SITA CZ a.s. jako řešitel ECO – Management, s.r.o. jako spoluřešitel
Návrh indikátorů integrovaného systému nakládání s komunálním odpadem Příloha č. 2
Mgr. Tomáš Chudárek prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. Ing. František Piliar Mgr. Jiří Kalina
červen 2010
IS nakládání s komunálním odpadem návrh indikátorů 1 Úvod ........................................................................................................................................................... 3 2 Soustava indikátorů pro hodnocení ISNO .................................................................................................. 4 2.1 Indikátory stanovené POH ČR a POH krajů ......................................................................................... 4 2.2 Přehled sledovaných oblastí................................................................................................................ 5 2.3 Položky a kritéria pro vyhodnocování indikátorů ............................................................................... 5 2.3.1 Druh odpadu a odpadový proud .................................................................................................. 5 2.3.2 Kategorie odpadu ......................................................................................................................... 6 2.3.3 Původ odpadu .............................................................................................................................. 6 2.3.4 Následné nakládání s odpadem ................................................................................................... 6 2.3.5 Způsob sběru ................................................................................................................................ 6 2.4 Přehled sledovaných indikátorů .......................................................................................................... 7 2.5 Zdroje informací .................................................................................................................................. 8 2.6 Územní rozsah oblasti ISNO ................................................................................................................ 9 3 Návrh indikátorů ...................................................................................................................................... 10 3.1 Charakteristiky území ........................................................................................................................ 10 3.1.1 Počet obyvatel ............................................................................................................................ 10 3.1.2 Technologická vybavenost území............................................................................................... 10 3.1.3 Celková kapacita zařízení pro nakládání s odpadem.................................................................. 12 3.1.4 Firmy nakládající s odpadem v regionu ...................................................................................... 13 3.1.5 Výměra ploch obecní zeleně ...................................................................................................... 13 3.1.6 Celková produkce obecního odpadu ze zeleně .......................................................................... 13 3.1.7 Celková výměra zelených (nezemědělských) ploch ................................................................... 14 3.2 Produkce odpadů .............................................................................................................................. 15 3.2.1 Celková produkce odpadů .......................................................................................................... 15 3.2.2 Měrná produkce na obyvatele ................................................................................................... 15 3.2.3 Odhad hmotnosti autovraků ...................................................................................................... 16 3.2.4 Počty opuštěných vozidel v obci ................................................................................................ 16 3.2.5 Celková produkce odpadů z restaurací a jídelen ....................................................................... 17 3.3 Údaje o skladbě produkce ................................................................................................................. 17 3.3.1 Podíl na produkci ........................................................................................................................ 17 3.3.2 Celková hmotnost BRKO v SKO .................................................................................................. 18 strana 1
3.4 Údaje o vývoji produkce .................................................................................................................... 18 3.4.1 Intenzita sezónních vlivů ............................................................................................................ 18 3.4.2 Maximální množství v sezóně .................................................................................................... 19 3.5 Parametry odpadu ............................................................................................................................ 19 3.5.1 Měrná hmotnost odpadu ........................................................................................................... 19 3.5.2 Složení odpadu ........................................................................................................................... 19 3.5.3 Míra redukce produkce SKO....................................................................................................... 20 3.6 Charakteristiky sběru a svozu............................................................................................................ 21 3.6.1 Dostupná objemová kapacita nádob ......................................................................................... 21 3.6.2 Dostupná hmotnostní kapacita nádob ....................................................................................... 21 3.6.3 Docházková vzdálenost .............................................................................................................. 21 3.6.4 Využití sběrových nádob ............................................................................................................ 21 3.6.5 Hustota sběrné sítě .................................................................................................................... 22 3.6.6 Časová kapacita nádob ............................................................................................................... 22 3.6.7 Efektivita využití sběrné sítě....................................................................................................... 22 3.7 Charakteristika zpětného odběru...................................................................................................... 23 3.7.1 Množství sebraných elektrozařízení ........................................................................................... 23 3.7.2 Výtěžnost sběru elektrozařízení ................................................................................................. 23 3.8 Nakládání s odpady v území .............................................................................................................. 23 3.8.1 Podíl využitých odpadů .............................................................................................................. 23 3.8.2 Podíl materiálově využitých odpadů .......................................................................................... 24 3.8.3 Podíl energeticky využitých odpadů........................................................................................... 24 3.8.4 Podíl odpadů odstraněných skládkováním ................................................................................ 25 3.9 Ekonomické indikátory ...................................................................................................................... 25 3.9.1 Náklady OH ................................................................................................................................. 25 3.9.2 Příjmy OH ................................................................................................................................... 26 3.9.3 Struktura nákladů ekonomiky OH .............................................................................................. 27 3.9.4 Struktura příjmů ekonomiky OH ................................................................................................ 27 3.9.5 Náklady na odvoz (zneškodnění/využití) odpadů ...................................................................... 27 3.9.6 Náklady na odvoz kontejnerů..................................................................................................... 28 3.9.7 Ceny druhotných surovin v regionu ........................................................................................... 28
strana 2
1 Úvod Příručka environmentálních indikátorů tvoří praktickou pomůcku pro návrh integrovaného systému nakládání s odpady (ISNO) na regionální úrovni. Zahrnuje nástroje pro návrh, řízení a pro vnitřní a vnější komunikaci. Následující text nabízí poměrně širokou sadu indikátorů pro hodnocení jednotlivých funkcí ISNO, stejně jako pro projektování teprve zamýšleného systému. Indikátory lze rozdělit do tří základních skupin na základě jejich použití v závislosti na regionálních specifikách, komplexnosti navrhovaného systému a samotného účelu vyhodnocení, kterým může být příprava systému, hodnocení jeho funkce nebo zamýšlené rozšíření procesů do systému zahrnutých. Základním cílem textu je definice indikátorů pro sledování efektivnosti jednotlivých prvků sběru, svozu a nakládání s odpady, jejich přesné matematické vyjádření, stanovení systému monitorování a vyhodnocování a metodika pro jejich stanovení. Vybrané indikátory jsou doplněny referenčními hodnotami stanovovaných veličin v prostředí České republiky v letech 2008–2010 a reálnými příklady, které v názorné podobě představují postup pro vyhodnocení.
strana 3
2 Soustava indikátorů pro hodnocení ISNO 2.1 Indikátory stanovené POH ČR a POH krajů Indikátory jsou nadále pro potřeby projektu VaV MŽP č. SPII2f1/30/07 chápány jako statistiky, míry nebo parametry zajišťující sledování cílů a změn v ISNO. Indikátory jsou vyvíjeny na základě analýzy, syntézou a transformací dat (environmentálních, ekonomických, demografických a technických) do požadovaných informací. Mohou poskytovat základ manažerských rozhodnutí o existujících i potenciálních otázkách na různé úrovni závažnosti. Mohou být také použity jako parametry pro hodnocení, kontrolu a prognózovaní ISNO na národní, krajské a regionální úrovni. Zákon 185/2001 Sb., o odpadech uvádí v § 42 a § 43 povinnost Ministerstva životního prostředí ČR a jednotlivých krajů vyhodnocovat ve spolupráci s CeHO, ČSÚ a dalšími subjekty vždy k 31. prosinci následujícího roku statistiku ročního plnění cílů zakotvených v příslušných plánech odpadového hospodářství (POH) pomocí soustavy indikátorů v POH uvedených. Tyto indikátory umožňují sledovat plnění kvantifikovaných i obecných cílů a vývoj základních složek odpadového hospodářství definovaných OECD a EUROSTATem. V původním POH ČR z roku 2003 bylo třicet osm indikátorů rozděleno do tří skupin na osmnáct základních indikátorů (I.1 až I.18), čtyři doplňkové indikátory (I.19 až I.22) a šestnáct specifických indikátorů (I.23 až I.38). Toto rozdělení bylo několikrát změněno za současného doplnění nových indikátorů nebo zrušení vyhodnocování stávajících. Aktuální stav1 představuje rozdělení indikátorů na čtyři skupiny při zachování původního číslování. Do skupiny 1 základních indikátorů je zařazeno celkem 11 indikátorů vyjadřujících produkci odpadů. Z těchto základních se pak vypočítává 13 doplňkových indikátorů (skupina 2). Skupinu 3 tvoří 3 specifické indikátory. Čtvrtou skupinou je 5 přehledů o kapacitách zařízení na využívání a odstraňování odpadů. Zde je navrženo sledovat kapacity samostatně pouze pro všechny odpady, nebezpečné odpady a komunální odpady. Pro vyhodnocování plnění cílů krajských POH a pro sběr dat k vyhodnocení celostátního POH využívají jednotlivé kraje stejnou strukturu indikátorů, nevyhodnocují však na svém území indikátory I.2, I.9, I.11, I.12, I.18, I.19, I.26, I.28, I.29, I.34 a I.35. Tento stav se však může meziročně měnit. Mimo samotných hodnot indikátorů se pro hodnocení používá také meziroční nárůst hodnoty indikátoru. Proto se zavádí index (trend), který má doplňovat indikátor tak, aby oba společně vypovídaly nejen o aktuální hodnotě, ale i o vyhodnocení trendu jejího dosavadního vývoje. To v budoucnu umožňuje využít i další matematicko-statistické nástroje pro modelování předpokládaného vývoje hodnoty indikátoru (např. metody regresní analýzy). Prognózy totiž nelze modelovat bez důkladného popisu a vyhodnocení dosavadního vývoje všech dosud známých hodnot indikátoru. V praxi se používá více druhů indexů, od jednoduchých, přes poměrové, až po specifické, které jsou specificky odvozeny přímo pro vyhodnocování složitějších ukazatelů. Právě praxe ukázala jako velmi vhodné vyhodnotit indikátor za všechny známé časové úseky, aby mohla být sestavena pokud možno souvislá časová řada. Mimo uvedených 32 indikátorů POH ČR a 21 indikátorů POH krajů je třeba pro vyhodnocení plnění stanovených cílů ISNO na regionální úrovni zavést další systém specifičtějších indikátorů, které budou hodnotit konkrétní stavy a procesy na daném území. Následující text takový systém definuje, k vybraným indikátorům z POH přidává další indikátory nutné pro hodnocení ISNO a mimo tuto základní sadu nabízí poměrně širokou škálu dalších volitelných indikátorů.
1
http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/matematicke_vyjadreni/$FILE/OODPNavrh_na_vyhodnoceni_trendu_metodou_indexu_09_cast%20_B_final-20093106.pdf strana 4
2.2 Přehled sledovaných oblastí Uvedené indikátory jsou rozděleny do tří sad podle oblasti použití. První sada indikátorů představuje soubor parametrů, jejichž znalost je nutná v případě přípravy vzniku regionálního ISNO a společně s indikátory vyhodnocovanými v rámci POH poskytuje dostatečný informační základ pro rozhodování o budoucí podobě systému. Druhá sada indikátorů je opět ve spojení s indikátory z POH efektivním nástrojem pro průběžné vyhodnocování plnění cílů ISNO. Třetí sadu pak tvoří doplňkové indikátory, jejichž vyhodnocování není pro přípravu ani provoz ISNO nezbytné, mohou však poskytovat informace důležité v konkrétních případech rozhodování o jednotlivých prvcích systému. První a druhá sada indikátorů se ve značné míře prolínají a podstatná část indikátorů je tedy vhodná pro přípravu i provoz systému. Třetí sada je s předchozími dvěma disjunktní. Vyhodnocování indikátorů probíhá na dvou úrovních daných územně a administrativně. Primární je ještě před vznikem ISNO vyhodnocování na úrovni obce, kdy je statistika zajišťována přímo obcí, po vzniku funkčního ISNO nebo v období zamýšleného území pro jeho vznik přibývá celkové vyhodnocení v rozsahu území systému, které může zajišťovat provozovatel systému (např. sdružení obcí v mikroregionu apod.). Dále mohou být indikátory vyhodnocovány dle účelu pro skupinu obcí obsluhovanou jedním operátorem komunálního OH nebo skupinu obcí náležící do spádové oblasti regionálního logistického nebo koncového zařízení, pro ORP i vyšší celky. Níže navržené indikátory jsou členěny do následujících základních oblastí, které charakterizují: •
charakteristiky prostředí
•
údaje o objemu produkce
•
údaje o skladbě produkce
•
údaje o vývoji produkce
•
parametry odpadu
•
charakteristiky sběru a svozu
•
údaje o nakládání s odpadem v území
•
charakteristiky regionálního srovnání
•
ekonomické charakteristiky
2.3 Položky a kritéria pro vyhodnocování indikátorů Z hlediska kvantity i kvality odpadů je možné indikátory stanovovat pro různě velká množství, resp. skupiny odpadu společně, v závislosti na účelu konkrétního stanovení. Konkrétní množinu odpadů, pro kterou bude indikátor vyhodnocován, nazveme pro potřeby projektu VaV MŽP č. SPII2f1/30/07 položkou a určíme ji pomocí následujících kritérií. Kritéria jsou navzájem nezávislá a proto lze většinu indikátorů vyhodnocovat pro široké spektrum položek. Součástí vyhodnocení konkrétních procesů v ISNO je kvalifikovaný výběr vhodných kritérií, na základě kterých jsou určeny položky, pro něž jsou indikátory stanovovány.
2.3.1 Druh odpadu a odpadový proud Sledovanou položkou je druh odpadu v zařazení dle katalogu odpadů, nezávisle na zařazení do kategorie nebezpečného odpadu. V případě podobnosti několika druhů odpadů z hlediska vlastností podstatných pro vyhodnocení nebo nakládání s odpadem lze více druhů odpadů strana 5
posuzovat společně a považovat za jednu položku. Tuto skupinovou položku nazveme odpadovým proudem (respektive tokem odpadů). •
směsný komunální odpad (20 03 01),
•
objemný odpad (20 03 07),
•
baterie a akumulátory (20 01 33, 20 01 34)
•
elektroodpad (20 01 21, 20 01 35 , 20 01 36),
•
odpady s obsahem obalů, •
plasty (15 01 02, 20 01 39),
•
papír (15 01 01, 20 01 01),
•
sklo (15 01 07, 20 01 02),
•
nápojový karton (15 01 05),
•
odpadní kovy (15 01 04, 20 01 40, odpady skupiny 17 04 ...),
•
autovraky (16 01 04, 16 01 06),
•
demoliční a stavební odpad (odpady skupiny 17 01, 17 02, 17 03, 17 05, 17 06, 17 09).
2.3.2 Kategorie odpadu Sledovanou položkou je kategorie odpadu v zařazení dle katalogu odpadů: •
ostatní odpad (kategorie O),
•
nebezpečný odpad (kategorie N).
2.3.3 Původ odpadu Sledovanou položkou je původ odpadu v rámci prvků tvořících ISNO nebo zajišťujících provoz obce: •
odpad z produkce domácností,
•
odpad z údržby obce,
•
odpad z produkce institucí zřízených obcí (školy, úřady, sociální zařízení ...),
•
odpad z produkce živností zahrnutých do systému nakládání s komunálním odpadem.
2.3.4 Následné nakládání s odpadem Sledovanou položkou je skupina odpadů podle následného způsobu nakládání: •
odpad určený k využití (materiálovému, energetickému, terénním úpravám),
•
odpad určený k odstranění,
•
odstranění uložením na skládce,
•
jiné odstranění.
2.3.5 Způsob sběru Sledovanou položkou je skupina odpadů nebo část skupiny odpadů podle způsobu sběru: •
odpad z nádobového sběru na úrovni domácností, strana 6
•
odpad z pytlového sběru na úrovni domácností,
•
separovaný odpad z nádob umístěných ve sběrných hnízdech,
•
odpad ze sběru v rámci kontejnerových kampaní,
•
odpad z mobilního sběru,
•
odpad ze sběrného dvora.
Lze tak hovořit např. o nebezpečném elektroodpadu z produkce domácností, odevzdaném ve sběrném dvoře a určeném k odstranění. V praxi je však počet kritérií použitých pro určení položky nižší a indikátory se tak stanovují pouze např. pro autovraky.
2.4 Přehled sledovaných indikátorů Charakteristiky prostředí •
počet obyvatel
•
technologická vybavenost území
•
celková kapacita zařízení pro nakládání s odpadem
•
firmy nakládající s odpadem v regionu
•
výměra ploch obecní zeleně
•
celková produkce obecního odpadu ze zeleně
•
celková výměra zelených (nezemědělských ploch)
Údaje o objemu produkce •
celková produkce odpadů
•
měrná produkce na obyvatele
•
odhad hmotnosti autovraků
•
počty opuštěných vozidel v obci
•
celková produkce odpadů z restaurací a jídelen
Údaje o skladbě produkce •
podíl na produkci
•
celková hmotnost BRKO v SKO
Údaje o vývoji produkce •
intenzita sezónních vlivů
•
maximální množství v sezóně
Parametry odpadu •
měrná hmotnost odpadu
•
složení odpadu
•
míra redukce produkce SKO
Charakteristiky sběru a svozu strana 7
•
dostupná objemová kapacita nádob
•
dostupná hmotnostní kapacita nádob
•
docházková vzdálenost
•
využití sběrových nádob
•
hustota sběrné sítě
•
časová kapacita nádob
•
efektivita využití sběrné sítě
Charakteristiky zpětného odběru •
množství sebraných elektrozařízení
•
výtěžnost sběru elektrozařízení
Nakládání s odpady •
podíl využitých odpadů
•
podíl materiálově využitých odpadů
•
podíl energeticky využitých odpadů
•
podíl odpadů odstraněných skládkováním
Ekonomické indikátory •
náklady OH
•
příjmy OH
•
struktura nákladů ekonomiky OH
•
struktura příjmů ekonomiky OH
•
náklady na odvoz (zneškodnění/využití) odpadů
•
náklady na odvoz kontejnerů
•
ceny druhotných surovin v regionu
2.5 Zdroje informací Data pro výpočet indikátorů je třeba získat z několika zdrojů s různými datovými strukturami i přístupností: Základním zdrojem agregovaných údajů je Informační systém odpadového hospodářství (ISOH), do kterého jsou data zanášena na základě zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění a prováděcích předpisů. Ortofotomapy, katastrální a základní mapy území ISNO umožňující přímo v prostředí webového prohlížeče prohlížení oblasti a výpočet výměry označené plochy jsou dostupné na webové adrese Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního2 v sekci Geoportál – Mapy – Základní mapy – Bezešvá základní mapa v geoprohlížeči.
2
http://geoportal.cuzk.cz/ strana 8
Agregované údaje o počtu obyvatel lze čerpat přímo z webové prezentace Českého statistického úřadu3 , cenným zdrojem jsou též statistické ročenky životního prostředí připravované ve spolupráci s Českou informační agenturou životního prostředí Cenia. Podrobná data o vybavenosti obcí, rozlohách pozemků dle jejich využití, počtu obyvatel a další praktické údaje z obcí poskytuje služba Regionálních informačních systémů také skrze praktické rozhraní webové aplikace4. Seznamy osob oprávněných k nakládání s odpady a zařízení, která tyto osoby provozují, zveřejňují povinně jednotlivé kraje dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a tyto seznamy lze poměrně snadno vyhledat na webových stránkách krajů ve tvaru http://kr-nazevkraje.cz. Informace pro stanovení některých indikátorů je zapotřebí získat z obecní/krajské evidence o množství produkovaných odpadů, některé parciální informace je třeba získat od svozové firmy operující v příslušné obci. Údaje o objemu produkce elektrických a elektronických zařízení získají obce po přihlášení do informačních systémů jednotlivých kolektivních systémů pro sběr zařízení. Přihlašovací údaje jsou k dispozici obcím, případně jiným subjektům, které v obci zajišťují sběr zařízení a kontaktují systémy pro jejich odvoz. Nezastupitelným zdrojem informací jsou vlastní průzkumy provozovatele systému, případně municipalit obcí v rámci ISNO, ve stanovování vybraných indikátorů reprezentované především průzkumem sestávajícím z kontaktování příslušných subjektů v dotčeném regionu. V několika indikátorech figurují jako zdroj také veřejné instituce, jako Policie České republiky, obecní/městská policie, subjekty zajišťující úklid veřejných prostor a informace z rozpočtů obcí.
2.6 Územní rozsah oblasti ISNO Regionem pro budování ISNO je v souladu s dříve publikovanými pracemi5 dále míněno území přibližně o rozloze několika desítek až stovek čtverečních kilometrů vymezené skupinou měst a obcí (nebo konkrétněji např. sdružením/svazkem obcí), případně jedním větším městem a jeho bezprostřední spádovou oblastí, jehož celková populace se pohybuje mezi 50 000 až 150 000 obyvatel.
3
http://czso.cz/
4
http://www.risy.cz/
5
Metodika pro návrh ISNO projektu SPII2F1/30/07 a HŘEBÍČEK, Jiří a kol. Integrovaný systém nakládání s odpady na regionální úrovni. 1. Brno: Littera, 2009. 202 s. ISBN 978-80-85763-54-6. strana 9
3 Návrh indikátorů 3.1 Charakteristiky území 3.1.1 Počet obyvatel Popis:
Počet obyvatel je jednou ze základních charakteristik území, v přímé souvislosti s celkovou produkcí odpadů.
Jednotka:
1 (bezrozměrná veličina).
Metodika:
Počet obyvatel v regionu je prostým součtem počtů obyvatel evidovaných v jednotlivých obcích regionu.
I1.1 = N1 + N 2 + … + N n kde
Ni je počet obyvatel i-té obce zahrnuté v ISNO.
Zdroj:
Tabulka Počet obyvatel v obcích Českého statistického úřadu6, případně údaje z jednotlivých obcí na severu Regionálních informačních servisů.7
Účel:
Základní charakteristika území sloužící jako podklad pro výpočet odvozených indikátorů.
Reference:
V Metodice pro návrh ISNO je region systému vymezen populací dotčené oblasti mezi 50 000 až 150 000 obyvatel8.
3.1.2 Technologická vybavenost území Popis:
Seznam zařízení pro nakládání s odpadem na území ISNO v členění dle typu zařízení případně zpracovávaných odpadů zejm. skládky, zařízení pro sběr a zpracování autovraků, spalovny, kompostárny, BPS a další.
Jednotka:
1 (počet zařízení).
Metodika:
Seznam zařízení je tvořen zařízeními v regionu ISNO vybranými ze seznamu zařízení, kterým byl udělen souhlas dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Tyto seznamy zveřejňují všechny kraje povinně na svých webových stránkách.
Zdroj:
Seznam zařízení na území kraje, kterým byl udělen souhlas dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech.
Účel:
Základní charakteristika území sloužící pro další strategické rozhodování.
Reference:
V roce 2009 působilo v ČR celkem 8084 zařízení, z toho v kraji: Středočeském
1134 zařízení
Jihomoravském
777 zařízení
Moravskoslezském 771 zařízení Jihočeském
706 zařízení
6
http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/1301-09-k_1_1_2009
7
http://www.risy.cz/
8
Metodika pro návrh ISNO projektu SPII2F1/30/07. strana 10
Praze
661 zařízení
Ústeckém
659 zařízení
Olomouckém
548 zařízení
Plzeňském
527 zařízení
Pardubickém
507 zařízení
Libereckém
494 zařízení
Vysočině
464 zařízení
Zlínském
349 zařízení
Královéhradeckém 258 zařízení Karlovarském Příklad:
229 zařízení
V jihomoravském mikroregionu Kuřimka se nachází v obcích: Kuřim:
1 zařízení na zpracování autovraků 2 zařízení pro sběr a výkup kovového odpadu 2 sběrné dvory odpadu 1 zařízení na zpracování elektroodpadu 1 zařízení na zpracování NO
Veverská Bitýška:
1 deponie pro ukládání stavebního odpadu 1 sběrný dvůr
3.1.3 Počet obyvatel na zařízení Popis:
Počet obyvatel území připadajících na jedno zařízení na zpracování odpadů, tedy zejm. skládky, zařízení pro sběr a zpracování autovraků, spalovny, kompostárny, BPS a další.
Jednotka:
1 (počet zařízení/počet obyvatel).
Metodika:
Počet obyvatel na jedno zařízení je podílem celkového počtu obyvatel ku počtu zařízení v posuzovaném území.
I1.3 =
I1.1 I1.2
Zdroj:
Vlastní výpočet z indikátorů I1.1 a I1.2.
Účel:
Základní charakteristika území sloužící pro další strategické rozhodování.
Reference:
V roce 2009 připadalo v ČR na jedno zařízení průměrně 1300 osob.
Příklad:
V devíti obcích mikroregionu Labské skály v lednu 2010 trvale bydlelo 13 586 obyvatel. Na stejném území bylo v provozu 8 zařízení pro nakládání s odpadem. Celkem tedy připadá 1 698 obyvatel na jedno zařízení.
strana 11
3.1.4 Celková kapacita zařízení pro nakládání s odpadem Popis:
Celková hmotnost jednotlivých položek, se kterou jsou zařízení v posuzovaném území schopna naložit v průběhu jednoho roku.
Jednotka:
t/rok (množství odpadu se kterým je naloženo v průběhu jednoho roku).
Metodika:
Součet kapacit posuzovaných zařízení na základě přímého dotazu.
Zdroj:
Vlastní průzkum.
Účel:
Posouzení možnosti využití produkovaných odpadů v území (případně jeho blízkém okolí), zhodnocení výstavby dalších vhodných zařízení v území.
Příklad:
V mikroregionu Mezilesí se nachází v obci Dlouhopolsko výkupna dřevěných palet, jejíž kapacita není stanovena a v obci Kněžice bioplynová stanice o kapacitě 5 000 t/rok. Zařízení pro nakládání s ostatními druhy odpadů nejsou v regionu přítomná.
strana 12
3.1.5 Firmy nakládající s odpadem v regionu Popis:
Seznam ekonomických subjektů, které na území ISNO nakládají s odpadem v některé z posuzovaných položek, tj. provozovatelé skládek, zařízení pro sběr a zpracování autovraků, svozové firmy, kolektivní systémy, spalovny, kompostárny, BPS a další. Jde o doplnění I1.2 o subjekty, které neprovozují žádné zařízení v oblasti ISNO.
Jednotka:
1 (počet firem) .
Metodika:
Mimo zařízení uvedená v I1.2 nakládají s odpadem na území ISNO také subjekty, které v území nemají fyzickou základnu a odpad obvykle vyváží mimo vytýčený region. Jde zejména o svozové společnosti (SKO, tříděné složky) a kolektivní systémy.
Zdroj:
Seznam zařízení na území kraje, kterým byl udělen souhlas dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, informace z obecních úřadů obcí v oblasti, příp. evidence odpadů na území kraje.
3.1.6 Výměra ploch obecní zeleně Popis:
Rozloha obecních ploch, které jsou v důsledku údržby (sekání trávy, úklid opadaného listí) potenciálním zdrojem BRKO druh 20 02 01.
Jednotka: ve správě
ha (rozloha hřbitovů, trávníků, parků, sadů, zahrad a např. obce).
Metodika:
Vlastní průzkum.
Zdroj:
Český úřad zeměměřičský a katastrální, informace od obecních úřadů obcí v oblasti ISNO, ortofotomapy.
Účel:
Odhad potenciálního množství BRKO z údržby obecní zeleně vhodného pro materiálové využití, formulování kapacit uvažovaného zařízení.
Příklad:
Rozloha zámeckého parku ve městě Javorníku činí přibližně 14,8 ha, rozloha hřbitova 0,7 ha a rozloha dalších ploch cca 3 ha. Celkem jde o 18,5 ha zelených ploch.
travnatých hřišť
3.1.7 Celková produkce obecního odpadu ze zeleně Popis:
Celková roční produkce odpadu druhu 20 02 01 z údržby obecních zelených ploch (travní seč, dřevo, listí apod.)
Jednotka:
t/rok.
Metodika:
Vlastní průzkum.
Zdroj:
Údaje od subjektu zajišťujícího údržbu obecní zeleně (obecní technické služby, podnikatelský subjekt).
Účel:
Formulování kapacit uvažovaného zařízení na nakládání s BRKO.
Příklad:
Celková produkce odpadu ze zeleně tvořila v roce 2009 v městské části Brno Žabovřesky 59 t.
strana 13
3.1.8 Celková výměra zelených (nezemědělských) ploch Popis:
Rozloha veškerých ploch regionu, které neslouží zemědělství a jsou v důsledku údržby (sekání trávy, úklid opadaného listí) potenciálním zdrojem BRKO druh 20 02 01. Jde o navýšení předchozího indikátoru I1.4 o soukromé plochy s potenciálem produkce BRKO.
Jednotka:
ha (rozloha všech zelených nezemědělských ploch).
Metodika:
Vlastní průzkum, ortofotomapy, základní mapy. Celková výměra ploch, u kterých lze předpokládat produkci odpadu 20 02 01 je součtem ploch označených jako trvalé travní porosty, zahrady a ovocné sady pro jednotlivé obce v regionu ISNO na webové stránce RISy.
I1.5 = S1.tráva + S1.zahrady + S1.sady + S 2.tráva + S 2.zahrady + S 2.sady + + ... + S n.tráva + S n.zahrady + S n.sady kde
Si tráva je plocha travních porostů Si zahrady je plocha zahrad Si sady je plocha sadů
Zdroj:
Český úřad zeměměřičský a katastrální, informace od obecních úřadů obcí v oblasti ISNO. Webový portál Regionálních informačních servisů9.
Účel:
Odhad množství produkovaného BRKO z údržby zeleně, formulování kapacit pro potenciální využití.
Příklad:
V mikroregionu Libereckého kraje Císařský kámen je rozloha zelených ploch v obcích: Rádlo travní porosty zahrady sady
196 ha 21 ha 0 ha
Dlouhý most Jeřmanice Šimonovice 235 ha 186 ha 261 ha 21 ha 17 ha 22 ha 0 ha 0 ha 0 ha
Celková rozloha zelených ploch mikroregionu tedy činí 959 ha.
9
http://www.risy.cz/ strana 14
3.2 Produkce odpadů 3.2.1 Celková produkce odpadů Popis:
Celková produkce odpadu v daných položkách na území ISNO za dané časové období, obvykle rok.
Jednotka:
t/rok (celková produkce v průběhu jednoho roku v tunách).
Zdroj:
Krajská/obecní evidence odpadu.
Metodika:
Součet veškeré produkce odpadu podle jednotlivých položek na základě podrobné evidence odpadů jednotlivých obcí v území ISNO, příp. evidence kraje, je-li k dispozici.
Účel:
Sledování produkce odpadu, základní informace o produkci položky. Výpočet odvozených parametrů.
Reference:
Celková produkce vybraných odpadů činila v roce 2008 v ČR: SKO plastové obaly
2 954 088 t/rok 170 238 t/rok
3.2.2 Měrná produkce na obyvatele Popis:
Charakteristika objemu produkce jednotlivých položek v přepočtu na obyvatele v regionu ISNO. Základní charakteristika využitelná jako referenční hodnota vhodná pro srovnání produkce v rámci skupiny obcí/regionů, možnost sledování vývoje produkce v čase metodou trendů. Hodnotu indikátoru pro odpadové proudy obalů celkem, skla a nápojového kartonu je navíc možné využít pro výpočet základní a bonusových složek odměny od společnosti EKO-KOM.
Jednotka:
kg/obyvatel/rok (produkce odpadů podělená počtem obyvatel).
Zdroj:
Vlastní výpočet z indikátorů I2.1 a I1.1.
Metodika:
Měrná produkce na obyvatele je prostým podílem celkového objemu produkce dané položky a počtu obyvatel území.
I 2.2 =
I 2.1 I1.1
Účel:
Výpočet odvozených parametrů, srovnávací analýzy, predikce produkce položky, výpočet zpracovatelských kapacit.
Reference:
Měrná produkce vybraných odpadů činila v roce 2008 v ČR: SKO
281,3 kg/obyvatel/rok
plastové obaly 16,2 kg/obyvatel/rok Max. koeficient bonusové složky EKO – KOMu je pro rok 2010 stanoven pro výtěžnost sběru obalových materiálů (papír + plast + sklo + nápojový karton ) > 35 kg/obyvatel/rok. Max. koeficient bonusové složky EKO – KOMu je pro rok 2010 stanoven pro výtěžnost skla ≥ 1,9 kg/obyvatel/rok. strana 15
Max. koeficient bonusové složky EKO – KOMu je pro rok 2010 stanoven pro výtěžnost nápojového kartonu ≥ 0,3 kg/obyvatel/rok. Příklad:
Celková produkce SKO v ORP Teplice činila v roce 2008 I2.1 = 30 452,4 t/rok při počtu obyvatel10 I1.1 = 109 192. Tedy I2.2 = 278,9 kg/obyvatel/rok.
3.2.3 Odhad hmotnosti autovraků Popis:
Odhad celkové hmotnosti autovraků odevzdaných do zařízení ke sběru vybraných autovraků na území ISNO v průběhu kalendářního roku na základě údajů o územích příslušných ORP. Protože se však dlouhodobě objevuje v ISOH jen část skutečně likvidovaných autovraků, jde o podhodnocený údaj.
Jednotka:
t/rok (celková hmotnost za období jednoho roku).
Metodika:
Pro výpočet jsou použity údaje o převzetí odpadů (kód nakládání BN3) a zpětném odběru (BN30) druhů 16 01 04 Autovraky a 16 01 06 Autovraky zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí dle Katalogu pro příslušná území ORP v regionu ISNO. Není-li celé území ORP zahrnuto do regionu ISNO, je provedena korekce podle podílu počtu obyvatel z ORP, zahrnutých do ISNO.
Zdroj:
ISOH, tabulka Počet obyvatel v obcích Českého statistického
Účel:
Posouzení možnosti vybudování vyhrazeného parkoviště, příp. mezideponie pro sběr autovraků v rámci ISNO.
Reference:
Průměrná hmotnost vybraných autovraků na obyvatele v ČR činila v roce 2008 16,5 kg/rok.
Příklad:
Na území ORP Tachov (3215) bylo v roce 2008 vyprodukováno 182,098 t odpadu druhu 16 01 04 Autovraky a 0 t odpadu 16 01 06 Autovraky zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí. Protože obce na území předpokládaného ISNO zahrnují pouze 45 % obyvatel území, je třeba vynásobit hodnotu koeficientem 0,45. Celkem činí produkce autovraků 81,944 t/rok.
úřadu11.
I2.8 = PORP1 · kORP1 + PORP2 · kORP2 + … + PORPn · kORPn kde
PORPi je produkce v i-tém ORP na území ISNO (součet BN3 a BN30); kORPi je procentuální podíl obyvatel i-tého ORP, zahrnutých v ISNO.
3.2.4 Počty opuštěných vozidel v obci Popis:
Počet opuštěných vozidel, tj. autovraků, které nebyly odevzdány do zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků odstavené na místech, kde mohou poškodit nebo ohrozit životní prostředí nebo narušují nenaruší estetický vzhled obce či přírody nebo krajiny na posuzovaném území.
Jednotka:
1 (kus).
Zdroj:
Informace od příslušného obecní/městské policie.
oddělené
10
http://www.risy.cz/pocet_obyvatel_orp_ustecky_kraj
11
http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/1301-09-k_1_1_2009
Policie
České
republiky,
resp.
strana 16
Metodika:
Hodnota indikátoru je počtem případů během jednoho roku, ve kterých došlo na posuzovaném území k nalezení opuštěného vozidla a zajištění jeho likvidace na náklady obce dle § 37 zákona o odpadech.
Účel:
Posouzení počtu případů výskytu opuštěných vozidel, podklady pro rozhodnutí o výstavbě vyhrazeného parkoviště12.
Příklad:
V roce 2009 bylo v obci nalezeno a na obecní náklady odtaženo 1 opuštěné vozidlo.
3.2.5 Celková produkce odpadů z restaurací a jídelen Popis:
Produkce odpadů druhu 20 01 08 biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven, resp. 20 01 25 jedlý olej a tuk z restauračních zařízení, kuchyní a jídelen na posuzovaném území. S odpadem z restaurací a jídelen je nutné zacházet jako s vedlejšími živočišnými produkty 3. kategorie (podle nařízení ES č. 1774/2002).
Jednotka:
t/rok.
Zdroj:
Vlastní průzkum.
Metodika:
Dotazníkové šetření. Je nutné zmapování zájmového území (regionu) z hlediska provozovatelů restaurací a jídelen, včetně jídelen v oblasti školství, sociálních služeb a zdravotnictví. Seznam podnikatelských subjektů, které mají aktivní živnost a provozují činnosti 560000-563000 Stravování a pohostinství, je uveden na webových stránkách wwwinfo.mfcr.cz/ares. V případě velkého počtu subjektů (města nad 10 tis. obyvatel) je vhodné počet oslovovaných subjektů omezit. Dotazník je možné vytvořit jako elektronický pro zasílání mailem nebo vyplnění na webových stránkách. Možná struktura dotazníku je následující: • • • • • •
Účel:
identifikační údaje (IČ, adresa, kontakty typ zařízení (hotel, restaurace, školní/zdravotnické zařízení) časový profil provozu (každodenní, sezónní) kapacita provozovny (průměrný počet vydaných jídel) odhad produkce odpadů (kg/den) způsob nakládání (neseparují, separují – předání, zkrmování)
Zjištění potenciálu produkce odpadů z restaurací a jídelen pro návrh kapacit případného zařízení pro využití těchto odpadů (bioplynová stanice, kompostárna).
3.3 Údaje o skladbě produkce 3.3.1 Podíl na produkci Popis:
Charakteristika objemu produkce položky na pozadí celkové produkce nebo produkce definované skupinou odpadů. Relativní bezrozměrná hodnota.
Jednotka:
% (hmotnostní podíl na celkové produkci).
12
Naše metodika. strana 17
Zdroj:
Vlastní výpočet z množiny hodnot indikátoru I2.1 pro jednotlivé položky.
Metodika:
Hodnota je poměrem indikátoru I2.1 stanoveného pro hodnocenou položku a pro SKO.
I 3.1 =
I 2.1 položka I 2.1 celkem
⋅ 100 %
Účel:
Určení podílu produkce položky na celkové produkci nebo na produkci skupiny. Stanovení základní skladby produkce, srovnání objemu produkce položek v rámci celku.
Reference:
Produkce odděleně sbíraných plastů jako složky komunálního odpadu v roce 2006 činila 54 312 t, čemuž odpovídá 1,32 % celkové produkce KO.
3.3.2 Celková hmotnost BRKO v SKO Popis:
Celková produkce BRKO, který není separován, zůstává součástí SKO a je potenciálem pro odklon a následné využití.
Jednotka:
t/rok.
Zdroj:
Vlastní výpočet z tabelovaných hodnot a indikátoru I2.1 stanoveného pro SKO.
Metodika:
Podstatnou část SKO tvoří BRKO, který je potenciálem pro odklon a materiálové nebo energetické využití. Reálně využitelný hmotnostní podíl BRKO v SKO f je možné stanovit na základě vlastního průzkumu v oblasti nebo využít tabelovaných hodnot z výzkumného projektu SP/2f1/132/08:
Typ zástavby Sídlištní městská Smíšená zástavba Venkovská zástavba
f 0,21 0,17 0,13
I 3.2 = I 2.1SKO ⋅ f Další možností je vlastní výzkum Účel:
Zjištění potenciálu produkce BRKO vhodného k separovanému sběru a využití v případném zařízení (bioplynová stanice, kompostárna).
3.4 Údaje o vývoji produkce 3.4.1 Intenzita sezónních vlivů Popis:
Charakteristika variability produkce v závislosti na ročním období, relativní velikost výkyvů v průběhu roku.
Jednotka:
% (průměrná měsíční fluktuace).
Zdroj:
Vlastní výpočet z množiny hodnot měsíčních produkcí Pi a průměrné měsíční produkce Pprům.
strana 18
Metodika:
Hodnota indikátoru odpovídá statistické fluktuaci měsíčních produkcí dané položky. Jde o jednu dvanáctinu součtu absolutních hodnot měsíčních relativních odchylek od průměrné produkce vyjádřených v procentech. 12
I 4.1 = ∑ i =1
Účel:
Pi − Pprůr Pprůr
⋅
100 % 12
Stanovení sezónního navýšení a poklesu produkce. Určení náchylnosti položky k výkyvům produkce v čase, podklady pro dimenzování případného zařízení k využití odpadu.
3.4.2 Maximální množství v sezóně Popis:
Maximální výkyv produkce v průběhu roku oproti průměrné roční produkci dané položky.
Jednotka:
% (maximální měsíční fluktuace).
Zdroj:
Vlastní výpočet z údaje o maximální měsíční produkci Pi a průměrné měsíční produkci Pprům.
Metodika:
Hodnota indikátoru odpovídá statistické fluktuaci měsíčních produkcí dané položky. Jde o jednu dvanáctinu součtu absolutních hodnot měsíčních relativních odchylek od průměrné produkce vyjádřených v procentech.
I 5.1 = Účel:
Pmax − Pprůr Pprůr
⋅ 100 %
Stanovení nejvyššího sezónního navýšení produkce. Dimenzování kapacity svozu a sběrných nádob, podklady pro dimenzování případného zařízení k využití odpadu.
3.5 Parametry odpadu 3.5.1 Měrná hmotnost odpadu Popis:
Udává hmotnost objemové jednotky odpadu.
Jednotka:
t/m3 (hmotnost jednoho krychlového metru odpadu v tunách)
Metodika:
Zkouška, výpočet (hmotnost odpadu / objem odpadu).
Účel:
Stanovení parametrů pro návrh systému sběru, stanovení parametrů pro návrh zpracovatelského zařízení, vyhodnocení efektivity svozu, sledování dopadů tříděného sběru na produkci SKO (změna měrné hmotnosti SKO, při zavedení nebo rozšíření sběru složky).
3.5.2 Složení odpadu Popis:
Charakteristika materiálové skladby jednoho druhu odpadů nebo jednoho odpadového proudu stanovená měřením, relativní hodnota.
Jednotka:
%
Metodika:
Analýza odpadu – materiálový rozklad.
strana 19
Účel:
Určení podílu zájmových složek v odpadu. Stanovení úrovně separace, stanovení parametrů pro návrh systému sběru, stanovení parametrů pro návrh zpracovatelského zařízení.
Příklad:
skladba SKO na základě zkoušky (např. papír, plast, BRO, kov, minerální odpad), jednotka [% hmotnosti] skladba BRO na základě zkoušky (např. žádoucí BRO, nežádoucí příměsi), jednotka [% hmotnosti] skladba odpadu z obalů na základě zkoušky (např. obalový papír, papír, příměsi), jednotka [% hmotnosti]
BRO, jiný
3.5.3 Míra redukce produkce SKO Popis:
Udává míru odčerpání položky z produkce SKO při zavedení tříděného sběru položky.
Jednotka:
% (podíl redukce SKO na jeho celkové produkci).
Metodika:
Indikátor udává, o kolik procent poklesne produkce SKO při odklonění separované složky. Vzhledem k tomu, že v některých případech lze očekávat nárůst produkce této složky po zavedení separace13, je nutné použít přibližný koeficient f odpovídající příslušnému nárůstu produkce složky. Koeficient může být však závislý také na charakteru zástavby. Zástavba BRKO Venkovská Městská
I 5.3 =
Ostatní odpady 2,9 1,5
1 1
I 2.1složka ⋅ 100 % ( I 2.1SKO + I 2.1složka ) ⋅ f
Účel:
Základní charakteristika položky. Určení dopadů zavedení tříděného sběru položky na produkci SKO a na celkovou produkci komunálních odpadů, vyhodnocení dopadů třídění položky, stanovení parametrů pro návrh systému sběru.
Reference:
Při uvažovaném průměrném podílu využitelného BRKO v SKO je potenciál snížení množství SKO přibližně 17 %.
Příklad:
Po zavedení separovaného sběru BRKO v zástavbě rodinných domů městě Tišnově v roce 2008 bylo zjištěno, že odkloněný BRKO tvořil 71,02 t a zbývající SKO 324,5 t, současně však došlo k navýšení tohoto množství BRKO o 194 % (f = 2,94). Redukce SKO tedy odpovídá
13
I 5.3 =
71,02 = 6,1 % . (324,5 + 71,02) ⋅ 2,94
Vlastní průzkum v regionu ISNO Šumperk a Tišnov. strana 20
3.6 Charakteristiky sběru a svozu 3.6.1 Dostupná objemová kapacita nádob Popis:
Charakteristika nádobového sběru – objem nádob položky sběru podle počtu obyvatel.
Jednotka:
l/obyvatel
Metodika:
Výpočet (objem nádob / počet obyvatel).
Účel:
Určení kapacity sběru. Popis a kontrola sítě sběrných nádob, plánování svozu.
3.6.2 Dostupná hmotnostní kapacita nádob Popis:
Charakteristika nádobového sběru – hmotnostní kapacita nádob položky sběru podle počtu obyvatel.
Jednotka:
kg/obyvatel
Metodika:
Výpočet (1000 × měrná hmotnost odpadu × objem nádob / počet obyvatel).
Účel:
Určení kapacity sběru. Popis a kontrola sítě sběrných nádob, plánování svozu.
3.6.3 Docházková vzdálenost Popis:
Průměrná docházková vzdálenost obyvatel k nejbližší nádobě určené pro sběr příslušného typu odpadu. Vyhodnocuje se zvlášť pro každou položku sbíranou do nádob.
Jednotka:
m (vzdálenost nádoby od místa produkce v metrech).
Metodika:
Aritmetický průměr docházkových vzdáleností k nejbližší nádobě pro danou položku od všech obyvatel oblasti. Distribuci obyvatel lze zjistit z údajů o počtu hlášených osob v jednotlivých bytech/domech, rozmístění nádob od svozové společnosti, která na jeho základě vytyčuje trasy svozových vozidel. U menších obcí lze s dostatečnou přesností stanovit ručně, v ostatních případech vyžaduje stanovení parametru využití matematického modelu na bázi GIS14.
Zdroj:
Mapa rozmístění nádob svozových společností, obecní úřady obcí v regionu ISNO.
Účel:
Určení dostupnosti nádob z hlediska pokrytí obytných domů. Popis a kontrola sítě sběrných nádob.
3.6.4 Využití sběrových nádob Popis:
Počet obyvatel připadajících na jednotku objemu sběrové nádoby pro příslušnou položku (SKO, BRKO, obalové odpady, kovy,…).
Jednotka:
1/m3 (poměr počtu obyvatel ku celkovému objemu nádob)
Metodika:
Hodnota indikátoru je pro každý jednotlivý typ nádob (dle sbíraného odpadového proudu) prostým podílem celkového počtu obyvatel I1.1 a objemové kapacity nádob I6.1.
14
Naše kniha o ISNO. strana 21
I 6.4 =
I 6.1 I1.1
Zdroj:
Vlastní výpočet z indikátorů I1.1 a I6.1.
Účel:
Určení dostupnosti a kapacity nádob. Popis a kontrola sítě sběrných nádob.
3.6.5 Hustota sběrné sítě Popis:
Charakteristika separovaného sběru – Hustota sběrné sítě udává celkový objem sběrových nádob dostupných občanům pro tříděný sběr komunálních odpadů včetně odpadů z obalů v průběhu roku. Stanoví se jako součin celkového objemu sběrných nádob (pytlů) v systému a frekvence svozu v daném období. Hodnota je přepočtena na 1 průměrného obyvatele obce.
Jednotka:
l (dm3)/obyvatel/čtvrtletí
Metodika:
Výpočet ((celkový objem sběrných nádob x frekvence svozu))
Zdroj:
hmotnost vytříděných složek – průběžná evidence od svozové firmy zajišťující svoz separovaných složek KO.
Účel:
Určení hustoty sběrné sítě pro tříděný sběr komunálních odpadů pro výpočet bonusové složky odměny EKO-KOMu.
Reference:
Max. koeficient bonusové složky EKO – KOMu je pro rok 2010 stanoven pro hustotu sběrné sítě > 190 l (dm3)/obyvatel/čtvrtletí.
3.6.6 Časová kapacita nádob Popis:
Charakteristika nádobového sběru – průměrná doba naplnění dostupné kapacity nádob pro sběr složky.
Jednotka:
den (průměrná doba naplnění prázdné nádoby).
Metodika:
Výpočet ((měrná hmotnost odpadu × celkový objem nádob) / (1/365 × roční produkce odpadu)).
Zdroj:
Informace od svozové společnosti.
Účel:
Určení časové kapacity nádob pro danou produkci složky a plánování svozu.
3.6.7 Efektivita využití sběrné sítě Popis:
Charakteristika separovaného sběru – Efektivita využití sběrné sítě udává jaká je měrná hmotnost odpadu ve sběrné nádobě.
Jednotka:
kg/m3
Metodika:
Výpočet ((hmotnost vytříděné složky/m3))
Zdroj:
měrná hmotnost jednotlivých složek KO (papír, sklo, plast) – údaje o naplněnosti nádob od svozové firmy zajišťující svoz separovaných složek KO.
Účel:
Určení měrné hmotnosti základních komodit (papír, sklo, plast) nádobě pro výpočet bonusové složky odměny EKO-KOMu.
ve sběrné
strana 22
Reference:
Max. koeficient bonusové složky EKO – KOMu je pro rok 2010 stanoven pro měrnou hmotnost papíru v rozmezí 50 – 110 kg/m3, plastu v rozmezí 17 – 40 kg/m3 a skla v rozmezí 120 – 360 kg/m3.
3.7 Charakteristika zpětného odběru 3.7.1 Množství sebraných elektrozařízení Popis:
Charakteristika zpětného odběru – Množství sebraných elektrozařízení a jejich předání kolektivním systémům (Asekol, Elektrowin, Ekolamp, Ecobat apod.)
Jednotka:
ks (TV, monitory), kg (ostatní elektrozařízení, baterie, zářivky).
Metodika:
Zjištění z informačních systémů jednotlivých kolektivních systémů, přihlašovací údaje jsou k dispozici zúčastněným obcím, případně dalším subjektům zajišťujícím zpětný odběr.
Zdroj:
Vlastní evidence, respektive evidence kolektivních systémů (informační systém konkrétního KS).
Účel:
Určení množství sebraných a předaných elektrozařízení kolektivním systémům pro výpočet základní složky odměny kolektivních systémů Asekol, Elektrowin, Ecobat.
3.7.2 Výtěžnost sběru elektrozařízení Popis:
Charakteristika zpětného odběru – Výtěžnost sběru elektrozařízení předávaných kolektivním systémům (Asekol, Elektrowin, Ekolamp, Ecobat apod.)
Jednotka:
kg/obyvatel/rok
Metodika:
Výpočet (hmotnost elektrozařízení /počet obyvatel)
Zdroj:
vlastní evidence, respektive evidence kolektivních systémů (informační systém konkrétního KS).
Účel:
Určení výtěžnosti sběru elektrozařízení předaných kolektivním systémům pro výpočet bonusové složky odměny kolektivních systémů Asekol, Elektrowin.
Reference:
Max. koeficient bonusové složky Asekolu je pro rok 2010 stanoven pro výtěžnost sběru ostatních elektrozařízení > 0,9 kg/obyvatel/rok. Max. koeficient bonusové složky Elektrowinu je pro rok 2010 stanoven pro výtěžnost sběru volně ložených velkých a malých spotřebičů, bagů (vyjma chlazení) > 4,01 kg/obyvatel/rok.
3.8 Nakládání s odpady v území 3.8.1 Podíl využitých odpadů Popis:
Indikátor definuje využitý podíl odpadů z celkové produkce odpadů, (s výjimkou katalogového čísla odpadu 200304). Kódy nakládání jsou: R přílohy č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb. s výjimkou kódu R13) a některé z ostatních způsobů nakládání uvedených v příloze č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. v platném znění, tabulka způsobů nakládání odpady, které znamenají využití odpadů. Indikátor lze členit podrobněji dle jednotlivých odpadových proudů např. na:
strana 23
• komunální odpady (katalogová čísla skupiny 20 s výjimkou katalogového čísla odpadu 200304) • stavební odpady (katalogová čísla sk. 17, s výjimkou podskupiny 17 04) Jednotka:
% (podíl hmotnosti).
Metodika:
Výpočet ((celkové množství využitých odpadů x 100) / celková produkce odpadů)
Zdroj:
Obecní evidence odpadů.
Účel:
Určení podílu využitých komunálních a stavebních odpadů pro další strategické rozhodování. Vychází z indikátoru POH ČR č. I5 a č. I24. V POH stanoven cíl zvýšit využití, s upřednostněním recyklace, na 50 % produkovaných komunálních odpadů do roku 2012 v porovnání s rokem 2000. Pro využití stavebních a demoličních odpadů je stanoven cíl do 31. 12. 2012 využívat 75 % vznikajících stavebních a demoličních odpadů.
ČR je
3.8.2 Podíl materiálově využitých odpadů Popis:
Indikátor definuje podíl z celkové produkce odpadů, který byl materiálově využit. Operace materiálové využití jsou: způsoby využívání odpadů (kódy R přílohy č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb. s výjimkou kódů R1 a R13) a některé z ostatních způsobů nakládání uvedených v příloze č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. v platném znění, tabulka způsobů nakládání s odpady, které znamenají materiálové využití odpadů. Indikátor lze členit podrobněji dle jednotlivých odpadových proudů především s důrazem na komunální odpady (katalogová čísla skupiny 20 s výjimkou katalogového čísla odpadu 200304).
Jednotka:
% hmotn.
Metodika:
Výpočet ((celkové množství materiálově využitých odpadů x 100) / produkce odpadů)
Zdroj:
evidence, hlášení o odpadech
Účel:
Určení podílu materiálově využitých komunálních a stavebních odpadů pro další strategické rozhodování. Vychází z indikátoru POH ČR č. I6. V POH ČR není pro materiálové využití stanoven cíl. Je zde stanoven obecný cíl zvýšit využívání odpadů, s upřednostněním recyklace, na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012.
celková
3.8.3 Podíl energeticky využitých odpadů Popis:
Indikátor definuje podíl z celkové produkce odpadů, který byl energeticky využit. Operace energetického využití je: využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie, kód R1 přílohy č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb. Indikátor lze členit podrobněji dle jednotlivých odpadových proudů především s důrazem na komunální odpady (katalogová čísla skupiny 20 s výjimkou katalogového čísla odpadu 200304).
Jednotka:
% hmotn. strana 24
Metodika:
Výpočet ((celkové množství energeticky využitých odpadů x 100) / celková produkce odpadů)
Zdroj:
evidence, hlášení o odpadech
Účel:
Určení podílu energeticky využitých komunálních odpadů pro další strategické rozhodování s ohledem na možnosti energetického využití v souvislosti např. s nově budovanými spalovnami. Vychází z indikátoru POH ČR č. I7.
3.8.4 Podíl odpadů odstraněných skládkováním Popis:
Indikátor definuje podíl z celkové produkce všech odpadů, který byl odstraněn skládkováním. Operace uložení na skládku jsou: kódy nakládání D1, D5 a D12 přílohy č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb. Indikátor lze členit podrobněji dle jednotlivých odpadových proudů na:
zejména
• komunální odpady (katalogová čísla skupiny 20 s výjimkou katalogového čísla odpadu 200304) • stavební odpady (katalogová čísla sk. 17, s výjimkou podskupiny 17 04) Jednotka:
% hmotn.
Metodika:
Výpočet ((celkové množství skládkovaných odpadů x 100) / celková odpadů)
Zdroj:
Evidence, hlášení o odpadech.
produkce
Účel:
Určení podílu skládkovaných odpadů pro další strategické rozhodování s ohledem na možnosti odklonu odpadů od skládkování. Vychází z indikátoru POH ČR č. I8 a I25. Pro stavební a demoliční odpady není v POH ČR stanoven cíl. V POH ČR je stanoven obecný cíl snížit do roku 2010 hmotnostní podíl všech odpadů ukládaných na skládky o 20 % ve srovnání s rokem 2000.
3.9 Ekonomické indikátory 3.9.1 Náklady OH Popis:
Základní ekonomický parametr OH obce, určuje náklad odpadového hospodářství položky nebo celku absolutně nebo relativně podle počtu obyvatel.
Jednotka:
Kč, Kč/obyvatel
Metodika:
Výpočet (náklad za položku nebo celek / počet obyvatel).
Zdroj:
Účetnictví obce.
Účel:
Určení ceny za provoz OH položky nebo OH celé obce pro vyhodnocení ekonomiky OH.
strana 25
3.9.2 Příjmy OH Popis:
Základní ekonomický parametr OH obce, určuje příjem odpadového hospodářství položky nebo celku absolutně nebo relativně podle počtu obyvatel.
Jednotka:
Kč, Kč/obyvatel.
Metodika:
Výpočet (příjem / počet obyvatel).
Zdroj:
Účetnictví obce.
Účel:
Určení příjmu na provoz OH položky nebo OH celé obce, případně příjmu z definovaného zdroje. Vyhodnocení ekonomiky OH.
strana 26
3.9.3 Struktura nákladů ekonomiky OH Popis:
Rámcová charakteristika ekonomiky OH, určení skladby nákladů. Např. v členění na náklady na • • • •
svoz SKO svoz separovaných složek nebezpečné odpady provoz sběrného dvora
Jednotka:
%
Metodika:
Výpočet (položka nákladu / celkový náklad OH).
Zdroj dat:
účetnictví obce
Účel:
Určení podílu položky na celkové ekonomice OH obce. Stanovení skladby nákladových položek v rámci celku.
3.9.4 Struktura příjmů ekonomiky OH Popis:
Rámcová charakteristika ekonomiky OH, určení skladby příjmů. Např. v členění na příjmy z: • • • •
poplatek EKO-KOM Odměny kolektivních systémů zpětného odběru elektrozařízení Kovy (a prodej dalších surovin)
Jednotka:
%
Metodika:
Výpočet (položka příjmu / celkový příjem).
Zdroj dat:
účetnictví obce
Účel:
Určení podílu položky na celkové ekonomice OH obce. Stanovení skladby nákladových položek v rámci celku.
3.9.5 Náklady na odvoz (zneškodnění/využití) odpadů Popis:
Ekonomický parametr určující náklady obce na odvoz (zneškodnění/využití) jednotlivých druhů odpadů. Jedná se především o následující druhy odpadů, které představují nejvýznamnější toky: • • • • •
SKO Objemný odpad BRKO Stavební odpady Nebezpečné odpady
Jednotka:
Kč/t
Zdroje dat:
faktury, smlouvy se svozovými firmami.
Účel:
Určení nákladů na odvoz odpadů pro další strategické rozhodování, tvorbu cen se svozovými firmami, úspora nákladů.
strana 27
3.9.6 Náklady na odvoz kontejnerů Popis:
Ekonomický parametr určující náklady obce na odvoz kontejnerů (v případě, že má obec sběrný dvůr nebo v případě mobilního sběru). Strukturované dle druhu odpadů a typu (velikosti kontejneru).
Jednotka:
Kč/kontejner
Zdroje dat:
faktury, smlouvy se svozovými firmami.
Účel:
Určení nákladů na odvoz odpadů pro další strategické rozhodování, tvorbu cen se svozovými firmami, úspora nákladů.
3.9.7 Ceny druhotných surovin v regionu Popis:
Ekonomický parametr sledující aktuální ceny druhotných surovin v regionu. Strukturované dle jednotlivých komodit. • • • •
papír sklo (bílé, barevné) PET, PE fólie, směsný plast kovy
Jednotka:
Kč/t
Zdroje dat:
internet, nabídky firem
Účel:
Sledování cen pro další strategické rozhodování, tvorbu cen se svozovými firmami, úspora nákladů.
strana 28
