Návrh územního plánu obce Chrášťany

MGR. VÁCLAV NOVÁK – EKOLOGICKÉ STUDIE A PROJEKTY

Návrh územního plánu obce Chrášťany Vyhodnocení vlivů změny územního plánu obce Chrášťany na udržitelný rozvoj území

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu obce Chrášťany na udržitelný rozvoj území podle §10i, odst. 1 zákona č.100/2001 Sb., a podle §19, odst. 2 zákona č.183/2006 Sb., přílohy k zákona č.183/2006 Sb. a přílohy č. 5 k vyhlášce č.500/2006 Sb.

Vyhodnocení vlivů územního plánu obce Chrášťany na udržitelný rozvoj území

ZPRACOVATELÉ VYHODNOCENÍ

Vedoucí zakázky:

Mgr. Václav Novák držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle §19 a §24 zák. č. 100/2001 Sb. č. osvědčení 1142/149/OPVŽP/94 Hřbitovní 449, 398 11 Protivín tel: 382252017, 724083707, e-mail: [email protected]

Zpracoval:

Ing. Jiří Horatlík Krásná Vyhlídka 339, 390 01 Tábor

ZPRACOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU Atelier M.A.A.T, s.r.o. Převrátilská 330/15, Tábor

Hlavní projektant:

Ing. arch. Martin Jirovský, Ph.D. autorizace ČKA 03 311

2


OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................................... 7 Důvody a cíle posouzení ÚP obce Chrášťany dle zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění............................ 7 A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA (SEA) ................................................................................................................................................ 11 A.1

ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA

VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ............................................................................................................................................ 11

A.1.1 Obsah a cíle územního plánu......................................................................................................... 11 A.1.2 Vztahy ÚP obce Chrášťany ke koncepčním národním a regionálním dokumentům...................... 13 A.1.3 TÉMATA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A STANOVENÍ REFERENČNÍHO HODNOTÍCÍHO RÁMCE ............ 24 A.2 ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE............................................................................................... 26 A.2.1 Geologické a geomorfologické poměry ......................................................................................... 26 A.2.2 Hydrologické a hydrogeologické poměry ...................................................................................... 27 A.2.3 Kvalita ovzduší a klimatické poměry ............................................................................................. 28 A.2.4 Pedologické poměry ...................................................................................................................... 31 A.2.5 Biogeografické poměry a fytogeografické členění ........................................................................ 31 A.2.6 Současný stav využití krajiny v zájmovém území........................................................................... 32 A.2.7 Ochrana přírody a krajiny.............................................................................................................. 33 A.2.8 Hmotný majetek a kulturní památky............................................................................................. 35 A.2.9 Dopravní a technická infrastruktura ............................................................................................. 35 A.2.10 Obyvatelstvo.................................................................................................................................. 36 A.3 PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ UPLATNĚNÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ..................................... 36 A.4 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ............................................................................................................................................ 37 A.4.1 Znečištění ovzduší.......................................................................................................................... 37 A.4.2 Povrchové a podzemní vody .......................................................................................................... 49 A.4.3 Půda .............................................................................................................................................. 50 A.4.4 Geologické poměry, zdroje nerostných surovin ............................................................................. 54 A.4.5 Flóra, fauna, biologická rozmanitost............................................................................................. 54 A.4.6 Krajina a krajinná infrastruktura ................................................................................................... 54 A.4.7 Kulturní a historické památky........................................................................................................ 58 A.4.8 Obyvatelstvo.................................................................................................................................. 59 A.5 SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI ......................... 60 A.6 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH ................................................................................................................. 61 A.7 POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ ............................... 65 A.8 POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ....................................................................... 65 A.9 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ................................................................................... 71 A.9.1 Ovzduší .......................................................................................................................................... 71 A.9.2 Voda .............................................................................................................................................. 72 A.9.3 Půda .............................................................................................................................................. 72 A.9.4 Zdroje nerostných surovin ............................................................................................................. 73 A.9.5 Příroda a krajina............................................................................................................................ 73 A.9.6 Kulturní a historické památky........................................................................................................ 74 A.9.7 Obyvatelstvo.................................................................................................................................. 74 A.10 NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......................................... 74 A.10.1 Monitoring vlivů koncepce ............................................................................................................ 74 A.10.2 Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu ......................................................................... 76

3


A.11 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ .......................................................................................... 77 A.12 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI ................................................................. 78 A.12.1 Návrh stanoviska dotčeného orgánu............................................................................................. 79 B

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 ...................................................... 80 B.1

ZÁVĚR VYHODNOCENÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 ............................................................. 81

C VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH........................................................................ 82 D PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY ÚP NA VÝSLEDKY ANALÝZ SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ ........................................................................................................................................ 85 D.1 D.2 D.3 D.4

VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ............................................................................... 88 VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ...................................................................................... 88 VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ..................................................................... 88 VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ............................................................................................ 88

E

VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ................. 90

F

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ................................................... 92 F.1

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ, JAK BYLA ZJIŠTĚNA V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE 92

F.2

SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ -ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍM

POTŘEBY ŽIVOTA SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL OBCE CHÝNĚ A PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACE BUDOUCÍCH. ......................................................................................................................................................... 93

PŘÍLOHY ......................................................................................................................................................... 93 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ......................................................................................................................... 94

PŘEHLED TABULEK Tab. 1 Výčet rozvojových ploch v návrhu ÚP obce Chrášťany .............................................................................. 12 Tab. 2 Výčet ploch pro silnice, místní a účelové komunikace v návrhu ÚP obce Chrášťany................................. 12 Tab. 3 Výčet veřejně prospěšných staveb a opatření v návrhu ÚP obce Chrášťany ............................................. 12 Tab. 4 Tabulka vybraných cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví ................................................... 26 Tab. 5 Geomorfologické členění řešeného území (Czudek et.al. 1972) ................................................................ 27 Tab. 6 Jakost povrchové vody v Janovickém potoce – odběrný profil Týnec nad Sázavou................................... 28 Tab. 7 Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro SO2 naměřené měřicí stanicí Ondřejov ..... 29 Tab. 8 Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro NO2 naměřené měřicí stanicí Ondřejov..... 30 Tab. 9 Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro NOx ............................................................ 30 Tab. 10 Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro O3 ............................................................ 30 Tab. 11 Charakteristiky klimatických oblastí dle Quitta (1971)............................................................................. 31 Tab. 12 Soupis biocenter v řešeném území.......................................................................................................... 34 Tab. 13 Soupis biokoridorů v řešeném území ...................................................................................................... 34

4


Tab. 14 Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru ........................................................................................................................ 37 Tab. 15 Hygienické limity venkovního prostředí pro stavební činnost ................................................................. 38 Tab. 16 Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněných vnitřních prostorech ............................ 39 Tab. 17 Předpokládané dopravní zatížení v r. 2010 .............................................................................................. 39 Tab. 18 Srovnání jednotlivých variant přivaděčů vzhledem k variantnímu řešení D3 .......................................... 41 Tab. 19 Hodnoty hluku u jednotlivých strojů ........................................................................................................ 43 Tab. 20 Imisní limity pro ochranu zdraví a maximální počet jejich překročení..................................................... 44 Tab. 21 Produkce emisí ve výpočtovém roce 2030 pro západní variantu D3 ....................................................... 44 Tab. 22 Celkové emise západní varianty dálnice včetně přivaděčů a stávajících komunikací (zdroj: Pragoprojekt a.s.)........................................................................................................................................................................ 45 Tab. 23 Zdůvodnění záboru půd v I. a II. třídě ochrany pro zastavitelné plochy, plochy zeleně, plochy veřejných prostranství a plochy staveb technické a dopravní infrastruktury........................................................................ 52 Tab. 24 Zdůvodnění záboru půd v I. a II. třídě ochrany pro přírodní plochy......................................................... 52 Tab. 25 Celkový zábor ZPF..................................................................................................................................... 53 Tab. 26 Zábor ZPF podle jednotlivých kultur a podle tříd ochrany ....................................................................... 54 Tab. 27 Identifikované hlavní znaky a hodnoty krajinného rázu v oblasti krajinného rázu Benešovsko .............. 56 Tab. 28 Identifikované hlavní znaky a hodnoty krajinného rázu v oblasti krajinného rázu Sedlčansko ............... 57 Tab. 29 Souhrnné vyhodnocení vlivu záměru – 3. úseku na krajinný ráz ............................................................. 57 Tab. 30 Souhrnné vyhodnocení vlivu záměru – 4. úseku na krajinný ráz ............................................................. 58 Tab. 31 Tabulka referenčních cílů v jednotlivých složkách životního prostředí .................................................... 61 Tab. 32 Posouzení rozvojových záměrů ................................................................................................................ 64 Tab. 33 Vliv protihlukové stěny (PHS) na hlukovou situaci v okolí Chrášťan ........................................................ 70 Tab. 34 Vyhodnocení významnosti vlivů ÚP obce Chrášťany................................................................................ 80 Tab. 35 Vliv návrhu ÚP na témata analýzy SWOT v environmentálním pilíři........................................................ 86 Tab. 36 Vliv návrhu ÚP na témata analýzy SWOT v ekonomickém pilíři............................................................... 87 Tab. 37 Vliv návrhu ÚP na témata analýzy SWOT v sociálním pilíři ...................................................................... 88 Tab. 38 Naplnění priorit ZÚR pro zajištění příznivého životního prostředí .......................................................... 91 Tab. 39 Naplnění priorit ZÚR pro zajištění hospodářského rozvoje kraje............................................................. 91 Tab. 40 Naplnění priorit ZÚR pro sociální soudržnost obyvatel............................................................................ 91 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Zatížení dopravní sítě v roce 2030 při nerealizování D3 (údaje v pentlogramu značí všechna vozidla za den, lehká nákladní vozidla do 3,5 t za 24 hod., ostatní nákladní vozidla nad 3,5 t za 24 hod.) (zdroj: CityPlan, 2007) ..................................................................................................................................................................... 40

5


Obr. 2 Zatížení dopravní sítě v roce 2030 – stabilizovaná trasa D3 (údaje v pentlogramu značí všechna vozidla za den, lehká nákladní vozidla do 3,5 t za 24 hod., ostatní nákladní vozidla nad 3,5 t za 24 hod.) (zdroj: CityPlan, 2007) ..................................................................................................................................................................... 40 Obr. 3 Výhledové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v noci ve výšce 4 m nad terénem u navržené trasy dálnice D3 s preferovanou variantou Z1 „Václavické spojky“ (zdroj: PUDIS a.s., SUDOP PRAHA a.s.) ................. 41 Obr. 4 Výhledové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v noci ve výšce 4 m nad terénem u navržené trasy dálnice D3 s variantou Z2 „Václavické spojky“ (zdroj: PUDIS a.s., SUDOP PRAHA a.s.) ....................................... 42 Obr. 5 Mapa průměrné roční koncentrace NO2 v řešeném území........................................................................ 45 Obr. 6 Mapa průměrné roční koncentrace CO v řešeném území.......................................................................... 46 Obr. 7 Mapa průměrné roční koncentrace PM10 v řešeném území ...................................................................... 47 3

Obr. 8 Mapa počtu překročení limitní hodnoty 50 µg/m denní koncentrace PM10 v řešeném území ................ 48 Obr. 9 Vymezení oblastí krajinného rázu Benešovsko a Sedlčansko..................................................................... 55

PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK AOPK ČR = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

OPÚ = obec s pověřeným úřadem

BPEJ = bonitovaná půdně ekologická jednotka

PM 10 = polétavý prach s průměrem 10 mikronů

ČHMÚ = Český hydrometeorologický ústav

PHP ČR = Plán hlavních povodí ČR

ČOV = čistírna odpadních vod

PR = přírodní rezervace

EO = ekvivalentní obyvatel

PUPFL = pozemek určený k plnění funkcí lesa

EVL = evropsky významná lokalita

PÚR = Politika územního rozvoje

CHOPAV = chráněná oblast přirozené akumulace vod

RBC = regionální biocentrum SPOPK = Státní program ochrany přírody a krajiny

IP = interakční prvek SPŽP = Státní politika životního prostředí KES = koeficient ekologické stability SRR ČR = Strategie regionálního rozvoíje LBC = lokální biocentrum ÚAP = územně analytické podklad LBK = lokální biokoridor ÚP = územní plán MŽP= Ministerstvo životního prostředí ÚSES = územní systém ekologické stability MZE = Ministerstvo zemědělství VKP = významný krajinný prvek NBK = nadregionální biokoridor VPS = veřejně prospěšná stavba NPSE = Národní program snižování emisí ZPF = zemědělský půdní fond ORP = obec s rozšířenou působností ZÚR = zásady územního rozvoje

6


ÚVOD DŮVODY A CÍLE POSOUZENÍ ÚP OBCE CHRÁŠŤANY DLE ZÁKONA Č. 183/2006 SB., V PLATNÉM ZNĚNÍ Návrh územního plánu obce Chrášťany zpracovaný dle zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, představuje svým obsahem a zaměřením „koncepci z oblasti územního plánování, která stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, a naplňuje tak ustanovení § 10a, odst. 1, písm. a), zákona na posouzení vlivů na životní prostředí“. Vlastní posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí je upraveno § 10i) zákona č. 100/2001 Sb.. Podle odst. 1 § 10i se při posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí postupuje podle stavebního zákona a to podle odstavců 2 až 5. Stavební zákon klasifikuje nástroje územního plánování. Z hlediska pojmů plány a programy podle směrnice 2001/42/ES, resp. z hlediska pojmu koncepce ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., jsou relevantními nástroji územního plánování politika územního rozvoje jako celostátní dokument schvalovaný vládou ČR a zásady územního rozvoje schvalované zastupitelstvem kraje a územní plán schvalovaný zastupitelstvem obce. S touto změnou hierarchické úrovně a klasifikace nástrojů územního plánování souvisí i celková změna ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb.. Posouzení vlivů na životní prostředí je součástí tzv. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, což je podle § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., vyhodnocení vlivů územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí stanoví příloha stavebního zákona č. 183/2006 Sb.. Vyhodnocení vlivů územního plánu na trvale udržitelný rozvoj je nedílnou součástí návrhu řešení územního plánu obce Chrášťany, se kterým je také veřejně projednáno. Mechanismus posuzování vlivů územního plánu na trvale udržitelný rozvoj upravuje § 10i odst. 3 věta druhá zákona č. 100/2001 Sb., podle níž při pořizování územního plánu stanoví orgán kraje na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 k výše uvedenému zákonu (jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona) požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Pokud bude vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracováno, pak stanovisko bude vydávat orgán kraje v přenesené působnosti (§ 22 písmeno e) zákona č. 100/2001 Sb.). Bez tohoto stanoviska nemohou být vydány pokyny pro dopracování návrhu územního plánu obce Chrášťany. Podle koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje č.j. 121370/2012/KUSK ze dne 3.9.2012 může mít návrh zadání územního plánu obce Chrášťany samostatně či ve spojení s jinými záměry významný vliv na předměty ochrany nebo celistvost jednotlivých evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí podle § 45i zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Z tohoto důvodu je předmětem hodnocení vlivů územního plánu obce Chrášťany na udržitelný rozvoj i hodnocení vlivů záměrů územního plánu na evropsky významné lokality a to podle ustanovení § 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, které upravují tzv. hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

M ETODICKÝ POSTUP Posouzení vlivů předmětného ÚP obce Chrášťany na životní prostředí rámcově vychází z pracovního znění metodického pokynu MMR ČR a Ústavu pro územní rozvoj „Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“ a dále podle koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje č.j. 121370/2012/KUSK ze dne 3.9.2012, kde se požaduje vyhodnocení vlivů na životní prostředí z toho důvodu, že orgán ochrany přírody a krajiny nevyloučil významný vliv zadání územního plánu na evropsky významnou lokalitu a dále proto, že v návrhu ÚP jsou plochy, které svým rozsahem a charakterem zakládají rámec pro realizaci záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., nebo mohou vyvolat střety zájmů z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.

7


ÚP vč. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bude pro účely vydání stanoviska poskytnuta Krajskému úřadu Středočeského kraje. Metodický postup posouzení respektuje specifika, vyplývající z požadavků stavebního zákona a souvisejících předpisů (vyhláška č.500/2006 Sb., v platném znění), které odlišují územně plánovací dokumentaci od standardních koncepčních dokumentů a které ovlivňují postup posouzení vlivů na životní prostředí. Tato hlavní specifika jsou: -

ÚP není vždy po formální stránce strukturován jako standardní koncepce s klasickou hierarchií „cíle“„opatření“ „projekty“;

-

ÚP pracuje se značným množstvím konkrétních záměrů (plochy, koridory) s jasně identifikovatelným územním průmětem;

-

v případě návrhu rozvojových ploch návrhu územního plánu obce Chrášťany závazně určuje pouze rozsah jejich vymezení a funkční využití (bydlení + občanská vybavenost / výroba + sklady / technická infrastruktura) aniž by předjímal konkrétní formu využití a její technické řešení;

Z těchto specifik vyplývá, že předmětem „posouzení“ návrhu územního plánu obce Chrášťany jsou podle „zadání ÚP“: -

celková koncepce řešení územního plánu vyjádřená v závazné části návrhu ÚP obce Chrášťany ve formě regulativů,

-

návrhy koridorů a ploch pro veřejně prospěšné stavby a jejich případných variant,

-

návrhy koridorů a ploch pro ostatní záměry místního významu a jejich variant.

Úkoly „posouzení“ návrhu ÚP obce Chrášťany lze formulovat takto: -

posouzení míry souladu / rozporu konceptu řešení ÚP se zpracovanými celostátními a krajskými a místními koncepčními dokumenty z oblasti životního prostředí,

-

identifikace nejvýznamnějších střetů navrhovaných záměrů se složkami životního prostředí, se zvláštním zřetelem na evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000, včetně návrhu opatření k omezení negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví,

-

doporučení environmentálně nejšetrnější varianty konkrétního záměru v případě variantních řešení pro zapracování do návrhu ÚP,

-

posouzení přínosů a negativ navrženého řešení v porovnání se současným stavem složek životního prostředí v řešeném území.

P OSOUZENÍ VZTAHU KE STRATEGICKÝM DOKUMENTŮM Posouzení vazeb bylo prioritně zaměřeno na národní, krajské a místní dokumenty z oblasti životního prostředí. Mezinárodní strategické dokumenty nebyly do tohoto hodnocení zahrnuty, neboť vzhledem k provázanosti strategických dokumentů tohoto typu jsou navrhované cíle a opatření obsaženy v dokumentech celostátních, ze kterých následně vycházejí krajské dokumenty a dokumenty zpracovávané obcí Chrášťany. Formou verbální analýzy jsou cíle, požadavky a opatření celostátních a krajských koncepcí diskutovány, zda a v jakém rozsahu návrh ÚP obce Chrášťany tyto cíle naplňuje nebo může naplnit. Pro větší přehlednost jsou tyto cíle a priority klasifikovány podle toho do jaké míry je řešení návrhu ÚP obce Chrášťany s nimi v souladu nebo v rozporu v pětistupňové škále: -

zcela v souladu

++

-

částečně v souladu

+

8


-

částečně v rozporu

-

-

výrazně v rozporu

--

-

není předmětem řešení

0

P OSOUZENÍ ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ Všechny zastavitelné plochy a záměry s konkrétním územním průmětem (veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření + ostatní navržené koridory a plochy nadmístního a mísního významu) jsou posuzovány z hlediska možných vlivů na složky životního prostředí. Referenční báze informací o složkách životního prostředí a především jejich „územní průměty“ umožňují strukturovat tuto část posouzení konkrétněji, takže jsou sledovány vlivy na: -

obyvatelstvo – hluková a emisní zátěž obytného prostředí

-

ovzduší – kvalitativní změny emisní a imisní zátěže

-

vodu - režim a jakost vod; ochrana vodních zdrojů (ochranná pásma), odtokové poměry (záplavová území)

-

půdu - zábor nejkvalitnější ZPF (1. a 2. třída ochrany) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (Metodický pokyn OOLP MŽP ČR čj. OOLP/1067/96 ze dne 01.10. 1996)

-

horninové prostředí - výhradní ložiska nerostných surovin, poddolovaná území a svahové deformace

-

přírodu, krajinu a ekosystémy - maloplošná ZCHÚ přírody, ÚSES, navržené evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000, krajinný ráz, VKP a v příp. dopravních staveb též hlavní migrační trasy velkých savců

-

kulturní a historické hodnoty území - městské a vesnické památkové zóny a rezervace, krajinné památkové zóny, významné památkové soubory ve volné krajině a jejich ochranná pásma, zóny s výskytem archeologických nalezišť.

Pro identifikaci těchto vlivů jsou využity „maticové“ hodnotící tabulky, které identifikují potenciální rizika negativních dopadů na jednotlivé složky prostředí. Vyjádření „míry závažnosti“ vlivu bylo provedeno expertním odhadem s využitím následující hodnotící stupnice: stupnice významnosti -2: potenciálně velmi negativní vliv (velkého rozsahu) -1: potenciálně mírně negativní vliv (přímý či nepřímý, lokální) 0: nemá žádný potenciální vliv (velmi malý rozsah) +1: potenciálně mírně pozitivní vliv (přímý či nepřímý, lokální) +2: potenciálně velmi pozitivní vliv (velkého rozsahu) ?: vliv se nedá vyhodnotit, resp. není relevantní Míra vlivu každého záměru na složky životního prostředí je vyjádřena v maticové tabulce. Tyto výsledky byly získány expertním posouzením na základě dalších informací obsažených v textové a grafické části návrhu ÚP obce Chrášťany a příp. terénního průzkumu. V případě posouzení vlivů na ovzduší byly jednotlivé záměry semikvantitativně vyhodnoceny odborným odhadem ve stupnici -2 až +2 podle jejich vlivu na kvalitu ovzduší. Vyhodnocení bylo provedeno na základě charakteru záměru a jeho umístění v území. Záporná hodnota byla záměru přiřazena v případě, že zvyšuje produkci emisí nebo přináší znečištění ovzduší do citlivých míst (obytná zástavba). Kladná hodnota byla záměru přiřazena v případě, že jeho realizace s největší pravděpodobností

9


povede k poklesu emisní a imisní zátěže v území. Pokud je předpokládána vyrovnaná bilance emisí před a po zprovoznění záměru nebo pokud záměr nemá vliv na kvalitu ovzduší, byl označen „0“. Pokud nebylo možné z dostupných informací rozhodnout o charakteru nebo míře vlivu na kvalitu ovzduší nebo pokud záměr mohl mít širokou paletu vlivů, byl označen „?“. Textový komentář následně sumarizuje vlivy záměrů na jednotlivé složky životního prostředí se zaměřením na nejvýznamnější záměry a záměry s potenciálně největším dopadem na danou složku. Záměry, které svým rozsahem zasahují i mimo řešené území (nadřazené sítě dopravní a technické infrastruktury), jsou orientačně posouzeny také z hlediska dopadů na toto přilehlé území. Toto „přilehlé území“ je sledováno v rozsahu správního obvodu obce s rozšířenou působností.

F ORMA PREZENTACE DÍLA Dokumentace SEA posouzení obsahuje textovou část.

TEXTOVÁ ČÁST OBSAHUJE:

Průvodní zprávu v členění dle přílohy k zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění

Průvodní zprávu v členění dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění.

PŘÍLOHY: Příloha č. 1 Návrh územního plánu Chrášťany – Vyhodnocení vlivu územního plánu na území NATURA 2000

HLAVNÍ PODKLADY Hlavními mapovými podklady byly grafické podklady řešeného území poskytnuté zpracovatelem návrhu ÚP obce Chrášťany firmou Atelier M.A.A.T., s.r.o..

10


A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA (SEA) A.1 ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

A.1.1 OBSAH A CÍLE ÚZEMNÍHO PLÁNU O BSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU Návrh ÚP řeší celé správní území obce. Obec Chrášťany leží ve Středočeském kraji, přibližně 8 km západně od Benešova a 5 km jižně od Týnce nad Sázavou v nadmořské výšce 294 m n.m. Z hlediska správního členění spadá obec Chrášťany do okresu Benešov, ORP i OPÚ Benešov. Je tvořeno jedním katastrálním územím o celkové výměře 1154 ha, ve kterém se nacházejí 4 místní části obce - sídlo Benice, Černíkovice, Chrášťany a Soběšovice. Návrh ÚP Chrášťany zpracovala společnost Atelier M.A.A.T, s.r.o., se sídlem Převrátilská 330/15, Tábor. Autorem koncepce je Ing. arch. Martin Jírovský, Ph.D.

C ÍLE ÚZEMNÍHO PLÁNU Základním cílem územního plánu je vytvořit a zajistit předpoklady pro udržitelný rozvoj území a to s ohledem na udržení ekonomické aktivity a vitality obce. Koncepce si klade za cíl podpořit bydlení, rozvinout rekreační potenciál a cestovní ruch vymezením ploch pro občanskou vybavenost. Dále si bere za cíl postupnou revitalizaci krajiny s optimalizovanou cestní sítí. Návrhem koncepce územního rozvoje obce Chrášťany jsou zajištěny zejména: -

koordinace návrhu s územně technickými podmínkami nezbytnými pro vyvážený a trvale udržitelný rozvoj území s cílem zachování přírodních hodnot a kulturního dědictví;

-

koordinace navrhovaných rozvojových ploch, koridorů a vymezení skladebných částí ÚSES, která byla provedena s ohledem na ochranu civilizačních, kulturních a přírodních hodnot v řešeném území. Součástí odůvodnění ÚP obce Chrášťany je vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL a vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení z hlediska ekonomiky, sociálních, kulturních a přírodních hodnot a územně technických podmínek v řešeném území;

-

koridory místního významu na úseku dopravní a technické infrastruktury pro zajištění dobré obslužnosti území a využití území;

-

koordinace celkové koncepce rozvoje obce Chrášťany ve vztahu k vnitřní diferenciaci rozvoje, navržení rozvojových ploch místního významu ve vazbě na rozvoj sídelní struktury a technické infrastruktury.

K ONCEPCE ŘEŠENÍ Územní plán stanovuje urbanistickou koncepci a koncepci veřejné infrastruktury umožňující do budoucna dostatečně odpovídající rozvoj obce. Návrh, poměrně konzervativně, vymezuje nové zastavitelné plochy, které jsou koncentrovány zejména do sídla Chrášťany. Jejich rozsah vychází z potřeb obce a je spíše doplněním již existující koncepce. Pro jednotlivé funkční typy stanovuje podmínky využití. Návrh vymezuje plochu občanské vybavenosti, která navazuje na stávající. Urbanistickou koncepci doplňuje systém sídelní zeleně, který plní funkci ochrannou, ale také posiluje ekologickou stabilitu a biodiverzitu řešeného území. Přírodní hodnoty území jsou rozvíjeny a respektovány stanovením podmínek využití pro vymezené plochy vodní a vodohospodářské, zemědělské, lesní, přírodní, plochy skladebných částí ÚSES. Koncepce zohledňuje potřebu zvyšovat biodiverzitu a ekologickou stabilitu v území, podporovat retenční funkce krajiny. Jsou navrženy nové lesní plochy, jejichž význam tkví ve zmírňování negativních vlivů (zejména hluku) navrhované dálnice D3. Pro zajištění rozvoje jednotlivých funkčních složek území navrhuje návrh ÚP obce Chrášťany následující plochy:

11


Plochy

Výčet

Počet ploch

Plochy občanského vybavení

Z7

1

Z2, Z6, Z11, Z12, Z15, Z17, Z21, Z24, Z28, K.DI.1, K.DI.2, K.DI.3, K.DI.4, K.DI.5, K.DI.6

15

Plochy rekreace

-

0

Plochy bydlení v rodinných domech

Z12, Z13, Z18, Z19, Z20, Z21, Z22, Z23, Z24, Z25, Z26, Z27, Z29

13

Plochy a infrastruktury

Z16, K.Ti.1

2

Plochy zeleně

Z.1

1

Plochy smíšené obytné

Z5, Z9, Z14

3

Plochy výroby a skladování

Z8

1

Plochy přestavby

P1

1

Plochy a infrastruktury

koridory

dopravní

koridory

technické

Tab. 1 Výčet rozvojových ploch v návrhu ÚP obce Chrášťany

Koncepce dále navrhuje následující plochy pro silnice (koridor pro D3), místní a účelové komunikace: Silnice

DS-N 1, DS-N 2, DS-N 3, DS-N 4, DS-N 5, DS-N 6

Místní komunikace

DSm-N 1, DSm-N 2, DSm-N 3, DSm-N 4, DSm-N 5, DSm-N 6, DSm-N 7

Účelové komunikace

DSú-N 1, DSú-N 2, DSú-N 3

Tab. 2 Výčet ploch pro silnice, místní a účelové komunikace v návrhu ÚP obce Chrášťany

V rámci části koncepce, která řeší uspořádání krajiny je navržena síť biocenter, biokoridorů a interakčních prvků. Ta je popsána v kapitole A.2.7 Ochrana přírody a krajiny. Koncepce navrhuje následující veřejně prospěšné stavby a opatření: Funkce

Označení plochy

Počet ploch

Dopravní a technická infrastruktura

VDt1, VDt2, VDt3, VDt4, VDt5, VDt6, VDt7

7

Dopravní infrastruktura

VD1,VD2,VD3,VD4,VD5,VD6,VD7

7

Technická infrastruktura

VT1,VT2,VT3

3

Veřejně opatření

VR1, VR2, VR3, VR4, VR5, VU1, VU2, VU3, VU4, VU5

10

prospěšná

Tab. 3 Výčet veřejně prospěšných staveb a opatření v návrhu ÚP obce Chrášťany

12


A.1.2 VZTAHY ÚP OBCE CHRÁŠŤANY KE KONCEPČNÍM NÁRODNÍM A REGIONÁLNÍM DOKUMENTŮM Účelem hodnocení je identifikovat možné vazby mezi návrhem ÚP obce Chrášťany a existujícími národními a regionálními a městem zpracovanými koncepčními dokumenty, které jsou významné z hlediska ochrany životního prostředí. Posuzovány byly vazby na koncepční dokumenty zpracované k datu 31.1.2012.

N ÁRODNÍ KONCEPČNÍ MATERIÁLY Pro potřeby hodnocení bylo analyzováno celkem 11 národních koncepčních dokumentů, ve kterých byly identifikovány základní priority a cíle relevantní z hlediska možností a kompetencí územně plánovací dokumentace – návrhu ÚP obce Chrášťany. Tyto cíle a priority jsou hodnoceny podle toho, do jaké míry je řešení návrhu ÚP obce Chrášťany s nimi v souladu nebo v rozporu (viz str. 8) -

zcela v souladu

++

-

částečně v souladu

+

-

částečně v rozporu

-

-

výrazně v rozporu

--

-

není předmětem řešení

0

Dopravní politika ČR (2005) Národní program snižování emisí České republiky (2007) Plán hlavních povodí ČR (2007) Politika územního rozvoje ČR (2008) Program rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013 Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) Strategický rámec udržitelného rozvoje (2010) Strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2004 – 2013 (2006) Státní energetická koncepce (2004) Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010 (2004) Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (1998) Státní surovinová politika (2012) Zásady urbánní politiky 2007-2013 (2007)

13


P OLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR (2008) Základním strategickým dokumentem v oblasti územního plánování na celostátní úrovni je Politika územního rozvoje 2008 (dále jen PÚR) (Schváleno Vládou ČR usnesením z 20.7.2009 č. 929). Tyto republikové priority územního plánování jsou určeny ke konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj v územně plánovací činnosti obcí, kterou jsou stanovovány podmínky pro změny v konkrétním území. Řešené území se dle PÚR nachází mimo Rozvojové oblasti i Rozvojové osy republikového významu a v tomto smyslu tedy nejsou v Politice územního rozvoje stanoveny zvláštní požadavky na využití území resp. úkoly územního plánování. V oblasti ochrany životního prostředí jako jednoho z pilířů udržitelného rozvoje stanovuje PÚR následující relevantní priority (upraveno pro účely posouzení): Bod č. 14: Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů ….........................................……….++ Bod č. 16: Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území ..................................................................................................++ Bod č. 19: Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace ......……......…………………………………… + Bod č. 20: Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů …………………………….............................................……… + Bod č. 23: Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně......................................................................................................................... ++ Bod č. 25: Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. .......................................................................................................................................... ++ Bod č. 28: Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu.......................... ++

V YHODNOCENÍ Návrh ÚP obce Chrášťany není v rozporu s cíli stanovenými PÚR. Vymezené limity využití území a urbanistická koncepce územního plánu vytvářejí podmínky pro ochranu a rozvíjení přírodní, civilizační a kulturní hodnoty

14


území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Priority stanovené v PÚR nejsou rovněž v zásadním rozporu s hodnocenou územně plánovací dokumentací.

S TÁTNÍ POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR PRO OBDOBÍ 2004-2010 (2004) Státní politika životního prostředí ČR (dále jen SPŽP) pro období 2004 – 2010 byla schválená vládou České republiky v březnu 2004 a vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování vývoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. SPŽP definuje prioritní oblasti životního prostředí, kterými jsou: •

ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti

•

udržitelné využívání přírodních zdrojů (vč. vody), materiálové toky a nakládání s odpady

•

životní prostředí a kvalita života (snižování zátěže toxickými kovy, snižování zátěže ovzduší emisemi, hluk, omezování průmyslového znečištění a rizik)

•

ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění.

SPŽP stanoví cíle a opatření nejen ve svých prioritních oblastech, ale i v jednotlivých odvětvových politikách, jako jsou např. energetika, průmysl a obchod, zemědělství, lesní hospodářství, vodní hospodářství, doprava a turistika. SPŽP obsahuje následující cíle relevantní k ÚP obce Chrášťany: Podporovat rozvoj a zkvalitňování územního systému ekologické stability ……………........................................… ++ Prosazovat respektování ochrany přírodních nerostných zdrojů při územním plánování. .................................. ++ Stanovit limity rozvoje území a územních rezerv ve vztahu k ochraně přírodního a krajinného prostředí………….....................................................................................................................……………………………… + Chránit krajinu a půdu před zábory (omezením rozšiřování měst a obcí mimo současná zastavěná území, zvyšováním efektivity využití zastavěných území) ………………….....................................................................……… Chránit kvalitní segmenty přírodního charakteru v zastavěných územích ........................................................... 0 Při modernizaci silniční sítě využívat především stávající silnice, popř. jejich koridory a omezit tím fragmentaci krajiny novými trasami a nesnižovat průchodnost krajiny pro živočichy ………................……….……………………….... Zachovat mokřady v zemědělské krajině a v lesních ekosystémech ............................................................... ++ Zvýšit prevenci ochrany před povodněmi a zmírnit dopady období sucha zvýšením retenční a retardační schopnosti krajiny, zpomalením a vyrovnáním odtoku srážkové vody a snížením erozních účinků povrchově odtékající vody ……………………………………...............................................................................….................…………. ++ Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky jako jsou např. osamělé stromy, zelené pásy podél silnic a cest, zdroje pitné vody, mokřady a drobné vodní nádrže a toky ......................................................................... ++ Zajišťovat podmínky pro pěší, příp. cyklistickou, přístupnost krajiny rekonstrukcí a zřizováním polních a lesních cest v souvislosti s prováděnými pozemkovými úpravami, jako nástrojem realizace péče o krajinu................... ++

V YHODNOCENÍ Návrh ÚP obce Chrášťany není, až na výjimky, v rozporu s cíli stanovenými Státní politikou životního prostředí. Částečný rozpor se týká ochrany krajiny a půdy před zábory, kdy cca 0,5 ha rozvojových ploch je navrženo na půdách s 1. třídou ochrany a 15,9 ha na půdách s 2. třídou. Další rozpor se týká omezení fragmentace krajiny novými trasami silniční sítě. Zde však jde o záměr přejatý z nadřazené ÚPD, tedy koridor pro stavbu dálnice D3. Vymezené limity využití území zajišťují ochranu přírodních a krajinných prvků tak, jak je požadováno SPŽP. Cíle

15


stanovené v oddíle Sektorových politik nejsou rovněž v zásadním rozporu s hodnocenou územně plánovací dokumentací. V oblasti ostatních sektorových politik územní plán v zásadě respektuje prioritní cíle stanovené SPŽP.

S TRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČR Strategie udržitelného rozvoje ČR byla vládou schválena dne 8. prosince 2004 (usnesení č. 1242/04). Návrh Strategie, který byl vypracován pod koordinací Rady vlády pro udržitelný rozvoj, vzešel z rozsáhlé společenské diskuse a představuje dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala, avšak zároveň respektuje specifické podmínky ČR. Strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích (s vědomím toho, že představy budoucích generací o kvalitě života mohou být oproti našim odlišné). K tomu směřují následující vybrané strategické cíle relevantní vzhledem k posuzovanému návrhu územního plánu: Podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb (udržitelnou ekonomiku) ....................................................................................... ++ Zajistit kvalitní dopravní obsluhu území ČR ......................................................................................................... ++ Zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR ......................................................................................................................................................... ++ Podporovat rozvoj infrastruktury v oblasti dodávky kvalitní pitné vody a nakládání s městskými odpadními vodami ................................................................................................................................................................. ++ Zajistit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a před zbytečnými zábory pro nezemědělské a nelesní účely.. + V oblasti péče o urbanizovaná území co nejvíce omezit zejména znečištění ovzduší a hlukovou zátěž …........….. 0 Při tvorbě územních plánů obcí dbát na větší podíl městské zeleně a vytvářet klidové zóny …….......…....……….... 0 Podporovat rozvoj přírodní a krajinné infrastruktury včetně posilování retenční schopnosti krajiny ......... ++ Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného. ………………………….......................................................…...............……………… ++ Vymezovat Územní systém ekologické stability ................................................................................................... ++

V YHODNOCENÍ Návrh ÚP obce Chrášťany je v souladu s převážnou většinou deklarovaných cílů Strategie udržitelného rozvoje ČR.

S TRATEGICKÝ RÁMEC UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Dne 11. ledna 2010 schválila vláda ČR svým usnesením č. 37 Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, který určuje dlouhodobé cíle pro tři základní oblasti rozvoje moderní společnosti – ekonomickou, sociální a environmentální. Dokument je strukturován do 5 prioritních os: -

Společnost, člověk a zdraví;

-

Ekonomika a inovace;

-

Rozvoj území;

16


-

Krajina, ekosystémy a biodiverzita;

-

Stabilní a bezpečná společnost.

K tomu směřují následující vybrané strategické cíle relevantní vzhledem k posuzovanému návrhu územního plánu: Zabezpečit udržitelný rozvoj venkova a posílit harmonizaci vztahů mezi městem a venkovem ......................... ++ Zvýšit a zkvalitnit dopravní dostupnost, technologickou, energetickou a znalostní úroveň sídel, a tím dosáhnout i zlepšení životního prostředí v sídlech ................................................................................................................ ++ Vytvořit předpoklady pro udržitelné využívání území .......................................................................................... ++ Hospodárně využívat zastavěné území a chránit území nezastavěné a nezastavitelné pozemky ......................... + Chránit volnou krajinu ............................................................................................................................................ + Zlepšit vodní režim krajiny ..................................................................................................................................... +

V YHODNOCENÍ Návrh ÚP obce Chrášťany není v rozporu s cíli stanovenými Strategickým rámcem udržitelného rozvoje.

S TRATEGIE OCHRANY BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI ČR Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky je zpracována podle vzoru a v souladu se strategií ES. Je zachováno členění jednotlivých kapitol na strategická témata (ekosystémový přístup; ochrana in situ, ex situ; udržitelné využívaní; apod.) a biodiverzitu v sektorových a složkových politikách (zemědělství, lesní ekosystémy, vodní a mokřadní ekosystémy, apod.) Jednotlivé kapitoly jsou vždy převedeny na specifické podmínky ČR. Obsahuje následující cíle relevantní k návrhu ÚP obce Chrášťany: Záchrana biotopů a ekosystémů a vytváření vhodných podmínek pro jejich další existenci................................ ++ Podporovat obnovu a vytváření ekologicky významných krajinných segmentů (meze, remízky, liniová i mimolesní zeleň, travní porosty zvláště pak nivní louky atd.). ….................................................................………. ++ Zachovat nebo zvýšit současnou výměru lesů jako minimální základ pro uplatňování potřeb ochrany lesní biodiverzity při zachování všech ostatních funkcí lesa. ......................................................................................... + Zlepšit retenční funkci krajiny diverzifikací využíváním krajiny a krajinných prvků a odstraněním melioračních úprav v zemědělsky neperspektivních částech krajiny……............................................................................………. 0 Podporovat šetrné formy cestovního ruchu .......................................................................................................... + Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky, jakou jsou např. osamělé stromy, zelené pásy podél silnic a cest, mokřady a drobné vodní nádrže a toky .................................................................................................... ++ Maximálně šetřit zachovalá přírodní území při navrhování nových dopravních staveb, dostupnými prostředky předcházet nadměrné fragmentaci prostředí a usmrcování živočichů provozem ............................................... ++ Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy, včetně dalšího rozvoje vhodně situovaných cyklostezek ............ + Podporovat význam zvláště chráněných území a ekologických sítí (zejména ÚSES) pro migraci složek biodiverzity…………………………………………………........................................................................…………...........……... ++

V YHODNOCENÍ Návrh ÚP obce Chrášťany není v rozporu s cíli stanovenými Strategií ochrany biologické rozmanitosti (dále jen Strategie). Cíle stanovené Strategií lze nástroji územního plánování ovlivňovat pouze částečně.

17


S TRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR Strategie regionálního rozvoje České republiky (dále jen SRR ČR) se pořizuje jako základní dokument politiky regionálního rozvoje podle § 5 zákona č. 248/2000 Sb.,o podpoře regionálního rozvoje. Prvním koncepčním materiálem na úseku regionální politiky byla Strategie regionálního rozvoje ČR přijatá vládou v roce 2000 usnesením č. 682 ze dne 12. července 2000 o Strategii regionálního rozvoje České republiky. Tato Strategie regionálního rozvoje vytvořila základní rámec pro formování regionální politiky České republiky komplementární s regionální politikou Evropské unie. Cílem aktualizace SRR ČR je implikace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky. Dokument bude určovat orientaci politiky regionálního rozvoje České republiky v období let 2007–2013. Cílem strategie je formulování témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Obsahuje následující cíle relevantní k posuzované koncepci, tedy návrhu ÚP obce Chrášťany: Podpora revitalizace opuštěných průmyslových a neprůmyslových areálů (brownfields) ............................... 0 Modernizace zdrojů a úpraven vody, rozšíření a rekonstrukce vodovodních a kanalizačních systémů a čištění odpadních vod především v menších obcích ....................................................................................................... + Posílení biodiverzity a ekologické stability v rámci území ČR ……………..........................................……………........ ++ Posílení ekologické stability krajiny realizací krajinotvorných opatření s důrazem na budování ÚSES v regionech s dominancí orné půdy a s významným podílem ploch opuštěných těžbou ......................................................... +

V YHODNOCENÍ Závazná část návrhu ÚP obce Chrášťany není v rozporu s cíly SRR ČR.

Z ÁSADY URBÁNNÍ POLITIKY ČR Ministerstvo pro místní rozvoj vytváří národní rámec pro urbánní politiku ČR. Základním cílem je nastavit podmínky pro polycentrický rozvoj sídelní struktury, kde města jsou považována za póly růstu a motory udržitelného rozvoje celého území. Obsahuje následující cíle relevantní k návrhu ÚP obce Chrášťany: Koordinovat tvorbu územně plánovací dokumentace na všech úrovních ........................................................... ++ Efektivně využívat staré průmyslové areály a upadající plochy, provádět jejich asanaci .................................... ++ Vytvářet podmínky pro podporu podnikatelských aktivit a efektivní ekonomickou strukturu ............................ ++ Zlepšovat využití a uspořádání území .................................................................................................................. ++

V YHODNOCENÍ Návrh ÚP obce Chrášťany není v rozporu s cíli stanovenými Zásadami urbánní politiky ČR.

P ROGRAM ROZVOJE VENKOVA Č ESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2007 - 2013 Program rozvoje venkova, který zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje v souladu s nařízením Rady (ES) 1698/2005 čl. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do prováděcí úrovně a zajišťuje tak jeho efektivní realizaci. Opatření Programu rozvoje venkova přispějí k naplňování cílů Lisabonské strategie ve všech jejích oblastech: -

Společnost založená na znalostech

18


-

Vnitřní trh a podnikatelské prostředí

-

Trh práce

-

Udržitelný rozvoj

Obsahuje následující cíle relevantní k návrhu ÚP obce Chrášťany: Ochrana jakosti povrchových a podzemních vodních zdrojů prostřednictvím opatření zaměřených na protierozní ochranu a vhodné používání zemědělského půdního fondu ............................................................. ++ Rozšíření lesních porostů na zemědělské půdě ..................................................................................................... + Zlepšení životního prostředí a krajiny .................................................................................................................. ++ Zabezpečit rozvoj venkovské infrastruktury s cílem rozvoje malého a středního podnikání a zlepšení životního prostředí venkovských sídel ................................................................................................................................. ++

V YHODNOCENÍ Návrh ÚP obce Chrášťany není v rozporu s cíli stanovenými Programem rozvoje venkova.

P LÁN HLAVNÍCH POVODÍ Č ESKÉ REPUBLIKY Plán hlavních povodí České republiky byl schválen vládou dne 23. května 2007 usnesením č. 562. Plán hlavních povodí České republiky (PHP ČR) sice není dokument požadovaný Rámcovou směrnicí, nicméně je významným strategickým dokumentem pro podporu plánování v oblasti vod. Tento dokument stanoví rámcové cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami, pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů vycházejících z cílů ochrany vod, pro udržitelné užívání těchto vod, pro ochranu před škodlivými účinky těchto vod a pro zlepšování vodních poměrů a ochranu ekologické stability krajiny. Obsahuje následující cíle relevantní k návrhu obce Chrášťany: Zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod .................................................................................... ++ Chránit povrchové a podzemní vody, umožnit udržitelné a vyvážené užívání vodních zdrojů ............................ ++ Zajištění ochrany vodních poměrů v krajině a zlepšování retenční schopnosti krajiny ....................................... ++ Zlepšování stavu vodních a na vodu vázaných ekosystémů ................................................................................. ++

V YHODNOCENÍ Návrh ÚP obce Chrášťany je v souladu s cíli stanovenými Plánem hlavních povodí ČR a to zejména díky tomu, že navrhované plochy respektují skladebné části ÚSES, jejichž součástí jsou vodní nádrže a vodní tok. Skladebné části ÚSES spolu s jejich regulativy podpoří funkce na vodu vázaných ekosystémů. V návrhu ÚP jsou rozvojové plochy pro vodní nádrže a koncepce krajiny počítá s novými plochami lesní i nelesní zeleně, které pomohou zvýšit retenční schopnosti krajiny.

S TÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE Státní energetická koncepce byla schválena vládou ČR dne 10. 3. 2004. Koncepce definuje priority a cíle České republiky v energetickém sektoru a popisuje konkrétní realizační nástroje energetické politiky státu. Součástí je i výhled do roku 2030. Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Obsahuje následující cíle relevantní k návrhu ÚP obce Chrášťany:

19


Zajištění šetrného přístupu k životnímu prostředí a minimálních dopadů energetiky na životní prostředí a na krajinu .................................................................................................................................................................. ++

V YHODNOCENÍ Návrh ÚP obce Chrášťany je v souladu s cíli stanovenými Státní energetickou koncepcí.

S TÁTNÍ PROGRAM OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Státní program ochrany přírody a krajiny (dále jen SPOPK) rozpracovává nejen jednotlivé cíle Strategie jako základního meziresortního a mezioborového dokumentu, kterým se v ČR naplňuje Úmluva o biologické rozmanitosti (dále jen Úmluva), ale současně odráží i požadavky dalších mezinárodních úmluv (např.: Evropská úmluva o krajině na ochranu, péči a plánování krajiny, Úmluva o ochraně vodních a mokřadních systémů, tzv. Ramsarská úmluva), kterými je ČR vázána. Aktualizovaný text Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR a usnesení vlády č. 1497 z 30. listopadu 2009, kterým byla aktualizace schválena. Obsahuje následující cíle relevantní k návrhu ÚP obce Chrášťany: Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny – s mozaikou vzájemně propojených biologicky funkčních prvků a částí, schopných odolávat vnějším negativním vlivům včetně změn klimatu ................................................... ++ Zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně ve vazbě na ně .......................................................................................................................................................... ++ Obnovit přirozené hydro-ekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a přizpůsobovat se očekávaným klimatickým změnám ...................................................................................................................... ++ Zabezpečení ochrany půdy jako nezastupitelného a neobnovitelného přírodního zdroje, s uplatněním principů udržitelného rozvoje a s ohledem na ostatní složky životního prostředí, omezení negativního trendu snižování rozlohy kvalitní zemědělské půdy .......................................................................................................................... +

V YHODNOCENÍ Návrh ÚP obce Chrášťany je v souladu s cíli stanovenými SPOPK.

D OPRAVNÍ POLITIKA ČR Vláda na svém zasedání dne 20. července 2011 schválila usnesením vlády č. 565 materiál Aktualizace Dopravní politiky České republiky pro léta 2005 – 2013 v roce 2011. Materiál kabinetu předložilo Ministerstvo dopravy po projednání se všemi resorty a dotčenými subjekty. Dopravní politika České republiky pro léta 2005 – 2013 je základním strategickým sektorovým dokumentem, který má vliv na dopravně-politický proces. Jedná se o vrcholový dokument vlády pro sektor doprava, který stanovuje cíle a opatření týkající se celého sektoru a určuje základní směry jeho vývoje. Obsahuje následující cíle relevantní k návrhu ÚP obce Chrášťany: Zajistit dodržování limitů znečištění způsobeného dopravou a snížení procenta znečištění, kterým se doprava podílí na emisních stropech ČR ............................................................................................................................. 0 Minimalizovat negativní vlivy hluku a imisí z dopravy, které mají svůj původ v dopravě a to vhodnými opatřeními na infrastruktuře ................................................................................................................................. + Minimalizovat negativní vlivy dopravy na stabilitu ekosystémů v krajině, jejich struktury a funkce .................... + Při navrhování nových tras minimalizovat dopady na životní prostředí a provádět technická opatření pro minimalizaci vlivů výstavby na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví ...................................... 0 Postupně budovat infrastrukturu cyklistické dopravy s cílem většího zapojení cyklistické dopravy do systému osobní dopravy na kratší vzdálenosti ................................................................................................................... ++

V YHODNOCENÍ

20


Řešení návrhu ÚP obce Chrášťany plně odpovídá prioritám a cílům stanoveným Dopravní politikou ČR v oblasti silniční, železniční i cyklistické dopravy. Významná nová trasa pro dálnici D3 není územním plánem navržena, ale převzata z nadřazené ÚPD.

S TÁTNÍ SUROVINOVÁ POLITIKA Surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin (se zřetelem k veřejným zájmům a k ochraně přírodních, kulturních a krajinných hodnot) a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod své ekonomiky. Předmětem politiky nerostných surovin jsou palivoenergetické, rudní, nerudní a stavební suroviny, a to jak z prvotních, tak i z druhotných zdrojů. Tato politika se nezabývá surovinami z obnovitelných zdrojů, jako vodou, dřevem, zemědělskými surovinami atd. Zabývá se však všemi druhotnými surovinami jak z hlediska jejich vlivu na úspory prvotních nerostných zdrojů, tak i z hlediska vlivu na úspory energie, která je vkládána do úpravy prvotních surovin a jejich dalšího zpracování. Státní surovinová politika neobsahuje cíle, které by byly relevantní k cílům koncepce.

N ÁRODNÍ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ Základní koncepci v oblasti ochrany ovzduší představuje dokument Národní program snižování emisí České republiky (dále jen NPSE), který byl schválen dne 11. června 2007 usnesením vlády České republiky č. 630. Cílem NPSE je snížit rizika pro lidské zdraví, snížit zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených složek životního prostředí a pro snižování. V souvislosti s těmito cíli je kladen důraz na podporu nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor. Obsahuje následující cíle relevantní k návrhu ÚP Chrášťany: Snížit, s důrazem na podporu nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených složek životního prostředí a pro snižování rizik pro lidské zdraví, která plynou ze znečištění ovzduší ………........................................................................................................................……………….. 0 Plnit stanovené hodnoty národních emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak. …………………………….............................................................................……………………….............…………….. 0 Přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší PM10 pod platné imisní limity ………......................................……….. + Přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem pod platný cílový imisní limit……………....……….... 0

V YHODNOCENÍ S uvedenými cíli není návrh ÚP obce Chrášťany v rozporu. S ohledem na koridor dálnice D3 jsou v ÚP navrženy plochy pro zalesnění, které budou plnit clonnou a izolační funkci s pozitivním vlivem na imisní situaci vyvolanou provozem na dálnici D3.

Závěry hodnocení Národní koncepční dokumenty neobsahují vždy specifické záměry či opatření s konkrétním územním průmětem, které by měly být předmětem zpracování návrhu ÚP obce Chrášťany. Cíle a priority, stanovené v těchto dokumentech, k jejichž naplnění může řešení návrhu ÚP obce Chrášťany odpovídajícím způsobem přispět, jsou navrženým ÚP převážně respektovány. Ostatní koncepční dokumenty (zejména Strategie udržitelného rozvoje, Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, dokumenty v oblasti ochrany veřejného zdraví, ovzduší a klimatu) vytvářejí obecný rámec, ze kterého je třeba vycházet při plánování rozvoje území a jsou postupně rozpracovávány v dokumentech regionální a místní úrovně. Pokud byl zaznamenán rozpor mezi národními koncepcemi a posuzovaným územním plánem, vyvolávaly tento rozpor především rozvojové plochy převzaté z nadřazené územně plánovací dokumentace, v tomto případě koridor pro dálnici D3.

21


R EGIONÁLNÍ KONCEPČNÍ MATERIÁLY Koncepční dokumenty Středočeského kraje Pro potřeby hodnocení bylo analyzováno celkem 5 koncepčních dokumentů, byly identifikovány základní priority a cíle relevantní z hlediska možností a kompetencí územně plánovací dokumentace obce Chrášťany. Tyto cíle a priority jsou klasifikovány podle toho, do jaké míry je řešení návrhu ÚP obce Chrášťany s nimi v souladu nebo v rozporu identickým způsobem jako celostátní dokumenty. Byly použity následující dokumenty: Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje (2003) Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (2006) Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje (změna 2007) Územní energetická koncepce (2004) Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (2012)

Z ÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE S TŘEDOČESKÉHO KRAJE Obsahují následující cíle relevantní k návrhu ÚP obce Chrášťany: Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území .............................................................................................................................................................................. ++ Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území ......................................................................................... ++ Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje ................................................................................................................................... ++

V YHODNOCENÍ Řešení návrhu ÚP obce Chrášťany plně odpovídá prioritám a cílům stanoveným Zásadami územního rozvoje.

P ROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU S TŘEDOČESKÉHO KRAJE Obsahuje následující cíle relevantní k návrhu ÚP obce Chrášťany: Vybudování chybějících kanalizačních sítí…………………………………………………......................................................... ++ Další výstavba, modernizace a využití kapacit ČOV .……………………………………….................................................... ++ Výstavba vodovodů, dobudování stávajících vodovodů v obcích …………………………….......................................... ++ Vytváření podmínek pro rozvoj bydlení, podnikání a služeb na venkově ............................................................ ++ Zvyšování lesnatosti krajiny zalesňováním zemědělských pozemků a ostatních ploch ........................................++ Zajištění dopravní obslužnosti venkovských sídel ................................................................................................ ++ Zvyšování ekologické stability krajiny .................................................................................................................. ++

22


Ochrana volné krajiny ………………………………………………..………………………................................................................. Zvýšení retence vody v území .............................................................................................................................. ++ Rozvoj sítě cyklotras a cyklostezek včetně příslušné infrastruktury .................................................................... ++

V YHODNOCENÍ Řešení návrhu ÚP obce Chrášťany odpovídá prioritám a cílům stanoveným Programem územního rozvoje. Výjimku tvoří rozpor s cílem ochrany volné krajiny, kde největší rozpor tvoří koridory pro dopravní infrastrukturu přejaté z nadřazené ÚPD.

K ONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Obsahuje následující cíle relevantní k návrhu ÚP obce Chrášťany: Zvýšení výměry lesů důslednou ochranou stávajících a zalesněním vhodných lokalit nelesních půd ................. ++ Šetrné využívání zemědělského půdního fondu s ohledem na ochranu půdy, kvalitu vody, retenční schopnost a biologickou rozmanitost ......................................................................................................................................... + Obnova vodního režimu krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny ………………………......................................... ++ Ochrana krajiny s využitím institutu VKP ............................................................................................................. ++ Funkční ÚSES jako základ ekologické stability krajiny .......................................................................................... ++ Ke krajině šetrná a bezbariérová infrastruktura .……………………………………………...................................................... Trvale udržitelný rozvoj využívání krajiny ............................................................................................................... Prostupná krajina pro biotu a člověka .................................................................................................................... Zvýšení množství rozptýlené zeleně. ……………………………………………………….......................................................... ++

V YHODNOCENÍ Řešení návrhu ÚP obce Chrášťany je v souladu s většinou relevantních cílů stanovených Koncepcí ochrany přírody a krajiny. Rozpor posuzovaného územního plánu s relevantními cíly je způsoben přejmutím záměrů z nadřazené ÚPD, v tomto případě koridoru pro D3. Tento záměr po své realizaci bezpochyby vytvoří bariéru jak pro biotu, tak pro člověka a negativně se bude projevovat i v ohledu trvalé udržitelnosti ve využívání krajiny.

G ENEREL CYKLISTICKÝCH TRAS A CYKLOSTEZEK Obsahuje následující cíle relevantní k návrhu ÚP obce Chrášťany: Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území ………………......................................... ++ Rozvoj cyklistiky pro posílení ochrany životního prostředí a zdraví ………………………............................................ ++

V YHODNOCENÍ Řešení návrhu ÚP obce Chrášťany plně odpovídá prioritám a cílům stanoveným v Generelu cyklistických tras a cyklostezek.

Ú ZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE Obsahuje následující cíle relevantní k návrhu ÚP obce Chrášťany: Zlepšení životního prostředí pro občany, zejména snížení emisí do ovzduší ………………...................................... ++

23


V YHODNOCENÍ Řešení návrhu ÚP obce Chrášťany plně odpovídá prioritám a cílům stanoveným Územní energetickou koncepcí.

P ROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ Obsahuje následující cíle relevantní k návrhu ÚP obce Chrášťany: Globálním cílem Programu ke zlepšení kvality ovzduší je zajistit na celém území Středočeského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které ČR přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy) ..... +

V YHODNOCENÍ Řešení návrhu ÚP obce Chrášťany plně odpovídá prioritám a cílům stanoveným Programem snižování emisí.

Závěry hodnocení Celkově lze tedy konstatovat, že posuzovaný ÚP obce Chrášťany je v plném souladu s krajskými koncepčními dokumenty. V ojedinělých případech, kdy byl zaznamenán nesoulad mezi posuzovaným ÚP a krajskou koncepcí, jde o rozvojovou plochu pro dálnici D3, která byla do návrhu přejata z nadřazené ÚPD, v tomto případě ZÚRK.

A.1.3 TÉMATA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A STANOVENÍ REFERENČNÍHO HODNOTÍCÍHO RÁMCE Na základě analýzy relevantních národních a krajských dokumentů byla stanovena jednotlivá témata ochrany životního prostředí a k nim formulovány odpovídající cíle. Tato sada cílů představuje rámec pro hodnocení vazeb návrhu ÚP obce Chrášťany k tématům ochrany životního prostředí. Cíle byly formulovány takovým způsobem, aby vyjadřovaly očekávaný stav pro dané téma ochrany životního prostředí a zároveň postihovaly vazbu rozvoje a využití území na dané téma. Hlavní otázkou pro hodnocení bylo, zda a jak jsou daná témata (reprezentovaná příslušnými cíli ochrany životního prostředí) zohledněna v návrhu ÚP obce Chrášťany. Níže uvádíme vybrané cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví relevantní vzhledem k posuzovanému dokumentu, členěné dle jednotlivých složek životního prostředí: Složka životního prostředí Ovzduší

Referenční cíl -

Snižovat znečištění ovzduší, minimalizovat množství emisí

Indikátor: Hodnoty znečištění prostředí atmosférickými polutanty (PM10 ug/m3/rok a NOx ug/m3/rok a u obou počet překročení stanovené přípustné průměrné koncentrace v rámci roku) Zdroj dat: ČHMÚ Indikátor: Přítomnost zdrojů znečištění ovzduší Zdroj dat: Geoportal CENIA, ČIŽP, KÚ Indikátor: Znečištění radonem v daném místě (dle map a měření ČGS) Zdroj dat: ČGS Indikátor: Zařazení do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v rámci ČR

24


Složka životního prostředí

Referenční cíl Zdroj dat: ČHMÚ, ČSÚ

Hluk

-

Snižovat hlukovou zátěž z dopravy

Indikátory: počet obyvatel žijících v územích, zatížených nadměrným hlukem z dopravy; po-díl obydlených lokalit zatížených nadměrným hlukem z celkové rozlohy města Zdroj dat: Ministerstvo zdravotnictví – hlukové mapy, Zdravotní ústav ve Středočeském kraji Voda

-

Ochrana jakosti vod povrchových i podpovrchových

Indikátor: ukazatele znečištění vod (BSK5, CHSKCR, N-NO3-, Pcelk.) Zdroj dat: ČHMÚ, správce vodovodní a kanalizační sítě Indikátor: Procenta čištění odpadních vod z obce Zdroj dat: správce ČOV Indikátor: Kvalita zdrojů podzemní vody v obci (pokud jsou využity) Zdroj dat: občané, obec, ČIŽP, ČGS -

Zvyšování retenčních schopností území, ochrana před povodněmi

Indikátor: počet protipovodňových opatření Zdroj dat: Povodí Vltavy s. p., Krajský úřad Středočeského kraje Půda a horninové prostředí

-

Omezit zábory nezastavěné půdy (ZPF i PUPFL) a chránit půdu s důrazem na zabezpečení jejích funkcí (eroze, znečištění)

Indikátory podíl/rozsah nových záborů půdy; podíl plochy vyňaté ze ZPF/PUPFL Zdroj dat: Český úřad zeměměřický a katastrální Flóra, fauna, ekosystémy

-

Ochrana přírody, zejména lokalit s vyšší ekologickou stabilitou, NATURA 2000 a ZCHÚ

Indikátory: Stav druhů živočichů a společenstev významných pro Evropské společenství, ČR Zdroj dat: AOPK ČR Krajina, krajinný ráz

-

Obnova významných krajinných segmentů (remízy, meze ap.)

Indikátor: koeficient ekologické stability Zdroj dat: Český statistický úřad Indikátor: realizované komplexní a jednoduché pozemkové úpravy Zdroj dat: Pozemkový úřad Obyvatelstvo

-

Vytvoření nových pracovních příležitostí a podpora podnikatelských aktivit

Indikátor: stabilita a diverzifikace místní ekonomické základny Zdroj dat: ČSÚ, živnostenský úřad -

Sociálně-demografická struktura v obci Chrášťany

Indikátory: vývoj celkového počtu obyvatel; relativní saldo migrace; věková,

25


Složka životního prostředí

Referenční cíl vzdělanostní, sociální, socioekonomická struktura obyvatelstva; průměrný věk; podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním; zaměstnanost, nezaměstnanost Zdroj dat: ČSÚ -

Stabilita a diverzifikace místní ekonomické základny v obci Chrášťany

Indikátory: diverzifikace ekonomických činností; struktura podniků dle počtu zaměstnanců; ukazatel vyjížďky a dojížďky za prací; výnos daně z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti na jednoho obyvatele Zdroj dat: ČSÚ Sídla

-

Využívat brownfields

Indikátor: plocha znovu využitého území (brownfields) Zdroj dat: CzechInvest, Krajský úřad Středočeského kraje -

Rozvoj dopravní (zejména železniční) a technické infrastruktury (rozvodná el. síť, kanalizace, ČOV)

-

Udržitelné využití území obce Chrášťany

Indikátor: index územní dynamiky, hustota osídlení obce Zdroj dat: ČSÚ -

Pohoda prostředí sídla Chrášťany

Indikátor: produkce a složení komunálního odpadu na hlavu (t/osoba) Zdroj dat: obec Indikátor: počty havárií na životním prostředí a starých ekologických zátěží v území Zdroj dat: Cenia, ČIŽP Tab. 4 Tabulka vybraných cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví

A.2 ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

A.2.1 GEOLOGICKÉ A GEOMORFOLOGICKÉ POMĚRY Správní území obce Chrášťany budují granodiority až diority tonalitové řady, dále se zde vyskytují proterozoické horniny assyntsky zvrásněné s různě silným variským přepracováním a zčásti metamorfované vulkanické horniny.

S UROVINOVÉ ZDROJE Podle údajů České geologické služby zasahuje do zájmového území, na jeho jihozápadním okraji, chráněné ložiskové území Mlékovice stavebního kamene. V zájmovém území se nenachází žádné dobývací prostory, ani sesuvy. Nachází se zde poddolovaná území – západně od Chrášťan a severně od Černíkovic.

26


G EOMORFOLOGIE A GEOLOGICKÁ STAVBA ÚZEMÍ Z hlediska regionálně-geomorfologického členění georeliéfu ČR náleží řešené území do soustavy České vysočiny. Reliéf řešeného území určuje geomorfologický celek Benešovské pahorkatiny, resp. okrsek Netvořické vrchoviny (regionální členění reliéfu ČR Czudek et al. 1972). Postavení geomorfologických celků v rámci vyšších i nižších geomorfologických jednotek je patrné z následující tabulky:

Provincie

Subprovincie

Oblast

Celek

Podcelek

Okrsek

Česká vysočina

Česko-moravská soustava

Středočeská pahorkatina

Benešovská pahorkatina

Dobříšská pahorkatina

Netvořická vrchovina

Tab. 5 Geomorfologické členění řešeného území (Czudek et.al. 1972)

A.2.2 HYDROLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY H YDROLOGIE Z hydrologického hlediska zasahují do řešeného území 3 povodí: severozápadní část náleží do povodí 2 Tloskovského potoka (č.h.p. 1-09-03-171, plocha povodí 32,455 km ), východní část do povodí Tloskovského 2 potoka (č.h.p. 1-09-03-173, plocha povodí 5,755 km ) a jižní část náleží do povodí Černíkovického potoka (č.h.p. 2 1-09-03-172, plocha povodí 9,265 km ). Tloskovický potok pramení jihovýchodně od obce Stranný 3 km západně od Neveklova. Západně od Chrášťan se do něj vlévá Černíkovický potok. U obce Krusičany se zleva vlévá do Janovického potoka a dále v Týnci nad Sázavou do řeky Sázavy.

K VALITA VOD Řešené území se nenachází v žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Celé území je zařazené do zranitelné oblasti na živiny. Zranitelná oblast je pojem, který definuje Nitrátová směrnice (SR 91/676/EHS). Jsou to oblasti, povodí nebo jejich části, kde zemědělské činnosti nepříznivě ovlivňují koncentrace dusičnanů v povrchových a podzemních vodách. Jsou to i takové oblasti, které mají vliv na povrchové, pobřežní a mořské vody, ve kterých dochází vlivem úniku dusíku ze zemědělství k eutrofizaci s následnými nepříznivými dopady na celý vodní ekosystém. Celé řešené území se nachází v citlivé oblasti na živiny. Citlivá oblast na živiny je pojem, který definuje směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Jsou to vodní útvary v nichž vlivem vypouštění odpadních vod z aglomerací větších než 10 000 ekvivalentních obyvatel (EO) dochází buď k eutrofizaci vod, překročení limitních koncentrací dusičnanů nebo je ohroženo plnění cílů jiných směrnic Společenství. Jakost povrchové vody ve vloženém profilu: Vodní tok:

Janovický p.(př.Sázavy)

Odběrný profil:

Týnec n.Sázavou

Období:

2010-2011

Hydrologické pořadí:

1-09-03-174

Říční km:

0.1

Závod:

Dolní Vltava

ukazatel

jednotka

minimum

maximum

průměr

medián

C90

C95

imisní limity

teplota vody

°C

0.0

20.0

9.3

9.4

16.6

17.7

25

třída jakosti

27


reakce vody

7.6

8.1

7.8

7.8

8.0

8.0

6-8

elektrolytická konduktivita

mS/m

40.5

56.0

47.8

46.5

54.6

55.0

II.

biochemická spotřeba kyslíku BSK-5

mg/l

1.5

7.3

3.1

2.9

4.6

5.6

6

III.

chemická spotřeba kyslíku dichromanem

mg/l

9.6

42.0

21.4

19.0

30.8

35.3

35

III.

amoniakální dusík

mg/l

<0.03

0.58

0.11

0.04

0.36

0.45

0.5

II.

dusičnanový dusík

mg/l

2.1

13.0

6.5

6.5

11.0

11.5

7

IV.

celkový fosfor

mg/l

0.07

0.28

0.15

0.14

0.23

0.25

0.2

III.

Tab. 6 Jakost povrchové vody v Janovickém potoce – odběrný profil Týnec nad Sázavou

H YDROGEOLOGIE Řešené území náleží k hydrogeologickému rajonu 6250 - "Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy".

P ÁSMA HYGIENICKÉ OCHRANY , ZDROJE MINERÁLNÍCH VOD Do řešeného území nezasahují žádná pásma hygienické ochrany ani se zde nenalézají zdroje minerálních vod.

A.2.3 KVALITA OVZDUŠÍ A KLIMATICKÉ POMĚRY Hodnocení míry znečištění ovzduší vychází z monitorování koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry v síti měřících stanic. Nejbližší stanice měření znečištění ovzduší je v Praze 4 - Libuši, kde se nachází v areálu ČHMÚ (cca 25 km od Chrášťan). Jde o pozaďovou předměstskou obytnou stanici s reprezentativním měřítkem 0,5 - 4 km. Další stanicí je Ondřejov v okrese Praha – Východ (cca 20 km severovýchodně od Chrášťan. Jde o pozaďovou venkovskou zemědělskou stanici. Při hodnocení kvality ovzduší je zejména sledován vztah zjištěných imisních hodnot k příslušným imisním limitům. Systematicky a dlouhodobě jsou monitorovány koncentrace oxidu siřičitého, prašného aerosolu (PM 2,5 a PM 10) a oxidů dusíku jako základních indikátorů znečištění ovzduší. Z údajů naměřených výše uvedenými stanicemi měření nelze odvozovat, zda se naměřené hodnoty projevují i v řešeném území a to z toho důvodu, že se jedná o stanice poměrně vzdálené od řešeného území. Navíc se jedná o zcela odlišné podmínky okrajové části velkoměsta, v případě měřicí stanice v Praze a v případě měřící stanice v Ondřejově jde o území v těsném sousedství dálnice D1. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Řešené území není součástí vymezených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Česká legislativa zahrnuje požadavky Evropské unie stanovené směrnicemi pro kvalitu venkovního ovzduší, tedy rámcovou směrnicí 96/62/EC o hodnocení a řízení kvality ovzduší a navazujícími dceřinými směrnicemi 1999/30/EC (pro SO2, NO2 a NOx, suspendované částice a olovo), 2000/69/EC (pro benzen a oxid uhelnatý), 2002/3/EC (pro troposférický ozon) a 2004/107/EC (pro arsen, kadmium, rtuť, nikl a polycyklické aromatické uhlovodíky). Rok:

2010

Kraj:

Středočeský

Okres:

Praha-východ

Látka:

SO2 - oxid siřičitý

28


µg/m3

Jednotka:

Organizace Identifikace ISKO

350

Hodinová mez tolerance (MT):

0

Hodinový povolený počet překročení (TE):

24

Denní LV:

125

Denní MT:

0

Denní TE:

3

Typ měřicího programu

Hodinové hodnoty

Metoda

Max.

25 MV

VoL

50% Kv

Max.

4 MV

VoL

50% Kv

X1q.

X2q.

X3q.

X4q.

X

S

N

Datum

Datum

VoM

98% Kv

Datum

Datum

95% Kv

98% Kv

C1q.

C2q.

C3q.

C4q.

XG

SG

dv

61

38,9

0

2,9

27,1

25,2

0

2,9

8,7

2,7

2,2

4,9

4,6

4,65

361

27.01.

20.01.

0

22,1

22.01.

27.01.

16,5

19,9

90

91

88

92

3,3

2,15

2

Lokalita

ČHMÚ 1108 Ondřejov

Hodinové limitní hodnoty (LV):

Automatizovaný měřicí program

Denní hodnoty

Čtvrtletní hodnoty

Roční hodnoty

UVFL

Tab. 7 Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro SO2 naměřené měřicí stanicí Ondřejov


Rok:

2010

Kraj:

Středočeský

Okres:

Praha-východ

Látka:

NO2 - oxid dusičitý

Jednotka:

µg/m3

Hodinové limitní hodnoty (LV):

200

Hodinová mez tolerance (MT):

0

Hodinový povolený počet překročení (TE):

18

Roční LV:

40

Roční MT:

0


Hodinové hodnoty

Denní hodnoty

Metoda

Max.

19 MV

VoL

50% Kv

Max.

Datum

Datum

VoM

98% Kv

Datum

78

52,6

0

9,4

52,6

~

03.12.

27.01.

0

30,4

03.12.

~

95% Kv


Roční hodnoty

50% Kv

X1q.

X2q.

X3q.

X4q.

X

S

N

98% Kv

C1q.

C2q.

C3q.

C4q.

XG

SG

dv

21,5

9,8

13,8

8,6

7,7

14,8

11,2

5,7

359

~

26

90

91

87

91

10,2

1,55

2

Lokalita

ČHMÚ – 1108 Ondřejov

Automatizovaný měřicí program CHLM

29


Tab. 8 Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro NO2 naměřené měřicí stanicí Ondřejov


Rok:

2010

Kraj:

Středočeský

Okres:

Praha-východ

Látka:

NOx - oxidy dusíku

Jednotka:

µg/m3

Roční LV:

30

Roční MT:

0


Hodinové hodnoty

Denní hodnoty

Metoda

Max.

95% Kv

50% Kv

Max.

Datum

99.9% Kv

98% Kv

Datum

95% Kv


Roční hodnoty

50% Kv

X1q.

X2q.

X3q.

X4q.

X

S

N

98% Kv

C1q.

C2q.

C3q.

C4q.

XG

SG

dv

Lokalita

ČHMÚ-1108


Ondřejov

161,6

~

26,6

10,5

90,2

~

24,4

11,1

15,5

10,1

8,5

16,8

12,8

7,37

359

03.12.

~

01.01.

36,7

03.12.

~

~

30,2

90

91

87

91

11,5

1,55

2

CHLM

Tab. 9 Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro NOx

Organizace, identifikace ISKO, lokalita


8-Hodinové hodnoty

Metoda

Max.

26 MV

Rok:

2010

Kraj:

Středočeský

Okres:

Praha-východ

Látka:

O3 - ozon

Jednotka:

µg/m3

8-Hodinové LV:

120

8-Hodinové MT:

0

8-Hodinové TE:

25

VoL

Denní hodnoty AOT40

Datum

ČHMÚ1108


Ondřejov

UVABS

Max.

95% Kv

Datum


Roční hodnoty

50% Kv

X1q.

X2q.

X3q.

X4q.

X

S

N

98% Kv

C1q.

C2q.

C3q.

C4q.

XG

SG

dv

165

122,3

30

19227,6

140,2

~

105,7

63,8

63

77

75,5

38,2

63,3

24,85

361

02.07.

20.04.

~

~

29.06.

~

~

121,5

90

91

88

92

57,5

1,61

2

Tab. 10 Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro O3

30


Podle rozdělení České republiky na klimatické oblasti (Quitt 1971) náleží řešené území do mírně teplé oblasti MT - 10. Charakter podnebí dokazují i základní klimatické charakteristiky oblastí uvedené v následující tabulce: Charakteristiky klim. oblasti

MT - 10

Počet letních dnů

LetD

40 – 50

Počet dnů s prům. teplotou 10° a více

HVO

140 – 160

Počet mrazových dnů

MD

110 – 130

Počet ledových dnů

LD

30 – 40

Prům. teplota v lednu (°C)

tI

-2 - -3

Prům. teplota v červenci (°C)

t VII

17 - 18

Prům. teplota v dubnu (°C)

t IV

7–8

Prům. teplota v říjnu (°C)

tX

7–9

Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více

S>1mm

100 – 120

Srážkový úhrn ve vegetačním období

sVO

400 – 450

Srážkový úhrn v zimním období

sVZ

200 – 250

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

sp

50 – 60

Počet zamračených dnů

o > 0,8

120 – 150

Počet jasných dnů

o < 0,2

40 – 50

Tab. 11 Charakteristiky klimatických oblastí dle Quitta (1971)

A.2.4 PEDOLOGICKÉ POMĚRY Na většině řešeného území lze nalézt kambizemě – dříve hnědé půdy. Zde konkrétně subtyp kambizem modální a eutrofní. Nejdůležitějším půdotvorným faktorem pro vývoj hnědých půd je půdotvorný substrát se svým specifickým způsobem zvětrávání a v druhé řadě reliéf terénu, zvláště pak jeho svažitost spojená s erozní činností vody. Hlavním půdotvorným procesem je zvětrávání v půdním profilu. Výrazným projevem jejich tvorby je hnědnutí, jehož intenzita závisí především na druhu a složení jednotlivých hornin a na hydrotermickém režimu. Hloubka půdního profilu je závislá na hloubce rozpadu matečné horniny. Převažují půdy středně až velmi hluboké s mocností půdního profilu od 60 cm – 120 cm. Půdní profil je tvořen obvykle mělkým až středně hlubokým humusovým horizontem, drobtovité struktury, tmavohnědé barvy a písčitohlinitou až hlinitopísčitou zrnitostí. V okolí vodních toků se vyskytuje fluvizem glejová a glej fluvický. Fluvizemě se vyskytují v nivách vodních toků a vznikají z povodňových sedimentů. Jsou charakteristické pouze fluvickými znaky, tedy vrstevnatostí a nepravidelností rozložení organických látek. Zrnitost fluvizemě závisí na rychlosti vodního toku a vzdálenosti od řečiště. U glejů převládá ze všech půdotvorných činitelů nejvíce působení mělce pod povrchem ležící podzemní vody (horní hranice podzemní vody je v hloubce 40 až 80 cm). Vzlínající podzemní voda podmiňuje v glejích nedostatek vzdušného kyslíku, a proto dochází v půdním profilu k redukčním pochodům, při nichž se sloučeniny trojmocného železa redukují na sloučeniny železa dvojmocného. Vedle zelenomodrého nebo šedého glejového horizontu se u nich může objevovat zrašeliněný humusový horizont akumulace organických látek. Z celkové výměry řešeného území, tj. 1 154 ha, je 469 ha orné půdy, 12 ha zahrad, 1 ha sadů, 219 ha trvalých travních porostů, tzn. ZPF představuje 701 ha. Dále je zde 367 ha lesních pozemků, 14 ha vodních ploch. Zastavěné plochy činí 11 ha, ostatní plochy 60 ha.

A.2.5 BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY A FYTOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ Podle biogeografického členění České republiky (Culek 1996) je řešené území součástí hercynské podprovincie, která zahrnuje biotu západní a centrální části střední Evropy na geologicky starém podloží Českého masivu

31


budovaném převážně kyselými krystalickými břidlicemi a hlubinnými vulkanity. Na těchto půdách jsou vyvinuty zpravidla kyselé, živinami chudé půdy, s chudou hercynskou flórou a faunou. V rámci podprovincie náleží severní část řešeného území do Posázavského bioregionu. Jižní část náleží do bioregionu Slapského. 1.20 Slapský bioregion Bioregion se nachází mezi výše položenými územími, je tvořen převážně žulovou pahorkatinou rozřezanou skalnatým údolím Vltavy a jejích přítoků. Bioregion má mezofilní charakter, jeho potenciální vegetace je řazena převážně do acidofilních doubrav. Dominují 3., dubovo-bukový, a 4., bukový, vegetační stupeň. Významné je především údolí Vltavy, neboť zde se nachází i 2. bukovo-dubový stupeň se zastoupením reliktních borů, suťových lesů a řady teplomilých druhů na výsluných svazích včetně reliktů. Netypická přechodná část se nachází především na úpatí Brd a je tvořena mírně podmáčenými plošinami. Potencionálně přirozenou vegetací řešeného území je sv. Carpinion. V rámci Slapského bioregionu jsou v řešeném území vymezeny následující biochory: -3BQ – Erodované plošiny na pestrých metamorfitech v suché oblasti 3. v.s. -4PQ – Pahorkatiny na pestrých metamorfitech v suché oblasti 4. v.s. -4VJ – Vrchoviny na bazickém krystaliniku v suché oblasti 4. v.s.

1.22 Posázavský bioregion Bioregion je tvořen vrchovinou na žulách a rulách podél zaříznutého údolí Sázavy a jejích přítoků. Je charakteristický ochuzenou mezofilní biotou řazenou do acidofilních doubrav a podružně též květnatých bučin a dubohabřin, ve Zlatníkově systému do 4., bukového, v údolí Sázavy do 3., dubovo-bukového, vegetačního stupně. Botanicky nejvýznamnější jsou drobné hadcové ostrůvky s výskytem řady druhů exklávního charakteru a jedním endemitem. Netypickou část tvoří přechodná území k okolním vysočinám s bikovými bučinami (např. Blaník a okolí) nebo přechody do Polabí, jako jsou ploché části na křídě a permu s ostrůvky dubohabřin a území odvodňovaná k Labi. V rámci Slapského bioregionu jsou v řešeném území vymezeny následující biochory: -3BP – Erodované plošiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti 3. v.s.

Regionálně fytogeografického členění Podle regionálně fytogeografického členění ČR (Květena ČR) je řešené území součástí fytogeografické oblasti mezofytikum, obvodu Českomoravské mezofytikum a okresu 41 – Střední Povltaví.

A.2.6 SOUČASNÝ STAV VYUŽITÍ KRAJINY V ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ Řešené území je středně silně ovlivněno lidskou činností. V území obce zabírají poměrně značný podíl lesní plochy, které zabírají centrální část řešeného území. Jedná se však o druhově pozměněné kulturní porosty, jejichž výměra dosahuje téměř poloviny rozlohy celého správního území. Lesní porosty s přirozenou druhovou skladbou lze nalézt zejména v nivách vodních toků – Tloskovského a Černíkovského potoka a ojediněle i na zalesněných svazích vrcholů Benické hory a Hory. V severní části řešeného území je možné nalézt zejména zemědělsky obhospodařované pozemky – ornou půdu a trvalé travní porosty. Opět se jedná o většinou druhově chudé kulturní a polokulturní louky rozčleněné mozaikou křovin a stromů. Louky s přírodě blízkým druhovým složením je možné hledat zejména v okolí Benic, Soběšovic a východně od Chrášťan. V území se vyskytuje několik drobných vodních nádrží, bez většího ochranářského významu – s výjimkou rybníku Polník. Z geomorfologického hlediska se jedná o poměrně členité území, mezi jehož slabé stránky patří ohrožení půd

32


erozí, což je následek nevhodného obhospodařování pozemků a druhové skladby. Území je charakteristické poměrně malou sídelní hustotou, což se pozitivně projevuje na malé dopravní zátěži území a tím i příznivému stavu ovzduší. Vzhledem ke klesající demografické tendenci se v krajině neprojevují výraznější investorské tlaky, nepočítáme-li koridor pro D3, jako veřejně prospěšnou stavbu.

A.2.7 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Ochrana přírody a krajiny je na legislativní bázi řešena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Tento zákon rozděluje ochranu přírody na dvě základní části, a to na obecnou ochranu a zvláštní ochranu. V části řešící obecnou ochranu je zařazena ochrana významných krajinných prvků, vytváření a ochrana územního systému ekologické stability (ÚSES), ochrana krajinného rázu a živočichů a rostlin, které nejsou prováděcí vyhláškou k zákonu (č. 395/1995 Sb.) zařazeny do kategorií zvláště chráněných živočichů. Kapitola zákona o ochraně přírody a krajiny řešící zvláštní ochranu přírody se zabývá zvláště chráněnými územími, zvláště chráněnými rostlinami a živočichy a památnými stromy. Neopomenutelnou součástí ochrany přírody a krajiny v současné době je i vytváření soustavy evropsky významných lokalit – NATURA 2000.

V ÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY Zákon o ochraně přírody a krajiny definuje významný krajinný prvek (VKP) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny. Přispívá k udržení stability krajiny. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 uvedeného zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. V řešeném území se vyskytuje několik VKP – jde zejména o lesy, vodní toky a jejich údolní nivy a rybníky. Nevyskytují se zde jezera ani rašeliniště. Nevyskytují se zde žádné registrované VKP.

Ú ZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Návrh místního územního systému ekologické stability krajiny respektuje zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stanovený úkol vytvořit v řešeném území vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení územního systému ekologické stability patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti v obecné ochraně přírody a realizují ho společně orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Hlavním cílem je trvalé zajištění biodiverzity (biologické rozmanitosti) ve smyslu “Úmluvy o biologické rozmanitosti”, k níž Česká republika přistoupila v roce 1994. Podle významu skladebných prvků je v řešeném území vymezen územní systém ekologické stability v úrovni lokální a regionální. Regionální úroveň tvoří regionální biokoridor RK 1219 Hory – Šiberna spolu s regionálním biocentrem RBC 1380 Hora vymezené lesním komplexu v centrální části řešeného území. Lokální úroveň je řešena standardním způsobem. Podchycuje rozmanitost ekosystémů jednotlivých biochor tj. vymezuje alespoň jedno biocentrum v reprezentativních skupinách typů geobiocénů každé biochory. Skladebné části ÚSES, které jsou vymezené v řešeném území jsou patrné z následujících tabulek:

B IOCENTRA Označení

Název

Typ

Rozloha

RBC 1380

Hora

Regionální biocentrum

77,8811 ha

LBC 1

Chrášťany

Lokální biocentrum

6,6962 ha

LBC 2

U dvou rybníků


2,0260 ha

33


Označení

Název

Typ

Rozloha

LBC 3

Benice


2,3313 ha

LBC 4

U zastávky


2,6048 ha

LBC 5

Hůrka

Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru 1219 Hory - šiberna

6,3027 ha

LBC 6

Pod Šibernou


1,9902 ha

Tab. 12 Soupis biocenter v řešeném území

B IOKORIDORY Označení

Název

Typ

Délka

RBK 1219/1

Hory - Šiberna

Regionální biokoridor

604 m

RBK 1219/2

Hory - Šiberna

Regionální biokoridor

195 m

LBK 1-x

Tloskovský potok

Lokální biokoridor

810 m

LBK 1-2

U ovečky


1649 m

LBK 2-3

Pod Benicí


743 m

LBK 3-4

Soběšovice


621 m

LBK 4-x

U Šeradovky


570 m

LBK 1-6

V lesích


1177 m

LBK 6-x

Niva Černíkovického potoka


1432 m

LBK 6-y

Roháč


1070 m

Tab. 13 Soupis biokoridorů v řešeném území

Z VLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ V řešeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území.

L OKALITY NATURA 2000 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) na základě pověření Ministerstva životního prostředí (MŽP) koordinuje v rámci naplňování předpisů Evropských společenství vytváření soustavy chráněných území evropského významu NATURA 2000 (podle směrnice o stanovištích č. 92/43/EHS) a zároveň koordinuje obdobný program Rady Evropy Smaragd. Základem soustavy NATURA 2000 jsou tzv. evropsky významná území. Ta vybírá Evropská komise ve spolupráci s jednotlivými členskými státy na základě jejich návrhů. Po schváleném výběru zajišťují členské státy ochranu těchto území a péči o ně. Pro každé jednotlivé území navrhované do soustavy NATURA 2000 je nezbytné shromáždit značné množství požadovaných údajů mj. o typech přírodních stanovišť (termín z uvedené směrnice ES, z ekologického hlediska se jedná o biotopy). Z důvodů absence takových informací proběhlo od roku 2001 do roku 2004 v celé České republice rozsáhlé mapování, které umožňuje získat informaci o výskytu, rozloze a kvalitě typů přírodních stanovišť. Takto získané informace jsou nezbytným základem pro přípravu i pro budoucí vyhlášení území soustavy NATURA 2000 a současně nepostradatelným a základním zdrojem informací pro vyhledávání a vymezování skladebných segmentů územních systémů ekologické stability všech úrovní. V rámci mapování byly v řešeném území zjištěny a popsány následující biotopy:

34


K2.1 – Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů

S1.2 – Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin

K3 – Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky L2.2 – Údolní jasanovo-olšové luhy T1.3 – Poháňkové pastviny L3.1 – Hercynské dubohabřiny T1.5 – Vlhké pcháčové louky L5.4 – Acidofilní bučiny T1.6 – Vlhká tužebníková lada L7.1 – Suché acidofilní doubravy T3.5 – Acidofilní suché trávníky M1.1 – Rákosiny eutrofních stojatých vod T4.2 – Mezofilní bylinné lemy M1.3 – Eutrofní vegetace bahnitých substrátů M1.5 – Pobřežní vegetace potoků M2.1 – Vegetace letněných rybníků

V1F – Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod V1G – Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod

E VROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY V řešeném území se nenachází žádné evropsky významné lokality.

M EZINÁRODNÍ MOKŘADY V řešeném území se nenachází žádné mokřady mezinárodního významu.

A.2.8 HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Chrášťany v průběhu historie patřily několika majitelů. V roce 1597 se staly Benice, tudíž i Chrášťany, součástí konopišťského panství. Na začátku 17. století patřilo panství Albrechtovi z Valdštejna. V roce 1734 zdědil panství František Václav z Vrtby. Byl synovcem nejvyššího purkrabího Království Českého Jana Josefa z Vrtby. Koncem 19. století koupil konopišťské panství včetně Chrášťan následník trůnu, arcivévoda František Ferdinand d´Este. Se svou manželkou Žofií z Hohenbergu, původem z českého šlechtického rodu Chotků, žil František Ferdinand střídavě na jeho oficiálním sídle, zámku Belvedere ve Vídni, a na zámku Konopiště a letním sídle v Chlumu. V červnu roku 1914 odjel Ferdinand se svou chotí do Sarajeva, kde na ně byl spáchán atentát, při kterém zahynuli. Za druhé světové války se Chrášťany staly součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a obyvatelé se museli 1. dubna 1943 vystěhovat. V řešeném území se nachází nemovitá kulturní památka: č. 11034 / 2-4317 - kaplička Panny Marie na návsi; č. 26666 / 2-3931 – zemědělský dvůr č.p. 1 v Benicích. V řešeném území se nenachází žádné významné archeologické lokality.

A.2.9 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA D OPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Řešeným územím prochází několik komunikací třetí třídy. Podél východního okraje vede silnici III/10513 Neveklov – Týnec nad Sázavou. Středem řešeného území prochází ve směru východ – západ silnice III/10614 Soběšovice – Václavice, na kterou se v Chrášťanech od severu napojuje silnice III/1057. Ta spojuje Chrášťany s Netvořicemi. Na jihu řešeného území končí v Černíkovicích komunikace III/11436 a z Černíkovic dále pokračuje již jen síť účelových komunikací. Po silnici III/10513 je vedena jediná značená cyklotrasa ve správním

35


území obce Chrášťany a tou je cyklotrasa č. 11 – Greenways Praha – Vídeň. Po dále jmenovaných komunikacích vedou neznačené doporučené cyklotrasy. V řešeném území se nevyskytují žádné železniční tratě.

T ECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování pitnou vodou je ve všech částech správního území řešeno individuálně domovními studnami. Splaškové a odpadní vody jsou akumulovány v jímkách. V obci Chrášťany ani v dalších osadách v řešeném území neexistuje kanalizační síť ani ČOV. Zástavba v řešeném území je na síť vysokého napětí napojena celkem 8 trafostanicemi. V řešeném území se nevyskytuje plynovod.

A.2.10 OBYVATELSTVO Počet bydlících obyvatel k 31.12.2011 ................... 224 Přírůstek/úbytek celkem za rok 2011 ..................... -1 Přistěhovalí celkem za rok 2011 ............................ 4 Přirozený přírůstek za rok 2011 .............................. -1 Živě narození celkem za rok 2011 ........................... 4 Zemřelí celkem za rok 2011 ...................................

5

A.3 PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ UPLATNĚNÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Návrh územního plánu obce Chrášťany je zpracována invariantně. Kromě navržené varianty lze tedy definovat pouze variantu nulovou, která znamená zachování stávajícího stavu, bez realizace ÚP. V případě zachování stávajícího stavu by vývoj životního prostředí pokračoval ve stávajících trendech. Pravděpodobné zákonitosti vývoje lze odvozovat ze souhrnu poznatků týkajících se celého regionu: -

dochází k negativnímu jevu stárnutí populace, přirozený přírůstek vykazuje dlouhodobě záporné hodnoty;

-

vysoký počet ekonomicky aktivních obyvatel, kteří do zaměstnání dojíždí do jiné obce, než ve které bydlí (největší podíl v rámci okresu);

-

rozvoj cyklotras a cyklostezek patří nejen ve Středočeském kraji k trendu posledního desetiletí;

-

stav kanalizací a ČOV je nedostatečný a nevyhovující z hlediska množství připojených obyvatel;

-

řešené území patří do regionu s nejnižším procentem obyvatel napojených na veřejný vodovod;

-

technická infrastruktura v malých obcích v regionu byla výrazně pod celostátním průměrem, zejména v oblasti vodovodních sítí a plynofikace;

-

region vykazuje nejvyšší intenzitu bytové výstavby;

-

v regionu probíhá masivní výstavba rodinných domů;

-

region má vyšší podíl orné půdy, vč. vysoce nadprůměrné rozlohy ovocných sadů, než je republikový průměr;

-

stagnující nebo mírně klesající tendence hodnot emisí znečišťujících látek v ovzduší;

36


-

hlukovou zátěž působí především automobilová doprava – nejedná se však o nadměrné hodnoty;

-

v některých obcích je špatná dopravní dostupnost (bus, automobilová osobní doprava).

Územně plánovací dokumentace je základní předpoklad k plánovanému rozvoji obce v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje. Obec Chrášťany nemá dosud zpracovaný a platný ÚP a proto je zřejmé, že neprovedení koncepce by mělo zhoršený vliv na životní prostředí i udržitelný rozvoj.

A.4 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

A.4.1 ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Z hlediska míry ovlivnění kvality ovzduší a hlukové zátěže lze konstatovat, že nejvýznamnější skupinou záměrů jsou silniční stavby. Obecně je možné konstatovat, že v naprosté většině se jedná o záměry, jejichž cílem je odvést automobilovou dopravu z obytných oblastí a které tedy přispějí k snížení zátěže v jednotlivých sídlech. U určitého počtu silničních staveb však existuje i riziko nárůstu imisní a hlukové zátěže obyvatelstva v důsledku umístění nového zdroje v dosud nezatížených lokalitách. Výše popisované riziko se může zvyšovat i díky emisím z vytápění. Míra nárůstu však bude odpovídat rozsahu a charakteru nové zástavby.

H LUKOVÁ ZÁTĚŽ V řešeném území nejsou v současné době provozovány žádné významné zdroje hluku. Díky malé intenzitě osídlení je i malá intenzita dopravy. V území se nevyskytuje komunikace s takovým dopravním zatížením, které by bylo předmětem měření, které provádělo v roce 2010 Ředitelství silnic a dálnic (nejblíže měřené komunikace jsou č. 106 Benešov – Týnec nad Sázavou a č. 105 Neveklov – Netvořice).

H LUKOVÉ LIMITY VENKOVNÍHO PROSTŘEDÍ 1

Hlukové limity hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru stanovuje nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění. Limity ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ve vnějším prostředí se stanoví jako součet základní hladiny LAeq,T = 50 dB a některé z korekcí uvedených v tabulce č. 14 (korekce se nesčítají). Pro noční dobu se použije další korekce –10 dB s výjimkou železniční dráhy, kde se použije korekce –5 dB. Druh chráněného prostoru

Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

Korekce (dB) 1)

2)

3)

4)

0

+5

+10

+20

Tab. 14 Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru

1

Chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb je definován v zákoně č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků (dle zákona č. 344/1992 Sb., katastrální zákon, v platném znění) a venkovních pracovišť. Rekreace v tomto případě zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Protože zákon o ochraně veřejného zdraví výslovně vylučuje zemědělské pozemky, tedy i zahrady, pokud jsou takto zapsány v katastru nemovitostí, z definičního vymezení chráněného venkovního prostoru, nelze je za chráněný prostor z titulu jejich užívání k rekreaci, sportu, léčení nebo výuce považovat.

37


Pravidla použití korekce uvedené v tabulce: 1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a dráhách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a dráhách uvedených v bodu 2) a 3). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb nebo v chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných nebo víceúčelových objektů v rámci dostavby center obcí a jejich historických částí.

HLUKOVÉ LIMITY NAVRŽENÉ DÁLNICE Základní hladina hluku: LAeq,T = 50 dB; korekce +10 dB (viz tabulka č. 14) = 60 dB; korekce pro noční dobu -10 dB = 50 dB.

H LUKOVÉ LIMITY VENKOVNÍHO PROSTŘEDÍ PRO STAVEBNÍ ČINNOST Pro stanovení hlukových limitů pro stavební činnost se použije limit pro základní hladinu hluku LAeq,T = 50 dB s korekcemi viz tab. č. 15. posuzovaná doba (hod.)

korekce (dB)

celkový limit (dB)

od 6.00 do 7.00

+ 10

60

od 7.00 do 21.00

+ 15

65

od 21.00 do 22.00

+ 10

60

od 22.00 do 6.00

+5

55

Tab. 15 Hygienické limity venkovního prostředí pro stavební činnost

H LUKOVÉ LIMITY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ 2

Přípustné hladiny hluku uvnitř obytných objektů a staveb občanského vybavení jsou stanoveny v § 11 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění, ekvivalentní hladinou akustického tlaku LAeq,T = 40 dB a korekcí, které přihlížejí k využití prostoru a denní době podle tabulky č. 16. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Nechráněné místnosti staveb jsou skladovací a komunikační prostory, sociální příslušenství (např. záchody, koupelny, komory), šatny, archivy, haly a vestibuly dopravních staveb.

2

Chráněným vnitřním prostorem staveb jsou podle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování. Účel užívání stavby je dán kolaudačním rozhodnutím a uvedené hygienické limity se nevztahují na hluk způsobený používáním chráněné místnosti.

38


Druh chráněného vnitřního prostoru

Doba pobytu

Korekce v dB

Obytné místnosti

doba mezi 6.00 a 22.00 hodinou

0 +)

doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou

-10 +)

+) Pro hluk z dopravy v okolí dálnic, silnic I. a II. třídy a místních komunikací I. a II. třídy, kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující, a v ochranném pásmu drah se přičítá další korekce +5 dB. Tato korekce se nepoužije ve vztahu k chráněnému vnitřnímu prostoru staveb povolených k užívání k určenému účelu po 31. prosinci 2005. Tab. 16 Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněných vnitřních prostorech

HLUKOVÉ LIMITY NAVRŽENÉ DÁLNICE PRO VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ Základní hladina hluku: LAeq,T = 40 dB + 5 dB korekce pro hluk z dálnice; korekce +0 dB pro denní dobu a - 10 dB pro noční dobu (viz tabulka č. 16) = 45 dB pro denní dobu (6-22 hod.) a 35 dB pro noční dobu (22-6 hod.).

H LUKOVÉ LIMITY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PRO STAVEBNÍ ČINNOST Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro hluk ze stavební činnosti uvnitř objektu se stanoví tak, že se k hygienickému limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku (viz předchozí odstavec) přičte v pracovních dnech pro dobu mezi sedmou a dvacátou první hodinou korekce +15 dB. Tzn., že limit je 40 dB + 15 dB = 55 dB.

PROGNÓZA DOPRAVNÍHO ZATÍŽENÍ V ROCE 2030 Jako jeden z podkladů pro hodnocení dopadů realizace trasy dálnice D3 v řešeném území je prognóza dopravního zatížení silniční sítě v roce 2030 (zpracovala spol. CityPlan, 2007). Dopravní zatížení na nové dálnici ukazuje, jakým způsobem bude nová komunikace využívána a je jedním z ukazatelů, které zdůvodňují oprávněnost její realizace. Tab. 16 ukazuje předpokládané dopravní zatížení v mezikřižovatkových úsecích v řešeném území. Úsek

Počet vozidel/den osobní

lehká nákladní do 3,5 t

těžká nákladní do 3,5 t

nákladní celkem

všechna vozidla

Týnec n. Sázavou – Chrášťany

28 360

2 730

7 000

9 730

38 090

Chrášťany - Neštětice

25 410

2 760

6 740

9 500

34 910

Tab. 17 Předpokládané dopravní zatížení v r. 2010

39


Obr. 1 Zatížení dopravní sítě v roce 2030 při nerealizování D3 (údaje v pentlogramu značí všechna vozidla za den, lehká nákladní vozidla do 3,5 t za 24 hod., ostatní nákladní vozidla nad 3,5 t za 24 hod.) (zdroj: CityPlan, 2007)

Obr. 2 Zatížení dopravní sítě v roce 2030 – stabilizovaná trasa D3 (údaje v pentlogramu značí všechna vozidla za den, lehká nákladní vozidla do 3,5 t za 24 hod., ostatní nákladní vozidla nad 3,5 t za 24 hod.) (zdroj: CityPlan, 2007)

V LIV PROVOZU DÁLNICE D3 NA HLUKOVOU SITUACI V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Hlukové podmínky byly zpracovávány pro několik variant trasy D3 (PUDIS a.s., SUDOP PRAHA a.s.), v rámci kterých bylo stanoveno 94 výpočtových bodů. Ty byly umístěny u obytné zástavby kolem ovlivněných silnici v zájmovém území. Výpočty byly provedeny pro rok 2030, tedy po plánovaném uvedení všech etap dálnice do provozu. Nejblíže správnímu území obce Chrášťany byl umístěn bod na okraji Václavic, kde byl zjišťován vliv

40


přivaděče k dálnici, tzv. Václavické spojky, na zastavěné území Václavic. Výsledky měření v těchto bodech byly využity při stanovení nejvhodnějších variant přivaděčů (viz tab. 18). Přivaděč

Ozn. bodu

Vypočtené ekvivalentní hladiny hluku ve výpočtových bodech varianta („modrá“ varianta)

Václavická spojka

Z1

varianta („zelená“ varianta)

Z1

varianta („modrá“ varianta)

Z2

Varianta („zelená“ varianta)

Z2

Den

Noc

Den

Noc

Den

Noc

Den

Noc

(dBA)

(dBA)

(dBA)

(dBA)

(dBA)

(dBA)

(dBA)

(dBA)

P4

54,9

47,5

54,9

47,5

55,2

47,8

55,2

47,8

P5

50,8

44,1

50,8

44,1

54,5

47,5

56,8

49,6

Tab. 18 Srovnání jednotlivých variant přivaděčů vzhledem k variantnímu řešení D3

Obr. 3 Výhledové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v noci ve výšce 4 m nad terénem u navržené trasy dálnice D3 s preferovanou variantou Z1 „Václavické spojky“ (zdroj: PUDIS a.s., SUDOP PRAHA a.s.)

41


Obr. 4 Výhledové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v noci ve výšce 4 m nad terénem u navržené trasy dálnice D3 s variantou Z2 „Václavické spojky“ (zdroj: PUDIS a.s., SUDOP PRAHA a.s.)

Z výsledků zpracované hlukové studie vyplývá, že východní okraj obce Chrášťany se nachází v pásmu, kde bude výhledová ekvivalentní hladina akustického tlaku v noci ve výšce 4 m nad terénem dosahovat hodnot do 47 dB (hlukový limit je 50 dB). Centrální část Chrášťan se nachází v pásmu s hodnotou akustického tlaku do 44 dB a západní okraj je v pásmu do 41 dB. V rámci úseku D západního koridoru byl pro variantu Z1 stanoven výpočtový bod Z1-22 – samoty v lokalitě „V hůře“ (viz Obr. 3). U tohoto bodu bude hluk dosahovat následujících hodnot: 55,8 dB pro den, 50,6 dB pro noc.

V LIV VÝSTAVBY DÁLNICE D3 NA HLUKOVOU SITUACI V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Hluk během výstavby nebude vznikat pouze na samotné trase dálnice, ale i na dopravních trasách při navážení potřebných materiálů. Jedná se o hluk zcela odlišný od běžných zdrojů, které se v daném místě denně vyskytují. Při výstavbě dojde k emisím hluku především při provozu stavebních strojů, dopravních vozidel a výstavbě jednotlivých objektů. Lze očekávat, že největším zdrojem hluku ve fázi výstavby bude těžká nákladní doprava a budování zemních těles, především násypů (nasypávání a hutnění). Výrazný hluk budou způsobovat případné trhací práce při budování hlubokých zářezů a tunelů. Návrh těchto prací bude v dalších stupních projektové dokumentace konzultován s hygienickou stanicí a přilehlými obcemi a práce budou prováděny tak, aby co nejméně obtěžovaly okolní zástavbu. Vyhodnocení hlukové zátěže po dobu stavby může být detailněji řešeno až po podrobnějším zpracování projektu organizace výstavby a výběru dodavatele stavebních prací. Podrobně je možné řešit hluk z realizace stavby až v dalších stupních projektové dokumentace. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny orientační hodnoty hluku u používaných stavebních mechanismů. druh stroje

okamžité naměřené hodnoty akustického tlaku v dB(A) vzdálenost od Hodnoty (dB) poznámka zdroje (m)

Nákladní automobil TATRA 148

2 2

94 82

Bagr Caterpillar 375L Bagr UDS 114 na podvozku Tatra 815 Nakladač Caterpillar 988B Buldozer Vrtací souprava Auto jeřáb na podvozku Tatra 148

8 15 8 8 15 15

79 62-70 86 86 75 80

při zátěži při volnoběžném chodu

při práci

42


druh stroje

okamžité naměřené hodnoty akustického tlaku v dB(A) vzdálenost od Hodnoty (dB) poznámka zdroje (m)

Pumpa na beton na podvozku T148 Grader Kompresor PKD - 4 Stavební okružní pila Hydraulické kladivo Pneumatické kladivo

Pneumatické kladivo - 2 ks v souběhu Dieselové hnací jednotky 720-740 Vibrační válec USP 3000 C pro úpravu štěrk, lože SUZ 350 pro pokládku štěrkového lože Tab. 19 Hodnoty hluku u jednotlivých strojů

15 8 2 10 2 8 4 15

81 83 89-90 76 103 - 105 86 86-92 79-84

15

82-84 80 95 90 80

bez použití pneumat. kladiv při řezání dřeva při práci při práci při práci

Návrh územního plánu obce Chrášťany nenavrhuje v řešeném území další jiné zdroje hluku.

I MISNÍ ZÁTĚŽ Komunikace s automobilovým provozem se považují za liniové zdroje znečištění. Ty se podle metodiky rozdělí na dostatečný počet délkových elementů a výsledné znečištění se vypočítá jako součet příspěvků od všech elementů. Za stálé bodové zdroje je možné považovat odvětrání tunelů, s jejichž výstavbou se v hodnoceném úseku počítá. Veškeré tunelové úseky jsou hodnoceny s odvětráním na portálech ve směru jízdy vozidel, tj. bez nuceného odvodu emisí výdechem. Výchozím podkladem ve výpočtu emisí byla prognóza intenzit automobilové dopravy na dálnici D3, kterou zpracoval CityPlan spol s.r.o. v prosinci 2007. Znečišťující látka

Doba

Imisní limit

průměrování

[µg.m-3] LV

SO2

1 hodina

350 max. 24x za rok

24 hodin

125 max. 3x za rok

NO2

1 hodina

200 max. 18x za rok

PM10

kalendářní rok

40

24 hodin

50 max. 35x za rok

kalendářní rok

40

PM2,5

kalendářní rok

25

Pb

kalendářní rok

0,5

43


Znečišťující látka

Doba

Imisní limit

průměrování

[µg.m-3] LV

CO

maximální denní 8hod. klouzavý průměr

10 000

Benzen

kalendářní rok

5

Tab. 20 Imisní limity pro ochranu zdraví a maximální počet jejich překročení

Z předpokládaných intenzit dopravy na úsecích komunikací zahrnutých do výpočtu a z odpovídajících emisních faktorů byly vypočteny následující hodnoty ročních emisí znečišťujících látek pro západní variantu dálnice D3. Usek 5 dálnice 1. úsek

Varianta

Délka NOx CO benzen [m] [t/rok] [t/rok] [t/rok] Z1 8860 198.65 220,69 1,881 Z2 9040 190.67 203,06 1.708 2. úsek Z1 10480 209,36 233,94 1,932 Z2 10040 192,66 211,33 1,724 Z3 10015 197,56 218,75 1,787 3. úsek Z1 8800 175,30 198.40 1,567 Z2 8890 172,63 192,78 1,520 Z3 8870 171,62 191,58 1,515 4. úsek Z1 30400 522,93 586.62 4.445 Z2 30326 523,25 586.98 4,457 Dálnice D3 Z1 58540 1 106.2 1239,7 9,825 celkem Z2 58296 1079,2 1 194.2 9,408 6 Z3 58251 1 083.1 1 200.4 9,466 Tab. 21 Produkce emisí ve výpočtovém roce 2030 pro západní variantu D3

B(a)P [g/rok] 77,2 73.9 81.8 77,2 78,5 68.6 67,7 67,3 201.4 201,5 429,0 420,3 421,2

3

PM10 [t/rok] 151.68 142,43 172,56 159,62 164.45 151,91 147,12 146.65 484.51 483,42 960,7 932,6 937,0

4

PM2,5 [t/rok] 36,45 34,24 41,43 38,26 39.40 36,45 35,35 35,23 116.45 116,22 230,8 224,1 225,1

Následující hodnoty byly vypočteny pro západní variantu dálnice vč. přivaděčů a stávajících komunikací. Varianta Z1 a související kom. Z2 a související kom. 9 Z3 a související kom.

7

Délka [m]

NOx [t/rok]

CO [t/rok]

benzen [t/rok]

B(a)P [g/rok]

PM10 [t/rok]

289179 289009 288190

2 910.0 2 883.6 2 886.8

3 182.0 3137,0 3142,7

24,401 23,993 24,043

1073,5 1065,0 1065,7

2901,1 2873,9 2877,7

3

včetně sekundární prašnosti z dopravy

4


8

PM2,5 [t/rok] 691,2 684,7 685,6

5

1. úsek: SOKP - sil. II/104 (Jílové u Prahy); 2. úsek: sil. II/104 (Jílové u Prahy) - křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov); 3. úsek: křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) - křížení se sil. III/11434 (Přibyslice); 4. úsek: křížení se sil. III/11434 (Přibyslice) - Mezno 6

v úsecích dálnice, kde není navržena varianta Z3, bylo uvažováno s variantou Z2

7


8


9

v úsecích dálnice, kde není navržena varianta Z3, bylo uvažováno s variantou Z2

44


Tab. 22 Celkové emise západní varianty dálnice včetně přivaděčů a stávajících komunikací (zdroj: Pragoprojekt a.s.)

K vypočteným hodnotám je nutno uvést, že k nejvyšším krátkodobým koncentracím jednotlivých znečišťujících látek z automobilového provozu bude docházet při špatných rozptylových podmínkách za silných inverzí a slabého větru. S rostoucí rychlostí větru vypočtené koncentrace rychle klesají. Za běžných rozptylových podmínek jsou koncentrace několikanásobné nižší než při inverzích a v případně instabilního teplotního zvrstvení a rychlého rozptylu je tento rozdíl řádový. Maxima krátkodobých i průměrných ročních koncentrací u všech znečišťujících látek se u modelované varianty vyskytují vždy v úzkém pásu vázaném na komunikace s nejvyšší intenzitou provozu – tedy především dálnice D1, SOKP, dálnici D3 a portály tunelu dálnice D3. Z tohoto důvodu je v hodnocení vypočteného znečištění ovzduší z dopravy věnována pozornost zejména těmto liniovým stavbám. S rostoucí vzdáleností od komunikace postupně klesají. Tento pokles je rychlejší v místech, kde se vzdáleností rychle klesá výška terénu.

V YPOČTENÉ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NO 2 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE Odhadované imisní pozadí průměrné roční koncentrace NO 2 se v lokalitách s nižší hustotou osídlení bude 3 3 pohybovat okolo 15 µg/m , v hustěji osídlených lze očekávat hodnoty v rozmezí 20 - 25 µg/m . Platný imisní 3 limit je stanoven na 40 µg/m . Vyšších koncentrací je dosahováno v úseku SOKP – Václavická spojka, kde dojde 3 k navýšení imisního zatížení až o 2,5 µg/m bezprostředně u dálnice (v bezprostřední blízkosti portálů až o 5 3 3 µg/m ). Ve vzdálenosti 200 m se však jedná o zvýšení na úrovni cca 1 µg/m . V úseku Václavická spojka – Mezno 3 pak dojde k navýšení o 0,75 – 1,5 µg/m (v bezprostřední blízkosti portálů až o 3 µ g/m3). Cca 200 m od osy 3 3 dálnice toto navýšení dosahuje 1 µg/m až 0,5 µg/m v jižní části. V okrajových částech obcí nebude imisní 3 zatížení zvýšeno o více než 1,5 µg/m u žádné z podvariant.

Obr. 5 Mapa průměrné roční koncentrace NO2 v řešeném území

MAXIMÁLNÍ KRÁTKODOBÉ KONCENTRACE NO2 Imisní limit pro maximální krátkodobou koncentraci NO2 je stanoven na 200 µg/m3 (legislativou tolerováno 18 překročení v kalendářním roce). V oblastech se zvýšenou hustotou dopravy dosahují maxima hodnot kolem 100

45


3

µg/m . Na rozdíl od průměrných ročních koncentrací nelze u maximálních krátkodobých koncentrací imisní příspěvek přímo sčítat s nejvyšší pozaďovou hodnotou. Oproti nulové variantě předpokládá modelový výpočet vyšší maximální krátkodobé koncentrace podél plánované dálnice D3, které mohou dosahovat koncentrací až 3 3 50 µg/m , v severní části dálnice (SOKP – Libeř) až 100 µg/m . Tyto koncentrace jsou vázány na nejbližší okolí dálnice D3 ve všech podvariantách.

V YPOČTENÉ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ CO PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE 3

Horní hranice imisního pozadí průměrné roční koncentrace CO je odhadováno na 500 µg/m (není stanoven imisní limit). Nejvyšší koncentrace maximálního denního 8-hod klouzavého průměru je v celém 3 3 zájmovém území odhadována na 1500-2500 µg/m (imisní limit 10 000 µg/m ). K nárůstu průměrné roční 3 koncentrace CO dojde v okolí plánované dálnice D3 – v těsném okolí až o 20 µg/m , v blízkosti portálů až o 40 3 µg/m .

Obr. 6 Mapa průměrné roční koncentrace CO v řešeném území

V YPOČTENÉ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ BENZENEM PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE

46


3

Stávající imisní pozadí průměrné roční koncentrace benzenu je odhadováno na 1 µg/m (imisní limit 5 µ 3 3 g/m ). V novém koridoru trasy dojde k nárůstům průměrných ročních koncentrací benzenu až o 0,1 µg/m , v 3 blízkosti portálů o více než 0,15 µg/m .

V YPOČTENÉ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ BENZO ( A ) PYRENU PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE Očekávaná hodnota imisního pozadí se v případě průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu pohybuje 3 3 v rozmezí 0,3 - 1 ng/m (imisní limit 1 ng/m ). K nárůstu koncentrací dojde především v trase západní varianty o 3 3 0,003 - 0,005 ng/m . V bezprostřední blízkosti portálů se lze očekávat maximální zvýšení o cca 0,01 ng/m .

V YPOČTENÉ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ PM 10 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE 3

3

V zájmové oblasti je imisní pozadí odhadováno na úrovni 14 - 30 µg/m , při čemž hodnoty nad 20 µg/m jsou 3 očekávány zejména v oblasti mezi Prahou a Benešovem. Platný imisní limit je stanoven na 40 µg/m . Ke zvýšení samozřejmě dochází v trase plánované dálnice. V těsné blízkosti komunikace dojde ke zvýšení imisního zatížení 3 3 o 7,5 – 15 µg/m , v místech portálů tunelů dálnice až o 20 µg/m . Přibližně 200 m od osy dálnice D3 dosahují 3 3 koncentrace hodnot cca 5 µ g/m (v úseku SOKP – Libeř cca 7,5 µg/m ).

Obr. 7 Mapa průměrné roční koncentrace PM10 v řešeném území

MAXIMÁLNÍ DENNÍ KONCENTRACE

47


3

Imisní limit maximální denní koncentrace PM 10 je 50 µg/m , legislativou je tolerováno 35 překročení limitní hodnoty za kalendářní rok. V části zájmového území vymezené aglomerací Praha, dálnicí D1 a dále městy 3 Sedlčany a Votice lze očekávat koncentrace 30 - 40 µg/m (60-80 % limitu), na jih od silnice I/18 pak hodnoty v 3 rozmezí 20 - 30 µg/m (40 - 60 % limitu). Vyšší koncentrace jsou vázány na obydlená území s vysokou koncentrací automobilové dopravy umocněnou lokálním vytápěním obcí. Koncentrace v rozmezí 75 – 100 3 3 µg/m může být dosaženo v trase dálnice D3 (v bezprostředním okolí portálů až 200 µg/m ).

3

Obr. 8 Mapa počtu překročení limitní hodnoty 50 µg/m denní koncentrace PM10 v řešeném území

V YPOČTENÉ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ PM 2,5 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE 3

3

Horní hranici odhadu imisního pozadí lze očekávat na úrovni 20 µg/m . Limit 25 µg/m je stanoven směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES, transpozice tohoto imisního limitu do české legislativy se 3 připravuje. Podél dálnice D3 se zvýší imisní zatížení místy převyšující 2 µg/m (v bezprostředním okolí portálů až 3 3 4 µg/m ). Přibližně 200 m od dálnice budou hodnoty dosahovat 1 µg/m .

V YHODNOCENÍ PRAVDĚPODOBNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ PROSTŘEDNICTVÍM PROVOZU NA D3 Automobilová doprava po plánovaném úseku dálnice D3 nezpůsobí ve výpočtovém roce 2030 nadměrné znečištění ovzduší NO2, CO, benzenem, benzo(a)pyrenem ani suspendovanými částicemi frakce PM 2,5. Jejich příspěvky k maximálním krátkodobým, resp. průměrným ročním koncentracím z automobilového provozu se u všech těchto látek na většině území, včetně řešeného území, pohybují podstatně pod imisními

48


limity. Lze odhadnout, že ani se zahrnutím stávajícího imisního pozadí nebude docházet k překračování imisních limitů. Podobně u průměrné roční koncentrace suspendovaných částic frakce PM 10 jsou příspěvky z automobilového provozu podlimitní a předpokládá se dodržení imisních limitů. V případě maximální denní koncentrace suspendovaných částic frakce PM 10 dosahují vypočtené koncentrace v blízkosti dálnice hodnot převyšující 3 platný imisní limit 50 µg/m . Pásmo tohoto překročení se většinou nachází ve volné krajině na zemědělských pozemcích, zasahuje však i do obydlených lokalit. Překračování imisního limitu průměrné denní koncentrace PM 10 proto nelze zcela vyloučit.

V YHODNOCENÍ PRAVDĚPODOBNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ PROSTŘEDNICTVÍM VÝSTAVBY D3 V době výstavby nové komunikace lze očekávat nárůsty imisní zátěže zejména z pohledu krátkodobých (hodinových) koncentrací. Na základě znalostí o kvalitě ovzduší v dané lokalitě lze předpokládat, že provoz staveništní dopravy nezpůsobí překračování imisních limitů. Při plánování stavby a výběru dodavatele je však nutné preferovat nasazení moderní techniky s nízkými emisními parametry. Plochy staveniště budou též působit na okolí jako zdroj suspendovaných částic (prašného aerosolu). Vzhledem k pádové rychlosti zvířených částic se bude jednat řádově o okruh několika desítek či stovek metrů od staveniště. Bude záležet především na technologické kázni a systému kontroly, zda se podaří výrazně snížit negativní vliv stavby na bezprostřední okolí, zejména při výstavbě v blízkosti obcí. Negativní vlivy v průběhu výstavby je možné výrazně omezit např. kropením, oplachem aut před výjezdem na komunikace, pravidelnou očistou povrchu příjezdových a odjezdových tras staveništní dopravy apod. Období výstavby bude pro obyvatele v bezprostřední blízkosti nové komunikace představovat určité zhoršení stavu ovzduší, jedná se však o zhoršení dočasné, které lze dostupnými technickými a organizačními opatřeními omezit na přijatelnou míru. Případné deponie výkopového materiálu je nutno umístit v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, aby byl minimalizován jejich negativní vliv na obyvatelstvo (zejména prašnost).

A.4.2 POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Z charakteru vodního režimu povrchových a podzemních vod, který se plošně uplatňuje po celém území kraje, vyplývá jeho ovlivnění většinou záměrů a řešení. Nejzávažnější jsou ovšem zásahy do územních a enviromentálních limitů využití území, která v oblasti vodního režimu představují: chráněné oblasti přirozené akumulace vod, ochranná pásma povrchových a podzemních vodních zdrojů, záplavová území vodních toků. Koncepce nenavrhuje rozvojové plochy, které by kolidovaly s výše popsanými limity. Naopak je možné konstatovat, že v rámci návrhu ÚP obce Chrášťany je navržena řada ploch pro nelesní zeleň i nové lesní pozemky, které budou mít pozitivní vliv na zadržení vody v řešeném území. Pozitivně v tomto smyslu budou působit i návrhy vodních ploch v nivě Tloskovského potoka. -

Návrh ÚP obce Chrášťany umožňuje navržení a vymezení vodovodní sítě pro plochy zastavěného území i pro plochy zastavitelné a zároveň nevylučuje řešení individuálního zásobování podzemními vodami. Návrh ÚP umožňuje navržení a vymezení kanalizační sítě pro plochy zastavěného území i pro plochy zastavitelné. V sídlech Černíkovice a Chrášťany vymezuje plochy pro výstavbu čistírny odpadních vod (Z3, Z16). U všech ploch jsou možné alternativní způsoby odkanalizování a zásobování vodovodem. V současné době je zásobování pitnou vodou je ve všech částech správního území řešeno individuálně domovními studnami. Splaškové a odpadní vody jsou akumulovány v jímkách. V obci Chrášťany ani v dalších osadách v řešeném území neexistuje kanalizační síť ani ČOV.

V LIV DÁLNICE D3 NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY A JEJICH KVALITU Vlivem realizace především zpevněných ploch dálnice dojde ke zvýšení povrchového odtoku z území. Odvodnění zpevněné části tělesa dálnice bude řešeno pomocí dešťové kanalizace, odvodnění svahů bude řešeno pomocí otevřených příkopů v zářezu, nebo v patě násypu. Srážkové vody z přilehlých povodí nebudou zaústěné do kanalizace, budou zachytávány do silničních příkopů a odváděny do nejbližších recipientů. Průsakové vody z drenážního sytému tělesa dálnice a tunelů budou odváděny do nejbližších recipientů. Z míry

49


ovlivnění přímých recipientů dešťových vod z dálnice vyplývá přímá souvislost mezi velikostí povodí přímého recipientu a velikostí odvodňované zastavěné plochy dálnicí do této vodoteče. Z roční bilance vyplývá zásadní ovlivnění pro toky s malým přirozeným povodím tzn. nízkým průtokem nad místem vyústění dešťových stok do recipientu. U recipientů – drobných toků západního koridoru se navýšení průtoku v jejich povodích pohybuje (nebudou-li realizovány eliminační opatření, např. retenční nádrže): - u varianty Z1 v rozmezí 0,36 - 128 % - u varianty Z2 v rozmezí 0,25 – 36,97 % - u varianty Z3 v rozmezí 1,61 – 31,5 % - u varianty Z1=Z2 v rozmezí 6,84 – 74,12 % U Sázavy jako přímého recipientu se jedná o navýšení v hodnotě setin až 1 desetiny %. Srážkové vody odtékající z povrchu pozemních komunikací nejsou odpadními vodami, po dobu oplachu těchto povrchů a výplachu stok jsou však považovány za vody znečištěné. Lze je považovat za srážkové vody, u nichž existuje riziko kontaminace ropnými látkami. Mezi prioritní znečišťující látky v těchto vodách patří chloridy z rozmrazovacích látek pro zimní údržbu vozovek, ropné látky (uhlovodíky C10-C40), nerozpuštěné látky a toxické kovy (Pb, Cd, Ni, Hg, Cr, Cu, Zn), které se vážou především na sedimenty v odvodňovacím zařízení. Z výsledků sledování koncentrací Cl- v odtokové vodě a v půdě na okolních pozemcích se ukazuje, že do vodního toku se dostane pouze část aplikované látky. Jisté množství se rozpráší v krystalické formě či ve formě aerosolu do okolí a do ovzduší, část je zachycena a zpracována vegetací. Metodika vyhodnocování vlivu pozemních komunikací na životní prostředí předpokládá, že přímo do toku pronikne asi 30 % chloridů. V rámci zpracování vlivů dálnice D3 na životní prostředí (zpracoval PRAGOPROJEKT a.s., SUDOP a.s., 2010) bylo provedeno posouzení ovlivnění vybraných vodotečí, mezi kterými byla i Sázava a Tloskovský potok, a to chloridy, ropnými látkami a nerozpuštěnými látkami. Pro chloridy bylo toto posouzení provedeno jak pro roční bilanci, tak pro zimní bilanci, kdy se předpokládá, že za toto období odteče 35 % vody z celkového ročního objemu. Z výsledků posouzení vyplynula závislost 2 koncentrací chloridů v recipientu na množství dávkování rozmrazovací látky na m . Při roční bilanci pro nejnižší 2 uvažovanou spotřebu 0,6 kg/m rozmrazovacích prostředků za zimu vyhověly limitům Nařízení vlády č. 229/2007 Sb. pro ukazatel chloridů hodnoty koncentrací pro všechny uvedené vybrané toky v trasách obou 2 2 koridorů dálnice D3. Při vyšší spotřebě (1,3 kg/m , 2 kg/m ) rozmrazovacích prostředků za zimu budou při roční bilanci překračovány limity Nařízení vlády č. 229/2007 ukazatele chloridů u drobných vodních toků s velmi malým přirozeným povodím a nízkým průtokem nad místem křížení s dálnicí. Z výsledných koncentrací dalších sledovaných látek vyplynulo, že u sledovaných recipientů, na kterých jsou známy hodnoty současného znečištění, k překročení limitů NV 229/2007 pro uhlovodíky C10-C40 nedochází. Dá se však očekávat, že u drobných vodních toků s velmi malým přirozeným povodím a nízkým průtokem nad místem křížení s dálnicí k překročení limitních hodnot nastane. V rámci vlivu stavby dálnice D3 se nepředpokládá negativní vliv na studny na západním okraji Chrášťan. Pro úsek koridoru Z1 dálnice D3 procházející řešeným územím jsou vyhodnoceny následující vlivy a doporučení: -

km 19,8 – 25,5: pro úsek se zářezy, mostem přes Tloskovský potok a zářezem Václavické spojky je doporučeno sledování hladiny ve studnách na západním okraji obce Chrášťany. Obyvatelé Chrášťan jsou zásobováni vodou z individuálních domovních studní.

-

km 26,10-26,85: úsek s tunelem Prostřední vrch může ovlivnit dotaci Prostředního potoka podzemními vodami a zmenšit průtok v nejvyšší části. Počátek potoka by se mohl posunout směrem dolů po toku. Pro vodní zdroj Václavice (Z12) je doporučeno provedení hydrogeologického průzkumu k upřesnění hydrogeologické situace.

A.4.3 PŮDA

50


Z EMĚDĚLSKÁ PŮDA Uplatněním ÚP obce Chrášťany bude ovlivněna zemědělská půda v omezeném rozsahu. Její charakteristika za řešené území byla uvedena v kap. A.2.4. Ochrana půdy je v obecné rovině ustanovena zákonem č. 17/1991 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Ochranu zemědělského půdního fondu (ZPF) zajišťuje zejména zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Pro účely odstupňování ochrany ZPF bylo Metodickým pokynem Odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996, s platností od 1.1.1997) stanoveno 5 tříd ochrany (TO) ZPF a příslušnost půd dle evidence bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ) do těchto TO. Třída ochrany I. zahrnuje bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, třída ochrany V. půdy s velmi nízkou produkční schopností, většinou pro zemědělské účely postradatelné. Pro půdy zařazené do I. a II. TO je Metodickým pokynem definován vysoký stupeň ochrany. Třída ochrany I. je v tomto Metodickém pokynu charakterizována: Bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. U třídy ochrany II. je uvedeno: Zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. V řešeném území se nachází půdy s všech tříd ochrany. Celková plocha záborů zemědělské půdy v řešeném území tvoří 66,3437 ha. Plochy zemědělské půdy zabírané ve prospěch zastavitelných ploch, ploch zeleně, ploch veřejných prostranství a rovněž ploch staveb technické a dopravní infrastruktury představují rozlohu 38,1895 ha. Zastavitelné plochy jsou v návrhu ÚP obce Chrášťany vymezeny s ohledem na velikost a význam sídla, jeho charakter, rozvojový potenciál, vhodnost k zástavbě a dosažitelnost dopravní a technické infrastruktury. Návrh ÚP zvažuje možnosti využít pro zástavbu disponibilních půd horších kvalit. Přednostně byly vytipovány lokality, kde vymezením zastavitelných ploch dojde ke scelení stávající zástavby, k logickému doplnění neukončené urbanistické kompozice či vyplnění proluk. Vodítkem pro jejich vymezení byly rovněž záměry obce a některých vlastníků dotčených pozemků. Katastrální území: Chrášťany u Benešova Č. lok.

Způsob využití plochy

5

Plochy bydlení v rodinných domech – venkovské

I. a II. třída

Zdůvodnění záboru

*

Oboustranná zástavba již existující komunikace, navazuje na stávající plochy

6


*

Oboustranná zástavba již existující komunikace, navazuje na stávající plochy, neexistuje alternativa jižního umístění (potoční niva), východního umístění- vliv dálnice a údolí. Západní část je již excentricky vzdálená a výškově obtížně napojitelná.

7


*

dtto

8


*

dtto

10


*

dtto

13


*

Doplnění menších výměr zástavby podél komunikace, navazuje na již existující, nevhodné umisťovat do zadních traktů- sklonitý terén

51


Č. lok.


I. a II. třída

15


*


16


*


21

Plochy zeleně - ochranná a izolační

*

Odclonění vlivů komunikace

23

Plochy dopravní infrastruktury – místní komunikace

*

Obsluha rozvojových ploch

25

Plochy dopravní infrastruktury – místní komunikace

*

Obsluha ČOV

28

Plochy dopravní infrastruktury – účelová komunikace

*

Obhospodařování správního území

31

Plochy dopravní infrastruktury – silniční komunikace

*

Vychází ze zásad ZUR

32


*


34


*


36


*


37

Plochy technické infrastruktury - ČOV

*


Zdůvodnění záboru

ploch

v severovýchodní

části

Tab. 23 Zdůvodnění záboru půd v I. a II. třídě ochrany pro zastavitelné plochy, plochy zeleně, plochy veřejných prostranství a plochy staveb technické a dopravní infrastruktury

Celková plocha záborů ZPF pro přírodní plochy v nezastavěném území činí 28,1542 ha. Plochy zemědělské půdy v krajině jsou zabírány ve prospěch PUPFL a vodních ploch. Celková plocha záborů pro PUPFL (NL-N) tvoří 18,4163 ha, u vodních ploch (W-N) zábory představují 9,7379 ha. Při jejich vymezování byly respektovány plochy nejkvalitnějších půd v I. a II. třídě ochrany. Přesto dochází k jejich záboru (2,8016 ha), a to v těchto dotčených lokalitách: Katastrální území: Chrášťany u Benešova Číslo lokality


I. a II. třída

Zdůvodnění záboru - zejména

W2

Plochy vodní a vodohospodářské

*

Retence území, revitalizace toku

PUPFL 2

Plochy lesní

*

Odclonění vlivů D3

PUPFL 6

Plochy lesní

*

Obtížně obdělavatelná část orné půdy, scelení ploch lesa

PUPFL 7

Plochy lesní

*


PUPFL 8

Plochy lesní

*


Tab. 24 Zdůvodnění záboru půd v I. a II. třídě ochrany pro přírodní plochy

K záborům ZPF na zmíněných plochách dochází z důvodu převažujícího veřejného zájmu, kterým je zejména:

52


-

ochrana přírody a krajiny (podpora ekologicko-stabilizační funkce krajiny, zvyšování biodiverzity); důvodem je velký rozsah zornění zemědělsky intenzivně využívané krajiny a z toho plynoucí nízká míra ekologické stability území;

-

protipovodňová ochrana (podpora schopnosti krajiny vázat vodu, udržení vody v krajině a zpomalení jejího odtoku z území); důvodem je nežádoucí zrychlený odtok povrchových vod z velkých nečleněných ploch orné půdy;

-

ochrana životního prostředí (ochrana vodních zdrojů, eliminace důsledků potenciálního znečišťování podzemních vod);

-

ochrana proti erozi (eliminace vodní, půdní a větrné eroze); důvodem jsou četné splachy kvalitní svrchní vrstvy půdy v důsledku malé retence rozlehlých zorněných ploch;

-

zvýšení rekreačního potenciálu území (obnova a podpora rozmanitosti, malebnosti a lepší prostupnosti krajiny);

-

potřeba zvýšení estetické a přírodní hodnoty krajiny, obnovy členité morfologie a segmentace krajiny, zpestření krajinné mozaiky, obnovy přirozených přírodních dominant – zalesněných návrší v zemědělské krajině, identifikace krajinných prostorů a posílení návaznosti na přírodní plochy v okolních správních územích;

-

potřeba odclonění negativních vlivů navrhované D3 (lesní plochy).

Při návrhu koncepce uspořádání krajiny byly respektovány požadavky ucelenosti a dobré dostupnosti pozemků zemědělské půdy. Navržené plochy krajinných opatření, přestože mohou znamenat zmenšení rozsahu zemědělsky využívaných ploch, na druhou stranu napomáhají udržení produkčních kvalit půdy (např. eliminace větrné a půdní eroze, udržení vody v krajině – stabilizace a eliminace extrémů vodního režimu).

P OZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ( LESNÍ PŮDA ) Zábor plochy PUPFL (pozemky s kulturou lesa) pro jiné funkce se v území objevuje pouze u ploch dopravní infrastruktury a plochy vodní. Celková výše předpokládaných záborů PUPFL představuje 1,7198 ha. Celkové plochy záborů ZPF a PUPFL znázorňují níže přiložené tabulky: Způsob využití plochy

Celkový zábor ZPF (ha)

Plochy vodní a vodohospodářské celkem

9,7379

Plochy lesní celkem

18,4163

Plochy bydlení celkem

9,4262

Plochy smíšené obytné celkem

1,7011

Plochy zeleně celkem

0,1126

Plochy technické infrastruktury celkem

0,6954

ZÁBOR ZPF CELKEM

66,3437

Tab. 25 Celkový zábor ZPF Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

Investice do půdy -

53


orná půda

zahrady

42,1324

0,5603

trv. travní porosty 23,6510

I.

II.

0,5612

III.

15,8649

14,6611

IV.

17,9112

V.

odvodnění (ha) 16,5743

0,0000

Tab. 26 Zábor ZPF podle jednotlivých kultur a podle tříd ochrany

A.4.4 GEOLOGICKÉ POMĚRY, ZDROJE NEROSTNÝCH SUROVIN Ochrana výhradních ložisek je legislativně zajištěna stanovením chráněných ložiskových území (§ 17 zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněných ložiskových územích, které nesouvisí s dobývání, může ve smyslu §19 zákona č. 44/1988, ve znění pozdějších předpisů, vydat příslušný orgán podle zvláštních právních předpisů. Podle ustanovení § 15 uvedeného zákona jsou rovněž zpracovatelé všech stupňů územně - plánovací dokumentace povinni hranice příslušných chráněných ložiskových území do této dokumentace zakreslit a navrhovat řešení, které je pro ochranu výhradních ložisek nejvýhodnější. Charakteristika horninového prostředí je uvedena v kapitole A.2.1 Geologické a geomorfologické poměry jako jednu ze základních složek životního prostředí ovlivňuje zejména těžba nerostných surovin, poddolovaná území a svahové deformace. Územní plán obce Chrášťany nevymezuje nové plochy pro dobývání ložisek nerostů ani plochy pro jeho technické zajištění. Dobývací prostory a sesuvná území se zde nevyskytují.

A.4.5 FLÓRA, FAUNA, BIOLOGICKÁ ROZMANITOST Charakteristika přírody a krajiny je uvedena v kapitole A.2.7. Návrh ÚP obce Chrášťany obecně představuje koncepci, která se dotýká celého hodnoceného území. V případě posuzované koncepce bude jejím naplňováním dotčena příroda a krajina v různé míře pouze v těch částech území, které jsou předmětem koncepce. Pozitivní ovlivnění je v delším časovém horizontu očekáváno od respektování skladebných částí ÚSES. Pozitivním přínosem je také doplnění systému nelesní zeleně o plochy, které budou součástí koncepce krajinné infrastruktury a sídelní zeleně.

A.4.6 KRAJINA A KRAJINNÁ INFRASTRUKTURA Řešené území se nachází ve zvlněné krajině Netvořické vrchoviny. V území se projevují dva dominantní vrcholy – Hora a Nestětická hora se zalesněnými svahy. Zbytek území je tvořen plošinou sklánějící se k severu, k řece Sázavě. Tato plošina je rozbrázděna údolími vodních toků. Podle studie „Vyhodnocení krajinného rázu 10 Středočeského kraje“ (Atelier V, 2008) je severní polovina řešeného území součástí oblastí krajinného rázu Benešovsko (ObKR 13) a jižní polovina je součástí oblasti krajinného rázu Sedlčansko (ObKR 37).

10

Oblast krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu); je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik.

54


Obr. 9 Vymezení oblastí krajinného rázu Benešovsko a Sedlčansko 11

Pro možnost charakterizovat krajinný ráz v řešeném území je nutné identifikovat typické znaky krajinného rázu spolu s klasifikací jejich významu a cennosti. Tyto znaky byly definovány na základě uvedené studie a jsou uvedeny v následujících tabulkách: Identifikované hlavní znaky a hodnoty KR

A.2

Znaky a hodnoty přírodní charakteristiky KR

A.2.1 A.2.3 A.2.4 A.2.7 A.2.8 A.2.9 A.2.12 A.2.15

Rozsáhlá sníženina obklopená vyšším reliéfem s výjimkou údolí Sázavy na severu Otevřená údolí potoků hluboká 40 - 70 m mířící k Sázavě, některá se zákruty Pahorky a návrší z odolnějších hornin vystupující nad plošiny a údolí Širší konkávní sníženiny mezi pahorky a návršími Zvláště v severní části četné úvozy a strže Dominance monotónních varijských granodioritú s tělesy gaber Klima mírně teplé a mírně vlhké Vliv expozičního klimatu výrazné omezený jen na ostřejší pahorky a svahy několika údolí Dominance smrkových a borových kultur s modřínem Fragmenty doubrav a doubrav s habrem, zvláště v údolích na severu Rozsáhlá pole na plosinách, většinou s nedostatkem dřevinné zeleně Drobné rybníky na rozvodích a v pramenných oblastech v jižní části Přírodě blízká kamenitá a písčitá koryta potoku v údolích na severu

A.2.18 A.2.20 A.2.21 A.2.23 A.2.25

klasifikace znaků dle významu

dle cennosti

XXX zásadní XX spoluurčující X doplňující

XXX jedinečný XX význačný X běžný

XXX XX XX XX X XX XX X

X X X XX XX X X X

XX XX XX XX X

X XX X X X

11

charakteristika krajinného rázu je dána druhem a uspořádáním krajinných složek, prvků a jevů nebo jejich souborů, které se podílejí na vzniku rázu krajiny; jedná se o charakteristiky přírodní, kulturní a historické, které vnímáme jakou soubor typických znaků

55


Identifikované hlavní znaky a hodnoty KR

klasifikace znaků dle významu

A.2.26 B.2

Odvodněná prameniště v polní krajině na plošinách Znaky a hodnoty kulturní a historické charakteristiky KR

B.2.1 B.2.2

Přítomnost území ve st3ré sídelní oblasti (archeologické nálezy) Dochovaná struktura osídleni (jádra historických obcí uvnitř zemědělské leso-polni krajiny) Dochovaná struktura krajiny (rozloženi ploch lesu v zemědělské krajně) Přítomnost dochované cenné architektury (památkové objekty, kostely. zámky, tvrze, zříceniny, sochy a další objekty) vč. objektů lidové architektury (nVPZ) Rybníky a rybníčky jako historické vodohospodářské úpravy Drobná sakrální architektura Částečné dochovaná cestní síť v krajině Znaky estetických hodnot vč. harmonického měřítka a vztahu v krajině

B.2.3 B.2.4 B.2.7 B.2.8 B.2.9 C.2

XX XXX zásadní XX spoluurčující X doplňující

dle cennosti X XXX jedinečný XX význačný X běžný

XX XXX

XX XX

XXX XX

X XX

XX X X

XX X X


C.2.1 C.2 2 C.2.3 C.2.4

čitelná prostorová skladba krajiny a rozčlenění do rozdílných dílčích prostorů XX Zřetelné vymezení prostorů terénními horizonty XX Zřetelné vymezení prostorů okraji porostu X Zřetelné linie morfologie terénu, členitost horizontů, řazení horizontů v celkových XX panoramatech a daleké výhledy do krajiny C.2.7 Malý počet výrazných rušivých nebo měřítkově cizích objektů X C.2.9 Přírodě blízký charakter některých lesních partií údolí vodotečí X Tab. 27 Identifikované hlavní znaky a hodnoty krajinného rázu v oblasti krajinného rázu Benešovsko


XX X X X X XX


klasifikace znaků dle významu dle cennosti

A.2

Znaky a hodnoty přírodní charakteristiky KR


A.2.1 A.2.4 A.2.5 A.2.6 A.2.7 A.2.11 A.2.12

Členitá pahorkatina až vrchovina, mírně klesající k severu Pahorky a vrchy výrazné, s relativné ostrými vrcholky Vrchy a hřbety vymykající se výškou charakteru okolí - Neštětická hora {536 m) Pahorky v granitoidech často s balvany na vrcholech, tj. rázu exfoliačích kleneb Menší skály na svazích i vrcholech Mezi vrchy a pahorky kotlinovité sníženiny a úvalovitá údolí Údolí středně hluboká, ale otevřená, se svahy přecházejícími plynule ve svahy kopců

XXX XXX XX XX XX XXX XX

X XX XX XX X X X

A.2.14 A.2.15 A.2.17 A.2.18 A.2.20 A.2J21 A.2.22 A.2.23 B.2

Mírně teplá a srážkově průměrná oblast Teplotní inverse na dně sníženin a v údolích Teplé svahy jižního sektoru a chladné svahy severního sektoru, vč. údolí Vyvážené zastoupení lesů a nelesní krajiny Lesy víceméně jen na kopcích Smrkové a borové kultury v lesích, s příměsí modřinu, místy listnáčů Fragmenty lesů se skladbou blízkou přírodě (dub, habr, buk) Louky v podmáčených sníženinách a suché trávníky na svazích Znaky a hodnoty kulturní a historické charakteristiky KR

XX X X XXX XX XXX XX XX

X X X X X X X X

B.2.1 B.2.2

Přítomnost území ve staré sídelní oblasti (archeologické nálezy, pozůstatky hradišť) Dochovaná struktura osídleni (jádra historických obcí uvnitř zemědělské leso-polní krajiny) Dochovaná struktura krajiny (rozložení lesů a zemědělských ploch) Drobná sakrální architektura Částečné dochovaná cestní síť v krajině

B.2-3 B.2.6 B.2.7




XX XXX

XX XX

XXX X X

X X X

56



klasifikace znaků dle významu dle cennosti

C.2


Znaky estetických hodnot vč. harmonického měřítka a vztahu v krajině


C.2.1 C.2.2 C.2.3 C.2.4

Čitelná prostorová skladba krajiny a rozčlenění do rozdílných dílčích prostorů XX Zřetelné vymezení prostou terénními horizonty XX Zřetelné vymezení prostou okraji porostu X Zřetelné linie morfologie terénu (horizonty, hrany, hřbetnice). členitost horizontů, XX řazení horizontů v celkových panoramatech C.2.5 Výrazné dominanty a jejich zapamatovatelná konfigurace XX C.2.6 Harmonické měřítko prostoru s proměnlivostí od drobných prostorů Neveklovska k XXX velkým prostorům Sedlčanska C.2.7 Uzavřenost a drobnější měřítko prostorů v lesních partiích údolí vodotečí X C.2-9 Přírodě blízký charakter některých lesních partii údolí vodotečí X C.2.11 Cenné architektonické památky a kulturní dominanty XX C.2.12 Nepřítomnost výrazných rušivých nebo měřítkově cizích objektů X Tab. 28 Identifikované hlavní znaky a hodnoty krajinného rázu v oblasti krajinného rázu Sedlčansko

XX X X X XX XX X XX XXX X

Uplatněním koncepce nedojde ve významné míře k narušení stávajícího krajinného rázu. Nejproblematičtější v tomto ohledu budou rozvojové plochy pro dálnici D3, které jsou převzaté z nadřazené ÚPD. Vlivy stavby dálnice D3, konkrétně závěrečné části 3. úseku a počáteční části 4. úseku, na znaky a hodnoty krajinného rázu jsou popsány v následujících tabulkách (zpracoval Petr Sklenička – LARECO, 2010):

Vyšší podíl lesů a trvalé zeleně s prostorově členitým uplatněním Soustředěná přítomnost vodního prvku (rybníky, potoky,...) Střednězrnná, prostorově proměnlivá mozaika krajiny Přítomnost soustředěných estetických hodnot na západním okraji DoKP Urbanisticky a architektonicky indiferentní zástavba dotčených obcí se sporadickou přítomností cennějších objektů. Krajinná scéna charakterizovaná uzavřeností převážně se zvýšenou krajinářskou hodnotou. Relativně zachovalé harmonické měřítko a vztahy

Vliv záměru

XX

XX

XXX

X

X

X

XX

XX

XXX

X

X

X

XX

XX

XX

X

X

XX

XXX

XX

XX

XXX

XX

XX

XX

XX

X

XX

XXX

XX

X

XX

XX

XX

X

X

X

X

X

X

X

Projev

Význam

X

X

Varianta Z3

X

Varianta Z2

X

Význačné

X

Jedinečné

XX

Doplňující

XX

Spoluurčující

XX

Zásadní

X

negativní

X

neutrální

X

Převaha krajinných složek X X pozitivně se uplatňujících Tab. 29 Souhrnné vyhodnocení vlivu záměru – 3. úseku na krajinný ráz

12

12

Jedinečnost Varianta Z1

Charakteristicky členitý reliéf

pozitivní

Znaky a hodnoty

Význam

Běžné

Projev

13

Jedinečnost Vliv záměru

Vliv záměru: + pozitivní, 0 žádný, X slabý negativní, XX - středně silný negativní, XXX silný negativní, --- stírající

57

Charakteristicky členitý reliéf

X

Vyšší podíl lesů a trvalé zelené

X

Střednězrnná, místy malozrnná mozaika zemědělské krajiny Přítomnost přírodního parku Jistebnická vrchovina jako objektivizace soustředěných přírodních hodnot Urbanisticky a architektonicky poměrně hodnotná zástavba dotčených obcí (regionální lidová architektura – Sedlčansko, Petrovicko a Sedlecko)

X

X

X

varianta Z2

varianta Z1

běžné

význačné

jedinečné

doplňující

spoluurčující

zásadní

negativní

neutrální

Znaky a hodnoty

pozitivní


XXX

XXX

X

X

XX

XX

X

X

X

X

X

X

X

XXX

XXX

X

X

X

XXX

XXX

X

XX

XX

Přítomnost komponované krajiny X (Konopiště) Krajinná scéna charakterizovaná uzavřeností i množstvím dálkových X pohledů do krajiny se zvýšenou krajinářskou hodnotou Zachované harmonické měřítko a X vztahy Převaha krajinných složek pozitivně X se uplatňujících Tab. 30 Souhrnné vyhodnocení vlivu záměru – 4. úseku na krajinný ráz

X

X

X

XXX

XXX

X

X

XXX

XXX

X

X

XX

XX

Z výše uvedených tabulek tedy lze usuzovat, že varianta Z1 bude z pohledu negativních vlivů na krajinný ráz méně problémovější. Stavba dálnice byla vyhodnocena jako se středně silným až silným negativním vlivem na členitý reliéf krajiny, ve kterém jako liniová stavba velkého měřítka bude jednoznačnou negativně působící technicistní dominantou. Silně negativně se bude stavba D3 uplatňovat v rámci řešeného území i v případě dálkových pohledů a narušením harmonického měřítka a vztahů. Negativní působení na krajinný ráz dotčeného krajinného prostoru budou snižovat navržené lesní plochy na východě od Černíkovic a stávající lesní plochy východně od Chrášťan. Pozitivní vliv přináší vymezený návrh skladebných částí ÚSES a zejména navržené plochy krajinných opatření, které představují zmenšení rozsahu zemědělsky využívaných ploch, na druhou stranu napomáhají udržení produkčních kvalit půdy (např. eliminace větrné a půdní eroze, udržení vody v krajině – stabilizace a eliminace extrémů vodního režimu).

A.4.7 KULTURNÍ A HISTORICKÉ PAMÁTKY Zpracovatelé nepředpokládají zásadní ovlivnění kulturních a archeologických památek.

V LIVY NA KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO Posouzení vlivu rozvojových ploch, veřejně prospěšných staveb a vybraných záměrů na kulturní a historické památky a archeologická naleziště bylo provedeno v souladu s platnými legislativními předpisy, tj. zákonem č. 20/1987 Sb. o památkové péči, v platném znění. Při posuzování byla zohledněna zejména ochrana památkových zón a rezervací a archeologických zón. Dopravními stavbami jsou potenciálně ohrožena území s předpokládanými archeologickými nálezy. Obecně lze konstatovat, že v historické krajině, kterou je posuzované území, je každá lokalita potenciálním archeologickým nalezištěm a vztahují se na ně požadavky ze strany archeologické památkové péče. Průchod stavby územím s předpokládanými archeologickými nálezy neznamená 13

Vliv záměru: + pozitivní, 0 žádný, X slabý negativní, XX - středně silný negativní, XXX silný negativní, --- stírající

58


vždy znehodnocení archeologického naleziště. Je nutné upozornit, že i v případech, kdy nebyly uvedené střety zjištěny, vyžaduje legislativa provedení záchranného archeologického průzkumu, aby nedošlo k nenávratnému poškození tohoto bohatství.

A.4.8 OBYVATELSTVO Z hlediska vlivu na obyvatelstvo a zejména ve vztahu k hlukové zátěži obyvatelstva z dopravy budou mít vliv stavby dopravní infrastruktury. Nejvýznamnějším záměrem v řešeném území je dálnice D3, u které byl hodnocen, resp. u jejích navrhovaných variant, vliv znečištění ovzduší a hluku na zdraví obyvatelstva. Tyto vlivy byly předmětem studie, kterou pro D3 zpracoval v roce 2010 ATEM – Atelier ekologických modelů s.r.o.

Z NEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V rámci hodnocení vlivů imisní zátěže na zdraví obyvatel byly sledovány imisní hodnoty pro oxid dusičitý, benzen, suspendované částice PM10 a PM2,5 a polycyklické aromatické uhlovodíky. Z těchto látek je možné ve výchozím stavu očekávat v zájmovém území pro výstavbu D3 zvýšené riziko zejména z expozice suspendovaným částicím PM10 a PM2,5 a dále polycyklickým aromatickým uhlovodíkům. Jedná se o situaci, která je dána již odhadovanou úrovní imisního pozadí. Riziko z expozice ostatním znečišťujícím látkám bylo vyhodnoceno jako nízké či přijatelné v celém území. Vlivem zprovoznění dálnice D3 dojde v celém území dotčeném výstavbou D3 k nárůstu intenzit automobilové dopravy a to díky přesunu dopravy z lokalit mimo hodnocené území. Jak ukazují výsledky provedeného hodnocení, v případě chronických účinků oxidu dusičitého dojde v pásmu -3 nejvyšších hodnot (tj. 28 μg.m a více) k celkovému poklesu počtu dotčených obyvatel v obou hodnocených -3 koridorech (tj. západním a východním¨). V jednotlivých pásmech 25 – 28 μg.m lze zaznamenat jak poklesy tak nárůsty počtů obyvatel. Samotný nárůst imisní zátěže nezpůsobí v žádné části výpočtové oblasti reálný nárůst prevalence akutních astmatických obtíží ani chronických respiračních syndromů u dětí. V případě akutní expozice oxidu dusičitému nebylo zjištěno zdravotní riziko ani ve stavu bez výstavby, ani po uvedení dálnice D3 do provozu. V případě imisní zátěže benzenem se budou změny v karcinogenním riziku vlivem zvýšených hodnot způsobených provozem dálnice D3 pohybovat výrazně pod hranicí rozlišitelnosti. Podrobně byly vyhodnoceny zdravotní účinky suspendovaných částic PM10, u nichž bylo vypočteno mírné snížení počtu obyvatel v pásmech vyšší imisní zátěže a naopak zvýšení jejich počtu v pásmech nejnižší imisní zátěže. Z porovnání ukazatelů zdravotního rizika pro hodnocené zájmové území vyplývá, že vlivem realizace západního koridoru dojde k velmi mírnému poklesu těchto ukazatelů (zhruba o 0,25 % výchozích hodnot). Reálný nárůst úmrtnosti a počtu dnů s omezenou aktivitou je však výrazně pod hranicí rozlišitelnosti a tyto změny mohou být významně převáženy jinými faktory. Změny zdravotního rizika v souvislosti se změnami koncentrací benzo(a)pyrenu v ovzduší jsou hluboko pod úrovní reálného nárůstu rizika.

H LUKOVÁ ZÁTĚŽ Výsledky studie, kterou v roce 2010 zpracoval ATEM – Atelier ekologických modelů s.r.o., ukázaly, že v celém koridoru dotčeném stavbou D3 lze očekávat poměrně významný pokles počtu obyvatel v pásmech mírného i silného obtěžování i zdravotních účinků. Koridory pro D3 jsou z hlediska celkových účinků zvýšených hladin hluku na lidské zdraví oproti výchozímu stavu přínosem. Toto tvrzení však nelze vztáhnout k správnímu území obce Chrášťany, již s ohledem na to, že dle výsledků studie zpracované společností CityPlan s.r.o. (2007, viz str. 39) bude v roce 2030 na stávající síti komunikací 3. třídy zanedbatelný provoz (v případě nerealizování D3). S přihlédnutím k studii vlivu provozu i výstavby dálnice D3 na hlukovou situaci (PUDIS a.s., SUDOP PRAHA a.s., viz str. 40) dojde jednoznačně k negativnímu ovlivnění východní části řešeného území. V každém případě je však třeba zajistit v součinnosti s orgánem hygieny provedení individuálních opatření ve vybraných lokalitách pro snížení negativních dopadů účinku zvýšené hlukové zátěže. Lze konstatovat, že pro minimalizaci kardiovaskulárního rizika je dostačující realizace opatření na úroveň hlukových limitů, popř. jiné srovnatelné opatření u dotčených domů (zajištění dostatečné neprůzvučnosti fasády apod.). Konkrétní opatření

59


u jednotlivých domů lze řešit až v po výběru trasy dálnice D3 na základě podrobné hlukové studie a v součinnosti s orgánem ochrany veřejného zdraví.

O VLIVNĚNÍ FAKTORU PSYCHICKÉ POHODY Na pohodu obyvatel v řešeném území budou působit jednak vlivy trvalé, tj. změna v důsledku provedení záměru a provozu na něm, jednak vlivy dočasné během realizace záměru, které jsou v daném případě předpokládány v trvání cca 4 roky.

P ROVOZ Výstavba a především provoz dálnice negativně ovlivní faktor pohody v jejím okolí. Velmi důležitá je vzájemná poloha dálnice a ovlivňované lokality polohově i výškově. Po dokončení stavby a jejím uvedení do provozu dojde v území ke snížení pohody především v okrajových částech obcí v kontaktu s novou komunikací, případně u soliterních budov, které jsou v současné době v klidovém území. I když budou dodrženy hygienické limity, vliv neustálého toku vozidel bude znatelný. Do poměrně značné vzdálenosti dojde ke změně hlukového pozadí, na které bude nutno si zvyknout. Vliv vizuálního kontaktu s dálnicí je snižován jejím vedením v tunelech, zářezech, výstavbou protihlukových zdí a ozeleněním. Možnost využití nové komunikace pro uspokojování svých potřeb bude jedním z faktorů přístupu k její výstavbě. Na jedné straně zrychlí přístup do větších center, na druhé straně naruší klid území, což je nepříjemné jak pro trvale bydlící obyvatele, tak pro rekreační využívání nemovitostí.

V ÝSTAVBA Ovlivnění faktoru pohody okolního obyvatelstva je v průběhu výstavby velmi znatelné. Podle zkušeností z jiných staveb lze odhadnout dobu výstavby v ideálním případě (stavební povolení, dostatek investic) na min. 4 roky, po které budou obyvatelé obtěžováni jednak činností v prostoru záměru (demolice, zemní práce, přesun hmot, výstavba mostů, tunelů, zdí apod.) či v jeho blízkosti (nutné přeložky komunikací), jednak přesunem materiálů mimo stavbu. U obcí a zástavby v těsné blízkosti navrhované komunikace dojde k negativnímu ovlivnění při výstavbě, a to zejména hlukem a prašností. Hlavní činnosti, které budou mít na obyvatelstvo vliv v průběhu realizace stavby, budou zejména zemní práce a doprava materiálů pro výstavbu.

A.5 SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI Návrhem rozvojových ploch v návrhu ÚP obce Chrášťany nelze, dle stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny, tj. Krajský úřad Středočeského kraje – stanovisko č.j. 121370/2012/KUSK, vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu CZ0213068 Dolní Sázava (výčet viz kap. A.2.7). Krajský úřad ve svém koordinovaném stanovisku dále uvádí: „Evropsky významná lokalita CZ0213068 Dolní Sázava, kde je předmětem ochrany hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) a velevrub tupý (Unio crassus), je od obce Chrášťany v místě napojení Janovického potoka vzdálena cca 2,5 km. Mezi faktory ohrožující populace výše uvedených druhů patří znečištění vodního prostředí. Navrhovaným rozšiřováním zástavby a odkanalizováním předmětného území s řešením likvidace odpadních vod by mohl být negativně ovlivněn předmět ochrany evropsky významné lokality Dolní Sázava. Vliv navrhovaných rozvojových ploch na evropsky významnou lokalitu je předmětem kapitoly B tohoto posudku. Návrhem rozvojových ploch a dalších záměrů není dotčeno zvláště chráněné území, ani ochranné pásmo zvláště chráněného území. Střety s jednotlivými skladebnými částmi ÚSES je nezbytné konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny.

60


A.6 ZHODNOCENÍ

STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH

P OPIS VARIANT V rámci hodnoceného návrhu územního plánu obce Chrášťany nejsou navrženy žádné varianty územně plánovací dokumentace. SEA tým hodnotil jednu předloženou variantu.

Z PŮSOB HODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Všechny zastavitelné plochy a záměry s konkrétním územním průmětem (veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření + ostatní navržené koridory a plochy nadmístního a mísního významu) jsou posuzovány z hlediska možných vlivů na složky životního prostředí. Referenční báze informací o složkách životního prostředí a především jejich „územní průměty“ umožňují strukturovat tuto část posouzení konkrétněji, takže jsou sledovány vlivy na: Složka životního prostředí

Referenční cíl

Ovzduší

-

Snižovat znečištění ovzduší, minimalizovat množství emisí

Hluk

-

Snižovat hlukovou zátěž z dopravy

-

Ochrana jakosti vod povrchových i podpovrchových

-

Zvyšování retenčních schopností území, ochrana před povodněmi

-

Omezit zábory nezastavěné půdy (ZPF i PUPFL) a chránit půdu s důrazem na zabezpečení jejích funkcí (eroze, znečištění)

Flóra, fauna, ekosystémy

-

Ochrana přírody, zejména lokalit s vyšší ekologickou stabilitou, NATURA 2000 a ZCHÚ

Krajina, krajinný ráz

-

Obnova významných krajinných segmentů (remízy, meze ap.)

-

Vytvoření nových pracovních příležitostí a podpora podnikatelských aktivit

-

Sociálně-demografická struktura v obci Chrášťany

-

Stabilita a diverzifikace místní ekonomické základny v obci Chrášťany

-

Využívat brownfields

-

Rozvoj dopravní (zejména železniční) a technické infrastruktury (rozvodná el. síť, kanalizace, ČOV)

-

Udržitelné využití území Chrášťany

-

Pohoda prostředí sídla Chrášťany

Voda

Půda a horninové prostředí

Obyvatelstvo

Sídla

Tab. 31 Tabulka referenčních cílů v jednotlivých složkách životního prostředí

Pro identifikaci těchto vlivů jsou využity „maticové“ hodnotící tabulky, které identifikují potenciální rizika negativních dopadů na jednotlivé složky prostředí. Vyjádření „míry závažnosti“ vlivu bylo provedeno expertním odhadem s využitím následující hodnotící stupnice: stupnice významnosti -2: potenciálně velmi negativní vliv (velkého rozsahu) -1: potenciálně mírně negativní vliv (přímý či nepřímý, lokální)

61


0: nemá žádný potenciální vliv (velmi malý rozsah) +1: potenciálně mírně pozitivní vliv (přímý či nepřímý, lokální) +2: potenciálně velmi pozitivní vliv (velkého rozsahu) ?: vliv se nedá vyhodnotit, resp. není relevantní Metodika stanovení míry vlivu rozvojových ploch na složky životního prostředí je dále podrobněji popsána v kapitole Posouzení rozvojových záměrů na str.9. Kód plochy

Funkční využití

Z1


Ovzduší

Hluk

Voda

Plocha zeleně – ochranná a izolační

+1

+1

0

+1

Z2

Plocha dopravní infrastruktury – místní komunikace

-1

-1

0

Z3

Plocha technické infrastruktury

0

0

Z4

Plocha smíšená obytná – venkovská

0

Z5


Z6


Krajina

Obyvatelstvo

Sídla

0

+1

0

+1

-1

0

0

0

+1

+2

-1

-1

0

0

+2

0

-1

-1

-1

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

+1

+1

Plocha dopravní infrastruktury – účelová komunikace

-1

-1

0

-1

0

0

0

+1

Z7

Plocha občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

0

0

0

-1

0

0

0

+1

Z8

Plocha výroby a skladování – plochy výroby elektrické energie

0

-1

-1

-1

-1

0

+1

+1

Z9


0

0

0

-1

0

0

+1

+1

Z10

Plocha bydlení v rodinných domech – venkovské, Plocha dopravní infrastruktury – místní komunikace

0

0

0

-1

0

0

+1

+1

Z11


0

0

0

-1

0

0

0

+1

Z12


-1

-1

-1

-1

-1

-1

+1

+1

Z13

Plocha bydlení v rodinných domech – venkovské

0

0

0

-1

0

0

+1

0

Z14

Plocha smíšená obytná venkovská

0

0

-1

-1

-1

-1

+1

+1

Z15


0

0

0

-1

0

0

0

+1

Z16

Plocha technické infrastruktury

0

0

+2

-1

0

0

0

+2

62


Kód plochy

Funkční využití

Z17


Ovzduší

Hluk

Voda


-1

-1

0

0

Z18


0

0

0

Z19


0

0

Z20


0

Z21


Z22


Krajina

Obyvatelstvo

Sídla

0

0

0

+1

-1

0

-1

+1

-1

0

-1

0

0

+1

0

0

0

-1

0

0

+1

0

0

0

0

-1

0

-1

+1

0


0

0

0

-1

0

0

+1

0

Z23


0

0

0

-1

0

0

+1

0

Z24


0

0

0

-1

0

0

+1

0

Z25


0

0

0

-1

-1

-1

+1

-1

Z26


0

0

0

-1

0

0

+1

+1

Z27


0

0

0

-1

-1

0

+1

+1

Z28


-1

-1

0

-1

0

0

0

+1

Z29


0

0

-1

-1

-1

-1

+1

-1

K.TI.1

Koridor technické infrastruktury

0

0

+1

0

0

0

0

+1

K.DI.1

Koridor dopravní infrastruktury - silniční

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

K.DI.2

Koridor dopravní infrastruktury – silniční

-1

-1

0

-1

0

0

0

0

K.DI.3


-1

-1

0

-1

0

0

0

0

K.DI.4


-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

K.DI.5


-1

-1

0

-1

0

0

0

0

K.DI.6

Koridor dopravní infrastruktury - silniční

-1

-1

-1

-1

0

-1

0

-1

P1

Plocha výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba

-1

-1

0

0

0

0

+1

+1

63


Tab. 32 Posouzení rozvojových záměrů

S LOVNÍ VYHODNOCENÍ Vlivy na ovzduší: Bez znalosti konkrétních záměrů umisťovaných na jednotlivých plochách nelze hodnotit vlivy na ovzduší. V souvislosti s realizací ploch dopravní infrastruktury, výroby a skladování lze předpokládat vznik nových zdrojů znečišťování ovzduší: během výstavby dochází často k uvolňování emisí polétavého prachu, vznikem emisí znečišťujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prostředcích. Hlavním liniovým zdrojem znečištění bude automobilová doprava na dálnici D3 s předpokládaným termínem dokončení v roce 2030. S ohledem na vypočtené výsledky imisní zátěže dálnice D3 (viz výsledky na str. 48) byl hodnocen vliv u těchto ploch jako mírně negativní. U ostatních ploch byl vliv vyhodnocen jako nulový. Mírně pozitivní vliv na ovzduší byl hodnocen u plochy pro clonnou a izolační zeleň Z1. Vlivy na hluk: V souvislosti s realizací ploch pro dopravní infrastrukturu lze předpokládat vznik nových zdrojů hluku, proto byl vliv vyhodnocen jako mírně negativní na hlukovou situaci. Z výsledků hlukové studie (viz str. 40) je zřejmé, že zastavěné území Chrášťan a Černíkovic se nenachází v pásmu, kde by docházelo k překračování hlukových limitů. Z toho důvodu byly v případech ploch pro dálnici D3 hodnoceny vlivy na hluk jako mírně negativní. Vodní poměry: Mírně negativní vlivy se předpokládají zejména u navrhovaných rozvojových ploch, které jsou umisťovány v těsné blízkosti vodotečí, nebo v rozlivových územích snižující retenční schopnosti území. Plocha Z12 byla vyhodnocena mírně negativně z toho důvodu, protože se jedná o poměrně rozlehlou plochu pro bydlení situovanou na svahu rozlehlého bloku zemědělské půdy. Velmi pozitivní vliv byl hodnocen u ploch pro ČOV a mírně pozitivní vliv u koridoru technické infrastruktury pro kanalizaci. Negativně byly hodnoceny plochy pro dánici D3. Vlivy na půdu Potenciálně mírně negativní vlivy byly hodnoceny ve všech případech, kdy bude docházet k záboru zemědělského půdního fondu. Celková plocha záborů zemědělské půdy v řešeném území tvoří 66,3437 ha. Celková výše předpokládaných záborů PUPFL představuje 1,7198 ha. Pozitivně byla hodnocena plocha Z1 pro clonnou a izolační zeleň. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy Mírně negativní vliv na flóru, faunu a ekosystémy byl hodnocen všude tam, kde jsou rozvojové plochy v kolizi s územím s vyšší ekologickou stabilitou než v okolním území. Jedná se tedy např. o nivy vodních toků, remízy apod. V případě koridoru pro D3 byl vyhodnocen negativní vliv z toho důvodu, že dálnice vytvoří bariéru pro přirozené šíření bioty v krajině a zvýší fragmentaci území. Doporučení Plocha Z27 je v navržena v ochranném pásmu lesa. Doporučujeme ji redukovat tak, aby se nenacházela v pádové vzdálenosti vzrostlých stromů, tj. cca 20 – 30 m od okraje lesa. Jde zejména o pozemky parc. č. KN 892/1 a 892/2 v k.ú. Chrášťany. Plocha Z29 je navržena v ochranném pásmu lesa a v blízkosti vodního toku – Soběšovického potoka. Při předpokladu zachování dostatečného odstupu od lesního porostu a zároveň od vodního toku je možnost výstavby v této lokalitě snížena do té míry, že její zachování v návrhu ÚP je bezpředmětné. Doporučujeme ji z návrhu ÚP vyřadit. Vlivy na krajinu

64


Mírně negativní vliv byl vyhodnocen u ploch, které jsou v kolizi s remízy, nebo jsou to rozměrné rozvojové plochy. Dále jsou negativně hodnoceny plochy navrhované bez logické návaznosti na stávající zastavěné území, jako je plocha Z18 nebo Z25. S negativním vlivem byly hodnoceny plochy pro koridor dálnice D3. Jediná plocha s předpokládaným potencionálním kladným vlivem na krajinu je plocha izolační a clonné zeleně Z1. V rámci koncepce krajiny je v návrhu územního plánu řada návrhových ploch pro lesní i nelesní zeleň, kde se dá předpokládat pozitivní působení na znaky a charakteristiky krajinného rázu. Doporučení Plocha Z18 je v navržena v ÚP bez logické návaznosti na současnou zástavbu a přibližuje se k navrhované dálnici D3. Z pohledu ochrany krajinného rázu a případného ohrožení možné výstavby na tomto pozemku negativními vlivy provozu na dálnici D3 nedoporučujeme zachování této rozvojové plochy v návrhu ÚP. Vlivy na obyvatelstvo Míra vlivu na obyvatelstvo byla s ohledem na referenční cíle hodnocena dle předpokládané možnosti vytvoření nových pracovních příležitostí a podpory podnikatelských aktivit, vč. stability a diverzifikace místní ekonomické základny, zlepšení sociálně-demografické struktury v obci Chrášťany, tzn. zde jde zejména o nové plochy pro bydlení. S mírně potencionálním pozitivním vlivem byly hodnoceny plochy pro drobné podnikání a nerušící výrobu. U dálnice D3 lze očekávat jednak vlivy pozitivní v tom, že dojde k lepší dostupnosti větších sídel, vč. Prahy. Převažují však negativní vlivy, vč. možného negativního vlivu na demografické údaje v obci zapříčiněné nechutí realizovat novou bytovou zástavbu na plochách dotčených negativními vlivy dálnice, tj. hlukem. Z toho důvodu byly tyto plochy hodnoceny mírně negativně. Vlivy na sídla U navrhovaných ploch byl ve většině případů vyhodnocen pozitivní vliv na sídla. Velmi pozitivně byly hodnoceny plochy pro ČOV. Mírně negativní vliv byl hodnocen zejména u ploch, které nějakým způsobem ovlivňují trvale udržitelný rozvoj obce. Z18, Z25, Z29 jsou plochy, které mohou mít vyšší nároky na sítě technické infrastruktury, z hlediska urbanistické koncepce „rozplizávají“ sídlo do krajiny a činí jeho obraz v krajině neurčitým, neohraničeným. Doporučení S ohledem na to, že plocha Z18 byla negativně hodnocena i v případě vlivů na krajinu doporučení ji vyřadit z návrhu ÚP.

A.7 POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ

V rámci hodnoceného návrhu územního plánu obce Chrášťany nejsou navrženy žádné varianty územně plánovací dokumentace.

A.8 POPIS

NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI

VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na podkladě zjištěných vlivů jednotlivých specifických aktivit na složky životního prostředí, prezentovaných v předchozích kapitolách, navrhuje SEA tým u jednotlivých typů záměrů následující opatření.

T ECHNICKÁ OPATŘENÍ PRO OCHRANU VOD :

65


-

V případě návrhu na vynětí pozemků z lesního půdního fondu a následnému využití těchto pozemků pro jiné účely požadovat zpracování odtokové studie a posoudit vliv na hladinu podzemních vod příslušným hydrogeologickým průzkumem.

-

U rozvojových záměrů, u nichž se předpokládá odběr pitné vody a produkce splaškových i dešťových vod (tj. u rozvojových ploch pro funkce smíšené obytné, komerční a průmyslové, sportovně rekreační), se požaduje realizace zařízení pro bezpečné odvádění a čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do vodních toků. Preferovat připojení na vybudované systémy obecních vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. U celků s vysokým podílem zpevněných ploch požadovat vybavení dešťovými kanalizacemi s dešťovými zdržemi pro regulaci nárazového odtoku srážkových vod.

-

Parkovací plochy musí být dostatečně technicky zabezpečeny proti úniku závadných látek do okolního prostředí (splach znečištěných dešťových vod ropnými látkami). Svod dešťových vod z nových zpevněných ploch bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb.

-

Při navrhování podílu ploch zeleně využít doporučení Rady Středočeského kraje (usnesení č. 03340/2010/RK ze dne 8.11.2010).

-

Odvod dešťových vod z území, případně snahu udržet vodu v krajině je nutné řešit v projektových dokumentacích staveb (tj. realizaci retenčních nádrží, suchých poldrů apod. na řešeném pozemku, využití dešťových vod k zálivce). Vhodnou variantu retence dešťových vod lze vyspecifikovat až na základě hydrogeologického průzkumu na konkrétních lokalitách.

-

U ploch vodních a vodohospodářských, které jsou situovány do prvků ÚSES, nedoporučujeme využívat pro hospodářské a jiné účely, u kterých by bylo nutné oplocení nebo kde je předpoklad k eutrofizaci vod. Přednostně se zde doporučuje hlavní využití - snížení odtokových poměrů, popř. přípustné využití – založení prvků ÚSES. Tímto způsobem doporučujeme upravit regulativy v návrhu ÚP obce Chrášťany.

-

Hranice vymezení rozvojových ploch v dosahu záplavových území upravit nebo využití těchto ploch podmínit technickým zabezpečením minimalizace vlivů na odtokové poměry.

-

Podmínkou realizace záměrů zasahujících do ochranných pásem vodních zdrojů jsou pozitivní výsledky hydrogeologického posudku a realizace ochranných opatření k minimalizaci vlivů na režim a jakost dotčených vodních zdrojů.

OPATŘENÍ PRO OCHRANU POVRCHOVÝCH I PODZEMNÍCH VOD PRO VÝSTAVBU A PROVOZ DÁLNICE D3 -

Provést podrobný hydrogeologický průzkum z hlediska ovlivnění režimu a kvality podzemních vod v zájmovém území stavby, které bylo hydrogeologickým posouzením v rámci EIA označeno za pravděpodobně ovlivněné nebo za nezdokumentované. Na základě výsledků podrobného hydrogeologického průzkumu provést evidenci zdrojů podzemní vody, které budou ovlivněny trvale nebo plně znehodnoceny včetně individuálních domovních studní.

-

Provádět předběžný monitoring kvality vod recipientů dešťových vod z dálnice. Tento monitoring provádět po dobu 2 let minimálně 4x ročně, přibližně v profilu vyústění dešťové kanalizace dálnice. Monitoringem budou sledovány hodnoty ukazatelů znečištění produkovaného provozem dálnic.

-

Provést monitoring kvality povrchových i podzemních vod před zahájením výstavby D3, dále jej provádět v průběhu výstavby i po uvedení do provozu D3.

-

Na ochranu recipientů před nadměrným zvýšením průtoků a zhoršením kvality vodami ze zpevněných ploch dálnice budou navržena ochranná opatření. U recipientů s malým povodím nad profilem vyústění dešťových vod z dálnice, kde se dá očekávat nepříznivý vliv jak z kvantitativního, tak z kvalitativního hlediska, zde se jedná především o Tloskovský potok protékající řešeným územím, budou osazeny retenční nádrže (RN) a provozní dešťové usazovací nádrže (DUN). Retenční nádrže vhodně umístit do krajiny vč. využití zeleně tvořené domácími druhy.

-

Pro mostní objekty, zasahujícími svou konstrukcí do průtočných profilů koryt a inundačního území, provést hydrotechnické posouzení pro volbu optimálního prostorového uspořádání mostu. Úpravy vodních toků provést na základě požadavků správců toků. Cílem je provést minimální zásah do

66


stávajících přírodních a odtokových poměrů. Úpravy navrhnout s co největším zřetelem na zachování stávajícího charakteru koryt a s co nejmenším rozsahem překládané délky toku.

T ECHNICKÁ OPATŘENÍ PRO OCHRANU PŮDY : -

V rámci výstavby i provozu záměru musí být provedena v maximální možné míře všechna dostupná opatření zabraňující erozi půdy. Odkryté plochy budou zajištěny (např. zatravněny) co možná nejrychleji, aby nedocházelo k erozi, prašnosti, splachům půdy či zaplevelení.

-

Před zahájením kácení lesa se doporučuje ověření biologické hodnoty předmětné lokality biologickým (botanickým a zoologickým) průzkumem ve vhodném vegetačním období.

OPATŘENÍ PRO OCHRANU PŮD PRO VÝSTAVBU A PROVOZ DÁLNICE D3 -

Minimalizovat navržené dočasné zábory ZPF.

-

Zabránit škodám na pozemcích a porostech, zabezpečit řádné a šetrné zacházení s kulturní vrstvou půdy, zajistit provedení rekultivace dotčených ploch a dodržet zásady ochrany ZPF. Zajistit pečlivé sejmutí a oddělené deponování ornice a podorniční vrstvy. Sejmutou ornici je nutno v době skladování účinně chránit před různými zdroji degradace.

-

Zachovat funkčnost potenciálně dotčených meliorovaných pozemků.

-

Před zahájením prací upřesnit rozsah potencionálních archeologických lokalit.

-

V rámci komplexní pozemkové úpravy zajistit dostupnost všech zemědělských pozemků z důvodů jejich obdělávání a v rámci navržených komunikací realizovat liniovou zeleň.

O PATŘENÍ PRO OCHRANU PŘÍRODY : -

Kácení dřevin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu.

-

V projektové dokumentaci je třeba vypracovat návrh sadových úprav, které budou v rámci realizace záměru provedeny. Ozelenění okrasnými dřevinami by mělo být řešeno s ohledem na původní – přirozená společenstva a biogeografické podmínky. Projekt by měl obsahovat i plán údržby zeleně. Výsadby dřevin je nutné konzultovat s příslušným orgánem ochrany životního prostředí.

-

Při ozeleňování vybraných ploch je potřeba věnovat pozornost výběru druhů zeleně (málo alergizující druhy dřevin) s ohledem na možné negativní ovlivňování senzitivní skupiny obyvatel - alergiků.

-

Liniové stavby, které vykazují střet s ÚSES, doporučujeme řešit optimálním křížením, tj. ve vhodném místě a pokud možno v kolmém směru tak, aby byla zachována funkčnost biokoridoru a zajištěna odpovídající prostupnost křižující stavby pro migrující živočichy.

OPATŘENÍ PRO OCHRANU PŘÍRODY PRO VÝSTAVBU A PROVOZ DÁLNICE D3 -

V případě křížení dálnice D3 s vodním tokem s funkcí biokoridoru ÚSES je nutné minimalizovat zásah do koryta vodního toku, vč. minimalizace rozsahu opevnění toku pod mostem s preferencí použití přírodních materiálů (kámen). Pro křížení dálnice se skladebnou částí vypracovat projekt ÚSES, který navrhne optimální opatření pro zajištění funkčnosti skladebné části ÚSES.

-

Mostní objekty, propustky apod. je nutno projektovat s využitím metodických a odborných poznatků pro průchodnost těchto objektů živočichy.

-

Eliminovat veškeré zásahy do břehových porostů, stejně jako do lesních porostů.

-

Před zahájením stavby dálnice provést, zejména ve skladebných částech ÚSES a v okolí vodních toků, biologické průzkumy, které potvrdí přítomnost chráněných druhů rostlin a živočichů. V součinnosti

67


s orgánem ochrany přírody a krajiny (krajský úřad) a s platnou výjimkou z ochranných podmínek navrhnout záchranné přenosy zvláště chráněných druhů z lokalit přímo dotčených výstavbou dálnice. -

Vypracovat projekt ozelenění a komplexních vegetačních úprav za použití domácích druhů dřevin, které těleso vhodně začlení do krajiny.

-

Doprovodná zařízení komunikace (protihlukové stěny a pohledové bariéry) zhotovit z neprůhledných materiálů, průhledné např. s pískováním, lepené pruhování, případně ozelenění.

-

V místě křížení dálnice s migračními trasami zajistit jejich prostupnost vhodnými stavebními objekty, příp. vypracovat a realizovat návrh opatření ke změně migračních tras, tak aby se předešlo vniknutí zvěře na vozovku dálnice. Tzn. výsadbou vegetace, oplocením dálnice směrovat zvěř do vhodného migračního objektu.

O PATŘENÍ Z HLEDISKA OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU : -

Chránit vegetační prvky liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležité prvky prostorové struktury a znaky přírodních hodnot.

-

Rozvoj venkovských sídel bude v cenných lokalitách respektovat dochovanou a typickou urbanistickou strukturu, bude orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím.

-

Zachovat dimenzi, měřítko a hmoty tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová výstavba respektovat i barevnost a použití materiálů.

-

Zachovat měřítko a formy tradičních staveb při novodobém architektonickém výrazu u nové výstavby v polohách mimo kontakt s cennou lidovou architekturou.

-

Zachovat siluety a charakter okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou.

-

Omezit možnosti výstavby ve volné krajině

-

Do projektových dokumentací jednotlivých záměrů zahrnout jejich začlenění do krajiny (zachovat urbanistický charakter území, harmonické měřítko, navrhnout ozelenění, atd.) ve spolupráci s příslušnými orgány.

-

Nepovolit výsadby nepůvodních dřevin, narušujících typický vzhled sídla a krajiny.

-

Případná technická infrastruktura či technické stavby budou respektovat ráz krajiny, nebudou výrazně zasahovat do prostorových a pohledových vztahů a měřítka krajiny.

-

Přednostně využívat již plochy urbanizované před dalším zastavováním volné krajiny.

-

Výjimečně možné umístit atypické objekty architektonicky mimořádně vysoké úrovně, vždy však s ohledem na charakter daného místa, sousedních staveb a pohledových vazeb.

-

Zachovat typický charakter struktury členění zemědělské krajiny a její vazbu k sídlům (meze, remízky, cesty).

OPATŘENÍ PRO OCHRANU KRAJINNÉHO RÁZU PRO VÝSTAVBU A PROVOZ DÁLNICE D3 -

Bilboardy a velkoplošné reklamy umisťovat pouze výjimečně, na místech antropicky silně ovlivněných (parkoviště, benzinové pumpy apod.).

-

Začlenit stavbu D3 do krajiny vhodnými sadovými úpravami, tzn. dosadba břehových porostů, realizace skladebných částí ÚSES, ozelenění náspů, návrh zeleně v profilech migračních tras zvěře. Využít

68


popínavých druhů rostlin u protihlukových opatření. Využít v maximální možné míře původních druhů dřevin.

T ECHNICKÁ OPATŘENÍ PRO OCHRANU OVZDUŠÍ : -

Pro eliminaci prašnosti provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby.

-

Pro každý umisťovaný zdroj (střední, velký, nebo zvláště velký) bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění.

-

Při umísťování zdrojů budou respektovány požadavky Programu snižování emisí a Integrovaného programu zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje.

-

U technologií, které splňují požadavky zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění, bude společně s projektovou dokumentací pro stavební povolení vypracována žádost o vydání integrovaného povolení.

OPATŘENÍ PRO OCHRANU OVZDUŠÍ PRO VÝSTAVBU A PROVOZ DÁLNICE D3 -

Po výběru výsledné varianty trasy D3 je nutno vypracovat podrobnou rozptylovou studii pro tunelové úseky a optimalizovat jejich odvětrání tak, aby bylo zajištěno splnění imisního limitu hodinových -3 koncentrací NO2 (200 μg.m ) v obytné zástavbě a minimalizace nárůstu průměrných ročních koncentrací částic PM10 a benzo(a)pyrenu.

-

Zajistit výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí v místech kontaktu silnice s obytnou zástavbou.

-

Krajnice dálnice je nutno řešit tak, aby bylo zamezeno přenosu půdních části z okolí komunikace na vozovku.

-

Zajistit pravidelné čištění komunikace v úsecích procházejících v blízkosti obytné zástavby.

-

Po uvedení dálnice do provozu provést imisní měření v lokalitách s předpokladem největšího ovlivnění obytné zástavby. V případě, že by měření ukázala překračování limitu, realizovat další opatření ke snížení zátěže PM10.

-

Minimalizovat znečištění ovzduší exhalacemi ze spalovacích a vznětových motorů vozidel a stavební techniky udržováním jejich dobrého technického stavu a pravidelnými kontrolami.

T ECHNICKÁ OPATŘENÍ NA OCHRANU PŘED HLUKEM : -

U záměrů produkujících nadměrný hluk provést během zkušebního provozu kontrolní akreditované měření vlivu hluku ze stacionárních zdrojů na okolí a v případě překročení limitů realizovat dodatečná protihluková opatření.

-

V souboru aktivních opatření zahrnout všechny kroky vedoucí ke snížení produkce hluku, tj. zejména ke snižování dopravní zátěže na území obce. Pomocí vhodně zvolených nástrojů v oblasti dopravy lze dosáhnout efektivního snížení hladiny hluku. Na rozdíl od pasivních ochranných opatření by tyto nástroje měly být uplatňovány plošně pro celou aglomeraci. Mezi vhodná opatření lze zahrnout: o

regulační opatření, např. vyloučení těžké nákladní dopravy;

o

podporu všech druhů hromadné dopravy – tarifní podpora, integrace přepravních systémů (železnice – bus), informovanost cestujících;

o

vhodnou parkovací politiku;

o

zvyšování plynulosti dopravy (koordinace křižovatek).

69


o

Z výše uvedených opatření lze za velmi efektivní krok jednoznačně považovat vyloučení tranzitní těžké nákladní dopravy z prostoru obytné zástavby.

-

Při přípravě nových dopravních staveb a staveb představujících významný zdroj a cíl automobilové dopravy (např. hypermarkety) vypracovat ve fázi projektové přípravy akustické studie. Tyto studie identifikují dotčené chráněné budovy či plochy, u nichž existuje riziko překročení limitu. Pro tyto objekty a plochy pak musí být navržena a realizována taková protihluková opatření, aby bylo splnění limitu zajištěno (např. vybudování protihlukových stěn, apod.).

-

V grafické části návrhu územního plánu vyznačit hranici ekvivalentní hladiny akustického tlaku A vzniklého provozem na dálnici D3 a to nejlépe tu hodnotu, která odpovídá hlukovému limitu pro vnější prostředí v nočních hodinách.

-

Regulativy pro dopravní infrastrukturu – silniční dopravu nadregionální, regionální a nadmístní (DS), upravit tak, aby realizace nových ploch byla podmíněna realizací ploch pro clonnou zeleň a protihlukových stěn a to zejména tam, kde výše uvedené plochy souvisí s plochami pro bydlení.

OPATŘENÍ PRO OCHRANU PŘED HLUKEM PRO VÝSTAVBU A PROVOZ DÁLNICE D3 -

Po výběru výsledné varianty trasy D3 provést optimalizaci protihlukových opatření s cílem dosáhnout hladin hluku nejvýše na úrovni 55 dB ve dne a 45 dB v noci u co největší části zástavby, za předpokladu technické realizovatelnosti a finanční únosnosti. Ačkoli je legislativou stanovena pouze povinnost dosažení limitu 60 dB ve dne a 50 dB v noci, jeví se opatření na úrovni 55/45 dB dlouhodobě jako vhodnější. I při splnění limitu přesně na úrovni 60/50 dB totiž často dochází k poměrně výraznému obtěžování a rušení spánku u dotčených obyvatel. Druhým důvodem je skutečnost, že i v lokalitách „mírně pod limitem“ může dojít po určité době k překročení limitu vzhledem k postupnému nárůstu intenzit dopravy.

-

Vybudovat protihlukové clony v rozsahu dle výsledného projektu a prověřit hlukové zatížení nejbližších obytných objektů, v případě překročení hygienických limitů realizovat dodatečná protihluková opatření.

-

U částí obytné zástavby, kde bude hluk ze silnice překračovat hladiny 55 dB ve dne a 45 dB v noci (hranice pro silné obtěžování), zajistit splnění limitů pro vnitřní hluk na úrovni 40 dB ve dne a 30 dB v noci.

-

Při výstavbě dálnice budou realizovány navržená hluková opatření v délce cca 190 m pro dosaažení požadovaného hlukového limitu v bodě Z1-22, tj. zástavba v lokalitě „V hůře“

křížení se sil. 111/10614 (Václavice) - MÚK Neštětice označení navržená protihluková stěna ovlivněný varianty výpočtový staničení [km] strana délka bod od do [ml Z1 25,890 26,080 P 190 Z1-22 Tab. 33 Vliv protihlukové stěny (PHS) na hlukovou situaci v okolí Chrášťan

-

ekvivalentní hladina hluku [dB] bez PHS s PHS den noc den noc 55,8 50,6 54,4 49,2

Při výstavbě dálnice je nutné dodržovat opatření ke snížení hluku, např. stavební práce provádět v době 7.00 – 21.00 hod., používat stroje s garantovanou nižší hlučností, u stacionárních strojů používat mobilní hlukové stěny, hlukově náročné práce kombinovat s méně náročnými pracemi, příp. je rozdělit do více dnů.

O PATŘENÍ V OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A CHEMICKÝMI LÁTKAMI : -

V prováděcích projektech budou jednotlivé druhy odpadů vznikající během výstavby i provozu záměru upřesněny a bude stanoveno jejich množství a předpokládaný způsob shromažďování, skladování, třídění a odstraňování.

70


-

Dodavatelé staveb budou specifikovat prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů a ostatních látek škodlivých vodám včetně průběžně skladovaných množství; tyto budou shromažďovány pouze v nejmenším nutném množství, a to ve vybraných a označených prostorách v souladu s příslušnými vodohospodářskými předpisy a předpisy odpadového hospodářství.

-

Stavby budou realizovány podle platných norem a bude se dbát na dobrý stav techniky a správné nakládání s odpady, aby nedošlo ke kontaminaci prostředí znečišťujícími a škodlivými látkami.

A.9 ZHODNOCENÍ

ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO

PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ

A.9.1 OVZDUŠÍ Pro jednotlivé znečišťující látky jsou stanoveny Nařízením vlády ČR č. 597/2006 Sb., imisní limity (hodnoty nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší). Tyto limity odrážejí požadavky směrnic Evropského společenství a kromě limitů pro ochranu zdraví zahrnují i limity na ochranu vegetace a ekosystémů. Některé limity mají stanovený termín dosažení „dnem vyhlášení“, u některých je však stanoven termín pozdější. V tom případě jsou pro období před termínem splnění limitu stanoveny tzv. meze tolerance, které udávají o jakou část může být imisní limit překročen v daném kalendářním roce. Meze tolerance se postupně snižují, v době požadovaného termínu je pak mez tolerance rovna nule. Pro území Středočeského kraje je zpracován koncepční dokument, který vymezuje strategii ochrany ovzduší. Dokument má název Program ke zlepšení kvality Středočeského kraje a mezi jeho hlavní cíle patří: -

udržet nízkou úroveň imisního zatížení území Středočeského kraje,

udržet kvalitu ovzduší v oblastech, pro něž je uplatňován imisní limit na ochranu ekosystémů a vegetace, -

omezit výměru oblastí, na kterých jsou překračovány cílové imisní limity pro ozón.

Vedlejší cíle jsou definovány následovně: -

přispět k omezování emisí oxidů dusíku,

-

přispět k omezení emisí skleníkových plynů – zejména oxidu uhličitého a metanu,

-

přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji,

-

snížit imisní zatížení suspendovanými částicemi (především velikostní frakce PM10).

Pro dosažení těchto cílů definuje program řadu nástrojů a opatření, která se mají promítat do rozhodovacích úrovní v rámci kraje.

všech

V YHODNOCENÍ Návrh ÚP obce Chrášťany přináší do území nový zdroj emisí znečišťujících látek do ovzduší, kterým bude dálnice D3 s předpokládaným termínem dokončení v roce 2030. Vliv dálnice D3 na ovzduší je popsán v kapitole A.4.1 na straně 43. Z dalších navrhovaných rozvojových ploch nelze předpokládat zhoršení imisní situace v řešeném území.

71


A.9.2 Voda Aktualizovaná Státní politika životního prostředí ČR, schválená usnesením vlády č. 235 (ze dne 17.3. 2004) řadí ochranu povrchových a podzemních vod do kapitoly Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady. Koncepce vychází z aktuální problematiky a z požadavků vyplývajících z uplatňování Rámcové směrnice 64 2000/60/ES o vodní politice. V praxi budou uplatněny další související směrnice ES, zejména směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, 91/676/EHS o ochraně před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů a 76/464/EHS o nebezpečných látkách. Environmentální opatření ve vodní politice zahrnují celkem 15 bodů, z nichž pouze 9 má vazbu na územním plánování: Splnit požadavek směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod do roku 2010, tzn.:

u aglomerací s populačním ekvivalentem větším než 2 000 EO a menším než 10 000 EO zajistit vybavení sběrným systémem městských odpadních vod včetně sekundárního nebo jemu ekvivalentního čištění, a to prostřednictvím výstavby nových kanalizací a ČOV, doplněním chybějících částí kanalizačních sítí a dále intenzifikací ČOV tak, aby splňovaly požadovanou úroveň čištění. U aglomerací velikosti nad 10 000 EO půjde o dostavby dosud neúplných sběrných systémů;

u aglomerací s populačním ekvivalentem větším než 10 000 EO je nutné zajistit, aby vypouštěné odpadní vody splňovaly požadované limity, včetně limitů stanovených pro ukazatele celkový fosfor a celkový dusík;

zajistit v roce 2010 zásobování 91 % obyvatel kvalitní pitnou vodou;

snížit plošné znečištění povrchových a podzemních vod a zabránit, popř. snížit následky havarijního znečištění;

zvýšit prevenci ochrany před povodněmi a zmírnit dopady období sucha zvýšením retenční a retardační schopnosti krajiny, zpomalením a vyrovnáním odtoku srážkové vody, snížením erozních účinků povrchově odtékající vody a ověřením dostatečnosti stávajících vodních zdrojů na překlenutí období sucha;

pokračovat v realizaci programu Prevence před povodněmi, který zahrnuje obnovu a výstavbu malých vodních nádrží, suchých poldrů a hrází, vypracování studií odtokových poměrů a vymezení záplavových území u všech významných vodních toků a území ohrožených zvláštními povodněmi;

podporovat přirozené tvary vodních toků (meandry);

podporovat protipovodňová opatření v kanalizačních systémech měst, jejichž katastr zasahuje do záplavového území vodních toků;

zpřísnit podmínky pro povolování staveb a činností v záplavových územích s cílem předcházet zbytečným škodám;

při realizaci vodních děl důsledně respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny;

plnit implementační plán Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES z 23. října 2000, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

V YHODNOCENÍ Vliv posuzované koncepce vodohospodářského řešení v návrhu ÚP obce Chrášťany se jeví z pohledu ochrany vodních poměrů jako pozitivní. Návrh ÚP je v souladu s cíli Státní politiky životního prostředí ČR. Koncepce řeší všechny významné složky ochrany vodních poměrů, z nichž je na prvním místě ochrana jakosti vod, především cestou rozvoje odkanalizování a čištění odpadních vod spolu s ochranou jakosti a vydatnosti vodních zdrojů a se zásobováním sídel pitnou vodou. K výše popsanému je nutno dodat, že k naplňování cílů politiky je pro realizační fázi podstatné i finanční zázemí obce.

A.9.3 PŮDA Na krajské a celostátní úrovni jsou zpracovány koncepční dokumenty, které formulují cíle a opatření v oblasti ochrany zemědělské půdy a obnovy ekosystémů zemědělských a lesních půd. Ochrana zemědělských půd je v

72


rámci ÚP zajištěna prostřednictvím zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, a jeho prováděcí vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb., v platném znění a Metodického pokyn Odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF (č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996, uveřejněný ve Věstníku MŽP, částka 4 dne 12.12.1996), která zařazuje bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) do 5ti tříd ochrany a stanovuje podmínky pro jejich odnětí ze ZPF.

V YHODNOCENÍ Ve správním území obce Chrášťany se nacházejí půdy zařazené do všech tříd ochrany. Celková plocha záborů zemědělské půdy v řešeném území tvoří 66,3437 ha. Plochy zemědělské půdy zabírané ve prospěch zastavitelných ploch, ploch zeleně, ploch veřejných prostranství a rovněž ploch staveb technické a dopravní infrastruktury představují rozlohu 38,1895 ha. Navrhovaná koncepce umisťuje rozvojové plochy na nejcennější půdy v omezených případech. Výměra záboru půd v 1. třídě ochrany je 0,5612 ha a zábor půd v 2. třídě ochrany činí 15,8649 ha. Z této výměry však 50 % činí půdy zabrané pro koridor dálnice D3.

A.9.4 ZDROJE NEROSTNÝCH SUROVIN Regionální surovinová politika Středočeského kraje formuluje vůči územně plánovací dokumentaci všech stupňů tento hlavní požadavek:

-

zajistit realizaci hlavních cílů surovinové politiky v řešeném území. Do ÚPD promítnout především základní prvky ochrany nerostných zdrojů (CHLÚ, DP) a limity využití území (POPD) a prognózu vývoje těžby nerostných surovin v příslušném časovém horizontu.

V YHODNOCENÍ Návrh ÚP obce Chrášťany neobsahuje zákresy výhradních ložisek nerostných surovin, dobývacích prostorů a záměrů na otvírku nových ložisek. Do řešeného území zasahuje chráněné ložiskové území stavebního kamene Mlékovice, které je v grafické části zaznamenáno. V zájmovém území se nenachází žádné dobývací prostory, ani sesuvy. Nachází se zde poddolovaná území – západně od Chrášťan a severně od Černíkovic.

A.9.5 PŘÍRODA A KRAJINA Středočeský kraj má schválenou koncepci ochrany přírody a krajiny. Kromě koncepčních dokumentů zpracovaných na celostátní úrovni (viz hodnocení v kapitole A.1.2) formuluje kraj požadavky ochrany přírody a krajiny schválené v Zadání územního plánu obce Chrášťany. Opatření na ochranu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny jsou formulovány zejména v kapitolách „d“ a „f“. Požadavky vyplývající pro řešené území ze ZÚR jsou uvedeny v následujících bodech: -

Šetrné využívání zemědělského půdního fondu s ohledem na ochranu půdy, kvalitu vody, retenční schopnost a biologickou rozmanitost.

-

Obnova vodního režimu krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny.

-

Ochrana krajiny s využitím institutu VKP.

-

Funkční ÚSES jako základ ekologické stability krajiny.

-

Omezení ztrát zemědělské a lesní půdy v důsledku nepřiměřené územní expanze suburbanizovaných území.

-

Ke krajině šetrná a bezbariérová infrastruktura.

-

Zvýšení množství rozptýlené zeleně.

V YHODNOCENÍ Soulad mezi opatřeními na ochranu přírody a krajiny, které jsou formulovány v Zadání územního plánu obce Chrášťany a návrhem územního plánu obce Chrášťany jsou součástí odůvodnění pro společná jednání. Hodnocená dokumentace není v rozporu s koncepcí ochrany přírody a krajiny a strategickými materiály na

73


národní úrovni. Jediný rozpor s relevantními cíli je zapříčiněn záměrem převzatým z nadřazené ÚPD a tím je koridor pro D3. Tento záměr po své realizaci bezpochyby vytvoří bariéru jak pro biotu, tak pro člověka a negativně se bude projevovat i v ohledu trvalé udržitelnosti ve využívání krajiny. Pozitivní ovlivnění je v delším časovém horizontu očekáváno od vymezení skladebných částí ÚSES, které jsou koncepcí respektovány tak, aby byla zajištěna jejich funkčnost. Pozitivním přínosem je také stanovení ploch pro clonnou a izolační zeleň.

A.9.6 KULTURNÍ A HISTORICKÉ PAMÁTKY Ochrana nemovitých kulturních památek a území vymezených jako památkové zóny se řídí zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. Hodnocená dokumentace není v rozporu s uvedeným předpisem.

A.9.7 OBYVATELSTVO Cíle ochrany obyvatelstva, jako jedné ze složek životního prostředí jsou obsaženy v Akčním plánu zdraví a životního prostředí ČR schváleném Usnesením vlády ČR č. 810 z 9.12.1998. Hlavní priority uvedeného dokumentu jsou: zlepšovat zdraví národa a vyrovnat nežádoucí rozdíly ve zdravotním stavu jednotlivých populačních skupin, -

reagovat na politické a ekonomické změny po roce 1989,

-

minimalizovat rizika vlivu životního prostředí na zdraví obyvatelstva,

-

harmonizovat politiku ochrany zdraví a životního prostředí s politikou EU,

-

reagovat na podněty vzešlé z významných mezinárodních aktivit posledních let.

V YHODNOCENÍ Z uvedených priorit je na úrovni územního plánování podporován zejména cíl týkající se minimalizace rizik vlivu životního prostředí na zdraví obyvatelstva. Jedná se především o zmírnění negativních účinků působení hluku a emisní zátěže. Tímto ohledem je motivován především návrh ploch ochranné a clonné zeleně okolo ploch pro drobné podnikání a výrobu a plochy určené k zelesnění pro odclonění dálnice D3.

A.10 NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A.10.1 MONITORING VLIVŮ KONCEPCE Ú ZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Monitorování vlivů řešení územního plánu provádí závazně na základě ustanovení § 55 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, orgán územního plánování, který je příslušný k pořizování územně plánovací dokumentace (Městský úřad Benešov). Tento orgán soustavně sleduje, zda se nezměnily podmínky, za kterých byl ÚP obce Chrášťany schválen. Pokud dojde ke změně těchto podmínek, pořídí tento orgán změnu územně plánovací dokumentace. Informativně dále uvádíme vybrané typy monitoringu složek životního prostředí, které jsou (bez přímé vazby na územní plán) standardně realizovány pověřenými institucemi. Pro oblasti, kde dosud není monitoring standardně uplatňován, navrhujeme některé náměty na dosud nesledované ukazatele.

74


O VZDUŠÍ Monitoring emisí -

meziroční změna celkových emisí tuhých částic,

-

meziroční změna celkových emisí oxidu siřičitého,

-

meziroční změna celkových emisí oxidů dusíku,

-

meziroční změna celkových emisí amoniaku,

-

meziroční změna celkových emisí těkavých organických látek.

M ONITORING IMISÍ -

rozsah oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vyhlašuje pro každý rok Ministerstvo životního prostředí ČR,

-

výskyt měřených imisních hodnot překračujících imisní limity (LV) stanovené z hlediska ochrany zdraví (případně cílové imisní limity), výskyt měřených imisních hodnot překračujících imisní limity stanovené z hlediska ochrany ekosystémů (v případě ozónu cílový imisní limit AOT40).

-

Tyto údaje jsou sledovány a vyhodnocovány Českým hydrometeorologickým ústavem na základě měření ve staniční síti na území Středočeského kraje. O (ne)překročení imisních limitů vydává ČHMÚ každoročně zprávu.

M ONITORING VODY STANDARDNÍ UKAZATELE: -

počet obyvatel napojených na veřejný vodovod (MZe),

-

počet obyvatel napojených na veřejné kanalizační sítě a ČOV (MZe),

-

snížení vypouštěného znečistění do toků po výstavbě a intenzifikacích ČOV, včetně snížení P a N u sídel nad 10 000 EO (směrnice 91/271/EHS),

-

biochemická spotřeba kyslíku (ČHMÚ);

Skupina ukazatelů technického charakteru vyplývající z objektivně stanovených norem a limitů: -

ČSN 83 0917 Ochrana vody před ropnými látkami

-

ČSN 75 3418 Ochrana povrchových a podzemních vod před znečištěním při dopravě ropy silničními vozidly

-

ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel

-

ČSN 75 6551 Čištění odpadních vod s obsahem ropných látek

-

ČSN 73 6701 Stokové sítě a kanalizační přípojky

-

ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic

-

ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů.

75


P ŮDA A VYUŽITÍ ÚZEMÍ Tematicky nejblíže k problematice územního plánování má monitoring využití ploch vyjádřený tzv. „úhrnnými hodnotami druhů pozemků“ dle katastrálních území. Zdrojem dat je Český úřad zeměměřičský a katastrální.

O CHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Vzhledem k charakteru koncepce nelze stanovit monitorovací ukazatele jeho provedení ve vztahu k přírodě a krajině. Monitorována by měla být především účinnost jednotlivých technických opatření (např. cerviduktů, širokých přemostění, přechodů pro obojživelníky a střední savce) k zabezpečení migrace živočichů. Dále by měla být monitorována účinnost navržených kompenzačních opatření pro křížení silničních staveb s biokoridory. Z hlediska migračně významného území by v případě realizace dálnice D3 měla hodnotit účinnost výše popsaných opatření, jako odborný orgán, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Monitorována by měla být i účinnost opatření, navržená ke kompenzaci vlivu na krajinný ráz. V souladu s § 3 odst. 1 vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, provádí orgán ochrany přírody “průběžně hodnocení systému ekologické stability z hlediska jeho ekologické funkce”. Hodnocení (monitoring) by mimo jiné mělo odpovědět na základní otázku, zda “systém ekologické stability je vyhovující, tj. přesně vymezený a schopný bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině, nebo je nevyhovující, tj. vyžadující vymezení či doplnění plochy biocenter a biokoridorů” (§ 3 odst. 2 vyhlášky č.395/1992 Sb.). Zodpovědnost za plnění výše uvedené činnosti, přísluší podle § 4 odst. 1 zákona č.114/1992 Sb., rovným dílem orgánům územního plánování a ochrany přírody a je ze zákona jejich základní povinností v obecné ochraně přírody a krajiny. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., (2) Hodnocení obsahuje zejména upřesnění hranic, úroveň biologické diverzity, hodnocení druhové skladby porostů a schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí. Jeho výsledkem je určení, zda systém ekologické stability je vyhovující, tj. přesně vymezený a schopný bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině, nebo nevyhovující, tj. vyžadující vymezení či doplnění biocenter a biokoridorů. -

Pravidelné vyhodnocování KES (koeficient ekologické stability) v jednotlivých katastrálních územích ve správním území obce Chrášťany (ČSÚ).

H ORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Veškeré informace o všech složkách horninového prostředí jsou shromažďovány a evidovány v příslušných registrech ČGS Geofond.

A.10.2 STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU E MISE -

celkové množství emisí,

-

množství emisí v porovnání s BAT a s projekty obdobného charakteru a rozsahu.

I MISE -

příspěvek projektu k průměrným ročním koncentracím znečišťujících látek,

-

zvýšení četnosti překračování limitních hodnot u hodinových a denních koncentrací,

-

riziko překročení některého imisního limitu pro ochranu zdraví v okolí projektu,

-

riziko překročení některého imisního limitu pro ochranu ekosystémů v okolí projektu.

76


V ODA - KANALIZACE -

Parametrem pro novou koncepci může být zejména limit maximálního odtoku z daného povodí do dešťové kanalizace. S ostatní vodou si musí investor v daném území poradit na vlastní náklady s využitím technicky již vyřešených objektů, či metod.

-

Sledování čistoty vody Tloskovského potoka (v kompetenci správce povodí).

Ú ZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ – URBANISTICKÁ KONCEPCE -

V rámci územních plánů obcí je závazným „indikátorem“ výběru projektu schválení záměru v závazné části ÚPD v podobě koridoru nebo plochy nadmístního významu, ve formě tzv. „veřejně prospěšné stavby“, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu.

-

Stanovení průměrné hustoty nové bytové zástavby (např. 30 bytů na ha), jako opatření, které by mělo minimalizovat zábory zemědělské půdy.

O CHRANA KRAJINY -

Územní plán by měl vytvořit jednotný podklad pro posuzování zásahů do krajiny, k umisťování a povolování staveb, jakož i činnostem, které by mohly změnit krajinný ráz (§ 12 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Základem pro stanovení hodnotících kritérií by měl být regionální typologický rámec terciální krajinné struktury České republiky.

-

Kritéria architektonických návrhů staveb budou respektovat hmoty okolní zástavby a klasické materiály. Navržená nová zástavba bude respektovat měřítko, charakter a hladinu stávající zástavby. Nesmí se nepříznivě uplatňovat vůči tradiční zástavbě svým nadměrným měřítkem, nevhodným tvaroslovím, materiálovou skladbou či barevností a také pohledově. Nové objekty svou výškou nesmí překročit výškový horizont stávající zástavby a nesmí vytvářet neúměrné hmoty objektů, nesmí využívat nových netradičních materiálů, které by se nevhodně a rušivě uplatňovaly.

-

V dalším podrobnějším stupni územního plánování (územních studií a regulačních plánů) je nutno vytvořit podmínky pro „objektivní“ identitu a neopakovatelnost urbanistických prostorů sídla.

A.11 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ÚP obce Chrášťany - návrh představuje svým obsahem a zaměřením „koncepci“, pro kterou zákon č. 100/2001 Sb. v platném znění stanovuje povinné posouzení vlivů na životní prostředí v rozsahu přílohy stavebního zákona (dále jen SEA posouzení). SEA posouzení je zaměřeno na tyto aspekty:

vazby územního plánu a jeho závazné části na koncepční a strategické národní, krajské a městské dokumenty z oblasti životního prostředí, resp. cíle, zásady a opatření v těchto dokumentech stanovené.

Na posouzení rozvojových záměrů a jejich variant řešení z hlediska vlivů v oblastech:

veřejného zdraví;

ovzduší – kvalitativní změny emisní a imisní zátěže;

vody, vodního hospodářství - režim a jakost vod; ochrana vodních zdrojů, odtokové poměry;

půdy - zábor ZPF a pozemků určených k plnění funkcí lesa;

horninového prostředí - výhradní ložiska nerostných surovin, poddolovaná území svahové deformace;

přírody, krajiny a ekosystémů - maloplošná ZCHÚ přírody, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, ÚSES, krajinný ráz, VKP a v příp. dopravních staveb též hlavní migrační trasy velkých savců

kulturní a historické hodnoty území - městské a vesnické památkové zóny a rezervace, krajinné památkové zóny, významné památkové soubory ve volné krajině a jejich ochranná pásma, zóny s výskytem archeologických nalezišť;

77


Pro „zhodnocení“ těchto vlivů jsou využity „maticové“ hodnotící tabulky, které identifikují potenciální rizika negativních dopadů na jednotlivé složky prostředí. Vyjádření „míry závažnosti“ vlivu bylo provedeno semikvantitativním způsobem s využitím následující hodnotící stupnice: -2 - potenciálně velmi negativní vliv -1 - potenciálně mírně negativní vliv 0 - nemá žádný potenciální vliv +1 - potenciálně mírně pozitivní vliv +2 - potenciálně velmi pozitivní vliv ? - vliv se nedá vyhodnotit, resp. není relevantní Míra vlivu každého záměru na složky životního prostředí je vyjádřena v maticové tabulce doplněné o krátký popis vyhodnocení nejvýznamnějších střetů včetně případného návrhu opatření. Analýza hlavních koncepčních dokumentů prokázala, že tyto koncepce vytvářejí v převážné většině pouze obecný rámec, ze kterého řešení návrhu ÚP obce Chrášťany vychází. K plnění většiny stanovených cílů může posuzovaný územní plán v rámci svých zákonem stanovených kompetencí přispět pouze nepřímo. V zásadě je možné konstatovat, že tam, kde je to možné, návrh koncepce respektuje cíle, zásady a opatření formulované v těchto dokumentech. Výsledky vyhodnocení konkrétních záměrů (specifických aktivit) jsou souhrnně prezentovány v hodnotících tabulkách. Opatření navržená hodnotitelským týmem jsou uvedena v kap. A.8 textové zprávy. Forma prezentace díla Vyhodnocení vlivu na trvale udržitelný rozvoj obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje:

Průvodní zprávu v členění dle přílohy k zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění.

A.12 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI V rámci předloženého vyhodnocení byl posouzen vliv realizace územního plánu obce Chrášťany na životní prostředí a udržitelný rozvoj. Vyhodnocení identifikovalo negativní a pozitivní vlivy územního plánu na životní prostředí. Byly hodnoceny navržené rozvojové plochy na životní prostředí (enviromentální pilíř) prostřednictvím skupiny stanovených referenčních cílů. Poměrně podrobným způsobem byly hodnoceny vlivy způsobené výstavbou a provozem dálnice D3, jejíž koridor byl do územního plánu převzat z nadřazené ÚPD jako veřejně prospěšná stavba. V rámci výše popsaného hodnocení byly vlivy rozvojových ploch vztaženy k získaným údajům o současném stavu životního prostředí v řešeném území. Při hodnocení rozvojových záměrů byly identifikovány negativní vlivy na některé složky životního prostředí. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší bude stavba dálnice D3, jak v průběhu výstavby, tak její provoz. Vypočtené hodnoty rozptylové studie naznačily, že s ohledem na odhadovanou intenzitu provozu v době dokončení dálnice bude vliv dálnice D3 na ovzduší mírně negativní. Stejně tak i při hodnocení vlivu rozvojových záměrů na hlukovou situaci byl prokázán mírně negativní vliv dálnice D3. Lze předpokládat nárůst hlukové zátěže v části řešeného území. V zastavěných územích Chrášťan a Černíkovic nebudou hlukové limity překračovány. V rámci návrhu územního plánu jsou navrženy plochy pro zalesnění, které napomohou snížit hlukovou zátěž v řešeném území a se stejným účelem je uvažováno s realizací protihlukových stěn u dálnice D3. Další významné zdroje hluku a znečištění ovzduší nejsou v řešeném území navrhovány. Z hlediska ovlivnění vodních poměrů navrhuje územní plán v území plochy pro ČOV s pozitivním vlivem, vzhledem k tomu, že obec nemá v současné době ČOV realizovanou. Mírně negativní vliv mají plošně rozsáhlé záměry (D3, plocha pro

78


rodinné bydlení Z12) a záměry umisťované do těsné blízkosti vodotečí. V oblasti vlivů na ZPF se opět poměrně výrazně projevuje dálnice D3 s mírně negativním vlivem. Ta se bude negativně projevovat i v působení na fragmentaci krajiny a migrační prostupnost, nelze opomenout ani negativní vliv na krajinný ráz. V rámci hodnocení byly posuzovány i vlivy na obyvatelstvo a sídla. Nové plochy pro bydlení a podnikání budou mít pozitivní vliv na referenční cíle. Bylo však identifikováno několik záměrů s potencionálně mírně negativním vlivem na demografické údaje a trvale udržitelný rozvoj (např. dálnice D3). Z vyhodnocení rozvojových záměrů vyplynulo několik doporučení (viz kap. A.6). Na základě požadavku Krajského úřadu Středočeského kraje bylo zpracováno Vyhodnocení vlivů ÚP Chrášťan na území Natura 2000. Přestože byl identifikován potenciální negativní vliv realizace územního plánu na některé složky životního prostředí (viz výše), lze za předpokladu splnění podmínek a navržených opatření (viz kap. A.8) a doporučení (viz kap. A.6) považovat Návrh ÚP obce Chrášťany za proveditelný. S vědomím, že hodnocení pracuje s nejistotami v oblasti vstupů a výstupů, můžeme konstatovat, že realizace územního plánu obce Chrášťany nemá pravděpodobně významný negativní vliv na udržitelný rozvoj. Návrh koncepce se proto doporučuje přijmout jen za předpokladu zapracování podmínek, stanovených v kapitole 5 a převzatých do níţe uve-deného Návrhu stanoviska.

A.12.1 NÁVRH STANOVISKA DOTČENÉHO ORGÁNU Název koncepce: Řešené území: Pořizovatel:

Územní plán obce Chrášťany Správní území obce Chrášťany

Městský úřad Benešov

Příslušný úřad na základě vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu obce Chrášťany na životní prostředí podle přílohy zákona č. 183/206 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, a všech zjištěných souvisejících informací vydává pro návrh územního plánu obce Chrášťany souhlasné stanovisko za předpokladu dodržení níže uvedených podmínek: -

Rozvoj nových ploch podmínit realizací zařízení pro bezpečné odvádění a čištění odpadních vod.

-

Ostatní dešťové vody (např. ze střech) likvidovat v místě a to například zasakovacími systémy nebo nádržemi využitelnými na zálivku zelených ploch a zahrad.

-

Zahájení výstavby dálnice D3 podmínit realizací ploch zalesnění na východ od Černíkovic.

-

Pro jednotlivé funkční plochy respektovat podmínky prostorového uspořádání ploch, které jsou určeny v regulativech návrhu ÚP.

-

Jakékoliv zásahy do území vč. kácení zeleně provádět mimo hnízdní dobu.

-

Pro všechny výsadby veřejné i krajinné zeleně používat výhradně původní přirozené druhy rostlin.

-

Založit porosty krajinné zeleně na územním plánem vymezených plochách.

-

Založit případně doplnit a chránit vymezené prvky územního systému ekologické stability.

-

Nedovolit v žádném případě aktivity snižující ekologickou stabilitu na vymezených plochách ÚSES.

-

Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady.

-

Rozvojové plochy ohraničit pokud možno liniovou zelení, nejlépe o šíři alespoň 10m. Plochu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek. Zařadit významné plochy veřejné zeleně.

-

U všech rozvojových ploch dodržovat regulativy stanovené ÚP, včetně % zastoupení zeleně.

79


B VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 V okolí posuzovaného území se nacházejí následující EVL: CZ0213068 EVL Dolní Sázava – vzdálenost cca 2,5 km severně; CZ0213629 EVL Týnecká rotunda – vzdálenost cca 2,5 km severovýchodně; CZ0213630 EVL Vysoký Újezd - kostel – vzdálenost cca 4,2 km severozápadně. EVL Týnecká rotunda a EVL Vysoký Újezd-kostel jsou evropsky významné lokality vyhlášené k ochraně populací netopýra velkého. Jedná se o budovy, které slouží jako letní kolonie druhu. Realizací posuzované koncepce nebudou tyto lokality ani jejich předměty ochrany dotčeny. EVL Dolní Sázava je vyhlášena k ochraně populací dvou druhů živočichů Přílohy II Směrnice o stanovištích – hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus) a velevruba tupého (Unio crassus). Ve shodě se s koordinovaným stanoviskem KÚ Středočeského kraje ze dne 3.9.2012 byla na základě předpokládaných výstupů posuzované koncepce EVL Dolní Sázava identifikována jako dotčená. Důvodem je možné ohrožení vodního prostředí toku, které je biotopem obou předmětů ochrany této EVL. V rámci navrhovaných změn patří mezi vlivy, které by mohly předměty ochrany EVL Dolní Sázava reálně ovlivnit, zemní práce a odpadní vody (v období výstavby) a odpadní vody (při provozu). Negativní ovlivnění nelze vyloučit v případě havarijních situací. Byly posouzeny všechny navrhované změny využití území v rámci navrženého územního plánu z hlediska potenciálního ovlivnění biotopu obou dotčených předmětů ochrany EVL Dolní Sázava – velevruba tupého i hořavky duhové. Vzhledem k charakteru navržených změn (malé plochy pro novou výstavbu nebo realizaci záměrů) postrádá smysl hodnocení jednotlivých ploch a při posuzování je nutno vzít v potaz jejich souhrnné působení na vodní prostředí. To je uvedeno v následující tabulce. Vliv záměru

Předmět ochrany

Vyhodnocení vlivu

Odpadní vody – znečištění vody

Velevrub tupý (Unio crassus)

-1

14

Hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) Havárie

Velevrub tupý (Unio crassus)

-1

Hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) Tab. 34 Vyhodnocení významnosti vlivů ÚP obce Chrášťany

O DPADNÍ VODY – FÁZE VÝSTAVBY Během standardního (bez havarijních situací) průběhu výstavby na nově vymezených zastavitelných plochách se nepředpokládá negativní ovlivnění toku Sázavy.

O DPADNÍ VODY – PROVOZ Dosud jsou odpadní vody likvidovány formou vyvážecích jímek, případně žump. Tento systém je mnohdy díky rozptýlenosti zdrojů znečištění relativně vhodnou formou likvidace odpadních vod. V rámci řešení technické 14

Mírně negativní vliv - Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv; nevylučuje schválení koncepce; mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními.

80


infrastruktury jsou navrženy plochy pro nové ČOV pro sídla Černíkovice a Chrášťany. Pokud by se jednalo o ČOV s vhodně zvolenými parametry, je třeba toto řešení hodnotit pozitivně jako postup ke snížení celkového zatížení Tloskovského potoka. Celkové hodnocení jednotlivých nově navrhovaných ploch pro zástavbu, dopravní a technickou infrastrukturu je vzhledem k jejich malému rozsahu hodnoceno jako mírně negativní.

H AVARIJNÍ SITUACE V případě uvažovaných havarijních situací v době výstavby a provozu rodinných domů se jedná o úniky menšího rozsahu, které lze úspěšně likvidovat jednoduchými prostředky – zachycením uniklé látky na sorbent, odtěžením kontaminované plochy a náležitou likvidací. Je nutné, aby únik závadné látky při stavebních pracích byl neprodleně zpozorován a likvidován. Riziko průniku kontaminantů (např. z dopravy či odstaveného vozidla) až k hladině podzemní vody je možno označit jako minimální. Při havarijním úniku bude možno provést účinný sanační zásah i relativně jednoduchými prostředky . K úniku by zřejmě došlo na ploše, ze které lze kontaminant odstranit odsátím fibroilovým pásem a vapexem, eventuálně odtěžit kontaminovanou část plochy. Riziko ovlivnění biotopu hořavky duhové a velevruba tupého v důsledku havarijní situace bylo vyhodnoceno nízké a vliv havarijního znečištění vod hodnocen jako mírně negativní.

K ONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY V rámci protierozních opatření je navržena řada ploch ke snížení eroze, zvýšení retence vody v krajině a s cílem ekologické stabilizace ploch. Tato opatření lze z hlediska vlivu na EVL Dolní Sázava hodnotit pozitivně. Problematické se jeví vymezení nových vodních ploch v území bez přesné specifikace jejich charakteru. V případě, že by se jednalo vodní nádrže, je nutné jejich vliv hodnotit jako negativní, přičemž bez znalosti projektové dokumentace nelze určit úroveň negativního vlivu. V případě, že by šlo o suché poldry nebo o mokřady, lze hodnotit jejich vliv jako nulový nebo pozitivní.

V YHODNOCENÍ MOŽNÝCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ Realizací záměrů na plochách navržených územním plánem dojde k přísunu živin do toku Sázavy. I přes předpokládaný vnos odpadních látek ze splaškových vod lze předpokládat, že celková změna bude minimální a stávající znečištění zůstane na srovnatelné úrovni jako v současné době. Vzhledem ke stávajícímu celkovému znečištění toku, velikosti povodí a množství sídel byl celkový vliv z možného zvýšení zátěže vyhodnocen jako mírně negativní. Je nutno zajistit kvalitní fungování ČOV a zabránit úniku nečištěných vod do recipientu. Vliv znečištění odpadními vodami na hořavku duhovou i velevruba tupého je hodnocen jako mírně negativní.

B.1 ZÁVĚR VYHODNOCENÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 Předložená koncepce ÚP obce Chrášťany nemá významný negativní vliv (resp. negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK) na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Byl konstatován mírně negativní vliv koncepce na EVL Dolní Sázava v důsledku plánovaných změn využití pozemků a následného zvýšení množství vypouštěných odpadních vod. Mírně negativní vliv nevylučuje schválení koncepce. Vyhodnocení vlivů ÚP na území NATURA 2000 je podrobně řešeno v příloze č. 1

81


C VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH Ú ZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY Podle § 26 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, pořizují úřady územního plánování od 1. 1. 2007 územně analytické podklady. Rozsah a struktura územně technických podkladů jsou uvedeny v příloze č. 1 k prováděcí vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Základem územně analytických podkladů je soubor soustavně sledovaných, shromažďovaných a analyzovaných informací o území. Pro řešené území byly územně analytické podklady (dále jen ÚAP) zpracovány v roce 2012 v rámci druhé aktualizace ÚAP správního obvodu obce s rozšířenou působností Benešov. Pořizovatelem a zpracovatelem tohoto materiálu byl Městský úřad Benešov, Odbor územního plánování. ÚAP se zaměřily zejména na identifikaci problémů a hodnot místního významu v řešeném území a stanovily indikátory, vůči kterým by bylo řešení územního plánu poměřováno s cíli územního plánování. Na základě metodického sdělení odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj České republiky k aktualizaci ÚAP, části RURÚ ze dne 31.5.2010 byla obec Chrášťany vyhodnocena, z hlediska vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území, jako území, kde je nutné posílit všechny tři pilíře udržitelného rozvoje. Obec je zařazena do kategorie 4 se špatným stavem územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj i pro soudržnost společenství obyvatel území. Pro vyhodnocení vlivů návrhu ÚP obce Chrášťany na stav a vývoj území byly z hlediska závažnosti a významnosti pro dané území vybrány skupiny jevů ve třech základních pilířích: -

Environmentální pilíř (krajina, zemědělský půdní fond)

-

Sociální pilíř (soudržnost společenství obyvatel)

-

Ekonomický pilíř (rozvoj cestovního ruchu, hospodářský rozvoj)

Hodnocení vlivů návrhu Územního plánu Chrášťan na stav a vývoj území byl proveden pomocí standardně používané číselné stupnice: stupnice významnosti -2: potenciálně velmi negativní vliv (velkého rozsahu) -1: potenciálně mírně negativní vliv (přímý či nepřímý, lokální) 0: nemá žádný potenciální vliv (velmi malý rozsah) +1: potenciálně mírně pozitivní vliv (přímý či nepřímý, lokální) +2: potenciálně velmi pozitivní vliv (velkého rozsahu) ?: vliv se nedá vyhodnotit, resp. není relevantní Řešené území bylo vyhodnoceno s ohledem na přítomnost jevů podle části A přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. Podkladem byly výše zmíněné ÚAP. Přítomné jevy jsou roztříděny podle pilířů udržitelného rozvoje.

82


J EVY V ENVIROMENTÁLNÍM PILÍŘI č. 21 – Územní systém ekologické stability V řešeném území se nachází lokální a regionální skladebné části ÚSES. Návrh územního plánu vymezení skladebních částí respektuje. Vyhodnocení: 0: nemá žádný potenciální vliv (velmi malý rozsah) č. 23 - Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou VKP ze zákona jsou lesy, vodní toky a jejich údolní nivy, rybníky, rašeliniště, jezera. Návrh ÚP respektuje VKP. Vyhodnocení: 0: nemá žádný potenciální vliv (velmi malý rozsah) č. 38 – Lesy zvláštního určení V řešeném území se nachází lesy zvláštního určení, které návrh ÚP respektuje. Vyhodnocení: 0: nemá žádný potenciální vliv (velmi malý rozsah) č. 39 – Lesy hospodářské V řešeném území se nachází několik drobných ploch lesních pozemků, které návrh ÚP respektuje a navrhuje další plochy k zalesnění. Vyhodnocení: +2: potenciálně velmi pozitivní vliv (velkého rozsahu) č. 40 – Vzdálenost 50 m od okraje lesa V koordinačním výkresu návrhu ÚP je vymezeno 50m vzdálenost od okraje lesa. Rozvojové plochy, které jsou změnou ÚP navrhovány, v některých případech kolidují s ochranným pásmem lesa. Vyhodnocení: -1: potenciálně mírně negativní vliv (přímý či nepřímý, lokální) č. 41 – Bonitovaná půdně ekologická jednotka V řešeném území se nachází lokality s půdou s 1. třídou ochrany. Návrh ÚP vymezuje na těchto půdách několik rozvojových ploch. Vyhodnocení: -1: potenciálně mírně negativní vliv (přímý či nepřímý, lokální) č. 47 – Vodní útvar povrchových vod V řešeném území se nachází vodní toky. Návrh ÚP tyto vodní útvary respektuje. Vyhodnocení: 0: nemá žádný potenciální vliv (velmi malý rozsah) č. 48 – Vodní nádrž V řešeném území se nachází několik vodních nádrží. Návrh ÚP je respektuje a obsahuje nové plochy pro vodní plochy na Tlochovickém potoce. Vyhodnocení: +2: potenciálně velmi pozitivní vliv (velkého rozsahu) č. 58 – Chráněné ložiskové území Návrh ÚP se chráněného ložiskového území nedotkne. Vyhodnocení: 0: nemá žádný potenciální vliv (velmi malý rozsah) č. 61 – Poddolované území

83


Návrh ÚP respektuje poddolované území. Vyhodnocení: 0: nemá žádný potenciální vliv (velmi malý rozsah)

J EVY V SOCIÁLNÍM PILÍŘI č. 1 – Zastavěné území Návrh ÚP obce Chrášťany respektuje vymezené hranice zastavěného území. Návrh ÚP nenavrhuje rozšíření rozvolněné zástavby vyjma plochy Z18, která s vymezeným zastavěným územím přímo nesousedí. Vyhodnocení: -1: potenciálně mírně negativní vliv (přímý či nepřímý, lokální) č. 8 – Nemovitá kulturní památka Návrh ÚP respektuje nemovité kulturní památky, které se v území nacházejí. Vyhodnocení: 0: nemá žádný potenciální vliv (velmi malý rozsah)

J EVY S PRŮNIKEM V SOCIÁLNÍM A EKONOMICKÉM PILÍŘI č. 72, 73 - Elektrická stanice včetně ochranného pásma, nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma V řešeném území se oba jevy vyskytují. Vyhodnocení: 0: nemá žádný potenciální vliv (velmi malý rozsah) č. 82 – Komunikační vedení vč. ochranného pásma Návrh ÚP respektuje komunikační vedení vč. ochranného pásma. Vyhodnocení: 0: nemá žádný potenciální vliv (velmi malý rozsah) č. 92 - Silnice III. třídy včetně ochranného pásma V řešeném území se nachází stávající silnice III. třídy vč. OP, které návrh ÚP respektuje a nové plochy nejsou navrhovány. Vyhodnocení: 0: nemá žádný potenciální vliv (velmi malý rozsah) č. 106 – Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka V řešeném území se nachází cyklotrasa a turistická stezka. Návrh ÚP je respektuje a navrhuje další účelovou komunikaci pro pěší spojení Chrášťan a Černíkovic.

84


D PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY ÚP NA VÝSLEDKY ANALÝZ SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ Vyhodnocení vlivu řešení ÚP na výsledky analýz silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území je standardní součástí Obsahu vyhodnocení vlivu zásad územního rozvoje a územního plánu na udržitelný rozvoj území, které se provádí podle § 6 odst. 3 prováděcí vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Níže uvedený text obsahuje výčet nejvýznamnějších silných a slabých stránek, představující vnitřní charakteristiky a příležitostí a hrozeb, které představují vnější vlivy, týkající se řešeného území. Zdrojem je Rozbor udržitelného území pro ORP Benešov, zpracovaný v rámci 2. aktualizace ÚAP v roce 2012. Témata analýzy SWOT podle začlenění do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje a hodnocení vlivu návrhu územního plánu (vliv pozitivní, negativní, neutrální, nebo nelze řešit prostřednictvím ÚP):

E NVIROMENTÁLNÍ PILÍŘ (horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, ZPF a PUPFL) Silné stránky:

Vliv ÚP:

-

velké plochy zatím nevytěžených CHLÚ

-

vliv neutrální

-

nepřítomnost spalovny, existence sběrných dvorů

-

vliv neutrální

-

oblast Posázaví nabízí přírodní hodnoty v režimu NATURA 2000

-

vliv na území NATURA 2000 je předmětem kapitoly B tohoto posudku – nebyl zjištěn významný negativní vliv na území NATURA 2000

-

velké zalesnění regionu

-

ÚP navrhuje další plochy pro zalesnění – vliv pozitivní

-

zorněna většinová část nezastavitelného území

-

vliv navrhuje rozměrné rozvojové plochy na ZPF – koridor pro D3 – vliv negativní

-

poměrně dobrý zdravotní stav lesů a jejich celkově velmi vysoká ekologická hodnota

-

ÚP neřeší

Slabé stránky: -

ložiska nejsou zásadního rozsahu

-

ÚP neřeší

-

některá sídla závislá na zdrojích vody samotných vlastníků nemovitostí

-

případ Chrášťan – ÚP umožňuje vybudovat potřebnou infrastrukturu – vliv pozitivní

-

lokální zdroje znečištění na tuhá paliva u staveb rodinné výstavby

-

ÚP umožňuje vybudovat infrastrukturu – vliv pozitivní

-

nepřítomnost ČOV

-

ÚP navrhuje plochy pro ČOV – vliv pozitivní

-

absence CHKO a jiných ploch z hlediska ochrany přírody

-

ÚP neřeší

-

necitlivé využití prostorů v blízkosti vodních toků a ploch

-

ÚP do blízkosti vodních toků v převážné většině nenavrhuje rozvojové plochy, výjimka je plocha Z29 – vliv negativní

-

stále rostoucí zábor zemědělské půdy

-

nejvýznamnější zábor ZPF je převzatý z nadřazené ÚPD – dálnice D3 – vliv

potřebnou

85


negativní Příležitosti: -

využití vodních toků k provázání ekosystémů v krajině

-

vliv pozitivní

-

omezení eroze (např. větrné)

-

ÚP navrhuje plochy pro nelesní zeleň – vliv pozitivní

-

změna vodního režimu z důvodu realizace VPS (např. dálnice, meliorace)

-

návrh ploch pro D3 - vliv negativní

-

rozvojový potenciál území bez dostatečné kapacity ČOV

-

správní území bez ČOV, ÚP navrhuje plochy pro ČOV - vliv pozitivní

-

výstavba dálnice D3 (znečištění a hluk)

-

ÚP navrhuje plochy pro zalesnění pro omezení negativních vlivů D3 – vliv pozitivní

-

výstavbou nemovitostí s lokálními zdroji spalování tuhých paliv

-


-

realizace nadregionálních VPO a VPS s dopadem na životní prostředí

-

ÚP plochy přejímá z nadřazené ÚPD – vliv neutrální

Hrozby:

patřičnou

Tab. 35 Vliv návrhu ÚP na témata analýzy SWOT v environmentálním pilíři

E KONOMICKÝ PILÍŘ (hospodářské podmínky, veřejná a dopravní infrastruktura, bydlení, rekreace) Silné stránky:

Vliv ÚP

-

většina sídel závislá na lokálních vodních zdrojích

-


-

silné zastoupení původních obyvatel a starousedlíků s citovými vazbami k místu bydliště a ke spoluobčanům

-

ÚP neřeší – vliv neutrální

-

dostupnost služeb v městských sídlech Benešov, Týnec nad Sázavou a Sázava

-

nelze řešit prostřednictvím ÚP

-

pro venkovská sídla charakteristický typ bydlení

-

ÚP stanovuje regulativy s prostorovými podmínkami uspořádání ploch – vliv pozitivní

-

kopcovitá krajina s lesy, s vodními toky

-


Slabé stránky: -

neexistence veřejného vodovodu

-


-

slabá podpora každodenní cyklistiky a podpora pěší dostupnosti

-

ÚP navrhuje plochy pro komunikaci – vliv pozitivní

-

některé lokality závislá na zdrojích vody samotných vlastníků nemovitostí

-


potřebnou

-

nedostatečné pracovní příležitosti zvyšují požadavky na každodenní dojížďku do zaměstnání

-

ÚP navrhuje plochy pro skladování – vliv pozitivní

výrobu

-

nepříznivá věková skladba obyvatelstva venkovských

-

ÚP navrhuje nové plochy pro bydlení –

účelovou

a

86


oblastí

zamezení odlivu mladých do měst – vliv pozitivní

Příležitosti: -

výstavba společných ČOV

-

ÚP navrhuje plochy pro ČOV – vliv pozitivní

-

výstavba D3

-

vliv pozitivní

-

D3 může zatraktivnit region a jeho dostupnost

-

vliv pozitivní

-

nedostatek zdrojů na údržbu stávající či nově vznikající infrastruktury

-


-

nárůst individuální dopravy z důvodu špatných hospodářských podmínek či z důvodu útlumu hromadné autobusové či železniční dopravy

-


-

nárůst individuální dopravy po realizaci dopravních opatření (D3, rozšíření komunikace E55, Václavická spojka)

-


-

odliv kvalifikované pracovní síly z regionu (např. do Prahy)

-


-

D3 spustí neregulovaný příliv lidí

-


Hrozby:

Tab. 36 Vliv návrhu ÚP na témata analýzy SWOT v ekonomickém pilíři

S OCIÁLNÍ PILÍŘ (Sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace) Silné stránky: -

výskyt cyklotras i trasy pro pěší turistiku

-

ÚP navrhuje další účelové komunikace – vliv pozitivní

-

umístění v dopravním koridoru Praha – Tábor – České Budějovice a dálnice D1

-


-

nižší vstupní náklady při vstupu investorů oproti hl. m. Praze

-

ÚP navrhuje plochy pro skladování – vliv pozitivní

výrobu

a

Slabé stránky: -

výstavba VPS změní podmínky území

-

ÚP navrhuje kompenzační opatření – vliv pozitivní

-

přeměna trvale obydlených domů na sezónní rekreaci

-

ÚP neřeší - vliv neutrální

-

neúspěšná přeměna nefungujících zemědělských areálů

-

ÚP navrhuje plochu přestavby zemědělského areálu – vliv pozitivní

Příležitosti: -

zvýšení dostupnosti pomocí nových prvků dopravní infrastruktury (D3, železniční koridor)

-

vliv pozitivní

-

vhodné prostředí pro podnikatelskou činnost (např. dotační politika na využívání brownfields)

-


87


-

zlepšení dopravní dostupnosti pomocí VPS (D3, železniční koridor)

-

vliv pozitivní

vybudování D3, rozšíření železničního koridoru a nadměrné přelidnění může přinést hrozbu ztráty titulu rekreačního regionu

-

ÚP neřeší - vliv neutrální

Hrozby: -

Tab. 37 Vliv návrhu ÚP na témata analýzy SWOT v sociálním pilíři

D.1 VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Pozitivní vliv koncepce na eliminaci nebo snížení hrozeb v řešeném území byl hodnocen zejména v případě návrhu rozvojových ploch pro umístění ČOV v Chrášťanech a Černíkovicích. V rámci rozvoje technické infrastruktury dochází k eliminaci hrozeb v území možností zásobování ploch z externího zdroje plynu či tepla. V rámci snížení negativních vlivů dálnice D3 jsou navrženy plochy pro zalesnění, které oddělí koridor pro D3 od Černíkovic. Toto navrhované opatření se pozitivně projeví v eliminaci hrozeb řešeného území. U ostatních hrozeb v území bude mít koncepce neutrální vliv nebo hrozby nelze ovlivnit procesem územního plánování.

D.2 VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Realizace navržené koncepce bude mít potencionálně pozitivní dopad na území v možnostech rozvoje technické a dopravní infrastruktury. Na základě tohoto rozvoje bude možné vybudovat ČOV, veřejný vodovod, v případě zájmu i potřebnou síť pro zásobování plynem a stejně tak je navržena účelová komunikace pro podporu pěšího spojení mezi Chrášťany a Černíkovicemi. Výše uvedenými kroky bude možné posílit definované slabé stránky v území. Podobně pozitivní vliv bude očekáván od návrhu nových rozvojových ploch pro bydlení, výrobu a skladování, resp. přestavbu zemědělského areálu. Tato část koncepce se pozitivně projeví na demografických ukazatelích, tj. věkové rozvrstvení obyvatelstva a ve vytvoření pracovních míst v místě bydliště. Další pozitivní vliv koncepce bude v realizaci kompenzačních opatření spojených s výstavbou dálnice D3. Naopak negativně se koncepce projevuje v záboru ZPF, díky koridoru pro D3. Další negativní vliv je spojen s návrhem ploch v blízkosti vodních toků. U ostatních slabých stránek se návrh koncepce bude projevovat neutrálně.

D.3 VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Pozitivní vliv koncepce lze hodnotit v případě navržení dalších ploch pro zalesnění. Stejně tak bude mít pozitivní projev možnost vybudovat technickou a dopravní infrastrukturu vč. ČOV. Plánovaná výstavba D3 je v některých ohledech posuzována jako přínos, tj. zejména v příležitostech zatraktivnit region a zlepšit jeho dostupnost. V případě snížení zorněných ploch je však její dopad hodnocen negativně. Koncepce se projeví pozitivně v respektování skladebných částí ÚSES, které jsou zejména v lokální úrovni vymezené podél vodních toků. Jejich ochranou dojde k provázání hydrofilních ekosystémů v krajině. Na další definované silné stránky nebo příležitosti má územní plán vliv neutrální, nebo se jedná o problematiku, kterou nelze řešit prostřednictvím nástrojů územního plánování.

D.4 VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ H ODNOTY PŘÍRODNÍ Návrh ÚP obce Chrášťany vymezuje následující přírodní hodnoty: Hodnota H1 „údolní niva Tloskovického potoka s přilehlými partiemi luk“ ve střední ose správního území. Hodnota je ochráněna ponecháním v plochách ležících mimo zastavitelná území, případně mimo možnosti

88


souvislé zástavby. Její význam je posílen zejména navržením ploch smíšených nezastavěného území – přírodních a ploch vodních. Hodnota H2 „údolní partie se sídlem Černíkovice“ v jižní části správního území. Hodnota je ochráněna tím, že v daném území jsou vymezené plochy zástavby ve velmi malém rozsahu a plochy stávajícího bydlení mají vyšší statut ochrany ve svých podmínkách využití. Další ochrana všech přírodních hodnot spočívá v tom, že návrh ploch orné půdy je na plochách smíšených nezastavěného území a na plochách zemědělských - trvalých travních porostů vyloučen. Dále návrh ÚP vymezuje následující významné vyhlídkové body: Významný vyhlídkový bod VB1 v krajině (nad Chrášťanami - sever) Významný vyhlídkový bod VB2 v krajině (pod Chrášťanami - jih) Významný vyhlídkový bod VB3 v krajině (nad Černíkovicemi)

H ODNOTY CIVILIZAČNÍ Ochrana civilizačních hodnot je návrhem ÚP zajištěna následovně. Veškeré navrhované rozvojové plochy umožňují existenci veřejné infrastruktury (dopravní a technické infrastruktury, občanské vybavení). V případě neubarnizovaných ploch je umožněno jejich využití k zemědělským účelům. Pro hodnoty dopravní a technické infrastruktury, občanského vybavení, veřejných prostranství je ochrana zajištěna tím, že podmínky téměř veškerých ploch umožňují jejich existenci. Stávající hodnoty jsou v návrhu územního plánu vymezeny – ponechány.

89


E VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Z ÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE A STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE C HRÁŠŤANY Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), pořizuje krajský úřad od 1. 1. 2007, v přenesené působnosti, zásady územního rozvoje (§§ 36 – 42 zákona). Součástí ZÚR je návrh priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území. V následujícím textu je návrh priorit porovnán s koncepcí územního plánu obce Chrášťany a přínos územního plánu je vyhodnocen ve vztahu k navrženým prioritám stručným komentářem.

Z ÁKLADNÍ PRIORITY ZÚR S TŘEDOČESKÉHO KRAJE (1) Základní prioritou řešení ZÚR Středočeského kraje je rozvoj konkurenceschopnosti a prosperity Středočeského kraje posilováním atraktivity jeho území pro podnikání i investice, dynamizací lidských zdrojů a zkvalitňování životních podmínek obyvatel při respektování principů udržitelného rozvoje, to znamená umožnit trvale udržitelný rozvoj území, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje ekologickou stabilitu a rozmanitost přírody a krajiny, zachovává přirozené funkce a rovnováhu ekosystémů, dále pak umožní rozvoj hospodářského využívání území a sociální soudržnost obyvatel kraje, při zachování specifických hodnot a kulturního dědictví. (2) S ohledem na polohu Středočeského kraje v rámci České republiky, návaznosti na území sousedních krajů Královéhradeckého, Pardubického, Plzeňského a Jihočeského, kraje Vysočina a hl. m. Prahy je prioritním cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje a tento cíl respektuje i urbanistická koncepce v rámci řešení ZÚR PÚR ČR. V souladu s PÚR ČR jsou v ZÚR Středočeského kraje upřesněny republikové specifické oblasti, rozvojové oblasti a rozvojové osy a dále jsou doplněny o rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti nadmístního, regionálníh významu, v rámci kterých jsou stanoveny zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. ZÚR Středočeského kraje stanovují tyto priority pro zajištění příznivého životního prostředí: Priorita

Naplnění v návrhu ÚP Chrášťany

(06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na:

Z hlediska ochrany přírodních hodnot v území kraje jsou respektovány podmínky využití posílením významu ekologické stability krajiny prostřednictvím vymezených prvků ÚSES, pro které jsou tam, kde je to požadováno, navržena veřejně prospěšná opatření a tím vytvořeny podmínky pro jejich založení a fungování. Řešené území je také dotčeno vymezenými VPO - regionálním biokoridorem 1219 Hory - Šiberna a regionálním biocentrem 1380 Hora, plochy jsou zpřesněny převážně na hranice pozemků a vymezeny v ÚP jako VPO.

a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů.

Z hlediska ochrany povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů v území jsou významně podpořena a vytvořena územní opatření (nové vodní plochy, revitalizace potočních niv, vymezení ploch smíšených nezastavěného území, apod.), která povedou ke zvýšení retenčních schopností území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí potřeby kraje. Z hlediska ochrany zemědělské a lesní půdy je zajištěna ochrana před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi vymezením pásů ploch smíšených nezastavěného území, ploch trvalých travních porostů a také ploch vodních a lesních, s cílem zachovat hodnoty

90


území pro zemědělské a lesní hospodaření a podporovat zejména ekologické a ekonomické přínosy těchto hospodářských činností. Jsou vymezeny lesní plochy z důvodu snížení negativních vlivů dálnice D3 na své okolí. Z hlediska ochrany, zachování, udržení jedinečného výrazu kulturní krajiny přispívající k vytváření charakteru typického krajinného rázu pro Střední Čechy jsou minimalizovány urbanistické zásahy do krajiny, a podpořen je především samotný rozvoj sídla před solitérně umisťovanými stavbami ve volné krajině. Naopak je posílena ekologická a rekreační možnost krajiny vymezením ploch neurbanizovaných (ploch s vyšší ekologickou stabilitou) a ploch cestní sítě pro možné cyklostezky a hipostezky. Tab. 38 Naplnění priorit ZÚR pro zajištění příznivého životního prostředí

ZÚR Středočeského kraje stanovují tyto priority pro zajištění hospodářského rozvoje kraje: Priorita


(7) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách.

Pro podporu zaměstnanosti a zajištění sociální soudržnosti obyvatel jsou jako přestavbové řešené plochy výroby a skladování v lokalitě na východní straně sídla Chrášťany. Méně jsou již vymezeny plochy nové, a to s ohledem na nevyužité kapacity stávající. Nekoncepční formy využívání volné krajiny nejsou realizovány.

Tab. 39 Naplnění priorit ZÚR pro zajištění hospodářského rozvoje kraje

ZÚR Středočeského kraje stanovují tyto priority pro sociální soudržnost obyvatel Priorita


(01) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území.

Pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel jsou nepříznivé sociální vlivy plynoucí z rozdílné úrovně zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí, eliminovány formou samotného stanovení podmínek využití s různými funkcemi převážně lokálního charakteru. Jsou vymezeny plochy v menším rozsahu, bez negativních vlivů na udržitelnost území.

Tab. 40 Naplnění priorit ZÚR pro sociální soudržnost obyvatel

91


F VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ F.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ, JAK BYLA ZJIŠTĚNA V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

V LIV ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Mezi slabé stránky, hrozby a rizika, které souvisejí s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území pro příznivé životní prostředí, patří: -

zábor ZPF;

-

realizace nadregionálních VPO a VPS s dopadem na životní prostředí;

-

omezení eroze.

V návrhu ÚP obce Chrášťany je jedním z nejrozsáhlejších záborů ZPF koridor pro D3. Z celkového záboru ZPF představuje cca 38 %, tj. téměř 25 ha. Záměr je však přebírán z nadřazené ÚPD. Rozvojové plochy navrhované koncepcí jsou o velikosti řádově desetin hektaru. Koncepce však zároveň navrhuje realizaci kompenzačních opatření, které budou mírnit dopady realizace nadregionální VPS na životní prostředí. Návrh kompenzačních opatření bude součástí vlastní realizační projektové dokumentace. Pro zamezení všech druhů eroze je v ÚP navržena řada ploch, jako jsou plochy pro vodní a vodohospodářské záměry a pro zalesnění.

V LIV ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ Mezi slabé stránky, hrozby a rizika, které souvisejí s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území pro hospodářský rozvoj, patří: -

minimální nabídka pracovních příležitostí;

-

obec Chrášťany je závislá na soukromých vodních zdrojích (studnách).

Koncepce navrhuje přestavbové plochy pro výrobu a skladování na východní straně sídla Chrášťany. Nové plochy s ohledem na nevyužité stávající kapacity nejsou navrhovány. Návrh ÚP umožňuje navržení a vymezení vodovodní sítě pro plochy zastavěného území i pro plochy zastavitelné a zároveň nevylučuje řešení individuálního zásobování podzemními vodami.

V LIV ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ

Mezi slabé stránky, hrozby a rizika, které souvisejí s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území pro soudržnost společenství obyvatel území, patří: -

chybějící základní služby veřejné infrastruktury.

Návrh potvrzuje stávající plochy veřejné infrastruktury občanského vybavení. Pro zastavitelné plochy jsou rovněž podmínkami využití dány možnosti využití pro občanskou vybavenost.

92


F.2 SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍM POTŘEBY ŽIVOTA SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL OBCE CHÝNĚ A PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACE BUDOUCÍCH.

Obec Chrášťany je díky svému umístění obcí s velmi mírným růstovým potenciálem a to i v rámci demografických ukazatelů. Plánovaná stavba dálnice D3 představuje pro rozvoj obce určitý stimul, který však bude vyvážen negativními vlivy výstavby a provozu dálnice na životní prostředí v obci. Návrh ÚP na tyto aspekty reflektuje velmi střídmým rozsahem rozvojových ploch, bez potřeby etapizace. Největší rozsah zástavby se koncentruje do sídla Chrášťany a to zejména díky dobrému dopravnímu spojení a občanské vybavenosti. Ostatní sídla sledují spíše doplnění minimálních potřeb, jejich lokace a význam je periferní. Součástí návrhu je i řešení pro minimalizaci nepříznivých účinku dálnice D3 a dalších enviromentálních rizik, jako je eroze apod. Řešení návrhu ÚP podporuje vznik nových pracovních příležitostí. Navrhované řešení nepředstavuje pro území jiná rizika nebo ohrožení. Řešením návrhu obce Chrášťany nevzniká nebezpečí rizik ovlivňujících život současné generace obyvatel obce Chrášťany a nejsou ohroženy podmínky života současné ani budoucích generací, naopak je řešení nezbytným krokem k zajištění cílů územního plánování (§ 18 zákona č. 183/2006 Sb).

Datum zpracování dokumentace: 14.5.2013 Mgr. Václav Novák Podpis ..........................................................................................

PŘÍLOHY -

Příloha č. 1 Návrh územního plánu Chrášťany – Vyhodnocení vlivu územního plánu na území NATURA 2000

93


SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ BÍNOVÁ, L., CULEK, M.: Územně technický podklad nadregionální a regionální územní systém ekologické stability České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj Praha, 1996, Text a mapy 1:50000. CULEK M. a kol. : Biogeografické členění České republiky, Enigma, Praha, 1996 CULEK M. a kol. : Biogeografické členění České republiky II. díl, AOPK ČR, Praha, 2005 DEMEK J. et al. [red.] (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. – Praha. DOSTÁL J. (1989): Nová květena ČSSR. Vol. 1,2. – Praha. CHYTRÝ M. a kol. [ed.] (2001): Katalog biotopů České republiky. – AOPK ČR, Praha. CHYTRÝ M. a kol. [ed.]. Vegetace České republiky. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha, 2010. KUČERA, T. [ed.] 2005: Červená kniha biotopů České republiky. URL: http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha LEPEŠKA P. a kol. : Metodika zapracování USES do územních plánů obcí. Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR. MMR a Ústav územního rozvoje, Brno, 1998 LŐW a kol.: Rukověť projektanta MÚSES, MŽPČR, Doplněk, Brno, 1995 MADĚRA P., ZIMOVÁ E.: Metodické postupy projektování lokálního ÚSES, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie DF MZLU v Brně a LŐW a spol., Brno, 2005 NEUHÄUSLOVÁ Z. et. al. (1998): Mapa potenciální přírodní vegetace České republiky. Academia Praha, 341p. NEUHÄUSLOVÁ Z. et J. MORAVEC (eds.) (1997): Mapa přirozené potencionální vegetace ČR. – BÚ ČSAV, Průhonice. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Nové nástroje územního plánování. Příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č.3/2007 Směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků SVOBODOVÁ J. et. al. (2004): Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí. Edice Planeta, MŽP ČR Praha. VOREL, I. et. al. (2003): Metodika posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz. ČVUT, Praha TOMÁŠEK M.: Atlas půd České republiky, Vydavatelství Českého geologického ústavu, Praha, 1995. QUITT E. (1975): Klimatické oblasti ČSR (mapa 1: 500.000). − Geografický ústav ČSAV, Brno. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Koordinované stanovisko k návrhu zadání územního plánu Chrášťany, Krajský úřad Středočeského kraje, Praha, 2012

94


Elektronická media: Celostátní sčítání dopravy 2010, http://scitani2010.rsd.cz/pages/informations/default.aspx Evropsky významné lokality v České republice, www.nature.cz Informační systém o archeologických datech, http://twist.up.npu.cz/ Hlukové mapy, http://hlukovemapy.mzcr.cz/ Ústřední seznam ochrany přírody AOPK ČR, drusop.nature.cz Oficiální stránky monitoringu v ČR, www.biomonitoring.cz Vodohospodářský informační portál, www.voda.gov.cz Mapový portál veřejné správy České republiky, www.geoportal.cenia.cz Mapový server AOPK ČR, www.mapy.nature.cz Mapovy server: www.uhul.cz/ Státní politika životního prostředí: http://www.mzp.cz/cz/statni_politika_zivotniho_prostredi Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky: http://www.mzp.cz/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky 2007-2013: http://www.mmr.cz/Regionalnipolitika/Koncepce-Strategie/Strategie-regionalniho-rozvoje-Ceske-republiky-na Program rozvoje venkova 2007–2013: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-naobdobi-2007/ Plán hlavních povodí ČR: http://www.mzp.cz/cz/plan_hlavnich_povodi Státní energetická koncepce ČR: http://www.mpo.cz/dokument5903.html Národní program snižování emisí: http://www.mzp.cz/cz/narodni_program_snizovani_emisi Geoweb:geologický informační server: http://www.gweb.cz/dotazy/d-101/ Geoinfo: http://mapy.geology.cz/website/geoinfo/viewer2.htm Geofond : Mapový server http://www.geofond.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_WizID=24&M_Site= geofond&M_Lang=cs Vodní hospodářství a ochrana vod: http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=mp_heis_voda& Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vymezeni_oblasti/$FILE/OOOOZKO_2010-20120328.pdf Znečištění ovzduší na území České republiky : http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/ groc/gr10cz/kap2422.html Tabelární přehled ČHMÚ: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/2010_enh/cze/ index_CZ.html Veřejná databáze ČSÚ http://vdb.czso.cz

95


Oficiální stránky Chrášťan http://chrastany.cz/ Oficiální stránky Středočeského kraje http://www.kr-stredocesky.cz Seznam zdrojů týkajících se dálnice D3: Sdružení PRAGOPROJEKT/SUDOP.: Dokumentace podle § 8 zákona c. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí pro záměr DÁLNICE D3 STŘEDOČESKÁ ČÁST. Praha, 2010.

96

Návrh územního plánu obce Chrášťany

Recommend Documents