Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a § 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb.

Přírodní rezervace Rašeliniště Kapličky

Datum zpracování: květen 2013

1. Název zvláště chráněného území: Rašeliniště Kapličky 2. Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní rezervace (dále jen „PR“) ve smyslu § 33 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen ”zákon”). 3. Předměty ochrany a jejich popis: 3.1. Souhrnná charakteristika předmětů ochrany: Hlavním poslání PR Rašeliniště Kapličky je ochrana významné biogeografické lokality, rozsáhlejšího lesního rašeliniště a původního bezlesí s porostem charakteristických dřevin a s typickými druhy rostlin a živočichů rašelinišť. Zejména jsou předmětem ochrany druhy a stanoviště, které jsou zařazeny mezi předměty ochrany evropsky významné lokality CZ0313513 Rašeliniště Kapličky: - stanoviště 7110 Aktivní vrchoviště (biotop R3.1 otevřená vrchoviště) - stanoviště 91D0 Rašelinný les (biotopy L10.2 rašelinné brusnicové bory, L10.4 blatkové bory, R3.2 vrchoviště s klečí (Pinus mugo)) - druh střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi pacholei) Dále jsou jako hlavní předměty ochrany navrženy zástupci malakofauny, prioritně druhy - Vertigo substriata (vrkoč rýhovaný) - Euconulus praticola (kuželík tmavý) - Vertigo lilljeborgi 3.2. Popis hlavních předmětů ochrany: Jádro lokality tvoří klečové vrchoviště (R3.2) as. Sphagno-Pinetum mugi s keřovými porosty kleče (Pinus mugo agg.), o rozloze přes 5 ha. Porosty kleče jsou v současné době většinou poměrně zapojené, historické snímky z 50. let 20 stol. dokládají mnohem řidší charakter porostů. Klečové vrchoviště je lemováno menšími porosty rašelinných borů (L10.2) as. Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris. V těchto porostech dominuje borovice lesní (Pinus sylvestris). V bylinném patře jsou hojné vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), borůvka (V. myrtillus), brusinka (V. vitis-idaea) a suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Rašelinné bory se vyskytují mozaikovitě i v jiných částech EVL (část tvoří porosty regenerující po borkování, nebo porosty negativně ovlivněné odvodněním), mladší sukcesní stadia mívají vyšší zastoupení břízy bradavičnaté (Betula pubescens). Celková rozloha rašelinných borů (včetně mladších sukcesních stádií) je cca 10 ha. Fragmenty blatkových borů (L10.4) as. Pino rotundatae-Sphagnetum, udávané z jihovýchodní části vrchovištní čočky, se při revizi lokality v roce 2012 nepodařilo identifikovat, v okrajové části vrchoviště se nachází pouze nekolik monokormně rostoucích borovic z komplexu Pinus mugo agg., které by bylo třeba dále taxonomicky studovat. Borovice blatka (Pinus uncinata subsp. uliginosa) na této lokalitě nebyla zaznamenána ani při taxonomické studii komplexu P. mugo (Businský et Kirschner 2010, Businský 2009). Na otevřených místech vrchoviště (R3.1) je maloplošně vyvinuta vegetace asociací Andromedo polifoliae- Sphagnetum magellanici a Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi. Dominuje suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), dále zde roste kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a řada druhů rodu Sphagnum. Rozloha biotopu je kolem 7 ha. Netypicky a v druhově ochuzené podobě jsou zde vytvořeny i fragmenty vrchovištních šlenků (R3.3) o celkové rozloze do 0,5 ha. Okraje rašeliniště porůstají podmáčené smrčiny (L9.2B) as. MastigobryoPiceetum a rašelinné smrčiny (L9.2B) as. Sphagno-Piceetum. Roste v nich např. sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) a dřípatka horská (Soldanella montana). V okrajové západní části vrchovištního rašeliniště převažují nelesní biotopy, především odvodněním degradovaná vrchoviště (R3.4). Zde obvykle převládá suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), ostřice obecná (Carex nigra) a o. třeslicovitá (C. brizoides), na silně odvodněných partiích je nahrazuje metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Místy se vyskytují i přechodová rašeliniště svazu SphagnoCaricion canescentis (R2.3), na kterých se velmi vzácně vyskytuje ostřice chudokvětá (Carex pauciflora). Nelesní vegetaci zbytku lokality tvoří porosty rašelinných luk (R2.2, R2.3), na kterých i přes dlouhodobou absenci kosení dosud roste řada typických druhů, např. ostřice blešní (Carex pulicaris), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), pleška stopkatá (Willemetia stipitata). V mozaice s rašelinnými loukami se vyskytují střídavě vlhké louky bezkolencové ze svazu Molinion caeruleae

(T1.9), vlhké pcháčové louky svazu Calthion (T1.5, T1.6), v menších plochách i degradovaná stadia smilkových luk svazu Violion caninae (T2.3B) s porosty metličky křivolaké (Avenella flexuosa) a smilky tuhé (Nardus stricta), na kterých roste prha arnika (Arnica montana). Při západním okraji lokalita zahrnuje i polokulturní pravidelně kosené mezofilní louky svazu Arrhenatherion (T1.1.). V rybníčku jsou vyvinuta společenstva makrofyt oligotrofních až mezotrofních stojatých vod. Významný je výskyt mnoha druhů tyrfofilních motýlů vázaných na rašeliništní vegetaci. Střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi) je vázán především na rozvolněné porosty klečového vrchoviště a rašelinných luk. V odvodněné části vrchoviště je druh málo početný, jako náhradní stanoviště za zaniklé rašelinné šlenky využívá odvodňovací příkopy. Z dalších brouků je zajímavý výskyt vyklenulce Seminolus alpinus a kulovníka Sphaerites glabratus, z dvoukřídlých je tu poměrně hojná pavoučnice Chionea lutescens s velmi redukovanými křídly, lovilka Platypalpus nigritarsis, pestřenka Brachypalpus laphriformis (zranitelný druh podle Červeného seznamu bezobratlých) aj. Žije zde početná populace jeřábka lesního (Bonasa bonasia), k významným ptačím druhům patří i tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a chřástal polní (Crex crex). Na lokalitě se s oblibou zdržuje los evropský (Alces alces).

Popis hlavních předmětů ochrany byl převzat ze Souhrnu doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Rašeliniště Kapličky CZ0313513, zpracovaného AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Blanský les a krajské středisko České Budějovice, zpracovatelé SDO: Mgr. Jana Janáková, Mgr. Zdeněk Hanč, Ing. Jan Indra, únor 2013.

Malakologický průzkum EVL Rašeliniště Kapličky v roce 2012 přinesl tyto shrnující výsledky: (citace – Podklady pro plán péče EVL Rašeliniště Kapličky, Dílčí plnění, část 1.2.32 – inventarizační průzkum hydrologie, dle smlouvy o dílo uzavřené mezi Sdružením Jižní Čechy NATURA 2000 a Jihočeským krajem dne 15. 12. 2010. Rozsah prací vychází ze schválené metodiky zoologických inventarizačních průzkumů a upřesněných závěrů kontrolních dnů a výrobních výborů, které byly odsouhlaseny zástupci zhotovitele, odběratele, TDI i projektového manažera. Zpracoval: NaturaServis s. r.o.: Mgr. Aleš Svoboda – odběr vzorků vody, editor, RNDr. Jaroslav Hlaváč, Ph.D. – malakologický průzkum, RNDr. Jitka Svobodová – vyhodnocení jakosti vody, Jan Švorc – odběr vzorků vody, Sdružení Jižní Čechy NATURA 2000, 2012).

Vzorkováním a ručními sběry byla zjištěna malakofauna o celkovém počtu 28 druhů (26 druhů plžů, 2 druhy mlžů). Mezi zjištěnými druhy figurují 3 prvky, které jsou zařazeny na Červený seznam měkkýšů ČR (Vertigo substriata, Macrogastra plicatula, Euconulus praticola). Vedle těchto význačných druhů byl zjištěn rašeliništní prvek, plž Vertigo lilljeborgi, dosud v České republice nedokumentován. Po získání přesnějších údajů a publikování nálezu v odborném tisku se navrhuje zařadit tento druh jako primární předmět ochrany spolu s druhy Vertigo substriata a Euconulus praticola. Za zcela specifický případ považujeme nález druhu Vertigo lilljeborgi (Westerlund, 1871). Tento druh nebyl doposud zjištěn na území České republiky, jedná se o nový druh pro ČR. Logicky nefiguruje na druhovém seznamu měkkýšů ČR a tudíž ani v žádné z kategorií ohrožení v Červeném seznamu. Tyto seznamy bude tímto nutno v blízké době aktualizovat (srv. Beran et al. 2005; Horsák et al. 2010). Význačnost tohoto nálezu si můžeme doložit i na tom, že pro tento druh dosud neexistuje český název, který bude nutno stanovit i pro účely orgánů ochrany přírody. Vzhledem k tak význačnému nálezu, který byl učiněn v rámci tohoto malakologického průzkumu, si dovolujeme poskytnout předběžné údaje k nálezu plže v rámci EVL Rašeliniště Kapličky. Jedná se o první nález v rámci České republiky, který logicky není publikován, a proto poskytujeme pouze blíže nespecifikované podklady. Je zde primární nutnost nejdříve nález publikovat v odborném tisku, který předpokládáme předložit jako publikovaný dodatek k tomuto průzkumu (cf. Hlaváč, in prep.). Plž byl zjištěn na čtyřech dílčích lokalitách v severozápadní, severní a jihovýchodní části EVL (Obr. 20). Společenstvo, ve kterém byl druh zjištěn, je druhově značně chudé, sestávající pouze z několika druhů nenáročných měkkýšů. Populace plže je středně silná, na jednom stanovišti velmi silná (50 živých jedinců ve vzorku). Předpokládáme jeho výskyt i na jiných obdobných stanovištích, které by měly být předmětem primárního zájmu provést dodatečný a intenzivní průzkum v následující

vegetační sezóně, zaměřený specificky na tento druh. Nelze vyloučit, že druh bude zjištěn i na jiných lokalitách mimo rámec EVL Rašeliniště Kapličky v rámci šumavského pohoří. Plž Vertigo lilljeborgi je druh, který se vyskytuje v řadě zemí Evropy a přilehlé evropské části Ruska. Jedná se hlavně o severoevropský druh, jehož hlavní oblast výskytu zahrnuje Skandinávii vyjma jejích nejsevernějších okrajových částí (von Proschwitz 2003). Rozšíření druhu shrnula ve své práci Beata Pokryszko (2003), kde lze dohledat další publikované odkazy na distribuci druhu v rámci jeho areálu. Druh vedle skandinávských zemí žije také v severní části Anglie, Irska, izolovaně byl zjištěn na jihu Německa a v Pyrenejích (Kerney et al. 1983). Z hlediska ochrany přírody je předpokládáno jeho zařazení do nejpřísnější kategorie – CR (critically endangered, kriticky ohrožený), neboť je zřejmé, že tento druh stojí na stejné úrovni jako jiné druhy rodu Vertigo dokumentované na našem území (Vertigo ronnebyensis, Vertigo geyeri, Vertigo moulinsiana). Druh žije zejména na oligotrofních mokřadech a na rašeliništích s dominancí Sphagnum (Waldén 1969). Je silně antropofobní (von Proschwitz 2003). Naše nálezy plže Vertigo lilljeborgi potvrzují jeho ekologické preference, které odpovídají vegetačním popisům z jeho lokalit v zemích s jeho průběžným výskytem, zejména z Fenoskandie. Plž byl doložen na stanovištích s kyselým vegetačním krytem s dominancí rašeliníku, doprovodně i s příměsí trav rodu Carex. Tento vegetační typ obecně neumožňoval rozvoj bohatších malakocenóz.

4. Cíl ochrany: Cílem ochrany je udržení a rozvoj stanovišť, které jsou předmětem ochrany nově navrhované PR. Dále je cílem ochrany zachování ostatních přírodních biotopů, ochrana chráněných nebo významných druhů rostlin a živočichů. 5. Základní ochranné podmínky: Základní ochranné podmínky přírodních rezervací jsou stanoveny v § 34 odst. 1 zákona. 6. Návrh bližších ochranných podmínek: Pro přírodní rezervaci se nenavrhují bližší ochranné podmínky. 7. Vymezení hranice přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: 7.1. Navrhovaná hranice přírodní rezervace Hranice přírodní rezervace byla navržena tak, aby při zachování potřebných ploch pro zachování a rozvoj předmětů ochrany maximálně respektovala vlastnické vztahy a maximálně respektovala prostorové rozdělení lesa v lesní části. 7.2. Vymezení ochranného pásma přírodní rezervace: Ochranné pásmo je vymezeno jako území do vzdálenosti 50 m od hranice PR. 7.3. Získání informace o vymezení přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: Zákres hranice přírodní rezervace je přílohou číslo 3 tohoto návrhu. Návrh hranic je dále k dispozici na www.kraj-jihocesky.cz, ve složce Krajský úřad – Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví – Ochrana přírody a krajiny – Zřizování zvláště chráněných území (ve formátu pdf), nebo na mapovém serveru jihočeského kraje na adrese http://gis.krajjihocesky.cz/mchu.jsp. 8. Územně správní zařazení území: 8.1. Přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: Český Krumlov obec s rozšířenou působností: Český Krumlov obec: Loučovice katastrální území: Kapličky 8.2. Ochranné pásmo přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: Český Krumlov obec s rozšířenou působností: Český Krumlov obec: Loučovice katastrální území: Kapličky

9. Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem přírodní rezervace a ochranného pásma přírodní rezervace: Podrobný výčet parcel, výměr a listů vlastnictví je uveden v příloze. 10. Předpokládaná výměra zvláště chráněného území*: Přírodní rezervace: 127,10 ha Ochranné pásmo: 27,88 ha Celkem: 154,98 ha * výměra byla stanovena výpočtem z mapových podkladů (v programu ArcGIS) 11. Odůvodnění návrhu: 11.1. Historie ochrany území, vymezení PR: Jedná se o nové vyhlášení stávajícího chráněného území. Přírodní rezervace Rašeliniště Kapličky byla zřízena Nařízením Okresního úřadu v Českém Krumlově o zřízení přírodních rezervací Pláničský rybník a Rašeliniště Kapličky ze dne 29.5.1996. Nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit ze dne 22.12 2004, ve znění nařízení vlády č. 371/2009 kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 6.10. 2009 se území navrhované PR stalo součástí Evropsky významné lokality CZ0313513 Rašeliniště Kapličky (dále jen “EVL”). EVL byla rozhodnutím Evropské komise ze dne 13. 11. 2007 zařazena do evropského seznamu (dle sdělení MŽP č. 81/2008 Sb.).

11.2. Hlavní důvody zpracování návrhu na vyhlášení PR: Hlavním důvodem vyhlášení PR je splnění požadavku na implementaci soustavy Natura 2000 tak, jak to plyne z příslušných ustanovení zákona, úprava prostorového vymezení přírodní rezervace a uvedení původního zřizovacího předpisu do souladu se současnou legislativou. Po novém vyhlášení přírodní rezervace bude původní zřizovací předpis zrušen. 11.3. K názvu zvláště chráněného území: Navrhovaná PR je pod tímto názvem evidována v rámci zvláště chráněných území. Název považujeme za jednoznačný a výstižný a proto je navrhován i pro opětovně zřizovanou PR. 11.4. Ke kategorii ochrany zvláště chráněného území: Vzhledem k charakteru lokality a na základě metodiky MŽP pro stanovení kategorií zvláště chráněných území je navrhována v souladu s navrženou kategorií EVL přírodní rezervace. 11.5. K předmětům ochrany: Převzato ze Souhrnu doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Rašeliniště Kapličky CZ0313513, zpracovaného AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Blanský les a krajské středisko České Budějovice, zpracovatelé SDO: Mgr. Jana Janáková, Mgr. Zdeněk Hanč, Ing. Jan Indra, únor 2013. Kód předmětu ochrany: 7110 * Název předmětu ochrany: Aktivní vrchoviště * Rozloha (ha): 2,1928 Relativní rozloha (%): 1,89 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota Popis nároků předmětu ochrany: Obecné nároky předmětu ochrany: ombrotrofní, tj. pouze nebo převážně srážkovou vodou sycená, údolní i svahová rašeliniště, zpravidla v horských polohách. Mocnost rašeliny v centrální části vrchoviště je obvykle větší než 2 m a vegetace na povrchu je mimo dosah podzemní a povrchové vody. Vrchoviště jsou ohrožena zejména odvodněním, těžbou rašeliny, celkovou eutrofizací prostředí, narušením těžkou mechanizací. Specifické nároky na lokalitě Rašeliniště Kapličky: vlivem narušeného vodního režimu po odvodnění dochází k zarůstání vrchoviště konkurenčně silnějšími druhy bylin a k šíření zapojených klečových porostů (Pinus mugo agg.) nebo náletových dřevin, je potlačena tvorba rašeliništních šlenků.

Cílový stav předmětu ochrany: Plochy negativně ovlivněné odvodňovacími příkopy postupně revitalizovat. Udržet bezlesý charakter nejcennějších ploch, které se nacházejí v mozaice s keřovými porosty kleče. Kód předmětu ochrany: 91D0 * Název předmětu ochrany: Rašelinný les * Rozloha (ha): 19,1824 Relativní rozloha (%): 16,5 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota Popis nároků předmětu ochrany: Obecné nároky předmětu ochrany: rašelinné lesy tvoří obsáhlý celek různých typů biotopů, vyskytující se na rašelinných půdách v podhorských a horských oblastech s vyšším úhrnem srážek. Rostou také v podmáčených rovinatých polohách a mírných terénních depresích, kde voda dosahuje alespoň po část roku k povrchu. Jde o rozvolněné jehličnaté, listnaté či smíšené lesy s pokryvností stromového patra do 50% a různými dominantními dřevinami, v důsledku vysoké hladiny podzemní vody přecházejí místy až do samovolně vzniklých bezlesých ploch, jež jsou nedílnou součástí těchto lokalit. Dřeviny vykazují zakrslý vzrůst, nahrazují keřové patro, které se tvoří jen vzácně. Bylinné patro je dosti nerovnoměrně vyvinuté, tvořené hlavně keříčky a suchopýry. Mechové patro je velmi dominantní a pro tyto biotopy typické. Převažují v něm rašeliníky a další charakteristické druhy. Ve vyšších nadmořských výškách jsou rašelinné bory často střídány rašelinnými smrčinami (L9.2A) a otevřenými vrchovišti s klečí (R3.2). Bezpochyby nejzávažnějším zásahem majícím vliv na tato stanoviště je těžba rašeliny, kdy dochází k úplnému odstranění porostů a odtěžování povrchu a spodních vrstev rašeliny. Výrazný zásah představuje změna vodního režimu, ať již v důsledku těžby či jiných melioračních úprav, jejímž důsledkem dochází k nežádoucím změnám v hladině podzemní vody jejím snížením, popř. také přílišným zvýšením. Důsledkem odvodnění je rozvoj dřevin, vysychání a změna struktury vzácných společenstev. Pro zachování rašelinných lesů je nezbytné hlavně omezení těžby rašeliny a udržení vodního režimu bez výkyvů hladiny podzemní vody. Lesní hospodaření by mělo vést k maximální podpoře přirozené obnovy žádoucích dřevin a případně k přeměně porostů vzniklých z geneticky nevhodného materiálu. Při umělé obnově dbát na původ sadebního materiálu. Části lesů s vhodným složením i strukturou by měly být ponechávány samovolému vývoji. Jedná se často o jádra rašelinišť s přirozenými bezlesími, která se musí udržet bez umělého zalesnění. Na vhodných místech při obnově kulturních porostů je pro zvýšení diverzity dřevin dobré zavést příměs, zejména jeřábu, břízy pýřité či jedle bělokoré. Tam, kde se jedle v porostech přirozeně vyskytuje, je žádoucí zachování jejího podílu ve skladbě lesa. Na stanovištích, kde je významně zastoupen smrk, je nutné přednostně zpracovávat nahodilou těžbu, při provádění opatření vůči kalamitním hmyzím škůdcům využívat chemickou asanaci jen v nezbytně nutné míře. Specifické nároky předmětu ochrany na lokalitě Rašeliniště Kapličky: negativně se projevuje zejména odvodnění lokality. Terénní deprese vzniklé po lokálním borkování rašeliny slouží v současné době jako náhradní stanoviště pro nejvlhkomilnější rašeliništní flóru i faunu (Carabus menetriesi). Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat současný stav přírodě blízkých porostů rašelinné kleče a rašelinných keříčkových borů. Plochy negativně ovlivněné odvodňovacími příkopy postupně revitalizovat vybudováním přehrádek. * označuje prioritní stanoviště Název předmětu ochrany: střevlík Ménétriésův * Carabus menetriesi pacholei Kód předmětu ochrany: 1914 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Celkové hodnocení stálá populace přítomná 15 % ≥ p > 2 % dobré zachování, populace je izolovaná Popis nároků předmětu ochrany: Reliktní druh, stenotopní tyrfobiont. Žije výlučně na původních rašeliništích, údolních i horských (tzv. vrchovištích), popř. rašelinných loukách či rašelinných lesních stanovištích ve vrstvě živého rašeliníku. Imaga se vyskytují od konce dubna do září, popř. října, s maximem výskytu počátkem června; letní období přežívají v diapauze. Dospělci jsou aktivní především v nočních hodinách. Imago i larva se živí drobnými bezobratlými, zvláště slimáky, červy a hmyzími larvami, popř. pavouky. Vajíčka kladou samice na přelomu května a června, celkový vývoj trvá asi sedm týdnů. Imaga přezimují v hloubce cca 15 cm pod povrchem.Z hlediska ochrany a managementu území výskytu střevlíka Ménétriésova, vzhledem k jeho silné biotopové vazbě, připadá v úvahu pouze ochrana a zachování a dodržování ochranných podmínek celého areálu rašeliniště jako specifického biotopu oligotrofních mokřadních ekosystémů. Ochrana takového území spočívá zejména v zabránění regulace vodního režimu odvodňováním. V situaci již probíhajícího odvodňování je nutné zabránit zazemňování rychlým zavodněním zbudováním „přehrázek". Je nutné zrušit lesnické

meliorace v blízkém okolí lokalit výskytu druhu, které negativně ovlivňují vodní režim rašeliniště. Na lokalitách, kde se druh vyskytuje v rašelinných loukách, které vznikly za přispění člověka po vykácení rašelinných lesů, je pro udržení druhu nezbytné zachovat bezlesý charakter těchto ploch. V případě hromadění stařiny je třeba rašelinné louky extenzivně kosit, jinak dochází k ústupu mechového patra s rašeliníky, na které je druh vázaný. Cílový stav předmětu ochrany: Střevlík Ménetriésův: Udržet nebo zlepšit stav populace. Populační dynamika druhu může vykazovat výkyvy v jednotlivých letech. Při revitalizaci odvodněných rašelinných biotopů lze předpokládat pozitivní vliv na velikost populace. * označuje prioritní druh

MALAKOFAUNA - OCHRANNÁ A KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ: (citace – Podklady pro plán péče EVL Rašeliniště Kapličky, Dílčí plnění, část 1.2.32 – inventarizační průzkum hydrologie, dle smlouvy o dílo uzavřené mezi Sdružením Jižní Čechy NATURA 2000 a Jihočeským krajem dne 15. 12. 2010. Rozsah prací vychází ze schválené metodiky zoologických inventarizačních průzkumů a upřesněných závěrů kontrolních dnů a výrobních výborů, které byly odsouhlaseny zástupci zhotovitele, odběratele, TDI i projektového manažera. Zpracoval: NaturaServis s. r.o.: Mgr. Aleš Svoboda – odběr vzorků vody, editor, RNDr. Jaroslav Hlaváč, Ph.D. – malakologický průzkum, RNDr. Jitka Svobodová – vyhodnocení jakosti vody, Jan Švorc – odběr vzorků vody, Sdružení Jižní Čechy NATURA 2000, 2012). Na základě výsledků malakologického průzkumu se doporučuje v rámci kmene měkkýšů (Mollusca) stanovit jako předmět ochrany tyto následující druhy: a) Vertigo substriata (vrkoč rýhovaný) – boreoalpínský prvek. b) Euconulus praticola (kuželík tmavý) – mokřadní druh. Po získání přesných údajů k novému druhu pro ČR, plži Vertigo lilljeborgi, tento druh zařadit jako primární předmět ochrany v kategorii kriticky ohrožený. Dále se doporučuje provést specifický malakologický průzkum druhu Vertigo lilljeborgi v součinnosti s botanickým průzkumem a získání vegetačních snímků na stanovištích s jeho výskytem. Z důvodu výskytu některých mokřadních a vlhkomilných druhů měkkýšů je žádoucí udržet stávající hydrologické podmínky na lokalitě a vyvarovat se dalších odvodňovacích zásahů, které byly na lokalitě v minulosti provedeny.

11.6. K cílům ochrany: Cíle ochrany jsou formulovány v souladu s ustanoveními § 34 odst. 1 zákona, tak, aby bylo zajištěno zachování předmětů ochrany v příznivém stavu. 11.7. K návrhu bližších ochranných podmínek: Vzhledem k charakteru předmětů ochrany nejsou bližší ochranné podmínky navrhovány. 11.8. K jednotlivým bližším ochranným podmínkám: Bližší ochranné podmínky nejsou navrženy.

11.9. K vymezení hranice zvláště chráněného území: Nově navržená hranice PR upřesňuje stanovenou hranici EVL, v lesní části je primárně vedena po hranicích prostorového rozdělení lesa, v nelesní části podle parcelního vymezení nebo významných terénních markantů tak, aby lokality předmětů ochrany byly zahrnuty do území nově navrhované PR.

11.10. K vymezení ochranného pásma: Zároveň s návrhem vyhlášení PR je navrhováno vyhlášení OP PR. OP PR je navrženo jako území do vzdálenosti 50 m od hranice PR.

Přílohy: číslo 1: Orientační mapa PR Rašeliniště Kapličky a jejího ochranného pásma číslo 2: Seznam dotčených parcel číslo 3: Zákres hranice PR a jejího ochranného pásma do katastrální mapy

Příloha číslo 1:

Příloha číslo 2: Seznam dotčených parcel katastrální území

Číslo PR parcely nebo podle KN OP

Kapličky

1103

OP

Kapličky

1122

Kapličky

1122

Kapličky Kapličky Kapličky

LV

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN ostatní komunikace

celková výměra (m2)

17

ostatní plocha

OP

17

lesní pozemek

296 767

43 777

PR

17

lesní pozemek

296 767

171 218

1141

OP

17

lesní pozemek

180

166

1212/3

OP

17

lesní pozemek

1 309 519

2 817

1395/25

OP

17

ostatní plocha

2 064

611

Kapličky

1452/1

OP

17

ostatní plocha

8 765

4 405

Kapličky

1453/1

OP

17

ostatní plocha

3 241

1 812

Kapličky

1453/1

PR

17

ostatní plocha

3 241

11

ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace

2 856

výměra v PP/OP (m2)* 348

Kapličky

258

PR

17

lesní pozemek

2 284

2 246

Kapličky

287/5

OP

17

lesní pozemek

5 150 487

24 580

Kapličky

287/6

OP

17

lesní pozemek

852 438

68 246

Kapličky

287/6

PR

17

lesní pozemek

852 438

682 540

Kapličky

805

OP

17

lesní pozemek

121 801

7 918

Kapličky

850/27

OP

17

ostatní plocha

1 364

1 307

Kapličky

850/37

OP

17

ostatní plocha

3 809

2 397

Kapličky

850/38

OP

17

ostatní plocha

2 972

1 329

Kapličky

878/2

OP

17

lesní pozemek

24 781

21 452

Kapličky

878/2

PR

17

lesní pozemek

24 781

0

Kapličky

880

OP

17

lesní pozemek

5 458

2 898

Kapličky

882

OP

17

lesní pozemek

3 381

3 332

Kapličky

856

OP

271

ostatní plocha

4 785

2 331

Kapličky

1151/8

PR

641

lesní pozemek

8 528

8 449

Kapličky

287/27

PR

646

ostatní plocha

7 131

7 245

Kapličky

1157

OP

654

trvalý travní porost

22 154

7 529

Kapličky

1157

PR

654


22 154

11

Kapličky

1389/1

OP

654


15 262

12 154

Kapličky

1389/2

OP

654


9 156

1 258

Kapličky

1144

OP

667

ostatní plocha

neplodná půda

1 075

988

Kapličky

1144

PR

667

ostatní plocha

neplodná půda

1 075

92

Kapličky

1383

OP

667


28 948

10 540

28 948

20

jiná plocha ostatní komunikace ostatní komunikace

hřbitov, urnový háj neplodná půda

Kapličky

1383

PR

667


Kapličky

871/1

OP

667

ostatní plocha

neplodná půda

791

8

Kapličky

871/1

PR

667

ostatní plocha

neplodná půda

791

775

Kapličky

895

OP

667


38 356

169

Kapličky

895

PR

667


38 356

38 402

Kapličky

901

PR

667


23 107

22 829

Kapličky

902/1

PR

667


21 162

21 017

4 260

4 046

manipulační plocha

Kapličky

920

PR

667

ostatní plocha

Kapličky

925

PR

667


11 091

11 035

Kapličky

949

PR

667


30 202

29 573

Kapličky

959

OP

667


96 674

1 021

Kapličky

959

PR

667


96 674

95 291

Kapličky

982/2

OP

667

ostatní plocha

190

115

Kapličky

1450/1

OP

10001 ostatní plocha

silnice

38 239

2 046

Kapličky

1450/1

PR


silnice

38 239

5 715

Kapličky

1454/3

OP


neplodná půda

10 751

94

neplodná půda

Kapličky

1454/6

OP


neplodná půda

16 968

666

Kapličky

287/28

PR


neplodná půda

1 246

1 251

Kapličky

941

OP

10001 lesní pozemek

5 430

2

5 430

5 465

Kapličky

941

PR

10001 lesní pozemek

Kapličky

976/2

OP


neplodná půda

835

804

Kapličky

979/1

OP


neplodná půda

2 205

1 150

Kapličky

1104/1

OP

10002 trvalý travní porost

11 829

5 824

Kapličky

1108

OP


5 612

3 134

Kapličky

1124/1

OP


30 194

954

Kapličky

1127

OP


11 239

3 885

Kapličky

1136/2

OP


11 757

344

Kapličky

1136/2

PR


11 757

11 306

Kapličky

1142

OP


8 330

7 134

Kapličky

1391/3

OP


neplodná půda

475

272

Kapličky

1391/4

OP


neplodná půda

976

942

Kapličky

1391/4

PR


neplodná půda

976

3

Kapličky

287/26

PR


4 250

4 223

Kapličky

780/1

OP


194 674

329

Kapličky

850/40

OP


neplodná půda

701

659

Kapličky

850/40

PR


neplodná půda

701

8

Kapličky

852

OP


neplodná půda

24 479

13 406

Kapličky

878/1

OP

10002 vodní plocha

zamokřená plocha

89 005

1 777

Kapličky

878/1

PR

10002 vodní plocha

zamokřená plocha

89 005

86 931

Kapličky

899

OP


22 926

400

Kapličky

899

PR


22 926

22 181 16 185

neplodná půda

Kapličky

919

PR


16 330

Kapličky

968/1

OP


13 341

255

Kapličky

968/1

PR


13 341

13 135

Kapličky

968/2

OP


neplodná půda

10 126

94

Kapličky

968/2

PR


neplodná půda

10 126

9 839

Kapličky

976/1

OP


6 601

4 821

Kapličky

978

OP


9 697

873

1 536

1 038

12 743

1 272

4 000

1 893

1 195

1 231

Kapličky

979/2

OP


Kapličky

980/1

OP


Kapličky

980/2

OP


Kapličky

980/3

OP


ostatní komunikace manipulační plocha neplodná půda

Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území

Recommend Documents