NÁVRH FINANCOVÁNÍ VÝROBNÍ HALY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV EKONOMIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUT OF ECONOMICS

NÁVRH FINANCOVÁNÍ VÝROBNÍ HALY

PROPOSAL FOR FUNDING THE PRODUCTION HALL FOR THE COMPANY

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER’S THESIS

AUTOR PRÁCE

BC. BOHUMIL BLAHÁK

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2013

ING. VÁCLAV ZEMAN

Tato veze diplomové práce je zkrácená (dle Směrnice děkana č. 2/2013). Neobsahuje identifikaci subjektu, u kterého byla diplomová práce zpracována (dále jen „dotčený subjekt“) a dále informace, které jsou dle rozhodnutí dotčeného subjektu jeho obchodním tajemstvím či utajovanými informacemi.

ANOTACE Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení investičního záměru na výstavby výrobní haly a nalezení nejlepšího způsobu jejího financování cizími zdroji. V úvodní části jsou představeny metody zhodnocení investičního záměru a možnosti jejího financování. Po představení společnosti a posouzení jejího ekonomického chodu se práce zaměřuje již na samotný projekt. Cílem práce je po provedené finanční analýze projektu naleznout nejlepší možnost financování v podobě investičního úvěru. Tento cíl byl dosažen a jeho zhodnocení je v závěru diplomové práce.

ANNOTATION Diploma thesis is focused on the evaluation of an investment project on the construction of production halls and found the best way of financing foreign sources. The first part introduces the method of evaluation of the investment project and its financing alternative. After the presentation of the company and assess its economic operation of the work has focused on the project itself. The aim is for the financial analysis of the project, find an alternative best financing in the form of an investment credit. This aim was achieved and its evaluation is at the end of the thesis.

KLÍČOVÁ SLOVA Metody finanční analýzy, investiční projekt, rentabilita, platební schopnost, úvěry, účetní výkazy

KEY WORDS Methods of financial analysis, investment project, profitability, solvency, credit, financial

statements

BIBLIOGRAFICKÁ CITACE BLAHÁK, B. Návrh financování výrobní haly pro dotčený subjekt Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2013 84 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Václav Zeman

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a že jsem ve své práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č.121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brně dne………………

…………………………………………

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych rád poděkoval za vedení a pomoc při zpracování diplomové práce svému vedoucímu Ing. Václavu Zemanovi.

Bc. Bohumil Blahák

OBSAH 1.

Úvod ....................................................................................................................... 10

2.

Cíle práce ............................................................................................................... 10

3.

Teoretická část ...................................................................................................... 11 3.1.

Metody hodnocení finanční situace podniku – finanční analýza ..................... 11

3.1.1.

SWOT analýza .......................................................................................... 11

3.1.2.

Porter analýza ........................................................................................... 12

3.1.3.

Analýza poměrových ukazatelů společnosti ............................................. 15

3.1.4.

Analýza stavových ukazatelů společnosti................................................. 18

3.1.5.

Analýza rozdílových ukazatelů společnosti .............................................. 19

3.1.6.

EVA .......................................................................................................... 20

3.1.7.

Altmanův model ....................................................................................... 21

3.1.8.

Index důvěryhodnosti ............................................................................... 22

3.1.9.

Kralickův Quicktest .................................................................................. 25

3.2.

Investiční činnost podniku ............................................................................... 25

3.2.1.

Rozhodování o investicích ........................................................................ 25

3.2.2.

Zdroje financování investic ...................................................................... 28

3.2.3.

Hodnocení efektivnosti investic................................................................ 35

3.2.4.

Metody hodnocení investic ....................................................................... 38

3.3.

Úvěrové financování ........................................................................................ 42

3.3.1.

Úvěrový trh ............................................................................................... 42

3.3.2.

Český bankovní systém ............................................................................ 43

4.

3.3.3.

Bankovní produkty ................................................................................... 43

3.3.4.

Zajištění úvěrů .......................................................................................... 45

Praktická část ........................................................................................................ 50 4.1.

Představení společnosti .................................................................................... 50

4.1.1.

Základní údaje o společnosti..................................................................... 51

4.1.2.

Podnikatelské aktivity a portfolio produktů.............................................. 53

4.1.3.

Historie společnosti................................................................................... 54

4.1.4.

Vize a poslání společnosti......................................................................... 54

4.2.

Finanční analýza současného stavu podniku.................................................... 55

4.2.1.

SWOT analýza .......................................................................................... 55

4.2.2.

Porter analýza ........................................................................................... 56

4.2.3.

Analýza poměrových ukazatelů společnosti ............................................. 56

4.2.4.

Analýza stavových ukazatelů společnosti................................................. 61

4.2.5.

Analýza rozdílových ukazatelů společnosti .............................................. 65

4.2.6.

EVA .......................................................................................................... 65

4.2.7.

Altmanův model ....................................................................................... 66

4.2.8.

Index důvěryhodnosti ............................................................................... 66

4.2.9.

Kralickův Quicktest .................................................................................. 66

4.3.

Vlastní investiční záměr ................................................................................... 67

4.3.1. 4.4.

Popis investičního záměru ........................................................................ 67

Finanční analýza investičního záměru ............................................................. 68

4.4.1.

Metoda čisté současné hodnoty (NPV) ..................................................... 71

4.4.2.

Metoda výnosnosti investic ...................................................................... 73

4.4.3.

Metoda doby splácení ............................................................................... 73

4.4.4.

Metoda vnitřního výnosového procenta (IRR) ......................................... 74

4.5.

Analýza financování......................................................................................... 75

4.5.1.

Porovnání možností financování .............................................................. 76

4.5.2.

Porovnání cen platebního styku ................................................................ 78

4.6.

Výběr a zhodnocení.......................................................................................... 78

Závěr .............................................................................................................................. 80 Seznam literatury .......................................................................................................... 81 Seznam obrázků ............................................................................................................ 83 Seznam tabulek ............................................................................................................. 83 Seznam grafů ................................................................................................................. 84 Přílohy ............................................................................................................................ 85

1. Úvod Základem každého podnikání jsou rozhodnutí. Jak ty malé každodenní, přes složitější až po ty velké, které určují další směr, kam se bude samotné podnikání ubírat. O tom jestli volba při rozhodnutí, byla ta správná, se někdy dozvídáme obratem, někdy se zpožděním, někdy až když je pozdě. Proto je velice důležité špatné rozhodnutí co nejvíce vytěsnit a na případné negativní dopady být připraven a umět si s nimi co nejrychleji poradit. V mé diplomové práci se budu zabývat jedním velkým rozhodnutím. Práce majitele všech firem, nebo pověřených ekonomů je vždy při velkých rozhodnutích a projektech si zjistit co nejvíce informací. Prvním krokem je zajištění informací nejenom finančního a technického rázu, je také důležité odhalit možná rizika, která jsou s každou změnou spojená. Tyto rizika identifikovat, analyzovat a připravit protiopatření. Dalším krokem je provedení finanční analýzy, která by měla zhodnotit ekonomickou stránku projektu. Po sumarizování pozitivních a negativních dopadů, srovnání nákladů a předpokládaných výnosů záleží na rozhodnutí pověřené osoby/osob jestli se změna realizovat bude, či nikoliv.

2. Cíle práce Hlavním cílem mé diplomové práce je pro dotčený subjekt zajistit financování v podobě investičního bankovního úvěru na účel výstavby výrobní haly. Tato hala by měla být postavena v areálu společnost, kde několik let provozují svou činnost. Po představení samotné firmy, provedu finanční analýzu současného (před-projektového) stavu společnosti. Hlavním zdrojem informací pro zpracování finanční analýzy budou finanční výkazy společnosti. Dále představím přesnou podobou zamýšleného projektu haly a to jak náklady, tak jejich i přínosy. Provedu finanční analýzu tohoto projektu a zhodnotím jeho „investiční zajímavost“. Po provedeném průzkumu trhu českých úvěrujících bank vyberu nejlepší návrh investičního úvěr a ten představím i včetně doplňkových služeb.

3. Teoretická část 3.1. Metody hodnocení finanční situace podniku – finanční analýza 3.1.1. SWOT analýza Model, který slouží jako pomocník při tvorbě nových strategií. Blíže ho můžeme specifikovat: „Strategie jako vytvoření budoucího způsobu řízení organizace, který buď zachová, nebo zlepší konkurenční postavení. Dobrá strategie je tedy taková, která neutralizuje hrozby očekávané z vnějšího prostředí, dovoluje využít budoucích příležitostí, těží ze silných stránek organizace a odstraňuje či neutralizuje její slabé stránky“.1 Název SWOT je utvořen prvními písmeny slov STRONG – silné stránky, WEAKNESSES – slabé stránky, OPPORTUNITIES – příležitosti, THREATS – hrozby.2

Příležitosti a hrozby Při analýze hrozeb musíme uvažovat nejenom mikroprostředí, ale také makroprostředí. Mezi typické hrozby můžeme zahrnout: diferenciace v odvětví, státní regulace, know-how, velký počet konkurentů, pomalý růst odvětví, substituční výrobky, vstup nových konkurentů. Příležitost firmy můžeme chápat ze dvou úhlů pohledu. První je příležitost, která rozšiřuje možnosti samotné firmy. Druhým úhlem pohledu, je myšlena příležitost, která minimalizuje, nebo úplně potlačí hrozbu. 3

Silné a slabé stránky Analýza firemního okolí bohužel pro vybudování strategie nestačí. Stále se musí uvažovat silné a slabé stránky společnosti. Nad nimi bychom měli uvažovat v těchto oblastech firmy: finanční síla organizace, výzkum a vývoj, napojení na infrastrukturu,

1

VEBER, J., Management, s. 428 VEBER, J., Management, s. 412-413 3 VEBER, J., Management, s. 413-415 2

11

výrobková politika, organizace firmy, úroveň managementu, image firmy a jejich výroků. 4

3.1.2. Porter analýza Při formulování konkurenční strategie podniku, je důležité znát vztah k jeho prostředí. I když relevantní prostředí je velmi široké a obsahuje sociální a ekonomické vlivy. Intenzitě konkurence nelze přisuzovat parametr smůly, ani náhody. Úroveň konkurence v odvětví závisí na pěti základních konkurenčních silách, které jsou popsány na následujícím obrázku.5 Obrázek 1: Diagram Porterových konkurenčních sil

Potenciálně nově vstupující firmy Hrozba nově vstupujících firem

Vyjednávací vliv dodavatelů

KONKURENTI V ODVĚTVÍ

Odběratelé Hrozba substitučních výrobků nebo služeb

Substituty Zdroj: PORTER, M. E. Konkurenční strategie

5

vliv odběratelů

Dodavatelé

4

Vyjednávací

VEBER, J., Management, s. 413-415 PORTER, M. E. Konkurenční strategie

12

Vyjednávací vliv dodavatelů: Dodavatelé mají převahu, platí-li tyto podmínky: • Skupina dodavatelů představuje výrazné nebezpečí perspektivní integrace do odvětví odběratelů • Nemusí čelit jiným substitučním produktům při dodávkách danému odvětví • Odvětví není důležitým zákazníkem dodavatelské skupiny • Nabídka je ovládána několika málo společnostmi a je koncentrovanější než odvětví, jemuž dodává • Dodavatelům produkt je důležitým vstupem pro odběratelovo podnikání 6

Vyjednávací vliv odběratelů: Odběratelé mají převahu, platí-li tyto podmínky • Produkty, které nakupujeme v odvětví, jsou standardní nebo nediferencované • Odběratel je plně informován • Je koncentrovaná nebo nakupuje velké množství v relaci k celkovému objemu prodeje • Produkty, které nakupuje v daném odvětví, představují významnou část odběratelových nákladů nebo nákupů • Jestliže mu nehrozí velké přechodové náklady • Produkt odvětví není důležitý z hlediska kvality odběratelovi produkce nebo jeho služeb • Odběratelé vytvářejí znatelnou hrozbu zpětné integrace 7

6 7

PORTER, M. E. Konkurenční strategie PORTER, M. E. Konkurenční strategie

13

Hrozba nových substitutů Čím je cena nabízeného substitutu zajímavější, tím je strop ziskovosti pevnější. Vyhledání a kontrola substitutů znamenají vyhledávání jiných výrobků, které jsou schopni plnit stejnou funkci jako produkt daného účelu. 8

Hrozba nových konkurentů v oboru Hrozba nově vstoupivších firem do odvětví závisí na existujících překážkách a reakcích stávajících účastníků. Pokud jsou překážky vysoké, reakce účastníků na nové příchozí ostré, tak je hrozba nových firem malá. Mezi hlavní překážky vstupu patří: • Vládní politika • Úspory z rozsahu • Přístup k distribučním kanálům • Diferenciace produktu • Kapitálová náročnost vstupu • Nákladově znevýhodnění nezávislé na rozsahu • Přechodové náklady – náklady zákazníků při změně svého dodavatele 9

8 9

PORTER, M. E. Konkurenční strategie PORTER, M. E. Konkurenční strategie

14

Hrozba ze strany současných konkurentů Konkurence mezi firmami stejného oboru je velká, pokud: • Odvětví roste pomalu • Je nedostatečná diferenciace • Panují vysoké strategické záměry • V odvětví působí velké množství velkého množství nebo vyrovnanost konkurence • Existují vysoké fixní nebo skladovací náklady • Jsou konkurenti různorodí

10

3.1.3. Analýza poměrových ukazatelů společnosti Poměrové ukazatele jsou nejvíce používaným postupem k rozboru účetních výkazů z pohledu využitelnosti a jiných oblastí analýz. Nejpravděpodobnějším důvodem je skutečnost, že tato analýza používá výhradně údaje ze základních účetních výkazů, které jsou veřejně dostupné. Jak již název „poměrový ukazatel“ napovídá, tak poměrový ukazatel se vypočítá jako poměr jedné, či více účetních položek účetních výkazů k jiné účetní položce, nebo položkám. Do poměrových ukazatelů zahrnujeme: • ukazatelé rentability, • ukazatele likvidity, • ukazatele zadluženosti, • ukazatele aktivity, • ukazatele tržní hodnoty. Blíže se s těmito ukazateli seznámíme v následujících podkapitolách. 11

10 11

PORTER, M. E. Konkurenční strategie RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, s. 47 - 48

15

3.1.3.1.

Ukazatel rentability

Rentabilita neboli výnosnost vloženého kapitálu, měří schopnosti podniku vytvářet zisk a získávat nové zdroje. Ukazatele rentability slouží k hodnocení celkové efektivnosti dané činnosti, kterou nese ve svém názvu. Nejvíce používány jsou v praxi tyto ukazatele: • ukazatel rentability celk. vloženého kapitálu – ROA

• ukazatel

rentability

celkového

zisk celkový _ vložený _ kapitál

investovaného

kapitálu

–

ROCE

zisk (dlouhodobé _ dluhy + vlastní _ kapitál)

• ukazatel rentability vlastního kapitálu – ROE

• rentability tržeb – ROS

zisk tržby

• rentabilita nákladů – ROC 1 −

3.1.3.2.

zisk vlastní _ kapitál

zisk tržby

12

Ukazatelé likvidity

Likvidita určité složky majetku ukazuje schopnost dané složky se přeměnit na peněžní hotovost a to rychle a bez patrné ztráty hodnoty. Tato schopnost je často v literatuře označovaná jako likvidnost. Likvidita podniku vyjadřuje schopnost podniku hradit své závazky včas. Opačný jev vede firmu k platební neschopnosti a někdy dokonce i k bankrotu. Likvidita je pro chod firmy důležitá z pohledu finanční rovnováhy, neboť je podnik schopen včas hradit své závazky. Příliš vysoká míra likvidity je nepříznivým 12

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, s. 51 - 53

16

jevem. Finanční prostředky jsou vázány v aktivech a jsou nerentabilní. Je tedy nutné, aby tato hodnota byla v rovnováze. Používají se tyto 3 základní ukazatele: • Okamžitá likvidita

• Pohotová likvidita

• Běžná likvidita

3.1.3.3.

pohotové _ platební _ prostřrost dluhy _ s _ okamžitou _ splatností (obežná _ aktiva − zásoby) krátkodobé _ dluhy

oběběž _ aktiva krátkodobé _ dluhy

13

Ukazatelé zadluženosti

Pojem zadluženost společnosti představuje skutečnost, že k financování svých aktiv podnik využívá cizí zdroje. Při použití výhradně vlastního kapitálu se snižuje celková výnosnost vloženého kapitálu. Opačný model, tj. financování společnosti výhradně z cizích zdrojů by bylo nerealizovatelné z důvodu obtíží při jeho získávání. Navíc tuto situaci upravuje i zákon, dle kterého musí být ve společnosti vždy minimální část vlastního kapitálu. Cílem dobrého podniku není pouze zajistit dostatek kapitálu pro chod firmy, ale také optimální rozložení cizího a vlastního kapitálu. Používají se tyto ukazatele: • koeficient samofinancování

13 14

vlastní _ kapitál celková_ aktiva

• ukazatel úrokového krytí

EBIT nákladové _ úroky

• maximální úroková míra

EBIT (vlastní _ kapitál + obligace+ bankovní_úvěěr )

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, s. 48 - 51 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, s. 57 - 60

17

14

3.1.3.4.

Ukazatelé aktivity

Ukazatelé aktivity představují jak je společnost schopna využívat investované prostředky a měří spojitost mezi jednotlivými složkami kapitálu v jednotlivých druzích pasiv a aktiv. Výsledek těchto ukazatelů představuje počet obrátek jednotlivých složek zdrojů, aktiv, nebo dobu obratu. Z rozboru je zjistitelné, jak hospodaříme s aktivy a jejich složkami a také jak toto hospodaření má vliv na likviditu a výnosnost. Na ukazateli obrat celkových aktiv je nejvíce patrné, že ukazatele aktivity mají návaznost na ukazatele rentability. • ukazatel obratu celkových aktiv

• ukazatel obratovosti zásob

tržby aktiva

tržby prumerny _ stav _ zásob

• ukazatel obratovosti pohledávek

• ukazatel obratovosti závazků

tržby pohledávky

tržby závazky

15

3.1.4. Analýza stavových ukazatelů společnosti Základní finanční analýzou je právě tzv. horizontální a vertikální rozbor výkazů. Výsledky těchto obou postupů mohou být lehce dány do souvislostí, které probíhali ve firmě. 16 3.1.4.1.

Horizontální analýza

Díky horizontální analýze můžeme porovnat meziroční vývoj jednotlivých hodnot položek rozvahy. Tento typ základní analýzy napomáhá odhalit změny, ke kterým dochází. Při určení budoucího vývoje jednotlivých položek není možné

15 16

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, s. 60 - 61 KISLINGEROVÁ, E. – HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem

18

nezahrnout makroekonomické změny. I tak její přesnost nemusí být nějak velká. Postup výpočtu je následující: Absolutní změna = ukazatel t – ukazatel t-1 Procentní změna = (absolutní ukazatel * 100) ÷ ukazatel t-1 17

3.1.4.2.

Vertikální analýza

Vertikální analýza, někdy označovaná také jako strukturální, spočívá ve vyjádření jednotlivých položek z účetních výkazů jako procentního podílu k jediné zvolené základně. Zpravidla se vtažnou základnou zvolí celková bilanční suma aktiv (pasiv). Největší uplatnění je při analýze při mezipodnikovém oborovém srovnávání, při plánování v rámci firmy. Slabou stránkou je hlavně absence příčin, které vedly k procentuální změně. Postup pro výpočet je následující:

Pi = Bi ÷ ∑ Bi

18

3.1.5. Analýza rozdílových ukazatelů společnosti 3.1.5.1.

Čistý pracovní kapitál ČPK

Pro finanční řízení podniku je ČPK část dlouhodobých zdrojů majetku, která slouží ke krytí oběžných aktiv. ČPK je nejvíce používaným ukazatelem vypočteným rozdílem mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými zdroji (splatnost do 1 roku). Toto rozdělení umožňuje v oběžných aktivech vyseparovat část finančních prostředků, která je určena na úhradu krátkodobých dluhů, či závazků. Zbývající část je relativně „volná“ a můžeme ji chápat jako určitý finanční fond. ČPK lze vypočítat tímto způsobem: ČPK = Oběžná aktiva – krátkodobé cizí zdroje 19

17 18

MRKVIČKA, J. Finanční analýza LANDA, M. Jak číst finanční výkazy

19

3.1.5.2.

Čisté pohotové prostředky ČPP

U ČPP jsou dva úhly pohledu na pohotové finanční prostředky. A to: • Peníze na pokladně a na běžném účtů • Peníze na pokladně a na běžném účtů, šeky, zůstatky z nevyčerpaných neúčelových úvěrů, cenné papíry s krátkodobou splatností, krátkodobé vklady rychle přeměnitelné na peníze, směnky. Jestliže do výpočtu použijeme aktiva z 1. Odrážky, dostaneme vyjádření likviditu nejvyššího stupně. Při postupném doplňování aktiv z 2. odrážky bude tato hodnota klesat. ČPP = Pohotové finanční prostředky – Okamžitě splatné závazky20

3.1.5.3.

Čistý peněžní majetek ČPM

Vytváří určitý kompromis mezi dvěma výše zmíněnými rozdílovými ukazateli. Vzorec pro výpočet je následující: ČPM = (Oběžná aktiva – Zásoby) – Krátkodobé závazky 21

3.1.6. EVA Základní myšlenkou ekonomické přidané hodnoty je skutečnost, že investice svým vlastníkům vytváří zisk pouze v tom případě, že očekávaná výnosnost přesáhne kapitálovou nákladovost. Ukazatel EVA můžeme vypočítat pomocí tohoto vzorce:

EVA = EBIT ⋅ (1 − t ) − WACC ⋅ C

19

SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku 35-36 s MRKVIČKA, J. Finanční analýza 21 MRKVIČKA, J. Finanční analýza 20

20

kde

EBIT

provozní výsledek hospodaření

WACC

vážené průměrné náklady kapitálu

C

firmou použitý kapitál (to jsou peníze investované do podniku věřiteli a vlastníky firmy). 22

3.1.7. Altmanův model Jeden z nejznámějších příkladů souhrnného indexu hodnocení je právě Altmanův model, někdy také nazýván Altmanův index finančního zdraví podniku. Jeho východiskem jsou indexy celkového hodnocení, respektive globální indexy. Díky jednoduchosti výpočtu si v České republice získal své místo. Určíme ho jako součet hodnost pěti běžných poměrových ukazatelů. Těm je jednotlivě přirazena různá váha, z nichž největší váhu má rentabilita celkového kapitálu. Altmanům model v původní podobě měl za účel odlišit bankrotující firmy od zdravých. Altman k předpovědi rizika v podnikání použil diskriminační metodu, to je přímá statistická metoda, která spočívá v třídění pozorovaných objektů do minimálně dvou definovaných skupin dle určitých charakteristik. Na základě této metody byla určena váha jednotlivých poměrových ukazatelů, které jsou označeny jako proměnné do tohoto modelu. Je možné říci, že stejně jako se mění ekonomická situace v jednotlivých zemích a firmách, musí se i tento model průběžně upravovat. Altmanům model pro společnosti, které nejsou veřejně obchodovatelné na burze, je možné vyjádřit rovnicí: Z = 0,717 X 1 + 0,847 X 2 + 3,107 X 3 + 0,42 X 4 + 0,998 X 5 kde

22

X1

podíl pracovního kapitálu k celkovým aktivům

X2

rentabilita čistých aktiv

X3

EBIT / aktiva celkem

X4

tržní hodnota ZJ / celkové závazky / nominální hodnota cizích zdrojů

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, s. 65

21

X5

tržba / aktiva celkem

Interpretace výsledků: -

hodnoty nižší než 1,2 pásmo bankrotu

-

hodnoty od 1,2 do 2,9

pásmo šedé zóny

-

hodnoty nad 2,9

pásmo prosperity23

3.1.8. Index důvěryhodnosti Index důvěryhodnosti, někdy označování model IN byl sestaven a postupně rozšiřován manželi Neumaierovými. Snahou tohoto modelu je vyhodnotit finanční zdraví firmy v České republice. Celkem existují 3 nejdůležitější podoby tohoto indexu. Pro analýzu v mé diplomové práci použiji třetí podobu modelu. První index, označován IN95, byl vytvořen z analýzy 24 významných matematicko-statistických modelů hodnocení podniků a zkušenosti z analýz více jak jednoho tisíce českých firem. Model IN95, je sice stejně jako Altmanům model vyjádřen rovnicí, ve které jsou poměrové ukazatelé, na rozdíl od Altmanova indexu přiřazuje váhy k jednotlivým ukazatelům pomocí váženého průměru hodnot tohoto ukazatele v odvětví. Tento model více přihlíží ke specifikům jednotlivých odvětví. Vzorec pro výpočet vypadá takto: IN95 = V1 ⋅ A ÷ CZ + V2 ⋅ EBIT ÷ U + V3 ⋅ EBIT ÷ A + V4 ⋅ (T ÷ A) + V5 ⋅ OA ÷ (KZ + KBU) + V6 ⋅ ZPL ÷ T

kde

23

A

aktiva

CZ

cizí zdroje

U

nákladové úroky

T

tržby

OA

oběžná aktiva

KZ

krátkodobé závazky

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, s. 73 -74

22

KBU

krátkodobé bankovní úvěry

ZPL

závazky po lhůtě splatnosti

Vn

váhy, které vyjadřují podíl významnosti ukazatelem ke kriteriální hodnotě ukazatele

Interpretace výsledků: -

hodnoty vyšší než 2

podnik s dobrým finančním zdravím

-

hodnoty od 1 do 2

podnik s nevyhraněními výsledky

-

hodnoty pod 1

podnik ve finanční neduživosti, který se ocitne v existenčních problémech

Druhá podoba indexu byla vytvořena o pár let později. Index označován IN99, který respektuje fakt, že z investorského hlediska není obor podnikání tolik důležitý, ale schopnost se svěřenými prostředky nakládat. První model totiž respektoval nároky věřitelů z hlediska likvidity a hlavně zohledňoval obor podnikání, ve kterém firma podniká. Spojením základního indexu IN95 a indexu IN 99 zkonstruovali manželé Neumaierovi v roce 2002 index IN01. Ten z obou předchůdců spojuje jejich pohled na firmu jak z úhlu věřitelského, tak i z úhlu vlastnického. Navíc zohledňuje snahu o sledování tvorby ekonomické přidané hodnoty. Před sestavením tohoto indexu proběhla analýza 1915 průmyslových podniků. Ty byly rozděleny na 3 skupiny. První skupina, obsahovala 583 podniků, které tvořili hodnotu. Druhá skupina, obsahující 503 podniků, se nacházela těsně před bankrotem, nebo už v bankrotu. Zbývajících 829 podniků tvořilo třetí skupinu. Index IN01 pro průmysl pak měl tvar:

IN01 = 0,13⋅ kde

A EBIT EBIT VÝN OA + 0,04⋅ + 3,92⋅ + 0,21⋅ + 0,09⋅ CZ A A Ú KZ + KBÚ

A

aktiva

OA

oběžná aktiva

EBIT

zisk před úroky a zdaněním 23

VÝN

výnosy

CZ

cizí zdroje

KZ

krátkodobé závazky

U

nákladové úroky

KBU

krátkodobé bankovní úvěry

Interpretace výsledků:

24

-

hodnoty vyšší než 1,77

podnik s dobrým finančním zdravím

-

hodnoty od 0,75 do 1,77

podnik s nevyhraněnými výsledky

-

hodnoty pod 0,75

podnik míří k bankrotu24

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, s. 74 - 76

24

3.1.9. Kralickův Quicktest Jednou z variant rychlé testu je model sestaven rakouským ekonomem Kraliceka. Ten vychází ze čtyř ukazatelů, kde první dva posuzují finanční stabilitu a zbývající dva rentabilitu. Vypočtením průměru všech čtyř ukazatelů získáme výsledné skóre. Postup výpočtu Kralicekova modelů vypadá následovně: 25 Tabulka 1: Algoritmus quicktestu

Ukazatel

Konstrukce ukazatele

A

Vlastní kapitál ---------------------------------------Aktiva celkem

B

Dluhy celkem – kr. fin. majetek ---------------------------------------Provozní cash flow

C

Zisk před úroky a zdaněním ---------------------------------------Aktiva celkem

D

Provozní cash flow ---------------------------------------Tržby

Interval hodnoty

Počet bodů

≥0,3 0,21 – 0,3 0,11 – 0,2 0,0 – 0,+ <0,1 ≤3 3–5 5 – 12 12 – 30 ≥ 30 > 0,15 0,12 – 0,15 0,08 – 0,12 0,00 – 0,08 <0 > 0,1 0,08 – 0,1 0,05 – 0,08 0,00 – 0,05 <0

4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0

Zdroj: MARINIČ, P. Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi, s. 101

3.2. Investiční činnost podniku 3.2.1. Rozhodování o investicích Rozhodnutí o investicích ve společnosti, tj. volba o tom „kolik, do čeho, kdy, kde a jak investovat“26. Vývoj firmy a budoucí směr určují právě tyto rozhodnutí. U každého nového projektu patří k významným manažerským rozhodnutím mnohdy i

25 26

MARINIČ, P. Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi, s. 101 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika, s. 247

25

detaily, které mohou zásadně ovlivnit efektivnost. Špatně zvolená podoba investice může přivézt podnik takéna okraj bankrotu. Každý podnik, který chce i v budoucnu obstát v konkurenceschopnosti, se musí sám investičně rozvíjet, proto je plánování této činnosti důležité. Každá firma by z tohoto důvodu měla sestavovat a v pravidelných intervalech obměňovat investiční plán, jehož obsahem by měly být krátkodobé i dlouhodobé cíle. Vlastní přípravu a realizaci projektů od identifikace určité základní myšlenky projektu až po ukončení jeho provozu a likvidaci lze chápat jako určitý sled čtyř fází. Každá tato fáze je důležitá z hlediska úspěšnosti projektu, avšak zvýšenou pozornost je třeba dávat na předinvestiční fázi, neboť právě na ní záleží, zda bude projekt skutečně realizován i jakým způsobem financován. Etapy života projektu: •

Předinvestiční fáze (předprojektová příprava) - jedná se o identifikaci příležitostí, předběžné technicko-ekonomické studie a technicko-ekonomické studie projektu.

•

Investiční fáze (projektová příprava a realizace výstavby) - součástí této fáze je vypracování projektové dokumentace, zadání a realizace stavby, uvedení do provozu a zkušební provoz.

•

Provozní fáze (operační fáze) – samotné užívání projektu.

•

Ukončení provozu (závěrečná fáze) – demontáž a likvidace zařízení, sanace pozemků atd. vyvolává náklady a zároveň výnosy z prodeje zařízení, zásob popř. pozemků likvidační. Cílem podniku je růst jeho hodnoty, proto se z více variant projektů vybírá ten,

který jak po stránce ekonomické, tak i po stránce technické splňuje cíle podniku. Investiční projekt může být výměna zařízení za účelem snížení nákladů, náhrada opotřebovaného zařízení, zavedení výroby nového výrobku, rozšíření výrobních kapacit, zajištění ekologie výroby aj. Pro nejvhodnější projekty se vypracovává podrobná technicko-ekonomická studie. 26

Obsahem technicko-ekonomické studie je věcná i ekonomická (finanční) stránka investičního projektu. Technická a výrobní stránka investice je rozebírána v části věcné tzn. jaké stroje a zařízení mají být obnoveny nebo nově pořízeny, jak mají být výrobní kapacity rozšířeny, kdo zajistí projektovou přípravu a kdo bude dodavatelem, jaký bude časový průběh investice aj. Ekonomická efektivnosti investičního projektu a způsob financování (z vlastních zdrojů, úvěrem od banky) je posuzován v ekonomické části studie. Investiční projekt může podnik realizovat: •

vlastní investiční výstavbou,

•

dodavatelským způsobem,

•

koupí,

•

finančním leasingem. Investiční výstavbou vznikají rozsáhlejší investice a účastníky jsou obvykle

investor, projektant, dodavatel resp. dovozce. Investiční výstavbu je nutné zaopatřit po technické, organizační i ekonomické stránce, což zajišťuje projektová příprava stavby, která u rozsáhlejších investic zahrnuje zadání stavby a projekt stavby.27

27

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika, s. 247 - 248

27

3.2.2. Zdroje financování investic Zdroje financování investic v podniku jsou znázorněny v níže uvedeném obrázku. Obrázek 2: Rozdělení zdrojů financování

Financování

interní

odpisy dlouhodobého majetku nerozdělený zisk rezervní fondy prostředky uvolněné rychlejším obratem kapitálu

externí

z vlastních zdrojů

akcie (pro a.s.) podíly

z cizích zdrojů

úvěr

bankovní dodavatelský odběratelský zaměstnanec.

dlužný úpis (oblig.) leasing faktoring inovované nástroje Zdroj: SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika, s. 248 - 249

28

3.2.2.1.

Interní zdroje financování

Odpisy dlouhodobého majetku Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je v podniku používán několik let, proto nemůže být zahrnován do provozních nákladů naráz, ale postupně podle délky životnosti. Pořizovací ceny dlouhodobého majetku se v průběhu jeho životnosti systematicky zahrnout do provozních nákladů podniku vynaložených za určité období pomocí tzv. odpisů, které jsou zachycovány ve výsledovce podniku. Z finančního hlediska se jedná o součást interně generovaných finančních zdrojů podniku. Je zapotřebí odlišovat dva rozdílné pojmy - odpisy a oprávky k dlouhodobému majetku. Oprávky vyjadřují kumulovaný souhrn provedených odpisů k určitému okamžiku a jsou zachycovány v rozvaze podniku. Odečtením aktuálních celkových oprávek od pořizovací ceny vznikne cena zůstatková. Funkce odpisů ve finančním hospodaření podniku: • slouží k přibližnému vyjádření stupně opotřebení majetku v penězích, •

jsou součástí provozních nákladů ovlivňující výši vykazovaného hospodářského výsledku, a tím i základ daně ze zisku a rentabilitu podnikání;

•

do doby obnovy dlouhodobého majetku vystupují odpisy jako volný finanční zdroj, který je použitelný k libovolnému účelu. Je třeba si uvědomit,

že

odpisy

nejsou

peněžním

výdajem.

Odpisy tedy

nepředstavují výdaj peněžních prostředků firmy (v anglosaské literatuře – se proto odpisy označují jako nepeněžní náklad). V aktuální koncepci účetnictví je vykazování zisku založeno na nákladověvýnosovém principu, nezávisle na době, kdy jsou uskutečňovány skutečné výdaje. Někteří autoři ekonomických publikací nepovažují odpisy majetku za zdroj finančních prostředků, což odůvodňují tím, že finančním zdrojem jsou příjmy z prodejů a odpisy představují pouze částku zadrženou v podniku.

29

Na základě odpisových plánů rozhoduje sám podnik o účetních odpisech zahrnovaných do nákladů, stanovuje zejména jejich výši a způsob odepisování. Podnik se musí také řídit platnými postupy o účtování a zákonem o účetnictví. Účetní odpisy tak slouží zejména k vyjádření nákladové funkce odpisů a tak ovlivňují vykazovaný hospodářský výsledek. Jsou ověřeny auditorem a to na základě dokladů z účetnictví. Značné odlišnosti existují u daňových odpisů, které jsou stanoveny pro účely daně z příjmu: • nejsou předmětem účtování, mimoúčetně se o ně upravuje vykazovaný zisk; • stát stanoví maximálně možné částky odpisů, které jsou z daňového hlediska uznávány jako náklady; • podnik může volit mezi rovnoměrným či zrychleným odepisováním, ale zvolený způsob odepisování pak musí dodržovat po celou dobu odepisování majetku. Daňové odpisy určují velikost části nákladů, vynaložených na dosažení zdanitelných příjmů pro stanovení základu daně. Jejich výši prověřuje finanční úřad.28 úřad.29

Nerozdělený zisk Druhým kvantitativně nejvýznamnějším interním zdrojem financování investic je právě nerozdělený zisk. Obecně jej tedy můžeme charakterizovat jako část zisku po zdanění, která se nepoužívá na výplatu dividend či na tvorbu fondů ze zisku. Je to residuální položka procesu rozdělování zisku. Nerozdělený zisk vystupuje ve firemní bilanci jako položka vlastního kapitálu. Z hlediska zisku jako zdroje financování podnikových potřeb je podstatná přeměna účetně vykazovaného zisku na peněžní prostředky. Nezbytnou podmínkou pro 28 29

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, s. 315 - 318 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, s. 315 - 318

30

pozitivní vývoj peněžních prostředků je účetně vykazovaný zisk. Je třeba zaopatřit, aby bylo uskutečňováno jeho systematické inkaso v podobě plateb od odběratelů po úhradě všech podnikových závazků. Podnik by se měl vyvarovat situacím, kdy sice vykazuje zisk běžného roku, ale nedisponuje odpovídajícími peněžními prostředky pro financování svého rozvoje. Významnou úlohu nerozděleného zisku v soustavě dlouhodobých zdrojů financování investic plní prognóza vývoje zisku (plánování zisku na delší časové období). Mezi základní metody dlouhodobějšího plánování zisku patří zejména: 2 • plánování

zisku prostřednictvím

kvantifikace vlivu jednotlivých

změn

základních faktorů (tj. především očekávaného vlivu změn produkce, nákladovosti, cen, sortimentu apod.) na vývoj zisku ve srovnání s výchozím obdobím. V anglosaské literatuře nazývaná jako „nákladově objemová analýza zisku“; •

sestavení plánované výsledovky (účtu zisku a ztrát);

• plánování zisku díky dosaženého souhrnného ukazatele rentability tržeb, který se aplikuje na předpokládanou výši tržeb

v budoucnosti (v tomto případě je

předpokládána nezměněná rentabilita tržeb podniku); • plánování zisku za pomoci různých optimalizačních modelů, které umožňují hledání maximálně možného zisku a to při různém složení výrobního programu a s respektováním nejstěžejnějších výrobních a odbytových omezení; • plánování

tzv.

„minimálně

potřebného

zisku“.

Jde

o

naplánování

dlouhodobějšího vývoje o potřebě zisku při ohledu na plánované záměry a v jeho použití na rozvoj podniku, rezervy, dividendy, fondy ze zisku a také daně. Vychází se tedy z předpokládaných potřeb, které jsou hrazeny ze zisku, nikoliv z konkrétních faktorů, které působí na zisk. Uvedené metodiky dlouhodobého plánování zisků se obvykle se v praxi různě vzájemně srovnávají, kombinují a posuzují se různé možnosti. Podstatné při 31

sestavování dlouhodobějšího vývoje zisku je, aby se na něm podíleli pracovníci finančních útvarů podniků i členové vrcholového managementu. Dlouhodobější výhled plánu zisku vychází na jedné straně např. z prodeje, prognózy výroby, nákladů, technologie, avšak na druhé straně se musí zaměřit také na výrobní program, ceny, nákladovost, novou techniku, investice apod. Kvalitní dlouhodobější výhled zisku může být sestaven pouze na vzájemné a postupné interakci obou pohledů – finančního a věcného. 30

Rezervní fondy Výši nerozděleného zisku nepřímo ovlivňuje ve firmě i tvorba rezervních fondů, které jsou součástí vlastního kapitálu a představují tu část zisku, kterou si podnik ponechává k ochraně proti různým rizikům. Pokud podnik nemusí použít rezervní fondy na financování předem určených potřeb, mohou být do určité míry dočasně využity jako interní zdroj financování rozvoje. Na základě zákona jsou obvykle tvořeny povinné rezervní fondy. Stát tímto způsobem ochraňuje nejen zájmy věřitelů, ale i akcionářů, kteří jsou při vkládání kapitálu do akcií vystaveni značnému riziku. Vedle takto povinných rezervních fondů ze zákona existují i rezervními fondy, jejichž povinná tvorba vychází ze statusu akciových společností. Hlavním smyslem rezervních fondů, které vystupují jako všeobecně použitelné rezervy, je umožnit ev. úhradu ztrát z podnikání. Na základě vlastního rozhodnutí podniku (nejčastěji usnesením valné hromady akciové společnosti) vznikají dobrovolné rezervní fondy. Mají obvykle přesně definovaný účel použití, což značně omezuje jejich mobilitu ve finančním řízení. Jsou vytvářeny např. za účelem předpokládané větší investice podniku, úhrady některých mimořádných ztrát, nebo k nákupu podílů a akcií jiných subjektů. Vedle rezervních fondů ještě existuje další fond s označením rezervy. Od rezervních fondů se odlišují zejména užší účelovostí možného použití a způsobem své tvorby. Podle daňových zákonů mohou být některé rezervy zahrnovány do nákladů jako 30

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, s. 326 - 327

32

uznatelný náklad, což jsou tzv. zákonné rezervy. Zákon stanovuje jak jejich výši, tak i použití. Ostatní rezervy ovlivňuje vedení společnosti a v daňových zákonech nejsou proto zohledněny.31

3.2.2.2.

Externí zdroje financování

3.2.2.2.1.

Vlastní zdroje

Akcie Akciový kapitál společnosti vzniká upisováním různých druhů akcií. Upisování akcií se realizuje v těchto případech: • při založení akciové společnosti, • při rozšíření akciové společnosti, • při změně finanční struktury (např.: náhrada obligací akciemi). Pro zajištění nového kapitálu na investice podniku jsou využitelné jen první dva případy upisování akcií. Protože však uvažovaná firma není v době požadovaného financování akciová, není tento způsob financování realizovatelný.32

3.2.2.2.2.

Cizí zdroje

Úvěry Velký počet firem používá pro financování krátkodobé (do 1 roku), střednědobé (1 až 5 let) a dlouhodobé dluhy (nad 5 let). Pro investiční financování se používají střednědobé a dlouhodobé dluhy. Dlouhodobý úvěr může firma získat ve dvou podobách:

31 32

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, s. 330 - 331 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, s. 342

33

• bankovní úvěr, poskytovaný ve formě peněz z komerční banky, ale také pojišťovacími společnostmi, penzijními fondy; • dodavatelský úvěr, který je poskytovaný v podobě dodávek některých druhů fixního majetku (zpravidla strojů, zařízení) dodavatelem odběrateli. K dlouhodobým úvěrům je třeba zahrnout i od odběratelů dlouhodobé přijaté zálohy (zejména ve stavebnictví) a vydané dlouhodobé směnky.33

Obligace Podnikové obligace jsou cenné papíry, které emituje podnik s cílem získat dlouhodobý finanční zdroj. Emitující podnik (dlužník) se v nich zavazuje, že po uplynutí doby splatnosti zaplatí majiteli obligace (věřiteli) nominální cenu obligace a navíc mu ve sjednaných termínech vyplatí i úrok. Majitel podnikové obligace není tímto úkonem kapitálově propojený s emitující firmou a až na výjimky nemá hlasovací právo. Vystupuje jako věřitel a nepodílí se nijak na rozhodování firmy. V účetních a daňových předpisech je považováno splácení úroku z obligací věřiteli za náklad podniku, který snižuje zdanitelný zisk. Jako u většiny úroků z úvěru tak podnik získává tzv. úrokový daňový štít, který představuje pro podnik daňovou úsporu – je to ta část úroku, která dopadá na stát. Emise akcií může být soukromá nebo veřejná. Veřejná emise akcií je určena pro všechny zájemce a může ji uskutečňovat podnik sám, nebo – což je obvyklejší – používá služeb investičních zprostředkovatelů, kterým platí určitou provizi snižující celkový výnos emise pro podnik. Pro menší počet věřitelů je zpravidla určena soukromá emise – jde zejména o institucionální investory (investiční společnosti, banky, pojišťovny, penzijní fondy apod.). Je levnější než veřejná emise a její výhoda spočívá také v tom, že celková dohoda o emisi může více respektovat specifické podmínky dané firmy, jelikož několik málo věřitelů může podrobněji analyzovat situaci emitenta a také akceptovat jeho 33

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, s. 368

34

zvláštní situaci. Úrok ze soukromě emitovaných obligací je zpravidla o něco vyšší než u veřejně emitovaných, důvodem je větší riziko, které zde věřitelé podstupují a také zde vznikají náklady spojené s vyhodnocením emitenta. 34

3.2.3. Hodnocení efektivnosti investic Všeobecně platí, že za příslib budoucího důchodu s cílem dosáhnout zisku obětuje investor svůj důchod současný. Porovnávání vynaloženého kapitálu (výdajů na investici) s výnosy (příjmy), které investice přinese je proto podstatou hodnocení investic, tj. hodnocení výnosnosti (rentability) investice. Jde v podstatě o rozpočtování jednorázových investičních výdajů (ty ovšem mohou vznikat delší dobu – třeba i řadu let) a ročních výnosů (příjmů) za období životnosti investice. Přírůstek zisku (zisku po zdanění) a přírůstek odpisů, které se vrací podniku v ceně prodaných výrobků je výnosem z investice. Souhrnně tyto dvě položky (i některé další) tvoří cash flox (peněžní rok). Přijatelná je tedy taková investice (investiční projekt), jejíž budoucí výnosy převýší náklady na ni vynaložené. Vzhledem k tomu, že jde o delší časové období, musíme vzít v úvahu i působení faktoru času. Pro posuzování výnosnosti investice slouží řada metod a ukazatelů, které jsou rozebrány v další části diplomové práce. Důležité kritérium hodnocení efektivnosti investic je rizikovost, tj. stupeň nebezpečí, že nebude dosaženo výnosů v očekávané míře, a doba splacení investice (stupeň likvidity investice), tj. doba přeměny investice zpět do peněžní formy. Je důležité mít na paměti, že při hodnocení investice přihlížíme k její: 35 •

výnosnosti,

•

rizikovosti,

•

likvidnosti (době splacení). Obecně lze říci, že za ideální investici se považována ta, která je bez rizika, má

vysokou výnosnost a co nejdříve se zaplatí. V praxi se však ideální investice téměř 34 35

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, s. 358 - 360 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika, s. 249 - 251

35

nevyskytuje, protože kritéria bývají protikladná: investice s vysokou výnosností je obvykle také vysoce riziková, málo riziková a likvidní investice bývá zase málo výnosná. Finálním výsledkem hodnocení investice je proto rozhodnutí, zda investici uskutečnit, či nikoliv. V případě hodnocení více investičních projektů, který projekt se bude realizovat.36

Postup hodnocení investic sestává z několika kroků: •

určení jednorázových i následných nákladů na investici;

•

odhadnutí budoucích výnosů, které investice přinese,

•

odhadnutí budoucích rizik, které investice přinese,

•

určení nákladů na cizí a vlastní kapitál, který investici uskutečňuje, resp. Určení požadované výnosnosti investice,

•

výpočet čisté současné hodnoty očekávaných výnosů (cash flox) a aplikování dalších různých metod ekonomického vyhodnocení investice.37

Určení jednorázových nákladů na investici U investičních nákladů na pořízení pozemků, strojů a výrobního zařízení je odhad obvykle poměrně přesný: náklady u strojů a výrobního zařízení jsou složeny z nákupní ceny, dopravného a nákladu na instalaci. Daleko složitější je však odhad ostatních nákladů, hlavně nákladů stavebních, náklady na výzkum a vývoj, na přeškolení pracovníků, na ochranu životního a pracovního prostředí. Skutečné náklady se od předpokládaných nákladů často v praxi pronikavě liší (jsou vyšší), což může

36 37

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika, s. 249 - 251 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika, s. 249 - 251

36

přivést podnik do obtížné hospodářské situace, nebo dokonce k úpadku. Do investičních nákladů zahrnujeme počáteční zvýšení pracovního kapitálu. 38

Odhad budoucích výnosů a rizik Hlavními položkami výnosů (příjmů) jsou čistý zisk a odpisy, které plynou z dané investice. Výpočet vychází z odhadu budoucích tržeb a nákladů (materiálových, mzdových atd.). Investice většinou vyvolává další přírůstky zásob všeho druhu a růst tržeb zvyšuje pohledávky. Růst obou položek vyvolává potřebu dodatečných zdrojů (pasiv). Toto vše se projeví v cash flow. Předpokládané riziko, které je spojené s investicí, vezmeme v úvahu buď přímo u odhadu budoucích výnosů (např. tržeb), to vypočteme z pesimistického a optimistického odhadu, nebo nepřímo zahrnutím míry rizika do diskontní míry podniku, což je používanější způsob. 39

Určení podnikové diskontní míry Kapitál stejně jako i ostatní výrobní faktory něco stojí. Jednoduše řečeno, má své náklady. S těmi musíme počítat i při hodnocení investice. Financujeme celou investici vlastním kapitálem, pak náklady jsou požadovaný výnos z kapitálu. Jestliže je investice financována plně úvěrem (cizími zdroji), pak za náklady považujeme úrok z úvěru, kdyby případně podnik nedosáhl zhodnocení investice alespoň ve výši úrokové sazby úvěru, tak by pracoval se ztrátou. Podle složení kapitálových složek se počítá průměrné procento kapitálových nákladů. U akciové společnosti mezi kapitálové složky vlastního kapitálu patří též nerozdělený zisk, preferenční akcie a také různé druhy dluhů. Průměrné kapitálové náklady (Weighed average cost of Capital – WACC) vypočteme podle vzorce:

WACC = W d k d (1 − T ) + W p k p + W s k s 38 39

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika, s. 249 - 251 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika, s. 249 - 251

37

kde:

WACC ( ka ) je průměrná míra kapitálových nákladů podniku (podniková diskontní míra), kd

úroková míra pro cizí kapitál (úvěry, dluhopisy),

T

procento zdanění podnikových příjmů,

kp

míra nákladů na preferenční akcie (míra preferenčních dividend)

ks

míra nákladů na zadržený zisk a základní kapitál (ve výši míry dividend ze společných akcií),

Wd , W p , Ws

váhy jednotlivých kap. složek určené % z celkových zdrojů

Tohoto ukazatele lze mj. použít jako diskontní míry při přepočtech budoucích hodnot na čisté současné hodnoty. Tento postup musí vždy potvrdit a zabezpečit, že nová investice nezhorší již dosahovanou rentabilitu firemního kapitálu. Jiným pohledem je princip oportunitních nákladů. Všechny podnikové diskontní míry by měli zahrnovat také případné riziko spojené s hodnocenou investicí. Platí: čím je vyšší riziko, tím je vyšší požadovaná diskontní míra.40

3.2.4. Metody hodnocení investic K hodnocení ekonomické efektivnosti, či ekonomické zajímavosti můžeme použít několika metod a to

40

•

metodu čisté současné hodnoty (Net Present Value of Investment – NPV),

•

metodu výnosnosti investic (Return on Investment – ROI),

•

metodu doby splácení (doby návratnosti, Payback Method),


38

•

metodu vnitřního výnosového procenta (Internal Rate of Return – IRR), 41

3.2.4.1.

Metoda čisté současné hodnoty

Podstata je v podobném duchu jako výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů. Čistá současná hodnota investice však představuje rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných výnosů (cash flow) a náklady na investici: n

ČSHI = SHCF − IN = ∑ t =1

Kde:

CFt − IN t (1 + k )

ČSHI je čistá současná hodnota investice (NPV),

SHCF - současná hodnota cash flow (výnosů z investice – PVCF) CF - očekávaná hodnota cash flow v období t, IN - náklady na investici k - kapitálové náklady na investici (podniková diskontní míra), t - období 1 až n (roky) n - doba životnosti investice

Metoda čisté současné hodnoty je základní a prvotním postupem hodnocení efektivnosti investic. Pokud je ČSH kladná, investici můžeme přijmout. Metodu často doplňuje index současné hodnoty, zvaným též index rentability. Ten vypočteme jako podíl současné hodnoty cash flow a nákladů investice 42:

IR = 41 42

SHCF IN

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika, s. 252 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika, s. 256 - 257

39

Pokud je hodnota indexu > 1, můžeme investici přijmout. Avšak výpočet můžeme považovat za zbytečný, když čistá současná hodnota investice je kladná. Využijeme jej i při srovnávání variant: ze dvou variant zvolíme tu, jejíž index výnosnosti je větší.43

3.2.4.2.

Metoda výnosnosti investic

Nejjednodušší metodou, respektive ukazatelem pro zhodnocení investice je ukazatel výnosnosti investic. Výnosnost (rentabilita) investice (ROI) počítáme podle níže uvedeného vzorce:

rI = Kde

Zr IN

Z r je průměrný čistý roční zisk plynoucí z investice,

IN - náklady na investici.

Výpočet je jednoduchý. Počítejme s tím, že přebytek výnosů nad cenou investice tvoří čistý zisk. Ukazatel výnosnosti investice je odvozený od všeobecně používaných ukazatelů výnosnosti kapitálu (vlastního, celkového). Je statickým ukazatelem, jelikož nezohledňuje rozložení zisku v čase. Přesto se velmi často používá, poskytuje rychlou a hlavně vysoce názornou představu o rentabilitě investice.44

3.2.4.3.

Metoda doby splácení

Dobou splácení myslíme takové období (počet let), za které tok výnosů (cash flow) přinese hodnotu rovnající se původním investičním nákladům. V případě, že jsou výnosy v každém roce existence investice stejné, zjistíme dobu splácení, tak že vydělíme investiční náklady roční částkou očekávaných čistých výnosů. 43 44

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika, s. 256 - 257 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika, s. 256

40

Pokud jsou výnosy v každém roce rozdílné, zjistíme dobu splácením postupným načítáním ročních částek cash flow tak dlouho, až se kumulované částky cash flow vyrovnají investičním nákladům. Je samozřejmé, že čím je kratší doba splácení, tím je investice likvidnější. Znamená to, že je v ní kapitál vázán na kratší dobu. Tento ukazatel je dobrý při zjištění likvidity investice. Pokud srovnáme pomocí doby splácení investiční varianty, pak (v případě, že jsou jinak varianty stejné) zvolíme tu, jejíž splácení je na kratší dobu. Tato metoda má tu nevýhodu, že nezohledňuje výnosy po době splácení a časové rozložení výnosů v době splácení. Tuto nevýhodu můžeme však odstranit diskontováním. Doba splácení nás do určité míry informuje i o riziku investice (doba splácení 2 roky představuje menší riziko než doba splácení 10 let).45

3.2.4.4.

Metoda vnitřního výnosového procenta

Metoda je založena na principu současné hodnoty. Odlišuje se od ní v tom, že diskontní míra (WACC) není dána, ale hledáme takovou hodnotu, při které se současné očekávané výnosy z investice (cash flow – SHCF) rovnají současné hodnotě výdajů na investici (SHIN):

SHCF = SHIN n

CFt = IN ∑ t t =1 (1 + k )

- což lze psát i takto

SHCF − SHIN = 0

45

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika, s. 256

41

Protože je diskontní míra číslo, které hledáme, musíme proto postupovat iterativně a rozdíl pravé a levé strany rovnice změnou diskontní míry postupně snižovat rozdíl tak dlouho, až se vyrovnají neboli až je jejich rozdíl roven nule. Metoda je v praxi oblíbená, protože udává předpokládanou výnosnost investice. Tu můžeme následně porovnávat s požadovanou výnosností. Rozdíl udává míru jistoty a rizika: je-li rozdíl příliš velký, je jistota malá a riziko velké. Tak je tou např. vypočteme-li vnitřní výnosové procento 5% a předpokládané procento (např. náklady na kapitál) je 20%. Jeli investice financovaná z úvěru, mělo by být vnitřní výnosové procento vyšší, než je úroková míra úvěru.46

3.3. Úvěrové financování 3.3.1. Úvěrový trh Úvěrový trh je možno vymezit jako systém institucí a instrumentů, které zabezpečují pohyb kapitálu na úvěrovém principu mezi bankami a nebankovním sektorem.

Řadíme sem i vzájemné úvěrové obchody bank a dalších finančních

zprostředkovatelů, které nejsou vzhledem k době splatnosti součást peněžního trhu a vzhledem k formě (nejde o cenné papíry) ani součástí kapitálového trhu. Jde především o vklady střednědobé a dlouhodobé, které finanční instituce s relativně dlouhodobějším přebytkem zdrojů nad svými potřebami umísťují u bank, které mají opačnou situaci. Velmi důležitou úlohu na úvěrovém trhu hrají komerční banky.

Přijímají

nejrůznější formy vkladů od svých klientů, kterými jsou hlavně domácnosti, podstatná část připadá i na podnikový a veřejný sektor. Kromě toho poskytují banky na vlastní účet různé druhy úvěrů. Z těchto úvěrů plyne největší objem do podnikového sektoru. Obchody na úvěrovém trhu nejsou ve většině případů upraveny jednotnými pravidly a řídí se obecně platnými právními normami pro obchodní vztahy. Podmínky jednotlivých obchodů jsou smluvně upraveny mezi příslušnými subjekty. Vzhledem k individuálnímu

46

charakteru

jednotlivých


42

úvěrových

smluv

je

sekundární

obchodovatelnost, a tedy i likvidita těchto instrumentů, většinou podstatně nižší než instrumentů trhu kapitálového. 47

3.3.2. Český bankovní systém Bankovní systém v ČR jako členské země EU je determinován principy, které jsou obsaženy ve směrnicích EU upravujících činnost bank a celého bankovního systému. Dle údajů z října roku 2012 působí na českém bankovním trhu celkem 44 bank, stavebních spořitelen, či poboček zahraničních bank. Ve stejném období na území ČR mělo oprávnění poskytovat bankovní služby také 13 družstevních záložen Největší tržní podíl zaujímá na českém bankovním trhu čtyři velké univerzální banky a to: •

Československá obchodní banka, a.s.,

•

Komerční banka, a.s.,

•

Unicredit bank, a.s.,

•

Česká spořitelna, a.s.48

3.3.3. Bankovní produkty 3.3.3.1.

Bankovní úvěry na financování investic

V řadě evropských zemí, Japonsku a také v ČR nespočívá těžiště návratného financování podnikových investic v emisi obligací. Těžiště spočívá ve střednědobých a dlouhodobých úvěrech. Střednědobé úvěry jsou splatné ve lhůtách 1 až 5 let. Úvěry s delší splatností považujeme za úvěry dlouhodobé.

47

ZBYNĚK, R. a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 2005, s. 102 ZBYNĚK, R. a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 2012, s. 88 https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB07.INTRO_PAGE?p_lang=cz

48

43

Hypoteční úvěr spadá ke klasickým a oblíbeným bankovním úvěrovým produktům. Za jeho základní a typický rys můžeme považovat způsob jeho zajištění, kterým je zástavní právo k nemovitosti. Z povahy zajištění plyne i relativně nízké riziko hypotečních úvěrů i jejich možná dlouhodobost. Z vymezení hypotečního úvěru plyne, že není omezen z hlediska účelu, na který je poskytován. Pokud hypoteční úvěr není refinancován zdroji z emise hypotečních zástavních listů, potom se na něj vztahuje totožný režim jako na jiné druhy úvěrů. Musí ovšem splňovat jednu podmínku - podmínku zajištění. Takové hypoteční úvěry mohou poskytovat všechny banky (ale i nebankovní instituce). V případě, že pohledávky z hypotečního úvěru jsou použity jako krytí emitovaných hypotečních zástavních listů, musí potom hypoteční úvěry splňovat stanovené podmínky týkající se jejich zajištění zástavním právem k nemovitostem. Výše úrokové sazby z hypotečních úvěrů je vzhledem k relativně malému riziku bank, které je dáno zajištěním zástavním právem k nemovitosti, obvykle nižší v porování s úrokovými sazbami z alternativních úvěrů. Úroková sazba může být stanovena jako pohyblivá v závislosti na vývoji tržních úrokových sazeb (PRIBOR), nebo sazba pevná na daný počet let. 49

3.3.3.2. Kontokorentní

Kontokorentní úvěr úvěr

je

nyní

ve

vyspělých

ekonomikách

jedním

z nejpodstatnějších a nejdůležitějších krátkodobých bankovních úvěrů. Jde o úvěr, který je poskytovaný na kontokorentním (běžném) účtu tak, že zůstatek účtu může přecházet do debetu. Klient může čerpat úvěr zcela automaticky tím, že může platit ze svého účtu i když na něm nemá dostatečné prostředky. Z povahy úvěru vyplývá to, že je jeho stav velmi nestabilní. Maximální výše kontokorentního úvěru je definována dohodnutým úvěrovým rámcem. Ten udává maximálně možný debet na kontokorentním účtu. 49

ZBYNĚK, R. a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 2005, s. 139 - 144

44

Splatnost je většinou krátkodobá. Vyplývá to z účelu použití úvěru i doby, na kterou se smlouva uzavírá. Zpravidla se jedná o dobu jednoho roku. Banka s dobrými klienty úvěr každý rok prolonguje, proto může mít úvěrový vztah střednědobý až dlouhodobý charakter.50

3.3.4. Zajištění úvěrů Pojmem zajištění úvěru v širším slova smyslu chápeme veškerá opatření prováděná bankou s cílem zajistit řádné splacení úvěru, a to včetně úroků. K nejpodstatnějším nástrojům, které se k zajištění úvěrů používají, patří: • prověrka bonity klienta, •

limitování výše úvěrů pro jednotlivé typy klientů,

•

diverzifikace rizika prostřednictvím konsorciálních úvěrů,

•

kontrola úvěrového subjektu a objektu. I tak se přes tato opatření banka nevyhne poskytnutí špatných úvěrů. Pro případ

těchto situací využívá řady zajišťovacích instrumentů (úvěrové zajištění). Ty dávají bance možnost v případě, kdy klient nechce nebo nemůže splnit své závazky vůči bance, uspokojit své pohledávky vůči dlužníkovi realizací sjednaného zajištění. Úvěrové zajištění se nečastění člení ze dvou hledisek: • podle formy zajištění se rozlišuje zajištění osobní a věcné:

o věcné zajištění – banka má právo na určité majetkové hodnoty toho, kdo zajištění poskytuje,

o osobní zajištění – bance ručí za její pohledávku kromě příjemce úvěru ještě další, třetí osoba (FO, či PO).

50


45

•

Podle svázanosti zajištění se zajišťovanou pohledávkou rozlišujeme zajištění akcesorické a abstraktní:

o Akcesorické zajištění – zajištění je těsně spojeno se zajišťovanou pohledávkou. Zanikne-li pohledávka, zajiká také zajištění,

o Abstraktní zajištění – představuje samostatně stojící právo, které je nezávislé na zajišťované pohledávce. S uspokojením pohledávky zajištění nezaniká, subjekt poskytující zajištění má však právo na jeho vrácení. To dává možnost využívat tohoto zajištění k opakovanému poskytování úvěrů. 51 Tabulka 2: Přehled základních zajišťovacích instrumentů

Druh zajištění

Osobní

Věcné

Akcesorické

Ručení

Akcesorické zástavní právo

Abstraktní

Depotní směnka

Abstraktní zástavní právo Cese pohledávek a práv

Zdroj: ZBYNĚK, R. a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 2005, s. 136

3.3.4.1.

Ručení

Podstatou ručení je jednostranné písemné prohlášení fyzické či právnické osoby – ručitele vůči bance, že uspokojí její danou pohledávku v případě, pokud tak neučiní dlužník. Ručení je zajišťovacím vztahem mezi věřitelem a třetí osobou – ručitelem. Závazek samotného ručitele uspokojit pohledávku věřitele, pokud tak neučiní dlužník, je závazek: •

Subsidiární – ručitelovo plnění přichází až v moment, kdy dlužník nesplnil svůj závazek v přiměřené době poté, co byl věřitelem vyzván. Vyzvání není nutné v případě, pokud je nelze učinit (např. není k dispozici informace, kde se dlužník

51

ZBYNĚK, R. a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 2005, s. 136

46

nachází) nebo pokud je bez pochyby, že dlužník svůj závazek nesplní (např. při konkurzu), •

Akcesorický – je těsně spjat s hlavním závazek dlužníka vůči věřiteli. Princip akcesority není zcela bezvýjimečný, ručení může vzniknout i před vznikem hlavního závazku.

Zvláštním případem je šekové a směnečné rukojemství. Rukojmí se zaručuje za směnečně či šekově zavázanou osobu. Je možno tak učinit doložkou přímo na směnku (šek) nebo na její přívěsek. Směnečný (šekový) rukojmí je pak zavázán stejně jako osoba, za kterou se zaručil. 52

3.3.4.2.

Zástavní právo

Využití zástavního práva k zajištění pohledávky je založeno na tom, že v případě, když klient (dlužník) řádně a včas nesplní své závazky vůči bance, má banka právo uspokojit své pohledávky vůči klientovi realizací (zpeněžením) zástavy. Zástavní věřitel-banka se nestává majitelem zástavy, ale má právo – není-li zajištěná pohledávka řádně a včas splněna – domáhat se uspokojení ze zástavy.53

Subjekty zástavního práva Subjekty zástavního práva jsou: •

Zástavní věřitel – je osoba, jejíž pohledávka je zajištěna zástavním právem (banka).

• Zástavce (zástavní dlužník) – je osoba, která je povinna strpět uspokojení zástavního věřitele ze zástavy.54

52

ZBYNĚK, R. a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 2005, s. 136 - 137 ZBYNĚK, R. a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 2005, s. 137 - 138 54 KALINOVÁ, M. Právní základy finančních služeb 53

47

Předmět zástavy Zástavou nejčastěji bývá nemovitá věc či cenný papír, méně často se využívají movité věci nebo pohledávky. Typickým znakem zástavního práva je to, že jde o právo, které vázne na zástavě. Uplatnění zástavního práva tak není omezeno pouze na osobu, se kterou banka uzavřela zástavní smlouvu, ale na každého případného nabyvatele zástavy, jestliže o zástavním právu věděl nebo vědět musel. Zástavní

právo

k nemovitostem

(pozemkům,

budovám)

patří

k jednomu

z nejrozšířenějších zajišťovacích instrumentů využívaných k zajištění prakticky všech druhů bankovních úvěrů. Jako jedině možný druh zajištění přichází v úvahu u hypotečních úvěrů.55

Vznik zástavního práva Zástavní právo jako zajištění úvěru vzniká obvykle na základě písemné zástavní smlouvy mezi bankou a klientem. Zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a zajišťované pohledávky, jedná se tedy o akcesorickou formu zajištění. Ani u zástavního práva však není akcesority bezvýjimečná. Zástavním právem totiž může být zajištěna i pohledávka, která má v budoucnu vzniknout nebo jejíž vznik je závislý na splnění podmínky. Je zde dokonce možnost zástavním právem zajistit do sjednané výše i pohledávky určitého druhu, které zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi budou vznikat v určité době. Zástavní právo tak může mít do určité míry abstraktní povahu, zejména abstraktní hypoteční zajištění se v zahraničí velmi hojně užívá. Kromě sepsání zástavní smlouvy je pro vznik zástavního práva dále nutné: •

u movitých věcí odevzdání zastavené věci věřiteli,

•

u nemovitých věcí vklad zástavního práva do katastru nemovitostí, který provádí návrh zástavního věřitele či zástavce katastrální úřad,

55


48

•

u listinných cenných papírů jejich předání a – jsou-li cennými papíry na řad – i zástavní rubopis. U zaknihovaných cenných papírů registrace zástavního práva ve středisku cenných papírů.56

Funkce zástavního práva Zástavní právo plní tyto základní funkce: •

Preventivní (zajišťovací) zástavní právo plní, neboť:

o

nepřímo nutí dlužníka řádně a včas splnit závazek tím, že omezuje majitele zástavy ve výkonu jeho práv,

o představuje pro dlužníka reálné nebezpečí, že se věřitel uspokojí ze zástavy a zástavce tím o zastavenou hodnotu přijde. •

Reparační (uhrazovací) zástavní právo plní tím, že:

o poskytuje věřiteli náhradní způsob uspokojení pohledávky zajištěné zástavním právem, neboť věřitel se může uspokojit z výtěžku zpeněžení zástavy,

o zajištění pohledávky není závislé na osobních poměrech určité osoby, ale na hodnotě zástavy a proto je v zájmu věřitele, aby hodnota zástavy přesahovala hodnotu zajištěné pohledávky a tím eliminovala nebezpečí poklesu ceny zástavy,

o jde o právo věcné, které není spojeno s určitou osobou, ale se zástavou, takže změna majitele zástavy nemá zásadně vliv na trvání zástavního práva.57

56 57

ZBYNĚK, R. a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 2005, s. 137 - 138 KALINOVÁ, M. Právní základy finančních služeb

49

4. Praktická část 4.1. Představení společnosti Dotčený subjekt působí na českých i zahraničních trzích od roku 2004. Za 3 roky se stala jedním z největších nezávislých tuzemských výrobců podvozkových rámů, komponentů pro kamionové návěsy. Od roku 2009 se kromě výroby podvozkových šasů a komponentů pro návěsy a přívěsy zabývá také výrobou a montáží nosných konstrukcí pro fotovoltaické elektrárny nejen na volných plochách. 58

58

Stránky společnosti

50

4.1.1. Základní údaje o společnosti Společnost má všechny své účty a úvěry vedeny u Volksbank (nyní Sberbank). Zde vede svůj veškerý platební styk, který je převážně zahraniční. Využívá také služeb ČSOB Faktoringu. V dotčeném subjektu v současnosti probíhají změny majetkové struktury. Ze samostatné společnost dotčený subjekt, s.r.o. vzniká dotčený subjekt Holding, a.s. Ten bude mít následující strukturu: Obrázek 3: Vlastnická struktura nového holdingu

Zdroj: vlastní zpracování

Dotčený subjekt Holding, a.s. Bude vlastnit 3 společnosti s ručením omezením. A to: • dotčený subjekt, s.r.o. •

dotčený subjekt production, s.r.o.

•

dotčený subjekt Property, s.r.o.

Každá společnost bude zajišťovat jinou část celé produkce holdingu. Nově vzniklý holding vlastní 3 české fyzické osoby. Tyto osoby jsou samozřejmě angažovaní ve 51

všech firmách skupiny. Holding má 20 ks kmenových akcií na doručitele v listinné podobě a jmenovité hodnotě 100 000,- Kč. Další údaje o společnosti: •

základní kapitál je nyní 2 000 000,- Kč

•

založena 23. 2. 2012 59

DOTČENÝ SUBJEKT s.r.o. Obor činnosti společnosti bude výhradně výroba, prodej a montáž nosných konstrukcí pod fotovoltaické elektrárny. Další údaje o společnosti: •

základní kapitál 25 000 000,- Kč

•

založena 24. 11. 2004 60

DOTČENÝ SUBJEKT Production, s.r.o. Nově založený dotčený subjekt Production převezme v plné rozsahu výrobu podvozkových rámů, komponentů pro kamionové návěsy. Všechny nové strojní produkty, které holding již realizuje, zamýšlí nebo teprve vyvíjí, bude vyrábět právě tato firma. Další údaje o společnosti: • základní kapitál 200 000,-Kč •

založena 12. 4. 2012 61

DOTČENÝ SUBJEKT Property, s.r.o. Poslední složka holdingu bude vlastnit a spravovat veškerý nemovitý majetek společnosti. Jejím úkolem bude udržovat všechny výrobní haly a kancelářské budovy 59

Justice.cz [online] http://www.justice.cz

http://www.justice.cz

2013

60

[citováno

15.

10.

2012]

tamtéž Justice.cz [online] http://www.justice.cz 2013 [citováno 15. 10. 2012]. Dostupný na http://www.justice.cz 61

52

Dostupný

na

v chodu. Na tuto společnost bude případně také nový investiční úvěr. Další údaje o společnosti: •

základní kapitál 33 000 000,-Kč

•

založena 9. 8. 2012 62

4.1.2. Podnikatelské aktivity a portfolio produktů Návěsové šasi, kontejnery a komponenty pro kamionové návěsy, které firma vyrábí, jsou téměř v celém objemu exportovány do zemí, jako je Benelux, Německo, Velká Británie. Hlavní odběratel je společnost Kögel Trailer, který se ve výrobě kamionových návěsů řadí mezi největší tři v Evropě a se Stecomtrou má dlouholetou zkušenost a dobré vztahy. Další různé méně sériové rozměry a podoby návěsových šasů vyřizuje firma vždy individuálně a je schopna vyhovět jakýmkoliv požadavkům ze strany zákazníka. Důležitou roli hraje i použití kvalitního materiálu a to nejenom u návěsu vysoko-objemových nákladů. Levnější a méně kvalitnější ocel může zapříčinit při používání zatíženého návěsu nedozírné následky, které by mohli zásadně poškodit jméno společnosti. Proto je kladen důraz na použití kvalitních materiálů. V oblasti výroby konstrukcí pro fotovoltaické elektrárny působí firma od roku 2009, za krátkou dobu si však zajistila své místo na trhu. Hlavním odbytištěm se stala v prvních letech hlavně Česká republika díky vysoké výkupové ceně fotovoltaické energie, ale také i Slovenská republika. Nyní firma směřuje své konstrukce i do zahraničí. Pro každý projekt fotovoltaické elektrárny je vypracován statický posudek odpovídající dané lokalitě a dotčený subjekt garantuje splnění všech předpisů a norem, a poskytuje na dodané konstrukce záruku 15 let. Dotčený subjekt, s.r.o. je uveden na "WHITE LISTu" poradenské společnosti ENVIROS s.r.o. (posuzovatel záměrů staveb fotovoltaické elektrárny pro většinu bank a leasingových společností). Další, pro společnost „drobné“ zakázky, nejsou překážkou a jsou schopni vyrobit jakékoliv strojařské a zámečnické výrobky či úpravy těchto výrobků.63

62

tamtéž

53

Veškerá výroba je realizována v halách o celkové výměře přesahující 7 500 m². Část výroby probíhá v pronajatých halách ve Studénce u Ostravy. Zbývající část výroby je v hale, kterou vlastní dotčený subjekt. Zde má firma také největší administrativní zázemí.

4.1.3. Historie společnosti Firma je na trhu 8 let, takže se o žádné dlouhé historii nemůžeme bavit. Nicméně jistě stojí zmínka o tom, jak se firma vypořádala s ekonomickou krizí, která ji zastihla několik let zpátky. Po hypoteční krizi v USA v roce 2008 s krátkým časovým zpožděním následky i do společnosti. Dopravní společnosti po celé Evropě přestali obnovovat svůj vozový park. Poptávka po návěsových šasech a tím i tržby šly skokově dolů. Náklady na chod ale zůstávaly. Na začátku „krize“ zaměstnávala firma necelých 200 zaměstnanců. Tento počet se musel postupně zredukovat až na cca 80 zaměstnanců. Velkou finanční „injekcí“ byly v té době již zmíněné solární panely. Díky dotované ceně ze strany státu za výkup takto vyrobené energie vznikla poptávka po montáži solárních elektráren. Dotčený subjekt využil podnikatelské příležitosti a sehrál roli dodavatele nosných konstrukcí sloužících k umístění solárních panelů. Dotčený subjekt se rychle stal velkým výrobcem a dodavatelem této konstrukce. Konstrukce jsou chráněny průmyslovým a užitným vzorem pro ČR a SR. Obrat tržeb z výroby tohoto produktu od počátku jeho výroby nyní přesahuje 1,3 mld. Kč. Domnívám se, že rozhodnutí začít vyrábět tento produkt, zachránilo společnost před jistým bankrotem.

4.1.4. Vize a poslání společnosti Vize společnosti je po předchozích zkušenostech dále pokračovat ve výrobě produktů, které jsou pro společnost klíčové a ve kterých se řadí mezi špičku ve svém oboru. Firma úspěšně proniká s konstrukcemi pro fotovoltaické elektrárny i na

63

Internetové stránky společnosti

54

zahraniční trh. Mimo tyto jasné produkty je velký zájem hledat další podobné potenciály, které firmě zajistí další růst.

4.2. Finanční analýza současného stavu podniku Protože se finanční analýza prováděla na konci roku 2012, použil jsem výsledky za poslední celé uzavřené účetní období a to za roky 2011, 2010 a 2009. Před tím, než provedu finanční analýzu, bych chtěl upozornit na jeden důležitý fakt. Jak již bylo řečeno, společnosti se významně dotkla ekonomická krize v letech 2008 a 2009. Proto jsou výsledky ve sledovaném roku 2009 na úrovni bankrotu. Obrovskou záchranou byla pro firmu příležitost v dodávání nosných konstrukcí pro solární panely. Díky čemuž v roce 2010 tržby firmy přesáhly jednu miliardu korun a tím pádem jsou čísla opět v opačném extrému. Společnost se tento rok znovu postavila na nohy. Z tohoto důvodu jsou výsledky v obou letech diametrálně odlišné, někdy až nesmyslné. Domnívám se, že v roce 2011 došlo k jakési stabilizaci společnosti a tržby byly v tomto roce na úrovni cca 630 mil. Kč. Z tohoto důvodů jsou dle mého názoru v následující finanční analýze nejvíce reálné výsledky za rok 2011. Ty nejsou ani bankrotní, ani neúměrně vysoké.

4.2.1. SWOT analýza Silné stránky – firma má nesporně svou silnou stránku v podobě navázané úzké spolupráce se zahraničním odběratelem. A to se společností Kögel. Ta se řadí mezi největší 3 výrobce návěsů v Evropě. Firma po zkušenostech s ekonomickou recesí diverzifikovala svou výrobu i v jiných oblastech a to nosných konstrukcí pod solární panely a další projekty jsou ve výzkumu. Další silnou stránkou firmy je kooperace výroby s jinými společnostmi ve svém okolí.

Slabé stránky – v tuto chvíli je dle mého názoru hlavní slabou stránkou společnosti dvě oddělené výrobní dílny, které jsou od sebe cca 25 km, což je cca 30 minut jízdy (bez uvažovaného naložení a vyložení). Tento fakt prodlužuje délku a nákladovost samotné výroby. Dodací lhůty jsou tím pádem také delší. 55

Příležitosti – potenciálem firmy je, díky již zaběhnuté spolupráci se společností Kögel, rozšiřovat svůj sortiment, kterého by se dalo využít i v dalších oblastech dopravy. Tak, aby bylo patrné, že společnost má již dlouholeté zkušenosti v silničních návěsech a že své zkušenosti uplatňuje pouze na blízkých a podobných oblastech. Proniknutí na východní a severní trhy Evropy jistě také stojí za zvážení.

Hrozby – společnost, která hlavně exportuje do západních zemí v oblasti dopravy je velice úzce navázaná na ekonomickou situaci těchto států a jejich odběratelů. Při omezených finančních možnostech dopravců se přestane obnovovat vozový park a tím i klesne odbyt dotčeného subjektu. O čemž se firma již sama přesvědčila v době ekonomické recese. Nelze samozřejmě toto označit jako hrozbu, která by měla firmu v krátké době ohrozit. Měla by však tato skutečnost být brána v potaz a snažit se eliminovat pomocí rozšíření i na jiné segmenty výroby a cílené odbytné trhy.

4.2.2. Porter analýza Protože jsem naznal, že pro provedení zamýšleného investičního záměru není Porter analýza důležitá, nebudu ji provádět. Jednotlivé vlivy a rizika, které jsou v Porterově analýze, jsou pro společnost stejné, ať už projekt realizuje nebo nikoliv.

4.2.3. Analýza poměrových ukazatelů společnosti 4.2.3.1.

Ukazatel rentability

Ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu – ROA Tabulka 3: ROA

ROA

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 -29,119% 16,630% 3,445%

Zdroj: vlastní zpracování na základě výpočtu z účetních výkazů společnosti (příloha).

56

Ukazatel rentability celkového investovaného kapitálu – ROCE Tabulka 4: ROCE

ROCE

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 -832,534% 131,006% 18,955%


Ukazatel rentability vlastního kapitálu – ROE Tabulka 5: ROE

ROE

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 269,402% 196,843% 27,162%


Rentability tržeb – ROS Tabulka 6: ROS

ROS

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 -23,482% 4,919% 12,797%


Rentabilita nákladů – ROC Tabulka 7: ROC

ROC

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 95,081% 87,203%


57

4.2.3.2.

Ukazatelé likvidity

Okamžitá likvidita Tabulka 8: Okamžitá likvidita

Okamžitá likvidita

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 3,157% 90,784% 25,621%


Pohotová likvidita Tabulka 9: Pohotová likvidita

Pohotová likvidita

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 36,859% 189,560% 103,724%


Běžná likvidita Tabulka 10: Běžná likvidita

Běžná likvidita

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 54,599% 167,222% 189,774%


58

4.2.3.3.

Ukazatelé zadluženosti

Koeficient samofinancování Tabulka 11: Koeficient samofinancování

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 koef. samofinancovani -10,809% 8,448% 12,685% Zdroj: vlastní zpracování na základě výpočtu z účetních výkazů společnosti (příloha).

Ukazatel úrokového krytí Tabulka 12: Úrokové krytí

uk. úrok. krytí

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 -8,922 6,925 9,710


Maximální úroková míra Tabulka 13: Maximální úroková míra

MAX úroková míra

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 -199,940% 107,121% 17,891%


4.2.3.4.

Ukazatelé aktivity

Ukazatel obratu celkových aktiv Tabulka 14: Obrat celkových aktiv

obrat celkových aktiv

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 1,240 3,381 2,693


59

Ukazatel obratovosti zásob Tabulka 15: Obrat zásob

obrat zásob

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 9,677 40,265 12,521


Ukazatel obratovosti pohledávek Tabulka 16: Obrat pohledávek

obrat pohledávek

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 4,715 5,999 7,873


Ukazatel obratovosti závazků Tabulka 17: Obrátkovost závazků

obrátkovost závazků

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 1,500 5,498 5,342


60

4.2.4. Analýza stavových ukazatelů společnosti 4.2.4.1.

Horizontální analýza aktiv

Celková aktiva Tabulka 18: Horizontální analýza – Celková aktiva

Stav (v tis. Kč) Absolutní rozdíl oproti předchozímu období % změna oproti předchozímu období

31.12.2010 301 501

30.6.2011 372 460

31.12.2011 233 049

30.6.2012 303 632

x

70 959

-139 411

70 583

x

23,54%

-37,43%

30,29%


Stálá aktiva Tabulka 19: Horizontální analýza – Stálá aktiva


31.12.2010 78 427

30.6.2011 76 167

31.12.2011 80 010

30.6.2012 83 729

x

-2 260

3 843

3 719

x

-2,88%

5,05%

4,65%


Oběžná aktiva Tabulka 20: Horizontální analýza – Oběžná aktiva


31.12.2010 220 058

30.6.2011 294 041

31.12.2011 151 538

30.6.2012 218 129

x

73 983

-142 503

66 591

x

33,62%

-48,46%

43,94%


61

4.2.4.2.

Horizontální analýza pasiv

Základní kapitál Tabulka 21: Horizontální analýza – Základní kapitál


31.12.2010 25 000

30.6.2011 25 000

31.12.2011 25 000

30.6.2012 25 000

x

0

0

0

x

0,00%

0,00%

0,00%


Cizí kapitál Tabulka 22: Horizontální analýza – Cizí kapitál


31.12.2010 265 460

30.6.2011 257 922

31.12.2011 191 168

30.6.2012 232 171

x

-7 538

-66 754

41 003

x

-2,84%

-25,88%

21,45%


4.2.4.3.

Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát

Tržby Tabulka 23 Horizontální analýza – Tržby

Celkové tržby (v tis. Kč) Absolutní rozdíl oproti předchozímu období % změna oproti předchozímu období

31.12.2009 184 925

31.12.2010 1 019 265

31.12.2011 627 506

x

834 340

-391 759

x

451,18%

-38,44%


Celkové tržby jsou suma tržeb za prodej výrobků a služeb a tržeb za prodej zboží. 62

Výsledek hospodaření před zdaněním Tabulka 24: Horizontální analýza – Výsledek hospodaření před zdaněním

Stav (v tis. Kč) Absolutní rozdíl oproti předchozímu období

31.12.2009 -43 425

31.12.2010 50 140

31.12.2011 8 030

x

93 565

-42 110


4.2.4.4.

Vertikální analýza aktiv

Stálá aktiva Tabulka 25: Vertikální analýza – Stálá aktiva

31.12.2010 Celková aktiva (v tis. Kč) 301 501 Stálá aktiva (v tis. Kč) 78 427 % podíl

26,01%

30.6.2011 372 460 76 167 20,45%

31.12.2011 30.6.2012 233 049 303 632 80 010 83 729 34,33%

27,58%


Oběžná aktiva Tabulka 26: Vertikální analýza – Oběžná aktiva

31.12.2010 30.6.2011 31.12.2011 30.6.2012 Celková aktiva (v tis. Kč) 301 501 372 460 233 049 303 632 Stálá aktiva (v tis. Kč) 220 058 294 041 151 538 218 129 % podíl

72,99%

78,95%

65,02%

71,84%


63

4.2.4.5.

Vertikální analýza pasiv

Základní kapitál Tabulka 27: Vertikální analýza – Základní kapitál

31.12.2010 30.6.2011 31.12.2011 30.6.2012 Celková aktiva (v tis. Kč) 301 501 372 460 233 049 303 632 Základní kapitál (v tis. Kč) 25 000 25 000 25 000 25 000 % podíl

8,29%

6,71%

10,73%

8,23%


Cizí zdroje Tabulka 28: Vertikální analýza – Cizí zdroje

Celková aktiva (v tis. Kč) Cizí zdroje (v tis. Kč)

31.12.2010 301 501 265 460

30.6.2011 372 460 257 922

% podíl

88,05%

69,25%

31.12.2011 30.6.2012 233 049 303 632 191 168 232 171 82,03%

76,46%


4.2.4.6.

Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát

Jako základnu jsem si pro vertikální analýzu výkazu zisků a ztráty určil sumu tržeb za vlastní výrobky a tržeb za zboží.

Výkonová spotřeba Tabulka 29: Vertikální analýza – Výkonová spotřeba

Celkové tržby (v tis. Kč) Výkonová spotřeba (v tis. Kč) % podíl

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 184 925 1 019 265 627 506 114 108 807 277 532 362 61,71% 79,20% 84,84%


64

Náklady na zaměstnance Tabulka 30: Vertikální analýza – Náklady na zaměstnance

Celkové tržby (v tis. Kč) Náklady na zaměstnance (v tis. Kč) % podíl

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 184 925 1 019 265 627 506 34 634 43 914 69 071 18,73% 4,31% 11,01%


4.2.5. Analýza rozdílových ukazatelů společnosti ČPK = Oběžná aktiva – Krátkodobé cizí zdroje ČPP = Pohotové finanční prostředky – Okamžitě splatné závazky ČPM = (Oběžná aktiva – Zásoby) – Krátkodobé závazky Tabulka 31: Analýza rozdílových ukazatelů

Čistý pracovní kapitál Čisté peněžní prostředky Čistý peněžní majetek

31.12.2010 30.6.2011 31.12.2011 30.6.2012 26 141 107 661 31 539 63 891 -90 905 -94 501 -9 066 2 894 3 156 23 133 -34 635 -33 537


4.2.6. EVA Abychom vypočítali ukazatel EVA, musíme nejprve zjistit průměrné kapitálové náklady WACC. Pro tento výpočet musíme znát jednak poměr vlastních a cizích zdrojů, ale také jejich nákladovost (úrok). Nákladovost cizího kapitálu budeme uvažovat součet úrokové marže nově poskytnutého investičního úvěru (2,1%) a předpokladu budoucího vývoje 1M PRIBORU (2,03%). Budoucím vývoje 1M PRIBORU se budu zabývat více v kapitole 4.4. Finanční analýza investičního záměru. Další hodnoty budeme čerpat z posledního ukončeného účetního období za rok 2011.

WACC = 0,13393 ⋅ 0,05 + 0,86607 ⋅ 0,0413 ⋅ 0,81 = 3,56721 % EVA = 8030000 ⋅ 0,81 − 0,0356721 ⋅ 29563000 = 5.449 .726,− Kč 65

4.2.7. Altmanův model Protože firma v letech 2009 a 2010 prošla velkou ekonomickými turbulencemi, budeme Altmanův model počítat pouze za rok 2011. Z = 0,717 ⋅ 0,65024 + 0,847 ⋅ 0,02790958 + 3,107 ⋅ 0,030911 + 0,42 ⋅ 0,15464408 + 0,998 ⋅ 2,69259

Z = 3,3380573 Výsledek svědčí o velice dobré ekonomické situaci celé společnosti.

4.2.8. Index důvěryhodnosti Stejně jako u Altmanova indexu budeme počítat Index důvěryhodnosti pouze za rok 2011. Doplněné hodnoty ve vzorci jsou v tis. Kč.

IN01= 1,256 Výsledek by dle používaných hranic interpretace (kap. 3.1.8.) měl společnost zařazovat mezi firmy s nevyhraněnými výsledky. Protože se však výsledek nepatrně blíží spíše k hranici finančně zdravých firem, budu považovat společnost za zdravou.

4.2.9. Kralickův Quicktest

Ukazatel

Konstrukce ukazatele (v Kč)

Interval hodnoty

Počet bodů

(Výsledek zvýrazněn)

(Výsledek zvýrazněn)

A

29 563 000 ---------------------------------------233 049 000

0,11 – 0,2

2

B

188 045 000 ---------------------------------------13 456 000

12 – 30

1

C

8 030 000 ---------------------------------------233 049 000

0,00 – 0,08

1

D

13 456 000 ---------------------------------------627 506 000

0,00 – 0,05

1

Zdroj: vlastní zpracování na základě výpočtu z účetních výkazů společnosti (příloha)

66

Celkové hodnocení Kralickova quicktestu je 5 bodů. Což je dle interpretace výsledků špatné.

4.3. Vlastní investiční záměr Jak již bylo v kapitole 4.1.2. „Podnikatelské aktivity a portfolio produktů“ řečeno, firma svou větší část výroby realizuje v prostorách, které si pronajímá. Jedná se o výrobní haly ve Studénce u Ostravy. Měsíční pronájem těchto prostor stojí firmu měsíčně cca 200 000,-Kč. Zbývající výrobní prostory jsou v sídle dotčeného subjektu. Protože jsou v současnosti úrokové sazby na svém historickém minimu a domnívám se, že stavební práce jsou kvůli nízké poptávce levnější, začala firma uvažovat o přesunu do svých vlastních prostor. Čímž by jednak snížila náklady na nájem, ale také náklady na přepravu výrobků a polotovarů z hal ve Studénce do haly v sídle dotčeno subjektu a naopak. Tyto převozy jsou při částečné kooperaci těchto hal nutné. Firma se rozhodla zjistit výhody a nevýhody výstavby nové výrobní haly. Rozhodnutím pro výstavbu nové haly by vznikl výrobní komplex dvou výrobních hal (současné a nové). Tento komplex by mohl při výrobě lépe koordinovat svou dělbu práce a tím i zvýšit produkci.

4.3.1. Popis investičního záměru Informace o výrobní hale Nová výrobní hal dle projektu by měla mít podlahovou plochu 3 300 m² (132m x 25m) a užitnou výšku 9,6 m. Manipulaci s jednotlivými díly a výrobky by v hale zajišťovaly 12 ti metrové jeřáby. Ty by se pohybovaly na kolejnici umístěné u stropu, která by vedla po celé délce haly. Uprostřed celou délkou haly by vedla řada nosných stožárů, která by zajišťovala ukotvení každého jeřábu. Tímto by se hala rozdělila na dvě části se samostatně pracujícími jeřáby. Díky zateplení by náklady na vytápění nebyly tak veliké, jako jsou ve starších halách. Velké izolační trojskla by zajišťovaly kromě 67

izolace také denní světlo v hale po delší dobu dne, a tím nižší náklady na osvětlení. U starších hal jsou často malá okna, která toto neumožňují. Celkem 15 vstupních vrat zjednodušuje manipulaci v hale. Potřeba přesunu materiálu či případně hotového výrobků nemusí omezovat v práci jinou skupinu pracovníků v blízkém okolí z důvodu uvolnění prostoru.

Finanční náklady Náklady na výstavbu této haly byly stanoveny na 53 000 000,-Kč bez DPH. Dotčený subjekt z vlastních prostředků bude investovat 13 000 000,-Kč. Požadavek firmy je tedy zajistit zbývajících 40 000 000,-Kč z cizích zdrojů s co nejnižší nákladovostí těchto zdrojů.

4.4. Finanční analýza investičního záměru Přesunutí části výroby z haly ze Studénky bude mít dopad na snížení „převozních nákladů“. Díky stabilizaci firmy po nedávné ekonomické recesi a nárůstu nových zákazníků se po výstavbě výrobní haly předpokládá pozvolný růst tržeb a výsledku hospodaření. Po konzultaci byl sestaven výhled do roku 2017. Nejdůležitější položky z tohoto výhledu z rozvahy a výkazu zisků a ztrát je v následujících dvou tabulkách. Protože vzniká nový holding, tak se všechny položky rozvahy a výkazu zisků a ztrát rozdělí mezi jednotlivé společnosti. Ve výhledu je kvůli usnadnění uvažován souhrn všech společností holdingu. Jsou zde zahrnuty jak nákladové úroky z úvěru, tak i účetní odpisy pořízené nemovitosti. I když se samotným financováním zabývám až v následující kapitole 4.5. Analýza financování, pro zjištění rentabilnosti investice je důležité vědět, jaká je nákladovost prostředků určených na investici. Z tohoto důvodu budu poznatky z obou dvou kapitol prolínat.

68

Tabulka 32: Výkaz zisků a ztrát – výhled na 5 let

Zdroj: vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti (příloha) a vlastní predikce

Tabulka 33: Rozvaha – výhled na 5 let


69

Tabulka 34: Cash flow


Cash flow podniku při realizaci projektu nebude nijak ohroženo. Navíc bude poskytnuto provozní financování ve výši 15 000 000,-Kč, které bude mít prioritní úkol společnost rozšiřovat v podobě zvýšení tržeb. Sekundárním úkolem je vykrytí případných nedostatků v cash flow.

Náklady cizího kapitálu I přes to, že jsou úrokové sazby (námi uvažovaný 1M PRIBOR

64

) na svém

historickém minimu, budu pro výpočet „investiční zajímavosti a rizikovosti“ projektu vycházet z prognózy vývoje 1M PRIBORU kvůli dlouhodobosti investičního úvěru (10 let). Tuto prognózu určím na základě průměru vývoje za období posledních 10 let z těchto třech veličin: •

Roční průměr 1M PRIBOR,

•

Cílená inflace ČNB v ČR,

•

Skutečná inflace v ČR.

Výsledek tohoto porovnání je v následujícím grafu.

64

1M PRIBOR je pražská úroková sazba, kterou vyhlašuje ČNB.

70

Graf 1: Srovnání 1M PRIBOR, cílené inflace, skutečné míry inflace a jejich průměru

Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z internetového portálu www.cnb.cz a www.czso.cz .65

Za zvolené období se sledované veličiny pohybovaly okolo průměru cca 2 % (přesně 2,03%). Proto pro naši analýzu budeme počítat s tímto předpokládaným vývojem (2,03%) 1M PRIBORU.

4.4.1. Metoda čisté současné hodnoty (NPV) V následující tabulce je postup výpočtu a výsledek Čisté současné hodnoty investice. Kvůli spektru nákladů a výnosů jsem oproti standardnímu postupu musel provést několik změn, tak aby výsledek byl co nejvíce reálný. Firma požaduje úvěr se splatností 10 let. Protože nákladovost úvěru je navázána na 1M PRIBOR, který je v průběhu let pohyblivý, tak i přes určitý předpoklad vývoje v předchozí kapitole bych se nerad dopustil nepřesnosti při výpočtu na 10 let. Z tohoto důvodu budeme sledovat 65

(16) http://www.cnb.cz /cs/financni_trhy/penezni_trh/pribor/denni.jsp/cilovani.html (17) http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani.html (18) http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace

71

pouze prvních 5 let investice. K níže uvedenému výpočtu v tabulce bych chtěl podotknout následující:

Vyšší výsledek hospodaření – díky stabilizaci firmy a urychlení samotné výroby se očekává nárůst výsledku hospodaření (viz Tabulka 32: Výkaz zisků a ztrát – výhled na 5 let). Díky tomuto projektu je z celkového předpokládaného nárůstu přisuzováno 40%. Jako výchozí hodnotu uvažuji rok 2012 VH po zdanění.

Nižší nákladu na převoz – díky spojení výrobní linky dojde k úspoře přepravních nákladů (palivo, mzdy řidičů, opotřebení vozidel). Pokud bychom projekt nerealizovali, tak kvůli předpokládanému růstu tržeb, by rostl i tento náklad. Proto počítáme s rostoucím nákladem ve stejném procentu, jako rostou tržby.

Ušetřený nájem – pronajímané prostory již nebudou potřeba Splátka úvěru – dle splátkového kalendáře s předpokládaným 1M PRIBOREM 2,03%. Ve splátce je jak odpovídající splátka jistiny, tak i splátka úroku a marže banky.

Vlastní kapitál – 1/13 investovaného vlastního kapitálu + náklad na vlastní kapitál Protože se jednotlivé náklady a výnosy realizuji ve stejný čas, tak počítám čistou součastnou hodnotu již ze zisku investice daného roku. Z tabulky je patrné, že již od počátku třetího roku je investice rentabilní a její zisk v dalších letech nadále roste. Lze tedy hrubým odhadem říci, že pokud by tendence zůstala stále stejná, tak by i v následujících pěti letech investice přinášela zisk. Pokud bych vzal pro doplnění v potaz, že současná hodnota 1M PRIBORU je 0,33% (k 11. 12. 2012) a ne uvažovaných 2,03%, a pokud by stále držel v této úrovni alespoň dva roky, tak by se díky poklesu nákladů investice stala rentabilní, již od druhého roku. Pokud bych uvažoval, že 1M PRIBOR ve třetím roce opět vzroste na uvažovanou hranici 2,03%, tak i tak bude stále investice rentabilní.

72

Tabulka 35: Čistá součastná hodnota


Čistá součastná hodnosta investice je za sledované období prvních pět let 6 170 983,Kč.

4.4.2. Metoda výnosnosti investic Protože je roční zisk investice v 5 ti sledovaných letech postupně od záporné hodnoty až po hodnotu cca 4 500 000,-Kč, tak by výsledek této metody byl zkreslující. Průměr ročního zisku je za sledovaných 5 let 1 475 370,-Kč. Při pokusném výpočtu by výsledek byl 2,783%. Jelikož v následujících pěti letech, které nesledujeme, se počítá se stejnou růstovou tendencí, která byla ve 3., 4., a 5. roce, tak by se výsledek měl reálně pohybovat kategoricky někde jinde.

4.4.3. Metoda doby splácení Použití této metody u tohoto projektu není jednoduché. Výsledek nemusí mít příliš přesnou vypovídající hodnotu. Z tohoto důvodu výsledku nebudu přikládat takovou váhu. Náklady na investici můžeme chápat v tomto případě ze dvou úhlů. První je, že se náklady rovnající se investované částce, tj. 53 mil. Kč, a druhý pohled je investovaná částka včetně akumulovaných nákladů na cizí (úrok 4,13%) a vlastní kapitál (5%). Proto i já provedu dva výpočty, které následně porovnám.

73

Budu vycházet z výše uvedené tabulky „Čistá současná hodnota“. Z ní je patrné, že za sledované období pěti let, jsou celkové výnosy 42 706 247,-Kč. Tato částka při prvním, ani při druhém úhlu pohledu na pokrytí nákladů investice není dostatečná. Při předpokladu, že růst výnosů bude mít stejnou tendenci, tak by výnos v šestém roce měl být téměř 12 mil. Kč. Součtem s předchozími 5 lety dostáváme částku cca 54 700 000,Kč. Pokud tedy budeme náklady investice vnímat dle prvního úhlu, tak lze říci, že ke splacení dojde ke konci šestého roku. Druhý pohled samozřejmě délku splácení prodlouží. Pokud bych uvažoval, že celkové náklady za sedm let budou:

N 7 = 53.000.000 + 7.564.787 + 3.185.000 = 63.749.000Kč Součet obsahuje celkovou investici, náklady cizího a vlastního kapitálu za sedm let. Při stejné rostoucí tendenci by celkové výnosy v sedmém roce mohly být až cca 12 700 000,-Kč. Tím by se celkové akumulované výnosy dostaly na sumu cca 67 400 000,-Kč. Takže lze říci, že dle druhého pohledu by investice mohla být splacena během sedmého roku. Musím však podotknout, že se z důvodu dlouhého časového horizontu jedná opravdu o velmi hrubý odhad. Ten proto musíme brát s určitou rezervou.

4.4.4. Metoda vnitřního výnosového procenta (IRR) Protože jsou zisky z investice v prvních dvou letech záporné (viz tabulka „Čistá současná hodnota“), tak nelze tuto metodu použít.

74

4.5. Analýza financování Za účelem financování bylo osloveno celkem 10 bank působících na trhu investičních úvěrů. Z důvodu dodržování regionalisty u většiny bank byly nabídky vytvořeny na pobočkách, které jsou v okolí sídla dotčeného subjektu. Ohledně nabídky od Oberbank byla oslovena pobočka v Brně. Byly osloveny tyto banky: •

Citi bank

•

Česká spořitelna

•

ČSOB

•

Equa bank

•

GE Money bank

•

Komerční banka

•

Oberbank

•

Raiffesen bank

•

Unicredit bank

•

Volksbank (nyní Sberbank)

Výchozí nabídkou byl návrh od „mateřské banky“ společnosti, která byla Volksbank (nyní Sberbank). Jak cenová nabídka, tak i požadavky na zajištění byla pro vedení společnosti neakceptovatelná. Požadavek vedení byl zajistit cenově výhodnější financování bez nutnosti směnek avalovaných jednateli společnosti. Jako zajištění úvěru bylo nabídnuto zástavní právo celého výrobního a administrativního areálu společnosti, které se po dokončení nové haly mělo svou hodnotou pohybovat okolo více jak dvojnásobku výše úvěru. Druhý akceptovatelný prostředek byla směnka firmy bez avalu (ručení) jednatelů společnosti.

75

Z důvodu nové podoby majetkové struktury, bylo nutné úvěr poskytnout na nově založenou společnost dotčený subjekt Property, s.r.o. Ta se stala majitelem celého areálu společnosti. Kvůli krátké existenci společnosti dotčený subjekt Property, s.r.o. museli k úvěru přistoupit společnosti i ostatní společnosti nového holdingu. Po zodpovězení všech dotazů ze strany bank a zaslání všech požadovaných podkladů obdržela firma celkem sedm indikativních nabídek. Kvůli cenové nekonkurenceschopnosti svou nabídku nepředložila Equa bank. Z důvodu požadavku firmy na splatnost úvěru 10 let, City bank odmítla předložit svou nabídku. City bank trvala na skutečnosti, že společnost je schopna tento úvěr doplatit dříve, než je 10 let, proto nebyla nabídka vytvořena. Unicredit vzhledem k personálním změnám na pobočce nepředložila nabídku včas.

4.5.1. Porovnání možností financování Vedení společnosti bylo předloženo shrnutí úvěrových možností, které bylo vytvořeno na základě indikativních nabídek od jednotlivých bank. Na základě něho bylo rozhodnuto pro dvě nejlepší varianty a to nabídka od ČSOB a GE Money bank. Tyto dvě banky postoupily do druhého kola. V něm bylo zažádáno o zpracování finálních návrhů na financování výstavby včetně nachystání úvěrové dokumentace. Zároveň se jednalo o poslední možnosti snížit své nabídnuté úrokové marže. Každá setina procenta v takovém objemu úvěru tvoří důležité rozhodovací kritérium, které může jednu banku „vyzvednout“ či „ponořit“ oproti své konkurenci. Finální shrnutí úvěrových možností jak s indikativními nabídkami od pěti bank, tak i s konečnými parametry od GE Money bank a ČSOB jsou na následující stránce tabulce „Shrnutí nejlepších úvěrových podmínek úvěru na 40 000 000,-Kč“. U nabídek, které mají před svým komentářem velké červené A, je vyžadováno zajištění v podobě směnky s avalem (ručením) všech jednatelů společnosti. Jsou zde také informace jednak o poplatcích za vyřízení, závazkových provizích v období čerpání a dalších podmínkách. Oproti výchozí nabídce Volksbank (nyní Sberbank) bylo firmě za první rok splácení úvěru ušetřeno na marži banky 204 616,-Kč.

76

Tabulka 36: Shrnutí nejlepších úvěrových podmínek úvěru na 40 000 000,-Kč

Zdroj: vlastní zpracování na základě indikativních nabídek jednotlivých bank

V předchozí tabulce jsou uvažovány pouze splátky jistiny. Kvůli zjištění celkového cash flow však musíme uvažovat i splátku odpovídajícího úroku. Celkový úrok se odvozuje od 1M PRIBORU. Aktuální stav k datu vyřizování úvěru a k tomu odpovídající splátka je v následující tabulce „1M PRIBOR“. Tabulka 37: 1M PRIBOR

stav k 11.12.2012 predikce

v% 0,33 2,03

ročně ze 40 mil. Kč 132 000 Kč 812 000 Kč

měsíčně ze 40 mi. Kč 11 000 Kč 67 666 Kč

Zdroj: vlastní zpracování na základě www.cnb.cz 66

66

http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/penezni_trh/pribor/denni.jsp/cilovani.html

77

4.5.2. Porovnání cen platebního styku Společně s indikativními nabídkami financování investičního záměru firma obdržela návrhy na vedení platebního styku. Zjištěné rozdíly mezi cenami za jednotlivé transakce mezi Volksbank (nyní Sberbank) a GE Money bank byly obrovské. Roční ušetření na poplatcích bylo při udržení stejného průměrného počtu transakcí jako doposud 243 216,-Kč. Rozdíl mezi Volksbank (nyní Sberbank) a ČSOB byl ročně 39 216,-Kč. Tabulka 38: Porovnání platebního styku

Zdroj: vlastní zpracování na základě indikativní nabídky GE Money bank, ČSOB a na základě smlouvy o běžném účtu mezi Volksbank (nyní Sberbank) a dotčeným subjektem, s.r.o.

4.6. Výběr a zhodnocení Po předložení finálních návrhů od ČSOB a GE Money bank a po porovnání výchozího stavu u Volksbank (nyní Sberbank) bylo rozhodnuto k přesunu veškerého platebního styku a podpisu úvěrové smlouvy investičního úvěru u GE Money bank. Protože u Volksbank (nyní Sberbank) měla společnost ještě nedoplacený investiční úvěr ve výši cca 6 000 000,-Kč, refinancoval se jeho aktuální nedoplatek taktéž k GE Money bank. GE Money bank během několika dnů vyhotovila úvěrovou dokumentaci. Požadavkem pro čerpání úvěru bylo mj. zpracování znaleckého posudku. Kvůli velikosti výrobního areálu musela znalecký posudek zpracovat centrála znaleckého 78

ústavu A-Consult plus, spol. s r.o. Po místním šetření znalce, které provedl přímo ředitel znaleckého ústavu A-Consult plus, byl do cca 14 ti dní zpracován znalecký posudek a úvěr mohl být vyčerpán. Což se stalo v plné výši úvěru během jednoho dne. Výrobní hala je nyní dostavěna a slouží k výrobě. Součástí

financování

u

GE

Money

bank

se

následně

stal

taktéž

provozní/kontokorentní úvěr s limitem 15 000 000,-Kč. Jeho parametry již nejsou předmětem této diplomové práce. I tak je efektivním nástrojem pro vykrytí mezer v cash flow, ke kterým může při přesunu výroby docházet. Oproti současnému kontokorentnímu úvěru u Volksbank (nyní Sberbank) bylo firmě ušetřeno při stejném využití dalších cca 50 000,-Kč ročně.

Díky provedené analýze úvěrových možnost bylo firmě ušetřeno celkově 497 832,-Kč za prvních 12 měsíců (viz následující tabulka).

Tabulka 39: Souhrnné srovnání uspořených prostředků ve společnosti

Zdroj: vlastní zpracování na základě indikativní nabídky GE Money bank a na základě smlouvy o běžném účtu mezi Volksbank (nyní Sberbank) a dotčeným subjektem, s.r.o.

79

Závěr Závěrem lze konstatovat, že diplomová práce splnila svůj cíl. Nelehké investiční rozhodnutí bylo díky analýze posouzeno jako rentabilní. Využitím analýzy financování bylo společnosti ušetřeno nejenom na samotném investičním úvěru, ale také na současně vedeném platebním styku, který byl díky tomu, že se jednalo hlavně o platby v EU ve Volksbank (nyní Sberbank), značně nákladný. Celkově byla tato úspora za první rok necelých 500 000,-Kč. Výrobní hala byla rychlými montážními technologiemi sestavena během cca 2 měsíců a během krátké doby mohla být uvedena do provozu. Díky výběru dobrého investičního partnera (GE Money bank) byla spolupráce prohloubena v podobě poskytnutí provozního financování, které umožní společnosti stabilní cash flow a další růst.

80

Seznam literatury Literatura: 1. VEBER, J. a kol. Management – základy, prosperita, globalizace. 1. vydání. Praha: Management Press, 2001. 700 s. ISBN 80-7261-029-5. 2. PORTER, M. E. Konkurenční strategie. Přeložil Karel Kvapil. Praha: VICTORIA PUBLISHING, s.r.o., 1994. 403 s. ISBN 80-85605-11-2 3. KISLINGEROVÁ, E. – HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 4. LANDA, M. Jak číst finanční výkazy. 1. vydání. Praha: Computer Press, a.s., 2008. 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5 5. MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2., přeprac. vydání. Praha: ASPI, 2006. 228 s.: tab. ISBN 80-7357-219-2 6. SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. 7. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozšířené vydání. Praha: Grada, 2010. 139 s.: il., tab., grafy. ISBN 978-80-247-3308-1(brož.) 8. MARINIČ, P. Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi. Praha: Oeconomica,2009. 191 s.: il. ISBN 978-80-245-1397-3 (brož.) 9. SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. přeprac. a dopl. vydání xxv, Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s.: il. ISBN 80-7179-892-4 10. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vydání. Praha: Ekopress,2005. 465 s.: il., tab. ISBN 80-86929-01-9 11. ZBYNĚK, R. a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vydání. Praha: Management Press, 2005. 627 s.: tab., grafy, il. ISBN 80-7261-132-1 12. ZBYNĚK, R. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. Vydání. Praha: 81

Management Press, 2012. 423 s.: grafy, tab. ISBN 978-80-7261-240-6 (váz.) 13. KALINOVÁ, M. Právní základy finančních služeb. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2002. 364 s.: il. ISBN 80-7265-051-3

Internetové zdroje: 14. Internetové stránky dotčeného subjektu 15. Obchodní rejstřík podle firem [online] http://www.justice.cz 2012 [citováno 15. 10. 2012] Dostupný na http://www.justice.cz

16. Fixing úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit - PRIBOR. Česká národní

banka

[online].

2012

[cit.

2012-12-11].

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/penezni_trh/pribor/denni.jsp/cilovani.html 17. Cílování inflace v ČR. Česká národní banka [online]. 2012 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani.html 18. Inflace. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-1-11]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace 19. Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. ČNB [online]. 2012 [cit. 2012-11-13]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB07.INTRO_PAGE?p_lang=cz

82

Seznam obrázků Obrázek 1: Diagram Porterových konkurenčních sil ...................................................... 12 Obrázek 2: Rozdělení zdrojů financování ...................................................................... 28 Obrázek 3: Vlastnická struktura nového holdingu ......................................................... 51

Seznam tabulek Tabulka 1: Algoritmus quicktestu................................................................................... 25 Tabulka 2: Přehled základních zajišťovacích instrumentů ............................................. 46 Tabulka 3: ROA .............................................................................................................. 56 Tabulka 4: ROCE............................................................................................................ 57 Tabulka 5: ROE .............................................................................................................. 57 Tabulka 6: ROS .............................................................................................................. 57 Tabulka 7: ROC .............................................................................................................. 57 Tabulka 8: Okamžitá likvidita ........................................................................................ 58 Tabulka 9: Pohotová likvidita ......................................................................................... 58 Tabulka 10: Běžná likvidita ............................................................................................ 58 Tabulka 11: Koeficient samofinancování ....................................................................... 59 Tabulka 12: Úrokové krytí .............................................................................................. 59 Tabulka 13: Maximální úroková míra ............................................................................ 59 Tabulka 14: Obrat celkových aktiv ................................................................................. 59 Tabulka 15: Obrat zásob ................................................................................................. 60 Tabulka 16: Obrat pohledávek ........................................................................................ 60 Tabulka 17: Obrátkovost závazků .................................................................................. 60 Tabulka 18: Horizontální analýza – Celková aktiva ....................................................... 61 Tabulka 19: Horizontální analýza – Stálá aktiva ............................................................ 61 Tabulka 20: Horizontální analýza – Oběžná aktiva ........................................................ 61 Tabulka 21: Horizontální analýza – Základní kapitál ..................................................... 62 Tabulka 22: Horizontální analýza – Cizí kapitál ............................................................ 62 Tabulka 23 Horizontální analýza – Tržby ...................................................................... 62 Tabulka 24: Horizontální analýza – Výsledek hospodaření před zdaněním .................. 63 83

Tabulka 25: Vertikální analýza – Stálá aktiva ................................................................ 63 Tabulka 26: Vertikální analýza – Oběžná aktiva ............................................................ 63 Tabulka 27: Vertikální analýza – Základní kapitál ......................................................... 64 Tabulka 28: Vertikální analýza – Cizí zdroje ................................................................. 64 Tabulka 29: Vertikální analýza – Výkonová spotřeba.................................................... 64 Tabulka 30: Vertikální analýza – Náklady na zaměstnance ........................................... 65 Tabulka 31: Analýza rozdílových ukazatelů .................................................................. 65 Tabulka 32: Výkaz zisků a ztrát – výhled na 5 let .......................................................... 69 Tabulka 33: Rozvaha – výhled na 5 let........................................................................... 69 Tabulka 34: Cash flow .................................................................................................... 70 Tabulka 35: Čistá součastná hodnota.............................................................................. 73 Tabulka 36: Shrnutí nejlepších úvěrových podmínek úvěru na 40 000 000,-Kč ........... 77 Tabulka 37: PRIBOR k 11. 12. 2012 .............................................................................. 77 Tabulka 38: Porovnání platebního styku ........................................................................ 78 Tabulka 39: Souhrnné srovnání uspořených prostředků ve společnosti ......................... 79

Seznam grafů Graf 1: Srovnání 1M PRIBOR, cílené inflace, skutečné míry inflace a jejich průměru 71

84

Přílohy

NÁVRH FINANCOVÁNÍ VÝROBNÍ HALY

Recommend Documents