Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Návrh řešení prostoru podkrovního bytu Diplomová práce Součástí je příloha k diplomové práci
2012
Michal Dušek
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Návrh řešení prostoru podkrovního bytu zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně dne..........................
..................................
Poděkování Chtěl bych poděkovat vedoucí mé diplomové práce, paní doc. Ing. arch. Ludvice Kanické, CSc., za poskytování podnětných rad při konzultacích, její vstřícnost a čas, který mi věnovala. Za dílčí konzultace dále děkuji paní Ing. Jitce Čechové, panu Ing. Zdeňku Holoušovi a panu Ing. Daliboru Šafaříkovi. Zejména pak děkuji mé rodině za to, že mě celý život podporuje.
Abstrakt Dušek, Michal. Návrh řešení prostoru podkrovního bytu. Diplomová práce. Brno, 2012 Tato práce se věnuje návrhu interiéru podkrovního bytu v konkrétním prostoru pro konkrétního uživatele. Práce vychází z rešerše prostor pro podkrovní bydlení a malometrážní bydlení, z rešerše nábytkového vybavení a souvisejících norem (ČSN). Samotný návrh bytu vychází ze současného stavu doloženého půdorysem, fotodokumentací a údaji o uživateli a jeho potřebách. Výstupem je jedna dispoziční varianta daného interiéru, která je pojednána ve dvou podobných barevných a materiálových řešeních, a to včetně výkresů a vizualizací. Součástí práce je také návrh konstrukce šatního regálového systému, vypracování související dokumentace a propočtu jeho materiálových nákladů. Navržená řešení této studie jsou dále zhodnocena a shrnuta. Klíčová slova: podkroví, vnitřní prostor, dispozice, nábytek, šatní regálový systém
Abstract Dušek, Michal. Project of attic flat interior. Diploma thesis. Brno, 2012 This work deals with projecting an attic apartment in an actual space for a specific occupant. The thesis comes out of a research of attic flats and dwellings with small ground area, a research of furnishings and related norms. The actual project is based on the current situation which is pictured by the floor plan, photodocumentation and data concerning the occupant and his needs. The output consists of one layout version for the given space including plans and visualisations – shown in two similar solutions as far as used colours and materials are concerned. The design of a walk-in wardrobe shelf system and related documentation are also enclosed – including calculation of its costs of material. All arrangements and the project itself is summed up. Key words: attic, interior, layout, furniture, walk-in wardrobe shelf system
Obsah 1 Úvod .......................................................................................................
10
2 Cíl práce .................................................................................................
11
3 Problematika bydlení v malém prostoru a v podkroví......................
12
3.1 Obecně o bydlení v malém prostoru ........................................
12
3.2 Obecně o bydlení v podkroví ...................................................
13
3.3 Dimenzování malometrážního příbytku ...................................
17
3.3.1 Obecně o funkčních zónách ......................................
17
3.3.2 Komunikační zóny ....................................................
17
3.3.3 Zóny činností .............................................................
18
3.3.4 Úložné zóny ...............................................................
19
3.3.5 Nábytkové vybavení malometrážního příbytku ........
20
3.4 Vnitřní mikroklima malometrážního příbytku .........................
21
3.4.1 Přirozené osvětlení ....................................................
21
3.4.2 Umělé osvětlení .........................................................
22
3.4.3 Barevnost vnitřního prostoru .....................................
22
3.4.4 Hluk a rušivé zvuky ...................................................
24
3.4.5 Vlhkostní mikroklima a větrání .................................
25
3.4.6 Vytápění ....................................................................
25
3.4.7 Elektroiontové mikroklima .......................................
26
3.4.8 Materiálové řešení povrchů stavebního interiéru a nábytku ......................................................................
27
3.5 Náhled na malometrážní bydlení v současnosti a v budoucnosti ........................................................................
28
3.6 Příklady bydlení v podkrovních bytech o 1 obytné místnosti ..
29
4 Metodika – postup návrhu prostoru podkrovního bytu....................
33
4.1 Obecně .....................................................................................
33
4.2 Popis objektu a podkrovního bytu ...........................................
33
4.3 Analýza nevyhovujících míst podkrovního bytu – z hlediska stavebního interiéru ..............................................
38
4.4 Analýza současného uživatele bytu .........................................
43
5 Výsledky .................................................................................................
45
5.1 Výsledný dispoziční návrh .......................................................
45
5.2 Materiálové a barevné řešení č. 1 .............................................
47
5.2.1 Obecně .......................................................................
47
5.2.2 Prostor podesty ..........................................................
48
5.2.3 Předsíň .......................................................................
49
5.2.4 Šatna ..........................................................................
50
5.2.5 Koupelna ...................................................................
52
5.2.6 Obytná místnost .........................................................
56
5.2.6.1 Spací zóna ...................................................
56
5.2.6.2 Společenská zóna ........................................
63
5.2.6.3 Pracovní zóna .............................................
64
5.2.6.4 Úložná zóna na oděvy ................................
68
5.2.6.5 Úložná zóna na knihy a dokumenty ...........
71
5.2.6.6 Úložná zóna na potraviny ...........................
73
5.2.6.7 Jídelní zóna .................................................
73
5.2.6.8 Kuchyňská sestava ......................................
74
5.3 Materiálové a barevné řešení č. 2 .............................................
79
5.4 Vnější vzhled domu .................................................................
81
5.5 Šatní regálový systém ..............................................................
82
6 Diskuze ...................................................................................................
85
6.1 Obecně .....................................................................................
85
6.2 Dispoziční řešení s ohledem na zónování a vnitřní mikroklima ...............................................................................
85
6.3 Řešení nábytkového vybavení, zařizovacích předmětů, spotřebičů .................................................................................
88
6.4 Řešení šatního regálového systému .........................................
90
6.5 Náklady na rekonstrukci vnitřního prostoru bytu ....................
91
6.6 Význam práce ..........................................................................
91
6.7 Vývoj problematiky .................................................................
92
7 Závěr ......................................................................................................
93
8 Summary ................................................................................................
94
9 Použitá literatura ..................................................................................
95
9.1 Normy ......................................................................................
95
9.2 Knižní díla ................................................................................
95
9.3 Tištěné seriálové publikace ......................................................
96
9.4 Elektronické publikace a příspěvky .........................................
96
9.5 Elektronické zprávy .................................................................
98
9.6 Závěrečné práce .......................................................................
98
10 Seznam obrázků ..................................................................................
99
11 Seznam tabulek ...................................................................................
101
Citace Tato práce vychází z ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů (2011) a využívá citací metodou průběžných poznámek, která se sestává jednak z odkazů v textu číselnými indexy a dále bibliografických citací, jež jsou vždy na příslušné straně pod čarou. Při obecném odkazování se na související literaturu k dílčím částem práce, kdy je poukazováno na daný literární zdroj jako celek, je z důvodu přehlednosti použita metoda jménodatum (Harvardský systém) pouze pomocí odkazů v textu.
1 Úvod Problematika bydlení je velmi komplexní téma, které se dotýká každého člověka. Postihuje nejen uživatele příbytků, ale i ty osoby, které jejich privátní obytný prostor navrhují, ať už po stránce stavebního interiéru nebo nábytkového vybavení. „Bydlení je dynamický proces, do kterého vstupuje člověk jako živá bytost se svými návyky a potřebami, neživé věci – nábytek a bytové doplňky – které mu umožňují tyto potřeby uspokojovat, a prostor, ve kterém se všechno odehrává, charakterizovaný technickými a stavebními východisky. Funkční, estetické a zdravé řešení bydlení je výsledkem průběžné a náročné činnosti vyžadující značné teoretické znalosti.“ 1 Nutno říci, že otázka bydlení v minimálním prostoru – kam spadá i posuzovaný podkrovní byt v dalších oddílech této práce – je velmi aktuální a zaslouží si náležitou pozornost.
1 KANICKÁ, L. Bydlení. Brno: ES MZLU, 2008. ISBN 978-80-7375-162-3. s. 4-5.
10
2 Cíl práce Tato práce se týká návrhu řešení prostoru podkrovního bytu o 1 obytné místnosti v konkrétním objektu a pro konkrétního uživatele, ten se do bytu nastěhoval v červnu roku 2011. Podkrovní byt i celý objekt patří jeho strýci, od něhož si byt pronajímá, přičemž uvažuje o tom, že zde bude dlouhodobě bydlet. Zřejmě by tak byt odkoupil do osobního vlastnictví. Současný stav podkrovního prostoru mu ovšem ne zcela vyhovuje, proto by byla vhodná rekonstrukce stavebního interiéru a zařízení bytu novým nábytkem. Diskomfortu prostoru podkrovního bytu si je vědom i majitel domu, který by též uvítal studii, která počítá s revitalizací interiéru – pokud by se současný uživatel rozhodl, že zde nakonec nebude žít trvale, prostor by i přesto mohl zrekonstruovat majitel pro budoucí nájemníky. Bude vypracována 1 varianta řešení prostoru zohledňující bydlení současného uživatele, která bude pojednána ve 2 podobných barevných a materiálových řešeních, a to včetně výkresů a vizualizací. Mimo návrhu řešení prostoru na výkresech půdorysů a ve vizualizacích bude pojednán nábytkový prvek – šatní regálový systém – k němuž bude vypracována související dokumentace včetně propočtu materiálových nákladů. Uživatel bytu či majitel domu tak budou mít na základě této práce výchozí podklad pro případnou rekonstrukci interiéru. A budou mít konkrétní vizi toho, co mohou od daného prostoru podkroví očekávat. Jelikož pojednaný podkrovní byt této práce stojí na pomezí několika oblastí vztahujících se k zařizování a obývání vnitřního privátního prostoru malometrážního příbytku, potažmo podkroví, rešerše se tak bude snažit pokrýt co nejvíce těchto sfér alespoň stručnou formou.
11
3 Problematika bydlení v malém prostoru a v podkroví 3.1 Obecně o bydlení v malém prostoru Pokud bychom chtěli hovořit o minimálním nebo též malometrážním bydlení trvalého rázu pro 1-2 osoby v příbytcích sestávajících se z 1 obytné místnosti, a to v kontextu bydlení v České republice, definujme si nejprve onu obytnou místnost. Je to „část bytu, která splňuje požadavky Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2; pokud tvoří byt 1 obytná místnost, musí mít plochu nejméně 16 m2.“ 2 Má mít také zajištěno přímé větrání a osvětlení, musí být dostatečně vytápěna s možností regulace tepla a má alespoň minimální předepsanou šířku. Je nutné zmínit, že existují velikostní kategorie bytů: I. kategorie – 1 osoba; II. kategorie – 2 osoby; III.+IV. kategorie – 3 osoby; IVd., V., VI. kategorie – 4 osoby; VId., VII., VIII. kategorie – 5 osob; VIIId. kategorie – 6 osob. Přičemž tyto velikostní kategorie bytů udávají vždy největší počet osob, pro které je byt určen. Do tohoto počtu se zahrnují i děti bez ohledu na jejich věk3. Odtud tak můžeme odvodit, že pokud se chceme bavit o charakteru minimálního bydlení uvedeném v prvním odstavci, pak se problematika bude týkat bytů I. a II. kategorie. A k čemu je vhodná znalost kategorie bytu? ČSN 73 4305 Zaříditelnost bytů (1989), která platí pro projektování bytů navrhovaných podle ČSN 73 4301 Obytné stavby (2009) a je doporučená pro stavební úpravy stávajících bytů (rekonstrukce, modernizace), totiž v přeneseném slova smyslu říká, že rozměry a tvar jednotlivých místností musí umožnit vybavení bytu základním nábytkem a zařízením právě pro tolik osob, pro kolik je byt určen svou velikostní kategorií. Jinými slovy – pro počet osob, pro který byl navržen. Tím si tak lze pomoci při navrhování minimálního bydlení, pokud budoucí uživatel není definovaný nebo stávající klient žádající o projekt nemá vyhraněné prostorové požadavky pro naplnění svých potřeb v jeho budoucím privátním interiéru. Při projektování bytů se rozměry nábytku a ostatních zařizovacích předmětů určují také konkrétními skladebnými parametry4, některé z nich ale vzhledem ke stáří normy nejsou aktuální.
2 ČSN 73 4301. Obytné budovy. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009. s. 7. 3 SKŘIVAN, K. Bytové domy [online]. Estav.cz, 1999-03 [vid. 2012-01-30, 8:27]. Dostupné z: http://www.estav.cz/katalog/listy/K08199.pdf 4 ČSN 73 4305. Zaříditelnost bytů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1989. s. 4.
12
V příbytcích o 1 obytné místností jsou také místnosti užitné, které „mohou mít nepřímé osvětlení a větrání zajištěné technickými prostředky, jsou to místnosti technické nebo technologické a určené pouze pro pohyb nebo krátkodobý pobyt (WC, komora, hala, koupelna); byt je tak souborem místností, které ve svém celku vytvářejí podmínky pro bydlení.“
5
Tomu, že bude člověk obývat malometrážní prostor, by mělo předcházet zamyšlení nad tím, jaké jsou uživatelovy nároky a potřeby6, jak velká je jeho míra socializace ve vztahu k návštěvám, jaké jsou jeho finanční možnosti či jak dlouho hodlá daný prostor obývat. Člověka, který si takto dokáže definovat své životní postoje a možnosti, mohou k pořízení malometrážního bydlení přimět i následující kladné aspekty: „Rozhodnutí zvolit si menší příbytek člověku umožní mj. žít v lokalitě, kterou by si za jiných okolností nemohl dovolit, např. blíže místu práce. Malé domy a byty jsou skoro v každém ohledu levnější na provoz, ať už jde o účty za palivo, místní poplatky, daně. Pokud uživatel vybírá např. podlahový materiál, může si vzhledem k malé velikosti plochy potřebné k pokrytí dovolit lepší kvalitu. To samé platí o detailech jako kliky či vypínače. Malý vnitřní prostor je lépe udržovatelný. Malý prostor motivuje uživatele k přemýšlení o potřebnosti všeho vybavení.“
7
Je však klíčové si uvědomit, že v 1 obytné místnosti, která je ve skutečnosti jedinou hlavní společenskou i privátní prostorovou zónou8, dochází k tomu, že se zde někdy souběžně naplňují různé potřeby 2 uživatelů bytu, což muže vyvolat negativní emoce. Pokud v takovém bytě žije jen 1 osoba, tento rys jej nijak neomezuje.
3.2 Obecně o bydlení v podkroví Pokud bychom chtěli definovat podkroví a prostor půdy, pak „podkroví je přístupný vnitřní prostor nad posledním nadzemním podlažím vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi a určený k účelovému využití. Půda je přístupný 5, 8 HÁLA, B. Interiér: tvorba obytného prostoru. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3216-9. s. 37-38. 6 BRUNECKÝ, P. Domiciologie – nauka o obývaném prostředí. Brno: ES MZLU, 1998. ISBN 80-7157-307-8. s. 125. 7 CONRAN, T. Jak žít v malých prostorách. Praha: Slovart, 2007. ISBN 978-80-7209-952-2. s. 13.
13
vnitřní prostor vymezený střešní konstrukcí a dalšími stavebními konstrukcemi a bez účelového využití.“ 9 Podkroví může být součástí novostavby, nástavby nebo vestavby. Pro dispoziční změny v podkroví jsou důležité nejen polohy komínových těles, rozvodů vody, plynu, odpadních potrubí atd., ale určující jsou zejm. nosné stěny a prvky a ona samotná konstrukce krovu (Obr. 01, 02). Konstrukcí krovů a typů střech je celá řada, nauka o krovech je dost rozsáhlá. Tematice se podrobně věnuje množství autorů, nejrozsáhleji MĚŠŤAN (1995), HÁJEK (1996) a BARTÁK (1999). Starší a historické krovy mapuje zejm. VINAŘ (2010). Další autoři jako KOLLMORGEN (2000) a MAHIEU (2008) se soustředí spíše na názorný popis úprav stavebního interiéru podkroví.
Obr. 01 – Krov – stará hambálková soustava (1 – vazní trám, 2 – krokev, 3 – výměna, 4 – krátký trám, 5 – hambálek, 6 – pozednice, 7 – podélné zavětrování prkny)
Obr. 02 – Krov – vaznicová soustava se stojatou stolicí (1 – vazní trám, 2 – půdní nadezdívka, 3 – pozednice, 4 – střední vaznice, 5 – krokev, 6 – sloupek, 7 – vzpěra, 8 – pásek, 9 – kleštiny, 10 – krokev v jalové vazbě, 11 - římsa)
Zatímco světlá výška obytných místností bytových domů musí být nejméně 2 600 mm a u rodinných domů nejméně 2 500 mm, světlá výška obytných místností v podkroví musí být alespoň 2 300 mm. „Místnosti se zkosenými stropy musí mít výšku min. 2 300 mm nejméně nad polovinou podlahové plochy, která je vymezena pomyslnou rovinou kolmou k rovině podlahy, protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1 300 mm nad podlahou. Střešní okna by měla být osazena tak, aby jejich spodní hrana byla umístěna nejvýše 1 100 mm nad podlahou, zejm. v případech vyšší nadezdívky. Taková místnost, pokud je určena pro spaní 1 osoby, má mít objem nejméně 20 m3, pro spaní 2 osob má mít objem nejméně 30 m3. 10
9, 10 ČSN 73 4301. Obytné budovy. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009. s. 7, 14.
14
Obr. 03 – Výškové uspořádání podkroví obytných budov
Obr. 04 – Individuální činnosti v podkroví
Obr. 05 – Osobní hygiena v podkroví
Obr. 06 – Odpočinek v podkroví
Následující Tab. 01, opírající se o názory výše uvedených autorů, charakterizuje výhody a nevýhody prostoru podkroví, nelze je však brát jako pevně dané, každé podkroví je svým způsobem unikátní a vždy záleží na mnoha faktorech.
15
Tab. 01 – Možné klady a zápory interiéru podkroví – pozn. nejsou brány v potaz dopady působení domu i s podkrovím na exteriér
Možná pozitiva podkrovního interiéru
Možná negativa podkrovního interiéru
samotný potenciál obývat mnohdy vzdušný
někteří jedinci mohou v malých podkrovních
kontinuální prostor
prostorách pociťovat stavy stísněnosti
možnost zbudování terasy či zářezu do
proměnlivá světlá výška
střešní konstrukce v úrovni podkrovního
prostorové i půdorysné ztráty, pokud je nízká
bytu a tím pádem propojení s exteriérem
nadezdívka, malý sklon střechy nebo nevhodná dispozice; horší využitelnost mají prostory po obvodu dispozice pod šikmou střechou – dá se to však eliminovat zbudováním vikýře
Obr. 07 – Zářez
eventualita využít prostor pod hřebenem střechy nad hambálky či kleštinami jako další podlaží – musí ale opět platit pravidlo minimální světlé výšky popsané na předchozí straně; pokud je tento prostor nízký, dá se využít k umístění rozvodů nebo jako úložný prostor přístupný po žebříku odhalení konstrukce krovu interiér oživí
Obr. 08 – Pultový vikýř
vzhledem k vyšším nákladům na topení není ekonomické ponechat otevřený prostor pod hřebenem střechy, proto se někdy opatřuje svislým mezistropem nákladné zobytnění některých složitých historických krovů
obvykle dobrý výhled zevnitř do okolí díky
nedostatečný optický kontakt s okolím např. u
poloze ve vyšším podlaží
nevhodně zvolené konstrukce zastřešení
šikmé stěny umožňují lepší osvětlení
přílišná hloubka dispozice u velkometrážních
podkrovních prostor – prostor musí být ale
podkroví brání kvalitnímu prosvětlení interiéru
každopádně dobře prosvětlen
možné tepelné ztráty u nadměrného počtu a
regulace míry přirozeného osvětlení pomocí
ploše střešních oken
stínících prvků na oknech nebo fasádě a tím
přehřívání interiéru v letním období např. při
vytváření specifické atmosféry
použití nekvalitního tepelně-izolačního materiálu nebo střešní krytiny; při návrhu podkroví se musí dbát i na orientaci ke světovým stranám a převládající proudění větru
možnost otevřít podkroví více do
snížená akustická pohoda při pobývání na
vnitrobloku, kde není takový hluk jako na
terase v zářezu např. při užití zvukoodrazivé
uliční straně domu
smaltované plechové krytiny
dobré elektroiontové a vlhkostní mikroklima
v extrémních případech napadení konstrukce
dané dřevěnou konstrukcí krovu či užitím
krovu dřevokaznými škůdci a plísněmi (pokud
sádrokartonových desek
se nejedná o krov ocelový) a tedy případné narušení mikroklimatu
netradiční a zajímavé nábytkové zařízení
nábytek obvykle na míru zhotovený a dražší
16
V této části ještě dodejme, že s termínem podkroví souvisí i označení loft, které se na řadě anglicky psaných webových portálů překládá jako podkroví nebo mezonetový byt (byt o více podlažích). V naší zemi se ale loftem spíše myslí byt vestavěný do dříve průmyslového typu budovy, přičemž má skoro vždy více než 1 obytnou místnost a jeho společenská část může sahat přes dvě podlaží11. Proto se loftům rešerše nevěnuje.
3.3 Dimenzování malometrážního příbytku 3.3.1 Obecně o funkčních zónách „Aby dispozice bytu byla opravdu účelná a plnila základní potřeby bydlení, musí splňovat 3 funkce: Umožňovat bezproblémovou komunikaci, pohyb po místnostech, nástup a odchod z bytu. Tím jsou tedy myšleny tzv. komunikační zóny. Poskytovat prostor pro činnosti (spaní, vaření, konzumace jídel, hygienické činnosti, pracovní a společenské činnosti) a zařizovací předměty umožňující realizovat tyto činnosti. Tyto prostory nazýváme zónami činností. Splňovat nároky bydlících osob na ukládání osobních věcí a věcí, které potřebují na bydlení a provoz. Zde hovoříme o zónách úložných.“
12
3.3.2 Komunikační zóny Pohyb uživatele musí být co nejméně omezován. Vhodné je rozmístění nábytku po obvodu místnosti a dále také zarovnání objemuů nábytku do 1 roviny, což přispívá k přehlednosti vnitřního prostoru a dá se tak předejít případnému zranění. „Jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zachovat dojem prostornosti a vzdušnosti, je ponechat co nejvíce volnou podlahu.“
13
Tím se nepřímo myslí i využití
vestavěného nábytku namísto volně stojícího, což mj. opět minimalizuje riziko kolize uživatele s různými předměty např. během chůze na WC v nočních hodinách.
11 WIKIPEDIA. Loft [online]. Wikipedia.org, 2012-02-26 [vid. 2012-03-01, 07:29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Loft 12 HÁLA, B. Interiér: tvorba obytného prostoru. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3216-9. s. 115. 13 CONRAN, T. Jak žít v malých prostorách. Praha: Slovart, 2007. ISBN 978-80-7209-952-2. s. 78.
17
Úspora místa zabudováním posuvných dveří namísto klasických 1-křídlých je dalším z principů, jak usnadnit pohyb lidí po bytě – v případě návštěv, při manipulaci s objemnými věcmi apod. Tab. 02 – Nejmenší dovolené šířky průchodů v bytě
Označení průchodů v bytě
Nejmenší dovolená šířka pro průchod hlavní A
podružný B
Stěna nebo vysoký nábytek – vysoký nábytek
900
800
Stěna nebo vysoký nábytek – nízký nábytek
800
700
Stěna nebo vysoký nábytek – stůl se židlí
1050
900
Nízký nábytek – nízký nábytek
700
600
Nízký nábytek – stůl se židlí
950
800
1) Za vysoký nábytek se považují šatní, úklidové, spížní skříně, skříňové stěny a závěsné skříňky. 2) Za nízký nábytek se považuje stolní, sedací, lehací nábytek a ostatní nábytek a zařízení bytu nepřesahující výšku 900 mm od podlahy. 3) Šířka průchodu se měří od hrany desky stolu.
3.3.3 Zóny činností Jak již bylo řečeno, při navrhování prostoru je dobrým odrazovým můstkem ČSN 73 4305 Zaříditelnost bytů (1989). Dává představu o tom, jak minimálně či optimálně dimenzovat místnosti – ať už v rámci novostavby nebo rekonstrukce objektu – ve vztahu k objemu nábytku a zařizovacích předmětů. Především v jediné obytné místnosti malometrážního příbytku dochází ke kumulaci zón, ve kterých dochází k naplňování řady činností – tato místnost je tedy multifunkční. Proto by se tyto zóny měly navzájem respektovat a interiér by pak ideálně měl poskytovat určitou variabilitu. Tab. 03 – Doporučené nejmenší plochy obytných místností pro byty s 1 obytnou místností
Funkční využití obytné místnosti
Nejmenší plocha místnosti v m2
Obývací pokoj bez stolování
16
(20)
Obývací pokoj se stolováním
16
(20)
Obývací pokoj bez stolování s 1 lůžkem
16
(20)
Obývací pokoj se stolováním s 1 lůžkem
18
(22)
Údaje v závorkách platí pro byty těžce pohybově postižených osob.
18
Tab. 04 – Doporučené nejmenší plochy kuchyní pro byty s 1 obytnou místností
Nejmenší plocha místnosti v m2
Druh kuchyně Pracovní kuchyně
5
(7)
Kuchyně se stolováním
6
(8)
Obytná kuchyně nahrazující obývací pokoj
16
(22)
Obytná kuchyně s 1 lůžkem nahrazující obývací pokoj
16
(24)
Údaje v závorkách platí pro byty těžce pohybově postižených osob.
3.3.4 Úložné zóny Tab. 05 – Rozvržení úložného prostoru pro I. + II. velikostní kategorii bytu
Úložný prostor
Velikostní kategorie bytu I.
Úložný nábytek
hloubka v mm
m
II. 3
m
m2 Šatní skříně
600
1,5
Úklidová skříň nebo komora
Kuchyňská sestava v délce pracovní
400
0,6
2,25
0,6
0,6 0,24
600
-
-
400
0,6
0,6
0,6
0,24
0,24
600
-
1,8
600
1,2
400
1,2 -
3,6
1,44
0,9
-
Skříňkový nábytek
2,4
0,24
desky
m3
m2
0,9 Spížní skříň nebo komora
m
1,5
0,6
0,6
1,1
0,9
2,4
1,8
-
V malometrážním bytě musí uživatel zvážit potřebnost každé věci, kterou zde chce mít či skladovat. Pokud si to nedokáže uvědomit, jeho byt se pak nadneseně stane jedním velkým skladovacím prostorem.
19
3.3.5 Nábytkové vybavení malometrážního příbytku Tab. 06 – Nejmenší rozsah základního zařízení bytu pro velikostní kategorie bytu I. + II.
Nábytek a ostatní zařizovací
Velikostní kategorie bytu
předměty
I.
II.
Stůl jídelní
1
1
Stůl pracovní se židlí
-
1
Společenský stolek
-
1
Židle u jídelního stolu
2
2
2
2
1
2
Dvoulůžko
-
(1)
Dětská postýlka
-
(1)
Pohovka
-
(1)
Skříňka na lůžkoviny
1
1
0,6
0,6
0,6
0,6
1
1
1
1
1
1
Křeslo kusy
Lůžko
Botník metry
Odkládací stěna *) TV
kusy
Chladnička Pračka
*) Odkládací stěna v předsíni může být nahrazena šatní skříní, do úložného prostoru bytu se nezapočítává. U bytu II. kategorie může být 1 lůžko nahrazeno pohovkou anebo 2 lůžka dvoulůžkem. Ve dvoulůžkové ložnici se požaduje místo pro dětskou postýlku.
Tab. 07 – Doporučené parametry hygienického zařízení pro byty s 1 obytnou místností
Počet bydlících
Vybavení WC
Vybavení koupelny
Počet obytných
Poznámka
místností Byt pro 1 osobu
klozet (umývátko)
umyvadlo, sprchový
1+KK
kout, pračka Byt pro 2 osoby
klozet (umývátko)
umyvadlo, sprchový kout, pračka
WC a koupelna společná
1+KK
WC a koupelna společná
Jednotlivým druhům nábytku se podrobně věnují KANICKÁ a HOLOUŠ (2011), kteří popisují soudobou nábytkovou produkci z hlediska typologie, ergonomie, konstrukce a užitých materiálů. Vycházejí zejm. ze všech souvisejících platných ČSN. Problematiku nábytku komplexně pojednává také BRUNECKÝ (2009), který podtrhuje zejm. bezpečnost a kvalitativní požadavky na materiály. Příklady variabilního či rozměrově úsporného nábytku a spotřebičů, jež inspirovaly návrh příbytku v rámci této práce, jsou součástí oddílu 5 Výsledky.
20
3.4 Vnitřní mikroklima malometrážního příbytku 3.4.1 Přirozené osvětlení Důležitým faktorem pro pohodu v interiéru je světlo. Mimo zrakové pohody je sluneční záření důležité tím, že jeho UV složka má účinek baktericidní a IR složka zase tepelný. Také obytné místnosti v minimálním bytě se týká pojem proslunění, což je „přítomnost přímého slunečního záření v interiéru.“
14
Bližší údaje, jež mají co dočinění
s požadovaným prosluněním, jsou uvedeny v Příloze B: Posouzení stávajícího stavebního interiéru podkrovního bytu, které vycházejí z ČSN 73 4301 Obytné budovy (2009) a ČSN 73 0581 Oslunění budov a venkovních prostor – Metoda stanovení hodnot (2009). Dále rozeznáváme denní osvětlení, tj. „osvětlení interiérů denním světlem, na němž se podílí jak přímé sluneční záření, tak sluneční světlo rozptýlené v atmosféře.“ 15 Z pohledu rekonstrukce objektu obecně lze interiér prosvětlit zvětšením okenních otvorů, navýšením jejich počtu, zvětšením dveřních otvorů, prosklením dveřních křídel, užitím zařizovacích předmětů, které umožní dobrý odraz světla (např. posuvné dveře šatní skříně se zrcadlem), zbouráním dispozičně rušivých nenosných příček, anebo zbudováním vikýře a instalací tubusového světlovodu, pokud hovoříme o podkrovním bytě. Vždy ale respektujeme nosné konstrukce stavby.
Obr. 09-11 – Světlovod
V noci vyžadujeme v příbytku co nejmenší množství světla, protože „silné zdroje světla např. z exteriéru narušují tvorbu hormonu melatoninu, negativně ovlivňují naše biologické hodiny a pro klidný spánek nejsou příznivé.“
16
Proto se musí dbát i
na možnost kvalitního zatemnění obytné místnosti malometrážního bytu.
14, 15 KAŇKA, J. Stavební fyzika 1 – zvuk a denní světlo v architektuře. Praha: ČVUT, 2004. ISBN 80-01-02645-0. s. 74. 16 PROKOPOVÁ, H. a V. PIDROVÁ. Ložnice. Brno: ERA, 2008. ISBN 978-80-7366-129-8. s. 34.
21
3.4.2 Umělé osvětlení „Osvětlení obytných místností je třeba řešit tak, aby při hospodárném využití energie zajistilo vytváření zrakové pohody, při splnění hygienických, technických, estetických požadavků a požadavků na bezpečnost osob.“ 17 Tipy pro vhodné osvětlení obytné místnosti malého bytu jsou následující. Měli bychom se vyvarovat použití 1 centrálního světla shora – to vyvolává únavnou až depresivní záři vytvářející v koutech stíny. Logicky tedy musíme zvýšit počet světelných zdrojů, aby docházelo k prolínání světla a stínu. A pochopitelně je příhodné využívat odrazu světla od reflexních ploch18. Typy osvětlení jsou různé, rozeznáváme světla směřující nahoru či dolů; zabudovaná svítidla stropní, nástěnná, zapuštěná do podlahy, vycházející zespodu stěn; integrovaná v nábytku (šatní tyče apod.); svítidla zavěšená a samostatně stojící (lampy stolní, stojací). Jsou i jednotlivé druhy zdrojů osvětlení jako žárovky, halogenová svítidla, studené katody, kompaktní a studené zářivky a zejm. v poslední době stále více skloňované LED díky jejich vysoké svítivosti, nízké spotřebě a dlouhé životnosti19.
3.4.3 Barevnost vnitřního prostoru Barevnost povrchů interiéru – tzn. stěn, podlahy, stropu a nábytku – velmi významně ovlivňuje vizuální pohodu obytných prostorů, dá se dotvořit i použitím umělého osvětlení. Vnímání barev je nicméně do značné míry subjektivní. „Vlastností barev je schopnost odrážet světlo, např. barvy tmavé světlo absorbují. Barvy na konci tzv. teplého spektra – žlutá, červená, oranžová – mají sklon útočit na naše smysly. Červená barva koresponduje s dlouhou vlnovou délkou světla a vyžaduje maximální přizpůsobivost. Zelená barva spadající do středu spektra je uklidňující, protože se na ni naše oči nemusí dlouho přizpůsobovat. Studenější barvy – modrá, fialová – mají krátkou vlnovou délku a jejich účinek je slabý, působí rezervovaněji.“ 20 „Výrazné barvy mají nejen v malometrážním interiéru správný dopad, pokud se používají v malých dávkách. Mají pouze dokreslovat atmosféru vnitřního prostoru
17 ČSN 73 4301. Obytné budovy. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009. Změna Z1, s. 2. 18, 20 CONRAN, T. Jak žít v malých prostorách. Praha: Slovart, 2007. ISBN 978-80-7209-952-2. s. 54, 71. 19 ČAPKA, R. LEDové osvětlení v bytě. Dřevařský magazín. 2011, 12(9), s. 8-10. ISSN 1338-371X.
22
laděného nejlépe do bílé, popř. světlých tónů a neutrálních odstínů barev – a to jak povrchů stěn, tak i nábytku.“ 21
Obr. 12-13 – Podkrovní byt ve Švédsku – červený barevný sedací prvek v bíle laděném obytném prostoru podkroví s 1 druhem nášlapné vrstvy podlahy
Obr. 14-15 – Podkrovní byt v Berlíně – modrý barevný sedací prvek v bílém interiéru s 2 druhy nášlapné vrstvy podlahy v obytném prostoru
Obr. 16 – Podkrovní byt v Praze – světlý interiér pojednaný v několika barevných tónech a odstínech
21 CONRAN, T. Jak žít v malých prostorách. Praha: Slovart, 2007. ISBN 978-80-7209-952-2. s. 55.
23
Nášlapná vrstva podlahy by měla harmonicky sjednocovat celý malometrážní příbytek. Není vhodné používat více druhů nášlapné vrstvy, to by pak malý prostor opticky rozbíjelo, také se doporučuje nepoužívat prahy u dveří22. Pokud je podlaha tmavší než stěny a strop, dodává to interiéru dojem stability. Minimální byt se dá opticky rozšířit horizontálními dekory. Schémat a kombinací barev stěn, podlahy a stropu je celá řada, ale v malém prostoru je s nimi třeba uvážlivě pracovat, a to hlavně v prostorech složitěji tvarově definovaných – např. podkrovními šikminami, vystupujícími průvlaky, římsami apod. Není pak chybou držet se raději bílé a světlých tónů. Barevnost stavebního interiéru a nábytku by každopádně měla být v symbióze.
3.4.4 Hluk a rušivé zvuky Ve fázi dispozičního návrhu nového nebo při rekonstrukci staršího malometrážního bytu je nezbytné uvědomovat si problematiku hluku a akustiky. Pokud není otázka ochrany proti hluku řešena, objevují se důsledky v podobě psychických poruch – ale vždy také záleží, zda v minimálním příbytku bydlí 1 nebo 2 lidé a zda se jedná o samostatný dům či byt anebo bytový dům. „Velmi nepříjemná je např. nedostatečná akustická izolace hygienických zařízení. Kvalitní členění prostoru je základním předpokladem úspěšné ochrany proti hluku, který z psychologického hlediska navozuje rozmrzelost, špatnou náladu a negativní postoje vyúsťující někdy až v agresivitu.“ 23 Při projektování se berou v úvahu hlavně parametry vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi (v horizontálním směru), kročejové neprůzvučnosti mezi místnostmi (ve vertikálním směru), požadavky jsou kladeny i na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov a neprůzvučnost oken. Základním parametrem je vážená stavební neprůzvučnost příslušné konstrukce udávaná v dB, tato hodnota musí vyhovět požadavkům v ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky (2010).
22 MAHIEU, C. Úpravy půdních prostor. Čestlice: Rebo Productions, 2008. ISBN 978-80-255-0027-9. s. 56 23 BRUNECKÝ, P. Domiciologie – nauka o obývaném prostředí. Brno: ES MZLU, 1998. ISBN 80-7157-307-8. s. 72.
24
3.4.5 Vlhkostní mikroklima, větrání Zejm. v ranních hodinách by měl uživatel obytnou místnost minimálního příbytku, kde spí, vyvětrat – suchý vzduch odvádí vlhkost z matrace a lůžkovin. Pokud ta přímo sousedí s koupelnou (Obr. 17-18), což je také případ mnoha malometrážních bytů, existují dva pohledy na věc. Prokopová a Pidrová24 tvrdí, že bychom měli po večerní hygieně krátce větrat – kvůli zvýšenému obsahu vlhkosti ve vzduchu a zvýšené teplotě. Navíc po opuštění koupelny po večerní hygieně ulpí na lidském těle část vody v podobě kapek na kůži a vlasech, po ulehnutí na lůžko to pochopitelně vede k dalšímu zvýšení vlhkosti na lehací ploše. Naproti tomu pokud hovoříme o obydlí, kde je trvale suchý vzduch, krátkodobé zvýšení vzdušné vlhkosti, a to ať vlhkým vzduchem z koupelny či užitím zvlhčovače, je pak zdraví prospěšné – tím, že se nevysušují sliznice lidského těla.
Obr. 17-18 – Koupelna sousedící s obytnou místností
3.4.6 Vytápění Zdroji tepla jsou zpravidla radiátory napojené na otopný systém, umísťují se často pod okenní otvory. Jejich plocha a počet se odvíjí od velikosti vnitřního prostoru pokoje. Existuje jich široká škála včetně radiátorů keramických, povrchově strukturovaných či minimalistických s potiskem čelní plochy. Kvůli garanci rovnoměrnějšího rozložení teploty se někteří lidé ve svých příbytcích uchylují k zabudování podlahového nebo dokonce stěnového vytápění, které je buď teplovodní trubkové anebo elektrické. Teplo se zde oproti radiátorům nešíří ani tak prouděním, jako spíše sáláním, čímž se eliminuje víření prachu. V koupelnách rychleji schne vlhká podlaha i stěny, klesá riziko existence plísní a roztočů. Mezi další
24 PROKOPOVÁ, H. a V. PIDROVÁ. Ložnice. Brno: ERA, 2008. ISBN 978-80-7366-129-8. s. 106-107.
25
výhody patří částečná akumulace tepla, dobrá regulovatelnost a nízké provozní náklady25. V minimálním příbytku díky absenci otopných těles šetří tento systém místo.
Obr. 19 – Aplikace podlahového vytápění v podkrovním prostoru
Podstatné je, aby příbytek obecně měl vhodnou skladbu své obvodové konstrukce, aby takový systém vůbec místnosti vytopil i přes určité tepelné ztráty. Důležité je, že kabely nebo trubky vytápění se aplikují jen na místa, kde bude volná podlaha, nikoliv tam, kde bude stát nábytek.
3.4.7 Elektroiontové mikroklima Pro život člověka je v ovzduší důležitá určitá koncentrace lehkých záporných iontů, které podporují chod krevního oběhu a zlepšují dýchání, tj. nedochází ke snižování fyzické ani duševní výkonnosti, poruchám nervového systému, zažívání nebo nespavosti. „Typem stavby, která zcela brání dlouhodobé existenci lehkých iontů, je železobetonový skelet, který vytváří Faradayovu klec, v níž se elektricky nabité částice nemohou udržet. Čím víc se v interiérech práší, kouří, tím hůře pro ionty. Zejména při úklidech nebo běžném luxování podíl prachových částic likviduje lehké ionty. Rovněž výpary z kuchyně, používání kosmetiky či laků způsobuje úbytek iontů. Také mnohá zařízení, která pracují s nízkým napětím (TV, počítač), vytvářejí při svém provozu silné elektrické pole, které má za následek vychytávání iontů z jejich okolí. ... Kladnou funkci v interiéru mají rostliny a zejm. bytové vodotrysky jsou velmi účinnými zdroji iontů.“ 26 Některé domácnosti tedy využívají čističe vzduchu s integrovanými ionizéry.
25 BAŠTA, J. Podlahové vytápění. [online]. Tzb-info.cz, 2006-07-24 [vid. 2012-01-11, 15:30]. Dostupné z: http://vytapeni.tzbinfo.cz/podlahove-vytapeni 26 BRUNECKÝ, P. Domiciologie – nauka o obývaném prostředí. Brno: ES MZLU, 1998. ISBN 80-7157-307-8. s. 65.
26
3.4.8 Materiálové řešení povrchů stavebního interiéru a nábytku V dnešní době existuje na trhu široká škála materiálů podlah, obkladů, tapet, nástěnných panelů, podhledů, omítek apod. a samozřejmě i nábytku. Jednotlivé materiály se vyznačují specifickými strukturami, dekory a i tyto vizuální a haptické složky dokreslují spolu s barvami a osvětlením atmosféru v příbytku. Do úvahy bychom měli brát i udržovatelnost materiálů, neboť čistota je v minimálním prostoru obzvlášť důležitá. S povrchy v interiéru souvisí předešlé téma elektroiontového prostředí. Je to jednak ve vztahu k vodivosti – pro zvýšení koncentrace záporných iontů jsou vhodnější vodivější přírodní materiály oproti syntetickým. Za druhé je to vztah povrchů k relativní permitivitě. „Chceme-li dosáhnout příznivého elektroiontového klimatu, je nutné místnosti vybavit materiály o vysoké permitivitě. Při použití umělých materiálů s nízkou relativní permitivitou (εr ~3), jako jsou podlahové krytiny z polyvinylchloridu a polyethylenu, či čalounění a koberce ze syntetických materiálů a plastové tapety spolu se syntetickými nátěry stěn, se vytvoří povrch, který není schopen převzít záporný náboj. Jinými slovy vytvoří se dielektrikum, které se nemůže dobře polarizovat vlivem malé elektrické vodivosti a nízké permitivity, kterými jsou tyto materiály charakteristické. Malá vodivost a špatná schopnost polarizovat pak vede k tomu, že se tyto materiály nabíjejí a vytváří se na nich silná elektrostatické pole. To se ještě násobí pohybem a třením při chůzi člověka či třením prachových částic po podlaze. Pokud vstoupí záporný iont do takového prostředí, velmi rychle zrekombinuje na stěnách či na podlaze uvnitř místnosti. V takovém prostředí pak není možno udržet iontové mikroklima na požadované úrovni.“ 27 Vhodné materiály nášlapné vrstvy podlahy jsou např. keramická dlažba, korek nebo parkety. Pokud hovoříme o povrchu stěn a stropu, ideální je omítka s obsahem vápna – pro člověka je také pozitivní tím, že je prodyšná a neuzavírá tak vlhkost v místnosti. Ve vztahu k přijímání a odevzdávání vlhkosti je vhodný také sádrokarton.
27 KOLÁŘ, R. Příčiny nízké koncentrace aeroiontů v budovách a kritéria pro jejich posuzování. [online]. Fce.vutbr.cz, 2010-05 [vid. 2011-05-29, 18:21]. Dostupné z: http://www.fce.vutbr.cz/veda/JUNIORSTAV2007/pdf/Sekce_1.3/Kolar_Radim_CL.pdf
27
3.5 Náhled na malometrážní bydlení v současnosti a v budoucnosti Problematika malometrážního bydlení trvalého rázu je aktuální nejen v celosvětovém měřítku, ale i v rámci České republiky. I když se v naší zemi průměrná celková plocha na 1 byt, resp. na 1 osobu, od roku 1961 do roku 2001 stále zvyšovala28, nelze říci, že by lidé ustupovali od obývání malometrážních bytů. Lze to vyčíst také z údajů ve stavebnictví, kdy ve struktuře velikosti dokončených bytů v bytových domech za roky 2007-2010 zaujímaly byty o 1 obytné místnosti dohromady čtvrtinu produkce29. Protože stavebnictví do jisté míry reflektuje poptávku na trhu, můžeme tak i v tomto ohledu usuzovat, že to koresponduje s náladami a potřebami ve společnosti. Malometrážní byty obývá široká škála obyvatel – jsou to např. mladí lidé, kteří ještě studují, nebo začínají život v zaměstnání; jsou to tzv. singles ve věku obvykle 2540 let, kteří žijí bez partnera, aby tak mohli rozvíjet svoji kariéru; jsou to lidé, kteří často cestují za prací a mění své zázemí; nemajetní lidé, kteří si nemohou dovolit žít ve vícepokojových bytech a domech; nebo to mohou být staří lidé, kteří již vychovali své potomky a žijí sami. Ti všichni a mnozí další jsou těmi, kteří svojí základní potřebu bydlení chtěně či nechtěně realizují v malém prostoru. Argument, že malometrážní bydlení je a bude aktuální – z důvodů sociálních, ekonomických či jiných – nepřímo podporuje i statistika o průměrném počtu členů domácnosti30 – v drtivé většině evropských zemí mezi léty 1980-2004 klesala – na hodnotu okolo 2,5.
28, 30 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Vybrané údaje o bydlení 2010 [online]. MMR, 2010-12 [vid. 2011-10-18, 12:29]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=6fe0bf8f-7c42-448c-9b4a-ee28c8c9a108
29 ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ. České stavebnictví v číslech. Praha: ČSÚ, 2011. ISBN 978-80-250-2097-5. s. 27.
28
3.6 Příklady bydlení v podkrovních bytech o 1 obytné místnosti Minimální bydlení střednědobého až dlouhodobého charakteru je záležitostí nejen mnoha podkrovních bytů. V podkroví mohou být samozřejmě s úspěchem uplatňovány i principy zařizování malometrážních „nepodkrovních“ bytů 31, 32, 33, 34 a domků 35, 36 typu 1+KK (tj. 1 obytná místnost s kuchyňským koutem). Stejně tak se mohou malometrážní podkrovní byty inspirovat příbytky ještě menšího měřítka a eventuálně krátkodobého rázu a mobilního 37, 38 či stacionárního 39, 40, 41 charakteru. Následující obrazová rešerše se však věnuje příkladům bydlení pouze v podkrovních bytech o 1 obytné místnosti. První ukázkou na další straně je byt barcelonského fotografa Schallerta navržený Barbarou Appolloni (Obr. 20-33). Tento byt o rozloze 24 m2 s terasou u okna a na střeše původně sloužil jako sklad s nádržemi na vodu. Interiér se inspiruje lodními kajutami a drobnou japonskou architekturou. Vestavěné skříně z borové překližky umožňují ukrýt veškeré vybavení. Postel i venkovní válenda jsou vysunovací, jídelní stůl sklápěcí, ve zdech jsou niky. Sprchový kout je z bezpečnostního skla, stěny jsou pokryty VIROC panely ze směsi dřevěných částic a portlandského cementu.
31 LITTLEDIGS. Transformer apartment [online]. Littledigs.com, 2009-05-03 [vid. 2011-10-30, 23:01]. Dostupné z: http://www.littlediggs.com
32 LITTLEDIGS. Recession special: Home & workplace in ten feet by forty [online]. Littledigs.com, 2009-05-03 [vid. 2011-10-30, 23:21]. Dostupné z: http://www.littlediggs.com
33 IDNES. Čtenář zachránil starou garsonku na Žižkově [online]. Idnes.cz, 2012-02-08 [vid. 2012-03-09, 8:52]. Dostupné z: http://bydleni.idnes.cz/byt-na-zizkove-0pt-/dum_osobnosti.aspx?c=A120206_111625_dum_osobnosti_web
34 FIRE, L. Sergio Santos – small space, big ideas [online]. http://firewireblog.com, 2009-11 [vid. 2011-09-29, 12:01]. Dostupné z: http://larryfire.wordpress.com/2009/06/20/sergio-santos-small-space-big-ideas/
35 LITTLEDIGS. A 441 sq. ft garage turned into a creative haven [online]. Littledigs.com, 2011-10-22 [vid. 2011-10-30, 21:00]. Dostupné z: http://www.littlediggs.com/
36 LITTLEDIGS. Beach chalet [online]. Littledigs.com, 2009-05-09 [vid. 2011-10-30, 22:01]. Dostupné z: http://www.littlediggs.com/
37 OLSON KUNDIG ARCHITECTS. Rolling Huts [online]. Olson Kundig Architects, 2007-11 [vid. 2011-10-28, 20:01]. Dostupné z: http://www.olsonkundigarchitects.com/Projects/825/Rolling-Huts
38 SCHWARTZ, A. Solar mobile home liberates office-bound desk jockies [online]. Inhabitat.com, 2007-01-09 [vid. 2011-10-30, 20:00]. Dostupné z: http://inhabitat.com/vodafones-mobile-blogger-home/voda02/ 39 BRAVIS. O freedomcích [online]. BRAVIS, 2011 [vid. 2011-10-30, 15:20]. Dostupné z: http://www.bravisfreedomky.cz/#ofreedomcich 40 LITTLEDIGS. Utrecht U-containers [online]. Littledigs.com, 2010-01-24 [vid. 2011-10-30, 20:11]. Dostupné z: http://www.littlediggs.com/ 41 LITTLEDIGS. Egg house pod [online]. Littledigs.com, 2010-01-16 [vid. 2011-10-30, 18:30]. Dostupné z: http://www.littlediggs.com/
29
Obr. 20-29 – Byt p. Schallerta v Barceloně
30
Obr. 30-33 – Byt p. Schallerta v Barceloně
Tvaroslovím odlišný je podkrovní byt v Berlíně o ploše 50 m2, taktéž spadající do kategorie 1+KK (Obr. 34-35). Některé pohledově obnažené prvky krovu dávají prostoru charakter hrázděných staveb. Nábytek je povrchově zčásti sladěn s barevností krovních prvků, barevným akcentem je kuchyňská sestava.
Obr. 34-35 – Podkrovní byt 1+KK v Berlíně
Podkrovní byt 1+KK v Montrealu od Ateliers L. McComber patří mladému páru. Po narození jejich dítěte byla dispozice bytu (65 m2) pozměněna do současné podoby (Obr. 36-37). Vchází se do předsíně navazující na spací zónu, kde lůžko rodičů cca 2,5 m nad zemí umístěné na mezipatře je přístupné po žebříku. Původní velká místnost byla dále rozdělena příčkou na obývací pokoj s kuchyňským koutem a pracovním koutem.
31
Obr. 36-37 – Podkrovní byt 1+KK v Montrealu
Další vybraný podkrovní byt s jedinou obytnou místností se nalézá v Haagu (Obr. 38-41). Vyznačuje se prosvětleností a prostou barevností, nábytek a stěny jsou půdorysně zaobleny. Plocha bytu je 30 m2. Autory návrhu jsou Queeste Architecten.
Obr. 38-41 – Podkrovní byt v Haagu
32
4 Metodika – postup návrhu prostoru podkrovního bytu 4.1 Obecně Jak již bylo řečeno v oddílu 2 Cíl práce, byla vypracována 1 varianta řešení prostoru zohledňující bydlení současného uživatele. Před započetím samotného návrhu bylo nezbytné vytyčit východiska pro řešení. Byla to jednak analýza podkrovního bytu, a to včetně nevyhovujících míst stavebního interiéru. Tím se dalo určit, zda nynější vnitřní prostor zachovat a pouze jej doplnit nábytkem, nebo upravit dispozici a teprve pak řešit nábytkové vybavení. Dalším krokem byla analýza současného uživatele, jeho potřeb a požadovaného rozsahu nábytkového vybavení.
4.2 Popis objektu a podkrovního bytu
Obr. 42 – Rodinný dům s posuzovaným bytem
Obr. 43 – Obytná místnost podkrovního bytu
Obr. 44 – Pohled od vstupu do bytu Obr. 45 – Pracovní kuchyně Obr. 46 – Koupelna pozn. Kompletní fotogalerie stávajícího stavu je v Příloze A: Fotodokumentace současného stavu podkrovního bytu.
33
Obr. 47 – Pojmosloví sedlové střechy
Obr. 48 – Řez a půdorys podkrovím – aktuální stav o užitkové ploše 35,5 m2; tloušťky zdí jsou včetně tloušťky omítek; 01 – předsíň (3,6 m2); 02 – pracovní kuchyně (4,8 m2); 03 – koupelna (3,1 m2); 04 – WC (1,5 m2); 05 – obytná místnost se stolováním a s dvojlůžkem (22,5 m2); Pozn. Ve výkrese je zakreslena jen 1/2 tloušťky SV stěny oddělující sousední polovinu dvojdomu.
34
Majitel domu nedisponuje výkresovou dokumentací k podkrovnímu bytu, která by se týkala jeho stavu z roku 1993, kdy byl dům rekonstruován. Jediným vstupním podkladem pro tuto práci tak byl výkres domu s pohledy, řezem a půdorysy z konce 20. let 20. století v měřítku 1:100. Neboť nešlo při návrhu interiéru podkrovního bytu vycházet pouze z tohoto archivního výkresu, bylo nezbytné prostor podrobně zaměřit. Poté následoval proces ověření všech rozměrů ve vztahu k původní dokumentaci. K zaměření byl použit laserový dálkoměr Hilti, 5m svinovací metr, 20m svinovací pásmo a bublinková vodováha. Zaměření proběhlo v několika termínech v srpnu 2011, přičemž všechny rozměry byly alespoň jednou přeměřeny. Byly přeměřeny i úhlopříčky všech místností pro kontrolu kolmosti a rovnoběžnosti přilehlých stěn. Zkoumán byl nejen interiér, ale také šířky fasád, proporce domu zvnějšku apod. Některá data nebylo možno ověřit zcela přesně, jako např. výšku hřebene střechy, přesnou polohu hřebene, úžlabí nebo polovalby. Tyto informace zanesené do nového výkresu tak byly spíše odvozeny ze souběžně pořízené fotodokumentace – porovnáváním fotografií objektu zachyceného z několika míst a proporcemi střechy a fasád nebo převzetím z původního výkresu. Situaci dále komplikoval fakt, že v posuzovaném podkroví je nyní vodorovná stropní konstrukce, tzv. mezistrop, bez jakéhokoli přístupu do prostoru půdy – i když půda obvykle přístupná z podkroví je – což znemožňovalo stanovit přesnou polohu, počet a rozměrové parametry jednotlivých prvků krovu. Určit typologii krovu jako takového pouze podle řezu z původní dokumentace, jenž je navíc místy nepřesný a nelze spoléhat na jeho pravdivost, se dle literatury v zásadě nepodařilo, nelze např. říci, zda vodorovné konstrukce jsou hambálky či kleštinami. Na počátku návrhu bytu v rámci této práce byl vytvořen počítačový 3D model, na kterém se potvrdilo, že při snaze o rozšíření objemu místnosti až pod střešní hřeben – pokud by bylo strženo podbíjení a zateplení vodorovného mezistropu – by byly vidět kleštiny/hambálky, ale nebylo by možné je z výše uvedených důvodů přesně zakreslit, patrně by také byly vidět vystupující krokve ze střešního pláště. Vzhledem k oné částečné neznalosti důležitých faktů týkajících se krovu vznikly pokusy kontaktovat obyvatele v okolí, jmenovitě vedlejší sousedy z dvojdomku a pak také obyvatele 2 sousedních dvojdomků v těsném sousedství – tyto objekty byly kdysi postaveny jako 3 identické budovy vedle sebe, mají tedy stejnou výchozí konstrukci krovu, u některých domků za uplynulá desetiletí již viditelně došlo k částečným úpravám střechy a podkroví. Bylo tak teoreticky možné zjistit podstatné informace.
35
Tato snaha se však nepotkala s úspěchem, nebylo možné se s žádnými ze sousedů domluvit. Někteří nereagovali vůbec a někteří bohužel nebyli ochotni spolupracovat ani přes vícečetnou osobní návštěvu či telefonický kontakt. Bylo tedy rozhodnuto, že návrh bude prostorově vymezen jednak podlahovou konstrukcí podkroví a dále mezistropem mezi podkrovím a půdou, tedy že prostor půdy se nebude nijak odhalovat. A také proto, že z vytvořeného 3D modelu vypadal podkrovní prostor při vymanipulování vodorovného mezistropu opticky dost nepřehledně. S majitelem objektu byl alespoň na několika schůzkách konzultován původní stav podkroví před rokem 1993 a průběh jeho rekonstrukce téhož roku – z hlediska dispozice, konstrukce krovu a technických návazností. Tab. 08 – Popis objektu
Lokace domu
ul. Tenorova, Brno – Židenice (Obr.54)
Popis domu
zděný 3-podlažní dvojdomek z konce 20. let 20. stol. zrekonstruovaný v roce 1993; obě části dvojdomku jsou samostatné a mají jiného majitele v každém podlaží, tj. 1. podzemním podlaží (dále jen 1. PP), 1. nadzemním podlaží (dále jen 1. NP) a podkroví, je 1 bytová jednotka, dle stavební terminologie jde o rodinný dům
42
střecha – pokud budeme brát střechu jako celek dohromady s druhou polovinou dvojdomku, jde o sedlovou střechu s polovalbami na severovýchodní (SV) a jihozápadní (JZ) straně a dvěma vikýři na severozápadní (SZ) straně Památkově chráněn
není
43
– pro případné stavební úpravy v duchu úprav zástavby okolních
dvojdomků (pultové vikýře, terasy, upravené okenní otvory na bočních fasádách) se tedy zatím nepředpokládá nesouhlas příslušného stavebního úřadu Obyvatelé domu
dům patří 1 majiteli, který v domě trvale nežije každé podlaží je zvlášť pronajímáno a je určeno k bydlení
Technické návaznosti
centrální vytápění zajištěno plynovým kotlem v 1. PP komín má 3 průduchy, z nichž 1 je využit pro odvod spalin kotle v 1. PP a 1 pro odvod spalin průtokového ohřívače v podkroví zásuvkové a světelné rozvody, vodovodní rozvody, odpady – z části původní a z části novější z doby rekonstrukce v roce 1993
42 ČSN 73 4301. Obytné budovy. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009. s. 6. 43 NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. Registr nemovitých památek [online]. NPÚ, 2003-11 [vid. 2011-10-30, 22:01]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php
36
Tab. 09 – Popis podkrovního bytu
Umístění bytu
podkrovní byt je přístupný po hlavním jednoramenném schodišti ze zádveří v 1. NP
Funkční zóny bytu
hlavní komunikační zóna probíhá podél zóny činností pro vaření a zóny pro přípravu jídel; naproti nim leží zóna hygieny sousední obytná místnost soustřeďuje zóny několika činností (jídelní, spací, odpočivnou, pracovní) a zónu úložnou
Stavební konstrukce
zdivo: obvodové zdi a některé příčky z pálených cihel, ostatní příčky jako
v podkroví
sádrokartonové konstrukce nebo z luxferových tvárnic okna: původní dřevená + v koupelně střešní okna z roku 1993 dveře: dřevěné s dřevěnými zárubněmi a naddveřními světlíky + dveře z aglomerovaných materiálů s ocelovou zárubní skladba podlahové konstrukce: předpokládá se, že stropní trámy mezi 1. NP a podkrovím jsou vlastně součástí krovu, zespodu v 1. NP mají podbití, rákosový rošt a omítku; na stropních trámech shora ze strany podkroví jsou prkna; mezi stropními trámy je zřejmě zásyp nášlapná vrstva v obytné místnosti: koberec nášlapná vrstva v chodbě s KK: dlažba skladba střešního pláště dle vyjádření majitele (pořadí odshora dolů): tašková krytina, vzduchová odvětrávací vrstva, latě, kontralatě, fólie, krokve, tepelná izolace, fólie, sádrokartonové desky předpokládaná skladba vodorovného mezistropu: patrně podobná skladbě podlahové konstrukce v podkroví; majitel si bohužel nevybavuje, kam až sahá zateplení střechy, zda postihuje i vodorovný mezistrop
Stav podkroví před
pracovní kuchyně, WC a koupelna tvořily původně jednu místnost, do níž
rekonstrukcí v roce
nezasahovaly žádné krovní prvky (sloupky, vzpěry apod.)
1993
podkroví již mělo vodorovný mezistrop
Technické návaznosti
ohřev teplé užitkové vody – zajištěno plynovým průtokovým ohřívačem
v podkroví
odpadní potrubí – jsou 3 o různém průměru, jejich poloha ve výkrese je spíše přibližná, nicméně koresponduje s návazností na 1. NP a 1. PP v podkrovním bytě v části kuchyňského koutu, koupelny a WC je zvýšená podlaha na soklu – dle majitele kvůli poloze části vodovodních rozvodů a rozvodů vytápění a také části některých z odpadních potrubí
37
4.3 Analýza nevyhovujících míst podkrovního bytu – z hlediska stavebního interiéru Tato analýza se opírá o současné normy, zejm. o ČSN 73 4301 Obytné stavby (2009), ČSN 73 0581 Oslunění budov a venkovních prostor – Metoda stanovení hodnot (2009) a ČSN 734130 Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky (2010). Ty totiž stanovují základní požadované vlastnosti a obvyklosti interiéru tak, aby bylo vyhověno obecnému uživateli. Pochopitelně, že v době rekonstrukce podkroví před 19-ti lety podléhala tvorba interiéru jinak znějícím předpisům, nyní je ale potřeba se orientovat na aktuální informace. V případě rekonstrukce by bylo nezbytné či minimálně vhodné se těchto pravidel držet. Kompletní výpis všech relevantních skutečností, které souvisí s nynějším stavem posuzovaného podkrovního bytu, jsou v Příloze B. Nutno dodat, že aby byly nevyhovující parametry odstraněny, muselo by se zasahovat i do nosných konstrukcí a vnějšího vzhledu budovy, k čemuž by bylo potřebné si zajistit stavební povolení. Jako neodpovídající byla zjištěna následující stěžejní fakta, na nichž je demonstrováno, proč je současná dispozice nevyhovující a budou tak navrženy žádoucí změny. K podkrovnímu bytu se přistupuje po vnitřním hlavním schodišti z 1. NP. Obecně platí, že průchodná šířka podlažních podest se musí rovnat nejméně průchodné šířce přilehlých schodišťových ramen ve směru úniku a nesmí byt zúžena žádným zařízením44. Ukončení schodiště dveřmi vzdálenými 130 mm od Obr. 49 – Průchodná šířka podesty
hrany ukončujícího stupně je tak nevhodné, absentuje zde prostor podesty jako takový, jenž je včleněn do prostoru bytu. Dveře mají být umístěny až za částí průchodné šířky podesty,
a to tak, aby otevření jejich křídla nezasahovalo do minimálního průchodného pásu podesty45. V dispozičních variantách bylo tedy uvažováno s tím, že budou každopádně demontovány vstupní dveře a zbourána stávající luxferová příčka u zábradlí schodiště. Odhalený prostor podesty by tak sloužil jako mezičlánek mezi schodištěm, vedoucím ze zádveří v 1. NP, a samotným bytem.
44, 45 ČSN 73 4130. Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2010. s. 18, 19.
38
Obr. 50-51 – Stávající ukončení schodiště v podkroví a možné dispoziční řešení
Prostor pro umístění záchodové mísy nesmí být přímo přístupný z obytných místností, ani z prostoru pro vaření, pro stolování, pro uskladnění potravin nebo z prostoru, který plní některé funkce obytných místností46. Ve skutečnosti je však WC přímo přístupné z prostoru kuchyňského koutu, taková návaznost není žádoucí.
Obr. 52-53 – Nepřípustná návaznost WC na prostor pro vaření a nevyhovující rozměrové parametry WC
Dveře do prostoru pro osobní hygienu nebo do prostoru pro umístění záchodové mísy musí být dle normy nejméně 700 mm široké47. Dveře na WC mají šířku 620 mm a do koupelny dokonce 590 mm. Je proto dobré i na tento fakt pamatovat při novém návrhu. S tím souvisí i nynější vzdálenost mezi okrajem záchodové mísy a dovnitř otvíravým křídlem dveří, jež činí 280 mm, měla by být 300 mm. U obytných místností je důležitá i doba proslunění, jak již bylo řečeno v oddílu 3.4.1 Přirozené osvětlení. Je jedním z kvantifikátorů světelné pohody. Při zanedbání oblačnosti musí být dne 1. března tato doba nejméně 90 minut
48
. Doba proslunění
posuzované obytné místnosti podkrovního bytu byla pro 1. března zjištěna jako 35 minut a tedy nevyhovující. Žádný z objektů v okolí, sice nestíní posuzovanou místnost, na vině je však orientace domu – uliční fasáda, jejíž je okno součástí, je natočena k SZ a sluneční paprsky tak do místnosti dopadají až mezi 16:15 a 16:50 hod.
46, 47, 48 ČSN 73 4301. Obytné budovy. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009. s. 16 a Změna Z2
39
Obr. 54 – Situace okolí objektu vymezeného půdorysným obrysem a zákres kritického bodu v rovině vnitřního zasklení okna posuzované obytné místnosti podkroví
Řešením by bylo vybourání okenního otvoru v obytné místnosti na JZ fasádu, tak by byla místnost již dostatečně prosluněna. Tím by se výrazně změnil výraz obytné místnosti i fasády domu. Pak by však bylo vhodné opět vypočítat dobu proslunění z nově sestrojeného diagramu, nicméně tento výpočet by byl velice složitý, neboť v půdorysném úhlu slunečních paprsků s hlavní přímkou roviny okenního otvoru stojí mnohem více objektů než v případě okna na SZ fasádě, stanovení vstupních parametrů by tak bylo neúměrně zdlouhavé a navíc by nebylo možné změřit výšku všech hřebenů či atik střech, protože na některé pozemky není možný přístup. Lze ale konstatovat, že při výhledu ze stávajícího okna na JZ fasádě v předsíni je převýšení budov v těsném sousedství díky klesajícímu terénu jen nepatrné a dá se v odpoledních hodinách očekávat dlouhá doba proslunění. Ve vztahu k exteriéru a proslunění je také nutné ctít to, že přímé sluneční záření musí po stanovenou dobu vnikat do místnosti okenním otvorem nebo otvory, jejichž celková plocha vypočtená ze skladebných rozměrů je rovna nejméně 1/10 podlahové plochy místnosti49. Plocha okenního otvoru v obytné místnosti byla zjištěna jako 1,95 m2, což je ale méně než ona 1/10 z 22,5 m2. I když byl byt kdysi zkolaudován pro bydlení a zpětně není potřeba výše uvedené nesrovnalosti v době proslunění řešit, dá se však na tomto základě objektivně říct, že obytná místnost nemá po stránce přirozeného světla takový komfort, jaký norma doporučuje, a stavební úpravy tak budou žádoucí. 49 ČSN 73 4301. Obytné budovy. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009. s. 9.
40
Ostatně již při první návštěvě bytu bylo patrné, že místnost je poněkud tmavá, čemuž nepřispívá ani tmavě červená výmalba části stěn (Obr. 43). Světlá výška prostoru pro osobní hygienu nebo prostoru pro umístění záchodové mísy má být shodná se světlou výškou obytných místností v témže podlaží, musí být však nejméně 2 300 mm
50
. V posuzované koupelně a na WC je v současnosti světlá
výška 2 300 mm jen těsně u vstupu do obou místností pod vodorovným pásem sádrokartonového podhledu, zbylá část místností má světlou výšku menší kvůli sklonu střechy. Při návrhu nové dispozice bylo nejprve zkoumáno, zda má smysl novou koupelnu s WC umisťovat opět pod šikminu střechy. Protože se to ukázalo být z hlediska ergonomie špatným řešením (Obr. 05), tento prostor by tak mohl být zvětšen zbudováním vikýře (Obr. 55-56), který by měl zevnitř vodorovný strop jako v ostatních místnostech. Zvnějšku by měl pochopitelně mírný sklon pro odtok dešťové vody.
Obr. 55-56 – Pultový vikýř
V návrhu prostoru podkrovního bytu je dále nutné zohlednit, že některé jeho součásti jsou už fyzicky zastaralé, měly by tak být vyměněny nebo zcela odstraněny. Jedná se o dveře, okna na fasádách i střešní okna (která nedovírají a nesplňují tak svoji tepelně-izolační funkci), poničený obklad v koupelně, nerovnost části omítek, popraskanou dlažbu apod. Do podkroví nezatéká, střešní plášť je tedy zřejmě v dobrém stavu.
50 ČSN 73 4301. Obytné budovy. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009. s. 17.
41
Obr. 57-58 – Kontrola vodorovnosti podlah
Co se podlahy týče, v obytné místnosti byl na několika místech odtažen koberec a pomocí vodováhy byla shledána nerovnost v úrovni původní prkenné podlahy, která je nevzhledná. Vodorovná není ani dlažba u kuchyňského koutu a v koupelně, a to nejen z důvodu popraskání. Dlažbu i se soklem (sokl zvýšené podlahy je patrný na Obr. 45) v celém jeho rozsahu by bylo každopádně vhodné odstranit. Části vodovodních rozvodů a rozvodů vytápění a také některých z odpadních potrubí ukryté ve zvýšené podlaze pak bude také třeba vyměnit a uzpůsobit je tak, aby pokud možno nezasahovaly do stropní konstrukce mezi 1. NP a podkrovím. V souvislosti s rozvody zmiňme i polohu odpadních potrubí – nová dispozice by měla jejich polohu plně respektovat, aby nebylo nutné budovat odpady nové, kvůli kterým by se musely dělat stavební úpravy i v obytné místnosti v 1. NP. Ze všech výše uvedených poznatků vyplývá, že dispozici jako celek bylo nutné pozměnit a ne pouze navrhovat nový nábytek do evidentně nevyhovujícího vnitřního prostoru. V Příloze D: Výkresy dispozice a vnitřního vybavení je naznačeno několik zamýšlených rozpracovaných či hotových dispozičních variant, mj. bylo uvažováno nad přesunutím kuchyňského koutu a zčásti i koupelny.
42
4.4 Analýza současného uživatele bytu Tab. 10 – Popis uživatele podkrovního bytu
Věk, povolání
27 let, právník
Obývání bytu
do podkrovního bytu rodinného domu se nastěhoval v červnu 2011 občas zde pobývá jeho partnerka (27 let, také právnička) byt chce obývat delší dobu, zatím neplánuje zakládat rodinu s dětmi žádná domácí zvířata v bytě nežijí ani nebudou žít
Očekávané funkce
hospodářská f. – mj. uživatel příliš nevaří, a tudíž plně nevyužívá plynový
bytu
sporák s troubou společenská f. – přijímání návštěv probíhá, i když zatím jen příležitostně pracovní f. – uživatel si někdy bere s sebou spisy ze zaměstnání domů, kde se jim věnuje, doma pracuje také na notebooku – to vše ale spíše krátkodobě
Negativní aspekty
přezouvání obuvi probíhá na schodech před vstupem do bytu, což je
bydlení
nepohodlné a nebezpečné
v podkrovním bytě
v bytě zatím absentuje místo pro pohodlné stolování a pračka
očima uživatele
uživateli nevyhovuje vana v koupelně, uvítal by raději sprchový kout v interiéru je řada prvků poničených, nevzhledných či morálně zastaralých po nastěhování do bytu po předchozích nájemnících si uživatel koupil část mobiliáře v obchodním domě IKEA v Brně, tento nábytek by případně v zrekonstruovaném bytě dál používal, pokud se pro něj našlo využití
Protože se jedná o malometrážní byt, bylo nezbytné přesně definovat počet jednotlivých zařizovacích předmětů, nábytkových prvků a co nejpřesnější určit objem uložených předmětů (Tab. 11). První dispoziční návrhy byly totiž vytvořeny bez znalosti těchto dat a nutno dodat, že nebyly příliš kvalitní. Pomocí přeměření rozsahu vybavení svinovacím metrem v současném a bývalém bytě uživatele a s připočtením přibližného objemu věcí uživatelovy partnerky byl vytvořen soupis, který byl na závěr zkonfrontován s doporučenými hodnotami vážící se k této problematice (Tab. 05-07). Rozvržení nábytku při tvorbě nové dispozice se rámcově odvíjelo od údajů šířek průchodů v Tab. 02. V další fázi byly rovněž zohledněny výšky uživatele (183 cm) a jeho partnerky (167 cm). Dispozice pak byla uzpůsobena pro obývání bytu oběma uživateli, tedy aby kapacitně pokryla úložný prostor pro 2 lidi – tím je zaručeno, že při eventuálním obývání bytu 1 osobou bude prostor po stránce ukládání a skladování velkorysý.
43
Tab. 11 – Analýza požadovaného rozsahu vybavení včetně přibližných skladebných rozměrů
Předsíň / šatna radiátor; zrcadlo; odkládací stěna s botníkem; sezení; šatní tyč na delší či objemnější sezonní i nesezónní oděvy (délka tyče 1,5–2,5 m a výška zavěšených oděvů 0,9–1,5 m); veškerá obuv: 12+14 párů bot (1 pár cca 0,31×0,13×0,11 m); 2 páry lyží (délky cca 1,7 m), hůlek a lyžařských bot; 2× obal na lyže; 2× cestovní zavazadlo; 2× sportovní taška; 1× batoh; 2× tenisová raketa (0,72×0,32×0,04 m); 1× balení tenisových míčků; 2× squashová raketa; 2× činky (0,35×0,17×0,17 m) Koupelna + WC sprchový kout 0,9×0,9 m; umyvadlo; zrcadlo; klozet; úložný prostor na ručníky, kosmetiku, čisticí a prací prostředky (o objemu cca 1 m3 – bráno při rozmístění prvků do bloků na police); koš na špinavé prádlo; radiátor; malý odpadkový koš; pračka (0,54×0,59×0,85 m); lavor na předpírání Obytná místnost zóna spací – dvoulůžko 2,05×1,6 m; náhradní povlečení, prostěradlo zóna společenská – pohovka; 2–4 židle jídelní a zároveň vhodné pro posezení u konferenčního stolku; konferenční stolek, jídelní stůl s rozměry desky min. 0,6×0,8 m zóna úložná ve společenské části – TV; řada knih formátu A5 a A4 a šanony (bokorysné rozměry šanonu 0,28×0,32 m) o délce 2–3 m; archivní předměty (cca 0,2 m3) zóna úložná pro oděvy – šatní tyče celkové délky 2,5–3,0 m (výška oděvů na ramínku okolo 0,9 m); ostatní oděvy a doplňky (o celkovém objemu cca 1 m3 – bráno při rozmístění prvků do bloků na police) zóna pracovní – pracovní stůl samostatný nebo součástí jídelního; notebook; tiskárna se scannerem; balení papírů A4; stolní lampa; telefon; 1,5 dlouhá řada CD (bokorysné rozměry CD 0,120×0,125 m) zóna úložná při zóně vaření – spížní skříň 0,8 m3 na potraviny, nákupní tašky zóny vaření, mytí, přípravy jídel – chladnička s mrazákem; myčka šířky 0,45 m; horkovzdušná trouba, MW trouba; 1× skříňka na kuchyňské roboty a prkýnka; 1× odpadkový koš; 1-2× skříňka na hrnce a misky, utěrky a čistící prostředky; digestoř; pracovní/odkládací plocha v celkové délce min. 1,5 m (bráno vyjma varné desky a dřezu s odkapávačem) + dřez s odkapávačem délky cca 0,8 m; varná deska šířky 0,3 m; držák na utěrky; 3× horní skříňka na sklenice, hrnky, talíře, malé misky, koření a přísady Další vybavení v bytě zásobníkový ohřívač vody pro umyvadlo a sprchu; domácí žebřík (ve složeném stavu cca 1,90×0,15×0,45 m); 2× karimatka (0,59×0,25×0,25); 1× stan (ve složeném stavu 0,5×0,2×0,2 m); 2× spacák (0,26×0,26×0,42 m); 1× žehlicí prkno; 1× rozkládací věšák na prádlo; 2× deka; nářadí; 1× kbelík; 1× smeták; 1× vysavač; 2× jízdní kolo
44
5 Výsledky 5.1 Výsledný dispoziční návrh
Obr. 59 – Řez a půdorys podkrovím – navrhovaný stav o užitkové ploše 35,6 m2; 01 – prostor podesty, který není součástí bytu (2,9 m2); 02 – předsíň (3,8 m2); 03 – šatna (1,9 m2); 04 – koupelna s WC (6,3 m2); 05 – obytná místnost s KK, stolováním a s dvojlůžkem (23,6 m2)
Navržená dispozice reflektuje zásady zmíněné v předešlých kapitolách 3 Problematika bydlení v malém prostoru a v podkroví a 4 Metodika – postup návrhu prostoru podkrovního bytu. Tato dispozice je stejná pro první i druhé materiálové a barevné
45
řešení – s tím hlavním rozdílem, že v oné druhé variantě je použito podlahové vytápění, čímž „vypadávají“ radiátory pod okny a mohla by se nepatrně zmenšit i světlá výška místností. Jak vyplývá z Obr. 59, vnitřní nenosné příčky jsou zbourány, na svém místě zůstala stěna u schodiště, komínové těleso, dlouhý průvlak (podle všeho nosný) táhnoucí se napříč podkrovím a vetknutý do přizdívky u komína a do přizdívky u JZ stěny. Zachovány byly polohy svislých odpadních potrubí – do úzkého odpadu v přizdívce komínu jsou svedeny splašky z dřezu a myčky v kuchyni, do odpadu v SV stěně se sousedy ústí potrubí z klozetu a odtok pračky a třetí odpadní potrubí slouží pro odvod vody z umyvadla a sprchového koutu. Koupelna je zvětšena vybudováním pultového vikýře. Obytná místnost tvoří dominantní prostor bytu sdružující několik funkčních zón. Byt včetně prostoru podesty je vybaven novými dřevěnými okny s bílým pigmentovým nátěrem. Světlá výška všech místností je 2 450 mm, což je o 150 mm méně než původní stav. Pod stropem je sádrokartonový podhled se zapuštěnými svítidly, podhledem se světlá výška sníží o 80-100 mm. Zatím ale není jasné, jestli by se zapuštěná stropní svítidla dala zabudovat do konstrukce horizontálního mezistropu nebo ne – pak by světlá výška činila 2 550 mm. Je upravena i podlaha, ta je o zhruba 30-50 mm výše než výška původní nášlapné vrstvy. Navržená řešení v navazujících kapitolách práce obsahují v textu i na vizualizacích (nebo-li renderech) konkrétní vybavení a povrchové materiály zejm. proto, že každý takový prvek má svoje rozměry a materiálové vlastnosti, které podmiňovaly „seskládat“ interiér co nejrealističtěji a tvořily by určitý soulad. Konkrétní vybavení si navíc čtenář může blíže prohlédnout skrze webové odkazy v poznámkách pod čarou, neboť pouhý výčet katalogových či objednacích čísel v textu oproti výpisu prvků, kusovníku a THN neumožňuje v textu řádnou identifikaci prvků51. Následující vizualizace místností jsou spíše zmenšené, aby nebyl neúměrně zvětšován počet stran vlastní práce. Čtenář si je tak může prohlížet průběžně při čtení textu vytištěné a zvětšené v Příloze C: Vizualizace navrženého stavu anebo nejlépe v původní velikosti v témže oddílu v elektronické formě ve formátu *.TIFF, protože byly renderovány, tj. vykreslovány, na vysoké rozlišení. Pokud je na vizualizacích výhled
51 ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. s. 8, 35.
46
z okna, pak vždy přesně simuluje díky vloženým fotografiím exteriéru skutečný výhled na okolní zástavbu, jaký by se návštěvníku v daném místě naskytl. Do vizualizací byly začleněny i lidské postavy, aby bylo možné vyjádřit měřítko a proporce. Mužské a ženské postavy mají výšku shodnou s výškami obyvatel bytu (183 a 167 cm). Vlastní grafická část tohoto oddílu a také Příloh byla vytvořena za pomocí programů AutoCAD 2008 a 3ds Studio Max 8.
5.2 Materiálové a barevné řešení č. 1 5.2.1 Obecně Místnosti bytu jsou vytápěny radiátory Korad plan52, které mají hladkou bílou čelní plochu, nikoliv tvarovanou, jak je u otopných těles zvykem. Radiátory jsou napojeny na kotel v 1. PP, trubky k otopným tělesům vedou částečně zdmi a také v úrovni soklů skříní, eventuálně pod podlahou. Většina vypínačů A-creation53 v bílém plastovém provedení je umístěna ve výšce 1 330 mm (od osy vypínače k podlaze), což by mělo vyhovět při používání oběma obyvatelům bytu. Plastové zásuvky ze stejné kolekce jsou rozmístěny dle potřeby nad podlahou nebo sdružené s vypínači v rámečcích. Co se většiny úložného nábytku týče, korpusy jsou vyrobeny z DTD-L o tloušťce 19 či 20 mm s bílým hladkým povrchem. Dvířka by taktéž mohla být z DTDL, důležité by pak bylo kvalitní olepení bočních ploch všech dvířek, jinak by po pár letech užívání vypadala zašle – ztmavly by přechody hlavních a bočních ploch. Řešením by mohlo být olepení bočních ploch progresivní technologií LaserTec. Samotná technologie spočívá v užití rozkmitaného laserového paprsku na roztavení funkční vrstvy boční plochy. „Největší výhodou LaserTecu je aspekt kvality: bezespárový přechod z hrany na desku po zalisování spoje a barevná stálost funkční vrstvy s dekorem hrany.“ 54
52 USSKORAD. Korad plan [online]. Usskorad.cz, 2010-10 [vid. 2011-12-10, 21:02]. Dostupné z: http://www.usskorad.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=41&Itemid=62#PLAN 53 HLSYSTEM. A-creation [online]. Hlsystem.cz, 2011 [vid. 2011-12-28, 21:07]. Dostupné z: http://www.hlsystem.cz/cz/s661/HL-system/designove-vypinace-a-elektroinstalacni-komponenty/Designove-vypinace/c332vypinac-a-creation 54 HOMAG. Tiskové sdělení [online]. Rojek.cz, 2010 [vid. 2011-02-11, 11:17]. Dostupné z: http://www.rojek.cz/pdf/Holz_Handwerk_2010_Homag_1net.pdf
47
Cenově méně přijatelným, avšak vzhlednějším řešením pro čelní plochy nábytku v bytě by byla aplikace bílých lakovaných MDF v pololesku až polomatu. Aby se dvířka dlouhodobě neopotřebovávala a zároveň aby jejich zavírání bylo tiché, jsou skříně a skříňky vybaveny tlumiči dorazů Silent System55. Křídla všech dvířek, výsuvů a čel zásuvek jsou opatřena hliníkovou úchytkou Strecket56.
5.2.2 Prostor podesty
Obr. 60 – Prostor podesty
Oproti původnímu stavu je prostor zbaven luxferové příčky s dveřmi na schodiště. Částečně je posunut okenní otvor, jednak kvůli změně polohy příčky u obytné místnosti, dále také aby byl na ose vstupních dveří do bytu. Přede dveřmi je rohož. Pod oknem je radiátor 700×600 mm. Na stropě je víko se stahovacími schody na půdu, příp. by se na ni dalo vylézt i po domácím žebříku (schůdcích), který je uskladněn v bytě. Půda by nebyla kvůli své malé světlé výšce nijak využita, ale vždy je dobré mít možnost kontrolovat stav krovu a střešního pláště zevnitř domu. Prostor podesty má mj. sloužit jako odkládací prostor např. pro mokré deštníky a zejm. pro jízdní kola, neboť v domě není samostatná místnost na uskladnění kol.
55 HETTICH. Tlumiče Silent System [online]. Hettich.com, 2012-01 [vid. 2012-02-05, 15:02]. Dostupné z: http://www.hettich.com/blaetterkataloge/TA_2008/cs_CZ/blaetterkatalog/index.html?startpage=3.1.106 56 IKEA. Strecket [online]. Ikea.cz, 2010-05 [vid. 2012-01-01, 16:30]. Dostupné z: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/40116701/
48
5.2.3 Předsíň Vstupní dveře do bytu jsou dubové (dále jen DB) dřevěné57, mají šířku 900 mm a jejich spodní část je opatřena hladkým hliníkovým plechem proti nečistotám a mechanickému opotřebení. Po pravé ruce při vstupu do bytu je nika, která je obložena DTD-DB. Uživatel se zde po usednutí na lavici z dubové spárovky (dále jen SP-DB) přezuje. Při vybírání a objednávání uvedených komponent Obr. 61 – Předsíň
před případnou realizací by měly být zvoleny takové odstíny DB, které by spolu vzájemně
ladily. Pod lavicí je rošt a místo na uložení několika párů bot. Na obložení jsou připevněny háčky na odložení aktuálně nošených oděvů, nad nimi jsou ještě další 2 police. Po levé ruce u dveří je radiátor 700×600 mm a nad ním je zrcadlo bez rámu nalepené na zeď. Před radiátorem na zemi je zarážka, aby dveřní křídlo nenaráželo do těla radiátoru.
Obr. 62 – Předsíň
Obr. 63 – Předsíň při pohledu ze šatny
57 HEAVENSDOOR. Dřevěné dveře a dřevěné zárubně [online]. Hdoor.cz, 2011-01 [vid. 2011-12-20, 12:30]. Dostupné z: http://www.hdoor.cz/
49
Podlahu předsíně, šatny a koupelny tvoří polyuretanová stěrka šedobílého sametově matného odstínu. Jedná se o „snadno udržovatelný hladký monolitický povrch beze spár, voděodolný, nešpinivý a hygienicky nezávadný, s velkou chemickou a mechanickou odolností a s možností protiskluzné úpravy“.58 Vyhoví tedy i použití v koupelně a hlavně nejsou výše jmenované místnosti opticky rozbity více druhy nášlapné vrstvy. Pouze prostor u vstupních dveří do bytu má v podlaze výřez, kam je do kovové obruby vsazen tmavý zátěžový koberec, na němž si mohou uživatelé dočistit boty – boty lze očistit již v zádveří a před vstupem do bytu. Zátěžový koberec se dá vyjmout a vytřepat. V chodbě u dveří do obytné místnosti je vysoká úzká vestavěná skříň, za kterou je komínové těleso. Vnitřní světlé rozměry skříně jsou 430×230 mm a dá se do ní dát např. domácí nářadí, vysavač, kbelík a smeták. Anebo je možné do skříně diagonálně (myšleno půdorysně) uskladnit vysoké hliníkové schůdky59. Nade dveřmi do obytné místnosti je vidět původní průvlak, který je v obytné místnosti doslova ukrytý v úložném prostoru v dlouhém výklenku. V sádrokartonovém podhledu jsou 4 zapuštěná bodová svítidla Radan60, jež se dají naklápět a je jimi vybavena i šatna a obytná místnost. Navíc se kvůli jejich rozměrům nemusí podhled příliš snižovat na úkor světlé výšky místností. Předsíň je ve dne přisvětlena tubusovým světlovodem Lightway61 přivádějícím světlo z exteriéru. Světlovod lze opatřit i stmívačem.
5.2.4 Šatna Šatna je po obou stranách vybavena regálovým šatním systémem Amari62. Ten se vždy sestává z 2 hliníkových profilů tvaru L, které jsou kotveny do zdi a lepeny k podlaze. Mezi profily se umisťují držáky bot, držáky s policemi a Obr. 64 – Šatna
šatní tyče. Počet a druh těchto elementů lze kdykoli měnit
58 PANDOMO. Polyuretanové a epoxidové stěrky [online]. Pandomo.cz, 2011-09 [vid. 2011-12-20, 12:32]. Dostupné z: http://www.pandomo.cz/podlahove-sterky/epoxidove-a-polyuretanove-sterky
59 ELKO. Hliníkové skládací schůdky [online]. Elkonk.cz, 2011-01 [vid. 2011-12-20, 12:30]. Dostupné z: http://www.elkonk.cz/katalog-produktu/hlinikove-skladaci-schudky-typova-rada-din
60 GLOBALLUX. Bodovka Radan CT-DTO50 [online]. Globallux.cz, 2010-02 [vid. 2011-12-30, 8:08]. Dostupné z: http://www.globallux.cz/bodovka-radan-ct-dto50-12v-mr16-c-m-vyklopna-ean07360-skup20013.php
61 LIGHTWAY. Technický popis tubusového světlovodu [online]. Tubusovesvetlovody.cz, 2011-01 [vid. 2011-12-20, 12:30]. Dostupné z: http://www.tubusovesvetlovody.cz/technicky-popis-a-ceny/ 62 HETTICH. Regálový systém Amari [online]. Hettich.com, 2010-01 [vid. 2012-03-10, 5:37]. Dostupné z: http://www.hettich.com/blaetterkataloge/TA_2008/cs_CZ/blaetterkatalog/index.html?startpage=9.4.2
50
podle potřeby a měnit se dá i jejich výška. Více o regálu v oddílech 5.5 Šatní regálový systém a Příloha E: Dokumentace k šatnímu regálovému systému. Příčka mezi šatnou a koupelnou je ze strany šatny zesílena 50mm pórobetonovou přizdívkou, protože by jinak při kotvení hliníkových profilů do příčky došlo k provrtání se do pouzdra posuvných dveří a dveří samotných, kam by pak zasahovala hmoždinka i vrut. Na protější straně u komína už je původní přizdívka, tzn. že zde se může regál připevnit bez výhrad – do komínového tělesa obecně se totiž vrtat nesmí. V šatně jsou umístěny některé položky vybavení dle výpisu v Tab. 11 – většina obuvi, sezonní a některé jiné oděvy, sportovní potřeby, cestovní zavazadla atd. Do šatny se vstupuje posuvnými dveřmi v provedení DB s pouzdrem Eclisse63 o světlém průchodu 600×2100 mm. Naproti dveřím je další zrcadlo, tentokrát sahající téměř k podlaze. Stěny jsou dokončeny vápennou štukovou omítkou s bílým nátěrem stejně jako v předsíni. Na stropě šatny je kryt druhého světlovodu a 2 zapuštěná bodová svítidla Radan.
Obr. 65 – Šatna
Obr. 66 – Šatna
63 DINTERIER. Pouzdro Eclisse [online]. Dinterier.cz, 2010-03 [vid. 2012-02-11, 15:30]. Dostupné z: http://www.dinterier.cz/dinterier/eshop/2-1-Pouzdra-pro-posuvne-dvere/8-2-Pouzdra-do-sadrokartonu/5/36-Pouzdro-Eclisse-chytrereseni-uspory-mista-800x1970-sadrokarton/download#anch1
51
5.2.5 Koupelna Do koupelny se vstupuje posuvnými dveřmi v provedení DB a s pouzdrem Eclisse. Světlý průchod měří 800×2100 mm. Ve skutečnosti je šířka 870 mm, je ovšem potřeba vzít v úvahu, že dveře se nedají zcela zasunout. Stejné dveře jsou i naproti přes chodbu a ty vedou do obytné místnosti. Stěny
koupelny
velkoformátovým
(600×300
jsou mm)
obloženy obkladem
Travertino Al Verso64. Je to slinutý neglazovaný obklad k nerozeznání od přírodního travertinu, proti Obr. 67 – Koupelna
přírodnímu kameni zcela nenasákavý a odolný vůči agresivním látkám.
Obr. 68-69 – Koupelna
Po levé ruce při vstupu do koupelny je závěsný klozet Quattro65. Za ním je přizdívka, ve které je zabudovaná nádržka66. Nad klozetem je po strop sahající 64 LINK. Travertino Al Verso [online]. Iobklady.cz, 2010-02 [vid. 2012-01-07, 17:17]. Dostupné z: http://www.iobklady.cz/obklady_dlazby/dlazby/travertino_alverso/
65 SANITEC. Klozet závěsný Quattro [online]. Sanitec.cz, 2010-05 [vid. 2011-09-11, 17:30]. Dostupné z: http://www.sanitec.cz/product/24614
52
vestavěná skříňka z bílé DTD-L, boční plochy všech dílců jsou olepeny PUR lepidlem, které se do vlhkých prostor obecně doporučuje. Odolnější a vzhlednější alternativou pro materiál skříněk do koupelny by byla MDF s fólií nebo dříve zmiňovaná lakovaná MDF v pololesku. Dvířka skříňky jsou v jedné rovině s obkladem a jednolitá plocha stěny za klozetem tak není narušena. Vnitřní hloubka skříňky je 150 mm, aby se do ní vešly zejm. role toaletního papíru a čisticí prostředky. Vedle klozetu je 50mm příčka z pórobetonových tvárnic obložená obkladem. Prostor mezi příčkou a druhým koncem zdi vyplňuje velká vestavěná skříň se soklem. Skříň je vyrobena ze stejného materiálu jako sousední skříňka. Uvnitř se nachází vestavná pračka se sušičkou Siemens67. Na tomto místě se sluší říci, že s myšlenkou použití takového spotřebiče integrujícího 2 funkce přišel již Tuza68. Vedle pračky nebo nad ní je do zdi připevněn elektrický bojler Mora slim L8069 jakožto zásobníkový ohřívač vody pro sprchu a umyvadlo. Jeho kapacita 80 l by měla bohatě pokrýt potřeby 2 uživatelů příbytku. Zásobníkový ohřívač nahrazuje původní průtokový. Ve vestavěné skříni rozdělené mezistěnou nebo svislými sloupky nesoucí police je dále prostor na uložení lavoru, pracích potřeb, ručníků atd. Mohl by tu být umístěn i rozkládací sušák na prádlo, pokud by uživatelé nechtěli využít sušičku. Celá skříň má skrz pórobetonovou příčku dvojí odvětrání (na boku vedle WC), které lze vidět jako dolní a horní mřížku v hliníkovém provedení (Obr. 69). Skříň má zmíněný sokl z důvodu ochrany při vytírání podlahy a obecně aby byl preventován vnik vody do skříně z podlahy. Dveře skříně musí být vybaveny stabilizačními elementy při svém otevření i zavření, a to kvůli otřesům pračky při provozu, aby se neuvolňovaly vruty a šrouby závěsů dveří. A aby pravé křídlo nenaráželo do úchytek (háčků) na sousední stěně. Vedle skříně na JV stěně jsou ony háčky na zavěšení županů a jiného oblečení. Následuje okno, které je umístěno na osu dveří a má i stejnou světlou šířku. Stejně tak nadpraží okna je zarovnáno do jedné výšky se zárubní dveří, rámem sprchového koutu, svítidla nad umyvadlem i horní hranou rolety vestavěné skříňky u umyvadla. Výška 66 SAPHO. Zabudovaná nádržka s konstrukcí Winner 2 [online]. Sapho.ibyznys.cz, 2010-02 [vid. 2012-03-01, 12:10]. Dostupné z: http://sapho.ibyznys.cz/detail11116/wc-nadrzky-valsir/zabudovana-nadrzka-s-konstrukci-winner-2#!prettyPhoto 67 DATART. Vestavná pračka se sušičkou Siemens WK14D540EU [online]. Nakupka.cz, 2010-02 [vid. 2012-03-01, 12:10]. Dostupné z: http://www.datart.cz/katalog/Vestavna-pracka-se-susickou-SIEMENS-WK14D540EU.html 68 TUZA, P. Návrh studentského bydlení na 24m2. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská, Ústav nábytku, designu a bydlení, 2011. Ing. Thesis. s. 47. 69 GAS. Bojler Mora Slim L80 [online]. Gas.cz, 2010-08 [vid. 2012-03-01, 14:10]. Dostupné z: http://www.gas.cz/product/bojlermora-slim-l80-l080-mora-slim-l-80:208/
53
parapetu okna je 1 500 mm, aby uživatel ani jeho partnerka nebyli při opuštění sprchy exponováni vůči exteriéru. Parapetní deska může sloužit k odkládání oděvů. Pod oknem je hliníkový žebříkový radiátor Lipovica Mirum Perla70 o rozměrech 732×1210 mm. Sprchový kout je rozměrově navržen jako kout Next71 (900×900×1950 mm) s tím rozdílem, že je o 200 mm vyšší a má horní hliníkový rám. Je vyšší kvůli tomu, aby při sprchování 183 cm vysokého uživatele vůbec nestříkala voda ven. Je ale otázkou, zda by modifikovaný kout byl výrobce nebo jiný subjekt ochoten za rozumnou cenu vyrobit. Na trhu obecně má bohužel většina sprchových koutů výšku max. 1 950 mm. Sklo musí být každopádně bezpečnostní kalené či lepené. Křídlo sprchového koutu se otvírá k radiátoru a při otevření doléhá k jedné z jeho příčlí pogumovanou úchytkou, takže se sklo nemůže poškodit. Osoba po opuštění koutu stojí na bavlněné šedobílé předložce, vedle stojí malá stolička, na níž lze odložit ručník či část oděvů. Sprchový kout nemá vaničku a uživatel tedy stojí na vyspádované stěrkové podlaze, vyspádování je pochopitelně pouze v místě sprchového koutu. Kout je u zdi opatřen obdélníkovým odtokovým žlabem s mřížkou. Sprchový set HSK72 je umístěn na JV stěně vedle okna, v sousední stěně je malý výklenek na odložení mýdel a šampónů – opět s mírným spádem, aby se v něm nedržela voda. Výklenek zde vznikne díky přizdívce, která bude vytvořena na stěně s umyvadlem. V přizdívce jsou vedeny odpady a rozvody vody pro sprchu a umyvadlovou baterii, aby se nemuselo sekat do stávající zdi u schodiště – kvůli nesnižování neprůzvučnosti stěny a kvůli tomu, že jsou do ní vetknuty schodišťové stupně. Vedle sprchového koutu je umyvadlo Quattro73, které má vlastní odkládací plochu. Nad ní je páková baterie Egon74. Nad umyvadlem je v přizdívce další nika, ve které je zrcadlo, spodní plocha niky slouží k odkládání kosmetiky, pod nadpražím niky je zavěšeno zářivkové svítidlo s nerezovým tělem a akrylátovým sklem75. U umyvadla jsou na úchytkách na skle sprchového koutu zavěšeny ručníky. Buď se použijí přísavné elementy, nebo se úchytky přilepí, aby se nemuselo sklo provrtat. 70 KOUPELNY-SEN. Lipovica Mirum Perla [online]. Koupelny-sen.cz, 2010 [vid. 2012-02-01, 8:00]. Dostupné z: http://www.koupelny-sen.cz/lipovica-mirum-perla-732-1210-mrpepe12100732-bila 71 SANITEC. Next křídlové dveře 90 cm levé [online]. Sanitec.cz, 2010 [vid. 2012-02-01, 8:00]. Dostupné z: http://www.sanitec.cz/product/36166 72 REUTER-BAD-SHOP. HSK shower set [online]. Reuter-badshop.com, 2011 [vid. 2012-02-05, 7:20]. Dostupné z: http://www.reuter-badshop.com/hsk-shower-set-104-wall-arm-overhead-shower--250-mm-hand-shower-round-plate-p205775.php 73 SANITEC. Umyvadlo Quattro bez otvoru [online]. Sanitec.cz, 2010-05 [vid. 2011-09-11, 17:30]. Dostupné z: http://www.sanitec.cz/product/24614 74 TAPSTORE. Egon [online]. Tapstore.com, 2011-03 [vid. 2012-01-11, 15:55]. Dostupné z: http://www.tapstore.com/newform60971-egon-wall-mounted-kitchen-sink-mixer.html 75 SVĚT SVĚTEL. Koupelnové zářivkové svítidlo nad zrcadlo [online]. Svitidla-osvetleni.cz, 2010-01 [vid. 2012-01-12, 10:05]. Dostupné z: http://www.svitidla-osvetleni.cz/koupelnove-zarivkove-svitidlo-nad-zrcadlo-svd1880.html
54
U umyvadla je dvojvypínač a zásuvka pro fén a holicí strojek. Další dvojvypínač a zásuvka jsou vedle vstupu do koupelny. Mezi umyvadlem a dveřmi jsou 3 samostatné úložné prostory. Nejníže je vestavěná skříňka vyrobená z DTD-L nebo lakované MDF – stejně jako u 2 předešlých skříní na stěně kolem WC. Má 1-křídlá dvířka, na kterých je zevnitř připevněn malý odpadkový koš. Dvířka skříňky jsou otvíravá kolem vodorovné osy při rohu místnosti. Při úplném otevření (předpokládá se vždy jen částečné) by dvířka narazila úchytkou do chromovaného sifonu umyvadla, proto by měly být sifon nebo úchytka opatřeny např. malou transparentní dorazovou čočkou. Takto mohou být řešeny i úchytky skříňky nad klozetem. Nad skříňkou s košem se nacházejí 2 další vestavěné skříňky, které mají hliníková roletová dvířka76 (nazývaná též jako nábytkové žaluzie) se zafrézovaným vedením do vnitřního korpusu z DTD-L a s horním vodicím šnekem. Obě skříňky jsou vybaveny policí a vnitřním osvětlením. Prostřední skříňka bude sloužit uživatelce pro ukládání kosmetiky, fénu apod. Horní skříňka bude sloužit uživateli, její dno má od podlahy výšku 1 550 mm, což odpovídá výšce těsně pod ramena uživatele. Ten patrně nebude potřebovat celý prostor této skříňky, mohou se sem tedy ukládat i ručníky. Obr. 70 – Roletová dvířka
Do
podhledu
na
stropě
koupelny
jsou
77
zabudována 4 zapuštěná svítidla CL31 . Byla zvolena s ohledem na fakt, že v koupelně obecně je v dosahu sprchového koutu či vany a umyvadla vždy potřeba ctít zásady ochrany proti vniku vody do svítidla78. Nad sprchovým koutem a nad klozetem jsou ještě zabudovány odvětrací kryty pro odtah vlhkosti a odérů.
76 DEMOS. Metallic-line sety [online]. Demos.cz, 2010-01 [vid. 2012-01-12, 10:05]. Dostupné z: http://www.demos.cz/cz/dokumenty/Ceniky_katalogy/Katalog_kovani/katalog_DT_2012/nabytkove_zaluzie_K12.pdf
77 RAVAK. Centrální svítidlo CL31 [online]. Ravak.cz, 2010 [vid. 2012-02-03, 10:33]. Dostupné z: http://www.ravak.cz/cz/centralni-svitidlo-cl31
78 SLUKA, J. Požadavky na vnitřní elektrické rozvody podle ČSN 33 2130 [online]. Elektro.tzb-info.cz, 2011-11-30 [vid. 2012-1215, 18:17]. Dostupné z: http://elektro.tzb-info.cz/domovni-elektroinstalace/8081-pozadavky-na-vnitrni-elektricke-rozvody-podlecsn-33-2130-ed-2-4-dil
55
5.2.6 Obytná místnost Obytná
místnost
sdružuje
několik
funkčních
zón
–
činností pro vaření a přípravu jídel,
stolování,
společenskou,
zónu pracovní,
odpočivnou a spací. To vše po obvodu
místnosti
ohraničují
dílčí úložné zóny.
Obr. 71 – Obytná místnost
5.2.6.1 Spací zóna Při vstupu do místnosti se po levé ruce nachází spací zóna, která je tvořena sklopnou postelí kombinovanou s pohovkou. Tvarosloví a funkčnost této postele vychází z produkce italské firmy Clei a české firmy Sklopné postele Svoboda, které mají ve své produkci poměrné široký sortiment věnující se problematice rozměrově úsporného lehacího nábytku. Nejprve bylo zamýšleno nad zakomponováním Penelope sofa79, sklopného dvojlůžka s pohovkou od firmy Clei, do obytné místnosti. Dvojlůžko je ve svislé poloze schováno v korpusu vestavěné či volně stojící skříně. Se skříní je pevně spojena i dvoumístná pohovka a příp. i sousední skříně. Po sklopení dvoulůžka se sedák pohovky pomocí vodicího mechanismu sníží až k podlaze a jeho původní polohu překryje lehací plocha. Postel se sklápí zatáhnutím dolů za sklopné nohy postele, které se nejprve musí vysunout prsty ruky z vertikální mezery. 79 CLEI. Penelope sofa CL31 [online]. Clei.it, 2010 [vid. 2012-01-12, 9:50]. Dostupné z: http://www.clei.it/prodotto.php?id=28&t=0
56
Avšak firma Indoor, která výrobky Clei na českém trhu nabízí k prodeji, tyto postele neumožňuje před dodáním rozměrově ani funkčně modifikovat pro potřeby posuzovaného podkrovního bytu, kvůli tomu musel návrh postele vzejít odjinud.
Obr. 72-76 – Penelope sofa – detaily – na obr. dole uprostřed a vpravo jsou 2 rozdílné způsoby sklápění postelí Clei – buď se rošt otočí kolem 1 bodu na svém konci anebo v určité vzdálenosti od svého ukončení (konec rámu/roštu je veden v pomocné drážce)
Po zhlédnutí videoukázek80,
81
a fotogalerií k postelím firem Clei a Sklopné
postele Svoboda bylo rozhodnuto, že postel do bytu se bude spíše opírat o kombinaci postelí Ital 2 a Peru 2 (Obr. 77-82) od pana Svobody, který působí na Blanensku a mohl by níže popsanou a navrženou postel fakticky vyrobit. Během rozhovoru s ním bylo zjištěno, že už byl několikrát osloven klienty s žádostí na dílčí úpravy jeho postelí, přičemž to dělá jen výjimečně. To proto, že klienty nakonec odradí, když se pak postel
80 YBLA79. In: Youtube [online]. 2011-06-28 [vid. 2012-01-12, 9:52]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=9I73O6M6Ulw 81 SKLOPNÉ POSTELE. In: Youtube [online]. 2011-10-01 [vid. 2012-02-02, 8:08]. Dostupné z: http://www.youtube.com/user/Sklopnepostele?feature=watch
57
neúměrně prodraží, neboť každá konstrukční a rozměrová diference některého z jeho výrobků v sobě nese možné změny v chování pohovky a dvojlůžka při sklápění a užívání. A taková nová neprověřená postel musí být po delší dobu zkoušena a odstraňovány případně nedostatky. Pak se původní cena postele 2-3× navýší, v čemž ale současný uživatel bytu ani majitel domu nevidí problém.
Obr. 77-78 – Peru 2
Obr. 79-80 – Ital 2
58
Obr. 81-82 – Ital 2
Níže popsaná a navržená postel se hodně konstrukčně a funkčně inspiruje postelí Ital 2, která je pevně spojena s pohovkou. Namísto sklopné knihovny, na které Ital 2 jinak stojí, jí jsou přidány nohy z postele Peru 2. Nesklopená postel v místnosti stojí ve skříni z DTD-L ve stavebně vymezeném prostoru dlouhého výklenku od dveří k oknu, který pojme také vedle stojící domácí pracovnu s PC, nebo-li home office.
Obr. 83 – Navržená sklopná postel s pohovkou
59
Obr. 84-85 – Navržená sklopná postel s pohovkou
Ve složeném stavu tedy sestavu vidíme jako čalouněnou pohovku a za ní velké bílé dveře vestavěné skříně. Ve skutečnosti je to spodní plocha postele, která má 6 větracích otvorů. Pro sklopení postele je nutné oddělat 2 malé a 2 velké volné opěradlové polštáře (za 2 velkými polštáři už není spodní plocha postele, ale přímo lamely roštu, takže ve svislé poloze tvoří tuhou opěru pro polštář a sedícího člověka – viz Obr. 81). Potom je potřeba zasunout sedací polštáře dolů k podlaze vodicím mechanismem, aby se postel mohla sklopit. Prsty ruky se dále vyklopí jedna z noh a tažením za ní jde postel snadno sklopit. Lůžkoviny jsou k lehací ploše připevněny oboustranně zapínatelnými popruhy, takže nesjíždí. Uvedené 4 volné polštáře se mohou využít i při sezení a ležení na posteli nebo se sklidí do šatní skříně v rohu místnosti. „Dno korpusu skříně má nohy s regulovatelnou výškou. Postel samotná je vybavena kovovým plochým lamelovým roštem s vnitřním vyvložkováním a výztuhami pro větší pevnost. Možný je i rošt s polohováním. Rošt je z vnější strany oplášťován obvodovými pásy z DTD-L, které drží matraci proti sesunutí. Na roštu je osazeno zavírací kování s plynulou regulací zavírací síly. Sklopná postel se montuje do zdi a do podlahy turbošrouby, aby nedošlo k jejímu převrácení.“ 82
82 SKLOPNÉ POSTELE. Ital 2 [online]. Sklopne-postele.eu, 2010-01 [vid. 2012-01-03, 18:18]. Dostupné z: http://www.sklopnepostele.eu/sklopne-postele.php?id=ital-2
60
Obr. 86-87 – Lampička u postele
Při vodorovné poloze lůžka si lze na zadním čele všimnout 2 tenkých polštářů, které jsou odnímatelné skrze suchý zip a slouží k tomu, aby se hlava ležícího nedotýkala přímo DTD-L. Nad nimi je nízký průběžný výklenek na odkládání brýlí, mobilních telefonů, knih atd. Po obou stranách jsou další malé otvíratelné niky skrývající lampičku Cono LED83 (Obr. 86-87) a vypínač k ní a ke stropním svítidlům. Vnitřek niky by byl v případě potřeby vyvložkován teploodrazivým materiálem, aby déle rozsvícená lampa při možném kontaktu s korpusem nenarušila svým teplým povrchem jeho povrchovou úpravu, i když u LED se to nepředpokládá. Lampičky jsou na boku korpusu a ne na zadním čele, aby ležící osoba mohla naklánět a zapínat lampu podle potřeby a nemusela se přitom otáčet tělem. Nicméně pokud by byly lampičky v zadním čele, mělo by to také svou logiku – při bočním umístění lampiček, pokud by je uživatelé zapomněli uzavřít posuvnými dvířky, by pak prostorově kolidovaly s bočnicemi postele při uzavírání. Při sledování TV si může uživatel dát za hlavu opěradlové polštáře z pohovky a může tak relaxovat vsedě namísto vleže nebo pololeže. Tyto polštáře pak zakrývají nízký průběžný výklenek na odkládání (Obr. 88). Výška lehací plochy nad podlahou včetně matrace je 500 mm, což ČSN 91 1010 Nábytek – Lehací nábytek – Základní rozměry (1995) dovoluje.
83 WENZEL. Čtecí lampička Cono Led [online]. Prag-info.cz, 2010-02 [vid. 2012-03-01, 12:10]. Dostupné z: http://www.praginfo.cz/_shop/cteci+lampicka+CONO+LED-MTUyNQ-23186.html
61
Obr. 88 – Volné polštáře pohovky aplikované jako opěra zad při sezení na posteli
Aby interiér nepůsobil monotónně, je uvažováno i nad umístěním např. textilní tapiserie na zadní čelo, bylo by sladěné s další barvou povlečení (Obr. 89-90).
Obr. 89-90 – Alternativní výzdoba na čele postele
Nad postelí je ještě úložný prostor o vnitřní výšce 200 mm a hloubce 160 mm. Může sloužit jen na ukládání dlouhých užších předmětů – složeného campingového stanu apod. To proto, že pod stropem probíhá již několikrát zmiňovaný průvlak či vaznice – zabírá velkou část uvnitř úložných prostorů nad postelí i nad home office a jejich hloubka je tak malá.
62
5.2.6.2 Společenská zóna Společenskou zónu tvoří pohovka s konferenčním stolkem, při přijímání návštěv zónu doplňují i jídelní židle. Pod postelí stojí 250 mm vysoký konferenční stolek se stolovou deskou ze SPDB o rozměrech 600×1000 mm. Má podnož z uzavřených čtvercových nerezových profilů 35×35 mm tloušťky 2 mm, uvnitř každé nohy podnože je vlepený magnet. Profily podnože mají na svých koncích plastové zátky, aby nedošlo k eventuálnímu podření plovoucí podlahy. Tyto zátky mají otvory, aby se daly vyjmout prsty ven. Tento stolek je variabilní, protože po vyjmutí zátek a následném zasunutí 4 kratších nebo 4 delších noh do profilů podnože stolku může mít stolová deska výšku 500, resp. 750 mm. Čili při posezení u TV (po vyklopení postele vzhůru) postačuje uživatelům stolek vysoký 250 mm na odkládání nápojů apod. Pokud budou chtít využít stolek např. při přijímání návštěv, přičemž hosté budou sedět na jídelních židlích s výškou sedáku 450 mm, bude lepší změnit stolek nasunutím kratších noh na výšku desky 500 mm (Obr. 84). A pokud budou chtít v bytě stolovat současně 4 lidé, konferenční stolek se nastaví pomocí dlouhých noh na výšku desky 750 mm od podlahy a bude vypadat identicky jako jídelní stůl se stejnou výškou a rozměry desky (Obr. 112).
Obr. 91 – Konferenční stolek a 4 dlouhé a 4 krátké nohy
Obr. 92 – Nakloněný stůl a nasouvání noh
Nasouvací nohy jsou ze stejného materiálu jako nohy podnože stolu s tím, že je do nich vždy navařen další uzavřený čtvercový profil 30×30 mm tloušťky 2 mm, který o 100 mm vyčnívá ven. Tento horní konec nohy je vždy ukončen zaslepením profilu, které pak přiléhá k ploše magnetu uvnitř podnože po zasunutí. Každá nasouvací noha má na svém spodním konci do profilu 35×35 mm napevno naraženu plastovou zátku.
63
Nasouvání noh probíhá nakloněním stolku na jednu stranu, a to na koberci pod ním, aby se předešlo poškození stolku i podlahy. Nasunuté nohy budou zcela jistě držet, nemohou se protáčet kolem osy ani vyjíždět ven, čemuž brání magnet. A adjustace stolku přídavnými nohami na větší výšku každopádně netrvá déle, než by vyžadovalo např. rozložení jakéhokoli jídelního či konferenčního rozkládacího stolu běžně dostupného na trhu.
Obr. 93-96 – Detaily: zátka profilu podnože → její vyjmutí → nasunutí nastavovací nohy → výsledný vzhled
Kvůli výšce desky stolku pod postelí, kvůli zabudování nastavitelných lampiček do korpusu skříně postele a dalším faktům nemohla být tedy použita dříve popisovaná postel Penelope sofa firmy Clei, tento interiér si ve výsledku vyžádal vlastní řešení.
5.2.6.3 Pracovní zóna Na vestavěnou sestavu postele navazuje home office. Ten se dá uzavřít vysokými 2-křídlými dveřmi, jež využívají kování pro otvíravé a zasouvací dveře84. Ty tak při zasunutí do bočních kapes nijak neomezují prostor kolem domácího pracoviště. Kování není navíc vidět, protože home office má i 2 vnitřní svislé mezistěny, jež spolu s boky právě tvoří kapsy pro zasunutí dveří. Na spodních částech korpusu domácího pracoviště včetně dveří jsou kvůli ochraně před Obr. 97 – Kování pro otvíravé a zasouvací dveře KA5740
84 HETTICH. Kování pro otvíravé a zasouvací dveře [online]. Hettich.cz, 2012-01 [vid. 2012-02-05, 11:20]. Dostupné z: http://www.hettich.com/blaetterkataloge/TA_2008/cs_CZ/blaetterkatalog/index.html?startpage=4.5.6
64
nečistotami a opotřebením nalepeny hliníkové plechy s podobným vzhledem, jako mají sokly ostatních skříní v místnosti. Spodní boční plochy dveří home office jsou několik mm nad úrovní podlahy tak, aby se nedotýkaly koberce pod nimi a neposouvaly jej při pohybu. Při otvírání dveří home office je třeba přisunout k oknu pracovní židli, aby se dala křídla otočit a zasunout. Spíše se ale předpokládá, že dveře budou skoro stále otevřeny a s židlí se nebude výrazněji manipulovat.
Obr. 98-99 – Home office
Materiálem pracovní plochy o rozměrech 1005×627 mm je SP-DB o tloušťce 25 mm, která je použita i v předsíni, šatně a na stolové desky konferenčního a jídelního stolu. Pod pracovní deskou jsou elektrické zásuvky a zespodu desky je připevněn sběrný kanálek pro napájecí a datové kabely, aby nepřekážely na stole a neležely ani na podlaze. Část pracovní desky má vyfrézovány průchozí otvory právě pro kabely (Obr. 100-101). Tato část desky se navíc dá ve 2 segmentech odklopit, aby bylo možné napájecí kabely vypojit ze zásuvky. Otvory jsou tak velké, aby jimi prošel alespoň jeden z konců daného kabelu. Namísto otvorů mohou být v odklopných segmentech také průchodky.
65
Nad pracovní plochou jsou polohovatelné police na konzolách85 v kolejnicích86, kolejnice jsou vůči zádům home office zapuštěny – záda jsou prořezána. Na první z polic je tiskárna, která má kabely svedeny ve vertikální zakrývatelné drážce vedoucí ke sběrnému kanálku pod pracovní deskou a odtud přes kabelové otvory v desce stolu k notebooku. Celý home office postačuje na práci právě s notebookem, který uživatel má, stolní PC totiž nepoužívá a nepotřebuje. Stejně tak má vlastní notebook jeho partnerka. Pokud by oba potřebovali pracovat na svých noteboocích současně, uživatelka může pracovat na home office a její partner u jídelního stolu, takže by se nijak neomezovali.
Obr. 100-101 – Pracovní plocha home office
Home office je ukončen úzkou knihovnou při ostění okna, mj. je v jejím boku vypínač a další elektrické zásuvky. Okenní otvor v JZ stěně prosvětluje místnost a má stejnou výšku parapetu (900 mm) a nadpraží (2 220 mm), jako okno u jídelního stolu, obě okna se dají zatemnit stahovatelnými hliníkovými žaluziemi. Pod oknem je radiátor 700×600 mm. Úložný prostor nad home office je určen např. pro složené deky a některé lůžkoviny. Pracovní židle má nižší opěrák, než je v současné době zvykem, to proto, že uživatel a jeho partnerka pracují doma spíše krátkodobě. Pod židlí je koberec, aby kolečka židle zbytečně neopotřebovávala povrchovou úpravu plovoucí podlahy. Koberec by měl mít zespodu protiskluzovou vrstvu, aby neujížděl.
85 IKEA. Antonius [online]. Ikea.cz, 2008 [vid. 2012-02-06, 10:01]. Dostupné z: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/50189061/
86 IKEA. Antonius [online]. Ikea.cz, 2008 [vid. 2012-02-06, 10:00]. Dostupné z: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/00189068/#/80189069
66
Obr. 102-103 – Přídavná pracovní plocha u home office
Aby domácí pracoviště nabízelo mimo práce s notebookem i více prostoru na psaní, v boku první šatní skříně u okna je mělká nika, odkud se dá sklopit přídavná pracovní deska (Obr. 102-103). Se zdvojeným bokem šatní skříně je spojena závěsem Niro87 a na opačném konci je podepřena 2 výsuvnými konzolkami zpod desky home office a zpod krátké vodorovné mezistěny v úzké knihovně u okna. Přídavná deska má výřez a ten je doplněn hliníkovou větrací mřížkou, aby teplo z radiátoru pod deskou mohlo proudit vzhůru. Ve svislé poloze je deska k boku skříně stabilizována horní sklapkou.
87 HETTICH. Závěs Niro 66 [online]. Hettich.cz, 2012-01 [vid. 2012-02-05, 11:25]. Dostupné z: http://www.hettich.com/blaetterkataloge/TA_2008/cs_CZ/blaetterkatalog/index.html?startpage=3.2.24
67
5.2.6.4 Úložná zóna pro oděvy Nábytek u stěny u okna tvoří šatní skříně s vysokými otvíravými dveřmi (Obr. 104). Sestavu opticky narušuje rohová šikmina, které se musely krajní skříně přizpůsobit.
Obr. 104 – Šatní skříně s otvíravými dveřmi
Při pohledu na sestavu vidíme zleva nejprve malou zavěšenou skříňku nad přídavnou pracovní plochou s výklopnými dvířky, ve které jsou rezervní lůžkoviny. Spodní plocha dna skříňky je zalícovaná s rovinou nadpraží okna. Dále už následuje blok vysokých šatních skříní. Zleva je skříň, v jejímž boku je zabudována výše popsaná sklopná pracovní plocha. Skříň má 2 otvíravá dveřní křídla, každé je široké 306 mm, takže při otevření zbývá mezi postelí a touto skříní průchod 560 mm. Průchod je poněkud limitující, měl by být alespoň 700 mm. Uvnitř skříně je nahoře sklopná šatní tyč a pod ní police s dalším oblečením. Sousední skříň opět s 2-křídlými dveřmi je obdobná. Vedle je úzká skříň pouze s 1 křídlem dveří s šatní tyčí a policemi. Napravo následuje šatní skříň, která má šikmé otvíravé křídlo šířky 610 mm. Vedle ní je rohová šatní skříň s 1-křídlými dveřmi. Tato skříň šířkově zabíhá až do rohu místnosti pod šikminu, takže dvířka skříně odkrývají jen část vnitřního
68
prostoru. V ní jsou umístěny 2 stohovací jídelní židle (pro návštěvy), bezpečnostní schůdky88 pro usnadnění přístupu k některým horním skříňkám v obytné místnosti (Obr. 105) a další oděvy uživatelů. Dveře celé sestavy by ale mohly vypadat i jinak. Jedná se o to, že by namísto dveří otvíravých byly použity skládané (Obr. 106). Ty by měly kování Wing line 770 s horním profilem s nosnou funkcí na
Obr. 105 – Schůdky
půdě a včetně dolního vedení89 (Obr. 107-108). Takže pokud bychom opět chtěli popsat šatní skříně zleva doprava, sestavu by začínala skříň s 2 křídly skládacích dveří na své levé i pravé straně (celkem tedy 4 křídla), tato skříň by byla široká jako 2 původní dohromady – viz Obr. 107. Úchytka by se musela pro snazší otvírání umístit vždy mezi přechod křídel.
Obr. 106 – Šatní skříně se skládanými dveřmi
88 WENZEL. Bezpečnostní schůdky [online]. Wenzel-sro.cz, 2012-01 [vid. 2012-03-12, 10:10]. Dostupné z: http://www.wenzelsro.cz/vnitrni-vybaveni-nabytku/hlinikove-schdky/bezpecnostni-schdky.html
89 HETTICH. Kování skládaných dveří Wing line 770 [online]. Hettich.cz, 2012-01 [vid. 2012-02-05, 11:35]. Dostupné z: http://www.hettich.com/blaetterkataloge/TA_2008/cs_CZ/blaetterkatalog/index.html?startpage=4.4.14
69
Obr. 107-108 – Skládací dveře
Následovala by původní úzká šatní skříň s dveřmi otvíravými. A vedle nich by byla skříň s šikmými skládacími dveřmi o 2 křídlech, jejichž horní profil by musel být spojen s vevnitř zabudovanou vodorovnou mezistěnou ještě pod úrovní šikminy (Obr. 109). Sestavu by ukončovala původní skříň v rohu s 1-křídlými dveřmi. Uživatel by si tak mohl vybrat, který systém otvírání by mu více vyhovoval – zda dveře pouze
otvíravé
nebo
kombinace
skládaných a otvíravých dveří. Křídla
všech
dveří
šatní
sestavy na Obr. 104 a 106 jsou koncipována tak, aby při eventuálním Obr. 109 – Vedení šikmých křídel skládacích dveří
hromadném otevření křídel zaráz do sebe narážely jen úchytky navzájem a nepoškodila se jimi povrchová úprava čelních ploch. Skříně mají soklové nožičky s příchytkou a do ní jsou upevněny segmenty oddělávací soklové lišty s povrchovou hliníkovou fólií90. Sokl má výšku 100 mm a je oddělávací kvůli možnosti vytírání. Mimo toho, že skříně stojí na nohách, jsou kvůli bezpečnosti také kotveny kováním ke zdi.
90 KILI. Sokl hliník [online]. Kili.cz, 2012-01 [vid. 2012-02-11, 19:10]. Dostupné z: http://www.kili.cz/sokl-hlinik/d-74950/
70
5.2.6.5 Úložná zóna na knihy a dokumenty Při SZ stěně je knihovna na uložení knih, časopisů a šanonů se spisy uživatele (právníka) – viz Obr. 110.
Obr. 110 – Knihovna
Korpus knihovny je z DTD-L o větší tloušťce než u ostatního nábytku, pro větší tuhost konstrukce by zřejmě police nebyly nastavitelné, nýbrž by to byly vodorovné mezistěny pevně spojené s boky a svislými mezistěnami, tuhost by podpořila také záda z DTD-L. Segment pro TV má v zádech výřez na rámeček držáku TV a průchod pro kabely svedené ve vodorovné drážce zad do zásuvky v sousední rohové šatní skříni. Vedle TV je dvojvypínač ovládající stropní světla místnosti. Nad TV91 je do zdi upevněná bílá konzola podpírající vodorovnou mezistěnu nad ní, aby se neprohýbala. Knihovna má sokl a kotvení dle popisu u šatních skříní. Hloubka knihovny včetně zad je 300 mm.
91 DATART. LCD televize Grundig 32GLX [online]. Datart.cz, 2012-01 [vid. 2012-01-18, 18:17]. Dostupné z: http://www.datart.cz/katalog/LCD-Televize-GRUNDIG-32-GLX-3000.html
71
Výška spodní hrany obrazovky TV je 910 mm nad zemí, aby osoba ležící na 500 mm vysoké lehací ploše postele viděla celý obraz, a to i tehdy, pokud má přes nohy přetaženu přikrývku. Vedle knihovny je okno, oproti původnímu stavu je částečně posunuto na osu místnosti a je nepatrně zvýšen jeho parapet vůči podlaze tak, aby to vyhovovalo normě. Posunutí okna by nemělo vadit ani novému pohledu na fasádu, protože doteď byl okenní otvor stejně o několik cm mimo osu římsy vikýře a touto úpravou se průčelí domu zapraví. Nad oknem je úzká horní zavěšená skříňka s výklopnými dvířky, jejíž spodní plocha dna je opět zalícovaná s rovinou nadpraží okna. Ostění okna je po obou stranách přetaženo tenkou sádrokartonovou deskou, která překrývá jak omítku, tak i bok knihovny a bok úložných skříněk, aby nebyl vidět přechod nábytku a hrany ostění. To proto, kdyby boky skříní nebyly s ostěním okna a stěnou zarovnány a vznikla by tak mezera nebo jemné odskočení. Pod oknem je radiátor 1200×600 mm.
Obr. 111 – Úložné skříňky na potraviny a nápoje
72
5.2.6.6 Úložná zóna na potraviny Skříňková sestava napravo od okna jsou většinou úložné prostory pro potraviny a nápoje (zavařeniny, mléko, oleje, konzervy, těstoviny, víno apod.) nahrazující klasickou spížní skříň (Obr. 110 a 111). Hloubka skříněk včetně zad je 300 mm. Opět je zde kotvení do stěny. Blok skříní má u jídelního stolu bílá roletová dvířka. Jsou na podobném principu jako ta v koupelně. Při stolování se roleta vysune nahoru a za ní vidíme malý výklenek, který má v zádech zabudovaná 2 bodová svítidla (jsou to stejná svítidla jako lampičky u postele), která přisvětlují stolovou desku. Bylo by totiž zbytečné ze stropu spouštět zavěšené svítidlo – to by předurčovalo to, kam si mají uživatelé jídelní stůl postavit a při jeho posunutí na jiné místo by pak uspořádání vypadalo divně. Zavěšené svítidlo by zřejmě bránilo i otvírání dvířek některých skříněk. Navíc navržená zapuštěná stropní svítidla se dají naklápět, takže se dá stolová deska přisvětlit i touto regulací. Ve výše popsaném výklenku se nachází věci, které budou u jídelního stolu hned po ruce – slánka a pepřenka, role s papírovými ubrousky, dochucovadla atd. Krajní úložná skříňka pod šikminou zabíhá až do rohu místnosti, dvířka skříně tedy odkrývají jen asi polovinu vnitřního prostoru. Zde bude mj. uložena žehlička a žehlicí prkno. Spížní skříňová sestava má na soklu odvětrání – vnitřní police mají také perforace, aby jimi mohl cirkulovat vzduch.
5.2.6.7 Jídelní zóna Jídelní stůl má desku o rozměrech 1000×600 mm a je vysoký 750 mm. U podlahy je fixován 2 zarážkami, aby nedošlo k jeho posunutí na stranu tak, že by pak bránil otevření vedlejší dolní skříňky. Dvířka další dolní skříňky, té pod roletou, se dají otevřít teprve po odsunutí stolu. V ní jsou uskladněny málo používané věci. Plocha jídelního stolu se dá zvětšit přistavením adjustovaného konferenčního stolu na dlouhých nasazovacích nohách. Stoly se pak můžou posunout více k oknu. Ve výchozím stavu je totiž průchod mezi stolem a protější sestavou s lednicí a troubou 820 mm. Stolová deska obou stolů pochopitelně přesahuje o několik mm rozměry podnože, takže se sdružené stoly dotýkají bočními plochami desky, nikoliv podnožemi.
73
Obr. 112-113 – Přistavení dalšího stolu
Jídelní židle mají svým čalouněním sedáku a opěráku doplňovat barevnost místnosti. Jsou stohovatelné. Další 2 židle jsou uloženy v šatní skříni v rohu místnosti, použijí se v případě rozšíření stolu pro 4 lidi nebo přijímání většího počtu hostů.
5.2.6.8 Kuchyňská sestava
Obr. 114 – Kuchyňská sestava
74
Kuchyňská sestava při stěně u dveří má hloubku 600 mm. Škála a rozsah jejího vybavení jsou přímo úměrné tomu, že uživatelé nemají přehnané nároky na velikost prostoru pro vaření. Šířkové moduly jsou po 600 mm s výjimkou skříňky pro myčku, ta má dvířka pro modul 450 a 150 mm. Skříňky opět mají nohy s příchytkou na oddělitelné segmenty soklu, jež jsou navíc opatřeny těsnicími lištami u podlahy. Celá sestava začíná zleva vestavnou chladničkou s mrazákem Gorenje92 o výšce 1 720 mm, takže se vejde pod rohovou šikminu. Od chladničky napravo je další segment, který má dole skříňku na skladování některých potravin (cibule, brambory, ovoce, pečivo apod.). Nad ní je horkovzdušná trouba integrující také funkci MW trouby a grilu93. Není tak třeba několika samostatných spotřebičů zvlášť. Idea využití tohoto prvku, stejně jako nápad použít přídavnou sklopnou pracovní desku, o které ještě bude řeč, byla formulována v práci Tuzy94. Nad troubou je úložný prostor pro kuchyňské roboty, pečicí plechy a pánve. Nyní bude představena řada dolních skříněk pod plátem. Zleva je to skříňka se 4 zásuvkami, kde je příborník, kuchyňské náčiní, misky a prkýnka. Vedlejší skříňka je na vestavnou myčku nádobí Hotpoint Ariston95, ta si žádá vnitřní světlou šířku 445 mm. Myčka nemá čelní, ale boční ovládací panel. Úchytka na otvírání není připevněná vruty, ale lepidlem – do navrtaného otvoru s vrutem by se mohla z myčky dostávat vlhkost a dvířka by tím trpěla. Uvnitř vedle myčky je tenká deska, která skříňku odděluje na druhou menší část. V ní je 2-patrový čelní výsuv96 o vnitřní světlé šířce 112 mm, montuje se na pravý bok skříňky. Buď by ve výsuvu byly pouze čisticí prostředky a prášek do myčky, nebo by mohl být výsuv doplněn věšákem na suchou náhradní utěrku (Obr. 115-116). Na dvířkách je krátký typ úchytky Strecket. Další spodní skříňka ukrývá dřez, prostor pod ním zaujímá elektrický ohřívač vody Mora OV1097 a výsuvný koš na odpadky, eventuálně s třídicími přihrádkami.
92 H-ELEKTRO. Gorenje NRKI 45288 W [online]. H-elektro.cz, 2012-01 [vid. 2012-01-02, 11:30]. Dostupné z: http://www.helektro.cz/gorenje-nrki-45288-w-vestavna-kombinovana-chladnicka.html 93 GP EXCELLENT. Trouba HBC 84E653 [online]. Kuchyně-bosch.cz, 2011-03 [vid. 2012-01-12, 10:22]. Dostupné z: http://www.kuchyne-bosch.cz/produkt/bosch-hbc-84e653 94 TUZA, P. Návrh studentského bydlení na 24m2. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská, Ústav nábytku, designu a bydlení, 2011. Ing. Thesis. s. 47. 95 TESHOP. Myčka Hotpoint Ariston [online]. Teshop.cz, 2010-01 [vid. 2012-01-12, 10:22]. Dostupné z: http://teshop.cz/domacispotrebice/vestavne-spotrebice/mycky-nadobi/sire-45-cm/lst-114-hotpoint-ariston-mycka-nadobi 96 HETTICH. Čelní výsuv 90° [online]. Hettich.cz, 2012-01 [vid. 2012-02-06, 16:50]. Dostupné z: http://www.hettich.com/blaetterkataloge/TA_2008/cs_CZ/blaetterkatalog/index.html?startpage=9.1.18 97 GAS. Bojler Mora OV10 [online]. Gas.cz, 2010-08 [vid. 2012-03-01, 14:12]. Dostupné z: http://www.gas.cz/product/elektrickybojler-mora-ov10-ov-10-bojler-mora-ov-10:202/
75
Obr. 115-116 – Úzký čelní výsuv
Poslední dolní skříňka v rohu slouží k uskladnění hrnců a složených utěrek. Optimálně bude vybavena vnitřním výsuvným drátěným programem, aby se uživatelé při sklopení sousední přídavné pracovní desky nemuseli příliš ohýbat. Další popis součástí kuchyňské sestavy se posune výš, do úrovně pracovní desky, a oproti minulému sledu skříněk bude směrován zprava doleva. Na pracovní desku (Brunecký98 ji označuje jako plát) navazuje přídavná sklopná pracovní deska (Obr. 118), je zapuštěna v obložení z bílé DTD-L kolem dveří. Obložení kryje pouzdro posuvných dveří. Spodní boční plocha sklopné desky je s obložením spojená závěsem Niro. Jeden z konců sklopené desky podpírá na míru vyrobené ocelové sklopné kování a na druhém konci je deska podepřena 1 výsuvnou konzolkou zpod plátu. Ve svislé poloze je deska stabilizována horní sklapkou. Tato přídavná pracovní deska je ze stejného materiálu jako plát, což je deska Numerär99 z DTD-L s hliníkovým dezénem a o tloušťce 38 mm.
98 BRUNECKÝ, P. Standardy nábytku. Brno: ES MZLU, 2009. ISBN 978-80-7375-297-2. s. 51. 99 IKEA. Numerar [online]. Ikea.com, 2012-01 [vid. 2012-01-10, 17:28]. Dostupné z: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/40117442/
76
Obr. 117 – Trouba, varná deska, digestoř
Obr. 118 – Dřez s odkapávačem, přídavná pracovní deska
Přesah plátu přes dvířka skříněk je 20 mm. V prostoru nad plátem je kolem dokola obložení z DTD-L s hliníkovým dezénem. Buď přímo z materiálu jako plátu nebo z tenčí DTD-L100, která by v místě u trouby nahradila část boku skříně. Mezi obložením a plátem je kolem dokola těsnicí profil. Nad pracovní plochou v rohu je nerezový věšák Grundtal101 na utěrku a zásuvka. Následuje nerezový dřez s odkapem102 s vylisovaným otvorem pro baterii Ringskär103. Na druhé straně pracovní plochy je sklokeramická elektrická varná deska Mora Mect104. Nad ní se nachází celonerezová výsuvná digestoř Best Iseo105. Její spodní plocha je zarovnaná s dny horních skříněk, což v současnosti není nijak nezvyklým výrazovým prostředkem. Mezi dřezem a varnou deskou jsou další zásuvky a vypínač. Pracovní plocha je osvětlena LED lištou106 zapuštěnou do drážky v dnech horních skříněk. Závěsné skříňky mají 2 řady. První řada nad plátem slouží k uložení často používaných předmětů. Při pohledu zleva doprava se nejprve nachází skříňka, jejíž vnitřní prostor z větší části zabírá odtah digestoře, ale jsou zde také kořenky.
Obr. 119 – LED lišta
100 KILI. LTD aluminium [online]. Kili.cz, 2012-01 [vid. 2012-02-17, 19:12]. Dostupné z: http://www.kili.cz/ltd-aluminium-f509-st2/d-73826/ 101 IKEA. Grundtal [online]. Ikea.com, 2012-01 [vid. 2012-01-30, 19:29]. Dostupné z: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/20213538/#/00213539 102 WELT SERVIS. Nerezový dřez s odkapem Sinks Kromevye Classic 173 [online]. Kuchynsky-drez.cz, 2010-08 [vid. 2012-1201, 10:05]. Dostupné z: http://www.kuchynsky-drez.cz/nerezove-drezy/drezy-s-odkapem/sinks-kromevye-classic-173-id1413.html 103 IKEA. Ringskar [online]. Ikea.com, 2012-01 [vid. 2012-01-30, 19:29]. Dostupné z: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/20176437/ 104 MORA. Mora Mect [online]. Mora.cz, 2012-01 [vid. 2012-01-18, 18:28]. Dostupné z: http://www.mora.cz/mect-330-ff/ 105 KORYNA. Best Iseo Top ES102M [online]. Elektrolipa.cz, 2010-07 [vid. 2011-11-28, 13:22]. Dostupné z: http://www.elektrolipa.cz/elektrolipa/eshop/1-1-Vestavne-spotrebice-drezy/132-3-Vysuvne/5/611-Best-Iseo-Top-ES10-2M 106 GLOBALLUX. LED lišta Globallux 60led/36W/2400lm/m [online]. Globallux.cz, 2011-08 [vid. 2012-01-12, 17:59]. Dostupné z: http://www.globallux.cz/zlop-1m-60ledcw-cree-36w-2400lm-m-studena-bila-op-eanLPOPCR001-skup70371.php
77
Sousední horní skříňka obsahuje ingredience jako mouku, cukr, strouhanku apod. a malé misky. Další skřínka ukrývá talíře. Krajní horní skříňka je určena pro sklenice a hrnky. Spára rozhraní mezi první a druhou řadou horních skříněk je ve výšce 2 045 mm, tato výška byla stanovena podle toho, kde se blok skříní objemově „zakousnul“ do rohové šikminy – horizontála v rohu leží na stejné přímce právě jako ono rozhraní dvou řad horních skříněk. Horní řada závěsných skříněk ukrývá odtah digestoře do komínového tělesa, vnitřní prostor, byť odtahovým potrubím zmenšený, je využit pro prázdné zavařovací sklenice, málo používané nádobí apod. Tyto skříňky jsou obsluhovatelné z domácích schůdků či žebříku. Rozestavení celého kuchyňského koutu vychází z toho, že navržený dřez a myčka mají být vzdálené nejdále 2 m od svislého odpadního potrubí v přizdívce u komína kvůli spádu trubky – ta vede od dřezu a myčky, mezi pouzdrem posuvných dveří a komínem a pak za roh. Varná deska je tak umístěna dále od umyvadla – mezi nimi je pracovní prostor o délce 800 mm, přesně taková je i doporučená minimální hodnota107. Zbývá tedy ještě říci něco k podlaze v obytné místnosti. Podle vyjádření pana Harašty, zaměstnance firmy Podlahy Liška, se problematika původní nerovné podlahy může řešit následovně. Nejprve položením vrstvy kročejové izolace Mirelon na původní prkna podlahy, na níž přijde vrstva OSB 18 P+D, poté podložkové izolace Izofloor a nakonec se položí plovoucí podlaha, přičemž Mirelon a OSB se používají k vyrovnání jen v některých případech. Nebo lze na vyrovnání použít samonivelační stěrku místo OSB, ostatně řešení je celá řada. Patrně není třeba fyzicky rozebírat podlahovou konstrukci, neboť prkenná podlaha pod kobercem na žádných místech nevrže a nájemníci v 1. NP nezaznamenávají výraznější hluk při pohybu osob nad sebou v podkroví. Nicméně skladba podlahy by měla být kvůli kročejové neprůzvučnosti konzultována ještě se stavební firmou. Tloušťka nové podlahy by tedy měla 30-50 mm navíc oproti původní úrovni podlahy. Jako nášlapná vrstva byla zvolena DB dýhovaná plovoucí podlaha108. 107 BRUNECKÝ, P. Standardy nábytku. Brno: ES MZLU, 2009. ISBN 978-80-7375-297-2. s. 56. 108 PROKOM R&S. Plovoucí podlaha dub nature – 3-lamela [online]. Strechy-thermowood-izolace.cz, 2011-08 [vid. 2012-0112, 11:59]. Dostupné z: http://www.strechy-thermowood-izolace.cz/masivni-drevene-plovouci-podlahy-upofloor-dub/204-nature-3lamela.html
78
5.3 Materiálové a barevné řešení č. 2 Druhé pojednání interiéru, obrazově přiblížené v Příloze C: Vizualizace navrženého stavu, má stejný půdorys jako první pojednání. Od onoho prvního řešení liší hlavně použitím podlahového vytápění. Možnost jeho aplikace, buď elektrického (suchá cesta) nebo teplovodního trubkového (mokrá cesta), byla rámcově zkonzultována se zástupci několika firem – jmenovitě Danfoss, Eurosystemy Group, Hermann Tepelná technika, Javora Enersa, Jupiter, Revel. Zásadní otázkou bylo, zda se dá podlahové vytápění dimenzovat tak, aby se úroveň podlahy příliš nezvýšila na úkor světlé výšky místnosti. Nakonec se věc ale ukázala být jako daleko komplexnější – roli by hrály i další aspekty. Zaprvé zda a jak je zateplen vodorovný mezistrop nad podkrovím a strop (podlaha) mezi podkrovím a 1. NP, zda by stropní konstrukce mezi 1. NP a podkrovím snesla
zatížení
několika
desítek mm tlustou vrstvu betonové
mazaniny
teplovodního konečně
zda
vytápění by
a
nebylo
vhodné zateplit celý objekt. Teprve po provedení daných analýz odborníky by mohly být
stanoveny
parametry
vytápění. Obr. 120 – Teplovodní vytápění System Ideal EPS; 1 – dlažba, 2 – Jupiter roura 16 mm, Jupiter deska 30 mm, 4 – Strongboard FL 6 mm pro dlažbu, 5 – podpěrná okrajová lišta, 6 – vlhkostní izolace
V různá systémy
úvahu
řešení
jako
přichází tenké
elektrického
vytápění109 s tloušťkou do 40 mm včetně nášlapné vrstvy (flexibilní tmel, tenká tepelná izolace, topná rohož, flexibilní tmel, nášlapná vrstva). Tenkou skladbu může mít i teplovodní vytápění110 – viz Obr. 120. Obě varianty vytápění lze použít pro dlažbu Duna111, která byla zvolena jako nášlapná vrstva. Dlažba je totiž nejvhodnějším materiálem pro podlahové vytápění. Dobře vede teplo a dokáže jej akumulovat.
109 JAVORA. Fenix Ecofloor [online]. Podlahove-topeni.cz, 2011 [vid. 2012-02-03, 20:33]. Dostupné z: http://www.podlahovetopeni.cz/cz/e-shop/elektricke-topne-rohoze/fenix-ecofloor-lsdts-160
110 JUPITER. System Ideal EPS [online]. Jupiter-system.cz, 2011 [vid. 2012-02-03, 10:09]. Dostupné z: http://www.jupitersystem.cz/produkty/system-ideal-eps/
79
Na vizualizacích je výška podlahy vůči 1. variantě v oddílu 5.2 zachována, neboť by podle všeho mohla býti stejné tloušťky. Další diferencí oproti původnímu stavu je, že v koupelně je na stěnách bílý velkoformátový obklad Snow112. Odlišné jsou i zapuštěné hliníkové úchytkové lišty113 na všech dvířkách v bytě.
Obr. 121 – Lišta UKW-4
Obr. 122 – Lišta UKS-7
Obr. 123 – Lišta UKW-3
Další změnou je použití SP-DB jako plátu kuchyňské linky, svislé obložení kolem plátu je z lakovaného skla Lacobel114 bílého odstínu. Lacobel má velkou odolnost, dobrou čistitelnost. A tím, že je reflexní, hodí se právě i do malých bytů. Blok šatních skříní je uvnitř více propojen a má posuvné dveře. Ty se totiž vyrábí i upravené pro podkrovní šikminy. V obytné místnosti jsou stohovací židle nahrazeny dřevěnými skládacími. V bytě jsou vypínače stejného typu jako v 1. variantě, ale v hliníkovém provedení.
111 A1OBKLADY. Dlažba Duna 60×60 [online]. A1obklady.cz, 2011-05 [vid. 2012-01-06, 15:18]. Dostupné z: http://a1obklady.cz/index.php/sortiment/velkoformatova-dlaba 112 RACODES. Obklad Snow 30×60 [online]. Nejlevnejsi-obklady.cz, 2011-08 [vid. 2012-01-12, 17:59]. Dostupné z: http://www.nejlevnejsi-obklady.cz/obklady/obklady-paradyz/snow-novinka/obklad-snow-30x60-cm-rect 113 ALFASTYL. Úchytky, úchytkové lišty [online]. Alfastyl.cz, 2011-08 [vid. 2012-01-12, 17:59]. Dostupné z: http://www.alfastyl.cz/uchytky.htm#u15 114 GLASSCOLOR. Lacobel [online]. Glasscolor.cz, 2011-08 [vid. 2012-01-18, 11:36]. Dostupné z: http://glasscolor.cz/lacobel/
80
5.4 Vnější vzhled domu Změna ve vnitřním prostoru bytu bude mít vazbu i na vnější vzhled domu.
Obr. 124-125 – Původní a navržený vzhled západního nároží – zobrazena je horní části budovy
Obr. 126-127 – Původní a navržený vzhled jižního nároží – zobrazena je horní části budovy
81
5.5 Šatní regálový systém Při tvorbě dispozice bytu vyplynulo, že šatna by měla mít po obou stranách nejlépe regálový systém. Bylo zřejmé, že by celková konstrukce šatního systému měla být vizuálně odlehčená, bez jakéhokoli korpusu a dvířek z velkoplošných Obr. 128 – Šatna
materiálů, která by umožňovala uživatelům variabilitu výškového polohování polic nebo šatních tyčí, s možností
jednotlivé prvky sestavy obměňovat a byla by jednoduchá na montáž. Dispozice šatny včetně parametrů dosahů vycházela ze schématu na Obr. 129.
Obr. 129 – Doporučené rozměry v šatně – schéma vlevo dole a uprostřed dole platí pro muže, resp. ženy
82
Přihlédnuto bylo i k údajům v ČSN 91 0412 Nábytek – Úložný nábytek bytový – Základní rozměry (1992) a výškám obou uživatelů bytu. Po návštěvě pobočky firmy Stratus, v jejímž portfoliu jsou mj. regálové systémy, po návštěvě obchodního domu IKEA, taktéž v Brně, a po zhlédnutí dalších nabízených šatních úložných a odkládacích systémů dalších společností na internetu bylo rozhodnuto, že nejlepší volbou pro nábytkové vybavení šatny bude regálový systém Amari od firmy Hettich. Při vstupu do šatny pojednaného bytu je po levé ruce regál, ten se sestává z 2 nosných hliníkových profilů tvaru L, které jsou kotveny do zdi a lepeny k podlaze, mezi profily jsou umístěny 2 držáky na boty, 3 police a 1 šatní tyč (Obr. 65). Na pravé straně je regál stejné nosné konstrukce, s 2 držáky na boty, 1 šatní tyčí a 1 policí (Obr. 66, 130). Tento regál byl detailněji zkoumán po stránce samotné konstrukce a propočtu materiálových nákladů.
Obr. 130 – Šatní regálový systém – Obr. 66 s regálem není dostatečně popisný, proto byl pro potřebu této vizualizace regál ilustrativně zasazen do větší prostory
Světlá šířka mezi oběma regály je 760 mm, což je i předepsané minimum na Obr. 129. Rozměry samotného regálu jsou 1 056 mm na šířku, 475 mm na hloubku a
83
2 130 mm na výšku. Více viz výkresy v Příloze E: Dokumentace k šatnímu regálovému systému. Montáž spočívá v ukotvení vodorovných částí profilů do zdi a přilepení svislých částí profilů se stavitelnou nohou k podlaze. Montáž i se specifiky jednotlivých elementů výrobku byla telefonicky konzultována s technickým poradcem firmy Hettich, panem Moravcem. Jednou z věcí, jež bylo nutné vyřešit, byl odpovídající materiál pro polici tak, aby nebyl překročen dovolený průhyb vzhledem k délce police a jejímu zatížení. Bylo zjištěno, že takovým materiálem je SP-DB tloušťky 25 mm. Dále bylo třeba vybrat pro tuto desku nátěrovou hmotu, která by vytvořila dostatečně odolnou povrchovou úpravu, a následně spočítat jmenovitou spotřebu složek nátěrové hmoty, aby bylo možné dopočítat materiálové náklady. Zvolena byla nátěrová hmota Axapur polomat115. Celkové náklady na přímý materiál činí 3 960 Kč. Výsledná cena za výrobek by dále zahrnovala přímé mzdy, režijní náklady, marži a DPH, ale přesně dopočítána nebyla, neboť to nebylo cílem této práce. Tab. 12 – Náklady na přímý materiál šatního regálu
Položka
Náklady [Kč]
Police SP-DB
752,14
Profily k montáži na podlahu a zeď včetně montážního materiálu
1316,92
Podpěrky police
253,25
Držáky šatní tyče
93,51
Šatní/příčné tyče
553,07
Profily protiskluzové pro tyče příčné
192,40
Držáky na boty
631,18
Hmoždinky
3,28
Vruty
1,40
Lak
148,61
Tužidlo
7,81
Ředidlo
5,24
Lepidlo
1,31
CELKOVÉ NÁKLADY NA PŘÍMÝ MATERIÁL
3960,11
115 COLORLAK. U 1011 Axapur polomat [online]. colorlak.cz, 2010-04 [vid. 2012-03-03, 11:29]. Dostupné z: http://www.colorlak.cz/data/dokumenty/nove-katalogove-listy/U1011-A-.pdf
84
6 Diskuze 6.1 Obecně Protože je návrh a tvorba každého interiéru multidisciplinárním dílem, nešlo ani při tomto konkrétním návrhu vynechat žádnou z jeho součástí. Proto tvůrčí části této práce předchází analýza stávajícího a budoucího stavebního interiéru, technických návazností, zohledněny byly složky mikroklimatu, prostorové nároky uživatelů a požadavky na nábytkové vybavení. Pokud by došlo k vynechání některé z těchto částí, výsledný návrh by nebyl ucelený.
6.2 Dispoziční řešení s ohledem na zónování a vnitřní mikroklima Ze všech zamýšlených řešení se ukázala být jako nejkompaktnější varianta na Obr. 59. Z Tab. 13 lze vyčíst, že přestože se byt půdorysně zmenšil o uvolněný prostor podesty (předtím sloužící jako předsíň), užitková plocha bytu se naopak mírně zvětšila. Stalo se tak díky zbudování pultového vikýře přes celou šířku nové koupelny. V původním stavu (Obr. 48) byla totiž za vanou a klozetem prázdná, sádrokartonovými deskami zaobkládaná místa, která nemohla být kvůli sklonu střechy nijak využita – i kdyby nebyla zakryta, nedala by se racionálně obsluhovat. Tab. 13 – Srovnání užitkové plochy
Původní stav
Navrhované řešení
Obytná plocha [m ]
22,5
23,6
Plocha příslušenství [m2]
13,0
12,0
35,5
35,6
2
2
Užitková plocha [m ] = obytná p. + p. příslušenství
Na navrženém stavu je oproti tomu původnímu přívětivější také návaznost jednotlivých funkčních zón, byť dochází v obytné místnosti k jejich kumulaci. Jakékoli další hmotové dělení na menší soubory by interiér zbytečně tříštilo. Zejm. přezouvání a oblékání do zimního oblečení již nebude probíhat na schodišti, ale v předsíni bytu, popř. šatně, navíc s možností sezení a dále vizuální kontroly uživatelů před 2 velkými zrcadly – předtím bylo v bytě jen 1 malé v koupelně. Předsíň rozděluje byt na zónu hygieny (koupelna), přidruženou úložnou zónu (šatna) a multifunkční zónu (obytná místnost).
85
Obytná místnost začíná po levé ruce zónou pro vaření a přípravu jídel – ta je tedy již oddělena 2 dveřmi od místnosti s klozetem. Na zónu pro vaření navazuje úložná zóna a jídelní zóna. Dále pokračuje úložná zóna reprezentovaná knihovnou s TV, naproti ní je 2-místná pohovka se stolkem – společenská zóna. Při sklopení postele se zóna transformuje na spací, k ní se přidružuje úložná zóna pro oděvy a vše ukončuje pracovní zóna v rohu místnosti. Výsledná dispozice je koncipována tak, aby i komunikační zóny v rámci koupelny a obytné místnosti byly pokud možno bezkolizní a aby byl zajištěn přímý přístup oknu. Nejen kvůli výhledu do exteriéru, ale také kvůli údržbě oken, zatemňování místnosti a větrání. Poloha nově zbudovaného okna navíc pomáhá přisvětlit jak celou místnost, tak zejm. pracovní plochu v rohu. Sloučením WC a koupelny a zvýšením světlé výšky místnosti oproti původnímu stavu získává navržená koupelna na objemu. Posuvné dveře by také měly více přispět k zjednodušení pohybu v prostoru a možnosti prosvětlit interiér napříč místnostmi. Prosvětlení mají napomoci i 2 světlovody v těch místnostech, kde nelze zbudovat svislý okenní otvor. Umělé osvětlení je rozvrženo tak, aby bylo dosaženo optimální zrakové pohody. Stropní zapuštěná svítidla jsou při vstupu do bytu umístěna na osy předsíně, jedna z os pak přechází do koupelny, kde se protíná s kolmo jdoucí osou od zrcadla a umyvadla. V podhledu obytné místnosti je pravidelné rozvržení zapuštěných svítidel sledující osu místnosti, na kterou, jak již bylo zmíněno, byl posunut původní okenní otvor. Lokální zdroje umělého osvětlení v zóně pro stolování, pro přípravu jídel a vaření, v zóně pracovní a spací mají uživatelům napomoci při jednotlivých činnostech. Původní počet a rozmístění zdrojů umělého osvětlení v obytné místnosti byly nedostatečné. První i druhé barevné a materiálové řešení vychází z toho, že jde o malý prostor, proto jsou pro nábytek i ostatní povrchy voleny světlé barvy anebo přímo bílá, pro oživení interiéru jsou použity další barevné odstíny, které mají dodat bytu náboj a zároveň jeho místnosti sjednotit. Barevnost se objevuje na povlečení, čalounění židlí, ale také např. na ručnících v koupelně, které tak plní i estetickou funkci. Původní stav byl sice v obytné místnosti barevně vyvážený použitím nábytku v březové dýze, avšak tmavá výmalba části stěn a absence okna na JZ fasádu vizuální pohodu místnosti mírně degradovaly. Už tím, že je obytná místnost prostorově specifická – díky rohovým šikminám kopírující úžlabí střechy zvnějšku – byla snaha o jednoduchou barevnost a o aplikaci co
86
nejméně druhů povrchů. Nábytková dvířka navíc nejsou povrchově profilována. Dekor stěn tak vlastně tvoří jen spáry mezi dvířky a tvarově jednoduché úchytky a úchytkové lišty u nábytku nebo jen spáry mezi obkladačkami na stěnách. Bezúchytkové provedení nábytku nebylo uvažováno, u bílých ploch by chtě nebo nechtě docházelo k jejich potřísnění mastnotami v zóně přípravy jídel i jinde. V obou navrhovaných barevných řešeních se objevují 2, resp. 1 druh nášlapné vrstvy, což přispívá k celistvosti interiéru. Podlahy i další povrchy interiéru mají
svůj význam i ve vztahu
k elektroiontovému prostředí – nejsou vědomě užity syntetické materiály či materiály s nízkou relativní permitivitou, jak o ní hovoří Kolář116 – viz 3.4.8 Materiálové řešení povrchů stavebního interiéru a nábytku. Dle jeho hodnocení jsou právě vápenné omítky, keramická dlažba a obklady, obložení linky z Lacobelu, sádrokartonové podhledy aj. vhodnými povrchy pro příznivé elektroiontové mikroklima. Pokud má být myšlenka dotažena do konce, bude dobré zakoupit koberce a lůžkoviny, které nejsou vyrobeny z umělých vláken, to by opět vedlo k částečnému úbytku záporných iontů v ovzduší. V koupelně je použit velkoformátový obklad s úzkými spárami mj. proto, aby stěny měly jednolitý vzhled. Navíc tím, že na každé stěně je méně spár mezi obklady, než by tomu bylo u mozaikových a maloformátových obkladů, by si měla koupelna udržet svěží vzhled i v budoucnu. Spáry časem ztmavnou nebo se v nich usadí špína, která se bude nesnadno odstraňovat, proto je lepší minimalizovat jejich počet. Lacobel nakonec nebyl zvolen jako materiál povrchu stěn v koupelně, i když v současné době už se takové koupelny navrhují. Montáž velkých skleněných desek by zřejmě nebyla překážkou, pochopitelně by se nejprve musely vyměřit desky při jejich manipulaci do bytu. Problém je ale ve spárách mezi deskami Lacobelu, pokud by se spárovací hmota porušila a voda by se při sprchování nebo mytí dostala za sklo, následná náprava by mohla být dost komplikovaná. Na toto upozorňuje sám výrobce. Z navrhovaného půdorysu na Obr. 59 je zřejmé, že byt je od prostoru podesty a schodiště oddělen příčkami o větší tloušťce (200 mm). To by mělo být dostatečné z hlediska zvukové neprůzvučnosti, aby vznikla určitá intimita mezi bytem a nebytovým prostorem. Konkrétní skladby příček budou nicméně v kompetenci stavební firmy. Oproti výchozímu stavu je posun i v tom ohledu, že do bytu není již ze schodiště vidět – předtím jej oddělovala luxferová příčka. 116 KOLÁŘ, R. Příčiny nízké koncentrace aeroiontů v budovách a kritéria pro jejich posuzování. [online]. Fce.vutbr.cz, 2010-05 [vid. 2011-05-29, 18:21]. Dostupné z: http://www.fce.vutbr.cz/veda/JUNIORSTAV2007/pdf/Sekce_1.3/Kolar_Radim_CL.pdf
87
Ať už budou v podkrovním bytě radiátory nebo podlahové vytápění, jisté je, že to bude kromě bouracích prací velkým stavebním zásahem. Modernizaci neujdou ani nové rozvody vody, odpadů, elektřiny atd.
6.3 Řešení nábytkového vybavení, zařizovacích předmětů, spotřebičů Pro vstupní dveře do bytu a obložení sousední niky bude třeba zvolit odolnou povrchovou úpravu, byť je jejich spodní část opatřena hliníkovými plechy. Např. tu, která byla vybrána pro police v šatně, kde může docházet k namáhání povrchu polic při posunování těžších nebo špinavých předmětů. Zařizovací předměty v koupelně byly vybrány s ohledem na jejich jednoduché tvarosloví. V koupelně byl dále ve druhé barevné variantě zachován žebříkový radiátor, i když je zde podlahové vytápění – radiátor přesto může plnit svou funkci a navíc sloužit k zavěšení mokrých ručníků. Úložné prostory koupelny pokrývají nároky obou uživatelů, nicméně pro uživatelku bude problematický dosah horních polic ve vestavěné skříni s pračkou, příp. horní vestavěná skříňka vedle umyvadla (ta je ale určena pro jejího partnera). Pomoci si tak může domácím žebříkem v úzké skříni u komína v předsíni. Anebo malé domácí schůdky uložené ve skříni v obytné místnosti mohou být právě v koupelně. Výška konečků prstů uživatele od země je 233 cm – aniž by stál na špičkách – ten by tedy neměl být výrazně limitován při obsluze horních polic nebo horních skříněk v kuchyni. Hliníkové nábytkové žaluzie vestavěných skříněk koupelny by měly odolat specifickému vlhkostnímu mikroklimatu koupelny, a to i kapkám vody, které se dostanou z vlhkých rukou uživatelů do drážky vodicího profilu, kterým se roleta posouvá ve vertikálním směru. V koupelně je diskutabilní použití dveří pro vestavěnou skříň s pračkou a ohřívačem vody. V úvahu by přicházel také závěs nebo odhalení úložného prostoru. V obytné místnosti je dominantním prvkem sklopná postel. Kromě její konstrukce bude důležitá i volba potahu přidružené pohovky a jeho čistitelnost. A to z toho důvodu, že při sklopení postele po dobu několika týdnů by docházelo k usazování prachu ve spodní části pohovky a v mezerách.
88
Namísto sklopné postele by mohlo být do interiéru včleněno i obyčejné dvojlůžko, což by jistě snížilo náklady na vybavení bytu, ale pak už by místnost nenabízela takovou variabilitu. Home office poskytuje prostor pro práci s notebookem a zároveň slouží i jako plocha na psaní – stejně tak sklopná deska u okna. I když je prostor kolem home office stísněný, kancelářská židle by neměla způsobit poškození okolního nábytku případnými nárazy, neboť plošné dílce jsou v úrovni, kde podnož přechází v kolečka, opatřeny sokly nebo jsou na nich nalepeny hliníkové plechy. Pokud by se měla posunout postel s pohovkou směrem od šatních skříní, čímž by se jednak rozšířil prostor kolem home office a zvětšil průchod mezi krajní šatní skříní u okna a postelí (z původních 860 mm na 1 130 mm), bylo by to přínosné. Zároveň by se ale změnila poloha posuvných dveří do místnosti, pak by se ke kuchyňské lince nedala zavěsit široká přídavná pracovní deska, zúžil by se průchod mezi jídelní židlí a rohem postele a zmenšila by se hloubka šatny u předsíně (Obr. 131). I na tomto příkladě se ukazuje, že celé řešení bylo o hledání různých prostorových kompromisů v jednotlivých částech bytu.
Obr. 131 – Posunutí postele
89
Šatní skříně bude patrně lepší vybavit posuvnými dveřmi – dle vizualizací materiálového a barevného řečení č. 2. Tím se nezmenší průchozí šířka mezi postelí a krajní šatní skříní. Televizor je umístěn vedle okna, není to ideální řešení, protože se k oknu nebo např. ke krbu zpravidla nesdružuje. Pochopitelně, že by bylo lepší mít jej na ose postele a sedačky. Avšak to by znamenalo buď přesunout okenní otvor jinam (což by bylo technicky obtížné a zároveň nákladné) nebo použít výsuvnou kapsu z korpusu knihovny, do této kapsy by byl televizor zabudovaný (což by působilo těžkopádně a navíc by uživatelé museli neustále stahovat žaluzie, aby měl obraz TV patřičný kontrast). Za úvahu také stojí rozšíření desky jídelního stolu z rozměrů 1000×600 mm na 1000×700 mm, aby měl uživatel sedící v čele víc místa na eventuální roztažení nohou. Zároveň by to prospělo i samotné podnoži stolu, neboť při původní šířce by mohla být po několika letech mechanicky opotřebena od každodenního zasouvání židle pod desku stolu – při styku podnože židle a podnože stolu. Rozvržení kuchyňské sestavy vychází zejm. z toho, aby nemusely být složitě řešeny technické návaznosti na odpady, vodovodní potrubí atd. Přídavná pracovní plocha v rohu místnosti umožňuje oběma uživatelům zúčastnit se procesu přípravy jídla zaráz. Co se sklopné pracovní desky týče, její druhý konec by neměl být opatřen sklopným kováním, aby při přenášení hrnců s horkou vodou kolem dřezu nedošlo k jejich převržení a opaření rukou uživatelů. Proto je sklopení podepřen výsuvnou konzolkou.
6.4 Řešení šatního regálového systému Regálový systém v šatně poskytuje dostatek místa pro uložení mnoha předmětů, navíc je poměrně variabilní, což je velkou výhodou. Bydlení je dynamickým procesem, tudíž při změně nároků uživatelů lze dokoupit nebo obměnit jednotlivé elementy – regálový systém Amari se stejně jako velká část produkce firmy Hettich prodává již několik let. Protože osy šatních tyčí regálu jsou vzdáleny vždy 280 mm od zdi, mohl by být v šatně použit keramický obklad jako v koupelně – objemnější zavěšené oděvy by se neotíraly o stěny.
90
6.5 Náklady na rekonstrukci vnitřního prostoru bytu Většina uvedených nábytkových a zařizovacích předmětů byla ve vizualizacích vymodelována nebo modifikována podle dostupných zdrojů tak, aby co nejvěrněji zobrazovala svůj skutečný vzhled. Ilustrativní jsou v podstatě jen židle, které se v dané podobě dají koupit v zahraničí. Je pochopitelné, že některé nábytkové prvky a zařizovací předměty mohou být nakonec nahrazeny podobným vybavením dostupným na trhu, svou roli sehraje i to, zda při samotné rekonstrukci po odhalení nebo vybourání některých svislých a vodorovných konstrukcí „dovolí“ interiér zde navrhované stavební úpravy, od nichž se budou odvíjet jednotlivé rozměry. A zda si ještě uživatel nerozmyslí některé kroky stavebních úprav. Přestože nebyl zadavatelem stanoven konkrétní finanční limit na potřeby revitalizace podkrovního bytu, materiály a nábytkové prvky byly vybírány v katalozích zpravidla s ohledem na nižší cenu (až na výjimky). Díky přesnému výpisu jednotlivých položek uvedených v textu a v Příloze bude snazší dopočítat náklady na velkou část vybavení bytu včetně spotřebičů, ke kterým bude formou cenových nabídek připočtena částka za bourací a zednické práce, instalatérské práce, úpravy povrchů interiéru, v textu neuvedené vnitřní nábytkové vybavení, výrobu a montáž nábytku atd. Pak budou mít uživatel i majitel ucelený přehled o navrženém řešení. Celkový rozpočet projektu již ale bude vypracován mimo rámec této práce.
6.6 Význam práce Práce by nikdy nevznikla nebýt konkrétního oslovení zadavatelem této studie. Byl jím nynější uživatel bytu a potažmo i jeho partnerka, která zde přebývá jen občas, ale není vyloučeno, že se do bytu trvale nastěhuje. Uživatel silně uvažuje o odkoupení bytu do osobního vlastnictví od majitele objektu, svého strýce. Následně chce přistoupit k revitalizaci podkrovního prostoru. Tato práce tak hlavně jemu nabízí konkrétní vizi toho, co může od daného prostoru podkroví očekávat. Rozpracovaná studie s ním byla dvakrát konzultována, aby tak měl možnost se k řešení vyjádřit. Své hlavní požadavky formuloval zejm. před začátkem tvorby návrhu. Pokud se ke koupi a úpravě bytu nakonec neodhodlá, bude mít tímto alespoň majitel podklad k případné budoucí rekonstrukci bytu pro další nájemníky – podkroví je
91
totiž stejně jako ostatní podlaží v domě pronajímáno k bydlení. Tuto studii tedy ve výsledku uvítal i zmíněný majitel. Po určitých modifikacích by navržená dispozice vyhověla také potřebám a komfortu bydlení obecného uživatele – budoucího nájemníka. Je tedy vidět, že tato práce má praktickou uplatnitelnost pouze pro uživatele a majitele. Tím se ale nevylučuje její potenciál v teoretické rovině – obecnému čtenáři může posloužit jako ukázka toho, jak se dá přistupovat k řešení prostoru malometrážního příbytku.
6.7 Vývoj problematiky Během shromažďování informací k problematice bydlení v malém prostoru a v podkroví bylo shledáno následující. Zatímco podkroví je řadou českých či do češtiny přeložených autorů podrobně popisováno, výlučně malometrážním podkrovním bytům nebo obecně bytům o 1 obytné místnosti se v tištěné podobě věnuje jen malý počet jedinců. Nicméně na mnoha anglicky psaných webových portálech jsou desítky velmi aktuálních příkladů bydlení v malém prostoru v Evropě i jinde ve světě. Některé z těchto příspěvků jsou nadto doprovázeny bohatými fotogaleriemi nebo dokonce videogaleriemi. Stejně tak existují zahraniční webové stránky, jejichž rozsah se dotýká i ukázek rozměrově úsporného anebo variabilního nábytku. Všechny tyto zdroje jsou spíše neodborné, ale to nebrání jejich čtenářům se z nich inspirovat. Podrobnou a systematickou rešerši soudobých příkladů podob minimálního bydlení ve světě i v České republice by odborná i laická veřejnost jistě uvítaly.
92
7 Závěr Tato práce se věnovala návrhu řešení prostoru podkrovního bytu o 1 obytné místnosti v konkrétním objektu pro konkrétního zadavatele studie. Nejprve bylo nezbytné vytvořit určitou rešerši týkající se minimálního a podkrovního bydlení z pohledu stavebního interiéru, vnitřního mikroklimatu a nábytkového vybavení. Souběžně s tím probíhal výzkum stávajícího vnitřního prostoru, analyzovány byly stavební konstrukce, technické návaznosti, prostorové parametry a potřeby stávajících uživatelů a rozsah jejich vybavení, které chtějí v bytě po rekonstrukci mít. To vše byla východiska k tomu, aby byl zpracován návrh dispozice řešený ve 2 podobných barevných a materiálových řešeních, a to včetně výkresů a vizualizací. Řešení prostoru podkrovního bytu bylo formováno zejména v souladu s platnými ČSN, které stanovily poměrně vhodné mantinely, kde se mohl návrh pohybovat. Bylo nutné mít stále na paměti, že se jedná o malometrážní byt a přizpůsobit tomu jednotlivé nábytkové vybavení. Byl pojednán vybraný nábytkový prvek – šatní regálový systém – k němuž byla vypracována související dokumentace včetně propočtu materiálových nákladů. Uživatel bytu či majitel domu tak mají na základě této studie výchozí podklad pro rekonstrukci interiéru a konkrétní představu o možnostech daného prostoru.
93
8 Summary This work dealt with projecting an attic apartment consisting of one habitable room in a factual property for a factual submitter. The project will be either used by the current flat’s occupant who is considering buying the flat into his personalty from the property’s owner. If not, the property’s owner will at least have a model study for an eventual reconstruction for future occupants since the attic space and other two flats in the object are leased out. Firstly, it was necessary to do a research of minimal housing in the terms of interior, inner microclimate and furnishings. Concurrently a research of the current state of the interior was made. It included the constructions, technical background, space parametres and analysis of the present occupants, their needs and space requirements. All of that shaped a starting point from which the project evolved. The output consists of one layout version for the given space including plans and visualisations – shown in two similar solutions as far as used colours and materials are concerned. The project was mainly formed by valid technical norms that served as a good background to all relevant ideas. It was important to keep in mind that this was a flat with small floor space. All of the furniture needed to be adjusted to that. The design of a walk-in wardrobe shelf system and related documentation are also enclosed including its costs of material. The current occupant or the property’s owner now have a good starting base for the eventual attic reconstruction and also a concrete vision of the interior’s limits.
94
9 Použitá literatura 9.1 Normy ČSN 73 0532. Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2010. ČSN 73 0581. Oslunění budov a venkovních prostor – Metoda stanovení hodnot. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009. ČSN 73 4130. Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2010. ČSN 73 4301. Obytné budovy. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009. ČSN 73 4305. Zaříditelnost bytů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1989. ČSN 91 0412. Nábytek – Úložný nábytek bytový – Základní rozměry. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1992. ČSN 91 1010. Nábytek – Lehací nábytek – Základní rozměry. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1995. ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011.
9.2 Knižní díla BARTÁK, K. Vestavba podkroví. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-567-X. BRUNECKÝ, P. Domiciologie – nauka o obývaném prostředí. Brno: ES MZLU, 1998. ISBN 807157-307-8. BRUNECKÝ, P. Standardy nábytku. Brno: ES MZLU, 2009. ISBN 978-80-7375-297-2. CONRAN, T. Jak žít v malých prostorách. Praha: Slovart, 2007. ISBN 978-80-7209-952-2. ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ. České stavebnictví v číslech. Praha: ČSÚ, 2011. ISBN 978-80-250-2097-5. HÁJEK, V. Vestavba podkroví. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN-80-7169-054-6. HÁLA, B. Interiér: tvorba obytného prostoru. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3216-9. KANICKÁ, L. Bydlení. Brno: ES MZLU, 2008. ISBN 978-80-7375-162-3. KANICKÁ, L. a Z. HOLOUŠ. Nábytek: typologie, základy tvorby. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3746-1. KAŇKA, J. Stavební fyzika 1 – zvuk a denní světlo v architektuře. Praha: ČVUT, 2004. ISBN 8001-02645-0. KOLLMORGEN, U. Nové podkroví. Praha: Ikar, 1999. ISBN 80-72-02422-1. MAHIEU, C. Úpravy půdních prostor. Čestlice: Rebo Productions, 2008. ISBN 978-80-255-00279.
95
MĚŠŤAN, R. Obytná podkroví a půdní vestavby. 2. vyd., Praha: Sobotáles, 1995. ISBN 80-8576307-9. PANERO, J. a M. ZELNIK. Human dimension & interior space. New York: Watson-Guptill Publications, 1979. ISBN 0-8230-7271-1. PROKOPOVÁ, H. a V. PIDROVÁ. Ložnice. Brno: Vydavatelství ERA, 2008. ISBN 978-80-7366129-8. ŠTÍPEK, J. et al. Základy nauky o stavbách. Praha: ČVUT, 2003. ISBN 80-01-02839-9. ŠTÍPEK, J., J. PAROUBEK a L. PŘIBYL. Stavby pro bydlení. Praha: ES ČVUT, 2001. ISBN 800102-302-8. VINAŘ, J. et al. Historické krovy: typologie, průzkum, opravy. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3038-7.
9.3 Tištěné seriálové publikace ČAPKA, R. LEDové osvětlení v bytě. Dřevařský magazín. 2011, 12(9), s. 8-10. ISSN 1338-371X. ČAPKA, R., Koncepce řešení interiéru malého bytu. Dřevařský magazín. 2011, 12(12), s. 30-2. ISSN 1338-371X.
9.4 Elektronické publikace a příspěvky AIRBNB. Berlin flat [online]. Airbnb.com, 2012-02-07 [vid. 2012-02-15, 9:28]. Dostupné z: http://www.airbnb.com/rooms/250793 ASIAROOMS. Attic flat in Berlin [online]. Asiarooms.com, 2011-07 [vid. 2011-08-01, 5:28]. Dostupné z:http://www.asiarooms.com/en/germany/berlin/231823-berlin_apartment_9-hotelgallery.html BAŠTA, J. Podlahové vytápění [online]. Tzb-info.cz, 2006-07-24 [vid. 2012-01-11, 15:30]. Dostupné z: http://vytapeni.tzb-info.cz/podlahove-vytapeni BRAVIS. O freedomcích [online]. BRAVIS, 2011 [vid. 2011-10-30, 15:20]. Dostupné z: http://www.bravisfreedomky.cz/#o-freedomcich CLEI. Official website [online]. Clei.it, 2010 [vid. 2012-01-12, 9:50]. Dostupné z: http://www.clei.it COLORLAK. U 1011 Axapur polomat [online]. colorlak.cz, 2010-04 [vid. 2012-03-03, 11:29]. Dostupné z: http://www.colorlak.cz/data/dokumenty/nove-katalogove-listy/U1011-A-.pdf ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. ČÚZK, 2004-01 [vid. 2011-09-30, 20:27]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx DAŠEK, M. et al. Osvětlování vnitřních prostorů [online]. Praha: Seven, 2002-09 [vid. 2011-0416, 12:01]. Dostupné z: http://www.efficientlighting.net/formerdoc/pubdoc/ELI68.pdf DECOIST. Official website [online]. Decoist.com, 2011-08 [vid. 2012-02-15, 7:28]. Dostupné z: http://www.decoist.com
96
DEMOS. Metallic-line sety [online]. Demos.cz, 2010-01 [vid. 2012-01-12, 10:05]. Dostupné z: http://www.demos.cz/cz/dokumenty/Ceniky_katalogy/Katalog_kovani/katalog_DT_2012/nabytko ve_zaluzie_K12.pdf DEZEEN. Maff apartment by Queeste Architecten [online]. Dezeen.com, 2009-02-29 [vid. 201109-16, 10:51]. Dostupné z:http://www.dezeen.com/2008/02/29/maff-apartment-by-queestearchitecten/ FIRE, L. Sergio Santos – small space, big ideas [online]. http://firewireblog.com, 2009-11 [vid. 2011-09-29, 12:01]. Dostupné z: http://larryfire.wordpress.com/2009/06/20/sergio-santos-smallspace-big-ideas/ HETTICH. Katalog Hettich [online]. Hettich.com, 2012-01 [vid. 2012-02-05, 15:02]. Dostupné z: http://www.hettich.com/blaetterkataloge/TA_2008/cs_CZ/blaetterkatalog HOMAG. Tiskové sdělení [online]. Rojek.cz, 2010 [vid. 2011-02-11, 11:17]. Dostupné z: http://www.rojek.cz/pdf/Holz_Handwerk_2010_Homag_1net.pdf IKEA. Oficiální internetové stránky [online]. Ikea.cz, 2010-05 [vid. 2012-01-01, 16:30]. Dostupné z: http://www.ikea.com/cz JAVORA. Fenix Ecofloor [online]. Podlahove-topeni.cz, 2011 [vid. 2012-02-03, 20:33]. Dostupné z: http://www.podlahove-topeni.cz/cz/e-shop/elektricke-topne-rohoze/fenix-ecofloor-lsdts-160 KILI. Oficiální internetové stránky [online]. Kili.cz, 2012-01 [vid. 2012-02-11, 19:10]. Dostupné z: http://www.kili.cz/ KOLÁŘ, R. Příčiny nízké koncentrace aeroiontů v budovách a kritéria pro jejich posuzování. [online]. Fce.vutbr.cz, 2010-05 [vid. 2011-05-29, 18:21]. Dostupné z: http://www.fce.vutbr.cz/veda/JUNIORSTAV2007/Sekce_1.3/Kolar_Radim_CL.pdf LIGHTWAY. Technický popis tubusového světlovodu [online]. Tubusovesvetlovody.cz, 2011-01 [vid. 2011-12-20, 12:30]. Dostupné z: http://www.tubusovesvetlovody.cz/technicky-popis-a-ceny/ LITTLEDIGS. The Big things that make Small spaces livable — 500 sq ft or smaller [online]. Littledigs.com, 2009-01 [vid. 2011-10-30, 23:01]. Dostupné z: http://www.littlediggs.com MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Vybrané údaje o bydlení 2010 [online]. MMR, 201012, s. 18, 176 [vid. 2011-10-18, 12:29]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=6fe0bf8f-7c42-448c-9b4a-ee28c8c9a108. NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. Registr nemovitých památek [online]. NPÚ, 2003-11 [vid. 2011-10-30, 22:01]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php OLSON KUNDIG ARCHITECTS. Rolling Huts [online]. Olson Kundig Architects, 2007-11 [vid. 2011-10-28, 20:01]. Dostupné z: http://www.olsonkundigarchitects.com/Projects/825/Rolling-Huts SCHWARTZ, A. Solar mobile home liberates office-bound desk jockies [online]. Inhabitat.com, 2007-01-09 [vid. 2011-10-30, 20:00]. Dostupné z: http://inhabitat.com/vodafones-mobile-bloggerhome/voda02/ SKLOPNÉ POSTELE. In: Youtube [online]. 2011-10-01 [vid. 2012-02-02, 8:08]. Dostupné z: http://www.youtube.com/user/Sklopnepostele?feature=watch SKLOPNÉ POSTELE. Oficiální internetové stránky [online]. Sklopne-postele.eu, 2010-01 [vid. 2012-01-03, 18:18]. Dostupné z: http://www.sklopne-postele.eu
97
SKŘIVAN, K. Bytové domy [online]. Estav.cz, 1999-03, [vid. 2012-01-30, 8:27]. Dostupné z: http://www.estav.cz/katalog/listy/K08199.pdf SLUKA, J. Požadavky na vnitřní elektrické rozvody podle ČSN 33 2130 [online]. Elektro.tzbinfo.cz, 2011-11-30 [vid. 2012-12-15, 18:17]. Dostupné z: http://elektro.tzb-info.cz/domovnielektroinstalace/8081-pozadavky-na-vnitrni-elektricke-rozvody-podle-csn-33-2130-ed-2-4-dil WIKIPEDIA. Loft [online]. Wikipedia.org, 2012-02-26, s. [vid. 2012-03-01, 07:29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Loft YBLA79. In: Youtube [online]. 2011-06-28 [vid. 2012-01-12, 9:52]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=9I73O6M6Ulw
9.5 Elektronické zprávy HLAVINKA, M. RE: Dotaz - elektrické podlahové vytápění v podkrovním bytě. In: UIS Mendelu [online]. 2012-02-20 [vid. 2012-02-20, 20:19]. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/auth/posta/email.pl?eid=15203419;fid=137733;on=3 HUŇÁT, J. FW: Lacobel - dotaz. In: UIS Mendelu [online]. 2012-02-20 [vid. 2012-02-20, 14:34]. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/auth/posta/email.pl?eid=15199770;fid=137733;on=4 KOTAS, J. RE: Dotaz - teplovodní podlahové vytápění v podkrovním bytě. In: UIS Mendelu [online]. 2012-02-20 [vid. 2012-02-20, 11:02]. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/auth/posta/email.pl?eid=15197223;fid=137733;on=4 LANGER, D. Re: Dotaz - elektrické podlahové vytápění v podkrovním bytě. In: UIS Mendelu [online]. 2012-02-21 [vid. 2012-02-21, 9:57]. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/auth/posta/email.pl?eid=15207032;fid=137733;on=3 ROUŠAR, D. RE: Dotaz - teplovodní podlahové vytápění v podkrovním bytě. In: UIS Mendelu [online]. 2012-02-20 [vid. 2012-02-20, 9:52]. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/auth/posta/email.pl?eid=15196344;fid=137733;on=4 SVOBODA, T. RE: Dotaz - teplovodní podlahové vytápění v podkrovním bytě. In: UIS Mendelu [online]. 2012-03-01 [vid. 2012-03-01, 19:14]. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/auth/posta/email.pl?eid=15280072;fid=137733;on=3 ŠTARMAN, M. RE: Dotaz - teplovodní podlahové vytápění v podkrovním bytě. In: UIS Mendelu [online]. 2012-02-20 [vid. 2012-02-20, 7:50]. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/auth/posta/email.pl?eid=15195097;fid=137733;on=4
9.6 Závěrečné práce DUŠEK, M. Analýza interiérů ložnic. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská, Ústav nábytku, designu a bydlení, 2010. Bc. Thesis. FRYDRYCHOVSKÝ, J. Návrh konstrukčního řešení sklopného lůžka do bytového interiéru. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská, Ústav nábytku, designu a bydlení, 2011. Ing. Thesis. TUZA, P. Návrh studentského bydlení na 24m2. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská, Ústav nábytku, designu a bydlení, 2011. Ing. Thesis.
98
10 Seznam obrázků Obr. 01-02: HÁJEK, V. Vestavba podkroví. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN-80-7169-054-6. s. 15, 17. Obr. 03: ČSN 73 4301. Obytné budovy. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009. s. 14. Obr. 04-06: Gažík, M. a L. Lukáčik. Úprava podkrovia na bývanie. Bratislava: Alfa, 1991. ISBN: 80-0500824-4. Obr. 07-08: HÁJEK, V. Vestavba podkroví. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN-80-7169-054-6. s. 33, 35. Obr. 09-11: SOLATUBE. Produktové řady světlovodů [online]. Solatube.cz, 2009-12 [vid. 2011-11-18, 10:29]. Dostupné z: http://www.solatube.cz/node/4 Obr. 12-13: DECOIST. Modern Attic Apartment Charms With Its White Interiors:[online]. Decoist.com, 2011-08 [vid. 2012-02-15, 7:28]. Dostupné z: http://www.decoist.com/2011-08-01/modern-atticapartment-charms-with-its-white-interiors/ Obr. 14-15: AIRBNB. Berlin flat [online]. Airbnb.com, 2012-02-07 [vid. 2012-02-15, 9:28]. Dostupné z: http://www.airbnb.com/rooms/250793 Obr. 16: VACKOVÁ, E. Podkroví rozzářili bílou a veselými barvami. Bodují tu i vtipné nápady [online]. Idnes.cz, 2012-02-07 [vid. 2012-02-15, 8:21]. Dostupné z: http://bydleni.idnes.cz/podkrovi-rozzarilibilou-a-veselymi-barvami-boduji-tu-i-vtipne-napady-1er/podkrovi.aspx?c=A120206_163039_podkrovi_rez Obr. 17-18: EXPO21XX. Sliding door in bedroom [online]. Expo21xx.com, 2012-02-07 [vid. 2011-0808, 7:28]. Dostupné z: http://www.expo21xx.com/homefurniture21xx/14171_st3_kitchenfurniture/default.htm Obr. 19: LITE-SMESI. Podlahové topení [online]. Lite-smesi.cz, 2009-02 [vid. 2012-03-01, 10:11]. Dostupné z: http://www.lite-smesi.cz/verejnost/priklady/podlahove-topeni/ Obr. 20-33: DIRKSEN, K. Lego-style apartment transforms into infinite spaces [online]. Faircompanies.com, 2011-05 [vid. 2011-09-02, 9:28]. Dostupné z: http://faircompanies.com/videos/view/lego-style-apartment-transforms-into-infinite-spaces/ Obr. 34-35: ASIAROOMS. Attic flat in Berlin [online]. Asiarooms.com, 2011-07 [vid. 2011-08-01, 5:28]. Dostupné z:http://www.asiarooms.com/en/germany/berlin/231823-berlin_apartment_9-hotelgallery.html Obr. 36-37: DECOIST. Small apartment transformed into a versatile living space [online]. Decoist.com, 2011-02-25 [vid. 2011-09-15, 11:28]. Dostupné z: http://www.decoist.com/2011-02-25/small-apartmenttransformed-into-a-versatile-living-space/ Obr. 38-41: DEZEEN. Maff apartment by Queeste Architecten [online]. Dezeen.com, 2009-02-29 [vid. 2011-09-16, 10:51]. Dostupné z:http://www.dezeen.com/2008/02/29/maff-apartment-by-queestearchitecten/ Obr. 49: ČSN 73 4130. Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2010. s. 19.
99
Obr. 54: ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. ČÚZK, 2004-01 [vid. 2011-09-30, 20:27]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx Obr. 55-56: MĚŠŤAN, R. Obytná podkroví a půdní vestavby. 2. vyd., Praha: Sobotáles, 1995. ISBN 8085-76307-9. s. 215, 217. Obr. 70: DEMOS. Metallic-line sety [online]. Demos.cz, 2010-01 [vid. 2012-01-12, 10:05]. Dostupné z: http://www.demos.cz/cz/dokumenty/Ceniky_katalogy/Katalog_kovani/katalog_DT_2012/nabytkove_zalu zie_K12.pdf Obr. 72-76: CLEI. Penelope sofa [online]. Clei.it, 2012 [vid. 2012-01-07, 6:20]. Dostupné z: http://www.clei.it/prodotto.php?id=28&t=7 Obr. 77-78: SVOBODA, R. Peru 2 [online]. Sklopne-postele.eu, 2012 [vid. 2012-01-05, 15:17]. Dostupné z:http://www.sklopne-postele.eu/sklopne-postele.php?id=peru-1-2 Obr. 79-82: SVOBODA, R. Ital 2 [online]. Sklopne-postele.eu, 2012 [vid. 2012-01-05, 15:19]. http://www.sklopne-postele.eu/sklopne-postele.php?id=ital-2 Obr. 97: HETTICH. Kování pro otvíravé a zasouvací dveře [online]. Hettich.cz, 2012-01 [vid. 2012-0205, 11:20]. Dostupné z: http://www.hettich.com/blaetterkataloge/TA_2008/cs_CZ/blaetterkatalog/index.html?startpage=4.5.6 Obr. 105: WENZEL. Bezpečnostní schůdky [online]. Wenzel-sro.cz, 2012-01 [vid. 2012-03-12, 10:10]. Dostupné z: http://www.wenzel-sro.cz/vnitrni-vybaveni-nabytku/hlinikove-schdky/bezpecnostnischdky.html Obr. 107-108: HETTICH. Kování skládaných dveří Wing line 770 [online]. Hettich.cz, 2012-01 [vid. 2012-02-05, 11:35]. Dostupné z: http://www.hettich.com/blaetterkataloge/TA_2008/cs_CZ/blaetterkatalog/index.html?startpage=4.4.14 Obr. 109: SORTIM. Systém kování pro posuvné stěny, příčky a dveře [online]. Sortim.cz, 2012-01 [vid. 2011-11-06, 16:25]. Dostupné z: http://www.sortim.cz/dvere-a-okna/posuvne-kovani-eku/stenoveposuvne-kovani-eku-divido/eku-divido-80-hsu-ds3ds4/ Obr. 115-116: HETTICH. Čelní výsuv 90° [online]. Hettich.cz, 2012-01 [vid. 2012-02-06, 16:50]. Dostupné z: http://www.hettich.com/blaetterkataloge/TA_2008/cs_CZ/blaetterkatalog/index.html?startpage=9.1.18 Obr. 119: GLOBALLUX. LED lišta 60led/36W/2400lm/m [online]. Globallux.cz, 2011-08 [vid. 201201-12, 17:59]. Dostupné z: http://www.globallux.cz/zlop-1m-60ledcw-cree-36w-2400lm-m-studena-bilaop-eanLPOPCR001-skup70371.php Obr. 120: JUPITER. System Ideal EPS [online]. Jupiter-system.cz, 2011 [vid. 2012-02-03, 10:09]. Dostupné z: http://www.jupiter-system.cz/produkty/system-ideal-eps/ Obr. 121-123: ALFASTYL. Úchytky, úchytkové lišty [online]. Alfastyl.cz, 2011-08 [vid. 2012-01-12, 17:59]. Dostupné z: http://www.alfastyl.cz/uchytky.htm#u15 Obr. 129: PANERO, J. a M. ZELNIK. Human dimension & interior space. New York: Watson-Guptill Publications, 1979. ISBN 0-8230-7271-1. s. 156.
Ostatní fotografie a obrázky jsou vlastní.
100
11 Seznam tabulek Tab. 02: ČSN 73 4305. Zaříditelnost bytů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1989. s. 7. Tab. 03: ČSN 73 4301. Obytné budovy. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009. s. 13. Tab. 04: ČSN 73 4301. Obytné budovy. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009. s. 15. Tab. 05: ČSN 73 4305. Zaříditelnost bytů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1989. s. 6. Tab. 06: ČSN 73 4305. Zaříditelnost bytů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1989. s. 3. Tab. 07: HÁLA, B. Interiér: tvorba obytného prostoru. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3216-9. s. 36.
Ostatní tabulky jsou vlastní.
101
