Návrh investičního portfolia pro rizikově tolerantního klienta

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Návrh investičního portfolia pro rizikově tolerantního klienta Diplomová práce

Autor:

Bc. Jan Heřmanský Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jiří Anděl, CSc.

Duben, 2012

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Chotěšově, dne 25. dubna 2012

Bc. Jan Heřmanský

Poděkování Chtěl bych tímto poděkovat vedoucímu této diplomové práce panu Ing. Jiřímu Andělovi, CSc., za odbornou konzultaci, dále za rychlé připomínkování předložených dílčích částí diplomové práce a za pomoc při zpracování této diplomové práce.

Anotace Cílem diplomové práce je sestavení návrhu investičního portfolia pro rizikově tolerantního klienta. Teoretické zaměření této práce spočívá zejména v popisu finančních trhů jako celku včetně podrobné analýzy jednotlivých investičních instrumentů, které se na finančních trzích obchodují, a to včetně jejich rozdělení dle jednotlivých segmentů finančního trhu. Zaměření také spočívalo v definici rizika, výnosu a likvidity, a to zejména v interakci s investičním portfoliem jako celku včetně jeho diverzifikace. V teoretické části jsem se také zaměřil na rizikový profil investora, který je nutné si před samotným návrhem přesně a objektivně stanovit. Výsledkem teoretické části je zejména úmysl zpřehlednit investorovi investiční možnosti, které finanční trhy nabízejí. Praktická část je již zaměřena na konkrétní investiční instrumenty vhodné pro rizikově tolerantního klienta se závěrečným výběrem investičních instrumentů vkládaných do investičního portfolia vytvořeného „na míru“ konkrétnímu investorovi.

Klíčová slova: Finanční trh, peněžní trh, kapitálový trh, trh cenných papírů, výnos, riziko, likvidita, investiční portfolio, diverzifikace, akciové indexy, akcie, investiční drahé kovy

Annotation The aim of this thesis is the drawing up of the investment portfolio for risk-tolerant clients. The theoretical focus of this work lies mainly in the description of the financial markets as a whole, including detailed analysis of various investment instruments that are traded in financial markets, including their classification according to the individual segments of the financial market. The focus also consisted in the definition of risk, return and liquidity, especially in interaction with the investment portfolio as a whole, including its diversification. In the theoretical part, I also focused on the investor's risk profile, which is necessary before the proposal can accurately and objectively determined. The result is mainly theoretical part of the investor's intention to streamline the investment opportunities offered by financial markets. The practical part is focused on specific investment instruments suitable for risk-tolerant client with the final selection of investment instruments inserted into the investment portfolio created "tailor" a particular investor.

Key words: Financial market, money market, capital market, securities market, yield, risk, liquidity, investment portfolio, diversification, stock indices, equities, precious metals investment

Obsah Obsah ..................................................................................................................................... 5 Úvod ...................................................................................................................................... 7 1.

Analýza finančních trhů................................................................................................. 9 1.1.

1.1.1.

Trh krátkodobých úvěrů ................................................................................ 10

1.1.2.

Trh krátkodobých cenných papírů ................................................................. 11

1.2.

Kapitálový trh ....................................................................................................... 12

1.2.1.

Trh dlouhodobých úvěrů ............................................................................... 12

1.2.2.

Trh dlouhodobých cenných papírů ................................................................ 12

1.3.

2.

Peněžní trh ............................................................................................................ 10

Trh cenných papírů ............................................................................................... 13

1.3.1.

Primární trhy cenných papírů ........................................................................ 14

1.3.2.

Sekundární trhy cenných papírů .................................................................... 14

1.3.3.

Veřejné trhy cenných papírů.......................................................................... 15

1.3.4.

Neveřejné trhy cenných papírů ...................................................................... 15

1.3.5.

Význam trhů cenných papírů......................................................................... 16

Důležité aspekty při tvorbě investičního portfolia ...................................................... 37 2.1.

Výnos .................................................................................................................... 38

2.2.

Riziko .................................................................................................................... 41

2.3.

Likvidita ................................................................................................................ 44

2.4.

Diverzifikace portfolia .......................................................................................... 44

2.5.

Výnosová míra portfolia ....................................................................................... 47

2.6.

Riziko portfolia ..................................................................................................... 48

3.

Investor a jeho vztah k riziku ...................................................................................... 51

4.

Výběr produktů FT vhodných pro investiční portfolio rizikovějšího charakteru........ 54 4.1.

Akciové indexy ..................................................................................................... 57

4.1.1.

DAX .............................................................................................................. 65 5

5.

4.1.2.

FTSE 100 ....................................................................................................... 80

4.1.3.

DJIA .............................................................................................................. 81

4.1.4.

NASDAQ ...................................................................................................... 82

4.1.5.

S&P 500......................................................................................................... 83

4.2.

Investiční drahé kovy ............................................................................................ 85

4.3.

Státní dluhopisy, depozitní certifikáty, spořicí účty, termínované vklady ........... 90

Sestavení investičního portfolia pro rizikově tolerantního klienta .............................. 92

Závěr .................................................................................................................................... 94 Seznam použité literatury ................................................................................................ 96 Seznam grafů ................................................................................................................. 100 Seznam obrázků............................................................................................................. 101 Seznam rovnic ............................................................................................................... 102 Seznam tabulek .............................................................................................................. 103

6

Úvod Investování na finančních trzích se stále více stává oblíbenější u menších soukromých investorů, kteří mají přebytek finanční hotovosti a nechtějí je „nechávat jen tak ležet“ na běžných účtech bank s nízkým úrokem s výší hodně pod každoročně vyhlašovanou cenovou hladinou – inflací. Takto uložená finanční hotovost si totiž každoročně snižuje svojí reálnou hodnotu. Tato skutečnost podněcuje více a více soukromých investorů k aktivnějšímu přístupu ke svým finančním přebytkům. Místem, kde je možné zhodnocovat finanční přebytky, jsou právě finanční trhy. Finanční trhy sice ve světě existují již velice dlouhou dobu, v České republice však tento fenomén nemá mezi menšími soukromými investory dlouhou tradici. A právě z důvodu dlouhého historického vývoje finančních trhů ve světě je pro menšího soukromého investora stále složitější se v tomto prostředí pohybovat. Cílem této diplomové práce je tedy zpřehlednit finanční trhy, popsat jednotlivé jejich segmenty a vytvořit přehledný seznam existujících investičních instrumentů. Investování má, jako každé podnikání, svá úskalí, na které je dobré se před vstupem na finanční trhy zaměřit a počítat s nimi. Jedná se zejména o rizika spojená s investováním. Není totiž dáno, že každý investiční instrument přináší určitý výnos bez rizika. Tento fakt bývá docela často přehlížen vidinou pohádkových zisků, kterých lze na finančních trzích dosáhnout. Výsledkem pak může být ztráta veškerého finančního přebytku. Z výše uvedených důvodů je nutné budoucího investora připravit právě na úskalí, která ho čekají v podobě hrozícího rizika ze ztráty hodnoty nakoupeného investičního instrumentu. Tyto rizika je možné určitým způsobem omezit či snížit, a to například diverzifikací, anebo vhodnou skladbou investičního portfolia či aktivnějším přístupem k jeho řízení, které ale vyžaduje již určité znalosti konkrétního investičního instrumentu. Pro začínajícího investora je právě diverzifikace portfolia nejdůležitější částí „přežití“ na finančních trzích beze ztráty. Dále je také nutné si uvědomit, že investiční instrumenty není možné získat bez přidaných nákladů, přičemž nejvýznamnější jsou právě transakční náklady brokerům, přes které se lze investiční instrumenty nakupovat a prodávat. Takové transakční náklady při neuváženém nakupování a prodávání, či nevhodném výběru brokera, mohou velice snadno přesáhnout výnosy přinášející investiční instrumenty. Další důležitou součástí příprav ke vstupu na finančních trzích je určit si objektivním pohledem na sebe sama svůj vztah k riziku. Není možné vstupovat do rizikových investičních 7

instrumentů s averzí proti riziku. Pocit takového investora při pohledu na menší korekci proti plánovanému pohybu může být velice nebezpečný, a to v například podobě neuvážených, zbrklých či neracionálních kroků, které mohou nakonec vyústit ve ztrátu. Toto všechno jsou skutečnosti, které musí investor bezpodmínečně dodržovat. V praktické části budou následně vymezeny ty investiční instrumenty, které budou vhodné do investičního portfolia rizikově tolerantního klienta, ze kterých následně sestavíme portfolio konkrétnímu investorovi připravenému vstoupit do světa finančních trhů.

8

1. Analýza finančních trhů Finanční trh je systém institucí a instrumentů zabezpečující pohyb peněz a kapitálu (nabízeného ve formě cenných papírů) ve všech jeho formách mezi různými ekonomickými subjekty, a to na základě poptávky a nabídky (1). Obecněji se tedy dá říci, že na finančním trhu jako celku se soustřeďuje nabídka a poptávka po finančních instrumentech včetně peněz. Poptávku na finančním trhu tvoří subjekty (domácnosti, podniky a stát) mající nedostatek peněžních prostředků (deficitní subjekty), přičemž jim tento nedostatek brání v realizaci zamýšlených činností. Na druhé straně nabídku na finančním trhu tvoří subjekty (domácnosti, podniky a stát) mající volné peněžní prostředky (přebytkové subjekty). Úkolem finančního trhu je tedy přemístit volné peněžní prostředky od přebytkových subjektů k subjektům deficitním. Finanční trh lze členit z různých hledisek. Nejčastější členění finančního trhu však vychází z jednotlivých druhů finančních instrumentů, které se na dílčích segmentech finančního trhu obchodují. Jak vyplývá z následujícího obrázku 1, v rámci finančního trhu funguje celá řada dílčích segmentů, a to především trh peněžní a trh kapitálový, přičemž se sem ještě řadí i poněkud specifické trhy s cizími měnami a trhy drahých kovů. A pokud se jedná o další návazné členění peněžního a kapitálového trhu, je možno je dále rozdělit na trhy krátkodobých a dlouhodobých úvěrů a trhy krátkodobých a dlouhodobých cenných papírů, které dohromady tvoří „trh cenných papírů“ jako takový (2).

Obrázek 1: Nejčastější členění finančního trhu

9

1.1.

Peněžní trh

Základní charakteristickou vlastností peněžního trhu je krátkodobost na něm uzavíraných obchodů. Obchodují se zde finanční instrumenty s krátkou dobou splatnosti, zpravidla do jednoho roku. Dalšími charakteristikami finančních instrumentů obchodovaných na peněžním trhu jsou menší riziko, nižší výnos a vysoká likvidita. Obecně lze považovat finanční instrumenty peněžního trhu za bezpečnější investice než investice do finančních instrumentů kapitálového trhu. Nejvýznamnější funkcí peněžního trhu je financování provozního kapitálu podniků a poskytování krátkodobých peněžních úvěrů či půjček jak domácnostem, podnikům, tak i vládám jednotlivých států. Vedle toho však poskytuje finance i pro spekulativní nákupy jak cenných papírů, tak komodit (2).

1.1.1. Trh krátkodobých úvěrů Trh krátkodobých úvěrů umožňuje poskytování různých typů krátkodobých úvěrů, a to zejména obchodními bankami nebo jinými licencovanými finančními institucemi. Krátkodobý úvěr, resp. půjčka může být také individuálně poskytnuta přímo fyzickou osobou v rámci její investiční strategie, ale samozřejmě i mimo ní (např. jednorázová půjčka známému, osobě blízké, apod.). Takovéto počínání ovšem může být do jisté míry značně rizikové, neboť v rámci poskytnutí takovéto půjčky nebývají ve většině případů analyzovány důležité aspekty pro posouzení bonity dlužníka. Nejvýznamnější pozici na trhu krátkodobých úvěrů však zaujímá mezibankovní trh, protože se zde realizuje nejvíce objemů transakcí. Jde o operace mezi bankami, které si navzájem půjčují peněžní prostředky nebo mají smluvené jiné finanční obchody. Řadíme zde i obchody mezi bankou a Českou národní bankou, kdy si banka může své přebytečné likvidní prostředky uložit u centrální banky. V době splatnosti této transakce, která obvykle trvá čtrnáct dní, získá banka zpět své vložené prostředky a navíc i úrok, který je odvíjen od aktuálního sazebníku České národní banky a je označována jako repo sazba (3). Mezi instrumenty trhu krátkodobých úvěrů řádíme zejména: 1.

Bankovní půjčka

2.

Spotřebitelský úvěr

3.

Kontokorent

4.

Obchodní úvěry (poskytují si je podnikatelské subjekty samy mezi sebou a nejčastěji souvisí s dodávkami zboží nebo služeb) 10

5.

Lombardní úvěr (poskytuje ČNB komerčním bankám)

Dále sem samozřejmě patří i krátkodobé vklady ukládané u obchodních bank, a to jak obyvatelstvem, tak i podniky, obcemi, případně některými státními organizacemi. Pochopitelně sem též patří i vklady obchodních bank anebo státu na účtech u centrální banky (2). Sem řadíme zejména: 1.

Vklady na běžném účtu

2.

Spořicí účty

3.

Termínované vklady

4.

Repo operace

1.1.2. Trh krátkodobých cenných papírů Na trzích krátkodobých cenných papírů se ekonomické subjekty poptávající peníze obracejí s nabídkou cenných papírů (krátkodobých dluhopisů) na vhodné zájemce, a to buď přímo, nebo prostřednictvím specializovaných finančních institucí (2). Cenných papírů na peněžním trhu je spousta. Nejčastějšími z nich jsou směnky a šeky. Mezi cenné papíry peněžního trhu také patří depozitní certifikáty, které vydávají banky ve snaze získat krátkodobé prostředky. Mají vyšší úrokovou sazbu než běžné termínované vklady, a proto lákají potencionální investory, kteří však musejí mít k dispozici větší množství finančních prostředků, protože nominální hodnota certifikátů je vysoká. Do této skupiny cenných papírů také zařazujeme státní pokladniční poukázky, které vydává Ministerstvo financí a pokladniční poukázky České národní banky. Tyto poukázky jsou krátkodobými dluhopisy s vysokou nominální hodnotou (jeden milion Kč) a vydávané pouze v elektronické podobě. Avšak ještě vyšší nominální hodnoty, které dosahují více jak deset milionů Kč, nesou komerční papíry, které jsou emitovány velkými společnostmi. Tyto podnikové směnky mají velmi nízkou likviditu, ale na oplátku nám přinášejí vysoký výnos (3). Mezi instrumenty trhu krátkodobých cenných papírů řádíme zejména: 1.

Směnky

2.

Šeky

3.

Depozitní certifikáty

4.

Státní pokladniční poukázky

5.

Pokladniční poukázky České národní banky

6.

Krátkodobé státní a komunální dluhopisy

7.

Krátkodobé podnikové dluhopisy 11

1.2.

Kapitálový trh

Kapitálový trh je trhem pro obchodování těch finančních investičních instrumentů, které mají povahu dlouhodobých finančních investic (více jak jeden rok). Jeho prostřednictvím jsou poskytovány jak dlouhodobé úvěry, tak jsou na něm obchodovány dlouhodobé cenné papíry (2). Kapitálový trh představuje celý akciový trh a část trhu s dluhovými finančními nástroji (4). Hlavními charakteristikami finančních instrumentů obchodovaných na kapitálovém trhu jsou vyšší riziko, vyšší výnos a nízká až střední likvidita.

1.2.1. Trh dlouhodobých úvěrů Dlouhodobé úvěry jsou poskytovány především komerčními bankami, případně i jinými finančními institucemi. S ohledem na jejich dlouhodobost a zpravidla i většímu objemu zapůjčených peněžních prostředků (a tím i k vyšší míře podstupovaného rizika) bývají nejčastěji ručeny reálným majetkem, zpravidla nemovitostmi. Vedle nich se i pochopitelně též jedná i o dlouhodobé vklady s dobou splatnosti delší než jeden rok (2).

1.2.2. Trh dlouhodobých cenných papírů Za nejvýznamnější druhy cenných papírů bývají na kapitálovém trhu považovány zejména akcie a dlouhodobé dluhopisy. Tyto skutečnosti dávají trhu dlouhodobých cenných papírů označení pouze jako trh cenných papírů. Významnou předností instrumentů trhu cenných papírů od trhu dlouhodobých úvěrů je jejich převoditelnost, resp. obchodovatelnost. Toto dává obrovskou výhodu především investorům, kteří nakoupené finanční instrumenty nemusí držet po celou dobu jejich životnosti a mohou je kdykoliv prodat a tím zpět získat likvidní peněžní prostředky. Tato výhoda nejen zvyšuje zájem investorů o tyto finanční instrumenty, ale také dává výhodu emitentům těchto finančních instrumentů, neboť velký zájem přináší větší pravděpodobnost emitentům získat dlouhodobé peněžní zdroje. Fakt, že transakce s dlouhodobými cennými papíry několikanásobně převyšují objem transakcí dlouhodobých úvěrů, je způsoben zejména tím, že investiční požadavky zažívají poslední dobou rapidní nárůst, přičemž jejich uspokojení několika málo subjekty (především bankami) bývá od určité meze neúnosně riskantní. Cenné papíry tím, že jsou nakupovány ve velké množství různými druhy investorů, umožňují toto riziko rozložit, přičemž současné vlastnictví několika druhů cenných papírů snižuje zároveň míru jimi podstupovaného rizika. Navíc jednotlivý investoři mohou dle vlastního uvážení průběžně měnit strukturu svého portfolia,

12

přičemž obchodováním s cennými papíry ve výše uvedeném smyslu napomáhají zvyšovat i jejich likviditu (2). Mezi instrumenty trhu dlouhodobých cenných papírů řádíme zejména: 1. Akcie 2. Podílové listy 3. Státní dluhopisy 4. Korporátní dluhopisy 5. Cenné papíry kolektivního investování 6. Komodity 7. Deriváty

1.3.

Trh cenných papírů

Jak již bylo uvedeno výše, trh cenných papírů je tvořen trhem krátkodobých cenných papírů a trhem dlouhodobých cenných papírů. Trh cenných papírů je ovšem možné členit podle spousty dalších hledisek, přičemž nejčastěji používaný způsob členění je znázorněn dále na obrázku 2.

Obrázek 2: Členění trhu cenných papírů

13

1.3.1. Primární trhy cenných papírů Označení primárního trhu cenných papírů spočívá v tom, že se na něm obchoduje s novou emisí cenných papírů, tedy s takovou emisí, která je poprvé uváděna na finanční trh. Každé další obchodování již probíhá na sekundárním trhu. Nová emise cenných papírů představuje převod hotovosti od investora k emitentovi. Operace na primárním trhu má tedy emitent plně pod svou kontrolu. Kromě stanovení hodnoty nabízeného cenného papíru může emitent rozhodnout o tom, kdo se stane či kdo se naopak nemůže stát prvním nabyvatelem vydaného cenného papíru. Emitent však na druhé straně nemá jistotu o zájmu jeho emise. Funkce primárního trhu tedy spočívá v získávání nových peněžních prostředků a v jejich přeměně ve zdroje dlouhodobé, které jsou zapotřebí především pro financování investic velkých korporací, obcí nebo státu. Na druhé straně jsou investorům poskytujícím potřebný kapitál prodávány nově emitované cenné papíry. „Fungování primárních trhů je ovšem do značné míry závislé na kvalitě fungování s nimi souvisejících trhů sekundárních, protože zájem investorů o nově emitované a do oběhu poprvé uváděné cenné papíry totiž závisí jak na vývoji tržních cen obdobných (resp. těch samých) cenných papírů obchodovaných na sekundárním trhu, tak na jejich likviditě“ (2).

1.3.2. Sekundární trhy cenných papírů Na sekundárním trhu se obchodují již dříve emitované cenné papíry, které byly nakoupeny na trhu primárním. Funkce sekundárního trhu je tedy dána v určování tržních cen cenných papírů a hlavně také v zajišťování jejich likvidity. Vysoká likvidita poskytuje investorům jednodušší transformaci cenného papíru zpět v hotové peníze, které mohou být následně opět použity k nákupu jiného cenného papíru nebo k další finanční investici. Aktivní sekundární trh je také třeba pro aktivní fungování primárního trhu. Sekundární trhy přispívají k efektivnosti primárního trhu tím, že poskytují informace o ceně. Informace o sekundárním trhu také ovlivňují chování účastníků primárního trhu (4). Obchodování na sekundárním trhu je zejména u dlouhodobých cenných papírů objemnější než na primárním trhu, a to z důvodu opakovaného obchodování cenných papírů, které je možné zobchodovat na primárním trhu pouze jednou. Co se týče krátkodobých cenných papírů peněžního trhu, jsou objemy transakcí vzhledem k jejich krátkodobé životnosti a nutnosti jejich časté obnově daleko vyšší než na sekundárním trhu krátkodobých cenných papírů peněžního trhu (2).

14

1.3.3. Veřejné trhy cenných papírů Obchody realizované na primárních a sekundárních trzích probíhají na dvou typech trhů, kterými jsou hlavně trhy veřejné a trhy neveřejné. Diference mezi nimi spočívá zejména v tom, že na veřejných trzích mají přístup a mohou se zde obchodování zúčastnit všichni potencionální investoři, což způsobuje efekt prodeje cenného papíru za nejvyšší nabídnutou cenu. Na neveřejném trhu jsou realizovány pouze tzv. smluvní obchody, které jsou vypořádány na základě individuálně dohodnutých podmínek. Veřejné primární trhy poskytují emitentům cenných papírů umisťovat své cenné papíry různými způsoby, kterými může být např. reklamní kampaň, inzerce, apod. Široký rozsah zveřejnění záměru prodeje primární emise může zvýšit zájem o emitované cenné papíry mezi investory, přičemž konečný efekt takovéto emise může ve finále skončit i finančně nad očekáváním emitenta. Ovšem toto není pravidlem. Finanční a časová náročnost primární emise bude mít vždy rozhodující vliv při záměru její umístění na primárním veřejném trhu. Veřejné trhy sekundární můžeme dále rozdělit na veřejné sekundární organizované trhy a veřejné sekundární neorganizované trhy, přičemž organizované trhy jsou reprezentovány burzami nebo případně i jinými (mimoburzovními) licencovanými organizátory veřejného trhu, a neorganizované trhy jsou reprezentovány zejména bankami nebo jinými institucionálními či soukromými obchodníky s cennými papíry, které jsou obecně definovány jako OTC (over the counter – přes přepážku) trhy. Potencionální investoři se v případě zájmu o instrumenty neorganizovaného trhu obracejí přímo na svoji banku nebo na jiného obchodníka s cennými papíry, kteří požadovaný obchod zpravidla zprostředkují s některým ze svých obchodních partnerů. Nevýhodou neorganizovaného trhu je zejména jejich nízká regulovatelnost prostřednictvím státu. Na druhé straně jsou organizované trhy silně regulovány (2).

1.3.4. Neveřejné trhy cenných papírů Neveřejné trhy jsou charakteristické osobní nebo zprostředkovatelskou dohodou emitenta s investorem nebo investory. Na neveřejném primárním trhu jsou obchodovány tzv. uzavřené emise, ve kterých je emitent již předem dohodnut s potenciálními investory o prodeji svých nově emitovaných cenných papírů. Na neveřejném sekundárním trhu probíhá prodej cenných papírů stávajících vlastníků novým potencionálním zájemcům. Obchody jsou stejně jako na neveřejném primárním trhu předem smluvně dohodnuty. 15

1.3.5. Význam trhů cenných papírů Volnými peněžními prostředky disponují ve vyspělých státech především domácnosti, přičemž objemné finanční toky se pohybují zejména od domácností (věřitelů) k podnikům a veřejnému sektoru (dlužníkům). Na základě ziskové motivace investorů dochází k alokaci peněžních prostředků do těch sektorů a aktivit, kde lze očekávat nejvyšší výnos vzhledem k riziku. Trh cenných papírů však vzhledem ke svému obrovskému rozměru umožňuje investorům diverzifikovat svůj majetek mezi velký počet finančních instrumentů, a tím snižovat své riziko. Tím se stává trh cenných papírů dostupný i pro začínající či méně známé firmy s žádným nebo nízkým ratingem. Diverzifikací portfolia lze právě investovat i do nákupu cenných papírů takto „rizikových“ firem. O diverzifikaci portfolia bude psáno dále v této diplomové práci. Význam trhů cenných papírů je tedy dán tím, že umožňuje peněžním prostředkům pohybovat se od těch, kteří nemají produktivní příležitost, k těm, kteří takové možnosti mají. Tím přispívají trhy cenných papírů, tedy řekl bych spíše finanční trh jako celek, k vyšší produktivitě a efektivnosti ekonomiky jako celku (5). Trh cenných papírů bych dále rozdělil podle instrumentů, se kterými lze na trhu cenných papírů obchodovat: 1. Akciové trhy 2. Trhy dluhopisů 3. Trhy finančních derivátů Ad 1) Na akciových trzích se obchoduje s akciemi rozsáhlého počtu obchodních akciových společností. Ve vyspělých státech jsou akciové společnosti převládající právní formou firem s naprosto rozhodujícím podílem na průmyslové výrobě, obchodu a peněžnictví. Zde je však nutné uvést, že pouze malá část akciových společností má své akcie kótovány na burzách a lze tedy s nimi obchodovat na sekundárních trzích. Například v České republice je zaregistrováno zhruba 20.000 akciových společností, přičemž pouze 27 z nich je emitováno na Burze cenných papírů Praha (stav k 30. 12. 2010 (6)).

16

Obrázek 3: BCPP - emise akcií ke dni 30. 12. 2010

RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů, a.s., nabízí k obchodování celkem 26 akcií, jejichž výčet je uveden níže na obrázku 4 (7).

Obrázek 4: RM-SYSTÉM, počet akcií k obchodování

17

Pro přehled dále v tabulce 1 uvádím přehled kotovaných akciových společností na vybraných zahraničních burzách v letech 1960 až 2009 (5). Název burzy

1960

1970

1980

1990

1996

2003

2009

NYSE

1528

1840

1570

1774

2476

2366

3232

Londýn

-

-

2679

2559

2616

2399

3072

Německá burza

300

315

406

647

971

907

832

Tokio

664

1381

1424

1752

1833

2156

2389

Shanghai

-

-

-

-

-

720

864

Tabulka 1: Počet kotovaných společností na vybraných burzách (1960 - 2009)

Akcie takto veřejných společností mají zpravidla charakter vysoce likvidních prostředků, poněvadž je lze za poměrně nízkých transakčních nákladů přeměnit na disponibilní finanční prostředky. Ad 2) Trhy dluhopisů rozlišujeme z hlediska podstatných investičních charakteristik na krátkodobé dluhové instrumenty a dlouhodobé dluhové instrumenty. Krátkodobé dluhové instrumenty jsou obchodovány na trhu peněžním. Tento trh má, jak jsem již uvedl výše, charakter velkoobchodního trhu, poněvadž dominantní roli na něm hrají banky, brokerské firmy, institucionální investoři, velké korporace a centrální banka. Rozhodující roli zde hrají jednotlivé banky, které si na peněžním trhu upravují svoji likviditu buď přímo mezi sebou, nebo prostřednictvím refinančního systému centrální banky. Pro centrální banku je peněžní trh důležitým místem pro provádění měnové politiky (5). Krátkodobé dluhové instrumenty mají sekuritizovanou podobu. Jsou charakteristické určitými rozdíly oproti peněžním transakcím: •

Vyznačují se vysokou flexibilitou (možnost předčasného prodeje či umoření)

•

Jsou obchodovány na sekundárních trzích, což vede ke kolísání jejich výnosové míry a vzniku kursového rizika

•

Jsou více přístupné široké investiční veřejnosti

Za základní druhy krátkodobých dluhových instrumentů považujeme: •

Státní pokladniční poukázky

•

Depozitní certifikáty

•

Komerční papíry

18

Státní pokladniční poukázky jsou emitovány pro pokrytí schodku státního rozpočtu. Tyto instrumenty jsou ve většině vyspělých států považovány za bezrizikové cenné papíry, poněvadž téměř neexistuje nebezpečí nesplacení těchto instrumentů ze strany státu a pro svoji krátkou dobu splatnosti mají i velmi nízké kursové riziko. Státní pokladniční poukázky mají dobu splatnosti do 12 měsíců, avšak často i pouze několik týdnů. Jsou tradičně obchodovány na diskontované bázi. Trh pokladničních poukázek je velmi likvidní trh. Pro informaci níže uvádím seznam emitovaných pokladničních poukázek a poukázek ČNB za rok 2011 (8).

Obrázek 5: Seznam emitovaných pokladničních poukázek a poukázek ČNB

Vývoj na trhu státních pokladničních poukázek je investory velmi pozorně sledován, poněvadž výnosová míra z pokladničních poukázek je používána za bezrizikovou výnosovou míru, která je výchozím prvkem při odvození požadované výnosové míry alternativních investičních instrumentů (5). Vzhledem k tomu, že jsou státní pokladniční poukázky emitovány pod jmenovitou hodnotou, je výnos plynoucí investorům dán rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a emisní

19

cenou. Na rozdíl od dlouhodobých instrumentů, nejsou ze státních pokladničních poukázek vypláceny žádné úroky. Depozitní certifikáty emitují jednotlivé banky s cílem získat krátkodobé zdroje. Mají dobu splatnosti zpravidla do 12 měsíců. Jsou obchodovány na diskontované bázi podobně jako státní pokladní poukázky. Depozitní certifikáty můžeme dále rozlišovat na: a) Velkoobchodní depozitní certifikáty – jsou emitovány ve vysokých jmenovitých hodnotách a investory jsou zpravidla fondy peněžního trhu, pojišťovny nebo jiní institucionální investoři. Pro tyto instrumenty existuje zpravidla poměrně likvidní sekundární trh. b) Maloobchodní depozitní certifikáty – jsou emitovány v poměrně nízkých jmenovitých částkách a jsou určeny pro drobné vkladatele bank. Výnosová míra z depozitních certifikátů je pravidelně vyšší než ze státních pokladničních poukázek, poněvadž depozitní certifikáty jsou více rizikové a zpravidla mají nižší likviditu. Rozpětí mezi výnosem ze státních pokladničních poukázek a z depozitních certifikátů kolísá podle hospodářského cyklu a stavu v důvěře v bankovní systém (5). Depozitní certifikáty jsou vlastně poukázky banky, které potvrzují přijetí pevné částky vkladu zpravidla na kratší lhůtu splatnosti. Vydáním depozitního certifikátu bankou se z něho stává krátkodobý obchodovatelný cenný papír. V ČR nejsou depozitní certifikáty obchodovatelné na burze, ale mohou obíhat jako platidlo mezi subjekty. V zahraničí jsou obchodovatelné na finančním trhu. Banky je vydávají v termínech od jednoho měsíce po tři roky. Pro banku je to další možnost, jak nakoupit volné peněžní prostředky. Úročí se, přičemž úrok závisí na situaci na peněžním trhu a na době splatnosti depozitního certifikátu. Výhody pro banku: •

je to hromadně emitovaný cenný papír – tím osloví nejen své klienty, ale celou širokou veřejnost

•

zakoupením certifikátu získá banka neodvolatelný vklad na určitou dobu (zdroj pro úvěry nebo investování, zvyšuje likviditu banky)

Výhody pro investora: •

klient má pohledávku za bankou, ale v případě nutné potřeby peněz může certifikát prodat někomu jinému, ale ne bance

•

zpravidla je zde vyšší úročení než u termínovaných nebo spořících vkladů

20

Depozitní certifikáty nabízí většina českých komerčních bank. Pro příklad uvádím aktuální nabídku Raiffeisen bank, a.s., která depozitní certifikáty nabízí pod názvem produktu „depozitní směnka“. K tomu produktu Raiffeisen bank, a.s., uvádí následující: „Alternativa pro výhodné zhodnocení Vašich volných peněžních prostředků. Jedná se o cenný papír, který je charakterizován dobou splatnosti, úrokovou sazbou a směnečnou sumou. Depozitní směnky se řídí Směnečným a šekovým zákonem č. 191/1950 Sb. Nepodléhají proto pojištění podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění. Splatnost depozitní směnky na pevně stanovenou dobu splatnosti předepsanou bankou, tj. na 1, 3, 6, 12, 24, 36 měsíců. Úroková sazba, kterou je zhodnocována částka, na níž je depozitní směnka vystavena, je odvozena od aktuální úrokové sazby na mezibankovním trhu. Úroková sazba je stanovena aktuálním úrokovým lístkem - pro částky do 5 mil. Kč - a nebo dohodnuta s klientem individuálně při nákupu depozitní směnky – pro částky nad 5 mil. Kč. Jako výhody Raiffeisen bank, a.s., uvádí: •

výhodnější úročení než na termínovaných vkladech nebo spořicích účtech

•

bezpečný cenný papír vystavený bankou

•

zřízení a úschova směnky zdarma

•

operativní sjednávání obchodů

•

možnost vystavení depozitní směnky v korunách i zahraničních měnách

•

možnost sjednání individuální sazby u depozit větších objemů (9)“

Dále uvádím aktuální úrokový lístek Raiffeisen bank, a.s., týkající se depozitní směnky. Úrokový lístek je platný od 1. 1. 2012 (10):

Doba trván splatnosti depozitní směnky (v měsících)

100 000 - 199 999

200 000 - 499 999

500 000 - 999 999

1 000 000-5 000 000

1

0,20

0,20

0,25

0,30

3

0,30

0,40

0,50

0,50

6

0,45

0,50

0,60

0,70

12

1,10

1,40

1,50

1,50

24

1,50

1,90

2,70

2,70

2,00

2,30

2,90

2,90

36

Částka (v CZK)

Úrokové sazby v % p. a. pro korunové depozitní směnky do 5 000 000 KČ

21

Doba trván splatnosti depozitní směnky (v měsících)

3 000 - 5 999

6 000 - 14 999

15 000 - 29 999

30 000 - 149 999

1

0,11

0,11

0,11

0,11

3

0,20

0,30

0,30

0,30

6

0,50

0,60

0,60

0,60

12

0,80

0,90

1,00

1,10

24

1,30

1,70

1,80

1,90

36

1,30

1,70

1,80

1,90

Částka (v EUR)

Úrokové sazby v % p. a. pro depozitní směnky v EUR v ekvivalentu do 5 000 000 KČ

Tabulka 2: Úrokový lístek Raiffesisen bank, a.s., platný od 1. 1. 2012

Komerční papíry jsou vlastní směnky, které zpravidla emitují velké korporace. Jsou obchodovány opět na diskontované bázi a jejich doba splatnosti se pohybuje od 1 dne do 270 dnů. Sekundární trh pro tyto krátkodobé dluhové instrumenty je ve vyspělých zemích mnohem menší než pro státní pokladniční poukázky nebo depozitní certifikáty. Emise komerčních papírů byla v minulosti výlučnou záležitostí velkých a renomovaných firem. V posledních letech pronikly na trh i malé a neznáme firmy, které mají poměrně nízký úvěrový rating. V České republice však není trh s komerčními papíry dosud dostatečně rozvinut. Trh komerčních papírů je velmi rozvinut v USA, protože firmy na tomto trhu jsou schopny si obstarat zdroje levněji než prostřednictvím přímého bankovního úvěru. Výnosová míra z komerčních papírů se často pohybuje rychleji než primární sazby bank. V období klesajících úrokových sazeb je emise komerčních papírů výhodnější než bankovní úvěr, protože náklady na finanční zdroje prostřednictvím komerčních papírů klesají rychleji. Naopak v období rostoucích úrokových sazeb se firmy obracejí spíše na banky, protože úrokové sazby z úvěrů rostou pomaleji (5). I přesto, že trh komerčních papírů má velký objem, sekundární obchody jsou velmi nízké. Investoři zpravidla drží instrumenty do konce doby splatnosti. V některých případech vykupují komerční papíry před dobou splatnosti emitenti nebo dealeři. Všeobecně lze však trh komerčních papírů považovat za trh s poměrně nízkou likviditou. Výnosová míra z komerčních papírů je vyšší než z pokladničních poukázek, poněvadž jsou více rizikové a mají neporovnatelně nižší likviditu. Domnívám se, že tento instrument představuje především pro velké firmy efektivní způsob obstarávání finančních prostředků (5). Komerční papíry podle způsobu emise můžeme rozdělit na: a) přímé komerční papíry – jsou prodávány přímo investorům, zpravidla jsou jimi institucionální

investoři;

při

zprostředkovatelských poplatků 22

této

formě

emise

dochází

k úspoře

b) dealerské komerční papíry – vydávají je menší společnosti, přičemž při umísťování instrumentů na trh využívají služeb zprostředkovatelů. Dlouhodobé dluhové instrumenty se zpravidla označují jako dluhopisy. Jedná se o cenné papíry, které vyjadřují dlužnický závazek emitenta vůči každému vlastníku tohoto dokumentu. Představují dlouhodobé cenné papíry, jejichž splatnost je zpravidla pevně stanovena. Jsou emitovány s cílem získat peněžní prostředky na delší dobu a s jistotou, že věřitel později od svého rozhodnutí neustoupí. Podstata dluhopisů a jejich náležitostí jsou v České republice upraveny zákonem č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Tento zákon definuje dluhopis jako „……… zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit………“. Z hlediska emitentů se dluhopisy rozdělují na: 1. Dluhopisy veřejného sektoru – emitentem je vláda, její instituce, obce nebo města. Jejich prodejem si orgány veřejné správy opatřují dlouhodobé finanční prostředky. Získané prostředky slouží k financování deficitů státních rozpočtů, investic a speciálních úvěrových programů. Věřitelé mají nárok na úrok, který se vyplácí ze státního rozpočtu, popř. z rozpočtu příslušného emitenta. V současné době lze nakoupit státní dluhopisy emitované Ministerstvem financí ČR, které jsou nabízeny domácnostem v programu „Spořící státní dluhopisy“. Cílem je nabídnout českým domácnostem stejně výhodnou investiční příležitost, jaké se dostává velkým bankám. Dalším cílem je rozšířit zdroje pro financování státního dluhu a zvýšit dlouhodobě podíl domácností na držbě státního dluhu na úroveň běžnou ve vyspělém světě, cca 10%. Další uváděný cíl je spojit hospodaření státu s majetkem občanů = tlak na odpovědnost politiků (11). Distributorem státních dluhopisů je Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., a Komerční banka, a.s. Typy nabízených dluhopisů: a) 1letý diskontovaný b) 5letý kupónový c) 10letý reinvestiční Nominální hodnota 1 ks dluhopisu je 1 Kč, minimálně lze však nakoupit 1.000 ks dluhopisů.

23

Úrokové výnosy spořících státních dluhopisů jsou následující: Výnosové období

Diskontovaný dluhopis

Kuponový dluhopis

Reinvestiční dluhopis

11. 11. 2011 - 11. 11. 2012

2,00%

0,85 %

0,85 %

11. 11. 2012 - 11. 11. 2013

-

1,50%

1,50 %

11. 11. 2013 - 11. 11. 2014

-

3,00 %

3,00 %

11. 11. 2014 - 11. 11. 2015

-

4,50 %

4,50 %

11. 11. 2015 - 11. 11. 2016

-

6,00 %

6,00 %

Tabulka 3: Spořící státní dluhopisy - úrokové výnosy

2. Bankovní dluhopisy – emitentem jsou banky s cílem opět získat finanční prostředky na delší dobu. Vydávání dluhopisů představuje samotný druh pasivních bankovních operací. Banka vyplácí majiteli dluhopisu úrok. 3. Korporátní dluhopisy – emitentem jsou korporace. Příkladem korporátních dluhopisů jsou dluhopisy vydávané společností Letiště Praha, a.s. v rámci programu „Dluhopisový program 2009 – 2019“, jehož cílem je prodej dluhopisů v celkovém objemu 15 mld. Kč (12). Tyto korporátní dluhopisy však nejsou nabízeny jako spořící státní dluhopisy, tedy formou veřejné nabídky. Zájem společnosti Letiště Praha, a.s., je upsat předmětné dluhopisy jednomu či více kvalifikovaným investorům. Aktuálně jsou tedy nabízeny dluhopisy o nominální hodnotě 1.500.000,- Kč s celkovým počtem 1.000 ks. Jedná se o dluhopisy s pevným úrokovým výnosem 2,50% p.a. a emisním kurzem 99,40%. Splatnost dluhopisů je v roce 2013 (13). Před emisí dluhopisů zveřejňuje emitent prospekt, který poskytuje potencionálním investorům důležité informace pro investiční rozhodnutí. Investor zpravidla obdrží tyto základní informace (5): a) Jméno emitenta b) Měna, ve které se emise uskutečňuje c) Hodnota emise – tato hodnota představuje celkovou částku, kterou se bude snažit emitent umístit na kapitálovém trhu. Čím vyšší hodnota emise, tím se dá očekávat vyšší likvidita instrumentu. d) Rozdělení emise – celková hodnota emise může být rozdělena na menší částky, jejichž hodnota představuje nejmenší jednotku odebiratelnou při emisi. e) Forma důchodu – podle formy důchodu pro majitele dluhopisu rozlišujeme: 24

•

Dluhopis s pevným zúročením (straight bonds) – má po celou dobu trvání dluhopisu stanovenou fixní úrokovou sazbu

•

Dluhopis s proměnlivým zúročením – nemá fixní úrokovou sazbu, ale proměnlivou úrokovou sazbu, která je po vypršení určitého úrokového období přizpůsobena tržním podmínkám.

•

Dluhopis s nulovým kupónem – dluhopis je emitován pod nominální hodnotou

f) Doba životnosti – je časový interval, ve kterém dluhopisy obíhají na kapitálovém trhu. Z hlediska doby životnosti rozlišujeme krátkodobé (do 5 let), střednědobé (do 10 let) a dlouhodobé (nad 10 let) dluhopisy. g) Termín a forma upsání – nové emise jsou zpravidla upisovány několik dnů. Dluhopisy mohou být nabízeny k úpisu širokému publiku nebo pouze omezenému počtu investorů. h) Emisní kurz – jedná se o cenu, kterou nabízí emitent pro upsání (nákupu) dluhopisů. Emisní kurz se často odchyluje od nominální hodnoty dluhopisů. i) Splacení – emisní podmínky mohou určit různé možnosti pro splacení dluhopisů. Za základní metody splacení dluhopisů jsou považovány: •

Splacení podle umořovacího plánu – je uveden umořovací kurz: i.

Jednorázové umoření v termínu splatnosti – emitent má po celou dobu životnosti dluhopisu k dispozici celou emisní částku a pravidelně vyplácí majiteli dluhopisu pouze úrok; investor pak obdrží vložené prostředky jednorázově na konci doby splatnosti.

ii.

Anuitní splácení – každoročně se umořuje určitá částka dluhu, a to ve formě úroku a úmoru.

•

Splacení pomocí umořovacího fondu – emitent se zavazuje ročně odebrat stanovené množství dluhopisů za účelem umoření na sekundárním trhu. Potřebné prostředky se shromažďují v umořovacím fondu, který spravuje správce a který provádí zpětné odkupy na sekundárním trhu.

•

Povinnost zpětného odkupu – emitent se zavazuje ve stanoveném časovém intervalu určené množství odkoupit na sekundárním trhu, jestliže kurs klesne pod určitou stanovenou úroveň. Tyto dluhopisy pak již nesmějí být dány znovu do oběhu. 25

•

Výpověď – možnost předčasného splacení dluhopisu ve stanovený okamžik a za stanovený kurz. Ve skutečnosti výpověď ze strany věřitele není příliš obvyklá, naopak velmi rozšířená je možnost výpovědi ze strany emitenta.

j) Záruky – splacení dluhopisů se zajišťuje buď majetkem emitenta, nebo prostřednictvím záruk (bankovní záruka či záruka ve formě pojištění apod.). Garant se zavazuje, že zaplatí místo emitenta dlužnou částku v případě, že ten nebude mít dostatek peněžních prostředků na zaplacení úroku a úmoru dluhopisu. k) Tranše – jsou to části z celkové emise, které jsou současně vydávány za různých emisních podmínek (rozdílná splatnost, rozdílné nominální zúročení atd.). Ad 3) Finanční deriváty jsou instrumenty, které jsou odvozeny od podkladových aktiv. Mezi nejčastější podkladová aktiva patří úrokové, měnové nebo akciové instrumenty. Česká legislativa definuje finanční deriváty jako „…Deriváty se rozumí penězi ocenitelná práva a závazky, jejichž hodnota se vztahuje k cenným papírům nebo je odvozena z cenných papírů, komodit, měn, jiných majetkových hodnot, úrokových měr, kurzových indexů nebo jakýchkoliv jiných faktorů stanovených pro tento účel a ke smlouvám nebo ze smluv o nich…“. V nejužším pojetí se do finančních derivátů zahrnují: 1) Opce 2) Forwardy 3) Futures 4) Swapy Tyto instrumenty se vyznačují několika odlišnostmi oproti podkladovým aktivům (např. akciím nebo dluhopisům), přičemž mezi základní patří (5): •

Ceny opcí, futures, forwardů nebo swapů jsou odvozeny od cen podkladových aktiv.

• Podkladová aktiva emitují pouze emitenti, zatímco u finančních derivátů mohou vystupovat investoři jak na straně kupujícího, tak i na straně vydávajícího.

26

• Finanční deriváty mají zpravidla charakter krátkodobých instrumentů, zatímco podkladová aktiva mohou mít dobu splatnosti desítky let nebo dokonce vůbec nemají stanovenou dobu splatnosti (např. akcie). • Počet vydaných kusů konkrétního podkladového aktiva stanoví emitent, zatímco počet vydaných kontraktů určitého finančního derivátu není nikým omezen. • Uzavření určité pozice na trhu podkladových aktiv je spojeno s podstatně vyššími kapitálovými náklady než na derivátových trzích. • Transakce na trzích podkladových aktiv jsou fyzicky vypořádány, zatímco na trzích finančních derivátů zpravidla nedochází k jejich fyzickému vypořádání. • Opce a futures jsou svou podstatou podobné hazardním hrám, poněvadž se jedná o typ finančního podnikání s nulovým součtem (zisk jednoho je ztráta druhého). • Transakční náklady provedení obchodů na trzích finančních derivátů jsou zpravidla nižší než na trzích podkladových aktiv. Mezi největší uživatele finančních derivátů patří komerční banky, investiční firmy, hedgeové fondy, penzijní fondy, pojišťovny, investiční a podílové fondy, velké korporace, vývozci a dovozci. Tyto subjekty stále častěji používají finanční deriváty a jejich různé kombinace k řízení finančních a investičních rizik (5). Finanční deriváty jsou obchodovány na burzovních nebo na mimoburzovních trzích. Burzovní

finanční

deriváty

jsou

charakteristické

vysokým stupněm standardizace

(standardizované kontrakty – nelze v rámci opce koupit právo pouze k jednomu kusu akcie, ale pouze ke standardizovanému množství ve výši např. 100 ks akcií, tedy 1 standardizovaný kontrakt = 100 ks akcií, 5 standardizovaných kontraktů = 500 akcií, atd.), zárukou provedení obchodu clearingovým centrem a poměrně vysokou likviditou. Naopak mimoburzovní finanční deriváty se vytvářejí podle požadavků zúčastněných smluvních stran, jejich provedení není garantováno vypořádacím centrem a mají zpravidla podstatně nižší likviditu. Opce je OTC nebo burzovní derivát s právem jedné strany – kupujícího opce (vlastníka opce, držitele opce) – na vypořádání (výměnu, dodání) podkladového aktiva v jednom okamžiku v budoucnosti (evropská opce) nebo kdykoliv během určitého dohodnutého období v budoucnosti (americká opce) za předem stanovenou cenu (strike price), a povinností druhé strany – prodávajícího opce (vystavitelem opce) – podkladové

27

aktivum dodat, a to pouze v případě, že kupující opce své právo uplatní. Prodávající opce obdrží v okamžiku sjednání opce od kupujícího tzv. opční prémii (14). Opce jsou tedy zjednodušeně předkupní práva, definovaná na přesnou cenu a přesně danou časovou dobu. Opce nám říká, že můžeme během přesně časově daného období přednostně koupit konkrétní věc (podkladové aktivum), a to za předem přesně stanovenou cenu (strike price). Opce vlastně pomáhají pojistit si určitou cenu konkrétního podkladového aktiva. Z hlediska práv a povinností zúčastněných stran rozlišujeme dva typy opcí: 1) Kupní opce (call opce) – kupující kupní opce získává právo nákupu stanoveného množství podkladových aktiv za předem stanovenou realizační cenu v den splatnosti nebo kdykoliv během stanovené doby. Prodávající kupní opce je zavázán poskytnout na požádání kupujícího opce podkladová aktiva v souladu s podmínkami uzavřené opční smlouvy. Kupní opci nakupujeme v případech, kdy očekáváme nebo spekulujeme na růst ceny podkladového aktiva. Vypořádání opce v případě růstu podkladového aktiva: i.

Tržní cena podkladového aktiva v okamžiku sjednání opce by byla např. 1258 USD. V rámci opce máme sjednáno právo nakoupit např. 10 kontraktů určitého podkladového aktiva.

ii.

Strike cena call opce je 1265 USD - za tuto cenu máme právo v určitém období nakoupit od vypisovatele opce 10 kontraktů podkladového aktiva.

iii.

Za nákup call opce zaplatíme vypisovateli opce opční prémii ve výši 15 USD na 1 kontrakt podkladového aktiva, tedy v našem případě celkem 150 USD (10 kontraktů x 15 USD/1 kontrakt = 150 USD)

iv.

Tržní cena podkladového aktiva v průběhu sjednaného období vzrostla na cenu 1290 USD.

v.

Jelikož tržní cena podkladového aktiva vzrostla nad strike cenu, tak naše opční právo uplatníme, tedy od vypisovatele call opce nakoupíme podkladové aktivum za 1265 USD, a to v době, kdy je jeho cena 1290 USD. Obratem můžeme podkladové aktivum prodat za aktuální tržní cenu 1290 USD. Využitím opce získáváme profit 1290 USD – 1265 USD = 25 USD na 1 kontrakt podkladového aktiva. Od této částky je třeba odečíst již zaplacenou opční prémii ve výši 15 USD na 1 kontrakt, čímž dostaneme čistý profit ve výši 10 USD na 1 kontrakt. Jelikož jsme 28

měli právo nakoupit 10 kontraktů, tak čistý profit na 1 kontrakt vynásobíme 10 a dostaneme čistý profit za celou call opci ve výši 100 USD. vi.

Zisk kupujícího call opce je zároveň ztrátou prodávajícího (vypisovatele) call opce, který při uplatnění call opce kupujícím musí podkladové aktivum nakoupit za tržní cenu ve výši 1290 USD a prodat jej kupujícímu call opce za cenu 1265 USD, tedy o 25 USD méně, než za kolik jej nakoupil. Od této ztráty si odečte obdrženou opční prémii 15 USD, tedy celková ztráta bude činit 10 USD na 1 kontrakt, celkem tedy za 10 kontraktů 100 USD. Případně, pokud podkladové aktivum již vlastní (nákup v minulosti nebo vlastní výroba, těžba apod.), tak utrpěl ztrátu v podobě prodeje podkladového aktiva za nižší cenu než je v době vypořádání opce cena tržní.

Vypořádání call opce v případě poklesu ceny podkladového aktiva: i.

Podmínky nákupu call opce jsou naprosto shodné jako ve výše uvedeném případě.

ii.

Cena podkladového aktiva v průběhu sjednaného období klesla na cenu 1250 USD.

iii.

Nyní máme 2 možnosti: 1. necháme opci vyexpirovat (neuplatníme právo nákupu ve sjednaném období) a inkasujeme ztrátu ve výši zaplacené opční prémie, tedy ve výši 150 USD za 10 kontraktů, nebo 2. opci uplatníme a nakoupíme 10 kontraktů podkladového aktiva za cenu 1265 USD, a to v době, kdy je jeho tržní cena 1250 USD, což by byl naprosto nelogický krok, protože nákup podkladového aktiva na burze je možné realizovat za cenu 1250 USD, tedy o 15 USD na 1 kontrakt levněji.

iv.

Ztráta

kupujícího

call

opce

je

zároveň

ziskem

prodávajícího

(vypisovatele) call opce, kterému při neuplatnění call opce (expirace sjednané doby) kupujícím zůstává opční prémie ve výši 150 USD. Z výše uvedených příkladů je tedy jasné, že call opci nakupujeme pouze v případech, kdy očekáváme nebo spekulujeme na růst tržní ceny podkladového

29

aktiva. Na druhé straně vypisovatel call opce očekává nebo spekuluje na pokles tržní ceny podkladového aktiva. 2) Prodejní opce (put opce) – kupující prodejní opce získává právo prodeje stanoveného množství podkladových aktiv za předem stanovenou realizační cenu v den splatnosti nebo kdykoliv během stanovené doby. Prodávající prodejní opce je zavázán odebrat na požádání kupujícího prodejní opce podkladová aktiva v souladu s podmínkami uzavřené opční smlouvy. Prodejní opci nakupujeme v případech, kdy očekáváme nebo spekulujeme na pokles ceny podkladového aktiva. Vypořádání opce v případě poklesu podkladového aktiva: i.

Tržní cena podkladového aktiva v okamžiku sjednání opce by byla např. 1258 USD. V rámci opce máme sjednáno právo prodat např. 10 kontraktů určitého podkladového aktiva.

ii.

Strike cena put opce je 1245 USD - za tuto cenu máme právo v určitém období prodat vypisovateli opce 10 kontraktů podkladového aktiva.

iii.

Za nákup put opce zaplatíme vypisovateli opce opční prémii ve výši 15 USD na 1 kontrakt podkladového aktiva, tedy v našem případě celkem 150 USD (10 kontraktů x 15 USD/1 kontrakt = 150 USD)

iv.

Tržní cena podkladového aktiva v průběhu sjednaného období klesne pod strike cenu na cenu 1220 USD.

v.

Jelikož tržní cena podkladového aktiva klesla pod strike cenu, tak naše opční právo uplatníme tak, že nakoupíme na burze 10 kontraktů podkladového aktiva za tržní cenu ve výši 1220 USD a vypisovateli put opce podkladové aktivum prodáme za strike cenu ve výši 1245 USD. Využitím opce získáváme profit 1245 USD – 1220 USD = 25 USD na 1 kontrakt podkladového aktiva. Od této částky je třeba odečíst již zaplacenou opční prémii ve výši 15 USD na 1 kontrakt, čímž dostaneme čistý profit ve výši 10 USD na 1 kontrakt. Jelikož jsme měli právo prodat 10 kontraktů, tak čistý profit na 1 kontrakt vynásobíme 10 a dostaneme čistý profit za celou put opci ve výši 100 USD.

vi.

Zisk kupujícího put opce je zároveň ztrátou prodávajícího (vypisovatele) put opce, který při uplatnění put opce kupujícím musí podkladové aktivum od kupujícího koupit za strike cenu ve výši 1245 USD, a to 30

v okamžiku, kdy je tržní cena podkladového aktiva 1220 USD, tedy o 25 USD více, než za kolik je možné dané podkladové aktivum aktuálně nakoupit. Od této ztráty si odečte obdrženou opční prémii 15 USD, tedy celková ztráta bude činit 10 USD na 1 kontrakt, celkem tedy za 10 kontraktů 100 USD. Vypořádání put opce v případě růstu ceny podkladového aktiva: i.

Podmínky nákupu put opce jsou naprosto shodné jako ve výše uvedeném případě.

ii.

Cena podkladového aktiva v průběhu sjednaného období vzrostla na cenu 1270 USD.

iii.

Kupující put opce nechá opci vyexpirovat (neuplatní právo prodeje ve sjednaném období) a inkasuje ztrátu ve výši zaplacené opční prémie, tedy ve výši 150 USD za 10 kontraktů, nebo

iv.

Ztráta

kupujícího

put

opce

je

zároveň

ziskem

prodávajícího

(vypisovatele) put opce, kterému při neuplatnění put opce kupujícím zůstává opční prémie ve výši 150 USD. Z výše uvedených příkladů je tedy jasné, že put opci nakupujeme pouze v případech, kdy očekáváme nebo spekulujeme na pokles tržní ceny podkladového aktiva. Na druhé straně vypisovatel put opce očekává nebo spekuluje na růst tržní ceny podkladového aktiva. Investoři zabývající se obchodováním opcí mají nespočetné množství opčních strategií, kterými lze na finančních trzích získat vysoké zisky. Na druhé straně je však nutné si uvědomit, že obchodování opcí přináší také ztráty. Jak jsem si již výše uvedl: zisk jednoho znamená ztráta druhého!. O opčních strategiích se v rámci této diplomové práce nebudu dále zabývat, neboť překračuje dané téma. Pro informaci pouze uvedu několik nejrozšířenějších opčních strategií: •

Iron Condor

•

Straddle/Strangle

•

Vertikální spread

•

Kalendářní spread

Forward je nestandardizovaný termínový kontrakt zavazující k plnění obě smluvní strany, jež se mezi sebou dohadují na konkrétních podmínkách obchodu individuálně. Forward umožňuje nakoupit nebo prodat podkladové aktivum termínově, tedy s dodáním či 31

plněním v budoucnu za dnes stanovenou cenu. Jelikož jde o kontrakt nestandardizovaný, obchoduje se s ním především na mimoburzovních trzích. Investor, který termínově nakoupí podkladové aktivum, je v takzvané dlouhé (long) pozici a očekává, že cena podkladového aktiva v budoucnu poroste nad cenu sjednanou v termínovém kontraktu. V budoucnu tak získá podkladové aktivum z forwardového kontraktu za dnes sjednanou cenu, přičemž získané podkladové aktivum bude moci prodat na burze či mimoburzovním trhu za aktuální tržní cenu. Naproti tomu investor, který podkladové aktivum termínově prodává, je uzavřením forwardového kontraktu v takzvané krátké (short) pozici. V takovém případě očekává, že cena podkladového aktiva do budoucna klesne v porovnání s cenou sjednanou ve forwardovém kontraktu, takže bude moci v budoucnu případně nakoupit dané aktivum levněji na burze či mimoburzovním trhu za aktuální tržní cenu a prodat jej dráže smluvní straně forwardového kontraktu (15). Na rozdíl od obchodů typu futures dochází u forwardů k fyzickému plnění sjednaného obchodu, tedy dodání podkladového aktiva. Výhodou forwardových obchodů je jejich pružnost, která je dána skutečností, že na konkrétních podmínkách obchodu (tedy množství a termínu dodání podkladového aktiva) se mohou dohodnout samy smluvní strany. Toto "šití na míru" ovšem zároveň snižuje likviditu těchto kontraktů. Forwardové obchody mohou být úrokové, akciové, komoditní i měnové. Asi nejznámějším představitelem forwardových kontraktů jsou dohody o termínových (budoucích) úrokových sazbách zvané FRAs neboli Forward rate agreements. Ty umožňují po stanovené období zafixovat úrokovou sazbu. Smluvní protistrany si totiž mezi sebou vyměňují úrokové rozdíly mezi úrokovou sazbou sjednanou v FRA kontraktu a aktuální tržní úrokovou sazbou, čímž si zajišťují stabilní výši úrokových plateb ze svých proměnlivě úročených závazků či pohledávek. Kupující FRA si tak zajišťuje před růstem úrokových sazeb své proměnlivě úročené závazky, prodávající FRA si zase proti poklesu úrokových sazeb zajišťuje své proměnlivě úročené pohledávky (15). Výhody forwardu: v uzavřené smlouvě mohou být dohodnuty libovolné, oběma smluvním stranám vyhovující podmínky (cena a objem transakce, datum plnění, způsob dodání, resp. Zaplacení, případné sankce apod.) Nevýhody forwardu: kontrakt nemůže být zrušen ani převeden na jiný subjekt bez vzájemné dohody obou smluvních stran. To znamená, že bez výslovné dohody, zakotvené v uzavřené smlouvě, nelze závazek ani jedné ze stran převést na stranu třetí, z čehož vyplývá jejich neobchodovatelnost. Dále, protože jde o individuální smluvní dohodu, zde existuje 32

vždy určité riziko porušení dohodnutých podmínek některým z jejich účastníků, což je mezi smluvními stranami nutno řešit soudním sporem Jelikož kontrakty typu forward bývají nepřevoditelné, nedávají příliš velké možnosti ke spekulacím. Proto jsou využívány spíše k hedgingu (zajištění). Ten spočívá v tom, že se kupující forwardového kontraktu chrání před případným zvyšováním ceny příslušného aktiva, zatímco prodávající forwardového kontraktu se chrání před jeho případným poklesem (2). Futures jsou standardizované finanční deriváty, které představují smlouvu mezi dvěma stranami, ve které má kupující povinnost koupit podkladové aktivum v den splatnosti za odpovídající cenu a prodávající povinnost prodat dané podkladové aktivum za stejných podmínek. Většinou však dochází místo dodání samotného podkladového aktiva, k peněžnímu vyrovnání. Futures mohou být kontrakty na dodávku akciových indexů a akcií, měn, dluhopisů, úrokových sazeb, energií (ropa, zemní plyn), kovů (zlato, stříbro), zrnin (kukuřice, pšenice) či jiných komodit (cukr, dřevo, kakao, bavlna). Je možné s nimi spekulovat na vzestup či pokles, a závisí to od toho, zda investor vystupuje jako kupující nebo prodávající futures kontraktu. Kontrakty se na trzích obchodují ve svých kontraktních měsících. To znamená, že jejich ceny se odvíjejí k měsíci, kdy se předpokládá, že bude podkladové aktivum dodáno. Ceny futures se od aktuálních cen jednotlivých podkladových aktiv většinou liší jen nepatrně. Termínované burzy futures představují vysoce likvidní burzovní trhy, na nichž mohou investoři v době obchodování prakticky nepřetržitě otevírat a uzavírat (nakupovat nebo prodávat futures kontrakty) své pozice. Mezi vývojem kurzů futures a vývojem tržních cen jejich podkladových aktiv existuje těsná souvislost. S tím, jak se přibližuje termín vypršení futures kontraktů, se zmenšuje rozdíl mezi jejich kurzy a tržními cenami jejich podkladových aktiv. V okamžiku splatnosti futures kontraktu dojde k jejich vzájemnému vyrovnání (2). Způsob obchodování futures na derivátových burzách může probíhat buď klasickou formou na burzovním parketu, kdy na burze obchodníci horečně dojednávají obchody, nebo na elektronických burzách, kde obchodování probíhá pomocí počítačové terminálové sítě. Futures kontrakt spolu musí vždy sjednat prostřednictvím burzy dva subjekty - kupující a prodávající. Většinou se vůbec neznají. Burzovní zástupce (broker) kupujícího a prodávajícího na burzu předá příkaz, a pokud se sejdou dva shodné příkazy (jeden na nákup a druhý na prodej), co se týče počtu futures kontraktů, ceny a termínu splatnosti, burza (clearingové centrum) oba příkazy spáruje a obchod se uzavře. Kontrakty futures lze na rozdíl do forwardů ukončit před termínem splatnosti. Pokud jsme futures nakoupili, obchod 33

ukončíme tak, že shodný futures kontrakt (cena, splatnost, velikost kontraktu) prodáme za aktuální cenu na burze. Pokud jsme před tím futures prodali, obchod ukončíme předčasně tak, že jej zpátky za současnou cenu nakoupíme zpět. Charakteristickým rysem spekulantů je to, že své obchody vždy ukončí před splatností, takže fyzicky futures nikdy neplní. Hlavním významem clearingového centra je to, že zcela eliminuje úvěrové riziko protistran obchodu. Při uzavření kontraktu (vstupu do pozice) musí obchodník uložit na svůj obchodní účet u clearingového centra tzv. dodatečnou marži. Výše marže se obvykle stanoví tak, že musí na 99 procent pokrýt maximální potenciální ztrátu v následujícím obchodním dni (16). Obchodovat s futures na akcie nebo akciové indexy je možné např. na burzách v ČR, Polsku nebo Maďarsku. Mezi nejznámější burzy s futures na komodity, kovy nebo energie patří CBOT (Chicago Board Of Trade), NYMEX (New York Mercantile Exchange) a EURONEXT. Příklad obchodu s futures kontraktem – dlouhá (LONG) pozice: •

investor vsází na růst hodnoty indexu pražské burzy PX, který má aktuální hodnotu 1.400 bodů

•

plánuje investovat do futures kontraktu, kterého jeden bod má hodnotu 100,- Kč

•

hodnota kontraktu je tudíž 140.000,- Kč (1.400 bodů x 100,- Kč)

•

před nákupem futures kontraktu složí investor obchodníkovi (brokerovi) maržový vklad – zálohu ve výši 21.000 Kč (140.000,- Kč x 15%)

•

maržový vklad je po vypořádání kontraktu vrácen

•

další vývoj hodnoty futures kontraktu závisí na vývoji indexu PX : 1) index PX roste: - s každým kladným bodem indexu investor vydělá 100,- Kč - pokud například index dosáhne 1.500 bodů, hodnota futures se zvýší o 10.000,- Kč = (1.500 bodů – 1.400 bodů) x 100 Kč/bod, a pro investora to znamená zisk 47,62% (10.000,- Kč / 21.000,- Kč), ačkoliv nárůst indexu pražské burzy PX činí jen 7,14% - páku investice, která závisí od výši maržového vkladu, je možné stanovit podle vzorce (10.000 Kč / 21.000 Kč) / (100 bodů / 1.400 bodů) = 6,67 - vypořádání u futures kontraktů je na denní báze (T+1) - to znamená, že investor obdrží na konci každého burzovního dne finanční prostředky, které odpovídají denní změně hodnoty futures kontraktu 2) index PX klesá: 34

- s každým záporným bodem indexu investor prodělá 100,- Kč - pokud například index klesne na 1.300 bodů, hodnota futures se sníží o 10.000,- Kč = (1.400 bodů – 1.300 bodů) x 100 Kč, a pro investora to znamená ztrátu -47,62% (-10.000,- Kč / 21.000,- Kč), ačkoliv pokles indexu činí jen -7,14% - tyto peníze se na konci každého burzovního dne odčítají z účtu investora Příklad obchodu s futures kontraktem – krátká (SHORT) pozice: •

investor spekuluje na pokles ceny podkladového aktiva

•

nejprve investor futures kontrakt „prodá“, což může i když ho nevlastní, protože futures je závazek do budoucnosti

•

u obchodníka (brokera) složí maržový vklad

•

pokud podkladové aktivum klesá, investor vydělává, pokud naopak roste, investor prodělává

•

na konci obchodu se pozice uzavře nákupem podkladového aktiva

•

pokud investor výše prodá, než později nakoupí, dosáhne zisku - stejně jako při spekulaci na vzestup, pouze prodeji předchází nákup

Swapy jsou mimoburzovní kontrakty, v jejichž rámci se v různých okamžicích v budoucnu vypořádají podkladová aktiva (měny, akcie, komodity atd.). Swapy jsou co do objemu nejrozšířenější finanční deriváty. Existuje jich několik druhů. Nejznámějšími jsou úrokový swap, akciový swap, komoditní swap, devizový swap, kreditní swap a samozřejmě i měnový swap. K zajištění kurzového rizika v zahraničním obchodu je používán zejména měnový swap. Měnový swap je kombinací spotového a termínového (forwardového) obchodu. Jedná se o dohodu o nákupu nebo prodeji jedné měny za druhou se současným zpětným prodejem nebo nákupem v budoucím stanoveném termínu za předem dohodnutý kurz. Swapy jsou stejně jako termínové kontrakty typu forward a futures neodvolatelné, s nimiž se však vzhledem k tomu, že se jedná o individuální smlouvy, obchoduje pouze smluvně buď přímo mezi samostatnými účastníky obchodu, nebo případně prostřednictvím OTC trhu. Jelikož se u swapových kontraktů jedná o „termínovou výměnu“, musí sjednaná plnění proběhnout minimálně ve dvou různých okamžicích (nejprve musí proběhnout počáteční a posléze zpětná výměna). Vzhledem k tomu, že tyto kontrakty bývají uzavírány smluvně, je nutno zdůraznit, že jediným omezením při uzavírání swapů je vůle zúčastněných stran, což se týká všech smluvních podmínek, včetně způsobu jejich plnění (2). 35

Swapový měnový obchod tedy představuje závazek subjektu A koupit od subjektu B (resp. mu prodat), dohodnuté množství peněžních prostředků v měně např. EUR za částku v jiné měně např. CZK k pevně sjednanému datu (většinou ke dni uzavření swapového kontraktu) za sjednaný kurz (spotový kurz), a zároveň závazek subjektu A, že zpětně prodá subjektu B (resp. od něj odkoupí) stejné množství peněžních prostředků v první měně (EUR) k pevně sjednanému pozdějšímu datu za forwardový kurz (spotový kurz v době vypořádání swapového obchodu). Swapy jsou využívány zejména firmami, které se chtějí zajistit proti určitému typu riziku – úvěrové riziko, měnové riziko, úrokové riziko apod.

Tímto bych ukončil kapitolu „Analýza finančních trhů“ a na závěr uvedu přehled jednotlivých instrumentů obchodovatelných na finančních trzích, ze kterých budu dále vybírat vhodné produkty do investičního portfolia rizikově tolerantního klienta. •

Spořicí účty

•

Termínované vklady

•

Státní pokladniční poukázky

•

Pokladniční poukázky České národní banky

•

Směnky

•

Šeky

•

Depozitní certifikáty

•

Komerční papíry

•

Dluhopisy

•

Akcie

•

Podílové listy

•

Cenné papíry kolektivního investování

•

Finanční deriváty (opce, forwardy, futures, swapy)

•

Komodity

36

2. Důležité aspekty při tvorbě investičního portfolia Investování lze charakterizovat jako záměrné obětování jisté dnešní hodnoty za účelem získání vyšší hodnoty budoucí. Z této charakteristiky lze vysledovat, že obětování probíhá v přítomnosti a je jisté, zatímco budoucí vyšší hodnota je vždy nejistá, přičemž pokud se dostaví, je její výše vždy neurčitá. Investování lze realizovat například formou nákupu různých druhů finančních instrumentů obchodovaných na finančních trzích, anebo nákupem hmotných statků investičního charakteru – nemovitosti, investiční kovy (zlato, stříbro), starožitnosti, umělecká díla apod., případně jejich kombinováním. V rámci této diplomové práce se zaměřím zejména na investování na finančních trzích, přičemž aktuální ekonomická situace a její předpokládaný budoucí vývoj nám dává velký otazník k budoucnosti finančních trhů. Z těchto důvodů se zaměřím také na investování do hmotných statků, především však do investičních kovů jako je zlato nebo stříbro. Cenový vývoj zlata a stříbra zaznamenává v posledních letech stabilní růst, čímž si určitě zasloužíš pozornost při návrhu investičního portfolia. Nyní se ale ještě vrátím k investování a jeho obecnějšímu výkladu. Jak jsem již zde uvedl, investování lze realizovat buďto formou nákupu různých druhů finančních instrumentů obchodovaných na finančních trzích, anebo nákupem hmotných statků investičního charakteru. Investování jako takové by mělo vést k rozmnožení stávajícího bohatství investora. To muže být realizováno nákupem investičních instrumentů, ze kterých plyne nárok na cash flow, např. výplata dividend z držení akcií, nájemné plynoucí z pronajaté nemovitosti ve vlastnictví investora apod., anebo z nárůstu ceny nakoupeného investičního instrumentu a jeho následnému prodeji v budoucnu za cenu převyšující náklady na jeho pořízení. Samozřejmě lze získat příjmy plynoucí z obou výše zmiňovaných variant. „Základním předpokladem investování je existence bohatství investorů, které je do jednotlivých investičních instrumentů rozdělováno na základě očekávaného výnosu, rizika a likvidity. Jelikož racionálně uvažující investoři zpravidla neinvestují do jediného instrumentu, vzniká potřeba analyzovat působení uvedených faktorů v kontextu celého investičního portfolia“ (17). Ideální investiční instrument ve světě investování je takový, který je vysoce ziskový, málo rizikový a jednoduše prodejný ve chvíli, kdy chceme investici ukončit, nebo když potřebujeme hotovost. Špatnou zprávou však je, že všechny tyto tři podmínky, nemohou nikdy nastat současně. Chceme-li vysoký výnos, pak musíme postoupit vysoké riziko. 37

Chceme-li bezpečnou investici, pak nám musí postačit malý výnos. Zkrátka a dobře nelze splnit všechny podmínky najednou. Jelikož ve světě investování je výše popsané známo, proto investoři vyhledávají takové investiční instrumenty, které jim v porovnání mezi sebou přinášejí co nejvyšší výnosovou míru, nejnižší riziko a nejvyšší likviditu. Riziko, výnos a likvidita společně vytváří tzv. magický trojúhelník (viz. Obrázek 6).

Obrázek 6: Magický trojúhelník

Investor při svém rozhodování o způsobu alokace úspor do jednotlivých investičních instrumentů bere v úvahu celkovou hodnotu svého bohatství v kontextu s očekávanou výnosností, rizikem a likviditou určitého investičního instrumentu. Při ohodnocování jednotlivých investičních instrumentů následně vytváří určitý rovnovážný stav jejich výnos, riziko a likvidita. Tyto faktory je nutno posuzovat ve vzájemných souvislostech a hodnotit je tedy souhrnně. Není možné maximalizovat výnos a likviditu a současně minimalizovat riziko, proto si investor musí vybrat a preferovat určitý cíl investování (17).

2.1.

Výnos

Motivem pro investování a odměnou za realizaci investičního procesu jsou výnosy ve smyslu zhodnocení investovaných peněžních prostředků v budoucím období. Výnos je však velice obtížně kvantifikovatelnou veličinou, neboť ve většině investičních situací není zaručen a investoři se musejí rozhodovat na základě svých očekávání. Při kvantifikaci očekávané výnosové míry je nutno prognózovat pravděpodobnostní rozdělení očekávaných výnosů na 38

základě mnoha faktorů, například dle ekonomických prognóz, fundamentálních analýz, zkušeností z minulosti či subjektivních představ. Očekávanou výnosovou míru E(r) lze pak stanovit jako: N

E(r) = ∑ ri Pi i=1

kde:

ri

jsou prognózované hodnoty výnosových měr,

Pi

jsou pravděpodobnosti, že prognózovaný výnos nastane a

N

je počet možných výsledků

Rovnice 1: Očekávaná výnosová míra (17)

Základním komponentem výnosů jsou zpravidla pravidelné důchody z investičního instrumentu, například ve formě úroků či dividend. Druhá složka výnosů z investičního instrumentu vyplývá ze změny jeho tržní hodnoty, která se projeví kapitálovým ziskem či ztrátou. Obě složky výnosů ovlivňuje různé daňové zatížení, kterému jednotlivé instrumenty podléhají a které se mezi různými finančními trhy i investory často liší. Výnosy lze tedy rozdělit do dvou skupin, na výnosy běžné a výnosy kapitálové. „Za běžné výnosy lze považovat veškeré příjmy (cash flow), plynoucí investorům z držby předmětných finančních investičních instrumentů ve sledovaném období. To znamená, že se může jednat jak o úroky z poskytnutých úvěrů, tak o inkasované kupónové nebo jiné platby z dluhopisů, či o dividendy z vlastnictví akcií apod. Kapitálové výnosy, na rozdíl od běžných výnosů, nevznikají na základě držby finančních investičních instrumentů, ale při jejich obchodování na finančním trhu. Z toho plyne, že finančními nástroji, se kterými mohou být spojeny, jsou pouze obchodovatelné finanční instrumenty, zpravidla cenné papíry“ (2). Celkový výnos dosažený z finanční investice je pak souhrnem veškerých příjmů, které investor získá z příslušného investičního instrumentu. Míru celkového výnosu lze vyjádřit jako poměr celkového výnosu dosaženého z předmětného finančního instrumentu za určité časové období (zpravidla za 1 rok) vůči nákladům, vynaloženým na jeho pořízení.
 
 
  kde:

MCV

    

je míra celkového výnosu 39

MBV

je míra běžného výnosu

MKV

je míra kapitálového výnosu

BV

je běžný výnos

KV

je kapitálový výnos

CN

je kupní cena finančního instrumentu

Rovnice 2: Míra celkového výnosu (2)

Aby byly výnosy měřitelné, respektive porovnatelné s výnosy z jiných investic, jsou nejčastěji přepočítávány na jeden rok. Tímto získáme výnos na rok, který poté očistíme o poplatky, daně a různé další náklady. Výsledkem je tzv. čistý roční výnos, který je skutečným výnosem investora. Tento údaj je velice důležitý, neboť podle něj hodnotíme výnosnost investice a zvažujeme alternativní. Výpočet je následující:

 kde:

       

Z

je celkový zisk

Cn

je cena prodejní

Cn-1

je cena kupní

D

je běžný výnos

Rovnice 3: Čistý roční výnos (2)

Výnosové míry investičního instrumentu jsou ve vyspělých zemích pravidelně zveřejňovány a slouží jako určité vodítko pro investory.

Důležitým parametrem investování je zdanění výnosů plynoucích z investice. Kritériem pro posouzení daňových povinností je fakt, zda se jedná o fyzickou osobu nebo právnickou osobu. Dle § 4 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jsou osvobozeny tyto příjmy fyzických osob: a) příjmy z prodeje cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců, b) příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. 40

Osvobození se vztahuje pouze na osoby, jejichž celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5 %. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a na příjmy z kapitálového majetku. Nejběžnější kategorie, na které se vztahuje šestiměsíční časový test, jsou akcie zahraniční i tuzemské, dluhopisy, investiční certifikáty a instrumenty kolektivního investování. Pokud cenný papír nesplní podmínku uvedenou v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, potom se na tento cenný papír vztahuje tzv. pětiletý časový test (doba mezi nabytím a prodejem cenného papíru musí být delší než pět let). U právnických osob je situace u danění kapitálových výnosů jednodušší, protože žádný časový test se zde neuplatňuje a právnická osoba daní rozdíl mezi výnosy a náklady sazbou daně z příjmu právnických osob.

2.2.

Riziko

Každá investice bývá spojena s určitou mírou rizika. Vzhledem ke skutečnosti, že základním cílem investorů bývá dosažení co nejvyšší výnosnosti, je možno v daném případě rizikovost investice vztáhnout k tomuto cíli a chápat ji jako nejistotu investora spojenou s tím, že se mu nepodaří z předmětného investičního finančního instrumentu dosáhnout očekávané výnosnosti (2). V rámci investování se může investor setkat s mnoha různými druhy rizik. Proto bývá pro investory mnohdy velmi obtížné odhadnout, které jejich konkrétní druhy budou s realizací jednotlivých investičních variant spojeny a jak významně budou ohrožovat očekávané hodnoty jejich výnosnosti. Při investování do finančních instrumentů, zejména pokud se jedná o veřejně obchodovatelné cenné papíry, je možno nejčastěji setkat s těmito jednotlivými druhy investičního rizika (2):

41

•

Riziko změny tržní úrokové míry (resp. úrokových sazeb) – jedná se o nebezpečí spočívající v možném budoucím kolísání tržních úrokových měr. Jejich změny totiž významně ovlivňují tržní ceny prakticky všech druhů (obchodovatelných) finančních instrumentů. Za nepříznivý pro investory bývá většinou považován jejich případný vzestup v době, kdy již příslušný finanční instrument zakoupili a mají jej ve svém investičním portfoliu. Riziko pohybu úrokových

měr

je

možno

považovat

za

součást

tržního

neboli

nediverzifikovatelného rizika. •

Riziko inflační – souvisí s nebezpečím růstu míry inflace (cenové hladiny), což má nepříznivý dopad na reálnou výnosnost finančních investic. Při vysokých mírách inflace se totiž zvyšuje pravděpodobnost toho, že reálné míry výnosu finančních investic mohou být nejen velice nízké, ale dokonce i záporné. Riziko

inflační

je

rovněž

součástí

tržního

rizika,

a

tudíž

není

diverzifikovatelné. •

Riziko událostí – souvisí s možnostmi vzniku, resp. zveřejněním významných a zároveň neočekávaných nepříznivých událostí, které mohou výrazně negativně ovlivnit tržní ceny (kurzy) cenných papírů. Jedná se rovněž o součást nediverzifikovatelného tržního rizika.

•

Riziko insolvence, resp. případného úpadku emitenta – spočívá v možnosti, že emitent nebude schopen včas nebo vůbec dostát svým závazkům z důvodu buď své dočasné, nebo trvalé nesolventnosti (platební neschopnosti), jež může vést až k jeho úpadku. To znamená, že jde o riziko jedinečné, vztahující se vždy ke konkrétní emisi cenných papírů, takže je lze diverzifikovat.

•

Riziko ztráty likvidity finančního investičního instrumentu – jedná se o nebezpečí vzniku takové situace, že by investor během držby předmětného finančního instrumentu ztratil na nějakou dobu (nebo dokonce trvale) možnost jej zpětně přeměnit na peněžní hotovost, a to za odpovídající cenu a při standardní velikosti transakčních nákladů. Tento druh rizika může být spojen buď s konkrétním cenným papírem v důsledku případného náhlého poklesu bonity jeho emitenta, nebo s charakterem trhu, na kterém je obchodován (týká se především méně kvalitních trhů). Může se tedy jednat o riziko diverzifikovatelné, ale také v případě selhání celého trhu o tržní riziko nediverzifikovatelné. 42

•

Riziko měnové – týká se investic směrovaných do investičních instrumentů denominovaných v cizích měnách, jejichž výnos může být negativně ovlivňován změnami kurzů mezi měnou tuzemskou a měnami, ve kterých jsou předmětné investiční instrumenty denominovány. V podstatě jde o tržní, neboli nediverzifikovatelné riziko, jež je však možno do jisté míry předvídat a lze se proti němu zajistit.

•

Riziko právní – spočívá v nemožnosti právně se domoci splnění podmínek dohodnutých v uzavřeném kontraktu. Jde o riziko existující především na finančních trzích méně vyspělých zemí s nedokonalým právním systémem. Jedná se tedy o součást tržního nediverzifikovatelného rizika, které je však do jisté míry předvídat a vhodným teritoriálním umístěním investic se mu částečně vyhnout.

•

Riziko operační – riziko pramenící z lidských pochybení, dále z chyb nebo výpadků informačních a přenosových systémů, jakož i z případných podvodů účastníků finančního trhu. Jedná se o nediverzifikovatelné tržní riziko.

Diverzifikace investičního portfolia – diverzifikací se investor snaží snižovat rizika z investování vyplývajících. Základ prospěšnosti diverzifikace je obsažen v úsloví „nesázet vše na jednu kartu“. Držba více druhů investičních aktiv snižuje totiž rizikovost jejich držby. Základní poznatky týkající se diverzifikace portfolia: •

Diverzifikace

snižuje

rizikovost

vždy,

když

výnosnost

předmětných

investičních instrumentů nekolísá naprosto stejným způsobem. •

Čím menší bude závislost mezi změnami výnosnosti dvou investičních instrumentů, tím větší omezení rizikovosti investice diverzifikace přinese.

•

Rizikovost portfolia je možno snížit buď nákupem méně rizikových investičních instrumentů, nebo vyšší váhou, která jim bude v portfoliu přidělena.

•

Rizikovost portfolia zpravidla klesá i s počtem do něj zařazených druhů investičních instrumentů.

O diverzifikaci portfolia budu psát více v další části.

43

2.3.

Likvidita

Pod pojmem likvidita spíše rozumíme stupeň likvidity, neboli rychlost, s jakou je možno předmětný finanční instrument bezeztrátově přeměnit zpět v hotové peníze. Pokud se jedná o nástroje finančního trhu, za likvidní jsou všeobecně považovány především cenné papíry obchodované na veřejných, sekundárních, zejména pak organizovaných trzích. V daném případě potom většinou platí i to, že čím větší je jejich emise, tím je ji možno považovat za likvidnější, což ještě navíc umocňuje kvalita burzovního trhu, na kterém je kótována (2). Na velikosti likvidity finančních instrumentů působí mnoho různých faktorů. Přesto za nejvýznamnější z nich lze všeobecně označit změny agregátní poptávky, ovlivňující likviditu prakticky po všech finančních instrumentů, obchodovaných na daném finančním trhu zároveň. Pokud se agregátní poptávka existující na příslušném finančním trhu zvyšuje, je tento její nárůst většinou hodnocen pozitivně jako stoupající důvěra investorů v dobře se rozvíjející ekonomiku, což s sebou současně přináší i dobrý výhled na další hospodářský růst. Naopak, jako velmi nebezpečný faktor bývá hodnocen její případný pokles, zejména pokud by se jednalo o pokles dlouhodobý. Nebezpečí tohoto vývoje totiž spočívá v tom, že současně s poklesem agregované poptávky po finančních instrumentech se zároveň snižuje i jejich likvidita, což způsobuje zvyšování jejich rizikovosti a následný pokles jejich tržních cen (kurzů). V případě investičních finančních instrumentů totiž obecně platí, že s klesající likviditou ztrácejí svojí hodnotu. Z toho potom logicky vyplývá, že jestliže trhy cenných papírů poklesnou, případně zkolabují, doplatí na to nakonec vždy především investoři neboli jejich skuteční majitelé (2). Z výše uvedeného lze vyvodit, že čím likvidnější bude jeden druh finančního instrumentu proti finančním nástrojům alternativním, tím více bude při zachování principu „ceteris paribus – za jinak stejných podmínek“ pro investory atraktivnější a tím bude i více poptáván (a naopak).

2.4.

Diverzifikace portfolia

Základní tezí teorie portfolia je taková alokace investičních instrumentů, při které je dosažen přiměřený výnos ve vztahu k riziku. Investor tedy musí vždy souhrnně hodnotit výnosnost, rizikovost a likviditu, přičemž platí, že neexistuje taková investice, která by dosahovala maxima ve všech těchto kritériích současně. Existuje pouze varianta jejich optimálního vzájemného poměru. 44

Teorie portfolia byla poprvé představena Harrym Markowitzem v roce 1952, který jako první formálně stanovil koncepci diverzifikace portfolia. Ukázal, proč a jak diverzifikace portfolia redukuje riziko. Selektivní model Markowitze je založen na následujících předpokladech (2): 1.

Investoři jsou rizikově averzní

2.

Všichni investoři investují na stejně dlouhé období

3.

Investiční rozhodování je realizováno na základě očekávaných užitků

4.

Investoři vytvářejí svá investiční rozhodování na základě očekávané výnosové míry a rizika, které stanovují prostřednictvím směrodatných odchylek

5.

Existují perfektní kapitálové trhy

Markowitz tímto selektivním modelem ukázal, že riziko investování do jakéhokoliv investičního instrumentu není nezávislé na jiných investičních instrumentech, ale musí být na novou investici (nákup investičního instrumentu) pohlíženo s ohledem na její schopnost ovlivnit změnu výnosové míry a rizikovosti celkového portfolia investičních instrumentů. Jakým způsobem ovlivňuje celkové riziko portfolia jednotlivé finanční instrumenty? To dle Markowitze závisí na míře korelace výnosnosti jednotlivých investičních instrumentů v portfoliu, které může být následující: 1.

Investiční instrumenty s perfektně pozitivně korelovanými výnosy, jejichž výnosy se pohybují zcela identicky.

6

5

4 Akcie A 3

Akcie B Akcie C

2

1

0 Graf 1: Finanční instrumenty s perfektně pozitivně korelovanými výnosy

45

V případě investování do takto „korelovaných“ investičních instrumentů nesnižuje investor riziko svého portfolia. Pokles jednoho investičního instrumentu v portfoliu znamená zároveň pokles všech takto „korelovaných“ investičních instrumentů, tzn. pokles hodnoty akcie A bude doprovázeno zároveň poklesem hodnoty akcie B i akcie C. Výsledný efekt bude naprosto stejný, jako kdyby měl investor ve svém portfoliu pouze jeden investiční instrument, tj. např. pouze akcii A.

2.

Investiční instrumenty s negativně perfektně korelovanými výnosy, jejichž výnosy jsou navzájem inverzními.

4 3.5 3 2.5 Akcie A

2

Akcie B 1.5 1 0.5 0 Graf 2: Investiční instrumenty s negativně perfektně korelovanými výnosy

Investiční instrumenty negativně korelující jsou naprosto ideální pro sestavení diverzifikovaného portfolia. Vhodné investiční portfolio znamená vytvořit takovou strukturu investičních instrumentů, pro které platí následující: •

pokud je u jednoho investičního instrumentu šance na vysoký výnos, pak by tato šance neměla být doprovázena velkou pravděpodobností vysokého výnosu u jiného investičního instrumentu,

•

pokud je u jednoho investičního instrumentu šance na nízký výnos, pak by tato šance neměla být doprovázena velkou pravděpodobností nízkého výnosu u jiného investičního instrumentu.

Investiční portfolio složené z investičních instrumentů negativně korelujících principiálně platí, že „když nevyjde jedno, vyjde druhé“. 46

3.

Investiční instrumenty s nekorelovanými výnosy, jejichž výnosy nejsou v žádném vztahu

7 6 5 Akcie A

4

Akcie B 3

Akcie C

2 1 0 Graf 3: Investiční instrumenty s nekorelovanými výnosy

Výnosy jednotlivých „nekorelovaných“ investičních instrumentů nejsou vzájemně závislé, ovšem pokles hodnoty může být doprovázen u všech investičních instrumentů, přičemž tato skutečnost může být chápána spíše špatným výběrem investičních instrumentů. Pravděpodobnost poklesu hodnoty všech investičních instrumentů je určitě nižší než v případě pozitivně korelujících investičních instrumentů.

2.5.

Výnosová míra portfolia

Podobně jako u jednotlivých investičních instrumentů, tak i u celkového portfolia se investor může rozhodovat na základě očekávaných výnosů a rizika. Očekávaný výnos portfolia vypočítáme jako průměr očekávaných individuálních výnosů jednotlivých                   

investičních instrumentů, které jsou obsaženy v portfoliu:

Rovnice 4: Výnosová míra portfolia (2)

kde:

  je očekávaná výnosová míra 

  je očekáváná výnosová míra 1. investičního portfolia

je podíl 1. investičního instrumentu na celkovém portfoliu

47



  je očekáváná výnosová míra 2. investičního portfolia



je podíl 2. investičního instrumentu na celkovém portfoliu

  je očekáváná výnosová míra n-tého investičního portfolia

je podíl n-tého investičního instrumentu v celkovém portfoliu

Příklad: Investiční portfolio obsahuje celkem 4 akciové instrumenty: 1) Akcie A s očekávanou výnosovou mírou 10% a zastoupením 25% na celkovém portfoliu 2) Akcie B s očekávanou výnosovou mírou 17% a zastoupením 40% na celkovém portfoliu 3) Akcie C s očekávanou výnosovou mírou 7% a zastoupením 10% na celkovém portfoliu 4) Akcie D s očekávanou výnosovou mírou 12% a zastoupením 25% na celkovém portfoliu    0,25  10  0,40  17  0,10  7  0,25  12  2,5  6,8  0,7  3  13%

Dosazením do výše uvedené rovnice výnosové míry portfolia

zjistíme, že výnosová míra investičního portfolia složeného ze 4 akciových instrumentů je 13%.

2.6.

Riziko portfolia

Riziko portfolia nelze určovat pouze váženým průměrem rizik v portfoliu obsažených investičních instrumentů. Je nutné do určení celkového rizika portfolia zakomponovat vzájemný vztah výnosů jednotlivých investičních instrumentů, o kterých jsem psal výše, tedy vzájemné vztahy výnosů typu pozitivně korelovaný, negativně korelovaný či nekorelovaný. Tyto vzájemné vztahy výnosů jednotlivých investičních instrumentů měříme korelačním koeficientem, který měří vzájemný vztah mezi dvěma investičními instrumenty. Korelační koeficient může nabývat hodnot od -1 do +1, přičemž kladná hodnota znamená, že se investiční instrumenty pohybují stejným směrem (pozitivní korelace), záporná hodnota znamená inverzní vztah (negativní korelace) a nulová hodnota znamená nezávislý pohyb (nekorelace). Dále platí, že čím se hodnota korelačního koeficientu blíží +1 (-1), tím vyšší pozitivní (negativní) korelace. Korelační koeficient vyjádříme vzorcem: &'(   ) ) Rovnice 5: Korelační koeficient (2)

kde



&'( je kovariance 1. a 2. investičního instrumentu 48

je korelační koeficient 1. a 2. investičního instrumentu

)

)

je směrodatná odchylka 1. investičního instrumentu je směrodatná odchylka 2. investičního instrumentu

Kovariance vyjadřuje absolutní měřítko směru vzájemného pohybu investičních instrumentů. Kovariance může nabývat kladné hodnoty v případě pozitivní korelace, záporné hodnoty v případě negativní korelace a nulové hodnoty v případě nezávislosti dvou investičních instrumentů. Kovarianci vypočítáme dle následujícího vzorce:

Rovnice 6: Kovariance (2)

kde

&'(  *+,  -+,  -.,

&'( je kovariance 1. a 2. investičního instrumentu ,

  je průměrný očekávaný výnos 1. investičního instrumentu ,

jsou prognózované jednotlivé výnosy 1. investičního instrumentu

  je průměrný očekávaný výnos 2. investičního instrumentu

.,

jsou prognózované jednotlivé výnosy 2. investičního instrumentu

je pravděpodobnost výskytu jednotlivých prognózovaných výnosů

Riziko portfolia obsahující dva investiční instrumenty celkově vyjadřuje směrodatná odchylka:

)/  0  )      )    2   ) )

Rovnice 7: Směrodatná odchylka portfolia (2)

kde

)/



)  

) 



)

)

je směrodatná odchylka portfolia je podíl 1. investičního instrumentu v portfoliu je rozptyl prognózovaných výnosů 1. investičního instrumentu je podíl 2. investičního instrumentu v portfoliu je rozptyl prognózovaných výnosů 2. investičního instrumentu je korelační koeficient 1. a 2. investičního instrumentu je směrodatná odchylka 1. investičního instrumentu je směrodatná odchylka 2. investičního instrumentu

Směrodatnou odchylkou rozumíme kvadratický průměr odchylek hodnot znaku od jejich aritmetického průměru. Zjednodušeně řečeno směrodatná odchylka v této souvislosti 49

vypovídá o tom, jak moc se od sebe navzájem liší výnosy jednotlivých investičních instrumentů. Je-li směrodatná odchylka malá, jsou si investiční instrumenty navzájem podobné, a naopak velká směrodatná odchylka signalizuje velké vzájemné odlišnosti. Směrodatnou odchylku vypočteme dle následujícího vzorce: 1 )  12 * 4  , 6  3 

,5

Rovnice 8: Směrodatná odchylka (2)

kde

)

3

je směrodatná odchylka

4,

je počet zjištěných výnosů investičního instrumentu z historických dat

ӯ

je aritmetický průměr zjištěných výnosů investičního instrumentu

jsou výnosy investičního instrumentu, který jsme zjistili z historických dat vždy za stejné období (měsíc, kvartál, rok, …)

Diverzifikovat portfolio pomocí výše uvedených výpočtů se zdá býti poměrně jednoduchou záležitostí, poněvadž bychom si mohli vytvořit takové portfolio, které bude složeno s takových investičních instrumentů, které jsou pouze negativně korelované. Na druhé straně efekt z diverzifikovaného portfolia však výrazně mizí, pokud se dramaticky změní investiční prostředí, což se přesně stalo v letech 2007 až 2008 na americkém investičním trhu. Nejprve se výrazně zhoršila bonita „podřadných“ hypotečních dlužníků (subprime crises), nastal výprodej sekuritizovaných cenných papírů, začaly klesat ceny nemovitostí, zbankrotovala investiční banka Lehman Brothers, vypukla spekulace o zdraví významných poskytovatelů finančních služeb (např. AIG, Citibank nebo Wachovia Bank), trhy zachvátila investiční panika a americká ekonomika upadla do hluboké recese. Během velmi krátké doby se tedy výrazně změnilo investiční prostředí, což pak mělo následující dopad na riziko našeho portfolia (2). Z výše uvedeného tedy rozhodně nevyplývá, že diverzifikovat portfolio je zbytečné, ba naopak, diverzifikace portfolia je klíčovou úlohou v úspěchu investora, ovšem mohou nastat situace kdy i precizní diverzifikace může investorovi přinést ztrátu. Zabránit situacím, kdy ekonomiky padají do recesí, a investorovo portfolio se dostává do červených čísel, zcela určitě nelze, ovšem lze toto riziko eliminovat sledováním fundamentálních zpráv a alespoň trochu aktivnějšího přístupu k řízení investičního portfolia. 50

3. Investor a jeho vztah k riziku Dalším velice důležitým aspektem, který si před tvorbou investičního portfolia musí investor určit, je jeho vztah k riziku. Totiž společným rysem různých typů investic je riziko ztráty a proto je před investováním důležité vyjasnit si vztah k riziku, tzv. rizikový profil. Ochota podstupovat riziko je velmi individuální a v zásadě emocionální vlastnost, které však při investování není radno podléhat. Je investor připraven nejprve snášet finanční ztráty s nadějí na vyšší zisk ve vzdálené budoucnosti nebo raději preferuje „mít své jisté“, to znamená, preferujete malý, jistý a trvalý výnos od začátku? Pokud na první otázku odpoví kladně (a na druhou záporně), pak je ochoten riziko tolerovat nebo dokonce vyhledávat s cílem dosažení vyššího výnosu. Pokud si ale odpoví opačně, tak má investor k riziku averzi a je spíše opatrný, konzervativní investor, který nerad riskuje. Je také dobré si uvědomit, že pokud investor investuje a hodnota jeho investice klesá, tak pokud ji v tom okamžiku neprodá, není jeho ztráta skutečná, ale pouze „papírová“(účetní). Skutečnou ztrátu utrpí (k materializaci této ztráty dojde) jen v případě, že v daném okamžiku prodá, anebo pokud cena takové investice už nevzroste. To však vyžaduje vedle znalostí a zkušenosti i pevné nervy. Pokud je investor schopen překonat své okamžité pocity, je připraven racionálně a „chladně“ uvažovat i v takových situacích a nepostupovat ukvapeně, pak může vyhledávat investiční instrumenty rizikovějšího charakteru s delší dobou držení. U investora, který by v podobné situaci jednal velice impulsivně a neracionálně, hrozí ztráta z každého „menšího“ protipohybu (tzv. korekce) předpokládaného vývoje, přičemž se stává, že i přes vědomí existence takových „běžných“ protipohybů ve většině případů investorovi nezabrání v takovémto impulsivním a neracionálním jednání. Investor při poklesu hodnoty svého investičního instrumentu jej okamžitě, bez racionálního vysvětlení a hlubší analýzy protipohybu, prodává. V takovém okamžiku může investor „zbrkle“ svůj investiční instrument prodat pod nákupní cenou, anebo prodat investiční instrument těsně před výraznějším pohybem jeho hodnoty předpokládaným směrem. Investor pak jenom pozoruje růst hodnoty investičního instrumentu, který z důvodu „běžné a normální“ korekce pokračuje dále v původním růstovém směru, ovšem teď už bez zisku pro investora. Dalším důležitým aspektem před vstupem do investice rizikovějšího charakteru je stanovení si základních parametrů finančních prostředků, které mají být použity pro nákup investičních instrumentů. Například velice pomáhá určení si doby investičního horizontu, po který mohou být finanční prostředky vázány v investičním instrumentu, tj. určení si doby, po kterou může investor své finanční prostředky postrádat. Při rozhodování o investicích velmi 51

rizikové povahy (spekulativní investování) je jednoduchým výchozím pravidlem, které by mělo být v takové situaci rozhodující, posouzení možného dopadu ztráty z investice na investorovu celkovou finanční situaci. Kladná odpověď na otázku: „Mohu finanční prostředky vložené do této investice zčásti či dokonce zcela oželet?“ by měla předcházet všem dalším úvahám o takové investici. Tento aspekt je spíše psychologického charakteru, neboť dává investorovi větší nadhled a „pohodu“ při sledování protipohybu, které by mohlo zapříčinit zbytečné impulsivní a neracionální chování končící ztrátou. V rámci investování rozdělujeme rizikový profil na 3 základní skupiny: 1) rizikově averzní investor – vztah tohoto typu investora k riziku je negativní, vyhledává investiční instrumenty s velmi malým rizikem, většinou však spíše instrumenty bezrizikové, a to vše za cenu malého výnosu; jistota v tomto případě hraje velmi významnou roli; investiční portfolio tohoto typu investora se z 95% skládat z bezrizikových investičních instrumentů: •

termínované vklady

•

spořicí účty

•

depozitní certifikáty

•

státní dluhopisy

•

státní pokladniční poukázky

2) rizikově neutrální investor – tento typ investora nehledí na rizika plynoucí z držení investičních instrumentů; jeho portfolio je složeno z investičních instrumentů rizikových i bezrizikových; investiční portfolio tohoto typu investora by vypadalo následovně: •

termínované vklady

•

spořicí účty

•

depozitní certifikáty

•

státní dluhopisy

•

státní pokladniční poukázky

•

korporátní dluhopisy

•

směnky

•

akcie

•

podílové listy

•

cenné papíry kolektivního investování 52

3) rizikově tolerantní investor – tento typ investora vyhledává především rizikové investiční instrumenty s vyšším výnosem; do svého investičního portfolia v minimální míře (do 10%) vkládají i instrumenty bezrizikové, a to kvůli alespoň částečně diverzifikaci; investiční portfolio tohoto typu investora by vypadalo následovně: •

depozitní certifikáty

•

státní dluhopisy

•

korporátní dluhopisy

•

směnky

•

akcie

•

podílové listy

•

cenné papíry kolektivního investování

•

finanční deriváty (opce, forwardy, futures, swapy)

•

komodity

Tuto část diplomové práce spočívající v teoretickém popisu finančních trhů, cenných papírů obchodovatelných na finančních trzích, tvorbě investičního portfolia a vztahu investora k riziku bych tímto ukončil a následně se již věnoval praktické části, ve které bych analyzoval především cenné papíry rizikovějšího charakteru vhodné pro rizikově tolerantního investora, dále také investiční prostředí, ve kterém se český investor pohybuje, a v neposlední řadě bych se také rád zaměřil na investiční drahé kovy. Z této škály produktů pak pro vybraného investora doporučím složení investičního portfolia rizikovějšího charakteru.

53

4. Výběr produktů FT vhodných pro investiční portfolio rizikovějšího charakteru Tato část diplomové práce bude zaměřena na výběr investičních instrumentů vhodných do portfolia investora rizikově tolerantního. Jak jsem již výše uvedl, tento typ investora vyhledává především rizikové investiční instrumenty s vyšším výnosem. Mezi nejčastěji vyhledávané investiční instrumenty do rizikového portfolia jsou zejména akcie a finanční deriváty. Dalším, v poslední době velice oblíbeným investičním instrumentem, jsou investiční drahé kovy. Co se týče akciových titulů, těch existuje na finančních trzích nepřeberné množství. Lze nakupovat jednotlivé akcie konkrétních společností, případně akciové indexy, což je vlastně skupina konkrétně vybraných jednotlivých akciových titulů. Hlavní úlohou akciového indexu je okamžitě prozradit investorovi, jak si vedou akciové tituly, jež jsou v indexu zahrnuty, jako celek. Pokud by akciový index neexistoval, každý investor by musel pracně a zdlouhavě studovat ceny stovek jednotlivých akciových titulů, aby získal přehled, zda akciový trh všeobecně roste či klesá. Pohledem na cenu a/nebo graf akciového indexu získá tuto informaci v mžiku oka. Díky tomu, že tyto indexy celý investorský svět sleduje, staly se akciové indexy natolik populárními, že v závěru minulého století byly zavedeny coby standardní futures indexový trh a regulérně se obchodují jako kterákoli jiná nefyzická komodita (například měny, nebo dluhopisy) (18). Jakkoli existuje spousta různých akciových indexů, má podle mého názoru praktický význam všímat si pouze těch nejdůležitějších a nejpopulárnějších, kterými jsou: I.

Dow Jones EURO STOXX 50 – jedná se o akciový index obchodovaný na německé burze Eurex. Tento index je složený z 50 hlavních evropských akciových titulů. Nejde tedy pouze o německé firmy, ale firmy ze zemí Eurozóny. Kromě řady hlavních německých akciových titulů společností jako Allianz, BASF, Deutsche Bank, Deutsche Telekom, E.ON, RWE, atd., tak v Dow Jones EURO STOXX 50 nalezneme společnosti jako francouzskou společnost AXA, Renault, France Telecom či L'OREAL, finskou Nokiu, italský Telecom Italia atd (19).

II.

Deutscher Aktien Index (DAX) - je akciový index obchodovaný na německé burze Eurex. Je to index složený z 30 tzv. blue chip, tedy akcií největších německých společností obchodovaných na německé burze. Do výpočtu DAXu 54

jsou tak zahrnuty změny cen společností jako je např. Adidas, Allianz, BASF, BMW, Commerzbank, Deutsche Bank, Deutsche Lufthansa, Deutsche Post, Deutsche Telekom, E.ON, MAN, Siemens, Volkswagen a další (20). III.

Financial Times Stock Exchange 100 (FTSE 100) - zahrnuje sto společností s nejvyšší tržní kapitalizací, které sídlí ve Velké Británii, a jejichž akcie se obchodují na londýnské burze (London Stock Exchange). Společnosti zahrnuté v tomto indexu představují asi 81 % (21) celkového britského akciového trhu. Do indexu FTSE 100 jsou zahrnuty akcie společností jako např. Aviva, BAE Systems, Barclays, HSBC, Lloyds Banking Group, Marks & Spencer, RSA Insurance Group, Rolls-Royce, Royal Dutch Shell, SSE, Tesco a další (22).

IV.

Dow Jones Industrial Average (DJIA) – americký akciový index obsahují 30 elitních titulů z NYSE burzy na Wall Streetu. Do indexu DJIA patří například Walt Disney, Microsoft, McDonald's, Coca-Cola, nebo Boeing (23).

V.

National Association of Securities Dealers Automated Quotations (NASDAQ) – je také americkým indexem stejnojmenného elektronického akciového trhu, založeného v roce 1971. Sdružuje v sobě stovku nejvýznamnějších

členských

firem,

kterými

jsou

například

Apple,

Amazon.com, Cisco Systems, Dell, eBay, Google a další (24). VI.

Standard & Poors 500 (S&P 500) - je nejstarším americkým akciovým indexem. Sdružuje v sobě 500 největších amerických společností, kterými jsou například 3M, Adobe Systems, Bank of America, Berkshire Hathaway, CBS, Citigroup, CME Group, Electronic Arts a další (25).

O akciových indexech se zmiňuji z toho důvodu, že obsahují vždy soubor „nejvýkonnějších“ akciových titulů. Výhodou je zejména fakt, že takovéto akciové tituly jsou analyzovány specialisty rozhodujících o vstupu nebo výstupu akciového titulu z/do akciového indexu. Tito specialisté také tvoří rozsáhlé statistiky o akciovém indexu, které jsou zveřejňovány. Tímto sledováním máme ušetřeno spousty vlastní práce. Z analýz lze zjisti nejvýkonnější akciové tituly za posledních x-let, je sestavován žebříček nejvýkonnějších akcií v daném roce, jsou sestavována i doporučení o budoucím vývoji, atd. Zkrátka lze nalézt velké množství analýz a statistik, ze kterých můžeme zkoumáním vytvořit investiční portfolio. Při tvorbě investičního portfolia složeného zejména z akcií je vhodné zajímat se především o ty akcie, které jsou obsaženy v některém z „populárních“ akciových indexů (viz. 55

výčet výše). Důvod proč investovat právě do akciových titulů obsažených v některém z „populárních“ akciových indexů je právě jejich výkonnost a zejména i menší riziko v porovnání s ostatními akciovými tituly. Dalším důvodem je zejména daleko menší výběrový soubor čítající řádově stovky jednotlivých akciových titulů, ze kterých může investor vybírat. De facto můžeme říci, že takovýto výběrový soubor je tvořen pouze tzv. blue chip (spolehlivých) akcií. V případě, že bude investor vybírat ze všech možných akciových titulů, které jsou obchodovány na finančních trzích, pak bude jeho výběrový soubor čítat tisíce akciových titulů, přičemž přehlednost takovéhoto souboru bude velmi nízká až nulová. Akciové tituly obsažené v akciových indexech zároveň umožní investorovi rychlý pohled na směr vývoje daného segmentu trhu. Při výběru vhodného akciového tituly je nejdříve zásadní celkový pohled na trh, na kterém se akciový titul obchoduje. Takovýto celkový pohled nám v rychlosti poskytne pohled právě na vývoj akciového indexu, ve kterém je zájmový akciový titul obsažen. Pojďme se tedy nyní podívat na již zmiňované „populární“ akciové indexy, abychom si dokázali udělat obrázek o daném segmentu trhu, do kterého bychom chtěli nákupem akciového titulu vstoupit. Analýzou právě akciového indexu můžeme identifikovat jak krátkodobý, tak zejména dlouhodobý růstový, klesající nebo stagnující trend. Zájem každého investora je především nákup růstových akciových titulů přinášející kapitálový výnos. Bonus v podobě běžného výnosu (dividenda) může a v této diplomové práci bude dalším filtrem pro výběr vhodných akciových titulů. Těmito kroky vyfiltrujeme z výběrového souboru pouze ty akciové tituly, u kterých je pravděpodobnost získat kapitálový i běžný výnos. Takto vyfiltrovaný soubor nám pak umožní detailněji zkoumat již konkrétní akciové tituly, které by mohl eventuálně investor nakoupit. Dále budeme takto vyfiltrované jednotlivé akciové tituly porovnávat mezi sebou, přičemž budeme sledovat výnosovou míru, riziko a likviditu. Dále pro diverzifikaci portfolia budeme sledovat jejich vzájemnou korelaci výnosnosti.

56

4.1.

Akciové indexy 1. Dow Jones EURO STOXX 50

5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000

Graf 4: Vývoj akciové indexu Dow Jones EURO STOXX 50 (26)

Pohledem na graf akciového indexu Dow Jones EURO STOXX 50, na kterém máme zobrazen historický vývoj ceny od roku 2002, můžeme zjistit následující skutečnosti: a) Od roku 2003 do poloviny roku 2007 můžeme identifikovat růstový trend, který následně přešel do trendu klesajícího (vrcholu index dosáhl v červenci 2007 na hodnotě 4470 bodů), který trval do března roku 2009 (index se zastavil na hodnotě 1882 bodů). b) Od března roku 2009 došlo opět k mírnému růstu, ovšem pouze na úroveň 3000 bodů (leden 2010), poté trh do poloviny roku 2011 stagnoval v mezích 2500 – 3000 bodů, a následně klesl zpět na úroveň 2138 bodů. c) Od konce roku 2011 lze identifikovat mírný růst. Co z výše uvedeného můžeme odvodit a jak vyhodnotit danou situaci z pohledu potencionálního vstupu do nákupu akciového instrumentu obsaženého v tomto akciovém indexu. Jelikož se index nachází v krátkodobém rostoucím trendu, kterému předcházel odraz od skoro 10-letého minima, lze s velkou pravděpodobností určit pokračování v růstovém trendu. Z pohledu na graf lze určit potenciál růst indexu až na hodnotu 3000 bodů. Aktuálně se index pohybuje na hodnotě 2500 bodů, přičemž minimální hodnotu indexu stanovíme z grafu na 2000 bodů. Trh je tedy dle mého názoru v polovině své cesty ke svému potenciálu. 57

Poté bych očekával mírnou korekci (pohyb klesající), ale už ne (nebo s malou pravděpodobností) ke svému 10-letému minimu. Ovšem aktuální ekonomické zprávy o stavu Eurozóny tuto mojí tezi malinko „podkopávají“. Budoucí vývoj stavu Eurozóny v případě rozhodnutí o nákupu akciového titulu bude nutné určitě sledovat.

2. Deutscher Aktien Index (DAX)

9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000

Graf 5: Vývoj akciové indexu DAX (27)

Pohledem na graf indexu DAX zjistíme následující: a) Na tomto grafu lze identifikovat dlouhodobý rostoucí trend. b) Svého maxima (8000 bodů) akciový index dosáhl v období před vypuknutím finanční a ekonomické krize v roce 2007. Následně, po oživení trhů, se toto maximum trh pokusil otestovat v polovině roku 2011, ale dosáhl pouze na hodnotu 7500 bodů. c) Současný trend a vývoj akciového indexu má zřejmě snahu opět své historické maximum atakovat, lze tedy prognózovat pokračování v rostoucím trendu. d) Jelikož je DAX německý index, bude opět velmi důležité sledovat vývoj Eurozóny.

58

3. Financial Times Stock Exchange 100 (FTSE 100)

1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Graf 6: Vývoj akciové indexu FTSE 100 (28)

Pohledem na graf akciového indexu FTSE 100 lze zjistit určitou podobnost vývoje s akciovým indexem DAX. Tato podobnost je dána velikou pozitivní korelací obou akciových indexů. Sledováním pozitivně korelovaných akciových indexů lze lépe prognózovat budoucí pohyb. Jelikož se akciové indexy většinu času (95% - 98%) pohybují naprosto stejným směrem, pak sebemenší odchýlení rychle identifikujeme. Například se akciový indexy DAX a FTSE 100 budou pohybovat směrem dolů (klesající trend), ale pohledem na grafy uvidíme, že DAX je stále v klesajícím trendu, zatímco index FTSE 100 se začíná již otáčet do růstového trendu. Lze tedy s velkou pravděpodobností očekávat otočení do růstového trendu také akciový index DAX a s časovým předstihem analyzovat jednotlivé akciové tituly, do kterých bychom mohli investovat nákupem na „nejnižších“ cenách (přímo v okamžiku obratu trendu z klesajícího na růstový). Z celkového pohledu na graf akciového indexu FTSE 100 lze snadno rozpoznat atakování historických maxim. V tomto případě je lepší nevstupovat do nákupu akciových titulů obsažených v tomto indexu, neboť zde hrozí nákup akciových titulů na svých maximech, tím bychom pravidlo „nakup levně prodej dráže“ mohli porušit. Je „bezpečnější“ aktuálně vývoj pouze sledovat a počkat si na další budoucí vývoj. 59

4. Dow Jones Industrial Average (DJIA)

15000 14000 13000 12000 11000 10000 9000 8000 7000 6000 5000

Graf 7: Vývoj akciové indexu DJIA (23)

Pohledem na graf akciového indexu DJIA můžeme opět vidět určitou podobnost s evropskými akciovými indexy DAX a FTSE 100. Index DJIA, i přesto, že se jedná o americký index, je pozitivně korelovaný s evropskými indexy DAX a FTSE 100. Lze stejně jako v předchozím případě identifikovat atakování indexu DJIA svého historického maxima a tedy tento index si necháme pouze pro pozorování s případným budoucím načasováním vstupu do trhu, to z toho důvodu, že akciové tituly obsažené v tomto indexu mohou mít stejný průběh.

60

5. National Association of Securities Dealers Automated Quotations (NASDAQ)

1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Graf 8: Vývoj akciové indexu NASDAQ (29)

Analýzou grafu akciového indexu NASDAQ můžeme opět sledovat určitou podobnost (pozitivní korelaci) s ostatními indexy. V tomto případě již můžeme identifikovat proražení historického maxima indexu NASDAQ. V tento moment jsou akciové tituly obsažené v tomto indexu pro nás mimo detailnější zájem, neboť lze předpokládat hodnoty akciových titulů také na svých maximech. Ovšem v porovnání s ostatními pozitivně korelujícími indexy jsme se nyní dostali do situace, kdy pozorujeme, že indexy DAX, FTSE 100 a DJIA stále nedosáhly svých maxim a index NASDAQ své maximum již překonal. Lze tedy u indexů DAX, FTSE 100 a DJIA předpokládat další růst? Řekl bych, že ano, ovšem pravděpodobnost obratu trendu je dle mého názoru vyšší, než další pokračování v růstovém trendu. Očekával bych tedy spíše otočení rostoucího trendu, ovšem pouze do krátkodobého klesajícího trendu. V okamžiku, kdy se bude tento krátkodobý klesající trend opět otáčet do rostoucího trendu, by to byl pro nás vhodný okamžik pro doporučení našemu investorovi k nákupu akciových titulů obsažených v indexech DAX, FTSE 100, DJIA a NASDAQ. Nyní se tedy ještě podíváme na poslední index S&P 500, který je dalším pozitivně korelujícím akciovým indexem.

61

6. Standard & Poors 500 (S&P 500)

1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Graf 9: Vývoj akciové indexu S&P 500 (30)

Další pozitivně korelující akciový index S&P 500, který pohledem na graf také atakuje své historické maximum. Lze tedy předpokládat další růst překonávající historické maximum, ovšem s nutností aktivního sledování vývoje akciového indexu. Tento vysledovaný stav platí u všech pozitivně korelovaných akciových indexů (DAX, FTSE 100, DJIA, NASDAQ a S&P 500).

Celkovým pohledem na výše uvedené akciové indexy jsem dospěl k názoru, že nejvhodnější akciové indexy pro výběr akciových titulů budou DAX a FTSE 100, na kterých lze pozorovat růstový trend s určitým prostorem pro další pokračování růstového trendu. Ostatní akciové indexy, především americké, tvořící nová maxima sice prostoru pro růst moc nemají, to ale ovšem neznamená, že se o akciové tituly obsažené v těchto akciových indexech nebudeme zajímat. Investor však může namítat, že je rizikové investovat do akciových titulů tvořících nová maxima (nové vrcholy), což samozřejmě rizikové je, ale také je možné toto riziko eliminovat, a to tím, že nebudeme investovat do nákupu akciových titulů tvořících vrcholy velké částky, ale budeme nakupovat po malých částkách, avšak dlouhodobě a pravidelně. Tento způsob nám poskytuje tu výhodu, že nemusíme neustále analyzovat grafy a 62

hledat tu nejvhodnější dobu pro nákup. Evropské indexy jsem upřednostnil také z důvodu geografického, neboť akciové tituly z indexů DAX a FTSE 100 jsou obchodovány na Frankfurtské a Londýnské burze, které jsou pro nás přece jenom lépe dostupné. Závěrem z analýzy grafů „nejoblíbenějších“ akciových indexů vyplývají následující doporučení pro investora: •

celkovou částku určenou pro investování do akciových titulů doporučuji rozdělit na 2 části, a to v poměru 60:40; z toho poměru lze odvodit, že 60 % investice bude použito na evropské akciové tituly a 40 % na americké akciové tituly; tento poměr je dán ekonomickým vývojem jak v Evropě, tak v Americe;

•

prvních 60% z celkové „evropské“ investice doporučím investovat do nákupu akciových titulů obsažených v akciovém indexu DAX a FTSE 100, a to následujícím způsobem: 1) polovina z první části investice bude použita do nákupu akciových titulů; 2) výběr

akciových

titulů

doporučuji

provést

z horní

poloviny

„nejvýkonnějších“ akcií akciových indexů, přičemž akcie by měla mít poslední roční zhodnocení minimálně 10%; 3) poté akciové tituly z horní poloviny „nejvýkonnějších“ akcií doporučuji rozdělit na dvě skupiny, a to dle toho, zdali jsou nebo nejsou vypláceny dividendy; 4) druhou polovinu investice poté doporučuji použít k dokupování akciových titulů, které jsme nakoupili v první části investice, a to v měsíčních intervalech a pouze za podmínek, že akciový titul bude v růstovém trendu (strategie „averaging up“) – nejideálnější je rozložit dokupování akcií do horizontu 3 až 6 měsíců. •

druhou polovinu „americké“ investice doporučím investovat do nákupu akciových titulů z ostatních „amerických“ akciových indexů, a to následujícím způsobem: 1) jedna třetina z této části investice bude použita do nákupu akciových titulů; 2) výběr akciových titulů opět doporučuji vybírat z dlouhodobě nejvýkonnějších akcií daného akciového indexu; 3) stejně jako ve výše uvedeném případě, doporučuji upřednostňovat akciové tituly společností vyplácející dividendy;

63

4) zbývající dvě třetiny z této části investice bude použita k dokupování akciových titulů, které jsme již nakoupili, a to za stejných podmínek jako výše, ovšem s časovým rozložením od 6 měsíců do 1 roku; •

celkově navrhovaná pravidla pro tvorbu a řízení akciového portfolia jsou: 1) nákup minimálně 10 různých akciových titulů maximálně však 20, a to z důvodu rozložení rizika poklesu hodnoty jednoho akciového titulu mezi ostatní akciové tituly, 2) hodnota jednoho akciového titulu nesmí být vyšší než čtvrtina hodnoty celého portfolia, 3) v případě poklesu akciového titulu o 10% hodnoty od posledního otočení trendu prodáváme, a to pouze za podmínek, že celý trh pokračoval v růstovém trendu, 4) v případě, že se celý trh nachází v klesajícím trendu, pak prodáváme při poklesu až o 20% hodnoty od posledního otočení trendu; v tomto případě doporučuji analyzovat, a prodávat pouze s pádným důvodem!

Jak jsem již výše uvedl, výhodou výběru akciových titulů obsažených v „neoblíbenějších“ akciových titulech jsou právě rozsáhlé statistiky o výkonnosti jednotlivých akciových titulů, které jsou k dispozici na internetových stránkách konkrétního akciového indexu. Kromě statistik jsou ke každému akciovému tituly uvedeny rozsáhlé detailnější ekonomické informace, aktuální zprávy a v neposlední řádě také expertní odhady budoucího vývoje hodnoty akciového tituly. Nyní se tedy zaměřím na akciové indexy DAX a FTSE 100, které jsem ze všech v této diplomové práci zmiňovaných akciových indexů vybral z důvodu jejich nejvyššího potenciálu k růstu.

64

4.1.1. DAX Akciový index DAX obsahuje 30 „nejvýkonnějších“ německých akcií obchodovaných na frankfurtské burze:

1 Month

3 Month

1 Year

Pořadí roční výkonnosti akcie v indexu

5,42 7,90 10,66 5,13 3,47 8,39 1,75 7,62 11,14 5,74 5,32 0,66 6,84 -0,04 -0,10 6,29 3,22 9,45 -3,50 6,75 5,71 0,49 -0,18 10,06 20,10 11,26 3,29 3,89 -5,32 3,26

19,25 26,71 32,38 22,60 14,88 32,31 43,55 44,15 15,68 31,48 23,86 -4,81 -0,43 8,24 13,87 40,46 13,90 32,12 13,86 15,47 43,60 -16,40 8,76 24,09 18,25 18,81 -2,53 4,68 16,62 17,51

26,73 -10,79 11,89 0,81 8,22 17,35 -69,61 -9,93 -7,50 -22,66 2,02 -9,04 -25,19 11,15 16,59 -18,96 10,04 -0,97 -28,84 13,50 -4,58 -43,14 20,58 -8,19 -28,28 16,49 -31,35 -21,47 -30,57 16,49

1 20 8 13 11 3 30 19 16 23 12 18 24 9 4 21 10 14 26 7 15 29 2 17 25 6 28 22 27 5

Price change (v %) - XETRA

Name ADIDAS N ALLIANZ N BASF N BAYER N BEIERSDORF BMW COMMERZBANK DAIMLER N DEUTSCHE BOERSE N DEUTSCHE BANK N DEUTSCHE POST N DEUTSCHE TELEKOM N E.ON N FRESENIUS MED CARE FRESENIUS HEIDELBERGCEMENT HENKEL VZ INFINEON TECHNOLO N DT.LUFTHANSA N LINDE MAN METRO MERCK MUNCHENER RUCK RWE SAP K+S N SIEMENS N THYSSENKRUPP VOLKSWAGEN VZ

10 nejvýkonnějších akcií indexu s roční změnou ceny vyšší než 10 % Tabulka 4: Seznam společností obsažených v akciovém indexu DAX se zvýrazněním 10 nejvýkonnějších akcií (20)

Do tabulky 4 obsahující seznam akciových titulů obsažených v akciovém indexu DAX jsem zvýraznil 10 nejvýkonnějších akcií tohoto indexu, které za poslední 1 rok dosáhly 65

nárůstu své ceny (zhodnocení) o více než 10%, tj. kapitálový výnos, v případě nákupu akciového titulu z „top 10“ před rokem, by byl větší než 10%. Dále se blíže podívám na jednotlivé „top 10“ akcie.

1) ADIDAS AG

Graf 10: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti Adidas AG (31)

Popis grafu: od konce roku 2009 lze identifikovat stabilní rostoucí trend s mírnými korekcemi; aktuálně lze očekávat pokračování v rostoucím trendu. Sídlo společnosti: Německo Rok založení: 1949 Sektor: Spotřební zboží (Oblečení + obuv) Profil: Skupina Adidas je jedním ze světových lídrů v oboru sportovního zboží a jeho značky nabízejí široký sortiment výrobků; společnost má více než 170 poboček a k 31. 12. 2010 zaměstnává 42 541 lidí (31). Počet akcií: 209 216 186 Tržní kapitalizace: 12,369 mld EUR Výplata dividend: ano; v roce 2010 0,80 EUR/akcie; dividendový výnos 1,35% (31) Historie výplaty dividendy: 2010

2009

2008

2007

2006

2005

0,80 EUR

0,35 EUR

0,50 EUR

0,50 EUR

0,42 EUR

0,33 EUR

Cena akcie k 27. 2. 2012: 58,20 EUR 66

Kapitálový výnos: 26,73% Běžný výnos: 1,35% Celkový výnos: 28,08% Doporučení k nákupu: ano Odůvodnění: stabilní rostoucí trend hodnoty akcie, doporučuji nakupovat pravidelně v malých částkách.

2) MERCK KGaA

Graf 11: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti Merck KGaA (32)

Popis grafu: na grafu lze od druhé poloviny roku 2011 identifikovat krátkodobý rostoucí trend, který pomalinku přechází v krátkodobý klesající trend; hodnota akcie se od roku 2009 vždy po rostoucím pohybu vrátila zpět ke svému minimu; lze tedy s větší pravděpodobností očekávat podobnou situaci i do budoucna, tedy návrat ke svému minimu; pravděpodobnost pokračování v rostoucím trendu je dle mého názoru nižší. Sídlo společnosti: Německo Rok založení: 1668 Sektor: Farmaceutický a chemický průmysl Profil: Společnost Merck je globální farmaceutická a chemická společnost s celkovými příjmy ve výši 9,3 mld. EUR v roce 2010, společnost zaměstnává více než 40 000 lidí v 67 zemích světa (32). 67

Počet akcií: 64 621 125 Tržní kapitalizace: 5,037 mld EUR Výplata dividend: ano; v roce 2010 1,25 EUR/akcie; dividendový výnos 1,60% (32) Historie výplaty dividendy: 2010

2009

2008

2007

2006

2005

1,25 EUR

1,00 EUR

1,50 EUR

3,20 EUR

1,05 EUR

0,85 EUR

Cena akcie k 27. 2. 2012: 77,43 EUR Kapitálový výnos: 20,58% Běžný výnos: 1,60% Celkový výnos: 22,18% Doporučení k nákupu: ne Odůvodnění: hodnota akcie je po výrazném růstovém pohybu s velkou pravděpodobností otočení do klesajícího pohybu; doporučuji spíše akcii aktivně dále sledovat a vyčkávat na vhodnější načasování nákupu.

3) BMW AG St

Graf 12: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti BMW AG St (33)

Popis grafu: pohledem na graf lze identifikovat v druhé polovině roku 2011 dosažení dlouhodobého maxima, které se nyní pokouší trh znovu atakovat. Lze tedy očekávat buď proražení historického maxima a pokračování v rostoucím trendu, 68

anebo otočení do krátkodobého klesajícího trendu; pravděpodobnost v otočení trendu je dle mého názoru vyšší. Sídlo společnosti: Německo Rok založení: 1916 Sektor: Automobilový průmysl Profil: BMW Group je jedním z nejúspěšnějších výrobců automobilů a motocykl na světě. Ve svém portfoliu má značky BMW, MINI a Rolls-Royce. Provozuje 25 výrobních a montážních závodů ve 14 zemích světa. Prodeje za rok 2010 byly úspěšné (1,46 mil. vozů a 110 tis. motocyklů), zisk před zdaněním 4,8 mld EUR a celkové příjmy 60,5 mld EUR. BMW Group zaměstnává 95.500 zaměstnanců (33). Výplata dividend: ano; v roce 2011 1,30 EUR/akcie; dividendový výnos 1,80% (33) Historie výplaty dividendy: 2010

2009

2008

2007

2006

2005

1,30 EUR

0,30 EUR

0,30 EUR

1,06 EUR

0,70 EUR

0,64 EUR

Cena akcie k 27. 2. 2012: 69,04 EUR Kapitálový výnos: 17,35% Běžný výnos: 1,80% Celkový výnos: 19,15% Doporučení k nákupu: ne Odůvodnění: hodnota akcie je po výrazném růstovém pohybu s velkou pravděpodobností otočení do klesajícího pohybu; doporučuji spíše akcii aktivně dále sledovat a vyčkávat na vhodnější načasování nákupu.

69

4) Fresenius SE & Co. KGaA

Graf 13: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti Fresenius SE & Co. KGaA (34)

Popis grafu: od začátku roku 2010 lze identifikovat stabilní rostoucí trend s mírnými korekcemi; aktuálně trh tvoří dlouhodobá maxima; aktuálně lze očekávat pokračování v rostoucím trendu. Sídlo společnosti: Německo Rok založení: 1981 Sektor: Zdravotnictví Profil: Společnost Fresenius je mezinárodní zdravotnická společnost nabízející své produkty a služby nemocnicím. Společnost se zabývá zejména dialýzou. Poskytuje také zdravotnickou péči pacientům doma. Fresenius zaměstnává přes 140 tisíc lidí ve více než 100 zemí (34). Počet akcií: 129 058 404 Tržní kapitalizace: 10,008 mld EUR Výplata dividend: ano; v roce 2011 0,95 EUR/akcie; dividendový výnos 1,23% (34) Historie výplaty dividendy: 2010

2009

2008

2007

2006

2005

0,86 EUR

0,75 EUR

0,70 EUR

0,66 EUR

0,57 EUR

0,49 EUR

Cena akcie k 27. 2. 2012: 77,87 EUR 70

Kapitálový výnos: 16,59% Běžný výnos: 1,23% Celkový výnos: 17,82% Doporučení k nákupu: ano Odůvodnění: stabilní rostoucí trend hodnoty akcie, doporučuji nakupovat pravidelně v malých částkách.

5) Volkswagen AG Vz

Graf 14: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti Fresenius SE & Co. KGaA (35)

Popis grafu: od konce roku 2009 lze pozorovat stabilní rostoucí trend s mírnými korekcemi; od začátku roku 2011 lze však pozorovat větší rozkolísanost (nestabilitu) trhu; korekce trhu jsou delší co do času a hodnoty; aktuálně trh atakuje své dlouhodobé maximum; spíše lze očekávat zpětnou korekci, tj. přechod ke krátkodobému klesajícímu trendu; otočení k rostoucímu trendu lze očekávat na hodnotě 125 EUR. Sídlo společnosti: Německo Rok založení: 1938 Sektor: Automobilový průmysl Profil: Skupina Volkswagen je jedním z předních světových výrobců automobilů a největším automobilovým výrobcem v Evropě. Portfolio skupiny Volkswagen se skládá ze značek Volkswagen, Audi, Seat, Škoda, Bentley, Bugatti, Lamborghini a Scania. Skupina provozuje 62 výrobních závodů v 15 evropských zemí a 7 zemí 71

v Jižní Americe, Asii a Africe. Skupina Volkswagen po celém světě zaměstnává 400 000 lidí (35). Počet akcií: 170 142 778 Tržní kapitalizace: 24,194 mld EUR Výplata dividend: ano; v roce 2011 2,26 EUR/akcie; dividendový výnos 1,59% (35) Historie výplaty dividendy: 2010

2009

2008

2007

2006

2005

1,66 EUR

1,99 EUR

1,86 EUR

1,31 EUR

1,21 EUR

1,11 EUR

Cena akcie k 27. 2. 2012: 138,35 EUR Kapitálový výnos: 16,49% Běžný výnos: 1,59% Celkový výnos: 18,08% Doporučení k nákupu: ne Odůvodnění: aktuálně větší rozkolísanost trhu bez jasného trendu, doporučuji spíše akcii aktivně dále sledovat a vyčkávat na vhodnější načasování nákupu.

6) SAP AG

Graf 15: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti SAP AG (36)

Popis grafu: od konce roku 2009 lze pozorovat stabilní rostoucí trend s mírnými korekcemi; aktuálně trh vytváří svá dlouhodobá maxima; spíše lze očekávat 72

zpětnou korekci, tj. přechod ke krátkodobému klesajícímu trendu; otočení k rostoucímu trendu lze očekávat na hodnotě 44 EUR. Sídlo společnosti: Německo Rok založení: 1938 Sektor: Informační technologie - Software Profil: Společnost SAP je jedničkou na trhu podnikových aplikací a tvorby softwaru, které přispívají k lepšímu řízení firem každé velikosti (36). Počet akcií: 1 228 083 382 Tržní kapitalizace: 62,620 mld EUR Výplata dividend: ano; v roce 2011 0,60 EUR/akcie; dividendový výnos 1,18% (36) Historie výplaty dividendy: 2010

2009

2008

2007

2006

2005

0,50 EUR

0,50 EUR

0,50 EUR

0,46 EUR

1,45 EUR

1,10 EUR

Cena akcie k 27. 2. 2012: 50,04 EUR Kapitálový výnos: 16,49% Běžný výnos: 1,18% Celkový výnos: 17,67% Doporučení k nákupu: ano Odůvodnění: stabilní rostoucí trend hodnoty akcie, doporučuji nakupovat pravidelně v malých částkách.

73

7) Linde AG

Graf 16: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti Linde AG (37)

Popis grafu: od konce roku 2009 lze pozorovat stabilní rostoucí trend s mírnými korekcemi; aktuálně trh atakuje své dlouhodobé maximum, kterému předcházela významná korekce z hodnoty 120 EUR na hodnotu 100 EUR; lze očekávat návrat k poslednímu minimu na hranici 100 EUR. Sídlo společnosti: Německo Rok založení: 1879 Sektor: Chemický průmysl Profil: Skupina Linde je předním výrobcem a dodavatelem technických plynů do celého průmyslu. Skupina zaměstnává téměř 50 000 zaměstnanců ve zhruba 100 zemích světa. Obrat skupiny v roce 2010 činil 12,868 mld EUR (37). Počet akcií: 171 061 401 Tržní kapitalizace: 21,494 mld EUR Výplata dividend: ano; v roce 2011 2,20 EUR/akcie; dividendový výnos 1,75% (37) Historie výplaty dividendy: 2010

2009

2008

2007

2006

2005

1,80 EUR

1,80 EUR

1,70 EUR

1,50 EUR

1,40 EUR

1,25 EUR

Cena akcie k 27. 2. 2012: 126 EUR Kapitálový výnos: 13,50% Běžný výnos: 1,75% 74

Celkový výnos: 15,25% Doporučení k nákupu: ne Odůvodnění: hodnota akcie je po výrazném růstovém pohybu s velkou pravděpodobností otočení do klesajícího pohybu; doporučuji spíše akcii aktivně dále sledovat a vyčkávat na vhodnější načasování nákupu.

8) BASF SE

Graf 17: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti BASF SE (38)

Popis grafu: od konce roku 2009 lze pozorovat stabilní rostoucí trend s mírnými korekcemi; aktuálně trh atakuje své dlouhodobé maximum, kterému předcházela významná korekce z hodnoty 67 EUR na hodnotu 43 EUR; aktuálně lze spíše očekávat návrat k poslednímu minimu na hranici 43 EUR. Sídlo společnosti: Německo Rok založení: 1865 Sektor: Chemický průmysl Profil: BASF je přední světová chemická společnost. Do jejího portfolia patří chemikálie, plasty, výrobní produkty a plodiny přidávající se k ropě a plynům. Tržby v roce 2011 byly ve výši 3,5 mld EUR. BASF zaměstnává více než 111 000 zaměstnanců (38). Počet akcií: 918 478 694 Tržní kapitalizace: 60,987 mld EUR 75

Výplata dividend: ano; v roce 2011 2,20 EUR/akcie; dividendový výnos 3,77% (38) Historie výplaty dividendy: 2010

2009

2008

2007

2006

2005

1,70 EUR

1,95 EUR

3,90 EUR

3,00 EUR

2,00 EUR

1,70 EUR

Cena akcie k 27. 2. 2012: 65,81 EUR Kapitálový výnos: 11,89% Běžný výnos: 3,77% Celkový výnos: 15,66% Doporučení k nákupu: ne Odůvodnění: hodnota akcie je po výrazném růstovém pohybu s velkou pravděpodobností otočení do klesajícího pohybu; doporučuji spíše akcii aktivně dále sledovat a vyčkávat na vhodnější načasování nákupu.

9) Fresenius Medical Care AG & Co. KGaA St

Graf 18: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti Fresenius Medical Care AG & Co. KGaA St (39)

Popis grafu: od konce roku 2009 lze pozorovat stabilní rostoucí trend s mírnými korekcemi; aktuálně trh atakuje své dlouhodobé maximum; lze očekávat pokračování v rostoucím trendu. Sídlo společnosti: Německo Rok založení: 1996 Sektor: Farmaceutický a zdravotnický průmysl 76

Profil: Společnost je největším světovým výrobcem dialyzačních produktů a poskytovatelem služeb pro osoby, které potřebují dialýzu z důvodu chronického selhávání ledvin. Prostřednictvím své sítě 2.874 dialyzačních klinik po celém světě pečuje o 228 239 svých pacientů (39). Počet akcií: 300 164 922 Tržní kapitalizace: 15,894 mld EUR Výplata dividend: ano; v roce 2011 0,65 EUR/akcie; dividendový výnos 1,72% (39) Historie výplaty dividendy: 2010

2009

2008

2007

2006

2005

0,61 EUR

0,58 EUR

0,54 EUR

0,47 EUR

xxx EUR

xxx EUR

Cena akcie k 27. 2. 2012: 53,60 EUR Kapitálový výnos: 11,15% Běžný výnos: 1,72% Celkový výnos: 12,87% Doporučení k nákupu: ano Odůvodnění: stabilní rostoucí trend hodnoty akcie, doporučuji nakupovat pravidelně v malých částkách

10) Henkel AG & Co. KGaA Vz

Graf 19: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti Henkel AG & Co. KGaA Vz (40)

77

Popis grafu: od konce roku 2009 lze pozorovat stabilní rostoucí trend s mírnými korekcemi; aktuálně trh atakuje své dlouhodobé maximum, kterému předcházela významná korekce z hodnoty 49 EUR na hodnotu 38 EUR; aktuálně lze spíše očekávat návrat k poslednímu minimu na hranici 38 EUR. Sídlo společnosti: Německo Rok založení: 1876 Sektor: Chemický a farmaceutický průmysl Profil: Skupina Henkel působí ve třech strategických oblastech – péče o domácnost, kosmetika a lepidla, tmely a povrchové úpravy. Společnost je zastoupena ve více než 75 zemích (40). Počet akcií: 178 162 875 Tržní kapitalizace: 8,695 mld EUR Výplata dividend: ano; v roce 2011 0,72 EUR/akcie; dividendový výnos 1,48% (40) Historie výplaty dividendy: 2010

2009

2008

2007

2006

2005

0,53 EUR

0,53 EUR

0,51 EUR

0,50 EUR

0,44 EUR

0,36 EUR

Cena akcie k 27. 2. 2012: 48,33 EUR Kapitálový výnos: 10,04% Běžný výnos: 1,48% Celkový výnos: 11,52% Doporučení k nákupu: ne Odůvodnění: hodnota akcie je po výrazném růstovém pohybu s velkou pravděpodobností otočení do klesajícího pohybu; doporučuji spíše akcii aktivně dále sledovat a vyčkávat na vhodnější načasování nákupu.

Nyní jsem analyzoval jednotlivé akciové tituly z „top 10“ obsažených v akciovém indexu DAX. Z analýzy vyplývají určité pravděpodobnostní domněnky o budoucím pohybu ceny akcie. U každého akciového titulu z „top 10“ je uvedeno odvětví, ve kterém dané společnost působí. Tato informace je dle mého názoru důležitá zejména pro diverzifikaci akciového portfolia z hlediska odvětvového. Z fundamentálních zpráv lze samozřejmě identifikovat silná a slabá odvětví, nicméně investiční instrumenty plánujeme nakupovat pro dlouhodobější držení v portfoliu, proto diverzifikace z tohoto hlediska je také žádoucí. 78

V tabulce také nechybí údaje o kapitálových a běžných výnosech, které akciové tituly vytvořily za poslední roční období. Závěrem je pak u každého titulu uvedeno doporučení k nákupu akcie, případně doporučení o prozatímním sledování vývoje hodnoty akcie pro lepší načasování nákupu. Výše uvedené zakomponuji pro přehlednost do tabulky (viz. dále).

Akciový titul

Cena za nákup akcie

ADIDAS AG

58,20 €

26,73%

1,35%

28,08%

ano

MERCK KGaA

77,43 €

20,58%

1,60%

22,18%

ne

BMW AG

69,04 €

17,35%

1,80%

19,15%

ne

Fresenius SE & Co. KGaA

77,87 €

16,59%

1,23%

17,82%

ano

Volkswagen AG Vz

138,35 €

16,49%

1,59%

18,08%

ne

SAP AG

50,04 €

16,49%

1,18%

17,67%

ano

Linde AG

126,00 €

13,50%

1,75%

15,25%

ne

Chemický průmysl

BASF SE

65,81 €

11,89%

3,77%

15,66%

ne

Chemický průmysl

53,60 €

11,15%

1,72%

12,87%

ano

Farmaceutický a chemický průmysl

48,33 €

10,04%

1,48%

11,52%

ne

Farmaceutický a chemický průmysl

Fresenius Medical Care AG & Co. KGaA St Henkel AG & Co. KGaA Vz

Kapitálový Běžný Celkový Doporučení výnos výnos výnos k nákupu

Tabulka 5: Seznam "top 10" akciových titulů akciového indexu DAX

79

Odvětví Spotřební zboží Farmaceutický a chemický průmysl Automobilový průmysl Zdravotnictví Automobilový průmysl Informační technologie

Analýzy akciových titulů zbývajících akciových indexů z důvodu velkého rozsahu nebudu dále stejně rozepisovat, pouze budou zakomponovány do dále uvedených přehledových tabulek.

4.1.2. FTSE 100 Akciový titul

Cena za nákup akcie

Kapitálový výnos

Běžný výnos

Celkový výnos

Doporučení k nákupu

Odvětví

HSBC Hldgs

£553,90

26,00%

5,30%

31,30%

ano

Bankovnictví

BP

£497,60

13,00%

4,00%

17,00%

ne

Energetika

Vodafone Group

£170,10

4,00%

5,00%

9,00%

ano

Telekomunikace

Royal Dutch Shell A

£2 257,50

52,00%

4,50%

56,50%

ano

Energetika

GlaxoSmithKline

£1 411,50

112,00%

4,80%

116,80%

ano

Farmaceutický a biotechnologický průmysl

Rio tinto

£3 394,00

13,00%

2,90%

15,90%

ano

Hornictví

Royal Dutch Shell B

£2 288,50

52,00%

4,30%

56,30%

ano

Energetika

British American Tobacco

£3 206,00

11,00%

4,10%

15,10%

ano

Tabák

BHP Billiton

£1 954,00

76,00%

2,50%

78,50%

ne

Hornictví

BG Group

£1 493,50

10,00%

1,10%

11,10%

ne

Energetika

Tabulka 6: Top 10 akciového indexu FTSE 100 (41)

80

4.1.3. DJIA

Akciový titul

Cena za nákup akcie

McDonald's Corp.

$99,94

35,30%

Pfizer Inc.

$21,50

International Business Machines Corp.

Kapitálový Běžný výnos výnos

Celkový výnos

Doporučení k nákupu

Odvětví

2,80%

38,10%

ano

Potravinářský průmysl

29,20%

4,15%

33,35%

ano

Farmaceutický průmysl

$197,26

29,01%

1,55%

30,56%

ano

Informační technologie

Kraft Foods Inc. Cl A

$38,35

23,69%

3,05%

26,74%

ano

Potravinářský průmysl

Home Depot Inc.

$47,39

23,41%

2,48%

25,89%

ne

Spotřební zboží

Chevron

$108,85

21,49%

3,04%

24,53%

ne

Energetika

Intel Corp.

$26,54

20,88%

3,07%

23,95%

ne

Informační technologie

Exxon Mobil

$85,86

19,38%

2,20%

21,58%

ne

Energetika

Verizon Communications

$39,00

17,98%

5,20%

23,18%

ne

Telekomunikace

Boeing Co.

$74,13

16,34%

2,34%

18,68%

ne

Letecký průmysl

Tabulka 7: Top 10 akciového indexu DJIA (42)

81

4.1.4. NASDAQ Akciový titul

Cena za nákup akcie

Kapitálový výnos

Běžný výnos

Micron Technology

$7,98

44,00%

xxx

44,00%

ano

Informační technologie

Baidu

$133,27

39,00%

xxx

39,00%

ano

Internetové služby

Vertex Pharmaceuticals

$39,69

18,00%

xxx

18,00%

ne

Farmaceutický průmysl

Netflix

$107,13

35,00%

xxx

35,00%

ne

Služby

Intuitive Surgical

$506,64

28,00%

xxx

28,00%

ne

Zdravotnictví

Nvidia

$14,72

25,00%

xxx

25,00%

ne

Informační technologie

Whoole Foods

$80,94

25,00%

0,72%

25,72%

ano

Potravinářství

KLA-Tencor

$47,33

22,00%

3,02%

25,02%

ne

Informační technologie

Priceline.com

$629,74

21,00%

xxx

21,00%

ne

Cestovní ruch

Altera

$37,31

21,00%

1,02%

22,02%

ne

Informační technologie

Tabulka 8: Top 10 NASDAQ (43)

82

Celkový Doporučení výnos k nákupu

Odvětví

4.1.5. S&P 500 Akciový titul

Cena za nákup akcie

Kapitálový výnos

Běžný výnos

Cabot Oil & Gas

$33,84

61,00%

xxx

61,00%

ano

Energetika

MasterCard

$408,34

49,00%

xxx

49,00%

ano

Bankovnictví

Chipotle Mexican Grill

$387,30

47,00%

xxx

47,00%

ne

Potravinářský průmysl

Cerner Corporation

$74,55

46,00%

xxx

46,00%

ano

Zdravotnictví

V.F. Corporation Common Stock

$144,85

44,00%

1,96%

45,96%

ano

Spotřební zboží

Intuitive Surgical

$506,64

42,00%

xxx

42,00%

ano

Zdravotnictví

Humana Inc. Common Stock

$85,71

41,40%

xxx

41,40%

ano

Zdravotnictví a péče

Biogen Idec Inc.

$117,03

40,00%

xxx

40,00%

ano

Biotechnologie

Goodrich Corporation

$125,91

38,00%

xxx

38,00%

ano

Letecký průmysl

Watson Pharmaceutical

$58,07

37,00%

xxx

37,00%

ano

Farmaceutický průmysl

Celkový Doporučení výnos k nákupu

Odvětví

Tabulka 9: Top 10 S&P500 (44)

Takto vypracované tabulky obsahující akciové tituly z „top 10“ akciových indexů DAX, FTSE 100, DJIA, NASDAQ a S&P 500 budou následně předány investorovi, který sám rozhodne o výběru konkrétního akciového titulu. Jelikož se jedná o investora rizikově tolerantního, doporučím sestavení portfolia z převážné většiny (až 60% zastoupení v celém portfoliu) akciových titulů. Vzhledem k současnému vývoji ceny investičních drahých kovů zlata a stříbra, o kterých budu psát dále, bude tento typ investice také zcela určitě doporučen. Zastoupení investičních drahých kovů v portfoliu bude investorovi doporučeno ve výši 30%. Zbývajících 10% doporučím investovat do „bezpečných“ investičních instrumentů typu státních dluhopisů, depozitních certifikátů, spořicích účtů či termínovaných vkladů.

83

Navrhované investiční portfolio bude tedy tvořeno z následujících investičních instrumentů instrumentů:

Návrh investičního portfolia akcie investiční drahé kovy státní dluhopisy, depozitní certifikáty, spořicí účty, termínované vklady

10% 30% 60%

Graf 20:: Návrh investičního portfolia

84

4.2.

Investiční drahé kovy

Aktuální situace na trzích investičních drahých kovů zažívá obrovský růst, který je způsoben neuvěřitelně obrovskou poptávkou po investičních drahých kovech – zlatě a stříbře. Tato situace je způsobena tím, že jsou investiční drahé kovy aktuálně považovány za bezpečný přístav v dobách nejistoty, proto také v současnosti dosahují historických rekordů. Mnohým předluženým státům hrozí státní bankrot a lidé proto přesouvají finanční prostředky do reálných aktiv. Jedněmi z nich jsou právě zlato a stříbro. Politici se snaží vyřešit předlužení dalším zadlužováním. Podporují je v tom i některé centrální banky a dochází k „tištění“ peněz (resp. jejich bezhotovostnímu vytváření). Lidé pomalu přestávají věřit státům a papírovým měnám, a proto přesouvají své peníze do „měn“, které nelze natisknout – do zlata a stříbra. V dlouhodobém horizontu (několik let) by zlato a stříbro mělo pokračovat v růstu. Zatím totiž není žádná známka změny chování ze strany států a centrálních bank. A dokud se jejich postoj nezmění, potom budou zlato a stříbro podporovány a investory vyhledávány. Krátkodobě a střednědobě samozřejmě budeme svědky korekcí. Dlouhodobé fundamenty podporující zlato a stříbro se však zatím nemění. Pohled na 5-letý vývoj ceny zlata a stříbra v nás může malinko vzbuzovat dojem „nafukující se bubliny“, která může každým okamžikem prasknout. Analýzou vývoje cen však zjistíme, že zlato a stříbro mají aktuálně stále určitý potenciál dalšího růstu. Doporučení našemu investorovi k nákupu zlata či stříbra navrhujeme také z důvodu nestabilního vývoje ekonomické situace ve světě s hrozícím kolapsem finančního systému. Do jaké míry a v jakém rozsahu budeme mít případný kolaps finančního systému dopad do ekonomiky nelze predikovat, avšak zveřejňované scénáře mají až „apokalyptické“ dopady. Jelikož jsem v tomto směru spíše optimistický, nedoporučím investorovi investovat do zlata a stříbra více jak 30% z celkové investované částky. Zajímavý článek „Proč bychom se měli připravit na konfiskaci zlata“ vydaný na serveru Aktuálně.cz vytváří možný scénář fungování ekonomiky po kolapsu finančního systému: „Zhroucení světových papírových měn může vskutku vést k návratu světové konkurence a obchodu založenému na výši zásob zlata jednotlivých zemí. Podle tohoto scénáře by zlato jako prostředek směny nepoužívali lidé, ale vlády," varuje pro Aktuálně.cz novinář a vydavatel internetového zpravodaje Fleet Sheet Erik Best. Cena zlata dosáhla v poslední době téměř rekordních výšin, neboť mnoho lidí si myslí, že by mohlo představovat bezpečný způsob uchování bohatství v časech krize. Obecně se předpokládá, že když peněžní měny padnou, 85

navrátíme se k drahým kovům jako funkčním prostředkům směny. Zastánci zlata podporují myšlenku, že čím více se blížíme k finančnímu Armageddonu, tím důležitější je zlato fyzicky vlastnit. Warren Buffett svým investorům minulý měsíc sdělil, že by se zlatu měli vyhýbat, protože má jen omezený průmyslový užitek a na rozdíl od zemědělské půdy nebo firem nevykazuje potenciál produkovat nové bohatství. Pokud vlastníte jednu unci zlata celou věčnost, napsal, budete i v budoucnu vlastnit jednu unci zlata. Jinými slovy zlato vám nepřinese žádný podíl na zisku jako Buffetem preferované investice do firem nebo akcií. Největší slabina Slabinou zlata, kterou Buffett nezmínil, je možná ta největší ze všech - může být zkonfiskováno. Vyhlídky jsou takové, že pokud vůbec někdy budete potřebovat zlato ke koupi potravin nebo léků z důvodu zhroucení monetárního systému, pravděpodobně nebude trvat dlouho, než vlády přikročí ke konfiskaci všech zlatých mincí a prutů. Spojené státy tak učinily v roce 1933. Tehdejší prezident Franklin D. Roosevelt nařídil zabavení veškerého zlata v privátním vlastnictví amerických občanů i firem. Oficiálním důvodem jeho rozhodnutí byl celonárodní stav nouze v bankovnictví, který se kryl s velkou hospodářskou krizí. Občané tehdy dostali tři týdny na to, aby odevzdali své zlato. Pokud tak neučili, hrozil jim trest v podobě pokuty ve výši rovných deseti tisíc dolarů (těch z roku 1933!), nebo deseti let vězení. Někteří Američané se samozřejmě rozhodli nařízení vzepřít a své zlato nevydat, případně si v následujících čtyřiceti letech, kdy bylo vlastnictví zlata ještě zakázané, nějaké koupit. Chtěli si zachovat své bohatství, i když vláda si to nepřála. Tito lidé věřili, že výhoda vlastnictví nějakého kusu zlata v časech krize jim vyváží riziko, že budou chyceni při činu. Nakonec riziko plynoucí z vlastnictví zlata nebylo tak velké - soudně stíháno bylo jen pár Američanů. Malá byla i návratnost jejich investice v porovnání s jinými druhy investic, např. s nemovitostmi či akciemi. Buffettova nedávná slova o nevýhodnosti zlata, adresovaná vlastním investorům, bezpochyby částečně vycházela z této historické reality. Návrat ke zlatému standardu není reálný V roce 1933 to ještě nebylo zcela zřejmé, ale pravým důvodem zabavení zlata byla devalvace dolaru. Krátce po hromadné konfiskaci, kdy cena jedné unce zlata činila $20,67, americká vláda znehodnotila dolar o 40%, tedy na $35. Kdyby vláda k tomuto kroku přistoupila v době, kdy lidé mohli zlato legálně vlastnit, nemohla by z této devalvace profitovat ona, nýbrž pouze jeho vlastníci. 86

USA během dalších čtyřiceti let dále snižovaly hodnotu dolaru tím, že redukovaly „zlaté krytí", tedy podíl peněz v oběhu, které byly kryté zlatem. Do roku 1971 se „zlaté krytí" scvrklo na 22%, což v praxi znamenalo, že pouze přibližně jeden dolar z pěti byl fakticky garantován zlatem. Tato devalvace USA donutila, aby v roce 1971 definitivně opustily zlatý standard, protože ostatním zemím se nelíbilo znehodnocování jejich vlastních dolarových aktiv. Když se privátní vlastnictví zlata k 31. 12. 1974 opět zlegalizovalo, jeho cena vyskočila na $175 za unci. Během zmiňovaných čtyřiceti let byl tak dolar devalvován o 88%. Při současné ceně $1650 za unci lze mluvit o znehodnocení dolaru o 98,7%. Jinými slovy, dolar vytištěný v roce 1933 má nyní hodnotu 1,3 centu. Buffet před svými akcionáři připustil, že papírovým penězům nelze zcela důvěřovat, avšak nejen on trvá na tom, že zlato je překonané a nemůže se vrátit jako platidlo. To je zřejmě pravda. Návrat ke klasickému zlatému standardu není příliš reálný. Nicméně zhroucení světových papírových měn může vskutku vést k návratu světové konkurence a obchodu založenému na výši zásob zlata jednotlivých zemí. Podle tohoto scénáře by zlato jako prostředek směny nepoužívali lidé, ale vlády. Vlády by za takové situace potřebovaly využít bohatství svých občanů k posílení vlastní pozice na mezinárodní úrovni. Předpovědět, kdy přesně by mohlo k takové dramatické změně dojít, není možné, ale schopnost západního světa pokrýt své závazky tištěním papírových peněz s každým dnem klesá. V určitém bodě budou vlády k operacím na mezinárodní úrovni potřebovat něco, co má vyšší hodnotu než téměř bezcenné dolary a eura. Vlády by potřebovaly i peníze občanů K pokrytí domácích dluhů a závazků by západní vlády mohly potřebovat zabavit svým občanům nejen zlato, nýbrž i peníze na jejich bankovních účtech. Zákaz vlastnění zlata by (co do objemu majetku) sám o sobě nedával příliš smysl, pokud by souběžně s ním nedošlo k peněžní reformě podobné té, kterou Češi zažili v roce 1953. Takové reformě se někdy říká „bankovní prázdniny" a může znamenat např. zavedení limitů pro výběry z účtu, valutová omezení nebo zavedení nové měny. Vlády jsou nyní ve sledování vlastních občanů mnohem schopnější, než byla ta americká v roce 1933, tudíž obcházení nového zákazu vlastnění zlata či jiné formy regulace peněz by bylo mnohem riskantnější a tresty mnohem tvrdší. Avšak zisk těch, kteří by se vzepřeli, by byl také mnohem vyšší. Kdokoli se zakázaným zlatem nebo penězi a zároveň schopnostmi a možnostmi jejich využití by byl „king". Ovšem většina běžných smrtelníků, kteří by se o něco takového pokusili, by měla prostě smůlu. 87

Takovéto drastické změny by pravděpodobně vyžadovaly vysokou míru vzájemné spolupráce vlád a centrálních bank po celém světě. Někteří lidé tvrdí, že koordinace na tak rozsáhlé mezinárodní úrovni je nemožná. Namísto toho předpokládají, že světová ekonomika se prostě „zadře", až se jí do soukolí dostane příliš mnoho zrnek písku. V jedné věci jsou lídři západního světa excelentní, a tou je oddalování nevyhnutelného. Jejich činy jsou povětšinou zpátečnické a destruktivní, ale přesně vědí, kdy se mají stáhnout, aby se naše přiblížení k propasti o něco málo oddálilo. Konfiskace zlata či „bankovní prázdniny" by nevyřešily žádný z našich zásadních problémů, ale politikům a centrálním bankéřům by tato opatření dala více času na to, aby mohli dokonale zpackat vše, co se dá. A to je důvod, proč bychom se na tuto eventualitu měli připravit.“ (45) Jelikož by tento scénář, v případě že by došlo k jeho naplnění, vytvořil takové prostředí, kde by veškeré investice ztratily své „tržní hodnoty“ tím, že by nebylo s nimi již možné obchodovat na finančních trzích, případně za velmi velmi složitých podmínek, proto nelze tento scénář brát jako reálný, ale budu dále vycházet ze skutečnosti, že jisté zpomalení ekonomiky lze skoro jistě předpokládat, ovšem ne v takto vytvářených „apokalyptických“ rozměrech. Předpokládám tedy dále další fungování finančních trhů i v budoucnu. Nyní se tedy zaměřím na 5-letý vývoj ceny zlata a stříbra:

Obrázek 7: 5-letý cenový vývoj zlata (46)

88

Obrázek 8: 5-letý cenový vývoj stříbra (47)

Z výše uvedených cenových vývojů investičních kovů zlata a stříbra lze identifikovat možný cenový strop (maximum), kterého bylo u zlata dosaženo v září roku 2011 ve výši zhruba 1.900 USD/trojská unce a u stříbra bylo maxima dosaženo v dubnu roku 2011 ve výši 50 USD/trojská unce. U zlata bylo maximum následně 2 atakováno, ovšem nebylo překonáno. U stříbra je situace podobná, přičemž dubnového maxima nebylo dosaženo vůbec. Aktuálně (16. 4. 2012) jsou ceny investičních kovů následující: -

Zlato:

1651,96 USD/trojská unce

-

Stříbro:

31,53 USD/trojská unce

Zlato a stříbro mají nyní k dosažení maxima následující prostor: -

Zlato:

1.900 USD – 1652 USD = 248 USD (15%)

-

Stříbro:

50 USD – 32 USD = 18 USD (56%)

Z výše uvedeného cenového porovnání lze vysledovat možný potenciál růstu cen zlata a stříbra. Stříbro nám ovšem nabízí větší potenciál růstu, a to až o 56% v případě spotového nákupu stříbra. Zlato nám nabízí „pouze“ 15% prostor k růstu, tedy 15% zhodnocení. Jelikož byly předpokládány cenové korekce zlata i stříbra, a to v dobách kdy byly na svých maximech, tak z výše uvedených grafů vyplývá, že zlato a stříbro jsou nyní spíše blíže ke svým střednědobým minimům (ke své poslední cenové korekci). Lze tedy předpokládat, že cenová korekce již proběhla a lze s vyšší pravděpodobností predikovat růst než další pokles. 89

Z těchto důvodů a analýz doporučuji nákup investičních drahých kovů – zlata a stříbra. Doporučení investorovi bude tedy následující: -

30% z celkové plánované investice doporučuji rozdělit mezi investiční drahé kovy následujícím způsobem:

4.3.

•

70% stříbro

•

30% zlato

Státní dluhopisy, depozitní certifikáty, spořicí účty,

termínované vklady Diverzifikovat investiční portfolio rizikově tolerantního klienta do „bezpečných“ cenných papírů přinášejících malý výnos je sice velice neobvyklé, ovšem v rámci doporučených investičních instrumentů a postupů pro jejich nákup je nastaven „postup postupných nákupů“ akciových titulů za předem stanovených cenových vývojů akciových titulů, tedy pravidelný nákup v případě růstu ceny akciových titulů, případně vyčkávání v případě poklesových korekcí. Dále je u některých akciových titulů doporučeno aktivní sledování pro lepší načasování nákupu akciového titulu. V rámci navrženého postupu postupných nákupů je tedy nutné mít peněžní prostředky vyčleněné pro investování ve velmi likvidních cenných papírech, které je možné kdykoliv transformovat zpět do peněžních prostředků a okamžitě je použít pro nákup akciových titulů či jiných vhodných cenných papírů. Nelze tedy doporučit investorovi jejich držení v hotovosti či na běžném účtu, a to z důvodu jejich postupného znehodnocování inflací. Lze ovšem využít bankovních produktů, které sice svým výnosem inflaci nepřesáhnou, ovšem nabízí vyšší zhodnocení než běžné účty a tím zmírníme jejich znehodnocování. Požadavek na likviditu bude tedy velice vysoký. Pokud se zaměříme na státní dluhopisy, depozitní certifikáty či termínované vklady, tak lze pro ně obecně definovat vysokou likviditu, ovšem za cenu ztráty jejich výnosu. Jako vhodným nástrojem – bankovním produktem – splňujícím naše požadavky můžeme určit spořicí účet. Peněžní prostředky lze převádět a dále transformovat do cenných papírů téměř okamžitě a bez dalších transakčních nákladů či smluvních pokut. Úročení na spořicích účtech se aktuálně na bankovním trhu pohybuje v rozmezích od 0,50% do 3,50% p.a. Rozmezí je široké z toho důvodu, že podmínky pro dosažení úrokových sazeb na spořicích účtech bývají většinou limitovány vysokými minimálními částkami či 90

v některých případech krátkodobými výpovědními lhůtami. Analýzou jednotlivých spořicích účtů a jejich podmínek je aktuálně nejzajímavější spořicí účet od Air Bank, která kromě aktuální úrokové sazby ve výši 2,5% p.a. na jakoukoliv výši vloženou na spořicí účet nabízí také garanci TOP3, což znamená úrokovou sazbu, která bude mezi třemi aktuálně nejvyššími nabízenými úrokovými sazbami na bankovním trhu. Tato výhoda nám umožní nezabývat se do budoucna úročeními na ostatních spořicích účtech, které se samozřejmě v čase mění, a které mohou být pouze krátkodobě vysoké. Garancí TOP3 budeme vědět, že na spořicím účtu budeme mít úročení, které patří mezi 3 nejvyšší na bankovním trhu. Peněžní prostředky vložené na spořicí účet od Air Bank jsou k dispozici okamžitě, a to bez jakýchkoliv poplatků či smluvních pokut. Doporučení investorovi bude tedy následující: -

10% z celkové plánované investice doporučuji vložit na spořicí účet Air Bank.

91

5. Sestavení

investičního

portfolia

pro

rizikově

tolerantního klienta Analýzou investičních instrumentů dostupných aktuálně na finančních trzích jsem vytvořil pro rizikově tolerantního klienta nabídku s doporučenými investičními instrumenty, ze kterých klient provedl vlastní výběr. 60% z celkové plánované investiční částky jsem tedy doporučil do akciových titulů, jejichž výčet je uveden výše v kapitole 4.1. Akciové indexy. Výběr investorem byl proveden následovně: Akciový titul

Cena za nákup akcie

Kapitálový výnos

Běžný výnos

Celkový výnos

Počet akcií k nákupu

McDonald's Corp.

$99,94

35,30%

2,80%

38,10%

5

ADIDAS AG

58,20 €

26,73%

1,35%

28,08%

10

Royal Dutch Shell A

£2 257,50

52,00%

4,50%

56,50%

2

GlaxoSmithKline

£1 411,50

112,00%

4,80%

116,80%

2

HSBC Hldgs

£553,90

26,00%

5,30%

31,30%

4

Micron Technology

$7,98

44,00%

xxx

44,00%

50

Baidu

$133,27

39,00%

xxx

39,00%

15

Cabot Oil & Gas

$33,84

61,00%

xxx

61,00%

30

MasterCard

$408,34

49,00%

xxx

49,00%

5

Cerner Corporation

$74,55

46,00%

xxx

46,00%

20

Tabulka 10: Akciové tituly vybrané investorem

Dalším investičním doporučením pro 30% plánované investiční částky byly investiční drahé kovy zlato a stříbro, a to 70% z této plánované investiční částky pro stříbro a 30% z této plánované investiční částky pro zlato. Investor s tímto návrhem souhlasil. Zbývajících 10% plánované investiční částky vloží investor opět v souladu s investičním doporučením na spořicí účet Air Bank. 92

Celková naplánovaná částka pro investování v celkové výši 1.000.000,- Kč bude tedy následovně rozložena do nákupu jednotlivých investičních instrumentů: 1. Akcie – 600.000,- Kč (60%) 2. Investiční kovy – 300.000,- Kč (30%) 3. Spořicí účet – 100.000,- Kč (10%) Provedeným výběrem investičních instrumentů nyní vypočítáme výnosovou míru investičního portfolia: a) Výnosová míra akciového portfolia zastoupeného 60% na celkovém   

18 18 136 127 116  38,10   28,08   56,50   116,80   31,30 600 600 600 600 600 14 40 27 49 55   44,0   39,0   61,0   49,0   46,0 600 600 600 600 600 investičním portfoliu

   1,14  0,84  12,81  24,72  6,05  1,03  2,60  2,75  4,00  4,22 89:   ;<, :;%

b) Výnosová míra z držení investičních drahých kovů zastoupených 30% na celkovém investičním portfoliu

  

90 210  56   15 300 300

   39,2  4,5 89=   >?, @<%

c) Výnosová míra ze spořicího účtu zastoupená 10% na celkovém investičním portfoliu

89?   =, A<%

;<< ?<< :<< 89:   89=   89?  :<<< :<<< :<<<

Celková výnosová míra navrženého portfolia je: 89B  

89B   ?;, :<  :?, ::  <, =A 89B   >C, >;%

93

Závěr Úkolem této diplomové práce bylo vytvoření investičního portfolia pro rizikově tolerantního klienta, které bylo vytvořeno a investorem odsouhlaseno. Celková výnosová míra investičního portfolia byla spočítána ve výši 49,46% p.a. Dosažení této výše lze za těchto podmínek: 1. Výkonost akcií bude minimálně stejná jako v roce 2011 2. Zlato a stříbro atakují svá historická maxima 3. Na spořicím účtu nedojde ke snížení úrokové sazby V případě, že v průběhu první roku od započetí investice dojde k výběru peněžních prostředků ze spořicího účtu a následném dokupování akciových titulů dle předem stanovených podmínek, lze potom zvýšit celkovou výnosnost investičního portfolia. Je však nutné, hlavně v současné době, přistupovat k investicím více aktivněji, neboť turbulence probíhající na finančních trzích mohou mít pro investora negativní dopady. Tato skutečnost byla investorovi oznámena. Investorovi jsem dal také investiční doporučení do budoucna, a to sledování trhu nemovitostí, který dle mého názoru nabídne v budoucnu zajímavé investiční příležitosti. Situace na trhu nemovitostí totiž začíná být zajímavá pro její bližší sledování, a to z důvodu stále klesajících cen nemovitostí. Doporučení pro investování do nemovitostí jsem zatím nedal, neboť klesající trend lze předpokládat dále, a to v předpokládaném horizontu jednoho až dvou let. Poté bych investorovi doporučil přehodnotit investiční portfolio, ve kterém bych za předpokladu současného vývoje vyměnil investiční drahé kovy za nemovitosti. Důvodem je aktuálně probíhající negativní korelace cenového vývoje investičních drahých kovů a nemovitostí, což dokládá následující obrázek:

94

Obrázek 9: Vývoj cen nemovitostí a zlata (48)

Obrázek 9 ukazuje právě probíhající negativní korelaci mezi cenovým vývojem nemovitostí a zlata, přičemž lze předpokládat další pokles cen nemovitostí a také další růst ceny zlata a stříbra. Z těchto důvodů jsem aktuálně doporučil nákup zlata a stříbra pro krátkodobé až střednědobé držení v investičním portfoliu s jejich budoucím nahrazením za nemovitosti. Zajímavé na výše uvedeném obrázku je to, že rapidní pokles cen nemovitostí a rapidní růst ceny zlata nastává v době, kdy začala finanční a ekonomická krize, tedy v letech 2006 – 2007. Nelze se tedy zbavit dojmu, že růst cen zlata a stříbra je pouze další nafukování bubliny, u které hrozí prasknutí. Budoucnost v cenovém vývoji investičních instrumentů lze však stále pouze a jenom odhadovat.

95

Seznam použité literatury 1. Wikimedia Foundation Inc. Finanční trh. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [Online] [Citace: 15. Leden 2012.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Finanční_trh. 2. Rejnuš, Oldřich. Finanční trhy, 2. rozšířené vydání. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. ISBN 978-80-7418-080-4. 3. www.cennypapir.cz. Cenné papíry peněžního trhu. Cenné papíry. [Online] 2009. [Citace: 15. Leden 2012.] http://www.cennypapir.cz/cenne-papiry-penezniho-trhu/. 4. Jílek, Josef. Finanční trhy a investování. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-1653-4. 5. Musílek, Petr. Trhy cenných papírů, druhé, aktualizované a rozšířené vydání. Praha : Ekopress, s.r.o., 2011. ISBN 978-80-86929-70-5. 6. Burza cenných papírů Praha, a.s. Statistické soubory. Burza cenných papírů Praha, a.s. [Online]

2011.

[Citace:

16.

Leden

2012.]

Ročenka

2011.

http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Statisticke-Soubory. 7. RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. Pokyn EasyClick. RM-SYSTÉM, česká burza

cenných

papírů.

[Online]

2012.

[Citace:

16.

Leden

2012.]

http://www.rmsystem.cz/burza-sluzby/typy-obchodu/pokyn-easyclick. 8. Česká národní banka. Seznam emitovaných pokladničních poukázek a poukázek ČNB. Česká

národní

banka.

[Online]

2012.

[Citace:

16.

Leden

2012.]

http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/trh_statnich_dluhopisu/spp/poukazky.jsp. 9. Raiffeisenbank a.s. Depozitní směnka. Raiffeisenbank - banka inspirovaná klienty . [Online] 2012. [Citace: 16. Leden 2012.] http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovaniuspor/depozitni-smenka/. 10. Raiffeisenbank a.s. . Přehled úrokových sazeb Raiffeisenbank a.s. Raiffeisenbank - banka inspirovaná klienty. [Online] 2012. [Citace: 16. Leden 2012.] http://www.rb.cz/obance/urokove-sazby/. 11. Ministerstvo financí ČR. Nabízené typy dluhopisů. Ministerstvo financí ČR. [Online] 2012. [Citace: 17. Leden 2012.] http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/. 12. Letiště Praha, a.s. Dluhopisový program. Letiště Praha. [Online] 2011. [Citace: 17. Leden 2012.] http://www.prg.aero/Files/cs/O_letisti/pro_investory/spolecne-emisni.pdf. 13. Letiště Praha, a.s. Doplněk dluhopisového programu. Letiště Praha. [Online] 2011. [Citace: 17. Leden 2012.] http://www.prg.aero/Files/ostatni/doplnek-dluhopisu3/.

96

14. Jílek, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi, 2. upravené vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3696-9. 15. Partners media, s. r. o. Forwardy. Peníze.cz - Půjčky, Kurzy měn, Akcie, Hypotéky, Bydlení, Daně. [Online] 2011. [Citace: 17. Leden 2012.] http://www.penize.cz/15935forwardy. 16. Partners media, s. r. o. Jak si koupit pár barelů ropy. Peníze.cz - Půjčky, Kurzy měn, Akcie,

Hypotéky,

Bydlení,

Daně.

[Online]

2011.

[Citace:

18.

Leden

2012.]

http://www.penize.cz/derivaty/19084-jak-si-koupit-par-barelu-ropy. 17. Nývltová, Romana. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. 1. vydání. Praha : GRADA, 2007. ISBN 978-80-247-1922-1. 18. Tom. K čemu jsou akciové indexy. Komodity.cz - centrála #1 pro komodity, akcie, futures, opce a jiné burzovní investice. [Online] 2010. [Citace: 20. Leden 2012.] http://www.komodity.cz/K-cemu-jsou-akciove-indexy-x3206. 19. Deutsche Börse AG. Euro Stoxx 50. Borse Franfurkt. [Online] 2012. [Citace: 25. Leden 2012.]

http://www.boerse-frankfurt.de/en/equities/indices/euro+stoxx+50+EU0009658145/

constituents. 20. Deutsche Börse AG. DAX. Borse Franfurkt. [Online] 2012. [Citace: 25. Leden 2012.] http://www.boerse-frankfurt.de/en/equities/indices/dax+DE0008469008/constituents. 21. FTSE International Limited. FTSE UK INDEX SERIES. FTSE. [Online] 2012. [Citace: 25. Leden 2012.] http://www.ftse.com/Indices/UK_Indices/index.jsp. 22. FTSE International Limited. FTSE 100 Index Constituents. FTSE. [Online] 2012. [Citace: 25. Leden 2012.] http://www.ftse.com/objects/csv_to_table.jsp?infoCode=100a& theseFilters=&csvAll=&theseColumns=Mw==&theseTitles=&tableTitle=FTSE%20100%20I ndex%20Constituents&dl=&p_encoded=1. 23. Yahoo! Inc. Dow Jones Industrial Average (^DJI). YAHOO Finance. [Online] 2012. [Citace: 25. Leden 2012.] http://finance.yahoo.com/q/cp?s=^DJI+Components. 24. Yahoo! Inc. NASDAQ-100 (^NDX). YAHOO Finance. [Online] 2012. [Citace: 25. Leden 2012.] http://finance.yahoo.com/q/cp?s=^NDX+Components. 25. Cable News Network. A Time Warner Company. S&P 500 Index. CNN Money. [Online] 2012. [Citace: 25. Leden 2012.] http://money.cnn.com/data/markets/sandp/. 26. STOXX Limited. Dow Jones EURO STOXX 50. STOXX.com Innovative. Global. Indices. [Online] 2012. [Citace: 25. Leden 2012.] http://www.stoxx.com/download/ historical_data/h_sx5e.txt. 97

27. Deutsche Börse AG . DAX. Borse Franfurkt. [Online] 2012. [Citace: 25. Leden 2012.] http://www.boerse-frankfurt.de/parts/boxes/teletrader.m?secu=290&main_boerse_id=12& comparsions=. 28. Yahoo! Inc. FTSE 100 (^FTSE). YAHOO Finance. [Online] 2012. [Citace: 25. Leden 2012.] http://finance.yahoo.com/echarts?s=^FTSE+Interactive#chart3. 29. Yahoo! Inc. NASDAQ Composite (^IXIC). YAHOO Finance. [Online] 2012. [Citace: 26. Leden 2012.] http://finance.yahoo.com/echarts?s=^IXIC+Interactive#chart2. 30. Yahoo! Inc. S&P 500 (^GSPC). YAHOO Finance. [Online] 2012. [Citace: 26. Leden 2012.] http://finance.yahoo.com/echarts?s=^GSPC+Interactive#chart2. 31. Deutsche Börse AG. adidas AG. Borse Franfurkt. [Online] 2012. [Citace: 26. Leden 2012.] http://www.boerse-frankfurt.de/en/equities/adidas+ag+DE000A1EWWW0. 32. Deutsche Börse AG. Merck KGaA. Borse Franfurkt. [Online] 2012. [Citace: 26. Leden 2012.] http://www.boerse-frankfurt.de/en/equities/merck+kgaa+DE0006599905. 33. Deutsche Börse AG. BMW AG St. Borse Franfurkt. [Online] 2012. [Citace: 26. Leden 2012.] http://www.boerse-frankfurt.de/en/equities/bmw+ag+st+DE0005190003. 34. Deutsche Börse AG. Fresenius SE & Co. KGaA. Borse Franfurkt. [Online] 2012. [Citace: 26. Leden 2012.] http://www.boerse-frankfurt.de/en/equities/fresenius+se+co+kgaa+ DE0005785604. 35. Deutsche Börse AG . Volkswagen AG Vz. Borse Franfurkt. [Online] 2012. [Citace: 26. Leden

2012.]

http://www.boerse-frankfurt.de/en/equities/volkswagen+ag+vz+

DE0007664039. 36. Deutsche Börse AG. SAP AG. Borse Franfurkt. [Online] 2012. [Citace: 26. Leden 2012.] http://www.boerse-frankfurt.de/en/equities/sap+ag+DE0007164600. 37. Deutsche Börse AG. Linde AG. Borse Franfurkt. [Online] 2012. [Citace: 26. Leden 2012.] http://www.boerse-frankfurt.de/en/equities/linde+ag+DE0006483001. 38. Deutsche Börse AG. BASF SE. Borse Franfurkt. [Online] 2012. [Citace: 26. Leden 2012.] http://www.boerse-frankfurt.de/en/equities/basf+se+DE000BASF111. 39. Deutsche Börse AG . Fresenius Medical Care AG & Co. KGaA St. Borse Franfurkt. [Online]

2012.

[Citace:

26.

Leden

2012.]

http://www.boerse-

frankfurt.de/en/equities/fresenius+medical+care+ag+co+kgaa+st+DE0005785802. 40. Deutsche Börse AG. Henkel AG & Co. KGaA Vz. Borse Franfurkt. [Online] 2012. [Citace: 26. Leden 2012.] http://www.boerse-frankfurt.de/en/equities/henkel+ag+co+kgaa +vz+DE0006048432. 98

41. FTSE Group. FTSE 100 INDEX. FTSE. [Online] 2012. [Citace: 27. Leden 2012.] http://www.ftse.com/Indices/UK_Indices/Downloads/FTSE_100_Index_Factsheet.pdf. 42. CME Group Index Services, LLC. Dow Jones Industrial Average. Dow Jones Indexes. [Online] 2012. [Citace: 27. Leden 2012.] http://www.djaverages.com/?go=industrialcomponents. 43. The Street, Inc. 10 Best-Performing Nasdaq Stocks of 2011. The Street. [Online] 2012. [Citace: 27. Leden 2012.] http://www.thestreet.com/story/11067173/2/10-best-performingnasdaq-stocks-of-2011.html. 44. Standard & Poor's Financial Services LLC. S&P 500. Standard & Poors Americas. [Online] 2012. [Citace: 27. Leden 2012.] http://www.standardandpoors.com/indices/sp500/en/us/?indexId=spusa-500-usduf--p-us-l--. 45. Best, Erik. Proč bychom se měli připravit na konfiskaci zlata. [Aktuálně.cz] 2012. 46. ZLATÉ REZERVY s.r.o. Cenový vývoj zlata. Zlaté rezervy - Měníme papír ve zlato. [Online] 2012. [Citace: 16. Duben 2012.] http://www.zlaterezervy.cz/grafy/cenovy-vyvojzlata/. 47. ZLATÉ REZERVY s.r.o. Cenový vývoj stříbra. Zlaté rezervy - Měníme papír ve zlato. [Online] 2012. [Citace: 16. Duben 2012.] http://www.zlaterezervy.cz/grafy/cenovy-vyvojstribra/. 48. Hračková, Veronika. Nemovitosti vs zlato. Veronika Hračková. [Online] 2012. [Citace: 16. Duben 2012.] http://hrackova.veronika.sweb.cz/05HOMEAU.jpg.

99

Seznam grafů Graf 1: Finanční instrumenty s perfektně pozitivně korelovanými výnosy ............................. 45 Graf 2: Investiční instrumenty s negativně perfektně korelovanými výnosy ........................... 46 Graf 3: Investiční instrumenty s nekorelovanými výnosy ........................................................ 47 Graf 4: Vývoj akciové indexu Dow Jones EURO STOXX 50................................................. 57 Graf 5: Vývoj akciové indexu DAX ......................................................................................... 58 Graf 6: Vývoj akciové indexu FTSE 100 ................................................................................. 59 Graf 7: Vývoj akciové indexu DJIA ......................................................................................... 60 Graf 8: Vývoj akciové indexu NASDAQ ................................................................................. 61 Graf 9: Vývoj akciové indexu S&P 500 ................................................................................... 62 Graf 10: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti Adidas AG ...................................... 66 Graf 11: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti Merck KGaA .................................. 67 Graf 12: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti BMW AG St ................................... 68 Graf 13: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti Fresenius SE & Co. KGaA ............. 70 Graf 14: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti Fresenius SE & Co. KGaA ............. 71 Graf 15: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti SAP AG .......................................... 72 Graf 16: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti Linde AG ........................................ 74 Graf 17: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti BASF SE ........................................ 75 Graf 18: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti Fresenius Medical Care AG & Co. KGaA St ................................................................................................................................... 76 Graf 19: Historický vývoj (5 let) ceny akcie společnosti Henkel AG & Co. KGaA Vz .......... 77 Graf 20: Návrh investičního portfolia ...................................................................................... 84

100

Seznam obrázků Obrázek 1: Nejčastější členění finančního trhu .......................................................................... 9 Obrázek 2: Členění trhu cenných papírů .................................................................................. 13 Obrázek 3: BCPP - emise akcií ke dni 30. 12. 2010 ................................................................ 17 Obrázek 4: RM-SYSTÉM, počet akcií k obchodování ............................................................ 17 Obrázek 5: Seznam emitovaných pokladničních poukázek a poukázek ČNB ......................... 19 Obrázek 6: Magický trojúhelník ............................................................................................... 38 Obrázek 7: 5-letý cenový vývoj zlata ....................................................................................... 88 Obrázek 8: 5-letý cenový vývoj stříbra .................................................................................... 89 Obrázek 9: Vývoj cen nemovitostí a zlata ................................................................................ 95

101

Seznam rovnic Rovnice 1: Očekávaná výnosová míra ..................................................................................... 39 Rovnice 2: Míra celkového výnosu .......................................................................................... 40 Rovnice 3: Čistý roční výnos ................................................................................................... 40 Rovnice 4: Výnosová míra portfolia ........................................................................................ 47 Rovnice 5: Korelační koeficient ............................................................................................... 48 Rovnice 6: Kovariance ............................................................................................................. 49 Rovnice 7: Směrodatná odchylka portfolia .............................................................................. 49 Rovnice 8: Směrodatná odchylka ............................................................................................. 50

102

Seznam tabulek Tabulka 1: Počet kotovaných společností na vybraných burzách (1960 - 2009) ..................... 18 Tabulka 2: Úrokový lístek Raiffesisen bank, a.s., platný od 1. 1. 2012 ................................... 22 Tabulka 3: Spořící státní dluhopisy - úrokové výnosy ............................................................. 24 Tabulka 4: Seznam společností obsažených v akciovém indexu DAX se zvýrazněním 10 nejvýkonnějších akcií ............................................................................................................... 65 Tabulka 5: Seznam "top 10" akciových titulů akciového indexu DAX ................................... 79 Tabulka 6: Top 10 akciového indexu FTSE 100 ...................................................................... 80 Tabulka 7: Top 10 akciového indexu DJIA.............................................................................. 81 Tabulka 8: Top 10 NASDAQ ................................................................................................... 82 Tabulka 9: Top 10 S&P500 ...................................................................................................... 83 Tabulka 10: Akciové tituly vybrané investorem ...................................................................... 92

103