Návrh optimálního zájezdu pro in-line bruslaře
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis
Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří mi věnovali čas, vedoucí práce Mgr. Pavle Erbenové a svým blízkým za podporu po celou dobu studia.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Návrh optimálního programu pro in-line bruslaře Bakalářská práce
Autor: Tereza Vížďová Vedoucí práce: Mgr. Pavla Erbenová Jihlava 2012
Copyright © 2012 Tereza Vížďová
Abstrakt VÍŽĎOVÁ Tereza: Návrh optimálního programu pro in-line bruslaře. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Pavla Erbenová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Práce je zaměřena na sestavení optimálního zájezdu pro in-line bruslaře podle požadavků samotných bruslařů a následnou zpětnou vazbu. Charakterizuje in-line bruslení a pojmy cestovního ruchu. Na základě dotazníkového šetření stanoví optimální zájezd. Následně zjistí a srovná názory cílové skupiny a cestovních kanceláří na vypracovaný zájezd. Klíčová slova: In-line brusle, zájezd, cestovní kancelář, cílová skupina.
Abstract VÍŽĎOVÁ Tereza: An optimal tour for in-line skaters. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. The thesis supervisor Mgr. Pavla Erbenová. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2012. This thesis is focused on an optimal tour for in-line skaters as requires followed by feedback. It characterized inline skating and concepts of tourism. Based on a questionnaire survey provides an optimal tour. Then will find and compare the views of target market and travel agencies. Key words: In-line skates, tour, travel agency, target market.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 9 1
2
3
Charakteristika a rozdělení in-line bruslí .......................................................................... 10 1. 1
Od historie po současnost .......................................................................................... 10
1. 2
Části bruslí ................................................................................................................. 10
1. 3
Typy bruslí ................................................................................................................. 12
Disciplíny in-line bruslení................................................................................................. 14 2. 1
Slalom ........................................................................................................................ 14
2. 2
Rychlostní bruslení .................................................................................................... 14
2. 3
Ostatní využití............................................................................................................ 15
Vybavení ........................................................................................................................... 16 3. 1
Ochrana ...................................................................................................................... 16
3. 2
Ostatní doplňky.......................................................................................................... 16
4
Údržba bruslí ..................................................................................................................... 17
5
Bezpečnost ........................................................................................................................ 19
6
5. 1
Dopravní předpisy ..................................................................................................... 19
5. 2
Zdraví a riziko ........................................................................................................... 20
Vymezení pojmů oblasti cestovního ruchu ....................................................................... 21 6. 1
Cestovní ruch ............................................................................................................. 21
6. 2
Turismus a mezinárodní turismus.............................................................................. 21
6. 3
Cestovní kancelář a cestovní agentura ....................................................................... 21
6. 4
Materiálně – technická základna cestovního ruchu ................................................... 22
6. 5
Tvorba zájezdu .......................................................................................................... 22
6. 6
Bruslařská turistika .................................................................................................... 25
7
Turismus v Rakousku ....................................................................................................... 26
8
Metodika práce.................................................................................................................. 27
Praktická část .................................................................................................................... 28
9
9. 1
Výsledky dotazníkového šetření ................................................................................ 28
9. 2
Tvorba zájezdu .......................................................................................................... 36
9. 3
Hodnocení zájezdu cestovními kancelářemi a cílovou skupinou .............................. 48
10
Diskuze .......................................................................................................................... 56
11
Závěr.............................................................................................................................. 58
Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................... 59 Seznam grafů ............................................................................................................................ 62 Seznam obrázků ....................................................................................................................... 63 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 64 Seznam příloh ........................................................................................................................... 65 Přílohy ...................................................................................................................................... 66
Úvod Jako téma pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala Návrh optimálního programu pro in-line bruslaře. Důvodů bylo hned několik. Kolečkové brusle jsou dlouho mým koníčkem. Zajímal mě aktuální stav poptávky po zájezdech na in-line bruslích a požadavky bruslařů, kteří by na takový zájezd jeli. Základní cíle bakalářské práce jsou charakteristika in-line bruslí a základních pojmů oblasti cestovního ruchu. In-line bruslení se za posledních pár let stalo celosvětově oblíbeným sportem, v některých zemích i každodenní dopravou. Pro jejich užívání je nutné ovládat víc než jen svaly. Proto se práce nezabývá jen charakteristikou a disciplínami, ale také údržbou, dopravními a bezpečnostními předpisy. Pojmy cestovního ruchu jsou stručně vymezeny k dostačujícímu pochopení problematiky bakalářské práce. V souvislosti s hlavním tématem práce jsou v teoretické části uvedeny i některé postupy tvorby zájezdu. Další cíl je provedení šetření k dalšímu postupu, následná tvorba zájezdu a zjištění zpětné vazby.
9
1 Charakteristika a rozdělení in-line bruslí 1. 1 Od historie po současnost První doložené pokusy o bruslení na ledě proběhly už v desátém století na sanicích z kostí. Poté až v 17. století přišel Belgičan Joseph Merlin s nápadem namontovat dřevěná kolečka na brusle na led. Vzhledem k tomu, že se na nich nedalo zatáčet ani zastavit, velký úspěch neměly. O 200 let poté sestrojil Londýňan Robert John Tyers první prototyp jednořadových bruslí, kdy namontoval pět koleček za sebou na bruslařskou botu. Tento vynález dostal dokonce i jméno „Rolito“, ale i přesto se úspěchu nedočkal. Koncem 19. století se dostaly na trh první kolečkové brusle s dvakrát dvěma kolečky, jen v Holandsku byl vylepšen a přejmenován Tyersův vynález na skeeler. V roce 1972 jako první přihlásil patent na „dvoukolečkové jednoliniové brusle“ Němec Friedrich Mayer. K jeho smůle bylo příliš brzy, nikdo z výrobců se o jeho vynález tehdy nezajímal. Na čas zapomenutý holandský vynález oprášil až Scott Olsen, v roce 1980. Svůj podnik pokřtil na Rollerblade – značku, která je hojně prodávaná dodnes.[1] Na počátku 20. století se začaly zakládat první spolky. Vznikaly i nové sportovní disciplíny. Dnes se konají národní i mezinárodní soutěže ve více než tuctu bruslařských disciplín. Rychlý rozvoj tohoto sportu už není k udržení a v současné době si klade za cíl stát se jednou z olympijských disciplín.[4]
1. 2 Části bruslí Rámy Rám tvoří základ brusle, je to ta část přimontovaná na podrážce. Umožňuje uchycení koleček a brzdy. Může být pevně přimontovaný k botě, u bruslí vyšší kategorie se dá rám odšroubovat a vyměnit. Vyrábí se z plastu, nebo různých kovů. Závodní rámy se vyrábějí například z hořčíku, jsou tím kvalitnější a pohybují se ve vyšší cenové kategorii. U kvalitnějších bruslí by mělo být na rámu uvedeno, pro jakou maximální velikost koleček je vyroben. Plastové rámy se mohou časem deformovat, nedoporučují se proto bruslařům s vyšší hmotností.[3]
10
Bota Ve většině našich prodejen se prodávají komplety rámu, boty, brzdy a koleček. Existují však i odnímatelné boty. Vlastní bota je tvořena skořepinou, vyráběnou většinou z plastu.[3] Samozřejmostí by mělo být zajištění pevné opory kotníku, nízká hmotnost a několik větracích otvorů. Ideální zapínání je šněrování, alespoň na přední části boty, a jen jedna horní přezka. U většiny bruslařů jsou přezky oblíbenější, protože se jednodušeji a rychleji zapínají, ale šněrování
je
váhově
lehčí
a
v případě
opravy
se
lépe
Bota by měla pevně držet po zašněrování i bez zapnutí horní přezky.
shání
než
přezky.
[4]
Kolečka Nabídka koleček je velmi pestrá, obecně se liší průměrem a tvrdostí. Průměr je udáván v milimetrech, velikost je většinou na každém kolečku uvedena. Obecně platí, že čím menší je průměr kolečka, tím pomalejší bude pohyb.[3] Tvrdost bývá udávána symbolem, obsahujícím číslo a písmeno, například 82A. Tvrdší kolečka se méně opotřebovávají, méně tlumí otřesy a mají menší přilnavost, jsou tedy rychlejší a vhodná pro závodní bruslení, bruslení na U-rampě a pro bruslaře s vyšší hmotností. Měkčí kolečka jsou přizpůsobena drsnějším povrchům, lépe totiž tlumí vibrace. Jejich nevýhodou je podstatně rychlejší opotřebení.[3] Pro rekreační jízdu jsou doporučována kolečka tvrdosti od 78A do 82A, pro výkonnostní bruslení od 82A do 86A. Pro agresivní bruslení přes překážky je vhodná velikost od 44 do 50 mm a tvrdost 96 až 100A. Pro jízdu na U-rampě 55-62 mm s tvrdost 88 až 95A.[3] Ložiska Do jádra každého kolečka jsou zasunuty dvě ložiska. Čím jsou ložiska kvalitnější, tím menší je odpor při otáčkách a tím menší energii bruslař vydá. Ložiska jsou většinou označena hodnotou ABEC-1 až ABEC-9. Zkratka znamená Annular Bearing Engineer Comitee a je to americký standard pro označení tolerance uvnitř ložiska za souvislého chodu. S kvalitou ložisek to ale nemá nic společného. Zpravidla platí, že pokud je na bruslích nebo krabici uvedena přímo značka výrobce, jistota kvalitních ložisek je zaručena.[3]
11
Brzda Zpravidla je konec rámu opatřen gumovým kolíkem, který při nadzvednutí přední části brusle, začne třít o zem a tím brzdit.[1] Tím se ale opotřebovává, je tedy dobré si zjistit, kde se dá koupit náhradní, nebo si ho koupit rovnou k bruslím.[3] Brzdění bez kolíku, který se dá lehce odmontovat, vyžaduje hodně tréninku a nedoporučuje se. Výjimkou je ježdění na U-rampě, kde by brzda mohla nebezpečně zavazet.[4] Každá větší firma nabízí a také si nechává patentovat svůj brzdný systém. Firmy Rollerblade a Bauer mají brzdný pákový systém. Brzdná guma se působením brzdné páky, umístěné na vnější části boty, při předsunutí brusle automaticky stačí směrem dolů. Ultra Wheel mají místo kolíku gumový váleček, který je spojený s pružinkou. Roces přišli s dvěma brzdnými čelistmi mezi posledními dvěma kolečky. Ty se aktivizují tlakem paty a působí tak na kolečka.[1] Klec Klec udržuje kuličky na svém místě. Nejstabilnější jsou ocelové, mají také nejmenší tření. Cenově výhodnější jsou mosazné klece, snadněji se však deformují a mají vyšší tření. Cenově nejlevnější jsou plastové klece, ty se však nejsnadněji deformují. Nejvýhodnější a zároveň nejdražší klece jsou z polyamidu, kterým se po deformaci jejich původní tvar vrátí.[7] Utěsnění Většina ložisek je chráněna dvěma postranními krycími kotouči z umělé hmoty, plechu nebo oceli. Tyto kroužky chrání ložiska před nečistotami a vlhkostí. Na trhu jsou i novější, labyrintové krycí kroužky, které velmi dobře zabraňují průniku nečistot.[7]
1. 3 Typy bruslí Rekreační (fitness) brusle Brusle pro rekreační nebo kondiční jízdu s vyšší pohodlnou botou nad kotníkem a mnoha otvory. Oblasti kotníku, paty, boků a spodní části chodidla jsou vyztuženy lehkými pevnými materiály. Rám, upevňující čtyři kolečka, je nejčastěji vyroben z plastu nebo ze slitiny hliníku. Zavazování je většinou kombinace tkaniček a přezky.[3] Na pravé brusli je vždy 12
brzdička, kolečka jsou větší a měkčí.[7] Jde o nejčastěji kupované brusle. Jsou rozlišovány na dámské a pánské vzhledem k rozdílné anatomii ženské a mužské nohy.[3] Maratonské brusle Jde o vyšší model rekreačních bruslí pro svižnější jízdu s nižší botou, delším rámem a větším průměrem koleček.[3] Rychlostní brusle Brusle pro závodní jízdu s velmi lehkou a prodyšnou botičkou s minimálním polstrováním, čímž je pohodlí boty velmi sníženo. Botičky jsou nízké a ukončené pod kotníkem, ale používají se i kotníkové s přezkou. Rám je vždy z hliníkových slitin a je dost dlouhý, jsou v něm umístěna čtyři velká kolečka nebo pět menších. Ovládání těchto bruslí vyžaduje dlouhou praxi a velkou roli zde hraje údržba, hlavně ložisek.[4] Brusle na agresivní jízdu (Aggresive) Velmi robustní brusle pro jízdu přes překážky, skluzy po zábradlí, nebo jízdu na U-rampě. Rám je zesílený, snížený, často doplněn kovovou destičkou pro skluzy na rampách. Pevný plastový skelet zpevňuje oblast kotníku a omezuje pohyb v něm.[7] Kolečka jsou malá a velmi tvrdá. Brusle jsou velmi stabilní a pevné. Dobře se ovládají při změnách směru, ale nejsou určené pro delší trasy.[3] Freestyle brusle Kombinace fitness a aggressive bruslí pro volný pohyb, převážně po městě. Využívají se také při speciálních sportovních disciplínách, například u slalomu nebo tance. Jedná se o pohodlnou vyšší botu, která je dostatečně pevná a má kratší rám.[3] Brusle na in-line hokej Velmi podobné bruslím na lední hokej. Většinou vyrobeny z kůže, koženky nebo nylonu a zkonstruovány tak, aby vydržely prudké nárazy a náhlé změny pohybu.[3] Rám je pevný, ale lehký, drží čtyři menší a tvrdší kolečka.[7] Terénní brusle (Off-road) Tvoří je pevná bota a masivní velký rám, držící dvě, maximálně tři větší kolečka. Díky této konstrukci jsou schopné překonávat nerovnosti v terénu, například i lesní cesty.[7] 13
2 Disciplíny in-line bruslení 2. 1 Slalom Freestyle slalom a Speed slalom jsou dvě z několika disciplín slalomu. Na ploše pro závody je většinou umístěna tréninková plocha, uprostřed je místo pro porotu a před ním je závodní plocha. Na ploše jsou tři řady kuželů. Řady jsou různé dlouhé, kuželů je různé množství. Obrázky závodních ploch na Freestyle slalom a Speed slalom jsou přiloženy v příloze č. 1 a 2. Každá jízda je hodnocena z několika hledisek. Zatímco u Freestyle slalomu se hodnotí obtížnost triků, kreativita a sražení co nejmenšího počtu kuželů, u Speed slalomu jezdí vždy dva závodníci v souběžných řadách kuželů a hodnotí se hlavně rychlost a sražení co nejmenšího počtu kuželů.[14] Ve slalomu je možné jezdit mnoha technikami. Zde je jich několik uvedeno: Parallel – základní průjezd slalomem, jako na lyžích Monoline – brusle za sebou, špička zadní brusle je hned za patou přední One-foot – jízda na jedné noze, s volnou nohou je možné dělat různé varianty cviků, například jí použít jako kormidlo, držet jí za tělem, apod. Criss-cross – pohyb nohou připomíná nůžky a brusle míjejí značky střídavě vnějšími a vnitřními hranami.[7]
2. 2 Rychlostní bruslení[4] Speed – dnes je standardem dvousetmetrový ovál při šířce 4 metry, nebo silnice. Sprint – závod o maximální délce 500 metrů, špičkoví atleti dosahují rychlosti přes 50km/h. Maraton – překonávání 42,2 kilometrů trasy, mnoha bruslařům jde jen o dosažení cíle, vrcholoví bruslaři však se svou průměrnou rychlostí 40 km/h tuto vzdálenost urazí přibližně za hodinku. 24 hodin – neúnavné družstvo tří atletů si mezi sebou rozdělí časové úseky, zatímco jeden
bruslař
překonává
několikakilometrovou
trasu,
ostatní
odpočívají.
Každé družstvo si samo zvolí dobu zatížení. 14
Short track – na předem určené dráze proti sobě startují dvě družstva a cílem je dohonit družstvo soupeře. Sjezd – těžkoodění bruslaři se při sjezdovém lyžování v létě řítí do údolí až stokilometrovou rychlostí. Podobným příkladem je inline beton, kdy se bruslaři jako motorkáři řítí dolů po v létě nepoužívaných bobových drahách. Běh na dlouhé tratě – běžkaři takto trénují v létě na zimu, nejlépe do kopce, protože brusle po betonu kloužou rychleji než běžky po sněhu. Vlečné lano – bruslaři, kteří se nechají táhnout na laně, dosahují rychlosti až 300km/h. Stíhací závod – na krátkém oválu mají bruslaři odstup 3 – 6 metrů od bruslaře před sebou, po startovacím výstřelu vyjedou všichni najednou a každý se snaží dohonit soupeře před sebou. Štafeta – kolík musí být několikrát přepraven přes určitou vzdálenost. Agresivní ježdění – klouzání po schodech (grinding) a zábradlích, přeskakování překážek, ježdění na U-rampě. Do této kategorie patří asi 15 % všech bruslařů, pro veřejnost velmi zajímavých jak nebezpečím, které podstupují, tak i elegancí pohybů a nekonečnou kreativitou.
2. 3 Ostatní využití[4] Kromě výše uvedených disciplín je možné kolečkové brusle využít i k dalším sportovním disciplínám, jako je například hokej, fotbal, frisbee nebo basketbal.
15
3 Vybavení 3. 1 Ochrana[4] Přilba Vzhledem k relativně vysoké pravděpodobnosti pádu je helma často doporučovaná. Ve srovnání s jízdou na kole je pravděpodobnost pádu vyšší právě na bruslích, přitom brzdná dráha je mnohem delší, proto je přilba v každé odborné publikaci uvedena jako nutnost. Může být používána klidně i cyklistická, důležité je, aby dobře seděla a nepadala na zátylek, ani do čela. Chrániče Nejčastější pády na bruslích vedou na kolena a ruce (zápěstí). Doporučují se kupovat přímo sady chráničů na brusle i s chrániči loktů. Chrániče musí být dobře připevněné a zároveň nesmí řezat při ohnutí ruky či nohy, musí mít vhodnou velikost a zapínání. U některých firem je možné zakoupit si elasťáky se skrytými polštářky na hýždích a bocích.
3. 2 Ostatní doplňky Při cestování na bruslích je velmi praktický speciální in-line batoh s klasickým úložným prostorem a vnějšími úchyty na přichycení in-line bruslí. Při ježdění na cestách s větším počtem chodců může přijít vhod klasický cyklistický zvonek se speciálním úchytem na prst.[4] Jeden z novějších trendů na trhu jsou kolečkové brusle, které se dají nasadit na boty. Oproti běžným bruslím mají obrovskou výhodu v tom, že se dají lehce odmontovat a dále pokračovat zase v botách, perfektně se hodí například do města. Ovšem hmotnost je stejná jako u běžných kolečkových bruslí. Nejsou také doporučovány na dlouhé tratě. Lídr na trhu se jmenuje Mojo.[1] Dále jsou to například brusle s vyměnitelnými komponenty, kde se dají nože vyměnit za kolečka a naopak.[1]
16
4 Údržba bruslí Obměna koleček Časté otáčení a obměna koleček podstatně zvyšuje životnost bruslí. Při bruslení se totiž kolečka opotřebovávají a tím se zmenšuje průměr, sjíždějí se k jedné straně a vytváří se místo zaoblení tvar V. Opotřebení koleček závisí na povrchu, na kterém se jezdí, na stylu jízdy a na hmotnosti bruslaře. Je nestejnoměrné, přední a zadní kolečka se sjíždějí více než střední, proto je potřeba pravidelně měnit jejich pořadí, jinak se sjedou natolik, že budou nepoužitelná. Při základní záměně se postupuje tak, že se první kolečko přemontuje na pozici třetího kolečka druhé brusle a naopak. Druhé kolečko se přemontuje na pozici čtvrtého kolečka druhé brusle a naopak. Kolečka se prohazují mezi bruslemi navzájem proto, že kolečka na brusli dominantní nohy (většinou pravé) se sjíždějí více než na druhé straně. Důležité také je otočit kolečko tak, aby se vnitřní strana kolečka stala stranou vnější a naopak. Popis výměny koleček může být trochu nesrozumitelný, proto je obrázek postupu přiložen v příloze č. 3.[3] Pro uvolnění koleček je potřeba klíč, u většiny modelů je součástí dodávky bruslí a jedná se o klasický imbusový klíč. Zvýšená pozornost je doporučovaná i u utahování koleček, musí být utaženy pevně ale ne moc silně, aby se nestrhl závit šroubu a aby šla kolečka v budoucnu zase povolit. Taky je důležité, především po výměně koleček, pravidelně kontrolovat dotažení šroubů. Při výměně koleček je vhodné očistit také rám brusle lehce vlhkým hadříkem a hned vytřít do sucha, například ubrouskem.[3] Čištění ložisek Nejjednodušší údržba ložisek spočívá v otření vnějších stěn při manipulaci s kolečky. Boční stěny se zakápnou jemným speciálním olejem, ten po chvilce zateče dovnitř a pak se ložisko otře. Ideální je ložisko rozebrat do poslední součástky, některé brusle to ale nedovolují, hlavně u těch levných nejde vyjmout ani těsnící kroužky, čímž je znemožněno jakékoliv čistění. Otírání takového ložiska zvenku jen tlačí nečistoty dovnitř ložiska. Navíc je tento postup časově náročný a vyžaduje praxi. Při demontáži se vysunou ložiska z kolečka speciálním klíčem nebo imbusem. Ložiska se pak otevřou tak, aby šly dokonale vyčistit. Poté se opatrně sundá kryt, a to pomocí jehly nebo malého šroubováku. Takto otevřená ložiska se
17
dají kompletně vyčistit speciálním čisticím prostředkem, benzínem, nebo petrolejem. Následně se všechny části nechají vysušit a nanese se na ně speciální mazací tuk.[7] Výměna brzdy Pokud je brzda natolik sjetá, že se s ní nedá účinně brzdit, je třeba vyměnit brzdový špalík. Na některých z nich bývá ryska, podle které se dá lehce určit čas na výměnu.[7] Chrániče Chrániče je doporučeno nechat po použití vyschnout na dobře větratelném místě a vyhnout se tak vzniku plísní.[7]
18
5 Bezpečnost 5. 1 Dopravní předpisy Česká Republika Podle zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, je bruslař účastníkem silničního provozu a patří mezi chodce, platí tedy, že musí užívat stezky nebo chodníky, nesmí ohrozit chodce a jedná-li se o stezku oddělenou pro chodce a cyklisty, je povinen využít pruh pro chodce. Stejně tak se může pohybovat po cyklostezce, ale nesmí nikde nikoho ohrozit. Tam, kde není chodník, se bruslí po levé krajnici nebo co nejblíže levému okraji vozovky. Za snížené viditelnosti mohou bruslaři jet pouze za sebou, jinak maximálně dva vedle sebe. Do prostředků městské hromadné dopravy je vstup na bruslích zakázán, také se většinou nesmí bruslit na veřejných parkovištích, u velkých obchodních center jsou parkoviště většinou soukromá a je nutné řídit se tu předpisy majitele.[3] Vymezení bruslaře v českých zákonech je dosti nejednoznačné a moc práv nemá. Musí se chovat jako chodec, někdy i jako cyklista, hlavně nesmí nikoho ohrozit, nebo narušit plynulost silničního provozu.[3] Vzhledem k cílové destinaci zájezdu, který je sestaven níže, je zde uvedeno několik základních informací také o dopravních předpisech v Rakousku. Rakousko Ježdění na bruslích v Rakousku je povoleno na chodníku nebo na cyklostezce. Přilba je doporučovaná, ale zákonem stanovená povinnost nosit ji není.[20] Na silnici je v Rakousku vjezd bruslařům zakázán. Bruslení mimo město je povoleno jen na trasách, označených modrou značkou „stezka pro chodce“ nebo „stezka pro cyklisty“. Obě tyto značky jsou přiloženy v příloze č. 4 a 5. Srovnáním předpisů v Rakousku a v České republice si lze povšimnout, že české právo je k bruslařům vstřícnější než v Rakousku. Ovšem při srovnání kvality a množství rakouských a českých cyklostezek je jasné, že i přesto mají rakouští bruslaři větší možnost pohybu.[18]
19
5. 2 Zdraví a riziko Kromě svalové zátěže se při bruslení zvyšuje kapacita plic, zlepšuje se funkce oběhového systému, urychluje se látková výměna a posiluje obranyschopnost. Z hlediska získání kondice je bruslení srovnáváno s během a cyklistikou. Výhoda bruslení oproti běhu je v menší zátěži na klouby, oproti cyklistice v efektivní zátěži konkrétních svalů a tím rychlejšímu snížení tělesného tuku a zároveň zpevnění svalové hmoty.[3] Nejvíce namáhané svaly při bruslení jsou sval trapézový, vzpřimovač páteře, abduktory, dvojhlavý sval lýtkový, šikmý sval lýtkový, sval deltový, čtyřhlavý sval stehenní a přední sval holenní.[4] Proti pozitivním účinkům bruslení stojí přetížení páteře, způsobené specifickým zatížením. Způsob držení těla při bruslení vystavuje páteř tlakovému a ohybovému napětí. K problémům vede forma předklonu při bruslení na delších tratích, dlouhotrvající nevhodné držení těla s kulatými zády (úplná kyfóza) způsobuje zvýšený tlak na obratle, hlavně u agresivního ježdění. U těchto bruslařů dochází v extrémních případech k velkým problémům s plotýnkami. Při vážnějších problémech se zády je samozřejmá návštěva lékaře, dá se jim ale předejít. Když už problémy začnou, dá se zmírnit, nebo úplně eliminovat bolest, případně její následky. Při bolestech v páteři by se rozhodně nemělo vysazovat tréning, pohyb pomáhá. Stačí jen ubrat na intenzitě, bruslit vzpřímeně s rovnými zády, vyvarovat se skokům, využívat měkčí kolečka, která lépe tlumí nerovnosti povrchu, nezanedbávat protažení před jízdou a také posilovat zádové a břišní svalstvo. Velmi důležité je také přizpůsobit oblečení aktuálnímu počasí a v každém případě vždy chránit záda.[4]
20
6 Vymezení pojmů oblasti cestovního ruchu 6. 1 Cestovní ruch Podle WTO znamená pojem cestovní ruch „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“.[8, str. 9]
6. 2 Turismus a mezinárodní turismus[6] Vymezení turismu je mnoho a velmi se podobá vymezení pojmu cestovní ruch. Jako mezinárodní turismus se označuje účast na turismu, kdy dochází k překročení hranice národního státu. Představuje nejširší pojem z hlediska územní realizace. Návštěvník v mezinárodním turismu je osoba cestující do země, v níž nemá trvalé bydliště na dobu kratší, než jeden rok.
6. 3 Cestovní kancelář a cestovní agentura „Cestovní kancelář může na základě koncese nabízet a prodávat zájezdy, přičemž cestovní smlouva je uzavřena jejím jménem.“[8, str. 42] Dále může nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu, nebo jejich kombinaci, zprostředkovávat prodej zájezdů, jednotlivých služeb
cestovního
ruchu,
nebo
jejich
kombinaci
pro
jiné
cestovní
kanceláře
nebo cestovní agentury nebo jednotlivé osoby a prodávat zboží, které souvisí s cestovním ruchem (např. mapy, vstupenky, apod.).[8] Cestovní agentura může dělat zprostředkovatele prodeje zájezdu pro jinou cestovní kancelář na základě vázané živnosti, to znamená, že cestovní smlouva musí být uzavřena vždy mezi klientem a cestovní kanceláří.[8]
21
6. 4 Materiálně – technická základna cestovního ruchu[8] Materiálně technická základna cestovního ruchu umožňuje realizaci služeb cestovního ruchu. Jedná se o dopravu, stravovací a ubytovací služby, služby cestovních kanceláří a agentur, sportovně rekreační služby a doplňkové služby.
6. 5 Tvorba zájezdu Zájezd je definován jako kombinace minimálně dvou služeb cestovního ruchu, například dopravy a ubytování.[8] Důležitým východiskem pro tvorbu zájezdu je podnikatelský záměr cestovní kanceláře a možnost zabezpečení služeb v místě konání zájezdu. Faktorů může být samozřejmě více. Velmi zásadní je také výsledek průzkumu trhu.[5] Jedna ze základních metod výzkumu je technika sběru dat. Jedná se o dotazování, pozorování a experiment. Podstatou dotazovacích technik je pokládání otázek respondentům za účelem získání podstatných údajů. Možností dotazování je několik, je to elektronické, telefonické, osobní, nebo písemné. V této práci je použito elektronické a osobní dotazování. Nástrojem elektronického dotazování je dotazník. Pro úspěšnou návratnost je nutné seznámit se s postupy pro tvorbu dotazníku a určit cílovou skupinu respondentů, které se budeme ptát. Dále je nutné podle cíle výzkumu určit na co se budeme ptát a způsob otázek, které budeme pokládat (otevřené nebo uzavřené).[9]
Tvorba zájezdu má následující postup: Zpracování trasy zájezdu Zpracováním
trasy
rozumíme
vytyčení
úseků
cesty,
na
nichž
se přeprava účastníků uskutečňuje. Podstatnými náležitostmi jsou určení výchozího a cílového místa, možnosti využití dopravních prostředků a potřebného času. Dále to je charakteristika trasy a informace o materiálně – technických předpokladech (možnosti ubytování, stravování, vybavenosti, apod.). V případě zahraničního cestovního ruchu jsou také důležité informace o navštívené zemi.[5]
22
Sestavení programu zájezdu Program a časový rozvrh zájezdu se sestavuje v návaznosti na vypracovanou trasu. Program je určen podle tematického zaměření standartního zájezdu nebo podle požadavků objednavatele forfaitového zájezdu (zájezd připravený na objednávku zákazníka).[5] Zabezpečení služeb Cestovní kancelář zabezpečuje služby pro své zákazníky s dodavateli a zprostředkovateli služeb v místě konání zájezdu v souladu s vypracovaným programem a trasou.[5] Cena produktu Cestovní kanceláře využívají kalkulační způsob stanovení cen, při kterém zjistí nejmenší možnou cenu, se kterou je možno podnikat bez ztráty. Obvykle je využívána dvoustupňová kalkulace – předběžná a výsledná. Konečná cena zájezdu se zaokrouhluje na celé koruny.[5] Nabídka produktu Nositelem nabídky zájezdů je jejich propagace vhodně zvolenými informačními prostředky. Těmi jsou například katalog, prospekt, plakát, výkladní skříň, apod.[5] Prodej produktu Prosperita cestovní kanceláře je závislá hlavně na kvalitě produktu, musí tedy napřed zajistit jeho prodej. S prodejem velmi úzce souvisí marketingový mix.[5]
Marketingový mix cestovního ruchu: Product – produkt Produkt je většinou soubor neboli balík služeb, určen pro uspokojení potřeb zákazníka. Jedná se o služby základní a doplňkové. Služby základní jsou ubytování, stravování a doprava. Služby doplňkové jsou například směnárenské služby.[8] Price – cena Cena vystupuje jako reprezentant celého balíku služeb. Je významným prvkem konkurenčního boje, proto existuje několik cenových strategií. Je to například diferenciace cen podle místa, času nebo věkové kategorie klientů. Dále se cenové strategie řídí podle fáze, ve které se právě produkt nachází. To znamená, 23
že při zavádění produktu jsou jiné ceny než při nasycení trhu. Také mohou být využívány různé typy slev, apod.[8] Place – distribuce Distribuce je uskutečňována přímo nebo zprostředkovaně. Přímá distribuce vede od podniku cestovního ruchu k zákazníkovi, zprostředkovaná distribuce vede přes jednoho nebo více prostředníků.[8] Díky rozmachu internetu se nabídka dostává přímo do domácnosti či na pracoviště potencionálního klienta. Internet zrychluje komunikaci a umožňuje přístup k informacím, proto by na něj měl být každý podnik cestovního ruchu připojen. V opačném případě může být konkurenceschopnost podniku velmi ohrožena.[8] Promotion – marketingová komunikace Cílem marketingové komunikace je určitým způsobem oslovit tak, aby byl ze strany potencionálních zákazníků vzbuzen zájem o produkt cestovního ruchu. Marketingová komunikace má seznámit spotřebitele s produktem, upoutat a stimulovat ho ke koupi.[8] Základním prvkem je reklama a propagace. Propagační materiály musí být kvalitně zpracované a také vhodně a dostatečně distribuované. Může se jednat například o katalogy, letáky, pohlednice, prospekty, apod. Jako nezbytný propagační prostředek byl již uveden internet. Do popředí se také dostává nástroj Public Relations, jehož hlavním cílem je vytvoření kladného vnímání firmy ve společnosti.[8] Tento základní mix bývá často mnohými autory doplňován o další proměnné P, zatím ovšem mezi nimi nedošlo ke shodě. Jsou to například: Packaging – balíčky služeb Balíčky služeb představují směs několika služeb ve výhodné, přitažlivé nabídce pro zákazníka. Nákup takového balíku služeb je pro klienta finančně výhodnější, než kdyby kupoval jednotlivé služby samostatně.[8]
24
People – lidé Úspěch firmy záleží také na vhodném výběru lidí, jak zaměstnanců, tak zákazníků. Nevhodný zákazník, vyvolávající konflikty, může odradit stávající klientelu.[8] Partnership – partnerství Partnerství postihuje spolupráci všech zúčastněných subjektů cestovního ruchu, například dopravců, hotelů, pořadatelů kulturních akcí, apod.[8] Progamming Programování je technika úzce spjatá s vytvářením balíčků služeb. Jsou v ní zahrnuty postupy, úkoly, časové rozvrhy, programy, apod., které mají zvýšit konzumaci služeb nebo atraktivnost balíčků.[8]
6. 6 Bruslařská turistika[8] Zájezdy na kolečkových bruslích zatím nejsou přesně zařazeny do určitého produktu, nejvíce však mají blízko k venkovské turistice a agroturistice, a to do skupiny jednorázových turistických a rekreačních pobytů. Jejich charakteristické rysy jsou bruslařské turistice velmi podobné. Spadá sem i cykloturistika.
25
7 Turismus v Rakousku Vzhledem k cílové destinaci zájezdu, který je sestaven níže, je zde uvedeno několik informací o turismu v Rakousku a také základní informace o cílových místech zájezdu. Rakousko
patří
do
nejvýznamnějšího
evropského
subregionu
z hlediska
příjezdů.
Řadí se mezi deset hlavních exportérů služeb turismu a také mezi destinace s vysokým podílem evropských příjezdů přesahujících 90% podíl. K hlavním zdrojovým trhům Rakouska patří Německo (49%), Nizozemsko (7,5%), Itálie (5%), Švýcarsko (4,5%), Velká Británie (4%). Česká Republika tvoří 2,4%. Oproti tomu domácí turismus roste mírně.[6] Vídeň – velmi často vyhledávané město díky množství zeleně a možnostem sportovního vyžití. Jedna z vybudovaných atraktivit, která tomu ještě více přispěla je Donauinsel. Nudlovitý ostrov byl vybudován na obranu proti povodním v Dunaji a vede podél celé Vídně. Vede zde několik mostů spojujících břehy Dunaje. Ostrovem vede množství asfaltovaných cyklostezek a drah pro bruslaře.[23] Burgenlandsko – nejvýchodnější spolková země u hranic se Slovenskem, Slovinskem a Maďarskem, převážně zemědělská oblast. Nachází se zde mnoho vinic, zeleninových sadů a je tu velmi rozvinuté ovocnářství. V jižní části je velké množství hradů. Správní středisko spolkové země Burgenlandsko je Eisenstadt, do r. 1921 součást Maďarska.[2] Napříč krajinou slunného středního Burgenlandu vede množství rovinatých stezek pro bruslení.[10] Výchozí bod pro trasy jsou lázně Sonnentherme Lutzmannsburg-Frankenau. Rovinatá a nenáročná trasa S1 je dlouhá 15 kilometrů a vede do Klostermarienbergu. Trasa S2 je 17 kilometrů dlouhá a vede do Oberloisdorfu. Trasa S3 vede přes pole a lesy do Kroatisch Minihof a je dlouhá 7 kilometrů.[19]
26
8 Metodika práce Jako hlavní vodítko pro zpracování zájezdu pro in-line bruslaře bylo využito možnosti dotazníkového průzkumu. Proběhl po dobu jednoho týdne od 28. 3. 2012 – 4. 4. 2012 a celkem jej vyplnilo 162 respondentů. Návratnost dotazníku činí 82,7 %. Dotazník byl umístěn na webových stránkách dotazníkové služby www.vyplnto.cz, která realizuje internetové průzkumy. Byl zviditelněn díky schválené propagaci přímo na stránkách www.vyplnto.cz, také pomocí sociální sítě www.facebook.com a na stránkách pro bruslaře www.inline-online.cz. Hlavním cílem sběru dat bylo zjistit požadavky bruslařů na optimální zájezd na in-line bruslích. Dotazník obsahoval 15 otázek a jeho vyhodnocení je podrobně popsáno v kapitole 9.1. Pro přehledný popis výsledků bylo použito výsečových a sloupcových grafů. Sloupcové grafy jsou použity u doplňujících otázek, které pro výzkum nejsou stěžejní. Všechny grafy byly vypracovány pomocí tabulkového procesoru Microsoft Excel. Další postup zahrnoval vyhodnocení dotazníku a tvorbu zájezdu podle zjištěných faktů. Vyhodnocení dotazníku bylo automaticky zpracováno dotazníkovou službou. Tvorba celého zájezdu podléhala výsledkům dotazníku, nebylo však možné ve všech ohledech vyhovět většině dotazovaných. V kapitole 10 je podrobněji popsáno, které požadavky respondentů byly splněny. Po vypracování zájezdu byla zjišťována zpětná vazba od cestovních kanceláří a agentur a od cílové skupiny – samotných bruslařů. Elektronicky bylo osloveno 15 cestovních kanceláří a agentur, které zájezdy na in-linech přímo pořádají nebo mají k tomuto zaměření blízko, a proto je pro tuto práci jejich názor přínosný. Dotazování proběhlo v průběhu jednoho týdne v měsíci dubnu. Pomocí e-mailu bylo osloveno patnáct cestovních kanceláří a agentur. Z toho dvě neodpověděly vůbec. Ze třinácti podniků cestovního ruchu se dva tímto produktem vůbec nezabývají, a proto se ani nechtějí k zájezdu vyjádřit. Hodnocení je tedy vypracováno od jedenácti firem. Další důležité zjištění pro tuto práci je zpětná vazba cílové skupiny, jak tedy na zájezd nahlížejí samotní bruslaři. Osobním dotazováním bylo osloveno 70 aktivních bruslařů ve věku 19 – 28 let. Sběr dat proběhl v měsíci dubnu a výsledky jsou podrobněji rozepsány v kapitole 9. 3.
27
9 Praktická část 9. 1 Výsledky dotazníkového šetření Pro přehlednost výsledků byly použity výsečové grafy. U otázek, které nejsou pro průzkum stěžejní, byly použity grafy sloupcové.
1. Zúčastnili jste se někdy zájezdu na in-line bruslích?
11,73% 43,21%
Ano 45,06%
Ne, ale slyšel/a jsem o něm
Ne, ani jsem o něm neslyšel/a
Graf č. 1: Účast na zájezdu (zdroj: vlastní šetření) Tato otázka byla pro toto šetření důležitá v získání přehledu o znalosti bruslařské turistiky mezi respondenty. Velmi malé procento kladné odpovědi a naopak vysoké procento odpovědi „Ne, ani jsem o něm neslyšel/a“ značí, že bruslařská turistika není na trhu cestovního ruchu ještě zcela rozvinutá.
28
2. V případě účasti by pro vás bylo rozhodující: 19,14% 57,41%
Cena
42,59%
Cílová destinace Náročnost tras Délka zájezdu
49,38%
Graf č. 2: Rozhodující prvek (zdroj: vlastní šetření) U této otázky byla možnost výběru více odpovědí, nejvíce však tří. Nejvíce rozhodujícím požadavkem je cena, naopak délka zájezdu rozhoduje nejméně. Cílová destinace byla zvolena vícekrát, než náročnost tras.
3. Upřednostnili byste zájezd do ČR před zahraničím?
44,36%
Ano 55,64%
Ne, upřednostňuji zahraniční zájezd
Graf č. 3: Výběr mezi Českou republikou a zahraničím (zdroj: vlastní šetření)
29
U této otázky se dotazník větví v případě, že respondent odpoví „Ano“. Poté následuje otázka č. 4. V opačném případě následuje otázka č. 5. Nad polovinu respondentů se vyjádřilo kladně pro tuzemský zájezd, podíl respondentů upřednostňujících zahraniční zájezd činí necelou polovinu.
4. Jakou zemi byste pro tento zájezd zvolili? 65,57%
70,00% 60,00%
49,18%
50,00% 40,00% 30,00%
24,59%
20,00% 10,00% 0,00%
Německo
Rakousko
Švýcarsko
Graf č. 4: Výběr země v případě zahraničního zájezdu (zdroj: vlastní šetření) U této otázky byla možnost více odpovědí. Většina dotazovaných zvolila Rakousko, jako cílovou destinaci. Necelá polovina volila Švýcarsko a nejmenšímu zájmu dosáhlo Německo.
30
5. Uveďte prosím nejvhodnější dobu zájezdu:
29,63%
32,72%
Rozmezí duben - červen Rozmezí červenec - září Rozmezí duben - září 37,65%
Graf č. 5: Nejvhodnější doba zájezdu (zdroj: vlastní šetření) Zde jsou výsledky dost podobné, převažuje však rozmezí od července do září.
6. Jaká délka zájezdu by vám vyhovovala?
8,64%
11,73%
2 dny
20,99%
Prodloužený víkend (pátek neděle) 58,64%
5 dní Týden
Graf č. 6: Vyhovující délka zájezdu (zdroj: vlastní šetření) Prodloužený víkend je vyhovující
délkou
pro více, než
polovinu
respondentů.
Naopak nejméně vyhovující délka zájezdu je pro respondenty týden. Zaujímá necelých devět procent, jen o málo méně, než možnost dvou dní. Pro necelých jedenadvacet procent respondentů je vyhovujících pět dní.
31
7. Jaké by pro vás bylo dostačující ubytování? 6,79% 19,75% 29,01%
Stan Chatka, bungalov Ubytovna, penzion 44,44%
Hotel
Graf č. 7: Výběr ubytování (zdroj: vlastní šetření) Dostačujícím ubytováním pro necelou polovinu respondentů je chatka nebo bungalov, pro necelou třetinu je to ubytovna nebo penzion. Naopak stan a hotel jsou nejméně volenými možnostmi.
8. Které formě stravování byste dali přednost?
32,84%
Polopenze 62,22% 4,94%
Jen snídaně Možnost vařit si sám
Graf č. 8: Výběr stravování (zdroj: vlastní šetření) Zde se většina respondentů přiklonila k možnosti polopenze. Třetina z nich upřednostnila možnost vařit si sám. Snídani volilo jen nepatrné množství respondentů.
32
9. Do které kategorie se zařazujete? 46,3%
50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
30,86%
17,28%
5,56%
Začátečník
Rekreační bruslař
Pokročilý
Profík
Graf č. 9: Úroveň bruslení (zdroj: vlastní šetření) Necelá polovina respondentů se řadí do kategorie rekreačních bruslařů, třicet procent zaujímají začátečníci, necelých dvacet procent zaujímají pokročilí. Nejmenší skupinu tvoří profíci.
10. Jaký typ zájezdu vám nejvíce vyhovuje?
20,52%
26,89%
26,54% 26,05%
Hvězdicový (bydlení na jednom místě a vyjíždění do okolí) Putovní (projíždění tras vždy v jiné oblasti, každý večer jiné ubytování) Kombinace obou
Je mi to jedno
Graf č. 10: Výběr typu zájezdu (zdroj: vlastní šetření) Zde se počet zvolených možností moc neliší, nejméně respondentů zvolilo možnost „Je mi to jedno“.
33
11. Uveďte prosím vám vyhovující denní délku trasy: 12,35%
30,86%
Do 25 km
56,79%
25 - 40 km 40 - 60 km
Graf č. 11: Vyhovující denní délka trasy (zdroj: vlastní šetření) Přes polovinu respondentů upřednostňuje možnost nejkratší trasy, pro trasu do čtyřiceti kilometrů rozhodlo třicet procent a nejméně procent respondentů zvolilo trasu do šedesáti kilometrů.
12. Vadilo by vám jezdit jednu trasu vícekrát po sobě? 60,00%
54,32%
50,00% 33,33%
40,00% 30,00%
12,35%
20,00% 10,00% 0,00%
Ne, ale maximálně tam a zpět
Ne, nevadilo
Ano, vadilo
Graf č. 12: Možnosti využití tras Využití jedné trasy vícekrát po sobě by vadilo necelým třinácti procentům respondentů, třetina z nich by s tímto neměla problém a přes polovinu respondentů volilo možnost využití trasy maximálně tam a zpět. 34
13. Uvítali byste účast průvodce?
32,72% 45,68%
Ano Ne Nevím 21,6%
Graf č. 13: Uvítali byste účast průvodce? (zdroj: vlastní šetření) Necelá polovina respondentů by účast průvodce uvítala, třetina z nich zvolila možnost „Nevím“, zápornou odpověď zvolilo nejméně z nich.
14. Jaký typ doplňkového programu byste uvítali? 51,23%
60,00% 50,00%
36,42%
40,00% 30,00% 12,35%
20,00% 10,00% 0,00%
Návštěva historických nebo přírodních památek
Využití koupališť, aquaparků
Nemám zájem o doplňkový program
Graf č. 14: Výběr doplňkového programu (zdroj: vlastní šetření) Nad polovinu respondentů tvoří ti, kteří upřednostňují možnost doplňkového programu v podobě koupališť a aquaparků, nad třetinu respondentů volí jako doplňkový program historické či přírodní památky. Nejmenší skupinu tvoří respondenti, kteří nemají zájem o doplňkový program. 35
15. Uveďte prosím maximální cenu, kterou byste byli ochotni za zájezd zaplatit: 8,02% 12,35%
35,8%
Do 2500 Kč Do 5000 Kč Do 7000 Kč 43,83%
Více než 7000 Kč
Graf č. 15: Maximální možná cena (zdroj: vlastní šetření) V otázce č. 2. byla cena vyhodnocena jako nejdůležitější faktor pro volbu zájezdu, proto jsou výsledky této otázky důležité. Necelá polovina respondentů zvolila možnost maximální ceny do 5000 Kč, přes třetinu respondentů by zaplatilo maximálně 2500 Kč. Necelých 13 % respondentů zvolilo možnost nejvyšší ceny do 7000 Kč. Více než 7000 Kč by zaplatilo jen 8 % respondentů.
9. 2 Tvorba zájezdu Zájezd byl vytvořen podle výsledků dotazníkového šetření.
Program zájezdu Termín: 7. 9. – 9. 9. 2012 Pátek Odjezd v ranních hodinách do Vídně. Po příjezdu do kempu bruslení po cyklostezkách na Dunajském ostrově (Donauinsel, trasy přibližně 20 km). Krom bruslení je zde možnost koupání, půjčení šlapadel, návštěvy restaurací, kaváren. Navečer možnost návštěvy 36
vídeňského zábavního parku Prater nebo historického centra města Vídně. Pro opravdové nadšence možnost jízdy noční Vídní (start 21:00, foto přiloženo v příloze č. 6). Nocleh v karavanech v kempu Wien Neue Donau. Sobota Ráno odjezd do Lutzmannsburgu, zde projetí trasy S2 (tam i zpět dohromady 34 km, viz obr. č. 2) obcemi Frankenau, Unterloisdorf . Trasa končí v obci Oberloisdorf, večeře a ubytování v penzionu Pacher. Pro zájemce návštěva lázní Sonnentherme (od 17:00 zlevněné vstupné, cca 12 Euro/os.[28]).
Obrázek č. 1: Mapka trasy S2 (Lutzmannsburg – Oberloisdorf)[30] Neděle Ráno snídaně a sbalení věcí, projetí trasy S1 (tam i zpět dohromady 30 km) z Lutzmannsburgu přes Frankenau do vesnice Kloster-Marienberg. Poté projetí S3 (7 km) a odjezd do Brna z vesnice Kroatisch-Minihof.
37
Obrázek č. 2: Mapka trasy S1 (Lutzmannsburg – Kloster-Marienberg)[30]
Obrázek č. 3: Mapka trasy S3 (Lutzmannsburg – Kroatisch-Minihof[30] Mapka celého bruslařského areálu je přiložena v příloze č. 7.
38
Časový harmonogram zájezdu Tabulka č. 1: Časový harmonogram zájezdu (zdroj: vlastní výpočty) Datum 7. 9. 2012
Čas
Poznámka
7:00
Sraz na parkovišti u Ústředního hřbitova
7:30 9:00 9:30 13:30 16:00 16:30
Odjezd do Vídně Příjezd do kempu (Vídeň) Projetí tras Dunajského ostrova Možnost osobního volna, využití atraktivit ostrova Návrat do kempu Odchod z kempu do centra města Zábavní park Prater - historické centrum města, osobní volno Pro zájemce sraz v centru, bruslení noční Vídní (15 – 25 km)
17:00 20:00 8. 9. 2012
9. 9. 2012
8:30
Odjezd z kempu do Lutzmannsburgu
10:00 10:30 16:30 17:00
Příjezd do penzionu Pacher Projetí trasy S2 (34 km, viz obr. č. 1) Příjezd do penzionu Pacher, večere Možnost návštěvy lázní Sonnentherme
8:00
Snídaně, naložení autobusu
9:00 17:00 17:45 20:30
Projetí tras S1 a S3 (37 km, viz obr. č. 2 a 3) Příjezd do Kroatisch-Minihof Odjezd z Kroatisch-Minihof do Brna Příjezd do Brna na parkoviště u Ústředního hřbitova
Zpracování trasy Trasa Brno – Vídeň Vídeň – Lutzmannsburg Lutzmannsburg – Kroatisch-Minihof Kroatisch-Minihof – Brno
39
Obrázek č. 4: Trasa Brno – Vídeň – Lutzmannsburg[22]
Níže v tabulce je sestaven itinerář. Řidič musí mít po 4,5 hodinách jízdy nepřerušenou přestávku nejméně 45 minut.[25] Vzhledem ke krátké vzdálenosti však přestávky nejsou nutné.
40
Tabulka č. 2: Itinerář (zdroj: [22], vlastní výpočty) Datum
Km
Průběžné km
7. 9. 2012
Místo Brno
5,3
8. 9. 2012
9. 9. 2012
Komunikace
Heršpická/silnice 52 E461 B7 A5 E461 S1 S2 Hirschstettner Str.
48,9 80,6 103,4 104,2 112,5 119,3
1,7
121
Vídeň
0,2
121,2
Vídeň
0,4
121,6
13,5 13,5 30,3 44,8 1,5 3,9
135,1 148,6 178,9 223,7 225,2 229,1
2,2
231,3
1 1 0,8
232,3 233,3 234,1
Erzherzog-KarlStr. A23 A2 A3 S31 B50 B61 Lutzmannsburger Landesstr. Frankenau Hauptstr. Birkenhain
0,4
234,5
Hauptstr.
234,8
0,4
235,2
2,5
237,7
1,2 0,3
238,9 239,2
Lutzmannsbug
Příjezd
Stadlauer Str.
Hauptstr.
Poznámka Odjezd z Brna
7:30
43,6 31,7 22,8 0,8 8,3 6,8
0,3
Odjezd
AU
9:00
Odjezd z kempu
8:30
10:00
17:30
Příjezd do kempu
Příjezd k penzionu Pacher Odjezd autobusu z penzionu Pacher
Breiteng. Nikitscher Landesstr. Hauptstr. Schulg. 41
Datum
Km
Průběžné km
9. 9. 2012
3,9
243,1
Místo
Komunikace
KroatischMinihof
243,5
2,9
246,4
Hauptstr.
5,7
252,1
Nikitscher Landesstr.
1,7
253,8
L228
2,9
256,7
Ödenburgestr./B62
2 13,9 6,1 33,2 14,5 14,4 7,1 8,1 0,8 22,9 31,7 1,5 45,5
258,7 272,6 278,7 311,9 326,4 340,8 347,9 356 356,8 379,7 411,4 412,9 458,4
Silnice 861 Silnice 84 B16 A3 A2/E59 A23 S2 S1 E461 A5 B7 Silnice 52 E461
459,5
Příjezd
Poznámka
17:45
Odjezd bruslařů z KroatischMinihof
Nikitscher Landesstr.
0,4
1,1
Odjezd
Brno
Hauptstr.
Vídeňská
HU
AU
ČR
20:27
Příjezd na parkoviště u Ústředního hřbitova
Poskytnuté služby (ubytování, strava, doprava) Ubytování, strava Ubytování je zajištěno v kempu v centru Vídně, přímo u Dunajského ostrova. Druhý den je ubytování zajištěno v penzionu v obci Lutzmannsburg (spolková země Burgenland).
42
Vídeň - Camping Wien Neue Donau Kemp se nachází přímo u Dunajského ostrova na dunajské cyklostezce, naproti zábavnímu parku Prater. Jak do parku Prater, tak do historické části města se dá dostat pěšky přes most přes řeku Dunaj. V kempu se nachází samoobslužný obchod, kuchyňka a je zde možnost připojení k internetu.[11] Nocleh v tomto kempu je zařízen v pěti pronajatých komfortních karavanech s kuchyňkou. Každý z nich má kapacitu až pěti lůžek. Jeden karavan slouží jako nocleh pro řidiče a průvodce, zbylé čtyři jsou pronajaty pro patnáctičlennou skupinku účastníků zájezdu. Při plné obsazenost budou tedy tři karavany obsazeny čtyřmi lidmi, jeden karavan třemi. K pronájmu karavanu byla vybrána firma Gebetsroither.[17] Lutzmannsburg – Gasthof Pacher Gasthof Pacher je rozšířený hostinec, nebo také penzion, ležící ve středu Lutzmannsburgu. Je zde umístěno několik jednolůžkových, dvoulůžkových a kolejních (vícelůžkových) pokojů se sprchovým koutem, WC, televizí a připojením k internetu. Nachází se zde také restaurace s terasou, která nabízí tradiční kuchyni, široký výběr místních vín a také piva.[16] Stravování je částečně zajištěno, v místech s širokým výběrem stravovacích zařízení je stravování vlastní. První den večer a druhý den ráno ve Vídni strava není zajištěna, v kempu je možnost obstarání si stravy jak koupí, tak uvařením, na ostrově i v centu je velké množství restaurací. Druhý den je zajištěna večeře a třetí den snídaně v Gasthofu Pacher. Doprava Pro dopravu byla vybrána Mikrobusová přeprava Oldřich Haluza, se sídlem v Sokolnicích (vesnice nedaleko Brna), konkrétní vůz Ford Transit s kapacitou 16+1 míst. Vůz je komfortní, disponuje klimatizací a tmavými skly.[24] Po zaslání předběžné poptávky s popisem zájezdu byla touto firmou vykalkulována cena s veškerými poplatky. Diety a ubytování pro řidiče se v závislosti na samotném zájezdu kalkulují zvlášť. Celková kalkulace nákladů na dopravu je uvedena níže v kalkulaci zájezdu.
Kalkulace zájezdu Všechny ceny jsou zaokrouhleny na jedno desetinné místo. 43
Nepřímé náklady Kalkulace nákladů na dopravu Vybraná dopravní firma vyhotovila předběžnou kalkulaci na zadanou poptávku, kde byla popsána trasa, termín, přibližný počet ujetých kilometrů a stručný popis programu zájezdu. Předběžná cena včetně mýtného a sazby za ujeté kilometry a za čekání činí 12 500 Kč. Cena nezahrnuje diety, ubytování řidiče a poplatky za parkování. (zdroj: zaslaná nabídka od dopravce) Tyto částky jsou vyčísleny v následujících tabulkách, podrobná kalkulace je vysvětlena pod nimi. Díky předběžné nabídce dopravce není nutná kalkulace ujetých kilometrů, mýtného, čekacích čtvrthodin a rozdílu ceny nafty. Sazba za ujeté kilometry je stanovena dopravcem a liší se podle typu dopravního prostředku. Násobí se předběžným počtem kilometrů.[27] Předběžný počet kilometrů je součet plánovaných kilometrů, přístavních kilometrů a rezervy. Plánované kilometry představují celkovou délku trasy, přístavní kilometry představují například trasu mikrobusu z místa sídla firmy do místa odjezdu. Rezerva je jiná u každého dopravce. Sazby mýtného, platné od 1. ledna 2012, se kalkulují za kilometr.[26] Sazba za každou započatou čekací čtvrthodinu je stanovena dopravcem. Čekací doba se nepočítá od 18 hodin do 6 hodin ráno v případě, že po tuto dobu nebyl autobus v provozu.[27] Rozdíl v ceně nafty se počítá v případě, že je v zahraničí vyšší sazba než v tuzemsku. To ovšem není případ Rakouska. Proto v tomto případě nemusí být rozdíl kalkulován.[12] DPH – V Rakousku je doprava osvobozena od DPH.[29] Tabulka č. 3: Kalkulace diet (zdroj: vlastní výpočty) Diety Den
Jídlo
Krácení
1. den 2. den 3. den
Večeře Snídaně Celkem
100% 75% 75%
Sazba v Eurech 45 33,75 33,75 112,50
44
V případě, že zaměstnanec tráví více, než 12 hodin v jednom dni v zahraničí, náleží mu základní sazba (100 %) stravného. Sazba stravného se při poskytnutí jednoho ze tří hlavních jídel krátí. První den zájezdu není poskytnuta strava, náleží tedy zaměstnanci 100% částky stravného. Druhý den zájezdu je poskytnuta večeře, částka stravného se tím tedy krátí o 25%, stejně jako ve třetím dni. Denní sazba stravného činí 45 Euro.[31] Řidiči bude v tomto případě poskytnuto stravné ve výši 112,50 Euro. Strava bude řidiči poskytnuta v hodnotě 8 Euro (bez DPH). Tabulka č. 4: Kalkulace ubytování bez DPH (zdroj: vlastní výpočty) Ubytování 1. den Ubytování
Pronájem karavanu
Sazba v Eurech/os.
63,2*
Ubytování 2. den
Poplatek Poplatek Gasthof Pacher za 1 lůžko/os./noc včetně karavan dospělý polopenze
7,5*
Celkem
5,5
19,3
60,2 Euro/os.
Pronájem karavanu bez DPH činí 63,2 Euro. Poplatek za karavan v kempu činí 7,5 Euro. *Vzhledem k tomu, že jeden karavan (s kapacitou 5 míst) slouží jako ubytování pro průvodce a řidiče, dělíme sazby za karavan dvěma, abychom dostali sazbu za ubytování za jednoho zaměstnance. Poplatek za karavan pro jednoho zaměstnance tedy činí 35,4 Euro. Po přičtení poplatku za dospělého v kempu (5,5 Euro) a poplatku za ubytování druhý den (19,3 Euro) vychází sazba za ubytování jednoho zaměstnance 60,2 Euro. Na zadanou poptávku byl zhotoven návrh pronájmu s cenovou kalkulací. Částka za pronájem karavanu činí 39 Euro, administrativní poplatek 3 Eura a poplatek za úklid 30 Euro. Pronájem jednoho karavanu tedy činí 72 Euro včetně DPH. V tabulce je uvedena barevně celková částka za ubytování jednoho zaměstnance. Poplatek za jednoho dospělého člověka platí každý zvlášť v kempu, proto není nijak rozdělena.
Poplatky
za
parkování
činí
25
Euro.
45
Kalkulace nákladů na průvodce Kalkulace nákladů na průvodce v podobě diet a ubytování je stejná, jako v kapitole výše. (Viz tabulky č. 3 a 4). Průvodci bude v tomto případě poskytnuto stravné ve výši 112,50 Euro, strava ve výši 8 Euro a ubytování na obě noci pro průvodce činí 60,2 Euro. Žádné vstupy kalkulovány nejsou. Odměna je individuální, v tomto případě stanovena na 900 Kč za den, za tři dny tedy náleží průvodci 2700 Kč. Celkové náklady na průvodce jsou uvedeny v tabulce níže. Tabulka č. 5: Celkové náklady na průvodce (zdroj: [21], vlastní výpočty) Celkové náklady na průvodce 112,50 + 8 Stravné + strava Euro Ubytování 60 Euro Odměna průvodci
2 700 Kč
Celkem
7 190 Kč
Kalkulace nákladů na ubytování Tyto poplatky musí být dopředu zaplaceny bez ohledu na to, kolik pojede účastníků, proto jsou řazeny do nepřímých nákladů. Pronájem čtyř karavanů stojí 252,6 Euro. Poplatek v kempu za čtyři karavany činí 29,8 Euro. Nepřímé náklady na ubytování jsou tedy 282,4 Euro. Kurzové riziko Kurzové riziko činí 10% z celkové výše nákladů v cizí měně. Počítá se zvlášť u nepřímých a zvlášť u přímých nákladů. Po sečtení všech položek v Eurech a následném výpočtu deseti procent činí kurzové riziko 66,9 Euro. Podle aktuálního kurzu České národní banky ze dne 27. duben 2012 činí částka po převodu na naši měnu a zaokrouhlení na jedno desetinné místo 1663,8 Kč.[21] Riziko neobsazenosti 20% činí riziko neobsazenosti, celkové nepřímé náklady jsou tedy děleny dvanácti. 46
Přímé náklady Přímé náklady jsou kalkulovány na jednoho účastníka zájezdu a v případě neobsazenosti nemusí být zaplaceny, nebo se dá vymáhat poplatek zpět. Pro tento zájezd je určeno patnáct účastníků, řidič a průvodce. Ubytování a strava Část ubytování je již vykalkulována v nepřímých nákladech. Do přímých nákladů se řadí ty, které se platí až na místě a podle počtu ubytovaných. Jsou to poplatky za dospělého v kempu a ubytování a strava druhý den v penzionu Pacher. Sazba za ubytování na osobu: Poplatek za dospělého v kempu: 5,5 Euro Noc v penzionu Pacher: 19,3 Euro Celková cena ubytování: 24,8 Euro Strava v penzionu Pacher: 8 Euro Celková cena stravy: 8 Euro Ceny jsou uvedeny bez DPH. Pojištění Pojištění účastníků není kalkulováno, při takto krátkém a nízce obsazeném zájezdu není nutné. Kurzové riziko 10% činí kurzové riziko, v tomto případě 10% z částky 32,8 Euro. Podle aktuálního kurzu České národní banky ze dne 27. duben 2012 činí kurzové riziko po převedení na naši měnu a zaokrouhlení na jedno desetinné místo 81,6 Kč.[21]
47
Výpočet DPH a celkové ceny Tabulka č. 6: Výpočet DPH a celkové ceny (zdroj: [21], vlastní výpočty) bez NN doprava 12500,0 stravné 2797,9 strava 199,0 ubytování 1497,2 Poplatky za parkování 621,8 Průvodce mzda 2700,0 stravné 2797,9 strava 199,0 ubytování 1497,2 ubytování - účastníci 7023,3 kurz. Riziko 1663,8 celkové NN 33497,1 NN/os. 2791,4 PN ubytování 616,8 strava 199,0 kurz. Riziko 81,6 PN 897,4 Celkové náklady 3688,8 přirážka 20% 727,4 Celková cena 4416,2
DPH
559,6 39,8 210,0
559,6 39,8 210,0 983,3
86,4 39,8
145,5
s DPH 12500,0 3357,5 238,8 1707,2 621,8 2700,0 3357,5 238,8 1707,2 8006,6 1663,8 36099,2 3008,3 703,2 238,8 81,6 1023,6 4031,9 872,9 4904,8
Celková cena zájezdu Celková cena zájezdu je 4904 Kč, byl by pravděpodobně nabízen za cenu 4 990 Kč.
9. 3 Hodnocení zájezdu cestovními kancelářemi a cílovou skupinou Zpětná vazba od cestovních kanceláří a agentur Podle internetového průzkumu je v České republice celkem pět cestovních kanceláří, zabývajících se zájezdy na in-line bruslích, což je velmi málo. Kromě nich bylo tedy osloveno více podniků, které mají k tomuto zaměření blízko. Každý z nich byl požádán o názor 48
na vypracovaný zájezd, a to na názor na výběr destinace, cenu, služby (ubytování, strava, doprava), program (celkový program zájezdu), náročnost tras a možnou prodejnost zájezdu. Zástupci firem se nevyjádřili ke všemu. Vždy svůj komentář soustředili jen na určité prvky zájezdu, které jsou pro ně nejdůležitější. Jediný prvek, ke kterému se vyjádřili všichni, je cena. Tento fakt se může jevit jako nevýhodný pro výzkum ale právě naopak je velmi důležitý pro finální porovnání názorů cestovních kanceláří a agentur s cílovou skupinou. Tímto totiž bude zjištěno, jaká důležitost je přikládána jednotlivým prvkům zájezdu. Výběr destinace Šest zástupců firem se k výběru destinace vyjádřilo kladně, jeden z nich označil jako dobrý tah začít městem a pak uniknout do přírody. Cena
Cena
3
Příliš vysoká Uspokojivá
8
Graf č. 16: Názor zástupců cestovních kanceláří a agentur na cenu produktu (zdroj: vlastní šetření) Osm z jedenácti zástupců cestovních kanceláří a agentur se shodlo na tom, že cena by měla být nižší. Tři z nich navrhovali snížit cenu alespoň o 1000 Kč, navíc dva z těchto tří navrhli levnější ubytování. Tři zástupci firem shledali cenu uspokojivou.
49
Ubytování, strava, doprava Čtyři zástupci firem označili ubytování první den (nocleh v karavanech) jako nedostačující, navíc dva z těchto čtyř ho shledali příliš drahým. Dalších pět zástupců firem označili ubytování jako dostačující. Jeden zástupce doporučil sjednotit ubytování do penzionu. Tři zástupci firem upozornili na stravování, které se jim zdálo nedostatečné. Krom nich se nikdo ke stravě nevyjádřil K dopravě neměl žádný ze zástupců firem komentář. Program K programu se vyjádřilo kladně pět zástupců firem. Dva z nich označili jako dobrý nápad noční jízdu Vídní, jeden z těchto dvou však podotkl, že v případě účasti na této akci by pro bruslaře byl vhodnější pozdější odjezd další den ráno. Náročnost tras K náročnosti tras měl komentář jen jeden ze zástupců firem, a to, že jsou trasy příliš dlouhé. Krom něj se k tomuto tématu nikdo nevyjádřil. Prodejnost zájezdu
Možnost prodeje
2 3
Prodejný Prodejný, s malými úpravami Neprodejný
5
Graf č. 17: Názor zástupců cestovních kanceláři a agentur na možnou prodejnost produktu (zdroj: vlastní šetření) 50
K prodejnosti zájezdu se vyjádřilo deset zástupců firem. Pět z nich označili zájezd jako prodejný s malými úpravami, tři z deseti zástupců označili zájezd jako dobře zpracovaný a prodejný, dva z deseti zástupců firem shledali zájezd neprodejným. Dva ze zástupců firem si zvlášť vyžádali kalkulaci zájezdu. Na jejich radu byla kalkulace částečně přepracována, cena tím však změněna nebyla. Jeden z těchto dvou zástupců upozorňoval na marži pro cestovní kancelář, která podle něj byla příliš nízká. Marže však zůstala nezměněna. Zpětná vazba cílové skupiny Zatímco prodejem zájezdů na in-line bruslích se zabývá jen pět cestovních kanceláří, aktivních bruslařů je mnoho. Dotazováno jich bylo 70. Osobní dotazování proběhlo v měsíci dubnu v průběhu jednoho týdne. Každý z nich byl požádán o názor na výběr destinace, cenu, služby (ubytování, strava, doprava), program (celkový program zájezdu) a náročnost tras. Také byli dotazováni na to, zda by na tento zájezd jeli. Stejně jako u cestovních kanceláří a agentur, ani cílová skupina bruslařů nevyjadřovala svůj názor na všechny prvky zájezdu. Výběr destinace
Destinace
14
Spokojenost s výběrem destinace Tuzemský zájezd 4
Jiná destinace 42
Graf č. 18: Názor cílové skupiny na výběr destinace (zdroj: vlastní šetření)
51
S výběrem
destinace
bylo
spokojeno
42
dotazovaných
bruslařů.
Čtyři
bruslaři
by upřednostnili tuzemský zájezd a 14 bruslařů by volilo jinou zemi. Cena
Cena
29
Příliš vysoká
Uspokojivá 38
Graf č. 19: Názor cílové skupiny na cenu zájezdu (zdroj: vlastní šetření) K ceně
se
vyjádřilo
67
dotazovaných.
29
bruslařů
shledalo
cenu
uspokojivou.
Jako příliš vysokou ji označilo 38 bruslařů. Ubytování, strava, doprava K ubytování se vyjádřilo 12 dotazovaných bruslařů, kteří záporně hodnotili nocleh v karavanu. Ke stravě se kladně vyjádřilo 6 dotazovaných bruslařů. Jako nedostatečnou ji označilo 11 bruslařů. K dopravě se nikdo z dotazovaných nevyjádřil.
52
Program
Program 5
Zajímavý Nedostatečný
53
Graf č. 20: Názor cílové skupiny na program zájezdu (zdroj: vlastní šetření) K programu se vyjádřilo 58 dotazovaných. 53 z nich hodnotilo program jako zajímavý. Pět dotazovaných bruslařů hodnotilo program jako nedostatečný. Náročnost tras
Náročnost tras 7
32
Uspokojivá délka tras Příliš náročná délka tras Nízká náročnost tras
29
Graf č. 21: Názor cílové skupiny na náročnost tras (zdroj: vlastní šetření)
53
Náročnost tras je pro 29 dotazovaných příliš vysoká. Naopak 32 bruslařů bylo s délkou tras spokojeno a 7 bruslařů ohodnotilo náročnost tras jako příliš nízkou. Na otázku, zda by se zúčastnili či nezúčastnili daného zájezdu, odpověděli všichni dotazovaní.
Účast na zájezdu 9
Ano
Ne
61
Graf č. 22: Otázka: Zúčastnil/a by ses tohoto zájezdu? (zdroj: vlastní šetření) 61 dotazovaných bruslařů by se zájezdu zúčastnilo, 9 nikoliv.
Finální srovnání názorů cestovních kanceláří a agentur a cílové skupiny K destinaci se nevyjádřili všichni dotazovaní, a to v obou případech, tedy jak zástupci firem, tak bruslaři. Většina dotazovaných však byla s výběrem destinace spokojena. U dotazovaných bruslařů se navíc objevili ti, kteří by vybrali jinou. V pohledu na cenu se názory moc neliší. Také je vidět, že cena je jedním z nejdůležitějších prvků pro obě dvě skupiny dotazovaných. Na poskytované služby (doprava, strava, ubytování) se názory dotazovaných skupin opět shodují, stejně jako na program zájezdu. Zde je malý rozdíl v tom, že ze strany zástupců firem nebyly na program negativní ohlasy, u dotazovaných bruslařů se však našlo malé procento nespokojených.
54
Velká rozdílnost mezi dvěma dotazovanými skupinami se projevila v pohledu na náročnost tras. Zatímco mezi zástupci firem se neobjevil téměř nikdo, kdo by náročnost tras komentoval, většina dotazovaných bruslařů k náročnosti tras názor měla. Je tedy vidět velký rozdíl v pohledu na věc u obou dotazovaných skupin. Názor obou skupin na možnost prodeje produktu a účast na něm je dost podobný. Většina dotazovaných reagovala na celkovou podobu zájezdu kladně a objevilo se zde malé procento negativně hodnotících dotazovaných.
55
10 Diskuze Ve výsledcích dotazníkového šetření není uveden průměrný věk a pohlaví respondentů. Při sestavování dotazníku nebylo zjištění cílové skupiny shledáno důležitým. Později se to ovšem projevilo jako určitý nedostatek. Na druhou stranu, dotazník byl schválen pro bezplatnou propagaci v dotazníkové službě www.vyplnto.cz a byl umístěn do seznamu nejzajímavějších dotazníků. Průzkum ukázal v některých případech velmi nečekané poznatky. Účast na zájezdu na in-line bruslích byla mezi respondenty velmi nízká. Vzhledem k tomu, že se bruslařská turistika dostala do popředí teprve nedávno, není tento výsledek příliš překvapivý. Cena, jako rozhodující prvek při výběru zájezdu není ničím nečekaným. Přesná cílová skupina sice uvedena není, ale velkou část respondentů tvořili studenti, a pro ty je cena důležitým faktorem. Naopak velmi překvapivé byly výsledky výběru tuzemského či zahraničního zájezdu. Pro variantu zahraničního zájezdu byla nakloněna jen necelá polovina respondentů. Výběr Rakouska a v závěsu za ním Švýcarska, jako cílové destinace nebylo moc překvapivým zjištěním. Překvapivé bylo spíše to, že možnost Německa, jako cílové destinace, byla zvolena spíše
zřídkakdy.
Podle
výsledku
dotazníku
se
dá
předpokládat,
že v povědomí bruslařů se Německo může zdát jako země, která má v rámci bruslařské turistiky málo co nabídnout. Opak je však pravdou. Při rozhovorech s ostatními bruslaři se dá povšimnout, že například o Flaeming-skate parku nebo Lužických jezerech mnoho bruslařů ještě ani neslyšelo. Právě Flaeming-skate park byl prvním nápadem, kam směřovat zájezd. Pro tuto práci však bylo nutné řídit se výsledky dotazníku. Co se týče nejvhodnější doby zájezdu, zde byly výsledky velmi podobné. Dá se říct, že termínem zájezdu bylo vyhověno většině respondentů. Jako vyhovující délka zájezdu se ukázal být prodloužený víkend. Tuto možnost volila nadpoloviční většina respondentů, byla tedy použita i v zájezdu. Necelá polovina respondentů volila jako dostačující ubytování chatku nebo bungalov, necelá třetina ubytovnu či penzion. Stan nebo hotel byly nejméně časté možnosti. Kemp, který byl vybrán u Dunajského ostrova, má výbornou polohu pro potřeby zájezdu, ale možnost ubytování je jen ve stanu či karavanu. Aby byly splněny požadavky respondentů alespoň z části, nocleh byl zajištěn v karavanech. Polopenze, jako forma stravování, byla zvolena nadpoloviční většinou respondentů, což není překvapivý výsledek. V případě celodenního bruslení je to nejpohodlnější možnost stravování. Většinoví rekreační bruslaři také nebyli něčím nečekaným. Možnosti výběru typu zájezdu byly velmi vyrovnané. Co se týče délky 56
denní trasy, nadpoloviční většina respondentů zvolila možnost denní trasy do 25 kilometrů. Tento výsledek byl velmi překvapivý. Taková denní trasa se zdá být velmi krátká, proto byla při tvorbě zájezdu délka denní trasy místy překročena. Stejně tak byl překvapující výsledek otázky
o
možnosti
využití
tras.
Nejmenší
skupinu
tvořili
respondenti,
kteří se vyjádřili proti projetí trasy více než jednou. Nadpoloviční většina volila možnost projetí trasy maximálně tam a zpět. Při tvorbě zájezdu byl tento požadavek splněn, stejně jako účast průvodce. Pro tu se vyjádřila kladně necelá polovina respondentů. Doplňkový program zájezdu se dá považovat za dostačující a vyhovující požadavkům respondentů. Maximální možná cena byla většinou zvolena do 5000 Kč. Dá se tedy říct, že požadavek většiny byl splněn. Ovšem kdyby byla otázka položena přesněji, například: „Jakou maximální cenu byste byli ochotni zaplatit za tří – denní zájezd?“, dá se předpokládat, že by většina respondentů zvolila menší částku. Proto je cena hodnocena jako vysoká. Při tvorbě zájezdu bylo ve většině případů vycházeno z výsledků dotazníku. Určení destinace a programu zájezdu stálo dost času, nebylo lehké vybrat soubor míst, který ještě není nabízen jako produkt cestovního ruchu. Jako největší problém se však ukázala kalkulace zájezdu, na kterou upozornily i dvě cestovní kanceláře. Tato skutečnost je velmi nepříjemným zjištěním a je brána jako velký nedostatek. Zpětná vazba od cestovních kanceláří a cílové skupiny nebyla až na výjimky příliš překvapivá ani náročná. Ovšem právě tyto výjimky dělají práci přínosnou. Některé rozdíly v názorech na zpracovaný zájezd jsou zajímavým zjištěním. Zástupci cestovních kanceláří i bruslaři, se kterými bylo prováděno osobní dotazování, byli ochotni pomoci.
57
11 Závěr Průzkumem bylo zjištěno, že bruslařská turistika není zatím příliš rozvinutá. Kromě nízkého počtu respondentů, uvádějících účast na takto orientovaném zájezdu, o tom svědčí více faktorů. Například nízký zájem o zahraniční zájezd na in-line bruslích a také velmi nízký zájem o Německo, jako cílovou destinaci pro zájezd. Dále bylo zjištěno, že nejdůležitějším prvkem pro výběr zájezdu je cena, která by neměla překračovat hranici 5000 Kč. Prodloužený víkend byl zvolen jako nejvhodnější délka a doba zájezdu nadpoloviční většinou, stejně tak polopenze jako forma stravování. Také bylo zjištěno, že pro zájezd na in-line bruslích se stan jeví jako nedostačující forma ubytování a hotel naopak jako příliš drahá forma. Ideální možností ubytování pro bruslaře je chatka či bungalov, nebo ubytovna či penzion. Požadavky na typ zájezdu se spíše shodují. Naopak požadavek na denní délku trasy byl nadpoloviční většinou zvolen do 25 kilometrů, což se zdá být dost málo. K účasti průvodce se kladně vyjádřila necelá polovina respondentů. Tvorba zájezdu se řídila výsledky dotazníku. Požadavky respondentů byly ve většině případů splněny. Výjimkou je požadavek na ubytování, který byl splněn jen zčásti, a požadavek na denní délku trasy, která je druhý a třetí den zájezdu delší. Zajímavým zjištěním v poslední fázi práce je rozdílnost v názorech a celkový pohled na zájezd zástupců podniků cestovního ruchu a cílové skupiny – bruslařů. Tyto dvě skupiny dotazovaných se většinou shodovaly, kromě pohledu na náročnost tras. Až na jednoho zástupce cestovní kanceláře se k náročnosti tras nikdo z nich nevyjádřil. Právě naopak to bylo u cílové skupiny, k náročnosti tras se vyjádřilo mnoho bruslařů. Podle výsledků dotazování je zřejmé, že se vybraní zástupci firem úplně nesoustředili na tento prvek zájezdu. Pro cílovou skupinu je ovšem hodně důležitý.
58
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje: 1) Harjung, M.; Athanasiadis, A. Kolečkové brusle: sport a zábava pro každého. Bratislava: Príroda a.s., 1996. 160 s. ISBN 80-07-00843-8 2) Hrdlička, M. et al. Zpátky do Evropy. Praha: Nakladatelství Olympia, a. s., 2008. 560 s. ISBN 978-80-7376-085-4 3) Krupková, L.; Blaha, M.; Mikuláš, R.; Mišičková, L. Na in-linech křížem krážem po Česku. Praha: Fragment, 2009. 146 s. ISBN 978-80-253-0579-9 4) Ladig, G.; Rűger, F., Inline bruslení. České Budějovice: Kopp, 2003. 127 s. ISBN 80-7232-198-6 5) Orieška, J. Technika služeb cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, 2010. 244 s. ISBN 80-85970-27-9 6) Palatková, M. Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, 2011. 221 s. ISBN 978-80-247-3750-8 7) Reichert, J.; Krejčíř, J. Jak dokonale zvládnout inline bruslení. Praha: Grada Publishing, a.s. 96 s. ISBN 80-247-1534-1 8) Ryglová, K. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). Ostrava: KEY Publishing, 2007. 81 s. ISBN 978-80-87071-44-1 9) Vysekalová, J.; Strnad, P.; Vydrová, J. Základy marketingu pro střední školy. Praha: Nakladatelství Fortuna, 1999. 168 s. ISBN 80-718-668-9 Elektronické zdroje: 10) Burgenland
[online].
c2008
[cit.
2012-3-26].
Dostupné
z:
. 11) Camping
Wien
Neue
Donau
[online].
[cit.
2012-4-13].
Dostupné
z:
. 12) Ceny
pohonných
hmot
[online].
c2012
[cit.
2012-5-1].
Dostupné
z:. 13) Dopravní značení [online]. [cit. 2012-5-8]. Dostupné z: .
14) Freestyle
slalom
[online].
c2008
[cit.
2012-5-1].
Dostupné
z:
2012-4-10].
Dostupné
z:
. 15) Friday
nightskating
[online].
c2012
[cit.
. 16) Gasthof Pacher [online]. c2012 [cit. 2012-3-13]. Dostupné z: . 17) Gebetsroither
[online].
[cit.
2012-4-13].
Dostupné
z:
. 18) Inline paragafy v ČR a Rakousku [online]. c2002 [cit. 2012-3-27]. Dostupné z: . 19) Jízda na kolečkových bruslích v Rakokusku [online]. c2006 – 2009 [cit. 2012-3-26]. Dostupné z: . 20) Jízda na kolečkových bruslích v Rakousku [online]. c1995 – 2011 [cit. 2012-3-26]. Dostupné
z:
bruslich-v-rakousku-1183726.html>. 21) Kurzy devizového trhu [online]. c2003 – 2012 [cit. 2012-4-27]. Dostupné z: . 22) Maps
google
[online].
c2012
[cit.
2012-4-26].
Dostupné
z:
2012-5-1].
Dostupné
z:
. 23) Města
světa
[online].
c2012
[cit.
. 24) Mikrobusová přeprava Oldřich Haluza [online]. c2012 [cit. 2012-4-13]. Dostupné z: . 25) Ministerstvo
dopravy
[online].
c2006
[cit.
2012-4-26].
Dostupné
z:
. 26) Sazby pro vozidla nad 3,5 t [online]. c2012 [cit. 2012-5-1]. Dostupné z:.
27) Služby
cestovního
ruchu
[online].
c2007
[cit.
2012-5-1].
Dostupné
z:
. 28) Sonnentherme
[online].
[cit.
2012-3-25].
Dostupné
z:
. 29) Uplatňování DPH u služeb cestovního ruchu [online]. c1998 - 2012 [cit. 2012-4-27]. Dostupné
z:
ruch.aspx>. 30) Urlaub
in
Frankenau
[online].
[cit.
2012-3-25].
Dostupné
z:
. 31) Výše sazeb zahraničního stravného [online]. c2012 [cit. 2012-4-27]. Dostupné z: . 32) Základní
údržba
bruslí
[online].
c2004
[cit.
2012-4-20]
Dostupné
z:
Seznam grafů Graf č. 1: Účast na zájezdu Graf č. 2: Rozhodující prvek Graf č. 3: Výběr mezi Českou republikou a zahraničím Graf č. 4: Výběr země v případě zahraničního zájezdu Graf č. 5: Nejvhodnější doba zájezdu Graf č. 6: Vyhovující délka zájezdu Graf č. 7: Výběr ubytování Graf č. 8: Výběr stravování Graf č. 9: Úroveň bruslení Graf č. 10: Výběr typu zájezdu Graf č. 11: Vyhovující denní délka trasy Graf č. 12: Možnosti využití tras Graf č. 13: Uvítali byste účast průvodce? Graf č. 14: Výběr doplňkového programu Graf č. 15: Maximální možná cena Graf č. 16: Názor zástupců cestovních kanceláří a agentur na cenu produktu Graf č. 17: Názor zástupců cestovních kanceláři a agentur na možnou prodejnost produktu Graf č. 18: Názor cílové skupiny na výběr destinace Graf č. 19: Názor cílové skupiny na cenu zájezdu Graf č. 20: Názor cílové skupiny na program zájezdu Graf č. 21: Názor cílové skupiny na náročnost tras Graf č. 22: Otázka: Zúčastnil/a by ses tohoto zájezdu?
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Mapka trasy S2 Obrázek č. 2: Mapka trasy S1 Obrázek č. 3: Mapka trasy S3 Obrázek č. 4: Trasa Brno – Vídeň – Lutzmannsburg
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Časový harmonogram zájezdu Tabulka č. 2: Itinerář Tabulka č. 3: Kalkulace diet Tabulka č. 4: Kalkulace ubytování bez DPH Tabulka č. 5: Celkové náklady na průvodce Tabulka č. 6: Výpočet DPH a celkové ceny
Seznam příloh Příloha č. 1: Závodní plocha na Freestyle slalom Příloha č. 2: Závodní plocha na Speed slalom Příloha č. 3: Postup výměny koleček bruslí Příloha č. 4: Příkazová dopravní značka „Stezka pro chodce“ Příloha č. 5: Příkazová dopravní značka „Stezka pro cyklisty“ Příloha č. 6: Noční jízda Vídní Příloha č. 7: Mapka bruslařského areálu
Přílohy
Příloha č. 1: Závodní plocha na Freestyle slalom (zdroj: [14])
Příloha č. 2: Závodní plocha na Speed slalom (zdroj: [14])
Příloha č. 3: Postup výměny koleček bruslí (zdroj: [32])
Příloha č. 4: Příkazová dopravní značka „Stezka pro chodce“ (zdroj: [13])
Příloha č. 5: Příkazová dopravní značka „Stezka pro cyklisty“ (zdroj: [13])
Příloha č. 6: Noční jízda Vídní (zdroj: [15])
Příloha č. 7: Mapka bruslařského areálu (zdroj: [30])
