Návrh znaku a vlajky pro obec
STÁJ autor: Mgr. Jan Tejkal HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, 713 00 Ostrava-Heřmanice tel.602953832 e-pošta:
[email protected]
Tvorba nových obecních (městských) symbolů: Podle platné právní úpravy mohou obce a města disponovat vlastními obecními (městskými) symboly, to znamená znakem a vlajkou (praporem). Pokud obec (městys, město) nemá historický, řádně udělený, či tzv. vydržený znak či vlajku, má právo požádat prostřednictvím Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o udělení symbolu (resp. symbolů). Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat těsný významový vztah znaku a vlajky obce k lokalitě, jíž mají reprezentovat. Existuje několik základních tématických okruhů, jimiž se tvorba nového znaku a vlajky může inspirovat. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího znamení, jehož předností je transparentnost a široká srozumitelnost symbolů, nebo o navázání na historické pečetní či razítkové symboly obce, které do značné míry stanoví obsah nových symbolů a jež je vhodné zejména proto, že zachovává kontinuitu původních předheraldických a nových heraldických a vexilologických symbolů obce. Nelze-li adekvátně aplikovat princip mluvícího znamení, nebo není-li možno nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li pečetní obraz nevhodný - například vzhledem k jeho heraldicky neúnosné složitosti - k přepisu do znaku a vlajky obce, připadá v úvahu alternativní komplex námětových regionů - například symbolické vyjádření místního světce jakožto patrona obce, odkaz na význačné události nebo pověsti a mýty v dějinách obce, připomenutí erbovních motivů někdejších feudálních majitelů obce či příslušného panství, poukaz na specifické historické či současné řemeslné a jiné pracovní aktivity obyvatel obce, nebo vykreslení určitého relevantního přírodního motivu krajiny, do níž je obec zasazena, atd.atp.. Vlajka (prapor) obce nebo města by měla odpovídat podobě či symbolice obecního (městského) znaku. Jednou z možností, jíž naplňují (a zejména v minulosti naplňovaly) především městské lokality a lokality s historickými právy města či městečka, je geometricky koncipovaná vlajka ve formě kombinace horizontálních či vertikálních pruhů a případně dalších geometrických obrazců, barevně odvozených z tinktur (tj. barev a kovů) znaku, doplněných fakultativně o některé relevantní znakové figury pro zdůraznění neopakovatelnosti každé vlajky. Často - a zejména u lokalit bez městského statutu, kde vzniká vlajka současně se znakem – se přistupuje rovněž k tzv. opakování znaku, což znamená, že vlajka obce má stejnou či velmi podobnou figurální kompozici jako obecní znak. -2-
Znak obce Stáj: PEČEŤ OBCE: Archivní fondy Moravského zemského archivu nedokládají žádný otisk historické pečeti obce Stáj – existuje pouze textová zmínka o tom, že obec v minulosti diponovala vlastním pečetním znamením datovaným rokem 1668, v jehož poli se údajně nacházelo vyobrazení sv.Markéty s jejím atributy - mečem a palmovou ratolestí: „Staré kovové pečetidlo, které obec vlastnila, nese název "STAGE - 1668" - uprostřed s vyobrazením sv. Markéty s atributy meče a palmy.“ NÁVRH ZNAKU OBCE: Návrh znaku obce se člení do dvanácti variant, přičemž jednotlivé varianty obsahují následující figury představující heraldizované vyjádření obsahu obecní pečeti a další motivy z historie a geografie obce: 1.Figury tří ovcí nebo čelně hledící býčí hlavy představují tzv. mluvící znamení odkazující na původ názvu obce, který se vysvětluje ve Vlastivědě moravské z roku 1901 jako odvozený od zdejších stájí pro ovce za Václava Chroustenského z Malovar, nebo od stájí obecně, přičemž v tomtéž textu se podtrhuje pěstování hovězího dobytka ve vsi: „O původě obce stůjž zde pověst v lidu zachovaná, že prý pan Václav Chroustenský z Malovar dával pásti zde ovce svoje, pro něž tu měl zřízené stáje; jiní opět tvrdí, že jméno „Stáj“ má vesnice proto, že prý zde bývaly císařské stáje. Pravdě podobnějším jest asi mínění druhé, neboť když zmíněný pan Chroustenský držel panství Rudolecké, již dávno asi byla Stáj.“ „Pozemky pro vysokou polohu nejsou příliš úrodné. Hospodáři zdejší hledí si nejvíce chovu hovězího dobytka, jenž dochází hojného odbytu do Čech.“ 2.Figurální motiv vlnitého dělení štítu v různých modifikacích – tj. v podobě vlnitého břevna, dvou vlnitých břeven, nebo vlnitého polcení štítu - symbolizuje polohu obce na rozvodí Labe-Dunaj, malé vodní plochy ve vsi a zasvěcení kaple z roku 1808 sv.Janu Nepomuckému: „Stáj se nachází na území poblíž historické zemské hranice Čech a Moravy, toto území je z jihu ohraničeno evropským rozvodím Labe-Dunaj. Středem obce protéká potok, který je postupně přehrazován několika rybníčky …“ „V obci jest kaple, zasvěcená sv. Janu Nepomuckému.“ 3.Figura pěti šestihrotých hvězd představuje jiné vyjádření patrona kaple ve Stáji, sv. Jana Nepomuckého, který se hagiograficky zobrazuje se svatozáří tvořenou pěti hvězdami: „V centru obce se nachází kaple, která je zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. -3-
Vybudována byla roku 1808 … z darů občanů a rodáků ze Stáje pořízen nový zvon pojmenovaný a posvěcený brněnským biskupem na zvon sv. Jana Nepomuckého.“ 4.Figura perly je atributem sv.Markéty zobrazené na historické pečeti vesnice: „Staré kovové pečetidlo … s vyobrazením sv. Markéty s atributy meče a palmy.“ Motiv perel se jako atribut sv.Markéty užívá v souvislosti s etymologickým původem jejího jména v řečtině - μαργαριτης (margarites) = perla. 5.Figura dvojice palmových ratolestí odkazuje na oba výše zmíněné světce, když palmová ratolest představuje jeden z jejich typických atributů. 6.Figura stylizované mnišské kápě připomíná nejstarší historii obce: "Původní osada vznikla asi během 13. století kolonizačním úsilím benediktinského kláštera v Třebíči. První zmínka o již existující vsi je z roku 1298, kdy král Václav II. zakládal se svolením olomouckého biskupa Dětricha proboštství v Měříně podřízené třebíčskému klášteru. Podle nadační listiny dostalo proboštství do vlastnictví 21 osad včetně jmenované Stáje."
Barevné řešení návrhu znaku obce: Při realizaci návrhu znaku lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty návrhu znaku od sebe liší kromě kompozičního řešení také v barevném provedení. Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov. V klasické komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy - zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá - patří do kategorie barev. Je tedy možno volit buď kovový štít (resp. kovové pole štítu) a barevné figury, či opačně barevný štít (resp. barevné pole štítu) a figury kovové. V obou případech je přitom vhodné zachovat co nejmenší možný počet tinktur. U návrhu znaku pro obec Stáj lze pak - při zachování popsaného pravidla - uvažovat o následujících barevných kombinacích s těmito významy: -stříbrná, červená, modrá, zlatá = tinktury moravského zemského znaku = historická moravská zemská příslušnost obce, - zelená, stříbrná, modrá, zlatá = barvy venkovské krajiny (stromy, lesy, louky, pole, vodní toky a plochy), -černá = barva oděvu benediktinů. -4-
Blason neboli popis variant návrhu znaku obce: Varianta 1:
„Stříbrným vlnitým zúženým sníženým břevnem dělený modrý štít. Nahoře tři ovce za sebou a vedle sebe, všechny stříbrné se zlatou zbrojí. V břevnu modré vlnité břevno. Dole pět (3,2) kosmo nakloněných stříbrných hvězd.“ Varianta 2:
„Stříbrným vlnitým zúženým sníženým břevnem dělený zelený štít. Nahoře tři ovce za sebou a vedle sebe, všechny stříbrné se zlatou zbrojí. V břevnu zelené vlnité břevno. Dole pět (3,2) kosmo nakloněných stříbrných hvězd.“ Varianta 3:
„V modro-červeně vlnitě polceném štítě dvě z okrajů štítu vynikající přivrácené stříbrné ovce se zlatou zbrojí provázené nahoře pěti kosmo nakloněnými stříbrnými hvězdami, prostřední nejníže a krajními nejvýše položenými.“ Varianta 4:
„V zeleno-červeně vlnitě polceném štítě dvě z okrajů štítu vynikající přivrácené stříbrné ovce se zlatou zbrojí provázené nahoře pěti kosmo nakloněnými stříbrnými hvězdami, prostřední nejníže a krajními nejvýše položenými.“ Varianta 5:
„Zlatým vlnitým zůženým sníženým břevnem dělený modrý štít. Nahoře čelně stříbrná býčí hlava se zlatými rohy provázená třemi kosmo nakloněnými stříbrnými hvězdami, jednou nahoře a dvěma po stranách. Dole dvě kosmo nakloněné stříbrné hvězdy.“ Varianta 6:
„Stříbrným vlnitým zůženým sníženým břevnem zeleno-modře dělený štít. Nahoře čelně býčí hlava provázená třemi kosmo nakloněnými hvězdami, jednou nahoře a dvěma po stranách, dole dvě kosmo nakloněné hvězdy, vše stříbrné.“ Varianta 7:
„Stříbrným vlnitým zůženým sníženým břevnem zeleno-červeně dělený štít. Nahoře čelně býčí hlava provázená třemi kosmo nakloněnými hvězdami, jednou nahoře a dvěma po stranách, dole dvě kosmo nakloněné hvězdy, vše stříbrné.“ Varianta 8:
„Stříbrný štít s patou oddělenou modrým vlnitým zůženým sníženým břevnem. Ve štítě čelně stříbrná býčí hlava v černé mnišské kápi provázené dole po stranách po dvou kosmo nakloněných modrých hvězdách nad sebou, vpravo kosmo, vlevo šikmo. V patě kosmo nakloněná modrá hvězda.“ Varianta 9:
„Modrý štít s patou oddělenou stříbrným vlnitým zůženým sníženým břevnem. Ve štítě čelně červená býčí hlava ve stříbrné mnišské kápi provázené dole po stranách po dvou -5-
kosmo nakloněných stříbrných hvězdách nad sebou, vpravo kosmo, vlevo šikmo. V patě kosmo nakloněná stříbrná hvězda.“ Varianta 10:
„Ve stříbrném štítě čelně stříbrná býčí hlava v černé mnišské kápi provázené dole do oblouku šňůrou pěti modrých perel, v každé kosmo nakloněná stříbrná hvězda.“ Varianta 11:
„V modrém štítě čelně stříbrná býčí hlava se zlatými rohy nad dvěma zlatými palmovými ratolestmi položenými vpravo kosmo a vlevo šikmo.“ Varianta 12:
„V červeno-modře vlnitě polceném štítě čelně stříbrná býčí hlava se zlatými rohy nad dvěma zlatými palmovými ratolestmi položenými vpravo kosmo a vlevo šikmo.“
Vlajka obce Stáj: Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku. Tuto zásadu lze realizovat ve třech základních intencích: I-Přistoupením k tzv. opakování znaku (ať již k tzv. doslovnému či tzv.částečnému opakování znaku), což znamená, že se v listu vlajky objeví zcela totožné figury ve stejné či obdobné kompozici jako ve znakovém štítu. II-Zjednodušením znakových figur do geometrické kombinace pruhů s totožnými barvami. III-Vzhledem ke konkrétnímu případu vyváženou kombinací postupů I. a II.. V případě návrhu vlajky pro obec Stáj se přitom ukazuje jako adekvátní postupovat takto: -varianty 1-2 = opakování znakové figurální kompozice ve zjednodušené a proporčně upravené podobě, -varianty 3-4 = opakování znakové figurální kompozice doplněné o dva krajní vertikální pruhy v barvách znakových polí, -varianty 5-12 = (prostorově modifikované) opakování znaku.
Popis variant návrhu vlajky obce: Varianta 1:
„List tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, bílý vlnitý třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi -6-
a modrý, v poměru 11:1:4. V horním pruhu tři ovce za sebou a vedle sebe, všechny bílé se žlutou zbrojí. V dolním pruhu vedle sebe pět kosmo nakloněných bílých šesticípých hvězd. Poměr šířky k délce je 2:3.“ Varianta 2:
„List tvoří tři vodorovné pruhy, zelený, bílý vlnitý třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a zelený, v poměru 11:1:4. V horním pruhu tři ovce za sebou a vedle sebe, všechny bílé se žlutou zbrojí. V dolním pruhu vedle sebe pět kosmo nakloněných bílých šesticípých hvězd. Poměr šířky k délce je 2:3.“ Varianta 3:
„List tvoří čtyři svislé pruhy, červený, modrý, červený zvlněný třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a modrý, v poměru 1:2:2:1. V prostředních pruzích z dělících linek vynikající přivrácené bílé ovce se žlutou zbrojí provázené u horního okraje pěti kosmo nakloněnými bílými šesticípými hvězdami, prostřední nejníže a krajními nejvýše položenými. Poměr šířky k délce je 2:3.“ Varianta 4:
„List tvoří čtyři svislé pruhy, červený, zelený, červený zvlněný třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a zelený, v poměru 1:2:2:1. V prostředních pruzích z dělících linek vynikající přivrácené bílé ovce se žlutou zbrojí provázené u horního okraje pěti kosmo nakloněnými bílými šesticípými hvězdami, prostřední nejníže a krajními nejvýše položenými. Poměr šířky k délce je 2:3.“ Varianta 5:
„List tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, žlutý vlnitý dvěma vrcholy a třemi prohlubněmi a modrý, v poměru 11:1:4. V horním pruhu čelně bílá býčí hlava se žlutými rohy provázená třemi kosmo nakloněnými bílými šesticípými hvězdami, jednou nahoře a dvěma po stranách. V dolním pruhu dvě kosmo nakloněné bílé šesticípé hvězdy. Poměr šířky k délce je 2:3.“ Varianta 6:
„List tvoří tři vodorovné pruhy, zelený, bílý vlnitý dvěma vrcholy a třemi prohlubněmi a modrý, v poměru 11:1:4. V horním pruhu čelně býčí hlava provázená třemi kosmo nakloněnými šesticípými hvězdami, jednou nahoře a dvěma po stranách, vše bílé. V dolním pruhu dvě kosmo nakloněné bílé šesticípé hvězdy. Poměr šířky k délce je 2:3.“ Varianta 7:
„List tvoří tři vodorovné pruhy, zelený, bílý vlnitý dvěma vrcholy a třemi prohlubněmi a červený, v poměru 11:1:4. V horním pruhu čelně býčí hlava provázená třemi kosmo nakloněnými šesticípými hvězdami, jednou nahoře a dvěma po stranách, vše bílé. V dolním pruhu dvě kosmo nakloněné bílé šesticípé hvězdy. Poměr šířky k délce je 2:3.“ -7-
Varianta 8:
„List tvoří tři vodorovné pruhy, bílý, modrý vlnitý třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a bílý, v poměru 12:1:3. V horním pruhu čelně bílá býčí hlava v černé mnišské kápi provázené dole po stranách po dvou kosmo nakloněných modrých šesticípých hvězdách nad sebou, vpravo kosmo, vlevo šikmo seřazených. V dolním pruhu kosmo nakloněná modrá šesticípá hvězda. Poměr šířky k délce je 2:3.“ Varianta 9:
„List tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, bílý vlnitý třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a modrý, v poměru 12:1:3. V horním pruhu čelně červená býčí hlava v bílé mnišské kápi provázené dole po stranách po dvou kosmo nakloněných bílých šesticípých hvězdách nad sebou, vpravo kosmo, vlevo šikmo seřazených. V dolním pruhu kosmo nakloněná bílá šesticípá hvězda. Poměr šířky k délce je 2:3.“ Varianta 10:
„Bílý list s čelně obrácenou bílou býčí hlavou v černé kápi provázené v dolní části do oblouku šňůrou pěti modrých perel, v každé kosmo nakloněná bílá šesticípá hvězda. Poměr šířky k délce je 2:3.“ Varianta 11:
„Modrý list s čelně obrácenou bílou býčí hlavou nad dvěma žlutými palmovými ratolestmi položenými k žerďovému okraji kosmo a k vlajícímu okraji šikmo. Poměr šířky k délce je 2:3.“ Varianta 12:
„List tvoří červená žerďová a modrá vlající část zvlněná třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi. Na dělící lince čelně bílá býčí hlava nad dvěma žlutými palmovými ratolestmi položenými v červené části kosmo a ve vlající části šikmo. Poměr šířky k délce je 2:3.“
Vyjádření člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky: K variantám návrhu znaku a vlajky obce je přiloženo vyjádření PhDr. Ivana Štarhy z Moravského zemského archivu v Brně, člena expertní skupiny Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a garanta správnosti návrhů. Z tohoto vyjádření vyplývá, že všechny varianty návrhu vycházejí z obecných zásad heraldické a vexilologické tvorby a mohou být tedy předloženy Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s žádostí o schválení a doporučení Předsedovi PS P ČR znak a vlajku obci udělit. -8-
PhDr.Ivan Štarha přitom ve svém vyjádření uvádí mimo jiné následující: „… předložené návrhy znaku a vlajky obce Stáj plně odpovídají všem heraldickým a vexilologickým pravidlům. Předpokládám, že by předložené návrhy mohly být podvýborem pro heraldiku a vexilologii doporučeny předsedovi poslanecké sněmovny bez jakýchkoliv připomínek k udělení.Mluvící znamení, odkazující na název obce i na cenný historický dokument prokazující pěstování hovězího dobytka v obci, symbolika patrona místní kaple sv. Jana Nepomuckého i vlnité dělení štítu upozorňující na katastrem obce probíhající rozvodí Labe-Dunaj, jsou symboly, velmi dobře symbolizující současnou obec.“ Podle sdělení pod čarou upřednostňuje PhDr.Ivan Štarha osobně variantu 6. Osobní pohled autora považuje ve shodě s vyjádřením za nejvhodnější rovněž variantu 6 a dále varianty 8, 5 a 7. Záleží ovšem především na zástupcích obce, kterou z předložených variant zvolí. Podmínkou je pouze heraldická a vexilologická správnost, kterou - jak dokládá přiložené vyjádření - splňují všechny předložené varianty návrhu.
Obecné poznámky k zásadám heraldické tvorby: V současné právní terminologii figuruje jako primární pojem „vlajka“. Ve vexilologické terminologii se pak hovoří o vlajce, nebo o praporu dle způsobu užití. V rámci tohoto textu užíváme právně závazný pojem „vlajka“. Poměr stran (šířky a délky) listu vlajky je dle metodického pokynu Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky shodný s poměrem stran státní vlajky České republiky – tj. 2:3. Pojmy „zlatá“ a „stříbrná“ (tinktura) u znaku nahrazují u vlajky pojmy „žlutá“ a „bílá“ (barva). Na list vlajky nelze položit znakový štít – vlajka musí být svébytným symbolem, nikoliv jen podkladem pro znak. V heraldice se pravá a levá strana popisují z pohledu štítonoše. Z pohledu pozorovatele je tedy heraldicky pravá strana vlevo a heraldicky levá strana vpravo.
-9-
Neudává-li se v blasonu orientace figury, má se za to, že je orientována doprava. U heraldických tinktur – to znamená barev a kovů – se neudávají odstíny. Při konkrétním zobrazení platí obecné pravidlo o vhodnosti tmavších a sytějších odstínů. Odstíny ve výtvarném řešení návrhu symbolů obce proto nejsou zcela závazné a lze je upravovat. Heraldika počítá s vysokou mírou stylizace zobrazených znakových figur. Figura by měla být jednoznačně rozpoznatelná, což ovšem neznamená, že má být zobrazena realisticky – může být například proporčně upravená tak, aby co nejvíce vyplňovala prostor znakového štítu, nebo mohou být její jednotlivé komponenty zobrazeny v upravených proporcích v závislosti na celkové kompozici znaku. Primární je v heraldice blason neboli slovní popis a sekundární kresebná podoba neboli vizualizace blasonu, což znamená, že stejný znak může mít několik výtvarných podob (i současně užívaných).
dne 27.1.2014, Mgr. Jan Tejkal
Přílohy: 1.Výtvarná realizace variant návrhu znaku a vlajky obce Stáj 2.Reprodukce článků o historii obce; citace z následujících textů: -Vlastivěda moravská, Jihlavský okres, 1909 -http://www.obec-staj.unas.cz 3.Kladné vyjádření člena expertní skupiny Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
-10-
