NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
VLKANEČ
Pořizovatel: Městský úřad Čáslav Odbor výstavby a regionálního rozvoje
květen 2013
1
Obsah zadání : 1 Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších vztahů. 2 Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů, zejména z problémů určených k řešení v územně plánovací dokumentaci a případně z doplňujících průzkumů a rozborů 3 Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce. Požadavky na urbanistickou koncepci, zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a na prověření možných změn, včetně vymezení zastavitelných ploch. 4 Požadavky na koncepci uspořádání krajiny 5 Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury. 6 Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit. 7 Požadavky na vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanace, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo. 8 Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci 9 Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy). 10 Případný požadavek na zpracování variant. 11 Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území 12 Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení.
2
VLKANEČ
LEGENDA HRANICE KRAJE HRANICE KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
3
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE, VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ : Název akce : územní plán Vlkaneč Stupeň : zadání Vymezení řešeného území : řešeným územím je správní území obce Vlkaneč obec Vlkaneč – kód obce 534 579 k.ú. Vlkaneč, Kozohlody, Přibyslavice u Vlkanče Okres : Kutná Hora Pořizovatel : městský úřad Čáslav, odbor výstavby a regionálního rozvoje Datum zpracování : květen 2013
Obec Vlkaneč má územní plán zpracovaný v roce 1999. Zastupitelstvo obce Vlkaneč schválilo usnesením ze dne 15.4.2013 č.004-05/ 2013 pořízení územního plánu.
1.Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších vztahů. Dle schválené Politiky územního rozvoje ČR 2008 leží řešené území těsně u rozvojové osy OS5 Rozvojová osa Praha – (Kolín)-Jihlava – Brno. Její vymezení: Obce mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnici D1, silnice I/38 (S8) a I/2. Důvodem vymezení je, že se jedná o území ovlivněné dálnicí D1 v úseku JihlavaBrno, v úseku Havlíčkův Brod- Jihlava rozvojovým záměrem kapacitní silnice a centry Kolín, Kutná Hora, Čáslav, Havlíčkův Brod a Velké Meziříčí. Řešené území je zahrnuto do vydaných Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR). Dle těchto zásad leží Vlkaneč ve specifické oblasti krajské úrovně SOBk 4. V ZÚR je v řešeném území dále vyznačen regionální biokoridor RK 1348, regionální biocentrum 908 Pánova, vysokotlaký plynovod. Jako územní rezerva je zde veden koridor pro přeložku trati č. 230 v úseku Golčův Jenikov – Světlá nad Sázavou, který zasahuje v prostoru Vlkaneč do Středočeského kraje. V koordinačním výkresu je východně od Kozohlod na hranici kraje vyznačeno poddolované území a ložisko nerostných surovin. Obdobně poddolované území je východně od Vlkanče. Záměry z výše uvedených dokumentací budou vyznačeny a zpřesněny územním plánem.
2. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů, zejména z problémů určených k řešení v územně plánovací dokumentaci a případně z doplňujících průzkumů a rozborů. Jsou zpracovány územně analytické podklady a návrh udržitelného rozvoje.
4
Tyto podklady stanovují závady tří skupin: -
závady urbanistické – vymezování rozvojových ploch na půdách I. a II. třídy ochrany, střety nových zastavitelných ploch a záměrů s limity v území (ochranná pásma…), nevybudovaná infrastruktura v obcích (především vodovod a kanalizace) - závady dopravní – průchod rychlostní komunikace I. třídy zastavěným územím, úrovňové křížení komunikací a železnice - závady hygienické – chráněná ložisková území, ložiska nerostných surovin, skládky, staré ekologické zátěže a kontaminace ploch, přítomnost tzv. brownfieldu (opuštěného areálu…) Některé z těchto závad jsou v řešeném území a budou v návrhu územního plánu řešeny. Zábor zemědělského a lesního půdního fondu: Navrženými rozvojovými plochami dojde k záboru zemědělského půdního fondu. V návrhu bude provedeno jeho vyhodnocení včetně rozsahu záboru. Bude respektována ochrana zemědělského a lesního půdního fondu. Zábor bude v nezbytném rozsahu. V území jsou stanoveny limity pro ochranu hodnot území : V řešeném území jsou nemovité kulturní památky Kozohlody – kostel Všech svatých Přibyslavice – kostel sv. Václava Vlkaneč – kostel sv. Jakuba Většího - č.p. 1 fara - č.p. 42 venkovská usedlost Kostel sv. Jakuba Většího je původně ze 13. století (datován do roku 1352 - doba, kdy Čechám vládla vrcholná gotika a Karel IV.). Přestavěn a zvýšen byl v době renesance roku 1590 až 1592. Půdorys kostela je obdélný, jednolodní se západní věží, která byla roku 1706 až 1710 zbarokizována. Presbytář je řešen jako pravoúhlý. Na jeho severní straně byly vybudovány obdélníkové přístavby. Loď i presbytář mají křížové hřebínkové klenby, které v některých místech přecházejí v pilastry. Mezi nimi jsou umístěna okna se segmentovým obloukem a s nezbytnými špaletami. Archeologie Řešené území leží v prostoru JV okraje Kutnohorska, který v pravěku byl intenzivně osídlen. Veškeré stavební zásahy musí být předem projednány s AÚ AV ČR dle zákona č.20/87 Sb. O státní památkové péči,ve znění zákona č. 242/92 Sb.. Umožněn musí být záchranný archeologický výzkum a u větších akcí proveden předstihový archeologický výzkum. Nemovité kulturní a archeologické památky budou vyznačeny v návrhu a zajištěna jejich ochrana 3 . Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce. Cílem rozvoje území, změny funkčního využití, je nezhoršit, ale naopak zlepšit životní podmínky v obci při dodržení všech technických a zákonných požadavků vyplývajících z příslušných zákonů, norem a předpisů. Důvodem pro pořízení územního plánu je koordinace záměrů v území, vytváření podmínek pro rozvoj (rozšířením pozemků pro výstavbu rodinných domů, služeb, rozvoj a doplnění o technickou infrastrukturu), řešení střetů v území. Budou řešeny požadavky na ochranu a tvorbu krajiny.
5
Řešení bude v souladu s cíly řešení územního plánu bude (dle 19 stavebního zákona) : - zjistit a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty - stanovit koncepci rozvoje území, včetně urbanistické, s ohledem na hodnoty a podmínky v území - stanovit urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání, prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb - prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení a jejich přínosy - stanovit podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení - dořešit koncepci technické infrastruktury - zdůraznit ochranu životního prostředí a napomoci k jeho zlepšení - stanovení diferencovaných podmínek pro stavební činnost podle charakteru území - určit nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území k odstranění funkčních a prostorových závad a střetů v území - návrh účelného využití území - vymezení rozvojových ploch pro novou výstavbu
4 . Požadavky na urbanistickou koncepci , zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a na prověření možných změn, včetně vymezení zastavitelných ploch. Rozsah území: katastrální území Vlkaneč, Kozohlody, Přibyslavice u Vlkanče o výměře 1413 hektarů. Obec Vlkaneč leží ve východní části okresu Kutná Hora v Posázavské pahorkatině. Je na hranici s krajem Vysočina, z východu obklopen lesními porosty Posázavské pahorkatiny. Počtem obyvatel (577 dle stavu v roce 2010) patří mezi menší obce v okrese. Leží asi 12 km jižně od Čáslavi, 4 km východně od Zbýšova a 5 km západně od Golčova Jeníkova. Sousedí s obcemi Zbýšov, Šebestěnice, Adamov, Zbudovice a Bratčice z Kutnohorského okresu. Soustřeďuje pro své potřeby odpovídající vybavení a služby. V obci je základní škola (1. - 5. ročník), mateřská škola, obecní úřad, obchod a restaurace. Jihovýchodní částí území prochází železniční trať č. 230 Kolín – Havlíčkův Brod se zastávkou ve Vlkanči. Obec má dobré autobusové spojení s okolím a z Vlkanče i vlakové. Terén je mírně sklonitý, na západě s intenzivně zemědělsky využívanou krajinou s malým podílem lesů (kromě doprovodu vodních toků a komunikací) a východní část je zalesněna. Nadmořská výška je 351 - 444 m n. m. Průměrná nadmořská výška je 430,0 m.n.m. (nejnižší 351 m.n.m severně od Přibyslavic a nejvyšší 444 m.n.m. v jižní části v lesním porostu). Oblast je mírně suchá se srážkami kolem 600 mm za rok. V území pramení řeka Brslenka - Čáslavka, na jejímž toku v řešeném území nejsou vodní plochy. Menšími toky jsou Vranidolský, Tupadelský, Vlkanečský, Hluboký, Kozohlodský a Bratčický potok. Vodní plochy jsou na návsi v každé části a několik jich je v okolní krajině. Přírodní dominantou území je lesní masiv na severu v okolí Tisé skály až k Adamovu a lesy na východní hranici kraje. Zástavba obce plynule přechází do krajiny s vysokou rekreační hodnotou. Asi třetinu katastrálního území tvoří lesní porosty. Zástavba obce je nízkopodlažní. Stavební dominantou jsou kostely v každé části.
6
POČET OBYVATEL 577 dle sčítání k 31.12.2010 POČET DOMŮ trvale obydlených 173 HUSTOTA OSÍDLENÍ 0,41 obyvatel/ha ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Vlkaneč, Kozohlody, Přibyslavice u Vlkanče o výměře 1413 hektarů. NADMOŘSKÁ VÝŠKA ……… 430 metrů n.m. POČET KATASTRŮ …………… 3 POČET ÚZEMNĚ TECHNICKÝCH JEDNOTEK ….3 POČET ČÁSTÍ OBCE …… ………………… 3
VÝVOJ POČTU OBYVATEL obyvatel k 1.7.dle statistického sčítání
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
608
600
595
597
601
605
601
597
595
577
Počet trvale neobydlených domů
Počet trvale obydlených bytů Obec 1970
Vlkaneč
195
1980
184
1991
185
2001
173
Z toho v rodinných domech počet
V%
171
98,8
Průměr. stáří domů v letech 48,3
celkem
z toho slouží k rekreaci
61
39
Počet trvale obydlených domů na území Vlkanče se v průběhu celého sledovaného období průběžně měnil z počtu 195 domů v roce 1970 až na počet 173 domů v roce 2001. To ale nezaznamenalo vzhledem k počtu domů na jeho území výraznější pohyb. Podíl rodinných domů je 98,8 %. Neobydlených a rekreačních objektů je 1/5 z celkového množství. BYTY V DOMECH POSTAVENÝCH V ODBOBÍ : Do r. 1919 1920 - 1945 1946 - 1980 42 36 98
1981 - 1990 26
1991 - 2001 10
Většina bytů ve Vlkanči se nachází v domech postavených mezi roky 1946-1980 a má dva a více obytných pokojů.
a) základní urbanistická koncepce: Navržená urbanistická koncepce vychází ze současného stavu využití, uspořádání území a zástavby obce. Vlkaneč i její ostatní části mají velice dobrý rekreační potenciál a dostatek zeleně uvnitř a v blízkosti v lesních porostech na severu a na východě. Cílem návrhu je využití této pro rozvoj dobré návaznosti území a jeho výhodné polohy v blízkosti Čáslavi a Golčova Jenikova. Obec leží v dopravně výhodné poloze - prochází kolem ní železniční trať č. 230 Kolín – Havlíčkův Brod se zastávkou Vlkaneč. Asi 5 kilometrů východně od ní mimo řešené území je silnice I/38 Kolín - Havlíčkův Brod. Územní doprovodné aktivity, možnosti rekreace zajistí atraktivitu pro stávající obyvatele a podmínky pro jejich přírůstek. Pro stabilizaci obyvatel a jejich přírůstek budou navrženy rozvojové plochy rodinné výstavby. Naprostá většina ploch pro zástavbu vyplňuje volné plochy v současné zástavbě anebo plochy s ní související. Návrh je založen na principu rozvoje (soustředění výstavby) v okolí stávající zástavby s tím,
7
že z důvodu členitosti území a časté nevhodnosti terénu k výstavbě v zastavěném území obce bude nutné překročit současnou hranici zástavby do nezbytného zemědělského okolí a do přiléhající krajiny. A vzhledem k situaci stávajících sítí umožnit zástavbu v navazujícím krajinném pásu. Východní a severní část řešeného území je lesní porost s množstvím cest. Krajinu je možno využít k turistice v létě i v zimě (běžky). Rekreační možnosti se zvýšily vytvořením nových procházkových a cyklistických cest při pozemkových úpravách. V obci se rozvíjí rekreace formou druhého bydlení chalupy a v rekreačních objektech (v obci jich je nyní 58, nejvíce v Přibyslavicích), které využijí tento neopakovatelný potenciál obce. Zastavěné území v řešeném území tvoří: Vlkaneč Obec je dnes tvořena rodinnou zástavbou venkovského typu, v okrajových částech rodinnými domy na pravidelné parcelaci podél komunikací, v okolí návsi bývalými zemědělskými usedlostmi s velkými zahradami a z malé části objekty služeb. Velkou plochu východní zástavby zabírá hospodářský dvůr zemědělského areálu.Centrem je náves nepravidelného tvaru s parkovou úpravou. Okolo ní je soustředěna nejstarší zástavba a to bývalé zemědělské usedlosti s hospodářskými budovami a navazujícími zahradami. Na návsi je kostel s přilehlým hřbitovem. Soustředěny jsou zde objekty občanského vybavení – objekt základní školy a obecního úřadu. Centrem prochází silnice III/338 34. Podél ní severním a západním směrem je novější zástavba rodinných domů na pravidelné parcelaci. Na okraji zástavby je sportovní areál a mateřská škola. Zástavbou prochází železniční trať. Kocanda - Je stavebně nesrostlá s ostatními zastavěnými částmi. Zástavbu tvoří několik objektů většinou sloužících k rekreaci. Přibyslavice - leží 4 kilometry severně od Vlkanče. Nyní mají asi 70 obyvatel. Dostatečné je jejich základní vybavení. Je zde obchod, společenská místnost, pohostinství se sálem, požární zbrojnice a knihovna. Zástavba je nízkopodlažní, převažují klasické sedlové střechy a pálené krytiny. V jejich jižní části je zemědělský areál, V centru je parkově upravená náves s kostelem, objekty občanského vybavení a vodní plochou. Obklopují ji převážně bývalé zemědělské usedlosti. Východně od zástavby je rekreační objekt a hájenka. Kozohlody - leží 1 kilometr severně od Vlkanče. Nyní mají asi 170 obyvatel. Jižně od ní prochází železniční trať. Dostatečné je jejich základní vybavení. Je zde restaurace, požární zbrojnice s knihovnou. Zástavba je nízkopodlažní, převažují klasické sedlové střechy a pálené krytiny. V její severní části je zemědělský areál, V centru je parkově upravená náves s kostelem a vodní plochou. Obklopují ji převážně bývalé zemědělské usedlosti. Novější zástavba je v okrajových částech (na jihovýchodě). Bývalý zemědělský areál na severu je využit pro chov koní. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby: Navržené záměry se týkají rozvoje zastavitelných ploch území obce – plochy pro bydlení a rozvoj služeb. PLOCHY BYDLENÍ: Obytná zástavba je v obci zastoupena hlavně rodinnými domy. Většina z nich má přiléhající zahrady s ovocnými stromy. Malá část bytů je v zemědělských usedlostech. Bytové domy obci nejsou lokality bytových domů a ani se s jejich stavbou neuvažuje. Výstavba jednotlivých objektů je možná na pozemku v plochách obytných. Obytná zástavba rodinných domů se bude rozvíjet a to převážně ve Vlkanči. Bude navazovat na okrajové části stávající obytné zástavby.
8
PLOCHY REKREACE: K rekreaci v zástavbě slouží parky ve středu zástavby. Jsou udržovány obcí. V lesích mimo řešené území (severně od Přibyslavic) je vedena značená cykloturistická trasa č. 0117 Čáslav- Schořov – Bratčice – Hostovice a značená naučná stezka „ Tisá skála“ a dvě turistické trasy (žlutá trasa Bratčice - Horky a zelená Bratčice – Adamov – Čáslav). Individuelní rekreace je zastoupena chalupami, chatami a rodinnými domy nevyjmutými z bytového fondu. Ve výhledu se předpokládá další zájem o ubytování v rekreačních chalupách. Rekreační zahrádky v obci nejsou.
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ: a) Veřejná infrastruktura
Školství: Ve Vlkanči je základní a mateřská škola. Úřady a instituce - Obecní úřad je na návsi ve Vlkanči. Jeho plocha je stabilizovaná. V budově školy je místní knihovna. Knihovna je i v Kozohlodech, zde je pro potřeby obce spolková místnost. Zdravotnictví - Ordinace lékaře v obci není. Spádovou oblast obsluhuje Městská nemocnice Čáslav. Má plný rozsah zdravotnické péče a oddělení. Zdravotní středisko v obci není, ani ordinace lékařů. Za zdravotnickou péčí obyvatelé dojíždí do Čáslavi. Sociální služby - V řešeném území nejsou. Kultura a ubytování - Kulturní dům v obci není, ke kulturním účelům jsou využívány místnosti restaurace. V letních měsících je využíváno hřiště. Pozemky a plochy tohoto druhu občanského vybavení jsou dostatečné. b) Komerční infrastruktura Je v samostatných objektech anebo v částech obytných objektů jako smíšená funkce. Zastoupena je obchody, opravnami, servisy a restauracemi. Pozemky a plochy tohoto druhu občanského vybavení jsou dostatečné. c) Hřbitovy V řešeném území jsou u kostelů ve Vlkanči, v Přibyslavicích a Kozohlodech v zástavbě. S jejich rozšiřováním se neuvažuje. Nemají stanoveno ochranné pásmo. Jejich plocha je stabilizovaná. d) Sport V obci je tělovýchovná jednota Sokol Vlkaneč. Má travnaté hřiště ve sportovním areálu. Hřiště splňuje svými rozměry podmínky pro fotbalové soutěže. Doplňuje ho hřiště na tenis a volejbal. Plochy sportovišť a areálů jsou stabilizované. Zájmová sdružení - Na honebních plochách v obci hospodaří myslivecké sdružení Diana Vlkaneč. Svůj areál mají v řešeném území u obecního úřadu. Úsek toku je obhospodařován místní organizací Českého rybářského svazu Čáslav. Sbor dobrovolných hasičů je v Přibyslavicích, Vlkanči i Kozohlodech. V obci je hasičská zbrojnice. Neuvažuje se novými plochami občanské vybavenosti. Jednotlivé objekty je možno realizovat v rámci ploch bydlení.
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ: Těmito prostory jsou náves a parkově upravené plochy v zástavbě, Spravovány a udržovány jsou obcí. Vyžadují pouze ochranu a údržbu. Parkové plochy budou i v navržené rodinné zástavbě, jako součást jejich plochy.
9
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ: a) Výroba průmyslová není zastoupena v řešeném území a ani se s jejím umístěním neuvažuje. b) Drobná výroba, služby a řemesla V současné době není v obci zastoupena samostatnými areály. Jednotlivé provozovny jsou součástí obytné plochy. Rozvojovou plochou je část bývalého zemědělského areálu ve Vlkanči. Jeho plocha plně dostačuje. c) Výroba zemědělská. Převážná část zemědělské půdy v řešeném území je obhospodařována Zemědělským obchodním družstvem Zbýšov ze svého areálu mimo řešené území. V obci je nevyužívaný areál živočišné výroby. Neuvažuje se s jeho využitím pro zemědělskou výrobu. Obdobně i bude využit areál u železniční trati ve Vlkanči nyní sloužící pro autodopravu. Zpevněné plato je u silnice do Kocandy. Ve Vlkanči je zemědělský areál východně od zástavby u silnice III/1304. Další areál je v Přibyslavicích (využit jako pneuservis) a severně od zástavby Kozohlod. Nový zemědělský areál v území nevznikne. PLOCHY ZVLÁŠTNÍHO ÚČELU – PRO OBRANU STÁTU V řešeném území do této funkční plochy není začleněna plocha.
5. Požadavky na koncepci uspořádání krajiny b) Uspořádání krajiny. Vlkaneč výměra 1413
orná
zahrady
sady
864ha 23 ha 10ha Zemědělské půdy je celkem 932 hektarů.
trvalý travní porost 35ha
lesní
vodní
zastavěné
ostatní
376 ha
8 ha
20 ha
79 ha
Navržená urbanistická koncepce vychází ze současného stavu využití, uspořádání území a zástavby obce. Zástavba je v příznivé poloze chráněné ze severu a východu lesním porostem. Pouze ze západu je zemědělská krajina s nízkým podílem zeleně a tedy možností rekreace v ní. Plochy lesních porostů jsou stabilizovány a jsou důležitým prvkem ekologické stability. Zástavba v přímém kontaktu se zemědělskou půdou bude doplněna přechodovými prvky (zahrady, parkové plochy, zatravněné plochy,aleje ...). Doprovodná zeleń, aleje u cest a silnic byly vytvořeny v krajině při pozemkových úpravách. Toto přineslo změnu celkového obrazu krajiny a zvýšila její rekreační hodnotu. Zemědělská půda tvoří asi 65 % z celkové výměry v katastru. Krajina jako celek je dle koeficientu ekologické stability (poměr ekologicky stabilních ploch ku ekologicky labilním plochám) je kulturní krajinou v relativním souladu. Oblast je obilnářská, charakterizována intenzivní výrobou obilovin. Převažuje pěstování pšenice, ozimého ječmene, kukuřice,pícniny - jetel. Krajina severně a západně od obce (mimo lesní porosty a zástavbu)je intenzivně zemědělsky využívaná s malým podílem lesů a zeleně a rozptýlené zeleně. Závlahy a meliorace: V řešeném území je odvodněna řada pozemků. Drenáže jsou svedeny otevřenými příkopy nebo zatrubněnými vedeními do vodotečí.
10
Lesů je v řešeném území 376 hektarů tedy asi 25 % z celkové výměry. Zájmové území náleží do přírodní lesní oblasti Posázaví. Do území zasahuje ze severu jejich velká plocha k zástavbě Přibyslavic až od Adamova. Obdobně celá východní část území jsou lesní plochy v okolí Kozohlod a Vlkanče. Menší plochy jsou v krajině jako součásti realizovaných pozemkových úprav. Tři nevelké plochy lesa jsou u zástavby Přibyslavic, dvě obdobné jsou jižně od Kozohlod a u železniční trati jižně od Vlkanče. Doprovodná zeleň : Podél vodotečí a zmeliorovaných toků je doprovodná zeleň. Komunikace jsou lemovány alejemi převážně ovocných stromů (jabloně, třešně...) budou nahrazovány novou výsadbou podél silnic okrasných stromů. Zeleň nízká (travnaté plochy) Luční porosty jsou jako kosené louky obklopující zástavbu. Největší plochy jsou severně od Přibyslavic, v Kozohlodech severně, východně a jižně. Menší plochy lemují komunikace a okraje lesních a parkových porostů. Obdobně i travnatý povrch mají plochy na návsích v obci. Jsou i jako doprovod vodotečí a komunikací provedených při pozemkových úpravách. Nejvýznamnější jsou podél Vranidolského potoka na jihu území. Chráněné stromy - (dle výpisu památných stromů) v řešeném území nejsou. Krajinu vytváří i vodní plochy a toky. Území spadá do povodí středního Labe ( od Doubravy po Cidlinu). V území pramení v lese, východně od Kozohlod, řeka Brslenka – Čáslavka (číslo hydrologického povodí 1 – 03 – 05 – 050), na jejímž toku v řešeném území nejsou vodní plochy. Menší toky jsou v jižní části území a to Vranidolský a Vlkanečský potok. Přes Kocandu protéká Hluboký potok s vodní plochou umístěnou u ní. Drobné vodní plochy jsou severně od Přibyslavic. Na Vlkanečském potoce jsou 2 vodní plochy, z toho jedna v zástavbě. Horní toky Kozohlodského a Tupadelského potoka jsou v lese na severu Přibyslavic.Vodní plochy jsou na návsích každé zastavěné části. Další jsou na Vranidolském potoce a dvě východně od zástavby Přibyslavi a Kozohlod. Vodní tok Brslenka má v řešeném území stanoveno záplavové území (Krajský úřad Středočeského kraje – odbor životního prostředí a zemědělství ze dne 28.7.2009 č.j. 094069/2009/KUSK). Vymezuje koryto vodního toku a pozemky přilehlé a jsou zakresleny záplavové plochy průtoků Q5 (pětiletá voda) Q20 (dvacetiletá voda) a Q100 (stoletá voda). Jako oblast s nejvyšší mírou povodňového nebezpečí je vymezena i aktivní zóna záplavového území. Je mimo zástavbu. Prostupnost krajiny a ochrana proti erozi: Vyšší propustnost krajiny a její rekreační možnosti se zvýšily vytvořením nových prvků v okolí toků a nově navržených cest při pozemkových úpravách. Realizována je v jejich rámci i zeleň s funkcí protierozní a protihlukovou (doprovodná zeleň pěších a cyklistických cest). Chybějící zeleň a stromořadí budou doplněny podél stávajících silnic, účelových komunikací.
NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU A PRVKU EKOLOGICKÉ STABILITY Generel místního systému ekologické stability pro obec Vlkaneč (současně pro další k.ú.okolních obcí) byl zpracován v roce 1999. Zrealizován byl při pozemkových úpravách. V řešeném území je regionální biokoridor RK 1348, regionální biocentrum 908 Pánova, K o n c e p c e:
11
V zájmovém území byla v návaznosti na regionální a nadregionální USES vytvořena sít biokoridorů logicky spojující příbuzné ekosystémy reprezentované biocentry, zahrnujícími skupiny typů geobiocénů daného území. Celý systém je navržen se snahou o maximální využití stávajících prvků. Je to síť biokoridorů a biocenter navržená tak, aby byla vzájemně propojena podobná si stanoviště pro umožnění komunikace jednotlivých biocenter. Nově navržen není žádný prvek USES,protože tyto zde již jako funkční existují. Opatření při tvorbě: Obnova by měla využívat místních dřevin. Pro rekonstrukci dřevinné skladby by měla být uplatňována clonná obnova s dlouhou obnovní dobou a výhledově s přechodem na výběrový hospodářský systém. V porostech by měl být předržován určitý podíl starých, zdravých jedinců, podporována přirozená obnova a imisní odolnost a věková diferenciace. Luční porosty by měli být extenzivně obhospodařovány s jednou, max. 2 sečemi, bez hnojení a dalších technických zásahů do porostu. Lomy a těžebny v řešeném území nejsou. Bývalé a nevyužívané lomy na žulu jsou v lese severně od Přibyslavic. Skládka TKO (neřízená skládka) není v řešeném území.
6. Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury. PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY: a ) plochy silniční dopravy Území je obsluhováno pouze silnicemi III. třídy. Správcem silnic II.a III. třídy je Krajská Správa a údržba silnic Středočeského kraje. Komunikace II. a III. třídy jsou v kompetenci Středočeského kraje. V území jsou to tyto silnice patřící do ostatní sítě (III.třídy): silnice III/338 28 : Bratčice – Přibyslavice – Kozohlody – napojení na silnici III/33834 v Kozohlodech V řešeném území je její asi 4 km dlouhý úsek. Protíná řešené území sever - jih. V severní části území je páteřní dopravní obslužnou komunikací. Slouží pro napojení zástavby Přibyslavi a severní části zástavba Kozohlod. Jsou na ni napojeny všechny významnější objekty v Přibyslavicích (obchod...) a zastávka BUS. V centru obce jsou na ní napojeny místní komunikace. Její povrch je asfaltový, místy nerovný, šířky 5,5 m. Mimo obec je lemována po obou stranách doprovodnou zelení, u Přibyslavic lesním porostem. Zastávka hromadné dopravy je na ni u místní komunikace na Kocandu. Průjezdný profil je dostatečný. V sezoně je znečisťována zemědělskou sezónní dopravou. silnice III/ 338 34 : Zbýšov – Vlkaneč – Kozohlody – hranice kraje Prochází v úseku asi 5 km řešené území ve směru západ – východ. Je páteřní dopravní obslužnou komunikací. Slouží pro napojení zástavby Vlkanče a velké části zástavby Kozohlod. Jsou na ni napojeny všechny významnější objekty v území a zastávky BUS v obou částech. Je asfaltová šířky 5 - 6 m, pouze krátký její úsek v Kozohlodech je dlážděný. V krajině je lemovaná zemědělskými pozemky a doprovodnou zelení. Východně od Kozohlod prochází lesem, kde se mimoúrovňově kříží s tratí ČD. Průjezdný profil je dostatečný. V sezoně je znečisťována zemědělskou sezónní dopravou. silnice III/ 1304 : Vlkaneč – hranice kraje V řešeném území je na jihu její asi 2 km dlouhý úsek. Začíná napojením v zástavbě Vlkanče na silnici III/338 34 a pokračuje do východní části území až na hranici kraje. Její povrch je asfaltový, šířky 5 m. Kříží železniční trať úrovňově ve Vlkanči. Její západní úsek vede zemědělskými pozemky a je lemován po obou stranách stromy. Východní úsek vede lesem.
12
Průjezdný profil je dostatečný, je poměrně málo zatížená dopravou. V sezoně je znečisťována zemědělskou sezónní dopravou. N á v r h: S novým úsekem silnic se neuvažuje. Trasy silnic jsou fixovány ekonomickými investicemi a jejich přeložky mimo obec nejsou uvažovány z důvodu poměrně nevelké intenzity provozu. Ostatní komunikace mají obslužný charakter. Tyto komunikace obsluhují jednotlivé domy a pozemky. Nově navržené místní komunikace budou v navržených zastavitelných plochách. Územím neprochází značené cyklostezky. Nejbližší trasa č. 0117 Čáslav- Schořov – Bratčice – Hostovice je mimo řešené území na severu. b ) plochy železniční dopravy Řešené území protíná celostátní státní elektrifikovaná železniční dvoukolejná trať č. 230 Kolín – Havlíčkův Brod se zastávkou ve Vlkanči a mimo řešené území v Golčově Jenikově. Jako územní rezerva je zde veden koridor pro přeložku trati č.230 v úseku Golčův Jenikov – Světlá nad Sázavou, zasahuje v prostoru Vlkaneč do Středočeského kraje. c) plochy letecké dopravy Tento druh dopravy není zde zastoupen. Se zřízením sportovního letiště v řešeném území se neuvažuje. V blízkosti je vojenské letiště Čáslav, jehož ochranná pásma a provoz zřízení letiště neumožňují . d) hromadná osobní doprava Je provozována v území autobusy soukromého dopravce. V obci v zástavbě jsou v každé části autobusové zastávky. Další je mimo zástavbu u silnice III. třídy pro Kocandu.Docházková vzdálenost k zastávkám je vyhovující (do 500m) e) Odstavení vozidel , garážování a doprava v klidu: V území je garážování v samostatných garážích a zbytek na terénu. Nově řešené lokality budou mít navržen dostatečný počet parkovacích míst. a ) Vodovod V řešeném území je vodovod ve správě VHS Vrchlice - Maleč a.s. Kutná Hora. Území je zásobeno vodou z této vodovodní soustavy z přehrad Vrchlice a Maleč. Od Kutné Hory z přehrady Vrchlice přes úpravnu vody Trojice z vodojemu Sukov. Obec je napojena z vodovodu VHS – Vrchlice Maleč a.s. potrubím vedeným z vodojemu Bambousek přes Potěhy a Bratčice a to připojením odbočkou na stávající zásobní řad Potěhy Horky. Napojení je přívodním řadem DN 2OO do vodojemu 2 x 250 m3 "Zálesí" podél silnice do Přibyslavi a do druhého vodojemu v řešeném území v areálu Vlkaneč. V území nejsou pozorovací vrty Českého hydrometerologického ústavu Praha. Slouží ke sledování a pozorování kvality, teploty a hladiny spodní vody. Mají stanoveno ochranné pásmo o poloměru 500 m. Plán rozvoje vodovodů uvádí: Administrativní část Vlkaneč - Kozohlody. Obec je odvodňována místní vodotečí do Brslenky. Obec je napojena na skupinový vodovod Kutná Hora - Čáslav. Vodovod v obci je zásoben vodou prostřednictvím ATS Kocanda. Systém zásobení obce pitnou vodou se v budoucnu nebude měnit. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Vlkaneč (Čáslav). Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou
13
potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Administrativní část obce Vlkaneč - Přibyslavice (356 - 383 m n.m.) leží cca 4,5 km severně od obce Vlkaneč. V obci je malá vodní nádrž, která slouží jako zdroj požární vody. Obec je odvodňována místní vodotečí – Bratčický potok. Část Přibyslavice je napojena vodovod ve správě firmy Vodohospodářská společnost Vrchlice - Maleč, a.s. Vodovod je připojen na skupinový vodovod Kutná Hora - Čáslav a je zásoben prostřednictvím ATS Zálesí. Vydatnost domovních studní je nedostatečná, kvalita vody většinou neodpovídá vyhlášce MZ 376/2000. V obci jsou dvě veřejné studny, v jedné je kvalita vody hodnocena jako užitková, ve druhé je kvalita vody odpovídající pitné vodě. Ve Vlkanči byl pro živočišnou výrobu jižně od zemědělského areálu zřízen vlastní vodní zdroj – již je nefunkční. V areálu je věžový vodojem.
b) Kanalizace Obec má provedenou splaškovou kanalizaci svedenou na ČOV. V obci je v současné době jednotná gravitační kanalizace (DN 250- 300, dl. 942m) a ČOV Kozohlody ve východní části zástavby, která je jako mechanicko – biologická čistírna, s nízkozatěžovanou dlouhodobou aktivací a selektorem. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do místní vodoteče. Část Vlkaneč je odvodňována do místní vodoteče – Vlkanečský potok. V obci je malá vodní nádrž, která slouží jako zdroj požární vody. Kanalizace a ČOV v obci byla vybudována v roce 2003. Jedná se o jednotnou gravitační kanalizaci doplněnou o tři čerpací stanice. Gravitační stoky - DN250- 600, dl 1439 m, tlakové stoky – dl. 343 m. ČOV Vlkaneč je navržena jako mechanicko biologická čistírna, s nízkozatěžovanou dlouhodobou aktivací a selektorem. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Vlkanečského potoka. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 300 - 400 do místní vodoteče – Vlkanečský potok. Dešťová kanalizace je místy využívána i na odvádění splaškových vod. Část Přibyslavice nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 400 do Bratčického potoka. S ohledem na její velikost obce není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Protože nejsou a ani nebudou k zásobování pitnou vodou využívány místní zdroje navrhuje řešit problematiku likvidace odpadních vod kombinací výstavby domovních mikročistíren (např. ČOV s biokontaktory, eventuelně provozně úspornějším typem - vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr nebo filtr s popílkovou náplní) a výstavby nových nebo rekonstrukcí stávajících akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. Toto řešení bude nutné zajistit po roce 2015. V roce 2020 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Vlkaneč. Nově navržené plochy budou odkanalizovány napojením do navržených řadů a to jejich prodloužením.
14
c) Zásobování plynem, Obec je napojena na plynovod RWE. Plynofikace byla provedena jako sdružená akce pro více obcí. Napojení Vlkanče a Kozohlod je středotlakým plynovodem z regulační stanice mimo řešené území u silnice III. třídy směrem na Klucké Chvalovice. Přibyslavice jsou napojeny od severu potrubím od Bratčic. Z regulační stanice je středotlaký rozvod tlaku 0,30 MPa rozveden v jednotlivých ulicích. Kapacita potrubí i regulační stanice je dostatečná i pro předpokládaný rozvoj obce. d ) Elektrorozvody Obec je napojena z rozvodny Čáslav R 110/22 vrchním vedením 22 kV ze severu. Z těchto vedení jsou odbočky venkovního vedení 22 kV napájecí distribuční trafostanice. Stávající vedení není přetíženo. V Přibyslavicích je jedna trafostanice a vedení NN je od roku 2011 uloženo v zemi. V Kozohlodech jsou dvě trafostanice (kisková trafostanice je na návsi) a vedení NN je od roku 2005 uloženo v zemi. Ve Vlkanči je 5 trafostanic, z toho jedna je ČD pro potřeby dráhy. Stávající trafostanice v obci jsou v současnosti dostačující. e) Telekomunikace Provozovatelem kabelové sítě je Telefonika O2. Telefonní ústředna je ve Vlkanči pod školkou. Tato nová ústředna má kapacitu 500 linek, která bude dostačující i pro další rozvoj. Je možno napojit další účastníky Její napojení je dálkovým optickým kabelem vedeným přes řešené území. Rozvody v zástavbě jsou kabelem. V zemědělském areálu u Vlkanče je základnová stanice mobilního operátora O2.
7. Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit. Jako územní rezerva je v ZÚR Středočeského kraje veden koridor pro přeložku trati č.230 v úseku Golčův Jenikov – Světlá nad Sázavou, zasahuje v prostoru Vlkaneč do Středočeského kraje. Jiné plochy a koridory územních rezerv nebudou navrhovány.
8. Požadavky na vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanace, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo. Navržené funkčního využití a plán rozvoje a jeho technické infrastruktury vyžadují stanovení požadavků pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace. Budou stanoveny v návrhu pro navrženou technickou infrastrukturu - plynovod, vodovod, kanalizaci, komunikace v rozvojových plochách.
9. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci Nebudou vymezovány plochy a koridory, ve kterých by bylo rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci.
15
10. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy). Ochrana proti hluku Obytné objekty situované u silnice budou navrženy tak, aby byly splněny požadavky k ochraně venkovního a vnitřního prostoru staveb proti hluku dle platných předpisů. Případná protihluková opatření budou řešena při stavebním a územním řízení. V listopadu 2007 byl zpracován Návrh hlukových ochranných pásem letiště Čáslav (ing. Josef Drahota). Navrhuje vnitřní a vnější hlukové ochranné pásmo a hranici stavební uzávěry. Tato pásma a uzávěra nezasahují do řešeného území. Tady území není omezeno hlukem letiště Čáslav. Ochrana před povodněmi: V řešeném území jsou toky. K zaplavování zástavby v území nedochází. Pro potřeby správy a údržby vodního toku je nutné zachovávat volný nezastavěný manipulační pruh v šíři 8 m od břehové čáry významného vodního toku a u ostatních v šíři 6 metrů. Vodní tok Brslenka má v řešeném území stanoveno záplavové území (Krajský úřad Středočeského kraje – odbor životního prostředí a zemědělství ze dne 28.7.2009 č.j. 094069/2009/KUSK). Vymezuje koryto vodního toku a pozemky přilehlé a jsou zakresleny záplavové plochy průtoků Q5 (pětiletá voda) Q20 (dvacetiletá voda) a Q100 (stoletá voda). Jako oblast s nejvyšší mírou povodňového nebezpečí je vymezena i aktivní zóna záplavového území. Závlahy a meliorace: V řešeném území je odvodněna řada pozemků. Drenáže jsou svedeny otevřenými příkopy do vodotečí. Plochy meliorací budou vyznačeny v grafické části (technické vybavení) dokumentace územního plánu. Odvodňovací zařízení – drenáž (je majetkem vlastníků) a nesmí být jakoukoliv stavbou porušena. Odpadové hospodářství: Odpad je sbírán separovaně a likvidován společností AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Hejdof. Odvoz je na skládku mimo řešené území touto firmou. Areál živočišné výroby ve Vlkanči neslouží pro živočišnou výrobu, obdobně i v Kozohlodech. Poddolování, sesuvy, ložiska nerostných surovin: Poddolovaná území jsou v řešeném území evidována dle ÚAP a to jako ojedinělého rozsahu pro surovinu rudy. Jsou mimo zástavbu a bez vlivu na ni. Území ohrožená sesuvy v řešeném území nejsou. V řešeném území je ložisko nerostných surovin. Požární zabezpečení: Jako požární zabezpečení slouží v obci vodní plochy a vodovod. Rozvod vody v obci je s osazenými požárními hydranty. Ve Vlkanči, na návsi v Kozohlodech a Přibyslavicích je požární nádrž.
Požadavky z hlediska civilní ochrany a obrany státu: Zájmy armády (obrany státu) zastupuje - VUSS Pardubice. Tyto zájmy jsou uplatněny a v jejich prospěch byla vyhlášena ochranná pásma vojenského letiště Čáslav. Řešené území obce Vlkaneč do nich nezasahuje. Ochrana přírody V řešeném území nejsou evropsky významné lokality (Natura) a ani ptačí oblasti. V území nejsou chráněná území přírody. V území nejsou chráněné stromy.
16
Navržené funkční využití nemá vliv na další problematiku vyplývající ze zvláštních právních předpisů.
11. Případný požadavek na zpracování variant. Z důvodu velikosti obce a rozsahu záměrů (převážně rozvoj bydlení, služeb a doplnění technické infrastruktury) se zpracování variant nepožaduje. Záměry není nutno prověřit ve variantách.
12. Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území Nepředpokládá se negativní vliv územního plánu na udržitelný rozvoj území.
13. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení. Čistopis návrhu Územního plánu Vlkaneč bude vypracován ve čtyřech vyhotoveních, které budou posléze uloženy u obce Vlkaneč, Městského úřadu Čáslav - stavebního úřadu, Městského úřadu Čáslav - úřadu územního plánování a Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru regionálního rozvoje. Dokumentace bude obsahovat textovou a grafickou část v rozsahu přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.. Územní plán Textová část územního plánu Grafická část územního plánu: č.v.1 Základní členění území č.v.2 Hlavní výkres č.v.3 Koncepce technické infrastruktury č.v.4 Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace Textová část odůvodnění územního plánu: č.v.5 Koordinační výkres č.v.6 Výkres širších vztahů č.v.7 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 50 000 1 : 5 000
17
18
19
20
