Návštěva delegace českých organizací na Komisi, u předsedy parlamentního výboru zemědělství a na stálém zastoupení ČR

Zprávy ze dne 26. 9. 2010

Určeno všem členům

Obsah: Návštěva delegace českých organizací na Komisi, u předsedy parlamentního výboru zemědělství a na stálém zastoupení ČR.................................................... 1 COPA, COGECA.................................................................................................. 2 Sladovnický ječmen 21.9. .............................................................................. 2 Seminář: Ověření pravidel pro biopaliva na udržitelnou produkci 22.9........ 4 Pracovní skupina Olejniny a obilí 23/9. ......................................................... 6 Pracovní skupina vepřové 24.9. ..................................................................... 9 Nové otevření rozdělení mléka ........................................................................... 11 Ciolos chce propojit RV a strukturální fondy ..................................................... 11 Mercosur.............................................................................................................. 11 Agrana, Sudzucker .............................................................................................. 12 UK, Polsko – SFP................................................................................................ 12 Space – Rennes – po bitvě................................................................................... 12 Návazně na to Lemétayer udělal prohlášení o pluralitě v meziprofesních vztazích................................................................................................................ 13 Rozpočet 2011 EP x Rada ................................................................................... 13

Návštěva delegace českých organizací na Komisi, u předsedy parlamentního výboru zemědělství a na stálém zastoupení ČR. Toto setkání se uskutečnilo 14. a 15. září za účasti zástupců AK, Zemědělského svazu a Asociace soukromých zemědělců. První část proběhla na stálém zastoupení s velvyslankyní Vicenovou a třemi českými poslanci EP. Všechny tři organizace předložily svoji představu o dalším vývoji CAP, až na malé detaily zde byla shoda v požadavcích. Podobně proběhlo setkání s generálním sekretářem Copa-Cogeca, Pesonen. Schůzka s předsedou parlamentního výboru zemědělství, Paolo De Castro byla asi hodinová, výměna názorů a podobně jako u dalšího setkání s vedoucím kabinetu Komisaře Ciolos, Georg Hausler, i zde zaznělo několikrát, že bude určité přechodné období. De Castro rovněž rozdal svoji knihu o vizi pro další vývoj CAP, kde udělala úvod španělská ministryně zemědělství a Komisař Ciolos. V kabinetu Komisaře byly opět předloženy požadavky všech 3 organizací. Postoj stejný jako u předsedy parlamentního výboru. Jednalo se o první společnou schůzku 3 českých organizací s představiteli EU o požadavcích na vyrovnání podmínek u přímých plateb. Z ostatních NČZ se zatím nikdo k podobnému kroku neodhodlal. Z postojů jak předsedy výboru EP, tak vedoucího kabinetu Komisaře vyplývá, že okolo skutečné formy „narovnání“ podmínek přímých plateb, bude ještě velká bitva. Bude záležet především na ministrech, jaké kompenzace budou případně chtít, za možné určité transitní období pro provádění. Počátkem dalšího týdne měli představitelé C/C (Walshe, Pesonen, předseda mléčného výboru Brichart a Standa Jaš) schůzku s Hausler o opatřeních ve sektoru mléka. Setkání bylo kvalifikováno jako slabé, Hausler nikoho nepřesvědčil. Po tom co dala Rada najevo nejednotu u řešení mléka, neví pravděpodobně ani DG Agri, co navrhnout. Jako u přímých plateb se i u mléka musí pokračovat v požadavcích na narovnání a pracovat nejen s Komisí, ale stále více s poslanci EP.

1

Zpracoval: ing. Karel Matoušek, Brusel



COPA, COGECA Sladovnický ječmen 21.9. Na žádost celé řady členských zemí a organizací, svolal Arnaut Petit tuto skupinu k jednání o situaci u této komodity, která se sice již v minulosti částečně probírala na schůzích obilí, ale nikdy ne do detailů a také nikdy bez provázanosti na Euromalt. První požadavky na setkání byly formulovány na jaře, ale to stále ještě chyběly specifické údaje, statistiky nejsou úplné a to bylo také jedno z témat projednávané na této schůzi. Po úvodu požádal Arnaut zástupce Euromalt o krátký přehled práce této organizace, její úkoly a možnosti spolupráce s touto ad hoc skupinou na pravidelném základě. Německý zástupce (gen. ředitel) této organizace udělal přehled plánů pro 2010-14 a současný stav sektoru z pohledu výrobců sladu. A také určité přehledy. Organizace byla založena v roce 1959. EU má kapacitu sladu okolo 9 mt. 22% je vyváženo, což představuje 40% světového obchodu sladem. V EU 27 to představuje celkem 160 sladoven (2009), s kapacitou od 5 000t do 350 000t. Potenciální trh je 11 mt. 7 mt v EU 15 a 9 mt v EU25. Největší evropští producenti: Německo 2 mt Francie 1,2 mt UK 1,4 mt Belgie 0,7 mt ČR 0,54 mt Španělsko 0,4 mt (nový průmysl rozvinutý až v 90. letech) 2,5 mt zbytek EU. 94% se používá na pivo, 4% na whisky. Podíly světa na pivu: EU 31% NAFTA 19% Čína 24% J. Amerika 12% 7% jižní Asie 5% Afrika Produkce sladu: 49% EU 18% NAFTA 16% Čína 8% J. Amerika Evropský export: 237 000t Evropa mimo EU (Balkán, Rusko) 696 000 t Ameriky 540 000 t Asie 615 000 t Afrika Světová produkce ječmene byla v 2009 148 mt, představuje 10% obilí. Export: EU 2 mt US 0,6 mt (hlavně do Mexika) Kanada 0,6 mt Argentina 0,45 mt

2




Austrálie 0,54 mt Evropský export okolo 2 mt představuje hodnotu 735 m€. EU má logistické výhody v obchodě nejen v Evropě, ale také ve vývozu do J. Ameriky a Asie (velké množství prázdných kontejnerů – nízké sazby za dopravu). Obavy z obchodních dohod – EU ztratila trh v Thajsku – přebrala jej Austrálie po uzavření obchodní dohody. Produkce piva poslední dva roky mírně klesla, do budoucna se počítá s nárůstem v J. Americe, Asii, a Africe. Produkce – a kontrakty – velké rozdíly mezi členskými zeměmi. Kanada a Austrálie – ječmen jako krmivo, ale když je třeba a dobrá kvalita - prodají na slad. Pivovary vlastní samy okolo 30% kapacity sladu (Carlsberg a Heineken). Produkce v členských zemí: Francie: především zimní ječmen – marže jsou zde větší. Ale tato kultura byla doposud považována jako druhotná, protože lepší marže jsou u pšenice (obyčejně). Dala vloni 1 mt do intervence – problém je, že u tohoto množství se nedá dopředu určit kam bude směřovat, zda na krmivo nebo na slad. Futures – i zde se o této otázce dost široce mluvilo, problém je, že se ječmen neobchoduje v žádném velkém množství, mělo by se jednat o pravidelný trh s obchodem po celý rok. V Evropě se zatím dělají pokusy jen v rámci obilí, ale vše jde velmi pomalu a trvají obavy ze spekulací. U produkce bude záležet také na potřebu nových odrůd ječmene, ale chybí signály od pivovarů o jaké druhy mají největší zájem. Velká specializace je také riziková (Finsko 65% jedné odrůdy), v případech neúrody nebo nemocí. Ve Francii i v UK se scházejí producenti, obchodníci se sladem a pivovary, společně se dohodnou na druzích, které jsou následně doporučeny farmářům. Rakousko: jarní druhy především na slad, zimní na krmiva (cenové rozdíly velmi malé). Dovozy ječmene z Maďarska a ze Slovenska, plochy se snížily za rok o víc než 12%, dává se přednost kukuřici na biopaliva. UK – velké zásoby z 2009. DK – chybí statistiky ječmene a také to brání rozhodnutí jak dále pokračovat u Futures. Celkově chybí podrobné přehledy, ale francouzští sladovníci je dělají již několik let. Copa by měla spolupracovat a pravidelně údaje pro organizace aktualizovat. Otázkou zde bylo, kdy by takové údaje měly být shromažďovány. Jelikož sklizeň všude ještě neskončila a čeká se také na další údaje o kvalitě a sušení, je zde návrh na počátek prosince. Kontrakty: Euromalt je doporučuje pro všechny i když ne na 100%, jejich odhad je na 75% 80% objemu. Kvalita – je podrobně popsána v kontraktech, ale problematické jsou mezní hodnoty. Jaké jsou požadavky pivovarů: Podle druhů piva: - prémiové druhy nejlepší slad a nejlepší cena - střední typ (jeho podíl se zmenšuje) - nízkonákladové – je největší Toxiny: EFSA a DG Sanco zde pokračují v práci Euromalt dělá roční přehledy o rozsahu a přítomnosti ve všech regionech EU tyto přehledy se dělají ve spolupráci s Coceral (všechno obilí). Otázky které zůstávají: jaká je prevence týkající se půdy. EFSA sebrala 7000 vzorků za 6 let – u ječmene, bez zveřejnění původu – pak dává doporučení, kde je vhodné pěstovat ječmen. Ale nikdo si neví rady, když by třeba 25% úrody bylo nad limitem, to je nutné vše spálit? Otázka limitů zaměstnává všechny již řadu let – co je vůbec řiditelné. Euromalt a Coceral pracují na návrhu pro udržitelné limity.

3




Očekává se, že tato forma konzultací se bude opakovat minimálně jednou za rok. Je otázkou, jestli bude nějak souviset s pracovní skupinou obilí, olejniny, nebo bude mít vlastní agendu.

Seminář: Ověření pravidel pro biopaliva na udržitelnou produkci 22.9. Úkolem bylo prověřit jak jednotlivé země k tomuto úkolu přistupují, byla zde celá řada konkrétních příspěvků a příkladů. Jaké se z nich dají udělat závěry. To zde uvedu hned na začátku, protože jednotlivé země jsou připraveny v různém stupni rozpracovanosti. Za EU by se dalo říci, že žádná země nemá ještě plně fungující systém, ale v řadě z nich je otázkou pár měsíců, kdy by měl začít fungovat, u jiných to bude trvat podstatně déle. Nebudu zde rozebírat země z první skupiny představených, UK, Francie, nebo Belgie. Ale namísto toho se budu více věnovat příkladům od sousedů, Německa, Rakouska a Polska. K těm přidám také dvě severské země, Švédsko a Finsko s jejich výjimkami. Úvodní slovo měl Pekka Pesonen a po něm mluvil předseda skupiny Biopaliva/Biotechnologie, Klein. Úvod samotný měl na starosti zástupce DG Energ. Van Erck, který udělal přehled o politice biopaliv a jejím provádění. Upozornil na Konferenci na toto téma, která se koná ve Vídni příští týden (úterý-středa) a pak hovořil o roli Komise především v kontrolách (či monitoring) a zprávy každé dva roky, užití půdy, ochraně půdy, vody, vzduchu, to vše v souvislosti s produkcí biopaliv. Celý proces jak monitoring, tak reporting postupují dost pomalu, členské země i EP sice pracují velmi intenzivně, ale provádění není jednoduché a při něm se vyskytují problémy, se kterými nikdo nepočítal. Tento příspěvek sice osvětlil celou řadu otázek souvisejících s prováděním, ale odpovědí moc nepřinesl. Německý příklad: Mají dva certifikační systémy, z nichž Udo Hemmerling uvedl ten, který spolu zakládala DBV a DRV, který je nazvaný RED Cert. (vysvětlení dám později). DBV vše připravila na politické úrovni. Rozděleno na požadavky pro farmáře: Kde se uplatňuje – ve stejném prostoru, kde je cross-compliance, snížení GHG o 35%, opatření v chráněných oblastech. Co nejméně byrokracie – jednostránkové pokyny. Propojeno na kontroly cross-compliance, přímé platby. 2 Národní regulace – biopaliva a energie z biomasy Kontrakty certifikačních systémů přes BLE (Budnesanstalt fur Landwirschaft und Ernahreng. Bonn). DBV/DRV – přesvědčily vládu o přijetí „self declaration“ (samodeklarace). DBV/DRV je spoluzakladatelem RED Cert – má to být EU propojený systém. 80% řepky v Německu je pod samodeklarací zahrnuto. Byly potíže s organizací systému. RED Cert. 1. platná pro sklizeň 2010 – veškerá biomasa/limity pro některé kultury 2. ref. Leden 2008 (5ti letá definice – rozhodnutí o výjimkách se ještě očekává) 3. omezení pro chráněné oblasti 4. držitel PP – předmět cross-compliance 5. seznam + foto využité zemědělské plochy 6. užít Default hodnoty Kontroly: auditoři nebo privátní certifikace. Otázky: pro farmáře: kontroly – jak u chráněných oblastí Organizace 3% auditů farem (národní)

4




Definice biodiversita – trvalé pastviny (Komise) Skladování úrody Málo času na certifikace – do ledna 2011. RED Cert – udržitelná certifikace R enewable E nergy D irective Certification – kompatible s direktivou. Celý systém byl připraven „uvnitř“ sektoru a je přijatelný pro drtivou většinu. Musí se vyzkoušet jestli funguje na 100%. Schválený nejen pro Německo, ale pro všechny ČZ (dovozy). Spolupráce s různými certifikačními systémy (ISO, QS). Kontakt a informace pro NGO´s. Není ziskový, ale musí pokrýt vlastní náklady. Registrované společnosti v Německu – 425 podle typu produkce Distribuce 317 Cukrovary 9 Lisovny oleje 43 Produkce biopaliv 13 Produkce ethanolu 7 Dodavatelé/obchod 36 Je samodeklarace efektivní? Jak dosáhnout rovnováhy u produkce biomassy (doprava?). Certifikace SME – musí být únosné. To jsou také otázky spojené s celkovým výkonem systému a náklady. Rakousko: Národní provádění kriterií udržitelnosti. Cílem je snadné, nebyrokratické provádění – bez dodatečných nákladů. Vyhlášeno dekretem Mze Spolupracuje: Hospodářská komora, Agrární komora, AMA (Agrar Markt Agentura, výplatce EU z 1. a 2. pilíře.) Posílení a kontroly přes AMA – začne platit prosinec 2010. Příručky vysvětlení – 19 stránek, čeká na vytištění Procedura pro farmáře: cross-compliance Aplikační oblasti Konzervační zákony Podíl užitých ploch k 1/1/2008 Deklarace farmáře Farmy bez C/C mohou být také certifikovány, ale na vlastní náklady. Prodej: na zpracování – udržitelnost – dokumenty o sledovatelnosti. C/C pravidla – které z nich jsou platné pro biopaliva (jen některé pro celý řetězec). Deklarace – uznání a podepsanou většinou (60% řepky a obilí) Procedury 2011 – stejné jako 2010. Němci chtějí vše předložit Komisi do prosince, Rakousko si vyžádá pár týdnů navíc. Sankce: existují, ale je dnes ještě těžké odhadnout jaké procento farmářů pravidla dodržuje. Jsou 3% reprezentativní a v jejich rámci se má uvažovat o tom jaké závěry vyvodit – 25% nedodržení ve vzorku 3% auditu – představuje velké riziko, pak může dojít k plošné kontrole všech farem. Švédsko: Společnost Laretmannen, 39 mld SVK Produkce Švédska: obilí 5,2 mt, cukrovka 2,4 mt, brambory 0,9mt, olejniny 0,3 mt. Snížení daně za CO2. Snížení daně na energetiku Biopaliva spotřeba 07´: Ethanol 391 000 m3 FAME 205 000 m3

5




Bioplyn 42 905 m3 GHG ze zemědělské produkce: Všechny regiony< 23 g CO2/Mj ethanolu Všechny regiony<29g CO2{Mj RME RED / od června 2010 ve švédských zákonech O konečné formě zákona nebylo zatím rozhodnuto – to se předpokládá až koncem října, provádění začne v prosinci. Kontroly a monitoring – zákon se tím nezbýval, přijde později. Má být rozpracováno mezi operátory a ministerstvem energie. Dovozy – moc nefungují kontroly Polský příklad: Chroscikowski- situace na trhu paliv, problémy s cross-compliance Vloni národní podpůrné schéma – odepsání daní. Připravují se dodatky ke všem zákonům o biopaliv a také u certifikačního sytému. Mají problémy s dodržením termínu zavedení direktivy (opoždění). Druhou část měl Lech Kempczynski (producent olejů). Řepkový olej 96% pod PSPO – potenciál 3 mt a domácí kapacita drtiček je 3,4 mt. Loňská produkce oleje byl 0,9 mt. Certifikáty farmářů: Osobní údaje, Informace, technologie, objem produkce, Výnosy, GHG Pro společnosti: Údaje společnosti Info, technologie, Info co vyráběla továrna před 1.1.2008,, Kontrakty a dodávky, Kopie certifikace, Informace o objemu, Info o původu surovin Finsko: Max Schulman – udržitelná kriteria 2020. Závazek navýšit obnovitelnou energii z 28 na 38%. Lesy 55% - na 65% - 27 TWh Vítr 15% Biopaliva 16% (10% z lesů) 7 TKw Tepelné pumpy, výměníky 8% Dalších 8% z hydro a odpadu. Biopaliva EU 10%, Finsko 20% - návrh GHG emise – 21% Biopaliva: cíl 20%. 6% 2011-13, 8% 2014-15, 10% 2016, 12% 2017, 15% 2018, 18% 2019, 20% v 2020. Bioethanol z obilí a zbytků, biodiesel z řepky a dřeva (2. generace), bioplyn z trávy, zbytků a odpadu. Certifikační systém do 5/12/2010 NesteOil – největší producent biopaliv, ale nyní hlavně z palmového oleje, do konce roku má přejít částečně na řepku. ST + Oil – ze zbytků, odpadu z produkce potravin Staví se 2 výrobní kapacity (každá 70 000t na bioethanol z ječmene a pšenice). Očekává se, že se na produkci využije přes 300 000 ha zemědělské půdy, která je nyní v klidu. Další úvahy se týkají také klimatických změn a jaké dopady to bude mít v příštích letech na produkci či změnu afektace půdy.

Pracovní skupina Olejniny a obilí 23/9. Olejniny řídí normálně Xavier Beulin, ale vzhledem k tomu, že ve Francii byla celostátní stávka v dopravě, přijeli jen ti zástupci, kteří bydlí nedaleko hranic s Belgii a dorazili autem, ostatních tu moc nebylo. Obě schůze řídil Paul Temple. Úroda olejnin a podmínky:

6




Statistiky zde nebudu rozebírat, vše je na agriinfo, jde jen o skutečné podmínky a vlivy za poslední období. UK: stabilní plocha, obavy o jarní odrůdy, zvýšení luštěnin u olejnin propad, řepka ale zaznamenala nárůst i přes pozdní osev, celkové navýšení. Litva - sklizeň z 90% u řepky (ale deště brání dokončení) Lotyšsko - stejný stav jako u sousedů, sklizeň hotova z 90%. Španělsko: potvrzují se původní odhady, situace celkem dobrá. Rakousko: průměrná sklizeň, průměrná kvalita, řepka dobrá. Itálie: jen mírný nárůst u řepky, slunečnice a sója stejné, u obou pomohly pozdní deště, lepší výnosy. Švédsko: řepka větší plochy, ale výnosy o 15% nižší (dlouhé sucho). Belgie: řepka sucho v červnu a červenci výnosy okolo 4t/ha, deště ovlivnily sklizeň obilí v srpnu, ale nebudou mít vliv na rozhodnutí o případné změně kultur v 2011. Finsko: Olejniny – dobré léto, ale menší výnosy, celkové rozlohy větší, ale stejná sklizeň. Německo: stabilní 1,5 m ha, výnosy 3,9 t/ha ( menší). Chybí rozdělení na krmiva a na biopaliva (tam je jen odhad 57% užití). Deště v srpnu a v září brání dokončení sklizně, další odhady až v říjnu. Slunečnice – stejná, proteiny navýšení (z 80 000 ha na 100 000). Francie: řepka stabilní plochy, výnosy horší 3,2t/ha (vloni průměr 3,8). Slunečnice 696 000 ha, výnosy dobré 2,4 t /ha. Sója malé zvýšení na 51 000 ha, výnosy 2,7 t/ha. Proteiny navýšení téměř dvakrát na 400 000 ha (vloni 200 000ha), výnosy dobré, menší u hrachu, propad u bobů. Estonsko: není co dodat, léto bylo dobré, ale pak přišly deště. Slovinsko: větší plochy řepky, výnosy 2,5t/ha. Polsko: údaje, které dává C/C jsou příliš vysoké. Vše ovlivněno počasím, pozdní osev, sklizeň také velmi dlouhá, neví se jaké bude rozhodnutí pro příští rok. Sklizeň 2,1 mt celkem u řepky. Temple dává dotaz, jaké jsou výhledy u biopaliv, ale tam dochází k určitému překvapení. Němci říkají, že se začaly dělat nižší odhady na další vývoj, je zde konkurence jiných forem (bioplyn). Philippe (FNSEA) dělal jako vždy světový přehled a trendy. Tlak je v současné době jak u obilí tak u olejnin. Sója: velká nabídka především ze strany USA (95 mt) a také od Brazílie a Argentiny – čeká se dohromady 130 mt. V severní části J.Ameriky je sucho, jih má dostatek deště. Řepka: menší produkce – 57 mt (-3 mt). EU menší výnosy – 20 mt (21,5 vloni). Kanada – 11 mt (12,5 vloni) ale většina není ještě sklizena a začalo mrznout. Austrálie/N. Zéland – dobré podmínky celkem 2,2 mt (více). Světové zásoby klesly o 2 mt. Slunečnice: Rusko, Ukrajina nižší (a odhady stále horší), celkem okolo 32 mt. EU stabilní – 7 mt, Rusko 5,5 mt (6,5 v 2009), Ukrajina podobný propad. Ceny: řepky i slunečnice určité napětí a tlak od obilí a kukuřice. Němci se vracejí k biopalivům. Před 5 lety dělaly daleko vyšší odhady na produkci řepky na biopaliva, dnešní stav je o 12-25% nižší. Velká konkurence bioplynových stanic – kukuřice celkem 5000 stanic v Německu. Glucosinoláty spolu s Fediol. Diskuse o případném snížení limitů – podpora UK, FR,PL aby C/C udělala společnou pozici s Fediol Plánovaný seminář: Jak zvýšit produkci proteinů v EU – návaznost na podobné téma před 2 lety a také na výhledy CAP po 2013.

7




Seminář by se měl pořádat společně s Fefac, CIAA a dalšími organizacemi. Měl by mít 3 části: - promoce proteinů - environmentální stránka ( chemie) - produktivita – velké výkyvy – a výzkum Provizorní datum je 5. listopadu. Legislativa biopaliv a certifikace – Dominique Stále ohlasy na včerejší seminář, kde jednotlivé země dávaly příklady. Dnes to olejáři většinou komentovali tak, že je to zbožné přání, že žádná země nebude připravena včas a požadavek na prodloužení minimálně do června příštího roku. Francouzi tu sami přiznali, že oproti včerejší optimistické zprávě, nejsou schopni zatím připravit certifikaci. Také Britové chtějí delší přechodnou dobu (včera byly rovněž optimističtí). Problémy zde citované: Německu chybí olej, Francie nemá spolehlivý systém. Obilí: Schválena agenda, zápis a oznámeno, že zde vystoupí předseda pracovní skupiny vepřového, Tavares s otázkou cen krmiv a stavem sektoru. Sklizeň a výhled 2010-11. Také zde byly udělány jen přehledy problémů, čísla dodaná do sekretariátu zůstala platná ve většině případů, lze je nalézt na Agriinfo por ref. CER. UK- více ječmene a pšenice (plochy), menší výnosy (sucho, pod průměrem 5 let), nízké kultury, chybí sláma. Také zde bylo zlomové datum 15. srpna, od té doby velmi deštivé počasí. Francie: větší přírůstek ječmene než pšenice. U pšenice více plochy, ale nižší výnosy, kvalita velmi dobrá. Litva - horké léto, vysoká kvalita. Lotyšsko - stejné podmínky, problémy u ovsa (nízké výnosy, hodně prázdný). Holandsko: sklizeň opožděná – deště, bez Konečného odhadu kvality. Sklizeň dokončena teprve nyní. Španělsko: problémy hlavně u pšenice, menší plochy, ale letos se jim podařil první export po řadě let. Polsko: výnosy -7%, velké regionální rozdíly. Rakousko: chladno x velká tepla střídavě, pak deště. Jarní ječmen horší, vyhlídky na příští rok – další pokles ječmene. Irsko: dobré ceny, slabá úroda, problémy s hnojivy (nitrátová směrnice)- slabší výnosy. Itálie: 10% pšenice navíc převedeno na krmiva. Švédsko: stejné problémy jako UK (dlouhá zima). Dánsko: výnosy niž než data C/C od 0,5 mt. Belgie: ječmene méně, pšenice více. Německo: správné údaje, o 250 000 ha méně než vloni, zvýšila se jen kukuřice (na bioplyn). Kvalita celkově ovlivněna v srpnu dešti, čtvrtina není sklizena ještě teď. Vývozy krmného obilí do FR, NL (za ceny okolo 260€/t). Finsko: malá zrna, dobrá kvalita, ale ceny neodpovídají kvalitě. Diskuse, kde se jednalo třeba o tom, jaký podíl nebo proporce mají kontrakty na výši cen obilí, a jaké je trvání. Skotsko má kontrakty až 4leté – sladovnický ječmen. Francie – problém udržení produkce v Evropě a nestálost dodávek od Černého moře, přehnané odhady z Ruska a Ukrajiny. EU musí řešit trvale otázky zásobování. Dalším problémem je vybudování velkých veřejných zásob, které by byly nárazníkem proti výkyvům počasí, produkce a pomáhaly by vyrovnávat ceny. Tavares – krmiva pro vepřový sektor. Nejde ani tak o ceny obilí, jako o ceny vepřového masa, které se stále propadají. Krmné obilí a jeho výkyvy přicházejí periodicky, ale dnes je to již víc než 3 roky, kdy se propadly ceny

8




masa a producenti nemají žádnou možnost, jak dostat úhradu na trhu. Také on požaduje prodej obilí z intervenčních skladů. Podobně jsem zde předložil požadavek slovenských obilnářů na prodej především ječmene z EU intervenčních skladů. Ale zatím to nikdo nepodpořil. K tomu bych chtěl ještě sdělit, že C/C zde zveřejnila seznam všech operátorů veřejné intervence všech členských zemí, na které se prý lze přímo obracet. Dokument má ref. CER(10)6185 a je v Agriinfo, v rubrice obilí. Další otázky programu byly FSS (farm safed seeds), o čem jsem široce informoval z ad hoc pracovních skupin v průběhu tohoto měsíce. Návrh, který tato pracovní skupina připravila, byl schválen. Pesticidy - Pasquale zde o problému hovořil v rámci otázky Zdraví rostlin. Informoval o různých aspektech pokračující diskuse, také k otázce jak v současné době Komise pracuje na hodnocení dopravy rostlin a ochrany před nákazami. U pesticidů mají připravit členské země akční plány a stanovit společné cíle. Komise dále připravuje průvodce „pesticide risk management“, který by měl začít platit od 2013 (nepůjde o kolizi s cross/compliance?) Biosecticidy - předloženo EP na včerejším zasedání ve Štrasburku. Jednání hlavně o možnosti jak jich používat udržitelnou metodou, jako náhradu za chemické pesticidy. Ty ale zůstanou stále největším ochranným prostředkem. Microtoxiny - zde o této otázce dal vysvětlení zástupce DG Sanco. Jedná se o návrhy na další úpravy jak v legislativ tak v technice provádění. Ale podle jeho slov to budou jen velmi malé zásahy do současných pravidel. Vyhodnocení rizik bude dokončeno na jaře příštího roku. Potraviny a toxiny – Komise požádala o detailní názor EFSA, ten má být připraven do dubna 2011 a na základě toho se rozhodne, jestli bude třeba vůbec něco změnit. Samostatnou kapitolou je obsah toxinů v olejninách, a jaké mezí obsahy jsou povoleny v potravě. Většinou se odstraní u oříšků a rýže, oloupáním, jejich obsah je největší ve slupce. CAP po 2013. Také k této otázce připravuje sektor připomínky a další dodatek, který bude přidán k původnímu dokumentu C/C a CAP 2013, jako příloha na podzim, podobně jako v ostatních pracovních skupinách.

Pracovní skupina vepřové 24.9. Spíš by se to mělo nazvat krizovou schůzí okolo stavu sektoru vepřového, ale také sektoru drůbeže, který byl k dnešní schůzi přičleněn. Na schůzi byli rovněž přítomni zástupci DG Agri, jednak ze sektoru vepřového, drůbeže, ale také krmiv. O co v průběhu dnešní schůze především šlo, bylo ukázat Komisi, že je situace skutečně katastrofální, i když i zde se dají pozorovat citelné rozdíly mezi členskými zeměmi. To jak postupně likvidovala EU 15 produkci v řadě sektorů nových členských zemí, nyní došlo i na ně a teprve pak začínají řešit problémy, kterým sektory jak v ČR tak na Slovensku čelí již řadu let. Propad do stavu, kdy jsme čistým dovozcem masa tam, kde jsme byli ještě před parkety vývozci, je výsledkem této dvojaké politiky. A i když dnes mají všechny země problémy, znatelně menší je má Německo nebo Dánsko, než ostatní země. Velká koncentrace a důraz na vývoz dělá celá rozdíl v rentabilitě v obou zemích. V ostatních je koncentrace daleko menší a také je zde větší rozdíl v propadu cen (ziskovost). Ale teď se budu věnovat průběhu dnešní ad hoc schůze, kde se měly řešit nejen otázky současného trhu, ale a to především obrovský nárůst cen krmiv. Trh vepřového. Zde byli především slyšet Španělé, kteří začali přehledem vlastního trhu. Sklizeň obilí byla o 16% vyšší a poprvé po letech začali vyvážet obilí. Pro sektor vepřového a drůbeže, je to ale

9




velmi špatné, nárůst cen za krmiva je přímo raketový. Jen za prvních 14 dní v září vzrostly ceny ječmene o 51%, u pšenice o 41% a u kukuřice o 40%. Toto zvyšování pokračuje i nyní. Jedná se podle nich opět o spekulaci na EU úrovni. Španělsko exportuje ječmen na Blízký Východ, a doma zatím roste nekontrolovatelně cena krmiv. Maso nejen, že nedošlo ani k sezónnímu růstu, ale jen v červnu došlo k propadu o dalších 12% a pro říjen/listopad se očekává další pokles. Nikdo se v sektoru ještě nevzpamatoval z krize 2007/08, podstatná část producentů letošní zimu nepřežije. Ztráty představují nyní přes 9€ na zvíře (100 kg)a do konce roku budou ztráty podle odhadů přes 20€ na kus. Francie: Podobná situace jako v 2007/08, jenže dopady jsou nyní ještě tvrdší. Ceny pšenice během pár týdnů vzrostly z 120€ na 220 až 240 a to se promítlo do cen krmiv. Za dva měsíce vzrostly o víc než 50€/t. Vedle toho pokračuje snižování cen. Distribuce a vztahy k ní – to vede přímo k otrockým vztahům, kde farmář nemá žádnou obranu. Zpracovatelé alespoň mohou část zvýšení nákladů promítnout do cen, farmář nic. Také oni, podobně jak to včera na schůzi obilí požadoval Tavares, a kde jsem předložil požadavek Slovenska ve stejném smyslu, chtějí, aby dala Komise na trh všechno obilí z intervence. Ale k tomu se později vyjádřil zástupce DG Agri Azcarate, který to částečně odmítl. Německo: také ze jsou náklady zvýšené a ceny masa klesají, ale ne tak dramaticky jako ve Španělsku či ve Francii. Tuna krmiv zvýšila o 60-70€. Polsko hlásí stejnou situaci a ještě k tomu slabá úroda – počasí, povodně. Dánsko: podobně jako Německo, kromě zvýšení nákladů si stěžují na slabší poptávku. Ceny u nich letos klesnou o 2,5% (maso) a stejný trend se očekává i pro 2011. Ale také dodává, celková produkce EU se zvýšila o víc než 2% od začátku roku, také se zvýšila váha jatečních vepřů. To je také jeden z hlavních důvodů špatných cen (ale už neřekl, kdo produkci takto navýšil). Irsko: krmiva + 50€ - problémy s distribucí Rakousko: stejné problémy, krmiva o 60% vyšší, snižují se počty selat – špatné znamení pro budoucnost. Požadují restituce u exportu, dodání obilí z intervence na trh. Finsko: letos výnosy u obilí o třetinu menší. UK: v 2009 měli zisk na prase přes 9 liber, letos jsou již v mínusu (kurz libra/€ je méně příznivý letos). Rakouský zástupce k tomu dodává, že všechna media v zemi rozpoutala kampaň proti spotřebě masa a Komise by měla mít snahu tuto situace celoevropsky změnit. Podobné akce proběhly v bývalém NDR a v Berlíně. Na připomínky odpověděl zástupce DG Agri Springel. Exporty se zvýšily za první půl rok o 10%, ale zvýšila se také produkce a snížila spotřeba. Není jednoduché dosáhnout za takového stavu rovnováhy. Drůbež: situace je obtížná, ale ne tak dramatická jako u vepřového, Lepší je situace u vajec (sektory jsou provázané), špatná u krůt a téměř katastrofální u králíků. Spotřeba v sektoru mírně stoupá, ale je vidět ze strany distribuce snahu o podobný tlak na ceny jako u vepřového. U vepřového distribuce nevidí další možnost zvýšení svých marží a tak se teď obrací na drůbež. Francouzský zástupce říká, že do sektoru se již 10 nedaly žádné investice, že je vše na pokraji katastrofy. Krmiva – Azcarate. Komise uvažovala v srpnu o prodeji obilí z intervence. Ale to by podle něho neudělalo žádný zásadní rozdíl v situaci na trhu a stavu zásob. Je zde opět spekulace. EU má průměrnou úrodu a celosvětově jsou zásoby dostatečné. Prodejem se Komise nechtěla přidat ke spekulaci. Nyní ale uvažuje, že uvolní alespoň 2 mt obilí, ale od tohoto kroku nelze čekat zázraky.

10




Španělé k tomu říkají, že by se měly omezit vývozy obilí přes dočasnou vývozní daň, všichni tyto prostředky používají, EU naposledy v 1996. Komise by to měla udělat, jinak musí vysvětlit proč odmítá. Diskuse byla velmi ostrá, především od španělského a francouzského zástupce, kteří říkají, že pokud se v sektoru něco zásadního nestane k narovnání cen, pak příští rok až polovina jejich producentů zmizí a do EU se začnou hrnout dovozy z J.Ameriky s pochybnou kvalitou. Příští plná schůze vepřového je plánovaná na 4. listopadu. Tam by se mělo jednat o tom, co se zástupcům Komise dnes předložilo, a zda se v tom něco udělalo. Tavares řekl, že závěry dnešní diskuse se všemi body budou odeslány Komisařům zemědělství, vnitřního obchodu a konkurence. Právě u třetího by chtěly organizace vidět nějaké lepší podmínky pro celé zemědělství. Což se doposud neprojevilo, jen se diskutuje. Využít nálady EP, který po zprávě José Bové (místopředseda zemědělského výboru), chce také podmínky změnit a udělat větší tlak na distribuci.

Nové otevření rozdělení mléka Jak se ukázalo na zasedání ministrů, podstatná část velmi váhá s podporou větší regulace trhu. Rada 27, která by měla příští pondělí mít na stole dohodu, opět váhá a „liberální blok“ (UK, Švédsko, ČR, Dánsko a Holandsko), který je tradičně proti se jak se zdá dále rozrůstá o dalších 8 zemí, mezi nimi Německo, Finsko. Jen Španělsko a Rakousko se vyslovily pro povinné kontrakty. SCA, která se s problémem také potýká již delší dobu si myslí, že tlak Rady nebude tak silný na Komisi, aby nařídila závazná kontrakty pro dodávky mléka. Ale vedle toho se stále více objevují hlasy, že by se měly změnit konkurenční zákony a dát nový rámec pro lepší fungování vnitřního trhu. Většina zemí tuto myšlenku podporuje, že by se měly upravit pravidla konkurence a farmáři měli tak více prostoru pro vyjednávání kontraktů včetně cen. Tato myšlenka je podporována Francií, Španělskem, Řeckem a Finskem, Zatímco Rakousko, které tuto věc dříve podpořilo, se nyní přiklonilo k liberálnímu bloku.

Ciolos chce propojit RV a strukturální fondy Komisař by chtěl, nebo má v úmyslu vytvořit propojené struktury pro RV a celou řadu dalších politik. Ciolos je v tomto úsilí podpořen Komisařem Laszlo Andor (employ), Maria Damanaki (rybolov), Johannes Hahn (regionální), chtějí EU strategický rámec pro koordinaci cílů RV s ostatními prvky jako kohezní politika a rybolov. V dopise adresovaném Barrosovi žádají jediný rámec pro řízení výdajů pod EAFRD, Evropský regionální fond (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Fond rybolovu (EFF). V dopise se odvolávají na strategii 2020, kde se žádá větší integrace různých EU politik, které by podpořily udržitelný rozvoj EU.

Mercosur Zástupci evropského obchodu se sešli minulý týden se zástupci Argentiny a Brazílie, aby urychlili možnost nové dohody nejlépe do příštího léta. Komisař De Gucht (je snad ještě horším liberálem obchodu než byl Mandelson) řekl, že by se měla uzavřít široká a ambiciózní dohoda v co nejkratším termínu. Ale podobně jako De Gucht nevidí jednání ani EP, ani 11




ministři zemědělství a zemědělské organizace už vůbec ne. Všichni mají obavy, že taková dohoda, by silně poškodila jakékoliv zlepšení vycházející z reformy CAP. Více než polovina členských zemí má vážné pochyby o výhodách znovu otevření obchodních jednání s Mercosur. Příští kolo jednání má být v průběhu října v Bruselu, ale Pekka na toto téma chce svolat zvláštní POCC v průběhu příštího týdne, ještě před Kongresem.

Agrana, Sudzucker Rakouská Agrana a německý Sudzucker byly předvolány před vídeňský soud kvůli kartelové dohodě na trhu cukru. Kartelový úřad Rakouska obvinil obě společnosti, že jejich dohoda porušuje rakouské zákony. To se týká divizí cukru obou společností, nevztahuje se na jiné aktivity. Sudzucker, největší evropská cukrovarnická společnost má také 38% podílů v Agraně, která produkuje cukr, škrob a konzervátory.

UK, Polsko – SFP V obou zemích vydělali farmáři na slabém kurzu jejich měny vůči euru. Ale to se letos s největší pravděpodobností nebude opakovat. Zloty a libra od loňského září se zhodnotily o 7% a 8% vůči euru. Toto zhodnocení se přímo projeví ve výši SFP (pro UK) a SAPS (pro Polsko). Kurz výměny dává Evropská centrální banka k 30. září a je platný pro operační rok. Podobně jako britští farmáři, kteří dostanou o 8% méně také polští, kde se 7% týká především zhodnocení zlotého vůči euru. Ve stejné smyslu zase prodělají švédští farmáři (10%) jak posílila švédská koruna za rok. Maďaři naopak dostanou o 4,5% více než vloni. U ostatních zemích, které nepoužívají euro, budou rozdíly jen nepatrné (pro českou korunu to představuje -2,2%).

Space – Rennes – po bitvě. I vloni měl ministr problém se na výstavu dostat, letos to bylo ještě dramatičtější. Tři minoritní odbory, Coordination rural, OPL a Confédération paysanne, a zástupci Mléčného výboru žádali, aby se mohli setkat s ministrem, podobně jako FNSEA. Byli odmítnuti a následovalo zničení stánků ministerstva, FNSEA a mlékařů. A ani oznámení, že ministerstvo dá dalších 300m€ protestující neuklidnilo. Minoritní odbory vyčítají ministrovi Le Maire, že jedná jen s FNSEA a na ostatní nebere vůbec ohled. Ministr tak udělal projev v jedné z hal, kam se dostali jen pečlivě vybraní farmáři a za ochrany silných jednotek policie. Když se zástupcům těchto skupin nedostalo přijetí, přešli do jiných hal a začali likvidovat stánky „moci“ tedy FNSEA, ale také ministerstva a svazu mlékařů. Minoritní odbory žádají, aby je ministr bral ke všem jednáním, stejným způsobem jako bere FNSEA. Problémy ve Francii se zvětšují, zástupce drůbežářů řekl, že protestovalo jen asi 200 farmářů, Agrapresse říká okolo 500 a jiné zdroje přes 1000 manifestantů.

12




Návazně na to Lemétayer udělal prohlášení o pluralitě v meziprofesních vztazích. Minoritní odbory nepředstavují většinové postoje farmářů, mají většinou jen privátní zájmy Malých skupin a je velká škoda, že místo aby se jednalo, dochází k ničení práce jiných farmářů. Ministr k tomu všemu druhý den udělal prohlášení, že se dialog musí obnovit, ale to po konfrontaci a zničení řady stánků dnes vypadá jen jako zbožné přání. Minoritní odbory a organizace protestují hlavně proti „monopolu“, který má FNSEA při jednání s vládou. Pluralita v meziprofesních jednáních se omezuje jen na pár expertů a k vážným jednáním nedochází. A aby vše dostalo politický nádech, Ségolene Royale v další dnech vyjádřila podporu Confédération paysanne. Tato federace okupuje v Paříži již 14 dní Dům mléka, kam se zatím nikomu z mlékařů nepodařilo proniknout a tak jsou technicky bez práce. A soud si nechal ještě další týden na rozmyšlenou, jak se k případu vyjádřit.

Rozpočet 2011 EP x Rada Zemědělský výbor parlamentu má obavy z postojů většiny zemí v Radě k výši rozpočtu pro 2011. Rada navrhuje zatím 141,77 mld€ (o 787 m€ méně než Komise). Parlamentní výbor rozpočtu se má vyjádřit koncem září a všichni poslanci v průběhu října. Rada dala návrh na 56,356 mld€ pro zemědělství a RV, což představuje snížení o 628 m oproti návrhu Komise a o 0,74% méně než v 2010. Zemědělský výbor EP se má oficiálně vyjádřit k návrhu 29. září a řada poslanců zde chtějí prosadit další fondy ve prospěch sektoru mléka. Výbor rovněž navrhuje přidat dalších 10m€ na programy Ovoce ve škole a dalších 10 m€ na programy pro mléko ve škole. Poslanci říkají, že ze strany Rady chybí jakákoli v forma komunikace, a že se o řadě rozhodnutí dozvídají jen z tisku. A vzhledem k tomu, že EP má podle Lisabonské dohody, roli spolurozhodovat o rozpočtu, budou příští týdny dost rušné.

13


Návštěva delegace českých organizací na Komisi, u předsedy parlamentního výboru zemědělství a na stálém zastoupení ČR

Recommend Documents