Návrh společenské smlouvy pro veřejnou obchodní společnost s komentářem

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra obchodního práva

Bakalářská práce

Návrh společenské smlouvy pro veřejnou obchodní společnost s komentářem Jakub Šolc Akademický rok 2007/2008

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí děkana a citačními zvyklostmi.“ ….......................................

Poděkování

Na tomto místě bych rád vyjádřil poděkování paní doc. JUDr. Jarmile Pokorné, CSc. za pomoc, ochotu a cenné připomínky při zpracovávání této práce.

2

Obsah Úvod ............................................................................................................................ 4 1. Veřejná obchodní společnost ...................................................................................... 5 1.1. Obecné vymezení v.o.s. jako právní formy podnikání .............................................. 5 1.2. Základní charakteristické rysy veřejné obchodní společnosti ................................... 6 1.3. Oblasti využití této formy obchodní společnosti ..................................................... 8 2. Společenská smlouva ................................................................................................ 9 2.1. Význam společenské smlouvy při zakládání veřejné obchodní společnosti .............. 9 2.2. Obligatorní náležitosti společenské smlouvy .......................................................... 10 2.3. Fakultativní náležitosti společenské smlouvy ......................................................... 10 2.4. Vzorová společenská smlouva pro veřejnou obchodní společnost ............................ 11 2.5. Doporučení při sestavování společenské smlouvy ................................................... 30 3. Závěr ........................................................................................................................ 31 Resumé ........................................................................................................................ 32 Použitá literatura .......................................................................................................... 33

3

Úvod Veřejná obchodní společnost, jako právní forma podnikání, je institutem s relativně dlouhou tradicí, v českých podmínkách však různě přerušovanou. V dnešní době je tato forma podnikání stále používána i přes to, že jiné formy podnikání zdají se být oblíbenější.

Specifika veřejné obchodní společnosti dávají za vznik důvodům, pro které je tato forma podnikání v určitých situacích vyloženě vhodná. Vzhledem k tomu, že v životě veřejné obchodní společnosti hraje důležitou a nezastupitelnou roli společenská smlouva, tato práce si dává za cíl vystihnout její nejdůležitější specifika.

Obsahem práce je tedy obecná charakteristika veřejné obchodní společnosti, mimo jiné i z pohledu jiných forem podnikání, a následně charakteristika samotné společenské smlouvy, které je věnováno detailní pozornosti. Zvláštní zřetel je věnován jednotlivým ustanovením společenské smlouvy obligatorních i fakultativních náležitostí. V některých případech pak jejich komentář rozšiřuje zmiňované poznatky o další možnosti formulace pro jednotlivé situace. Práce se snaží být svým praktickým charakterem příspěvkem pro samotné sestavování smlouvy zakladatelům veřejné obchodní společnosti. Vzorová společenská smlouva je pak závěrem doplněna o doporučení při jejím sestavování.

4

1. Veřejná obchodní společnost

1.1. Obecné vymezení v.o.s. jako právní formy podnikání

Veřejná obchodní společnost je jednou z právních forem podnikání. Obchodní zákoník se ve své části druhé věnuje právě obchodním společnostem, konkrétně pak v ustanovení § 56 obchodního zákoníku jmenuje základní formy podnikání. Obchodní společnost však jako pojem dále nedefinuje a tak z ustanovení jen vyplývá, že jde o společnost, která má postavení právnické osoby a je zapsaná v obchodním rejstříku. Obchodní společnosti jsou tříděny podle toho, jak dalece je společnost založená na osobní či kapitálové účasti společníků v rámci její vlastní činnosti. Tradičně se dělí do dvou skupin, kde jedny jsou označovány jako společnosti osobní, druhé pak jako společnosti kapitálové. Veřejná obchodní společnost patří mezi společnosti osobní. Formy osobních společností jsou v právu konstruovány zásadně tak, že staví na individuálních osobnostech společníků, na jejich odborných znalostech, manažerských schopnostech, charakterových vlastnostech apod. a rovněž na vzájemné důvěře společníků, založená zpravidla na dobré vzájemné znalosti uvedených vlastností. 1 Principem těchto společností je tedy osobní účast společníků na řízení společnosti a jejich vzájemná spolupráce při dosahování vytčených cílů. Oproti kapitálovým společnostem tedy není podmíněna kapitálovou účastí jednotlivých společníků.

Veřejná obchodní společnost patří k historicky nejstarším formám obchodních společností. V rámci obnovování tržní ekonomiky v roce 1989 vznikla potřeba obnovit tento institut, jakožto tradiční formu podnikání. 2 V současné době je veřejná obchodní společnost upravena v zákoně č. 513/1991 Sb, obchodní zákoník, který nabyl účinnosti k 1. 1. 1992. Upravena je pak v Hlavě I Dílu II v Části druhé pod ustanoveními §§ 76 – 92e.

−

1 Pelikánová, I. a kol., Obchodní právo 2, Praha: ASPI, 2006 (s. 48)

2

Více Dvořák, T. Veřejná obchodní společnost, Praha: ASPI Publishing, 2003 (1. kapitola)

5

Veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společností, pro kterou je charakteristickým prvkem osobní povaha závazku. Jak bylo již řečeno, společníci se touto formou sdružují s ohledem na své vlastnosti a schopnosti k dosahování společných podnikatelských cílů. Osobní povaha se projevuje řadou rysů. S tím ale také souvisí skutečnost, že v řadě jiných právních řádů se veřejná obchodní společnost nepovažuje za právnickou osobu. 3

1.2. Základní charakteristické rysy veřejné obchodní společnosti

V ustanovení §76 obchodního zákoníku jsou vymezeny základní pojmové znaky veřejné obchodní společnosti, na jejichž základě se jedná o společnost, kde: −

je neomezené a solidární ručení společníků,

−

jde o spojení alespoň dvou osob,

−

které podnikají pod společnou firmou.

Toto vymezení je však nedostačující, protože jde o právnickou osobu, nikoli sdružení osob se společnou firmou. Při charakteristice společnosti je tedy nutno vyjít ze znaků osobních společností. Vymezení znaků osobních obchodních společností je tedy definováno teoreticky, a to tak, že osobní společností jsou ty společnosti, v nichž převažuje osobní prvek nad prvkem majetkovým a podstatná je v nich tedy osoba společníka. Méně podstatná je pak jeho majetková účast na společnosti.

Osobní obchodní společnosti se tedy vyznačují těmito znaky: -

základní kapitál ani vklad společníka do základního kapitálu nejsou povinné,

společnost může vzniknout i bez těchto vkladů a základního kapitálu, povinnost vkladu však může vyplývat ze společenské smlouvy. -

společníci jsou povinni účastnit se osobně na činnosti společnosti, společnost je

3 Více Pelikánová, I. Srovnávací právo obchodní – veřejná obchodní společnost, Praha: Orac, 2002

6

vázána na jejich osoby, pokud dojde k zániku účasti společníka na společnosti (např. smrtí či výpovědí společníka), má to zpravidla za následek zrušení společnosti, -

společníci ručí za závazky společnosti

-

společnost je řízena a kontrolována společníky samotnými, k její správě se

nevytváří zvláštní soustava orgánů -

společníci mají právo ze společnosti vystoupit na základě vlastních jednostranných

úkonů – výpovědí a mají nárok na vrácení svých vkladů ve formě vypořádacího podílu (nevede-li to ke zrušení společnosti)

Charakter veřejné obchodní společnosti je pak dán její právní úpravou počínaje § 76 obchodního zákoníku.

Asi nejcharakterističtějším znakem této společnosti je solidární neomezené ručení společníka, které je ustanoveno v § 86 obchodního zákoníku. Tato skutečnost by se dala považovat za nevýhodu při výběru této právní formy podnikání. Na druhou stranu tato skutečnost působí velice důvěryhodně vůči třetím osobám a tak tato společnost dosahuje například lepšího postavení při sjednávání úvěrů apod. Vzhledem k takovémuto ručení společníků není povinností skládat členské vklady a tvořit základní kapitál, jak tomu je u společností kapitálových, právě z důvodu ochrany věřitelů.

Veřejná obchodní společnost je závislá na existenci společenství alespoň dvou osob. Pokud by došlo ke snížení počtu společníků na jednoho, společnost nesplňuje zákonem definovanou podmínku a společnost se tedy ruší a vstupuje do likvidace. Společníkem může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba. Z ustanovení § 76 odst. 2 vyplývají určité předpoklady, které musí splňovat fyzická osoba jakožto společník. Musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti a nesmí být postihnuta překážkou provozování živnosti. Totéž musí splňovat statutární orgán nebo zástupce právnické osoby, která by byla společníkem.

Obchodní zákoník neobsahuje ustanovení, které by omezovalo veřejnou obchodní 7

společnost co do předmětu podnikání. Nemůže však podnikat v libovolném oboru, jak plyne ze speciálních zákonů.

Vzhledem k tomu, že veřejná obchodní společnost je právnickou osobou, podnikatelem, je povinna vystupovat a činit právní úkony pod obchodní firmou. 4 Tímto pojmem se rozumí název, pod kterým je společnost zapsána do obchodního rejstříku. Povinným dodatkem v případě veřejné obchodní společnosti je označení „veřejná obchodní společnost“ nebo zkratka „veř. obch. spol.“ či „v. o. s.“. Jestliže obsahuje firma jméno alespoň jednoho ze společníků, je možné použít dodatek „a spol.“

1.3. Oblasti využití této formy obchodní společnosti

Vzhledem k výše popsaným skutečnostem je tato právní forma podnikání uplatňována u společností, které nepočítají s rozsáhlými a kapitálově složitými podnikatelskými aktivitami. Tento způsob podnikání staví na jednotlivých společnících a jejich osobních znalostech, nikoliv tedy na jejich majetkové účasti. Tato forma obchodní společnosti je proto vhodná především pro malé a střední podnikání, zejména v obchodě, službách, drobné řemeslné výrobě, popř. při zakládání rodinných podniků. 5

4 § 8 ObchZ 5 Pokorná, J. K některým otázkám obchodních společností, Brno: Masarykova univerzita v Brně – právnická fakulta, 1991 (s. 27)

8

2. Společenská smlouva

2.1. Význam společenské smlouvy při zakládání veřejné obchodní společnosti

Proces zrodu veřejné obchodní společnosti se dělí na dvě části. Část zakládání a část vzniku. V rámci založení dochází ke sjednocení idey a vize, ujasnění obchodního záměru a podnikatelského plánu apod. Nejdůležitější část procesu zakládání pak představuje uskutečnění dvou-, nebo vícestranného právního úkonu, a tím je uzavření společenské smlouvy. Jedná se o formální pojmenovaný právní akt někdy označovaný též jako úplatný, 6 což vyplývá z toho, že k provozu společnosti je zapotřebí určité kapitálové zajištění, jehož účast společníky může být ve smlouvě zakotvena (jak již bylo řečeno výše). Nevylučuje se tedy i bezplatnost tohoto právního aktu. Formálnost se vyznačuje tím, že k platnému vzniku je třeba jejího pořízení v písemné formě s úředně ověřenými podpisy zakladatelů. Jelikož se tento právní úkon stává perfektním až tehdy, bylo-li dosaženo úplné shody společníků – konsenzu, jedná se o právní úkon konsenzuální. Jednoduše řečeno, k založení veřejné obchodní společnosti je třeba společenské smlouvy, která musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy.

Společenská smlouva je základním dokumentem veřejné obchodní společnosti. S jistou nadsázkou je možno ji označit za „ústavu v. o. s.“, za dokument nejen zakládající, nýbrž také zásadní. 7 Obchodní zákoník umožňuje společníkům, aby si celou řadu podstatných otázek právě v rámci společenské smlouvy dohodli. Zákonná úprava se tedy aplikuje na otázky, které nejsou touto smlouvou řešeny.

Společenská smlouva veřejné obchodní společnosti je dokumentem veřejně přístupným. Znamená to, že se povinně ukládá do sbírky listin obchodního rejstříku. 6 Srovnej Dvořák, T. Veřejná obchodní společnost, Praha: ASPI Publishing, 2003 (s. 69, 70) a Eliáš, K. Obchodní společnosti, Praha: C. H. Beck, 1994 (s. 131) 7 Dvořák, T. Veřejná obchodní společnost, Praha: ASPI Publishing, 2003 (s. 69)

9

2.2. Obligatorní náležitosti společenské smlouvy

Náležitosti společenské smlouvy lze dělit na obligatorní (povinné) a fakultativní (dobrovolné). Obchodní zákoník ve svém ustanovení § 78 odst. 1 stanoví obligatorní náležitosti společenské smlouvy o založení veřejné obchodní společnosti takto: −

firma a sídlo společnosti,

−

určení společníků,

−

předmět podnikání společnosti.

Jakmile by společenská smlouva neobsahovala byť jedinou z těchto obligatorních náležitostí, smlouva by jako taková vůbec nevznikla.

2.3. Fakultativní náležitosti společenské smlouvy

Společenská smlouva musí obsahovat podle konkrétních okolností i další ujednání v závislosti na vůli společníků. Pro veřejnou obchodní společnost je charakteristické, že rozsah smluvní volnosti je tu ze všech forem společností největší. 8 Tato ujednání se dělí na dvě skupiny. Jednak to jsou fakultativní náležitosti obvyklé, což jsou takové, které se vyskytují pravidelně a obchodní zákoník je sám obsahuje ve svých dispozitivních ujednáních, a pak to jsou fakultativní náležitosti nahodilé, které ani obchodní zákoník neřeší, protože se týkají zvláštních záležitostí v souvislosti s konkrétní společností. Společníci tak ve velké míře mohou ovlivnit konkrétní podobu své společnosti.

Fakultativními náležitostmi jsou například: −

ujednání určující dobu, na kterou se společnost zakládá, respektive, zda je založena na dobu určitou či neurčitou (v souvislosti s ujednáním §62 odst. 2 ObchZ),

8 Pelikánová, I. a kol., Obchodní právo 2, Praha: ASPI, 2006 (s. 321) 10

−

určení způsobu výplaty vypořádacího podílu (v souvislosti s ujednáním § 61 odst. 2 ObchZ),

−

určení způsobu, respektive orgánu, jmenujícího likvidátora (v souvislosti s ujednáním §71 odst. 1 ObchZ)

−

stanovení způsobu přijímání rozhodnutí o změně společenské smlouvy (v souvislosti s ujednáním §79 odst. 1 ObchZ)

−

stanovení způsobu přijímání rozhodnutí o jiných záležitostech společnosti (v souvislosti s ujednáním §79 odst. 2 ObchZ)

−

určení váhy společníků, respektive počtu hlasů jednotlivých společníků (v souvislosti s ujednáním §79 odst. 3 ObchZ)

−

upravení výše úroku z prodlení při nedodržení termínu splacení případného vkladu (v souvislosti s ujednáním § 80 odst. 2 ObchZ)

−

určení pověřeného společníka vedením společnosti a stanovení jeho odvolatelnosti či neodvolatelnosti (v souvislosti s ujednáním § 81 odst. 2 a 3 ObchZ)

−

stanovení pravidel pro rozdělování zisku a podílení se na úhradě ztráty společnosti (v souvislosti s ujednáním § 82 odst. 3 ObchZ)

−

ujednání o zákazu konkurence (v souvislosti s ujednáním § 84 ObchZ)

−

vymezení společníků, jenž mají oprávnění statutárních orgánů a určení případného omezení takovéhoto oprávnění (v souvislosti s ujednáním § 85 odst. 1 a 2 ObchZ)

−

ustanovení o možnosti přechodu podílu na dědice či na právního nástupce (v souvislosti s ujednáním § 88 odst. 1 písm. c) a d) ObchZ)

−

stanovení důvodů vedoucích ke zrušení společnosti (v souvislosti s ujednáním § 88 odst. 1 písm. i) ObchZ)

−

úprava způsobu pro výpočet podílu na likvidačním zůstatku (v souvislosti s ujednáním § 92 odst. 3 ObchZ)

2.4. Vzorová společenská smlouva pro veřejnou obchodní společnost

Každá veřejná obchodní společnost má z výše popsaných důvodů společenskou smlouvu 11

svým způsobem unikátní. V následující části navržená společenská smlouva je jakýmsi vzorem, sloužícím následujícímu rozboru jednotlivých ustanovení, která jsou umístěna zpravidla pod nimi. Není tedy aplikovatelnou na všechny vznikající veřejné obchodní společnosti.

12

Společenská smlouva o založení veřejné obchodní společnosti

I. Společníci

Dne 2. února 2007 se společníci: 1. Ing. Lucie Novotná, trvale bytem Vinohradská 12, 120 00 Praha 2, narozena 12. února 1964 2. Prokop Malásek, trvale bytem Koněvova 18, 130 00 Praha 3, narozen 6. května 1963 3. Mgr. Karel Pokorný, trvale bytem Opletalova 6, 110 00 Praha 1 narozen 19. listopadu 1961 se rozhodli založit veřejnou obchodní společnost s tím, že právní vztahy mezi společníky se budou řídit touto společenskou smlouvou.

(Vymezení společníků) Ustanovení, ve kterém jsou vymezeni společníci patří mezi obligatorní náležitosti společenské smlouvy podle ustanovení § 78 odst. 1 ObchZ. Jestliže by jedním ze společníků měla být právnická osoba, uvádí se obchodní firma nebo název a sídlo společnosti. U fyzických osob je zákonem stanoveno uvést jméno a bydliště. Z důvodu vyšší právní jistoty je však vhodné právnické i fyzické osoby blíže identifikovat. U právnických osob je vhodné uvádět identifikační číslo. Fyzické osoby nejlépe pomocí data narození (často se k bližší identifikaci nevhodně používá rodné číslo, což je chráněný údaj a společenská smlouva je dokumentem veřejně přístupným). Zákon to sice v tomto případě nepožaduje, i tak je vhodné z důvodu spolehlivé identifikace účastníků smlouvy tyto údaje uvést.

II. Obchodní firma společnosti

Obchodní firma společnosti je: Relta, v. o. s. (dále jen „společnost“) 13

(Určení obchodní firmy) Obchodní firma společnosti je dalším obligatorním ustanovením společenské smlouvy. Ustanovení § 8 odst. 1 charakterizuje obchodní firmu jako název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je zároveň povinen činit právní úkony právě pod svou firmou. Co se týče označení, že se jedná o veřejnou obchodní společnost, firma musí na základě § 77 ObchZ obsahovat dodatek „veřejná obchodní společnost“, nebo ve formě zkratky „veř. obch. spol.“ či „v. o. s.“ Obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí dodatek „a spol.“, například „Karel Novák a spol.“ Je ovšem realitou dnešního doby, že jen málokdo (mimo obec právnickou) ví, že dodatek „a spol.“ znamená právě v. o. s. Řada osob si totiž myslí, že se jedná o označení pro spolek, popř. sdružení osob bez právní subjektivity. 9 Z tohoto důvodu je tedy vhodné tomuto označení se vyhnout a dodatek „a spol.“ nepoužívat.

III. Sídlo společnosti

Sídlem společnosti je: Celniční 235/1233, 190 00 Praha 9 – Hloubětín

(Vymezení sídla společnosti) Další obligatorní náležitostí společenské smlouvy je sídlo společnosti. Každá společnost může mít sídlo jen jedno. Musí být vymezeno adresou, kde společnost skutečně sídlí. Jedná se tedy o místo, kde je umístěno vedení společnosti, respektive místo, kde se veřejnost může se společností sejít. Sídlo musí být přesně vymezeno adresou. Ta je pravidelně dána určitými znaky, kterými jsou název obce (či její části), název ulice (případně náměstí, nábřeží apod.), číslo popisné či číslo orientační a poštovní směrovací číslo (PSČ). Pochopitelně se musí jednat o adresu, která je tzv. způsobilá být sídlem právnické osoby. Sídlo společnosti může být i v bytě společníka, avšak jen tehdy, připouští-li to povaha a rozsah podnikatelské činnosti.

−

9 Dvořák, T. Veřejná obchodní společnost, Praha: ASPI Publishing, 2003 (s. 23 – pozn. pod čarou č. 59)

14

IV. Předmět podnikání

Předmětem podnikání je: 1. zprostředkování obchodu a služeb, 2. reklamní činnost a marketing, 3. pořádání výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí

(Vymezení předmětu podnikání) I vymezení předmětu podnikání je obligatorní částí společenské smlouvy. Předmětem podnikání se rozumí činnost, ke které mají společníci patřičné oprávnění. U veřejné obchodní společnosti je ještě před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku potřeba zažádat o vydání živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění k zamýšlené činnosti. V případě, že jejich činnost musí být (podle zvláštních předpisů) vykonávány jenom FO s oprávněním, zapíše se tato činnost do předmětu podnikání společnosti jen v případě, že je prokázáno, že tuto činnost bude vykonávat oprávněná osoba. Změna předmětu podnikání společnosti je pak možná jen změnou společenské smlouvy (například na základě získání oprávnění provozovat další činnost). Ohledně změny společenské smlouvy je pojednáno níže.

V. Práva a povinnosti společníků

(1) Každý ze společníků je povinen plnit své povinnosti osobně tak, aby bylo dosažen cíle založení společnosti, kterým je podnikatelská činnost uvedená v článku IV. této společenské smlouvy. Mimo to pak je pak −

Ing. Lucie Novotná pověřena vedením účetnictví a administrativy společnosti, organizačním zajištěním zakázek a výkonem funkcí dále sjednaných 15

−

Prokop Malásek pověřen sjednáváním zakázek, komunikací s obchodními partnery, činnostmi, které jsou předmětem podnikání a výkonem funkcí dále sjednaných

−

Mgr. Karel Pokorný pověřen strategickým plánováním společnosti, činnostmi, které jsou předmětem podnikání a výkonem funkcí dále sjednaných

(Vymezení povinností společníků) Povinností společníka je osobně se podílet na činnosti společnosti. Konkrétní specifikaci takovéto činnosti by pak společenská smlouva měla obsahovat. Pokud by tomu tak nebylo a společenská smlouva by konkrétně nevymezovala činnosti jednotlivých společníků, pak by byl každý společník povinen vykonávat činnost, která je předmětem podnikání společnosti. Je tedy proto možné a vhodné ve smlouvě si dohodnout, že jeden bude například vést účetnictví, druhý sjednávat zakázky a ostatní budou činní v předmětu činnosti společnosti. Dosáhne se tak mimo jiné účelného využití nejlepší znalostí každého z nich a určí se tak základní organizační uspořádání chodu společnosti.

(2) Obchodním vedením společnosti je společníky pověřen Mgr. Karel Pokorný. Tento společník je oprávněn rozhodovat o zaměření obchodní politiky společnosti v rámci jejího předmětu podnikání a rozhodovat o výběru smluvních partnerů společnosti. Před rozhodnutím týkajícího se obchodního vedení je tento společník povinen své rozhodnutí předem s ostatními společníky projednat a o závěru je informovat. Při rozhodování o obchodním vedení může tento společník nechat společníky hlasovat. V tomto případě má každý ze společníků jeden hlas. Společník pověřený obchodním vedením může své pověření vypovědět písemnou formou. Pokud by po doručení výpovědi společnosti hrozila společnosti škoda, musí tento společník učinit vše k zabránění škody. Po nabytí účinnosti výpovědi vykonávají obchodní vedení ostatní společníci společně, a to do pověření jiného společníka obchodním vedením.

(Pověření obchodním vedením) Obchodní vedení je v obchodním zákoníku upraveno ustanovením § 81. Od jednání jménem společnosti je třeba obchodní vedení společnosti důsledně odlišovat. Zatímco jednání jménem společnosti, ke kterému je příslušný pouze 16

statutární orgán, se realizuje ve vztahu ke třetím osobám, obchodní vedení směřuje hlavně dovnitř společnosti. Pojem obchodní vedení zákon nijak blíže nespecifikuje. Zpravidla však pod něj bývají zahrnovány činnosti, které provázejí každou podnikatelskou aktivitu a její řídící složku, jako například operativní řízení provozu, správa společnosti, rozhodování o konkretizaci podnikatelského záměru a další běžné výkonné i rozhodovací procesy, jež jsou nutné k vedení podniku (případně i vedení účetnictví a výkaznictví, administrativa, pokud tím není pověřen někdo jiný, jako je tomu v tomto případě). V případě, že by tuto oblast společenská smlouva neřešila, k obchodnímu vedení společnosti je oprávněn každý společník. Jakmile to společenská smlouva blíže definuje, respektive pověřuje konkrétního společníka, ostatním společníkům toto oprávnění zaniká. Rozsah pravomocí a způsob jednání může být taktéž ve společenské smlouvě blíže konkretizován. Důležitou otázkou je pak způsob rozhodování, tak aby byl zajištěn plynulý chod společnosti. Společník pověřený obchodním vedením může být taktéž z této funkce odvolán, či své pověření může vypovědět.

I bez výslovného pověření ve společenské smlouvě je pak pověřený společník povinen na požádání informovat ostatní společníky o všech záležitostech společnosti. Každý společník je oprávněn nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje anebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce. 10 Není vyloučeno, aby jednáním jménem společnosti i jejím obchodním vedením byly pověřeny tytéž osoby.

(3) K uzavření smlouvy, na jejímž základě by společnost byla vázána hradit smluvnímu partnerovi peněžitou částku nebo poskytnout nepeněžité plnění v nominální hodnotě přesahující 150 000 Kč je zapotřebí souhlasu všech tří společníků. Tento souhlas musí mít písemnou podobu. V případě, že jeden ze společníků poruší uvedené pravidlo rozhodování v této oblasti obchodního vedení, a v důsledku tohoto právního úkonu vznikne společnosti škoda, odpovídá společník vůči společnosti za vzniklou škodu bez jakéhokoli omezení.

(Omezení uzavírání smluv) Toto ustanovení je vůči ostatním společníkům ochranné. 10 § 81 odst. 5 ObchZ.

17

Společníci tak mají přehled o zakázkách či jiných úkonech, které by svoji hodnotou mohly ovlivnit běžný chod společnosti. Vzhledem k potřebnému souhlasu společníků jsou tak všichni informováni a zároveň se mohou dohodnout jinak. Finanční hranice je individuální. Stanovená výše je závislá na posouzení společníků podle charakteru společnosti, především pak také podle předmětu podnikání společnosti. Společníci si tedy mohou sjednat částku podle svého uvážení o hranici, která by mohla mít zásadní vliv na chod společnosti.

(4) Jako statutární orgán jedná ve vztahu k třetím osobám společník Prokop Malásek. Při uzavírání smluv jménem společnosti je povinen takovýto pověřený společník respektovat rozhodnutí společníků o obchodním vedení. V případě, že tento společník, který je pověřen funkcí statutárního orgánu nebude rozhodnutí společníků respektovat, odpovídá za vzniklou škodu vůči společnosti celým svým majetkem, a to bez možnosti vyvinění.

(Pověření statutárním orgánem) Podle § 85 odstavce 1 obchodního zákoníku jsou statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti všichni společníci, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. V případě, že by statutárním orgánem bylo více společníků, jsou všichni tito společníci oprávněni jednat jménem společnosti samostatně. Takto pověřený společník může z funkce statutárního orgánu odstoupit, je však povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu. 11

Odstoupí-li jediný statutární orgán, jednají jménem společnosti všichni společníci. Tuto skutečnost je možné ještě dále upravit ve společenské smlouvě, a to například tak, že se statutárním orgánem stane osoba pověřená vedením společnosti do chvíle, kdy do určité doby od odstoupení společníci hlasují o novém statutárním orgánu.

Vhodné je společenskou smlouvou určit konkrétní osobu, která je pověřena být statutárním orgánem, mimo jiné proto, že případný nový společník vstupem do společnosti není ihned oprávněn jménem společnosti jednat. 11 § 85 odst. 3 ObchZ.

18

Obchodní vedení, podle platného znění zákona, přináleží společníkovi, aniž by byl brán zřetel k tomu, zda vykonává působnost statutárního orgánu. Toto ustanovení však může v některých případech způsobovat komplikace. Znamená to totiž, že v praxi může existovat společnost, jako například v tomto případě, jejíž společenská smlouva určí jednoho společníka za statutární orgán a jiného společníka za obchodního vedoucího. Na základě charakteru společnosti, předmětu činnosti a vzájemných pověřených funkcích uvnitř společnosti však mohou nastat komplikace a z tohoto důvodu lze v případě nejasností ohledně pracovních kompetencí a vztahů mezi společníky doporučit, aby se společníci dohodli ve společenské smlouvě, že tatáž osoba bude pověřena obchodní vedením i statutárním orgánem. Avšak ani tato varianta nevylučuje případné komplikace, protože může nastat situace, kdy takovýto společník odstoupí například z funkce statutárního orgánu, avšak obchodním vedoucím zůstane. Pak je tedy vhodné i tuto možnost ve společenské smlouvě obsáhnout a ustanovit například vzájemnou závislost výkonu obou funkcí.

Společníci si mohou ve společenské smlouvě taktéž sjednat tzv. jednatelské oprávnění. Tím je myšlena činnost statutárního orgánu navenek. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, pak je k tomuto jednání oprávněn každý ze společníků vykonávající funkci statutárního orgánu.

(5) Společníci berou na vědomí, že z hlediska daně z příjmu platí každý z nich svoji daň individuálně.

(Placení daně z příjmu) Odměnou za činnost je společníkovi podíl na zisku. Veškerý zisk, kterého v daném účetním roce společnost dosáhla, je nutné rozdělit mezi společníky (rozděluje se částka nezdaněná). Ti jej pak zdaní a případně mohou část takto získaných prostředků znovu vložit do společnosti. Není možné jednoduše nechat část zisku ve společnosti například pro její rozvoj. Vše je nutné rozdělit a u jednotlivých společníků zdanit. 19

Následující dvě ustanovení odrážejí znění § 82 obchodního zákoníku. Jestliže otázku rozdělování dosaženého zisku a podílení se na ztrátě společnosti neřeší společenská smlouva, řídí se tato otázka právě tímto paragrafem. Na základě účetní závěrky se zisk dělí rovným dílem. Splatnost je pak do tří měsíců od schválení. Stejně tak na ztrátě se společníci podílejí rovným dílem. Vzhledem k tomu ale, že úprava je v tomto případě stručná, je vhodné tuto otázku rozvést ve společenské smlouvě.

(6) Při dělení zisku dosaženého při podnikatelské činnosti společnosti, bude výše zisku zjištěna na základě řádné účetní závěrky sestavené vždy do 20. února roku následujícího za předcházející účetní období. Podíl na zisku společnosti bude jednotlivým společníkům vyplacen bezhotovostně do třiceti dnů po sestavení účetní závěrky připsáním částky připadající na jednotlivého společníka na jeho účet.

(7) Pokud výsledkem hospodaření společnosti v jednotlivém kalendářním roce je ztráta, na její úhradě se jednotliví společníci podílejí rovným dílem. Povinnost uhradit ztrátu znamená, že jednotliví společníci zašlou do třiceti kalendářních dnů od sestavení účetní závěrky finanční prostředky ve výši jejich podílu na ztrátě.

(Rozdělování dosaženého zisku a podílení se na ztrátě) Podmínkou k rozdělování zisku je pochopitelně skutečnost, že společnost zisku dosáhne. Nelze rozdělovat podíly na zisku za situace, kdy je společnost ve ztrátě. To, zda bylo zisku dosaženo, se zjišťuje na základě účetní závěrky. Společnost ani nesmí vyplácet zálohy na podílu ze zisku. 12 Zisk je mezi společníky dělen rovným dílem, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Je však nepřijatelné, aby někteří společníci měli bez zjevného a rozumného důvodu vyšší podíl na zisku, než společníci jiní. Společenská smlouva může upravovat výše jednotlivých „dílů“ 12

Na rozdíl od společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti tento princip není v zákoně

výslovně v souvislosti s veřejnou obchodní společností definován, přesto však vyplývá z logiky věci. Jestliže dosud není sestavena řádná účetní závěrka, nemůže být zřejmé, zda bylo vůbec zisku dosaženo, a tudíž nelze pak bezpečně určit, zda bude z čeho případné podíly na zisku vyplácet.

20

společníků, pokud by se společníci dohodli, že případný zisk nebudou rozdělovat rovným dílem například v souvislosti s charakterem vykonávané činnosti a podílu na fungování společnosti. Podíly na zisku jsou splatné do 3 měsíců ode dne, kdy byla schválena účetní závěrka. Společenská smlouva však toto ustanovení může upravit.

Společníci se však podílejí i na dosažené ztrátě společnosti. I pro stanovení ztráty je směrodatná účetní závěrka. Zákon však neurčuje, v jaké lhůtě má být podíl na ztrátě společníky uhrazen, je tedy vhodné tuto otázku sjednat v rámci společenské smlouvy. V případě, že by tomu sjednáno nebylo, pak v zásadě platí, že je třeba podíl uhradit bez zbytečného odkladu. Stejně jako při rozdělování zisku, i zde platí, že ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Společenská smlouva se může odchýlit od výše uvedených pravidel pro podíl na zisku a ztrátě, avšak v mezích dobrých mravů. Je proto neakceptovatelné, aby někteří společníci měli bez zjevného a rozumného důvodu vyšší podíl na zisku než jiní atp. Obdobně tak není akceptovatelné ujednání, že jen někteří společníci ponesou veškerou ztrátu atp. 13

(8) Společník nesmí bez výslovného písemného souhlasu zbylých společníků samostatně figurovat jako společník jiné obchodní společnosti nebo družstva nebo jako fyzická osoba se živnostenským oprávněním, v předmětu podnikání který je vymezen v článku IV bodech 2 a 3. V předmětu podnikání uvedeném v článku IV bodě 1 společník bez svolení ostatních společníků podnikat může.

(Zákaz konkurence) Na základě ustanovení § 84 ObchZ nesmí společník bez svolení ostatních společníků podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro někoho jiného neboli uzavírat smlouvy ve prospěch třetích osob. Zároveň je mu zakázáno být statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání. Je zde možnost upravit si toto nařízení společenskou smlouvou. Ta dává možnost upravit rozsah

−

13 Dvořák, T. Veřejná obchodní společnost, Praha: ASPI Publishing, 2003, (s. 95) 21

zákazu konkurence jinak. Proto, pokud společníci neshledají patřičný důvod, mohou tento zákaz konkurence omezit. Jedná-li se o dílčí činnosti, u které nehrozí zhoršení konkurenčního postavení společnosti, je ji možné vyčlenit ze zákazu, jako například v tomto případě, kdy předmětem činnosti je i zprostředkování obchodu a služeb, což je činnost pojmově rozsáhlá a společníci se domnívají, že jejím výkonem bez činností ostatních nelze společnosti uškodit. Taktéž ale lze zákaz konkurence společenskou smlouvou rozšířit. Popřípadě jej společenská smlouva může i vyloučit. Takové ujednání by však získalo kontraproduktivní rozměr a tak lze jen nedoporučit.

VI. Změna změny společenské smlouvy

(1) Jakékoli změny této společenské smlouvy musí být písemné a jako změna společenské smlouvy označené. Podmínkou změny společenské smlouvy je souhlas všech společníků. Takováto změna společenské smlouvy musí být podepsána všemi společníky s úředně ověřenými podpisy.

(Forma změny) Na základě ustanovení § 79 odst. 1 obchodního zákoníku je přípustné ve společenské smlouvě určit, že ke změně společenské smlouvy postačí souhlas většiny společníků. Takováto varianta se hodí u společností s větším počtem společníků, kde by bylo obtížné dosáhnout souhlasu všech. V případě společnosti s nízkým počtem společníků je pak vhodné ponechat potřebný souhlas všech.

(2) Změnou společenské smlouvy lze sjednat přistoupení dalšího společníka do společnosti, nebo naopak výstup společníka stávajícího. Podmínkou k zachování společnosti je, že po vystoupení společníka zůstanou ve společnosti nejméně dva zbylí společníci.

(Vstup a výstup společníka) Tato možnost vychází z § 83 obchodního zákoníku. Navazuje na předcházející ustanovení. Jsou-li společníci rozhodnuti přijmout mezi sebe dalšího 22

společníka, mají zaručeno, že o tom budou hlasovat, v souvislosti s hlasováním o změně společenské smlouvy. Bylo-li by tedy rozhodnutí o novém společníkovi přisouzeno na základě společenské smlouvy například jen většině, či řídícímu společníkovi v rámci výkonu jeho funkce, ostatní společníci tomu mohou i tak zabránit a to právě při hlasování o změně společenské smlouvy. Tento fakt je pro společníky výhodný už proto, že skutečnost vstupu nového společníka je pro ostatní společníky významná událost, ke které by měli mít možnost se vyjádřit.

Co se týče výstupu společníka, je zapotřebí souhlasu ostatních společníků hlavně z toho důvodu, že součástí obsahu smlouvy je výčet pracovních povinností jednotlivých společníků a odstoupením jednoho je zapotřebí tyto povinnosti mezi ostatní rozdělit.

(3) Nový společník, který do společnosti přistoupí, ručí společně a nerozdílně za všechny závazky společnosti, a to i za vzniklé před jeho přistoupením. Tento společník může žádat od ostatních společníků peněžitou či nepeněžitou náhradu spolu s náklady, které mu v prokázané výši v této souvislosti vznikly v případě, kdy uspokojí pohledávku třetí osoby, kterou na něm tato osoba uplatní z titulu ručení společníka.

(Ručení nového společníka) Tato úprava vychází z ustanovení §87 odst. 1 obchodního zákoníku. Ručení společnosti je postaveno tak, že nejprve ručí „společnost“, pak přijdou na řadu společníci. Dlužník má však právo obrátit se se svoji pohledávkou na kteréhokoli společníka. Věřitel tedy nejprve osloví společnost. Jestliže společnost dluh neuhradí, obrátí se na společníka jakožto na ručitele. Může tedy nastat situace, že se obrátí na společníka, který v době vzniku pohledávky společníkem nebyl. V tomto případě je povinen pohledávku uhradit. Po té, co věřiteli plnil, má právo domáhat se na ostatních společnících, aby mu poskytli odpovídající náhradu spolu s vynaloženými a odůvodněnými náklady s tím spojenými.

(4) Společník, který ze společnosti vystoupí, ručí vůči třetím osobám pouze za ty závazky, které vznikly společnosti do doby jeho vystoupení. Za dobu mezi touto právní skutečností a 23

dobou výmazu jména společníka z obchodního rejstříku neručí.

(Ručení vystoupivšího společníka) §87 odst. 2 obchodního zákoníku zbavuje společníka, který ze společnosti vystoupil, ručení za závazky vzniklé po vzniku této skutečnosti. Nicméně po vystoupení ze společnosti stále ručí za závazky, které vznikly v době, kdy byl součástí společnosti.

(5) Společníku, který ze společnosti formou změny společenské smlouvy vystoupil, vzniká nárok vůči společnosti na zaplacení vypořádacího podílu. Vypořádací podíl musí být vyplacen v penězích. Pokud nedojde k jiné dohodě, stanoví se výše vypořádacího podílu ke dni zániku účasti společníka z vlastního kapitálu, zjištěného z účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka. Právo na vyplacení vypořádacího podílu má společník ve lhůtě tří měsíců od schválení účetní závěrky. Pokud nedojde ke schválení účetní závěrky bez vážného důvodu, má společník právo na vyplacení vypořádacího podílu uplynutím tří měsíců ode dne, kdy měla být účetní závěrka schválena.

(Vypořádací podíl) Společník, který podle § 83 ObchZ vystoupil změnou společenské smlouvy ze společnosti, vzniká bezpodmínečné právo na vypořádací podíl. Tohoto práva se nelze vzdát, což ovšem neznamená, že by bývalý společník (nebo jeho právní nástupce) poté, co mu toto právo vzniklo, se nemohl zříct nároku na vypořádací podíl. Účast společníka tedy zaniká a společnosti vzniká povinnost vypořádací podíl vyplatit. Vypořádací podíl lze definovat jako majetkovou hodnotu představující podíl na majetku společnosti, na něž má nárok osoba, jejíž účast na společnosti zanikla. 14 Ve společenské smlouvě může být ujednáno, že výše vypořádacího podílu bude určena z čistého obchodního majetku společnosti. Výše čistého obchodního majetku se pak zjišťuje pomocí znaleckého posudku. Taktéž lze ve společenské smlouvě umožnit vyplácení vypořádacího podílu nejen v penězích (na základě § 61 odst. 2 ObchZ). Je tedy možné, aby vypořádací podíl by vyrovnán například formou převodu vlastnictví k nemovitosti. Vhodnější je však

−

14 Dvořák, T. Veřejná obchodní společnost, Praha: ASPI Publishing, 2003, (s. 105) 24

úprava, která jasně stanoví vyplácení v penězích, protože se tím společnost vyhne komplikacím, které by mohly nastat například v souvislosti s výpočtem hodnot majetku apod.

(6) Společnost se může domáhat u soudu vyloučení společníka, který porušuje závažným způsobem své povinnosti, a to i poté, co byl k jejich plnění vyzván a na možnost vyloučení byl písemně upozorněn. S podáním návrhu k soudu musí souhlasit společníci, kteří mají alespoň poloviční podíl na společnosti.

(Porušování povinností společníka) Toto ustanovení koresponduje s §90 odst. 2. ObchZ Dříve, než se společník obrátí na soud, je zapotřebí dodržet podmínku písemného vyrozumění společníka, který porušuje povinnosti. Následující odstavec na tento navazuje a blíže specifikuje společníkovy povinnosti

(7) Za závažné porušení povinností společníka se pokládá neplnění úkolů společníka obsažených v bodu 1 v části V. této smlouvy a porušení zákazu konkurence podle článku 8 části V. této smlouvy spočívající v jeho jednání či pasivitě poškozující dobré jméno společnosti s tím, že chování společníka může vést ke vzniku škody nebo jí takovou škodu způsobit.

(Vymezení porušování povinností) Na základě předcházejícího odstavce zde dochází k podrobnější charakteristice společníkových povinností. Určení těchto povinností je vhodné ve společenské smlouvě zahrnout. Společníci tak mají možnost chránit existenci společnosti v případě neakceptovatelného chování jiného společníka. Díky výčtu je pak snazší na konkrétní přestupek upozornit. Zároveň toto ustanovení plní jakousi funkci preventivní, kdy společníci si jsou konkrétně vědomi, čeho se nemohou dopustit.

(8) Pokud společník způsobil svým jednáním, které jsou důvodem vyloučení ze společnosti, škodu, započítává se vzniklá a prokázaná škoda oproti vypořádacímu podílu, který by jinak tomuto společníkovi náležel. 25

(Způsob hrazení škody vzniklé porušením povinností společníka) Důvodem tohoto systému je vyšší jistota úhrady škody společníkem, který ji způsobil.

VII. Zrušení a likvidace společnosti 15

(1) Společnost může být zrušena z následujících důvodů: −

výpověď společníka podá nejpozději šest měsíců před uplynutím účetního období,

−

rozhodnutím soudu o zrušení společnosti na návrh společníka, jestliže jiný společník porušil závažným způsobem svoje povinnosti či není-li možné dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena,

−

smrtí společníka. Společnost se však nezrušuje v případě, že podíl společníka přejde na dědice a ti neodmítnou dědictví a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci

−

zánikem právnické osoby, která je společníkem. Společnost se však nezrušuje v případě, kdy přejde podíl na právního nástupce a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci,

−

pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí k postižení podílu společníka ve společnosti nebo vydáním exekučního příkazu postižení podílu společníka ve společnosti, a to po právní moci usnesení o nařízení exekuce,

−

zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků

−

jestliže společník přestane splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti podle živnostenského zákona a nastane u něj překážka provozování živnosti stanovená živnostenským zákonem.

(Případy zrušení společnosti) Zrušení společnosti může nastat také v tom případě, že ve společenské smlouvě je ujednáno, že společnost je zakládána na dobu určitou. Pak dochází 15

Zrušení veřejné obchodní společnosti předchází samotnému zániku. Bez zrušení k zániku dojít

nemůže. Vlastní zánik společnosti nastává až dnem výmazu z obchodního rejstříku. Výmaz z obchodního rejstříku má konstitutivní účinky, neboli dokud není výmaz proveden, právní subjektivita společnosti trvá.

26

ke zrušení společnosti uplynutím doby, na kterou byla společnost založena. Pokud ve společenské smlouvě není doba existence společnosti nijak vymezena, je společnost založena na dobu neurčitou. Stejně tak může být ve společenské smlouvě ujednán účel založení společnosti. Důvodem ke zrušení je pak dosažení účelu, pro který byla společnost založena. V takovémto případě je však zapotřebí, aby ve společenské smlouvě byl tento účel konkrétně vymezen. Společenská smlouva pak uvádí další případy, které vedou ke zrušení společnosti.

Společníci mohou trvání společnosti vázat nejen na určité časové období či účel, ale také na jiné důvod, které výslovně uvedou ve společenské smlouvě. Ujednání nesmí odporovat zákonu, dobrým mravům a ekvitě.

(2) Pokud se společníci dohodnou na dalším trvání společnosti a poté dojde ke zrušení konkurzu na majetek společníka z jiných důvodů, než pro splnění rozvrhového usnesení soudu, nebo pro nedostatek majetku, účast společníka ve společnosti se obnovuje. Pokud společnost vyplatila společníkovi jeho vypořádací podíl, musí jej společník do dvou měsíců od zrušení konkurzu společnosti vrátit.

(Pominutí důvodu vyloučení společníka) Společníci mají po zrušení společnosti možnost dohodnout se na tom, že společnost bude trvat i nadále bez společníka, u kterého vznikl důvod ke zrušení společnosti. Pomine-li důvod jeho předchozího vyloučení podle tohoto ustanovení, zůstává společníkem a je tedy povinen vrátit případně vyplacený vypořádací podíl, který by jinak znamenal bezdůvodné obohacení.

(4) V případě úmrtí společníka, přechází jeho obchodní podíl na dědice. Takovýto dědic je oprávněn vypovědět účast ve společnosti, i když je společnost založena na dobu určitou, a to ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jinak toto právo dědice zaniká. Výpovědní lhůta dědice podílu činí tři měsíce. Dědic, který podal výpověď, není povinen osobně se podílet na činnosti společnosti, ani kdyby společenská smlouva takovou povinnost stanovila. Jestliže dojde k vypovězení účasti dědice, vzniká nárok na vypořádací 27

podíl.

(Dědění podílu) Podle tohoto ustanovení má dědic možnost podílet se na chodu společnosti. Společenská smlouva však toto může upravit jinak. V mnoha případech je vhodnější omezit dědicům účast na společnosti. Vypořádací podíl vzniká tedy jen tehdy, když se nedědí podíl na společnosti, respektive tehdy, je-li dědicem vypovězen.

(5) Pokud společnost vstoupí do likvidace, musí o tom rozhodnout nadpoloviční většina společníků formou zápisu s úředně ověřenými podpisy. Společníci jmenují likvidátora, který přejímá působnost statutárních orgánů od tohoto jmenování.

(Likvidace) Likvidací společnosti se rozumí postup, jehož cílem je mimosoudní vypořádání majetkových a ostatních otázek se zrušením společnosti souvisejících. Likvidátorem podle § 71 odst. 1 obchodního zákoníku může být pouze fyzická osoba. Společenská smlouva pak může konkretizovat postup zvolení konkrétního likvidátora.

(6) Likvidátor činí jménem společnosti pouze takové právní úkony, které směřují k likvidaci společnosti. Úkony nad tento rámec jsou neplatné. Likvidátor může plnit pouze závazky společnosti, uplatňovat její pohledávky vůči dlužníkům a přijímat plnění ve prospěch společnosti, zastupovat společnost před soudy a jinými státními orgány. Likvidátor může pouze měnit, doplňovat, popřípadě rušit existující závazkové vztahy k datu likvidace. Jiné nové smlouvy může likvidátor uzavírat pouze v přímé souvislosti s dosud nevypořádanými smluvními případy.

(Rozsah práv likvidátora) Podle § 71 odst. 5 ObchZ je likvidátor orgánem společnosti a za výkon své působnosti odpovídá týmž způsobem jako členové statutárních orgánů. Je tedy třeba vymezení pravomocí likvidátora.

(7) Společnost může být zrušena bez likvidace nebo se může přeměnit v jinou formu společnosti. 28

(Zrušení a přeměna společnosti) Společnost může být zrušena bez likvidace. Jedná se o zrušení s právním nástupcem. Toto je druhý možný způsob zrušení společnosti po zrušení s likvidací. Pojmově se tu jedná o problematiku přeměn společnosti, což lze učinit dvěma způsoby – přeměna se zánikem společnosti (fúze (či sloučení nebo splynutí), rozdělení a převod na jiného společníka), což je upraveno následujícím ustanovením, a přeměna bez zániku společnosti (transformace – změna právní formy). Tato ustanovení dávají možnost v případě událostí znamenajících důvod ke zrušení společnosti ve společnosti pokračovat a umožňuje k tomuto různé varianty. Společenská smlouva může tuto možnost vyloučit.

(8) Společnost může být sloučena s jinou veřejnou obchodní společností nebo společnostmi, nebo může s veřejnými obchodními společnostmi splynout. Smlouva o fúzi, sloučení či splynutí musí být podepsána všemi společníky všech zúčastněných společností. Neplatnosti smlouvy o fúzi se mohou dovolávat pouze zúčastněné společnosti a jejich společníci. Návrh na zápis nástupnické společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni budoucí společníci.

Týká se výše popsaného rušení společnosti. Upravuje sloučení a splynutí a náležitosti spojené se společníky společnosti při uzavírání smlouvy.

VIII. Podpisy smluvních stran

V Praze dne.....

první společník

druhý společník

třetí společník

Vhodné je uvést celé jméno a příjmení (včetně případných titulů) na verzi k tisku a k tomu teprve připojit společníky vlastnoruční podpisy. K platnosti společenské smlouvy veřejné obchodní společnosti je zapotřebí úředního ověření podpisů. 29

2.5. Doporučení při sestavování společenské smlouvy

Společenská smlouva je významnou částí existence veřejné obchodní společnosti. Je tedy zapotřebí věnovat zvýšené pozornosti jejímu správnému naformulování. Stejně jako je každá veřejná obchodní společnost svým charakterem jiná a nejsou dvě naprosto autentické, bylo by nevhodné používat autentické společenské smlouvy než je přizpůsobit konkrétní společnosti. Charakter společnosti a její jistá specifika jsou jedním zdrojem informací pro tvorbu společenské smlouvy. Omezujícím zdrojem je pak platná právní úprava.

Při tvorbě společenské smlouvy pro veřejnou obchodní společnost mohou jako vzor posloužit některá příkladová vyhotovení publikovaná v odborných publikacích, kde bývají nejobecnější. Daleko příkladnější je nahlédnutí do platných smluv společností ze stejného oboru, kde ale není záruka kvality smlouvy. Je třeba pamatovat, že při používání jakýchkoli vzorů smluv jde pouze o takzvané vodítko, nikoli dogmatický návod jak takovou smlouvu napsat a vytvořit.

Kvalitně sestavená společenská smlouva napomáhá předejít případným potížím vzniklým s chodem veřejné obchodní společnosti. Není tedy od věci nechat její sestavení na odborníkovi (právníkovi).

Při samotném sestavování je vhodné vyhnout se zkratkám. To i takovým zkratkám, které se mohou zdát všeobecně známé. Případně je vhodné je alespoň nejprve uvést v celém znění a v závorce následně užívanou zkratku. Stejně tak je vhodné vyvarovat se užívání cizích slov. Smlouvu je třeba nezapomenout opatřit podpisem až na samotném konci textu. Není tedy vhodné pod podpisy umisťovat jakýkoli text. Ve smlouvě není třeba citovat znění paragrafů zákona. Systém obchodního práva způsobuje, že ustanovení platí automaticky. Smlouva tedy slouží k tomu, aby se společníci dohodli v rámci zákona odchylně či případně upřesnili a doplnili jednotlivá ustanovení. V textu smlouvy je dobré vyhnout se užívání dlouhých souvětí, které by mohly způsobit nepřehlednost a nejasnost. 30

Závěr Veřejná obchodní společnost, stejně jako ostatní formy podnikání, je v řadě záležitostí dosti specifická. Při volbě právní formy podnikání se zohledňují různá hlediska podle kterých se budoucí společníci rozhodují. Nejčastěji se formy podnikání porovnávají co do ručení společníků, podílení se na zisku a osobní účasti. Vzhledem k tomu, že veřejná obchodní společnost svoji charakteristikou má v těchto otázkách vlastní specifika a individuální vlastnosti, odráží se to i na obsahu společenské smlouvy.

Společenská smlouva hraje ve veřejné obchodní společnosti nezastupitelnou roli. Sama o sobě je nutná již při zakládání společnosti. Díky svému obsahu se pak uplatňuje i v průběhu života společnosti. Díky této charakteristice lze označit společenskou smlouvu za nejdůležitější dokument ve veřejné obchodní společnosti.

Tato práce se tedy zabývá stručně problematikou veřejné obchodní společnosti jako takové a následně ve své hlavní části společenskou smlouvou. Navrhovaná společenská smlouva je smlouva vzorová, která svou hodnotu získává díky vysvětlení či rozšíření u jednotlivých ustanovení. Každá veřejná obchodní společnost je unikátní a tak i společenské smlouvy se musí lišit. Jen tak, že společenská smlouva bude společnosti takzvaně ušita na míru, může zcela splňovat svoji funkci. Díky svému praktickému charakteru by tato práce měla pomoci při sestavování takovéto smlouvy.

31

Resumé The general partnership is one of the possible forms of enterprise. The partnership agreement is necessary to foundation the general partnership. The general partnership is the most important document in the life of the general partnership. The partnership agreement consists of compulsory and facultative proprieties. The compulsory proprieties are due to valid legal enacment. The partnership agreement can´t come to being without them. The facultative proprieties make for partners to mediate everything necessary. There are the individual specifications of the particular general partneships.

This dissertation deals with characterization of the general partnership. The body of this dissertation is about the proposal partnership agreement with commentary. The commnetary of the particular establishments has to make for explanation and expansion of dilemma that it deals with. It is designed to comply well with wants of partners of the general partnership. It involves compulsory and facultative proprieties.

Every general partneship is special. It is clear that every partnership agreement will have its own partnership agreement. It is the means how it can subserve absolutely its function in society. If the partneship agreement is written out well a lot of possible future problems need not come into being. In fine of this dissertation is given a notice what to do to avoid problems in making the partnership agreement. First and last the dissertation should make for all people who think of the general partnership like a legal form of enterprise, in first place in making their own general partnership.

32

Použitá literatura −

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

−

Pelikánová, I. Srovnávací právo obchodní – veřejná obchodní společnost, Praha: Orac, 2002, (282 str.) ISBN 80-86199-49-5

−

Pokorná, J. K některým otázkám obchodních společností, Brno: Masarykova univerzita v Brně – právnická fakulta, 1991, (99 str.) ISBN 80-210-0344-8

−

Pohl, T. Vzory smluv, 4. vydání. Praha: Sagit, 2007, (327 str.) ISBN 978-80-7208-622-1

−

Eliáš, K. Obchodní společnosti, Praha: C. H. Beck, 1994 (340 str.) ISBN 80-7049-090-X

−

Dvořák, T. Veřejná obchodní společnost, Praha: ASPI Publishing, 2003, (344 str.) ISBN 80-86395-61-8

−

Pelikánová, I. a kol., Obchodní právo 2, Praha: ASPI, 2006, (548 str.) ISBN 80-7357-149-8

33