Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Návrh investičního portfolia pro rizikově tolerantního klienta Diplomová práce
Autor:
Bc. Martina Fojtová Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Jiří Anděl, CSc.
Duben, 2014
Prohlášení:
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Tisé, 25.4.2014
Bc. Martina Fojtová
Poděkování Na prvním místě bych ráda poděkovala Ing. Jiřímu Andělovi, CSc. za cenné rady a připomínky, kterými přispěl k vypracování mé diplomové práce, dále za jeho ochotu a čas, který mi věnoval.
Anotace: Cílem mé diplomové práce je sestavení návrhu investičního portfolia pro rizikově tolerantního klienta. Teoretická část je zaměřena na komplexní informace o investování na finančních a kapitálových trzích. Zaměřila jsem se také na jednotlivé profily investorů a teorii portfolia. Výsledkem teoretické části je bliţší seznámení s podstatou investování. Praktická část je zaměřena na sestavení investičního portfolia pro rizikově tolerantního klienta. V této části jsou vybrány a zhodnoceny moţnosti pro investici, jejich historický vývoj a začlenění do portfolia. Tímto způsobem jsem se dopracovala k sestavení návrhu investičního portfolia, který je sestaven individuálně podle poţadavků klienta.
Klíčová slova: Portfolio, investor, akcie, dluhopis, historie investování, trh cenný papírů
Annotation: The aim of my thesis is the drawing up of the investment portfolio for risk-tolerant client. The theoretical part is focused on comprehensive information about investing in the financial and capital markets. I focused also on the profiles of investors and portfolio theory. Outcome of this part is more further with the principle of the investment. The practical part is focused on the preparation of the investment portfolio for risk-tolerant client. In this section are selected and evaluated opportunities for investment, their historical development and inclusion in the portfolio. This way I updated the proposal to build an investment portfolio that is designed individually according to client requirements.
Key words: Portfolio, investor, shares, bonds, history of investment, market securities
Obsah: 1
2
Historie investování ........................................................................................................... 9 1.1
Počátky trhů cenných papírů........................................................................................ 9
1.2
Rozvoj trhů s cennými papíry .................................................................................... 11
1.3
Burzovní krachy ......................................................................................................... 12
1.4
Jihomořská bublina v Anglii ...................................................................................... 13
1.5
Druhý dech Západoindické společnosti ..................................................................... 14
1.6
Úvěrový boom v Amsterodamu ................................................................................. 15
1.7
Finanční krize v Anglii, Nizozemí a Skotsku ............................................................ 17
1.8
Canal mania v Anglii ................................................................................................. 18
1.9
První hospodářská krize v USA 1819-1820 .............................................................. 19
1.10
Mezinárodní hospodářská krize (1836-1838) ............................................................ 21
Analýza investic ............................................................................................................... 22 2.1
Fáze investičního procesu .......................................................................................... 22
2.2
Trh cenných papírů .................................................................................................... 25
2.3
Investiční teorie.......................................................................................................... 30
2.4
Důvody proč investovat ............................................................................................. 35
2.5
Teorie portfolia .......................................................................................................... 36
2.6
Fundamentální akciová analýza ................................................................................. 37
2.6.1
Základní údaje fundamentální analýzy:.............................................................. 42
2.7
Technické akciové analýzy ........................................................................................ 43
2.8
Investiční bankovnictví .............................................................................................. 44
2.9
Formy investičního poradenství................................................................................. 46
2.10
Podstata finančního inţenýrství ................................................................................. 48
2.11
Sekuritizace aktiv ....................................................................................................... 48
3
Analýza typu klienta ....................................................................................................... 50 3.1
Sestavení struktury investičního portfolia ................................................................. 50
3.2
Základní typy investorů ............................................................................................. 50
3.2.1
Konzervativní investor ....................................................................................... 50
3.2.2
Vyváţený investor .............................................................................................. 51
3.2.3
Růstový investor ................................................................................................. 51
3.2.4
Dynamický investor............................................................................................ 51
3.3 4
5
Etika v investování..................................................................................................... 52
Charakteristika vybraných investičních nástrojů........................................................ 54 4.1
Akciové indexy .......................................................................................................... 54
4.2
Vybrané akciové společnosti ..................................................................................... 55
4.3
Dluhopisy ................................................................................................................... 70
Sestavení reálného investičního portfolia...................................................................... 72 5.1
Návrh portfolia ........................................................................................................... 72
5.2
Výpočet očekávaného výnosu portfolia ..................................................................... 79
5.3
Reálné zhodnocení portfolia ...................................................................................... 79
Závěr ........................................................................................................................................ 82 Seznam použité literatury:..................................................................................................... 83 Internetové zdroje: ................................................................................................................. 83 Seznam grafů .......................................................................................................................... 85 Seznam obrázků: .................................................................................................................... 86 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 86 Seznam příloh ......................................................................................................................... 86 Příloha: ...................................................................................................................................... 1
Úvod práce Návrh investičního portfolia pro rizikově tolerantního klienta jsem si zvolila, protoţe má bakalářská práce byla na téma Posouzení moţnosti financování investice ve firmě a chtěla jsem se tomuto tématu věnovat i u soukromých osob. Proto jsem si pro mou diplomovou práci vybrala toto téma, ve které se blíţe zaměřím na investice do cenných papírů, nemovitostí a měn. Investování je oblíbenou formou jak uchovat a zhodnotit své volné peněţní prostředky a ochránit je před inflací. Na finančních trzích existuje celá řada moţností kam investovat přebytek finančních prostředků. Volné peněţní prostředky by neměly leţet na běţných účtech, které nabízejí velmi malý úrok, ale toto je v mnoha případech českých obyvatel právě jediný způsob, kde spoří své prostředky. Důvod proč lidé drţí své prostředky na běţných účtech je obava a nedůvěra k finančním institucím. Tato obava jiţ postupně upadá a lidé začínají investovat část svých peněţních prostředků, coţ je dobrá cesta k finanční gramotnosti českého národa. Svou diplomovou práci rozdělím do třech částí. V první teoretické části se zaměřím na historii investování, analýzu investic, investiční prostředí, investiční teorie, teorie portfolia, Fundamentální akciové analýzy, Technické akciové analýzy, druhy investorů. V druhé části se zaměřím na akciové indexy a jednotlivé akciové tituly vybrané právě z akciových indexů. Zvolila jsem čtyři akciové indexy Standard & Poors 500 (S&P 500), Dow Jones EURO STOXX 50, Dow Jones Industrial Average a PX index a z nichţ vyberu patnáct titulů akciových společností. Těmi jsou: Apple, Amazon, BMW, Boeing CO, Coca cola, ČEZ, EXXON, Google, Johnson and Johnson, LVHM, Mcdonald´s, Microsoft Corporation, Nike, Siemens, Volkswagen. V třetí závěrečné části zhotovím návrh investičního portfolia, které bylo zaloţené v roce 2010. Portfolio je sestaven z akciových titulů, dluhopisových fondů, nákupem nemovitostí a měnovými kurzy. Vzhledem k tomu, ţe je potřeba investici do akcií přistupovat aktivněji, zahrnu do své práce vývoj po třech letech. Diverzifikace portfolia je jedou z nejdůleţitějších aspektů, proto bude portfolio sestaveno z patnácti akciových titulů dvou dluhopisových fondů, nákupu jedné nemovitostí a dvou měnových kurzů. Přestoţe je klient velice tolerantní k jakémukoliv riziku není vhodné alokovat prostředky jen do jednoho nebo dvou typů investice, rozloţením portfolia
7
nedosáhneme tak vysokého zhodnocení, ale koupě například jen jedné akcie a čekání na její vývoj je hazard, který se nemusí vyplatit.
8
1 Historie investování 1.1 Počátky trhů cenných papírů Historie obchodování na burze nespadá jen do 19. a 20. Století. První zmínky o obchodování se datují jiţ do roku 1111, kde staří Římané a Řekové prováděli první riskantní obchody a zanechali i zprávy o krizích, které tyto obchody provázely. Dochovaly se také zprávy a pravidelných burzovních seancích v Benátkách, Pise, Florencii a Janově. Prvotní význam slova burza pochází z latinského slova bursa, který znamená koţený měšec, který byl součástí erbu rodiny obchodníků Van der Buerse. Rodina Van der Buerse vlastnila několik hostinců severně od Alp v belgických Bruggách, které se stalo koncem 14. století tradiční místem setkávání zejména italských obchodníků, kde uzavírali své obchody. Místům okolo hostince, kde rovněţ probíhaly obchody a kde se také vytvářel pravidelný sekundární obchod, se začalo říkat burzy a tento název se přenesl i na instituci, která byla po úpadku Brugg zaloţena v Antverpách v roce 1531 a nesla název Beurs. Jednalo se o první burzu cenných papírů, která byla určena pro obchod se směnkami, zlatými a stříbrnými mincemi. Na této burze se také konala první emise obligací vydaná městem Antverpy. Trh sekundární byl neformálně organizován a obchody měly nestandardizovaný charakter. Vliv na pozitivní formování italských kapitálových trhů mělo vybudování banky sv. Jiří v Janově v roce 1407. Italské město Janov potřebovalo peněţní prostředky pro válečné účely. Nejdříve byli investoři pouze zapsáni do knihy státního dluhu, později na sloţené částky byly vydány cenné papíry. Podstatný význam antverpského trhu cenných papírů stoupl, aţ po objevení nové námoří cesty do Východní Indie. Důleţitým mezníkem ve vývoji světových trhů cenných papírů se stalo roku 1531 vybudování nádherné burzovní budovy a dochází k formování organizovaného sekundárního trhu. Dalším důleţitým historickým mezníkem ve světovém investičním bankovnictví se stalo vybudováním amsterdamské burzy roku 1608, na které se začalo poprvé obchodovat s majetkovými cennými papíry. Počátkem 17. století byly zaloţeny první akciové společnosti, které se zabývají obchody s Indií. Rušný a dlouhý vývoj provázel také britské trhy, kdy od konce 16. století bohaté měšťansko- šlechtické rodiny začínají pouţívat část nashromáţděného kapitálu k investování do velmi výnosných, ale dosti rizikových koloniálních společností. Postupem času vznikají 9
investiční domy, které zabezpečovaly alokaci kapitálu na základě upisováním státních a podnikových cenných papírů a k následnému prodeji investorům. Teprve aţ v 70. letech minulého století přichází k postupnému propojování investičních a komerčních firem, protoţe nejprve se komerční banky angaţovaly pouze v úvěrových a depozitních obchodech, coţ vedlo na základě trţních faktorů k oddělení britského komerčního a investičního bankovnictví. V letech 1564 – 1567 byla v Londýně postavena budova pro obchod s půjčkami a se zboţím a nesla název The Bourse, ale po třech letech u příleţitosti návštěvy královny Alţběty, byla přejmenovaná na The Royl Exchange.
Bohuţel tato budova v roce 1666
vyhořela, ale hned následující rok poté nechal Karel II. vybudovat novou, která byla také zničena poţárem. V prostorách Royal Exchange se scházeli obchodníci s akciemi jiţ od roku 1688, kde obchodovali s různými druhy zboţí na různých místech a tímto vytvořili speciální trţní segmenty. Vzhledem k tomu, ţe trh byl volně přístupný, začali se na něm pohybovat různí podvodníci a to vedlo k tomu, ţe pojem broker se začal spojovat s lichvářem. V tomto směru v tom viděla vláda velké nebezpečí proto v roce 1697 vydala zákon, ve kterém stanovila počet příseţných dohodců na rovných 100 a trh se stal pro širokou veřejnost uzavřen. Část brokerů opustila Royal Exdchange v 1698 a zahájila obchodování v Exchange Alley nebo v Change Alley pod širým nebem nebo v kavárnách. Tím pádem zanikl organizovaný trh a brokerem se mohl opět stát kdokoliv. Brokerové vytvořili klub a v roce 1773 si pro své obchodní účely koupili dům ve Sweeting Alle, zde se obchodovalo s akciemi, ale obchody s devizami zůstaly na Royal Exchange. Broukrové opustili v roce 1823 Royal Exchange z důvodu nedostatku místa a také kvůli neshodám s brokery, kteří obchodovali se zboţím a sami si vytvořili samostatnou burzu nazývanou Foreign Strock Exchange, která existovala aţ do poloviny 19. století, neţ splynuly obě burzy.
Splynutím burz vedlo
k ukončení centralizačního procesu v britském burzovnictvím a Stock Exchange získala monopolní postavení v řízením sekundárních obchodů s cennými papíry. Velkou roli v rozvoji německého trhu s cennými papíry bylo zaloţení bankovního domu Mayera Amschelma Rotschilda, který byl původně oděvní a mincovní kupec, který rozšířil své podnikání i do bankovní sféry. Jeho synové se stali zakladateli bankovních domů ve Frankfurtu, v Londýně, Paříţí a ve Vídni. Významnější rozvoj investičních aktivit na území Německa došlo aţ v první polovině 19. století, kdy německé kapitalistické rodiny
10
strádali nedostatkem kapitálu a kolínští bankéři se začali podílet na financování rizikových projektů svými investicemi. Teprve v 80. letech 19. století se postupně zapojily do emisních a zakladatelských obchodů i německé velkobanky jako Deutsche-Bank, Commerzbank.
Dynamický rozvoj na americkém trhu s cennými papíry se začal rozvíjet koncem 18. a začátkem 19. století.
Investiční obchody provozovali jednotlivci, kteří získali majetek
v jiných oblastech podnikání a svůj získaný přebytečný kapitál pouţívali v obchodech s cennými papíry. Jeden z nejslavnějších světových finančníků John Pierpont Morgan spolu s dalšími investičními domy jako Lehman Brothers, Kuhn Loeb a Goldman Sachs získávaly kapitál na amerických i zahraničních finančních trzích a pomáhaly financovat industrializaci americké ekonomiky v období mezi občanskou válkou a 1. světovou válkou. V Americe roku 1790 vznikl primární trh státních dluhopisů, sekundární obchody s těmito cennými papíry měly zpočátku neorganizovaný charakter, to se však projevovalo v jejich nízké likviditě. Z tohoto důvodů se 24 brokerů, kteří provozovali tyto obchody, rozhodli vydat pravidla pro obchody s cennými papíry a stanovili výši zprostředkovatelských poplatků. V roce 1792 byl v New Yorku vytvořen organizovaný sekundární trh. Velký rozvoj amerického průmyslu vyvolal vysokou poptávku po finančních zdrojích, coţ vedlo ke zvýšenému počtu nových akciových emisí. Organizovaný sekundární trh se usídlil ve zvláštních místnostech na Wall Street a nesl nejprve název New York Stock and Exchange Board, ale v roce 1863 byl přejmenován na New York Stock Exchange.
1.2 Rozvoj trhů s cennými papíry Velký rozvoj trhů s cennými papíry se datuje od druhé poloviny 19. a začátkem 20. století, kdy nefinanční korporace stále častěji emitovaly různé druhy cenných papírů a investiční banky se zapojovaly v ručitelských emisních obchodech. Rozvoj byl utlumen Velkou hospodářskou krizí od roku 1929 aţ do roku 1932, kdy se burzovnictví potýkalo s prudkým poklesem kurzů, omezením termínovaných obchodů, sníţením obratů a silným zasahováním státu do těchto trhů. K revolučním změnám na světových trzích s cennými papíry došlo v 80. a 90. letech 20. století. K zásadním změnám ve světovém investičním prostředí dochází prostřednictvím liberalizace finančního podnikání, rozmachu informačních technologií, trţně orientované
11
ekonomické reformy v desítkách států, rozsáhlé privatizační programy, demografické změny a nárůstu kolísavosti finančních veličin. Ke změnám v celosvětovém investičním prostředí dochází především tím, ţe došlo k:
Zvýšení konkurence,
Rozvoji nebo renesanci finančního podnikání,
Deregulaci a modernizaci institucionálního uspořádání finančních trhů,
Sekuritizaci finančního investování,
Elektronizaci a automatizaci finančního průmyslu,
Expanzi finančního investování,
Rozmachu finančního inţenýrství, produkující stále nové investiční a finanční
inovace,
Institucionalizaci finančních trhů,
Globalizaci finančních trhů,
Rozvoj moderních metod řízení investičních a finančních rizik,
Vytváření elektronických obchodních a vypořádacích systémů.
Dochází také k postupnému přechodu od dříve specializovaných investičních firem na jednotlivé druhy investičních obchodů k univerzálním investičním firmám, které vstupují jako ručitelé, zároveň jako zprostředkovatelé, dealeři, investiční poradci nebo jako správci majetku. Mezi investiční firmy uvádím například Merrill Lynch, Goldman Sachs, Warburg Dillon Read nebo Morgan Stanley Dean Witter. Světové investiční firmy byly stále častěji zprostředkovány akvizicemi a fúzemi, které bývají financovány z vypůjčených prostředků. V dnešní době jsou investiční firmy pod neustálým tlakem sílící konkurence, která přichází nejen od univerzálních, ale také od nefinančních firem.
Moderní technologie
umoţňuje institucionálním investorům přímo obchodovat mezi sebou bez vyuţití sluţeb investičních firem.
1.3 Burzovní krachy Historicky nejstarší a nejznámější finanční krize byla takzvaná tulipánová horečka. Za vypuknutí této krize stála lidská psychika, touha po neúměrném zisku. Počátkem 17. století kdy holandští pěstitelé začali tuto rostlinu kříţit a dokázali z dosud jednobarevných tulipánů vytvořit mnohobarevné květy, se stal z tulipánů kultovní objekt. Nedostatek tulipánových 12
cibulí určitého druhy vystřelil jejich ceny do výše. Přelomem roku 1636-1637 tulipánová horečka dosáhla svého vrcholu, kdy poprvé nabídka převýšila poptávku a tulipánová bublina praskla a ceny spadly. Mnoho obchodníků drţených bezcenných tulipánových kontraktů zbankrotovalo nebo skončilo v konkursu. Holandské hospodářství se na delší dobu dostalo do váţných potíţí. K obětem této krize patřil také Rembrandt Hermeszoon van Rijn, jehoţ obrazy v aukčních síních dosahují závratných cen. Prodělal na svých tulipánových kontraktech nemalé peníze, ale jeho díla nešla na odbyt, protoţe lidé potřebovali své peníze na jiné věci, neţ na koupi obrazů. Z tohoto důvodu musel malíř ohlásit úpadek. Ten kdo tenkrát včas rozpoznal změnu trendu a šel proti davu, mohl získat velký majetek a realizovat své zisky.
1.4 Jihomořská bublina v Anglii Počátkem 18. století došlo k dalším finančním skandálům, které se odehrály ve Francii a v Anglii. Jako první se budu věnovat Anglii. V Londýně na začátku 18. století jiţ panoval burzovní ţivot. Roku 1697 se objevil první privátní kurzovní lístek a o 17 let později byly stanoveny poprvé i úřední kurzy. Začala pracovat i první zpravodajská agentura, která pravidelně podávala zprávy z nejdůleţitějších burzovních míst a uváděla kurzy. Na londýnské burze roku 1688 byly pouze tři akciové společnosti ale v roce 1694 jiţ bylo 53 společností a téhoţ roku byla zaloţená Bank of England. Počet akciových společností stále vzrůstal a roku 1720 jich bylo dokonce 200. Nejdůleţitější kótovanou společností na londýnské burze byla South Sea Company, ale její první roky vykazovaly její akcie malý pohyb. Společnost původně chtěla zahájit své výnosové obchody se stříbrnými a zlatými doly v Mexiku a v Peru. Podepsaný utrechtský mír, poskytl urovnání mezí Anglií a Francií, ale nepřinesl touţebně očekávané otevření španělských přístavů v Jiţní Americe. Poté se Španělsko zbavilo závazků tohoto míru a vypukla válka a utichly obchodní aktivity na South Sea Company aţ do konečné poráţky Španělska. Britský státní dluh značně vzrostl a to počátkem roku 1720 přimělo South Sea Company k nové nabídce. Tato nabídka byla pro vládu lákavá, ale vůdce a poslanec opoziční frakce strany vládnoucích whigů sir Robert Walpole varoval před touto společností a byl proti jakékoliv účasti státu na tomto finančním dobrodruţství. Jeho obava byla oprávněná, jak se později ukázalo. Předseda South Sea Company vypouštěl do světa fámy, které měly podpořit růst akcií. Zpočátku kurz akcií nerostl, jak se předpokládalo a proto zveřejnil zaručené zprávy o tom, ţe jsou na obzoru další politické smlouvy se Španělskem, 13
které zaručily další zisky. Upisovací cena za jednu akcii byla 300 liber o nominální hodnotě 100 liber, dále bylo oznámeno mimořádnou 10-ti procentní dividendu, na kterou měli nárok i noví upisovatelé, aby zvedlo cenu akcií. Definitivně v Anglii vypukla jihomořská horečka a vypuklo tak davové šílenství. Poté se rozšířily nové podniky, které slibovaly stejně rychlé zisky jako to bylo u South Sea Company. Po proniknutí zpráv o tom, ţe ředitelé South Sea Company, první opatrnější investoři se začali svých akcií zbavovat a spadl kurz akcií. Prasknutí spekulační bubliny se Anglie dostala do váţné finanční krize. Východoindická a Bank of England společně vloţily peníze a stávajícím akcionářům poskytly určitou náhradu za jejich znehodnocené akcie. Vyšetřování prokázalo, ţe mnoho ministrů v čele s kancléřem státního pokladu bylo podplaceno a došlo k rozpadu vlády. Zajímavostí je Robert Walpole, který byl také dobrým spekulantem, nakoupil jako soukromá osoba akcie South Sea Company, ale dokázal své podíly se ziskem včas prodat.
1.5 Druhý dech Západoindické společnosti Existoval velký nepoměr mezi majetkem společnosti a mnoţstvím bankovek vydaných Lawovou bankou, byla Západoindická společnost převedena v roce 1721 pod státní správu. Protoţe Lawova banka ručila za velkou část státního dluhu, nedošlo k její likvidaci, ale v průběhu dalších měsíců byla společnost od základů reorganizována a byla jí odebrána většina privilegií, ale zůstalo jí pouze monopol na obchod s tabákem. Její akcie byly vyměňovány za nové takzvané likvidační certifikáty. Během restrukturalizace se Západoindická společnost probírala z těţkého kolapsu roku 1720 a pozvolna se dostávala do hledáčku všímavých investorů. Od roku 1722 se s likvidačními certifikáty čile obchodovalo a díky pozitivním zprávám dosáhl jejich kurz 800 lirvů. Pozitivní vývoj kurzů znepokojilo pana Regenta, který se pokusil intervenovat proti narůstajícímu kurzu, coţ mělo jen krátkodobý efekt. Zlepšující se obchodní vyhlídky přilákaly další investory. V roce 1723 byl společnosti úředně potvrzen její tabákový monopol a kurz přeskočil hranici 1.000 livrů a rostl dále vzhůru.
Přišly špatné zprávy, kdyţ zemřel významný člen představenstva společnosti a
rozšířily se fámy o zrušení tabákového monopolu a tím pádem kurz spadl dolů. Západoindická společnost dostala monopol na obchodování s kávou a kurz opět začal vzrůstat. Zpráva o smrti Filipa, vévody z Orleánsu šokovala celé království. Smrt vévody a s ní spojená i politická nejistota poslala akcie na paříţské burze do kolen a tomuto propadu nemohla uniknout ani Západoindická společnost. Po pádu akcií mnozí investoři spekulovali 14
na další pokles a prodávají akcie naprázdno. Spekulanti ve snaze omezit své ztráty se opět začali zásobovat akciemi a vyhnali kurz nahoru. Přišly nové pozitivní zprávy a společnost získává privilegia jako třeba pořádat loterie. Ţivé vzpomínky na spekulační bublinu z roku 1720 nedovolily další růst. Západoindické společnosti nevykazovaly podstatné zhoršení, přesto kurz klesal pomaleji neţ při spekulací z roku 1720. Roku 1724 mladý král Ludvík XV. oznámil výrazné znehodnocení měny, coţ ukončilo veškeré spekulace s akciemi Západoindické společnosti. Kurz padal tak i druhá spekulační bublina vzniklá kolem Západoindické společnosti praskla.
Tato druhá spekulace byla vyvolána samotným
burzovním trhem. Vyskytly se fámy, které hýbaly s kurzem a neměly formu cílené agitace. Psychologický vliv na růst akcií a dobré podnikatelské výsledky měli reorganizované Západoindické společnosti.
1.6 Úvěrový boom v Amsterodamu Jde o méně známý burzovní krach, který ale postihl polovinu Evropy. Ukončení rozsáhlého válečného konfliktu roku 1763 známého jako sedmiletá válka v sobě zahrnoval dvě vzájemně související, přesto oddělené války. První válečný konflikt se odehrával na evropském území a druhý v severoamerických koloniích. Roku 1754 se vyhrotil spor mezi Velkou Británií a Francií o nadvládu v severní Americe, v tomto sporu šlo o ovládnutí Appalačského pohoří a o právo rybolovu u Newfoundlandu. Roku 1756 splynul tento spor se sedmiletou válkou v Evropě. Rakousko získalo podporu Švédska, Španělska, Ruska, Saska a Francie. Na pruskou stranu přešla Velká Británie. Roku 1756 vypukla vpádem Fridricha Velikého do Saska válka v Evropě. Tímto aktem chtěl Fridrich Veliký zabránit postupu protipruské koalice. Velká Británie si upevnila své impérium vítězstvím v zámořské koloniální válce. Bylo zničeno francouzské loďstvo. Francie ztratila Kanadu, Louisianu a většinu svých území v Indii podpisem paříţského míru 10.2.1763. Válka skončila nerozhodně po vyhlášení míru Pruska s Ruskem a Švédskem. Rakousko se definitivně zřeklo Slezka, kdyţ byla podepsána prusko-rakouská mírová smlouva. Do války byly zapleteny téměř všechny evropské státy, ale pouze Holandsko zůstalo jako jediný významný obchodní stát ve válečném konfliktu neutrální. Holandsko díky své neutralitě zaţilo velký hospodářský rozmach, především v zahraničním obchodě. Roku 1763 Amsterodam ztratil částečně svůj význam obchodního centra, který byl přesunut do Londýna, ale Amsterodam stále patřil k jednomu z nejdůleţitějších v Evropě. Obchodní transakce se jiţ z velké části financovaly pomocí 15
směnek. Tento druh cenného papíru odstranil velké mnoţství rozmanitých mincí v Holandsku a přinesl k jejich nahrazení jedinou stabilní měnu. Zavedením směnek a zřizováním bank ve významných městech země, které převzaly funkci pokladníků a soukromých směnáren podstatně zjednodušil zahraniční obchod. Amsterodamské banky především přijímaly depozita a umoţňovaly obchodníkům bezhotovostní platby. Vykupovaly drahé kovy a nestandardní mince a místo nich razily plnohodnotnou měnu. Koncem sedmileté války došlo k přehřátí směnečných obchodů se špatnými důsledky pro evropské hospodářství. Vlivem války ve Velké Británii nastala vyšší potřeba kapitálu, coţ vedlo k vysoké úrokové míře. Koncem koloniální války, kdyţ bylo rozhodnuto a blíţilo se k podepsání mírové smlouvy, mnoho investorů začalo skupovat veřejné půjčky a bankovní akcie. Mezi nejaktivnější spekulanty patřili bohatí a významní obchodníci z neutrálního a prosperujícího Holandska. Nárůst kurzů cenný papírů byl 50 aţ 60 procent a tolik očekávaný pokles britských úrokových měr nenastal, protoţe britské soukromé hospodářství po válce vykazovalo nadále vysokou potřebu finančních prostředků. Po ukončení války se uskutečnila v Prusku radikální měnová reforma, kdy byly dosavadní platební prostředky staţeny, roztaveny a přeraţeny na nové mince, tímto činem nastal krátkodobý nedostatek platných mincí na peněţním trhu, coţ vedlo k dalšímu nárůstu úvěrového financování v Evropě, zejména prostřednictvím směnek. Koncem války v Holandsku hodnota finančních prostředků vázaných v úvěrech, celkové mnoţství skutečných peněţ na trhu. Na konci úvěrového boomu byl objem úvěrů patnáctkrát vyšší neţ souhrn všech reálných peněz v zemi. Hotové peníze ve všech funkcích, jiţ tehdy nahradila směnka. Účastníci finančních trhů v Amsterodamu a Hamburku odmítalo přijímat další směnky, protoţe mnoho holandských obchodníků bylo oslabeno chybnou spekulací na pokles britských úrokových měr a vzniklá situace je učinila zranitelnými. Nedostatek hotovosti na trhu a neochota vyrovnávat dluhy dalšími směnkami vedlo k záplavě poţadavků na proplácení směnek. Tehdejší situaci popsal současník německý dramatik Gotthold Ephraim Lessing. Roku 1763 dosáhla krize svého vrcholu a hned dva významné amsterodamské finanční domy van De Neufvile a Aron Joseph & co skončily v konkurzu a následně poté také obchodní dům Jacob Norden. Tuzemský i mezinárodní obchod byl ochromen a akciový trh se zhroutil. Holadsko importovalo velké mnoţství drahých kovů a napjatá situace se uvolnila. Souhlasem Amsterodamské banky bylo vrţeno do oběhu všechno neraţené zlato a stříbro, aby urychleně vyřešilo akutní nedostatek peněz na trhu. Platební neschopnost obchodních domů, jiţ bohuţel vyvolala řetězovou reakci v celé Evropě. Zde poprvé v historii měl finanční krach mezinárodní dopad. Jen razantní zásah vlád a významných bankovních domů bylo nebezpečí zaţehnáno a situace se dostala pod kontrolu. 16
1.7 Finanční krize v Anglii, Nizozemí a Skotsku V letech 1772 a 1773 váţná finanční krize otřásla část Evropy. Vznikem této krize byl krach jedné významné a váţené londýnské banky. Těsné provázanosti finančních center v Londýně, Amsterodamu a Edinburghu se projevil dopad anglické krize také ve Skotsku a Nizozemí. Roku 1695 byla rozhodnutím skotského parlamentu zaloţena Bank of Scotland, která na rozdíl od anglické Bank of England nesměla poskytovat vládě půjčky bez souhlasu parlamentu. V roce 1727 vzniká druhá státní banka Royal Bank of Scotland. Obě tyto banky se nejdříve snaţily jedna druhou vytlačit z trhu, ale potom co tyto pokusy ztroskotaly, v roce 1751 se oba dva finanční domy rozhodly akceptovat bankovky vydávané druhou stranou. Z důvodu existence dvou velkých bank vznikaly od poloviny 18. století ve větších skotských městech první podniky, které nabízely bankovní sluţby. Šlo například o diskontní a směnečné obchody, ale postupem času rostla poptávka po dalších bankovních sluţbách, které by zaplnily zbylé mezery na trhu. Tyto mezery zaplnily malé soukromé banky, které si půjčovaly větší sumy od bank v Edinburghu, aby mohly poskytovat svým klientům z okolí menší půjčky. Později se z některých staly normální banky s kompletní nabídkou sluţeb. Tehdejší zákony nekladly domorodcům ţádné omezení při zakládání finančních institucí, takţe si kaţdý zámoţný Skot mohl otevřít vlastní banku a tím pádem později vznikl problém, protoţe si kaţdá banka chtěla tisknout vlastní peníze. Brzy ve Skotsku kolovalo velké mnoţství rozlišných bankovek. Tento vývoj sledovaly obě státní banky s obavami a nakonec spojily své síly, aby soukromé banky z trhu vypudily. Jejich záměr nebyl příliš úspěšný a nakonec vyzněl do ztracena. Banka, která v tu dobu vznikla byla British Linen Company, byla původně zaloţena, aby podporovala skotskou výrobu plátna, ale později si z ní stala privátní banka, která nabízela bankovní sluţby. Tato banka zakládala v kaţdém městě svou pobočku a tím se stala průkopníkem systému dceřiných společností. Státní banka Bank of Scotland se pokoušela vybudovat síť svých filiálek, ale podařilo se jí vytvořit funkční systém poboček aţ v sedmdesátých letech 18. století. Nastartování industrializace přináší hromadnou výrobu zboţí a prudce se zvyšoval objem přijatých úvěrů. V Evropě v letech 1771 a 1772 nastala neúroda a došlo ke zvratu. Východoindická společnost dováţela obilí z ostatních kontinentů do Evropy, dařilo se jí zvyšovat zisky a její akcie rostly, nakonec však události dostihly i tuto společnost. Ceny potravin byly vysoké, ceny ostatních produktů klesaly, ale akciový kurz se stále drţel na vysoké úrovni. Po hospodářském oţivení vzrostl ve Skotsku počet nových soukromých bank a v roce 1769 byla ve skotském městě Ayr zaloţena Douglas, Heron Company. Banka získala díky liberální úvěrové politice mnoho zákazníků a rychle se 17
rozrostla do dalších oblastí Skotska. V roce 1771 spojením podniků s Ayr Banking Company vzniká Ayr – Bank, která rozšířila své pobočky do Edinburghu, Glasgowa a dalších měst. Akcionáři Ayr – Bank byli členové šlechtických rodů a významné osobnosti veřejného ţivota. Banka se však dopouštěla řady chyb, které vedly nakonec k její zkáze. Ještě před krachem londýnského domu Neale, James, Fordyce
Downe v květnu 1772, si ředitelé Ayr-Bank
uvědomili své chyby a hledali cestu k záchraně. Nečekaný bankrot známé banky způsobila šok v celém Skotsku. Její pád sebou strhl mnoţství soukromých a provinčních bank, ale bylo postiţeno mnoho statků a malých podniků. Zásah silné trojky Royal, Bank of Scotland a British Linen Company zabránily nejhoršímu, zapůjčily menším bankám potřený kapitál, aby mohly vyrovnat své závazky a zachránit je před úpadkem. Tato pomoc obnovila stabilitu skotského bankovního systému, který se pak jiţ nikdy nedostal do takových to potíţí. Dopad finanční krize na evropské hospodářství nebyl nakonec tak hrozný. Jen skotský bankovní systém vyšel z krize posílen a ozdraven.
1.8 Canal mania v Anglii Začátkem průmyslové revoluce a mnoha převratnými vynálezy v polovině 18. století vedly k výstavbě nových silnic, vyuţití splavných řek a plavebních kanálů. První plavební kanál v této době otevřela společnost Sankey Brook Navigation roku 1757, později známá jako St. Helen´s Canal. Známější byl Francis Egerton, třetí vévoda z Bridgewater, který vstoupl do hry roku 1756. Náklady na stavbu plavebních kanálů byly příliš vysoké, proto bylo mnoho jejich provozovatelů zaloţeno jako akciové společnosti, díky vysokým ziskům rostl výrazně kurz jejich akcií. Projevovala se to, takzvanou investiční horečku. Na úpis se stála dlouhou řada zájemců a na mnohé se vůbec nedostalo, kaţdý chtěl na stavbách průplavů profitovat a nadšeně investoval i veškeré své peníze. V roce 1792 se však začaly objevovat první mraky na obloze, došlo v Anglii k určitému ochlazení ekonomiky a Evropu dostihla francouzská revoluce. Jako bezpečný přístav si francouzští šlechtici volili Anglii. Tento obrovský proud financí z Paříţe do Londýna povzbudil investiční horečku. V roce 1793 Francie vyhlásila válku Anglii a Holandsku, protoţe podporovaly francouzskou monarchii. Tato válka vedla k vytvoření protifrancouzské koalice a tento válečný stav vedl zanedlouho v Anglii k velkému růstu inflace, které byla způsobena vládními výdaji na ozbrojení a to následně vedlo k razantnímu zvýšení stavebních nákladů. Tato kritická, politická i hospodářská situace přiměla investory přestat investovat do riskantních projektů nebo neměli 18
zájem jakkoliv investovat. Práce na většině průplavů byly dočasně zastaveny a některá vodní díla nebyla ani dokončena. Bank of England se musela podílet na financování vládních válečných výdajů a situace státní banky se stala kritickou, dokonce v roce 1797 zastavila platební styk. Jak rychle se boom zrodil, tak i rychle upadl v zapomnění, kdyţ se politická situace ve Francii uklidnila, coţ ale také vedlo k odlivu zahraničních investic, které si našly cestu do Anglie. V roce 1815 byly následně postupně dokončeny všechny rozestavěné kanály a dokončení vodních děl přinesly svým majitelům vysoké zisky.
1.9 První hospodářská krize v USA 1819-1820 Spojené státy Americké zaţívaly, mohutný hospodářský rozmach, zatímco Evropa strádala depresí v letech 1815 aţ 1816. Na finančním nebi se ovšem začala stahovat mračna, která naznačovala, ţe se schyluje k první váţné hospodářské krizi v USA. Roku 1776 vyhlásilo třináct anglických osad, které vytvořili Unii, nezávislost na Velké Británii. Tímto aktem se rozpoutala osmiletá válka, která byla 3.srpna roku 1783 ukončena podepsáním míru v Paříţi. Velká Británie přenechala Spojeným státům území na západ aţ k řece Mississippi. Postupem času koupilo USA Louisianu a New Orleans. Na tyto nákupy poskytly USA úvěry dvě banky Barings a Hopes. Tyto úvěry měly splatnosti mezi lety 1819 aţ 1820. V letech 1812 aţ 1814 vedli Američané tzv. „druhou válku o nezávislost“. Tato válka vedla k definitivnímu uznání Spojených států. V roce 1816 Kongres odhlasoval drastické zvýšení cla na zboţí dováţené ze zahraničí. Vedla je k tomu ochrana Amerických výrobců před levným zboţím dováţeným z Velké Británie. Zvýšení cla posílilo domácí hospodářství. Obrovský vzestup hospodářství v Americe měl za následek zaloţení „New York Stock Exchange“ (NYSE).
17.května 1792 24 obchodníků uzavřelo dohodu o vzájemném
obchodování s cennými papíry. 8.března 1817 byla zaloţena „New York Stock &Exchange Board“, na které byla přísnější regulace obchodování a ve stejném roce SE NYSE přestěhovala na známou Wall Street. V roce 1791 podepsal George Washington návrh na zřízení národní banky tzv „Bank of the United States“, která měla dvacetiletý status. Tato banka měla za úkol pomoci rozrůstajícímu se hospodářství, především zvětšováním objemu peněz v oběhu a poskytováním úvěrů. Po válce nebylo dostatečné mnoţství zlata a nové bankovky nebyly dostatečně kryty a zpochybňovaly tak svoji hodnotu. 19
Kongres byl donucen v roce 1816 zaloţit druhou národní banku „Second Bank of the United States“, vedl k tomu mohutný nárůst oběţiva. Tato banka měla opět status pouze na dvacet let. Vláda očekávala ve zlepšení na finančním trhu, to se ovšem nestalo, protoţe banka začala provádět riskantní operace a půjčovala peníze s obrovskou benevolencí. Tento zmatek ovšem nebyl jediným důvodem přicházející krize. Kongres schválil v roce 1817 dodatek, ve kterém bylo ustanoveno, ţe veškeré platby z půdy musí být hrazeny pouze ve zlatě nebo kovovými mincemi. Nedostatek tvrdé měny ovšem zapříčinil sníţení poptávky po půdě. Postupně se sníţilo poptávka téměř po veškerém zboţí, narostl počet dluţníků, a banky velice omezily poskytování nových úvěrů, na kterých bylo postavené celé americké hospodářství. Roku 1818 nadešla splatnost první části dluhu za koupi Louisiany. Platba však musela být provedena ve zlatě a kovové měně. Second bank proto dala příkaz ke všem svým pobočkám, které si měli nechat proplatit veškeré pohledávky od bank jednotlivých států. Celkem 4 miliony dolarů, které byly potřeba na první splátku odpluly do Evropy a sníţily tak ještě více hodnotu dolaru. Veškeré tyto události vedli k zvyšující se nejistotě a nakonec ke krachu v roce 1818. Investicí do nových zemí na západě Spojených států se nyní kaţdý obával. Cenový propad postihl téměř veškeré hospodářské odvětví a klesající poptávka vyvolala velký konkurenční boj a přišly první krachy firem. Stále se zvyšoval počet nezaměstnaných a mezi roky 1819 a 1820, coţ byl vrchol krize, klesly ceny agregátních produktů na polovinu, neţ byly v roce 1810. Propad cen nemovitostí v New Yorku byl propastný z 315 miliónů $ (rok 1818) na 256 miliónů dolarů (rok 1820), na pouhou třetinu se mezi roky 1815 aţ 1819 v Richmondu propadla cena půdy. Přes 5 000 lidí bylo zavřeno do vězení pro dluţníky. Kurzy akciových společností se také zřítily ke dnu. Společnost „Society for the Prevention of Pauperism“ spočítala, ţe v roce 1819 ţije v New Yorku více jak 8000 lidí pod hranicí bídy o rok později se počet zvedl na 13 000 lidí. V celých Spojených státech bylo více jak půl miliónu lidí bez práce. Hospodářský expert Matthew Carey odhadl, ţe 3 milióny (téměř třetina populace USA) lidí ve Spojených státech byly krizí poškozeny trvale. Společnost byla znepokojena a rozhořčena. Lidé, kteří dluţili, vyţadovali zrušení vězení pro dluţníky a odklad pro své závazky, to znamenalo, ţe se musely změnit zákony. Továrníci chtěli mnohem větší ochranu před levným dováţeným zboţím, naproti tomu státy na jihu, které ţily převáţně ze zemědělství, poţadovaly zrušení dovozního cla, protoţe byly závislé na dovozu.
20
Kdyţ byla v roce 1819 odhalena korupce v národní bance a její ředitel odstoupil, zahájilo nové vedení ozdravný program. Omezilo se poskytování úvěrů a vyplácení dividend bylo zrušeno zcela. Aby „Second bank“ donutila ostatní banky udrţovat potřebné rezervy, poţadovala okamţité proplacení jejich bankovek. Tímto tlakem se národní banka zachránila, od krachu a ostatní banky jednotlivých států tlačily na své dluţníky, aby zachránily samy sebe. Aţ v roce 1823 nastalo uvolnění po krizi. V americké společnosti přesto zanechala trvalé stopy. Byla poţadována nová ústava. Mezi lidmi vzrostla nenávist proti bankám a velkým monopolům. Krize názorově rozdělila vládu a mezi severní a jiţní státy vrazila klín. I tak trvalo dalších 15 let, neţ ve Spojených státech vypukla další krize.
1.10 Mezinárodní hospodářská krize (1836-1838) Podle historika R.G. Hawtreye propukla krize v Anglii v roce 1836, rok poté se postupně rozšířila do USA a za další rok dále do Belgie, Francie a Německa. Kořeny mezinárodní krize spočívaly v akciových spekulacích, kterým propadla celá Evropa. Největší zájem investorů směřoval k akciím ţelezničních společností. Na příkladu první německé ţeleznice z roku 1833 je nejlépe vidět jejich růst. Na zaloţení „LudwigsEisenbahn-Gesellschaft in Nürnberg“ byl potřeba celkem vysoký akciový kapitál, který se však podařilo dát dohromady celkem brzy. Díky počátečním problémům se stavbou lokomotivy se akcie hned na začátku propadly o 20%. Při oficiálním spuštění 7. prosince 1835, ale akcie raketově vystřelily vzhůru. V průběhu prvních pěti týdnů provozu ţeleznice zaznamenaly akcie 36% nárůst. Za tento nárůst mohlo především kladné přijetí ţeleznice širokou veřejností. 100% nárůstu se akcie dočkaly 26. ledna 1836 a do poloviny března se vyšplhaly aţ o 300%. Tento úspěch vyvolal v Německu šílenství po ţelezničních akciích. Kdyţ v roce 1837 společnost „Taunusbahn“ začala upisovat akcie, poptávka byla 40 krát větší neţ nabídka a kurz prvních akcií byl 70% nad emisní cenou. Anglie a Spojené státy byly v ţelezničním boomu mnohem dál neţ Německo. V Anglii se první pokus o parní lokomotivu datuje jiţ do roku 1804. Britové najezdili po ţeleznici 8,8 miliónů kilometrů jiţ v roce 1838. Samozřejmě i v Británii byl o ţelezniční akcie velký zájem, zdejší investoři, ale preferovali také bavlnářský průmysl. Tento poprask šrouboval trh směrem vzhůru.
21
2 Analýza investic Většina subjektů v ekonomickém prostředí je velmi často vystavena situaci, kdy jednotlivé subjekty (domácnosti, firmy, stát) mají buď přebytek peněţních prostředků nebo nedostatek peněţních prostředků. Hlavní funkcí finančního trhu je transformace finančních prostředků od subjektů, který jich mají přebytek, k takovým, kteří jich mají nedostatek a tato transformace je samozřejmě dobrovolná a za předem dohodnutých podmínek. Přemisťování peněţních
prostředků
můţeme
prostřednictvím
zprostředkovatelských
trhů
nebo
prostřednictvím privátních trhů, kde alokace úspor je zajišťována vydáváním různých druhů investičních instrumentů. Alokační a operační efektivnost přesouvání úspor je podporována obchodními aktivitami ziskově orientovaných.Ten kdo investuje své přebytečné zdroje, transformuje svou současnou spotřebu, kterou tak omezí na budoucí spotřebu. Ve hře jsou samozřejmě dva atributy a těmi jsou čas a riziko. Rozlišujeme dva typy investic, jde o reálné investice a finanční investice. Reálné investice v sobě zahrnují nějaký druh hmotných aktiv jako například půdu, strojní vybavení nebo továrny. Finanční investice představují kontrakty psané na kusu papíru jako například akcie, obligace.
2.1 Fáze investičního procesu Postup rozhodování představuje základní fáze procesu investování: 1)
Stanovit investiční politiku
2)
Provést analýzu cenných papírů
3)
Sestavit portfolio
4)
Revidovat portfolio
5)
Ohodnotit výkonnost portfolia
Stanovení investiční politiky Určení investiční politiky spočívá v určení investorových záměrů a ve stanovení mnoţství jeho nebo jejího investovaného bohatství. U investičních strategií existuje souvislost mezi rizikem a výnosností. Pro investora v této situaci je cílem pokus o vydělání spousty peněz při vědomí, ţe to můţe znamenat i značné ztráty. Investiční záměr by měl být formulován jak s ohledem na výnosnost, tak ale také na riziko. Proces investování končí 22
určením potenciálních kategorií finančních aktiv, které by mohly být zahrnuty do výsledného portfolia. Analýza cenných papírů Spočívá v prozkoumání velkého mnoţství cenných papírů nebo skupin cenných papírů uvnitř kategorií finančních aktiv, které jiţ byly určeny dříve. Cílem provádění zkoumání je nalezení těch cenných papírů, které jsou v dané době nesprávně ohodnoceny. Analýzu lze zařadit do tří skupin, jde o technickou analýzu, fundamentální analýzu a psychologickou analýzu. Technickou analýzu ti kdo pouţívají tyto postupy při analýze, jsou povaţováni za technické analytiky. Technická analýza spočívá ve studiu cen akcií za účelem pokusu o předpověď vývoje cen kmenových akcií určitého podniku. Nejdříve jsou prozkoumány minulé ceny, aby bylo moţné určit, zda se neopakují nějaké vzorce chování v jejich pohybu, následně jsou analyzovány nedávné hodnoty cen akcií za účelem zjištění, zda se neopakují vzorce nebo trendy, které jsou podobné minulým. Při nalezení vzorce nebo trendu by byl analytik schopen předpovědět budoucí pohyb cen akcií. „Fundamentální analýza začíná tvrzením, ţe „skutečná“ (neboli „vnitřní“) hodnota jakéhokoliv finančního aktiva je rovna dnešní hodnotě všech hotovostních toků, které vlastník aktiva očekává v budoucnu.“1 Fundamentální analytik se proto pokouší předpovědět časování a velikost hotovostních toků a potom je převede na ekvivalentní dnešní hodnotu pouţitím příslušného diskontního faktoru a dividendového diskontního modelu. Znamená to, ţe se musí analytik pokus předpovědět proud dividend, které bude určitá akcie generovat v budoucnosti, coţ je ekvivalentní předpovědí výnosů na akcii podniku a výplatních poměrů. Určená skutečná hodnota kmenové akcie určitého podniku je porovnána s aktuální trţní cenou této akcie, aby bylo vidět, zda je tato akcie správně ohodnocená či nikoliv. Akcie mající skutečnou hodnotu niţší neţ aktuální trţní cenu, jsou známy jako nadhodnocené akcie, zatímco ty, jejichţ skutečná hodnota je vyšší neţ aktuální trţní cena, jsou známy jako podhodnocené akcie. Rozdíl mezi skutečnou hodnotou a trţní cenou je také důleţitou informací, protoţe síla analytikova přesvědčení, ţe určitá akcie je nesprávně oceněná, bude částečně záviset i na této hodnotě. Fundamentální analytici věří, ţe případy nesprávného ohodnocení budou trhem
1
Alexander, G. J.; Sharpe, W.F. Investice. Praha : Victoria Publishing, 1994. ISBN 80-85605-47-3
23
korigovány v budoucnosti, to znamená, ţe ceny podhodnocených akcií vykáţou neobvyklý nárůst a ceny nadhodnocených akcií zase neobvykle sníţí. Sestavení portfolia Spočívá v určení specifických aktiv, do nichţ se bude investovat investorovo bohatství vloţeného do kaţdého z nich. Investora musí zajímat problémy selektivity, diverzifikace a časování. „Selektivita, znamená také jako mikropředpovídání, se vztahuje k analýze cenných papírů a zaměřuje se na předpovídání pohybu cen jednotlivých kmenových akcií.“2 Časování trhu, znamená také makropředpovídání, předpovídání pohybu cen kmenových akcií jako celku vzhledem k cenným papírům s pevnými příjmy. Diverzifikace, znamená v sestavení investorova portfolia takovým způsobem, ţe je minimalizováno riziko při daných omezeních. Revize portfolia Sestává z periodického opakování předchozích tří kroků, coţ znamená, ţe investor můţe časem změnit svůj investiční záměr, coţ můţe mít za následek, ţe portfolio jiţ nemusí být optimální. Nové portfolio by mělo být vytvořeno prodejem určitých cenných papírů, které v současné době drţí investor a nákupem jiných cenných papírů, které v současné době nedrţí. Další motivací pro revizi portfolia je to, ţe se ceny cenných papírů časem mění. To znamená, ţe některé cenné papíry, které nebyly původně atraktivní, se mohou atraktivními stát a jiné dříve atraktivní, jiţ být nemusí. Rozhodnutí, zda investor bude chtít ty prvně jmenované přidat do svého portfolia a současně se těch druhých zbavit, závisí také na velikosti transakčních nákladů potřebných na realizaci takových to změn a rovněţ na velikosti pozorovatelného zlepšení investičních vyhlídek revidovaného portfolia. Hodnocení výkonnosti portfolia Spočívá v periodickém stanovování výkonnosti portfolia, co do dosaţených výnosností, ale také z hlediska rizika, které bylo s nimi spojeno. K tomu je zapotřebí vhodné standardy pro měření výnosnosti a rizika. Investor u své investice sleduje několik faktorů a těmi jsou:
2
1.
Očekávaný výnos
2.
Velikost investice a její očekávaný vývoj
Alexander, G. J.; Sharpe, W.F. Investice. Praha : Victoria Publishing, 1994. ISBN 80-85605-47-3
24
3.
Očekávanou míru likvidity
4.
Výši rizika
2.2 Trh cenných papírů Existují proto, aby umoţnily kontakt těch, kteří prodávají a kupují cenné papíry. S volnými peněţními prostředky disponují především domácnosti. Finanční toky se pohybují především od domácností k firmám a veřejnému sektoru. Volné peněţní prostředky se buď umisťují do finančního kapitálu nebo do reálného kapitálu. Na základě ziskové motivace investorů dochází k umístění peněţních prostředků do aktiv a sektorů, kde lze očekávat nejvyšší výnos vzhledem k riziku. Peněţní prostředky umístěné na finančních trzích se liší stupněm likvidity a disponibility. Obecně platný a neustále se opakující systémy jsou reálně fungující ceny, úroky a kurzy, který je relevantní a závazný pro rozhodování domácností, firem, zahraničních a centrálních subjektů. Existují dva způsoby, které mají velký význam při sniţování transakčních nákladů na trzích cenných papírů:
vyhledávací náklady, které představují explicitní náklady vynaloţené na
zveřejnění zájmu koupit nebo prodat finanční instrumenty nebo implicitní náklady spojené s hodnotou času při hledání partnera transakce
informační náklady, které jsou vynaloţené při ohodnocení vnitřní hodnoty
investičního instrumentu.
25
Existuje mnoho způsobů, jak klasifikovat trh cenných papírů: I.
trh cenných papírů rozlišujeme na primární a sekundární. Při tomto způsobu je základním rozlišovacím znakem, zda jsou cenné papíry nabízeny
ke koupi emitentem. Na primárním trhu jsou cenné papíry emitovány. Někdy je nazývám také jako trh nových cenných papírů. Na sekundárním trhu, se uskutečňují obchody s jiţ vydanými cennými papíry mezi jednotlivými investory. Tento trh je moţné dále dělit: Burzovní trhy cenných papírů Jde o organizované shromáţdění osob, které probíhá na burzovním parketu nebo se realizuje prostřednictvím počítačového systému. Probíhají zde obchody podle burzovních zákonů, pravidel a jsou stanoveny podmínky pro obchodované instrumenty. Mimoburzovní trhy cenných papírů, které nejsou zpravidla regulovány burzovním zákonodárstvím a obchody se realizují přímo mezi bankami, institucionálními investory nebo investičními firmami. II.
Trh cenných papírů z hlediska faktoru času se rozdělují na peněžní a
kapitálové trhy. Na peněţním trhu jde o krátkodobé operace, zprostředkovávající pohyb krátkodobých
finančních
prostředků,
hledajících
krátkodobé
umístění
k subjektům, které si potřebují zabezpečit likviditu. Na kapitálovém trhu se střetává nabídka a poptávka po dlouhodobě uvolněném kapitálu. Instrumenty kapitálového trhu se povaţují cenné papíry, které mají dobu splatnosti delší neţ jeden rok. III.
Trhy
cenných
papírů
z hlediska
teritoriálního
umístění
můžeme
rozdělovat: Národní trhy, kde se obchoduje s instrumenty domácích emitentů podle pravidel a podmínek místního trhu.
26
Zahraniční trhy, kde umisťují finanční instrumenty zahraniční emitenti. Instrumenty jsou denominovány v měně země, ve které jsou obchodovány. Pravidla a podmínky probíhají podle podmínek místního trhu. Eurotrhy, kde jsou obchodovány eurofinanční instrumenty. Jsou emitovány a obchodovány v zahraničí v jiné měně neţ měna země, kde jsou předmětem obchodů. To znamená, ţe jsou denominovány v euroměnách. IV.
Trhy
cenných
papírů
je
možné
rozdělit
podle
obchodovaných
instrumentů:
Akciové trhy, zde probíhají trhy s různými druhy akcií
Trhy dluhopisů, předmětem transakcí jsou bankovní, vládní nebo podnikové
dluhopisy, které mají charakter pohyblivě zúročitelných dluhopisů, pevně zúročitelných dluhopisů, konvertibilních dluhopisů, opčních dluhopisů nebo různých dalších modifikací,
Trhy finančních derivátů, za základní druhy můţeme povaţovat opce, financial
futures a swapové obchody. Akciové společnosti získáváním základního kapitálu umoţňuje shromáţdit velké mnoţství kapitálu, které umoţňuje financování podnikatelských aktiv a ke krytí moţných ztrát. Charakteristiku akciové společnosti v České republice je uvedena v obchodním zákoníku. Velkou část vlastního kapitálu tvoří vydáváním akcií, které zní na jmenovitou hodnotu. Akcie mohou znít buď na jméno nebo na majitele. Právo akcionáře je podíl na zisku společnosti, kterou určí valná hromada podle výsledku hospodaření, ale také účastnit se valné hromady, hlasování, poţadovat na ní vysvětlení a uplatňování práv. Dluhové instrumenty Podle investičních charakteristik rozlišujeme:
Krátkodobé dluhové instrumenty
Dlouhodobé dluhové instrumenty
S krátkodobými dluhovými instrumenty se obchoduje na peněţních trzích, na kterých se obchoduje s dluhovými instrumenty, ale také i s penězi centrální banky. Peněţní trh má především charakter velkoobchodního trhu, protoţe dominantní roli na něm hrají banky, 27
institucionální investoři, brokerské firmy, velké korporace a centrální banky, které si prostřednictvím tohoto trhu upravují svoji likviditu. Obchody s krátkodobými penězi rozlišujeme podle termínů transakcí:
Denní peníze
Transakce s denními penězi jsou velmi krátkodobého charakteru, vyuţívány při řízení likvidity finančních institucí. Peníze jsou půjčovány za pevnou úrokovou sazbu, která je stanovena při uzavření obchodu. Obchody vystupují v různých formách: -
Overnight money, to znamená, ţe prostředky jsou půjčovány do příštího
obchodního dne -
Tom – next money, peněţní prostředky jsou zapůjčeny příští obchodní den a
musí být vráceny následující obchodní den -
Spot – next money, prostředky jsou připsány na účet vypůjčovatele za dva
obchodní dny po dnu uzavření transakce.
Termínové peníze
Obchody s termínovými penězi na peněţních trzích mají dobu splatnosti 1, 2, 3, 6 nebo 12 měsíců. V některých případech můţe být domluvena individuální splatnost. Úroková sazba je stanovena v okamţiku uzavření transakce pro celé období. Vypověditelné peníze jsou zvláštním typem termínových peněz, které mají charakter termínových peněz s výpovědní lhůtou. Tato lhůta můţe být 24 hodin, 48 hodin, 7 dní, 1, 2 nebo 3 měsíce. Státní pokladniční poukázky Jsou emitovány pro krytí pokladního schodku státního rozpočtu. Ve většině vyspělých států jsou tyto instrumenty povaţovány za bezrizikové cenné papíry, protoţe neexistuje nebezpečí nesplacení instrumentů ze strany státu a pro svoji krátkou dobu splatnosti mají i nízké kurzové riziko. Tyto instrumenty mají dobu splatnosti 12 měsíců, avšak často i pouze několik týdnů. Státní pokladniční poukázky jsou emitovány pod jmenovitou hodnotou, výnos je dán rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a emisní cenou.
28
Depozitní certifikáty Emitují je jednotlivé banky s cílem získat krátkodobé zdroje. Doba splatnosti je zpravidla do 12 měsíců. Můţeme rozlišovat na:
Velkoobchodní depozitní certifikáty
Jsou emitovány ve vysokých jmenovitých hodnotách a investory jsou zpravidla fondy peněţního trhu, pojišťovny nebo jiní institucionální investoři.
Maloobchodní depozitní certifikáty
Jsou emitovány v poměrně nízkých jmenovitých částkách a jsou určeny pro drobné vkladatele bank. Výnos z depozitních certifikátů je pravidelně vyšší, neţ ze státních pokladničních poukázek, protoţe depozitní certifikáty jsou více rizikovější a zpravidla mají niţší likviditu. Komerční papíry Jde o vlastní směnky, které zpravidla emitují velké korporace. Jsou obchodovány na diskontované bázi a doba splatnosti se pohybuje od 1 dne do 270 dnů. Trh komerčních papírů je rozvinut v USA, protoţe firmy na tomto trhu jsou schopny si obstarat levnější zdroje neţ prostřednictvím přímého bankovního úvěru. Výnos z komerčních papírů se pohybuje rychleji neţ primární sazby bank. Komerční papíry podle způsobu emise rozdělujeme na:
Přímé komerční papíry
Jsou prodávány přímo investorům bez zapojení zprostředkovatelů. Emitují je velké firmy a kupujícími jsou především institucionální investoři. Tato forma emise přináší úsporu zprostředkovatelské činnosti.
Dealerské komerční papíry
Vydávají je menší společnosti a vyuţívají sluţeb zprostředkovatelů. Výnos z komerčních papírů je vyšší neţ z pokladničních poukázek, protoţe jsou více rizikové a mají neporovnatelně niţší likviditu. Dlouhodobé dluhové instrumenty označujeme za dluhopisy. Jde o cenné papíry, které vyjadřují dluţnický závazek emitenta vůči vlastníku tohoto dokumentu. Náleţitosti dluhopisů v České republice upravuje zákon o dluhopisech.
29
Z hlediska emitentů rozdělujeme:
Dluhopisy veřejného sektoru
Emituje je vláda, její instituce, obce nebo města. Prodejem si orgány veřejné správy opatřují dlouhodobé finanční prostředky. Tyto získané peněţní prostředky slouţí k financování deficitů státního rozpočtů, k financování investic a k financování speciálních úvěrových programů.
Bankovní dluhopisy
Vydávají je banky, které mají za cíl získat finanční prostředky na delší dobu.
Dluhopisy korporací
Emituje je podnikový sektor s cílem získat dlouhodobé finanční prostředky.
2.3 Investiční teorie Racionálně uvaţující investor si pravidelně rozděluje svůj důchod dle určitých priorit. Část svého příjmu pouţívá na úhradu svých běţných ţivotních nákladů a občasných ţivotních potřeb. Další část na nákup státků dlouhodobého charakteru a na vytváření investičního majetku. Investor při rozhodováním o způsobu alokace svých úspor bere v potaz následující faktory, které uvádí ve své knize Petr Musílek – Trhy cenných papírů:
Celkovou hodnotu svého bohatství a jeho očekávaný vývoj
Očekávanou výnosnost určitého investičního instrumentu ve srovnání
s očekávanou výnosností alternativních investičních instrumentů
Očekávanou výši rizika určitého investičního instrumentu ve srovnání
s alternativními instrumenty
Očekávanou míru likvidity určitého investičního instrumentu ve srovnání
s očekávanou likviditou alternativních investičních instrumentů
Moderní investiční teorie kromě bohatství, výnosnosti, likvidity a rizika
zkoumá také demografický vliv faktorů, model důchodových systémů, účinnost ochrany práv 30
vnějších investorů, vzdělanost, způsob zdaňování výnosů a tradičních vzorců chování obyvatel na investiční chování investorů. Bohatství Jestliţe vzroste hodnota bohatství a je očekáván dalším pozitivní vývoj, pak disponuje s větším mnoţstvím finančních prostředků, coţ znamená, ţe poptávka po investičních instrumentech vzroste. Citlivost změny poptávky po investičních instrumentech je měřena pomocí elasticity poptávky ve vztahu k hodnotě bohatství, tento ukazatel měří o kolik procent, se změní poptávka určitých investičních instrumentů. Dle stupně elasticity investičních instrumentů můţeme rozdělovat na:
Nezbytné investiční instrumenty
Procentní růst poptávaného mnoţství při růstu hodnoty bohatství je menší neţ procentní růst hodnoty bohatství.
Luxusní investiční instrumenty
Elasticita poptávky je ve vztahu k hodnotě bohatství větší neţ jedna. Poptávané mnoţství investičních instrumentů vzhledem k hodnotě bohatství relativně vzrůstá s růstem hodnoty bohatství. Rovnováţný stav při ohodnocení jednotlivých investičních alternativ představují následující tři faktory. „Ideální investiční instrument by vykazoval nejvyšší výnosnost, nejniţší riziko a nejvyšší likviditu ve vztahu k alternativním investičním instrumentům. Na normálně fungujících finančních trzích však existuje výměna mezi očekávaným výnosem, rizikem a likviditou.“ 3 Výnos Cíl většiny investorů je maximalizace výnosu ve vztahu k riziku a likviditě. Pro investora je výnos motivem investování a odměnou za realizaci investičního procesu. Kategorie investičního výnosu je sloţitou veličinou z několika uvedených důvodů, které se uvádí v knize Petra Musílka- Trhy cenných papírů: Ve velké většině investičních situací není výnos zaručen. Investoři se rozhodují na základě očekávaných výnosů, které však nemusí být realizovány. 3
MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. Praha : 1. Vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 2002. ISBN 80-86119-55-6
31
U toho důvodu je nutné rozlišovat mezi historickým výnosem a očekávaným výnosem. Historickým výnosem je ex-post, to znamená výnosem, který je dosaţen při investování nebo který mohl být dosaţen. Očekávaný výnos je investorem anticipované zhodnocení peněţních prostředků v budoucím období. Jde o prognozovaný výnos, jehoţ dosaţení je nejisté. V krátkém období výnosové míry investičních instrumentů vykazují velké kolísání. Výnos ze standardního investičního instrumentu zahrnuje dva komponenty. Základním komponentem, který přichází v úvahu, jsou pravidelné důchody z investičního instrumentu ve formě úroků nebo dividend. Druhým komponentem, který je významný pro akciové instrumenty, reálná aktiva a dlouhodobé dluhové instrumenty, jsou kapitálové zisky. Jde o rozdíl mezi kupní cenou investičního instrumentu a cenou, za kterou můţe být instrument prodán nebo jiţ byl prodán. Z investičních instumentů důchod obsahuje jednu nebo více hotovostních plateb, které jsou vypláceny ve stanovených termínech. Úrokové platby z dluhopisů jsou vypláceny zpravidla pololetně nebo jednou za rok. Druhý druh výnosu je změna trţní ceny investičního instrumentu, zda prodejní cena převýší kupní cenu, dosahuje investor kapitálového zisku. Zda prodejní cena je niţší neţ kupní cena, investor dosahuje kapitálové ztráty. Primárním motivem investorů na investičních trzích je dosáhnutí kapitálového zisku. Sekundárním motivem je získání důchodu. Existuje velké mnoţství metod pro měření výnosu, které jsou často nesprávně pouţívány. Riziko Riziko plynoucí z ivnestování můţe popsat jako nebezpečí, ţe investor nedosáhne očekávané výnosu. Za základní faktory rizika investic můţeme povaţat: 1.
Úrokové riziko
Ovlivňuje kolísání výnosové míry investičních instrumentů tím, ţe se mění hladina úrokových sazeb. 2.
Trţní riziko
Ovlivňuje v důsledku kolísání výnosových měr v důsledku fluktuace celkového trhu. Cenné papíry jsou vystaveny trţnímu riziku a primárně ovlivňuje ceny akcií. Zahrnuje širokou škálu exogenních faktorů mezi, které zahrnujeme očekávání recese, strukturální změny v ekonomice, změny spotřebitelských preferncí a politické šoky. 32
3.
Inflační riziko
Ovlivňuje reálnou výnosovou míru investičních instrumentů. Záporné výnosové míry můţe investor dosáhnout při vysoké inflaci. 4.
Podnikatelské riziko
Představují specifické problémy jednotlivých instrumentů. 5.
Finanční riziko
Je spojeno s vyuţitím cizího kapitálu při financování firmy. Finanční riziko firmy je tím větší, čím je větší část aktiv financována cizím kapitálem. Riziko se musíme naučit kvantifikovat, pro musíme rizika investičního instrumentu srovnávat s odchylkami jednotlivých očekávaných výnosů od průměrné očekávané výnosové míry. Pro měření se pouţívají statictické metody určování variability – rozpyl a směrodatná odchylka. Výnosová míra investičních instrumentů je ovlivňována dvěma typy rizik: Jedinečnými riziky Označujeme pokud výnosová míra instrumentů je ovlivňována faktory, které mají charakter specifických jevů pro jednotlivé firmy. Tyto rizika vyplývají přímo z činnosti a hospodaření jednotlivých emitentů investičních instrumentů. Můţou být při alokaci aktiv velmi efektivně diverzifikována. Systematická rizika Tato rizika jsou mimo kontrolu jednotlivých emitentů investičních instumentů, protoţe vyplývají z celkové vývoje ekonomiky a jednotlivých makroekonomických veličin. Mezi nejdůleţitější prvky povaţujeme trţní riziko, riziko změny úrokových sazeb nebo inflační riziko. Pokud investujeme pouze do domácích investičních instrumentů je systematické riziko nediverzifikovatelné. Pokud investujeme do zahraničních instrumentů, tak i tento typ rizika můţeme částečně diverzifikovat nebo diverzifikujeme-li své portfolio do nefinančních aktiv. Moderní finanční ekonomie u svých ohodnocovacích modelů vyuţívá poţadovanou výnosovou míru, která v sobě zahrnuje i očekávané riziko. Tato výnosová míra obsahuje tři komponenty:
Reálnou výnosovou míru
Očekávanou inflaci 33
Prémii za riziko
Je odměna pro investora za to, ţe umoţňuje jiným subjektům vyuţívat pro stanovenou dobu jeho finanční prostředky. V krátkém období má reálná výnosová míra ve vyspělých státech vysokou volatilitu, proto větší výpovídací schopnost má reálná výnosová míra v dlouhém období. Nesmíme zapomenout k reálné výnosové míře připočítat očekávanou výši inflaci. U jednotlivých investičních instrumentů je prémie za riziko odlišná. Státní pokladniční poukázky nebo pojištěná depozita mají prémii za riziko, která se blíţí nule. Ostatním instrumentům hrozí naopak určité nebezpečí, ţe nedojte k naplnění očkávaného scénáře. Investor proto poţaduje při investování do rizikových instrumentů určtitou odměnu za to, ţe je ochoten na sebe převzít dodatečné riziko. Likvidita Posledním prvkem magického trojúhelníku je likvidita. Likviditou se rozumí schopnost přeměny instrumentu na disponibilní peněţní prostředky s minimálními náklady. Investiční instumenty mají odlišný stupeň likvidity na jednotlivých trzích. Za vysoce likvidní lze povaţovat trhy finančních derivátů, trhy devizové, trhy vládních dluhopisů nebo trhy nejvíce obchodovaných akcií v USA, v Japosnku nebo ve Velké Británii. Za nelikvidní trhy jsou povaţovány nově vznikající trhy. Likvidita se měří zpravidla jako výše transakčních nákladů spojených s přeměnou investičních instrumentů. Investoři při investování na méně likvidních trzích vyţadují odměnu za vyšší transakční náklady ve formě vyšší výnosové míry v dlouhém období. Vyšší výnosové míry formulují rozvnováţný stav mezi rizikem, výnosem a likviditou. Čím je aktivum likvidnější oproti alternativním investičním instrumentů, tím je při nezměněných ostatních faktorech atraktivnější a zvyšuje se poptávka po tomto investičním instrumentu. Obrázek č. 1. Magnetický trojúhelník
VÝNOS
RIZIKO
LIKVIDITA
34
2.4 Důvody proč investovat Investice s potenciálně vysokými výnosy jsou akcie, podílové fondy a jiné cenné papíry. Umoţňují zhodnocovat úspory mnohem efektivněji, neţ běţné účty, na kterých výnos nestačí ani na pokrytí inflace. Přitom investování například do cenných papírů je velmi snadné a má mnoho výhod:
Efektivita
Investice do akcií společností představují historicky efektivní způsob jak zhodnocovat majetek.
Uchovatel hodnoty
Investice ochrání peníze před inflačním znehodnocením.
Dividenda
Přináší podíl ze zisku společnosti.
Daňové hledisko
Investice drţené více jak šest měsíců jsou osvobozeny od daně z výnosu. Na rozdíl od vkladů na běţných účtech přináší investování i určitá rizika, můţe dojít k ztrátě části nebo všech investovaných prostředků. Pokles ceny finančního aktiva můţe být jeden z důvodů ztráty. Nejrizikovější trh je zpravidla akciový, jelikoţ je velmi volatilní a krátkodobé výkyvy jsou relativně časté. Diverzifikace investice a dlouhý časový horizont toto riziko výrazně sniţuje. Na otázku proč investovat, je v podstatě jednoduchá odpověď – chceme zhodnotit naše volné peněţní prostředky. Musíme však přistoupit na určité riziko a ztrátu likvidity volných peněţních prostředků.
35
2.5 Teorie portfolia Selektivní model Markowitze „Základní myšlenkou teorie portfolia je taková alokace aktiv, při které je dosaţen přiměřený výnos ve vztahu k riziku.“ V 50. letech minulého století teorii portfolia vytvořil Harry Markowitz. „Ekonomové pracovali v předchozím období poměrně volně s koncepcí výnosu a rizika, přičemţ se nepokoušeli tyto veličiny kvantifikovat. Intuitivně však tušili, ţe je vhodné diverzifikovat své investice („…not to put all of your eggs in on basket…“). Ale Markowitz především odpověděl na otázku, zda je celkové riziko portfolia ekvivalentní součtu rizik individuálních aktiv, která ho tvoří.“ Poprvé formálně Markowitz stanovil koncepci diverzifikace portfolia. Markowitze selektivní model je zaloţen na následujících předpokladech:
Investoři jsou rizikově averzní
Investiční rozhodování je realizováno na základě očekávaných uţitků
Všichni investoři investují na stejně dlouhé období
Investoři vytvářejí svá investiční rozhodování na základě očekávaného výnosu
a rizika, které stanovují prostřednictvím směrodatných odchylek
Existují perfektní kapitálové trhy
Markowitz poukázal, ţe riziko investování do aktiva není nezávislé na jiných aktivech, ale ţe musí být na novou investici nahlíţeno, jak přispívá ke změně výnosu a rizikovosti celkového portfolia. Jak působí riziko jednotlivého aktiva rizikovosti celkového portfolia, závisí na míře korelace pohybu výnosů jednotlivých aktiv v portfoliu, můţeme rozlišovat: Aktiva s perfektně pozitivně korelovanými výnosy, jejichţ výnos se pohybuje zcela identicky. Investor při investování do těchto aktiv nesniţuje riziko svého portfolia. Výsledný efekt je tentýţ, jako kdyby své prostředky investoval pouze do jednoho aktiva. Aktiva s perfektně negativně korelovanými výnosy jsou charakteristické inverzním pohybem výnosů. Ideální pro sestavení portfolia. V knize P. Musílka – Trhy cenný papíru, se uvádí, ţe vhodně sestavené portfolio znamená vytvořit takovou skladbu instrumentů, pro níţ platí následující: pokud je u jedné investice šance na vysoký výnos, pak tato šance nesmí být 36
doprovázena velkou pravděpodobností vysokého výnosu u jiné investice. Vhodně sestavené portfolio znamená vytvořit skladbu instrumentů pro níţ následující teze: pokud u jedné investice šance na vysoký výnos, tak tato šance nesmí být provázena velkou pravděpodobností vysokého výnosu u jiné investice. Naopak ale také při vysoké pravděpodobnosti nízkého výnosu u jedné investice nesmí být doprovázena vysokou pravděpodobností nízkého výnosu u druhé investice. Aktiva s nekorelovanými výnosy, jejichţ výnosy nejsou v ţádném vztahu. Selektivní model Markowitze můţeme shrnout tímto způsobem: zda chce investor sníţit celkové riziko portfolia, pak musí kombinovat taková aktiva, která nejsou perfektně pozitivně korelovaná. Indiferenční křivka se pouţívá pro vyjádření různé míry averze vůči riziku jednotlivých investorů. Indiferenční křivka představují investorovy preference rizika a výnosnosti a mohou být nakresleny v dvourozměrném obrázku, kde na vodorovné ose je riziko měřené směrodatnou odchylkou a svislá osa ukazuje odměnu měřenou očekávanou výnosností.
2.6 Fundamentální akciová analýza Základem fundamentální analýzy je nalezení vnitřní hodnoty akcie. Motivem nákupu akcií je dosaţení kapitálového zisku a tohoto cíle se snaţí analytici dosáhnout tím, ţe hledají na akciovém trhu podhodnocené akcie.
Vnitřní hodnota akcie Trţní hodnota akcie je základním pojmem na akciovém trhu. Zjistit trţní hodnotu můţeme z kurzovních lístků na internetu, specializovaných webových stránek nebo z novin. Fundamentální analýza vychází z předpokladu, ţe kaţdá akcie má svou vnitřní hodnotu, která
37
vychází z historických dat z hospodaření společnosti a aktuální kurz se pohybuje kolem této vnitřní hodnoty. Vnitřní hodnota akcie má tři moţné varianty: a) vnitřní hodnota > trţní cena
akcie je podhodnocena
b) vnitřní hodnota = trţní cena
titul je trhem správně oceněn
c) vnitřní hodnota < trţní cena
trh nadhodnocuje cenu dané akcie
Analytik při určování hodnoty společnosti prognózuje vývoj ekonomiky, odvětví i jednotlivých firem. Tato analýza se zaměřuje na zkoumání kurzotvorných faktorů na třech úrovní:
Odvětvové
Makroekonomické
Jednotlivých společností
Ceny akcií jsou ovlivňovány nejen podnikovými faktory, ale také faktory odvětvovými a makroekonomickými. V knize P. Musílka se uvádí strukturální model exogenních veličin, které výrazně ovlivňují akciové kurzy:
Potenciální výstup ekonomiky (PY)
Změny peněţní nabídky (+,-M)
Změny ve vládních výdajích (+,-G)
Daně korporací ( )
Změny ve vládních výdajích a změny peněţní nabídky ovlivňují akciové kurzy prostřednictvím:
Ovlivňováním celkových výdajů (Y), které společně s daňovým zatíţením
firem (Tc) působí na zisky společností. Očekávané reálné zisky společností (Ere) jsou příznivým faktorem pro pohyb akciových kurzů.
Ovlivňováním celkových výdajů, které společně s potenciálním výstupem
ekonomiky způsobují změnu současné cenové hladiny (+,- PL).(Y) a (+,- PL) determinují reálný výstup ekonomiky (+,- X). Změny reálního výstupu a cenové hladiny vytvářejí 38
očekávání o vývoji inflace a reálného růstu, coţ ovlivňuje úrokové sazby (R), které jsou v invertní vztahu s akciovými kurzy. Základní faktory, které ovlivňují pohyb akciových kurzů jsou: reálný výstup ekonomiky, zdanění, deficit státního rozpočtu, peněţní nabídky, inflace, úrokové sazby, mezinárodní pohyby kapitálu, vývoj na světových akciových trzích, nelikvidita, ochrana vnějších investorů a ekonomických a politických šoků. Reálný výstup ekonomiky
Vývoj akciových kurzů je interpretován jako systém sloţený z různých cyklů. V dlouhém období mají akciové instrumenty charakter růstových instrumentů, přičemţ dlouhodobě kolísá vývoj akciových kurzů kolem základního trendu. Růst základního trendu je vyvolán neustálým růstem ekonomické úrovně. Na akciových trzích existuje velmi úzký vztah mezi výstupem reálné ekonomiky a akciovými kurzy. Akciový index je povaţován za jeden z velmi spolehlivých indikátorů pro prognózu změny jednotlivých fází v rámci hospodářského cyklu. Akciový index je ukazatel vývoje kurzů akcií příslušného akciového trhu nebo jen určitého odvětví. Základem indexu jsou akcie vybrané podle předem stanových podmínek, podle čehoţ se dále odvíjí váha vybrané společnosti v sestavovaném indexu. Stanovení hodnoty tohoto indexu vyplývá z poměru mezi jeho aktuální hodnotou a hodnotou indexu při jeho prvním historickém sestavení. Historie akciového indexu sahá desítky let zpět a jedním z nejstarších indexů je Standard & Poor´s 500 Index, měřící výkonnost ekonomiky prostřednictvím změn akciové trţní hodnoty 500 cenných papírů hlavních průmyslových odvětví.
Indexy je nezbytné průběţně aktualizovat podle toho, jak se mění situaci
v ekonomice. Celosvětově nejznámějším a nejstarším akciovým indexem je americký Dow Jones Industrial Average. V Evropě je jeden z hlavních indexů Dow Jones EURO STOXX 50 Index, který zahrnuje 50 evropských blue-chips akcií zemí eurozóny. Zajímavý vývoj zaznamenaly světové indexy od poloviny 90. let minulého století, kdy pozvolný růst byl nahrazen spíše raketovým růstem. Zapříčinila to neuvěřitelně dobrý výkonnost americké ekonomiky, která neměla za posledních desetiletí obdoby. Podíl na tom také měl i rozvoj telekomunikací a internetu.
39
Zdanění Sníţení daňového zatíţení korporací zvyšují disponibilní zisky akciových společností, tím nejen zvyšuje schopnost firem vyplácet část příjmů, ale zvyšuje potenciál pro budoucí růst. Sníţení zdanění firem pozitivně ovlivňuje vnitřní hodnotu akcií a tedy i trţní ceny. Investoři se neřídí pouze podle hrubých výnosových měr, ale zejména na základě čistých výnosových měr. Sníţení zdanění výnosů akciových instrumentů je pozitivním kurzotvorným faktorem, protoţe se zvyšuje čistá hodnotu budoucích peněţních příjmů. Deficit státního rozpočtu Negativní kurzotvornou informací je zpravidla nárůst deficitu státního rozpočtu. Deficit státního rozpočtu financovaný emisí vládních cenných papírů, zvyšuje nabídku dluhových instrumentů a působí na růst úrokových sazeb, coţ negativně ovlivňuje akciové kurzy. Peněžní nabídka Změny peněţní nabídky jsou povaţovány za jeden nejdůleţitějších faktorů ovlivňujících chování akciových kurzů. Efekt likvidity se jeví jako nejjednodušší vysvětlení, to znamená přímý vliv peněz na akciové kurzy. Na základě některých výzkumů trţní ceny akcií reagují rychleji neţ trţní ceny dluhopisů. Největší vliv na míru reakce cen různých finančních aktiv je to, jak je investor citlivý na dodatečně drţené peněţní prostředky. Trţní ceny akcií budou nejrychleji reagovat na změnu peněţní nabídky, jestliţe převáţnou většinou akciových instrumentů budou drţet obchodníci, bohaté domácnosti a institucionální investoři. Tento přímý vliv změny peněţní nabídky na akciové kurzy, však odmítá Modigiliani, který tvrdí, ţe aţ na očekávání spekulantů nemůţeme vidět ţádný přímý mechanismus, který by mohla změna míry růstu peněţní nabídky ovlivnit trţní kurzy. Více komplexní je transmisní mechanismus (jako například Friedman a Schwartz 1963), na základně které jsou výsledky totoţné. Vliv peněţní nabídky na akciové kurzy můţeme vysvětlit na základě nepřímého vlivu na reálný výstup ekonomiky. Jestliţe se zvýší peněţní nabídka, můţe způsobit pokles úrokových sazeb a podnítí investiční aktivu firem a zvýší jejich zisky. Tento jev má kladný vliv na akciové kurzy. Keren, a Homa a Jaffee patří mezi největší příznivce dopadu na očekávané změny peněţní nabídky na akciové kurzy. Neočekávaný růst peněţní nabídky zvyšuje poptávku po akciích, coţ způsobuje růst akciových kurzů. Tento mechanismus funguje také obráceně. 40
Úrokové sazby Za důleţitý faktor, který ovlivňuje kurzy, jsou povaţovány změny úrokových sazeb, který ovlivňuje akciové instrumenty. Platí inverzní vztah, to znamená, ţe růst úrokových sazeb ovlivňuje negativně akciové trhy a vede k poklesu akciových kurzů. Tento mechanismus samozřejmě funguje také naopak. Vliv změny úrokových sazeb na akciové kurzy se provádí následujícími třemi způsoby: Na základě směru finanční ekonomie odráţejí akciové kurzy aktuální výši budoucích peněţních zisků pro majitele akcie. Při převádění budoucích zisků na současnou hodnotu je důleţitým faktorem úroková sazba. K růstu poţadované výnosové míry vede zvýšení úrokových sazeb a to vede ke sníţení současné hodnoty budoucích příjmů akcionáře a to zapříčiní pokles akciových kurzů. Jestliţe roste trţní úroková sazba z dluhových instrumentů, zapříčiní to odliv peněţních prostředků z akciových trhů na trhy dluhopisů, které mají vyšší výnosovou míru. Za jinak stejných podmínek vede vzestup trţních úrokových sazeb k přesunu poptávky z akciových instrumentů do dluhopisových instrumentů do té doby, neţ se vytvoří rovnováha mezi výnosovou mírou na těchto dvou trzích. Tento přesun je dočasně doprovázen sníţením akciových kurzů. Změny úrokových sazeb ovlivňují náklady na získávání firemního kapitálu pro financování investic. Obvykle platí, ţe vzestup reálných úrokových sazeb je spjat s poklesem míry investování, jelikoţ se zvyšují náklady na jeho financování a sniţuje se jeho ziskovost. Inflace Je definována jako nárůst všeobecné cenové hladiny sluţeb a zboţí v ekonomice v určitém časovém období, také se dá popsat jako sníţení kupní síly peněz. Míra inflace udává změnu cenové hladiny za určité období a vypočítává se jako poměr vybraného cenového indexu na začátku a na konci období.
Nárůst inflace se objevuje často na konci
hospodářského cyklu, kdy se mohou objevovat známky přehřívání ekonomiky, je tedy doprovázen růstem úrokových měr v rámci měnové politiky centrální banky, proto investoři do budoucna očekávají pokles akciových kurzů. Hypotéza peněţní iluze, předpokládá, ţe někteří investoři nerozlišují nominální a reálnou úrokovou míru. Nominální úroková míra je dána součtem reálné úrokové míry a inflace. K podhodnocení akcie dochází, pokud investor uţije jako diskontního faktoru nominální úrokovou míru. 41
2.6.1 Základní údaje fundamentální analýzy: Tržní kapitalizace společnosti Hodnota se získá vynásobením počtu akcií vydaných společností trţní cenou jedné akcie. Účetní hodnota akcie (Vlastní kapitál - Prioritní akcie) / Počet vydaných kmenových akcií. Výsledné číslo určí hodnotu akcie podle účetních výkazů společnosti, která ji vydala. Následně z ní potom můţeme vycházet při stanovení trţní hodnoty akcie. Cena / účetní hodnota Čím je společnost větší a lepší, tím je tato hodnota vyšší. Pro společnost S&P´s 500 je to 2,8. Tržby Cena / tržby Jde o poměr ceny a trţeb na jednu akcii. Tato hodnota by měla být vţdy menší neţ 2. Toto číslo můţe být vyšší jen v případě mimořádné dobré ziskovosti. Zisk na akcii Jde o nejsledovanější hodnotu kaţdé společnosti. Poskytuje informace o tom, zda je podnikání úspěšné. Následně z čistého zisku se mohou rozdělovat dividendy, které jsou vypláceny ročně, v případě amerických společností často i čtvrtletně. P/E Jde o aktuální kurz akcie/zisk na akcii. Nelze určit správou hodnotu stejně jako v případě Cena / účetní hodnota.
Tento údaj odpovídá době, za kterou společnost
vyprodukovala zisk po zdanění rovný její trţní kapitalizaci. Zisková marže Čistý zisk / celkové trţby x 100. Jde o procentuální vyjádření čistého zisku z trţeb společnosti.
42
Rentabilita vlastního jmění ROE, čistý zisk / vlastní kapitál. Představuje schopnost zhodnocovat vloţený kapitál. Rentabilita aktiv ROA, (čistý zisk + úroky po zdanění) / celková aktiva. Představuje výsledný efekt dosahovaný z celkového kapitálu. Dividendový výnos Dividenda na jednu akcii / kurz akcie. Roční procentuální výnos z dividend při aktuální ceně. Jedná se o jediný příjem z drţení akcií pro většinu akcionářů, mimo výnosu z nárůstu hodnoty akcie.
2.7 Technické akciové analýzy Za zakladatele technické analýzy je pokládán Ch. H. Dow, ten ve třicátých letech formuloval svoji Dow Theory. Dowova teorie, která je zaloţena na následujících východiscích: Indexy zahrnují všechny relevantní informace a identifikuje tři základní trendy:
Primární
Základní trend probíhající několik let. Jde buď o býčí nebo medvědí trend.
Sekundární
Opačné pohyby k základnímu trendu. Trvají rozmezí týdnů aţ měsíců.
Terciální
Denní výkyvy, aţ týdenní výkyvy od obou základních směrů. Denní výkyvy mají malou důleţitost kromě toho, ţe vytvářejí základní trend. Cílem Dowovi teorie byla odpověď na otázku, kdy koupit akcie. Tato jeho myšlenka se dá, ale pouţít na všech finančních trzích. Domníval se, ţe kaţdá akcie je součástí nějakého portfolia a to znamená, ţe růst portfolia je vyvolán růstem trţí ceny kaţdé akcie z tohoto portfolia. Z toho plyne, ţe pokud je nám znám vývoj průměrné ceny portfolia, jsme schopni určit pokles či vzestup jednotlivé akcie z toho portfolia. Tato teorie byla v podstatě zaloţena na principech korelace. Techničtí analytici zkonstruovali velké mnoţství nástrojů a formací 43
technické analýzy, které zaznamenávají a popisují trţní vývoj. V současné době je rozdělujeme do dvou základních skupin:
Technické indikátory
Grafické metody
Mezi technické indikátory řadíme:
Klouzavé průměry
Oscilátory
Objemové indikátory
Indikátory šíře trhu
Mezi grafické metody patří:
Sloupkové grafy
Čárové grafy
Svícové grafy
Point & figure grafy
Equivolume grafy
2.8 Investiční bankovnictví Definice investičního bankovnictví není jednoduchou záleţitostí. Při srovnávání teoretických názorů a odborných publikací o investičním bankovnictví snadno zjistíme, ţe investiční bankovnictví je interpretováno v různém pojetí. V následujícím textu uvedu rozdílné definice nejen z českých publikací, ale i ze zahraničí. Robert Lawrence Kunh, mezinárodní podnikový stratég, investiční bankéř, navrhl čtyři definice investičního bankovnictví, od nejširšího po nejuţší pojetí:
Nejširší definice zahrnuje všechny aktivity hlavních firem na Wall Street (od
mezinárodních emisních obchodů aţ po maloobchodní obchody, včetně obchodů s nemovitostmi a pojišťovacími produkty).
Druhá nejširší definice charakterizuje investiční bankovnictví jako pokrytí
všech aktivit na kapitálových trzích (emisní obchody, podnikové finance, akvizice a fúze, majetková správa, rizikové financování, obchodní bankovnictví, velkoobchodní transakce 44
s cennými papíry pro institucionální investory). Toto pojetí neobsahuje například maloobchodní transakce s cennými papíry a obchody s pojišťovacími produkty.
Investiční bankovnictví zahrnuje vybrané obchody na kapitálových trzích
s důrazem na emisní obchody, akvizice a fúze a obchodní bankovnictví. Podle této definice do investičního bankovnictví nepatří například majetková správa aktiv nebo rizikové financování.
Nejuţší definice vychází z historických tradic, kdy za tento druh bankovních
obchodů byly v minulosti povaţovány emisní obchody a brokerské nebo dealerské obchody na sekundárních trzích. V anglosaské literatuře převládá třetí nebo čtvrté vymezení investičního bankovnictví. Timothy W. Koch, profesor financí definuje investiční bankovnictví jako aktivity obsahující vydávání cenných papírů, vytváření trhu s cennými papíry a sjednávání akvizicí a fúzí. Úzkou definici investičního bankovnictví můţeme najít v Dictionary of Banking Terms, kde se uvádí, ţe investiční bankovnictví je prodej a distribuce nově vydávaných cenných papírů investičním prostředníkem, který nakupuje cenné papíry od emitenta na vlastní účet a riziko. Investiční bankovnictví v psané německé literatuře se vyskytuje velmi zřídka. Definici lze nalézt v bankovním slovníku Gabler (1996), ve kterém je v uţším pojetí bankovní aktivity, které se vztahují na umisťování, obchodování, úschova, poradenství a správa v oblasti investování do cenných papírů a příbuzných instrumentů. V širším pojetí do investičního bankovnictví patří podnikové poradenství, zprostředkování fúzí, akvizice a účastí. Česká literatura definuje investiční bankovnictví: „Investiční banky jsou podniky, které nakupují od veřejnosti, jiných bank a dalších účastníků finančního trhu dlouhodobé vklady, emitují dluhopisy a takto shromáţděné zdroje umisťují do střednědobých a dlouhodobých půjček podnikům“4 P. Musílek definoval investiční bankovnictví: zahrnuje transakce, které jsou prováděny s cennými papíry, finančními deriváty a ostatními instrumenty privátních finančních trhů. Do investičního bankovnictví zahrnujeme: a) emisní obchody b) vlastní a zprostředkovatelské obchody s investičními instrumenty c) depotní obchody
4
MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. Praha : 1. Vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 2002. ISBN 80-86119-55-6
45
d) majetkovou správu e) mergers and acquisitions Pro tyto účely zahrnujeme do investičního bankovnictví aktivity, které se týkají vydávání, obchodování, správu a analyzování investičních instrumentů. Jde zejména o emisní obchody, obchody na sekundárních trzích, investiční analýzy, investiční poradenství, finanční inţenýrství, správu aktiv, zprostředkování fúzí a akvizicí a depotní obchody. V klasickém komerčním bankovnictví převládají depozitní a úvěrové obchody na vlastní účet i riziko a hlavní zdroj zisku tvoří úroková marţe mezi aktivními úrokovými a pasivními úrokovými obchody. Naopak klasické investiční bankovnictví obsahuje obchody s cennými papíry na vlastní a cizí účet, hlavním zdrojem zisku buď zprostředkovatelská provize, nebo rozdíl mezi nákupním a prodejním kurzem určitého investičního instrumentu. Investiční zprostředkovatele je charakteristické, ţe provozují své podnikání s podstatně niţší velikostí aktiv, neţ je tomu u komerčních bank. Hlavním rizikem investičních zprostředkovatelů je nedostatek klientů a trţní riziko, vyplývající z kolísání cen investičních instrumentů.
2.9 Formy investičního poradenství Úspěchem investování volných finančních prostředků je shromáţdění kurzotvorných informací, jejich výběr a vyhodnocení optimální investiční strategie. Část investorů se nespoléhá pouze na své informační zdroje, dovednosti a schopnosti, ale stále častěji z důvodu nedostatku času vyuţívá specializované investiční poradenství, které zajišťují individuální poradci, poradenská oddělení investičních zprostředkovatelů nebo specializované poradenské firmy. Investiční poradci poskytují svým zákazníkům pravidelnou nebo jednorázovou investiční konzultační činnost, za kterou musí klient zaplatit určitý poplatek. Upozorňuje své klienty na moţnosti, rizika a šance finančního investování. Jde v zásadě o informačně orientovaný proces. Investoři investující na finančních trzích nemají největší problém se získáním informací, ale s tím vybrat si mezi nimi potřebné. Proto bývá v této oblasti výhodnou volbou investiční poradce, který se v této problematice pohybuje a má potřebné informace, které na základě poţadavků klienta vyhodnotí a předloţí na míru upravené portfolio. 46
Investiční poradce začíná analýzu investiční situace studiem světových událostí, prostudováním celosvětového trendu a zaměření na jednotlivé trhy a národní ekonomiky. Výroční zprávy akciových společností jsou důleţitým zdrojem informací. Informace, které vydává centrální banka, jsou často vyhledávány investičními poradci, kteří sledují vývoj inflace, peněţní zásoby, úrokové sazby a další peněţní veličiny. Další atraktivní informace jsou prognózy o budoucím vývoji, které vydává centrální banka. Kvalitní investiční poradce musí bezpečně ovládat investiční analýzy, disponovat se základními finančními technologiemi a strategie řízení portfolia. Poradenská činnost spolupracuje se zapojením specialistů na nemovitosti a daňovou problematiku. V knize P. Musílka se uvádí, ţe by investiční poradce neměl při formulaci investičních doporučení zapomínat na elementární poznatky z teorie investování, mezi které patří:
Výměna mezi výnosem, rizikem a likviditou. Nejdůleţitějším investičním
rozhodnutím je stanovení výše akceptovatelného rizika, které je determinováno alokací aktiv v rámci investičního portfolia. Určení výnosově-rizikově-likviditní úrovně agregátního portfolia klienta je první rozhodnutí, které musí investiční poradce učinit.
Riziko portfolia. Individuální instrumenty jsou důleţité pouze do té míry,
v jaké ovlivňují agregátní portfolio.
Riziko závisí na délce investičního horizontu. Riziko se podstatně zvyšuje
s prodluţováním délky investičního horizontu. Investování do dluhopisů na 3 týdny je jistě méně rizikové neţ investování do instrumentů stejného emitenta na dobu 30 let.
Diverzifikace. Diverzifikace finančních prostředků do různých instrumentů
sniţuje riziko portfolia. Široká diverzifikace je doplňována vypůjčováním nebo zapůjčováním bezrizikového aktiva.
Portfolio by mělo být vytvářeno podle potřeb investora. Investoři mají rozdílné
finanční znalosti, motivy a jsou v různých daňových třídách. Tyto i další faktory ovlivňují investiční politiku investorů, coţ b měl vzít v úvahu kaţdý investiční poradce.
Velká konkurence na finančních trzích vytváří rovnováhu. Snaha o dosaţení
nadprůměrného rizikově očištěného výnosu přispívá k tomu, ţe vyspělé finanční trhy se chovají ekonomicky efektivně. Z toho vyplývá, ţe je velmi obtíţné sestavit portfolio, ze kterého investor získává nadprůměrný rizikově očištěný výnos v dlouhém období. Důleţitým výstupem investičního poradenství jsou investiční doporučení: prodat (sell), drţet (hold) nebo koupit (buy) stanovené investiční instrumenty.
47
2.10 Podstata finančního inženýrství Různorodá poptávka investorů po cenných papírech typu primitivního typu jako například po dluhopisového typu nebo instrumentech akciového si vynutila nabídku různých exotických cenných papírů, které vytvářejí investiční firmy. Na světových trzích cenných papírů se objevují syntetické cenné papíry, které vznikají tím, ţe invenční zprostředkovatelé spojují jednoduché finanční instrumenty do balíku nebo cenné papíry rozbalují do více instrumentů. Tyto aktivity se odborně nazývají jako finanční inţenýrství, při kterém dochází k sestavení syntetických cenných papírů s poţadovanými investičními charakteristikami. „Finanční inţenýři pohlíţejí na primitivní finanční instrumenty jako na balíky cash flow, které mohou být rozkrájeny a znovu uspořádány podle potřeb a poţadavků investorů.“5
2.11 Sekuritizace aktiv Sekuritizace aktiv je zaloţena na sdruţování jednotlivých strukturovaných aktiv, jde například o úvěry, pohledávky, cenné papírů do balíku, který je předán třetí osobě. Na tento balík, který je tvořen z podkladového aktiva, jsou emitovány cenné papíry, které jsou kryté peněţními příjmy z aktiv portfolia. Tyto emisní procesy nově vydávaných cenných papírů krytých aktivy, jsou zabezpečovány investičními zprostředkovateli, kteří cenné papíry dále prodávají institucionálním tak drobným investorům. Rozlišujeme podle způsobu distribuce výnosů z emitovaných cenných papírů a právního nároku na strukturovaná aktiva:
Postupované cenné papíry
Tyto cenné papíry mají charakter certifikátů, které potvrzují poměrný podíl na strukturovaných aktivech trustu obhospodařovaného svěřenským správcem. Výplata výnosů se odvíjí od výnosnosti strukturovaných aktiv obsaţených v sekuritizovaném portfoliu.
Proplácené cenné papíry
Tyto cenné papíry mají charakter dluhových cenných papírů, které jsou emitovány zvláštní právnickou osobou, které byla prodána strukturovaná aktiva. Výplata výnosů přímo nezávisí na strukturovaných aktivech, i kdyţ získané peněţní příjmy ze sekuritizovaného portfolia se vyuţívají k vyplácení výnosů. „Emitovaný cenný papír je umořitelný nezávisle na strukturovaných aktivech, která slouţí jako zástava. Proplácené cenné papíry jsou zpravidla vydávány v různých tranších, poněvadţ u tohoto typu strukturovaných cenných papírů lze
5
MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. Praha : 1. Vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 2002. ISBN 80-86119-55-6
48
realizovat aktivní cash management.“6 Zvýšit důvěryhodnost cenných papírů krytých aktivy lze obstaráním akreditivu, uzavřením pojistné smlouvy, státní zárukou nebo nadměrným zajištěním. Investiční riziko můţe být dále redukováno, pokud emitovaný cenný papír získá hodnocení od renomovaných ratingových agentur. Mezi sekuritizovaná aktiva na vyspělých finančních trzích nejčastěji patří:
Pohledávky bank z poskytnutých komerčních úvěrů
Pohledávky bank z poskytnutých spotřebitelských úvěrů
Pohledávky bank z poskytnutých hypotečních úvěrů
Pohledávky bank z poskytnutých studentských půjček
Pohledávky z pronájmu nemovitostí
Pohledávky leasingových společností z uzavřených leasingových smluv
Pohledávky pojišťoven z předpisu pojistného
Pohledávky společností veřejných sluţeb za budoucí dodávku energie, vody a
Pohledávky obchodních společností z poplatků za franšízová práva
Pohledávky vlád z poplatků za těţební práva
Pohledávky vlád z poplatků za uţívání dálnic
plynu
Sekuritizace aktiv přináší výhody jak původním věřitelům, tak i investorům. Na základě sekuritizace aktiv mění původní věřitelé svoji rizikovou expozici a likviditní pozici, sniţují své finanční náklady a zvyšují svůj přístup k finančním zdrojům. Investoři získávají moţnost přímého investování do přesně strukturovaných aktiv, jejichţ bonita není ovlivněna celkovou úrovní původního věřitele, coţ sniţuje riziko finančního investování. Samozřejmě sekuritizace aktiv není spojena jen s výhodami, ale přináší i nevýhody. Realizace sekuritizace aktiv můţe narušit finanční hospodaření společnosti a změnit poměry mezi jednotlivými podílníky, především mezi věřiteli a majiteli společností. Sekuritizační proces je spojen s nemalými transakčními náklady, coţ znamená, ţe výhody ze sekuritizačních operací začnou převaţovat aţ od poměrně vysoké hodnoty sekuritizovaných aktiv. O transakčních nákladech mluvíme ve spojení s provizemi svěřeneckým správcům, administrátorům, investičním zprostředkovatelům, právním a účetním firmám. Sekuritizaci aktiv vyuţívají finanční instituce, ale také nefinanční firmy.
6
MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. Praha : 1. Vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 2002. ISBN 80-86119-55-6
49
3 Analýza typu klienta 3.1 Sestavení struktury investičního portfolia K sestavení konkrétní struktury investičního portfolia je zapotřebí znát účel investice, rizikovou toleranci klienta a časový horizont. Investiční zprostředkovatel poţaduje od svého klienta informace o jeho současné finanční situaci, o záměrech kterých chce dosáhnout prostřednictví poţadované sluţby a znalost v oblasti investic do investičních nástrojů. Investiční horizont K účelu investice je zapotřebí znát čtyři doplňující veličiny, mezi které patří: Investiční horizont, očekávané zhodnocení, rizikovou toleranci a referenční měnu. Referenční měna Jde o měnu, ve které nás zajímají výnosy, ale také ve které budou prostředky z investice pouţity. Důleţitou roli zde můţe hrát měnové riziko. Riziková tolerance Měří citlivost investora na pokles, coţ můţe znamenat i dočasnou ztrátu. Problém v tomto směru spočívá v tom, ţe klient sám často neví jak velké riziko je schopen unést.
3.2 Základní typy investorů 3.2.1 Konzervativní investor Konzervativní investor hledá takové investice s co nejniţším rizikem. Zhodnocení by mělo být tak velké, aby uchránilo jeho majetek před inflací. Postačí mu takový zisk, který dosáhne na úroveň inflace či ji pouze lehce přesáhne. Konzervativní investor dává velkou váhu pro vysokou likviditu. Spořící a termínované účty:
50%
Zajištěné a dluhopisové fondy:
50%
50
3.2.2 Vyvážený investor Vyváţený investor chce získat zajímavý výnos ze svých peněz, ale s minimální chutí riskovat. Hlavní část portfolia je tvořena z konzervativních investičních nástrojů s pevným výnosem. Okrajovou část portfolia mohou zastupovat rizikovější investice maximálně do 20%, tyto investice zvyšují investiční potenciál. Vyváţený investor si je vědom inflace a chce jí dlouhodobě překonávat spolu s mírným ziskem. Minimálně třetina portfolia by měla být pro tento typ investora likvidní. Spořící a termínované účty:
30%
Zajištěné a dluhopisové fondy:
50%
Smíšené a akciové fondy:
20%
3.2.3 Růstový investor Portfolio pro růstového investora je rovnoměrně rozloţeno mezi všechny třídy aktiv. Základ investičního portfolia tvoří konzervativní investiční nástroje, jako nástavba pak slouţí rizikovější investiční nástroje, které zvyšují výnosový potenciál. Rizikovější investice jsou v tomto portfoliu zastoupeny okolo 40%. Růstový investor má zpravidla delší investiční horizont a poţaduje, aby minimálně pětina portfolia byla likvidní. Spořící a termínované účty:
20%
Zajištěné a dluhopisové fondy:
40%
Smíšené a akciové fondy:
40%
3.2.4 Dynamický investor Dynamický investor se nebojí investovat relativně velkou část svého finančního majetku do značně rizikové investice. Tento typ investora se nebojí přímé investice do akcií ani inflace, kterou chce překonat za kaţdou cenu a na svých investicích dostatečně vydělat. V takovém to portfoliu převaţují investice s vyšším potenciálem k růstu. Tato sloţka tvoří většinou 60% portfolia.
Zbylé finanční prostředky jsou rozloţeny mezi konzervativní
investiční nástroje, které sniţují kolísavost investice. Dynamický investor má zpravidla dlouhodobý investiční horizont a nezalekne se ani dlouhodobějšího sestupného trendu jeho 51
investice. V takovém to případě je schopen i přikupovat další podílové listy a akcie. Poţaduje, aby minimálně šestina jeho portfolia byla likvidní. Spořící a termínované účty:
20%
Zajištěné a dluhopisové fondy:
20%
Smíšené a akciové fondy:
60%
Obrázek č. 2. Typy investorů
3.3 Etika v investování Na finančním trhu působí finanční zprostředkovatelé, kteří nabízejí svým klientům řadu finančních sluţeb a produktů. Veškeré tyto kroky se musí řídit pomocí platných zákonů a pod dohledem ČNB. Jde o poměrně sloţitou problematiku, je v zájmu účastníků těchto trhů, aby i v oblastech, které zákon neupravuje, respektně kde regulátor nestanoví závazné postupy, existovala dobrovolná pravidla vymezující hranice férového chování v rámci soutěţe o zákazníky. Pro oblast kapitálového trhu jsou dobrovolná pravidla zahrnuta v Etickém kodexu Asociace pro kapitálový trh AKAT. Nejvýznamnější správce investičních společností a asset management společností, které působí v České republice. Napomáhá ke zvýšení transparentnosti kapitálového trhu, podpoře zájmů svých členů, ochraně investorů, tvoří souhr pravidel, principů, norem a zásad. Obsahuje také normy poţadovaného chování a jednání, které m ají v kombinaci s uvedenými pravidly za cíl zlepšit etické chování a obchodní kulturu na trhu a také zároveň podpořit rovnocenné postavení jednotlivých účastníků. Záměrem je
52
také vytvořit základní ochranu zákazníkům a úpravu korektních vztahů mezi jednotlivými účastníky finančního trhu. Členové této asociace se řídí Etickým kodexem a Stanovami.
53
4 Charakteristika vybraných investičních nástrojů Tato část je zaměřena na seznámení s investičními nástroji, které budou v investičním portfoliu. V poslední době je velice oblíbeným typem investičního instrumentu takzvaný akciový index. Akciových indexů na finančním trhu existuje velké mnoţství. Samozřejmě je moţné nakupovat i jednotlivé akciové tituly, ale akciové indexy se jeví jako jednoduší varianta pro investování vzhledem k tomu, ţe akciový index je skupina akciových titulů, který investorovi okamţitě prozradí jak si vedou jednotlivé akciové tituly.
4.1 Akciové indexy Standard & Poors 500 (S&P 500) jde o jeden ze tří nejsledovanějších amerických indexů. Je povaţován za standardní měřítko výkonnosti amerického akciového trhu. Měří vývoj 500 amerických akcií, které jsou vybrány týmem analytiků a ekonomů agentury Standard &Poor podle velikosti trhu, typu odvětví a likvidity plus dalších faktorů.
Většina akcií, která jsou v indexu zahrnuta je
obchodována na newyourské burze NYSE a ostatní Nasdaqu a American Stock Exchange (AMEX).
Dow Jones EURO STOXX 50 Jde o přední evropský Blue-chip index pro eurozónu. Zahrnuje 50 akcií z dvanácti zemí eurozóny.
Dow Jones Industrial Average Jde o index Newyourké akciové burzy a je nejznámější akciový index světa, který měří výkonnost 30 amerických průmyslových, finančních, mediálních a technologických blue-chips.
PX index Jde o oficiální index Burzy cenných papírů Praha. Stal se nástupcem indexů PX-D a PX 50. První výpočet se uskutečnil 20.3.2006 a převzal historické hodnoty PX 50 na které navázal. 54
4.2 Vybrané akciové společnosti Apple graf č. 1: pětiletý vývoj Apple
Název společnosti Ticker Kmenové akcie: RIC ISIN Prioritní akcie Měna Konstituent indexů
Apple Inc. AAPL Ordinary Shares AAPL.O US0378331005 Preference Shares USD S&P 500
Je Americká společnost zaloţená v roce 1976 Stevem Jobsem, Stevem Wozniakem a Ronaldem Geraldem. Jejím hlavním zaměřením je vývoj hardwaru a softwaru. Mezi nejznámějšími produkty patří řada počítačů Mac, řada chytrých telefonů iPhone, tablety iPad a kapesní MP3 přehrávače iPod. Počítače pouţívají výhradně operační software OS X a dotyková zařízení iOS. Apple také vyvinul software iTunes na, kterém je moţné zakoupit primárně hudbu v digitální podobě, ale také mnoho aplikací. V roce 2007 firma zaznamenala obrovský úspěch se svými mobilními zařízeními. Revoluci na poli mobilních telefonů způsobil iPhone, v segmentu MP3 přehrávačů iPod a iPad v segmentu tabletů.
55
AMAZON
Graf č. 2: pětiletý vývoj Amazon
Název společnosti Ticker Kmenové akcie: RIC ISIN Měna Konstituent indexů
Amazon.com, Inc. AMZN Ordinary Shares AMZN.O US0231351067 USD S&P 500
Amazon.com , Inc. Je jeden z největších a nejstarších svého druhu. Zakladatelem společnosti je Jeff Bezos. Příjmy Amazonu se pohybují okolo 7 miliard dolarů ročně a jako jedna z mála společností zaznamenala růst i v době ekonomické krize. Prostřednictvím Amazonu mohou své výrobky prodávat také malovýrobci, Amazon si ale bere 15% provizi.
56
Microsoft Corporation
graf č. 3: pětiletý vývoj Microsoft Corporation
Název společnosti Ticker Kmenové akcie: RIC ISIN Prioritní akcie RIC ISIN Měna Konstituent indexů
Microsoft Corporation MSFT Ordinary Shares MSFT.O US5949181045 Preference Shares MSFTP.PK^A02 US5949182035 USD S&P 500 Dow Industry Je celosvětová akciová společnost se sídlem v Redmondu ve státě Washington, která
se zabývá výrobou, licencováním, vývojem a podporou mnoha produktů a sluţeb převáţně týkající se počítačů. Společnost zaloţil v roce 1975 Bill Gates a Paul Allen. Od poloviny osmdesátých let začala dominovat trhu s operačními systémy pro domácí počítače MS-DOS, na který navazoval celosvětově úspěšný Microsoft Windows. Microsoft postupně převzal vedoucí pozici i na trhu s kancelářskými programy, konkrétně se sadou Microsoft Office. Společnost se v poslední době také zajímá o herní průmysl. Nejpopulárnější jsou produkty Xbox, Xbox 360.
MCdonald‘s 57
Graf č. 4: pětiletý vývoj Mcdonald´s
Název společnosti Ticker Kmenové akcie: RIC ISIN Měna Konstituent indexů
McDonald's Corporation MCD Ordinary Shares MCD US5801351017 USD S&P 500 Dow Industry
Je jedna z největších společností provozující řetězce rychlého občerstvení. V roce 1940 ji zaloţili bratři McDonaldové. Největší rozmach, ale začal aţ v roce 1955 po tom co společnost koupil Ray Kroc. Roku 1960 se přejmenovala na McDonald’s corporation. Nejdůleţitějším produktem je hamburger ačkoliv to není jediný symbol. McDonald’s je celosvětově spojován s úspěšným podnikáním. Určitá část restaurací je provozována jako franšíza ve kterých mateřská firma vlastní jen vybavení a provádí dohled nad kvalitou. V roce 2007 činily příjmy společnosti 22,8 miliardy USD.
58
LVMH
graf č. 5: pětiletý vývoj LVMH
Název společnosti Ticker Kmenové akcie: RIC ISIN Měna
LVMH Moet Hennessy Louis Vuitton SA MC Ordinary Shares LVMH.PA FR0000121014 EUR
LVMH – Moët Hennessy Louis Vuitton SA je francouzský koncern se sídlem v Paříţi, který je majitelem více neţ 60 obchodních značek luxusního zboţí. V roce 2010 měla firma 83 500 zaměstnanců a obrat 20,320 miliard €. Skupina vznikla v roce 1987 fúzí podniků Louis Vuitton a Moët Hennessy. Název koncernu tvoří jména výrobce kufrů a kabelek Louis Vuitton, producenta šampaňského Moët et Chandon a výrobce koňaku Hennessy.
59
EXXON
Graf č. 6: pětiletý vývoj EXXON
Název společnosti Ticker Kmenové akcie: RIC ISIN Prioritní akcie Prioritní akcie Konstituent indexů
Exxon Mobil Corporation XOM Ordinary Shares XOM US30231G1022 Preference Shares Series A Preference Shares Series B S&P 500 Dow Industry
ExxonMobil je největší veřejně obchodovaná mezinárodní ropná a plynárenská společnost. Drţí největší světové zásoby ropy a zemního plynu. Jsme největší rafinerií a prodejcem ropných produktů a její chemická divize patří mezi největší na světě. ExxonMobil je zároveň technologickou společností, pouţívající vědecké poznatky a inovace pro hledání lepších, bezpečnějších a čistších způsobů, jak dodávat energii, kterou svět potřebuje
60
Boeing CO
graf č. 7: pětiletý vývoj Boeing Co
Název společnosti Ticker Kmenové akcie: RIC ISIN Konstituent indexů
The Boeing Company BA Ordinary Shares BA US0970231058 S&P 500 Dow Industry
Byla zaloţena v roce 1916 v Seattlu Williamem Edwardem Boeingem. Společnost je největším americkým exportérem a druhým nevětším světovým výrobcem letecké techniky. Je také významným dodavatelem zbrojní techniky, toto odvětví na rozdíl od jejích konkurentů, ale zajišťuje společnosti jen přibliţně polovinu zisku.
61
ČEZ:
Graf č. 8: pětiletý vývoj ČEZ
Název společnosti Ticker Kmenové akcie: RIC ISIN Měna
ČEZ as BAACEZ Ordinary Shares CEZP.PR CZ0005112300 CZK
Jde o dominantního výrobcem elektřiny v Česku. Mezi hlavní aktivity patří prodej elektřiny, která je generována ve vlastních zařízení a poskytování souvisejících sluţeb. Předmětem podnikání je také produkce, prodej a distribuce tepla. Skupina ČEZ vykonává další typy elektráren a jde o jaderné, vodní, solární a uhelné. Mezi další podnikatelské aktivity, které ČEZ nabízí: telekomunikační sluţby, zařízení generující elektřinu. Tato společnost má aktuálně fungující společnosti také v Polsku, Bulharsku, Rumunsku, Německu, Srbsku, Nizozemí, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Slovensku a v dalších zemí.
62
Nike
Graf č. 9: pětiletý vývoj Nike
Název společnosti Ticker Ticker Kmenové akcie: Kmenové akcie: ISIN ISIN Měna Konstituent indexů
Nike Inc NKE NKESA Ordinary Shares Class B Ordinary Shares US6541062021 US6541061031 USD S&P 500 Dow Industry
Význačná americká firma, která vyrábí převáţně sportovní potřeby a oblečení s celosvětovou působností. Sídlo této společnosti se nachází v americkém Oregonu. V roce 2008 dosáhla společnosti obratu 18,6 miliard amerických dolarů. Společnosti byla zaloţena v roce 1964 atletem Philipem Knightem a jeho trenérem Billem Bowermanem.
63
BMW
graf č. 10: pětiletý vývoj BMW
Název společnosti Ticker Ticker Kmenové akcie: Kmenové akcie: RIC RIC ISIN ISIN Měna
Bayerische Motoren Werke AG BMW BMW3 Ordinary Shares Preference Shares BMWG.DE BMWG_p.DE DE0005190037 DE0005190003 EUR
Jde o německého výrobce automobilů, motorů a motocyklů. Sídlo společnosti je v Mnichově a je mateřskou společností firem Mini a Rolls-Royce. V minulosti bývala mateřskou společností dnes jiţ zaniklé skupiny Rover.
64
Coca-cola:
Graf č. 11:pětiletý vývoj Coca - cola
Název společnosti Ticker Kmenové akcie: RIC ISIN Prioritní akcie Měna Konstituent indexů
Coca-Cola Enterprises Inc CCE Common Stock CCE US19122T1097 Preferred Stock USD S&P 500
Jde o největší společnost, která prodává nápoje a je také největším distributor, výrobce, obchodník s nealkoholickými nápoji,dţusy, sirupy na světě a je také současně jednou z největších korporací Spojených států amerických. Společnost byla zaloţena v roce 1886 lékárníkem Johnem Stithem Pembertonem.
65
Volkswagen Graf č. 12: pětiletý vývoj Volkswagen
Název společnosti Ticker Ticker Kmenové akcie: Kmenové akcie: RIC RIC ISIN ISIN Měna
Volkswagen AG VOW3 VOW Preference Shares Ordinary Shares VOWG_p.DE VOWG.DE DE0007664005 DE0007664039 EUR
Je německá automobilka se sídlem ve Wolfburgu a je členem skupiny Volkswagen Group. V listopadu roku 2009 se stala největším světovým automobilovým koncernem. Společnost byla zaloţena v roce 1937 s cílem výrábět vozy, které by si mohl dovolit kaţdý pracující občan.
66
Johnson and Johnson
graf č. 13: pětiletý vývoj Johnson a Johnson
Název společnosti Ticker Kmenové akcie: RIC ISIN Měna Konstituent indexů
Johnson & Johnson JNJ Ordinary Shares JNJ US4781601046 USD S&P 500 Dow Industr
Jde o holdingovou společnost. Její dceřiné společnosti se zabývají vývojem, výzkumem, výrobou a prodejem sortimentu výrobků v oblasti zdravotnické péče a má více neţ 250 provozních buněk podnikajících po celém světě. Společnost je rozčleněna na segmenty farmaceutického zboţí, lékařských a diagnostických potřeb a spotřebního zboţí. Společnost v současné době provozuje 139 výrobních závodů.
67
GOOGLE
graf č. 14: pětiletý vývoj GOOGLE
Název společnosti Ticker Kmenové akcie: Kmenové akcie: RIC ISIN Měna Konstituent indexů
Google Inc GOOG Ordinary Shares Class A
Ordinary Shares GOOG.O US38259P5089 USD S&P 500
Je americká společnost zaloţena roku 1998 Larrym Pagem a Sergejem Brinem se sídlem v Mountain View v Silicon Valley. Společnost je známá díky svému internetovému vyhledávači Google, který se stal světovou jedničkou a nejpouţívanějším internetovým vyhledávačem. Dalšími produkty je například Google earth a YouTube Název Google byl odvozen od slova googol označující číslo sloţené z jedničky a sta nul, tento výraz byl cílem zakladatelů, kteří chtěli uspořádat zdánlivě nekonečné mnoţství informací na webu. V roce 2009 společnost generovala čistý zisk 1,48 miliardy dolarů.
68
SIEMENS
Graf č.15:pětiletý vývoj Siemens
Název společnosti Ticker Kmenové akcie: RIC ISIN Měna
Siemens AG SIE Ordinary Shares SIEGn.DE DE0007236101 EUR
Je jeden z největších výrobců elektroniky na světě se sídlem v Berlíně a Mnichově. Zakladatelem byl Werner von Siemens v Berlíně roku 1847. Společnost byla zaloţena na základě jeho vynálezu telegrafu, který nepouţíval Morseovu abecedu, ale písmena na které ukazovala střelka. Celosvětově společnost zaměstnává cca 405 000 lidí ve 190 zemích. Za rok 2009 dosáhl zisku 76,7 miliardy EUR a čistý zisk 2,5 miliardy EUR.
69
4.3 Dluhopisy Měření výnosu dluhopisů Při hodnocení výnosu u dluhopisů rozlišujeme následující druhy: Nominální výnos Výnos do doby splatnosti Očekávaný realizovaný výnos Běţný výnos Výnos do doby výpovědi
Nominální výnos Je poměření roční úrokové platby s jmenovitou hodnotou dluhopisu.
kde: c - je nominální výnos, C - roční výše úrokových plateb, F - jmenovitá hodnota dluhopisu
Běžný výnos Vztáhneme-li roční výši úrokových plateb k aktuální trţní ceně dluhopisu, pak získáme běţný výnos. Pokud je trţní cena shodná s jmenovitou hodnotou, pak i běţný výnos je shodný s nominálním výnosem, ale pokud se odlišuje trţní cena od jmenovité hodnoty, pak se také odlišuje běţný výnos od nominálního výnosu. Běţný výnos slouţí pouze jako orientační způsob určení výnosu. Tato metoda je nepřesná, protoţe nebere v úvahu kurzové pohyby v důsledku trţní změny úrokových sazeb a nezohledňují zbývající dobu splatnosti dluhopisu. 70
kde: y - běţný výnos C - roční výše úrokových plateb
P0 - aktuální trţní cena dluhopisu
Výnos do doby splatnosti Pro přesné stanovení výnosu se pouţívá tato metoda a bere v úvahu výši ročních úrokových plateb, rozdíly mezi aktuální trţní cenou a umořovací hodnotu a počet let, které zbývají do umoření dluhopisu. Tato metoda ukazuje průměrný výnos, který získá investor tím, ţe si dnes dluhopis koupí a bude ho drţet do doby umoření. Výnos do doby výpovědi Zda analytici ohodnocují dluhopis s moţností výpovědi, pak stanovují místo výnosu do doby splatnosti výnos do doby výpovědi.
Očekávaný realizovaný výnos Jestliţe, investor kupuju dluhopis a neočekává, ţe by ho drţel do doby splatnosti nebo do okamţiku výpovědi, tak v takovém případě se stanový očekávaný realizovaný výnos.
Vnitřní hodnota dluhopisu Vnitřní hodnota dluhopisu je ovlivněna čtyřmi veličinami: Úrokovými platbami Dobou splatnosti Umořovací hodnotou Trţní úrokovou sazbou Při růstu trţních úrokových sazeb klesá vnitřní hodnota dluhopisu a naopak. Jde tedy o inverzní vztah mezi změnou trţní úrokové sazby a vnitřní hodnotou dluhopisu. Dluhopis s delší dobou splatnosti je více citlivý na změnu trţních úrokových sazeb neţ dluhopis s krátkou dobou splatnosti. 71
5 Sestavení reálného investičního portfolia Tyto akciové tituly jsou vybrány z akciových indexů: Standard & Poors 500 (S&P 500), Dow Jones EURO STOXX 50, Dow Jones Industrial Average, PX index a vybrané akcie jsem zanalyzovala a na základě zjištěných informací jsem vypracovala doporučení k nákupu. Kvůli diverzifikaci rizika rozloţíme investované peníze určené k investování do cenných papírů v poměru 60:40 z toho 60% do akcií a 40% do dluhopisů.
5.1 Návrh portfolia Základní princip při sestavení investičního portfolia je kolik nakoupit akcií a jaký objem vázat do dluhopisů. Předmětem investování je, ţe se aktiva skládají ze dvou velkých skupin a těmi skupinami jsou akciová a dluhopisová sloţka. V této části mé diplomové práce se budu věnovat sestavení portfolia. Zaměřím se na výběr investičních instrumentů pro rizikově tolerantního klienta. Pro tuto práci jsem si zvolila klienta, který po rodičích zdědil prosperující společnost, která se převáţně zabývá výrobou a exportem obrazových rámů a plastových oken do zahraničí a peněţní hotovost ve výši 4 300 000 ,- Kč. Vzhledem k tomu, ţe na základě investičního dotazníku vyšel klient jako rizikově tolerantní a společnost generuje vysoké zisky, můţe si klient dovolit investovat větší část peněţních prostředků do rizikovějších nástrojů. Pro sestavení investičního portfolia jsme si zvolili větší část kapitálu vloţit do akcií, pak do dluhopisů a na konec do nemovitostí. Výběr akciových titulů jsem provedla ze třech akciových index Standard & Poors 500 (S&P 500), Dow Jones EURO STOXX 50, Dow Jones Industrial Average, PX index. Na základě pětiletého vývoje jsem vybrala akciové tituly, u kterých vidím potenciál růstu a tudíţ zhodnocení klientových vloţených prostředků.
72
graf č. 16: procentuální vyjádření podílu v portfoliu
Akcie Navrhované
portfolio
byl
klientem
akceptováno
a
zrealizován
k 3.6.2010.
V následující tabulce je seznam vybraných akciových titulů s výkonností, cenou za jednotlivou akcii a nakoupeným objemem. Aktuální hodnota Kurz Kurz kapitálový Běžný Celkový počet nákupní prodejní Investovaná akcií k 3.6.2013 Akciový titul měny k měny k nakoupených výnos v % výnos v výnos v cena akcie cena částka po odečtění 3.6.2010 3.6.2013 akcií k 3.6.2013 % % inflace $128,760 21,000 Kč $266,880 19,790 Kč 107,26 x 107,27 167 645,520 Kč 327 456,420 Kč Amazon 62 $263,120 21,000 Kč $450,720 19,790 Kč 61,43 x 71,30 171 291,120 Kč 276 512,210 Kč Apple 31 39,110 25,755 Kč 73,110 25,745 Kč 86,90 18,60 105,86 170 229,990 Kč 318 156,440 Kč BMW 169 $64,340 21,000 Kč $102,890 19,790 Kč 50,70 7,60 68,28 170 243,640 Kč 256 560,330 Kč Boeing CO 126 Coca-cola $26,100 21,000 Kč $37,380 19,790 Kč 310 34,97 10,70 55,02 169 911,000 Kč 229 322,560 Kč ČEZ: 898,000 Kč x 556,000 Kč x 189 -38,08 13,70 -24,16 169 722,000 Kč 105 084,000 Kč $61,560 21,000 Kč $91,460 19,790 Kč 40,01 2,40 51,28 169 351,560 Kč 237 109,135 Kč EXXON 131 $505,600 21,000 Kč $886,430 19,790 Kč 65,22 x 75,32 169 881,600 Kč 280 679,190 Kč Google 16 Johnson and Johnson $59,770 21,000 Kč $84,710 19,790 Kč 135 33,56 10,90 53,71 169 447,950 Kč 226 315,470 Kč € 89,090 25,755 Kč € 135,500 25,745 Kč 52,06 9,40 61,75 169 793,958 Kč 258 195,250 Kč LVMH 74 $67,850 21,000 Kč $97,960 19,790 Kč 36,22 11,30 56,64 169 557,150 Kč 230 969,780 Kč Mcdonald´s 119 16,63 0,40 24,19 162 770,160 Kč 189 841,512 Kč Microsoft Corporation $553,640 21,000 Kč $685,200 19,790 Kč 14 Nike $73,630 21,000 Kč $63,030 19,790 Kč 110 -19,33 4,40 -9,62 170 085,300 Kč 137 210,007 Kč € 73,450 25,755 Kč € 78,910 25,745 Kč 7,43 5,60 23,29 170 253,428 Kč 182 902,330 Kč Siemens 90 Volkswagen € 69,450 25,755 Kč € 167,050 25,745 Kč 95 140,52 8,10 140,53 169 925,051 Kč 408 566,710 Kč Tabulka č. 1. akciové tituly v portfoliu
73
graf č. 17: Kapitálový výnos
Výplata dividend
Akciový titul
počet nakoupených akcií
Divedendy 2010 2011 dividenda výplata dividenda výplata
Amazon Apple BMW Boeing CO
Coca-cola ČEZ: EXXON Google
Johnson and Johnson LVMH Mcdonald´s Microsoft Corporation
Nike Siemens
62,000 31,000 169,000 126,000 310,000 187,000 131,000 16,000 135,000 74,000 119,000 14,000 110,000 90,000 97,000
Volkswagen tabulka č. 2: výplata dividend
50 -
9350 -
2,3 1,68 0,94 45 0,47 2,28 2,6 2,44 0,64 1,24 3,72 -
74
€ 388,70 $211,68 $291,40 8 415,00 Kč $61,57 $307,80 € 192,40 $290,36 $8,96 $136,40 € 334,80 -
2012 dividenda výplata 2,5 1,76 1,02 40 0,57 2,44 2,9 2,8 0,8 1,44 4,04 3,00
€ 422,50 $221,76 $316,20 7 480,00 Kč $74,67 $329,40 € 214,60 $333,20 $11,20 $158,40 € 363,60 € 291,00
2013 dividenda výplata 2,6 1,94 1,12 40 0,63 2,44 3,1 3,08 0,92 0,84 3,89 2,57
€ 439,40 $244,44 $347,20 7 480,00 Kč $82,53 $329,40 € 229,40 $366,52 $12,88 $92,40 € 350,10 € 249,29
Procentuální vyjádření zastoupení jednotlivých akciových titulů v portfoliu.
graf č. 18: procentuální vyjádření zastoupení jednotlivých titilů v portfoliu
Tato část portfolia je zaměřená konzervativně a je to z důvodů částečného vykrytí moţných propadů na akciovém trhu.
Dluhopisový fond Conseq Invest dluhopisový Základní informace: Investiční společnost
Conseq Invest
Třída aktiv
Dluhopisový
Datum zaloţení:
11.9.2000
Investiční manaţer:
Conseq Investment Management a.s.
Cílem tohoto dluhopisového fondu je dosaţení zhodnocení, které je měřeno v českých korunách prostřednictvím do diverzifikovaného portfolia cenných papírů s pevným výnosem. Portfolio Fondu je tvořeno dluhopisovými cennými papíry, které jsou kótované nebo obchodované na regulovaných trzích v členských zemích OECD, denominované v české 75
koruně a v dalších měnách avšak v menší míře, a to při zachování nízké míry finančních rizik investic. Cenné papíry, které jsou v cizích měnách, nikdy nepřesáhnou 30% čisté hodnoty aktiv Fondu, přičemţ zaměření na měnové riziko nepřesáhne 10% čisté hodnoty aktiv Fondu. Investice v tomto Fondu jsou omezeny na dluhové cenné papíry, které vydává a garantuje je česká vláda nebo vláda členské země OECD, Českou národní bankou nebo centrální bankou členské země OECD, zahraničními bankami či korporacemi nebo českými obcemi. Fond k zajištění trţních a měnových rizik vyuţívat finanční derivátové nástroje včetně opcí, úrokových či měnových forwardů a swapů. Vstupní poplatek je maximálně 2,5 % z hodnoty investice. Fixní manaţerský poplatek je 1 % ročně z objemu investice. Investovaná částka: 300 000 Kč Výkonnost Fondu v roce 2010:
2005 zhodnocení 5,81% rok
2006 2,52%
2007 0,64%
2008 2,10%
graf č. 19: pětiletý vývoj Conseq Invest
76
2009 6,07%
2010 5,76%
Reálné zhodnocení dluhopisového fondu 2010 - 2013
Conseq investovaná částka vklad
300 000 Kč vstupní poplatek
v% 1. rok 300 000,00 Kč 2,5 2. rok 305 654,00 Kč 0 3. rok 333 311,00 Kč 0
manažerský poplatek
v Kč v % 7500,00 1 0,00 1 0,00 1
zhodnecí p.a. v Kč v % V Kč 3000,00 5,58 16154,00 3056,50 10,2 30713,65 3333,40 19,6 64543,70
hodnota fondu na konci roku v Kč 305654,10 333311,21 394521,80
Tabulka č. 3. Reálné zhodnocení dluhopisu Conseq
AXA CEE Dluhopisový fond ISIN: CZ0008472578 Fond si klade za cíl dosáhnout co nejvyššího zhodnocení a to investováním do dluhových cenných papírů v zemích střední a východní Evropy, především do dluhopisů emitovaných nebo obchodovaných na českém, slovenském, maďarském nebo polském kapitálovém trhu. Majetek Fondu je investován do následujících aktiv: Tuzemské dluhové cenné papíry, zahraniční dluhové cenné papíry, nástroje peněţního trhu a vklady v bankách, výnosy jsou reinvestovány. Fond bude investovat do všech kategorií dluhopisových emitentů tj. do státních dluhopisů, dluhopisů nadnárodních společností, bankovních dluhopisů, komunálních dluhopisů, dluhopisů obchodních společností. Nejméně polovina dluhopisové části portfolia musím mít rating alespoň investičního stupně. Kaţdý pracovní den se realizuje prodej a nákup podílových listů. Minimální doporučená doba investice jsou 3 roky. ISIN: CZ0008472578 Vstupní poplatek je maximálně 0 % z hodnoty investice. Výstupní poplatek: v 1 .roce 3 %, v 2. roce 2%, v 3. roce 1%, od 4. roku 0% Fixní manaţerský poplatek je 1,25 % ročně z objemu investice. Investovaná částka: 200 000 Kč 77
Výkonnost Fondu v roce 2010
2008 4,93%
rok zhodnocení
2009 4,40%
2010 1,61%
graf č. 20: pětiletý vývoj AXA
Reálné zhodnocení dluhopisového fondu 2010 - 2013
AXA investovaná částka:
vklad
200 000 Kč vstupní poplatek
v% 1. rok 200 000,00 Kč 3 2. rok 194 557,00 Kč 2 3. rok 208 436,76 Kč 1
v Kč 6000,00 3856,00 1945,57
hodnota fondu na zhodnecí p.a. konci roku v Kč v Kč v % V Kč 2500,00 0,68 1302,20 192802,20 2410,00 4,3 8021,00 194557,00 2431,90 9,6 18257,20 208436,76
manažerský poplatek v% 1,25 1,25 1,25
Tabulka č. 4. Reálné zhodnocení dluhopisu AXA
78
5.2 Výpočet očekávaného výnosu portfolia Portfolio Nominální hodnota Podíl % podílu Akcie DF Nemovitost Total
63,5 12,5 24 100
2 540 109,43 Kč 500 000,00 Kč 959 891,00 Kč 4 000 000,00 Kč
Očekávaný Nominální hodnota výnos % podílu očekávaného p.a. výnosu 18,82 478 049,00 Kč 1,42 7 100,00 Kč 10,4 99 828,00 Kč 14,62% 584 977,00 Kč
Tabulka č. 5. Očekávaný výnos portfolia
Kde:
DF -
Dluhopisový fond
Očekávaný výnos navrţeného portfolia činí 14,62 % p.a. po odečtení 2% průměrné inflace.
5.3 Reálné zhodnocení portfolia Celkové zhodnocení navrženého portfolia:
31,5% 44,424 %
79
Nákup měny Vývoj kurzu EUR vůči CZK v roce 2010
graf č. 21: pětiletý vývoj EUR vůči CZK
V grafu je zobrazen pětiletý vývoj kurzu měny. Na základě historického vývoje předpokládám rostoucí tendenci kurzu a je pravděpodobné, ţe hodnota jiţ nebude klesat, proto v tuto chvíli doporučuji nákup EUR. Datum uzavření obchodu:
03.06.2010
Objem CZK:
500 000 CZK
Nákup valut:
19413,71 EUR
Kurz měny:
25,7550
Vývoj kurzu USD vůči CZK v roce 2010
graf č. 22: pětiletý vývoj USD vůči CZK
80
V grafu je zobrazen pětiletý vývoj kurzu měny. Na základě historického vývoje a vývoje v posledním roce je pravděpodobné, ţe hodnota USD mírně poroste a v krátké budoucnosti nastane pokles a proto doporučuji s nákupem dolaru vyčkat.
Na měnovém trhu se provádějí transakce dvou měn současně v jednom obchodu. Znamená to, ţe ve chvíli kdy je investor v dlouhé pozici nakupuje měnový pár EUR/USD získává dané mnoţství eur a současně dané mnoţství amerických dolarů prodává. V tomto případě očekává posílení eura a oslabení dolaru. Ve chvíli kdy investor zaujme takzvanou pozici na krátko v páru EUR/USD, naopak očekává růst dolaru a pokles eura. Z tohoto důvodu se měny kótují současně v systému bid/ask. Forex proto dovoluje dosahovat zisků v případě, kdy měnový kurz stoupá, ale i naopak kdyţ klesá. Mezi hlavní měnové páry jsou EUR/USD, USD/CHF, USD/JPY a GBP/USD.
Měnový trh je decentralizovaný, coţ
znamená ţe pro obchody neexistuje jedno konkrétní místo na rozdíl od obchodování s akciemi, které probíhají na určených místech jako jsou například Burza cenných papírů Praha, New York Stock Exchange. Forex má charakter mimoburzovního trhu OTC.
Nákup klientem zvolených nemovitostí zahrnutých v investičním portfoliu
Město
Lokalita
Ústí nad Labem Centrum
Pořizovací Poplatky Průměrná Velikost Výše cena za daň z Roční zisk Roční z bytu nájemného nemovitosti nemovitost nemovitosti 959 891 Kč
3+1
13 000 Kč
3 000 kč
1 200 Kč
118 800 Kč
12,4
tabulka č. 6 :nákup nemovitosti
Návratnost investice pořízené nemovitosti, nebereme v potaz vzhledem k tomu, ţe klient nakupuje nemovitosti za vlastní peněţní prostředky. Návratnost by se tedy počítala v případě, ţe by klient nakoupil vybranou nemovitosti na úvěr nebo brali bychom v potaz za jak dlouho nemovitosti vydělají investovanou částku.
81
Závěr Závěrem své diplomové práce na téma: Návrhem investičního portfolia pro rizikově tolerantního klienta, jsem chtěla poukázat na moţnost jak je moţné na finančních trzích zhodnotit své peněţní prostředky. Ve své diplomové práci jsem vyuţila teoretických a ekonomických znalostí. Pro vytvoření návrhu portfolia jsem vycházela z reálných historických vývojů na finančních trzích. Cílem této diplomové práce je navrţení investičního portfolia pro rizikově tolerantního klienta, který byl sestaven a následně investorem přijat. Hodnota investice činí 4 300 000 Kč. Na základě investičního dotazníku jsem vyhodnotila, ţe se jedná o rizikově tolerantního klienta. Tento typ investora se nebojí investovat relativně velkou část svých finančních prostředků do značně rizikových investic, je si vědom inflace, kterou chce překonat za kaţdou cenu. Navrţené portfolio je sestaveno z vybraných akciových titulů, dvou dluhopisových fondů, nákupu jedné nemovitosti a nákupem zahraniční měny. Kvůli nestálosti akciového trhu jsem klientovi doporučila, aby se k této části přistupovalo aktivně. Celková očekávaná výnosová míra navrţeného portfolia činí 14,62 % p.a. po odečtení inflace za předpokladu, ţe se akciový trh bude vyvíjet stejným trendem jako doposud. Doporučené tituly k nákupu byly vybrány ze čtyř akciových indexů. Právě tyto tituly byly vybrány na základě předchozího pětiletého vývoje a tímto způsobem byly zvolené také dluhopisové fondy. Nákup nemovitosti je brán jako zajištěná investice. Ceny nemovitostí jsou v tuto dobu velmi nízké a očekává se jejich nárůst. Nemovitost byla koupena z důvodu dalšího pronájmu a získání pravidelného příjmu. Vzhledem k tomu, ţe nemovitost byla nakoupena z vlastních zdrojů nepočítáme návratnost investice, ale pouze čistý zisk z pronájmu. Nákup cizí měny byl uskutečněn z důvodu očekávaného nárůstu kurzu s tím, ţe jakmile kurz dosáhne zajímavé výše bude prodán. Navrţené portfolio bylo sestaveno v roce 2010 provedla jsem audit po třech letech. Aktuální výnosnost portfolia činní 44,424%. Ačkoliv některé akciové tituly mezi lety 2010 - 2013 zaznamenaly pokles, portfolio je sestavené tak, aby tyto poklesy nebyly citelné pro investora. Navrţené portfolio se vyvíjí očekávaným směrem a proto je velice pravděpodobné, ţe tímto tempem bude pokračovat zbylé dva roky do konce investičního horizontu.
82
Seznam použité literatury: 1. MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. Praha : 1. vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 2002. ISBN 80-86119-55-6. 2. ALEXANDER, G. J.; SHARPE, W.F. Investice. Praha : Victoria Publishing, 1994. ISBN 80-85605-47-3. 3. MUSÍLEK, P. Finanční trhy: instrumenty, instituce a management I. a II. díl. 1. přepracované vydání. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. ISBN 80-7079-726-6. 4. HLADÍK, R. Trhy cenných papírů. 1 vyd. Ústí n.L. : Reneco, 2003. ISBN 80-86563-06-5 5. KOHOT, P. Peníze, výnosy a rizika. 1 vyd. Praha : Ekopress, s. r. o., 1998. ISBN 8086119-06-8. 6. SYNEK , M.; KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-336-3.
Internetové zdroje: 1. PENÍZE. Burzovní krachy. Penize.cz [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: http://www.penize.cz/univerzita/burzovni-krachy 2. MĚŠEC. Akciové indexy. Mesec.cz [online]. © 1998 – 2014 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z: http://trhy.mesec.cz/clanky/co-to-jsou-akciove-indexy/ 3. HNBYZNYS. S&P 500 index. Encyklopedie.byznys.ihned.cz [online]. © 1996-2014 Economia, a.s. Dostupné z: http://encyklopedie.byznys.ihned.cz/tagy/S-P-500-272523 4. STOXX. EURO STOXX 50. Stoxx.com [online]. Dostupné z: http://www.stoxx.com/indices/index_information.html?symbol=sx5e 5. WIKIPEDIA. Microsoft. Wikipedia.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Microsoft 6. WIKIPEDIA. McDonald. Wikipedia.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Microsoft 7. WIKIPEDIA. Coca-Cola. Wikipedia.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/The_Coca-Cola_Company 83
8. WIKIPEDIA. Exxon. Wikipedia.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/ExxonMobil 9. WIKIPEDIA. LVMH. Wikipedia.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/LVMH_-_Mo%C3%ABt_Hennessy_Louis_Vuitton 10. WIKIPEDIA. Apple. Wikipedia.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Apple 11. WIKIPEDIA. Siemens. Wikipedia.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Siemens_AG 12. WIKIPEDIA.Volkswagen. Wikipedia.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Volkswagen 13. WIKIPEDIA. Johnson and Johnson. Wikipedia.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Johnson_%26_Johnson 14. WIKIPEDIA. Nike. Wikipedia.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nike 15. WIKIPEDIA. Boeing. Wikipedia.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Boeing 16. WIKIPEDIA. Google. Wikipedia.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Google 17. CEZ. O společnosti. Cez.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti.html 18. AKCIE. Kurzy. Akcie.cz [online]. [cit. 2013-03-01]. Copyright © 2013. Dostupné z: http://www.akcie.cz/ 19. PATRIA. Akcie a fondy. Patria.cz [online]. [cit. 2013-03-03]. © 1997 - 2014. Dostupné z: http://www.patria.cz/ 20. CYRRUS. Dotazník. Cyrrus.cz [online]. [cit. 2013-02-17]. © 2011 Cyrrus, a.s. Dostupné z: http://www.cyrrus.cz/uploads/Dokumenty/Ceniky_a_navody/A_Dotaznik_Strategie_01 072012.pdf 21. KURZY. Investice. Kurzy.cz [online]. [cit. 2013-02-17]. Copyright © 2000 - 2014. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/
84
Seznam grafů Graf č. 1: pětiletý vývoj Apple................................................................................. 55 Graf č. 2: pětiletý vývoj Amazon.............................................................................56 Graf č. 3: pětiletý vývoj Microsoft Corporation.......................................................57 Graf č. 4: pětiletý vývoj Mcdonald´s....................................................................... 58 Graf č. 5: pětiletý vývoj LVMH............................................................................
59
Graf č. 6: pětiletý vývoj EXXON............................................................................. 60 Graf č. 7: pětiletý vývoj Boeing Co..........................................................................61 Graf č. 8: pětiletý vývoj ČEZ.................................................................................. 62 Graf č. 9: pětiletý vývoj Nike...................................................................................63 Graf č. 10: pětiletý vývoj BMW ............................................................................ 64 Graf č. 11:pětiletý vývoj Coca - cola........................................................................65 Graf č. 12: pětiletý vývoj Volkswagen.....................................................................66 Graf č. 13: pětiletý vývoj Johnson a Johnson...........................................................67 Graf č. 14: pětiletý vývoj GOOGLE........................................................................68 Graf č.15: pětiletý vývoj Siemens............................................................................69 Graf č. 16: procentuální vyjádření podílu v portfoliu............................................ 73 Graf č. 17: Kapitálový výnos.................................................................................. 74 Graf č. 18: procentuální vyjádření zastoupení jednotlivých titilů v portfoliu.......75 Graf č. 19: pětiletý vývoj Conseq Invest...............................................................
76
Graf č. 20: pětiletý vývoj AXA.............................................................................
78
Graf č. 21: pětiletý vývoj EUR vůči CZK.............................................................. 80 Graf č. 22: pětiletý vývoj USD vůči CZK.............................................................. 80
85
Seznam obrázků: Obrázek č. 1. Magnetický trojúhelník...................................................................34 Obrázek č. 2. Typy investorů................................................................................... 52
Seznam tabulek Tabulka č. 1.:Akciové tituly v portfoliu................................................................ 43 Tabulka č. 2.:Výplata dividend.............................................................................
74
Tabulka č. 3.:Reálné zhodnocení dluhopisu Conseq............................................. 77 Tabulka č. 4.:Reálné zhodnocení dluhopisu AXA................................................ 78 Tabulka č. 5.:Očekávaný výnos portfolia.............................................................
79
Tabulka č. 6.:Nákup nemovitosti..........................................................................
81
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník
86
Příloha: Příloha č. 1 Dotazník 1. Informace o záměrech a cílech 1.1. Investiční horizont. Nyní investované peníze hodlám mít pro investování vyčleněné pravděpodobně po dobu: do 1 roku 1 aţ 3 roky déle neţ 3 roky Likvidita. Jak důležitá je možnost investici rychle přeměnit na hotové peníze? není, své peníze ponechám investovány po celou uvedenou dobu mohlo by se stát, ţe budu potřebovat peníze dříve, jsem srozuměn s tím, ţe rychlá přeměna mi můţe přinést finanční ztráty je velmi pravděpodobné, ţe budu peníze potřebovat před uplynutím uvedené doby Vztah k riziku. Dáváte při investování přednost velikosti výnosu nebo jistotě? nemusím na své investici rychle vydělat, ale chci abych investoval do aktiv se 100% návratností investuji proto, ţe chci vyšší výnos a vím, ţe v případě nepříznivého vývoje trhů se můţe hodnota mých investic velmi významně sníţit očekávám nadprůměrné výnosy, jsem srozuměn s tím, ţe mé prostředky budou investovány do aktiv, kde není zaručena jejich návratnost Kdyby hodnota Vaší investice klesla o 10% okamţitě bych svoji investici ukončil(a) abych zabránil(a) dalším ztrátám počkám na další vývoj, bude-li klesat, investici prodám nebo zadám stop-loss pokyn vyuţiji této příleţitosti a dále investuji Jaký roční výnos v procentech ze své investice při zohlednění rizik považujete za reálný při současných podmínkách na finančních trzích? do 5% p.a. -10% p.a. -20% p.a.
1
Účel a cíl investování účelem investice je dočasné uloţení peněţních prostředků, které mají charakter peněţní rezervy na předem známý účel (úspory, školné, podnikové fondy) účelem investice je investování peněţních prostředků do takových nástrojů, které mohou generovat nadprůměrný výnos, ale se kterými je rovněţ spojeno riziko vysoké ztráty, pro tyto peněţní prostředky do budoucna nezamýšlím konkrétní vyuţití účelem investice je získat nadprůměrné výnosy i ve spojení s rizikem úplné ztráty investice, resp. vzniku dalších finančních závazků, pro tyto peněţní prostředky do budoucna nezamýšlím konkrétní vyuţití jiný, prosím uveďte: Budete využívat investiční poradenství Obchodníka? umístění investic budu rozhodovat sám/sama k umístění investic budu vyuţívat investiční poradenství Obchodníka k umístění investic budu kombinovat vlastní úsudek a investiční poradenství Obchodníka Znalosti v oblasti investic Uveďte jaké druhy investičních nástrojů znáte dluhopisy podílové listy fondů akcie investiční certifikáty deriváty ţádné Podstatě a rizikům obchodů s akciemi a investičními certifikáty dostatečně rozumím byl mi vysvětlen obchodníkem a rozumím nerozumím, ale nebudou při mém investování pouţity Podstatě a rizikům obchodování s použitím úvěru (např. úvěrový rámec, repo obchody) dostatečně rozumím byl mi vysvětlen obchodníkem a rozumím nerozumím, ale nebudou při mém investování pouţity Podstatě a rizikům short obchodů spekulujících na pokles investičních nástrojů (prodej půjčených CP a jejich zpětný nákup a vrácení) dostatečně rozumím byl mi vysvětlen obchodníkem a rozumím nerozumím, ale nebudou při mém investování pouţity 2
Podstatě a rizikům pákového efektu integrovaného přímo v investičním nástroji (např. knock-out certifikát, pákové ETF) dostatečně rozumím byl mi vysvětlen obchodníkem a rozumím nerozumím, ale nebude při mém investování pouţit Podstatě obchodního pokynu stop-loss (zastav ztrátu) dostatečně rozumím byl mi vysvětlen obchodníkem a rozumím nerozumím Podstatě pojmu diverzifikace portfolia dostatečně rozumím byl mi vysvětlen obchodníkem a rozumím nerozumím Podmínkám výplaty náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry rozumím podmínkám výplaty náhrad nerozumím podmínkám výplaty náhrad Požadujete bližší vysvětlení povahy požadované investiční služby resp. investičního nástroje a rizik s ním spojených? ano. Pokud ano, konkretizujte prosím: ne Zkušenosti v oblasti investic Uveďte délku zkušenosti s investováním nemám zkušenosti do 1 roku 1-3 roky delší neţ 3 roky Uveďte, jaké typy investičních služeb využíváte nebo jste využíval(a) obchodování s investičními nástroji (nákup a prodej cenných papírů) obhospodařování majetku zákazníka (správa portfolia) investiční poradenství obchodování s pouţitím úvěru nebo půjčky (marţové obchodování) jiné, uveďte, prosím, jaké: ţádné
3
Uveďte, jaké typy transakcí s investičními nástroji jste v minulosti uzavřel(a), v jaké četnosti a v jakém rozsahu - transakce s dluhopisy, depozitními směnkami - nákup (úpis), zpětný odkup podílový listů fondů - transakce s akciemi - transakce s deriváty nebo obdobnými nástroji Máte pracovní nebo studijní zkušenosti (alespoň 1 rok) v oblasti kapitálového trhu nebo, které souvisí s kapitálovým (finančním) trhem? ne ano, uveďte, prosím,o jaké pracovní nebo studijní zkušenosti nebo vzdělání se jedná: Finanční situace Uveďte, kolik finančních prostředků, při zohlednění Vašich budoucích významných výdajů, hodláte investovat do 100.000,- Kč do 500.000,- Kč do 1.000.000,- Kč více neţ 1.000.000,- Kč Uveďte, jakou část Vašeho majetku (vč. nemovitostí, investic, likvidních aktiv) představují peněžní prostředky pro zamýšlenou investici převáţnou část celkového majetku více neţ polovinu celkového majetku méně neţ polovinu celkového majetku méně neţ čtvrtinu celkového majetku Uveďte, jaký dopad by na Vás měla případná 100% ztráta investovaných prostředků při zohlednění Vašich příjmů a pravidelných závazků (hypotéka, leasing, apod.) existenční potíţe (úpadek společnosti) výrazné sníţení ţivotního standardu (krize chodu společnosti) mírné sníţení ţivotního standardu (přechodné potíţe společnosti) ţádná změna ţivotního standardu (ţádná změna chodu společnosti)
4
Uveďte prosím do které kategorie osob patříte: zaměstnanec, student OSVČ – podnikatel, společník příjemce dávek důchodového zabezpečení příjemce důchodu z vlastnictví (nájmy, dividendy apod.) nefinanční společnost (pouze právnické osoby) finanční instituce (pouze právnické osoby) jiné, uveďte, prosím: Uveďte, jaké jsou zdroje Vašich příjmů (pro investování) výţivné, dávky, důchod mzda, plat příjmy z podnikání, pronájmu nemovitostí apod. příjmy z kapitálu (dividendy, podíly na zisku, dědictví, úspory apod.) jiné, uveďte, prosím: Uveďte výši Vašich pravidelných měsíčních příjmů po zohlednění pravidelných měsíčních nákladů (např. hypotéka, leasing) 0 Kč do 15 000,- Kč od 15 000,- Kč do 30 000,- Kč od 30 000,- Kč do 50 000,- Kč 50 000,- Kč a více Ostatní informace (AML) Jste politicky exponovanou osobou? ne ano
5
