q = 35,0 l/s

-

studna Hnída

-

studna Budislav S, vydatnost Q = 0,5 l/s

-

studna Budislav S3 - Xaverov, vydatnost Q = 0,4 l/s

-

vrt Horní Újezd HÚ-1, vydatnost Q = 15,0 l/s

-


Skupinový vodovod 310 – SV Bystré Soustava k zásobení pitnou vodou bude využívat několik stávajících a nových zdrojů. Jsou to: 



stávající -

vrty Bystré V1, V2, V3, vydatnost Q = 7,0 l/s

-

studna Bystré, vydatnost Q = 1,0 l/s

-


nové -


-

vrt Bystré V4, vydatnost Q = 3,0 l/s

Skupinový vodovod 311 – SV Svojanov-Rohozná Tento vodovod má pouze jeden zdroj, který se bude nadále využívat: -

vrt Svojanov SV – 1a, vydatnost Q = 9,5 l/s

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 54


Skupinový vodovod 312 – SV Jevíčko Skupinový vodovod má několik zdrojů, které bude využívat i ve výhledu. Jedná se o tyto zdroje: -

studna Biskupice, vydatnost Q = 15,0 l/s

-

studna Reifova pila, vydatnost Q = 10,0 l/s

-

studna u Zadního Arnoštova + pramenní vodojem, vydatnost Q = 6,10 l/s

-

jímací zářez Červená Skála s pram.jímkou, vydatnost Q = 3,0 l/s

-

studny Klučanina s pram. jímkou, vydatnost Q = 1,5 l/s

-

vrt Bělá u Jevíčka HV 502, vydatnost Q = 5,0 l/s.

Skupinový vodovod 313 – SV Městečko Trnávka Systém vodovodu bude využívat dva ze čtyř zdrojů. Jsou to: -

vrt Petrůvka HV-1, vydatnost Q = 33,0 l/s

-

zářezy Pacov, vydatnost Q = 4,0 l/s Dva zdroje – studny Plechtinec a Chornice jsou odstaveny z provozu.

Skupinový vodovod 314 – SV Bělá nad Svitavou Vodovod má tři stávající a jeden nový zdroj, které budou využívány, jsou to: 



stávající -

studna Bělá nad Svitavou, vydatnost Q = 4,0 l/s

-

dva zářezy Vítějeves, vydatnost Q = 1,0 l/s

-

vrt Vítějeves VT-1, vydatnost Q = 2,0 l/s.

nový -

vrt Bělá nad Svitavou, vydatnost Q = 5,0 l/s.

Skupinový vodovod 315 – SV Brněnec Skupina obcí bude zásobena ze tří zdrojů. Jsou ro: -

zářez Mariánské údolí, vydatnsto Q = 2,5 l/s

-

studna Moravská Chrastová, vydatnost Q = 12,0 l/s

-

studna Brněnec, vydatnost Q = 5,0 l/s.

Skupinový vodovod 316 – SV Chotovice Obce zásobované tímto skupinovým vodovodem budou využívat stejný zdroj, který se nachází na území sousedního územního celku Chrudim. Tento zdroj je: Souhrnna_zprava.doc

Strana : 55


-

vrt Nové Hrady, vydatnost Q = 14,0 l/s.

Skupinový vodovod 317 – SV Desinka Vodovod má jeden zdroj, který se bude využívat nadále, jímž je -

vrt Osík LO-8b, vydatnost Q = 7,5 l/s

Skupinový vodovod 318 – SV Pazucha Systém bude ve výhledu využívat dvou zdrojů: -

zářezy Pazucha, vydatnost Q = 1,5 l/s

-

vrt Pazucha, vydatnost Q = 7,25 l/s

Skupinový vodovod 319 – SV Záhoran Skupinový vodovod má pouze jeden zdroj, jenž se bude nadále využívat, což je: -

studna Pekla, vydatnost Q = 38,0 l/s

Skupinový vodovod 320 – SV Telecí Tato soustava má tři zdroje, které se budou využívat i nadále jsou to: -

studny Telecí – dolní, vydatnost Q = 0,6 l/s

-

studna Telecí – střední, vydatnost Q = 0,60 l/s

-

vrt Telecí LN-1, vydatnost Q = 0,60 l/s

Skupinový vodovod 321 – SV Trpín - Hlásnice Skupinový vodovod bude mít pouze jeden zdroj, a to: -

studna S2 - Trpín, vydatnost Q = 4,0 l/s

Zdroj studna Hlásnice o vydatnosti Q = 0,30 l/s se v roce 2008 odstaví z provozu. Skupinový vodovod 322 – SV Sloupnice – Borová – České Heřmanice Skupinový vodovod má několik stávajících a jeden nový zdroj. 



stávající -

prameniště Vilámov – studna s jímacími zářezy, vydatnost Q = 5,0 l/s

-

vrt Cihelna LO-6, vydatnost Q = 1,5 l/s

-

vrt Dolní Sloupnice LO-11, vydatnost Q = 4,0 l/s

nový -

vrt Dolní Sloupnice HS-4, vydatnost Q = 10,0 l/s

Stávající zdroj - prameniště Vilámov – vrt HS-1 o vydatnosti Q = 1,5 l/s, byl odstaven z provozu; další stávající zdroje, vrt Cihelna HS-2 o vydatnosti Q = 2,5 l/s a vrt Sloupnice LO-11/2 o vydatnosti Q = 27,0 l/s se nevyužívají.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 56


Skupinový vodovod 323 – SV Zlatý pásek Obce zásobované tímto SV využívají zdroj, který se nachází na území sousedního územního celku Ústí nad Orlicí. 5.3.3.2

Samostatné vodovody

Samostatný vodovod 350 – Březová nad Svitavou Vodovod bude mít nadále tyto zdroje: -


-


-

vrt Koupaliště, vydatnost Q = 1,80 l/s

-

studna Dlouhá, vydatnost Q = 0,12 l/s

Samostatný vodovod 351 – Boršov K zásobování se budou využívat dva zdroje: -

vrt HB 1, vydatnost Q = 5,0 l/s

-


Samostatný vodovod 352 – Chmelík Vodovod má jeden zdroj, jenž se bude využívat. -


Samostatný vodovod 353– Opatov K zásobování se bude využívat jeden stávající a jeden nový zdroj: 

stávající -



vrt Vigona, vydatnost Q = 6,0 l/s

nový -

vrt Opatov OV-2, vydatnost Q = 6,0 l/s

Samostatný vodovod 354 – Opatovec Pitná voda se bude jímat z jednoho zdroje: -

vrt HV-1, vydatnost Q = 8,0 l/s

Samostatný vodovod 355 – Suchá Lhota Systém bude mít k dispozici jeden stávající zdroj: Souhrnna_zprava.doc

Strana : 57


-

vrt SL-2, vydatnost Q = 1,0 l/s

Samostatný vodovod 356– Bohuňov Pitná voda se bude nadále jímat pouze z jednoho zdroje: -

jímací zářezy Olšina a Martinův kout, vydatnost Q = 1,0 l/s

Samostatný vodovod 357 – Pustá Kamenice K zásobování pitnou vodou se využije pouze jeden zdroj, skládající se ze tří studní. -

3 studny, vydatnost Q = 2,5 l/s

Samostatný vodovod 358 – Pustá Rybná Pitná voda se bude jímat ze dvou stejných zdrojů: -

studna Damašek, vydatnost Q = 0,6 l/s

-


Samostatný vodovod 359– Bělá u Jevíčka Voda se bude jímat pouze z jednoho stejného zdroje: -

2 jímací zářezy Bělá s pramenní jímkou, vydatnost Q = 5,0 l/s

Samostatný vodovod 360 – Březinky Sídlo ke svému zásobování bude využívat 2 zdroje, a to: -

studna Nectava, vydatnost Q = 0,2 l/s

-

2 jímací zářezy Březinky, vydatnost Q = 0,3 l/s

Samostatný vodovod 361 – Hartinkov Vodovod bude využívat nový zdroj: -

vrt Hartinkov, předpokládaná vydatnost Q = 1,5 l/s

Stávající zdroje – dvě studny S3, S4 budou odstaveny z provozu. Tento nový zdroj bude zásobovat i samostatný vodovod 363 Vysoká. Samostatný vodovod 362– Bílá Studně K zásobování pitnou vodou se budou nadále využívat lesní jímací zářezy o vydatnosti Q = 0,35 l/s. Samostatný vodovod 363 – Vysoká Zdrojem pitné vody bude nový vrt Hartinkov, jehož výstavba se předpokládá v letech 2009 – 2010, s předpokládanou vydatností Q = 1,50 l/s. Stávající zdroje – vrt a studny S1, S2 budou odstaveny z provozu. Souhrnna_zprava.doc

Strana : 58


Samostatný vodovod 364 – Bohdalov K zásobování se budou využívat dva stávající a jeden nový zdroj: 



stávající -

studna BH-1, vydatnost Q = 0,44 l/s

-

studna ST-1, vydatnost Q = 0,66 l/s

nový -

vrt Bohdalov, vydatnost Q = 1,50 l/s

Samostatný vodovod 365 – Banín Zdrojem vody budou nadále dva zdroje: -

vrt BN-1, vydatnost Q = 12,0 l/s

-

vrt BN-2, vydatnost Q = 3,0 l/s

Samostatný vodovod 366 – Stará Roveň Voda se bude získávat ze dvou stávajících a jednoho nového zdroje: 



stávající -

studna Křivánek, vydatnost Q = 0,3 l/s

-

studna Stará Roveň, vydatnost Q = 0,02 l/s

nový -

vrt Stará Roveň, vydatnost Q = 1,0 l/s

Samostatný vodovod 367 – Chrastavec Voda se bude nadále jímat ze dvou studní o celkové vydatnosti Q = 1,25 l/s. Samostatný vodovod 368 – Jedlová Vodovod bude využívat dva stávající zdroje do roku 2012, kdy budou odstaveny z provozu, jelikož samostatný vodovod se napojí na SV Poličsko. -


-


-

Stávající vrt Jedlová HV-2 je odstaven z provozu z důvodu zvýšené hodnoty dusičnanů, která dosahuje 55 mg NO3/l. Touto hodnotou překračuje limit dle vyhl. č. 376/2000 Sb.

Samostatný vodovod 369 – Radiměř Obec bude využívat tři zdroje: -

zářez Hájenka, vydatnost Q = 2,5 l/s

-

zářez Kuliny, vydatnost Q = 3,0 l/s

-

štola Cikánka, vydatnost Q = 6,5 l/s.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 59


Samostatný vodovod 370 – Stašov Zdroji pitné vody budou stále -


-


-

vrt H6, vydatnost Q = 0,10 l/s

Samostatný vodovod 371 – Študlov Pitná voda se bude získávat ze dvou zdrojů: -

pramenní jímka Květiny se studnou, vydatnost Q = 2,0 l/s

-


Samostatný vodovod 372 – Želivsko K zásobování se bude využívat jeden zdroj: -

studny S, vydatnost Q = 0,3 l/s.

Samostatný vodovod 373 – Újezdec Pitná voda se bude získávat ze stejného zdroje: -

artézský vrt Újezdec, vydatnost Q = 2,5 l/s

Samostatný vodovod 374 – Dětřichov Sídlo k zásobování pitnou vodou bude využívat stále jeden zdroj: -

studna vrtaná, vydatnost Q = 5,0 l/s

Samostatný vodovod 375 – Rozhraní Voda se bude jímat z jednoho zdroje: -


Samostatný vodovod 376 – Gruna Obec bude využívat jeden zdroj, který se skládá ze dvou zářezů. -


Samostatný vodovod 377 – Žipotín Vodovod bude využívat jeden zdroj: -

studna ŽP-1 prohloubená vrtem, vydatnost Q = 0,36 l/s

Samostatný vodovod 378 – Malíkov Souhrnna_zprava.doc

Strana : 60


Pro zásobování pitnou vodou se bude využívat jeden zdroj: -


Samostatný vodovod 379 – Modřec Pitná voda se bude odebírat ze skupinového vodovodu Poličsko. Místní zdroj – vrt Modřec MO-1 se odstaví z provozu. Samostatný vodovod 380 – Zadní Arnoštov K zásobování pitnou vodou se bude využívat jeden zdroj: -


Samostatný vodovod 381 – Nedvězí Obec bude vodu jímat z jednoho zdroje: -

vrt ND-2, majetek Farmy Nedvězí, vydatnost Q = 1,0 l/s

Samostatný vodovod 382 – Vysoký Les Pro zásobování sídla vodou se bude využívat jeden zdroj: -


Druhý zdroj – vrt bude i nadále odstaven z provozu. Samostatný vodovod 383 – Sklené Voda se bude jímat z jednoho zdroje: -

vrt SN 2, vydatnost Q = 5,0 l/s

Druhý vrt SN 1, vydatnost Q = 5,0 l/s, bude odstaven z provozu v roce 2005. Samostatný vodovod 384 – Pohledy Vodovod bude využívat pouze jeden zdroj: -

vrt P2, vydatnost Q = 2,0 l/s.

Druhý zdroj - zářez, vydatnost Q = 0,3 l/s, bude odstaven z provozu v roce 2004. Samostatný vodovod 385 – Vrážné Vodovod bude nadále využívat tyto zdroje: -

3 jímací zářezy Vrážné, vydatnost Q = 2,0 l/s

Samostatný vodovod 386 – Němčice Vodovod bude využívat zdroj: -

vrt N –1, vydatnost Q = 10,0 l/s

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 61


Samostatný vodovod 387 – Vlčkov Pitná voda se bude získávat ze zdroje: -

studny S-1, S-2, vydatnost Q = 0,60 l/s

Samostatný vodovod 388 – Březiny Voda pro obyvatele se bude jímat z nového zdroje -

vrt Březiny , o min. vydatnosti Q = 0,5 l/s

Samostatný vodovod 389 – Trstěnice Vodovod využívá jeden zdroj: vrt TC-1, vydatnost Q = 10,0 l/s Zdroje Pro přehled uvádíme všechny stávající zdroje včetně jejich případných rozšíření vydatnosti, které se využívají k zásobení obyvatel, ale i ty, které jsou odstaveny z provozu Zdroje jsou rozděleny dle skupinových a samostatných vodovodů. Skupinové vodovody

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 62



Název skup. vodovodu

Název zdroje


Moravská

štola Wölfel

6,0

Třebová

štola Kraví

5,0



Hora zářezy

7,0

Borušov vrt Kunčina

16,0

HK-1 vrt Kunčina

18,5

M-1 vrt MTČH-1

25,0

vrt MTČH-4

40,0

zářezy

1,2

Mladějov vrt Mladějov

2,5

HM-2 vrt Mladějov

2,5

HM-3 vrt MTČH-3

15,0

vrt Rudná

3,0

vrt Borušov

7,0

zářezy

4,5

1998

štola Queck

10,0

1998

studna Sušice

15,0

vrt Třebařov

8,0

Rozstání

302

Koruna

TK 2

303

Březina

vrt Koruna

8,0

vrt Třebařov

7,4

TK 1 zářezy

8,3

Pekelná zmola

Souhrnna_zprava.doc

vrt Slatina

1,0

studna S-1

5,0

1998

Strana : 63



Rozšíření rok




Název skup. vodovodu Svitavy

Název zdroje


vrty Olomoucká S 1-3

40,0

vrty Lány SV 1-2

40,0





Rozšíření rok

vrt Hradec nad Svitavou V-1 zářez Kukle studny Kostelní Luka

23,0 1,0

vrt Lánský

28,0

1998

rybník HS 1

30,0

1998

vrty Vendolí

4,4

vrt Olomoucká

1998

vrt Čtyřicet lánů SV – 3J

305

Bohuňovice

studna

20,0

Bohuňovice vrt Bohuňovice vrt JN-1

10,0 8,0

Morašice

artézský vrt Morašice V-1

5,0

Litomyšl

vrt LI-1

30,0

vrt BT-1

25,0

vrt BT-2

25,0

vrt Pospíšilův pramen

29,0

306

Janov

307 308

artézský vrt

7,0

Čistá-LO14

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 64

20,0

2005

20,0

2005




Název skup. vodovodu Poličsko

Název zdroje artézský vrt




100,0

Čistá CL-1 vrty Sebranice

30,0

V-1,V-5 studny S 1-3 Hegerovy

8,71

vrt Polička V-6

12,0

zářezy Lubná

2,0

štola

1,10

Šimonova pramenní

1,50

vývěr Budislav studna Pod

0,40

Borkem S 3 vrt Jarošov J-1

7,0

4 studny

1,5

Borová studna Borová

0,25

- Nespěšný vrt Sebranice

25,0

V6

štola Bidmon+Koca n

2,6

1998

15,0

1998


1998

vrt Horní Újezd HÚ-2 1998

studna Hnida studna

1,2

1998

0,4

1998

Vendolí S1

studna S-3 Budislav Xaverov

0,5

studna Budislav S

35,0

vrty Sebranice V-3,V-4 vrt Polička V-5

2,3

studny S2, S3 Radiměř

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 65



Rozšíření rok




Název skup. vodovodu Bystré

Název zdroje


vrty V1,V2,V3

7,0

studna Bystré

1,0

vrt HA-1

0,5





Rozšíření rok


Hartmanice vrt HA-2

1,0

Hartmanice vrt Bystré V4

3,0

311

SvojanovRohozná

vrt Svojanov SV-1a

9,5

312

Jevíčko

studna Reifova pila

10,0

studna Biskupice

15,0

studna u Zadn. Arnoštova

6,10

zářez Červená Skála studny

3,0

Klučanina vrt Bělá HV502

1,50 5,0

313

314

Městečko Trnávka

Bělá nad Svitavou

vrt Petrůvka

33,0

HV-1 zářezy Pacov

4,0

studna Plechtinec

0,2

studna Chornice studna Bělá nad Svitavou

1,0 4,0

2 zářezy Vítějeves

1,5

vrt Vítějeves VT-1

2,0

vrt Bělá nad Svitavou 5,0 315

Brněnec

zářez Mariánské údolí studna Moravská Chástová

2,5

12,0

studna Brněnec 316

Chotovice

vrt Nové Hrady

5,0 14,0


(zdroj se nachází na území UC Ústí nad Orlicí) 317

Desinka

Souhrnna_zprava.doc

vrt Osík LO-8b

7,5

Strana : 66



Název skup. vodovodu Pazucha

Název zdroje zářezy Pazucha vrt Pazucha

319 320

Záhoran Telecí

studna Pekla studny Telecí – dolní






Rozšíření rok


1,5

7,25 38,0 0,6

0,6

studna Telecí – střední

0,6

vrt Telecí LN-1 321

322

Trpín Hlásnice

Sloupnice – Borová – Č.Heřmanic e

studna S2 Trpín studna Hlásnice pram. Vilámov vrt Cihelna

4,0

0,3

2008

5,0 1,5

LO-6 vrt D.Sloupnice LO – 11

4,0

10,0

vrt Dolní Sloupnice HS-4

1,5

1990

vrt Vilémov HS-1

2,5

vrt Cihelna HS-2

27,0

vrt Dolní Sloupnice LO-11/2 323

Zlatý pásek

zdroj je v ÚC Ústí nad Orlicí


Samostatné vodovody

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 67



Název sam. vodovodu Březová nad Svitavou

Název zdroje zářez s pramenní jímkou č.1 zářez s pramenní jímkou č.2 vrt Koupaliště




1,0

1,0

1,80

studna Dlouhá 0,12 351

Boršov

vrt HB-1

5,0

352

Chmelík

zářezy vrt

3,0 7,5

353

Opatov

vrt Opatov

6,0

354

Opatovec

vrt Vigona vrt HV-1

6,0 8,0

355

Suchá Lhota

vrt SL-2

1,0

356

Bohuňov

2 zářezy

1,0

357

Pustá Kamenice

3 studny

2,5

358

Pustá Rybná

studna Damašek

0,6

studna 359

360

Bělá u Jevíčka

jímací

Březinky

studna Nectava

Hartinkov

362

Bílá studně

363

Vysoká

5,0

zářezy Bělá

2 jímací zářezy Březinky 361

0,25

vrt Hartinkov studny S3,S4 lesní jímací zářezy vrt

0,2

0,3 1,5

0,95

2010

0,35 1,5

Hartinkov vrt

0,5

2010

studny S1,S2 364

Bohdalov

Souhrnna_zprava.doc

studna BH-1

2010 0,44

studna ST-1

0,66

vrt Bohdalov

1,5

Strana : 68



Rozšíření rok

Dotace ze skupin. Vodovodu


Číslo sam. vodovodu 365 366

Název sam. vodovodu Banín Stará Roveň

Název zdroje vrt BN 1

12,0

vrt BN 2

3,0

studna Křivánek

0,3

studna Stará Roveň

367

Chrastavec

368

Jedlová


vrt Stará Roveň 2 studny vrt Jedlová HV-3 vrt Jedlová HV-5


0,02

1,0 1,25 3,8

2012

1,5

2012

vrt Jedlová HV-2 369

Radiměř

zářez Hájenka zářez Kuliny

370

371

Stašov

Študlov

1998 2,5

3,0

štola Cikánka

6,5

studna

0,54

studna

0,5

vrt H 6 p.j.+studna prameniště Květiny

0,1 2,0

jímací zářezy

1,0

372 373

Želivsko Újezdec

studny S artézský vrt Újezdec

0,3 2,5

374

Dětřichov

vrtaná studna

5,0

375

Rozhraní

studna

3,7

376 377

Gruna Žipotín

2 zářezy studna ŽP-1

0,56 0,36

378 379

Malíkov Modřec

vrt vrt MO-1

2,7 5,0

380

studna

2,1

381

Zadní Arnoštov Nedvězí

vrt ND-2

1,0

382

Vysoký Les

studna

0,35

383

Sklené

vrt SN 1

5,0

vrt SN 2

5,0

384

Pohledy

zářez

0,3

385

Vrážné

vrt P2 jím.zářezy Vrážné

2,0 2,0

386

Němčice

N -1

10,0

Souhrnna_zprava.doc


2004

2005 2004

Strana : 69



Rozšíření rok



Číslo sam. vodovodu

Název sam. vodovodu

Název zdroje


387

Vlčkov

studny S-1, S-2

0,6

388 389

Březiny Trstěnice

vrt Březiny vrt TC-1

0,5 10,0

5.3.4





Rozšíření rok


2014

Rozvoj vodovodů

5.3.4.1 Skupinové vodovody K zajištění dodávky vody v požadovaném množství pro sídla na území UC Svitavy si vyžaduje rekonstrukce, výstavbu nových objektů – přívodních řadů, čerpacích stanic, vodojemů a úpraven vody. Jednotlivé rekonstrukce a nové stavby jsou přiřazeny k jednotlivým skupinovým nebo samostatným vodovodům. Skupinový vodovod 301 – SV Moravská Třebová Vzhledem k velkému rozsahu tohoto skupinového vodovodu je navrženo několik nových staveb a rekonstrukcí. Jedná se o tyto investice: 

Nové stavby o

Zdroje 

Vrt Borušov Ke zvýšení vydatnosti zdrojů SV Moravská Třebová se uvažuje s vybudováním nového zdroje vrtu Borušov, o předpokládané vydatnosti Q = 7,0 l/s.



Vrt Rudná Pro zajištění dostatečné vydatnosti pro obec Rudná a zdrojů SV Moravská Třebová je navržen vrt Rudná, s uvažovanou vydatností Q = 3,0 l/s.

o

Čerpací stanice 

o

Vodojemy 

o

K dopravě vody ze stávajícího zdroje MTČH-3 (není v současné době využíván) je navržena čerpací stanice, o výkonu Q = 15 l/s. VDJ Útěchov, 1x100 m3, max. hl. 412,00 m n.m.

Řady 

Přívodní řad Moravská Třebová – VDJ Útěchov K napojení stávajícího vodojemu Útěchov jsou navrženy dva přívodní řady DN 100, délky 354 m.

 Souhrnna_zprava.doc

Přívodní řad od nového vrtu Borušov Strana : 70


Z důvodu napojení nového zdroje – vrtu Borušov je nutná výstavba řadu DN 100, délky 550 m. 

Přívodní řad od vrtu MTČH-3 K napojení stávajícího vrtu MTČH-3 do systému SV Moravská Třebová je nutné vybudovat řad DN 100, délky 200 m.



Přívodní řad od vrtu Rudná K zajištění dodávky vody z nového zdroje – vrtu Rudná je nutná výstavba řadu DN 100, délky 250 m.



Přívodní řad ČS Mladějov – VDJ Mladějov III K dopravě vody ze stávajícího zdroje, vrtu Mladějov HM-2, do VDJ Mladějov III je nutná výstavba výtlačného řadu DN 100, délky 2430 m.



Rekonstrukce o

Zdroje 

Vrt MTČH-3 (Moravská Třebová – Červená Hospoda-3) Do provozu se uvede stávající zdroj MTČH-3, o vydatnosti Q = 15 l/s. Před uvedením do provozu je nutná jeho rekonstrukce.

o

Přívodní řady 

Přívodní řad štola Queck – VDJ Huttbusch K zajištění dopravy vody ze zdrojů, nacházejících se jižně od města Moravská Třebová, do VDJ Huttbusch je nutná rekonstrukce řadů DN 150, délky 6 999 m; DN 175, délky 150 m.



Přívodní řad štola Wölfel – VDJ Huttbusch Pro dopravu vody ze zdrojů štoly Wölfel je nezbytná rekonstrukce řadů DN 125, délky 6490 m; DN 175, délky 150 m.



Přívodní řad prameniště Borušov – VDJ Borušov V prameništi Borušov je potřebná rekonstrukce řadu DN 100, délky 195 m.



Přívodní řad Borušov – VDJ Křížový vrch I K dopravě vody z obce Borušov do VDJ Křížový vrch I se předpokládá rekonstrukce řadu DN 125, délky 1100 m; DN 150, délky 1213 m.

Skupinový vodovod 302 – SV Koruna U tohoto SV se předpokládá s těmito investicemi: 

Nové stavby o

Zdroje 

Vrt Koruna K zajištění dostatečného množství vody pro SV Koruna se předpokládá provedení nového zdroje vrtu Koruna, o vydatnosti Q =

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 71


8,0 l/s. o


Vrt Koruna K dopravě vody z vrtu do obce Koruna je navržena čerpací stanice, o výkonu Q = 8 l/s.

o

Řady 

Propoj vrt Koruna – síť obce Koruna K přivedení vody ze zdroje, vrtu Koruna, do sítě obce Koruna je navržen výtlačný řad DN 100, délky 450 m.



Propoj SV Moravská Třebová – SV Koruna K zajištění možné dodávky vody ze SV Moravská Třebová je nezbytné vybudovat přívodní řad DN 125, délky 4200 m; DN 150, délky 1300 m.

Skupinový vodovod 303 – SV Březina U tohoto SV se nepředpokládá žádná nová výstavba či rekonstrukce. Skupinový vodovod 304 – SV Svitavy Vzhledem k velkému rozsahu tohoto skupinového vodovodu je navrženo několik nových staveb a rekonstrukcí. Jedná se o tyto investice: 

Nové stavby o

Řady 

Přívodní řady napojení nových vrtů K napojení a dopravě vody z nových zdrojů do stávajícího systému je nutné vybudovat řady DN 200, délky 600 m.

o

Řady 

Přívodní řady napojení nových vrtů K napojení a dopravě vody z nových zdrojů do stávajícího systému je nutné vybudovat řady DN 200, délky 600 m.



Rekonstrukce o

Čerpací stanice Ve SV Svitavy je potřebná rekonstrukce čerpacích stanic, a to: 

Čerpací stanice Olomoucká Rekonstrukce se navrhuje pro ČS o výkonu Q = 9,5 l/s.



Čerpací stanice Olomoucká Bude se rekonstruovat ČS o výkonu Q = 15 l/s.



Čerpací stanice Olomoucká Je nutná rekonstrukce ČS o výkonu Q = 24 l/s.



Souhrnna_zprava.doc

Čerpací stanice Lány Strana : 72


V této ČS bude rekonstrukce dvou čerpacích zařízení, každé o výkonu Q = 9 l/s. 

Čerpací stanice Kostelní Luka K jejímu dalšímu využití je nezbytná rekonstrukce o výkonu Q = 30 l/s.



Čerpací stanice Javorník Pro další provoz je nutné provést rekonstrukci s výkonem Q = 5 l/s.



Čerpací stanice Vendolí I K zajištění dodávky vody z VDJ Vendolí I, je nutná rekonstrukce ČS, o výkonu Q = 3,5 l/s.



Čerpací stanice Vendolí II Aby voda z vodojemu Vendolí II mohla být čerpána do VDJ Ostrý Kámen, je nutná rekonstrukce s výkonem Q = 3,5 l/s.



Čerpací stanice Koclířov Aby voda z vodojemu Koclířov mohla být čerpána do VDJ Hřebeč, je nutná rekonstrukce s výkonem Q = 3,0 l/s.

o

Vodojemy 

Vodojem Olomoucká 2 x 1000 m3



Vodojem Koclířov 420 m3



Vodojem Lány 2 x 1350 m3



Vodojem Ostrý Kámen 100 m3



Vodojem Vendolí I 100 m3



Vodojem Vendolí II 100 m3



Vodojem Kamenná Horka – Dolní 150 m3



Vodojem Kamenná Horka – Horní 150 m3



Vodojem Javorník 200 m3



Vodojem Hřebeč 10 m3

Skupinový vodovod 305 – SV Bohuňovice 

Nové stavby o

Zdroje 

Vrt Bohuňovice Vybuduje se nový vrt Bohuňovice, Q = 10,0 l/s.

o

Řady 

Přívodní řad Přívodní řad DN 100, délky 300 m.



Rekonstrukce

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 73

o předpokládané vydatnosti


o

Vodojemy 

Vodojem Bohuňovice 2 x 150 m3

Skupinový vodovod 306 – SV Janov 

Rekonstrukce o

Vodojemy 

Vodojem Strakov 100 m3

Skupinový vodovod 307 – SV Morašice 

Rekonstrukce o


AT stanice ve VDJ Morašice V armaturní komoře se provede rekonstrukce AT stanice, o výkonu Q = 4,5 l/s

Skupinový vodovod 308 – SV Litomyšl 

Nové stavby o

Vodojemy 

Vodojem Benátky U stávajícího VDJ se přistaví vodojem o objemu 800 m3, s max. hladinou 393,90 m n.m.



Vodojem Zahájí K zajištění potřebné akumulace je nutná výstavba VDJ Zahájí, o objemu 1000 m3, s max. hladinou 387,94 m n.m.



Rekonstrukce o

Řady 

Přívodní řad vrt LI 1 – ČS Nedošín K zajištění dopravy vody z vrtu LI-1 do ČS Nedošín je nutná rekonstrukce řadu DN 200, délky 450 m.

Skupinový vodovod 309 – SV Poličsko 

Nové stavby o

Zdroje 

Vrt Sebranice Ve stávajícím prameništi Sebranice se provede předpokládanou vydatností Q = 25,0 l/s.

o

nový vrt,

s

Řady 

Přívodní řad od vrtu Sebranice V6-VDJ Sebranice K zajištění dopravy vody ze zdroje do VDJ Sebranice je nutné

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 74


vybudovat řad DN 150, délky 500 m. o


Čerpací stanice u VDJ Polička – Adast – směr Modřec K zajištění dodávky vody ze SV Poličsko do samostatného vodovodu Modřec je nutná čerpací stanice, o výkonu Q = 2,0 l/s



Čerpací stanice u VDJ Polička – Adast – směr Jedlová Ve výhledu se předpokládá s dodávkou vody do samostatného vodovodu Jedlová, což si vyžádá výstavbu čerpací stanice, o výkonu Q = 3,0 l/s

o

Vodojemy 



Vodojem Polička Adast

10 m3

Rekonstrukce o

Úpravny vody 

Úpravna vody Lubná K zajištění pitné vody v souladu s vyhláškou 376/2000 Sb. MZdr. ČR je nutná rekonstrukce ÚV Lubná, o výkonu Q = 2,0 l/s.

o


o

Čerpací stanice u VDJ Pomezí II

Vodojemy 

Vodojem Střítež Z důvodu špatně provedených stavebních prací je nutná rekonstrukce vodojemu Střítež, o objemu 150 m3

Skupinový vodovod 310 – SV Bystré 

Nové stavby o

Zdroje Z důvodu zvýšení vydatnosti zdrojů SV Bystré je nutné zřídit nové zdroje. 

Vrt Hartmanice HA-2 V prameništi Hartmanice HA-2, s předpoklád. vydatností Q = 1,0 l/s.



Vrt Bystré V4 V prameništi Bystré se předpokládá s vyvrtáním nového vrtu.

o

Úpravna vody 

Objekt hygienického zabezpečení u VDJ Bystré K hygienickému zabezpečení vody z prameniště Bystré je nutno postavit objekt NZV, kde se bude dávkovat chlornan sodný, o výkonu Q = 10,0 l/s.

o

Řady 

Přívodní řad od vrtu Bystré V4 K zajištění dopravy vody ze zdroje do VDJ Bystré je nutné vybudovat řad DN 80, délky 500 m.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 75




Přívodní řad od vrtu Hartmanice HA-2 Doprava vody z nového zdroje do do ČS Hartmanice bude zajištěna novým řadem DN 80, délky 200 m.



Rekonstrukce o


Čerpací stanice Hartmanice K zabezpečení dopravy vody je nutná rekonstrukce ČS Hartmanice, o výkonu Q = 1,20 l/s.

Skupinový vodovod 311 – SV Svojanov - Rohozná U SV se nepředpokládá s žádnou novou výstavbou a rekonstrukcí. Skupinový vodovod 312 – SV Jevíčko 

Rekonstrukce o


AT stanice Flintour Ve výhledu se předpokládá rekonstrukce AT stanice Flintour, o výkonu Q = 3,30 l/s.

o

Řady 

Přívodní řad Červená Skála – VDJ Za dvory V řešeném období se provede rekonstrukce řadu DN 150, dl. 555 m.

Skupinový vodovod 313 – SV Městečko Trnávka 

Nové stavby o

Řady 

Přívodní řad Plechtinec Napojení sítě Plechtinec na přivaděč Petrůvka – Unerázka se zajistí řadem DN 80, délky 35 m.



Rekonstrukce o

Řady 

Přívodní řad Pacov – Městečko Trnávka Z důvodu stáří stávajícího přívodního řadu je nutné provést rekonstrukci řadů DN 60, délky 24 m; DN 100, délky 818 m; DN 150, délky 4100 m.

Skupinový vodovod 314 – SV Bělá nad Svitavou 

Nové stavby o

Zdroje

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 76




Vrt Bělá nad Svitavou Ke zvýšení vydatnosti zdrojů SV je nutné provést nový vrt, s předpokládanou vydatností Q = 5,0 l/s.

o


Čerpací stanice u vrtu Vítějeves VT-1 K čerpání vody z vrtu Vítějeves VT-1 do VDJ Vítějeves je nutno vybudovat čerpací stanici, o výkonu Q = 1,50 l/s.

o

Řady 

Výtlačný řad VT-1 - ČS K dopravě vody ze zdroje vrtu VT-1 do čerpací stanice je nutno vybudovat přívodní řad DN 50, délky 158 m.



Výtlačný řad od vrtu Bělá nad Svitavou Vodu z nového zdroje do VDJ Bělá nad Svitavou se zajistí vybudováním řadu DN 80, délky 900 m.

Skupinový vodovod 315 – SV Brněnec 

Rekonstrukce o

Zdroje 

Studna Moravská Chrastová Z důvodu zanešení studny je nutná její rekonstrukce. Studna má vydatnost Q = 3,30 l/s.

Skupinový vodovod 316 – SV CHotovice 

Rekonstrukce o

Řady 

Přívodní řad Z důvodu špatného stavu potrubí je nutná jeho rekonstrukce, DN 125, dl. 1500 m.

Skupinový vodovod 317 – SV Desinka 

Nové stavby o

Vodojemy 

Vodojem Dolní Újezd K zajištění potřebné akumulace SV je nutné vybudovat nový vodojem Dolní Újezd, o objemu 420 m3.



Rekonstrukce o

Úpravny vody 

Úpravna vody Osík Z důvodu zajištění kvality pitné vody dle vyhlášky 376/2000 sb. MZdr. ČR je nutná rekonstrukce ÚV, o výkonu Q = 15,0 l/s.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 77


o

Řady 

Přívodní řad Z důvodu špatného stavu řadu, je nutné provést jeho rekonstrukci o profilu DN 200, dl. 1990 m.

Skupinový vodovod 318 – SV Pazucha 

Rekonstrukce o

Řady 

Přívodní řad prameniště – VDJ Pazucha Vzhledem k špatnému stavu potrubí se uvažuje s jeho rekonstrukcí, profilu DN 50, dl. 1317 m.

Skupinový vodovod 319 – SV Záhoran 

Rekonstrukce o


Čerpací stanice Cerekvice K zajištění dopravy vody do VDJ Cerekvice je nutná rekonstrukce čerpací stanice, o výkonu Q = 10,0 l/s.

o

Řady 

Přívodní řad studna – ČS Cerekvice Ve výhledu bude nutná rekonstrukce řadu DN 80, dl. 80 m.

Skupinový vodovod 320 – SV Telecí U SV se nepředpokládá s žádnou novou výstavbou a rekonstrukcí. Skupinový vodovod 321 – SV Trpín - Hásnice 

Nové stavby o


Čerpací stanice Hlásnice Zajištění pitné vody ze sítě obce Trpína do VDJ Hlásnice bude pomocí nově navržené ČS Hlásnice, o výkonu Q = 2,0 l/s. Rekonstrukce

o

Řady 

Přívodní řad ČS Hlásnice – VDJ Hlásnice Doprava vody z ČS Hlásnice do VDJ Hlásnice bude pomocí nového řadu DN 100, dl. 1534 m.



Rekonstrukce

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 78


o

Vodojemy 

Vodojem Hlásnice Z důvodu špatného stavu VDJ je nutná jeho rekonstrukce. VDJ má objem 30 m3.

Skupinový vodovod 322 – SV Sloupnice – Borová – České Heřmanice 

Nové stavby o

Zdroje 

Vrt Dolní Sloupnice HS-4 K posílení vydatnosti stávajících zdrojů je nutno provést nový zdroj – vrt Dolní Sloupnice HS-4, o využitelné vydatnosti Q = 10,0 l/s.

o


Čerpací stanice Vilémov K čerpání vody ze zdroje je třeba vybudovat ČS Vilémov, o výkonu Q = 10,0 l/s.

o

o



Vodojemy 

Vodojem Na Šuránkově kopci II, 1x50 m3, s max. hladinou 475,90 m n.m.



Vodojem Borová II, 1x50 m3, s max. hladinou 341,12 m n.m.

Řady 

Přívodní řad ČS Vilémov – VDJ Na Šuránkově kopci II



K dopravě vody z nového zdroje do VDJ Na Šuránkově kopci II je nutno vybudovat výtlačný řad DN 150, dl. 2250 m.

Rekonstrukce o


Čerpací stanice Vilémov s akumulací V řešeném období se provede rekonstrukce čerpací stanice Vilémov s akumulací o objemu 250 m3 a o výkonu Q = 10,0 l/s.

Skupinový vodovod 323 – SV Zlatý pásek U SV se nepředpokládá s žádnou novou výstavbou a rekonstrukcí.

5.3.4.2 Samostatné vodovody Případná rekonstrukce či výstavba nové rozvodné sítě je popsána v kartě příslušné obce. Samostatný vodovod 350 – Březová nad Svitavou U vodovodu se ve výhledu předpokládá rekonstrukce obou jímacích zářezů a vodojemu Březová I, o objemu 100 m3.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 79


Samostatný vodovod 351 – Boršov U tohoto vodovodu se nebude provádět žádná rekonstrukce či výstavba, jelikož objekty jsou ve vyhovujícím stavu. Samostatný vodovod 352 – Chmelík Stávající objekty jsou ve vyhovujícím stavu, z tohoto důvodu se nebude provádět nová výstavba či rekonstrukce. Samostatný vodovod 353 – Opatov Ve výhledu se předpokládá výstavba nového zdroje vrtu Opatov OV-2, přívodního řadu od vrtu OV-2 DN 100, délky 450 m a propojovacího řadu DN 100, délky 2650 m, který propojí SV Opatov se samostatným vodovodem Opatovec. Samostatný vodovod 354 – Opatovec U vodovodu se bude ve výhledu provádět výstavba nového věžového vodojemu o objemu 200 m3 a přívodního řadu DN 150, délky 200 m, který zajistí jeho napojení na vodovodní systém. Samostatný vodovod 355 – Suchá Lhota U tohoto vodovodu se nebude provádět žádná rekonstrukce či výstavba, jelikož objekty jsou ve vyhovujícím stavu. Skupinový vodovod 356 – Bohuňov Ve výhledu se bude provádět rekonstrukce přívodního řadu objemu 200 m3 Samostatný vodovod 357 – Pustá Kamenice V letech 2006 – 2007 se provede rekonstrukce stávající úpravny vody, z důvodu získání kvality vody na odtoku z ÚV, aby byla v souladu s vyhláškou č. 376/2000 Sb. Ostatní objekty jsou ve vyhovujícím stavu, nebude se provádět žádná nová výstavba či jiná rekonstrukce. Samostatný vodovod 358 – Pustá Rybná K zajištění dostatečného množství vody ze stávajících zdrojů bude nutno provést rekonstrukci studny Damašek a druhé studny. Dále se provede výstavba úpravny vody s úpravou vody odradonováním, vodojemu o objemu 10 m3 a přívodního řadu DN 100, délky 1350 m. Samostatný vodovod 359 – Bělá u Jevíčka U vodovodu se předpokládá výstavba nové čerpací stanice o výkonu Q = 5,0 l/s, vodojemu Bělá I, o objemu 150 m3 a přívodního řadu DN 100, délky 240 m.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 80


Samostatný vodovod 360 – Březinky V řešeném období bude nutná rekonstrukce obou zdrojů jímacích zářezů Březinky a studny Nectava, přívodního řadu DN 80, délky 799 m. Samostatný vodovod 361 – Hartinkov K posílení stávajících zdrojů bude vybudován nový zdroj – vrt Hartinkov s čerpací stanicí s akumulací, o objemu 5 m3. Dále se provede výstavba přívodních řadů DN 80, délky 820 m a DN 80, délky 550 m (napojení vrtu Hartinkov). Dále se provede výstavba nového VDJ Hartinkov o objemu 60 m3. . Samostatný vodovod 362 – Bílá Studně U vodovodu se provede pouze rekonstrukce přívodního řadu DN 125, délky 449 m. Samostatný vodovod 363 – Vysoká Ve výhledu se předpokládá rozšíření vodovodu do chatařské oblasti, což si vyžádá výstavbu čerpací stanice, vodojemu o objemu 20 m3, přívodního řadu DN 50, délky 108 m. Dále se předpokládá výstavba přívodního řadu DN 80, délky 1500 m, pomocí něhož se zajistí přivedení vody z nového zdroje – vrtu Hartinkov, jelikož voda ze zdroje vrtu Vysoká VT-1 nesplňuje požadavky vyhlášky 376/2000 Sb. Samostatný vodovod 364 – Bohdalov U vodovodu se provede výstavba nového zdroje vrtu Bohdalov, přívodního řadu DN 80, délky 600 m. Samostatný vodovod 365 – Banín Ve výhledu bude nutná rekonstrukce řadu DN 100, délky 500 m. Samostatný vodovod 366 – Stará Roveň K zajištění dostatečného množství vody je nutná rekonstrukce studny Stará Roveň a výstavba nového zdroje vrtu Stará Roveň. Dále se provede výstavba čerpací stanice s akumulací o objemu 5 m3 a přívodního řadu DN 50, délky 60 m. Samostatný vodovod 365 – Banín Ve výhledu bude nutná rekonstrukce řadu DN 100, délky 500 m. Samostatný vodovod 368 – Jedlová Ve výhledu se uvažuje s napojením na skupinový vodovod Poličsko, což si vyžádá výstavbu nového přívodního řadu DN 100, délky 2700 m. Samostatný vodovod 369 – Radiměř Pro zajištění dodávky vody je nutno provést rekonstrukci čerpací stanice Cikánka, vodojemů U Cikánky, o objemu 40 m3 a Nad lesem, o objemu 70 m3.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 81


Samostatný vodovod 370 – Stašov U tohoto vodovodu se nebude provádět žádná rekonstrukce či výstavba, jelikož objekty jsou ve vyhovujícím stavu. Samostatný vodovod 371 – Študlov V řešeném období bude nutná výstavba věžového vodojemu, o objemu 50 m3 a přívodního řadu DN 100, délky 250 m. Samostatný vodovod 372 – Želivsko U vodovodu se provede rekonstrukce zdroje studny S a vodojemu Želivsko, o objemu 50 m3. Samostatný vodovod 373 – Újezdec Ve výhledu se provede rekonstrukce AT stanice ve vodojemu, o výkonu Q = 1,0 l/s. Samostatný vodovod 374 – Dětřichov Z důvodu nevyhovující kvality vody ze stávajícího zdroje je nutná výstavba nové úpravny vody, o výkonu Q = 1,0 l/s, s úpravou vody odželezováním. Samostatný vodovod 375 – Rozhraní Stávající objekty jsou ve vyhovujícím stavu, z tohoto důvodu se nebude provádět nová výstavba či rekonstrukce. Samostatný vodovod 376 – Gruna K zajištění propojení se samostatným vodovodem Žipotín je nutné vybudovat přívodní řad DN 100, délky 1500 m. Samostatný vodovod 377 – Žipotín U tohoto vodovodu se nebude provádět žádná rekonstrukce či výstavba, jelikož objekty jsou ve vyhovujícím stavu. Samostatný vodovod 378 – Malíkov U vodovodu se provede rekonstrukce vrtu a přívodního řadu DN 50, délky 280 m. Samostatný vodovod 379 – Modřec Ve výhledu se uvažuje s napojením na skupinový vodovod Poličsko, což si vyžádá výstavbu přívodního řadu DN 100, délky 2200 m. Samostatný vodovod 380 – Zadní Arnoštov Souhrnna_zprava.doc

Strana : 82


V řešeném období je nutná rekonstrukce čerpací stanice Zadní Arnoštov vodojemu Zadní Arnoštov, o objemu 50 m3.

a

Samostatný vodovod 381 – Nedvězí U tohoto vodovodu se nebude provádět žádná rekonstrukce či výstavba, jelikož objekty jsou ve vyhovujícím stavu. Samostatný vodovod 382 – Vysoký Les Stávající objekty jsou ve vyhovujícím stavu, z tohoto důvodu se nebude provádět nová výstavba či rekonstrukce. Samostatný vodovod 383 – Sklené U vodovodu se provede rekonstrukce přívodního řadu DN 80, délky 552 m a výstavba nového řadu (z ČS do VDJ) DN 100, délky 1400 m. Samostatný vodovod 384 – Pohledy U tohoto vodovodu se nebude provádět žádná rekonstrukce či výstavba, jelikož objekty jsou ve vyhovujícím stavu. Samostatný vodovod 385 – Vrážné Ve výhledu se provede výstavba nového vodojemu Vrážné, o objemu 50 m3 a přívodního řadu DN 100, délky 2500 m. Samostatný vodovod 386 – Němčice Stávající objekty jsou ve vyhovujícím stavu, z tohoto důvodu se nebude provádět nová výstavba či rekonstrukce. Samostatný vodovod 387 – Vlčkov K propojení tohoto vodovodu se samostatným vodovodem Němčice je nutno vybudovat propojovací řad DN 80, délky 30 m. Samostatný vodovod 388 – Březiny V současné době v obci není vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Ve výhledu se předpokládá výstavba nového zdroje vrtu Březiny, vodojemu Březiny, o objemu 20 m3 a přívodního řadu DN 50, délky 300 m a DN 80, délky 800 m. Samostatný vodovod 389 – Trstěnice Ve výhledu se předpokládá nová čerpací stanice Trstěnice, výstavba nového vodojemu Trstěnice, o objemu 300 m3 a přívodních řadů DN 100, délky 1800 m a DN 100, délky 1300 m.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 83


5.3.5

Nouzové zásobení vodou

V této dokumentaci Programu rozvoje Pardubického kraje, územního celku Svitavy je navržena koncepce nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Toto navržené řešení může být jedním z podkladů pro orgány krizového řízení, zajišťující nouzové zásobování vodou, k vypracování definitivního plánu NZV obyvatel územního celku Svitavy. Po dohodě s provozovateli vodovodů na ÚC Svitavy byly vybrány zdroje, jímající podzemní vodu. Výběr byl proveden tak, aby rozvozná vzdálenost od zdroje k nejvzdálenějšímu sídlu, nepřesáhla vzdálenost 20 km. Z tohoto hlediska bylo území územního celku Svitavy rozděleno na 11 oblastí, každá se svým určeným zdrojem. V následujícím textu jsou popsány jednotlivé zdroje s přiřazením příslušných obcí. 5.3.5.1

Specifická potřeba vody v době nouzového zásobování vodou

Hodnota specifické potřeby vody pro obyvatele se řídí dle směrnice ministerstva zemědělství č.j. 41658/2001 – 6000, čl. 1, odstavec 5, body a, b. V této směrnici dle bodu a, se musí zajistit pro první dva dny 5 l/os/den. Pro třetí a další dny 10 až 15 l/os/den. V této dokumentaci se uvažuje s 15 l/os/den od prvního dne vyhlášení NZV. 5.3.5.2

Množství vody pro obyvatele ÚC Svitavy

Na ÚC Svitavy v roce 2000 žilo 105442 obyvatel. Ve výhledu v roce 2015 (pro rok 2020 se uvažuje shodný počet obyvatel) se předpokládá 105200 obyvatel. V roce 2000 by při uvažované specifické potřebě 15 l/os/den a 105442 obyvateli bylo nutno zajistit množství vody o objemu 1582 m3/den, což představuje zdroj o vydatnosti 18,40 l/s. V roce 2015 (2020) bude nutno při potřebě 15 l/os/den a 105200 obyvatel, zajistit vodu o objemu 1578 m3/den, což odpovídá zdroji o vydatnosti 18,30 l/s. Vzhledem k tomu, že v roce 2020 je počet obyvatel o 242 nižší než v roce 2000, potřebné množství vody pro NZV je skoro stejné. Z tohoto důvodu je pro výhled nutno zajistit množství vody o objemu 1600 m3, což se rovná zdroji o vydatnosti 19 l/s. 5.3.5.3

Navržené zdroje pro nouzové zásobování vodou

Pro účely nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou bylo vytypováno 11 zdrojů, které jímají podzemní vodu. Tyto zdroje se nacházejí mimo ohrožená území (záplavová a jinak ohrožená, v okolí se nenachází žádný zdroj znečištění). 1.

Studna Biskupice

Zdroj přináleží do skupinového vodovodu 312 – SV Jevíčko, jehož vydatnost je Q = 15,0 l/s. Využitelné množství vody pro účely NZV se uvažuje v množství Q = 5 l/s, tj. 432000 l/den. Tento zdroj bude zajišťovat vodu pro 6719 obyvatel, což si vyžádá množství vody o objemu 101 m3/d, to odpovídá zdroji o vydatnosti Q = 1,17 l/s.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 84


2.

Vrt Petrůvka HV-1

Tento zdroj je součástí skupinového vodovodu 313 – SV Městečko Trnávka, jehož vydatnost je Q = 33,0 l/s. Využitelné množství vody pro účely NZV se předpokládá v hodnotě Q = 5 l/s, tj. 432000 l/den. Z tohoto zdroje se uvažuje se zásobováním 4040 obyvatel, což si vyžádá množství vody o objemu 60,6 m3/d, tj. zdroj o vydatnosti Q = 0,7 l/s. 3.

Vrt MTČH-1

Uvažovaný zdroj patří do skupinového vodovodu 301 – SV Moravská Třebová. Zdroj má vydatnost Q = 25,0 l/s, u něhož se předpokládá s využitelným množstvím vody pro účely NZV ve výši Q = 8 l/s, což je 691200 l/den. Z tohoto zdroje by bylo zásobeno cca 16975 obyvatel, kteří by potřebovali 254,70 m3/d, což odpovídá zdroji o vydatnosti Q = 2,95 l/s. Tímto zdrojem by bylo zásobeno i město Moravská Třebová. K NZV by bylo možno využít i další blízké zdroje, jako je vrt Kunčina M-1; vrt MTČH-4; vrt MTČH-3 (v současné době se uvádí do provozu). 4.

Studna Moravská Chrastová S-1

Studna je součástí skupinového vodovodu 315 – SV Brněnec, která má vydatnost Q = 12,0 l/s. Využitelné množství vody pro účely NZV se uvažuje ve výši Q = 5 l/s, což je 432000 l/den. Ze zdroje by bylo zásobeno 5382 obyvatel, což odpovídá množství vody o objemu 80,70 m3/d, tj. zdroj o vydatnosti Q = 0,94 l/s. 5.

Vrt Hradec nad Svitavou V-1 Tento vrt je přiřazen ke skupinovému vodovodu 304 – SV Svitavy.

Vydatnost zdroje činí Q = 23,0 l/s, u něhož využitelné množství vody pro účely NZV se předpokládá Q = 6 l/s, což je 518400 l/den. Z tohoto zdroje by bylo zásobeno 4595 obyvatel, což si vyžádá vodu o objemu 69,0 m3/d, tj. zdroj o vydatnosti Q = 0,8 l/s. 6.

Vrty Olomoucká Vrty Olomoucká patří do skupinového vodovodu 304 – SV Svitavy.

Vydatnost vrtů Olomoucká činí Q = 65,0 l/s, u nichž se uvažuje s využitelným množstvím vody pro účely NZV Q = 15,0 l/s, což je 1296000 l/den. Z tohoto zdroje by bylo zásobeno 20668 obyvatel, což si vyžádá vodu o objemu 310,0 m3/d, tj. zdroj o vydatnosti Q = 3,6 l/s. Tyto zdroje budou dodávat vodu i pro bývalé okresní město Svitavy. V současné době hodnota dusičnanů (50,8 mg/l; 53,9 mg/l) překračuje limity vyhlášky č. 376/2000 Sb. Dle směrnice MZe č.j. 41658/2001 – 6000, čl.1, odstavec 5, písmene d a §3 odstavec 4 a 5 zákona č. 258/2000 Sb., bude možno tuto vodu dodávat v době NZV, což si vyžádá stanovisko příslušného hygienického orgánu. Po uvedení nově budovaného vrtu S4 do provozu, bude kvalita odpovídat vyhlášce č. 376/2000 Sb.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 85


7.

Vrty Bystré Vrty Bystré jsou přiřazeny do skupinového vodovodu 310 – SV Bystré.

Vydatnost všech tří vrtů je Q = 7,0 l/s, přičemž využitelné množství vody pro účely NZV se uvažuje Q = 4 l/s, což je 345600 l/den. Z těchto zdrojů by bylo zásobeno celkem 5727 obyvatel, kteří by potřebovali 86,0 m3/d pitné vody, tj. zdroj o vydatnosti Q = 1,0 l/s. 8.

Vrt Polička V-6 Uvažovaný vrt je součástí skupinového vodovodu 309 – SV Poličsko.

Vydatnost zdroje je Q = 12,0 l/s, u něhož využitelné množství vody pro účely NZV se uvažuje Q = 6,0 l/s, což je 518400 l/den. Z tohoto zdroje by bylo zásobeno 16429 obyvatel, což vyžaduje potřebu vody v množství 247,0 m3/d, tj. zdroj o vydatnosti Q = 2,9 l/s. 9.

Vrt Morašice V-1 Artézský vrt Morašice V-1 je přiřazen ke skupinovému vodovodu 307 – SV Morašice.

Vydatnost vrtu činí Q = 5,0 l/s, využitelné množství vody pro účely NZV se uvažuje Q = 5,0 l/s, což je 432000 l/den. Z tohoto zdroje by bylo zásobeno 7979 obyvatel, což si vyžádá 120,0 m3/d pitné vody, tj. zdroj o vydatnosti Q = 1,4 l/s. 10.

Vrt Janov JH-1

Zdroj je součástí skupinového vodovodu 306 – SV Janov a má vydatnost Q = 8,0 l/s. Využitelné množství vody pro účely NZV se předpokládá Q = 4,0 l/s, což je 345600 l/den. Ze zdroje by bylo zásobeno 1201 obyvatel, což vyžaduje množství vody o objemu 18,0 m3/d, tj. zdroj o vydatnosti Q = 0,2 l/s. 11.

Vrt Čistá CL-1 Zdroj patří do skupinového vodovodu 309 – SV Poličsko.

Vydatnost zdroje činí Q = 100,0 l/s, u něhož využitelné množství vody pro účely NZV se uvažuje Q = 25,0 l/s, což je 2160000 l/den. Ze zdroje by bylo zásobeno 15727 obyvatel, kteří by potřebovali 236,0 m3/d, což odpovídá zdroji o vydatnosti Q = 2,8 l/s. 5.3.5.4

Obce přiřazené ke zdrojům NZV

V následujícím textu jsou uvedena sídla (města, městské části, obce, místní části), které budou zásobeny z příslušného zdroje, s udáním rozvozné vzdálenosti v km (číslo v závorce). 1.

Studna Biskupice

Ze zdroje Biskupice bude zásobeno celkem 18 sídel. -

-

obec Bělá u Jevíčka místní část Bělá u Jevíčka

(11)

místní část Smolná

(10)

obec Biskupice

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 86


-

-

místní část Biskupice

(1)

místní část Zálesí

(2)

obec Březina místní část Březina

(12)

místní část Šnekov

(14)

obec Březinky místní část Březinky

(4)

místní část Nectava

(5)

-

obec Hartinkov

(8)

-

obec Chornice

(4)

-

obec Jaroměřice místní část Jaroměřice

(4)

místní část Nový dvůr -

(6)

město Jevíčko městská část Jevíčko

(6)

městská část Zadní Arnoštov (11) -

obec Slatina místní část Slatina

(15)

-


-

obec Vrážné

(6)

-

obec Vysoká

(7)

2.

(7)

Vrt Petrůvka HV-1

Z tohoto zdroje bude zásobeno celkem 24 sídel. -

-

obec Bezděčí u Trnávky místní část Bezděčí u Trnávky

(4)

místní část Unerázka

(5)

obec Borušov místní část Borušov

(15)

místní část Svojanov

(20)

-


(15)

-

obec Gruna místní část Gruna

(12)

místní část Žipotín

(15)

-

obec Křenov

(11)

-

obec Malíkov

(10)

-

obec Městečko Trnávka

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 87


místní část Bohdalov

(6)

místní část Lázy

(6)

místní část Ludvíkov

(9)

místní část Městečko Trnávka

(5)

místní část Mezihoří

(2)

místní část Nová Roveň

(5)

místní část Pacov

(10)

místní část Pěčíkov

(3)

místní část Petrůvka

(1)

místní část Plechtinec

(2)

místní část Přední Arnoštov

(12)

místní část Stará Roneň

(4)

-

obec Radkov

(11)

-

obec Rozstání

(7)

-

obec Vranová Lhota

(7)

3.

Vrt MTČH-1


obec Dětřichov u Moravské Třebové (10)

-

obec Koruna

-

obec Kunčina místní část Kunčina

(11) (1)

místní část Nová Ves

(3)

-

obec Linhartice

(3)

-

obec Mladějov

(14)

-

město Moravská Třebová městská část Boršov

(6)

městská část Moravská Třebová

(3)

městská část Předměstí

(2)

městská část Sušice

(5)

městská část Udánky -


-

obec Staré Město

(4) (11)

místní část Bílá Studně

(9)

místní část Petrušov

(13)

místní část Radišov

(9)

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 88


místní část Staré Město

(7)

-

obec Třebařov

(8)

-

obec Útěchov

(5)

4.

Studna Moravská Chrastová S-1

Z tohoto zdroje je zásobeno celkem 21 sídel. -

obec Banín

(9)

-


(4)

-

obec Bohuňov

(9)

-

obec Brněnec

-

místní část Brněnec

(1)

místní část Chrastová Lhota

(2)

místní část Moravská Chrastová

(1)

místní část Podlesí

(1)

město Březová nad Svitavou městská část Březová nad Svitavou

-

(4)

městská část Dlouhá

(5)

městská část Zářečí

(3)

obec Chrastavec místní část Chrastavec

(4)

místní část Půlpecen

(1)

-

obec Janůvky

(10)

-

obec Lavičné

(6)

-

obec Rozhraní

(4)

-

obec Rudná

(7)

-

obec Slatina místní část Březinka

(13)

-

obec Študlov

(7)

-

obec Vítějeves

(8)

-

obec Želivsko

5.

místní část Horákova Lhota

(6)

místní část Želivsko

(7)

Vrt Hradec nad Svitavou V-1

Zdroj bude zásobovat celkem 8 sídel. -


(1)

-

obec Kamenná Horka

(6)

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 89


-

obec Karle místní část Ostrý Kámen

-

(12)

obec Pohledy místní část Horní Hynčina

(11)

místní část Pohledy

(9)

-

obec Radiměř

-

obec Sklené

(5)

-

obec Vendolí

(8)

6.

(9)

Vrty Olomoucká


město Svitavy městská část Lačnov

(4)

městská část Lány

(4)

městská část Předměstí

(2)

městská část Svitavy

(3)

-

obec Dětřichov

(10)

-

obec Javorník

-

obec Koclířov

(7)

místní část Hřebeč

(9)

místní část Koclířov

(5)

-

obec Kukle

(7)

-

obec Opatov

(11)

-

obec Opatovec

(8)

7.

Vrty Bystré


město Bystré městská část Bystré

(2)

městská část Hamry

(7)

-

obec Hartmanice

(6)

-

obec Jedlová

(6)

-

obec Korouhev

(11)

-

obec Nedvězí

(4)

-

obec Rohozná místní část Manova Lhota

(7)

místní část Rohozná

(11)

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 90


-

obec Stašov

-

obec Svojanov

-

8.

(11)

místní část Dolní Lhota

(12)

místní část Hutě

(14)

místní část Předměstí

(11)

místní část Starý Svojanov

(12)

místní část Studenec

(13)

místní část Svojanov

(9)

obec Trpín místní část Hlásnice

(11)

místní část Trpín

(8)

Vrt Polička V-6

Zdroj bude využívat celkem 22 sídel. -

obec Borová

(11)

-

obec Březiny

(20)

-

obec Kamenec u Poličky

-

místní část Jelínek

(6)

místní část Kamenec u Poličky

(4)


(10)

-

obec Květná

(7)

-

obec Lubná

(11)

-

obec Oldřiš

(9)

-

město Polička městská část Dolní Předměstí

(2)

městská část Horní Předměstí

(2)

městská část Lezník

(6)

městská část Modřec

(6)

městská část Polička

(3)

-

obec Střítež

(7)

-

obec Pomezí

(4)

-

obec Pustá Kamenice

(20)

-

obec Pustá Rybná

(16)

-

obec Sádek

(6)

-


Souhrnna_zprava.doc

(9) Strana : 91


místní část Vysoký Les

(12)

-

obec Široký Důl

(8)

-

obec Telecí

(13)

9.

Vrt Morašice V-1

Ze zdroje bude zásobeno celkem 29 sídel. -

obec Budislav

-

obec Cerekvice nad Loučnou

(10)

místní část Cerekvice nad Loučnou (6) místní část Pekla

(8)

-

obec Desná

(10)

-

obec Dolní Újezd místní část Dolní Újezd

(6)

místní část Jiříkov

(5)

místní část Václavky

(4)

-

obec Horní Újezd

(10)

-

obec Chotěnov

(6)

-

obec Chotovice

(6)

-

obec Jarošov

(8)

-

obec Makov

(5)

-

obec Morašice

-

místní část Lažany

(2)

místní část Morašice

(1)

místní část Říkovice

(5)

místní část Višňáry

(4)

obec Nová Sídla místní část Nová Sídla

(4)

místní část Sedlíšťka

(3)

-


(8)

-

obec Osík

(9)

-

obec Poříčí u Litomyšle místní část Mladočov

(15)

místní část Poříčí u Litomyšle

(14)

místní část Zrnětín

(16)

-

obec Příluka

(7)

-

obec Řídký

(14)

-

obec Suchá Lhota

(7)

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 92


-

obec Tržek

(4)

-

obec Újezdec

(3)

-

obec Vidlatá Seč

(5)

10.

Vrt Janov JH-1


obec Janov místní část Gajer

(3)

místní část Janov

(1)

místní část Mendryka

(3)

-

obec Mikuleč

(5)

-

obec Strakov

(5)

11.

Vrt Čistá CL-1

Ze zdroje bude zásobeno celkem 27 sídel. -

obec Benátky

(4)

-

obec Bohuňovice

(14)

-

obec Čistá

(1)

-

obec Horky

(18)

-

obec Chmelík

(7)

-

obec Karle

(9)

-

město Litomyšl městská část Kornice

(10)

městská část Lány

(8)

městská část Litomyšl

(7)

městská část Nedošín

(11)

městská část Nová Ves u Litomyšle (11) městská část Pazucha

(12)

městská část Pohodlí

(12)

městská část Suchá

(12)

městská část Zahájí

(9)

městská část Záhradí

(9)

-

obec Sedliště

(13)

-

obec Trstěnice

(4)

-

obec Němčice místní část Člupek

(13)

místní část Němčice

(11)

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 93


-

-

5.3.5.5

místní část Pudilka

(14)

místní část Zhoř

(16)

obec Sloupnice místní část Dolní Sloupnice

(16)

místní část Horní Sloupnice

(13)

místní část Končiny 1. díl

(13)

místní část Končiny 2. díl

(13)

obec Vlčkov

(14)

Opatření na zdrojích nouzového zásobování vodou (NZV)

K zajištění dodávky pitné vody z navržených zdrojů nouzového zásobování vodou pro sídla ÚC Svitavy je nutno provést stavebně – technické opatření na těchto zdrojích. V minulosti se této problematice nevěnovala taková pozornost, jak by bylo potřeba. Při zjišťování údajů o zdrojích, které byly evidovány civilní obranou, nebyly zjištěny žádné informace. Jak již bylo zmíněno v předcházejícím textu nouzového zásobování, bylo vytypováno celkem 11 zdrojů, z kterých by se provádělo zásobování. Objekty zdrojů a přidružených objektů (např. čerpací stanice, přístupové cesty) nejsou stavebně provedeny se zvýšenou odolností. Dále objekty nejsou vybaveny operativními prostředky NZV, které jsou nezbytně nutné pro odběr (stáčení) pitné vody do přistavených nádrží, cisteren. Z tohoto důvodu je nutno každý zdroj posoudit z hlediska dovybavení potřebnými zařízeními v závislosti na odebíraném množství pro danou oblast. Tato nutná a nezbytná opatření si vyžádají nemalé investiční náklady, jejichž výše bude známa až po zhodnocení stávajícího stavu, ocenění dodatečných stavebních prací a technologického zařízení. Toto bude předmětem dalšího kroku. V případě, že navržené zdroje budou zařazeny do skupiny NZV I (dle Metodický pokyn č.j. 21881/2002 – 6000 MZe ČR), je nutno zajistit utajení údajů o jejich vybavení pro krizové stavy a způsobu ochrany proti záměrnému poškození nebo zničení. V následujících přílohách jsou uvedeny tyto tabulky : 

příloha č. 1 - Tabulka – Obce s přiřazením ke zdrojům NZV



příloha č. 2 - Tabulka – Charakteristika jímacích objektů a zařízení zdroje



příloha č. 3 - Legenda k příloze č. 2 - Charakteristika jímacích objektů a zařízení zdroje

V grafické části je dokladována situace ÚC Svitavy s barevným rozlišením příslušných oblastí přináležejícím k danému zdroji.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 94


Příloha č. 3 - Legenda k příloze č. 2 – „Charakteristika jímacích objektů a zařízení zdroje“ Sloupec 1:

Zdroj vody – podzemní (doplňte kód 1), povrchová (doplňte, kód 2)

Sloupec 2:

Využitelné množství vody v l/s z objektu (skupiny objektů) celkem

Sloupec 3:

Využitelné množství vody v l/s z objektu (skupiny objektů) pro NZV

Sloupec 4:

Umístění jímacích objektů zdroje – mimo ohrožené území (kód 1), v záplavovém území (kód 2), v jinak ohroženém území (kód 3)

Sloupec 5:

Existence významného zdroje znečištění v okolí zdroje – ano (1), ne (2)

Sloupec 6:

Odolnost zdroje proti povrchové kontaminaci (radioaktivita, bakteriální a chemické látky) na podkladě odborného posouzení odolnosti každého jímacího objektu (nebo skupin objektů) – vhodný pro skupinu II. (2) nebo nevhodný (3)

Sloupec 7:

Připojení na elektrickou energii – příkon čerpadel v kW pro čerpání využitelného množství vody (vyplňte příkon v kW

Sloupec 8:

Příjezdová komunikace – zpevněná (1), nezpevněná (2)

Sloupec 9:

Zdroj: bez úpravny vody a bez úpravy (kód 0), s běžným hygienickým zabezpečením např. chlorováním (1). S úpravnou vody podle vybavení úpravny vody (která upravuje vodu ze zdroje) technologií k odstranění radiační (2), bakteriální (včetně virové) (3) a chemické (4) kontaminace surové vody

Sloupec 10:

Ukazatel rozvozní náročnosti – obkm („obyvatelkilometr“), který se zjistí u obcí nenapojených na veřejný vodovod vynásobením počtu jejich obyvatel vzdáleností od jímacího objektu (v km) nebo jiného uvažovaného místa plnění cisteren.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 95


6.

KANALIZACE

6.1

Výpočet produkce a znečištění odpadních vod

Upřesnění vývoje produkce odpadních vod a znečištění, tj. nejdůležitějších hodnot pro stanovení způsobu nakládání s odpadními vodami, je potřeba rozdělit do dvou částí – na výpočet produkce odpadních vod komunálního charakteru (tj. produkce odpadních vod od trvale nebo přechodně žijících obyvatel) a na stanovení produkce odpadních vod z oblasti průmyslu, zemědělství a vybavenosti. 6.1.1

Výpočet produkce odpadních vod od obyvatelstva

Základním předpokladem, ze kterého je odvozen výpočet produkce odpadních vod, je úvaha, že v převážné části všech sídelních celků je vyprodukované množství odpadních vod od obyvatelstva shodné s množstvím spotřebované pitné vody (tzn. že specifická produkce odpadních vod je shodná s hodnotou VFD). Současně je však údaj VFD porovnáván s předpokládanou minimální hodnotou specifické produkce odpadních vod. Při stanovení této hodnoty vycházíme z následujících údajů: • u trvale žijících obyvatel napojených na kanalizaci, septik nebo ČOV 120 l/os a den • u trvale žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokových jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 50 l/os a den • u přechodně žijících obyvatel (rekreantů) napojených na kanalizaci, septik nebo ČOV 100 l/os a den • u přechodně žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokových jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 20 l/os a den K vzájemnému ovlivňování hodnot minimální specifické produkce odpadních vod obyvatel a specifické potřeby pitné vody nás vedou poznatky zjištěné při vyhodnocování vzájemného vztahu mezi těmito údaji, zejména u obyvatel menších měst a obcí. S charakteristickým poklesem potřeby pitné vody v posledních letech (způsobeným Souhrnna_zprava.doc

Strana : 96


postupným zvyšováním ceny vodného) v žádném případě nekoresponduje pokles produkce odpadních vod. U obyvatel menších sídelních celků lze v poslední době vypozorovat tendenci vedoucí k využívání vody z vlastních zdrojů, která je však po použití likvidována stejným způsobem jako voda odebraná z veřejného vodovodu. Vodné a stočné je totiž zásadně odvozováno od množství odebrané vody z centrálního zásobování, které je sledováno vodoměry. Tímto způsobem tedy jednotliví spotřebitelé snižují výši vynaložených finančních prostředků za odebranou vodu, resp. vypouštěnou odpadní vodu, aniž by však výrazným způsobem ovlivňovali své chování projevující se snižováním produkce odpadních vod. Tento trend je v této studii předpokládán po celé sledované období, protože (pokud nedojde k jinému způsobu vyhodnocování produkce odpadních vod) nelze předpokládat výraznější změny v chování spotřebitelů resp. zavádění úsporných opatření v jednotlivých domácnostech. Neméně důležitou hodnotou pro optimální návrh způsobu likvidace odpadních vod je i stanovení produkce znečištění (charakterizovanou ukazatelem BSK5) v jednotlivých, výše specifikovaných kategoriích. • u trvale žijících obyvatel napojených na kanalizaci, septik nebo ČOV • u trvale žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokových jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky den • u přechodně žijících obyvatel (rekreantů) napojených na kanalizaci, septik nebo ČOV • u přechodně žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokových jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky den

50 g/os a den 20

g/os

a

30 g/os a den 15

g/os

a

Produkce dalších ukazatelů znečištění je odvozena podle specifických hodnot vztažených k tzv. ekvivalentnímu obyvateli: • nerozpustné látky (NL) 55 g/os a den • CHSK 110 g/os a den • N-celk 8 g/os a den • N-NH4 5,2 g/os a den • P-celk 2 g/os a den Počet ekvivalentních obyvatel byl stanoven přepočtem podle znečištění BSK5 – 60 g/os a den. 6.1.2

Výpočet produkce odpadních vod a znečištění z průmyslu, zemědělství a vybavenosti

Údaje o produkci odpadních vod a znečištění z průmyslu, zemědělství a z objektů občanské vybavenosti jsou odvozeny z dotazníkové akce a z hodnoty VFO – tzn. hodnoty specifické potřeby pitné vody fakturované pro ostatní odběratele. Při vzájemném porovnání bylo uplatněno pravidlo vycházející z předpokladu, že množství odpadních vod z průmyslu, zemědělství a vybavenosti nesmí být menší než potřeba pitné vody pro ostatní odběratele. Případný rozdíl mezi těmito údaji je chápán jako produkce odpadních vod z objektů občanské vybavenosti. Současně však bylo nutné zohlednit i skutečnost, že (zejména u malých obcí) jsou pitnou vodou z veřejných vodovodů zásobovány i místní zemědělské podniky, zabývající se zemědělskou živočišnou prvovýrobou. U sídelních celků do velikosti 5000 obyvatel je proto akceptována jako maximální hodnota 30 l/os a den. Vyšší hodnota ve srovnání s hodnotou VFO používanou při Souhrnna_zprava.doc

Strana : 97


výpočtu potřeby vody je způsobena předpokladem, že část této potřeby bývá vykrývána z místních zdrojů pitné nebo užitkové vody. Podle provedených úprav v produkci odpadních vod jsou provedeny úpravy i v jednotlivých ukazatelích znečištění s tím, že odpadní vody z objektů občanské vybavenosti jsou kvalitativně charakterizovány jako odpadní vody komunálního charakteru. Množství odpadních vod od ostatních znečišťovatelů (průmysl) bylo uvažováno na základě dotazníkové akce v jednotlivých závodech. Je nutno ovšem podotknout že rozvoj v této oblasti lze jen těžko odhadnout, předpokládáme, že množství odpadních vod bude do budoucna stagnovat. Vývoj v oblasti průmyslu bude směřovat spíše k nárůstu živností, které z hlediska odpadních vod nebudou mít rozhodující vliv. S migrací obyvatelstva nebylo počítáno, zaměstnanci u menších podniků jsou většinou z řad místního obyvatelstva a sociální odpadní vody z těchto podniků jsou započítány do specifické potřeby vody od obyvatel. Zemědělské podniky budou napojeny na kanalizaci pouze odpadními vodami ze sociálních zařízení, odpadní vody z výroby budou likvidovány opět v zemědělské výrobě.

6.1.3

Množství odpadních vod produkované v okrese Svitavy ve vazbě na povodí

Územním celkem Svitavy protékají řeky Svitava, která se vlévá do Svratky a patří do povodí Moravy, Třebůvka s přítokem Jevíčka ( povodí Moravy) a Loučná s přítoky (povodí Labe). Svitava v horním úseku pod městem Svitavy je zařazena do V. celkové třídy klasifikace jakosti povrchových vod podle ČSN 757221. Podle Nařízení vlády 61/2003Sb. určí vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod emisní limity, které mimo jiné budou záviset na imisních standardech povrchových vod podle výše zmíněného NV. Tyto standardy musí být dodržovány od roku 2012, což se promítne do navrhování ČOV včetně jejich rekonstrukcí.

6.2

Výchozí stav

6.2.1

Všeobecně

Okres Svitavy se nachází ve východních Čechách a jeho celková rozloha je 1.334,71 ha, z čehož cca 61 % je zemědělská půda, 33,9 %lesní plocha, 0,7 % vodní plocha a toky a zbývající 4% jsou oblasti ovlivněné lidskou činností. Z celkového počtu obyvatel je na kanalizaci a ČOV napojeno cca 48 % obyvatel. 6.2.2

Čistírny odpadních vod

ČOV se nachází ve 16 obcích z toho 10 ČOV je ve správě VHOSu a.s. (vodohospodářské a obchodní služby) – Březina Jaroměřice Jevíčko Lubná Městečko Trnávka Morašice Souhrnna_zprava.doc

Strana : 98


Moravská Třebová ( dále napojeny - část Linhartice, Moravská Třebová – Předměstí) Polička (dále napojeny Polička – Dolní Předměstí, Polička – Horní Předměstí) Svitavy (dále napojeny Javorník, Svitavy – Lačnov, Svitavy – Lány, Svitavy – Předměstí) Slatina ČOV ve správě obce či jiného subjektu jsou v 6 obcích Bystré Cerekvice nad Loučnou (dále napojena Bučina – okr. Ústí nad Orlicí) Litomyšl (dále napojeny Litomyšl – Zahájí, Litomyšl – Záhradí) Vidlatá Seč Zadní Arnoštov Němčice V okrese Svitavy byla v minulosti specificky vytvořena zástavba – typická je dlouhá (několika kilometrová) řídká zástavba v údolích potoků. V těchto obcích pak vychází poměrně značný náklad na výstavbu a vybudování kanalizace. Tato problematická situace je proto často řešena realizací malých domovních ČOV, čímž se omezí nutnost vybudování rozsáhlé kanalizační sítě, která by sloužila celému osídlení.

Hlavní problémy obecních čistíren odpadních vod: ČOV Březina Stávající ČOV představuje pouze štěrbinovou nádrž, ČOV neplní požadované ukazatele. Je nutná výstavba nové ČOV. Akce je zařazena do RPI. ČOV Jevíčko Stávající ČOV je navržena jako mechanicko-biologické oxidační příkopy (s povrchovými aerátory). Kapacita ČOV je pro rozvoj města a podnikatelské aktivity nedostačující. Nově je navržena oběhová aktivace, vyřešení kalové koncovky (odstředivka) a vybavení ČOV automatizovaným systémem řízení. V současnosti je ČOV ve výstavbě. ČOV Svitavy Kapacita ČOV je dostatečná. ČOV překračuje povolení v hodnotách Pc. Současně je nutno řešit zahušťování, homogenizaci a strojní odvodňování a hygienizaci kalů. V současné době je ČOV ve výstavbě. ČOV Litomyšl ČOV Litomyšl je mechanicko-biologická, odstraňování dusíku je řešeno předřazenou denitrifikací. ČOV nesplňuje požadavky Směrnice Rady 91/271/EHS v ukazateli Pc. Akce je zařazena v RPI. ČOV Moravská Třebová Kapacita stávající ČOV je dostatečná, avšak v posledních dvou letech se změnil charakter odpadních vod (poměr průmyslu a obyvatelstva oproti projektovaným hodnotám), což negativně ovlivňuje čistící účinek ČOV. Dále je potřeba doplnit do technologické linky denitrifikaci a odstraňování fosforu. Budou doplněny dvě dosazovací nádrže, dosud nevyužitá čtvrtá nádrž bude osazena Souhrnna_zprava.doc

Strana : 99


míchadly a provzdušňovacími elementy s tím, že bude eventuelně sloužit jako anoxická, tj. denitrifikační část ČOV. Akce je zařazena do RPI. ČOV Městečko Trnávka Kapacita ČOV je za současného zatížení průmyslovými odpadními vodami (mlékárna) dostatečná, ale nedovoluje jakýkoliv rozvoj obce ani rozšíření průmyslu. Do technologické linky je třeba doplnit další aktivační nádrž a dosazovací nádrž, včetně technologie. Je třeba zvětšit i objem uskladňovací nádrže kalu. Dále je třeba doplnit hygienizaci kalů pro možnost jejich dalšího zemědělského využívání. Akce je zařazena do RPI.

Co se týče likvidace kalů z čistíren odpadních vod, malé ČOV, které jsou ve správě obce, likvidují kal většinou v zemědělství.

6.2.3

Kanalizace

Ve více obcích je stávající kanalizace, stoky ale většinou slouží pouze pro odvádění dešťových odpadních vod a pro odvádění splaškových vod je vzhledem k jejich stavu nelze ani využít. Tyto stoky nebyly v elaborátu uvažovány. Pokud je stávající kanalizaci v obci zkolaudována a v případě chybějící čistírny odpadních vod je na vypouštění nečištěných odpadních vod do vodoteče vydána výjimka podle NV 82/1999 Sb., je v elaborátu uvedena jako stávající jednotná kanalizace. Do této kanalizace jsou většinou zaústěny odpady ze septiků. Často jsou rodinné domky vybaveny bezodtokovými jímkami (žumpami), jejichž obsah je vyvážen na zemědělsky obdělávané pozemky či k odvodnění na ČOV. V okrese Svitavy byla v minulosti specificky vytvořena zástavba – typická je dlouhá (několika kilometrová) řídká zástavba v údolích potoků. V těchto obcích pak vychází poměrně značný náklad na výstavbu a vybudování kanalizace. Tato problematická situace je proto často řešena realizací malých domovních ČOV, čímž se omezí nutnost vybudování rozsáhlé kanalizační sítě, která by sloužila celému osídlení.

6.3

Výhledový stav

6.3.1

Všeobecně

Návrh technického řešení v tabulkách tohoto elaborátu je proveden do roku 2020, v mapové části a v popisech k jednotlivým obcím je ale uvedeno výhledové navrhované řešení, které bude realizováno i po roce 2020.

6.3.2

Čistírny odpadních vod

Návrh odkanalizování a likvidace odpadních vod v obcích, které v současnosti nemají tento problém vyřešen, vycházel většinou z již zpracovaných projektových Souhrnna_zprava.doc

Strana : 100


dokumentací. U některých obcí bylo zvažováno variantní řešení - samostatná ČOV nebo napojení na ČOV v jiné obci. Jedna varianta byla přitom vyhodnocena jako prioritní a s ní je pak dále uvažováno. Přednosti centrální ČOV: -

vysoký možný efekt čištění díky menšímu hydraulickému a látkovému kolísání přítoku

-

nižší investiční a provozní náklady vztažené na napojený počet obyvatel

-

vysoká provozní spolehlivost

-

nižší potřeba plochy, obsluhy

-

lepší podmínky pro stabilizaci kalu, pro jeho odvodnění a využití

Přednosti decentrální ČOV: -

technologie čištění může být zvolena "na míru"

-

ČOV se nachází v těsné blízkosti kanalizační sítě

-

díky možným "přirozeným" způsobům čištění vyžaduje provoz méně energie

-

nezatížené kaly mohou být využívány v bezprostřední blízkosti ČOV

Při detailním návrhu čistíren odpadních vod (projektová dokumentace kanalizace a ČOV obce) je nutno u čistíren, které leží v území s PHO vodního zdroje, zvážit možnost vybudování terciárního stupně čištění (rychlofiltry s polystyrenem, filtry se štěrkem, dočišťovací nádrže ...). Tento terciární stupeň čištění je možno uvažovat jen u obcí, kde ani v jejich blízkosti neprotéká vodoteč, do níž by mohly být vody z ČOV zaústěny (tato skutečnost je uvedena v popisech k jednotlivým obcím). V budoucnu lze předpokládat, že i dešťové odpadní vody odváděné do recipientu bude nutno mechanicky čistit, aby nedocházelo ke znečišťování recipientů splachy. Základním požadavkem, který musí splňovat čistírny odpadních vod je jejich spolehlivost a jednoduchost. ČOV musí pracovat nepřetržitě. Zejména u malých ČOV je kladen důraz na jednoduché řízení čistírny pro obsluhu. U velkých čistíren pro dosažení cíle, tj. snadnost řízení s omezeným počtem personálu, třeba automatizovat probíhající procesy. Řídící automaty jsou určeny pro stupeň hrubého čištění a odkalování, pro biologické čištění, aerátory a energetickou část a pro zpracování kalů. Tyto automaty mohu být umístěny v budovách hrubého předčištění, biologického čištění a dehydratace. Každý z řídících automatů vysílá informace do dohledového centra (jedná se o dálkovou signalizaci, alarm a měření). Naopak z dohledového centra jsou přijímány řídící signály. Automaty jsou spojeny s mikropočítačem, který je určen k dohledu nad provozem ČOV. Kalová koncovka Nejdůležitějším odpadem vznikajícím na čistírnách odpadních vod je kal.

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 101


U malých čistíren odpadních vod, tj. u obcí bez průmyslu a vyšší technické vybavenosti, je produkován kal, který je nezávadný a bylo by možno jej po zahuštění v uskladňovacích nádržích aplikovat v tekutém stavu na zemědělské pozemky. Pro využití kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství byla vydána vyhláška (viz níže). Touto vyhláškou jsou stanoveny povinnosti provozovatele: -

výběr vhodných ploch pro aplikaci kalů (dle vlastností půdy)

-

nutnost zajistit odběr a analýzy vzorků půdy a stejným způsobem sledovat i složení čistírenských kalů

-

zákaz aplikace na půdu určenou k pěstování ovoce a zeleniny a zákaz aplikace na tři týdny před sklizní nebo pastvou

-

povinnost regulovat množství použitých kalů tak, aby nevzniklo nebezpečí akumulace těžkých kovů v půdě

-

zákaz aplikace kalů v PHO

Kapacita uskladňovacích nádrží na ČOV je navrhována na 150 – 180 dní uskladnění kalu. Tato kapacita většinou postačí při úvaze vyvážení kalu 2x ročně na zemědělské pozemky. Potřebnou plochu zemědělské půdy pro aplikaci čistírenských kalů je třeba u každé ČOV stanovit individuelně podle množství sušiny kalu. Obecně je doporučována dávka 5 t sušiny na 1 ha během 3 let. Další možností je svoz kalů z malých ČOV na centrální ČOV. Zde by byl kal zpracováván na strojním odvodňovacím zařízení (vzhledem ke svému objemu společně s kalem produkovaným na této ČOV). Toto společné zpracování může způsobit problémy zejména vzhledem k velkému množství kalu, které se soustředí v jednom místě a nebude možno ho v tomto místě zlikvidovat. Dále mohou nastat i provozní problémy s odvodňováním vzhledem ke skutečnosti, že každý kal má jiné vlastnosti, jiné procento sušiny. Řešením je homogenizační nádrž na centrální ČOV, jejíž objem (cca 30 – 50 m3) je dán kapacitou provozu stabilního odvodňovacího zařízení. Odvodnění kalů u každé ČOV by se dalo docílit mobilním odvodňovacím zařízením. Mobilní zařízení potřebuje ke svému provozu na ČOV přípojku elektrické energie, přípojku vody, prostor pro umístění lisu v blízkosti uskladňovací nádrže a prostor pro kontejner. Odvodňovací zařízení je vzhledem k velikosti nutno dopravovat po silnicích s dostatečným poloměrem oblouku v zatáčkách – což na stávajících ČOV vozovky nesplňují. Toto odvodňovací zařízení není také k dispozici vždy, když je potřeba, což je problematické zejména proto, že při odvodnění aerobně stabilizovaného kalu je nejvýhodnější odvodňovat čerstvý kal. Po odvodnění je možno kal ukládat na řízené skládky. Nejhygieničtějším a nejčistším způsobem likvidace kalů je jejich spalování. Pokud kal neobsahuje nežádoucí příměsy (těžké kovy, toxické látky), je nejvýhodnější zemědělské využití. V okrese Svitavy je stabilní odvodňovací zařízení na ČOV v Moravské Třebové, na ČOV v Litomyšli, na ČOV ve Svitavách a na ČOV v Městečku Trnávka.

Na nakládání s kaly z čistíren odpadních vod se vztahuje Zákon 185/2001 Sb. o Souhrnna_zprava.doc

Strana : 102


odpadech. Dle vyhlášky MŽP 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, jsou odpady z komunálních čistíren odpadních vod zařazeny takto: 19 08

Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené

19 08 01

Shrabky z česlí

19 08 02

Odpady z lapáků písku

19 08 05

Kaly z čištění komunálních odpadních vod

19 08 06

Nasycené nebo upotřebené pryskyřice iontoměničů

19 08 07

Roztoky a kaly z regenerace iontoměničů

19 08 08

Odpad z membránového systému obsahující těžké kovy

19 08 09

Směs tuků a olejů z odlučovače pouze jedlé oleje a jedlé tuky

19 08 10

Směs tuků a olejů z odlučovače tuků neuvedená pod číslem 19 08 09

19 08 11

Kaly z biologického nebezpečné látky

19 08 12

Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 11

19 08 13

Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné látky

19 08 14

Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 13

19 08 99

Odpady jinak blíže neurčené

čištění

průmyslových

odpadních

vod

obsahující

V rámci zákona o odpadech je řešena aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu. Organické odpady se nejčastěji přepracovávají biologickými metodami. Za standardní postup je možno považovat přepracování odpadů kompostováním za aerobních i anaerobních podmínek. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech ukládá původcům odpadů zajistit přednostní využívání odpadů před jejich odstraněním. Od 1.1.2002 jsou upraveny podmínky pro využití upravených kalů z čistíren na zemědělské půdě vyhláškou č. 382/2001 Sb., k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech. Vyhláška byla zpracována Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ministerstvem zemědělství. Podmínky stanovené pro aplikaci kalů zákonem a prováděcí vyhláškou minimalizují zdravotní rizika. Vyhláška řeší využití kalů – aplikace kalů na zemědělskou půdu. Vyhláška č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady stanovuje podmínky pro využívání odpadů v podzemních prostorách a na povrchu terénu. Odpady využívané na povrchu terénu, zde je myšlena především rekultivace (mimo rekultivaci skládek), musí splňovat určité podmínky, a to především nesmí patřit mezi odpady nebezpečné. Základním předpokladem pro tento způsob využití kalů z ČOV je prokázání, zda technologie ČOV nebo následná úprava kalu zaručuje, že kal nemá nebezpečné vlastnosti, především nebezpečnou vlastnost infekčnost. Samostatným problémem je hodnocení zdravotní nezávadnosti kalů z ČOV při jejich použití na rekultivace. Kaly se používají buď samostatně jako hnojivo nebo v poslední době je často návrh používat kaly jako součást rekultivačních materiálů ve směsi s různými odpady. Často jsou považovány stabilizované kaly jako kaly, které neobsahují pathogenní Souhrnna_zprava.doc

Strana : 103


mikroorganizmy a jsou brány jako odpad ostatní. Označení stabilizace kalů ve smyslu normy ČSN ISO 6701 (Jakost vod: Slovník I) je „biologický nebo chemický proces, při němž se snadno rozložitelné organické látky (rozpuštěné nebo nerozpuštěné) oxidují buď na anorganické nebo velmi pomalu rozložitelné organické sloučeniny, který může probíhat i za anaerobních podmínek. Z uvedené definice je zřejmé, že kal stabilizovaný ve smyslu výše citované normy není možno vždy považovat za kal zbavený všech nebezpečných vlastností odpadů, a to především infekčnosti. Posouzení nebezpečné vlastnosti infekčnosti vychází z posouzení technologie, při nichž odpad vzniká. Základním předpokladem vyloučení infekčnosti, tedy i zdravotní nezávadnosti kalů pro jejich využití jako rekultivačních materiálů, musí být důkaz, že technologie čistírny odpadních vod nebo následné úpravy kalů (chemická, fyzikální nebo biologická úprava) vyloučí dostatečným způsobem přítomnost patogenních mikroorganizmů.

6.3.3

Nadobecní systémy

Nadobecní výhledové řešení čištění odpadních vod je uvažováno pro tyto obce: ČOV Moravská Třebová - jsou napojeny místní část Linhartice, místní část Předměstí, výhledově budou napojeny místní částí Boršov,Sušice a Udánky, dále budou napojeny obce Bílá Studně, Dětřichov, Staré Město, Dlouhá Loučka, Kunčina a Nová Ves. Polička - jsou napojeny místní části Polička – Dolní Předměstí a Polička – Horní Předměstí, dále budou napojeny obce Pomezí a Kamenec u Poličky Svitavy - jsou napojeny Javorník, Svitavy – Lačnov, Svitavy – Lány, Svitavy – Předměstí a malá část obce Hradec nad Svitavou, bude napojena obec Vendolí a Kamenná Horka ČOV Třebařov - bude napojena obec Koruna ČOV Vidlatá Seč - bude napojena obec Chotěnov ČOV Jevíčko - bude napojena obec Víska ČOV Litomyšl - je napojena místní část Zahájí, bude napojena místní část Záhradí a budou napojeny obce Benátky, Lány, Čistá a Nedošín ČOV Suchá - bude napojena obec Pazucha ČOV Radiměř - bude napojena obec Hradec nad Svitavou ČOV Rozstání - bude napojena obec Radkov ČOV Rychnov na Moravě - bude napojena obec Mladějov na Moravě ČOV Sebranice - bude napojena obec Lezník ČOV Strakov - bude napojena obec Janov ČOV Svojanov-Předměstí - budou napojeny místní části Svojanov a Starý Svojanov ČOV Bohuňov - bude napojena obec Vítějeves ČOV Březová - budou napojeny místní části Dlouhá a Zářečí a obce Horní Hynčina a Pohledy ČOV Unerázka - bude napojena obec Bezděčí u Trnávky ČOV Dolní Újezd - budou napojeny obce Desná, Horní Újezd, Zrnětín, Poříčí u Litomyšle a Mladočov ČOV Brněnec - budou napojeny místní části Chrastová Lhota a Moravská Chrástová a obce Lavičné, Půlpecen a Bělá nad Svitavou ČOV Bělá u Jevíčka - bude napojena místní část Smolná ČOV Biskupice - bude napojena místní část Zálesí ČOV Oldříš - bude napojena obec Borová ČOV Březinky - bude napojena obec Nectava Souhrnna_zprava.doc

Strana : 104


ČOV Dolní Sloupnice ČOV Němčice ČOV Cerekvice

- bude napojena místní část Horní Sloupnice - bude napojena obec Člupek - část OV obce Bučina v okr. Ústí nad Orlicí je již napojena

Na ČOV Stvolová v okrese Blansko v Jihomoravském kraji budou napojeny odpadní vody z obce Rozhraní ležící v okrese Svitavy .

Souhrnna_zprava.doc

Strana : 105

Název akce: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje

Recommend Documents