Návrh na z ízení venkovní geologické expozice hornin u obce Kozolupy. Šárka Procházková

JIHOýESKÁ UNIVERZITA V ýESKÝCH BUDċJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE

Návrh na zĜízení venkovní geologické expozice hornin u obce Kozolupy

Šárka Procházková

Vedoucí diplomové práce: Václav Pavlíþek, PaedDr.

2012

Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatnČ pouze s použitím pramenĤ a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona þ. 111/1998 Sb. v platném znČní souhlasím se zveĜejnČním své bakaláĜské/diplomové práce, a to v nezkrácené podobČ Pedagogickou fakultou elektronickou cestou ve veĜejnČ pĜístupné þásti databáze STAG provozované Jihoþeskou univerzitou v ýeských BudČjovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikaþní práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona þ. 111/1998 Sb. zveĜejnČny posudky školitele a oponentĤ práce i záznam o prĤbČhu a výsledky obhajoby kvalifikaþní práce. RovnČž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikaþní práce s databází kvalifikaþních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikaþních prací a systémem na odhalování plagiátĤ.

Datum: 27. 4. 2012

Podpis studenta:

Abstrakt Diplomová práce na téma Návrh na zĜízení venkovní geologické expozice hornin u obce Kozolupy se zabývá charakteristikou místa vybraného pro zĜízení geologické expozice, pĜírodními podmínkami, geologickou historií a dalšími turistickými zajímavostmi dané oblasti. Dále práce charakterizuje geoparky a problematiku s nimi spojenou a uvádí rozdíl mezi geoparkem a geologickou expozicí, je zde také uveden konkrétní pĜíklad. StČžejní þástí práce je popis hornin vybraných do navrhované expozice, geologická charakteristika jejich zdrojové oblasti a podmínky umístČní geologické expozice. V pĜíloze jsou plánky expozice a fotografie parku, kam má být expozice umístČna, jsou zde také konkrétní návrhy informaþních tabulí. V neposlední ĜadČ je zde také uveden pĜedpokládaný rozpoþet expozice. Diplomovou práci uzavírá návrh exkurze do zájmové lokality s návštČvou geologické expozice. Tato diplomová práce vznikla v rámci projektu GA JU 065/2010/S.

Abstract Diploma work, the proposal of establishment of an outdoor geological expositions near the village Kozolupy deals with characteristics of the place where the exhibition has to be established, natural conditions, geological history of the place and other tourist destinations of the area. Further work characterizes geoparks and issues associated with them and indicates the difference between geoparks and geological exposition, there is also provided a particular example. In next part of the work there are rocks selected for the exhibition, their description and geological characteristics of the area where it came from. This theoretical part follows the practical one. Here is described everything needful concerning the location of geological exposition in the attachment there are exhibition plans and photographs of the park, where exposition is to be located. There are also particular proposals of information boards. Last but not least, work is drawing up the budget. Diploma work concludes proposal of excursions to interesting locations with the visit of the exposition. This

Master

thesis

was

created

as

a

part

project

GA

JU

065/2010/S.

Obsah 1.Úvod ................................................................................................................................... 1 2.Literární pĜehled ................................................................................................................. 3 2.1. Charakteristika pĜírodních podmínek expozice 3 2.1.1. Barrandien 3 2.1.2. CHKO ýeský kras 5 Geologie 5 2.1.3. Paleontologie vázaná na zájmový region 6 2.1.4. Historie tČžby vápence v zájmové oblasti 7 Postup pĜi dobývání kamene dnes 8 2.1.5. PĜíklady turistických lokalit v zájmové oblasti 8 Velká Amerika neboli lom Východ 8 Trestanecký lom neboli lom Mexiko 8 Lom Školka neboli Malá Amerika 8 Skanzen Solvayovy lomy 9 2.2. Základní charakteristika geoparkĤ a geologických expozic 10 2.2.1. Geoparky 10 Obecné informace 10 Národní geopark 10 Evropský geopark 11 PĜíklad hodnocení evropských geoparkĤ 12 SvČtová síĢ geoparkĤ 12 2.2.2. Geologická expozice 12 Geopark Barrandien 13 2.2.3. Geologické stezky 17 2.3. Geneze hornin 18 2.3.1. VyvĜelé horniny 18 2.3.2. PĜemČnČné horniny 18 2.3.3. Usazené horniny 19 2.4. PĜírodní podmínky lomĤ a charakteristika tČžených hornin 19 2.4.1. PĜírodní podmínky lomu ýeĜinka 19 Geologie oblasti 20 Mineralogické pomČry 20 Petrologické pomČry: 21 2.4.2. PĜírodní podmínky lomu Žernovka 24 Geologie oblasti 25 2.4.3. PĜírodní podmínky lomu Požáry 26 Geologie oblasti 27 2.4.4. PĜírodní podmínky lomu Vápenice 28 Geologie oblasti: 28 2.4.5. PĜírodní podmínky lomu Kozárovice 29 Geologie oblasti 30 2.4.6. PĜírodní podmínky lomu Hudþice 30

Geologie oblasti 31 2.4.7. PĜírodní podmínky lomu Lašovice 32 Geologie oblasti 32 3.Metodika práce ................................................................................................................. 34 4.Výsledky........................................................................................................................... 40 4.1. Informace o geologické expozici 40 4.2. Rozpoþet a doprava exponátĤ do místa expozice 41 Ceny jednotlivých hornin 41 Doprava exponátĤ do místa expozice 41 Cena informaþních tabulí 42 Odhad celkové ceny 42 4.3. Informaþní tabule v expozici 42 4.3.1. 1/PĜírodní podmínky a okolí 42 4.3.2. 2/Charakteristika hornin 43 4.3.3. 3/Mapka s pĤvodem exponátĤ a fotografie lomu 47 4.3.4. Popis vystavených exponátĤ 47 LodČnický vápenec 47 ěeporyjský vápenec 50 KonČpruský vápenec 50 Porfyrická žula Ĝíþanská 50 Biotitický granodiorit 52 Porfyrický granodiorit 53 Biotiticko – amfibolický granodiorit 55 Amfibol – biotitický granodiorit 56 Rula 57 Rohovce 58 4.4. Geologická exkurze do zájmové lokality 60 4.4.1. Úvod 60 4.4.2. PĜíprava geologické exkurze 60 PĜíprava uþitele 60 PĜíprava žákĤ 61 4.4.3. Vlastní exkurze 61 Trasa exkurze 61 PovČst o Hagenovi 62 4.4.4. Samostatná práce žákĤ 62 SoutČž! 64 4.4.5. Vyhodnocení samostatné práce a ovČĜení získaných znalostí 64 4.4.6. ZávČr 65 5.Diskuze ............................................................................................................................. 66 6.ZávČr................................................................................................................................. 67 7.Seznam literatury.............................................................................................................. 68 8.Seznam pĜíloh ................................................................................................................... 72

1. Úvod Diplomovou práci na téma návrh na zĜízení venkovní geologické expozice hornin u obce Kozolupy jsem si vybrala, protože mČ problematika zaujala a považuji venkovní expozice za pĜínosné jak pro širokou veĜejnost, tak i k didaktickým úþelĤm. Ukazují, že kámen není jen nČco, co se povaluje všude kolem nás, že jeden není stejný jako druhý. V plánované geologické expozici nalezneme pouze horniny, ale ty mají také každá jiný pĤvod. Horniny nevznikají stejným zpĤsobem, mají dlouhou historii a jsou pro danou oblast výskytu charakteristické. Po domluvČ s místní starostkou bylo naplánováno umístit venkovní geologickou expozici pĜímo do obce Kozolupy, do vybudovaného parku na návsi. Místo je vhodné, protože je v centru obce. Nachází se zde napĜ. dČtské hĜištČ, obþerstvení i parkovištČ a kromČ umístČní expozice není potĜeba jakýchkoli dalších úprav. Oblast, kde je geologická expozice plánována, leží na vápencovém podloží. Vápenec zde zná každý, ovšem málokdo z laické veĜejnosti si uvČdomuje, že existuje více typĤ, které je možno odlišit podle barvy a hlavnČ chemického složení. V pásu desítek kilometrĤ od oblasti plánované expozice se jiná hornina než vápenec nevyskytuje. Proto jsem si vybrala právČ geologickou expozici, která pĜedkládá ukázky hornin vyvĜelých, pĜemČnČných a usazených a objasĖuje jejich vznik. S expozicí je poþítáno v oblasti, odkud není daleko napĜ. do geoparku Barrandien v BerounČ, ten se však zabývá výhradnČ geologií a geologickou historií Barrandienu. Z didaktického hlediska je to zajímavý doplnČk, ale mezi základní znalosti, schopnost rozlišit konČpruský vápenec od sliveneckého, nepatĜí. Geopark Barrandien zdaleka není jedinou blízkou lokalitou k návštČvČ. Asi 4 km od budoucí expozice se nachází skanzen Solvayovy lomy, kde je možno se seznámit s historií tČžby vápence a se vším, co se tČžby týkalo. Nejde zde tedy o výstavu hornin, ale historických strojĤ, budov a tČžebních postupĤ. Dalšími turistickými lákadly geologického charakteru jsou zatopené lomy, nazvané Malá a Velká Amerika a lom Mexiko. Tento typ lomĤ láká širokou veĜejnost a za krásného poþasí jsou oba hojnČ navštČvovány. Není to ale to poslední, co zde lidé mohou navštívit, jeden víkend v roce jsou otevĜeny zdejší štoly a návštČvníci mohou poznat lomy pod povrchem. Menší þást veĜejnosti láká návštČva lomĤ kvĤli možnosti nalezení zkamenČlin. ýasto byl jejich cílem lom Branžova, který je od budoucí expozice vzdálen cca. 3 km. V dnešní dobČ je cílem návštČv už i lom ýeĜinka. ZkamenČlé trilobity ze zdejších oblastí je možné najít na rĤzných geologických burzách. PĜed dvČma roky bylo nalezeno pĜímo v obci Kozolupy mnoho zkamenČlin, ovšem žádná zde nezĤstala, všechny byly odvezeny (do Národního muzea v Praze), i když by podle 1

mého názoru mČla alespoĖ þást v oblasti zĤstat a posloužit didaktickým úþelĤm v místních školách. Další podstatnou þást práce tvoĜí popis oblasti, kde je expozice plánována – tedy Barrandienu a také 3 km vzdálené CHKO ýeský kras. Hlavní þást diplomové práce tvoĜí popis hornin plánovaných do geologické expozice. Horniny byly vybírány podle jejich geneze. Snažila jsem se vybrat usazené, vyvĜelé a pĜemČnČné horniny. DĤležitým kritériem výbČru byla vzdálenost þinných lomĤ od geologické expozice kvĤli minimalizaci finanþních prostĜedkĤ, které je nutno na dopravu kamenĤ použít. Vybírala jsem tedy hlavnČ lomy ve stĜedoþeském kraji, výjimkou tvoĜí jeden lom na pomezí stĜedoþeského a jihoþeského kraje. Druhé kritérium, tedy aktivní þinnost lomĤ, se zpoþátku zdálo jako nepĜekonatelné. Kritérium aktivní þinnosti lomu jsem si dala proto, abych usnadnila dopravu exponátĤ. Místa, která nejsou aktivnČ používána jsou špatnČ pĜístupná, navíc je patrný vizuální rozdíl v horninČ vylomené pĜed mČsícem a tĜeba pĜed deseti lety. Myslela jsem si, že musí existovat aktuální soupis þinných lomĤ. To jsem se ale mýlila, protože soupisy lomĤ jsou staré i 70 let, nČkterá území byla mapována naposledy pĜed 2. svČtovou válkou. Probírat se knihami z 30. let a zkoumat, který z popsaných lomĤ mĤže být þinný a který ne, byla opravdu nesnadná práce. Ne všechny dnes þinné lomy jsou v soupisech uvedeny a hlavnČ vČtšina lomĤ (pĜed 70 lety oznaþované jako lomy) je dnes dávno zapomenuta. NapĜ. z tisíce lomĤ je dnes þinných jen deset. Nakonec se mi ale hlavnČ pomocí internetu povedlo lomy vyhledat. S usazenými horninami nebyl problém, jelikož aktivnČ þinný lom ýeĜinka, ležící asi 2 km od budoucí geologické expozice, poskytuje velké rozpČtí rĤzných typĤ vápencĤ. VyvĜelé horniny, pĜevážnČ rĤzné typy žuly, se vyskytují jižním smČrem od plánované expozice - tedy ve stĜedoþeském plutonu, v pásu od BĜeznice, PĜíbrami, pĜes Sedlþany až po ěíþany. Z této oblasti jsem vybrala rĤzné typy žuly. Je jich pravdČpodobnČ více, než bude do expozice upotĜebeno, ale nechávám tu vČtší prostor, protože pĜedpokládám, že koneþný výbČr expozice bude záležet na výsledku spoleþné dohody s pĜedstaviteli obce. Z pĜemČnČných hornin jsem vybrala dva zástupce, a to rulu a rohovce z Lašovic u pĜehradní nádrže Orlík. Tento pomČr dokazuje zastoupení jednotlivých typĤ hornin v oblasti a hlavnČ ve stĜedoþeském kraji. Diplomová práce se tedy zabývá návrhem venkovní geologické expozice, jejími exponáty a oblastí jejího umístČní.

2

2. Literární pĜehled 2.1. Charakteristika pĜírodních podmínek expozice Obec Kozolupy, ve které je expozice plánována, spadá do geologické oblasti Barrandienu, charakteristika pĜírodních podmínek expozice je tedy vČnována právČ Barrandienu. 2.1.1. Barrandien Barrandien je geologická jednotka ýeského masivu nacházející se ve stĜedních a jihozápadních ýechách, pĜibližnČ mezi Brandýsem nad Labem, Prahou a Plzní; podle nČkterých pramenĤ zasahuje až do Domažlic (mapa þ. 1a.), (Prokop, 1989).

Mapa. þ. 1a: Oblast Barrandienu, (zdroj : kameny.barrandien.org, 2010) Oblast je pojmenována po Joachimu Barrandovi (1799 – 1883), francouzském paleontologovi, který se významnČ zasloužil o prozkoumání celé oblasti. Jako dvorní uþitel pĤsobil i na Pražském hradČ a vČnoval se i stavitelství. PĜi posuzovaní možnosti stavby konČspĜežky objevil v daném regionu prvohorní zkamenČliny. Tento nález ho poté inspiroval k dalšímu bádání a vytvoĜení díla, které je i pro dnešní dobu nesmírnČ cenné (Prokop, 1989). Barrandien je celosvČtovČ známé nalezištČ fosilií, které se zde vyskytují ve velké míĜe. NalezištČ je od dob Joachima Barranda stále dĤkladnČ prozkoumáváno. Fosiliemi oznaþujeme zkamenČlé zbytky organismĤ, jejich otisky nebo pozĤstatky jejich þinnosti (mineralogiekb.estranky.cz, 2012).

3

Prvohorní fosilie, z nichž asi nejznámČjší jsou trilobiti, jsou dokladem moĜského prostĜedí, které se na území Barrandienu vyskytovalo v období starších prvohor, pĜesnČji v dobČ od kambria (540 mil. let) po devon (390 mil. let) (Prokop, 1989). Vznik fosilií z odumĜelých tČl živoþichĤ není samozĜejmostí, protože vČtšina mČkkých tkání odumĜelých organismĤ se zpravidla rozpadá. Ke vzniku fosilií je zapotĜebí specifických podmínek. PĜedevším rychlé zakrytí sedimentem, který chrání pĜed rozkladnými procesy, malá zrnitost horniny a její vhodné chemické složení. Je-li totiž hornina jemnozrnná, nepropustí napĜíklad vodu k odumĜelému organizmu, þímž zabrání jeho rozkladu. Chemicky stabilní hornina také nenarušuje tČlo odumĜelého organismu. Vhodnou horninou pro uchování zkamenČlin je napĜ. vápenec, nacházející se právČ v oblasti Barrandienu. Na vznik zkamenČliny má bezesporu vliv i stavba tČla samotného organismu, ulity a vnitĜní vápenaté výztuhy tČla (mineralogiekb.estranky.cz, 2012). Pro Barrandien nejsou charakteristické pouze nalezištČ fosilií. Velká þást spadá do CHKO ýeský kras, kde se vyskytují krasové jevy i napĜíklad KonČpruské jeskynČ s krápníkovou výzdobou. Barrandien je nČkolik kilometrĤ mocný komplex, tvoĜený rĤznorodými horninami, jehož základ tvoĜí vrstvy starohor. Na tČchto vrstvách leží vrstvy prvohor (= paleozoika). To je tu reprezentováno ve všech útvarech – kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm (Prokop, 1989). Prvohory zaþínají na území Barrandienu spodním kambriem, které je charakterizováno mocnou vrstvou slepencĤ a pískovcĤ, jejichž sedimentace probíhala v jezerních pánvích. BČhem stĜedního kambria, zhruba pĜed 530 milióny lety, proniklo moĜe na území Barrandienu, a to transgresí z NČmecka (Prokop, 1989). PozĤstatkem po stĜedním kambriu jsou usazeniny bĜidlic, prachovcĤ a pískovcĤ. V tČchto horninách se také velmi dobĜe zachovala tehdejší fauna. Ve svrchním kambriu probíhala poté sedimentaþní pĜestávka, bČhem které zaþalo moĜe ustupovat ze stĜedních ýech ustupovat. Rozsáhlá sopeþná þinnost zakonþila kambrium (Prokop, 1989). Chladné klima je pĜíznaþné pro ordovik, kdy došlo k obnovení moĜské transgrese a moĜské sedimentace, která je tak rozsáhlá, že došlo k pĜekrytí prvohorních, a dokonce i starohorních vrstev. Ordovik se vyznaþuje nedostatkem vápencĤ a vápenitých usazenin. Složení ordovické fauny poukazuje na to, že moĜe bylo tedy nejen chladné, ale i mČlké. ýastý byl i pĜínos pevninských sedimentĤ a podmoĜský vulkanismus. Vznikaly zde sedimentární železné rudy, které byly tČženy hlavnČ v 19. století (Prokop, 1989).

4

Silur je charakterizován moĜským zatopením, které pokraþuje z pĜedešlé éry. Nejprve se usazovaly jílovité bĜidlice, které hojnČ obsahovaly graptolity. PozdČji pak pĜevládá sedimentace vápencĤ nejrĤznČjšího typu (Prokop, 1989). Tyto zmČny (vyšší teplota moĜe, zvýšený obsah vápníku, vČtší þlenitost dna a pestrost usazenin dna) podmínily zmČny ve složení fauny, takže se zde vyskytovali napĜ. hlavonožci, koráli, mlži, plži, ostnokožci a trilobiti (Prokop, 1989). Doložený je i výskyt podmoĜské flóry. Devon není již zachovalý v Barrandienu celý, protože se již zaþínají objevovat poþátky Hercynského vrásnČní. Ovšem z hlediska využití je i dnes devon velmi dĤležitý, probíhala v nČm totiž rozsáhlá vápenitá sedimentace. MoĜe bylo mČlké a velmi teplé, mČlo až tropický charakter. Oproti pĜedešlým obdobím byla voda þistá a nebyla zanesena sedimenty z pevniny ani vulkanickými pochody (Prokop, 1989). 2.1.2. CHKO ýeský kras CHKO ýeský kras byla vyhlášena v roce 1972 a rozkládá se pĜibližnČ mezi Prahou a Berounem, þímž náleží k Barrandienu. NadmoĜská výška se pohybuje od 208 m n.m. do 410 m n.m. Rozloha ýeského krasu je 128 km2 (ekovychovalk.cz, 2012). Plánovaný park Kozolupy se nachází 1-2 km od okraje CHKO ýeský kras. Lom ýeĜinka, ze kterého jsou plánovány nČkteré z exponátĤ do geologické expozice Kozolupy, se nachází v CHKO ýeský kras (mapa þ.2a, pĜíloha þ.1), (ceskykras.ochranaprirody.cz, 2012). Geologie Pro ýeský kras je charakteristické vápencové podloží. Vápenec je usazená hornina, jejíž sedimentace zde probíhala od ordoviku do stĜedního devonu. V ordoviku oscilovala hladina moĜe, což vedlo ke vzniku rĤzného typu sedimentĤ a to pĜevážnČ jílovitých a písþitých. Pro mČlké moĜe je charakteristická rychlá sedimentace pĜinášeného materiálu z pevniny (ceskykras.nature.cz, 2012). V siluru došlo k celkovému oteplení, zpĤsobující tání ledovcĤ, což vedlo ke zvýšení moĜské hladiny a ukládání þerných graptolitových bĜidlic. PodmoĜský vulkanismus ve stĜedním siluru pĜispČl k uspoĜádání podkladu ýeského krasu. NapĜíklad v okolí Svatého Janu pod Skalou došlo k mocné sedimentaci vápencĤ. V devonu se dostává oblast ýeského krasu blíže k rovníku, klima se vyznaþuje vyšší teplotou, vČtší intenzitou sluneþního záĜení a celkovČ lepší životní podmínky umožnily vČtší rozvoj organismĤ. Díky tomu se dodnes zachovaly bohaté paleontologické nálezy. Sedimentace vápencĤ skonþila ve stĜedním devonu (ceskykras.ochranaprirody.cz, 2012). 5

V období druhohor se v ýeském krasu naposledy nacházelo moĜe, ale žádné významné následky pro toto území nemČlo. Do tĜetihor je Ĝazen poþátek vzniku krasových jeskyní a zároveĖ naplavení štČrkovitých a písþitých struktur, které zde zanechala mohutná Ĝeka, která tudy protékala. Ve þtvrtohorách se ráz krajiny formoval do dnešní podoby (ceskykras.ochranaprirody.cz, 2012). 2.1.3. Paleontologie vázaná na zájmový region Paleontologie je charakterizována jako vČda o životČ a jeho projevech v geologické minulosti ZemČ. Paleontologie studuje zachovalé zbytky organismĤ a stopy po þinnosti tČchto organismĤ (stopy po lezení, hrabání, požerky, doupata atd.). Zájmový region je znám odborné veĜejnosti jako nalezištČ zkamenČlin, a to konkrétnČ trilobitĤ (Prokop 1989). Zájem o trilobity není z þasového hlediska krátký. SbČratelská obliba trilobitĤ je stará nejménČ 15 000 let a výmČnné obchody se zkamenČlinami, zvláštČ pak s trilobity, lze už i v této dobČ pĜedpovídat. ZkamenČliny poznáme podle jejich tvaru, který poskytuje zĜetelný dĤkaz o tom, že to byli kdysi opravdu žijící jedinci, musí být pohĜbeny v sedimentu pĜirozenou cestou a musí pocházet z dob starších, než které již zkoumají vČdy historické (Prokop, 1989). NejrozšíĜenČjším typem jsou takové zkamenČliny, u kterých došlo bČhem fosilizace k vymizení celého tČla pĤvodního organismu a na horninČ zĤstal pouze jeho otisk. Schránka þi kostra odumĜelého organismu bývá také þasto nahrazována minerály. Dalším oznaþením, pro studium dĤležitým, jsou vnitĜní jádra. ěíká se tak jemnozrnČjším sedimentĤm, které proniknou do schránky již vyhnilého organismu a vyplní tak její obsah. Tímto se uchová i vnitĜní struktura odumĜelého organismu, protože sediment ve schránce po þase ztvrdne. Takovýmto útvarĤm se Ĝíká jádra, neboli pozitivy. Negativem naopak nazýváme otisk (Prokop, 1989). Zájmová oblast se nachází v Barrandienu. Pro Barrandien jsou charakteristiþtí trilobiti, ti jsou jednou ze skupin vyhynulých organismĤ, která je nejen u nás, ale i v celém svČtČ velmi populární. Je to zcela vymĜelá tĜída prvohorních þlenovcĤ, jejichž tČlo je kryto krunýĜem, který se dČlí na tĜi þásti – hlavu (cephalon), trup (thorax) a ocas (pygidium), obr. þ. 1a. KrunýĜ byl tvoĜen chytinem a zpevnČn uhliþitanem vápenatým nebo fosforeþnanem vápenatým (Prokop, 1989).

6

Obr. þ. 1a: TČlo trilobita, (zdroj:prazskestezky.cz/botic/obr/trilobit.gif, 2009) 2.1.4. Historie tČžby vápence v zájmové oblasti TČžba vápence oblasti vymezené MoĜinou, Kozolupy, Karlštejnem a Bubovicemi zaþala už v dobách Jana Lucemburského pĜedevším díky zvýšené spotĜebČ vápence pro pálení vápna, pro hutnickou výrobu, pro skláĜský a chemický prĤmysl. Pro všechny tyto úþely by však pouhý ruþní sbČr kamenĤ nestaþil, a tak se musely rozvíjet další tČžební metody. Dobývání bylo tedy vyĜešeno podpovrchovou tČžbou, jakou známe napĜíklad u dobývání uhlí nebo rud, jejichž ložiska nejsou uložena hluboko pod povrchem (Krotil a kol, 2001). PĜi dobývání vápence se postupovalo následovnČ: Na úroveĖ podloží ložiska byla vybudována úklonná štola. Jakmile byla dosažena potĜebná výška, pokraþovala vodorovnČ pĜeklopem do ložiska a odboþkami k jednotlivým sypným komínĤm. Do tČchto komínĤ se sestĜeloval vápenec ze stČn nálevek. Takovému zpĤsobu dobývání kamene se Ĝíkalo nálevkování a bylo využito v lomech MoĜina a na Holém Vrchu. Komíny byl pak vytČžený materiál sházen do spodního patra, na tomto patĜe se poté materiál ruþnČ nakládal do vozíkĤ a byl ruþnČ dopravován chodbami na povrch. Ale napĜíklad na Holém Vrchu byly vozíky pĜibližovány koĖmi. PozdČji byly používány na tažení vozíkĤ lokomotivy, popĜípadČ byly taženy k povrchu lanem, které bylo pohánČno tČžebním strojem (Krotil a kol., 2001). TČžba v tČchto typech lomĤ byla podmínČna odstranČním nadložních vrstev, které vznikly zvČtráváním a erozí. PostupnČ byly k tomuto úþelu využívány stále lepší stroje (Krotil a kol., 2001).

7

Postup pĜi dobývání kamene dnes 1.

navrtání soustavy otvorĤ pro uložení trhaviny

2.

nabití trhaviny do vývrtĤ a provedení odpalu

3.

úprava odpáleného kamene na potĜebnou velikost a jeho tĜídČní na odbytové frakce

4.

doprava z místa tČžby do místa zpracování

5.

skladování pĜed expedicí

6.

vlastní expedice a doprava hotových výrobkĤ (Krotil a kol., 2001)

2.1.5. PĜíklady turistických lokalit v zájmové oblasti Velká Amerika neboli lom Východ Velká Amerika je vápencový lom, nacházející se na území obce MoĜina. Lom má velikost pĜibližnČ 750×150 m. Hloubka lomu bývá udávána v rozmezí 67 až 80 m, dno je v nadmoĜské

výšce

322

m.

n.

m.

(6.

tČžební

patro)

(cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_Amerika, 2009). Po úroveĖ 5. tČžebního patra, tj. 335 m n. m. je zatopen, pĜíloha þ. 7, obr. þ. 6. (lomyamerika.cz/view.php?nazevclanku=velka-amerika&cisloclanku=2004012701, 2009). Trestanecký lom neboli lom Mexiko Název Trestaneckého lomu je odvozen od své historie, pracovali v nČm totiž mezi lety 1949 až 1953 politiþtí vČžni (informaþní tabule u Trestaneckého lomu, 2012). Lom je také zatopený, ale oproti dalším lomĤm zde roste zeleĖ, jak dokazuje i pĜíloha þ. 7, obr. þ. 7, Jako památka na kruté zacházení s týranými stojí na okraji lomu památník, pĜíloha þ. 7, obr. þ. 8 (popis památníku, 2012.) Lom Školka neboli Malá Amerika Malá Amerika (také Rešná, Nákladový lom, Amerika, Školka) je vápencový lom na území obce MoĜina. Délka lomu je pĜibližnČ 150 m, dno je v nadmoĜské výšce 348 m n.m. (5. tČžební patro) a do výšky 4. tČžebního patra je zatopen vodou, což vytváĜí Rešenské jezero (cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1_Amerika, 2009). Lom se nachází v CHKO ýeský kras, a tak návštČvníky jistČ neláká jen samotný lom (do kterého je pĜístup také zakázán), ale i okolní pĜíroda, pĜíloha þ. 7, obr. þ. 9.

8

Skanzen Solvayovy lomy Skanzen Solvayovy lomy patĜí také do oblasti Barrandienu, nachází se 2 km severnČ od obce Bubovice a nad obcí Svatý Jan pod Skalou. Od plánované geologické expozice v Kozolupech je vzdálen pČší chĤzí 3,7 km a pĜi cestČ autem je vzdálenost 7,5 km (maps.google.cz, 2012). Skanzen je výsledkem þinnosti, obþanského sdružení Barbora vzniklého v roce 1993, skanzen Solvayovy lomy je vybudován v místČ pĤvodního lomu Paraple, jehož funkcí je dokumentovat historii tČžby vápence a jeho transportu na místo jeho dalšího zpracování (solvayovylomy.cz, 2012). Skanzen je zamČĜen na historii tČžby vápence, na jeho dopravu a zpracování. NávštČvníci si ji zde mohou prohlédnout pĜi procházce po vyznaþených cestách, jejichž souþástí jsou také informaþní tabule. Je možné se podívat na rĤzné historické náĜadí, lampy, ale i na vČtší exempláĜe, jako jsou dĤlní vozíky (solvayovylomy.cz, 2012). Je možné se podívat i na strojovnu, podzemní štolu, tČžní vrátek i nákladní lanovku (solvayovylomy.cz, 2012). Spoleþnost vlastní celkem 26 lokomotiv, z nichž menší þást je provozuschopná, nČkteré z nich jsou staré i pĜes 70 let, jiné jsou daleko mladší, napĜíklad z roku 1985 (solvayovylomy.cz, 2012). Je také možné ještČ zdejší lokomotivy rozlišit na povrchové a dĤlní. Povrchové lokomotivy mají pouze vznČtový motor, ale dĤlní mají kromČ vznČtového i elektrický i vzduchový pohon, u posledních právČ díky motoru nehrozí nebezpeþí výbuchu (solvayovylomy.cz, 2012). Pro pĜevoz návštČvníkĤ ve skanzenu slouží osobní vlaky, kterých vlastní spoleþnost osm. Jednotlivé typy se skládají dohromady, aby uvezly všechny návštČvníky. Desítky nákladních vozíkĤ jsou v pĜípadČ potĜeby používány pĜi rozšiĜování expozice skanzenu (solvayovylomy.cz, 2012). Za zmínku urþitČ stojí i práce spoleþnosti Barbora s dČtmi, které mohou v zimních mČsících navštČvovat modeláĜský kroužek, sídlící v nízkoprahovém centru v ěíþanech, a v létČ se úþastnit víkendových setkání nebo prázdninového soustĜedČní (solvayovylomy.cz, 2012).

9

2.2. Základní charakteristika geoparkĤ a geologických expozic 2.2.1. Geoparky Obecné informace Geopark lze charakterizovat jako území, na kterém se nacházejí geologické jevy zvláštního významu. MĤže se jednat o uskupení geotopĤ, které mají regionální a národní význam pro geologické vČdy. ZároveĖ jsou tyto geoparky z geologického hlediska ojedinČlé a v tomto smyslu reprezentují krajinu spolu s její historií (SMċRNICE MŽP þ. 6/2007, 2007). Další charakteristikou geoparku je, že na území není nahlíženo pouze z geologického hlediska, ale i z dalších, jako je geomorfologie. Území mĤže zahrnovat napĜíklad archeologické, historické a ekologické zajímavosti. Zejména v dnešní dobČ hraje ekologické hledisko dĤležitou roli pro jmenování geoparku. V neposlední ĜadČ pĜedstavují geoparky také kulturnČ a esteticky hodnotné prvky krajiny. Všechny tyto faktory je zapotĜebí využívat pro rozvoj cestovního ruchu (SMċRNICE MŽP þ. 6/2007, 2007). Geopark musí mít dostateþnČ velkou rozlohu a zároveĖ pĜesné hranice území. DostateþnČ velká rozloha je nutná zejména k prezentaci geologických hodnot území. Díky této rozloze je možné udržet rozvoj daného území geoparku, napĜíklad vyznaþením dalších turistických tras nebo doplnČním informaþních tabulí. (SMċRNICE MŽP þ. 6/2007, 2007). Národní geopark Národním geoparkem je rozumČn geopark, který splĖoval potĜebná kritéria (SMċRNICE MŽP þ. 6/2007, 2007). Certifikát národního geoparku je nutné každé þtyĜi roky obnovovat. Vyhodnocení splnČní podmínek je v kompetenci Rady národních geoparkĤ a certifikát udČluje ministr životního prostĜedí (Charta národních geoparkĤ ýeské republiky, ochranaprirody.cz, 2012). Kritéria hodnocení geoparkĤ: •

Geologie a území geoparku navrhovaného na titul národní geopark musí splĖovat následující kritéria: Území dané oblasti by mČlo být dostateþnČ velké a mČlo by zahrnovat rĤzné typy geotopĤ. KromČ geologie by mČl geopark podporovat i kulturní a pĜírodní rozvoj oblasti. Území by mČlo být ohraniþeno buć geologicky, nebo katastrálnČ. SmČrnice UNESCA podporují, aby geoparky pĜesahovaly hranice státu (SMċRNICE MŽP þ. 6/2007, 2007). Jako pĜíklad lze uvést geopark Muscau Arch, který leží na hranici státĤ NČmecka a Polska nebo geopark Novohrad-Nograd, ležící na hranici Maćarska a Slovenska 10

(unesco.org/new/en/natural-sciences/environment/earth-sciences/geoparks/members, 2012). •

ěízení národního geoparku: ěídícím orgánem národního geoparku mĤže být právnická nebo fyzická osoba. Musí být vypracován plán na jeho Ĝízení a zajištČna komunikace uvnitĜ geoparku a se státními i s nadnárodními orgány. Národní geopark má také pevnČ danou infrastrukturu tvoĜenou informaþním centrem, panely, geologickou stezkou a vlastním muzeum. Geopark musí mít také zpracovanou marketingovou strategii, systém financování a ochranu lokalit (SMċRNICE MŽP þ. 6/2007, 2007).

•

Informace a enviromentální vzdČlávání: Geopark slouží jako vzdČlávací centrum v dané lokalitČ, vytváĜí vzdČlávací programy a výukové materiály. Nabízí své služby školám a široké veĜejnosti. Vypracovává informaþní a propagaþní materiály. Nutností jsou také kvalifikovaní prĤvodci, nejlépe z okolních vesnic, kteĜí mají znalost dané oblasti. Nedílnou souþástí je výzkum a monitoring oblasti (SMċRNICE MŽP þ. 6/2007, 2007).

•

Geoturismus: Aby mohl v geoparku existovat turistický ruch, je tĜeba geopark vhodnČ uzpĤsobit. ZapotĜebí jsou informaþní tabule, propagaþní materiály a zajištČní dopravy do geoparku a pĜípadnČ i v nČm. Je také tĜeba monitorovat pohyb návštČvníkĤ v geoparku a vliv bČžného provozu na geotop (SMċRNICE MŽP þ. 6/2007, 2007).

•

Regionální rozvoj: Pro regionální rozvoj území je dĤležité zapojit do þinností v geoparku místní obyvatelstvo a vytváĜet produkty charakteristické pro danou oblast (SMċRNICE MŽP þ. 6/2007, 2007).

Národní geoparky v ýR, (ochranaprirody.cz, 2012) •

Národní certifikát získal v Ĝíjnu roku2005 Geopark ýeský ráj

•

Národní certifikát získal roku 2010 Geopark Egeria

•

O titul usiluje napĜ. Geopark Barrandien

Evropský geopark Podle Charty evropských geoparkĤ (ochranaprirody.cz, 2012) mohou být geoparky také zaĜazeny do evropské sítČ. O tomto zaĜazení rozhoduje odborná komise koordinaþního oddČlení Evropské sítČ geoparkĤ. Geopark mĤže na základČ rozhodnutí této komise získat

11

evropské oznaþení. Evropské geoparky zaþaly vznikat roku 2000 a ke konci roku 2009 bylo vytvoĜeno celkem 35 evropských geoparkĤ (ochranaprirody.cz, 2010). PĜíklad hodnocení evropských geoparkĤ Každý uchazeþ o titul evropský geopark vyplĖuje speciální formuláĜ, který bodovČ hodnotí pĜínos daného geoparku. Jedná se napĜ. o poþet geologických lokalit uvnitĜ území, poþet informaþních míst a lokalit s vČdeckým, vzdČlávacím a geoturistickým významem. Originální území mĤže dosáhnout až 300 bodĤ v hodnocení, pokud se nepodobá žádnému již existujícímu evropskému geoparku. ZohledĖuje se napĜíklad i to, kolik geologických period je na území zachyceno, kolik obsahuje jasnČ definovatelných horninových typĤ nebo je-li pĜítomno alespoĖ jedno geologické nalezištČ svČtového významu. 300 bodĤ (nevyšší bodová hranice za jednu otázku) je možné dosáhnout v pĜípadČ zajištČní ochrany tohoto území a také je-li na vymezené území zahrnuta lokalita SvČtového kulturního a pĜírodního dČdictví UNESCO. ZohledĖuje se také možnost zajištČní prĤvodcĤ po geologické lokalitČ, použití informaþních medií, dostupnost výukových internetových programĤ, elektronická komunikace, nabídka regionálních produktĤ a jídel v blízkém okolí (European Geopark Network Applicant’s Evaluation, ochranaprirody.cz, 2012). SvČtová síĢ geoparkĤ Podle Makedonské deklarace, se každý geopark, který získá oznaþení Evropský geopark, stává automaticky þlenem evropské sítČ geoparkĤ UNESCO. Pokud existuje ve státČ, ve kterém se geopark nachází, národní síĢ geoparkĤ, je nutné, aby se geopark stal nejdĜíve þlenem národní sítČ a až evropské, potažmo svČtové (Makedonská deklarace 2004, ochranaprirody.cz, 2012). V souþasné dobČ existuje 84 geoparkĤ UNESCO. NejvČtší síĢ geoparkĤ UNESCO, celkem 26, má ýína, ýeská republika má v celosvČtové síti geoparkĤ pouze Geopark ýeský ráj. (unesco.org/new/en/natural-sciences/environment/earth-sciences/geoparks/members/, 2012). 2.2.2. Geologická expozice Geologickou expozici lze charakterizovat jako sbírku hornin z širšího prostĜedí, která se nachází pod širým nebem a zároveĖ na jednom místČ. Expozice má za cíl seznámit návštČvníky s horninovým podložím regionu (ochranaprirody.cz, 2012).

12

Pro venkovní geologickou expozici jsou samozĜejmostí informaþní tabule, které charakterizují celou oblast s jejími zajímavostmi i jednotlivé vystavené horniny (ochranaprirody.cz, 2012). Vystavené horniny se na vhodném místČ, na menší plošce nechávají vyleštit, protože tak lze rozeznat charakteristickou strukturu kamene (ochranaprirody.cz, 2012). První geologická expozice v ýeské republice byla zĜízena v roce 1991, a to expozice Karlova Studánka (ochranaprirody.cz, 2012). ýasto se geologická expozice nazývá chybnČ geoparkem, který je ale charakteristický pro velkou oblast a jeho oznaþení je udČlováno po splnČní pĜesnČ daných norem. Jako pĜíklad geologické expozice (chybnČ nazývané geoparkem) je v této práci uveden geopark Barrandien. Jako další venkovní geologickou expozici je možno uvést Rokytu na ŠumavČ nebo expozici Pod Klokoty v TáboĜe, která je souþástí geostezky (ochranaprirody.cz, 2012). Dále: Stožec, expozici v Praze na SpoĜilovČ, Chrudim, Mariánské LáznČ, Vyšný, PĜimda, Turold u Mikulova, muzeum Rudice, Železná Ruda a ýeská Lípa, (ochranaprirody.cz, 2012). Geopark Barrandien Geopark Barrandien se nachází ve dvoĜe muzea ýeského krasu v BerounČ, byl otevĜen roku 2003 a nachází se na ploše 340 m2.( muzeum-beroun.cz, 2012). Celkový pohled na geopark dokládá foto þ. 1. a foto þ. 2 . Jedná se o venkovní expozici, která je pĜístupná pouze od dubna do Ĝíjna, vstupné þiní 10Kþ pro dospČlého a 5Kþ pro dČti. Geopark Barrandien má za cíl seznámit širokou veĜejnost s Barrandienem a hlavnČ s jeho geologickou stavbou. V geoparku nalezneme horniny výhradnČ z oblasti Barrandienu. Každá vystavená hornina je vybavena informaþní tabulkou, ze které se mohou návštČvníci dozvČdČt pĜesný název horniny, její složení, místo pĤvodu a stáĜí horniny (muzeum-beroun.cz, 2012). V geoparku jsou horniny uspoĜádané podle jejich stáĜí a geologických období: od svrchního proterozoika, kambria, ordoviku, siluru až po devon (foto þ. 3), (muzeumberoun.cz, 2012).

13

Foto þ. 1. Geopark Barrandien I, (foto: autorka)

Foto þ. 2. Geopark Barrandien II, (foto: autorka)

14

Foto þ. 3. Profil pražskou pánví Barrandienu, (foto: autorka) Foto þ. 4 dokládá horninové složení ordoviku, pro který jsou charakteristické napĜíklad kĜemence, vyskytující se na vrchu DČd u Berouna; usazené železné rudy, nacházejí se v Chrustenicích nebi Ejpovicích; pískovce; diabas; prachovce a droby (JanþaĜíková,2003).

15

Foto þ. 4. Profil pražskou pánví – ordovik, (foto: autorka) A foto þ. 5 dokládá horninové složení siluru, pro který jsou charakteristické graptolitové bĜidlice, diabasový tufit a pĜídolské vápence. Všechny tyto horniny se nacházejí v lomu Kosov (JanþaĜíková, 2003).

Foto þ. 5. Profil pražskou pánví – silur, (foto: autorka)

16

Foto þ. 6 ukazuje litologii devonu. Pro tuto etapu jsou charakteristické prachovce roblínských vrstev, suchomastský vápenec, kotýský vápenec a konČpruský vápenec (JanþaĜíková, 2003).

Foto þ. 6. Profil pražskou pánví – devon, (foto: autorka) 2.2.3. Geologické stezky Další možností, která poskytuje turistĤm informace o geologii navštíveného regionu, je nauþná stezka, oznaþovaná jako geologická (ochranaprirody.cz, 2012). Jednou z tČchto stezek je napĜíklad Nauþná stezka Zlatý kĤĖ, jejíž zaþátek pĜiléhá k východu z KonČpruských jeskyní. Stezka vede známými lokalitami. Zlatý kĤĖ je známý díky bohatému nalezišti zkamenČlin, stáĜí 400 mil let, podloží, které je tvoĜeno bílými konČpruskými vápenci a krásnému výhledu na okolní krajinu (jeskyne.cesky-kras.cz, 2012). Druhou dominantou je Lom na Kobyle, ve kterém se netČží od roku 1929, byly zde nalezeny rĤzné archeologicky celé objekty, napĜ. kostry pravČkých zvíĜat. Lom je ale samozĜejmČ zajímavý i z geologického hlediska, nachází se zde tektonické jevy, které jsou zcela obnažené, napĜíklad vrásový pĜesmyk (jeskyne.cesky-kras.cz, 2012).

17

2.3. Geneze hornin Horniny je možné charakterizovat jako smČs minerálĤ, které je nČkdy možné v horninČ rozpoznat již pouhým okem. Jednotlivé nerosty jsou v horninČ stmeleny. Horniny lze z hlediska jejich vzniku rozþlenit na vyvĜelé, pĜemČnČné (neboli metamorfované) a usazené (neboli sedimentární), (Pellant, 2005). 2.3.1. VyvĜelé horniny VyvĜelé horniny vznikají krystalizací z magmatu nebo lávy. Láva je oznaþení, které se používá na povrchu a magma povrchem (Švecová a MatČjka, 2007). ZpĤsob pronikání magmatu k povrchu a jeho složení pĜedurþuje koneþné složení horniny a její vlastnosti. Barva horniny je závislá na chemickém složení a obsahu nerostĤ v horninČ. Rozlišujeme svČtlé, kyselé horniny, které mají vČtší podíl SiO2 (65%) a tmavé, zásadité, které mají podíl SiO2 daleko menší. Velikost zrn v horninČ vypovídá o vzniku horniny, pokud je hornina hrubozrnná, jedná se o vyvĜelinu hlubinnou. Naopak, je-li hornina jemnozrnná, jde o vyvĜelinu výlevnou. Z tvaru krystalĤ je možno usuzovat na rychlost chladnutí magmatu, dobĜe vyvinuté krystaly jsou charakteristické pro pomalé chladnutí a nedokonalé tvary krystalĤ jsou þasto zpĤsobeny rychlým chladnutím (Pellant, 2005). Podle toho, kde magma utuhlo, rozdČlujeme vyvĜeliny na dva typy, a to na vyvĜeliny hlubinné a výlevné. Mezi vyvĜeliny hlubinné patĜí napĜ. žula nebo gabro. Jsou to vČtšinou odolné horniny, pod zemským povrchem vytváĜí tČlesa, napĜíklad batolity. Výlevné vyvĜeliny vytváĜí lakolity, patĜí mezi nČ þediþ a znČlec (Švecová a MatČjka, 2007). 2.3.2. PĜemČnČné horniny Druhým typem jsou horniny pĜemČnČné, neboli metamorfované. Tento typ hornin vzniká pĜemČnou vyvĜelých, usazených nebo již jednou pĜemČnČných hornin za vysoké teploty a tlaku. Rozlišujeme tĜi typy metamorfózy: regionální, kontaktní a dynamickou. Regionální metamorfóza vzniká napĜíklad díky horotvorné þinnosti, jedná se o pĜemČnu vysokou teplotou a tlakem, v rozsahu nČkolika km2, regionálnČ metamorfované horniny mají bĜidliþnaté uspoĜádání. Kontaktní metamorfóza vzniká pouze za pĤsobení vysoké teploty, takto metamorfované horniny mají nerosty uspoĜádány všesmČrnČ. Posledním typem je metamorfóza dynamická. Ta je charakteristická pro velké pohyby zemské kĤry a pĜenos mas hornin pĜes druhé. PĜi vzájemném styku horninových mas, bČhem dynamické metamorfózy, vzniká poté mylonit, zvrásnČná a pĜemČnČná hornina. PĜemČnČné horniny jsou tvoĜené nerosty ve formČ krystalĤ, uspoĜádání tČchto krystalĤ je dĤsledkem pĤsobení pochodĤ metamorfózy. Velikost zrn jednotlivých hornin je závislá na metamorfóze, 18

rozlišujeme horniny hrubozrnné, stĜednČ zrnité a jemnozrnné. Pokud byla hornina vystavena velkému tlaku a vysoké teplotČ, bývá hrubozrnná a naopak (Pellant, 2005). 2.3.3. Usazené horniny Poslední typ tvoĜí horniny sedimentární, pro nČž je charakteristická vrstevnatost. Zrnitost v tČchto horninách je rĤzná a záleží na nerostech, které horninu tvoĜí. Mezi jemnozrnné horniny je zahrnut napĜ. jílovec, stĜednČ zrnitým horninám odpovídá pískovec a mezi hrubozrnné jsou Ĝazeny napĜíklad brekcie a pískovec (Pellant, 2005). Usazené horniny vznikají sedimentací þástic na zemském povrchu nebo i na dnČ moĜí, Ĝek apod. K sedimentaci dochází až poté, co je rozrušena jiná hornina (napĜ. erozí) a þásteþky rozrušené horniny jsou odnášeny na jiná místa na zemském povrchu. Sedimentární horniny se þlení na úlomkovité, chemogenní a organogenní usazeniny. Úlomkovité usazeniny vznikají stmelením rĤzných úlomkĤ nerostĤ a hornin, pĜiþemž toto stmelení nemusí být pĜíliš pevné (brekcie, slepenec). Chemogenní usazeniny vznikají vysrážením z roztokĤ a organogenní usazeniny vznikají usazováním zbytkĤ odumĜelých tČl a schránek organismĤ (Švecová a MatČjka, 2007). 2.4. PĜírodní podmínky lomĤ a charakteristika tČžených hornin 2.4.1. PĜírodní podmínky lomu ýeĜinka Lom ýeĜinka se nachází západnČ od obce Kozolupy a spadá pod okres Beroun ve StĜedoþeském kraji. Leží v nadmoĜské výšce do 400 m n. m. (mapy.crr.cz, 2012). ýeĜinka se nachází v chránČné krajinné oblasti ýeský kras a pĜevážná þást zájmového území leží v jeho 2. a 3. zónČ, svou jižní þástí zasahuje až na území národní pĜírodní rezervace Karlštejn, do 1. zóny chránČné krajinné oblasti. Nachází se zde svČtovČ významné geologické profily, stejnČ tak jako paleontologické lokality a krasové jevy (ýermák a kol 1994). Vzhled lomu a jeho umístČní dokládá foto þ. 7, pĜíloha þ. 2. Specializací lomu je tČžba vápence. Vysokoprocentní vápence jsou pro tento lom pĜíznaþné a jsou vhodné zejména pro chemické použití, napĜ. odsiĜování elektráren a tepláren a pro výrobu cementu. Z celkového poþtu vápencĤ, které se v lomu tČží, se 60% používá na chemické úþely a zbylých 40% jako stavební materiál k výrobČ betonu, obalových drtí, k výstavbČ komunikací a jako podklady a zásypy staveb (ýermák a kol., 1994).

19

Geologie oblasti Zájmové území lomu ýeĜinka se nachází na pomezí obcí Kozolupy a Bubovice, spadá do podcelku Karlštejnské vrchoviny, celku HoĜovické pahorkatiny, podsoustavy Brdské, soustavy Poberounské a provincie ýeské vysoþiny (ýermák a kol., 2004). V širším okolí MoĜiny, kam spadá i obec Kozolupy, jsou, jako i v ostatních þástech Barrandienu, uložena ložiska vápencĤ. Jedná se o spodní devon a o vápence s vysokým obsahem uhliþitanĤ. Lom patĜí do segmentu pražské pánve a okolí obce MoĜina náleží do tektonické oblasti, kde probČhlo intenzivní vrásnČní vrstev a sedimentĤ. Výsledkem jsou antiklinály a smČrné pĜesmyky (ýermák a kol., 1994). Antiklinála je ohyb horninových vrstev smČrem nahoru, a synklinála je ohyb horninových vrstev smČrem dolĤ, do korytového prohnutí (slovnik-cizich-slov.abz.cz, 2012). Lom ýeĜinka strukturnČ patĜí k antiklinále Doutnáþe, na tuto antiklinálu navazuje na severovýchodČ synklinála holyĖsko-hostimská, na jihovýchodČ pak synklinála Chlumu. Ta náleží do spodního devonu, konkrétnČ do stupĖĤ Lochkov, Prag a Zlíchov (ýermák a kol, 2004). •

StupeĖ Lochkov: Je charakterizován odlišnými znaky vápencových hornin. Jedná se o vápence kotýské a radotínské, nachází se tu v mocnosti 40-80 m. Barva vápencĤ odpovídá svČtle šedé až šedé, zároveĖ jsou také zĜetelnČ vrstevnaté (ýermák a kol, 2004).

•

StupeĖ Prag: V tomto stupni se mČlkovodní sedimenty vyznaþují znaþnou pestrostí. Vyskytují se zde vápence konČpruské, slivenecké a lodČnické.

Ve vyšších

sedimentaþních vrstvách se nacházejí vápence Ĝeporyjské a dvorecko-prokopské (ýermák a kol, 2004). •

StupeĖ Zlíchov: Zde se vyskytují jednodušší sedimenty, které mají pravidelný vývoj. Jedná se zpravidla o šedé a zĜetelnČ vrstevnaté vápence (ýermák a kol, 2004).

Mineralogické pomČry Jelikož je lom ýeĜinka orientován na tČžbu vápence, žádné nerosty se zde netČží. MĤžeme zde najít jeden minerál, a to je kalcit (CaCO3). Krystalizuje v klencové soustavČ, nejþastČji je prĤsvitný a poloprĤhledný. Nalezneme zde také krystaly zbarvené trojmocným železem (ýermák a kol., 1994)

20

Petrologické pomČry: •

Vápence dvorecko-prokopské. Mocnost tČchto vápencĤ je 7-15 m, obvykle cca 10 m. Je u nich znatelná vrstevnatost, která má charakter desek až lavic. Charakteristická je také svČtle šedá barva. Chemické složení je 88,8% CaCO3 a 5% SiO2, (foto. þ.8), (ýermák a kol, 2004).

Foto. þ.8. Lom ýeĜinka, dvorecko-prokopské vápence, (foto: Bodlák, D., 2012)

•

Vápence Ĝeporyjské se nacházejí v mocnostech okolo 5-8 m. Pro barvu je charakteristická cihlová þerveĖ. Zbarvení je zpĤsobeno pĜítomností oxidĤ železa. NejþastČji nalezneme tyto vápence jako lavicovité. ýasto pronikají do okolních vrstev vápencĤ. Chemické složení je 86,6% CaCO3 a 6,7 % SiO2, (foto þ. 9), (ýermák a kol., 1994).

21

Foto.þ.9. Lom ýeĜinka, Ĝeporyjské vápence, (foto: Bodlák, D., 2012)

•

Vápence lodČnické tvoĜí pĜechod mezi vápenci sliveneckými (biodetritickými), vápenci Ĝeporyjskými a dvorecko-prokopskými. Mocnost vrstev kolísá mezi 30-50 m. Zbarvené jsou vČtšinou do bílošedé, nachází se tu ale i skvrnitost (zelenošedé, naþervenalé, nafialovČlé a žlutavé lodČnické vápence). Tento typ vápencĤ se používá v ĜadČ prĤmyslových oborĤ vþetnČ odvČtví zamČĜeného na odsíĜení kouĜových plynĤ. Chemické složení je 91,5% CaCO3 a 2,8% SiO2, (foto þ.10) (ýermák a kol, 2004).

Foto þ.10. Lom ýeĜinka, vápence lodČnické, (foto: Bodlák, D., 2012)

•

Vápence slivenecké jsou biodetritické a zároveĖ také hrubozrnné. Mají svČtle šedou barvu, ale mohou být také naþervenalé, narĤžovČlé až nahnČdlé. Jejich mocnost se 22

pohybuje od 5 do 20 m. PatĜí k nejkvalitnČjším vápencovým surovinám na ložisku i v celém regionu. Chemické složení je 95,3% CaCO3 a 1,1% SiO2, (foto þ. 11),(ýermák a kol., 1994).

Foto þ. 11. Lom ýeĜinka, vápence slivenecké, (foto: Bodlák, D., 2012)

•

KonČpruské vápence jsou biodetritické, obvykle hrubČ zrnité. Barva je svČtle šedá, bČlavá až zcela šedá. Vrstvy jsou hrubČ lavicovité až masivní. Mocnost vrstev se pohybuje v rozmezí od 11 do 30 m. KonČpruské vápence spolu s vápenci sliveneckými patĜí mezi nejkvalitnČjší vápencovité suroviny. Dokladem toho je zvláštČ chemické složení: 94,7% CaCO3 a 1,1%SiO2, (foto þ. 12), (ýermák a kol., 1994).

Foto þ. 12. Lom ýeĜinka, vápence konČpruské, (foto: Bodlák, D., 2012)

23

•

Vápence kotýské s rohovci mají mocnost 60-80 m, ale v ložisku nejsou tČženy. Charakteristická je šedá až tmavČ šedá barva, vrstvy jsou od sebe zĜetelnČ oddČlitelné. Vlastní vápence jsou biodetritické, vČtšinou také hrubČ zrnité. Chemismus je 77,5% CaCO3 a 17,8% SiO2, (foto. þ. 13) (ýermák a kol., 1994).

Foto. þ. 13. Lom ýeĜinka, vápence kotýské, (foto: Bodlák, D., 2012) • Vápence kotýské bez rohovcĤ se v lomu ýeĜinka v mocnosti 6 m pĜedpokládají, ale nelze pĜítomnost rohovcĤ vylouþit, (ýermák a kol., 1994). 2.4.2. PĜírodní podmínky lomu Žernovka Lom Žernovka se nachází jihovýchodnČ od mČsta ěíþany a leží ve StĜedoþeském kraji. Lom je soukromým majetkem rodiny Mrázových, která jej získala po roce 1989 v restituci (Mrázová, 2011). Jako pĤvodní majitel je uveden Velkostatek Kostelec nad ýernými lesy. Aþkoli lom leží u státní silnice, dostupnost lomu není dobrá a umožĖuje pouze omezený provoz nákladními auty (VavĜínová M., 1946). Místní oznaþení tČženého kamene je žula a petrografické oznaþení je porfyrická žula Ĝíþanská. Barva této žuly je narĤžovČlá a velikost zrna odpovídá hrubozrnné až velkozrnné. Místní žula spadá do oblasti stĜedoþeského plutonu. Rozpukání kamene je svislé, pukliny jsou od sebe vzdálené 20 až 30 cm a kámen je charakterizován jako velmi pevný. Naopak trvanlivost žuly je hodnocena spíše negativnČ – málo trvanlivá. Lom byl využíván k tČžbČ kamene odnepamČti (VavĜínová M., 1946). 24

Lom není využíván k masivní tČžbČ, nedokáže plnit velké nároky stavebních firem, a proto se tČžený kámen používá velmi þasto k dekorativním úþelĤm (Mrázová, 2011). Okolí lomu i lom samotný zachovává pĤvodní ráz krajiny, což dokazuje i foto þ. 14, pĜíloha 2. ZároveĖ také fotografie poukazuje i na menší poþet pracovníkĤ a rodinné prostĜedí lomu (revuekamen.cz, 2012). Využití lomového kamene je pĜedevším v exteriérech. Používá se napĜíklad jako stavební kámen (haklík, sokl a regulaþní kámen), na dlažební desky a kostky, na obklady a obrubníky a v neposlední ĜadČ na sloupky a schodištČ. Dále se tato žula používá na dekorace v umČleckých dílech. Zásoby lomu Žernovka odhaduje majitel lomu na 100 let (zernovka.info, 2012). Geologie oblasti Lom Žernovka spadá do oblasti stĜedoþeského plutonu. StĜedoþeský pluton je v jižní þásti Ĝíþanské

oblasti

reprezentován

amfibolicko-biotitickým

granodioritem

s obsahem

amfibolu. Dále je zde reprezentován mladší þástí stĜedoþeského plutonu, a to porfyrickou žulou Ĝíþanskou. Tyto dvČ þásti stĜedoþeského plutonu jsou od sebe tektonicky oddČleny, konkrétnČ poklesovou dislokací. ěíþanská žula je hrubozrnná, narĤžovČlá hornina, která obsahuje velké krystaly živce (VavĜínová M., 1946). Popis dokládá i foto þ. 15. PrávČ velké krystaly mají vliv na sníženou pevnost horniny. Další charakteristikou horniny je její Ĝídké rozpukání, které má vliv na snazší opracování do pravidelných blokĤ. Díky vlastnostem této žuly se tedy hodí na výrobu patníkĤ a dekoraþních kamenĤ (VavĜínová M., 1946)

.

25

Foto þ. 15. Lom Žernovka, detail horniny, (foto: Bodlák, D., 2012) 2.4.3. PĜírodní podmínky lomu Požáry Lom Požáry se nachází jižním smČrem od mČsta Jílové u Prahy a leží ve StĜedoþeském kraji (mapy.cz, 2012). PĤvodním majitelem spoleþnosti byly Státní lesy a statky. TČžba kamene zde zaþala roku 1880 za Lobkovice (Vachtl J., 1932). Dnes lom patĜí spoleþnosti Pražský Kamenoservis spol s r.o., tato spoleþnost vznikla v roce 1994 a lom Požáry zakoupila v roce 1998. Dalšími lomy zakoupenými touto spoleþností jsou lomy Nezdice, Pohorsko a Nehodiv (zulapozary.cz/pksprofil.html, 2012). Dopravní dostupnost lomu je dobrá, lom se nachází nad tratí ve smČru vesnice Proseþnice a dostupný je z hlavní silnice (mapy.cz, 2012). Obvyklé místní pojmenování kamene je požárská žula. PĜesné petrologické složení horniny je biotitický granodiorit, který je prostoupen amfibolickým dioritem. Barva požárské žuly je šedomodrá a charakterizovat ji mĤžeme jako stĜednČ zrnitou až jemnozrnnou. Rozpukání kamene je celkem pravidelné, vzájemná vzdálenost puklin je až nČkolikametrová. Další charakteristikou je tvrdost, která je oznaþena u této žuly jako velmi tvrdá. Žula je také velmi trvanlivá, a to i v otevĜené poloze, stejnČ tak je i výbornČ leštitelná.

26

Lomový kámen se používal jako pomníkový surový kámen, na broušené pomníky, obruby, dlažbu, stavby a jako silniþní a železniþní štČrk (Vachtl J., 1932). Dnes se vyrábí následující produkty: kostky o rozmČru 8 x 10 cm a 5 x17 cm, kámen pro vodní stavby do 30 kg a do 50 kg, haklíky rĤzných rozmČrĤ, obruby a kamenné bloky (zulapozary.cz/pksproducts.html, 2012). Dobývání kamene v lomu je strojní, to dokládají i fotografie lomu, foto þ. 16, pĜíloha 2. Lom patĜí do geologické oblasti stĜedoþeského plutonu (Vachtl J., 1932). Geologie oblasti Lom Požáry náleží do stĜedoþeského plutonu, blíže popsaný je lom v jílovské oblasti, v žulovém území (Vachtl J., 1932). V této oblasti se vyskytují rĤzné žulové odrĤdy, napĜ. bazické, granodioritické až dioritické. Dále se odrĤdy odlišují barvou, velikostí zrna a mechanickými a technickými vlastnostmi. KonkrétnČ v oblasti lomu, tedy na východ od Jílového u Prahy, se vyskytují biotitické žuly, které mají charakter granodioritu. Požárská žula, která byla dĜíve nazývána konopišĢský granodiorit, má následující vlastnosti: barva je svČtle až tmavošedá, hornina je jemnozrnná, výbornČ leštitelná, hodí se k sochaĜským pracím, v kamenictví na rĤzné obklady, na fasády a pomníky (Vachtl J., 1932). Barvu a jemnozrnnost dokládá foto þ. 17.

Foto þ. 17. Lom Požáry, detail horniny, (foto: Bodlák, D.,2012)

27

2.4.4. PĜírodní podmínky lomu Vápenice Vápenice se nachází nedaleko obce Vysoký Chlumec, nejbližším mČstem jsou Sedlþany (mapy.cz, 2012). Majitelem lomu je spoleþnost ýeská žula s.r.o., která lom vlastní od roku 1992 (cezula.cz , 2012). Lom Vápenice byl v roce 1932 pĤvodnČ pronajímán Karlu Beranovi, mistru kamenictví v Sedlþanech, otevĜen byl roku 1908 (Vachtl J., 1933). Celkový pohled na lom dokládá foto. þ. 18, pĜíloha þ. 2. Lom se nachází pĜímo u okresní silnice a je k nČmu dobrý pĜístup (mapy.cz, 2012). Místní název horniny je sedlþanská žula, odborný název je porfyrický granodiorit. Lom se nachází v oblasti stĜedoþeského plutonu. Hornina je modrá, stĜednČ zrnitá a slabČ porfyrická (Vachtl J., 1933). Detail horniny ukazuje foto þ. 19. Rozpukání kamene je pravidelné, a pukliny jsou ve vzdálenosti nČkolika metrĤ, horninu lze charakterizovat jako velmi tvrdou a trvanlivou. Sedlþanská žula je špatnČ leštitelná a hodí se, na stavební práce, dlažbu, schody, obrubníky, pomníky a štČrk (Vachtl J., 1933). Dnes je použití žuly širší, používá se i v zahradní architektuĜe, napĜ. na kvČtníky, fontány, patníky a sloupky. Žula se používá na kuchyĖské a koupelnové desky, na umyvadla a napĜ. i barové stolky (cezula.cz, 2012). PĜíklady staveb, kde je použita místní žula, jsou napĜ. Radiopalác ve FochovČ tĜídČ, MaceškĤv dĤm na Vinohradech, palác ýeskomoravská-Kolben a také rĤzné stavby v BratislavČ (Vachtl J., 1933). Z modernČjších staveb jsou to obklady v ulici Seifertova na VítkovČ nebo památník T.G.Masaryka na Hradþanech pĜed Pražským Hradem (cezula.cz, 2012). Geologie oblasti: Lom Vápenice spadá do stĜedoþeského plutonu, do sedlþanské oblasti, která je žulovým územím. Díky této žulové oblasti zde nalezneme více þinných lomĤ, které se liší podle typu žuly. Na pravém bĜehu Vltavy, u obce Chlum a Líchovy se tČží amfibolicko-biotitický diorit, místnČ oznaþovaný jako žula povltavská, který je tmavomodrý a zároveĖ stĜednČ zrnitý, používá se na dekoraþní úþely, na pomníky a na dlažbu. Naopak v okolí Sedlþan a u Kosovy Hory se vyskytuje žula sedlþanská, tedy porfyrický granodiorit, který je charakteristicky namodralý, používá se také jako dekorativní kámen ale i jako kámen pro kamenické práce (Vachtl J., 1933). 28

Foto þ. 19. Lom Vápenice, detail horniny, (foto: Autorka, 2012) 2.4.5. PĜírodní podmínky lomu Kozárovice Lom Kozárovice se nachází východním smČrem od obce Kozárovice, která je nedaleko Chraštiþek, tato obec je na hlavní silnici mezi Prahou a Strakonicemi, lom je tedy možno zaĜadit do stĜedoþeského kraje (mapy.cz, 2012). Kamenolom provozuje spoleþnost Herlin spol. s r. o., která vznikla roku 1991. Tato spoleþnost provozuje také další lomy v této oblasti, a to Chlum, Neþín a ěeþice u Blatné (herlin-granit.com/cz, 2012). V roce 1948 byl lom majetkem firmy Syenit, která mČla sídlo na Praze 2 (Hejtman B., 1948b). Místní název horniny je kozárovická žula, odborný název je biotiticko-amfibolický granodiorit, lom náleží do oblasti stĜedoþeského plutonu, barva hornina je šedomodrá (Hejtman B., 1948a). Celkovou charakteristiku lomu dokládá foto. þ. 20, pĜíloha þ. 2. Lom Kozárovice produkuje množství žulových výrobkĤ, je možno jmenovat napĜ. žulové bloky, Ĝezané desky i dlažební kostky, kámen je také možno použít na dekoraþní úþely (herlingranit.com/cz/, 2012).

29

Geologie oblasti Oblast Kozárovic se nachází ve stĜedoþeském plutonu a to v podobČ amfiblickobiotitického granodioritu, který je charakteristický svou modrošedou barvou a velikostí zrn kolem 3 mm (foto. þ. 21). U obce Kozárovice a Zálužany je textura horniny všesmČrná. Ve zdejší oblasti bylo roku 1948 pĜibližnČ 20 þinných lomĤ (Hejtman, 1948a). Dnes lze uvést v této oblasti dva velké þinné lomy, a to lom Vachatovka, který spravuje spoleþnost Dynamic Media s.r.o. (zula.cz, 2012). A lom Kozárovice, který spravuje spoleþnost Herlin spol. s r.o. (herlin-granit.com/cz/, 2012). Zdejší žula se používá k výrobČ dlažebních kostek, které jsou trvanlivé a pevné, dále na výrobu obrubníkĤ, schodĤ, sloupkĤ a dalších. Tato oblast, tedy kozárovicko-zálužanská patĜila v 50. letech k nejdĤležitČjším v ýechách (Hejtman, 1948a).

Foto þ. 21. Lom Kozárovice, detail horniny, (foto: Bodlák D., 2012) 2.4.6. PĜírodní podmínky lomu Hudþice Obec Hudþice se nachází jižním smČrem od mČsta BĜeznice a jihovýchodním smČrem od centra vesnice (mapy.cz, 2012). Místní název horniny je blatenská žula, odborný název je amfibol-biotitový granodiorit (petrol.sci.muni.cz, 2012).

30

TČžba žuly byla v širším mČĜítku zahájena v polovinČ 19. století, známými kameníky byl napĜ. KudČj ze SlavČtína. Roku 1902 byl lom pronajat panu Tlustému a jeho spoleþníkovi, nájemné po šest let þinilo 200 korun za rok, výroba byla zamČĜena na dlažební kostky, konkrétnČ pro VídeĖ, a pĜed 1. svČtovou válkou, v roce 1914 zamČstnával lom pĜibližnČ 100 dČlníkĤ (hudcice.tremsin.cz, 2012). Dnešním provozovatelem lomu je spoleþnost Kámen Hudþice s.r.o., která se zabývá tČžbou, zpracováním a dodávkou tČženého i dováženého kamene (kamen-hudcice.cz/, 2012). Charakteristiku lomu dokládá foto þ. 23, pĜíloha þ. 2. Lom má široké pole produkce, ze kterého je možno jmenovat obklady a dlažby napĜ. schody, parapety; rĤzné kamenné interiérové doplĖky napĜ. kuchyĖské desky, barové pulty, konferenþní stolky a krby; pro zahradu nabízí spoleþnost také spoustu doplĖkĤ napĜ. fontány a kašny, kvČtináþe, pomníky a náhrobky; z rĤzných nezaĜazených produktĤ lze jmenovat napĜ. peþící kameny, haklíky, kanalizaþní kameny a mČĜiþské znaþky (kamen-hudcice.cz, 2012). Geologie oblasti Lom Hudþice spadá do pĜíbramské oblasti, kterou mĤžeme rozdČlit na dvČ þásti, první je stĜedoþeský žulový masiv, druhou þást tvoĜí horniny usazené. VýznamnČjší je oblast žulová, která sestává z nČkolika typĤ horniny, které je možno na pomyslné stupnici zaĜadit mezi žulu a diorit. Na jihozápadČ této oblasti se nachází biotitické granodiority, které lze charakterizovat jako šedavé, s velikostí zrna kolem 3 mm. Popis kamene dokládá foto þ. 22. Ve 40. letech 19. století se zde nedaleko od sebe nacházela desítka lomĤ. Místní název horniny je milínská žula podle názvu celé oblasti (Vachtl J., 1935).

31

Foto þ. 22. Lom Hudþice, detail horniny, (foto:Bodlák D., 2012)

2.4.7. PĜírodní podmínky lomu Lašovice Lom Lašovice se nachází v okrese Písek, leží východnČ od centra vesnice Lašovice, pĜíjezdová cesta je ve velmi dobrém stavu a nabízí dobré možnosti pro velkou produkci, (mapy.cz, 2012). Lom provozuje spoleþnost Kamenolomy ýR s.r.o. (betonserver.cz, 2012). Celkový pohled dokládá foto þ. 24, pĜíloha þ. 2. V lomu se tČží rula (foto þ. 25) a také rohovce (foto þ. 26), (betonserver.cz, 2012). Geologie oblasti Lom Lašovice spadá do oblasti písecké, která je na daném území charakterizována bĜidlicemi. Tato oblast je tvoĜena bazickými horninami, které jsou souþástí pruhu zbĜidliþnatČlých vyvĜelin tzv. jílovského pásma. Jižní þást linie leží ve smČru Orlických Zlákovic a pokraþuje na jihozápad. Na sever od obce Kozárovice toto jílovské pásmo doplĖují promČnČné algonkické bĜidlice, které náleží do metamorfovaného ostrova mirovického. V oblasti Mirovic se tato dvČ zmínČná pásma stĜídají (Hejtman B., 1948).

32

Foto þ. 25. Lom Lašovice, detail horniny – rula, (foto: Bodlák, D., 2012)

Foto þ. 26. Lom Lašovice, detail horniny – rohovec, (foto: Bodlák D., 2012)

33

3.

Metodika práce

Tuto diplomovou práci jsem si vybrala proto, neboĢ toto téma nebylo þasto zpracováváno a dovoluje mi zapojit vlastní pĜedstavy. Diplomovou prací dávám podnČt k vytvoĜení nové geologické expozice, která by mČla sloužit hlavnČ didaktickým úþelĤm školám, ale zároveĖ i k všeobecnČ lepšímu porozumČní geologickým vČdám a oblasti, ve které je geologická expozice plánována. Jako místo pro expozici jsem zvolila obec Kozolupy. Je to vesnice, ve které bydlím a jejíž okolí velmi dobĜe znám, tudíž ho dokážu ocenit a vyzdvihnout jeho pĜednosti. Název diplomové práce, ve kterém je uvedena expozice u obce Kozolupy, je zavádČjící, neboĢ expozice je zamýšlena pĜímo do parku na návsi v obci Kozolupy. PĜi zadávání diplomové práce nebylo jasné, zda bude možné, aby expozice byla konkrétnČ na tomto místČ. RadČji jsem zvolila variantu, pĜi které mĤže expozice být i mimo katastrální území obce. Povolení od obce zĜídit expozici pĜímo v centru vesnice jsem dostala až poté, co jsem zadání musela odevzdat. Jsem velmi ráda, že takto mĤže být expozice všem na oþích a výbornČ dostupná. DobĜe se mi zpracovávala kapitola o pĜírodních podmínkách expozice, o nichž jsem již pĜed pĜeþtením odborné literatury mČla povČdomí. PĜírodní podmínky expozice jsou zpracované do podkapitol. Je zde naznaþen geologický vznik Barrandienu a jednotlivé geologické doby jsou blíže popsány. Informace k tomuto tématu bylo jednoduché najít, vČtší práci jsem si musela dát s protĜídČním tČchto zdrojĤ a využitím pouze nejdĤležitČjšího. Dalším tématem, kterého se diplomová práce dotýká, je CHKO ýeský kras. Tuto þást jsem zvolila vzhledem k tČsné blízkosti chránČné oblasti a lomu ýeĜinka, který se rozkládá pĜes 3 zóny CHKO ýeský kras. O této lokalitČ jsem þerpala informace hlavnČ z internetových stránek ýeského krasu, které jsou pravidelnČ aktualizované a ucelené. Další þástí, kterou diplomová práce (pouze okrajovČ) zpracovává, je paleontologie. Je zde zmínČna kvĤli nálezĤm zkamenČlin i þastému vyhledávání lokality zkušenými hledaþi trilobitĤ. Nutností tedy bylo k lokalitČ dodat, co to vlastnČ paleontologie je a jak zkamenČliny vznikaly. Dalším tématem je historie tČžby vápence v oblasti, dotýkám se ji okrajovČ, jelikož skanzen Solvayovy lomy, který se nachází nedaleko od expozice, nabízí kompletní historii tČžby v oblasti i vystavené historické exponáty. Tento skanzen jsem zaĜadila spolu s dalšími vybranými turistickými lokalitami do podkapitoly s názvem Ukázka turistických lokalit v zájmové oblasti. Další þást diplomové práce tvoĜí téma geoparkĤ a geologických expozic. PĜi poþáteþním zkoumání mČ pĜekvapilo, jaké rĤzné pojmy vlastnČ existují. Téma se zdá být na první 34

pohled nepĜehledné. Existuje ale více pramenĤ, které byly pro mČ dostupné pouze v elektronické verzi, a hovoĜí o tomtéž, ale jinými slovy. Informace o geoparcích, geologických

expozicích

apod.

jsou

v odkazu

na

internetových

stránkách

ochranaprirody.cz. Podle mého zkoumání neexistuje žádný ucelený dokument, který by se touto problematikou zabýval. Dostupné jsou smČrnice ministerstva životního prostĜedí, ale zdaleka v nich není Ĝeþeno vše potĜebné. MČ osobnČ pĜekvapilo, jaké množství geoparkĤ má napĜ. ýína. Takovéto srovnání existuje jen v angliþtinČ. Zajímavé je také bodové hodnocení geoparkĤ. Líbily se mi jasnČ dané body v jednotlivých oblastech hodnocení. CelkovČ mi celý formuláĜ hodnocení geoparkĤ pĜipadal velmi prospČšný. Je dostupný v angliþtinČ a myslím si, že by bylo vhodné, hodnotit podobným zpĤsobem i na nižší než svČtové úrovni. MinimálnČ podává formuláĜ informace o tom, jaké náležitosti by geoparky mČly mít, samozĜejmČ slouží i jako inspirace napĜ. pro geologické expozice þi exkurze. Jako inspiraci pro svou geologickou expozici jsem navštívila expozici Rokyta na ŠumavČ, expozici Pod Klokoty v TáboĜe a Geopark Barrandien. Podkapitola Geopark Barrandien charakterizuje geologickou expozici a je z ní patrno, jaké jsou rozdíly mezi pojmy geopark a geologická expozice. Geopark je dobĜe pĜístupný, je ve dvoĜe Muzea ýeského krasu, netradiþnČ se zde platí vstupné, ale je pĜijatelné. Geopark Barrandien jsem navštívila v létČ roku 2010 a mým cílem bylo zjistit celkové uspoĜádání hornin a tematické zamČĜení expozice. Abych dokázala expozici podrobnČji charakterizovat, bylo nutné získat podrobné a odborné informace. Bylo mi ale Ĝeþeno, že brožurka, která by moje požadavky uspokojila, již není k dostání. Byla jsem tedy nucena vše fotografovat (posléze jsem ale nakonec brožuru získala). Jinak na mČ geopark nepĤsobil pĜíliš upravenČ, vyleštČné plošky byly pouze na geologickém profilu pražské pánve Barrandienu a ostatní exponáty nebyly, podle mého názoru, pĜíliš udržované. Na druhou stranu je to koutek zelenČ ve mČstČ, který nabízí napĜíklad školám možnost þasté návštČvy. Díky spojení s muzeem zde také probíhají rĤzné doprovodné akce a výstavy. Dalším dílþím tématem diplomové práce je geneze hornin. Toto téma je nutné uvést kvĤli celkovému zamČĜení plánované geologické expozice a je také obsahem jedné z velkých informaþních tabulí v expozici. Jak již bylo zmínČno, geologická expozice má hlavnČ didaktické zámČry, zároveĖ by mČla podnítit zájem o region a geologii všeobecnČ. Horniny zde budou þlenČné na vyvĜelé, pĜemČnČné a usazené, k lepší orientaci je tĜeba každý typ horniny oznaþit tabulkou jiné barvy, þervenČ horniny vyvĜelé, zelenČ pĜemČnČné a modĜe usazené. Toto opatĜení by mČlo sloužit lepšímu porozumČní. Genezi hornin jsem vypracovávala ne pĜíliš do hloubky. Nelze pĜedpokládat, že návštČvníci budou mít o 35

tématu velký pĜehled, takže podle mého názoru staþí jen obecné rozþlenČní se základními rozdíly. Podle þlenČní hornin jsem vyhledala v co nejbližším okolí expozice rĤzné typy hornin, které nemají stejný pĤvod. Na první pohled mi to pĜipadalo jednoduché, protože jsem chtČla najít þinné lomy, kde nebude problém s nakládáním hornin a hornina bude þerstvČ vylomená. Snadná práce byla pouze s usazenými horninami, které se tČží v nedalekém lomu ýeĜinka. V tomto lomu pracuje velké procento obyvatel okolních vesnic a lomový kámen zde tČžený dobĜe znají. Uvádím zde tento lom i proto, aby si i lidé, kteĜí vápenec dobĜe znají, uvČdomili rozdílnost od jiných hornin. VyleštČnou ploškou na kameni nabude i vápenec trochu jiného vzhledu, než jak ho všichni znají. Abych mohla zdejší vápence zpracovat, musela jsem si v lomu vyjednat schĤzku a poprosit o návštČvu lomu. V lomu byli velmi vstĜícní a kromČ toho, že mi umožnili návštČvu a pomohli s urþováním nalezených hornin, mi poskytly i materiály o lomu, tedy ZávČreþnou zprávu Kozolupy ýeĜinka. S vedoucím lomu mČ seznámil známý a pĜedpokládám, že kdyby se tak nestalo, pravdČpodobnČ by mi žádné dokumenty týkající se lomu zapĤjþeny nebyly. V lomu jsem pĜi sbČru vzorkĤ musela být velmi opatrná, navštívit jsem ho mohla pouze v den, kdy se tam nepracuje, tedy o víkendu. Cena lomového kamene je uvedena v rozpoþtu expozice (platí pro všechny popisované lomy), ale pĜedpokládám, že po domluvČ pĤjde horniny získat bezplatnČ. S vyvĜelými a pĜemČnČnými horninami byla situace o mnoho tČžší. NejvČtším problémem bylo získat pĜehled þinných lomĤ. Pochopila jsem to až poté, co jsem navštívila geologickou knihovnu, a tam mi bylo definitivnČ sdČleno, že nic takového, co já požaduji, neexistuje a jediné co pro mČ mohou udČlat, je zavolat známému, který má o tomto kraji pĜehled. Nabídku jsem pĜijala a pár lomĤ, které mi byly doporuþeny k návštČvČ, jsem si vyhledala ve starých soupisech lomĤ. LomĤ jsem ale potĜebovala daleko víc, tak jsem musela podle starých soupisĤ porovnat s internetem ty, které þinné jsou a které ne. Soupisy lomĤ jsou þlenČny podle okresĤ, a tak jsem mČla také problém vyhledat lom, o kterém jsem vČdČla, že þinný je, a zaĜadit ho do správného okresu. Dalším krokem byla má návštČva lomu. Pokud by mi nebyl umožnČn pĜístup do lomu a nemČla bych o nČm dostateþné informace, nemČlo by smysl lom dále zpracovávat. Taková situace nastala ve více lomech, jeden z nich byl i lom Mraþ. Mým prvním navštíveným lomem byl lom Žernovka. Musím Ĝíct, že ve mnČ také zanechal nejvČtší dojem. Nestihla jsem se zde pĜedem ohlásit, a pĜesto se mi paní majitelka velmi vČnovala, prozradila mi o lomu spoustu zajímavostí a nechala mČ vyfotografovat lom ze 36

všech možných stran. Pomáhala mi také vybrat kameny, které jsem si chtČla odvést. Kameny jsem zabalila do novin, aby se pĜi cestČ nepoškodily (platí pro všechny popisované lomy). Na lomu bylo velmi poznat, že je v soukromém vlastnictví, rozdíl byl hlavnČ v tom, že tČžba neprobíhá masivnČ. Není zde zájem vytČžit vše co nejrychleji, jak to þasto bývá v lomech, které vlastní rĤzné velké firmy. Orientaþní cena horniny, kterou jsem vybrala, je vypsaná v rozpoþtu. VČĜím však, že by se majitelé nechali pĜemluvit na darovaní horniny, jelikož by to i pro nČ byla reklama. Ve stejný den, kdy jsem navštívila lom Žernovka, jsem navštívila i lom Požáry, který nebyl od prvního lomu pĜíliš vzdálen. Zde jsem také nebyla ohlášena, ale všichni byli ke mnČ velmi pĜíjemní a bylo mi dovoleno, v polední pauze místních pracovníkĤ, lom navštívit. Jelikož byl v lesích nad provozem spoleþnosti, mČla jsem trochu problém ho najít, ale podaĜilo se a lom jsem také vyfotografovala ze všech stran a odebrala nČkolik vzorkĤ. Na cenu vybrané horniny mi bylo odpovČzeno vyhýbavČ a byla jsem odkázána na ceník na internetových stránkách. Dalším navštíveným byl lom Hudþice. Tady jsem mČla domluvenou schĤzku a dostala jsem prĤvodce lomem, pana mistra. Ten mČ odvezl z provozu spoleþnosti do lomu, který byl vzdálen pár kilometrĤ. V lomu mČ provedl, vysvČtlil mi, kde pĜesnČ probíhá tČžba, ukazoval, co všechno bych si vyfotit mČla a co naopak ne. Na jednotlivých vytČžených kvádrech mi ukazoval, jak tČžba probíhá, kde je nutno skálu navrtat apod. V tomto lomu jsem si také vzala vzorky a pan mistr mi pomáhal s výbČrem. Cestu zpČt do provozu spoleþnosti jsem absolvovala pČšky po poli vedle vlakové tratČ. Na cenu horniny jsem dostala ponČkud zvláštní odpovČć, pravdČpodobnČ jsme se s dotazovaným pĜíliš nepochopili, jelikož mi sdČlil, že by mohla stát až 10 000 Kþ. Nebyl pĜíliš ochotný a nechtČla jsem se vyptávat a rušit ho v práci dál. V rozpoþtu se samozĜejmČ Ĝídím cenami uvedenými na internetových stránkách. Dále následoval lom Kozárovice. Po e-mailové komunikaci s vedením spoleþnosti, která lom provozuje, mi byl z nČkolika jejich provozĤ doporuþen právČ lom Kozárovice kvĤli lepší dostupnosti a mé bezpeþnosti. Aþkoli jsem byla na návštČvČ domluvená, vedoucí lomu o mnČ nic nevČdČl. Byl ale velmi ochotný, doporuþil mi obejít celý lom, vyfotografovat ho a vybrat si vzorky. Cena horniny je sice uvedená v rozpoþtu kvĤli oficiální stránce ale hornina mi byla pĜislíbena zdarma. Pan vedoucí mi ani nechtČl sdČlit konkrétní cenu, jelikož mu pĜipadalo naprosto zbyteþné, abych za horninu platila. PĜedposledním lomem, který jsem navštívila, byl lom Lašovice, kde se mi dostalo vĜelého pĜijetí. NávštČvu jsem zde také mČla domluvenou a vedoucí lomu pan Hlinomaz se mi 37

hodnČ vČnoval. Provedl mČ celým lomem, nastínil mi geologickou situaci v lomu a pomáhal mi s nalezením vhodných vzorkĤ. O cenČ kamene se se mnou odmítl bavit, pĜislíbil oba typy zde tČžené horniny darem a doplnil to o slova, že bude moc rád, když nČjaký kámen odvezu, a že mi horniny i rádi naloží. Dále mČ také informoval o dalších zajímavých lokalitách v okolí. A posledním lomem, jehož tČženou horninu chci zaĜadit do geologické expozice, je lom Vápenice. NávštČvu jsem domluvenou nemČla, jelikož mi na mĤj e-mail nikdo neodpovídal. PĜi osobní návštČvČ jsem si zajistila to, co jsem potĜebovala. Vedoucí lomu ze mČ pĜíliš nadšený nebyl, ale nakonec mi umožnil jít se na lom alespoĖ podívat a vyfotografovat ho. Vzorky jsem si také mohla odebrat, ale pĜi mém dotazu na cenu horniny mČ odkázal na internetové stránky. Po návštČvČ lomĤ jsem musela odebrané vzorky ĜádnČ oþistit. Jelikož jsem chtČla detailní fotografii horniny, pozvala jsem si fotografa D. Bodláka, který se sice na daný obor nespecializuje, ale je velmi zruþný. Fotografie jsem poté vložila k popisovaným horninám. Druhou a velmi významnou þást diplomové práce tvoĜí vybudování vlastní geologické expozice. KvĤli základní charakteristice, kterou uvádím, bylo nutné dohodnout se s pĜedstaviteli obce, zda mĤže expozice opravdu stát na mnou vybraném místČ. Poté, co mi to bylo dovoleno, jsem mohla zaþít s vymČĜováním celého parku. Toto vymČĜování bylo nutné k tomu, abych mohla sestavit plánek celého parku a zakomponovat do nČj expozici. Se sestavením plánku mi pomáhal T. Praveþek, jelikož sama neumím pracovat v programu autocad, ve kterém bylo vhodné park i s expozicí zpracovat. Dále jsem musela celou plochu vyfotografovat kvĤli pĜedstavČ, jak celý park vypadá. Expozici jsem umístila do centra volné plochy mezi vodní nádrž a keĜe, na této ploše se bude expozice vyjímat a doplĖovat souþasný vzhled parku. Je navrženo rozmístČní exponátĤ do kruhu. U každého exponátu bude informaþní tabulka s popisem horniny a uprostĜed expozice je zamýšlena trojstranná informaþní tabule, na které budou uvedeny základní informace týkající se okolí, geneze hornin, mapky a fotografie lomĤ, ze kterých exponáty pochází. Základní informace jsem doplnila napĜ. i o fotografie turistických cílĤ oblasti nebo o jarní byliny, které je možné pĜi procházce okolím pozorovat. Návrh informaþních tabulí jsem vytvoĜila v programu Microsoft Office Excel a jsou vloženy jako pĜíloha. Po výbČru hornin bylo nutné naplánovat dovoz kamenĤ do expozice. Firmou, kterou jsem vybrala jako vhodnou k dopravČ vybraných hornin, je firma Autodoprava Karel Zikán. Firma mi byla doporuþena známými, kteĜí pracují v lomech MoĜina. Bohužel jsem na moji 38

poptávku nedostala odpovČć, ale vČĜím, že pĜi konkrétním dojednání práce k domluvČ dojde. Další možností pĜepravy je kontaktovat místní obyvatele, z nichž nČkteĜí si i tímto zpĤsobem pĜivydČlávají. ZámČrnČ zde nejmenuji konkrétnČ. Jako poslední možnost spatĜuji pĜepravu kamene ve vČtším nekrytém pĜívČsu nebo pĜívČsu s odnímatelnou plachtou za silným autem. PĜi volbČ této možnosti uvádím jako možného pĜepravce svého otce Karla Procházku. ZároveĖ je nutné upravit park pro pozdČjší expozici. Prostor expozice je tĜeba (podle plánku) pĜedem pĜipravit, tedy vysypat štČrkem. Na tuto práci by bylo vhodné poprosit správce a sbor dobrovolných hasiþĤ z Vysokého Újezdu. Jelikož jsem sama þlenkou, vČĜím, že to pĤjde tímto zpĤsobem zaĜídit. Dalším dĤležitým bodem je rozmístČní kamenĤ v expozici a hlavnČ vyložením hornin z auta. PĜi první možnosti pĜepravy by rozmístČní nemČlo být problém, jelikož auta této firmy mají potĜebná pĜíslušenství. PĜi druhé možnosti pĜepravy by se jednalo o konkrétní domluvu (pĜípadnČ také použití ježábu) a pĜi tĜetí možnosti by z pĜívČsu mohl být exponát vysunut a sundán pomocí malého bagĜíku (tato možnost by však nebyla nejvhodnČjší vzhledem k pĜípadnému poškození horniny), který pan Procházka také vlastní. Dalším bodem je vyleštČní plošky cca 10x10 cm na všech vystavených exponátech. PĜi sbČru informací jsem zjistila, že je možné nechat vyleštit horniny pĜímo na místČ v expozici a tuto možnost volím jako nejlepší hlavnČ kvĤli tomu, že hornina je umístČna nastálo a ploška mĤže být na vhodném místČ horniny. Konkrétní cenu uvádím v kapitole Výsledky, kde se také mluví o udržování expozice. Na závČr je nutné uvédst prezentace expozice v nedalekých školách a muzeích. Tuto þást nechávám až na dobu po celé realizaci expozice. Velmi tČžko bych prezentovala nČco, co ještČ neexistuje. Ale samozĜejmostí je, že se vytvoĜí letáþky s konkrétní fotografií parku a expozice. Tyto letáþky bych ráda roznesla po okolních školách, dále napĜ. do muzea v BerounČ a do Solvayových lomĤ.

39

4. Výsledky 4.1. Informace o geologické expozici Majitel Obec Vysoký Újezd, Kozolupy ýíslo katastru Vysoký Újezd; 531961 Kozolupy; 671967 19/1 a 41/2 (nahlizenidokn.cuzk.cz, 2011) Historie parku Park byl založen roku 2009 a slouží k odpoþinku a pĜíjemnému trávení volného þasu. (pĜíloha þ. 3) slouží k obrazové pĜedstavČ podoby parku. RozmČry parku Celý prostor, který má sloužit potĜebám parku má na šíĜku 61 m a na délku 8 m. Z tvaru parku lze usuzovat obdélníkový tvar, rozloha je 5 307 m2. Pro potĜeby geologické expozice se poþítá s þástí parku, která je vymezená (pĜi pohledu na náves) vpravo od vodní nádrže. Tato þást má rozlohu na šíĜku 19,5 m a na délku 62 m. Rozloha této þásti je 1209 m2. Na þásti této plochy, pĜibližnČ uprostĜed této plochy se poþítá s umístČním geologické expozice. Geografická poloha Park je situován uprostĜed obce Kozolupy, která spadá pod obec Vysoký Újezd. Kozolupy leží západnČ od Prahy ve StĜedoþeském kraji v okrese Beroun. Úprava þásti parku pro potĜeby venkovní geologické expozice a) posouzení vlastností parku Místo vyþlenČné pro geologickou expozici má stabilní podloží a je zatravnČno. Podkladem pro vystavené horniny bude vysypaný štČrk. Cesty, které v expozici povedou, budou též vysypány štČrkem. Exponáty a tabule budou pravidelnČ omývány vysokotlakým mycím strojem (vapkou) a v pĜípadČ potĜeby dále þištČny. b) návrh tvaru RozmístČní expozice bude do kruhu, jednotlivé typy hornin budou vystaveny vedle sebe. RozmístČní do kruhu vychází z pĜedpokladu, že geologická expozice nebude v budoucnosti jediným zpestĜením parku, proto nemĤže zabírat celou rozlohu parku. Návrh tvaru expozice (pĜíloha þ. 4). Detailní tvar expozice (pĜíloha þ. 5)

40

c) zpĤsob úpravy expozice v parku Pravidelné úpravy expozice se týkají v létČ pĜedevším sekání trávy a pĜípadného úklidu nepoĜádku okolo expozice. Jelikož bude expozice souþástí parku, budou tyto povinnosti zahrnuty do pracovní þinnosti správce vesnice. d) dozor a správa areálu Dozor a správa areálu bude spadat do popisu pracovní þinnosti správce vesnice. Avšak poþítá se s tím, že dozor bude tĜeba jen obþasný a náhodný. f) propagace vĤþi veĜejnosti (mapky, letáþky) Letáþky s mapkou budou rozmístČny po ne pĜíliš vzdálených muzeí (napĜ. do muzea v BerounČ), budou dány do škol (napĜ. ZŠ v Nuþicích, ZŠ ve Vysokém ÚjezdČ, ZŠ v LodČnicích, ZŠ v Rudné) a na obecní úĜady pĜilehlých obcí (napĜ. Bubovice, MoĜina, Lužce, Nuþice…). Budou sloužit k pĜilákání návštČvníkĤ. 4.2. Rozpoþet a doprava exponátĤ do místa expozice Ceny jednotlivých hornin Název lomu a horniny

Cena horniny dle ceníku/za tunu Lom ýeĜinka – lodČnický vápenec 980,Lom ýeĜinka – Ĝeporyjský vápenec 980,Lom ýeĜinka – konČpruský vápenec 1250,Lom Žernovka – porfyrická žula Ĝíþanská 800 -1 000,Lom Požáry – biotitický granodiorit 1 000 – 2 000,Lom Vápenice – porfyrický granodiorit 500,Lom Kozárovice – biotiticko – 720,amfibolický granodiorit Lom Hudþice – amfibol – biotitický 1000,granodiorit Lom Lašovice - rula 0,- (nebyla sdČlena) Lom Lašovice - rohovce 0,- (nebyla sdČlena) Výbrus 10x10 na horninu (za 10 hornin) 5 000,(Štach, O., 2012) Celková cena: 13 430,(vedoucí jednotlivých lomĤ, 2011, internetové stránky, 2012) Doprava exponátĤ do místa expozice • Trasa dopravy v pĜíloze þ. 6. • Odhadovaná cena pĜepravy firmou (Zachtrans): 20-30,-/km, skládání kamenĤ: 800,-/hod

41

Cena horniny dle dohody možná konkrétní dohoda možná konkrétní dohoda možná konkrétní dohoda možná konkrétní dohoda možná konkrétní dohoda Možná konkrétní dohoda 0,možná konkrétní dohoda 0,0,definitivní cena závislá na dohodČ

• Odhadovaná cena pĜepravy soukromou osobou: 30 - 40,-/km (poþítá se s využitím placených silnic a skládání hornin je zapoþítané) • Odhadovaná cena pĜepravy pĜívČsem: 20,-/km (úseky pĜepravy by bylo nutno rozdČlit) • Použití jeĜábu: 2 000,-/hod • Odhad ceny dopravy: do 10 000,(Procházka, K., 2012) Cena informaþních tabulí • Orientaþní cena trojúhelníkové informaþní tabule: do 8 000,• Orientaþní cena malých tabulek k exponátĤm: do 2 000,(TruhláĜství NČmeþek, 2012) Odhad celkové ceny • 33 430,4.3. Informaþní tabule v expozici Jedná se o trojúhelníkovou informaþní tabuli, každá plocha je popisovaná zvlášĢ. 4.3.1. 1/PĜírodní podmínky a okolí Geologická expozice v parku Kozolupy se nachází v oblasti Barrandienu. Pod názvem Barrandien je myšlena oblast, která se nachází ve stĜedních až jihozápadních ýechách. PĜedstavit si ji lze také podle linie mČst, která zaþíná Brandýsem nad Labem, vede pĜes Beroun a konþí Plzní, na oblast odkazuje obr. þ. 1b. Pojmenování Barrandien vzniklo podle Joachima Barranda, francouzského paleontologa, který pĜi zkoumání možnosti stavby konČspĜežky v této oblasti objevil prvohorní zkamenČliny. Pojmem zkamenČlina neboli fosilie rozumíme zkamenČlého živoþicha, jeho otisk nebo pozĤstatek po jeho þinnosti. Vznik fosílií umožĖuje rychlé zakrytí zemĜelého živoþicha sedimentující horninou, její zrnitost a chemická stabilita. Typicky známými zástupci fosílií této oblasti jsou trilobiti. Vzhled trilobita ukazuje obr. þ 2b. Oblast v okolí geologické expozice není zajímavá pouze tím, že je zde možno najít zkamenČliny. Expozice leží asi 3 km od hranice III. zóny CHKO ýeský kras, kde je možné najít rĤzné zajímavé druhy rostlin i živoþichĤ. PĜi jarní procházce okolím lze napĜíklad najít napĜ. PodbČl lékaĜský (Tussilago farfara), Jaterník podléšku (Hepatica nobilis), nebo Plicník lékaĜský (Pulmonaria officinalis), (obr. þ. 3b, obr. þ 4., obr. þ. 5). PĜi návštČvČ této oblasti stojí za zhlédnutí i velmi oblíbené lomy, širší veĜejností nazývané Amerika. Zatopený lom Východ (obr. þ. 6), (místnČ oznaþovaný jako lom Velká Amerika) leží pĜi silnici vedoucí z MoĜiny smČrem do Kozolup a je turistickým lákadlem. Lom není v provozu od 60. let, pĜístup do lomu je už více než deset let odstĜelený a jakýkoli vstup do 42

lomu je zakázán. ZápadnČ vedle Velké Ameriky leží Trestanecký lom, tento lom je vidČt na obr. þ. 7. Jak název napovídá, byli zde za nelidských podmínek nuceni pracovat politiþtí vČzni v letech 1949 - 1953. Jako památka a vyjádĜení úcty za útrapy je postaven na okraji lomu památník, který vidíme na obr. þ. 8. V neposlední ĜadČ je zde lom Školka (místnČ oznaþovaný jako Malá Amerika), který se nachází v lesích nad Karlštejnem (obr. þ. 9). Tento lom je také zatopený, vstup je zde zakázán a je podzemními štolami propojen s provozem lomu na MoĜinČ. Do podzemí lomĤ je vstup otevĜen vždy jeden víkend v roce a provádí jím prĤvodce. Jednotlivé fotografie v pĜíloze þ. 7. Celkový náhled informaþní tabule je v pĜíloze þ. 8. 4.3.2. 2/Charakteristika hornin Na úvod je tĜeba rozlišit dva pojmy, a to minerál a hornina. Minerály neboli nerosty je možné si pĜedstavit jako základní stavební jednotky hornin. Jsou to buć prvky, nebo chemické slouþeniny, které vznikaly díky pĤsobení geologických procesĤ. Všechny nerosty není možné vyjmenovat, ale pro úþely geologické expozice jsou nejdĤležitČjší tyto: kĜemen, kalcit, živec (ortoklas a plagioklas), slída svČtlá (muskovit) a slída tmavá (biotit). Hornina je v podstatČ smČsí tČchto minerálĤ. SmČs tČchto minerálĤ nalezneme napĜ. v žule, ta je smČsí živce, kĜemene a slídy. Naopak vápenec je tvoĜen pouze jedním minerálem, a to kalcitem. Horniny mĤžeme podle jejich vzniku rozdČlit na 3 skupiny: vyvĜelé, pĜemČnČné a usazené. • Horniny vyvĜelé Vznikájí utuhnutím z magmatu. Ze stavby hornin lze rozpoznat, že mají všesmČrné uspoĜádání. Pojmem magma oznaþujeme taveninu, která je pod zemským povrchem. Pokud se dostane na zemský povrch, nazýváme magma lávou. Z toho je tedy možné odvodit, že rozeznáváme dva typy vyvĜelých hornin podle toho, zda vznikly tuhnutím magmatu, nebo lávy. Prvním typem jsou vyvĜeliny hlubinné. o VyvĜeliny hlubinné Vznikají utuhnutím magmatu pod zemským povrchem a vytváĜí i masivní podpovrchové útvary. Jako pĜíklad lze uvést batolity a žíly. K tČmto hlubinným vyvĜelinám patĜí žula a gabro. Žula neboli granit je stĜednČ zrnitá až hrubozrnná hornina, vČtšinou má svČtlejší barvu a je odolná vĤþi nepĜíznivým klimatických podmínkám (obr. þ. 1c).

43

Obr. þ. 1c. Ukázka žuly,(foto: Bodlák,D., 2012) oVýlevné vyvĜeliny Vznikájí na zemském povrchu utuhnutím lávy. Láva ale obsahuje i páry a plyny, po nichž mĤžou vznikat v horninách dutiny. Ty nabízejí prostor pro krystalizaci dalších nerostĤ. Pokud magma utuhne pouze tČsnČ pod zemským povrchem, nazýváme tČlesa takto vzniklá jako lakolit. PĜíkladem pohoĜí, které vznikalo takovýmto zpĤsobem, je ýeské stĜedohoĜí. Výlevné vyvĜeliny jsou napĜíklad þediþ neboli bazalt a znČlec. • Horniny pĜemČnČné neboli metamorfované Horniny metamorfované vznikají z hornin usazených, vyvĜelých i již jednou pĜemČnČných. Metamorfóza probíhá za vysokých teplot a velkého tlaku. PĜi tomto pĤsobení dochází k pĜemČnČ pĤvodních jednotlivých minerálĤ na jiné. Díky pĜemČnČ jednotlivých minerálĤ se pĜemČĖují celé horniny, které se z minerálĤ skládají. Pro pĜemČnČné horniny je charakteristická bĜidliþnatost. Tento pojem oznaþuje uspoĜádání jednotlivých vrstviþek kamene nad sebou. PĜíkladem tČchto hornin jsou napĜíklad ruly. Ruly rozlišujeme dvČ – pararulu, která vzniká z hornin usazených, a ortorulu, které vzniká z hornin vyvĜelých. Mezi další pĜemČnČné horniny patĜí ještČ napĜíklad svor a fylit. PĜíklad pĜemČnČné horniny je na obr. þ. 2c.

44

Obr.þ. 2c. Ukázka ruly, (foto: Bodlák, D., 2012) • Horniny usazené neboli sedimentované Usazené horniny vznikají sedimentací na zemském povrchu, ale i napĜíklad na dnČ moĜí a oceánĤ. Aby mohly usazené horniny vznikat, je nejprve tĜeba, aby došlo k rozrušení jiné, starší horniny na zemském povrchu. Z horniny jsou potom zvČtráváním pĜenášeny úlomky þástic na jiná místa na zemském povrchu. ýástice mohou být druhotnČ zpevĖovány (brekcie, slepenec) nebo zĤstat nezpevnČné (písky, štČrky). U usazených hornin je tĜeba rozlišit nČkolik pojmĤ, jedná se o vrstvu, mocnost a souvrství. Vrstvu lze charakterizovat jako desku, tenkou i silnou, která vznikla usazováním hornin za stejných podmínek a þasu. Jednotlivé vrstvy poté vytváĜí souvrství. TloušĢka vrstvy je oznaþována jako mocnost. Vznik vápencĤ není jednotný, rozlišujeme tĜi základní možnosti vzniku. o Úlomkovité usazeniny Jsou tvoĜeny jednotlivými úlomky hornin, které po stmelení dohromady vytváĜí jiný typ horniny. Jde napĜíklad o brekcii nebo slepenec. o Chemogenní usazeniny Vysrážením z roztokĤ vzniká další typ usazenin, chemogenní. PĜíkladem tohoto typu hornin je napĜíklad vápenec. Vápenec je hornina, která se skládá pouze z jednoho minerálu, jak již bylo Ĝeþeno výše. Na kameni, kterým je 45

dokumentovaná stavba vápence, jsou patrné tenké vrstviþky, z toho lze usuzovat, že stavba není všesmČrná. Ale také není vidČt bĜidliþnatost, charakteristická pro pĜemČnČné horniny (obr. þ. 3c).

Obr. þ. 3c. Ukázka vápence, (foto: Bodlák, D., 2012) oOrganogenní usazeniny Posledním typem sedimentovaných hornin jsou organogenní usazeniny. Ty vznikaly usazovaním odumĜelým zbytkĤ tČl organismĤ, a to buć organismĤ se schránkami (takovýmto zpĤsobem mohl také vznikat vápenec), nebo bez nich (vznik ropy, zemníhoplynu, uhlí, atp.). Celkový náhled informaþní tabule v pĜíloze þ. 9.

46

4.3.3. 3/Mapka s pĤvodem exponátĤ a fotografie lomu

Mapa þ. 1b. Geografické znázornČní lomĤ, (zdroj: maps.google.cz, 2012) 1. ýeĜinka, 2. Žernovka, 3. Požáry, 4. Vápenice, 5. Kozárovice, 6. Hudþice, 7. Lašovice Pozn. Druhou þást tvoĜí fotografie lomĤ v pĜíloze þ. 2. Celkový náhled informaþní tabule, v pĜíloze þ. 10.

4.3.4. Popis vystavených exponátĤ LodČnický vápenec Tato usazená hornina, Ĝeporyjský vápenec, pochází z lomu ýeĜinka, který je možno najít nad obcí Kozolupy (mapa þ. 2b). LodČnický vápenec patĜí do skupiny usazených hornin a tvoĜí pĜechodnou zónu mezi vápenci sliveneckými, dvorecko-prokopskými a Ĝeporyjskými. 47

Mapa þ. 3. dokládá geologické složení lomu. Barva tohoto vápence znaþnČ kolísá, nalezneme bílošedou, zelenošedou, nafialovČlou, žlutavou nebo naþervenalou barevnou variantu. Vrstvy tČchto vápencĤ mají mocnost od 30 m do 50 m. LodČnický vápenec nachází své využití v prĤmyslových odvČtvích, a to hlavnČ v tepelných elektrárnách pĜi odsiĜování kouĜových plynĤ. Chemické složení vápencĤ dokládá pĜechodnou zónu mezi nČkolika typy, obsah CaCO3 je 91,5% a SiO2 je v tomto typu vápencĤ zastoupen z 2,8%.

Mapa þ. 2b. Pohled na lom ýeĜinka, (zdroj: mapy.cz, 2012)

48

Mapa þ. 3. Geologická mapa lomu ýeĜinka, (zdroj: geology.cz, 2010) Celkový náhled informaþní tabule je v pĜíloze þ. 11. VysvČtlivky (zdroj: geology.cz, 2012): Biodetritické a organogenní vápence, biomikritové až mikritické hlíznaté vápence Eratém: paleozoikum, útvar: devon, oddČlení: devon spodní, stupeĖ: prag, ems, souvrství: pražské, horniny: vápenec, typ hornin: sediment zpevnČný, soustava: ýeský masiv krystalinikum a prevariské paleozoikum, oblast: stĜedoþeská oblast (bohemikum), region: Barrandien, jednotka: paleozoikum Barrandienu, subjednotka: pražská pánev

Biodetritické vápence, mikritické vápence s vložkami bĜidlic, dolomitické vápence, místy s rohovci Eratém: paleozoikum, útvar: devon, oddČlení: devon spodní, stupeĖ: lochkov, prag, souvrství: lochkovské, horniny: vápenec, dolomitický vápenec, rohovec, bĜidlice, typ hornin: sediment zpevnČný, soustava: ýeský masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, oblast: stĜedoþeská oblast (bohemikum), region: Barrandien, jednotka: paleozoikum Barrandienu, subjednotka: pražská pánev

Biosparitové vápence, mikritické vápence, vápnité bĜidlice, místy vulkanogenní pĜímČs eratém: paleozoikum, útvar: silur, oddČlení: ludlow, pĜídolí, souvrství: kopaninské, požárské (pĜídolské), horniny: vápenec, bĜidlice jílovitá, tufit, typ hornin: sediment zpevnČný, barva: svČtle až tmavČ šedá, soustava: ýeský masiv - krystalinikum a prevariské 49

paleozoikum, oblast: stĜedoþeská oblast (bohemikum), region: Barrandien, jednotka: paleozoikum Barrandienu, subjednotka: pražská pánev. ěeporyjský vápenec Tento typ nepatĜí mezi nejkvalitnČjší vápence, které se v lomu ýeĜinka nachází. Nachází se zde v nejmenších mocnostech, a to od 5 m až do 8 m. Vápence jsou díky pĜítomnosti oxidĤ železa zbarveny silnČ do þervena. Oxidy železa nezbarvují pouze tento typ vápencĤ, ale zbarvení proniká i do dalších typĤ, které se v lomu nacházejí. NepĜíliš vysokou kvalitu tohoto vápence dokládá i chemické složení, obsahuje totiž 86,6% CaCO3 a 6,7% SiO2. KonČpruský vápenec Tento vápenec se nenachází pouze v konČpruských lomech a v oblasti kolem KonČprus, jak jeho název napovídá, ale jeho vrstvy mĤžeme najít právČ i v lomu ýeĜinka. KonČpruský vápenec je biodetritický a je þasto hrubČ zrnitý. Charakteristická barva tohoto vápence je od bílé pĜes svČtle šedou až po šedou. Mocnost vrstev konČpruského vápence se pohybuje v rozmezí od 11 m do 30 m. Oproti napĜíklad Ĝeporyjskému vápenci je konČpruský vápenec zároveĖ spolu se sliveneckým vápencem vysoce kvalitní. Obsahuje nejvČtší podíl CaCo3, a to 94,7%. Naopak obsah SiO2 je 1,1%. Porfyrická žula Ĝíþanská Tento typ žuly se vyskytuje jihovýchodním smČrem od mČsta ěíþany, u obce Žernovka, mapa þ. 4. Lom, kde se Ĝíþanská žula tČží, je v soukromém vlastnictví a tČžba zde probíhá už od nepamČti. Toto je na první pohled patrné a lom nedokáže plnit nároky velkých stavebních firem. Oznaþení porfyrická žula znamená, že obsahuje velké krystaly, v tomto pĜípadČ živce. Geologii oblasti dokládá mapa þ. 5. Barva této žuly je narĤžovČlá a mĤžeme ji oznaþit jako hrubozrnnou až velkozrnnou. Lom spadá do oblasti stĜedoþeského plutonu, která je vyvĜelými horninami charakteristická. Zdejší žula se používá ke stavebním úþelĤm a velmi dobĜe se hodí jako dekoraþní kámen.

50

Mapa þ. 4. Pohled na lom Žernovka, (zdroj: mapy.cz, 2012)

Mapa þ. 5. Geologická mapa lomu Žernovka, (zdroj: geology.cz, 2012) VysvČtlivky (zdroj: geology.cz, 2012): granit (Ĝíþanský typ) Eratém: paleozoikum, útvar: karbon, perm, horniny: granit, typ hornin: magmatit hlubinný, mineralogické složení: biotit, poznámka: typ ěíþany, nevýraznČ porfyrický, 51

soustava: ýeský masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, oblast: moldanubická oblast (moldanubikum), region: magmatity v moldanubiku, jednotka: stĜedoþeský pluton, subjednotka: Ĝíþanská skupina. Biotitický granodiorit Tato žula se tČží v lomu Požáry jižnČ od Jílového u Prahy, geografickou polohu dokládá mapa þ. 6. Název biotitický granodirit odpovídá žule, ve které je velký podíl tmavé slídy – biotitu. Granodiorit znamená, že v horninČ pĜevažuje plagioklas, tedy sodno-vápenatý živec, prostoupen amfibolickým dioritem. Místní název této žuly je požárská žula, podle názvu vesnice, kde se tČží. Jde o horninu stĜednČ zrnitou až jemnČ zrnitou a barva této horniny je šedomodrá. Geologické podloží dokumentuje mapa þ. 7. Další vlastností této horniny je její velká tvrdost, zároveĖ dlouhá trvanlivost a také výborná leštitelnost. Tento kámen se používá na dlažbu, pomníky, obruby a dlažební kostky. Lom spadá do oblasti stĜedoþeského plutonu

Mapa. þ. 6. Pohled na lom Požáry, (zdroj: mapy.cz, 2012)

52

Mapa. þ 7. Geologická mapa lomu Požáry, (zdroj: geology.cz, 2012) VysvČtlivky (zdroj: geology.cz, 2012): granodiorit (požárský typ) Eratém: paleozoikum, útvar: karbon, perm, horniny: granodiorit, typ hornin: magmatit hlubinný, mineralogické složení: biotit + amfibol, poznámka: typ Požáry, soustava: ýeský masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, oblast: moldanubická oblast (moldanubikum), region: magmatity v moldanubiku, jednotka: stĜedoþeský pluton, subjednotka: sázavská skupina. Porfyrický granodiorit Odborný název porfyrický granodiorit znamená, že hornina má velké vyrostlice živce. Pochází z lomu Vápenice, který leží nedaleko Sedlþan. Geografickou polohu lomu dokládá mapa. þ. 8. Místní název této horniny je sedlþanská žula. Lom se nachází v oblasti stĜedoþeského plutonu. Horninu lze charakterizovat jako stĜednČ zrnitou až slabČ porfyrickou a barva této horniny je modrá. Geologické podloží lomu blíže dokládá mapa þ. 9. Hornina je velmi tvrdá a trvanlivá. Leštitelnost této žuly je špatná. Kámen se používá na stavební úþely, na dlažbu, schody, obrubníky, štČrk, ale i na kuchyĖské a koupelnové desky a na barové stolky. Také se mĤže kámen využít v zahradní architektuĜe.

53

Mapa. þ. 8. Pohled na lom Vápenice, (zdroj: mapy.cz, 2012)

Mapa þ. 9. Geologická mapa lomu Vápenice, (zdroj: geology.cz, 2012) VysvČtlivky (zdroj: geology.cz, 2012): granit až granodiorit (sedlþanský typ) Eratém: paleozoikum, útvar: karbon, perm, horniny: granit,granodiorit, typ hornin: magmatit hlubinný, mineralogické složení: biotit +amfibol, zrnitost: stĜednČ zrnitá, poznámka: typ Sedlþany, soustava: ýeský masiv - krystalinikum a prevariské 54

paleozoikum, oblast: moldanubická oblast (moldanubikum), region: magmatity v moldanubiku, jednotka: stĜedoþeský pluton, subjednotka: skupina ýertova bĜemena. Biotiticko – amfibolický granodiorit Tento typ horniny se vyskytuje ve StĜedoþeském kraji, na kraji obce Kozárovice, geografickou polohu lomu dokládá mapa þ. 10. Oblast se nachází ve stĜedoþeském plutonu. Odborný název horniny je biotiticko-amfibolický granodiorit, což napovídá, že se v horninČ vyskytuje vČtší množství tmavé slídy (biotitu) a dalšího minerálu - amfibolu. Místní název horniny je kozárovická žula. Barva této horniny je šedomodrá. Velikost zrna je 3 mm. Geologické podloží dokumentuje mapa þ. 11. Použití tohoto kamene je rĤzné, a to napĜ. na žulové bloky, dlažební kostky i dekoraþní úþely.

Mapa þ. 10. Pohled na lom Kozárovice, (zdroj: mapy.cz, 2012)



Mapa þ. 11. Geologická mapa lomu Kozárovice, (zdroj: geology.cz, 2012) 55

VysvČtlivky (zdroj: geology.cz, 2012): amfibol-biotitický granit, biotiit-amfibolický granodiorit (kozárovický typ) Eratém: paleozoikum, útvar: karbon, perm, horniny: granit, granodiorit, typ hornin: magmatit hlubinný, mineralogické složení: amfibol, biotit, poznámka: typ Kozárovice, petrografické pĜechody, soustava: ýeský masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, oblast: moldanubická oblast (moldanubikum), region: magmatity v moldanubiku, jednotka: stĜedoþeský pluton, subjednotka: blatenská skupina. Amfibol – biotitický granodiorit Amfibol – biotitický granodiorit se nachází napĜ. v lomu Hudþice. Hudþice je vesnice, ležící jižním smČrem od mČsta BĜeznice. Geografickou polohu lomu dokládá mapa þ. 12. Z názvu horniny je patrné, že pĜevládá amfibol a dalším výrazným minerálem je tmavá slída neboli biotit. Místní název horniny je blatenská žula. Barva horniny je šedavá a velikost zrna je okolo 3 mm. Geologické podloží lomu dokládá mapa þ. 13. Hornina se využívá ve více stavebních odvČtvích, a to na obklady a dlažby, na schody a parapety, na rĤzné interiérové a exteriérové doplĖky, napĜ. na barové pulty, konferenþní stolky, kvČtináþe, fontány, kašny nebo i peþící kameny.

Mapa þ. 12. Pohled na lom Hudþice, (zdroj: mapy.cz, 2012)

56

Mapa þ. 13. Geologická mapa lomu Hudþice, (zdroj: geology.cz, 2012) VysvČtlivky (zroj: geology.cz, 2012): amfibol-biotitický granodiorit, kĜemenný diorit (varieta blatenského typu) Eratém: paleozoikum, útvar: karbon, perm, horniny: granodiorit, typ hornin: magmatit hlubinný, mineralogické složení: amfibol biotit, barva: melanokratní, poznámka: typ Blatná, soustava: ýeský masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, oblast: moldanubická oblast (moldanubikum), region: magmatity v moldanubiku, jednotka: stĜedoþeský pluton, subjednotka: blatenská skupina. Rula Rula je pĜemČnČná (neboli metamorfovaná) hornina, která je jediným typickým zástupcem tohoto typu horniny v expozici. Tato rula se nachází v lomu Lašovice, který leží východním smČrem od centra vesnice. Geografickou polohu lomu dokládá mapa þ. 14. Na vystavené horninČ jsou patrné základní charakteristiky pĜemČnČných hornin, tedy jejich bĜidliþnaté uspoĜádání. Zdejší lomový kámen se používá do obalovaných asfaltových smČsí, do betonĤ a také na silniþní stavby.

57

Mapa þ. 14. Pohled na lom Lašovice, (zdroj: mapy.cz, 2012) Rohovce Rohovce jsou horniny, které se vyskytují v lomu ýeĜinka, kde se však netČží. TČží se v lomu Lašovice. Rohovce vyskytující se v lomu ýeĜinka, jsou horniny sedimentárního, moĜského pĤvodu. Mají tmavČ šedou barvu a velikost zrna je velmi malá. Rohovce z lomu Lašovice se nachází v stĜedoþeském plutonickém komplexu a vznikly kontaktní metamorfózou. Geologické podloží lomu Lašovice dokládá mapa þ. 15. Hornina je þernošedá a pro její vznik zde byla dĤležitá vysoká teplota, další dĤležitý þinitel metamorfózy - tlak - zde byl pouze nízký.

Mapa þ. 15. Geologická mapa lomu Lašovice, (zdroj: geology.cz, 2012) 58

VysvČtlivky (geology.cz, 2012): cordieritické rohovce Eratém: paleozoikum, útvar: ordovik, souvrství: radešínské, krašovické, horniny: rohovec, typ hornin: metamorfit, mineralogické složení: cordierit, soustava: ýeský masiv krystalinikum a prevariské paleozoikum, oblast: stĜedoþeská oblast (bohemikum), region: ostrovní zóna stĜedoþeského plutonu, jednotka: sedlþansko-krásnohorský ostrov kvarcit Eratém: paleozoikum, útvar: ordovik, souvrství: krašovické, horniny: kvarcit, typ hornin: metamorfit, barva: svČtle šedá a žlutavá, soustava: ýeský masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, oblast: stĜedoþeská oblast (bohemikum), region: ostrovní zóna stĜedoþeského plutonu, jednotka: sedlþansko-krásnohorský ostrov metaprachovce, metadroby, erlany Eratém: paleozoikum, útvar: ordovik, souvrství: krašovické, horniny: metaprachovec, metadroba, erlan, typ hornin: metamorfit, barva: šedá, poznámka: stĜídání poloh, soustava: ýeský masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, oblast: stĜedoþeská oblast (bohemikum), region: ostrovní zóna stĜedoþeského plutonu, jednotka: sedlþanskokrásnohorský ostrov.

59

4.4. Geologická exkurze do zájmové lokality 4.4.1. Úvod Tato práce se zabývá geologickou exkurzí do oblasti Barrandienu, pĜesnČji do obce Kozolupy, ve které bude navštívena geologická expozice. Exkurze se orientuje na žáky nižšího gymnázia a základní školy a nepĜedpokládá velké pĜedešlé znalosti v daném oboru. Cílem exkurze je podat žákĤm pĜehled o oblasti, seznámit je napĜ. s pojmy Barrandien, ýeský kras, trilobit a dalšími. Exkurze nemá za úkol žáky z jejich znalostí zkoušet, má naopak pĜilákat svými možnostmi a dosud neprobádanými pojmy. Má podnítit v žácích zájem a chuĢ ke studiu dané lokality. ZároveĖ by mČla žákĤm rozšíĜit jejich okruh zájmĤ a pĜivést je na myšlenku, že kámen, který se tČží v okolních lomech, není jen stavební materiál, ale zároveĖ vzhledovČ hezká hornina, která má daleko vČtší využití. Žáci by si též mČli uvČdomit, že každý z lomĤ má svou cennou historii a že dobývání kamene nebylo vždy „tak jednoduché“ jako dnes. 4.4.2. PĜíprava geologické exkurze PĜed realizací exkurze je tĜeba, aby se na ni uþitel dobĜe a odbornČ pĜipravil. ZároveĖ musí na exkurzi pĜipravit i žáky. PĜípravČ uþitele a žákĤ jsou vČnovány následující odstavce. PĜíprava uþitele Uþitel musí být dostateþnČ seznámen s regionem, ve kterém se daná exkurze uskuteþní. Pro pĜípravu uþitele jsou podrobnČ rozepsány informace týkající se historie regionu (aĢ už v kratším nebo delším þasovém úseku), podloží a informace nejen geologického charakteru, viz kapitola PĜírodní podmínky expozice. Uþitel musí znát danou geologickou expozici a zároveĖ musí být seznámen s možnostmi návštČvy dalších geologicky významných cílĤ. Ty jsou také dále podrobnČ rozepsány. Jedná se o lomy Velká a Malá Amerika, Trestanecký lom a þinný lom ýeĜinka. Dalším dĤležitým bodem pro pĜípravu uþitele je bezpeþnost celé geologické exkurze. Žáci musí být pĜedem pouþeni, jak se na daných lokalitách chovat, jaké potĜeby k vykonání napĜ. samostatné práce jsou nutné, jaké obleþení a penČžní obnos si mají na exkurzi pĜipravit. Doprava na místo je zamýšlená autobusem hromadné dopravy, který jezdí pravidelnČ. MĤže se ale stát, že žáci budou muset pĜestupovat nebo þekat delší dobu na autobus. Proto je vhodné si pĜesné spojení zjistit pĜedem. ýas, za který je možno celou exkurzi i

60

s geologickou expozicí projít, je odhadován na 3 - 4 hodiny, zároveĖ je ale nutné k tomuto þasu pĜipoþíst i þas na pĜepravu, který je odhadován ze Zliþína dohromady na 1,5 hodiny. PĜíprava žákĤ Žáci musí být dostateþnČ vþas zpraveni o konání exkurze, aby se mohli pĜipravit a aby mohli o této exkurzi informovat rodiþe. RodiþĤm musí být sdČleno, v kolik hodin je sraz a pĜedpokládaný návrat. Nutné je vybavení na pobyt venku: batoh, pláštČnka, vhodná obuv do terénu, dostatek vody, vydatná svaþina a kladívko. Finanþní náklady tvoĜí pouze jízdenka ze Zliþína na MoĜinu a z Kozolup na Zliþín (max. 50 Kþ; záleží na vČku žákĤ). Žáci musí být upozornČni, kam daný den pojedou a v kolik hodin se musí ráno ve škole sejít. Varianta srazu mimo školu je nepĜípustná. VČdomostní pĜíprava žákĤ není tĜeba, veškeré informace se žáci dozvČdí na místČ. 4.4.3. Vlastní exkurze Trasa exkurze Zaþátek exkurze je plánován nad obcí MoĜina, na zastávce autobusu MoĜina, odb. lom, kam mĤžou žáci s uþiteli dojet ze zastávky metra Zliþín. Kolem lomu Velká Amerika vede žlutá turistická trasa. Místy zde již lze lom pozorovat, ale krásný výhled se naskytne na druhé stranČ lomu. Tam (tedy na opaþném konci Velké Ameriky než na místČ výstupu z autobusu) by mČly být Ĝeþeny všechny potĜebné informace týkající se exkurze jako celku. Uþitel uvede žáky do problematiky zájmového regionu a zároveĖ rozdá pracovní listy, které žáci bČhem exkurze vypracují. PĜi této þásti exkurze bude také žákĤm sdČlena historie lomĤ a tČžby v tomto kraji vĤbec. Dostateþný prostor by žáci mČli mít bČhem celé exkurze i na pozorování flóry a fauny v okolí lomu. Podle vČku žákĤ ve skupinČ a jejich fyzických možností by se z lomu Velká Amerika mČlo pokraþovat pČšky smČrem k lomu Malá Amerika. V opaþném pĜípadČ by žáci spolu s uþiteli pĜešli do obce Kozolupy, kde je plánována geologická expozice. Exkurze smČrem na Malou Ameriku vede pĜes Trestanecký lom. Jeho název je výmluvný, jelikož zde mezi lety 1949 až 1953 pracovali politiþtí vČzni. Odtud pokraþuje exkurze dále po žluté smČrem na Malou Ameriku. Uþitel musí poþítat s tím, že pĜechod mezi lomy vede po kraji pole, po louce a lesem. Je nutné trasu pĜedem projít, protože konkrétní exkurze není znaþena turistickými znaþkami. Na konci louky následuje lesní cesta, kterou se dojde až k Malé Americe. Odtud pokraþuje trasa stejnou cestou zpátky až na kraj lesa, odtud pĜes lomovou silnici a loukou nad ní až k okraji lomu ýeĜinka. Zde je na kraji v bezpeþné vzdálenosti od lomu nahrnuta zemina a 61

svrchní vrstvy lomového kamene. Jelikož je zde možno potkat profesionální hledaþe zkamenČlin, vyzkouší si i žáci najít také vlastní zkamenČlinu. Uþitel musí žáky dobĜe instruovat o zacházení s kladívkem. MénČ zruþní žáci (napĜ. žáci s mentální retardací) by mČli mít možnost si práci s kladívkem pouze v dohledu uþitele vyzkoušet, ale doporuþeno je pouze pozorování kamenĤ oþima. Tato aktivita by mČla u žákĤ rozvíjet zruþnost a podpoĜit jejich zájem. Poté by následovala cesta zpČt do Kozolup, nejlépe po louþkách lemujících silnici. V Kozolupech na návsi by byla exkurze završena prohlídkou geologické expozice. V této expozici by mČli žáci možnost porovnat si jednotlivé horniny, nastudovat si jejich vznik a jejich výskyt. V kameništi expozice by mČli žáci možnost urþit jednotlivé horniny, pro kontrolu je mohou porovnat s vystavenými exponáty. Na tomto místČ, v expozici, by mČla exkurze skonþit. Žáci i s uþitelem mohou samozĜejmČ využít veĜejnou autobusovou dopravu pro cestu zpátky do Prahy nebo jiných míst. Jako odlehþující téma, které je možné pĜi exkurzi použít, lze jmenovat povČst o Hagenovi. Bez této povČsti by lomy Velké Ameriky nebyly urþitČ tak lákavé. PovČst o Hagenovi S pozoruhodnou pĜírodou ýeského krasu, jeskynních systémĤ, štol a šachet je spojeno mnoho báchorek a povČstí. Tradují se po léta a ožívají s každým nevysvČtlitelným poþinem. Jednou z nejúspČšnČjších je povČst o Hagenovi. Ke konci druhé svČtové války sílil partyzánský odboj, jednoho dne zavlála na hradČ Karlštejn þeská vlajka a tĜi vysílení nČmeþtí vojáci už nemČli kde hledat útoþištČ. Museli se rychle schovat pĜed partyzány, kteĜí stále prohledávali okolní lesy. Nebyli však úspČšní a jeden z vojákĤ byl zastĜelen. Zbývající dva se schovali do lomu Amerika, partyzáni je ale stále pronásledovali. Jeden z vojákĤ odhodil ruþní granát, což zpĤsobilo zával a zasypání vojáka, který granát odhodil. Hans Hagen zĤstal sám a byl tak zaživa pohĜben. Jeho jméno ovšem žije stále dál. ěíká se, že se zde na Americe také ukrýval vrah, který chodil pĜevleþen za Hanse Hagena, okrádal poutníky o jídlo, strašil a zabíjel. Kolik pravdy na tČchto povČstech je, musí uvážit každý sám (Lahoda, Šíla, 1998). 4.4.4. Samostatná práce žákĤ a) Praktické úkoly 1. PĜi návštČvČ lomĤ si pozornČ prohlédni stČny lomĤ a kameny, po kterých chodíš. Napiš si jednotlivé barvy, které se v lomech stĜídají. Poté si v geologické expozici dobĜe prohlédni vystavené exponáty, poznamenej si ke každé horninČ nejdĤležitČjší poznámky. Podle svých poznámek z lomĤ a informaþních popiskĤ urþi zhlédnuté horniny v lomech. 62

2. Pokus se v nejbližším okolí lomu Velké Ameriky, pĜípadnČ i Malé Ameriky, nalézt vzorek kalcitu. Jak jistČ víš, kalcit je minerál, který je základním nerostem vytváĜejícím horninu vápenec. Napiš také chemický vzorec kalcitu. 3. V lokalitČ tomu urþené si vyndej z batohu kladívko a rozbij nČjakou z nalezených hornin. Na þisté ploše horniny poté popiš jak jsou uspoĜádány vrstvy. ZároveĖ zkoušej rozbíjet horniny tak, abys pĜípadnČ nepoškodil zkamenČlinu uvnitĜ horniny. UrþitČ se ti podaĜí nČjakou najít. 4. BČhem exkurze se poĜádnČ dívej kolem sebe a uvidíš rozkvétající jarní byliny. Vyber si cca pČt z nich a nakresli je do pracovního listu. Pokus se je urþit a popsat jednotlivé þásti rostlinky. Byliny netrhej, z velké þásti procházíš chránČnou lokalitou a trhat byliny je zde zakázané. 5. BČhem cesty okolo Velké Ameriky potkáš spoustu turistĤ, zeptej se jednoho z nich, za jakým úþelem pĜijel na Velkou Ameriku a jestli o tomto lomu ví nČco bližšího. 6. BČhem exkurze se poĜádnČ dívej kolem sebe a peþlivČ zaznamenávej, jaké živoþichy jsi potkal. Vyber si 5 z nich, urþi je a zpracuj k nim doma krátké informace spolu s obrázkem. b) Teoretické úkoly: 1. V úvodu o lokalitČ ýeského krasu bylo Ĝeþeno, že se zde vyskytují netopýĜi. Kam bys do terénu, kterým procházíme nebo který vidíme, umístil netopýra? 2. Odhadni, jak je hluboký lom Velká Amerika, a urþi, kolik má pater. 3. V geologické expozici jsi vidČl ukázky rĤzných vápencĤ, jmenuj alespoĖ tĜi využití, které vápenec má. 4. Barrandien se rozkládá pĜibližnČ mezi _____________ a _______________ . A je pojmenován po ________________ , který se významnČ zasloužil o prozkoumání celé oblasti a žil v _________ století. 5. Obec Kozolupy a zároveĖ s ní i celá geologická expozice leží na hranici CHKO ___________. 6. Na utváĜení této CHKO má významný podíl Ĝeka______________, která zde také vytvoĜila hluboké kaĖonovité údolí. 7. Jako pozĤstatek moĜe dodnes mĤžeme nacházet rĤzné fosilie, nejznámČjší z nich jsou ______________, které se v této oblasti v hojném poþtu ještČ stále vyskytují. 8. Jednou z nejznámČjších štol Velké Ameriky je ________________. Je pojmenovaná podle nČmeckého ___________, který se v podzemních systémech Amerik ukrýval. 9. Srovnej do správného poĜadí: 63

vlastní expedice a doprava hotových výrobkĤ nabití trhaviny do vývrtĤ a provedení odpalu navrtání soustavy otvorĤ pro uložení trhaviny doprava z lomu skladování pĜed expedicí úprava odpáleného kamene na potĜebnou velikost a jeho tĜídČní na odbytové frakce 10. Zaškrtni, co neplatí: a) TČžba kamene zaþala být aktuální už v dobách knČžny Libuše. b) Teplé a suchomilné submediterání druhy jsou tedy schopné pĜežívat na tČchto sklonČných svazích díky dvČma skuteþnostem, a to velké intenzitČ dopadu sluneþního záĜení a zároveĖ díky malé vrstvČ pĤdy, která neustále sklouzává po naklonČném svahu. c) Typickými obyvateli krasu jsou jezevec lesní, kuna skalní a prase divoké. d) V siluru došlo k celkovému oteplení, díky tomu roztávaly ledovce, zdvihala se moĜská hladina a zaþalo ukládání þerných graptolitových bĜidlic. 11. Které období prvohor chybí? Které naopak pĜebývá? kambrium kĜída silur devon trias perm SoutČž! 1. Napiš co nejvČrohodnČjší pĜíbČh, který se váže k prostorám lomĤ Amerik, snaž se zároveĖ zahrnout co nejvíce vČcných informací, které ses na dnešní exkurzi dozvČdČl, nejlepší bude odmČnČn! 2. Nejlépe vypracovaný pracovní list s nákresy rostlin, s popsanými minerály a horninami a s vypracovanými informacemi o živoþiších bude náležitČ odmČnČn!

4.4.5. Vyhodnocení samostatné práce a ovČĜení získaných znalostí Vyhodnocení pracovních listĤ a soutČží by mČlo uþiteli podat dostateþný dĤkaz o tom, jak byli žáci pozorní pĜi exkurzi a peþliví pĜi zpracovávání úkolĤ. Uþitel musí sám uvážit, do jaké míry se exkurze povedla a jaké znalosti by bylo tĜeba ještČ doplnit. NicménČ jako další možnost zjištČní získaných znalostí se nabízí napĜ. esej na téma „Lom jako obživa, lom zatČžující životní prostĜedí“.

64

4.4.6. ZávČr Žáci získali bČhem geologické exkurze znalosti a vČdomosti, které se daly ihned bČhem prĤbČhu exkurze použít. Žáci také mČli možnost samostatnČ pracovat a pĜijít na praktické vČci sami, což lze považovat za velmi cenné, neboĢ takové zkušenosti si žáci zpravidla lépe pamatují. PĜedpokládá se, že na získané znalosti se bude v dalších hodinách navazovat a budou dále rozvíjeny.

65

5.

Diskuze

V diplomové práci jsou rĤzná témata vhodná k diskuzi. Jedná se hlavnČ o výbČr kamenĤ do expozice. Jak jsem již nastínila v kapitole Metodika, byl výbČr kamenĤ ztížen díky tomu, že jsem nemČla k dispozici žádný celkový pĜehled lomĤ. Pokud bych našla v blízkosti expozice další vhodné horniny, urþitČ bych se nebránila jejich použití. Pro expozici doporuþuji deset hornin, zároveĖ by expozice mČla mít i kameništČ. Místo pro kameništČ by se jistČ také dalo využít jako místo pro další horninu, s tímto místem je poþítáno ve volném prostoru jednoho pĤlkruhu. V plánu expozice není kameništČ popsáno právČ kvĤli možnosti volby. Dalším velmi dĤležitým tématem je rozpoþet celé expozice. Ten závisí na nČkolika faktorech a je nutné ho brát pouze jako orientaþní. U poĜizování hornin doufám, že cena bude co nejnižší, jelikož expozice mĤže jednotlivým lomĤm nabídnout v podstatČ reklamu. KromČ toho je nejvČtší finanþní položkou doprava hornin do expozice. Pokud by bylo možné použít auto s nakladaþem místních obyvatel, je i tak cena pohonných hmot a placených úsekĤ silnic velmi vysoká, a tak je tĜeba opravdu poþítat s cenou až 40 Kþ/km. Dále mĤže být pĜedmČtem diskuze celé uspoĜádání expozice. Podle pĤvodní dohody se starostkou obce má expozice zabírat cca. ¼ volné plochy vedle vodní nádrže. KvĤli tomuto požadavku byl tvar expozice v podstatČ pĜedem urþen. Trojúhelníkovitý tvar informaþní tabule jsem zvolila proto, že poskytuje dostateþný prostor a nebudou se na nČm nacházet prázdné plochy. Jednotlivé informaþní tabulky u každého exponátu jsou plánované ve výšce kamene a barevnČ odlišené podle typu horniny. Posledním tématem, kterému se ve své práci vČnuji jen okrajovČ, je prezentace expozice v okolí. Tuto þást nerozvádím zámČrnČ, jelikož jsem pĜesvČdþena, že zhotovení expozice je nutným pĜedpokladem její prezentace. Zhotovení expozice je v první ĜadČ závislé na finanþních možnostech obce.

66

6. ZávČr Náplní diplomové práce je návrh venkovní geologické expozice v obci Kozolupy. To znamená, že je zajištČn výbČr exponátĤ a jejich popis. Je vypracován plánek celého parku i detailní plánek expozice, nechybí ani text na informaþní tabule, který zahrnuje charakteristiku oblasti, kde se expozice má nacházet a zahrnuje i výþet turistických lokalit oblasti. V práci je zahrnuta i kapitola o rozdČlení hornin podle jejich vzniku a nástin pĤvodu exponátĤ díky pĜedložené mapce. Informaþní tabulka u hornin je zde v návrhu u jedné horniny. Práce se také zabývá pojmy jako geopark, geologické expozice nebo Barrandien. V práci nechybí ani rozpis pĜedpokládaných nákladĤ na realizaci expozice.

67

7. Seznam literatury •

Knihy o ýermák J., LaĖar M., Štefek V., 1994: ZávČreþná zpráva Kozolupy ýeĜinka. Praha. o Hejtman B., 1948a: Soupis lomĤ ýSR, þ. 25, okres Písek. Praha: ýs. svaz pro výzkum a zkoušení technicky dĤležitých látek a konstrukcí, Státní geologický ústav, 5 – 8 s. o Hejtman B., 1948b: Žulové lomy okrsku Kozárovicko – Zálužanského, svazek 6, Praha: Státní geologický ústav ýSR, 37 s. o Pellant C., 2005: Horniny a minerály. Praha: Euromedia Group, k.s. – Knižní klub, 30 – 39 s. o Prokop R., 1989: ZkamenČlý svČt. Praha: Práce, vydavatelství a nakladatelství ROH, 25 – 41 s. o Švecová M., MatČjka D., 2007: PĜírodopis 9 uþebnice pro základní školy a gymnázia. PlzeĖ: Nakladatelství Fraus, 56 - 58, 62 – 63, 76 – 77s. o Vachtl J., 1933: Soupis lomĤ ýSR, þ. 2, okres Sedlþany. Praha: ýs. svaz pro výzkum a zkoušení technicky dĤležitých látek a konstrukcí, Státní geologický ústav, 4 – 6 s. o Vachtl J., 1934: Soupis lomĤ ýSR, þ. 3, okres Jílové. Praha: ýs. svaz pro výzkum a zkoušení technicky dĤležitých látek a konstrukcí, Státní geologický ústav, 5 – 8 s. o Vachtl J., 1935: Soupis lomĤ ýSR, þ. 8, okres PĜíbram. Praha: ýs. svaz pro výzkum a zkoušení technicky dĤležitých látek a konstrukcí, Státní geologický ústav, 4 – 8 s. o VavĜínová M., 1946: Soupis lomĤ ýSR, þ. 16, okres ěíþany. Praha: ýs. svaz pro výzkum a zkoušení technicky dĤležitých látek a konstrukcí, Státní geologický ústav, 5 – 7 s.

•

Brožury o JanþaĜíková I., 2003: Geopark Barrandien. o

Krotil K., Fryhauf M., Dezort M., 2001: 110. Výroþí zahájení tČžby Lomy MoĜina 1891 – 2001. 11 – 20 s.

o Lahoda L., Šíla M., 1998: PovČsti Ameriky. Líbeznice: Skautské stĜedisko „Willi Fromma“ Líbeznice a T.O. Stará voda, 6 s. 68

•

Internetové zdroje o betonserver.cz: Kamenolom Lašovice (online). (cit. 23. 2. 2012): Dostupné z: www.betonserver.cz/kamenolomy-lasovice. o

ceskykras.ochranaprirody.cz (online): Charakteristika oblasti. (cit. 10. 3. 2012). Dostupné z: http://www.ceskykras.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/cesky-kras/o-spravechko/.

o cezula.cz: O spoleþnosti, Reference, (online). (cit. 21. 2. 2012): Dostupné z: http://cezula.cz/cs/o-nas; http://cezula.cz/cs/reference o cs.wikipedia.org (online): Velká Amerika. (cit. 15. 11. 2009). Dostupné z: cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_Amerika. o cs.wikipedia.org (online): Malá Amerika. (cit. 15. 11. 2009). Dostupné z: cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1_Amerika. o cs.wikipedia.org (online): Skanzen. (cit. 10. 3. 2012). Dostupné z: www.cs.wikipedia.org/wiki/Skanzen. o ýeský úĜad zemČmČĜický a katastrální: nahlizenidokn.cuzk.cz (online). (cit. 19. 5. 2011). Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberBudovu.aspx?typ=Jednotka. o ekovychovalk.cz (online): CHKO ýeslý kras. (cit. 7. 1. 2012). Dostupné z: http://www.ekovychovalk.cz/cs/zajimavosti/chranene-krajinne-oblasti/chkocesky-kras.html. o herlin-granit.com/cz: O spoleþnosti, Výrobky (online). (cit. 22. 2. 2012): Dostupné z: http://www.herlin-granit.com/cz/spoleþnost, http://www.herlingranit.com/cz/vyrobky o hudcice.tremsin.cz: Historie a souþasnost (online). (cit. 22. 2. 2012): Dostupné z: http://hudcice.tremsin.cz/redakce/tisk.php?lanG=cs&clanek=28313&slozka=2 8225&. o jeskyne.cesky-kras.cz: Nauþná stezka Zlatý kĤĖ (online). (cit. 15. 3. 2012): Dostupné z: http://jeskyne.cesky-kras.cz/okoli/naucna-stezka/ o kameny. barrandien.org (online): Barrandienské kameny promonument DČtí planety ZemČ. (cit. 16. 1. 2010). Dostupné z: www. kameny.barrandien.org. 69

o kamen-hudcice.cz: Produkty (online). (cit. 22. 2. 2012): Dostupné z: http://kamen-hudcice.cz/produkty/. o lomy – amerika.cz (online): Velká Amerika. (cit. 15. 11. 2009). Dostupné z: lomyamerika.cz/view.php?nazevclanku=velkaamerika&cisloclanku=20040127 01. o

mineralogiekb.estranky.cz (online): Mineralogie a další…ZkamenČliny. (cit. 16. 1. 2010). Dostupné z: http://www.mineralogiekb.estranky.cz/clanky/vznikzkamenelin-.html.

o muzeum-beroun.cz: Geopark Barrandien (online). cit. 15. 3. 2012): Dostupné z: www.muzeum-beroun.cz/09/2010/geopark. o MŽP, 2007: SmČrnice þ. 6/2007, ochranaprirody.cz (online). (cit. 12. 3. 2012): Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/aopkcr/aopk-cr. o MŽP: Charta národních geoparkĤ ýR, ochranaprirody.cz (online). (cit. 12. 3. 2012): Dostupné z: viz pĜedchozí o ochranaprirody.cz: European Geopark Network Applicant’s Evaluation (online). (cit. 12. 3. 2012): Dostupné z: viz pĜedchozí o ochranaprirody.cz: Makedonská deklarace (online). (cit. 12. 3. 2012): Dostupné z: viz pĜedchozí o ochranaprirody.cz: Geologické expozice v pĜírodČ (online). (cit. 12. 3. 2012): Dostupné z: viz pĜedchozí o Obþanské sdružení Evans: prazskestezky.cz (online): Nauþná stezka povodím Botiþe. (cit. 15.11. 2009). Dostupné z: prazskestezky.cz/botic/obr/trilobit.gif. o revuekamen.cz: Lom Žernovka (online). (cit. 21. 2. 2012): Dostupné z: revuekamen.cz/lom%20zernovka.htm. o slovnik-cizich-slov.abz.cz: Antiklinála (online). (cit. 15. 3. 2012): Dostupné z: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=antiklin%E1la. o Spoleþnost Barbora: solvayovylomy.cz (online): O nás, skanzen, exponáty, pro dČti a mládež, náš vozový park, typy lokomotiv. (cit. 11. 3. 2012). Dostupné z : http://solvayovylomy.cz/index.php?polozka=onas http://solvayovylomy.cz/index.php?polozka=skanzen http://solvayovylomy.cz/exponaty.php http://solvayovylomy.cz/index.php?polozka=prodetiamladez http://solvayovylomy.cz/uzke.php?u=nase 70

http://solvayovylomy.cz/uzke.php?u=typy o unesco.org: Geopark Members (online). (cit. 12. 3. 2012): Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/natural-sciences/environment/earthsciences/geoparks/members. o zernovka. info: O lomu a kamenu (online). (cit. 21. 2. 2012): Dostupné z: www.zernovka.info. o zulapozary.cz: Profil spoleþnosti, Naše nabídka (online). (cit. 21. 2. 2012): Dostupné

z:

http://zulapozary.cz/pksprofil.html

http://zulapozary.cz/pksproducts.html Ústní sdČlení o Paní Mrázová, 5. 10. 2011 o Pan Procházka, 13. 4. 2012 o Pan Štach, 14. 4. 2012 o TruhláĜství NČmeþek, 14. 4. 2012 • Praktická pomoc o Bodlák, D., 2012 o Praveþek, T., 2010 • Mapy o Mapa þ. 1, PĜíloha þ. 6, maps.google.cz, 5. 4. 2012. o Mapa þ. 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, mapy. cz, 5. 4. 2012. o Mapa þ. 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15, geology.cz mČĜítko 1:50 000 (a zmenšené v programu word), 5. 4. 2012 •

71

8. Seznam pĜíloh: 1.PĜíloha þ. 1. ýeský kras 2.PĜíloha þ. 2. Pohled na jednotlivé lomy 3.PĜíloha þ. 3. Park Kozolupy 4.PĜíloha þ. 4. Nákres expozice v parku 5.PĜíloha þ. 5. Detailní tvar expozice 6.PĜíloha þ. 6. Trasa dopravy exponátĤ do expozice 7.PĜíloha þ. 7. Foto na informaþní tabuli – pĜírodní podmínky expozice 8.PĜíloha þ. 8. Návrh informaþní tabule - pĜírodní podmínky expozice 9.PĜíloha þ. 9. Návrh informaþní tabule – geneze hornin 10.PĜíloha þ. 10. Návrh informaþní tabule – mapa s pĤvodem exponátĤ a fotografie lomĤ 11.PĜíloha þ. 11. Návrh informaþní tabule – lodČnický vápenec

72

1. PĜíloha þ. 1. ýeský kras.

.

Mapa þ. 2a. ýeský kras, (zdroj:ceskykras.cz, 2012)

2. PĜíloha þ. 2. Pohled na jednotlivé lomy.

Foto þ. 7. Lom ýeĜinka, pohled z východní strany, (foto: autorka, 2012)

Foto þ. 14. Lom Žernovka, pohled z jihozápadní strany, (foto: autorka, 2011)

Foto þ. 16. Lom Požáry, pohled z jihozápadní strany, (foto: autorka, 2011)

Foto. þ. 18. Lom Vápenice, pohled z jižní strany, (foto: autorka, 2011)

Foto. þ. 20. Lom Kozárovice, pohled ze severní strany, (foto: autorka, 2011)

Foto þ. 23. Lom Hudþice, pohled z jižní strany, (foto:autorka, 2011)

Foto þ. 24. Lom Lašovice, pohled z jihovýchodní strany, (foto: autorka, 2011)

3. PĜíloha þ. 3. Park Kozolupy.

Park Kozolupy, pohled na náves, (foto: autorka, 2011)

Park Kozolupy, pohled na místo pro expozici, (foto: autorka, 2011)

Park Kozolupy, pohled na místo pro expozici a dČtské hĜištČ, (foto: autorka, 2011)

Park Kozolupy, pohled na místo pro expozici z návsi, (foto: autorka, 2011)

4. PĜíloha þ. 4. Nákres expozice v parku (oprava: smČr Praha)

5. PĜíloha þ. 5. Detailní tvar expozice

6. PĜíloha þ. 6. Trasa dopravy exponátĤ do expozice

(zdroj:mapy.cz, 2012) A = I, expozice Kozolupy B , lom Žernovka C, lom Požáry D, lom Vápenice E, lom Lašovice F, lom Kozárovice G, lom Hudþice H, lom ýeĜinka

7. PĜíloha þ. 7. Foto na informaþní tabuli – pĜírodní podmínky expozice

Obr. þ. 1b. Oblast Barrandienu, (zdroj: geologie-beroun.wz.cz/geologie.php, 2012)

Obr. þ. 2b. Trilobit, (zdroj: trilobiti.estranky.cz, 2012)

Obr.þ.4. Jaterník podléška, (foto: autorka)

Obr. þ. 5. Plicník lékaĜský, (foto: autorka)

Obr. þ. 3b. PodbČl lékaĜský, (foto: autorka)

Obr. þ. 6. Lom Velká Amerika, (foto: autorka)

Obr. þ. 7. Trestanecý lom, (foto: autorka)

Obr. þ. 8. Památník Trestaneckého lomu, (foto: autorka)

Obr. þ. 9. Lom Malá Amerika, (foto: autorka)

Pod pojmem zkamenČlina, neboli fosilie se skrývá zkamenČlý živoþich, jeho otisk nebo pozĤstatek po jeho þinnosti. Vznik fosílií umožĖuje rychlé zakrytí zemĜelého živoþicha sedimentující horninou, dále její zrnitost a chemická stabilita. Typicky známými zástupci fosílií této oblasti jsou trilobiti. Vzhled trilobita ukazuje obr. þ 2. Oblast geologické expozice není zajímavá pouze oblastí, kde se je možno najít zkamenČliny.

Obr. þ. 1. Oblast Barrandienu, (zdroj:geologie-beroun.wz.cz/geologie.php, 2012)

Geologická expozice v parku Kozolupy se nachází v oblasti Barrandienu. Pod názvem Barrandien je myšlena oblast, která se nachází v oblasti stĜedních až jihozápadních ýech. PĜedstavit si ji lze také podle linie mČst, které zaþíná Brandýsem nad Labem, vede pĜes Beroun a konþí Plzní, na oblast odkazuje obr. þ. 1 . Pojmenování Barrandien vzniklo podle Joachima Barranda, francouzského paleontologa, který pĜi zkoumání možnosti stavby konČspĜešky v této oblasti, objevil prvohorní zkamenČliny.

PĜíloha þ. 8

Obr.þ.4. Jaterník podléška

Obr. þ. 2. Trilobit, (zdroj: trilobiti.estranky.cz, 2012)



Obr. þ. 3. PodbČl lékaĜský

Obr. þ. 9. Lom Malá Amerika

Obr. þ. 5. Plicník lékaĜský

Expozice leží asi 3km od hranice III. zóny CHKO ýeský kras, tato oblast je také místem, kde je možné najít rĤzné zajímavé druhy rostlin i živoþichĤ. Jako pĜíklad lze napĜ. pĜi jarní procházce okolím najít obr. þ. 3 , PodbČl lékaĜský (Tussilago farfara ), obr. þ 4, Jaterník podléška (Hepatica nobilis ), nebo obr þ. 5 ., Plicník lékaĜský (Pulmonaria officinalis ).

PĜírodní podmínky a okolí

Obr. þ. 8. Památník Trestaneckého lomu Neposledním v ĜadČ je lom Školka (místnČ oznaþovaný jako Malá Amerika) obr. þ. 9, který se nachází v lesích nad KarlštejnemTento lom je také zatopený, vstup je zde zakázán a je podzemními štolami propojen s provozem lomu na MoĜinČ. Do podzemí lomĤ je vstup otevĜen vždy jeden víkend v roce a provádí jím prĤvoce.

Obr. þ. 7. Trestanecý lom

ZápadnČ, vedle Velké Ameriky leží Trestanecký lom, temto lom je ukázán na obr. þ. 7. Jak název napovídá byly zde za nelidských podmínek nuceni pracovat politiþtí vČzni v letech 1949 - 1953. Jako památka a vyjádĜení úcty za útrapy je postaven na okraji lomu památník, ten ukazuje obr. þ. 8.

Obr. þ. 6. Lom Velká Amerika

PĜi návštČvČ této oblasti stojí za zhlédnutí i velmi oblíbené, širší veĜejností nazývané, lomy Amerika. Zatopený lom Východ (místnČ oznaþovaný jako lom Velká Amerika) leží pĜi silnici vedoucí z MoĜiny smČrem do Kozolup a je turistickým lákadlem. Lom není v provozu od 60. let, pĜítup do lomu je už více než deset let odstĜelený a jakýkoli vstup do lomu je zakázán. Pohled na lom dokládá obr. þ 6.

vyvĜelin jsou napĜ. þediþ neboli bazalt a znČlec.

o Výlevné vyvĜeliny Tento typ vyvĜelin vzniká, jak již bylo naznaþeno výše utuhnutím magmatu na zemském povrchu, tedy lávy. Láva ale obsahuje i páry a plyny a po tČch mĤžou vznikat v horninách dutiny, ty nabízejí prostor pro krystalizaci dalších nerostĤ. Pod magma utuhne pouze tČsnČ pod zemským povrchem, nazýváme tČlesa takto vzniklá jako lakolit. PĜíkladem pohoĜí, které vznikalo takovýmto zpĤsobem je ýeské stĜedohoĜí. PĜíklady výlevných

Popisované vlastnosti dokládá obr. þ. 1.

o VyvĜeliny hlubinné Vznikají utuhnutím magmatu pod zemským povrchem a vytváĜí i masivní podpovrchové útvary. Jako pĜíklad lze uvést batolity i žíly. K tČmto hlubinným vyvĜelinám patĜí žula a gabro. Žula neboli granit je stĜednČ zrnitá až hrubozrnná hornina, vČtšinou má svČtlejší barvu a je odolná vĤþi nepĜíznivým klimatických podmínkám. Skládá se vČtšinou z minerálĤ kĜemene, živce a slídy.

kde utuhly. První typ jsou vyvĜeliny hlubinné.

ͻ Horniny vyvĜelé Tento typ hornin vzniká utuhnutím z magmatu. Ze stavby hornin lze vidČt, že mají všesmČrné uspoĜádání. Pojmenování magma používáme pouze pod zemským povrchem, pokud je magma na zemském povrchu, nazýváme ho lávou. Z toho je tedy možné odvodit, že rozeznáváme dva typy vyvĜelých hornin, podle toho,

PĜíloha þ. 9

Charakteristika hornin

Obr. þ. 1. Ukázka žuly Obr.þ. 2. Ukázka ruly

2., dokládá výše popsané.

Obr. þ. 3. Ukázka vápence

Horniny metamorfované vznikají z hornin usazených, vyvĜelých i již jednou pĜemČnČných. Metamorfóza probíhá za vysokých teplot a velkého tlaku. PĜi tomto pĤsobení dochází k pĜemČnČ pĤvodních jednotlivých minerálĤ na jiné, díky pĜemČnČnČ jednotlivých minerálĤ se pĜemČĖují celé horniny, které se z minerálĤ skládají. Pro pĜemČnČné horniny je charakteristická bĜidliþnatost. Tento pojem oznaþuje uspoĜádání jednotlivých vrstviþek kamene nad sebou. PĜíkladem tČchto hornin jsou napĜíklad ruly. Ruly rozlišujeme dvČ – pararulu, která vzniká z hornin usazených a ortorulu, které vzniká z hornin vyvĜelých. Mezi další pĜemČnČné horniny patĜí ještČ napĜ. svor a fylit. Obr. þ.

• Horniny pĜemČnČné neboli metamorfované

Na úvod je tĜeba rozlišit dva pojmy, a to minerál a hornina. Minerály, neboli nerosty, je možné si pĜedstavit jako základní stavební jednotky neživé pĜírody, jsou to buć prvky nebo chemické spouþeniny, které vznikaly díky pĤsobení geologických procesĤ. Všechny nerosty zde není možné vyjmenovat, ale pro úþely geologické expozice jsou nejdĤležitČjší tyto: kĜemen, kalcit, živec (ortoklás a plagioklás), slída svČtlá (muskovit) a slída tmavá (biotit). Naopak hornina je v podstatČ smČsí tČchto minerálĤ, tuto smČs minerálĤ nalezneme napĜ. v žule, naopak vápenec je tvoĜen pouze jedním minerálem, a to kalcitem. StejnČ jako existuje nČkolik druhĤ nerostĤ, existuje i nČkolik typĤ hornin, ty mĤžeme rozdČlit podle vzniku.

vznikat vápenec) nebo bez nich (vznik ropy, zemníhoplynu, uhlí, atp.).

o Organogenní usazeniny Posledním typem sedimentovaných hornin jsou organogenní usazeniny. Ty vznikaly usazovaním odumĜelým zbytkĤ tČl organismĤ, a to bućorganismĤ se schránkami (takovýmto zpĤsobem mohl také

obr. þ. 3.

o Chemogenní usazeniny Vysrážením z roztokĤ vzniká další typ usazenin, a to chemogenní. PĜíkladem toho typu hornin je napĜíklad vápenec. Vápenec je hornina, jak již bylo popsáno výše, která má pouze jeden minerál, ze kterého se skládá. Na kameni, kterým je dokumentovaná stavba vápence jsou patrné tenké vrstviþky, takže stavba není všesmČrná, ale také není vidČt bĜidliþnatost charakteristická pro pĜemČnČné horniny. Popis dokládá

nebo slepenec.

o Úlomkovité usazeniny Tento typ usazenin je tvoĜen jednotlivými úlomky hornin, které po stmelení dohromady vytváĜí jiný typ horniny. Jde napĜíklad o brekcii

oznaþována jako mocnost. Rozlišujeme tĜi možnosti vzniku͘

•

Horniny usazené neboli sedimentované Usazené horniny vznikají sedimentací na zemském povrchu, ale i napĜ. na dnČ moĜí a oceánĤ. Aby mohli usazené horniny vznikat, je nejprve tĜeba, aby došlo k rozrušení starší horniny na zemském povrchu. Z této horniny jsou zvČtráváním pĜenášeny úlomky þástic na jiná místa na zemském povrchu. Tyto þástice mohou být druhotnČ zpevĖovány nebo zĤstat nezpevnČné. NezpevnČné þástice jsou napĜ. písky nebo štČrky. U usazených hornin je tĜeba rozlišit nČkolik pojmĤ, jedná se o vrstvu, mocnost a souvrství. Vrstvu lze charakterizovat jako desku, tenkou i silnou, které vznikla usazováním hornin za stejných podmínek a þasu. Jednotlivé vrstvy poté vytváĜí souvrství. TloušĢka vrstvy je

Obr. þ. 5.Lom Kozárovice, pohled ze severní strany Obr. þ. 6. Lom Hudþice, pohled z jižní strany

Obr. þ. 3. Lom Požáry, pohled z jihozápadní strany

Obr. þ. 1. Lom ýeĜinka, pohled z východní strany

Mapa s pĤvodem exponátĤ a fotografie lomĤ

DĂƉĂē͘ϭ͘'ĞŽŐƌĂĨŝĐŬĠnjŶĄnjŽƌŶĢŶşůŽŵƽ͕;njĚƌŽũ͗ŵĂƉƐ͘ŐŽŽŐůĞ͘Đnj͕ϮϬϭϮͿ ϭ͘ĞƎŝŶŬĂ͕Ϯ͘ĞƌŶŽǀŬĂ͕ϯ͘WŽǎĄƌLJ͕ϰ͘sĄƉĞŶŝĐĞ͕ϱ͘<ŽnjĄƌŽǀŝĐĞ͕ϲ͘,ƵĚēŝĐĞ͕ϳ͘>ĂƓŽǀŝĐĞ

PĜíloha þ. 10

Obr. þ. 7. Lom Lašovice, pohled z jihovýchodní strany

Obr. þ. 4. Lom Vápenice, pohled z jižní strany

Obr. þ. 2. Lom Žernovka, pohled z jihozápadní strany

LodČnický vápenec

Biodetritické a organogenní vápence, biomikritové až mikritické hlíznaté vápence Eratém: paleozoikum, Útvar: devon, OddČlení: devon spodní, StupeĖ: prag, ems, Souvrství: pražské, Horniny: vápenec, Typ hornin: sediment zpevnČný, Soustava: ýeský masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, Oblast: stĜedoþeská oblast (bohemikum), Region: Barrandien, Jednotka: paleozoikum Barrandienu, Subjednotka: pražská pánev

VysvČtlivky (geology.cz):

Mapa þ. 2. Pohled na lom ýeĜinka, (zdroj:mapy.cz, 2012)

Biodetritické vápence, mikritické vápence s vložkami bĜidlic, dolomitické vápence, místy s rohovci Eratém: paleozoikum, Útvar: devon, OddČlení: devon spodní, StupeĖ: lochkov, prag, Souvrství: lochkovské, Horniny: vápenec, dolomitický vápenec, rohovec, bĜidlice, Typ hornin: sediment zpevnČný, Soustava: ýeský masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, Oblast: stĜedoþeská oblast (bohemikum), Region: Barrandien, Jednotka: paleozoikum Barrandienu, Subjednotka: pražská pánev

Mapa þ. 3. Geologická mapa lomu ýeĜinka, (zdroj:geology.cz, 2010)

Tato usazená hornina, tedy Ĝeporyjský vápenec pochází z lomu ýeĜinka, který je možno najít nad obcí Kozolupy pohled na lom dokládá mapa þ. 2 . LodČnický vápenec patĜí také do skupiny usazených hornin a tvoĜí pĜechodnou zónu mezi vápenci sliveneckými, dvorecko-prokopskými a Ĝeporyjskými. Mapa þ. 3, dokládá geologické složení lomu. Barva tohoto vápence znaþnČ kolísá, nalezneme bílošedou, zelenošedou, nafialovČlou, žlutavou nebo naþervenalou barevnou variantu. Vrstvy tČchto vápencĤ mají mocnost od 30m do 50m. LodČnický vápenec nachází své využití v prĤmyslových odvČtvích, a to hlavnČ pĜi v tepelných elektrárnách pĜi odsiĜování kouĜových plynĤ. Chemické složení vápencĤ dokládá pĜechodnou zónu mezi nČkolika typy, obsah CaCO3 je 91,5% a SiO2 obsahuje tento typ vápencĤ 2,8%.

PĜíloha þ. 11