Návrh naučné stezky ve městě Blansko

Návrh naučné stezky ve městě Blansko

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

……………………………. Podpis

Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce panu prof. PhDr. Petru Chalupovi, CSc. Za metodické vedení práce, cenné rady a poskytnutý čas, věnovaný mé bakalářské práci.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Cestovní ruch

Návrh naučné stezky ve městě Blansko Bakalářská práce

Autor: Vendula Jurušová Vedoucí práce: prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Jihlava 2016

Copyright © 2016, Vendula Jurušová

Abstrakt JURUŠOVÁ, Vendula: Návrh naučné stezky městem Blansko. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce prof. PhDr. Petr Chalupa. CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 82 stran. Tato práce je zaměřena na vytvoření návrhu naučné stezky městem Blansko. Cílem práce je navrhnout trasu, vypracovat komplexní charakteristiku města Blanska, vytvořit návrh informačních panelů a informační brožury. Součástí bude i zpracování přibližně kalkulace realizace. Závěrem práce bude zdůvodnění využití návrhu v cestovním ruchu.

Klíčová slova Město Blansko. Moravský kras. Naučná trasa. Pěší turistika.

Abstract JURUŠOVÁ, Vendula: The Plan of Educational Trail in town Blansko. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Vocational qualification level: bachelor. Jihlava 2016. 82 pages.

This thesis is focused on creating of educational trail in town Blansko. The aim of this thesis is suggesting of the trail, writing complete characteristic of Blansko and creating design of information points and information brochure. Thesis will include financial costs of realization. The conclusion will justify using the plan in tourism.

Key words Educational trail. Hiking. Moravian Karst. Town Blansko.

Obsah ÚVOD ................................................................................................................................................ - 4 1.

CÍL PRÁCE ................................................................................................................................. - 5 -

2.

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ......................................................... - 6 2.1

NAUČNÉ STEZKY NA BLANENSKU .........................................................................................................- 6 -

2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.1.9 2.1.10

Naučná stezka Sloupsko-šošůvské jeskyně....................................................................... - 6 Naučná stezka Údolí Říčky ............................................................................................... - 6 Naučná stezka "Rudické doly" .......................................................................................... - 6 Naučná stezka Macocha .................................................................................................. - 7 Naučná stezka Josefov ..................................................................................................... - 8 Pěší stezka Olomučany ..................................................................................................... - 8 Naučná archeologická stezka Bořitova ............................................................................ - 8 Naučná stezka Rudické propadání a Jedovnicko .............................................................. - 9 Naučná stezka Kotvrdovice dávné a současné ................................................................. - 9 Naučná stezka Cesta železa Moravským krasem ...................................................... - 10 -

3.

DISKUZE LITERATURY ............................................................................................................. - 11 -

4.

METODY ZPRACOVÁNÍ ........................................................................................................... - 12 -

5.

4.1

TERÉNNÍ ŠETŘENÍ ...........................................................................................................................- 12 -

4.2

KALKULACE...................................................................................................................................- 13 -

4.3

PRÁCE S MAPOVÝM PODKLADEM ......................................................................................................- 13 -

ZÁKLADNÍ POJMY ................................................................................................................... - 14 5.1

TECHNICKÁ KULTURNÍ PAMÁTKA .......................................................................................................- 14 -

5.2

CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST ..........................................................................................................- 14 -

5.3

NAUČNÁ STEZKA............................................................................................................................- 14 -

5.4

HISTORIE NAUČNÝCH STEZEK ............................................................................................................- 15 -

5.5

ZNAČENÍ NAUČNÉ STEZKY ................................................................................................................- 15 -

5.6

TÉMATIKA NAUČNÝCH STEZEK ..........................................................................................................- 16 -

6.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ ............................................................................................................. - 17 -

7.

AKTRAKTIVITY V OKOLÍ .......................................................................................................... - 19 -

8.

7.1

ZÁMEK RÁJEC NAD SVITAVOU (6 KM) ................................................................................................- 19 -

7.2

NOVÝ HRAD (4 KM) .......................................................................................................................- 20 -

MĚSTO BLANSKO .................................................................................................................... - 21 8.1.1 8.1.2 8.1.3 8.1.4 8.1.5 8.1.6 8.1.7 8.1.8 8.1.9 8.1.10

Poloha ............................................................................................................................ - 22 Geologická stavba a vývoj .............................................................................................. - 22 Geomorfologická charakteristika (povrch) ..................................................................... - 22 Klima .............................................................................................................................. - 23 Vodstvo .......................................................................................................................... - 25 Půda ............................................................................................................................... - 26 Biota a ochrana přírody ................................................................................................. - 27 Obyvatelstvo a sídelní charakteristika ........................................................................... - 27 Hospodářství Blanska ..................................................................................................... - 28 Historický vývoj .......................................................................................................... - 30 -

9.

POPIS TRASY........................................................................................................................... - 31 - 32 9.1

SEZNAM ZASTAVENÍ .......................................................................................................................- 33 -

9.2

NAVRHNUTÍ INFORMAČNÍCH PANELŮ A BROŽURY .................................................................................- 34 -

9.3

TEXT INFORMAČNÍ BROŽURY ............................................................................................................- 44 -

9.3.1 9.3.2 9.3.3 9.3.4 9.3.5 9.3.6 9.3.7 9.3.8 9.3.9 10.

Moravský Kras (viz Příloha č. 1) ..................................................................................... - 44 Historie železářství a železniční tratě Brno-Česká Třebová (viz Příloha č. 2) .................. - 46 Výstavba bytových sídlišť (viz Příloha č. 3) ..................................................................... - 47 Kostel sv. Martina, jeho fara a pamětní deska Karolina Meineke (viz Příloha č. 3) ....... - 48 Ježkova továrna (viz Příloha č. 4) ................................................................................... - 49 Centrum města (viz Příloha č. 5) .................................................................................... - 52 Zámek Blansko (viz Příloha č. 6) ..................................................................................... - 55 Blanenská přehrada Palava (viz Příloha č. 7) ................................................................. - 57 Dřevěný kostelík sv. Paraskevy ....................................................................................... - 58 -

KALKULACE NÁKLADŮ ............................................................................................................ - 59 -

10.1 NÁKLADY NA VÝSTAVBU ..................................................................................................................- 59 10.2 ÚDRŽBA NAUČNÉ STEZKY .................................................................................................................- 60 11.

VYUŽITÍ V PRAXI CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................................... - 61 -

ZÁVĚR .............................................................................................................................................. - 62 12.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................... - 63 -

12.1 TIŠTĚNÉ ZDROJE ............................................................................................................................- 63 12.2 ELEKTRONICKÉ ZDROJE ....................................................................................................................- 63 -

Seznam obrázků Obrázek 1: Informační panel NS Macocha [1] ............................................................ - 7 Obrázek 2: Trasa NS Josefov [2] ................................................................................. - 8 Obrázek 3: Trasa NS Rudické propadání a Jedovnicko [3] ......................................... - 9 Obrázek 4: Litografie Jakoba Alty [5] ....................................................................... - 10 Obrázek 5: Stav informačního panelu v Blansku [vlastní zpracování] ..................... - 12 Obrázek 6: Značení naučné stezky [9] ....................................................................... - 15 Obrázek 7: Geografická mapa Jihomoravského kraje [10] ....................................... - 17 Obrázek 8: Zámek Rájec nad Svitavou [13] .............................................................. - 19 Obrázek 9: Nový hrad u Blanska [15] ....................................................................... - 20 Obrázek 10: Přehled vývoje blanenského znaku [16] ............................................... - 21 Obrázek 11: Geomorfologické členění České republiky [19] ................................... - 23 Obrázek 12: Klimatické členění podle Quittovy klasifikace [20] ............................. - 24 Obrázek 13: Lom Blansko [vlastní zpracování] ........................................................ - 26 Obrázek 14: Zámecký park [vlastní zpracování] ....................................................... - 27 Obrázek 15:Trasa NS Blansko [vlastní zpracování pomocí aplikace running+] ....... - 31 Obrázek 16: Výškový profil trasy [vlastní zpracování, podklad www.mapy.cz] ...... - 32 Obrázek 17: Návrh informačního panelu 1 [vlastní zpracování] ............................... - 35 Obrázek 18: Návrh informačního panelu 2 [vlastní zpracování] ............................... - 36 Obrázek 19: Návrh informačního panelu 3 [vlastní zpracování] ............................... - 37 Obrázek 20: Návrh informačního panelu 4 [vlastní zpracování] ............................... - 38 Obrázek 21: Návrh informačního panelu 5 [vlastní zpracování] ............................... - 39 Obrázek 22: Návrh informačního panelu 6 [vlastní zpracování] ............................... - 40 Obrázek 23: Návrh informačního panelu 7 [vlastní zpracování] ............................... - 41 Obrázek 24: Návrh informačního panelu 8 [vlastní zpracování] ............................... - 42 Obrázek 25: Návrh informačního panelu 9 [vlastní zpracování] ............................... - 43 Obrázek 26: Mapa Moravského krasu [27] ............................................................... - 44 Obrázek 27: Kateřinská jeskyně [28]......................................................................... - 45 Obrázek 28: Sídliště "U kamenného kříže" [31]........................................................ - 47 Obrázek 29: Pamětní deska Karoliny Meineke [32] .................................................. - 49 Obrázek 30: Ježkova továrna [33] ............................................................................. - 51 Obrázek 31: Radnice města Blanska v roce 1907 [34] .............................................. - 53 Obrázek 32: Náměstí Republiky [35] ........................................................................ - 53 -1-

Obrázek 33: Náměstí Republiky [36] ........................................................................ - 54 -

-2-

Seznam tabulek Tabulka 1: Obyvatelstvo Blanska ve vybraných letech [24] ..................................... - 28 Tabulka 2: Vzdálenosti jednotlivých úseků [vlastní zpracování] .............................. - 32 Tabulka 3: Přibližná kalkulace [vlastní zpracování dle www.nasvahu.net] .............. - 60 -

-3-

ÚVOD Cestovní ruch stále patří mezi nejdůležitější část světové i národní ekonomiky. Významným odvětvím cestovního ruchu je i turistika, a stále více oblíbenou formou cestovního ruchu je pěší turistika. Zejména také proto, že ji může vykonávat téměř každý, a to bez potřebného vybavení. V poslední době se stále více a více lidí zajímá o trávení času mimo své běžné prostředí, a to hlavně v přírodě, kde se pěší turisté chtějí dozvědět o jejich prostředí a více jej poznat. Naučné stezky jsou pro naplnění těchto aktivit ideálním činitelem. Naučná stezka je předem vyznačená turistická trasa, na které jsou v určitých vzdálenostech rovnoměrné rozmístěny informační panely. Tyto informační panely turistům sdělují, které zajímavosti se nacházejí v jejich bezprostřední blízkosti. Návštěvníci dané lokality se tedy mohou projít a zároveň získat zajímavé informace. Nejčastějšími návštěvníky naučných stezek bývají rodiny s dětmi nebo školní skupiny, tím pádem je velmi velkým lákadlem pro nenáročné turisty. V přírodě a nejen tam, existuje spousta krásných míst, na které obce mohou upozornit a přilákat tak nové turisty. K výhodám naučných stezek patří samozřejmě i některé nevýhody, jako je například jejich životnost či závislost na počasí, kdy turisté pro svoje aktivity raději zvolí nabídku krytých vyžití. Pro návrh naučné stezky jsem zvolila město Blansko, a to nejen proto, že je to moje rodné město, ale hlavně proto, že přímo ve městě se žádná naučná stezka nevyskytuje.

-4-

Teoretická část

I.

1. CÍL PRÁCE Město Blansko je místo, které nabízí spoustu neoceněných zajímavosti, jež jsou tak lehce na dosah, všem turistům navštěvující Moravský kras. Jako občan Blanska se domnívám, že má město pro pěší turistiku co nabídnout a ráda bych se takto podílela na jejím zlepšení pomocí vyznačené trasy s informačními panely. Současné panely, nacházející se ve středu města, považují za velmi nedostatečné. Cílem práce je vypracovat komplexní charakteristiku města Blanska, navrhnout naučnou stezku procházející městem a zohlednit návaznost na cyklotrasy. Trasa je navržena v délce 7,3 km a disponuje 9 zastávkami vybavenými informačními panely, procházející místem s nabídkou širokého spektra aktivního a rekreačního vyžití a zakončena téměř v centru města. Dále zpracovat textový obsah jednotlivých informačních tabulí a informační brožury. Součástí práce je i přibližný výpočet nákladů spojených s realizací stezky a její údržbou. Dále bude také následovat zhodnocení využití této práce v cestovním ruchu.

-5-

2. ANALÝZA

SOUČASNÉHO

STAVU

ŘEŠENÉ

PROBLEMATIKY V současné době se v České republice vyskytuje přes 700 naučných stezek, ale jejich přesný seznam neexistuje. V Jihomoravském kraji se nachází okolo 40 naučných stezek.

2.1 Naučné stezky na Blanensku V okolí Blanska zejména tedy v turisticky významné oblasti Moravský kras, se nachází 5 naučných stezek. Uvádím některé z nich:

2.1.1 Naučná stezka Sloupsko-šošůvské jeskyně Stezka měří jen 1 km, má 4 zastavení a návštěvníky seznamuje s okolím Sloupskošošůvských jeskyň.

2.1.2 Naučná stezka Údolí Říčky Stezka s celkovou délkou asi 4 km a 10 zastaveními prochází jižní částí Moravského krasu a lemuje Údolí Říčky. Ta byla dříve známa díky páté přístupné jeskyni Ochozská, byla ale kvůli častým povodním uzavřena.

2.1.3 Naučná stezka "Rudické doly" Naučná stezka zaměřená na pozůstatky dávné důlní činnosti v Rudici měří 5 km a má 12 zastavení.

-6-

2.1.4 Naučná stezka Macocha Tato stezka s délkou 6 km a 16 zastaveními vede od Skalního mlýna směrem ke Kateřinské jeskyni.

Obrázek 1: Informační panel NS Macocha [1]

-7-

2.1.5 Naučná stezka Josefov Stezka dlouhá 10 km, která má 24 zastavení nabízí poznání Josefovského údolí. Údolí je mimo jiné známo nálezy v Býčí skále a vývěry Jedovnického potoka.

Obrázek 2: Trasa NS Josefov [2]

2.1.6 Pěší stezka Olomučany Tato nenáročná stezka má 6 odpočinkových zastavení s informacemi o Olomučanech, historii Olomučan a Čertově hrádku. Stezka měří 3,3 km.

2.1.7 Naučná archeologická stezka Bořitova V okolí obce je rozmístěno 10 panelů na 10 km dlouhé trase, které popisují místa nejzajímavějších archeologických nalezišť, neandrtálských, keltských a slovanských osídlení.

-8-

2.1.8 Naučná stezka Rudické propadání a Jedovnicko Tato 9 km dlouhá stezka, která nabízí 13 zastavení, vede z Jedovnic kolem známého rybníka Olšovec. Podél Jedovnického potoka se turisté dostanou až k Rudickému propadání.

Obrázek 3: Trasa NS Rudické propadání a Jedovnicko [3]

2.1.9 Naučná stezka Kotvrdovice dávné a současné Naučná stezka je tvořena dvěma okruhy s celkovou délkou 5 km a 13 informačními panely.

-9-

2.1.10 Naučná stezka Cesta železa Moravským krasem Stezka s celkovou délkou 30 km vznikla v roce 2003, má 5 okruhů, a je zařazena do systému tras Evropských cest železa. Výchozími body jsou Blansko, Olomučany, Rudice, Jedovnice, Křtiny, Habrůvka, Adamov a Babice nad Svitavou a stezka se zabývá historií zpracování železa a těžby rud v Moravském krasu [4].

Obrázek 4: Litografie Jakoba Alty [5]

- 10 -

3. DISKUZE LITERATURY Pro zpracování této práce bylo využito různých dostupných zdrojů informací, jako jsou knižní publikace a elektronické internetové zdroje. Pro vypracování komplexní charakteristiky města Blanska, bylo nejprve nutné se seznámit s bakalářskými pracemi zabývající se tématem Blanska či jeho okolí. Pro navrhnutí naučné stezky bylo třeba se seznámit s metodikou bakalářských či diplomových prací, které se zabývají tvorbou naučných stezek. Hettnerovo schéma bylo vypracováno pomocí publikace Geografická diferenciace okresu Blansko od Jana Laciny a Evžena Quitta (1986), tato publikace obsahuje detailní popsání Hettnerova schéma v celém okrese Blansko. Pro vypracování byl také použit dokument Strategický plán rozvoje města Blansko na léta 2013-2023, který hledá východiska pro přijetí nové strategie pro město, postupy příprav nového strategického plánu a mimo jiné stručně charakterizuje město Blansko. Informace o naučných stezkách byly čerpány z elektronického zdroje Průvodce po naučných stezkách a lokalitách v Praze a středních Čechách. Historické informace o městu Blansku byly získány z knihy Blansko v letech 1945-1990 od Pavla Košťála (2004), kde jsou detailně popsány veškeré důležité události a vývojové momenty města.

- 11 -

4. METODY ZPRACOVÁNÍ 4.1 Terénní šetření Pro realizaci naučné stezky bylo vybráno území města Blanska, a to zejména ze dvou důvodů. Prvním důvodem je velmi dobrá známost města a druhým důvodem je absence naučné stezky ve městě. Blansko je město v severní části Jihomoravského kraje s více než 20 tisíci obyvateli. Je především známo pod přezdívkou Brána Moravského krasu, což znamená, že značná část turistů přijíždějící do Moravského krasu, putuje skrze město Blansko. Proto bylo výchozí zastávkou trasy zvoleno vlakové nádraží, které se nachází v sousedství autobusového. Vzhledem k tomu, že první část trasy bude vedena lesní a polní cestou, doporučila bych návštěvníkům příslušnou obuv. Jak jsem již zmínila, v Blansku se nenachází žádná naučná stezka, můžeme zde ale nalézt pár informačních panelů, jejichž stav hodnotím jako velmi nedostatečný.

Obrázek 5: Stav informačního panelu v Blansku [vlastní zpracování]

- 12 -

4.2 Kalkulace Součástí práce je i vyčíslení nákladu na vybudování stezky. V dnešní době není těžké najít firmy specializující se na realizaci naučných stezek. Tyto firmy jsou dnes schopny vytvořit naučnou stezku tzv. na klíč. Pro práci byla zvolena firma Vladimíra Krause. Tato firma se specializuje na výrobu informačních tabulí pro naučné stezky, obce i města. Firma je ochotna zajistit výrobu konstrukce informačních panelů na míru dle zadaných požadavků. Informační tabule také dodají a instalují na určité místo. Díky spolupráci s precizní truhlářskou dílnou, zajistí kvalitní výrobky opatřené ochranným nátěrem. Na navržené trase stezky je rozmístěn určitý počet informačních panelů, v závislosti na tomto použitém materiálu je stanovena přibližná kalkulace nákladů na realizaci trasy.

4.3 Práce s mapovým podkladem Během zpracování bakalářské práce byla nezbytná manipulace se systémem, který by změřil navrhnutou trasu. Velmi dobrá známost města mi umožnila, že jsem přesně věděla kudy cestu povést. Jediné co tedy zbývalo, bylo změření trasy. Pro změření trasy jsem využila aplikaci running+, která pracuje nejen s mapovým podkladem, ale i s výškovým profilem celkové trasy a časovými údaji. Abych si byla úplně jistá, trasu jsem i změřila pomocí portálu www.mapy.cz, kde jsem pro svoji práci použila i výškový profil trasy.

- 13 -

5. ZÁKLADNÍ POJMY 5.1 Technická kulturní památka Kulturní památku vyhlašuje Ministerstvo Kultury, a mohou jimi být vyhlášeny jak věci movité tak i nemovité, popřípadě jejich soubory. Mohou to být soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, práce člověka, nebo věci které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickém událostem. Jsou to věci historického, revolučního, uměleckého, vědeckého nebo technického typu [6].

5.2 Chráněná krajinná oblast Dle Zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je chráněná krajinná oblast definována jako: „Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti.“

5.3 Naučná stezka Naučná stezka je zpravidla předem vyznačená trasa, vedena přírodně nebo kulturně zajímavými prostory, např. chráněnými územími, lesy, městy, krajinou, apod., kde jsou vybrány významné objekty. Jejich účelem je výchovně vzdělávat a podávat výklad na stanovených místech pomocí informačních panelů nebo v tištěném průvodci [7].

- 14 -

5.4 Historie naučných stezek První naučná stezka na našem území byla vytvořena Janem Čeřovským a Alešem Záveským v 60. letech minulého století, kteří se nechali inspirovat v USA. První stezkou u nás byla naučná stezka Medník, ta byla vytvořena v roce 1965 v okolí obce Pikovice nedaleko Prahy. Další naučnou stezkou byla Medvědí stezka, která byla vytvořena v roce 1967 na území CHKO Šumava. Od 80. let je tento způsob vzdělání obyvatelstva velmi oblíbenou formou. V dnešní době je odhadován počet stezek na více než 700, ale soupis veškerých stezek neexistuje [8].

5.5 Značení naučné stezky Značení naučné stezky by mělo být již z dálky a za všech okolností viditelné. Naučné stezky bývají značeny bílým čtvercem o velikosti 10x10 cm s úhlopříčným pruhem zelené barvy, vedoucím z levého horního do pravého dolního rohu.

Obrázek 6: Značení naučné stezky [9]

Zastávky naučné stezky neboli informační panely, bývají většinou rozmístěny rovnoměrně po celé délce trasy, číslované vzestupně od výchozího ke konečnému bodu. Každý panel obvykle informuje o jednom tématu, kterým se zabývá. Na tomto panelu je podán text k danému jevu, často se souvisejícími obrázky (příklad: Historie Ježkovy továrny) [7]. Rozcestí jsou místem, kde návštěvník může nejsnáze ztratit svůj směr, tím pádem největším úskalím na trase stezky. Ve městech a na křižovatkách je proto značení doplněno o tabulky a směrovky, které informují o vzdálenostech k dalším panelům. Směrovku je nutno jasně vyznačit, aby jednoznačně určovala, kudy stezka dál pokračuje [7].

- 15 -

5.6 Tématika naučných stezek Každá naučná stezka může mít také svoji vlastní tématiku, a to např. lesnickou, hornickou, geologickou, městskou, vlastivědnou, přírodně-ochranářskou, sportovní 

Lesnická – tato stezka většinou vede lesem či lesoparkem, návštěvníky seznamuje s faunou a flórou lesa, lesnickým hospodářstvím či těžbou dřeva.



Hornická – stezka obvykle vede regionem, který byl v minulosti významným nalezištěm nerostných surovin, drahých kovů, apod., které zde byly těženy.



Geologická – stezka s významnými geologickými lokalitami, seznamuje návštěvníky se skalními odkryty, starými lomy, nalezišti minerálů a zkamenělin.



Vlastivědná – stezka, která seznamuje návštěvníky s krajinou a zajímavostmi na trase



Přírodně ochranářská – taková stezka, která návštěvníky informuje o určitém chráněném území.



Městská – stezka vedoucí obvykle historickým centrem města a jeho blízkým okolím, turisty seznamuje s památkami a jinými významnými stavbami.



Sportovní – stezka objevující se v příměstských lesích nebo lesoparcích, tvořených z několika sportovišť, panely jsou doplněny například o nějaké cviky [7].

- 16 -

Část praktická

II.

6. JIHOMORAVSKÝ KRAJ Jihomoravský kraj s rozlohou 719 555 ha je čtvrtým největším krajem v České republice. Počet obyvatelstva je stanoven na cca 1 169 000. Kraj se rozkládá v jihovýchodní části Česka podél hranic se Slovenskem a Rakouskem. Statutárním městem je město Brno, které je druhé největší město České republiky a významným centrem Moravy. Dopravní dostupnost kraje se svojí strategickou polohou na křižovatce transevropských silničních a železničních dálkových tras, je pro kraj velice výhodnou. Tyto křižovatky jsou totiž důležitými spojnicemi mezi západní, východní a jižní Evropou. Brněnské letiště Tuřany se s počtem odbavených cestujících řadí na druhou příčku mezi ostatní letiště České republiky.

Mapa 1: Geografická mapa Jihomoravského kraje [10]

Obrázek 7: Geografická mapa Jihomoravského kraje [10]

- 17 -

Jihomoravský kraj patří k regionům s výrazným ekonomickým i zemědělským potenciálem. Zemědělská půda tvoří 60% výměry regionu, především významnou specialitou regionu je vinohradnictví, a to na evropské úrovni. Historie zanechala v kraji bohaté kulturně-historické kořeny s cennými památkami, z nichž dvě, brněnská vila Tugendhat a kulturní krajina Lednicko-valtického areálu jsou svým zápisem zařazeny na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. Umístěním na tento seznam se také mohou pyšnit dvě biosférické rezervace, Dolní Morava a Bílé Karpaty. Na území kraje se také rozprostírá národní park Podyjí, jeden ze čtyř národních parků České republiky. Nachází se zde také významná chráněná krajinná oblast Moravský kras, která disponuje rozsáhlými komplexy krápníkovitých jeskyní. Mezi další památku, zapsanou na seznamu nehmotného dědictví UNESCO patří také mužský sólový tanec Verbuňk. Mezi stále oblíbenější patří v kraji cykloturistika, která návštěvníkům umožňuje poznávání Jihomoravského kraje, včetně Moravských vinných stezek [11].

- 18 -

7. AKTRAKTIVITY V OKOLÍ 7.1 Zámek Rájec nad Svitavou (6 km) Tento renesanční zámek byl kompletně přestaven z jedné ze dvou gotických tvrzí v roce 1570. V roce 1763 byl zakoupen rodem Salm-Reiffercheidtů, a protože renesanční stavba kompletně vyhořela, byl zámek znovu vybudován. Pro tuto výstavbu byly vybrány velice moderní plány ve stylu rokokového klasicismu. Ve vlastnictví rodu Salmů zámek zůstává až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován a přešel do vlastnictví státu [12].

Obrázek 8: Zámek Rájec nad Svitavou [13]

- 19 -

7.2 Nový Hrad (4 km) Zřícenina gotického hradu leží jižně od Blanska. Usuzuje se, že hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století, možná i dříve. Historicky je ale Nový hrad doložen až k roku 1381. Rozlehlý areál je tvořen zachovalým předhradím a nepatrnými pozůstatky původního hradu. Hrad byl vypálen a pobořen v období třicetileté války. V současnosti se na hradě pořádají různé akce jak pro děti tak i dospělé a bylo zde natáčeno několik pohádek [14].

Obrázek 9: Nový hrad u Blanska [15]

- 20 -

8. MĚSTO BLANSKO Okres Blansko leží v severní části Jihomoravského kraje a se svou rozlohou 863 km2 je řazen k nejmenším okresům kraje. Město Blansko je jedna ze dvou obcí s rozšířenou působností na území okresu. Město Blansko se rozkládá zejména na levém břehu řeky Svitavy, která zde protéká a žije zde téměř 21 tisíc obyvatel. Znak města Blanska Datum získání městského znaku není přesně známo, ale jeho nejstarší podoba je doložena pečetěmi z 80. let 16. století. Tento původní znak původně tvořila bílá okrouhlá věž bez oken se dvěma věžičkami, údajně na červeném štítě. V roce 1899 si město nechalo namalovat znak v jiné podobě, modrý štít, na jehož podkladě stojí na kopci okrouhlá věž. V 70. letech minulého století vznikl socialistický typ znaku. Tvořil jej modrý štít, na něm černé ozubené kolo bez loukotí, se šestnácti zuby a v něm bílá kvádrovaná věž. Nad věží je červené pěticípá hvězda. K poslední přeměně znaku došlo v roce 1990, na modrém štítu stojí stříbrná z kvádrů budovaná věž s kupolovitou střechou, na jejíž špicích jsou zlaté makovice [16].

Obrázek 10: Přehled vývoje blanenského znaku [16]

- 21 -

8.1.1 Poloha Město Blansko se nachází v severní části Jihomoravského kraje, severně asi 25 km od krajského města Brna. Blansko bývá velice často představováno jako vstupní brána do Moravského krasu. Moravský kras je chráněná krajinná oblast, která patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve Střední Evropě a jako CHKO byl vyhlášen v roce 1956. Mezi nejznámější jeskyně Moravského krasu patří Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, Sloupskošošůvské jeskyně, jeskyně Balcarka a jeskyně Výpustek. Blansko se rozprostírá v údolí řeky Svitavy, značná část ale po jejím levém břehu. Rozloha města je 50,56 km2 a jeho centrum se nachází v nadmořské výšce asi 275 m. Město má jedenáct místních částí, a to Dolní Lhota, Horní Lhota, Těchov, Obůrka, Češkovice, Žižlavice, Skalní mlýn, Klepačov, Lažánky, Olešná a Hořice [17].

8.1.2 Geologická stavba a vývoj Město Blansko má velmi pestrou geologickou stavbu a vývoj. Nejstarší horniny jsou zde brněnské vyvřeliny, které byly z větší části zaplaveny mořem. Po jeho ústupu byl povrch vystaven silnému zvětrávání. Zvětraliny obsahovaly značné množství železné rudy, která položila základ železářství v okolí města Blanska. Své hlavní rysy krajina Blanska a jeho okolí získala před zaplavením mladotřetihorním mořem a její definitivní podobu jí dala voda, která působila na vápencový podklad [18].

8.1.3 Geomorfologická charakteristika (povrch) Podle hierarchického geomorfologického členění povrchu patří oblast města Blanska do Hercynského systému, do provincie České vrchoviny, do Českomoravské subprovincie a do oblasti Brněnské vrchoviny. Blansko spadá pod geomorfologický celek Drahanská vrchovina a podcelky Adamovská vrchovina a Blanenský prolom, které jsou podélně prořízlé údolím řeky Svitavy. Reliéf města Blansko má charakter ploché vrchoviny rozčleněné hlubokými údolími a příkrými svahy (Lacina a Quitt, 1986, s.11-12).

- 22 -

Obrázek 11: Geomorfologické členění České republiky [19]

8.1.4 Klima Město Blansko má typické středoevropské podnebí a leží v mírně teplé klimatické oblasti. Tím, že spadá do Jihomoravského kraje, je jednou z nejteplejších a nejsušších oblastí České republiky. Podle dlouhodobých průměrů se průměrná letní teplota pohybuje okolo 17 až 18°C a průměrná zimní teplota od -2 až po -3 °C, průměrný roční úhrn srážek je pak 600-650 mm. Město spadá do skupiny MT11 podle Quittovy klasifikace klimatu, ta značí již zmíněnou mírně teplou klimatickou oblast.

- 23 -

Obrázek 12: Klimatické členění podle Quittovy klasifikace [20]

Podle této klasifikace pro oblast města Blanska platí, že počet letních dnů je 50 až 60. Počet dnů s průměrnou teplotou je 140 až 160. Počet dnů s mrazem je 110 až 130. Počet ledových dnů je 30 až 40. Průměrná lednová teplota je -2 až -3 °C. Průměrná červencová teplota je 17 až 18 °C. Průměrná dubnová teplota je 7 až 8 °C. Průměrná říjnová teplota je 7 až 8 °C. Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více je 90 až 100. Suma srážek ve vegetačním období je 350–400. Suma srážek v zimním období je 200–250. Počet dní se sněhovou pokrývkou je 50 až 60. Počet zatažených dní je 120 až 150. Počet jasných dní je 40 až 50 [20].

- 24 -

U znečištěného ovzduší je po roce 1989 zaznamenán pozitivní trend snižování znečištění, a to zejména přechodem na ušlechtilá paliva jako zemní plyn nebo růstem cen energií, se kterým je spojeno úspornější využívání [17].

8.1.5 Vodstvo Městem Blansko protéká řeka Svitava, ta dominuje svou důležitostí, její povodí totiž dávalo obživu řemeslům, které využívaly vodní sílu. Tento 97 km dlouhý vodní tok s plochou povodí 1150 km2 vzniká nedaleko obce Javorník na Svitavsku a jeho významnými přítoky jsou Křetínka, Bělá a Punkva. Svitava se pod Brnem vlévá do řeky Svratky. Řeka Svratka posílená vodami Svitavy se v nádrží Vodního díla Nové mlýny vlévá do řeky Dyje. Poté se Dyje potkává s největším moravským tokem řekou Moravou, která svoji cestu končí soutokem s Dunajem, a společně se pak vlévají do Černého moře. Významným přítokem řeky Svitavy je řeka Punkva. Plocha povodí je 170 km2, délka toku 29 km. Se svým podzemním povodím je nejdelším podzemním vodním tokem v České republice. Punkvě také náleží dvě krasová jezírka na dně Propasti Macocha – Horní a Dolní macošské jezírko. (Lacina a Quitt, 1986, s.29). Ve východní části města se nachází uměle vytvořená vodní nádrž Palava, tato nádrž má rozlohu 1,3 hektaru a nedaleko ní se nachází další vodní nádrž Palava II. V roce 2009 bylo provedeno odbahnění nádrže a nyní má vhodné podmínky pro koupání. Další vodní plochou v Blansko je zatopený kamenolom u železniční trati. Lom byl založen v roce 1925 brněnským financiérem na pozemku ČSD [21].

- 25 -

Obrázek 13: Lom Blansko [vlastní zpracování]

Lom má 250 m na délku a 80 m na šířku a jeho průměrná hloubka je asi 9 m. Na dně tohoto lomu je možné zahlédnout zbytky důlní techniky. Lom kdysi patřil Českým drahám a dnes slouží převážně k rekreaci blanenského obyvatelstva, kteří neustále hazardují se svým životem přecházením přes železniční trat [22].

8.1.6 Půda Pro Blansko je typická půda typu Kambizem, to jsou hnědé půdy a hnědé lesní půdy. Tyto půdy se vytvářejí hlavně ve svažitých podmínkách pahorkatin, vrchovin a hornatin a v menší míře v rovinatém reliéfu [23].

- 26 -

8.1.7 Biota a ochrana přírody Biota je souhrn všech živočišných a rostlinných organismů. Okolí města Blanska vyniká svoji vysokou rozmanitostí bioty. Údolí řeky Svitavy má převážně severojižní směr, což umožňuje výskyt teplomilných druhů jak flóry, např. Ostřice nízká (Carex Humilis), tak i živočichů, např. Páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis) (Lacina a Quitt, 1986, s.46). Přímo ve městě Blansko se nachází několik parků. Jedním z nich je zámecký park, který byl pravděpodobně zbudován současně s novorenesanční přestavbou zámku v letech 1870 až 1873 [17], dalším z významných parků je i park na Náměstí Svobody, kde se nachází i radnice města Blanska a jeho důležitou součástí je i lípa Svobody, a dále také park pod tzv. Starou fabrikou nebo park u vlakové zastávky.

Obrázek 14: Zámecký park [vlastní zpracování]

8.1.8 Obyvatelstvo a sídelní charakteristika Ve městě Blansko v posledním desetiletí dochází k výraznému poklesu míry porodnosti a míry úmrtnosti, také dochází k pomalému stárnutí populace. Stále více osob se ale častěji stěhuje mimo Blansko, a to buď do krajského města Brno, nebo do okolních obcí [17].

- 27 -

V následující tabulce je uveden vyvíjející se počet obyvatel za dané roky v Blansku. Tabulka 1: Obyvatelstvo Blanska ve vybraných letech [24] Rok

Počet obyvatel

Muži

Ženy

Průměrný věk

2002 2006

20 375 20 824

9 862 10 028

10 513 10 796

39,7 40,8

2010

21 103

10 206

10 897

41,7

2014

20 800

10 085

10 715

42,8

V roce 2014 byla hustota obyvatelstva 428 obyvatel na 1km2, s českou národností bylo v Blansku zaznamenáno 16 706 obyvatel, moravské národnosti 3 063, slovenské 188 a s jinou 51 obyvatel. Počet trvale obydlených domů byl 2 550 a bytů 7 704 [24].

8.1.9 Hospodářství Blanska Blansko se v druhé polovině 20. století v podstatě stalo synonymem centra strojírenského průmyslu. A to nejen kvůli Salmovým železářským závodům a společnosti K. & R. Ježek, ale také kvůli dalším významným firmám jako například cihelna Martina Kaly, továrna inženýra Ericha Roučky, která byla později znárodněna a dostala název Metra Blansko. Společně s ČKD Blansko a Adastem Blansko pak tvořily až do roku 1989 jádro blanenského průmyslu. Dodnes si Blansko zachovalo svůj charakter průmyslového města [17]. Služby jsou ve městě Blansko provozovány hlavně společností Služby města Blansko, s. r. o. Ta má pod záštitou například zimní stadion, rekreační oblast Palavu, prodejní trhy, provoz veřejného osvětlení, lázně a aquapark, útulek pro psy, hotel Aquapark, veřejné WC, sportovní haly a fotbalový areál [25].

- 28 -

V dopravě má hlavní význam silniční a železniční doprava. Silniční doprava je významná především silnicí II/379 (Velká Bíteš-Tišnov-Blansko-Vyškov), tato silnice přímo propojuje území města se silnicí I/43 (Lipůvka). Kvalitní dopravní obsluhu ve městě poskytuje Městská hromadná doprava, tu v Blansku zajišťují autobusy ČAD Blansko a. s. Blanskem také prochází železniční trať č. 260 Česká Třebová-Brno, ta leží na 178.42 km trati Česká Třebová- Brno. Administrativně jsou k této železniční stanici přičleněny zastávky Blansko-město a Blansko-Dolní Lhota. V roce 2005 byla slavnostně otevřena cyklostezka „Stezka Srdcem Jižní Moravy, která spojuje Blansko a Vyškov a měří 60 km. Od roku 2006 se buduje cyklostezka, která prochází přímo městem Blansko [17]. Zdravotnictví v Blansku poskytuje přednemocniční neodkladná péče, která je zajišťována Zdravotnickou záchrannou službou Jihomoravského kraje s výjezdovým stanovištěm v Blansku. Primární zdravotní péče je poskytována v privátních ambulancích praktickými lékaři nebo v odborných ambulancích Nemocnice Blansko. Nemocniční péči poskytuje Nemocnice Blansko v rozsahu, který je přesně definován a vymezen rozhodnutím ministra zdravotnictví ČR. Nemocnice Blansko zajišťuje také 24-hodinovou chirurgickou pohotovostní službu [17]. V oblasti vzdělanosti a výchovy dětí a mládeže je ve městě Blansku šest zařízení poskytující předškolní vzdělávání a čtyři zařízení poskytující základní vzdělání. Středoškolské vzdělání v Blansku zajišťuje Gymnázium Blansko a tři další odborné střední školy. Umělecké vzdělání poskytuje v Blansku Základní umělecká škola a Soukromá základní umělecká škola [17]. Město Blansko nabízí také svým občanům řadu kulturních aktivit. Nositeli kulturních aktivit jsou zařízení jako Kulturní středisko města Blanska, do jehož organizační struktury patří například Dělnický dům nebo Kino Blansko, Galerie města Blanska či Muzeum Blansko a Městská knihovna Blansko [17].

- 29 -

8.1.10 Historický vývoj Oblast města Blanska podle archeologických nálezů svědčí o tom, že byla osídlena už prakticky od pravěku. První zmínky o osadě na pravém břehu řeky Svitavy se objevují v roce 1136, kdy mezi olomouckým biskupem a brněnským knížetem probíhal majetkový spor o právo vystavět v Blansku kostel. Od konce 13. století se začaly objevovat zmínky o osadě Nové Blansko na druhé straně řeky, která se později stala středem Blanska. Na konci 16. století se Blansko dostalo do držení rodu Žalkovských a bylo povýšeno na městys. V druhé polovině 17. století bylo Blansko ve vlastnictví slezského rodu Gellhornů, kteří zde také významně rozšířili železářskou výrobu. V této tradici pak pokračoval i rod SalmReifferscheidtů. Od této doby až do roku 1945 zažívalo Blansko rozmach železářství a výroby umělecké litiny. Zásadní význam pro rozvoj města Blanska měla í výstavba železniční trati Brno – Česká Třebová – Praha, postavenou tehdy italskými uprchlíky. Důležitým rokem pro Blansko byl pak rok 1905, kdy bylo povýšeno na město dekretem císaře Františka Josefa I. Za druhé světové války byl veškerý rozvoj města přerušen, ale brzy po jejím skončení se Blansko rychle vzpamatovalo a v roce 1949 se stalo okresním městem. 60. – 80. léta 20. století jsou obdobím rychlého růstu města a Blansko se v té době doslova stalo synonymem centra strojírenského průmyslu, a to díky nových provozů podniků ČKD, ADAST a Metra, které své výrobky vyváží do mnoha zemí světa. Vyrůstají nová sídliště, základní a střední školy a další stavby. Důsledkem toho vývoje je i velký nárůst počtu obyvatel. Rok 1989 přinesl Blansku rozpad velkých podniků a útlum průmyslové výroby. Roku 2003 se Blansko stalo obcí s rozšířenou působností zahrnující dalších 42 obcí s více než 50 000 obyvateli [26].

- 30 -

9. POPIS TRASY Navrhovaná stezka je městského zaměření a její trasa má délku 7,3 km. Stezka začíná nedaleko parkoviště u vlakového a autobusového nádraží. Toto parkoviště pojme veliký počet aut, díky jeho nedávné rekonstrukci. Trasa leží v blízkosti začátku jediné cyklostezky v Blansku, která zatím není zcela vybudována, ale její městská část je hotova. Trasa ze začátku vede lesní cestou, a vzhledem k tomu, že asi 300 metrů trasy vede podél frekventované silnice, bylo by vhodné znovu obnovit cestu podél řeky, která zde kdysi existovala. Návštěvníci míjí celkem 9 rovnoměrně rozmístěných informačních panelů (vzestupně očíslovaných), které jim podávají stručné informace o určitém místě. V místě předposledního zastavení se turisté budou nacházet u rekreačního areálu Palava, kde návštěvníci mohou nějakou chvíli pobýt a v letním období se vykoupat nebo občerstvit v jedné z několika restaurací nebo občerstvení. Poslední zastavení se nachází nedaleko centra města, odtud se turisté snadno mohou dostat k městskému vlakovému nádraží nebo dojít zpět k parkovišti u vlakového a autobusového nádraží, vzdálené asi 10 minut chůzí. Návštěvníkům bude také k dispozici informační brožura, kde jsou dané atraktivity popsány podrobněji.

8

7 9 6

1 5 2 3 4

Obrázek 15:Trasa NS Blansko [vlastní zpracování pomocí aplikace running+]

- 31 -

Tabulka 2: Vzdálenosti jednotlivých úseků [vlastní zpracování] Číslo zastavení

Vzdálenost mezi zastaveními (m)

Celková délka (m)

1 2 3 4 5 6 7 8

0 1100 1400 1200 500 600 100 1300

0 1100 2500 3700 4200 4800 4900 6200

9

1100

7300

7300

7300

Celkem

Obrázek 16: Výškový profil trasy [vlastní zpracování, podklad www.mapy.cz]

- 32 -

9.1 Seznam zastavení Na každém zastavení se nachází informační panel s číslem zastavení, trasou naučné stezky v pravém horním rohu pro usnadnění orientace a údajem o vzdálenosti následujícího panelu. Zastavení č. 1 – Vítá Vás město Blansko, brána Moravského krasu Přivítá návštěvníky naučné stezky, informuje je o základních údajích o stezce. Poté je stručně seznámí s CHKO Moravským krajem, který je snadno dostupný z místa prvního zastavení. Zastavení č. 2 – Historie železářství a železniční tratě Motivem tohoto zastavení jsou dvě témata. Prvním je historie firmy ČKD Blansko a vývoje železářství v Blansku. Tím druhým historie tratě Brno-Česká Třebová. Zastavení č. 3 – Výstavba bytových sídlišť Toto zastavení podá informace o výstavbě sídlišť v Blansku. Na panelu bude vyobrazena panoramatická fotografie s vyznačenými sídlišti a roky jejich výstavby. Zastavení č. 4 – Kostel sv. Martina a pamětní deska Karoliny Meineke Panel se věnuje historii založení a vybudování kostela sv. Martina a podává informace o Karolině Meineke. Zastavení č. 5 – Centrum města Tento panel seznamuje návštěvníky o výstavbě středu města, konkrétněji o náměstí Svobody a náměstí Republiky.

- 33 -

Zastavení č. 6 – Ježkova továrna Podává informace o historickém vývoji továrny „K. & R. Ježek“

Zastavení č. 7 – Zámek Blansko Zastavení podává výklad o blanenském zámku a jeho historii.

Zastavení č. 8 – Blanenská přehrada Palava Toto zastavení obsahuje informace o stavbě vodního díla a poskytuje tipy návštěvníkům k rekreaci v místě tohoto zastavení.

Zastavení č. 9 – Dřevěný kostelík Panel posledního zastavení poskytuje informace o dřevěném kostelíku. V brožuře jsou pak doplněny informace o možnostech, které návštěvník má po dosáhnutí posledního zastavení naučné stezky.

9.2 Navrhnutí informačních panelů a brožury Informační panely a brožury jsem navrhovala pomocí prezentací v programu Powerpoint. Návrh informačních panelů uvádím níže. Text pro informační brožury je v příloze doplněn o vzhled informační brožury.

- 34 -

Obrázek 17: Návrh informačního panelu 1 [vlastní zpracování]

- 35 -

Obrázek 18: Návrh informačního panelu 2 [vlastní zpracování]

- 36 -

Obrázek 19: Návrh informačního panelu 3 [vlastní zpracování]

- 37 -

Obrázek 20: Návrh informačního panelu 4 [vlastní zpracování]

- 38 -

Obrázek 21: Návrh informačního panelu 5 [vlastní zpracování]

- 39 -

Obrázek 22: Návrh informačního panelu 6 [vlastní zpracování]

- 40 -

Obrázek 23: Návrh informačního panelu 7 [vlastní zpracování]

- 41 -

Obrázek 24: Návrh informačního panelu 8 [vlastní zpracování]

- 42 -

Obrázek 25: Návrh informačního panelu 9 [vlastní zpracování]

- 43 -

9.3 Text informační brožury Text pro informační brožuru byl čerpán z knižních publikací a internetových zdrojů. Fotografie, které nejsou vlastního zpracování, jsou vloženy zde v textu a mají zde i svoje číslo zdroje. Fotografie vlastního zpracování jsou umístěny pouze v brožuře.

9.3.1 Moravský Kras (viz Příloha č. 1) Moravský kras dříve též nazýván Moravské Švýcarsko, je jedinečný komplex přírodních zvláštností, který byl chráněnou krajinnou oblastí vyhlášen v roce 1956.

Obrázek 26: Mapa Moravského krasu [27]

Rozkládá se na rozloze 120 km2 a mezi jeho nejznámější krasové jevy patří například propast Macocha, pojmenovaná podle pověsti o „O zlé maceše“. Tato propast se svojí hloubkou 138,4 metrů patří k nejhlubším ve Střední Evropě. Její hloubku lze nejlépe sledovat z Horního a Dolního vyhlídkového můstku. - 44 -

Mezi další nejnavštěvovanější místa patří Punkevní jeskyně, ty nabízejí dvě trasy. První – suchou cestu, mezi krápníkovými jeskyněmi na dno propasti Macochy. Druhá trasa nabízí vodní plavbu na motorových loďkách Punkevními vodními dómy a ostatními nejkrásnějšími prostorami jeskynní. Další z přístupných jeskynní je Kateřinská jeskyně. Tato výšková jeskyně se svojí bohatou výzdobou stalagmitů a největším podzemním prostorem Moravského krasu, bývá kvůli velikosti jejího dómu (délka 95 m, šířka 44 m a výška až 20 m) a jeho akustice často využívána k pořádání náročných koncertů. Rozsáhlý systém chodeb a dómů s bohatou výzdobou všech krápníkových útvarů nabízí jeskyně Sloupsko-šošůvské. Ty se rozprostírají v několika výškových úrovních mezi obcemi Sloup a Šošůvka. Mezi další turistům přístupnou jeskyni patří jeskyně Balcarka a jeskyně Výpustek. Jeskyně nabízí poměrně malý, ale členitý a mnohotvárný systém jeskyní s nejrůznějšími formami krápníkové výzdoby. Jeskyně Býčí skála, je sice jednou z nepřístupných jeskyní Moravského krasu, ale svojí významností jednou z nejdůležitějších. A to kvůli nálezu sošky bronzového býčka, která s ostatními nálezy nasvědčuje tomu, že jeskyně je nalezištěm pozůstatků pravěkého člověka (10xNej… rodného kraje, s.10-12)

Obrázek 27: Kateřinská jeskyně [28]

- 45 -

9.3.2 Historie železářství a železniční tratě Brno-Česká Třebová (viz Příloha č. 2) Historie železářství v Blansku spadá až do pravěku, ale první zmínky o těžbě a zpracování železné rudy se datuji již na konec 17. století. V roce 1698 majitelé blanenského panství Gellhornové založili první železný hamr. V roce 1766 bylo pak panství včetně železáren zakoupeno rodem Salmů. V jejich vlastnictví byl zahájen největší rozvoj strojíren, zavedeny nové stroje, pracovní postupy a nové vědecké poznatky. Na dlouhou dobu se tak jejich továrna stala největší v Rakouském císařství. Roku 1896 Salmové železárny a strojírny prodali pražské Akciové společnosti pro stavbu strojů Breitfield-Daněk a spol. Ve vlastnictví tohoto podniku došlo k dalšímu rozvoji a byly zbudovány nové strojírny a slévárny. V roce 1927 se stal Blanenský závod součástí koncernu ČeskomoravskáKolben-Daněk, a. s. a byl zaměřen na výrobu vodních, mlýnských, potravinářských a dřevoobráběcích strojů. Samostatný národní podnik ČKD Blansko vznikl v roce 1950 a specializoval se na výrobu vodních strojů a těžkých obráběcích strojů. Po roce 1989 byla založena akciová společnost s názvem ČKD Blansko, a. s. a byla plně privatizována. Nová společnost ČKD Blansko Strojírny, a. s., která se stala nepřetržitým pokračovatelem průmyslové výroby v Blansku, vznikla v roce 2001 [29]. Huť Klamovka byla založena v letech 1853 až 1857 pro dodávky železnic. Je pojmenována po kněžně Augustě ze Salmu, Clam-Martinicové. Huť produkovala přes 3000 tun železa ročně a byla používána zejména pro dodávku železnic. Po roce 1893 byla huť kvůli své nehospodárnosti přeměněna na slévárnu a později zde byl vybudován náhon a jez pro zkušebny vodních turbín a motorů. (Svoboda, 2014, s.48). Stavba železniční tratě Brno-Česká Třebová začala kolem roku 1843 nedaleko Brna a po svém zprovoznění v roce 1849 se stala třetí nejstarší tratí na Moravě a jednou z nejužívanějších tratí vůbec. Její otevření umožnilo průmyslový rozvoj českým a moravským zemím. Po jejím dokončení měřila trať 91 km a při její výstavbě, muselo být kvůli náročnému terénu upraveno koryto řeky Svitavy a vystaveno 10 Blanenských tunelů, dva z nich byly po roce 1970 sneseny (tunel č. 5 u Babic, tunel č. 6 u Adamova).

- 46 -

Musela být také odstraněna nejvyšší část věže Nového hradu, kvůli obavám z jejího zřícení. Původně byla železniční trať jednokolejná, v roce 1861 po instalaci Morseova telegrafu mohla trať začít sloužit i rychlíkové dopravě, do roku 1869 pak proběhlo její zdvoukolejnění. Po vzniku Československé republiky se trať stala součástí spojení Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – Bratislava. V letech její rekonstrukce a elektrifikace (1992 - 1998) byla napojena na první železniční koridor vedoucí z Děčína přes Prahu do Břeclavi [30].

9.3.3 Výstavba bytových sídlišť (viz Příloha č. 3) Počátkem roku 1949 byla často řešenou otázkou především výstavba bytových sídlišť, tím bylo rozhodnuto o vypracování nového územního plánu. V roce 1950 byla zahájena postupná výstavba sídliště „U kamenného kříže“ a při jejím dokončení v roce 1956 mělo sídliště už 3000 obyvatel.

Obrázek 28: Sídliště "U kamenného kříže" [31]

V roce 1961 začala výstavba sídliště Sever I., kde byly vybudovány čtyři věžové domy. Dokončeny a předány do užívání byly roku 1972. Tato výstavba pokračovala vybudováním dalších čtyř věžových domů na sídlišti Sever II a vybudováním panelových domů na sídlišti Sever III. Výstavba byla dokončena v roce 1976.

- 47 -

Od roku 1977 začalo postupně vznikat sídliště Podlesí v nejvýše položené východní části města a dále bylo rozestavěno sídliště Zborovce nacházející se na severovýchodním okraji města. V roce 1987 byla zahájena paneláž bytů velkého sídliště Písečná v jižní části města, projektová kapacita sídliště byla celkem 2530 bytů (Košťál, 2014, s.130-135).

9.3.4 Kostel sv. Martina, jeho fara a pamětní deska Karolina Meineke (viz Příloha č. 3) Kostel sv. Martina v Blansku je nejstarší památkovým objektem ve městě. První zmínka pochází z roku 1136, kdy o jeho postavení rozhodl olomoucký biskup Jindřich Zdík, držitel Blanska a Rájce. Stavba začala v roce 1138 a dokončena byla v roce 1140, kdy byl i posvěcen samotným olomouckým biskupem. Původní kostel byl ze dřeva, v roce 1672 byla vybudována kamenná věž v barokní podobě, která se dochovala až dodnes. V letech 1707 - 1710 byl kostel rekonstruován a rozšířen o nové kněžiště náklady Zuzany Gellhornové z Orlíka. V roce 1793 proběhla jeho poslední přestavba, kdy kostel dostal dnešní podobu. Kostel má jednolodní, obdélníkovou stavbu s půlkruhovým kněžištěm a čtyřbokou věží. V kryptě kostela jsou uloženy ostatky šlechtických rodů Rožmitálů a Gellhornů (Svoboda, 2014, s.7). Blanenská fara kostela sv. Martina Stará fara byla postavena roku 1713. Tato stará jednopatrová budova obdélníkového půdorysu, stojí vedle kostela sv. Martina (Svoboda, 2014, s.11) Pamětní deska Karoliny Meineke Karolina Charlotta Dorothea Meineke (1768 - 1815), rozená von Lisingen, byla hannoverská šlechtična a první manželka anglického krále Viléma IV. Za tohoto anglického krále se však Karolina provdala tajně, a když pravda o tomto sňatku vyšla najevo, královská rodina odmítla Karolinu přijmout. Proto v roce 1792 došlo k rozvodu manželů, to už byla ale Karolina těhotná. V listopadu 1792 měla údajně potratit, ve skutečnosti však, ale dítě předčasný porod přežilo a bylo dáno na vychování do bohaté židovské rodiny. Karolina krátce na to vážně onemocněla a upadla do takového stavu, kdy ji zkušení lékaři považovali za mrtvou. Až na doktora Adolfa Meinekeho, který hypotéze o její smrti nevěřil a nesvolil k pohřbení. - 48 -

Po několika dnech se Karolina opravdu probrala a Adolf Meineke si získal její náklonnost a ona se za něj provdala. Oba pak odešli z Hannoverska do Blanska, kde společně žili na blanenském zámku i s jejich dcerou. Rodina Meineke později z Blanska odešli, ale Karolina se sem často vracela za svoji dcerou, která se zde provdala. Při jedné z těchto návštěv Karolina 31. ledna 1815 zemřela a byla pochována na hřbitově u kostela sv. Martina (Svoboda, 2014, s.10).

Obrázek 29: Pamětní deska Karoliny Meineke [32]

9.3.5 Ježkova továrna (viz Příloha č. 4) První záznamy železářské tradice rodu Ježků pochází už z roku 1690. Okamžik, který je ale považován za vznik Ježkova železářského průmyslu, se odehrává v roce 1846, kdy Karel Ježek ohlašuje úřadům založení vlastní zámečnické živnosti. Rodina Ježků bydlela po staletí na náměstí Svobody v domě č. 8, později byl pak Karlem Ježkem zakoupen i dům č. 9. Zakladatel firmy měl mimo čtyři dcery i dva syny – Karla a Richarda. Karel šel ve stopách svého otce a vyučil se jeho řemeslu. Richard studoval Vysokou školu technickou ve Vídni. Těmto dvěma předává v roce 1887 otec svoji dílnu s padesáti zaměstnanci. Oba synové již o rok později začínají se stavbu nevelkého závodu v blízkosti železnice. - 49 -

Největší rozmach firmy byl zaznamenán v roce 1905, kdy firma přijala přes 300 zaměstnanců. Výrobky závodu (řezačky slámy, mlátičky a dalších hospodářských strojů) byly převážně exportovány do Štýrska, Korutan a dalších Alpských zemí. Výstavba závodu v Blansko pokračovala v letech 1910-1911, a to stavbou nové správní budovy, vybudované podle dokumentace zámečku Miramare, který se nachází v italském Terste. Starší z bratrů - Karel Ježek, byl dlouholetým starostou Blanska, které v době jeho působení bylo v roce 1905 povýšeno na město. Mladší z bratrů – Richard, měl nejen velké zásluhy na rozkvětu závodu, ale byl také činným v městské samosprávě. Světová krize v letech 1929-1933 postihla i závod, muselo dojít ke značnému propouštění, ale po roce 1934 došlo k oživení trhu, takže v roce 1940 má firma již přes 600 zaměstnanců. Firma vyráběla stále bohatší sortiment, který exportovala nejen po celé Moravě, ale i do Anglie, Bulharska, Litvy, Maďarska, Rakouska, Rumunska a Řecka. Za vysokou kvalitu a technickou úroveň dostala firma četná ocenění a medaile, jak na mnoha tuzemských výstavách, tak i na těch zahraničních. V posledních dnech 2. světové války, byl závod zasažen 17 bombami, které zničili značnou část závodu. Konec války byl i prakticky konec historie firmy „K. & R. Ježek“, továrna byla v roce 1946 znárodněna a vznikl zde podnik Závody na výrobu keramických strojů, později pojmenován Keramostroj. V roce 1963 se Keramostroj stal součástí adamovského ADASTU. Továrna se tak stala výrobcem řezaček papíru a dílů pro tiskařské stroje. V roce 1993 se ADAST změnil na akciovou společnost a v roce 2002 skončil v konkurzu (Šrámek, 2002, s.3-16).

- 50 -

Obrázek 30: Ježkova továrna [33]

Ježkův železniční most Ježkův most je jednou z technických kulturních památek města Blanska. Tento most původně sloužil až do počátku 20. století jako železniční most přes řeku Berounku na železniční trati Praha-Plzeň. Kolem roku 1911 byl ale odkoupen firmou K. & R. Ježek a odvezen do města Blanska, kde po své úpravě pomohl vybudování závodní vlečky, která spojovala továrnu a železniční trať Brno-Česká Třebová. Most přečkal obě světové války, i když mu hrozilo zničení. V roce 1945 byly veškeré mosty v Blansku zničeny náložemi nacistických vojsk. Jediný most, který nebyl zničen, byl Ježkův. Ten byl zachráněn odvážným činem blanenského občana Karla Musila, který zpřetrhal dráty k náložím. Po mostě pak mohla projít sovětská vojska. Ježkův most poté sloužil až do roku 1993, v současné době se po snesení nachází poblíž jeho původního stanoviště (Svoboda, 2014, s.17).

- 51 -

9.3.6 Centrum města (viz Příloha č. 5) Střed města Blanska je vymezen na východě náměstím Svobody a ul. Seifertovou, na západě ul. Svitavskou a ul. Vodní, na jihu ul. Smetanovou a na severu ul. Mlýnskou (Košťál, 2014, s.131). Náměstí Svobody datuje svůj vznik výstavbou radnice města Blanska. Ta byla vybudována okolo roku 1648 na spáleništi zpustošeného domu. V roce 1885 byla stará radnice s dřevěnou vížkou zbourána a byla zde vybudována nová radnice. Aby došlo k jejímu celkovému vybudování, musel být zakoupen i sousední dům. V roce 1904 byla radnice znovu opraveno a doplněna věží s hodinami. Park na náměstí Svobody byl vybudován s pomocí italských uprchlíků, kteří do Blanska přijeli v květnu 1915 a stali se zde zajatci, ti pak byli ve městě k dispozici pro různé veřejně prospěšné práce. Na náměstí se nachází pomník obětem první Světové války, ten byl zřízen v roce 1924 a představuje zlomený sloup na podstavci, jehož 4 strany jsou opatřeny nápisy a jmény padlých vojáků z Blanska. Dalším památníkem na náměstí je památník Blanenského selství. Na náměstí se totiž dříve nacházely selské usedlosti. V místech kde se do nich vstupovalo, jsou v chodníku umístěny tři bronzové podkovy (grunt Matušků, Cetkovských a Ondroušků). Na travnaté ploše naproti bývalým usedlostem bylo také vybudováno sousoší dvou hříbat, které mají připomínat dalším generacím původní charakter náměstí. Další součástí tohoto památníků je i deska „Historie císařské orby Josefa II.“, ta byla odlita poté, co císař v roce 1976 navštívil region a zoral s koňským spřežením kus pole. Na náměstí se také nachází kruhová kašna s plastikou párku dvořících se labutí. Touto kašnou byla nahrazena původní kašna z roku 1898, ozdobená litinovou sochou dívky a litinovým reliéfem Františka Palackého (Svoboda, 2014, s.21-25).

- 52 -

Obrázek 31: Radnice města Blanska v roce 1907 [34]

Nevyhovující střed města se na začátku sedmdesátých let stal zásadní otázkou. Proto se přikročilo k úvahám o rozsáhlé přestavbě. Přestavba byla pojata v duchu socialistického realismu. V období 1961-1976 byla postupně provedena rozsáhlá přestavba, která zásadně změnila centrum města. Byla přestavěna západní část náměstí Svobody, na asanované ploše ve středu města byla v roce 1962 zahájena stavba dvou velkých bytových bloků, kde později vzniklo náměstí Republiky.

Obrázek 32: Náměstí Republiky [35]

- 53 -

Přestavba Blanska s překrytím potoka Palava ve středu města umožnila vybudování dvou nových náměstí s budovami Státní banky československé a neslavně známého hotelu Dukla (Košťál, 2014, s.132-135).

Obrázek 33: Náměstí Republiky [36]

- 54 -

9.3.7

Zámek Blansko (viz Příloha č. 6)

Renesanční budova blanenského zámku se nachází v místech původního lenního dvora, které bylo vybudováno na blanenském panství. Tento dvůr byl poprvé písemně zmíněn v závěru 14. století. Ve 30. letech 16. století byl přebudován na gotickou tvrz majitelem a pozdějším olomouckým biskupem Janem Doubravkou z Hradiště. O několik desítek let později byla zahájena stavba dnešního renesančního zámku moravským zemským prokurátorem Matyášem Žalkovským ze Žalkovic, dokončena byla v roce 1604 jeho synem Janem. V průběhu 17. století budova zámku velmi chátrala a za třicetileté války byla zničena Švédy. Nejznámějšími z majitelů byli Lvové z Rožmitálu a rod Gellhornů. Gellhornovi se stali majiteli zámku v roce 1695 a tehdejší majitel Arnošt Leopold Ferdinand z Gellhornu zámek opravil a rozšířen do barokního stylu. Ten se stal i zakladatelem dodnes trvající železářské tradice v Blansku. Po jeho předčasné smrti však naděje na rozkvět blanenského panství upadá a zámek je v roce 1766 po zadlužení rodu prodán Antonínovi Salm-Reiiferscheidtovi, kterému patřilo sousední rájecké panství. Tak se majiteli stávají příslušnici rodu Salmů. Ti zámek využívali především jako letní sídlo a ubytování pro jejich přátele a významné zaměstnance železáren. V průběhu 18. a 19. století zde žilo mnoho známých osobností, například první manželka pozdějšího anglického krále Vílema IV. Karolina Meineke von Linsigen nebo Jindřich Wankel, objevitel slavného archeologického nálezu v Býčí skále a další. V držení rodu Salmů byl zámek několikrát opraven. V druhé polovině 19. století byl zámek opraven v neorenesančním stylu. Po přelomu století začíná zámek postupně upadat a je využíván jako noclehárna a nájemní dům. Město Blansko projevuje zájem zchátralý zámek odkoupit v roce 1936, ale majitelé požadují vyšší cenu, než je město ochotné akceptovat. Vleklá jednání jsou ukončena po 2. světové válce, kdy je zámek Salmům spolu se vším jejich majetkem znárodněn. V roce 1960 je zahájena rekonstrukce zámku a po jejím dokončení v roce 1969, je předán do užívání Okresního vlastivědného muzea (dnešní Muzeum Blansko).

- 55 -

V muzeu jsou dnes prezentovány stálé expozice Moravský kras, Nejstarší hutě, Historie hradu Blansko a další expozice a to v interiérech jako Malé výstavní síni, Zámeckém sklepu a Starém zámeckém sklepení a v sálech 1. patra severního křídla. Zámek nabízí návštěvníkům stálou prohlídkovou trasu, která byla vybavena mobiliářem a zpřístupněna v roce 1994. V roce 2007 byla budova zámku díky grantu, získaného prostřednictvím Finančního mechanismu EHP a Norska, opravena [37]. V areálu přilehlému zámeckému parku se nachází renesanční sýpka. Architektonika této jednotraktové budovy nasvědčuje pozdně renesančnímu, manýristickému stavebnímu pojetí. Přesné datum založení budovy není možné určit, je ale pravděpodobné, že počátek existence blanenské sýpky by mohl spadat do počátku 17. století. Součásti hospodářského dvora tehdy byla konírna, pivovar a lihovar. Hospodářský dvůr sloužil svému účelu i hrabatům z rodu Gellhornů a knížatům z rodu Salm-Reiffercheidtu, tedy po celé 18. a 19. století. Po roce 1919 podlehl blanenský dvůr konfiskaci a po dlouhých jednáních se v roce 1930 stal majetkem města Blanska, které celý komplex pronajímalo. V roce 1948 podlehl dvůr socializaci zemědělství a stal se součástí Jednotného zemědělského družstva. V polovině 60. let 20. století bylo rozhodnuto a rozsáhlé přestavbě středu města a v rámci této akce byly nesmyslně zbourány veškeré budovy statku. Tímto byl zničen cenný historický, architektonicky zajímavý celek, z něhož byla zachráněna pouze budova sýpky. Dnes sýpka funguje jako restaurace a hotel [38].

- 56 -

9.3.8 Blanenská přehrada Palava (viz Příloha č. 7) Už v roce 1945 si město Blansko uvědomovalo fakt, že je nutné provést dostatečnou regulaci řeky Svitavy a potoku Palava. Řeka Svitava byla regulována současně s vybudováním komunikace podél řeky v roce 1968 a nebezpečí záplav bylo omezeno s vybudováním přehrady na říčce Křetínce u Letovic. Regulace potoka Palava byla prováděno od roku 1968 do roku 1971, kdy byla vybudována retenční nádrž dvojího účelu. Tato nádrž se nachází na severozápadním okraji města pod lesem. Prvním účelem této nádrž je zábrana povodní, které by mohly ohrozit střed města. Druhým účelem je pak rekreace města. Hloubka nádrže je 8 metrům, vodní plocha činí 1,5 hektaru a délka sypané hráze 120 metrů. Hodnota díla činila 21 900 000 Kčs. Velkou zkouškou a takzvanou kolaudací prošla nádrž v roce 1970, kdy po průtrži mračen, došlo k prudké povodni a vodou byly postiženy ulice nedaleko nádrže. Voda za sebou nechala velkou spoušť, v podobě nánosů bahna, písku a dřeva. Téměř dokončená nádrž tak zabránila ještě větší pohromě. (Košťál, 2014, s. 136) V roce 1971 byla předána veřejnosti a vybavena například skluzavkami, skokanským můstkem, převlékacími boxy a písečnou pláží. O rok později byla v oblasti nádrže rekonstruována budova lesní správy a rozšířena o stylovou restauraci Myslivna. S rozšířením o minigolf a stánek s občerstvením se v roce 1978 stala nejvýznamnější lokalitou pro rekreaci. V roce 1979 zde byl dokonce vybudován i lyžařský vlek. Bohatě tvarované údolí potoka Palava směřující na východ od nádrže nabízí turistům asi 3 km dlouhou vycházkovou trasu, končící v oblasti chatové a zahrádkářské oblasti Češkovice, kde se nachází druhá vodní nádrž se jménem Palava II. Ta byla vybudována v letech 1984-1986 a poblíž ní se nachází rekreační ubytovna. (Košťál, 2014, s.148) V současné době přehrada stále slouží k rekreaci obyvatelstva. V roce 2009 byla přehrada, kvůli usazeným nečistotám, vypuštěna a odbahněna a bylo zde vybudováno nové dětské hřiště.

- 57 -

9.3.9 Dřevěný kostelík sv. Paraskevy Tento dřevěný kostelík architektonického slohu rusínské gotiky, byl původně postaven jako pravoslavný a je nejstarší svého typu na našem území. Kostel pochází z Nižního Seliště, které leží na hranici Podkarpatské Rusi a Rumunska. Stavba kostela začala v roce 1601, ale byla dokončena teprve roku 1640, protože obec byla postihnuta morovou epidemií a celá vymřela. Po připojení Podkarpatské Rusi k československému státu, si tato obec postavila nový kamenný kostel a starý dřevěný tak začal chátrat. Po roce 1928 byl kostelík nabídnut Církvi československé a zakoupen radou starších v Blansku. V roce 1936 byl rozebrán a postupně převezen po železnici do Blanska, kde byl během 3 měsíců znovu sestaven a zaevidován jako kulturní památka. Roku 1937 byl předán veřejnosti. Blanenský kostelík je tak jedním ze šesti dalších kostelů v Česku, které takto byly zachráněny [39].

- 58 -

10. KALKULACE NÁKLADŮ 10.1 Náklady na výstavbu Zdroje na výstavbu stezky by mohly plynout od městského úřadu v Blansku nebo od organizací či podnikatelských subjektů zabývající se cestovním ruchem v oblasti Blanska. Pro financování stezky by také mohly být využity prostředky z různých dotačních prostředků a grantů. V tomto případě musí být podána žádost o realizaci naučné stezky. Tyto žádosti mohou být podávány na Ministerstvu pro místní rozvoj nebo Ministerstvu životního prostředí. Možné je zažádat také o dotaci z Operačního programu pro Rozvoj venkova. Realizovat naučnou stezku je dnes prakticky možné tzv. „na klíč“, podle veškerých požadavků. V České republice se nachází velké množství firem, které se mimo jiné zabývají výrobou informačních panelů a ostatních potřebných doplňků. Pro kalkulaci jsem zvolila firmu Vladimíra Krause, která má dlouholeté zkušenosti s realizací naučných stezek. V tomto případě by se jednalo o 9 dřevěných informačních panelů s pultovou stříškou. Cena informačního panelu se odvíjí od 3 částí, a to konstrukce panelu, grafické práce a instalace panelu. Konstrukce informačního panelu zahrnuje dřevěnou konstrukci, kotvící prvky a sendvičovou informační desku. Grafické práce zahrnují grafickou úpravu textu a korekturu, přípravu a zajištění tisku. Instalace informační tabule obnáší vyvrtání děr, betonáž patek a osazení tabule na místo.

- 59 -

Přibližná kalkulace je následovná (ceny jsou uvedeny včetně DPH): Tabulka 3: Přibližná kalkulace [vlastní zpracování dle www.nasvahu.net] Počet MJ

Cena v Kč za MJ

Celkem v Kč

Konstrukce infopanelu

9

9 000

81 000

Grafické práce

9

1 800

16 200

Instalace infopanelu

9

5 000

45 000

Celkem

-

-

142 200

Druh

10.2 Údržba naučné stezky Naučnou stezku je potřeba preventivně udržovat, mezi takovéto údržby se počítá pravidelná kontrola nebo oprava zařízení naučné stezky, v tomto případě tedy naučných panelů a značení. Díky tomu, že naučná stezka prochází městem, by těmito úkony mohla být pověřena služba, která se o tyto činnosti v Blansku stará. Umístění odpadkových košů, dle mého názoru není třeba, protože se ve městě již nacházejí, a to zejména kolem atraktivit, které stezka zahrnuje.

- 60 -

Část aplikační

III.

11. VYUŽITÍ V PRAXI CESTOVNÍHO RUCHU Pro využití v praxi cestovního ruchu je nutné nalézt možné zdroje financování realizace naučné stezky. Návrh naučné stezky byl nabídnut městskému úřadu, konkrétně odboru kanceláře tajemníka. Odbor je dále členěn na další oddělení, včetně oddělení cestovního ruchu, které mimo jiné tvoří projekty pro zatraktivnění města Blanska a regionu. Bohužel město momentálně nedisponuje velkým finančním možnostem něco financovat. Dalšími možnými zdroji na výstavbu by mohly být prostředky, které by byly čerpány z různých dotačních grantů. V takovém případě se o ně žádá buď na Ministerstvu pro místní rozvoj, nebo na Ministerstvu životního prostředí. Možností je také dotace z Operačního programu pro Rozvoj venkova.

- 61 -

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo navrhnout naučnou stezku v dané lokalitě. Záměr byl dle mého názoru splněn. Práce byla rozdělena na tři stěžejní části, teoretickou, praktickou a aplikační. V teoretické části byla zpracována analýza současného stavu naučných stezek v okolí Blanska. Dále byly popsány metody zpracování, jako například terénní šetření, které bylo zvoleno pro návrh naučné stezky. Na konec byly přiblíženy základní pojmy, které se týkají naučných stezek. V praktické části byla zpracována komplexní charakteristika města Blanska, byly také nabídnuty jiné atraktivity v okolí Byla zde popsána trasa naučné stezky a byla navrhnuta grafická úprava panelů, jejichž úprava by neměla být zbytečně dlouhá a tím pádem by neměla obtěžovat a zdržovat návštěvníky. Na trase se nachází celkem 9 zastavení s informačními panely. Konkrétními tématy panelů jsou historické informace daných zajímavostí v místě zastavení. Panely mají jednotný vzhled, na kterých se opakují grafické prvky. Délka trasy naučné stezky je 7,3 km s časovou náročností zhruba 2 hodiny a začíná na severním konci města Blanska nedaleko autobusového a vlakového nádraží. Nejprve trasa vede lesní a polní cestou, poté navazuje na městské cesty. Trasa je vhodná pro aktivnější turisty, kteří ocení nejen procházky přírodou, ale i městskými zajímavostmi. Návaznost naučné stezky na cyklotrasu je zohledněna umístěním začátku trasy v místě, kde se zároveň nachází i začátek cyklostezky, která byla ve městě nově vybudována. Dále byla také vypracována informační brožura, která návštěvníkům nabízí detailnější informace a podrobnější text k daným zastavením, které nenaleznou na informačních panelech. Po dokončení návrhu naučné stezky byla provedena přibližná kalkulace nákladů spojená s realizací naučné stezky. Poslední částí bakalářské práce byla část aplikační, kde je přiblíženo využití v praxi cestovního ruchu a navrženy možnosti financování stezky.

- 62 -

12. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 12.1 Tištěné zdroje KLUB MLADÝCH ČTENÁŘŮ. 10xNEJ.. rodného kraje. Praha: Albatros, 1996. KOŠŤÁL, P. Blansko v letech 1945-1990: (život města od konce II. světové války do prvních svobodných voleb v roce 1990). Blansko: Muzeum Blansko, 2004. ISBN 80903081-5-5. LACINA, J., QUITT,E. (1986): Geografická diferenciace okresu Blansko, část I. Československá akademie věd, Geografický ústav Brno SVOBODA, P. Blanenský chodec. 1. vyd. Blansko, 2014. SVOBODA, P. Blanenský chodec. 1. vyd. Blansko, 2014. ŠRÁMEK, J. Z historie rodu K. a R. Ježek. 2002.

12.2 Elektronické zdroje 1. Ahojblog. Cyklovýlet na Macochu [online]. 2008 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.ahojblog.cz/index.php?text=180 2. Vyletnik.cz. Turistická trasa:naučná stezka Josefovské údolí [online]. 2016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/turisticke-trasy/jiznimorava/moravsky-kras-a-okoli/2229-naucna-stezka-josefovske-udoli/ 3. Vyletnik.cz. Turistická trasa:naučná stezka Jedovnické rybníky - Rudické propadání [online]. 2016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/turisticketrasy/jizni-morava/moravsky-kras-a-okoli/2228-naucna-stezka-jedovnicke-rybnikyrudicke-propadani/

4. Blanensko.cz. Naučné stezky [online]. 2011 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.blanensko.cz/naucne-stezky-0/ 5. Staráhuť.com. Cesta železa Moravským krasem [online]. 2011 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.starahut.com/cestazeleza#sthash.ZTaN5NfP.dpbs 6. Ministerstvo Kultury. Kulturní památky [online]. 2007 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/pamatkovyfond/kulturni-pamatky-18042/ 7. Stezky.info. Obecně o stezkách [online]. 2016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.stezky.info/ns/obecne-o-stezkach - 63 -

8. UTOK. Turistické stezky a využívání cestní sítě v krajině pro turistiku [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.utok.cz/node/145 9. Klub českých turistů. Turistické značení KČT [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct 10. Český statistický úřad. Mapy a kartogramy [online]. 2014 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/641011-12-r_2012-30 11. Jihomoravský kraj. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O JIHOMORAVSKÉM KRAJI [online]. [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=27204&TypeID=2 12. Rájec

nad

Svitavou. O

zámku [online].

[cit.

2016-04-20].

Dostupné

z:

https://www.zamekrajec.cz/cs/o-zamku 13. Česká republika - Zámky, hrady a jiné zajímavosti. Rájec nad Svitavou [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.zamky-hrady.cz/1/rajec_nad_svitavou.htm 14. Blanensko.cz. Hrady

a

zříceniny [online].

[cit.

2016-04-20].

Dostupné

z:

http://www.blanensko.cz/hrady-a-zriceniny/ 15. Turistika.cz. Nový hrad u Blanska [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/fotogalerie/87220/novy-hrad-u-blanska--1#719416 16. Město Blansko. Znak města Blanska [online]. [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/historie-mesta/znak-mesta-blanska 17. Strategický plán rozvoje města. Město Blansko [online]. 2012 [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/soubory/clanky/files/2012/strategicky-plan-8pracovni-verze.pdf 18. Historie. Blanensko.cz [online]. Blansko, 2011 [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://www.blanensko.cz/historie/ 19. Pohoří a nížiny v ČR, geomorfologické členění České republiky. Treking.cz [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.treking.cz/regiony/celky.htm 20. Jihomoravský kraj. Podnebí [online]. [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=221841&TypeID=7 21. Jak šel čas Blanskem – 3. část. Město Blansko [online]. Blansko, 2015 [cit. 2016-0228]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/clanky/2015/05/jak-sel-cas-blanskem-3-cast 22. Strany potápěčské. Vše o potápění [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.stranypotapecske.cz/lokality/lokaldet.asp?lok=127

- 64 -

23. Plán oblasti povodí Dyje. A - Popis oblasti povodí [online]. 2009 [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: http://www.pmo.cz/pop/2009/Dyje/end/a-popis/a-1.html 24. Město Blansko. Obyvatelstvo - statistické údaje [online]. [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/mesto-blansko/obyvatelstvo 25. O společnosti. Služby Blansko [online]. Blansko, 2006 [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.sluzby-blansko.cz/o-spolecnosti.html 26. Město Blansko. Historie města Blanska [online]. [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/historie-mesta/ 27. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Ochrana přírody [online]. 2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://moravskykras.ochranaprirody.cz/cinnostspravy/ochrana-prirody/ 28. Moravský kras. Kateřinská jeskyně [online]. 2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.moravskykras.net/katerinska-jeskyne.html 29. ČKD Blansko. Historie společnosti [online]. 2014 [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://www.ckdblansko.cz/o-nas/historie-spolecnosti-2 30. Město Blansko. 160 let trvání trati Brno – Česká Třebová [online]. 2008 [cit. 201603-24].

Dostupné

z:

www.blansko.cz/clanky/2008/10/160-let-trvani-trati-brno-

ceska-trebova 31. Město Blansko. Jak šel čas Blanskem – 7. část [online]. 2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/clanky/2015/11/jak-sel-cas-blanskem-7-část 32. Město Blansko. Památník Karoliny Meineke [online]. 2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/clanky/2007/09/pamatnik-karoliny-meineke 33. Cyklo-jizni-morava.cz. Správní budova bývalé firmy Ježek v Blansku [online]. 2016 [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/spravni-budovabyvale-firmy-jezek-v-blansku 34. Blanenskou radnici postavili v roce 1885 za 108 tisíc korun. Blanenský deník [online]. 2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://blanensky.denik.cz/serialy/blanenskou-radnici-postavili-v-roce-1885-za-108tisic-korun-20120829.html 35. Město Blansko. Přestavět hotel Dukla, nebo zbourat? Rozhodnou občané [online]. 2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/clanky/2014/07/prestavet-hotel-dukla-nebo-zbouratrozhodnou-obcane

- 65 -

36. Město Blansko. Jak šel čas Blanskem – 8. část [online]. 2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/clanky/2015/12/jak-sel-cas-blanskem-8-část 37. Dějiny blanenského zámku. Muzeum Blanenska [online]. [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.muzeum-blansko.cz/dejiny-blanenskeho-zamku/ 38. Zámecká sýpka. Historie Zámecké sýpky [online]. 2013 [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://www.sypkablansko.cz/cz/zamecka-sypka/historie/ 39. Církev československá husitská v Blansku. Kostelík [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.drevenykostelik.cz/kostel_historie.htm

- 66 -