Návrh znaku a vlajky pro obec
SVOJKOV
autor: Mgr. Jan Tejkal HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, 713 00 Ostrava-Heřmanice tel.602953832, 596236364, e-pošta:
[email protected]
Tvorba nových obecních (městských) symbolů: Podle platné právní úpravy mohou obce a města disponovat vlastními obecními (městskými) symboly, to znamená znakem a vlajkou (praporem). Pokud obec (město) nemá historický, řádně udělený, či tzv. vydržený znak či vlajku, je práva požádat prostřednictvím Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o udělení symbolu(ů). Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat těsný významový vztah znaku a vlajky obce k lokalitě, jíž mají reprezentovat. Existuje několik základních tématických okruhů, jimiž se tvorba nového znaku a vlajky může inspirovat. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího znamení, jehož předností je transparentnost a široká srozumitelnost symbolů, nebo o navázání na historické pečetní či razítkové symboly obce, které do značné míry stanoví obsah nových symbolů a jež je vhodné zejména proto, že zachovává kontinuitu původních předheraldických a nových heraldických a vexilologických symbolů obce. Nelze-li adekvátně aplikovat princip mluvícího znamení, nebo není-li možno nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li pečetní obraz nevhodný - například vzhledem k jeho heraldicky neúnosné složitosti - k přepisu do znaku a vlajky obce, připadá v úvahu alternativní komplex námětových regionů - například symbolické vyjádření místního světce jakožto patrona obce, odkaz na význačné události nebo pověsti a mýty v dějinách obce, připomenutí erbovních motivů někdejších feudálních majitelů obce či příslušného panství, poukaz na specifické historické či současné řemeslné a jiné pracovní aktivity obyvatel obce, nebo vykreslení určitého relevantního přírodního motivu krajiny, do níž je obec zasazena, atd.atd.. Vlajka (prapor) obce nebo města by měla odpovídat podobě či symbolice obecního (městského) znaku. Jednou z možností, jíž naplňují (a zejména v minulosti naplňovaly) především městské lokality a lokality s historickými právy města či městečka, je geometricky koncipovaná vlajka ve formě kombinace horizontálních či vertikálních pruhů a případně dalších geometrických obrazců, barevně odvozených z tinktur (tj. barev a kovů) znaku, doplněných fakultativně o některé relevantní znakové figury pro zdůraznění neopakovatelnosti každé vlajky. Často - a zejména u lokalit bez městského statutu, kde vzniká vlajka současně se znakem - se přistupuje rovněž k tzv. opakování znaku, což znamená, že vlajka obce má stejnou či velmi podobnou figurální kompozici jako obecní (městský) znak. -2-
Znak obce Svojkov: Archivní průzkum ukázal, že obec Svojkov v minulosti pečetila pečetním znamením.
vlastním
Spolehlivý doklad o užívání pečeti Svojkova představují otisky pečetního typáře v Indikačních skizzách Stabilního katastru z první poloviny 19.století uložených v Národním archivu v Praze a v Eichlerově sbírce pečetí z téhož období uložené v Archivu Národního muzea v Praze. Popsané archivní prameny dokládají vertikálně oválnou nápisovou pečeť bez obrazu. Nápis „Gemeind Schwoika“ je pouze doplněn dekorativními palmovými ratolestmi, jednou nahoře a dvěma překříženými dole. Z uvedeného vyplývá, že historické pečetní znamení obce s vlastním obrazovým symbolem absentuje a tento pramen tedy pro tvorbu nového (heraldického) znaku obce nelze využít.
Nový (heraldický) znak obce: V případě obce Svojkov nelze při tvorbě znaku obce postupovat standardní cestou heraldického přepisu historického pečetního znamení. V dostupných archivních materiálech totiž není doložena pečeť s obrazovým symbolem obce, nýbrž pouze tzv. nápisová pečeť. Pro tvorbu nového (heraldického) znaku obce to znamená nutnost využití alternativního postupu výběru vhodných znakových figur. Jinými slovy: Neexistuje-li možnost heraldizovat staré předheraldické obrazové znamení obce, znak obce lze vytvořit například prostřednictvím kombinace znakových figur symbolizujících historii obce, což v případě Svojkova znamená převzetí některého z erbovních námětů někdejších majitelů svojkovského hradu. Návrh znaku je tak připraven především na základě erbu pánů ze Svojkova, pozdějších pánů z Chlumu, jenž tvořil modro-stříbrně dělený štít s červeným lvem, a na základě původního erbu Kapounů ze Svojkova, jejichž přítomnost ve Svojkově sice není spolehlivě doložena, avšak kteří se také po Svojkovu psávali a jejichž erbem byl stříbrno-černě polcený štít. Poznámka: Pozor na záměnu svojkovských pánů z Chlumu erbu červeného lva v modro-stříbrném štítě s pány z Chlumu erbu červeného stupně ve stříbrném štítě ! Z věrohodné historické literatury vyplývá, že pánové ze Svojkova, pozdější pánové z Chlumu (včetně například Jana Kepky z Chlumu) měli v erbu lva (blíže viz přiložené fotokopie textů na CD nosiči). Znak obce se nesmí zcela shodovat se znakem pánů z Chlumu, neboť tím by došlo k porušení heraldické zásady o neopakovatelnosti znaku. Všechny varianty návrhu znaku (1-10) odtud nesou figuru červeného lva ve skoku -3-
s modrou zbrojí nikoliv v modro-stříbrně děleném štítě, nýbrž položeného na stříbrné pole různými způsoby děleného modro-stříbrného znakového štítu. V některých variantách (2,7,8) má modro-stříbrné dělení cimbuřového řezu, vyjadřujícího heraldickou mluvou hrad Svojkov.
podobu
Dvě varianty (9,10) stylizují dělení štítu do podoby heroldské figury stupně, jež rovněž vyjadřuje stylizovaným způsobem hradní opevnění a která alespoň částečně navazuje na dosud užívanou neoficielní podobu znaku obce odvozenou z mylného předpokladu vzniklého záměnou dvou rodů píšících se z Chlumu. Varianty 1,2,3 a 9 vycházejí pouze z erbu pánů ze Svojkova a z Chlumu, zatímco varianty 4,5,7,8 a 10 zařazují rovněž motiv stříbrno-černého polcení štítu dle erbu rodiny Kapounů ze Svojkova.
Barevné řešení návrhu znaku obce: Při realizaci návrhu znaku lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty návrhu znaku od sebe liší kromě kompozičního řešení také v barevném provedení. Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov. Co to znamená ? V klasické komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy - zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá - patří do kategorie barev. Je tedy možno volit buď kovový štít (resp. kovové pole štítu) a barevné figury, či opačně barevný štít (resp. barevné pole štítu) a figury kovové. V obou případech je přitom vhodné zachovat co nejmenší možný počet tinktur. U návrhu znaku pro obec Svojkov je barevnost znaku dána znakovými tinkturami převzatých erbů: -modrá + stříbrná + červená = ze Svojkova, z Chlumu (současně se jedná o státní barvy České republiky), -stříbrná + černá = Kapounové ze Svojkova.
-4-
Blason neboli popis variant návrhu znaku obce: Varianta 1: „Ve stříbrném štítě s modrou zvýšenou hlavou červený lev s modrou zbrojí.“ Varianta 2: „Ve stříbrném štítě s modrou zvýšenou cimbuřovou hlavou červený lev s modrou zbrojí.“ Varianta 3: „Ve stříbrném štítě s modrou pravou stranou červený lev s modrou zbrojí.“ Varianta 4: „Ve stříbrno-černě děleném štítě s modro-stříbrně dělenou pravou stranou nahoře červený lev s modrou zbrojí.“ Varianta 5: „Ve stříbrno-černě sníženě děleném štítě s modro-stříbrně sníženě dělenou pravou stranou nahoře červený lev s modrou zbrojí.“ Varianta 6: „Ve stříbrno-černě sníženě děleném štítě s modro-stříbrně sníženě dělenou levou stranou nahoře červený lev s modrou zbrojí.“ Varianta 7: „Ve stříbrném štítě s modrou zvýšenou cimbuřovou hlavou a černou levou stranou červený lev s modrou zbrojí.“ Varianta 8: „Ve stříbrno-černě polceném štítě vpravo nad modrou zvýšenou cimbuřovou patou červený lev s modrou zbrojí.“ Varianta 9: „Ve stříbrno-modře levým stupněm děleném štítě nahoře vyrůstající červený lev s modrou zbrojí.“ Varianta 10: „Ve stříbrno-černě šikmým sníženým vyskakující červený lev s modrou zbrojí.“
stupněm
děleném
štítě
nahoře
Vlajka obce Svojkov: Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku. Tuto zásadu lze realizovat ve třech základních intencích: I.
Přistoupením k tzv. opakování znaku (ať již k tzv. doslovnému či tzv.částečnému opakování znaku), což znamená, že se v listu vlajky objeví zcela totožné figury ve stejné či obdobné kompozici jako ve znakovém štítu. -5-
II. III.
Zjednodušením znakových figur do geometrické kombinace pruhů s totožnými barvami. Vzhledem ke konkrétnímu případu vyváženou kombinací postupů I. a II..
V případě návrhu vlajky pro obec Svojkov se přitom ukazuje jako adekvátní postupovat takto: Ve variantách 3,5,9 a 10 doslovně opakovat znakovou kompozici do listu vlajky. U variant 1,2 a 6 znakové figury opakovat v upravené prostorové orientaci. V případě variant 4,7 a 8 kombinovat doslovně opakovanou figuru lva s pruhy v barvách ostatních znakových figur či polí.
Popis variant návrhu vlajky obce: Varianta 1: „List tvoří tři svislé pruhy, modrý, bílý a modrý, v poměru 1:4:1. V bílém pruhu červený lev s modrou zbrojí.“ Varianta 2: „List tvoří dva svislé pruhy, modrý a bílý, v poměru 1:2. V bílém pruhu se šesti obdélníkovými zuby a sedmi mezerami sahajícími do čtvrtiny délky listu červený lev s modrou zbrojí.“ Varianta 3: „Bílý list s modrým třetinovým žerďovým pruhem a červeným lvem s modrou zbrojí.“ Varianta 4: „List tvoří tři svislé pruhy, modrý, bílý a černý, v poměru 1:2:1. V bílém pruhu červený lev s modrou zbrojí.“ Varianta 5: „List tvoří dva vodorovné pruhy v poměru 3:1, horní bílý s modrým čtvrtinovým žerďovým pruhem a červeným lvem s modrou zbrojí ve střední části a dolní černý s bílým čtvrtinovým žerďovým pruhem.“ Varianta 6: „List tvoří dva svislé pruhy, žerďový bílý s červeným lvem s modrou zbrojí a černým čtvrtinovým dolním pruhem a vlající modrý s bílým černým čtvrtinovým dolním pruhem.“ Varianta 7: „List tvoří tři svislé pruhy, modrý, bílý a černý, v poměru 1:2:1. V bílém pruhu červený lev s modrou zbrojí.“ Varianta 8: „List tvoří dva svislé pruhy, žerďový bílý s červeným lvem s modrou zbrojí a vlající tvořený dvěma vodorovnými pruhy, modrým a černým.“ -6-
Varianta 9: „List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a modrý, v poměru 5:3. V bílém pruhu vyrůstající červený lev s modrou zbrojí. Modrý pruh má vlající stupeň sahající do poloviny šířky listu.“ Varianta 10: „Bílý list s červeným lvem s modrou zbrojí vyskakujícím z černého pravoúhlého trojúhelníku s odvěsnami na dolním a vlajícím okraji sahajícími do šestiny délky a osminy šířky listu.“
Vyjádření člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky: K variantám návrhu znaku a vlajky obce je přiloženo vyjádření PhDr. Karla Müllera, ředitele Zemského archivu v Opavě, člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a garanta správnosti návrhů. Z tohoto vyjádření vyplývá, že všechny varianty návrhu vycházejí z obecných zásad heraldické a vexilologické tvorby a mohou být tedy předloženy Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s žádostí o schválení a doporučení Předsedovi PS P ČR znak a vlajku obci udělit. PhDr. Karel Müller v tomto vyjádření dále konstatuje, že se jedná o „řadu nápaditých kompozicí, z nichž s ohledem na neotřelost preferuji varianty č.5, případně 6.“ Osobní pohled autora upřednostňuje ve shodě s vyjádřením rovněž především variantu 5, která v sobě spojuje odkazy na oba historické rody píšící se dle Svojkova. Jako nejméně vhodné naopak autor návrhu shledává varianty 9 a 10 s odkazem na dosud mylně užívaný erb se stupněm. Záleží ovšem především na zástupcích obce, kterou z předložených variant zvolí. Podmínkou je pouze heraldická a vexilologická správnost, kterou - jak dokládá přiložené vyjádření - splňují všechny předložené varianty návrhu.
-7-
Poznámky: V současné právní praxi figuruje jako primární termín „vlajka“. Ve vexilologické terminologii se pak hovoří o vlajce, nebo o praporu dle způsobu užití. V rámci tohoto textu užíváme právně závazný pojem „vlajka“. Poměr stran (šířky a délky) listu vlajky je dle metodického pokynu Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky shodný s poměrem stran státní vlajky České republiky – tj. 2:3. Pojmy „stříbrná“ a „zlatá“ (tinktura) u znaku nahrazují u vlajky pojmy „bílá“ a „žlutá“ (barva). V heraldice se pravá a levá strana popisují z pohledu štítonoše. Z pohledu pozorovatele je tedy heraldicky pravá strana vlevo a heraldicky levá strana vpravo
dne 3.3.2007, Mgr. Jan Tejkal Přílohy: 1.Výtvarná realizace variant návrhu znaku a vlajky obce SVOJKOV, 2.Kladné vyjádření člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, 3.Fotokopie a xerokopie relevantních archivních a knihovních materiálů z archivních a knihovních fondů Národního archivu v Praze, Archivu Národního muzea v Praze, Archivu města Ostravy a archivu autora.
-8-
