SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Marketing a management
NÁVRH VYTVOŘENÍ PROJEKTU DRAKIÁDA V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Kateřina SCHARFOVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Zuzana TUČKOVÁ, Ph.D.
Znojmo, 2010
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Návrh vytvoření projektu drakiáda v Moravském Krumlově vypracovala samostatně pod vedením Ing. Zuzany Tučkové, Ph.D. a v seznamu literatury uvedla všechny použité literární a jiné odborné zdroje.
Ve Znojmě dne 23. 4. 2010
……………………....... podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zuzaně Tučkové, Ph.D. za trpělivost a ochotu při vedení práce a za odborné rady a cenné připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala ředitelům základních škol a ředitelce mateřské školy v Moravském Krumlově, za jejich vstřícnost a také místostarostovi města Mgr. Tomáši Třetinovi za poskytnuté materiály.
Abstrakt Předmětem této bakalářské práce je vypracování návrhu na vytvoření projektu drakiáda v Moravském Krumlově. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V první části jsou vymezeny pojmy marketingový výzkum, cestovní ruch, projektový management a jejich specifika. Dále je zde popsán postup při vytváření nového projektu a produktu v cestovním ruchu, sponzoring a reklama. V praktické části jsou základní údaje o městě a jeho krátká charakteristika, dále jsou v ní obsaženy výsledky z uskutečněného marketingového výzkumu. Na základě zpracovaných dat z výzkumu a informací z marketingové strategie cestovního ruchu města Moravský Krumlov je navržen vlastní projekt, kterým je akce pro děti. Návrh směřuje od plánování přes finanční aspekty ke konečné cestě k zákazníkům. Výsledky práce mohou být návrhem k uskutečnění takovéto akce.
Klíčová slova Cestovní ruch, produkt cestovního ruchu, akce, projekt, marketingový výzkum.
Zusammenfassung Das Thema dieser Bachelorarbeit ist, einen Vorschlag für das Projekt für ein Drachenspiel in Moravsky Krumlov zu vorbereiten. Die Arbeit ist in zwei Teile eingeteilt theoretischer und praktischer Teil. Der erste Abschnitt definiert Begriffe wie MarketingForschung, Tourismus, Projektmanagement und deren Besonderheiten. Weiter ist hier der Prozeß bei der Erstellung einenes neuen Projekt und Produkt im Tourismus, Werbung und Sponsoring beschrieben. Im praktischen Teil sind die Grundinformationen über die Stadt und ihre kurze Beschreibung, weiter sind hier die Ergebnisse der Marktforschung enthalten. Anhand den verarbeiteten Daten aus der Forschung und Informationen über Marketing-Strategien des Tourismus in Moravsky Krumlov, ist ein eigenes Projekt vorgeschlagen, das eine Veranstaltung für Kinder ist. Der Vorschlag ziehlt von der Planung über die finanziellen Aspekte bis zu den Kunden hin. Die Ergebnisse können ein Vorschlag für die Realisierung solcher Veranstaltung sein.
Stichwort Tourismus, Produkt des Tourismus, Veranstaltung, Projekt, Marketing-Forschung.
Obsah 1. ÚVOD................................................................................................................................9 2. CÍL PRÁCE A METODIKA...........................................................................................10 3. TEORETICKÁ ČÁST .....................................................................................................12 3.1 Akce ...........................................................................................................................12 3.1.1 Plánování ucelených akcí....................................................................................12 3.2 Eventy ........................................................................................................................13 3.3 Členění eventů podle významu..................................................................................13 3.4 Charakteristika akcí a událostí podle obsahu.............................................................13 3.5 Cestovní ruch .............................................................................................................14 3.6 Místní cestovní ruch...................................................................................................15 3.7 Služby v cestovním ruchu..........................................................................................15 3.8 Produkt cestovního ruchu a místního cestovního ruchu ............................................16 3.9 Tvorba produktu v místním cestovního ruchu...........................................................17 3.10 Marketingový výzkum.............................................................................................18 3.11 Druhy marketingového výzkumu ............................................................................19 3.11.1 Primární a sekundární výzkum .........................................................................19 3.11.2 Kvantitativní výzkum a kvalitativní výzkum....................................................19 3.12 Techniky marketingového výzkumu .......................................................................20 3.12.1 Dotazník............................................................................................................21 3.12.2 Tvorba dotazníku ..............................................................................................21 3.13 Marketingový mix....................................................................................................22 3.14 Projektový management ..........................................................................................24 3.15 Projekt......................................................................................................................25 3.16 Kategorie projektů ...................................................................................................26 3.17 Postup procesu projektu...........................................................................................26 3.18 Sponzoring ...............................................................................................................27 3.18.1 Sociální sponzoring...........................................................................................28 3.19 Reklama ...................................................................................................................29 4. PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................................31 4.1 Charakteristika města Moravský Krumlov ................................................................31 4.2 Průzkum stávající situace v oblasti akcí pro děti v roce 2009 ...................................31 4.2.1 Akce pořádané v roce 2009 ................................................................................31 4.2.2 Předmět výzkumu ...............................................................................................32 4.2.3 Zpracování výsledků výzkumu ...........................................................................33 4.2.4 Výsledky výzkumu .............................................................................................36 4.3 Vlastní návrh..............................................................................................................37 4.3.1 Vznik nápadu a složení cílových osob................................................................37 4.3.2 Prověřování .........................................................................................................38 4.3.3 Vývoj produktu a jeho plán ................................................................................38 4.3.3.1 Dokumentace akce.......................................................................................39 4.3.3.2 Hrubý plán úkolů .........................................................................................40 4.3.3.3 Seznam úkolů pro zaměstnance...................................................................41 4.3.3.4 Plán průběhu akce........................................................................................44 4.3.4 Marketing a komercializace................................................................................45 4.3.4.1 Sponzorství ..................................................................................................45 4.3.4.2 Reklama akce...............................................................................................47 4.3.5 Ekonomická analýza a rozpočet .........................................................................49 4.3.5.1 Rizika pořádání akce....................................................................................49
4.3.5.2 Kalkulace .....................................................................................................52 5. ZÁVĚR ............................................................................................................................56 6. POUŽITÉ ZDROJE.........................................................................................................58 7. SEZNAM TABULEK .....................................................................................................62 8. SEZNAM GRAFŮ ..........................................................................................................62 9. SEZNAM OBRÁZKŮ.....................................................................................................63 10. SEZNAM PŘÍLOH........................................................................................................63
1. Úvod Marketingový výzkum je systematické shromažďování informací, které usnadňují pochopení požadavků na trhu. Díky marketingovému výzkumu se získají informace a podklady pro další rozhodování. Výzkum rozšiřuje znalosti o trhu a využívá se při vývoji produktu, při stanovení ceny, při distribuci apod. Často je tato součást přípravy marketingových plánů a dalších projektů opomíjena, ale je velmi důležité pořád zjišťovat nové potřeby a přání zákazníků. S marketingem je také úzce propojen cestovní ruch. Dříve se cestovní ruch v České republice odehrával z větší části formou domácího cestovního ruchu, především chalupaření, stanování a chataření. Aktivní zahraniční cestovní ruch se začal rozvíjet až po roce 1989. Nyní je v České republice cestovní ruch na národní úrovni řízený prostřednictvím centrály cestovního ruchu CzechTourism. V dnešní době je cestovní ruch a cestování samotné již neodmyslitelnou součástí života každého člověka a to je také z části důvod toho, že nabídku po produktech cestovního ruchu určuje poptávka, v dřívější době tomu bylo právě naopak. Cestovní ruch také prochází změnami a existují různé trendy, které ho ovlivňují. Mimo jiné na něj působí vzdělání lidí, jejich věk, volný čas, který jsou schopni si vymezit pro cestování, životní styl apod. Ovlivňují jej nejen lidé jako subjekty samotné, ale také doprava, záruka bezpečí, informační technologie a mnoho dalších aspektů. Produkt cestovního ruchu je závislý na komplexnosti poskytovaných služeb, každý článek v řetězci při vývoji nového produktu je důležitý a má svůj význam. Při tvorbě produktu cestovního ruchu je důležité si vymezit segment trhu, respektive segment zákazníků, pro který se bude produkt navrhovat. Trh je tvořen zákazníky, kteří jsou odlišní ve svých zájmech, potřebách příjmech, profesích atd. I když se jedná o homogenní segment, který je dán převažujícími společnými znaky, může být z určitého hlediska heterogenní. To souvisí i se způsobem komunikace se zákazníky. Například někteří rodiče přijdou na dětskou akci se svými dětmi proto, že očekávají, že bude pro ně i pro děti zábavná a případně i poučná. Jiní rodiče s dětmi tuto akci navštíví proto, že chtějí zjistit „o co se jedná“. Z toho důvodu se často využívá např. propagačních letáků, osobního prodeje a reklamy se záměrem ovlivnit zákazníka. Při tvorbě produktu či projektu, ať už v malém nebo větším rozsahu, je důležité, aby byl zajištěn dostatek finančních prostředků, které mohou být u neziskových organizací podpořeny sponzorstvím, příspěvkem od města nebo obce apod. 9
2. Cíl práce a metodika Hlavním cílem této bakalářské práce je na základě informací získaných pomocí marketingového výzkumu vypracování návrhu projektu na dětskou akci. Dílčími cíly této práce je: •
analýza požadavků, které se vztahují k akci pořádané pro děti. Těchto informací dosáhnout pomocí dotazníkového šetření,
•
zjišťování a vyhodnocení požadavků na akci pomocí kvantitativního marketingového výzkumu,
•
dalším cílem je sestavení postupu pro tvorbu projektu,
•
zpracování reklamy a sponzorství této akce a
•
vypracování rozpočtu pro pořádanou akci.
Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je definováno pořádání akcí, eventů, dále rozdělení eventů, pojmy z cestovního ruchu, projekty a následně některé oblasti marketingu jako je marketingový výzkum, marketingový mix rozšířený pro cestovní ruch, dále také reklama a sponzorství. Většina informací byla čerpána z publikací autorů zabývajících se touto tématikou. Na teoretickou část navazuje praktická část, v níž jsou hlavními kapitolami průzkum stávající situace v oblasti akcí pro děti v Moravském Krumlově s jeho výsledky a vlastní návrh akce, sestavený na základě výsledků z výzkumu. Součástí návrhu je také kalkulace, zpracování reklamy a část se zabývá sponzory. Uskutečněný marketingový výzkum probíhal ve městě Moravský Krumlov ve dnech od 1. března do 18. března 2010. Byl prováděn formou nepřímého dotazování, kdy byly dotazníky rozdány do dvou základních a jedné mateřské školy a jejich dvou odloučených pracovišť. V základních školách byly dotazníky určeny pouze pro rodiče žáků nižšího ročníku, respektive žáků 1. až 5. třídy. Dotazník je součástí přílohy této práce. V základních i mateřských školách byly dotazníky určeny pro rodiče dětí. Celkový počet rozdaných dotazníků byl 350 kusů. V základních školách bylo celkem rozdáno 260 dotazníků, v mateřských celkem 90 dotazníků. Počty dotazníků byly určeny dle počtu dětí navštěvující vzdělávací instituce. Při zpracování vlastního návrhu akce byla postupně zpracována dokumentace, podle postupu, který je doporučován při pořádání akcí. Je v něm uvedeno, co je cílem akce,
10
kdy a kde se bude akce konat, kdo se bude podílet na jejím pořádání, rozdělení úkolů a jakými způsoby je možné provést kontrolu výsledků akce. V kapitole, která je věnována rozpočetu akce, jsou na základě číselného vyjádření významnosti a na základě stupnice pravděpodobnosti zhodnocena rizika, spojená s pořádáním akce. V poslední části je navržen rozpočet podle obecného kalkulačního vzorce, do kterého byly dosazeny částky nákladů připadajících na navrhovanou akci.
11
3. Teoretická část 3.1 Akce Podle Šedivého a Medlíkové (2009, s. 61) je veškeré pořádání akcí náročné na přípravu, čas, energii i finance. Přesto jsou akce jedinečnou možností, jak se zviditelnit a také jak poděkovat dárcům, spolupracujícím organizacím, dodavatelům a ostatním partnerům. Akce je třeba plánovat s dostatečným předstihem. Podle velikosti a významu akce jde o období dvou měsíců až jednoho roku. V plánu akce by se měl objevit její cíl, cílové skupiny, pro které je určena, kde vidíte silné a slabé stránky akce. Úspěšné akce mají většinou svůj slogan a mohou mít i vlastní logo, obzvlášť pokud jsou to akce tradiční. Logo a slogan fungují marketingově a akci zajistí, že bude viditelná a lidé si ji zapamatují. V rámci
přípravné
fáze
nezapomeňte
na
rozpočet
a
na
návrh
finančního
zajištění – sponzoring a finanční dary. Dále Šedivý a Medlíková (2009, s. 60) uvádí, že příprava má rozhodující vliv na úspěch každé akce. Zásadní jsou informace, pro koho je akce určena, kolik lidí může přijít (kapacita) a jak se o akci dozvědí (jak budete akci propagovat). Hned poté si musíte ujasnit, co je cílem dané akce. Na tomto místě doporučujeme definovat jednotlivé cíle a přiřadit k nim priority. Některé akce mohou být zaměřeny na získávání finanční prostředků, jiné na získávání nových dobrovolníků. Někdy bude hlavním cílem jenom poděkování současným dárcům. Možností je nepřeberně.
3.1.1 Plánování ucelených akcí Při plánování ucelených akcí je dle Svobody (2006, s. 137) zapotřebí vzít v úvahu, že jde o okruh komunikace založené víceméně na přímém dialogu s cílovými osobami ucelené akce. Proto se berou v úvahu se zvláštní pečlivostí tři charakteristiky: • složení cílových osob – účastníků našich akcí, • charakteristika sdělení, které hodláme komunikovat verbálně i neverbálně, • okolnosti pořádání akce – kdy a kde se bude akce pořádat a za jakých podmínek.
12
U různých druhů ucelených akcí se jednotlivé charakteristiky zásadně liší a určují tím specifický přístup ke každé pořádané události (např. rozdíl mezi besedou s občany v lokalitě malé vesnice a výročním plesem Svazu průmyslu a dopravy na pražském Žofíně).
3.2 Eventy Kotíková a Schwartzhoffová (2008, s. 8) charakterizují event jako jedinečné, dočasné, speciálně naplánované, řízené a organizačně zabezpečené akce nebo události s dopadem na cestovní ruch.
3.3 Členění eventů podle významu Při akceptování členění, které uvádí Getz (2007), můžeme rozdělit eventy podle významu a jejich dopadu na destinaci cestovního ruchu na : •
Eventy mezinárodní („Mega events“) – mají výrazná mezinárodní, často globální význam
•
Eventy „značkové“ („Hallmarks events“) – jsou úzce spjaté s daným místem, dotvářejí jeho image, mají celostátní nebo i mezinárodní význam
•
Eventy regionální – jejich význam je omezen na určitý region, spíše výjimečně jsou navštěvovány návštěvníky z větší vzdálenosti
•
Eventy místní – tvoří významnou nabídku pro místní obyvatele dané destinace a návštěvníky z blízkého okolí
3.4 Charakteristika akcí a událostí podle obsahu Podle Kotíkové a Schwartzhoffové (2009, s. 18) mezi nejdůležitější členění eventů patří členění podle jejich obsahu, tematického zaměření: Kulturní eventy – eventy spojené s kulturou patří mezi tradiční eventy, které mají dopad nejen na návštěvníky destinace, ale i na místní obyvatele. Kultura spolu s přírodními předpoklady patří po dlouhou dobu mezi pilíře rozvoje cestovního ruchu v každé destinaci. Mezi kulturní eventy můžeme zařadit např. festivaly a přehlídky, kulturní eventy pro mladé
13
– letní hudebné festivaly, venkovní představení (hudební, divadelní, jiná), koncerty, muzikály, výstavy atd. Sportovní eventy – sportovní akce můžeme v zásadě rozdělit na akce v oblasti vrcholového sportu nebo výkonnostního sportu a na akce v oblasti rekreačního sportu. Např. velké sportovní akce a „mega“ akce, eventy orientované na návštěvníky, eventy orientované na účastníky, eventy v oblasti rekreačního sportu. Eventy vycházející z místních zvyků a tradic – zájem o tyto eventy se projevuje hlavně v poslední době. Je výrazem rostoucího zájmu o zážitkový cestovní ruch a o originální produkty v cestovním ruchu. Jsou to např. folklórní akce, festivaly, přehlídky, místní zvyky, další jsou rekonstrukce bitev, vojenských událostí, také historické akce a představení, gastronomické akce či akce jejichž scénář je spojen s určitou legendární postavou, mýtem nebo událostí. Zábavní a společenské eventy – zvláštní skupinu eventů tvoří eventy zábavné a společenské. Nabízejí většinou nenáročnou zábavu. Patří sem např. různé soutěže a recesistické akce, přehlídky nebo plesy, venkovní zábavné akce nebo zábavné akce pro rodiny s dětmi. Náboženské eventy – náboženský cestovní ruch je často považován za součást kulturního cestovního ruchu nicméně představuje určitou specifickou oblast cestovního ruchu. Mezi náboženské eventy se řadí významné církevní svátky a události, poutě, návštěvy významných církevních představitelů atd. Specifické eventy v cestovním ruchu – kromě výše uvedených eventů se setkáváme v cestovním ruchu se specifickými eventy. Řadíme zde kongresy, incentivní akce, veletrhy a výstavy, specifické eventy v oblasti marketingu, specifické eventy v oblasti hotelnictví a gastronomie a jiné. Ostatní eventy – svatební eventy, politické eventy, firemní eventy
3.5 Cestovní ruch Podle Českého statistického úřadu (2006) je cestovní ruch mezinárodně definován jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).
14
Hornerová a Swarbrooke (2003, s. 53) říkají, že obecně se cestovní ruch definuje jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemným. Ryglová (2003, s. 5) uvádí, že cestovní ruch pokud jde o jeho původní význam, byl považován za jiný výraz pro cestování. Současné vymezení cestovního ruchu umožňuje blíže
charakterizovat
jednotlivé
části
jeho
věcného
projevu,
formy
a druhy účasti obyvatelstva na cestovním ruchu. Cestovní ruch je nutno chápat v jednotě jeho dvou rovin. První rovinou je oblast spotřeby, kdy cestovní ruch je brán jako způsob uspokojování potřeb, a z druhého hlediska se jedná o oblast podnikatelských příležitostí v mnoha oborech lidské činnosti, kdy je významnou součástí ekonomiky společnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že cestovní ruch se projevuje jako mnohostranný společenskoekonomický jev.
3.6 Místní cestovní ruch Místní cestovní ruch je rekreační činnost, provádějící postupy, které respektují přírodní a kulturní prostředí a přispívají na místní hospodářský rozvoj, jak uvádí Eveil- tourisme-responsable (2009)
3.7 Služby v cestovním ruchu Podle Jakubíkové (2009, s. 23) jsou služby cestovního ruchu službami komplexními. Je potřebné si uvědomit, že jsou poskytovány mnoha podnikatelskými i nepodnikatelskými subjekty nejen v samotném rekreačním prostoru, ale i v místě poptávky. K tomu, aby byli návštěvníci spokojeni, je nezbytná spolupráce mezi jednotlivými subjekty také koordinace činností v daném rekreačním prostoru, v daném čase a koordinace z hlediska funkcí služeb cestovního ruchu. Cestovní ruch se vždy váže k určitému místu, obci, městu, regionu či státu, jehož nabídka do značné míry souvisí s kvalitou a schopnostmi veřejné správy.
15
Obr. č. 1. Struktura služeb v cestovním ruchu
služby v cestovním ruchu
služby cestovního ruchu
dodavatelské služby
ostatní služby
zprostředkovatelské služby
specializované služby pro cestovní ruch
služby místní infrastruktury v cílovém místě
informační
informační
informační
informační
dopravní
cestovních kanceláří
pojišťovací
obchodní
ubytovací
cestovních agentur
směnárenské
komunální
pasových orgánů
zdravotnické
stravovací sportovně – rekreační
celních orgánů
policejní
kulturně – společenské
záchranné
lázeňské
poštovní
kongresové
a telekomunikační
venkovského CR průvodcovské asistenční animační Zdroj: Hesková a kol. (2006, s. 106)
3.8 Produkt cestovního ruchu a místního cestovního ruchu Dle Fayalla a Garroda (2005, p. 42) je produkt cestovního ruchu velmi složitý a mnohostranný. Produkt cestovního ruchu je ovlivněn jak pozitivně tak i negativně vnímáním zákazníka a je velmi citlivý na vnější vlivy mimo jeho kontrolu. Dickson (1994, p. 89) konstatuje, že spotřebitelé vyžadují, aby výrobek nebo služba splňoval jeden nebo více ze čtyř základních lidských potřeb: fyzické, emocionální, mentální a duchovní potřeby. V každé z těchto kategorií je mnoho podkategorií. 16
Nechvílová, Holý a Krátký uvádějí, že produkty (služby) cestovního ruchu mají svá známá specifika – nehmotnost poskytované služby, neoddělitelnost místa, různorodost každé realizace, dočasnost (netrvanlivost), neexistence vlastnictví. Jejich tvorbě by mělo předcházet důkladnější teoretické studium marketingu služeb, následované analýzou využitelnosti a udržitelnosti produktu, čímž se rozumí hlavně zjištění zájmu mezi potenciálními klienty. Při tvorbě produktu také zvažujte, jaké hodnoty očekávají potenciální zákazníci z využití produktu – jedni chtějí vzrušení a originální zážitky, další spolehlivost, klid a bezpečí, jiní chtějí mít pocit, že jdou s módou, vyžadují atrakce pro děti nebo čisté životní prostředí.
3.9 Tvorba produktu v místním cestovního ruchu Podle Hornerové a Swarbrooka (2003, s. 170) jakmile je na světě nápad, organizace jej musí zpracovat tak, aby byl komerčně využitelný. K tomu musí podniknout řadu kroků: 1. Vznik nápadu – organizace se musí snažit hledat nové nápady. Obvykle se objeví více nápadů, než organizace může využít, takže je na místě prověřovací a vylučovací proces, který ponechá ty nejvhodnější. 2. Prověřování – všechny nápady na nové produkty je třeba prověřit, zda jsou pro organizaci přijatelné. To může vyžadovat konzultace s odborníky nebo výzkum trhu u potenciálních zákazníků. Tato fáze má ukázat, zda jsou nápady vhodné pro daný trh. 3. Obchodní analýza – ukáže, zda vybrané nápady budou komerčně využitelné. K tomu je třeba odhad nákladů a jejich návratnosti, který povede k rozhodnutí, zda si organizace může dovolit pokračovat ve vývoji nového produktu. 4. Vývoj produktu – v této fázi se pracuje na prototypu produktu. U průmyslového zboží může jít o výrobu, který je potom prověřován. Organizace poskytující služby mohou připravovat prototypy svých nových produktů ve formě různých způsobů ilustrací, přičemž mohou být posuzovány některé nové hmotné prvky produktu, například nové uniformy personálu. 5. Zkušební marketing – je velmi důležitou fází vývoje produktu. Produkt nebo nápad jsou zkušebně nabízeny před vlastním komerčním zavedením na trh. V hotelovém řetězci by to mohlo znamenat vyzkoušení produktu v jednom z hotelů a sledování reakcí zákazníků. Tím organizace může ušetřit velké částky, které by byly 17
vynaloženy na konečnou realizaci v případech, kdyby produkt byl všeobecně odmítán. 6. Komercializace – je závěrečnou fází, ve které je produkt zaváděn na trh. Obvykle vyžaduje velké marketingové náklady na podporu výrobku nebo služby a jejich umísťování v povědomí zákazníků a získání jejich přízně.
3.10 Marketingový výzkum Marketingový výzkum lze podle Kozla (2006, s. 48) chápat jako systematické určování, shromažďování, analyzování a vyhodnocování informací týkajících se určitého problému, před kterým firma stojí. Správně provedený marketingový výzkum probíhá dle určitých zásad. Měl by fungovat jako vědecká metoda, která představuje takový přístup k rozhodování, kdy se zaměřujeme na objektivnost a systematičnost při ověřování nápadů dříve než jsou přijaty. Dle Součka a Fotra (2005, s. 35) je náplní marketingového výzkumu získávání, analýza a hodnocení informací o trhu a jeho okolí, zahrnující především takové faktory, jako je poptávka, konkurence, potřeby a chování zákazníků, konkurenční produkty a marketingové nástroje. McDaniel a Gates (1998, p. 5) konstatují, že marketingový výzkum je funkce, která spojuje spotřebitele, zákazníka a veřejnost s obchodníky prostřednictvím informací – údaje slouží k identifikaci a definování marketingové příležitosti a problému, vytváří, zdokonalují a vyhodnocují marketingové akce, sledují marketingové vystoupení a zlepšují pochopení marketingu jako procesu.
18
3.11 Druhy marketingového výzkumu 3.11.1 Primární a sekundární výzkum Podle Monzelové (2009, s. 35) je primární výzkum označován jako průzkum trhu v užším slova smyslu. Jedná se přitom o získávání nových poznatků o cílových skupinách, konkurentech, vývoji trhu atp. pomocí dotazování nebo pozorování účastníků trhu (klienti, obchodníci, pracovníci odbytu) nebo odborníků na trh (instituty, spolky, komory atd.). V rámci sekundárního výzkumu se využívá již existujících dat o trhu, např. ve formě studií, disertačních prací, článku nebo tiskových sdělení. Pro tento typ získávání sekundárních informací se také používá termín „průzkum od stolu“ (anglicky nazývaný „desk research“), protože výzkum trhu probíhá vlastně u vašeho pracovního stolu. Machková (2009, s. 45) uvádí dvě základní etapy marketingového výzkumu. První etapa se zaměřuje na sběr snadno dostupných základních informací. Jedná se o tzv. výzkum od stolu (desk research), který je založen na shromažďování a analýze sekundárních informací. Sekundární informace je možné čerpat jednak z interních zdrojů marketingového informačního systému (např. účetnictví, výroční zprávy, zprávy od prodejců) a dále ze zdrojů externích (informační databáze, statistiky, odborná literatura, informace poskytované specializovanými agenturami typu Czcech Trade, obchodními a průmyslovými komorami atp.). Velmi užitečné a snadno dostupné jsou elektronické informační zdroje a informace na internetu. Druhá etapa tzv. terénní (primární) výzkum (field research), spočívá v realizaci výzkumu v konkrétních podmínkách sledované země a používá se v případě, že sekundární data neposkytují dostatečné podklady pro rozhodování. Terénní výzkum je obvykle značně nákladný, protože pracuje s primárními informacemi, tj. informacemi, které nejsou veřejně dostupné a jsou získávány účelově pro potřeby řešení daného výzkumného záměru.
3.11.2 Kvantitativní výzkum a kvalitativní výzkum Dle Johnové (2008, s. 108) kvantitativní výzkum ověřuje teorie a hypotézy, snaží se popsat chování lidí v sociální realitě. Výsledky takových měření jsou pak zpracovány a interpretovány, např. s využitím statistiky. Kvantitativní se oprati kvalitativnímu výzkumu zaměřuje na rozsáhlejší společenské otázky a zkoumá tedy větší okruh informací. 19
Použití reprezentativních vzorků u kvantitativního výzkumu dovoluje vyslovit statistické závěry. Kvalitativní výzkum trhu je možno použít v těch případech, kdy nejde o stanovení kvantitativních prognóz, ale o hloubkový rozbor některých dílčích jevů, jak jednotlivci a skupiny nahlížejí, chápou a interpretují svět a jaké jsou jejich psychologické kvality. Jak uvádí Keller (2007, s. 476) kvalitativní výzkum obvykle vede k verbálním odpovědím spotřebitelů, v kvantitativním výzkumu se obvykle využijí různé typy škálových otázek, takže lze vytvořit číselné výstupy a souhrny. Podle Urbana (2008, s. 65) se kvantitativní výzkum zpravidla zaměřuje na větší část populace s důrazem na maximální reprezentativnost. Zpravidla se snaží vypovídat o tom, jak je nějaký znak v dané části populace zastoupen, nebo jaký postoj je možné u ní najít. Nejčastěji, ne však nutně, užívá metody dotazníkového šetření či standardizovaných rozhovorů. Ve své metodologii využívá zejména metod statistiky. Kvalitativní výzkum se intenzivněji zaměřuje na svůj objekt (tj. motivy, souvislosti a podobně). Snaží se nacházet vztahy mezi jednotlivými kategoriemi. Nejčastěji, ale opět ne bezvýhradně, užívá technik focus groups, hloubkových rozhovorů nebo techniku obsahové analýzy dokumentů.
3.12 Techniky marketingového výzkumu Kotler, Wong, Saunders, Armstrong (2007, s. 410) uvádějí následující techniky sběru primárních údajů: •
pozorování
•
dotazování - metoda dotazování může být přímá nebo nepřímá.
•
experiment
Dle Foreta, Stávkové a Váňové (2006, s. 25) se v případě technik marketingového výzkumu jedná o konkrétní způsob sběru primárních dat, umožňující evidovat výskyt jevů i chování lidí, ale také zjistit jejich názor, postoje a motivy. Základní tři techniky marketingového výzkumu představují dotazování, pozorování a experiment. Foret, Stávková a Váňová (2006, s. 25) dále uvádějí, že kontakt mezi dotazovaným a výzkumníkem může být přímý, bezprostřední jako je tomu v případě písemného zodpovídání našich otázek, nebo naopak zprostředkovaný tazatelem, vstupujícího mezi výzkumníka a respondenta jako je tomu při osobním (ústním) dotazování, nebo třeba telefonickém. 20
3.12.1 Dotazník Foret (2008, s. 105) konstatuje, že by dotazník měl být již na první pohled maximálně přitažlivý (vizuálně i obsahově). V úvodním oslovení by měl podtrhovat význam spolupráce, motivovat adresáta k zodpovězení otázek a vysvětlit postup vyplnění. Vhodná skladba dotaz nejen vyvolává, ale také pomáhá v dalším průběhu udržet zájem a pozornost respondentů. Jak celková koncepce, tak i jednotlivé otázky se musí týkat skutečně jen těch nejdůležitějších a nejpodstatnějších stránek sledované problematiky. Navíc by měli být formulovány jednoduše a jasně, neboť chybí přítomnost tazatele, který by mohl věc ozřejmit.
3.12.2 Tvorba dotazníku Machková (2009, s. 49) popisuje, že je při tvorbě dotazníku třeba především specifikovat nejen, na co a jak se budeme ptát, ale také způsob, jakým budeme data následně zpracovávat. Při koncepci dotazníku je nezbytné dodržovat zásadu, že se ptáme pouze na to, co je z hlediska cíle výzkumu důležité. To, co je takzvaně zajímavé, ale přitom nepodstatné, necháme stranou. O otázkách, jež jsou zaměřeny na problémy, které jsou předmětem výzkumu, se hovoří jako o meritorních otázkách. Při kvalitativních výzkumech jsou meritorními otázkami velmi často otázky otevřené, kdy si respondent volí způsob odpovědi sám a tazatel ji zaznamenává. Při kvantitativních výzkumech jsou meritorními otázkami většinou otázky uzavřené, kdy respondent vybírá pouze z předepsaných odpovědí, kdy lze využít různých statistických metod. Za jejich nedostatek se považuje to, že se respondentům vlastně vnucují určité varianty odpovědí, čímž může dojít ke zkreslování jejich názorů. Zkušenosti ukazují, že respondenti mají raději uzavřené otázky než otázky otevřené, kde musejí přemýšlet nad odpovědí. Řešením mohou být tzv. polozavřené otázky, kdy si respondent vybere některou z předepsaných variant odpovědi či formuluje vlastní odpověď v případě odpovědi typu „jinak“. Machková (2009, s. 51) dále říká, že nezanedbatelný vliv na úspěch výzkumu má stavba dotazníku jako celku. V jeho úvodu by dotazovaným měl být stručně vysvětlen význam šetření, význam jejich odpovědí pro úspěšnost daného výzkumu, a současně by měli být ujištěni o tom, že jejich individuální odpovědi budou použity pouze pro daný výzkum, že nebudou nikomu postoupeny ani nikde publikovány. Na druhé straně by jim měla být nabídnuta možnost získat výsledky šetření za celý soubor dotazovaných podniků. 21
Z otázek by se měly v úvodních částech dotazníku objevovat kromě kontaktních otázek ty meritorní, jejichž zodpovězení nečiní dotazovaným obtíže. Identifikační a analytické otázky, jež považuje většina dotazovaných za velmi jednoduché, je vhodné umístit až na závěr. Z hlediska návaznosti otázek je třeba vyvarovat se dvou extrémů: přeskakování od problému k problému, které tříští pozornost dotazovaných, a snahy po přísně logické stavbě dotazníku. Ta bývá někdy příčinou toho, že část dotazovaných pozná, které hypotézy mají být ověřovány, a podle toho formuluje své odpovědi. Nejvhodnější formou je patrně volná návaznost otázek. Nový a Surynek (2006, s. 270) říkají, že při sestavování dotazníku nebo scénáře rozhovoru a při tvorbě otázek musí výzkumník respektovat řadu pravidel sémantickopragmatických, sociolingvistických, sociálně-psychologických, logických, formálních i technologických. Jejich dodržení je dáno nikoliv soustavou ověřených postupů tvorby výzkumného nástroje, ale zejména zkušeností a předvídavostí výzkumníka a ověřením v předvýzkumu, který předchází vlastnímu šetření v terénu. Mezi důležitá pravidla při sestavování otázek dotazníku nebo scénáře rozhovoru patří, že otázky by se měly logicky odvíjet. Avšak tato logická posloupnost by neměla korespondovat s logickou posloupností výzkumného problému. Jinak řečeno respondent by neměl prohlédnout záměr autora dotazníku nebo scénáře.
3.13 Marketingový mix Pavlečka na marketing journal.cz (2008) uvádí, že se marketingový mix shrnuje pod takzvanými „čtyřmi P“: Produkt (product) Výrobek (případně služba), který dodáváte na trh. Tato kategorie zahrnuje spoustu dalších prvků. Produktem není pouze samotná věc, kterou prodáváte, ale je to také poskytovaný záruka, přidružený servis, obal a případně i zákaznická podpora. Celkově shrnujeme produkt pod pojem komplexní výrobek. Ten obsahuje tři vrstvy. První z nich je jádro, tím je samotný výrobek či služba. Nadstavbou nad touto vrstvou je obal, design, kvalita a značka. Třetí vrstvou je pak instalace, záruka, servis, úvěr, rychlost dodávky a záruka.
22
Cena (price) Nastavení cenové politiky produktu. Určuje spolu s první kategorií pozici mezi ostatními výrobky (luxusní, běžný nebo levný produkt). Cenová hladina produktu by měla odrážet snahu firmy o dosažení zisku nejen v krátkodobém hledisku – výsledná cena musí zahrnovat náklady na výrobu, vývoj a inovaci produktu, marketingovou komunikaci a další doplňkové služby. Propagace (promotion) Můžete mít skvělý produkt za výhodnou cenu, ale když o něm nebude nikdo vědět, bude uvedení na trh podstatně bolestnější, než při využití „třetího P“. Do propagace můžeme zařadit reklamu, podporu prodeje, public relations, direct marketing, osobní prodej. Distribuce (place) Úkolem
marketingu
je
zajistit
kvalitní
distribuci
produktu.
Účelem
je minimalizovat náklady s ní spojené. Nejde přitom jen o samotnou dopravu, ale o celý způsob, jak se produkt dostane k zákazníkovi. Pořídí si jej v supermarketu nebo jen ve specializované prodejně či na internetu? Na to odpoví poslední ze „čtyř P“. Rozlišujeme dvě verze distribuce. Ta je buďto přímá, jde tedy o situaci, kdy společnost dodává produkt nebo službu zákazníkovi přímo bez zprostředkování nějakým mezičlánkem. Druhá verze je nepřímá distribuce. Jednoúrovňová nepřímá distribuce například znamená, že mezi zákazníkem a výrobcem je jediný mezičlánek. Klasická dvouúrovňová varianta (výrobce+velkoobchod+maloobchod =>zákazník) na jednu stranu sice zvyšuje konečnou cenu pro spotřebitele, ovšem na druhu stranu může zajistit dobrou dostupnost produktu na trhu. Firmě odpadávají starosti s logistikou a vyjednáváním podmínek s velkým množstvím prodejců, jednoduše prodá svůj produkt distributorovi, který se o něj dále postará. Foret (2005, s. 90) poukazuje na to, že jednotlivé složky marketingového mixu se mohou ještě dále členit, a protože svým obsahem vytvářejí jednotný, homogenní systém, bývají často označovány termíny výrobkový, cenový, kontrakční, distribuční či propagační (komunikační) mix. Obvykle se člení následovně: Výrobek (produkt – Product) Výrobkový mix •
kvalita,
•
značka,
•
obal,
•
design. 23
Cena (prodejní cena - Price) •
cenový mix,
•
rabat,
•
platební podmínky,
•
úvěrové podmínky.
Distribuce (prodejní místo - Place) Distribuční mix •
distribuční cesty,
•
distribuční mezičlánky,
•
distribuční systémy,
•
fyzická distribuce.
Marketingová komunikace (propagace – Promotion) Komunikační mix •
reklama,
•
podpora prodeje,
•
public relations (vztahy s veřejností),
•
osobní prodej,
•
přímý (direct) marketing.
Foret a Foretová (2008, s. 35) dále uvádí, že marketing cestovního ruchu rozšiřuje základní, klasickou podobu marketingového mixu o další „4P“: people (lidé), packaging (vytváření nabídkových „balíčků“), programming (programování, či spíše s ohledem na užívaný smysl slova, tvorba projektů) a partnership (partnerství jako spolupráce, kooperace).
3.14 Projektový management Podle Locka (2007, p. 1) se projektový management vyvíjel k plánování, koordinaci a kontrole složitých a různorodých aktivit moderních průmyslových, obchodních a řídících změn a projektů v oblasti IT. Všechny projekty sdílejí jednu společnou vlastnost - projekce myšlenek a činností do nového úsilí. Ochrana, Pavel a Vítek (2010, s. 197) uvádějí, že projektový management označuje způsob řízení, pomocí něhož je možné zabezpečit realizaci požadovaných cílů. Definice 24
projektového managementu vychází z managementu (tj. vedení, řízení), který lze definovat jako proces řízení zabývající se koordinací zdrojů za účelem dosažení stanoveného cíle.
3.15 Projekt Newton (2008, s. 20) říká, že projekt je v zásadě způsob práce, způsob organizování lidí a způsob řízení úkolů. Je to styl koordinace a řízení prací. Od jiných stylů řízení ho odlišuje zejména to, že je úplně zaměřen na určitý výsledek a přestává být potřeba a je ukončen, jakmile je tohoto výsledku dosaženo. Za projekt lze dle Vebera a Srpové (2008, s. 144) považovat jakýkoliv sled činností a úkolů, které: •
mají specifický cíl, jež má být dosažen v určitých jasně stanovených mezích,
•
mají stanovený datum začátku a konce,
•
mají omezené zdroje financování,
•
vyžadují lidské i jiné zdroje (např. peníze, lidi, zařízení),
•
jsou víceúčelové (např. prolínají se několika funkčními útvary).
Veber a Srpová (2008, s. 144) dále uvádějí, že projekt lze chápat jako systematicky řízený sled činností vedoucích k dosažení stanoveného cíle při použití omezených zdrojů, v rámci omezeného časového limitu a omezeného stanoveného finančního rozpočtu. Projekt je podle Vymětala (2009, s. 39) souhrn aktivit zahrnujících plánování a řízení činností směřujících k dosažení stanoveného záměru.
25
3.16 Kategorie projektů Dle Němce (2002, s. 12) je účelné rozdělit projekty do určitých kategorií.
Tab. č. 1: Kategorie projektů Kategorie
Specifikace
projektů
unikátní, jedinečný, neopakovatelný, dlouhodobý, mnoho komplexní
činností, speciální organizační struktura, vysoké nároky, mnoho zdrojů, velký počet subprojektů apod. střednědobý, nižší rozsah činností, dočasné přiřazení pracovníků,
speciální
větší organizační jednotka, dekompozice na subprojekty, odpovídající zdroje a náklady malý projekt, krátkodobý (měsíce), jednoduchý cíl,
jednoduchý
vyhotovitelný jednou osobou, několik málo činností, využití standardizovaných postupů
Zdroj: Němec (2002, s. 12)
3.17 Postup procesu projektu Veber (2009, s. 258) shrnuje projektové činnosti do čtyř základních etap: •
vymezení zadání projektu
•
plánování projektu
•
realizace projektu
•
předání a vyhodnocení projektu
Chvalovský (2005, s. 23) popisuje postup realizace projektu následovně: •
výběr (iniciace) projektu
•
koncepce, plánování
•
realizace (implementace)
•
uzavření projektu („Go Live“)
•
audit projektu 26
Dle Svozilové (2006, s. 62) je pro řízení projektu typické, že komunikace, spolupráce a informační toky mezi jednotlivými skupinami procesů je soustředěna do dokumentů nebo jejich částí: •
Iniciace a zahájení projektu – předběžná definice předmětu projektu, hodnotící kritéria výběru dodavatele
•
Plánování projektu – plán projektu, dohody a kontrakty pro snížení rizik
•
Vlastní řízení v průběhu projektu – požadované změny, provedené změny
•
Monitorování a kontrola – schválené změny, souhrnné zprávy o stavu projektu
•
Uzavření projektu – schválený produkt, služba nebo jiný výsledek projektu
Doležal, Máchal a Lacko (2009, s. 154) tvrdí, že fáze projektu lze v nejobecnějším pojetí rozdělit na: •
Předprojektovou fázi (přípravná, definiční)
•
Projektovou fázi (realizační), pro popis konkrétního projektu je však toto rozčlenění až příliš hrubé. Proto se tato fáze obvykle ještě člení do podrobnějších fází řízení projektu, jako jsou např. – zahájení, plánování, vlastní realizace (implementace, občas označena také jako fáze fyzické realizace), ukončení
•
Poprojektovou fázi (vyhodnocování)
3.18 Sponzoring Dle Johnové (2008, s. 239) je sponzoring specifickým nástrojem marketingové komunikace. Z pohledu obecného marketingu se někdy řadí mezi nástroje PR. Firmy ho vnímají na pomezí publicity a reklamy a pro většinu kulturních neziskových organizací je základním vedlejším zdrojem prostředků na jejich aktivity. Sponzoring je obchodní transakce mezi rovnocennými subjekty, které vstupují do vzájemně rovnoprávného vztahu. Sponzor i sponzorovaný do tohoto vztahu investují a zároveň z něho nějakou hodnotu získávají. Sponzoring není transfer, nejedná se ani o mecenášství, dárcovství, nebo charitu, ale o vzájemně výhodný obchod, podporu aktivit vnější institucí nebo osobou ke vzájemnému prospěchu obou stran. Sponzoring má komerční přínos pro obě strany. Slovo sponzor pochází z latiny, jeho původní význam je rukojmí, učitel. S nadsázkou lze říci, že sponzor je do jisté míry rukojmím sponzorované organizace. Je závislý na její dobré pověsti i na tom, jak organizace bude plnit své sliby, především v oblasti publicity 27
a obcházení komunikačních bariér. Sponzor je ale z hlediska své finanční síly i ručitelem, respektive zárukou, že organizace je důvěryhodným partnerem Principem sponzoringu je podle Vymětala (2008, s. 296) obvykle finanční podpora nějaké akce, projektu, umění či vědy, vyvolávající pozitivní publicitu. Sponzorství je veřejná komunikace – prostřednictvím vhodně zvoleného a poté trvale posilovaného image, dobrého jména, kladného dojmu. Klíčem pro efektivní sponzoring jsou dobré nápady, užitečné projekty a jejich promyšlené dlouhodobé začlenění do jednotného firemního stylu. Sponzorství jako nástroje v budování dobrého jména je věc především dlouhodobá uvádí na sponzoring.cz (2009) Svoboda (2006, s. 142) tvrdí, že sponzoring je hojně využívaným nástrojem marketingových komunikací, zaměřeným na mediální podporu značky nebo jména sponzora. Nepatří v pravém smyslu do prostředků a forem public relations – u sponzoringu jde ponejvíce o publicitu. Měřítkem jsou zde hodnoty jako zafixování jména či značky sponzora. V mnoha případech však sponzoring vybočuje z mediálního zaměření a nabývá forem ucelených akcí PR pořádaných ve prospěch sponzorované instituce, organizace nebo osoby. De Pelsmacker, Geuensová a Van den Bergh (2003, s. 327) definují sponzorství jako investování peněz nebo jiných vkladů do aktivit, jež otevírají přístup ke komerčně využitelnému potenciálu, spojenému s danou aktivitou. Je to nástroj tématické komunikace,
kdy
sponzor
pomáhá
sponzorovanému
uskutečnit
jeho
projekt
a sponzorovaný pomáhá sponzorovi naplnit jeho komunikační cíle.
3.18.1 Sociální sponzoring Dále Svoboda (2006, s. 142) uvádí, že v mnoha případech sponzoring vybočuje z mediálního zaměření a nabývá forem ucelených akcí PR pořádaných ve prospěch sponzorované instituce, organizace nebo osoby. Taková aktivita má charakter sociálního sponzoringu: „ Pod sociálním sponzoringem rozumíme angažovanost podniku, která je zaměřena k naplnění společensko politických závazků.“ Jedná se o finančně nenáročné sponzoringy chápané jako určitý patronát vůči sponzorovanému. Tyto akce jsou také v českých poměrech naprosto nezbytné. Podle Nového a Surynka (2006, s. 196) se sociální sponzorství soustředí na podporu
užitečných
aktivit,
ve
kterých
finanční
podpora
státu
nedostačuje,
či se nerealizuje. Účelem tohoto typu sponzorování není tudíž publicita či reklama 28
především. Sponzor profituje až po delší době – ze známosti jména nebo pozitivního image.
3.19 Reklama De Pelsmacker, Geuensová a Van den Bergh (2003, s. 203) také uvádějí, že reklama může být definována jako „placená neosobní komunikace firem, neziskových organizací a jednotlivců, kteří jsou určitým způsobem identifikovatelní v reklamním sdělení a kteří chtějí informovat nebo přesvědčovat osoby, patřící do specifické části veřejnosti, prostřednictvím různých médií. Reklama je dobrým nástrojem marketingové komunikace k informování a přesvědčování lidí, bez ohledu na to, zda se podporuje produkt, služba nebo nápad. Dle Mikeše a Vysekalové (2007, s. 14) existuje mnoho definic reklamy, ale to, co mají společné je, že jde o komunikaci mezi zadavatelem a tím, komu jsou nabízený produkt či služba určeny, prostřednictvím nějakého média s komerčním cílem. Reklama je nezbytnou a dnes již samozřejmou součástí tržního hospodářství. Její funkcí je informovat spotřebitele o nabídce zboží a služeb, oslovovat stávající i nové zákazníky a samozřejmě se snažit prodat nabízené zboží. Na Sagit.cz (2009) uvádí, že reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak. Keller (2007, s. 313) reklamu definuje jako jakoukoli placenou formu neosobní prezentace myšlenek, zboží či služeb identifikovaným sponzorem. Dle Kotíkové a Schwartzhoffové (2008, 74) je důležitá volba příslušného reklamního média. V cestovním ruchu se nejčastěji setkáváme s reklamou v následujících médiích: •
vlastní tištěné materiály
•
tištěné seriály jiných subjektů
•
reklama v tisku
•
televizní reklama
•
rozhlasová reklama 29
•
outdoorová média
•
internet
Foret (2008, s. 243) ve své knize uvádí, že cíle reklamy lze vymezit jako: • informativní • přesvědčovací • připomínací Foret (2008. s 255) dále uvádí, že při definování cílů reklamy bychom si měli všímat následujících „6M“: 1. V čem spočívají přínosy nabízených produktů (Merchandise – zboží) 2. Jaké zákazníky má reklama oslovit? (Markets – trhy) 3. Proč by lidé měli produkt kupovat? (Motives – motivy) 4. Co jsou pro zákazníky klíčové informace a sdělení? (Messages – sdělení) 5. Jakými prostředky mají být zákazníci osloveni? (Media – sdělovací prostředky) 6. Jakým způsobem bude výsledek komunikace měřen? (Measurements – měření)
30
4. Praktická část V rámci praktické části práce je uvedena krátká charakteristika města Moravský Krumlov. Praktická část práce je zaměřena na vyhodnocení stávající situace v oblasti akcí pořádaných pro děti, které se konají v Moravském Krumlově. V další části se autor zaměřuje na zpracování dotazníkového šetření, které se zabývalo zjišťováním požadavků na pořádání akcí pro děti. Následně budou rozebrány výsledky, které mají největší vliv na sestavení návrhu akce. Ostatní výsledky výzkumu jsou uvedeny v příloze. Na základě výsledků získaných z dotazníkového šetření je vypracován návrh projektu, ve kterém je zahrnut finanční rozpočet, způsob hrazení výdajů a doporučený způsob reklamy navrhované akce. V závěrečné části práce bude uvedena ekonomická analýza.
4.1 Charakteristika města Moravský Krumlov Město Moravský Krumlov má šest tisíc obyvatel a leží přibližně 35 km severovýchodně od Znojma. Podle vymezení agentury CzechTourism leží v turistickém regionu Jižní Morava – oblast Znojemsko a Podyjí. Geograficky je to však hranice s oblastí Brna a okolí. Turistická funkce zde nebyla plně rozvinuta, protože je zde převážně zemědělské využití území.
4.2 Průzkum stávající situace v oblasti akcí pro děti v roce 2009 4.2.1 Akce pořádané v roce 2009 V roce 2009 bylo v Moravském Krumlově uskutečněno přibližně kolem 50 kulturních akcí. O některých jsou informace uvedeny na internetových stránkách města, ostatní byly hodnoceny z vlastní zkušenosti autora. Převážně se jednalo o koncerty a vystoupení skupin z Moravského Krumlova i z jiných měst a obcí, o divadelní vystoupení nebo jiné kulturní události. Mezi těmito akcemi je rodičům s dětmi určená asi jedna čtvrtina, která představuje kolem třinácti akcí na celý Moravský Krumlov a jeho část Rakšice, vzdálenou od centra 31
města asi 2 km. Většina ostatních dětských programů byla uskutečňována v rámci tzv. školních pořadů, které žáci škol absolvovali v době výuky, jednalo se o vystoupení divadelních souborů a vzdělávací programy. Akce pro děti, které byly realizovány v roce 2009, jsou letní dětské tábory, mezi nimiž byly i dva příměstské, také akce s názvem Střelnice Cross nebo maškarní karneval, které organizoval Dům dětí a mládeže Moravský Krumlov. Nevýhodou těchto událostí je, že byly omezené kapacitou a rodiče museli děti nahlašovat s určitým časovým předstihem. Pořádaly se akce v Rakšicích, které byly již zmíněny výše. Zde se mohli rodiče s dětmi zúčastnit například sportovního dne nebo vítání léta, kde byly pro děti přichystány sportovní soutěže. S přihlédnutím k tomu, že tyto akce byly v Rakšicích, nebyl počet návštěvníků tak velký, jako je tomu při pořádání programů přímo ve městě. V centru Moravského Krumlova se konaly akce, jako jsou Malování na náměstí pro děti všech věkových kategorií, akce s názvem Zaparkujte s dětmi v parku, kde již v tomto roce byly připraveny akce pro všechny věkové kategorie. Tato akce byla spíše formou zhlédnutí zajímavých vystoupení, vyzkoušení si adrenalinových aktivit, plnění úkolů. Pro děti nebyly připraveny soutěže apod. Akci také organizoval Dům dětí a mládeže Moravský Krumlov. Pro děti od 3 do 10 let byl v srpnu pořádán Malý festival loutky, který realizuje mikroregion Moravskokrumlovsko již třetím rokem. Začátek představení byl vždy v 18:00, což je na zábavu pro menší děti nevyhovující čas. Tradiční je turistický pochod „Krumlovská 36“, který se koná každým rokem v polovině června. Jedná se o turistický pochod s pěti trasami pro pěší a čtyřmi trasami pro cyklisty. Postupně se rozšířil i o pěší stezky pro rodiče s dětmi s názvem za Mravenečkovým dobrodružstvím. Ke zjištění toho co v Moravském Krumlově chybí v oblasti akcí pro děti, byl uskutečněn marketingový průzkum. Na rozdávaný dotazník odpovídaly rodiče dětí z Moravského Krumlova i z blízkého okolí, mohli tak vyjádřit své názory a připomínky, případně žádosti k akcím.
4.2.2 Předmět výzkumu Předmětem výzkumu je zjištění spokojenosti a požadavků na pořádání dětských akcí
v Moravském
Krumlově.
Dotazníkové
šetření
proběhlo
od 1. března do 18. března 2010, bylo prováděno formou nepřímého dotazování. 32
v období
Dotazníky byly rozdány k vyplnění pro rodiče do základních a mateřských škol v Moravském Krumlově, kam byly také po vyplnění vráceny. Byly to dvě základní školy, ZŠ Ivančická, ZŠ Klášterní a mateřská škola Husova se dvěma odloučenými pracovišti. Dotazník obsahoval celkem 10 otázek. Jedna z otázek byla otevřená, kde mohli respondenti vyjádřit svůj názor. Ostatních devět otázek bylo uzavřených a nabízely několik variant odpovědí. Celkem bylo rozdáno 350 kusů dotazníků a vráceno bylo celkem 189 dotazníků, návratnost tedy činí 54 %. Struktura zkoumaného souboru vypadá následovně: Místo bydliště Moravský Krumlov přilehlé obce (do 15 km)
Pohlaví 78 % 22 %
žena muž
83 % 17 %
Vzdělávací instituce, které navštěvují děti dotazovaných respondentů ZŠ Ivančická
28 %
ZŠ Klášterní
46 %
MŠ Husova
11 %
MŠ Husova – odloučené pracoviště ul. Palackého
8%
MŠ Husova – odloučené pracoviště ul. S. K. Neumanna
7%
4.2.3 Zpracování výsledků výzkumu Z výsledků průzkumu jsou za hlavní vybrány následující čtyři grafy, které mají významný vliv při zpracování návrhu akce. Z hlediska finanční stránky je důležité zjistit, zda jsou rodiče nebo jiné dospělé osoby ochotni zaplatit vstupné a pokud ano, v jaké finanční výši by se suma pohybovala. Tato skutečnost má vliv na rozpočet návrhu akce, ve smyslu, do jaké míry je zapotřebí oslovovat sponzory a dárce. Další dva grafy jsou klíčové při řešení otázky, kdy má být akce realizována, zda o víkendu nebo ve všední den. Záměrem této otázky bylo zjistit, zda jsou rodiče či jiné dospělé osoby, které budou děti doprovázet, ochotny zaplatit vstupné na pořádanou akci.
33
Graf č. 1
Ochota zaplatit vstupné Byli byste ochotni zaplatit vstupné?
50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
45%
45%
rozhodně ano
spíše ano
3%
3%
4%
spíše ne
rozhodně ne
nevím, nedokáži říct
Zdroj: Vlastní práce
V odpovědích na otázku, zda jsou návštěvníci ochotni zaplatit vstupné, jsou odpovědi s velkou převahou kladné, odpovědělo na ni 169 respondentů. Pouze 12 respondentů odpovědělo na dotaz záporně a 8 se jich nedokázalo rozhodnout. Pro návrh akce má takový výsledek význam z hlediska finančního. Jako jeden z faktorů by vstupné při sestavování plánu ovlivnilo část výdajů, která by jím mohla být zaplacena. Jaká výše by byla uplatněna, ale závisí i na dalších faktorech, jako je mimo jiné počet návštěvníků. Na otázku jestli jsou návštěvníci akce ochotni zaplatit vstupné, navazuje další otázka. Ve které se výzkumník snaží zjistit, v jaké výši by tato částka byla, v případě ochoty zaplatit vstupné. Graf č. 2
Částka za vstupné Pokud byste byli ochotni zaplatit, jakou částku?
70%
60%
60% 50% 40% 30%
23% 15%
20% 10%
2%
0% do 50 Kč
51 - 70 Kč
71 - 100 Kč
Zdroj: Vlastní práce 34
více než 100 Kč
Z grafu je zřejmé, že většina respondentů je ochotna zaplatit vstupné do výše 50ti Kč, odpovědělo na ni takto 110 respondentů. Více než 100 Kč by zaplatili pouze 4 respondenti z celkového počtu 189 dotazovaných. Se skutečností, že většina respondentů by zaplatila nejnižší sumu, může souviset i to, že lidé nevědí, co by mohli od takové akce očekávat a za co by peníze dávali. Příčinou také může být ekonomická situace rodin. Cílem dalších dvou otázek bylo vyhodnotit, kolik dotazovaných by akci preferovalo spíše ve všední den a kolik by jich navštívilo akci pořádanou o víkendu.
Graf č. 3
Akce ve všední den Uvítali byste takovou akci ve všední den?
70%
64%
60% 50% 40% 30% 20% 10%
15%
12%
6%
3%
0% rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
nevím, nedokáži říct
Zdroj: Vlastní práce
Z grafu vyplívá, že pouze 15% (29 respondentů) by navštívilo takovou akci, pokud by se konala ve všední den. 64% (148 respondentů) by takovou akci v týdnu nepreferovala. Záporné odpovědi mohou být způsobeny především tím, že většina rodičů je pracovně vytížena. Dalším důvodem by mohlo být, že děti navštěvují ve všední den řadu zájmových kroužků a nemohly by tak navštívit akci.
35
Graf č. 4
Akce o víkendu Uvítali byste takovou akci o víkendu?
70% 60%
59%
50% 36%
40% 30% 20% 10%
2%
1%
2%
spíše ne
rozhodně ne
nevím, nedokáži říct
0% rozhodně ano
spíše ano
Zdroj: Vlastní práce
Z výsledků šetření je zřejmé, že akci pořádanou o víkendu by navštívilo více lidí. Cekem 179 respondentů odpovědělo na otázku, zda by akci uvítali o víkendu, kladně. Pro návrh akce vyplívá jak z grafu č. 4, tak i z předešlého grafu č. 3, že většinu akcí je vhodné dělat o víkendu. Je to dáno tím, že lidé jsou doma, většina z nich nemá pracovní povinnosti a mají proto více času i lepší náladu pro zúčastnění akce. Záporně odpovědělo jen velmi nízké procento respondentů.
4.2.4 Výsledky výzkumu Z výzkumu na závěr vyplívá, že nejvíce vyplněných a použitelných dotazníků bylo vráceno ze ZŠ Klášterní, další byla ZŠ Ivančická a poté MŠ Husova s jejími odloučenými pracovišti. Na dotazníky s převážnou většinou odpovídaly ženy, jak je zřejmé z druhé identifikační otázky, která je uvedena v kapitole 4.2.2 Předmět výzkumu. Na otázku zda navštěvují rodiče s dětmi akce jim určené, odpovědělo kladně 148 respondentů, jak jde vidět v grafu č. 5, který je uveden v příloze č. 2, této práce. Vzhledem k tomu, že takto odpověděla více než polovina dotazovaných, na návrh akce to má pozitivní vliv. Díky této informaci by se lépe odhadovalo, kolik lidí by takovou akci navštívilo, jaký mohl být rozpočet, kolik by si pořadatelé měli přichystat například cen, které by dostávali děti za soutěže. Dále takové informace ovlivní kolik je zapotřebí přichystat občerstvení, samozřejmě také kolik lidí je třeba při asistenci soutěží a další důležité poznatky. 36
Z výsledů čtyř grafů, které jsou uvedeny v předchozí kapitole, pro návrh akce vyplívá, že vstupné na akci by se mělo pohybovat v rozmezí kolem 50 Kč, aby byly splněny požadavky návštěvníků a oni tak spatřovali vstřícný přístup ze strany pořadatelů. Tato skutečnost má vliv i na propagaci akce, kde by bylo zdůrazněno nízké vstupné, které by oslovilo více lidí. Dále z výsledků průzkumu plyne, že je vhodné dělat akci o víkendu, tento čas preferovalo vyšší procento respondentů. V jediné otevřené otázce, ke které je určený graf č. 7 v příloze č. 2, pomocí které se výzkumník snažil zjistit, co ve městě nejvíce chybí v oblasti akcí pro děti, se objevovaly názory, že občané Moravského Krumlova i lidé z přilehlých obcí by zde rádi navštěvovali plavecký bazén nebo koupaliště a akce, které by se tam pořádaly. Ostatní respondenti vyjádřili požadavek na více kulturních akcí pro děti, kde by se objevovaly známé tváře.
4.3 Vlastní návrh V rámci této kapitoly je na základě marketingového výzkumu a podle informací získaných z marketingové strategie cestovního ruchu města Moravský Krumlov sestaven návrh akce, který má pomoci zvýšit zájem o návštěvnost města ze strany rodičů s dětmi. Návrh je zpracován dle postupu uvedeného v teoretické části práce. Je zde charakteristika navrhované události, dále obsahuje dokumentaci k pořádané akci, plán průběhu akce a kalkulaci. Z oblasti marketingové komunikace jsou zde také navrženy možnosti sponzorství a reklamy.
4.3.1 Vznik nápadu a složení cílových osob Možnost zpracovat návrh akce pro děti vychází ze zhlédnutí marketingové strategie cestovního ruchu města Moravský Krumlov. Ve studii je uvedeno, že ve městě by se mělo pokračovat v aktivitách, jako je pořádání kulturních a společenských akcí v průběhu roku. Je však označeno za nedostačující pořádání akcí a událostí pro děti. Jsou tam také navrženy zajímavé nápady, které ve městě prozatím žádná organizace nerealizovala. Při úvaze autora nad tím, co ve městě chybí, bylo stanoveno, že v akcích pro děti by se prosadila drakiáda, která se tam v současnosti nekoná. Tento druh zábavy by mohl být úspěšný z toho důvodu, že by se jej účastnili rodiče s dětmi i nižšího věku zejména od 3 do 11 let a právě pro tuto skupinu ve městě chybí zájmy a akce. Na základě této 37
myšlenky byla vymyšlena akce s názvem Drakiáda dráčka Mráčka. Jako součást návrhu akce je brána v úvahu i spolupráce při realizaci s Domem dětí a mládeže v Moravském Krumlově, který pomůže zajistit pomůcky k pořádání soutěží. Jak je zřejmé z předchozích kapitol, cílové osoby pro návrh jsou rodiče s dětmi. Na otázku, zda by byla tato akce při realizaci navštívena a na další otázky, které bylo důležité znát pro uskutečnění akce, odpovídali rodiče v rozdávaném dotazníku.
4.3.2 Prověřování Nápad na nový produkt je potřeba pro organizátory prověřit, aby bylo možno efektivně navrhnout plán, kterým se budou při realizaci akce řídit. Zapotřebí je zjistit, zda by lidé tuto akci navštívili, jestli jsou ochotni zaplatit vstupné a zda by tuto akci uvítali o víkendu nebo ve všední den a další otázky související s návrhem. Tomuto tématu jsou již podrobně věnovány kapitoly 4.2.2 Předmět výzkumu, 4.2.3 Zpracování výsledků výzkumu a 4.2.4 Výsledky z výzkumu. Zde jsou informace uspořádány přehledně do grafů a také je tam popsáno, co z výsledků výzkumu pro návrh vyplívá, jestli je výhodné a užitečné akci realizovat. Fáze prověřování má ukázat, zda jsou nápady vhodné pro obě strany, jak návštěvníků, tak organizátorů.
4.3.3 Vývoj produktu a jeho plán Tato kapitola se zabývá dokumentací navrhované akce. Je zde uveden hrubý plán úkolů, které je potřeba pro realizaci akce zařídit. Nachází se v něm, kdo je pověřen jejich provedením a do jaké doby musí být tyto úkoly splněny. V další části je zařazen seznam konkrétně stanovených úkolů pro zaměstnance a také plán průběhu akce. Jako nejvýhodnější a z hlediska bezpečnosti dětí jako nejlepší bylo navrženo místo konání akce na kopci Floriánek, který se nenachází v blízkosti silnic. Děti budou mít v rámci zahájení akce přehlídku draků, kde se bude hodnotit nejhezčí drak. Moderátor akce vybere pětičlennou porotu, která se bude skládat z náhodně vybraných rodičů, a ti zvolí nejhezčího draka za rodičovskou porotu. Následně bude vybráno náhodně pět dětí, kteří budou vybírat nejhezčího draka za dětskou porotu. Po zahájení akce už budou probíhat různé soutěžní úkoly, které budou děti na příslušných stanovištích po dobu akce plnit a před koncem akce budou vyhlášeni vítězové a budou jim předány ceny a diplomy. Celá akce bude doprovázena kapelou Dreams a moderátorem při vyhlašování soutěží. 38
Občerstvení bude vyřešeno formou opékání párků nad ohněm, které si mohou účastníci donést sami nebo budou k zakoupení ve stánku. Ve stánku bude také možnost zakoupit pití a sladkosti pro děti. Během celé akce budou přítomni u každého stanoviště i u stánku s občerstvením pověřené osoby. Celý podrobný program přádání akce bude uveden v další části této práce
4.3.3.1 Dokumentace akce
Místo konání akce:
kopec Floriánek v Moravském Krumlově
Pořadatel/pomocní asistenti: pořadatel, moderátor, šest asistentů jako pomocné síly Cíl akce:
přilákat do Moravského Krumlova více návštěvníků, zlepšit kulturní dění pro rodiče s dětmi ve městě a to zvýšením nabídky akcí pro děti a samozřejmě také pobavit účastníky
Plánovaná akce:
Drakiáda dráčka Mráčka - soutěžní odpoledne s živým hudebním vystoupením
Organizační schůzka:
7. srpna 2010, přítomni budou pořadatel, moderátor a šest asistentů
Doba konání akce:
sobota 11. září 2010, začátek je naplánován na 13:00, konec 18:00
Hosté:
je očekáváno cca 160 účastníků akce, odhadovaný počet vychází z uskutečněného marketingového výzkumu
Nápoje:
limonáda - dva druhy, voda, čaj k zakoupení, zajistí pořadatelé
Občerstvení:
párky na opékání nad ohněm, vlastní účastníků nebo k zakoupení na místě, sladkosti k zakoupení na místě, zajistí pořadatelé
Živá hudba:
osmičlenná hudební skupina Dreams
Vstup:
vstupné ve stanovené výši 55 Kč
Rozdělení práce:
pořadatel rozdělí úkoly do 11. srpna 2010 (seznamy úkolů a plán průběhu akce)
Další schůzka:
21. srpna 2010
Kontrola výsledku: po akci: ● při odchodu účastníků zjistit jejich hodnocení akce •
zjistit, zda se vyskytly chyby a jaké byly jejich důsledky
•
analýza silných a slabých stránek 39
4.3.3.2 Hrubý plán úkolů Tab. č. 2: Hrubý plán úkolů - Akce Drakiáda dráčka Mráčka - soutěžní odpoledne s živým hudebním vystoupením Činnosti
11. 9. 2010
Kdo (s kým)
(Do) kdy
Povolení akce a oznámení o pořádání
Katka
21. 8. 2010
Zajištění sponzorů
Katka
4. 9. 2010
Vstupenky
Ilona
4. 9. 2010
veřejně přístupné akce
Zajištění mobilních toalet
Pronájem pódia Zajištění příjmu elektřiny
Katka
Lukáš moderátor
28. 8. 2010
28. 8. 2010
Katka
8. 9. 2010
Ilona
21. 8. 2010
Kde
Poznámky/ splněno
MÚ Moravský Krumlov Moravský Krumlov Papírnictví JAŠOVI Firma TOI TOI Brno
300 ks na 11. 9. 2010 s příslušnými službami
firma Volf Brno
REKLAMA Plakáty tisk a vyvěšení
Inzerát do novin
Internetová reklama Reklama v městském rozhlase
Lukáš moderátor Lukáš moderátor Ilona
Firma PRINT24
míčky, prohazovací drak
Hedvika, Michal
6 dnů, 100 ks
čtrnáctideník 28. 8. 2010
Zrcadlo čtrnáctideník
21. 8. 2010
21. 8. 2010
Zrcadlo MÚ Moravský
dvakrát 3. 9. a
Krumlov
10. 9. 2010
POMŮCKY K SOUTĚŽÍM, DEKORACE Značky na trasu,
formát A3 do
DDM 10. 9. 2010
Moravský Krumlov
40
Diplomy – tisk
Ilona
10. 9. 2010
Hedvika,
Odměny za výhry
Michal
Sestavení pódia na
firma Mravenec
od sponzorů,
10. 9. 2010
nakoupené
Michal, Lukáš 11. 9. 2010
kopec Floriánek
Osmičlenná hudební
Lukáš -
Moravský
skupina Dreams
moderátor
hudbu, umístění toalet
15 ks
do 12:00
HUDBA
Skupina
Rozestavení aparatury
Dreams
14. 8. 2010
11. 9. 2010
Krumlov kopec Floriánek
do 12:00
OBČERSTVENÍ Nápoje nákup, obsluha
Lucie, Žaneta
11. 9. 2010
Jídlo nákup, obsluha
Lucie, Žaneta
11. 9. 2010
hypermarket, kopec Floriánek hypermarket, kopec Floriánek
do 12:00
do 12:00
Zdroj: Vlastní práce
4.3.3.3 Seznam úkolů pro zaměstnance
V každém seznamu jsou uvedeny jednotlivé úkoly, které mají dané osoby zařídit.
Tab. č. 3: Seznam úkolů pro zaměstnance - Akce Drakiáda dráčka Mráčka - soutěžní odpoledne s živým hudebním vystoupením Jméno: Katka Činnosti
11. 9. 2010 (Do) kdy
S kým
Poznámky
Povolení akce a oznámení o pořádání veřejně
21. 8. 2010
samostatně
Zajištění sponzorů
4. 9. 2010
samostatně
Zajištění mobilních toalet
28. 8. 2010
samostatně
Zajištění příjmu elektřiny
8. 9. 2010
samostatně
přístupné akce
Zdroj: Vlastní práce 41
na 11. 9. 2010 s příslušnými službami
Tab. č. 4: Seznam úkolů pro zaměstnance - Akce Drakiáda dráčka Mráčka - soutěžní odpoledne s živým hudebním vystoupením Jméno: Lukáš - moderátor Činnosti
11. 9. 2010
(Do) kdy
S kým
Inzerát do novin
28. 8. 2010
samostatně
Internetová reklama
21. 8. 2010
samostatně
Sestavení pódia na hudbu
11. 9. 2010
s Michalem
14. 8. 2010
samostatně
28. 8. 2010
samostatně
Osmičlenná hudební skupina Dreams Pronájem pódia
Poznámky
do 12:00
firma Volf - Brno
Zdroj: Vlastní práce
Tab. č. 5: Seznam úkolů pro zaměstnance - Akce Drakiáda dráčka Mráčka - soutěžní odpoledne s živým hudebním vystoupením Jméno: Ilona Činnosti Plakáty tisk a vyvěšení
11. 9. 2010 (Do) kdy
S kým
Poznámky formát A3 do 6 dnů,
21. 8. 2010
samostatně
21. 8. 2010
samostatně
dvakrát 3. 9. a 10. 9.
Vstupenky
4. 9. 2010
samostatně
300 ks
Diplomy – tisk
10. 9. 2010
samostatně
15 ks
Reklama v městském rozhlase
100 ks
Zdroj: Vlastní práce
Tab. č. 6: Seznam úkolů pro zaměstnance - Akce Drakiáda dráčka Mráčka - soutěžní odpoledne s živým hudebním vystoupením Jméno: Hedvika Činnosti Značky na trasu, míčky, prohazovací drak Odměny za výhry
11. 9. 2010 (Do) kdy
S kým
10. 9. 2010
s Michalem
10. 9. 2010
s Michalem
Zdroj: Vlastní práce 42
Poznámky
od sponzorů, nakoupené
Tab. č. 7: Seznam úkolů pro zaměstnance - Akce Drakiáda dráčka Mráčka - soutěžní odpoledne s živým hudebním vystoupením Jméno: Michal Činnosti Značky na trasu, míčky,
11. 9. 2010 (Do) kdy
S kým
10. 9. 2010
s Hedivkou
Odměny za výhry
10. 9. 2010
s Hedvikou
Sestavení pódia na hudbu
11. 9. 2010
s Lukášem
prohazovací drak
Poznámky
od sponzorů, nakoupené do 12:00
Zdroj: Vlastní práce
Tab. č. 8: Seznam úkolů pro zaměstnance - Akce Drakiáda dráčka Mráčka - soutěžní odpoledne s živým hudebním vystoupením Jméno: Lucie Činnosti
11. 9. 2010 (Do) kdy
S kým
Poznámky
Nápoje nákup, obsluha
11. 9. 2010
s Žanetou
do 12:00
Jídlo nákup, obsluha
11. 9. 2010
s Žanetou
do 12:00
Zdroj: Vlastní práce
Tab. č. 9: Seznam úkolů pro zaměstnance - Akce Drakiáda dráčka Mráčka - soutěžní odpoledne s živým hudebním vystoupením Jméno: Žaneta Činnosti
11. 9. 2010 (Do) kdy
S kým
Poznámky
Nápoje nákup, obsluha
11. 9. 2010
s Lucií
do 12:00
Jídlo nákup, obsluha
11. 9. 2010
s Lucií
do 12:00
Zdroj: Vlastní práce
43
4.3.3.4 Plán průběhu akce
V této kapitole je uveden přesný rozpis činností uvedený po hodinách.
Tab. č. 10: Plán průběhu akce - Akce Drakiáda dráčka Mráčka – soutěžní odpoledne s živým hudebním vystoupením Kdy
Co
Kdo s kým
10 h
příprava pódia pro skupinu
Lukáš, Michal
11 h
příprava ohniště, nápojového stánku
Lucie, Žaneta
11 h
vyvěšení seznamu sponzorů a jejich reklamy
Ilona
11 h
přichystání soutěžních stanovišť
Hedvika, Michal, Hana
11:15 h
přichystání stupňů vítězů, diplomů, výher
Ilona, Hana
připravení aparatury, zkouška zvuku,
moderátor – Lukáš,
domluva moderátora a skupiny
skupina Dreams
12:00 h
příprava místa k vybírání vstupného
Ilona, Hana
12:30 h
kontrola
Katka
11:30 h
13:00 h
13:30 h 14:15 h
příchod účastníků, zahájení dětské akce, úvodní slovo pořadatele, zahájení hudbou přehlídka draků a vyhlášení průběhu soutěže o nejhezčího draka
Katka
moderátor Lukáš
vyhlášení výherců soutěže o nejhezčího draka moderátor Lukáš pouštění draků a hodnocení soutěže nejvýše
14:30 – 17:00 h
létajícího draka, průběh ostatních soutěží tj. prohazování míčků, procházení trasy
zapojení všech osob
s drakem na rychlost, hudba 17:30 h
17:30 – 18:00 h 18:15 h
vyhlášení výherců nejvýše létajícího draka a nejrychleji prošlé trasy, hudba zábava dětí s rodiči, hudba, pouštění draků, pokračování v hrách již ne o ceny závěr, konečný úklid
moderátor Lukáš
zapojení všech osob všichni pořádající
Zdroj: Vlastní práce
44
4.3.4 Marketing a komercializace Sponzorování představuje významný prostředek k zabezpečení finančních zdrojů, tomu je také věnována tato kapitola. Jsou zde označeny všechny organizace, které se podílí na financování akce. U sponzorování akcí existují i možnosti, které lze sponzorovi nabídnout. Např. může využít reklamních možností a to jak u vstupenek, reklamy v přestávkách, umístění loga sponzora nebo označení jako hlavního sponzora akce. Jak již bylo naznačeno, reklamě se bude věnovat další část této kapitoly. Je v ní uvedeno jakým způsobem se o akci budou moci dozvědět obyvatelé i návštěvníci města. Dále jsou uvedeny použité formy reklamy.
4.3.4.1 Sponzorství V případě této akce se bude jednat o tzv. sociální sponzoring, který se zabývá mimo jiné akcemi, které jsou spojeny s nižší organizační náročností, jako je tomu v případě návrhu této akce. Prostřednictvím toho způsobu sponzoringu, si organizace nejen dělají reklamu, ale také posilují „dobré jméno“ v očích účastníků, zvyšují povědomí o firmě u veřejnosti, nebo pokud je to v souvislosti s předmětem podnikání firmy, mohou vytvořit propagační materiály, kde budou uvedeny např. fotky z akcí apod. Sponzorské dary pro takovou akci mohou být poskytovány v různých formách, buď jako finanční obnos, poskytnutí svých služeb nebo zakoupení movitých věcí. Sponzoři pro tuto akci byli osloveni především v Moravském Krumlově. Jedná se o velké podnikatelské subjekty, drobné podnikatele, ale na akci také přispěje město Moravský Krumlov. Z hlediska organizace, která sponzoruje akci, se dají rozdělit na příspěvky od podnikatelských subjektů a na příspěvky od sféry orgánů státní správy. Pokud se sponzoři nebo jejich zástupci nějak osobně podílí na akci nebo jsou jejími hosty lze předpokládat, že ve většině případů budou akci sponzorovat pravidelně, pokud příspěvek bude přijat pasivně, nebude mít sponzor důvod pro sponzorování akce v dalších pořádaných ročnících.
45
Tab. č. 11:
Seznam sponzorů a poskytnutá částka sponzorský dar
sponzor
finanční Město Moravský Krumlov
nefinanční
34 000 Kč
GE Money Bank pobočka Moravský
2 000 Kč
Krumlov Česká spořitelna, a. s. pobočka Moravský
1 500 Kč
Krumlov Saint – Gobain Vertex, s. r. o.
2 000 Kč
Jednota spotřební družstvo Moravský
1 000 Kč
Krumlov Jatky Moravský Krumlov, spol. s r. o.
1 500 Kč
Stavební firma OSP, s. r. o.
1 000 Kč omalovánky, fixy, pastelky, samolepky,
PAPÍRNICTVÍ – JAŠOVI s. r. o.
pera PEKÁRNA Ivanka, s. r. o.
1 000 Kč hrníčky, ozdobné
Květinářství Ludmila Dvořáková
dekorace
KOSMETICKÝ SALON Lenka Vespalcová
500 Kč
Cykloservis Novotný Pavel
1 000 Kč
Knihkupectví Na Zámecké
500 Kč
Vladislav Vespalec – stolařské práce
1 000 Kč
EURONICS ELEKTRO HANZEL
1 000 Kč
KOBERCE M, s. r. o., pobočka Moravský
500 Kč
Krumlov Oděvy a textil OÁZA
1 500 Kč
Celkem
50 000 Kč
Zdroj: Vlastní práce
Při zahájení akce bude poděkováno všem sponzorům a jejich reklamní materiály a loga budou v průběhu akce umístěny na viditelném místě. Protože se jedná o akci, která je uskutečňována pro děti, nepožadují společnosti a organizace sepsání sponzorské 46
smlouvy, ve které by bylo uvedeno, jaké příjmy pro svoji společnost očekávají při sponzorování akce. Vycházejí z prvotní zakládající myšlenky o sponzoringu, kde nebyla očekávána žádná návratnost z investovaných prostředků. Dary poskytují pouze za účelem reklamy a podpory image svojí společnosti, s čím souvisí druh sponzoringu, který je uveden výše.
4.3.4.2 Reklama akce Jelikož se jedná o návrh nové akce, bude použita reklama informativní, nebo jak se někdy také uvádí zaváděcí reklama. Pro tuto akci byly zvoleny čtyři způsoby reklamy. Provozovatel regionálního informačního serveru zrcadlo.info nabízí neziskovým, příspěvkovým a rozpočtovým organizacím bezplatný informační servis. Mezi ně patří i Dům dětí a mládeže v Moravském Krumlově, se kterým je domluvena spolupráce. Této nabídky proto bude využito a první reklama, která bude informovat obyvatele i návštěvníky, o akci bude na regionálním informačním portálu čtrnáctideníku Zrcadlo. Další reklama bude uvedena přímo v tištěné formě čtrnáctideníku a to v posledním vydaném čísle před uskutečněním akce, kde budou uvedeny všechny informace o konání akce. Tuto možnost nabízí čtrnáctideník také bezplatně pro výše jmenované organizace. Informování potenciálních účastníků akce bude také uvedeno na plakátech. Tyto plakáty budou vyvěšeny v ZŠ a MŠ v Moravském Krumlově, v družinách pro školy, v zařízeních pro volnočasové aktivity nejen pro děti, jako jsou Sokolovna v Rakšicích a SPORTCENTRUM OSP. Plakáty k plánované akci se budou vyskytovat i na veřejných informačních tabulích, které jsou umístěny v centru města a na jeho hlavních cestách, v informačním centru Moravského Krumlova a v podnicích, které akce sponzorují. Poslední formou reklamy bude vyhlášení konání akce v městském rozhlase. Hlášení o akci bude uskutečněno dvakrát. První ohlášení bude jeden týden před konáním akce a druhý jeden den před uskutečněním události.
Definování cílů reklamy
Cíle reklamy jsou definovány pomocí „6M“, které jsou aplikovány pro potřeby reklamy v návrhu akce pro děti. Merchandise – přínosem pro návštěvníky akce bude, že se příjemně zabaví se svými dětmi, ale také si při tom sami oddychnou, protože dětem se budu věnovat osoby 47
zapojené do pořádání akce. Dalším přínosem je, že ekonomickou situaci rodiny takováto aktivita příliš nezatíží, protože nebudou muset cestovat, např. do vzdáleného obchodního zábavního centra, kde jsou ceny služeb na jiné úrovni. Markets – cílová skupina, kterou má reklama oslovit jsou rodiče s dětmi. Motives – motivem pro návštěvníky může být potřeba zkusit něco nového, skutečnost, že mohou „zakoupit“ něco nového, mohou být těmi, kdo jako první navštíví akci, která v jejich městě ještě nebyla a na základě toho se rozhodnout, jestli navštíví i příští ročník akce. Messages – pro potenciální účastníky akce jsou klíčové informace a sdělení především datum a čas konání akce, jaký je program akce a především, kolik peněz budou na návštěvu takové události muset vydat. Media – potencionální účastníci budou o akci informování prostřednictvím internetového portálu regionálního čtrnáctideníku zrcadlo, prostřednictvím čtrnáctideníku v tištěné formě, dále z místního městského rozhlasu a z plakátů, které budou vyvěšeny na místech veřejně přístupných. Tyto místa jsou uvedeny výše. Measurements – zpětnou vazbou a způsob jak změřit výsledek komunikace bude množství návštěvníků, které se akce zúčastní a to zda se na akci bavili. Tato skutečnost se zjistí tím, že při odchodu návštěvníků akce budou dotazováni, jak byli spokojeni. S tím souvisí informace, zda bylo dosaženo stanoveného cíle akce, kterým bylo přilákat návštěvníky a jestli se zlepšilo kulturní dění pro rodiče s dětmi ve městě.
Náklady na reklamu
V případě tohoto návrhu akce nejsou náklady na reklamu příliš vysoké. Reklama ve čtrnáctideníku zrcadlo, jak v tištěné, tak internetové podobě, je pro neziskové organizace bezplatná. Náklady reklamy bude tvořit pouze výtisk plakátů v hodnotě 1359 Kč a poplatek za vyhlášení akce v místním rozhlase, který bude za vyhlášení ve dvou dnech činit 60 Kč. Vyvěšení plakátů také nebude hrazeno, budou na místech, která nejsou zpoplatněna. Tyto místa jsou uvedena na začátku této kapitoly.
48
4.3.5 Ekonomická analýza a rozpočet V této kapitole jsou uvedena možná rizika, která by se mohla vyskytnout při pořádání akce. Je také zhodnocena pravděpodobnost výskytu těchto rizik a význam jejich dopadu na akci. Dále jsou uvedeny možnosti hrazení výdajů při pořádání událostí a je zde také označen způsob, kterým by bylo možné hradit navrhovanou akci.
4.3.5.1 Rizika pořádání akce S pořádáním akce souvisí i příprava na případná rizika, která mohou nastat. Riziko je jeden z faktorů, který ovlivní výslednou akci. Proto je důležitá kvalitní příprava akce a zhodnocení možností rizik a stanovení jejich procenta pravděpodobnosti a dopadů na pořádanou událost. Pokud je analýza udělána kvalitně a pečlivě, pomůže při rozhodování realizace projektů a ukáže na kolik je riziko přijatelné, či zda je realizace akce z pohledu rizika nepřijatelná. Akce s velkou mírou rizika může negativně ovlivnit finanční stabilitu subjektu, který akci pořádá. Čím vyšší je pravděpodobnost úspěšnosti akce, tím vyšší je očekávaný finanční výsledek. Při pořádání jakékoliv akce, musíme brát v úvahu určitá rizika, v případě návrhu drakiády jsou to: •
Možný výskyt událostí, které zabrání dosažení cílů organizace nebo jednotlivce,
nebo splnění těchto cílů ohrozí. Cílem navrhované akce je přilákat do Moravského Krumlova návštěvníky a zvýšit kulturní dění pro rodiče s dětmi. Zmiňované riziko představuje v tomto návrhu stav počasí, který bude v den pořádání akce. Počasí má hlavní vliv na to, zda se bude navrhovaná akce konat, jelikož návrh je připravený na pořádání akce za nedeštivého počasí. Počasí také ovlivní počty účastníků pořádané akce. Ve smyslu, kolik těchto návštěvníků, by vážilo cestu i z jiných měst a obcí než z Moravského Krumlova, aby se tak splnil stanovený cíl. •
Musí se brát v úvahu možnost vzniku ztráty. V tomto ohledu je opět závislost
na počasí a na návštěvnosti akce. Při způsobu hrazení výdajů v kombinaci ze vstupného a od sponzorů, je důležitý počet návštěvníků. Ten musí být takový, aby výše vyplacená za vstupné pokryla alespoň část nákladů na akci. Další důležitou složkou, se kterou je třeba počítat, při zjišťování rizika ztráty jsou sponzoři akce. Jejich příspěvky ovlivňují finanční stránku návrhu podobným způsobem jako vstupné a to tak, že z nich mohou být hrazeny výdaje nebo jejich část. Na skutečnost, 49
abychom nebyli ve ztrátě, má vliv také způsob, jakým bude placena reklama pořádané akce a v případě tohoto návrhu i z jakých zdrojů bude hrazeno občerstvení na akci. •
Možnost odchylky od výsledků plánových nebo očekávaných a to v negativním
smyslu. Na akci je očekáván příchod cca 160ti účastníků. Z tohoto plynou pro navrhovanou akci dvě rizika. Prvním je, že na akci se nedostaví návštěvníci v předpokládaném počtu nebo alespoň z jeho větší části a pořadatelé nebudou schopni zaplatit náklady spojené s přípravou akce nebo jim akce nepřinese žádný zisk. Náklady mají být hrazeny z příspěvků sponzorů a ze vstupného, v případě, že by sponzorské příspěvky veškeré výdaje nepokryly. Druhým rizikem je opak, na akci přijde mnohem více návštěvníků, než bylo odhadováno a pořadatelé budou mít nedostatečné kapacity z hlediska místa pro účastníky akce, občerstvení a jiných prostředků.
Semikvantitativní hodnocení rizik
Ke každému číslu ohodnocení pravděpodobnosti je přiřazeno číslo negativního dopadu. Významnost rizika poté zjistíme součinem těchto čísel. Každé riziko je významnější, čím vyšší je jeho pravděpodobnost a čím vyšší je jeho intenzita negativního dopadu. 5; 16 – zvláště vysoké riziko (ZV) 4; 8 – vysoké riziko (V) 3; 4 – střední riziko (S) 2; 2 – malé riziko (M) 1; 1 – velmi malé riziko (VM)
Tab. č. 12: Číselné ohodnocení významnosti rizik Ohodnocení
Ohodnocení intenzity negativních dopadů
pravděpodobnosti
1
2
4
8
16
5
5
10
20
40
80
4
4
8
16
32
64
3
3
6
12
24
28
2
2
4
8
16
32
1
1
2
4
8
16
Zdroj: Hnilica, Fotr (2009, s. 41) 50
Seznam rizik: Riziko 1 - špatné počasí – dle dlouhodobé předpovědi počasí je považováno za střední riziko, s vysokou intenzitou dopadu na akci Riziko 2 - nízký počet návštěvníků – na základě marketingového výzkumu, je označeno jako velmi malé riziko a se středním rizikem negativního dopadu na akci Riziko 3 - příliš vysoký počet návštěvníků – vysoké riziko s velmi malým rizikem negativního dopadu na pořádání akce Riziko 4 - nepokrytí výdajů – s tímto rizikem souvisí nízký zisk ze vstupného, je však považováno za malé riziko s ohledem na možnosti části hrazení výdajů z příspěvků od sponzorů, ale s vysokým rizikem negativních dopadů na akci Riziko 5 - vysoké náklady na reklamu – jak již bylo uvedeno předchozích kapitolách, na reklamu nebudou vydány vysoké výdaje. To znamená, že je považováno za velmi malé riziko se středním rizikem dopadu intenzity na pořádání akce Riziko 6 - úhrada občerstvení – zvoleno jako střední riziko z důvodu nevrácení se výdajů vynaložených na koupi zásob pití a jídla, které si budou účastníci moci koupit, a je zvoleno střední riziko na intenzitu dopadu na akci Rozdělení rizik dle výskytu a negativního dopadu na navrhovanou akci: •
nejvýznamnější rizika (ohodnocení vyšší než 30) – takto nebylo vyhodnoceno žádné riziko
•
středně významná rizika (ohodnocení 10 – 29) – jako středně významné pro pořádání akce byly zvoleny riziko č. 1, riziko č. 4 a riziko č. 6
•
nejméně významná rizika (ohodnocení nižší než 10) – do této skupiny připadá riziko č 2, riziko č. 3 a riziko č. 5
51
Tab. č. 13: Pravděpodobnostní stupnice rizik Označení stupně ZV
Deskriptor
Zvláště vysoké
V
Vysoké
S
Střední
M
Malé
VM
Slovní popis pravděpodobnostního stupně Riziko se vyskytuje téměř vždy Riziko se vyskytuje ve většině situací Riziko se vyskytuje občas Riziko by se mohlo někdy vyskytnout
Velmi malé
Riziko by se mohlo vyskytnout výjimečně
Interval pravděpodobnosti (%) 80 – 100 60 - 79 40 – 59 5 - 39
0-4
Zdroj: Hnilica, Fotr (2009, s. 41)
Riziko č. 2 a riziko č. 5 mají pravděpodobnost výskytu do 4 %. Pravděpodobnost výskytu rizika č. 4 je mezi 5 % a 39 %. U rizika č. 1 a rizika č. 6 se odhaduje pravděpodobnost výskytu mezi 40 – 59 % a pouze riziko č. 3 má pravděpodobnost výskytu mezi 60 – 79 %. Z hodnocení významnosti i pravděpodobnosti rizik vyplývá, že navrhovaná akce by měla proběhnout bez jakýchkoliv významnějších problémů. Pořadatelé by však měli projednat a stanovit návrh řešení, který by uplatnili v situaci, pokud by akci navštívilo více lidí, než je odhadovaný počet.
4.3.5.2 Kalkulace Finanční zajištění je nutné pro konání každé akce. Finanční prostředky potřebné ke konání akce, je možné získat různými způsoby, výdaje můžeme hradit: Vlastními zdroji – zdroje, které jsou vyčleněny pro pořádání akce. Vlastní zdroje jsou využívány především při realizaci soukromých akcí, jako např. firemní akce. Zdroji získanými od účastníků akce – ze startovného, vstupného účastnických poplatků apod. Takto se hradí např. koncerty. Zdroji od sponzorů – těmi zdroji jsou hrazeny organizačně nenáročné menší akce nebo je jimi doplňován základní rozpočet. Zdroji z dotací nebo grantových soutěží – je nejčastěji doplňován základní rozpočet. 52
Při realizaci větších akcí se různé způsoby hrazení výdajů kombinují. Významným zdrojem, ze kterého se pokrývají výdaje na akci, jsou, jak již bylo zmíněno výše, sponzorské příspěvky. V tomto návrhu akce, je zvolen způsob hrazení výdajů ze zdrojů získaných od sponzorů a v případě potřeby financemi získanými z vybírání vstupného. Tyto způsoby jsou zvoleny z toho důvodu, že akce není pořádána ziskovou organizací, ale soukromou osobou, která spolupracuje s Domem dětí a mládeže v Moravském Krumlově, který je také nezisková organizace.
Náklady: 100 ks plakátů formát A3
1 359 Kč
povolení akce na městském úřadě
200 Kč
300 ks vstupenek (100 ks za 18 Kč)
54 Kč
pronájem 5 ks mobilních toalet na dva dny
1 900 Kč
hlášení v místním rozhlase (1 hlášení 30 Kč) 15 ks diplomů formát A4 (1ks za 21 Kč)
60 Kč 315 Kč
odměny
4 000 Kč
pronájem pódia 55 m2 na 2 dny (1 m2 za 160 Kč)
8 800 Kč
skupina Dreams
8 000 Kč
nápoje limo
120 ks po 25
Kč
3 000 Kč
jídlo - párky
30 kg po 50
Kč
1 500 Kč
žvýkačky
30 ks po 10
Kč
300 Kč
oplatky
20 ks po
Kč
180 Kč
lízátka
50 ks po 8,50
Kč
425 Kč
brambůrky
30 ks po 18
Kč
540 Kč
9
elektřina (125 Kč za 1h)
1 000 Kč
odměny pracovníků
4 720 Kč
Celkem
36 353 Kč
53
Kalkulační schéma:
Náklady Personální náklady odměny pracovníků moderátor
800 Kč
asistent
720 Kč
6 pomocníků
3 200 Kč
Režijní náklady elektřina
1 000 Kč
Náklady na materiál vstupenky
54 Kč
diplomy
315 Kč
odměny za výhru
4 000 Kč
nápoje
3 000 Kč
jídlo
2 945 Kč
Marketing plakáty
1 359 Kč
hlášení v místním rozhlase
60 Kč
Další náklady povolení akce
200 Kč
pronájem mobilních toalet
1 900 Kč
pronájem pódia
8 800 Kč
skupina Dreams
8 000 Kč
Rezerva na nepředvídatelné náklady (cca 20 %)
7 271 Kč
Celkové náklady
43 624 Kč
+ zisk (30 %)
13 087 Kč
Plánované příjmy na hodinu (56 711 : 8)
7 089 Kč
Příspěvek sponzorů
6 000 Kč
Plánované příjmy na hodinu po zohlednění příspěvků
1 089 Kč
sponzorů 1 089 x 8 cena na osobu
--------------------- =
55 Kč
160 54
Náklady, které jsou uvedeny v kalkulačním schématu, vychází z cen, nabízených od dodavatelů služeb a zboží. Aby byly splněny požadavky potencionálních návštěvníků, a cena se pohybovala kolem 50 Kč, bylo ke snížení ceny vstupného, využito příspěvků od sponzorů. Cena vstupného tak činí na jednu osobu 55 Kč.
55
5. Závěr Pro to, aby byl sestaven návrh pro úspěšnou akci, je důležité mít před samotným konáním akce vše připravené. Při návrhu akce je třeba věnovat pozornost zejména jejímu správnému naplánování. Naplánování jak časového, kdy se bude akce konat, tak naplánování financí, kterými se budou hradit výdaje a způsob reklamy, kterým se o akci dozví cílová skupina, pro kterou je akce určena. V bakalářské práci byla navržena akce tak, aby splňovala požadavky jejich potenciálních návštěvníků. Návrh akce pro děti, která by se konala v Moravském Krumlově,
vycházel
z marketingového
výzkumu.
Dotazníkovým
šetřením
byly
zodpovězeny otázky týkající se doby konání akce, vstupného na akci a jiných požadavků ze strany respondentů. Z výsledků výzkumu bylo zjištěno, že akci je vhodné naplánovat na víkend a vstupné by se mělo pohybovat kolem 50 Kč. Podle odpovědí na účasti na akcích bylo odhadnuté množství návštěvníků. V další části práce je uveden vlastní návrh akce. Nejprve je určeno, komu je navrhovaná akce určena, touto cílovou skupinou jsou rodiče s dětmi. Dále je uvedena dokumentace akce, obsahující místo konání akce, kterým je kopec Floriánek v Moravském Krumlově. V této části je také uvedeno, co je cílem akce, kdo akci pořádá, kolik osob se účastní na její organizaci. Podle výsledků z marketingového výzkumu je odhadnuta účast přibližně 160 hostů, v této části je také vyřešeno občerstvení na akci a hudba. Na základě dokumentace jsou dále rozděleny úkoly 8 osobám, které jsou pověřeny organizací akce. Následně je zpracován konkrétní plán průběhu akce, který je rozpracovaný na jednotlivé hodiny a činnosti, které se budou v dané době provádět. Jako způsob hrazení výdajů je zvolena kombinace sponzorských příspěvků a v případě potřeby úhrada ze vstupného. Akce podporuje sedmnáct sponzorů, od kterých je stanovená společná suma příspěvků 50 000 Kč a někteří sponzoři zvolili formu nefinančního příspěvku. Reklama této akce je navržena čtyřmi způsoby. O akci bude informováno prostřednictvím
regionálního
informačního
serveru
čtrnáctideníku
Zrcadlo,
také
prostřednictvím jeho tištěné formy. Dále budou vyvěšeny plakáty a v informačním centru města budou také informovat o této akci. Jediná placená forma reklamy bude vyhlášení o konání akce v místním rozhlase.
56
Poslední částí práce je ekonomická analýza, ve které jsou uvedena a zhodnocena rizika možná pro uskutečnění této akce. K této části je uveden rozpočet akce, který zahrnuje cenu na jednu osobu, a jsou v něm zahrnuty veškeré náklady spojené s pořádáním akce. Vytvořený návrh akce pro děti by mohl být námětem k realizaci takovéto akce.
57
6. Použité zdroje Český statistický úřad [online]. 28.10.2006, poslední revize 2009 [cit. 2010-02-15]. Dostupné z:
DE PELSMACKER, P., GEUENS, M., VAN DEN BERGH, J. Marketingová komunikace 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 600 s. ISBN 80-247-0254-1
DICKSON, P. R. Marketing Management 1st ed. Orlando: The Dryden Press. 1994. 642 p. ISBN 0-03-096847
DOLEŽAL, J., MÁCHAL, P., LACKO, B. a kol. Projektový management podle IPMA 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. 512 s. ISBN 978-80-247-2848-3
Eveil – tourisme – responsable [online], poslední revize 2005 [cit. 2010-02-15]. Dostupné z: FORET, M. Marketingová komunikace 2. vyd. Brno: Computer press, a. s., 2008. 451 s. ISBN 80-251-1041-9
FORET, M. FORETOVÁ, V. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s. r. o., 2008. 120 s. ISBN 978-80-903914-3-7
FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK T. Marketing – základy a principy 2. vyd. Brno: Computer press, a. s., 2005. 149 s. ISBN 80-251-0790-6
FORET, M., STÁVKOVÁ, J., VAŇOVÁ, A. Marketingový výzkum 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s. r. o., 2006. 116 s. ISBN 80-2397755-5
FYALL, A., GARROD, B. Tourism marketing: a collaborative approach Clevedon: Channel View Publications, 2005. 383 p. ISBN 1-873150-89-X
58
GETZ, D. Event studies: theory, research and policy for planned events 1st ed. Oxford: Elsevier Butterworth-Heinemann, 2007. 442 p. ISBN 0-7506-6959-4
HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3 HNILICA, J. FOTR, J. Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. 264 s. ISBN 97880-247-2560-4
HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9
CHVALOVSKÝ, V. Řízení projektů aneb překážkový běh na dlouhou trať 1. vyd. Praha: Aspi, a. s., 2005. 132 s. ISBN 80-7357-085-8
JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3
JOHNOVÁ,
R.
Marketing
kulturního
dědictví
a
umění
1.
vyd.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 288 s. ISBN 978-80-247-2724-0
KELLER, L. K. Strategické řízení značky 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. 800 s. ISBN 978-80-247-1481-3
KOTÍKOVÁ, H., SCHWARTZHOFFOVÁ, E. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 93 s. ISBN 978-8087147-04-7
KOTLER, R., WONG, V., SAUNDERS, J., ARMSTRONG, G. Moderní marketing 4. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. 1048 s. ISBN 978-80-247-1545-2
KOZEL, R. a kol. Moderní marketingový výzkum 1. vyd. Praha:Grada Publishing, a.s., 2006. 280 s. ISBN 80-247-0966-X
59
LOCK, D. Project management 9th ed. Aldershot: Gower Publishing, Ltd., 2007. 520 p. ISBN 978-0-566-08772-1
MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing 3. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. 200 s. ISBN 978-80-247-2986-2
McDANIEL, D. C., GATES, H. R. Marketing Research Series 2nd ed. Ohio: Taylor & Francis, 1998. 462 p. ISBN 0-538-87669-7
MIKEŠ, J., VYSEKALOVÁ, J. Reklama: jak dělat reklamu 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. 184 s. ISBN 978-80-247-2001-2
MONZEL, M. 99 tipů pro úspěšnější reklamu 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. 200 s. ISBN 978-80-247-2928-2
NECHVÍLOVÁ, S., HOLÝ, M., KRÁTKÝ J. Navazování partnerství pro cestovní ruch 1. vyd. Pardubice: První regionální rozvojová a. s., 2006. 114 s. ISBN 80-903866-2-8
NĚMEC, V. Projektový management 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 184 s. ISBN 80-247-0392-0
NEWTON, R. Úspěšný projektový manažer 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 264 s. ISBN 978-80-247-2544-4
NOVÝ, I., SURYNEK A. a kol. Sociologie pro ekonomy a manažery 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. 288 s. ISBN 80-247-1705-0
OCHRANA, F., PAVEL, J., VÍTEK L. a kol. Veřejný sektor a veřejné finance 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. 264 s. ISBN 978-80-247-3228-2
PAVLEČKA, V. Marketing journal [online], 10. 12. 2008, poslední revize 2009 [cit. 2010-02-15]. Dostupné z: RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch. 1. vyd. Brno: B.I.B.S., a. s., 2003. 67 s. ISBN 80-86575-92-6 60
Sagit
[online],
poslední
revize
2009
[cit.
2010-02-15].
Dostupné
z:
SOUČEK, I., FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování 1. vyd. Praha: Grada Publising, a. s., 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2
Sponzoring [online], poslední revize 2009 [cit. 2010-02-15]. Dostupné z:
SVOBODA, V. Public relations moderně a účinně 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. 244 s. ISBN 80-247-0564-8
SVOZILOVÁ, A. Projektový management 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. 360 s. ISBN 80-247-1501-5
ŠEDIVÝ,
M.
MEDLÍKOVÁ,
O.
Úspěšná
nezisková
organizace
1.
vyd.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. 160 s. ISBN 978-80-247-2707-3
URBAN, L. Sociologie trochu jinak 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2493-5
VEBER, J. a kol. Management – základy - moderní manažerské přístupy – výkonnost a prosperita 2. vyd. Praha: Management press, s. r. o., 2009. 734 s. ISBN 978-80-7261200-0
VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6
VYMĚTAL, D. Informační systémy v podnicích – teorie a praxe projektování 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. 144 s. ISBN 978-80-247-3046-2
VYMĚTAL, J. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 322 s. ISBN 80-247-2614-9
61
7. Seznam tabulek Tab. č. 1:
Kategorie projektů………………………………………………….26
Tab. č. 2:
Hrubý plán úkolů - Akce Drakiáda dráčka Mráčka - soutěžní odpoledne s živým hudebním vystoupením…………….40
Tab. č. 3:
Seznam úkolů pro zaměstnance - Jméno: Katka………………..…41
Tab. č. 4:
Seznam úkolů pro zaměstnance - Jméno: Lukáš – moderátor….....42
Tab. č. 5:
Seznam úkolů pro zaměstnance - Jméno: Ilona…………………...42
Tab. č. 6:
Seznam úkolů pro zaměstnance - Jméno: Hedvika……………. …42
Tab. č. 7:
Seznam úkolů pro zaměstnance - Jméno: Michal……………….....43
Tab. č. 8:
Seznam úkolů pro zaměstnance - Jméno: Lucie……………….…..43
Tab. č. 9:
Seznam úkolů pro zaměstnance - Jméno: Žaneta………………….43
Tab. č. 10:
Plán průběhu akce ……………………………………………….…44
Tab. č. 11:
Seznam sponzorů a poskytnutá částka…………………………..….46
Tab. č. 12:
Číselné ohodnocení významnosti rizik……………………………..50
Tab. č. 13:
Pravděpodobnostní stupnice rizik………………………………….52
8. Seznam grafů Graf č. 1
Ochota zaplatit vstupné…………………………………………….34
Graf č. 2
Částka za vstupné…………………………………………………..34
Graf č. 3
Akce ve všední den………………………………………………....35
Graf č. 4
Akce o víkendu……………………………………………………..36
62
9. Seznam obrázků Obr. č. 1. Struktura služeb v cestovním ruchu……………………………………16
10. Seznam příloh Příloha č. 1
Dotazník
Příloha č. 2
Graf č. 5 Navštěvování akcí respondenty Graf č. 6 Změny v akcích Graf č. 7 Požadované akce
Příloha č. 3
Plakát na akci
Příloha č. 4
Diplom
63
Příloha č. 1
DOTAZNÍK Vážení rodiče, jmenuji se Kateřina Scharfová a jsem studentkou Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo s. r. o. Zpracovávám bakalářskou práci, ve které se zabývám návrhem projektu drakiáda v Moravském Krumlově. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku, jehož odpovědi budou použity ke zpracování bakalářské práce. Vaše odpovědi zakřížkujte (vždy označte jen jednu odpověď). Dotazník je anonymní. Děkuji za Váš čas.
1. Navštěvujete s dětmi akce typu maškarní ples, den země apod.? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne nevím, nedokáži říct
2. Je nějaká věc, kterou v souvislosti s akcemi pro děti postrádáte nebo byste chtěli změnit? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne nevím, nedokáži říct
3. Pokud je taková věc, co to je? ……………………………………………………………………………...
4. Byli byste ochotni zaplatit vstupné? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne nevím, nedokáži říct
5. Pokud byste byli ochotni zaplatit, jakou částku? do 50 Kč 51 - 70 Kč 71 - 100 Kč více než 100 Kč
6. Uvítali byste takovou akci ve všední den? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne nevím, nedokáži říct
7. Uvítali byste takovou akci o víkendu? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne nevím, nedokáži říct
8. Jste z: Moravského Krumlova přilehlých obcí (do 15 km)
9. Jste: žena muž
10. Jakou instituci navštěvuje vaše dítě (děti) ZŠ Ivančická ZŠ Klášterní MŠ Husova MŠ Husova – odloučené pracoviště ul. Palackého MŠ Husova – odloučené pracoviště ul. S. K. Neumanna
Příloha č. 2 Záměrem této otázky bylo zjistit, do jaké míry dotazovaní navštěvují akce určené pro děti.
Graf č. 5
Navštěvování akcí respondenty Navštěvujete s dětmi akce typu maškarní ples, Den Země apod.?
60%
51%
50% 40% 28%
30%
18%
20% 10%
2%
1%
rozhodně ne
nevím, nedokáži říct
0% rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
Zdroj: Vlastní práce Z grafu je zřejmé, že převážná většina respondentů pořádané akce navštěvuje. Takové množství kladných odpovědí může být dáno tím, že je malé množství pořádaných akcí. Dalším důvodem může být také to, že děti se jednoduše chtějí akce účastnit a jít za kamarády. Pomocí další otázky se autor snaží zjistit, zda požadují respondenti nějaké změny, které by bylo třeba udělat při pořádání akcí pro děti. Nebo jestli mají nějaké vlastní nápady a návrhy jak ve městě zvýšit počet akcí pořádaných pro děti. Graf č. 6
Změny v akcích Je nějaká věc, kterou v souvislosti s akcemi pro děti postrádáte nebo byste chtěli změnit?
60%
53%
50% 40% 26%
30% 20% 10%
6%
11% 4%
0% rozhodně ano
Zdroj: Vlastní práce
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
nevím, nedokáži říct
Většina respondentů zvolila odpověď, že změny v pořádání akcí by neměnily. V souvislosti s takovouto odpovědí může být návaznost na další otázku, ve které měli napsat svoje návrhy a připomínky, které nechtěli konkretizovat. Jak již bylo naznačeno další otázka je otevřená a respondenti v ní mohli uvést svoje názory na pořádání akcí. Výzkumník touto otázkou zjišťoval, jaké akce jsou v Moravském Krumlově nejžádanější. Graf č. 7
Požadované akce Pokud byste chtěli nějakou věc změnit, co je to?
35%
31%
31%
30% 25%
19%
20%
15%
15% 10% 4%
5% 0% bazén
více sportovních akcí
více kulturních akcí
všeobecně zvýšit počet pořádaných akcí
nic bych neměnil(a)
Zdroj: Vlastní práce Svoje nápady uvedlo jen menší množství respondentů, avšak převažující názor zde byl, že chtějí více sportovních akcí a bazén. Na odpověď požadování více sportovních akcí může mít vliv i současný styl života, ve kterém začíná mít sport významné místo. Další možností, která ovlivnila odpovědi na tuto otázku, může být způsob trávení volného času dětí, kteří čím dál více času tráví před obrazovkou počítače.
Příloha č. 3
Zdroj: Vlastní práce
Příloha č. 4
Zdroj: Vlastní práce
