Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a § 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb.

Přírodní památka Kameník

Datum zpracování: květen 2013

1. Název zvláště chráněného území: Kameník 2. Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní památka (dále jen „PP“) ve smyslu § 36 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen ”zákon”). 3. Předměty ochrany a jejich popis: 3.1. Souhrnná charakteristika předmětů ochrany: Hlavním poslání PP Kameník je ochrana druhů, které jsou zařazeny mezi předměty ochrany evropsky významné lokality CZ0314126 Hlubocké obory - dvouhrotec zelený (Dicranum viride) - kovařík fialový (Limoniscus violaceus) - páchník hnědý (Osmoderma eremita) - roháč obecný (Lucanus cervus) - rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus) a druhů, které jsou předmětem ochrany ptačí oblasti CZ0311036 Hlubocké obory - lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) - strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)

3.2. Popis hlavních předmětů ochrany: Dvouhrotec zelený (Dicranum viride) Středně velký dvoudomý akrokarpní mech, který vytváří husté, slabě lesklé, zelené až tmavozelené trsy s lodyhami 1 – 4 cm vysokými, hnědě vlášenitými. Listy 3 – 6 mm dlouhé, 7x až 12x delší než širší, přímé, všestranně odstálé, za sucha přilehlé, křehké, většinou s ulámanými špičkami. Z kopinaté báze vybíhají v úzkou, celokrajnou špičku, ojediněle ve špičce slabě zubatou. Žebro silné, 120 – 170 cm, 1/3 – 1/5 šířky báze, vybíhající do špičky, na hřbetní straně ve špičce hladké. Na příčném řezu žebrem s jednou řadou vůdčích buněk, s dorzálním a ventrálním svazkem stereid, který nevybíhá ke středu listu, se slabě vyvinutou dorzální a ventrální epidermis. Čepelné buňky jsou jedno- i dvouvrstevné, slabě ztlustlé, horní buňky 6 – 8 cm široké, dvouvrstevné, krátce obdélné, zaobleně čtvercové, netečkované, střední buňky 12 – 18 cm široké, čtvercové, krátce obdélné, řazené, bazální buňky jednovrstevné, podlouhle obdélné, hladké nebo slabě tečkované, křídelné buňky hyalinní až světle hnědé, jednovrstevné, žebra dosahující. Laboratorní pokusy prokázaly, že dvouhrotec zelený je schopen tvořit nové rostlinky z odlomených špiček lístků. Druh vytváří malé, krátce válcovité, slabě zakřivené světle hnědé až hnědé tobolky na žlutých, levotočivě zkroucených štětech, vysokých 1 – 1,5 cm. (POHLOVÁ 2005, FRANKLOVÁ et KUČERA 2009). Jedná se o epifytický druh rostoucí na kořenech a bázích kmenů, hlavně starých listnatých stromů (převážně buků, lip a dubů, řidčeji také bříz, javorů, jasanů, olší, vrb, habrů a topolů) méně často jehličnatých stromů, na ztrouchnivělém dřevě, zřídka na nevápenatých kamenech, skalách v listnatých i smíšených lesích s relativně otevřeným zápojem korun stromů a s relativně s vysokou a stálou vlhkostí vzduchu. Druh dává přednost středně starým stromům (např. u habru se jedná o 60 – 80leté jedince) před starými a mladými (Jandová 2011). V roce 2005 bylo známo 14 recentních lokalit, zatímco v současnosti je výskyt dvouhrotce uváděn v ČR z 29 lokalit. Do roku 2010 byl druh nalezen na 341 místech (dále jsou označovány jako mikrolokality) o celkové ploše cca 14 200 cm2. V převážné většině případů roste epifyticky na borce stromů, příležitostně se vyskytuje také na jiném substrátu, jako jsou nebazické horniny nebo mrtvé dřevo. Nejčastějším hostitelem je buk lesní (Fagus sylvatica),dalšími významnými hostiteli jsou také lípy, duby a jasany. V menší míře můžeme tento mech nalézt i na dalších druzích listnatých stromů.

Roháč obecný (Lucanus cervus) je nápadný a charismatický druh brouka (mj. jde o vůbec největšího evropského brouka), původně svým výskytem vázaný převážně na doubravy a lužní lesy. V důsledku úbytku přírodních lokalit se významná část populací v současnosti nachází v pařezinách, parcích, alejích podél cest a

solitérních dubech na loukách, pastvinách a hrázích rybníků, často v podstatně větších populačních hustotách než na původních „přírodních“ biotopech. Dospělce lze zhruba od poloviny května do konce července zastihnout na stromech, na kvasící míze ze stromů, na složištích dříví, případně i na zemi, kde se posléze koncentrují jedinci oslabení nebo ti, kteří se stali kořistí ptáků či obětí dopravních prostředků. Na přírodních biotopech lze dospělce zaznamenat spíše náhodně, mnohem častěji ve zpravidla mnohem koncentrovanějších populacích v parcích a alejích. Nejvíce aktivní jsou v odpoledních a večerních hodinách, kdy lze zejména samce roháče zastihnout i v letu. Po spáření kladou samičky roháčů vajíčka do starých trouchnivějících kmenů nebo pařezů listnatých stromů, v nižších nadmořských výškách přitom dávají přednost převážně dubům. Larvy se vyvíjejí několik (3-5) let na rozkládajícím se dřevě pařezů, kořenových náběhů a kořenů. Svůj vývoj dokončují zpravidla na hranici trouchnivého dřeva a okolní půdy, kde se již na podzim kuklí v oválném kokonu. Na jaře příštího roku se ze dřeva nebo z okolní půdy dospělí jedinci dostávají na povrch. Páchník hnědý (Osmoderma coriarium) je poměrně velký ale velmi skrytě žijící druh brouka, původně svým výskytem vázaný převážně na doubravy, lužní lesy a břehové porosty. Nezbytnou podmínkou jeho existence je přítomnost rozvolněných enkláv nebo ještě lépe solitérních dřevin, což je dáno výraznou preferencí osluněných kmenů, které mohou zajistit vhodné mikroklima pro vývoj larev. Vývojová stádia páchníka hnědého se po celou dobu nacházejí v dutinách širokého spektra listnatých dřevin, kde se živí dostupným odumírajícím dřevem a trouchem. Ve stejném substrátu se i kuklí a to v kokonu slepeném z okolního materiálu. Velká část dospělců po celou dobu života neopouští mateřskou dutinu, proto lze kromě trusu a kokonů nalézt v mateřské dutině i zbytky těl odumřelých dospělců. Uvádí se, že dutinu opouští pouze cca 10 % všech dospělců a to ještě pouze za určitých okolností, například za horkých či dusných večerů, nejlépe doprovázených dešťovými srážkami. Velmi omezená mobilita a migrační schopnost přirozeně ztěžuje osidlování nových biotopů (zvláště na větší vzdálenost) a je jednou z příčin relativní vzácnosti toho druhu. V neposlední řadě skrytý způsob života velmi komplikuje prokazování výskytu a početnosti páchníka hnědého na lokalitě. Nezbytnou podmínkou přežití páchníka hnědého je ponechávání usychajících listnatých stromů s vytvořenými dutinami, včetně torz, rozpadajících se a padlých dřevin nebo kosterních větví. Přitom právě takové dřeviny a tedy potenciální biotopy tohoto evropsky významného druhu jsou z lokalit přednostně odstraňovány, především v zájmu zajištění provozní bezpečnosti v parcích či alejových výsadbách, nebo při údržbě vodních toků a vodních děl (typicky hrází rybníků). Negativně působí i postupné zarůstání osídlených stromů náletovými dřevinami, což vede k zastínění a snížení atraktivity biotopu a v delším horizontu k vyhynutí místní mikropopulace páchníka. Kovařík fialový (Limoniscus violaceus) je druh vázaný na původní listnaté porosty, s výjimkou zaplavovaných lužních lesů, skalních svahů a lesů s přerušeným kontinuem. Přítomnost druhu je spojena s existencí starých dutých listnatých stromů, přičemž pro svůj vývoj preferuje dutiny větších rozměrů ve spodní části kmene, zpravidla chráněné před deštěm a v kontaktu s půdou. Častým biotopem jsou stromy nebo jejich torza v pokročilé fázi rozpadu, kdy je vytvořena centrální dutina báze kmene s několika otvory. Pohyblivé larvy se živí odumřelými živočichy v trouchu a navazujícím půdním profilu, často se pohybuje právě na hranici těchto substrátů. Dospělci se vyskytují především v květnu a červnu, ovšem zřídkakdy opouštějí mateřskou dutinu. Nezbytnou podmínkou výskytu druhu na stanovišti je velký počet vhodných doupných stromů, neboť díky svým nárokům je reálně schopen obsadit pouze některé z nich. Vzhledem k velmi specifické bionomii se pravděpodobně ani v nedávné minulosti nejednalo o příliš hojný a rozšířený druh, přičemž jeho existenci poměrně dlouhou dobu umožňovaly některé tradiční formy hospodaření, spojené s pařezením, pěstováním středního lesa nebo lesní pastvou. Tzv. moderní formy hospodaření, spojené s odstraňováním potenciálně vhodných stromů a převodem na stejnověké hospodářské porosty, nevyhnutelně vedou k naprosté eliminaci tohoto druhu na lokalitě. Vazba na původní porosty, nejlépe pralesovitého charakteru, je u tohoto stenoekního druhu velmi silná. V současnosti se druh vyskytuje už jen asi na 10 lokalitách, z nichž většina je vyhlášena jako území Natura 2000. U lokalit zcela přírodního charakteru je ideálním opatřením zajištění zcela přirozeného vývoje, u již ovlivněných stanovišť (obvykle se jedná o obory nebo bažantnice) je nezbytné zajistit příznivou věkovou a prostorovou strukturu lesního porostu a podporovat zásobu odumřelé dřevní hmoty, ideálně v podobě torz a stojících kmenů.

Rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus) je celkem nenápadný a skrytě žijící druh brouka, vázaný svým výskytem na původní pralesní prostředí horských a podhorských lokalit, sekundárně se vyskytující i v zachovalých lesních společenstvech s dostatkem starého rozkládajícího se dřeva. Limitujícím faktorem je pro něj právě dostatečná zásoba odumřelé dřevní hmoty vhodných vlastností a parametrů. Ve vlhkém trouchnivějícím dřevě probíhá vývoj larev, které se živí zejména hlenkami (dle některých zdrojů i vlhkým trouchnivějícím dřevem) a dlouhodobě se zde také zdržují dospělci tohoto druhu. Je nalézán ve dřevě různých druhů, v závislosti na lokalitě a místní potravní nabídce, opakovaně byl nalezen pod kůrou a ve dřevě smrku, jedle, ale také dubu nebo buku. Vývoj je pravděpodobně dvouletý. Etologie druhu není příliš známa a mnohé literární údaje nejsou zcela jednoznačné. Jisté je, že přinejmenším v podmínkách hlubockých obor je možno dospělce zastihnout takřka nepřetržitě, tj. od předpokládaného ukončení vývoje koncem léta, dále po celou zimu a jaro, a to zejména v prostředí kde zároveň dochází k vývoji larev. V květnu a červnu je v podstatně větší míře možno dospělce zastihnout i jednotlivě pod kůrou nebo v trouchnivějícím dřevě různého druhu a kvality. Nezdá se, že by druh preferoval osluněné či naopak zastíněné substráty, respektive otevřená stanoviště nebo zapojené lesní porosty, určitým kritériem se ale zdá být vlhkost přítomného substrátu. Z uskutečněných nálezů lze mj. usuzovat, že dospělci rýhovce jsou poměrně dlouhověcí a na lokalitě přežívají i více než rok po opuštění kukelní kolébky. Pravděpodobně také nejsou příliš vybíraví co do druhu a kvality osídleného substrátu, lze je nalézt v trouchnivějícím dřevě listnatých i jehličnatých stromů, tolerují různé druhy saprofytických hub, přinejmenším je ale patrná preference vlhkého prostředí. Ale pouze v některých typech substrátů byl současně prokázán vývoj larev, protože téměř vždy se jednalo o vlhké až velmi vlhké kmeny dubu, buku nebo smrku napadené červenou hnilobou. Larvy jsou obvykle nalézány především v puklinách a vyhlodaných komůrkách vyplněných vlhkých trouchem, obvykle v bezprostřední blízkosti dospělců předchozí generace. Migrační a disperzní schopnost druhu není příliš diskutována, nelze vyloučit že v optimálních podmínkách dospělci dlouhodobě setrvávají v substrátu kde se vyvinuli a kolonizace nových kmenů se účastní jen část populace. U imag se obvykle předpokládá noční aktivita. Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) Evropská hnízdní populace strakapouda prostředního (Dendrocopos medius; VU/O) čítá více než 140 000 párů. Počet hnízdních párů na území České republiky se pohybuje v rozmezí 3 000 až 6 000 párů, obsazenost kvadrátů se od 80. let minulého století postupně zvyšovala až na 40%. Životním prostředím strakapouda prostředního jsou listnaté, někdy smíšené lesy v nížinách až pahorkatinách. Druhové rozšíření tohoto hmyzožravého zástupce šplhavců koresponduje s rozšířením habru. Hnízdní prostřední dále zahrnuje buk, jilm, smrk a javor. Vázán je ale především na staré dubové lesy, které mu poskytují potravu především v zimním období. Dutiny si ptáci vydlabávají vlastní, k tomuto účelu si vybírají nahnilé nebo suché kmeny. Prosperující populace vyžaduje poměrně velké ploch vhodných porostů (desítky hektarů; ŠŤASTNÝ et al. 2006). V Ptačí oblasti Hlubocké obory hnízdí především v porostech tvořených přestárlými duby (Stará obora) nebo v dubových alejích (PYKAL & ŠEBESTIAN 2006). Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) Evropská populace lejska bělokrkého (Fidedula albicollis; NT/-) byla odhadnuta na 1,4 milionu hnízdních párů. Velikost hnízdní populace v České republice byla odhadnuta na 35 000 – 70 000 párů, potvrzen byl zároveň vzrůstající trend jeho početnosti (obsazenost kvadrátů: 53%). Lejsek bělokrký je výlučně tažný druh, který na hnízdiště přilétá od konce dubna do května, na zimoviště ve střední a jižní Africe odlétá v srpnu až září. Lejsek bělokrký využívá ke hnízdění starší listnaté lesy, parky, hráze rybníků se starými doupnými stromy a osidluje i vyvěšené budky (ŠŤASTNÝ et al. 2006). V Ptačí oblasti Hlubocké obory hnízdí jak v zapojených porostech s převahou buku (stáří nad 100 let – Poněšická obora), tak v parkovitých porostech s přestárlými duby (Stará obora; PYKAL & ŠEBESTIAN 2006).

4. Cíl ochrany: Cílem ochrany je zajištění vhodných biotopů pro předměty ochrany evropsky významné lokality CZ0314126 Hlubocké obory a pro předměty ochrany ptačí oblasti CZ0311036 Hlubocké obory. Dále je cílem ochrany zachování ostatních přírodních biotopů, ochrana chráněných nebo významných druhů rostlin a živočichů. 5. Základní ochranné podmínky: Základní ochranné podmínky přírodních památek jsou stanoveny v § 36 odst. 2 zákona. 6. Návrh bližších ochranných podmínek: Pro přírodní památku se nenavrhují bližší ochranné podmínky. 7. Vymezení hranice přírodní památky a jejího ochranného pásma: 7.1. Navrhovaná hranice přírodní památky Hranice přírodní památky byla navržena tak, aby při zachování potřebných ploch pro zachování a rozvoj předmětů ochrany maximálně respektovala vlastnické vztahy a maximálně respektovala prostorové rozdělení lesa. 7.2. Vymezení ochranného pásma přírodní památky: Ochranné pásmo je vymezeno jako samostatný polygon. Hranice polygonu jsou zakresleny v mapách, které jsou přílohou tohoto návrhu. 7.3. Získání informace o vymezení přírodní památky a jejího ochranného pásma: Zákres hranice přírodní památky je přílohou číslo 3 tohoto návrhu. Návrh hranic je dále k dispozici na www.kraj-jihocesky.cz, ve složce Krajský úřad – Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví – Ochrana přírody a krajiny – Zřizování zvláště chráněných území (ve formátu pdf), nebo na mapovém serveru jihočeského kraje na adrese http://gis.krajjihocesky.cz/mchu.jsp.

8. Územně správní zařazení území: 8.1. Přírodní památka: kraj: Jihočeský okres: České Budějovice obec s rozšířenou působností: České Budějovice obec: Hluboká nad Vltavou katastrální území: Hluboká nad Vltavou 8.2. Ochranné pásmo přírodní památky: kraj: Jihočeský okres: České Budějovice obec s rozšířenou působností: České Budějovice obec: Hluboká nad Vltavou, Olešník katastrální území: Hluboká nad Vltavou, Olešník 9. Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem přírodní památky a ochranného pásma přírodní památky: Podrobný výčet parcel, výměr a listů vlastnictví je uveden v příloze. 10. Předpokládaná výměra zvláště chráněného území*: Přírodní památka: 158,15 ha Ochranné pásmo: 1356,22 ha Celkem: 1514,37 ha * výměra byla stanovena výpočtem z mapových podkladů (v programu ArcGIS)

11. Odůvodnění návrhu: 11.1. Historie ochrany území, vymezení PP: Jedná se o vyhlášení nového chráněného území. Nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit ze dne 22.12 2004, ve znění nařízení vlády č. 371/2009 kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 6.10. 2009 se území navrhované PP a její ochranné pásmo stalo součástí Evropsky významné lokality CZ0314126 Hlubocké obory (dále jen “EVL”). EVL byla rozhodnutím Evropské komise ze dne 13. 11. 2007 zařazena do evropského seznamu (dle sdělení MŽP č. 81/2008 Sb.). Území navrhované PP a jejího ochranného pásma je i součástí ptačí oblasti CZ0311036 Hlubocké obory. Ptačí oblast Hlubocké obory byla zřízena Nařízením vlády, kterým se vymezuje Ptačí oblast Hlubocké obory, č. 609/2004 Sb., ze dne 27.10. 2004. 11.2. Hlavní důvody zpracování návrhu na vyhlášení PP: Hlavním důvodem vyhlášení PP je splnění požadavku na implementaci soustavy Natura 2000 tak, jak to plyne z příslušných ustanovení zákona. 11.3. K názvu zvláště chráněného území: Navrhovaná PP je pod tímto názvem evidována v rámci navrhovaných zvláště chráněných území. Název považujeme za jednoznačný a výstižný a proto je navrhován i pro zřizovanou PP. 11.4. Ke kategorii ochrany zvláště chráněného území: Vzhledem k charakteru lokality a na základě metodiky MŽP pro stanovení kategorií zvláště chráněných území je navrhována v souladu s navrženou kategorií EVL přírodní památka. 11.5. K předmětům ochrany: Rozšíření a stav hlavních předmětů ochrany je nutno posuzovat v kontextu celé evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Uvedený přehled je výsledkem inventarizačních průzkumů, které byly provedeny v období 2011-2012 na území EVL. Dvouhrotec zelený se podařilo v EVL Hlubocké obory nalézt v přírodní rezervaci Libochovka na 21 mikrolokalitách. Nejčastější výskyt byl zaznamenán na buku lesním (Fagus sylvatica) – 19 mikrolokalit, 1 nález je z lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) a 1 z javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Jednotlivé mikrolokality dvouhrotce zeleného byly zaměřeny GPS Garmin a popsány podle požadavků metodiky. Stromy s nálezem druhu jsou označeny na kořenových nábězích příslušných stromů žlutým pořadovým číslem odpovídajícím číslu mikrolokality. Všechny mikrolokality byla zaznamenány v průběhu tří dnů: 17.7., 18.7. a 25.8. 2012. Rýhovec pralesní Průzkum provedený v letech 2011 a 2012 opakovaně prokázal výskyt rýhovce pralesního jako jednoho z předmětů ochrany EVL. Dospělci tohoto druhu byli postupně nalezeni v celkem 35 padlých trouchnivějících kmenech nebo menších částech rozpadající se dřevní hmoty. Relativně menší část nálezů byla uskutečněna pod kůrou, kde se téměř vždy jednalo o izolované jedince, dočasně ukryté nebo nově kolonizující daný prostor. Větší počet nálezů se týkal vnitřních částí trouchnivého kmene, kde také byly odhaleny početnější kolonie a v některých případech larvy nebo kukly tohoto druhu. Ve všech případech byl tento druh zjištěn pouze v dubech a bucích v různém stadiu a typu rozkladu. Nejčastěji šlo a dřevní hmotu ve stadiu tzv. červené hniloby, v menším počtu případů i ve vybělené trouchnivějící dřevní hmotě buků. V některých případech nebylo v daném stádiu rozkladu zcela zřejmé, o jakou dřevinu původně šlo, pravděpodobně se ale vždy jednalo o dřevo listnatých stromů. Kovařík fialový nebyl v rámci monitoringu nalezen, přestože byly opakovaně obhlíženy vhodné biotopy především v prostoru Kameníku, Baby, Zlatěšovického údolí, Libochovky a Hradce. Pravděpodobnost nalezení tohoto druhu je nicméně velmi nízká, takže i nadále lze všechny uvedené části považovat za potenciální biotop tohoto PO. Přinejmenším jeden exemplář tohoto druhu byl v roce 2011 nalezen na Hradci (Mertlík).

Roháč obecný Průzkum provedený v letech 2011 a 2012 výskyt roháče obecného jako jednoho z předmětů ochrany EVL prokázal. Dospělci nebo jejich pozůstatky byly nalezeny na několika perspektivních plochách na území Staré obory a na jedné lokalitě v rámci Nové obory. Celkový počet nálezů byl však oproti původnímu očekávání velmi malý. Místní populaci se nepodařilo zastihnout při líhnutí nebo rojení, naopak byly nalézány pouze jednotlivé exempláře obou pohlaví. Převážnou část nálezů dokonce tvořily uhynulé exempláře nebo jejich zbytky, často po útoku nějakého hmyzožravce. Živí jedinci byli na různých místech náhodně nalézáni v menší míře. U většiny nálezů se podařilo alespoň rámcově identifikovat pravděpodobnou vazbu na konkrétní biotop v blízkém okolí. Pouze některé kumulované nálezy zbytků těl mohou poukazovat spíše na oblíbené místo zpracování potravy než na přirozenou koncentraci jedinců. I v takových případech se ale dalo usuzovat na jedince nějaké místní populace. Páchník hnědý V rámci provedeného průzkumu nebyl zaznamenán výskyt živých dospělců nebo larev páchníka hnědého. V některých částech EVL ale orientační průzkum zaznamenal přítomnost potenciálních biotopů tohoto druhu a jednotlivě byly nalezeny i pobytové znaky recentní či historické populace páchníka. Nejvýznamnějším dokladem jeho výskytu je nález zbytků těla dospělce (nohy) v dutině solitérního dubu nedaleko Zlatěšovického rybníka a ojedinělé nálezy trusu larev v téže oblasti a dále u stromů v prostoru pastviny Mazalka. Výběr některých potenciálně významných dřevin a nepřímých dokladů výskytu páchníka hnědého je uveden v inventarizačním průzkumu. Protože nebyla plošně a systematicky uváděna identifikace všech potenciálně osídlených dřevin, jedná se ne zcela reprezentativní vzorek přítomných dřevin. Dá se ale říci, že uvedené případy dokumentují přinejmenším některá z ohnisek případného výskytu páchníka ve dvou nejperspektivnějších částech EVL. Potenciálně osídlených stromů je na lokalitě pochopitelně řádově více. 11.6. K cílům ochrany: Cíle ochrany jsou formulovány v souladu s ustanoveními § 36 odst. 2 zákona, tak, aby bylo zajištěno zachování předmětu ochrany v příznivém stavu. 11.7. K návrhu bližších ochranných podmínek: Vzhledem k charakteru předmětů ochrany a zejména z důvodu omezené přístupnosti na lokalitu nejsou bližší ochranné podmínky navrhovány. 11.8. K jednotlivým bližším ochranným podmínkám: Bližší ochranné podmínky nejsou navrženy.

11.9. K vymezení hranice zvláště chráněného území: Nově navržená hranice PP a OP PP je vedena převážně po hranicích prostorového rozdělení lesa. Vzhledem k tomu, že je součástí obor a je zde plánováno lesnické hospodaření, je tato hranice pro spravování území jak ze strany orgánu ochrany přírody, tak i ze strany vlastníka nemovitosti výhodnější než vymezení podle hranic parcel nebo terénních markantů. 11.10. K vymezení ochranného pásma: Zároveň s návrhem vyhlášení PP je navrhováno vyhlášení OP PP. OP PP je navrženo jako samostatný polygon.

Přílohy: číslo 1: Orientační mapa PP Kameník a jejího ochranného pásma číslo 2: Seznam dotčených parcel číslo 3: Zákres hranice PP a jejího ochranného pásma do katastrální mapy

Příloha číslo 1:

Příloha číslo 2: Seznam dotčených parcel

Hluboká nad Vltavou

Číslo PP parcely nebo podle KN OP .1445 OP

14 zastavěná plocha a nádvoří

65

65


.1446

OP


65

63


.1447

OP


42

42


.157

OP


748

40


.273

OP


136

136


.274

PP


143

145


.601

OP


531

532


.602

OP


137

137


.603

OP


164

163


.604

OP


1 470

1 469


.610

OP



.798

OP



1712/1

OP

14 ostatní plocha


1719

OP

14 ostatní plocha


1720

OP

1 ostatní plocha


1728/1

OP

14 ostatní plocha


1731

OP

14 ostatní plocha


1731

PP

14 ostatní plocha


1732

OP

14 ostatní plocha


1732

PP

14 ostatní plocha


1733

OP

14 ostatní plocha


1733

PP

14 ostatní plocha


1734

OP

14 ostatní plocha


1734

PP

14 ostatní plocha


1736

OP

14 ostatní plocha


1737

OP

14 lesní pozemek

katastrální území

LV

Druh pozemku podle KN


1800/4

OP

1553 vodní plocha


593

OP

14 zahrada


594

OP

14 trvalý travní porost

Způsob využití pozemku podle KN

zbořeniště

zbořeniště silnice ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace koryto vodního toku přirozené nebo upravené

ostatní komunikace neplodná půda

celková výměra (m2)

výměra v PP/OP (m2)*

106

6

48

48

6 509

3

3 828

43

1 220

<1

1 801

2

26 563

16 823

26 563

6 798

14 086

8 675

14 086

5 411

5 590

3 083

5 590

2 483

11 790

5 612

11 790

6 100

28 385

27 655

3 911

3 875

446 462

1 083

936

17

1 353

49

96

6


595

OP

14 ostatní plocha


601

OP

14 ostatní plocha


644

OP

1 lesní pozemek


762/1

OP

14 ostatní plocha

59

2


769/16

OP

14 lesní pozemek

76 318

337


769/17

OP

14 lesní pozemek

73 730

12


769/18

OP

14 lesní pozemek

427

5


777

OP

14 lesní pozemek

10 485

1


785/1

OP

14 lesní pozemek

86 429

265


789/5

OP

14 lesní pozemek

2 784

5


791

OP

14 lesní pozemek

472

463


794

OP

14 vodní plocha

18 029

18 071

neplodná půda

rybník

706

2

99 083

335


795

OP

14 lesní pozemek


797

OP



798

OP

14 lesní pozemek


799/1

OP


800

OP


801

Hluboká nad Vltavou Hluboká nad Vltavou

115 790

115 046

12 063

12 280

936 870

936 799


29 360

29 171


24 516

24 570

OP

14 lesní pozemek

44 013

44 250

803/1

OP


13 655

13 651

803/2

OP

14 orná půda

4 383

4 392

7 776

7 840

14 ostatní plocha

ostatní komunikace


805

OP


806/1

OP

1595 orná půda

18 432

756


806/2

OP

1595 orná půda

51 762

1 383


808/1

OP


59 446

2 101


808/11

OP

21 318

5 319

786

165

231

187

1 981

1 395

14 lesní pozemek


808/12

OP

14 vodní plocha


808/2

OP

14 ostatní plocha


808/5

OP

14 ostatní plocha


809

OP

14 ostatní plocha


810

OP

14 lesní pozemek


811

OP


812/14

OP


812/17

OP


812/4

OP


812/5

OP


813

OP


820/2

OP

koryto vodního toku umělé silnice ostatní komunikace neplodná půda

2 333

3

49 829

50 037

1595 orná půda

297

161

2080 orná půda

23 825

22

1 867

1 637

25 262

187

79

12

4 054

22

2 343

2

1 940

6

12 012

341

14 ostatní plocha

neplodná půda

1595 orná půda 10002 ostatní plocha

neplodná půda

1595 orná půda 14 lesní pozemek ostatní komunikace rybník


821

OP

2080 ostatní plocha


822

OP

2080 vodní plocha


824/1

OP

14 lesní pozemek

166

163


824/2

OP

14 lesní pozemek

2 583

2 074


825/1

OP


17 060

17 245


825/2

OP

14 ostatní plocha


825/3

OP



826

OP


826


827


1 977

1 918

40 976

41 083

14 lesní pozemek

1 242 169

630 756

PP

14 lesní pozemek

1 242 169

611 676

OP

14 lesní pozemek

15 466

15 265

828

OP

14 lesní pozemek

77 688

77 688


829/1

OP

14 lesní pozemek

160 385

160 385


829/2

OP

14 lesní pozemek

84 223

71 144


829/2

PP

14 lesní pozemek

84 223

13 078


830

OP


22 279

22 279


831

OP

14 lesní pozemek

2 908

2 853

14 745

14 745

149 166

149 166

31 226

31 265

3 335

3 388

6 367

6 388

1 690

1 653


832

OP

14 ostatní plocha


833/1

OP

14 lesní pozemek


833/10

OP



833/11

OP

14 lesní pozemek

jiná plocha

ostatní komunikace

ostatní komunikace ostatní komunikace


833/2

OP

14 ostatní plocha


833/3

OP

14 ostatní plocha


833/4

OP

14 lesní pozemek

458 398

458 336


833/7

OP

14 lesní pozemek

932 182

930 842


833/7

PP

14 lesní pozemek

932 182

16

6 966

7 095


833/8

OP

14 ostatní plocha

ostatní komunikace


834/1

OP

14 lesní pozemek

9 128


834/1

PP

14 lesní pozemek

9 128

9 324 6


834/2

OP

14 lesní pozemek

2 279

2 173


835

OP

14 lesní pozemek

482 563

481 767


835

PP

14 lesní pozemek

482 563

715


838/1

OP


108 989

640


838/1

PP


108 989

108 349


838/1

OP


108 989

<1


838/1

PP


108 989

<1


839

PP

14 lesní pozemek

60 074

59 682


841/1

OP

14 lesní pozemek

6 058

4 745


841/1

PP

14 lesní pozemek

6 058

1 313


841/2

OP

14 lesní pozemek

7 956

3 358


841/2

PP

14 lesní pozemek

7 956

4 440


842/1

OP

14 lesní pozemek

399 119

47 661


842/1

PP

14 lesní pozemek

399 119

351 457


842/2

OP

14 lesní pozemek

125

44


842/2

PP

14 lesní pozemek

125

102


842/3

OP

14 lesní pozemek

1 417 650

1 414 159


842/3

PP

14 lesní pozemek

1 417 650

3 491


842/5

PP



844

OP


845/1


845/10


9 561

9 595

14 lesní pozemek

21 230

21 055

OP

14 zahrada

11 346

11 281

OP

14 orná půda

2 155

2 158

845/11

OP

14 zahrada

1 299

1 298


845/12

OP

14 zahrada

1 105

1 087


845/13

OP


18 620

18 461


845/2

OP

14 orná půda


845/3

OP



845/4

OP


845/5

OP


845/6

OP

14 ostatní plocha


845/7

OP

14 vodní plocha


845/8

OP

14 ostatní plocha


845/9

OP


846/1

OP


846/2

Hluboká nad Vltavou Hluboká nad Vltavou

3 024

2 997

18 440

18 440

14 orná půda

2 370

2 342

14 orná půda

1 393

1 392

1 075

1 091

348

342

2 191

2 143

14 orná půda

1 651

1 637

14 lesní pozemek

1 247

1 312

OP

14 lesní pozemek

23 417

23 637

847

OP

14 lesní pozemek

41 986

41 162

848/1

OP

14 lesní pozemek

415 994

363 200


848/1

PP

14 lesní pozemek

415 994

52 794


848/2

OP

14 lesní pozemek

132

150


848/3

OP

14 lesní pozemek

13 295

10 517


848/3

PP

14 lesní pozemek

13 295

2 778


848/4

OP

14 lesní pozemek

466 824

466 430


848/5

OP

14 lesní pozemek

4 440

4 300


848/6

OP

14 lesní pozemek

5 096

4 947


849/2

OP

14 lesní pozemek

204 714

204 360


849/2

PP

14 lesní pozemek

204 714

294


849/3

OP

14 lesní pozemek

65

65


850/1

OP

14 lesní pozemek

12 841

3 874


850/1

PP

14 lesní pozemek

12 841

8 743


850/2

OP

14 lesní pozemek

1 389

1 389

2 995

3 096

6 098

6 159


851/1

OP

14 ostatní plocha


851/2

OP

14 lesní pozemek

neplodná půda koryto vodního toku umělé ostatní komunikace

ostatní komunikace


851/2

PP

14 lesní pozemek


854/1

OP


6 098

38

63 440

63 846


854/3

OP

14 vodní plocha

2 036

2 039


854/5

OP


854/5

PP


42 466

41 480


42 466


854/7

OP

14 orná půda

1 388

4 901


856

OP

4 923

1 393

132

1 819

101 230

rybník

2080 trvalý travní porost 2080 ostatní plocha

ostatní komunikace


857

OP


858

OP

14 zahrada

1 656


859/1

OP


2 017

47


862/1

OP

14 zahrada

3 022

168


862/2

OP

14 zahrada

4 196

26


865/1

OP

8 331

314


867

OP

14 ostatní plocha

1 647

<1


873/1

OP


67 635

67 635

459

481

626 trvalý travní porost manipulační plocha vodní přírodní

nádrž


873/2

OP

14 vodní plocha


873/4

OP


7 262

7 218


873/5

OP


10 049

10 024


874

OP


14 591

14 378


875

OP


27 337

27 227


875

PP


27 337

138


876/1

OP

14 lesní pozemek

1 965 220

1 961 927


876/1

PP

14 lesní pozemek

1 965 220

1 077


876/4

OP

14 lesní pozemek

9 831

7 847


876/4

PP

14 lesní pozemek

9 831

2 095


876/5

OP

14 lesní pozemek

11 326

11 423


876/6

OP

14 lesní pozemek

280 203

268 670


876/6

PP

14 lesní pozemek

280 203

11 533


877

OP


7 654

7 637


878

OP

14 lesní pozemek

568

564


879

OP

14 lesní pozemek

153 896

75


879

PP

14 lesní pozemek

153 896

153 821


880/1

OP

14 lesní pozemek

425 393

425 205


880/2

OP


22 210

22 210


880/3

OP

14 lesní pozemek

9 259

9 162


881

OP

14 lesní pozemek

368 835

368 574


882/1

OP


32 085

31 945


882/2

OP


17 451

17 434


883/1

OP

14 lesní pozemek

119 436

119 387


883/2

OP

14 lesní pozemek

243 706

242 569


884

OP



886

OP


887/1


887/2

2 420

2 310

14 lesní pozemek

230 079

230 079

OP

14 lesní pozemek

151 552

151 552

OP

14 lesní pozemek

216

208

11 891

11 824 2 156

ostatní komunikace


888

OP

14 ostatní plocha


889/1

OP

14 lesní pozemek

2 161


889/2

OP

14 lesní pozemek

4 549

4 474


889/3

OP

14 lesní pozemek

10 668

10 668


890

OP


13 571

13 571

4 731

4 731

2 647

2 742

9 243

9 039


891/1

OP

14 ostatní plocha


891/10

OP

14 ostatní plocha


891/13

OP

14 ostatní plocha

ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní

komunikace Hluboká nad Vltavou

891/14

OP

14 lesní pozemek

4 467

4 516


891/15

OP

14 lesní pozemek

605

647


891/16

OP

14 lesní pozemek

618 348

617 185


891/17

OP

14 lesní pozemek

481 471

479 557


891/18

OP

14 lesní pozemek

41 268

41 268


891/19

OP


13 687

13 657


891/3

OP

14 lesní pozemek

158 245

158 245


891/4

OP

14 lesní pozemek

180 181

180 181

11 684

11 643

ostatní komunikace


891/5

OP

14 ostatní plocha


891/6

OP

14 lesní pozemek

180 240

179 373


891/7

OP


7 530

7 381


891/8

OP

14 lesní pozemek

6 715

6 546


891/9

OP

14 lesní pozemek

715

685


893/1

OP

14 lesní pozemek

1 275 577

7 338


893/2

OP

14 lesní pozemek

4 115

42


893/6

OP

14 lesní pozemek

6 340

22


893/7

OP

14 lesní pozemek

404 412

1 177


895/3

OP



898/1

OP

14 lesní pozemek


898/6

OP

14 lesní pozemek ostatní komunikace

2 522

52

31 646

2 001

8 803

1 544

509

12 46 059


898/8

OP

14 ostatní plocha


899/1

PP

14 lesní pozemek

45 818


899/3

OP

14 lesní pozemek

15 741

335


899/3

PP

14 lesní pozemek

15 741

15 026


899/3

OP

14 lesní pozemek

15 741

1


899/3

PP

14 lesní pozemek

15 741

1

5 255

1 357

5 255

1 379

ostatní komunikace ostatní komunikace


899/4

OP

14 ostatní plocha


899/4

PP

14 ostatní plocha


899/5

OP


19 177

3


899/5

PP


19 177

19 223


900

OP

14 lesní pozemek

65 803

474


900

PP

14 lesní pozemek

65 803

65 801


902

PP

14 lesní pozemek

7 104

7 141


904

OP

14 vodní plocha

rybník

6 113

399


904

PP

14 vodní plocha

6 113

5 721


905/2

OP

14 ostatní plocha

11 637

9 849


905/2

PP

14 ostatní plocha

rybník ostatní komunikace ostatní komunikace

11 637

1 509


906/1

OP

14 lesní pozemek

1 018 583

429 983


906/1

PP

14 lesní pozemek

1 018 583

62


906/2

OP

14 lesní pozemek

53 448

53 412


906/3

OP

14 ostatní plocha

5 915

1 240


906/8

OP

14 lesní pozemek

65

65

Olešník

1086/1

OP

53 lesní pozemek

1 464

78

Olešník

744/54

OP


6 057

33

Olešník

744/55

OP


2 368

20

Olešník

744/56

OP


1 967

15

Olešník

744/57

OP


1 659

16

Olešník

744/58

OP


1 389

21

Olešník

744/59

OP


1 218

38

Olešník

744/60

OP


1 482

49

ostatní komunikace

Olešník

744/61

OP


910

Olešník

744/62

OP


771

38 34

Olešník

747/1

OP

1 lesní pozemek

24 601

388

Olešník

781/50

OP

1 lesní pozemek

54 041

309

Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území

Recommend Documents