Návrh cykloprůvodce po zvláště chráněných krajinných oblastech na Pelhřimovsku

Návrh cykloprůvodce po zvláště chráněných krajinných oblastech na Pelhřimovsku

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala především své vedoucí Ing. Alici Šedivé Neckářové za

odborné

rady,

ochotu

a

podporu

při

psaní

mé

bakalářské

práce.

Děkuji za půjčení GPS Mgr. Haně Vojáčkové, PhD. Ráda bych také poděkovala účastníkům organizované cyklistické vyjížďky, své rodině a přátelům za podporu při psaní bakalářské práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Návrh cykloprůvodce po zvláště chráněných krajinných území na Pelhřimovsku

Autor: Miroslava Kubů Vedoucí: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava, 2014

© Copyright, Miroslava Kubů, 2014

Abstrakt a klíčová slova KUBŮ, Miroslava: Návrh cykloprůvodce po zvláště chráněných krajinných oblastech na Pelhřimovsku, Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Alice Šedivá Neckářová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 94 stran Teoretická část se zabývá charakteristikou okresu Pelhřimov, problematikou cyklistiky, GPS a tepovou frekvencí. Praktická část obsahuje vytvořenou trasu pro cyklisty po zvláště chráněných krajinných oblastech na Pelhřimovsku a návrh na informační brožuru. Trasa je za pomocí organizované vyjížďky testována. Autorka vychází v rámci praktické části především z vlastních zkušeností a poznatků získaných během studia, z připomínek a názorů zúčastněných cyklistů, kteří trasu absolvovali. Klíčová slova: Pelhřimovsko, zvláště chráněné krajinné oblasti, trasa pro cyklisty, GPS

Abstract and keywords KUBŮ, Miroslava: Project of cycling guide around especially preserved areas in Pelhřimov region, bachelor´s Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Leader: Ing. Alice Šedivá Neckářová. Level of professional qualifications: Bachelor´s degree. Jihlava 2014. pages Theoretical part of my work is about the characteristics of Pelhřimov region, about problematics of cyckling, GPS and heart rate. Practical part contains a rout efor cyclists around especially preserved areas in Pelhřimov region and the blueprint of info booklet. The route was tested during an organized trip. The author got the most of information from her own experience and knowledge learnt during study period. The opilos of ohter cyclists were also the important source of information. Key words: Pelhřimov region, especially preserved areas, rout efor cyclists, GPS

7

Obsah 1. Úvod a cíl práce ...................................................................................................................... 10 2. Metodika práce ........................................................................................................................ 11 3. Vymezení řešené oblasti.......................................................................................................... 13 3. 1 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ........................................................................ 13 3. 1. 1 Lokalizační předpoklady Pelhřimovsko ................................................................... 14 3. 1. 2 Realizační předpoklady Pelhřimovsko ..................................................................... 19 3. 1. 3 Selektivní předpoklady Pelhřimovsko ...................................................................... 20 4. Zvláště chráněná území v okrese Pelhřimov ........................................................................... 22 5. Středisko ekologické výchovy MRAVENEC ........................................................................ 23 6. Historie cyklistiky ................................................................................................................... 24 6.1 Typy kol ............................................................................................................................ 24 6.2 Desatero cyklisty ............................................................................................................... 24 6.3 Doplňky a vhodné oblečení na kolo .................................................................................. 25 7. GPS a její historie.................................................................................................................... 26 7. 1 GPS a civilní sektor .......................................................................................................... 26 8. Tepová frekvence a její měření ............................................................................................... 27 9. Trasa po zvláště chráněných územích Pelhřimovska .............................................................. 30 9.1 Popis trasy po zvláště chráněných krajinných území Pelhřimovska ................................. 31 10. Výzkum a organizovaná vyjížďka ........................................................................................ 66 11. Změřené kalorie .................................................................................................................... 73 12. Brožury.................................................................................................................................. 75 13. Závěr ..................................................................................................................................... 79 Zdroje .......................................................................................................................................... 81 Knižní ...................................................................................................................................... 81 Letáky...................................................................................................................................... 81 Internetové............................................................................................................................... 82 Seznam obrázků .......................................................................................................................... 84 Seznam map ................................................................................................................................ 87 Seznam grafů ............................................................................................................................... 87 8

Zkratky ........................................................................................................................................ 88 Přílohy ......................................................................................................................................... 88

9

1. Úvod a cíl práce Název mé bakalářské práce je Návrh cykloprůvodce po zvláště chráněných krajinných oblastech na Pelhřimovsku. Téma jsem si vybrala, protože zdejší okolí a přírodu velmi dobře znám. Moje bydliště se nachází v blízkosti několika zvláště chráněných krajinných oblastech na Pelhřimovsku, proto mi přišlo zajímavé spojit cyklistiku s návštěvou těchto území. Pelhřimovsko leží v Českomoravské vysočině plné kopců, lesů, hájů, polí a luk. Právem je označováno „Bránou Vysočiny“ a může se chlubit zachovalou přírodou. Kraj Pelhřimov je ráj pro cyklistiku, nabízí díky svým kopcům a výhledům do krajiny neopakovatelný zážitek z jízdy. Cyklistika přináší aktivní odpočinek od všedního dne, sportovní zážitek, podporuje zdravý životní styl a zároveň je kolo ekologický dopravní prostředek. Bakalářská práce je zaměřena na návrh informační brožury po zvláště chráněných oblastech na Pelhřimovsku. Cyklistika se řadí k mým největším koníčkům. Velmi často krajinou Pelhřimova projíždím a setkávám se s cyklisty, kteří těmito místy projíždí a netuší, že se jedná o zvláště chráněné území a neví důvod jeho vyhlášení. Hlavním cílem mé práce bude vytvořit návrh na informační brožuru po zvláště chráněných krajinných oblastech na Pelhřimovsku. Daná brožura zmapuje dostupnost chráněných oblastí pro cyklo-cestovatele. Brožura obsahuje různá zpracování map, popis oblastí a navrhuje uživatelům zastávky na občerstvení v restauračních zařízeních v blízkosti zvláště chráněných krajinných oblastech. Jako zajímavost bude brožura obsahovat počet spálených kalorií muže a ženy po absolvování trasy. Věřím, že brožura najde své uplatnění a přispěje k informovanosti cyklistů, kteří se rozhodnou okres Pelhřimov navštívit.

10

2. Metodika práce Tvorbě bakalářské práce předcházely konzultace s vedoucí práce, následné sestavení časového harmonogramu a osnovy práce. V bakalářské práci jsem čerpala z odborné literatury týkající se cestovního ruchu, zvláště chráněných krajinných oblastí, cyklistiky a tepové frekvence. Rešerše odborných knih byla především použita v praktické části. Pro tvorbu práce byly využívány také internetové zdroje zaměřené na téma práce. Teoretická

část

vymezuje

řešenou

oblast

Pelhřimovsko.

Seznamuje

čtenáře

s problematikou spojenou se zvláště chráněnými krajinnými oblastmi a také objasňuje pojmy z cyklistiky a tepové frekvence. Cílem praktické části bylo vytvořit návrh na trasu do informační brožury po zvláště chráněných krajinných oblastech. Trasa byla sestavena po prozkoumání terénu. Byla zjištěna přístupnost zvláště chráněných oblastí pro kolo a jejich vzájemné vzdálenosti, tak aby na sebe logicky oblasti navazovaly. Trasa byla nahrána pomocí přístroje GPS typ Garmin e Trex Legend Hcx. Nahrávání trasy probíhalo projížďkou předem sestavené trasy, kdy přístroj zaznamenával pohyb kola. Poté byly informace s GPS nahrány a zpracovány pomocí programu Mapsource, který zpracoval informace do použitelné Mapy. Mapy byly dále upraveny pro použití do informační brožury. Dále se informace z GPS zpracovaly pomocí internetové aplikace Mapy Google a byl vytvořen a uložen odkaz v této aplikaci. Odkaz na tuto mapu je v informační brožuře zmíněn. Trasa byla otestována organizovanou vyjížďkou předem realizovanou oslovenými cyklisty, různých věkových skupin, kteří pomocí sporttestrů změřili počet svých spálených kalorií. Každý cyklista po absolvování trasy vyplnil dotazník vztahující se k trase a odevzdal informace ze svých sporttestrů. Vytvořené mapy, informace z dotazníků, sporttestrů jsou doplněny o popis zvláště chráněných oblastí, podrobný popis trasy pro cyklisty a zpracovány pro informační brožuru. Poslední část práce obsahuje návrh na informační brožury, které budou nabídnuty k dalšímu zpracování ekologickému centru MRAVENEC se sídlem v Pelhřimově.

11

Součástí práce jsou přílohy uvedené na konci práce, které obsahují citaci zákona č. 144/Sb. 1992 o ochraně přírody a krajiny, dotazník a ukázku z internetové aplikace Mapy Google.

12

3. Vymezení řešené oblasti Vysočina leží na pomezí zemí Čech a Moravy. Kraj pokrývá masiv zvaný Českomoravská vrchovina, který se řadí k oblastem s nejzdravějším životním prostředím. Území pokrýval nepropustný prales, díky úsilí mnoha generací byla Vysočina zkultivována v harmonickou krajinu s množstvím lesů, hájků, polí a luk, pastvin i řadou rybníků. Pro Vysočinu jsou typické malé vesnice nepříliš vzdálené od místního centra, jímž jsou malá města se třemi až deseti tisíci obyvateli. Nejlidnatější je krajská metropole Jihlava, žije v ní okolo padesáti tisíc obyvatel. Jihlava se ve středověku řadila k nejbohatším městům českého království a to díky cennému stříbru, které se zde hojně těžilo. Vysočina se svou rozlohou 6 800 km2 leží v dopravním středu země, prochází přes ni dálnice D1. Díky své strategické poloze soustředí zahraniční investoři na Vysočině své výrobní kapacity a s ním spojený výzkum a vývoj. Kraj se pyšní třemi památkami zařazenými mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Jedná se o poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, Židovské město s bazilikou sv. Prokopa v Třebíči a historické jádro v Telči. Mezi přírodní bohatství na Vysočině se řadí chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, Železné hory, národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, Velký Špičák a četné přírodní rezervace. Vysočina má zachovalé, zdravé životní prostředí a díky tomu je jedním z prvních členů organizace zdravých měst a regionů. [Urban, 2010, str. 2]

3. 1 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Předpoklad pro rozvoj cestovní ruchu rozeznává dle funkčně-chronologického přístupu tři typy. Jedná se o předpoklady lokalizační, realizační a selektivní. Lokalizační předpoklady

představují

přírodní,

kulturně-historické

atraktivity.

Realizační

předpoklady zabezpečují fungování cestovního ruchu a návaznost na lokalizační předpoklady. Dělí se na suprastrukturu a infrastrukturu. Subrastruktura se dělí na sektor ubytovacích služeb, stravovacích služeb, doplňková zařízení. Infrastruktura zahrnuje dopravní infrastrukturu, veřejnou dopravu. Selektivní předpoklady se rozdělují na objektivní a subjektivní. K objektivním se řadí politické, demografické, administrativní, urbanizační, ekologické předpoklady. Selektivní předpoklady zahrnují psychologické pohnutky vedoucí k účasti na turismu, zkušenosti s cestováním,

13

propagace vedoucí k módnosti destinací, charakterové vlastnosti národa. [Hamarneh, 2012, str. 12-21]

3. 1. 1 Lokalizační předpoklady Pelhřimovsko Přírodní předpoklady Pelhřimovsko se nachází ve střední části České republiky, v západní (české) části Českomoravské vrchoviny. Okres Pelhřimov leží mezi třemi vrchy Křemešník, Svidník a Stražiště. Krajinu okresu lze popsat jako starý základ Českého masivu, která vznikala hercynským vrásněním. V holorovinách se nacházejí údolí vodních toků. Celkový vzhled krajiny má pahorkatinný a vrchovinný georeliéf. Střední nadmořská výška je kolem 550 m. Větší část území okresu patří ke geomorfologickému celku Křemešnická vrchovina. Oblast se dělí na čtyři podcelky a to na jižní část okresu, střední a západní část okresu, severozápadní část okresu a severovýchodní část. Do jižní části zasahuje Jindřichohradecká pahorkatina s nejvyšším bodem Čihadlo (665,3 m n. m.). Jedná se o zalesněný vrch, připomínající kužel. Střední

a

západní

části

vévodí

Pacovská

pahorkatina

s nejvyšším

bodem

Svidník (739,3 m n. m.). U rozvodí řek Nežárka, Želivka a Jihlava Pacovskou pahorkatinu zastupuje Božejovská pahorkatina a Rohozenská kotlina u obce Rohozná, zde se nalézá svah Čeřínek (761,2 m n. m.). Severní část Pacovské pahorkatina je představována Řísnickou vrchovinou. Jižně od Pacova se nachází Cetorazská pahorkatina s vrchem Stražiště (744,2 m n. m.). Severozápadní část se chlubí Želivskou pahorkatinou, ve které se nachází i okresní město Pelhřimov. Želivskou pahorkatinu lze charakterizovat jako členitou pahorkatinu s hlubokými údolími řek Želivky, Sázavy a jejich přítoků. Nejvyšším bodem je rulový vrch Na Altánku (633,4 m n. m.). Severovýchodní část zastupuje Humpolecká vrchovina s průměrnou nadmořskou výškou 550 m. Severní část Humpolecké vrchoviny představuje Melechovská vrchovina.

Melechovská

vrchovina

má

dva

hřbety.

Východní

hřbet

Holý

Vrch (620,4 m n. m.) leží u Lipnice nad Sázavou a vede k hřbetu Krásná 14

vyhlídka (662,5 m n. m.). Jižní část Humpolecké vrchoviny tvoří Vyskytenská pahorkatina s vrchem Křemešník (765, 0 m n. m.). Hrásť Křemesník má dva vrcholy. Vrcholy jsou od sebe oddělené mělkým sedlem v délce 170 m. K vidění jsou zde i těžební tvary po těžbě rud stříbra. [Čech, Šumpich, Zabloudil, 2002, str. 206-210] Okres Pelhřimov se řadí převážně k mírně teplé klimatické oblasti. Nejteplejší částí okresu jsou nižší polohy Želivské pahorkatiny. K nejchladnější části se řadí nejvyšší polohy jihovýchodní části Křemešnické vrchoviny, Čeřínek a úpatí Jihlavských vrchů mezi Horní Cerekví a Počátky. Průměrné roční teploty se dlouhodobě pohybují v rozmezí 6 - 7 ºC. Zima v okresu přichází v průměru mezi 24. listopadem a 4. prosincem a končí na přelomu února a března. Srážkoměrné stanice udávají roční úhrn atmosférických srážek od 635 do 771 mm. Nejdeštivější měsíc je červenec s průměrnými srážkami 80-100 mm. Srážkoměrná stanice v Útěchovicích udává období sněžení v průměru od 1. listopadu do 27. dubna. Sněhová pokrývka má časové období v průměru asi 143 dní, pouze jen asi v 53% dnů tohoto období sněhová pokrývka skutečně

leží.

Sněhové

pokrývky

dosahují

v lednu

a

v únoru

průměrně

20 cm, v extrémech až 65 cm. [Čech, Šumpich, Zabloudil, 2002, str. 210-212] Převážná část okresu patří k povodí Sázavy a umoří do Severního moře, malou část na jihu odvádí některé přítoky řeky Lužnice. Východní část v okolí Horní Cerekve odvádí řeka Jihlava do Černého moře. Hlavním tokem okresu je označován levostranný přítok Sázavy Želivka s pramenem na severních svazích Trojáku (703,7 m. n. m.). Na Želivce byly vybudování vodní nádrže Sedlice a Švihov. Švihov se řadí k nejvýznamnějším vodním zdrojům, který byl vybudován v roce 1976. Na území okresu se nachází její menší část, druhá větší část se nachází v Benešovském okrese. Nádrž slouží jako zásobárna pitné vody pro Prahu a částečně zásobuje severní i střední část okresu, tedy Humpolec a Pelhřimov. Na Pelhřimovsku se nenacházejí významnější zdroje podzemní vody, ale za zmínku jistě stojí dva nevyužívané zdroje minerální, železité vody v Počátkách a Křemešníku. [Čech, Šumpich, Zabloudil, 2002, str. 212213] Okres Pelhřimov se vyznačuje typickými lesními půdami, převážnou část okresu pokrývá kambizemě využívána jako orná, zemědělská půda. [Čech, Šumpich, Zabloudil, 2002, str. 213]

15

Přirozená vegetace okresu je pokryta převážně bikovými bučinami svazu. Dřevinné patro se chlubí bukem lesním, autochtonním smrkem ztepilým, ohroženou jedlí bělokorou. Významné jsou květnaté bučiny. V tomto bohatém bylinném patru, květnatých bučin rostou např. kyčelnice devítilistá, kyčelnice cibulkonostná, samorostlík klasnatý, svízel vonný. Ojedinělé jsou suťové lesy svazu s javorem klenem, javorem mléčem, jilmem horským, měsíčnicí vytrvalou. Okolí Želivky se chlubí acidofilními doubravy, především bikovými doubravy. Chladnější, vlhčí polohy pokrývají jedlové doubravy. U větších, vodních toků se nacházejí ptačincové olšiny. Trvale podmáčená místa jsou obrostlá smrkovými olšinami. Primární bezlesí vyplňují rozvolněná místa nevelkých rašelinišť. Pro Českomoravskou vrchovinu jsou typické louky, pastviny a pcháčové, mokré louky v okolí menších toků. Z porostů na loukách a pastvinách lze zmínit blatouch bahenní, tužebník jilmový, pomněnku jarní, atd. Lesní vegetace Přírodě

je blízké

vyplněna bučiny

a

převážně suťové

lesy

smrkovými se

dodnes

monokulturami. zachovaly

pouze

na Křemešníku a v masivu Troják. Ve velmi malém rozsahu se zachovali prameništní, přípotoční olšiny a acidofilní doubravy v údolí Želivky. Druhové spektrum a rozšíření živočichů ovlivňuje nadmořská výška a vysoká lesnatost. Díky ochraně povodí řeky Želivky zůstala zachovaná přirozená síť neupravovaných vodních toků s navazujícími mokřady, kde se vyskytuje perlorodka říční, velevrub tupý, rak říční a mihule potoční. Z ptactva žijících v okrese jsou významní skorec vodní, konipas horský a ledňáček říční. Ojediněle se zde setkáváme ze skupiny savců s vydrou říční a rejscem vodním. Obojživelníky zastupují čolek obecný, rosnička zelená, ropucha obecná, skokan hnědý a vzácněji blatnice skvrnitá. Běžně se zde vyskytuje užovka obojkovitá, slepýš křehký a méně často, zde může člověk vidět zmiji obecnou.[Čech, Šumpich, Zabloudil, 2002, str. 214-218] Pelhřimovsko má vyhlášeno 23 zvláště chráněných krajinných oblastí. [Čech, Šumpich, Zabloudil, 2002, str. 219] Kulturně – historické předpoklady Za první historický milník okresu Pelhřimov lze označit založení Želivského kláštera v roce 1144. Hlavní osídlovací vlna se udála na začátku 13. století. Důvod osídlení především německými kolonisty byly stříbrné rudy, vyskytující se v hojné míře ve

16

východní a severovýchodní části dnešního okresu (oblast Humpolec, Vyskytná, Křemešník, oblast Čeřínku u Rohozné a území mezi Ústím a Opatovem s přesahem do okresu Jihlava). Historicky doložená německá, hornická kolonizace je z roku 1202 v obci Rynárec, o 17 let později je již uváděna i na Humpolecku. Rozvíjela se typická řemesla jako soukenictví, železářství a samozřejmě zemědělství. Dolování, rozvoj řemesel a zemědělství měly pochopitelně vliv na změnu okolí a přírody. Pelhřimovsku se v 2. polovině 19 století nevyhnul příchod tovární výroby. K hlavním průmyslovým odvětím, patřilo strojírenství, textilní, kožedělný a dřevozpracující průmysl. Města okresu mají svůj původ v 12 a 13. století. [Čech, Šumpich, Zabloudil, 2002, str. 218-219] Pelhřimov hlavní město okresu Pelhřimov má spousty přízvisek, je znám jako „město rekordů a kuriozit´“ a pro svou polohu na okraji Českomoravské vrchoviny je nazýván jako Brána Vysočiny. Pelhřimov se nachází v Křemešnické pahorkatině. Vznik původní osady se datuje pravděpodobně do 12. století. K založení se váže pověst o pražském biskupu Pelegrinovi, který při své cestě do Říma zastavil u místní studánky. Podle biskupova jména nese město název, dokonce městský znak představuje postavu poutníka. Roku 1289 byla osada vypleněna Vítkem z Hluboké a zbudováno město s hradbami a vodním příkopem. Město si dochovalo dodnes původní vejčitý půdorys. Ve 14 století vzkvétala ve městě řemesla jako soukenictví, tkalcovství, barvířství, pivovarství a perníkářství. Část obyvatel se věnovala těžbě stříbra v okolí Křemešníku. Město střídalo mnoho pánů. Do roku 1416 patřilo město pražským biskupům, v roce 1422 jej získali Táborité. Roku 1437 přešlo do rukou Mikuláše Trčky z Lípy. Za jeho vlády se ve městě uskutečnily čtyři říšské sněmy, důvodem bylo narovnat vztahy mezi katolíky a stranou přijímající podobojí. Říšských sněmů se účastnil i král Jiří z Poděbrad. Od roku 1550 patřil Pelhřimov pánům Říčanským z Říčan, kteří zde zbudovali zámek. V roce 1596 se stalo město majestátem císaře Rudolfa II. a bylo povýšeno na počátku 17. století na královské město. V 19. století se rozvíjel průmysl. Dařilo se zde kartáčnické výrobě, výrobě zemědělských strojů a pletařskému průmyslu. 17

Pelhřimov postihlo několik požárů, přesto si jádro města zachovalo svůj původní středověký vzhled. Město bylo za svou ucelenost a zachovalost vyhlášeno městskou památkovou rezervací. [Podhorský, 2003, str. 102-103] V Pelhřimově jsou na Masarykově náměstí zastoupeny všechny významné stavební slohy. Domy na náměstí byly postaveny v gotickém stylu, po požárech byly nahrazeny renesančními stavbami, jejich fasády po dalším požáru v roce 1766 získaly barokní vzhled. Secesní sloh zastupuje hotel Slavie, prvorepublikový funkcionalismus budova Komerční banky. Náměstí zdobí empírová kašna s patronem poutníků sv. Jakubem z roku 1828. Za zmínku významných domů stojí palácová stavba Šrejnarovský dům nebo Městské muzeum. Podle návrhu Pavla Janáka byl postaven Fárův dům a kubistická stavba Drechselova vila. Za nejkrásnější renesanční stavbu města je označován Broumovský dům, jeho průčelí zdobí psaníčkové sgrafito. Broumovský dům skrývá v podzemí muzeum strašidel. Za zmínku jistě stojí Rynárecká (Horní) brána z roku 1544 a Jihlavská (Dolní) brána z 15. století s expozicí Muzea rekordů a kuriozit. Pelhřimov se chlubí kostelem sv. Bartoloměje, jehož počátky se datují do 14. století. [Podhorský, 2003, str. 103-106] K zajímavostem Pelhřimova se řadí Festival rekordů a kuriozit. Koná se vždy druhý víkend v červnu. Jedná se o největší akci svého druhu v Evropě. Celoročně vystavuje zajímavé exponáty Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově. [Podhorský, 2003, str. 105] Další velkou společenskou akcí je v srpnu Pelhřimovská pouť anebo Celostátní hasičský festival dechových hudeb a Dny záchranářů. Září patří Dny evropského dědictví a listopad je věnován milovníkům rocku, pořádá se zde festival Rocksession.[Kulturní zařízení města Pelhřimov p. o., 2009] Druhým největším městem okresu je Humpolec. Počátky Humpolce sahají do 11. a 12. století, kdy byl založen řádem německých rytířů jako osada Gumpoldsdorf. Město leželo na staré obchodní stezce via Humpolecensis, která spojovala Prahu s Moravou přes Želivský klášter. Dodnes má Humpolec strategickou polohu díky dálnici D1 a je významným průmyslovým městem. Historické centrum města se rozkládá v Horním a Dolním náměstí. K vidění je zde kostel sv. Mikuláše a v blízkosti muzeum Dr. Aleše Hrdličky. Významnou stavbou 18

je pivovar z roku 1756 založený Jakubem Neffzernem. V roce 1991 přešel do soukromého vlastnictví a od té doby se v něm vaří pivo Bernard. [Podhorský, 2003, str. 115-118] K významným společenským událostem v Humpolci se řadí v květnu studenstký Majáles a každý rok v srpnu Pivní slavnosti, Zlatá podkova. Poslední Pivní slavnosti se konali ovšem výjimečně v červnu. [Kulturní zařízení města Pelhřimov p. o., 2009] K dalším významným městům a obcím Pelhřimovska se řadí město Pacov s kostelem sv. archanděla Gabriela a klášterním kostelem sv. Václava, město Žirovnice s renesančním zámkem, město Kamenice nad Lipou také s renesančním zámkem, obec Kámen s hradem Kámen na Žulové skále, obec Želiv s premonstrátským klášterem, obec Červená Řečice s renesančním zámkem. V Řečici se také pořádá tradiční Slámování. Účastníci akce se snaží ze slámy vytvořit různé výtvory. [Podhorský, 2003, str. 106-128]

3. 1. 2 Realizační předpoklady Pelhřimovsko Doprava Historie dopravy v okresu začíná v Pelhřimově. V roce 1888 byla otevřena Českomoravská transverzální dráha a Pelhřimov získal spojení s okolním světem. Železnice už dávno nedosahuje svého původního významu a do Pelhřimova míří spíše vlaky motorové osobní a spěšné vlaky. Pro Pelhřimov a okolí má větší a důležitější význam doprava silniční. Město Pelhřimov leží na křižovatce dvou důležitých silničních tahů. První z nich je České Budějovice – Jindřichův Hradec – Havlíčkův Brod. Druhý je Plzeň – Tábor – Jihlava – Brno. Silniční síť v okrese Pelhřimov zaujímá 69 km silnic I. třídy, 291 km silnic II. třídy, 607 km silnic III. třídy. V roce 1980 byla vybudována dálnice D1 v úseku Praha – Humpolec (EXIT – 90). [1] V okrese Pelhřimov se nachází 28 železničních stanic a nádraží v Pelhřimově, Humpolci, Horní Cerekvni, Nové Včelnici, Kamenici nad Lipou, Pacov a další. [2]

19

Městská doprava v Pelhřimově je rozdělena do čtyř tras a provoz má na starost ICOM Transport, Jihlava s divizí v Pelhřimově.[3] Ubytování Ubytování v Pelhřimově a okolí nabízí Hotel Slávie, Hotel Křemešník, Sporthotel, hotel Kotyza, hotel Fabrika, penzion Fára, penzion Lucerna, motel Farma, chatová osada Kladiny, kemp Valek. [Kulturní zařízení města Pelhřimova p. o., 2009]

3. 1. 3 Selektivní předpoklady Pelhřimovsko Okres Pelhřimov nalezneme v západní části kraje Vysočina. Regionizace z roku 1960 uspořádala okres Pelhřimov z někdejších okresů Pelhřimov, Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov. Svou rozlohou se řadí na třetí místo kraje Vysočina, ovšem svou hustotou obyvatelstva zaostává na posledním, pátém místě. [4] Tab. č. 1: Počet obyvatel v Kraji Vysočina a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2013

Zdroj: ČSÚ

Úřady práce v kraji Vysočina v prosinci v roce 2013 evidovaly 28 304 osob. Meziročně se podíl nezaměstnaných zvýšil o více jak 1300 osob. Podíl nezaměstnaných podle ČSÚ vzrostl o 0,42 procentního bodu. Úřad práce v okrese Pelhřimov evidoval 2 778 nezaměstnaných osob. Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo bylo 18 v roce 2013 v okrese Pelhřimov. [5]

20

Tab. č. 2: Uchazeči o volná místa v Pelhřimově

Zdroj: ČSÚ

K největším

zaměstnavatelům

v okrese

Pelhřimov

se

řadí

Agrostroj

Pelhřimov, a.s. v Pelhřimově. Agrostroj se zaměřuje na výrobu zemědělských strojů. Další

výjimeční

zaměstnavatelé

v okrese

jsou

Valeo

Compressor

Europe, s. r. o. v Humpolci. Valeo vyrábí kompresory do klimatizací osobních aut. Spojené kartáčovny, a. s. v Pelhřimově se zaměřují na kartáčnickou výrobu. [6] [7] „MĚSTO PELHŘIMOV, se sídlem Pelhřimov Masarykovo náměstí 1. vzniklo jako právnická osoba – veřejnoprávní korporace na základě zákona číslo 367/1990 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů a podle tohoto zákona vystupuje v právních vztazích svým jménem pod vlastní majetkovou odpovědností. Posláním města je zajištění veřejné správy na svém území, případně výkon státní správy v územním obvodu za podmínek stanovených závaznými právními předpisy. „ [8] Starostou Pelhřimova je člen občanské demokratické strany Leopold Bambula. Pan Bambula je zároveň předseda správní rady ´´Čistá Želivka´´ o. p. s.. [9] Organizace zřízené obcí Pelhřimov: 

Technické služby města Pelhřimova



Kulturní zařízení města Pelhřimova



Domov pro seniory



Mateřská škola



Základní škola Krásovy domky



Základní škola Komenského

21



Základní škola Na Pražské



Základní škola Osvobození



Základní umělecká škola



Dům dětí a mládeže



Školní jídelna

„Seznam rozpočtových, příspěvkových, zřizovaných, řízených a jiných organizací, které jsou povinným subjektem zřízeny nebo jsou jakkoli pravidelně navázány na rozpočet povinného subjektu. “ [10]

4. Zvláště chráněná území v okrese Pelhřimov Zvláště chráněná území o ochraně přírody a krajiny jsou definovány zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. [Čech, Šumpich, Zabloudil, 2002, str. 522] V okrese Pelhřimov se nachází celkem 23 zvláště chráněných území a to přírodní rezervace, přírodní památky a národní přírodní památky. [Středisko ekologické výchovy MRAVENEC, 2008, str. 2] Přírodní rezervace lze charakterizovat jako menší území s přírodními hodnotami, významnými ekosystémy typickými pro příslušnou geografickou oblast. Jedná se o druhou nejčastěji vyskytovanou formu ochrany. [Čech, Šumpich, Zabloudil, 2002, str. 522] Z přírodních rezervací v kraji Pelhřimov lze jmenovat PR Čermákovy louky, PR Kamenná bouda, PR Kladinský potok, PR Krčil, PR Křemešník, PR Nový rybník, PR Rybník Pařez, PR Rybník Starý, PR U Milíčovska, PR Údolí potoka u Dolské myslivny,

PR

V Lisovech,

PR

V Mezence.

[Středisko

ekologické

výchovy

MRAVENEC, 2008, str. 2] Přírodní památka může být přírodní útvar většinou menší rozlohy. Jedná se o geologický, geomorfologický útvar nebo naleziště vzácných nerostů, místo s ohroženým

druhem

ve

fragmentech

ekosystému

s regionálním,

ekologický,

estetickým, vědeckým významem. PP může být vytvořena přírodou, ale i člověkem. [Čech, Šumpich, Zabloudil, 2002, str. 522] Přírodní památky na Pelhřimovsku zastupují PP Husťský potok, PP Ivaniny rybníčky, PP Kejtovské louky, PP Psruhovec, PP Rašeliniště u Vintířova, PP Rašelinná louka 22

u Proseče Obořiště, PP Rybníček u Starých Hutí, PP Stržená hráz, PP U Bezděčína. [Středisko ekologické výchovy MRAVENEC, 2008, str. 2] Národní přírodní památka může být přírodní útvar většinou menší rozlohy. Jedná se o geologický, geomorfologický útvar nebo naleziště vzácných nerostů, místo s ohroženým druhem ve fragmentech ekosystému s národním a mezinárodním, ekologický, estetickým, vědeckým významem. NPP může být vytvořena přírodou, ale i člověkem. [Čech, Šumpich, Zabloudil, 2002, str. 522] Národní přírodní památka v kraji Pelhřimov je NPP Jankovský potok. [Středisko ekologické výchovy MRAVENEC, 2008, str. 2] Citace zákona č. 114/1992 Sb. je přiložena v příloze.

5. Středisko ekologické výchovy MRAVENEC Středisko je součástí Českého svazu ochránců přírody a řídí se jeho stanovami. Středisko

ekologické

výchovy

MRAVENEC

působí

v okrese

Pelhřimov

od devadesátých let. Zabývá se ekologickou výchovou, osvětou a vzděláváním na Pelhřimovsku především dětí a mládeže. Zpracovali pro mateřské a základní školy v obci výukové programy. Snaží se děti přivést k přírodě hrou, aktivním přístupem, smyslovým vnímáním a především se snaží navádět k zodpovědnému chování v přírodě. Středisko vytvořilo naučnou stezku v Městských sadech v Pelhřimově, naučnou stezku Křemešník. Spolupracuje při tvorbě strategických materiálů o životním prostředí. Vydalo informační brožury o ochraně přírody a krajiny např. Ekologická výchova, Krmítkování, Budkování nebo Pracovní listy k naučné stezce. Aktivně se členové střediska podílejí ručním kosením luk na zvláště chráněných územích v PR Nový rybník, PR Hrachoviště a PR Kladinský potok. [Středisko ekologické výchovy MRAVENEC, 2008, str. 48]

23

6. Historie cyklistiky Dnešní podoba kola má za sebou dlouhý vývoj. Historie jízdního kola se datuje v roce 1818, kdy Karl Friedrich Christian Ludwig Freiherr Drais von Sauerbronn patentoval své běhací řiditelné kolo. Kolo bylo na jeho počest pojmenováno Drezína. [Konopka, 2007, str. 14] Celé 19. století patřilo k vývoji a zlepšení jízdních vlastností a ovladatelnosti. Francouz Ernest Michaux se zasloužil o šlapací kliky a tím začalo období kol „classic“. Vyznačovali se velkým kolem vpředu a malým kolečkem vzadu. Angličané přišli na přelomu

19.

a

20.

století

s

lichoběžníkovým

tvarem,

šlapací

klikou

a převodovým rámem. V současné době se pro pohodlí a větší zážitek jízdy využívají cyklonavigátory, cyklocomputery. Cyklistika se stala velkým fenoménem. Rekreační oblasti se zaměřily na spokojenost cyklistů vybudováním cyklostezek, cyklotras. Velmi často jsou k vidění půjčovny kol, cyklobusy apod. [Landa, Lišková, 2004, str. 9]

6.1 Typy kol Silniční kolo se vyznačuje jako kolo s velkým průměrem kol s úzkými ráfky a úzkými plášti uzpůsobené pro jízdu na silnici. Horské kolo označované také jako bike má robustní rám a kola se vyznačují menším průměrem. Bike je ideální do náročného terénu jako jsou nezpevněné lesní cesty i necesty plné kamenů, kořenů, děr, sjíždění nenáročných schodů a menších potoků. Trekkingové kolo umožňuje pohyb na silnici i v terénu. Kola jsou stejného průměru jako u silničních, rám není robustní jako u horského kola. Důležitou součástí je odpružená vidlice, která umožňuje jízdu v terénu. Trekkingové kolo je nejlepší volbou pro rekreační cyklisty. [Landa, Lišková, 2004, str. 10-13]

6.2 Desatero cyklisty 1) Dodržovat pravidlo pravé ruky ke všem ostatním nemotorizovaným turistům a cyklistům. 2) Zpomalit při předjíždění ostatních cyklistů a předjíždět opatrně.

24

3) Důležité je mít neustále pod kontrolou rychlost a do zatáček vjíždět s vědomím, že mě tam může cokoliv překvapit. 4) Pohybovat se po značených stezkách, nevyjíždět mimo vymezenou trasu a tím ničit vegetaci nebo zvyšovat potenciál možné eroze. 5) Nerušit lesní zvířata a dobytek. 6) Nevyhazovat odpadky. 7) Respektovat značené stezky, veřejná a soukromá prostranství. 8) Přizpůsobit cíl vyjížďky svým schopnostem, vybavení, terénu a počasí včetně předpovědi. 9) Nejezdit nikdy sám do odlehlých oblastí. Důležité je někoho informovat o cíli cesty a předpokládaném návratu. 10) Nosit cyklistickou přilbu. [Landa, Lišková, 2004, str. 89]

6.3 Doplňky a vhodné oblečení na kolo K cyklistice patří řada doplňků a vhodného oblečení, které nám cestu mohou zpříjemnit a ochránit naši bezpečnost. Přilba je nejdůležitějším doplňkem v cyklistice. Legislativa v České republice ukládá dětem do patnácti let mít přilbu při jízdě na kole nasazenou. Každý kdo je k sobě sám zodpovědný by si měl přilbu pořídit. Základním materiálem přilby je tvrzený polystyren.

Povrch

pokrývá

hladký

materiál,

odolný

vůči

nárazu.

Přilba

je zkonstruována tak, aby se při prudkém nárazu zničila. Polystyrenové jádro se zbortí a pohltí vzniklou energii ještě dříve, než se dostane k hlavě. Chrániče kolen a loktů se doporučují především začátečníkům a malým dětem. Brýle chrání cyklistovi oči nejen před sluncem, ale proti nárazu větru a nepříjemnému hmyzu. Při jízdě na kole je dobré nosit vhodné oblečení, především funkční prádlo a oblečení tenkých vrstev. Pravidlo vrstvení říká: „ Lépe více tenkých vrstev než méně tlustých. “ [Landa, Lišková, 2004, str. 29]

25

Spodní prádlo je naše druhá kůže. Doporučuje se prádlo z tkanin, které odvádí od kůže pot, nestudí, velmi dobře schne. Doporučují se tílka, trička s krátkým rukávem a cyklistické kraťasy s antibakteriální složkou. Druhá slupka našeho vrstvení nás udržuje v teple, ovšem pokud nosíme správné spodní funkční prádlo. Do druhé slupky řadíme cyklistický dres a již zmiňované cyklistické kalhoty s antibakteriální složkou. Třetí vrstva nás chrání před deštěm, větrem a odvádí pot pryč. Jedná se o speciální bundy vyrobené z tkanin nepropouštějící molekuly vody dovnitř, ale molekuly páry (potu) se bez problému dostanou ven. Rukavice na kolo snižují následky otřesu, chrání naše dlaně při pádu, odsávají pot, a tudíž nám ruce na řídítkách nekloužou. Obuv na kolo musí mít tvrdou podrážku, kvůli přenosu síly do pedálů. Začátečníkům poslouží klasické botasky. Pro zdatnější cyklisty jsou výborné cyklistické tretry. [Landa, Lišková, 2004, str. 27-31]

7. GPS a její historie Satelitní navigační systémy vznikly díky armádním zájmům, kdy v sedmdesátých letech minulého století US – NAVY začala umisťovat družice systému TRANSIT na oběžnou dráhu. Zprvu systém sloužil pouze pro vojenské účely, později v osmdesátých letech byl otevřen systém civilistům. Důvodem byl v roce 1983 sestřelený jihokorejský civilní letoun, který zabloudil do sovětského vzdušného prostoru a byl sovětskou stíhačkou sestřelen. Na palubě letadla zemřelo 269 pasažérů. Američané otevřením navigačního systému vyřešili financovaní GPS, využívali licenční poplatky od civilních výrobců. [12]

7. 1 GPS a civilní sektor Systém navigačních přístrojů v civilním sektoru se zpočátku využíval pro leteckou a námořní dopravu. Zařízení měla omezené možnosti využití, základní funkcí byl směr jízdy a vzdálenost k cíli a velká cena přístrojů. První GPS navigace v automobilech se objevily

26

v roce 1990, lze je popsat jako neuvěřitelně drahé, nekomfortní, jednoduché přístroje bez mapových podkladů. Do roku 2000 systém GPS obsahoval chybu. Přístroje, které civilní obyvatelstvo využívalo, zaměřovalo cíl s nepřesností na desítky metrů. Američané tuto záměrnou chybu vypnuli a systém GPS nabyl svého významu. GPS přijímačce v dnešní době nalezneme nejen v navigacích v automobilech, ale i ve sportovních zařízeních a chytrých mobilech. Chytré mobily nabízejí geolokace v sociálních sítích, fotoaplikacích, sportovních aplikacích. GPS systémy využívají asistenční služby pro případ nouze. [13] Pomocí systému GPS a internetu vznikla hra Geocaching, kterou hrají lidé po celém světě. Podstatou hry je vyhledávání skrýši pomocí zeměpisných souřadnic. Skrýše ukrývají poklady na důmyslných a zajímavých místech ve smyslu malých schránek nebo plastových kontejnerů. Schránky se dělí podle velikosti, typu a náročnosti na vyhledávání. [14] Princip fungování GPS je založen na družicovém signálu. Přístroj, který přijímá signál, se připojí pomocí sériových portů, slotů pro paměťovou kartu nebo pomocí Bluetooth. Pro připojení je potřeba příslušný program, který signál vyhodnotí a pracuje s mapami. Program nám sdělí pozici, dokáže zakreslit trasu, kterou jsme projeli nebo prošli. Pokročilá funkce je tzv. routing (optimalizace trasy), kdy program dokáže navrhnout nejkratší cestu, informuje o typu cest a jednosměrkách. [Zaoral, Tkáč, 2005, str. 83]

8. Tepová frekvence a její měření Dnešní doba se vyznačuje pasivním stylem života. Lidé mají většinou sedavá zaměstnání, volný čas tráví před televizí a k přepravě i na velmi krátké vzdálenosti využívají automobily. Málo pohybu vede k obezitě, cukrovce, srdečním onemocněním a jiným zdravotním problémům. Tomu všemu se dá zabránit změnou životního stylu a správnou pohybovou aktivitou. Při sportování je důležité kontrolovat svou aerobní aktivitu a to nejlépe měřením tepové frekvence.

27

Důležité je zjistit maximální tepovou frekvenci, je to nejzákladnější údaj, od kterého se odvozují další hodnoty. Maximální tepovou frekvenci lze zjistit návštěvou u sportovního lékaře. Vyšetření u lékaře nám poskytne nejpřesnější výsledek. Profesionální sportovci navštěvují několikrát měsíčně svého sportovního lékaře a konzultují s ním, jak bude jejich trénink probíhat. Amatéři si mohou svou tepovou frekvenci zjistit sami. Možnosti jsou dvě. První možnost se doporučuje trénovaným jedincům, kteří v době třiceti minut od zahřátí svalů, se musí dostat na své největší maximum. V tuto chvíli měří svou maximální tepovou frekvenci. Jde o velké vypětí a netrénovaným jedincům se nedoporučuje. Druhou možností je Karvenenova formule. Laik má možnost pomocí jednoduché rovnice zjistit svou maximální tepovou frekvenci. Pro amatéry bez velkých závodních cílů je tento údaj dostačující. Aritmetickou formuli udávají výrobci sporttestrů v manuálech u těchto měřících přístrojů. Formule se mohou od sebe mírně lišit, ale většinou nás dovedou k podobnému výsledku. Maximální tepová frekvence je důležitá pro aerobní pásmo, kterou by si každý při sportu měl držet. Aerobní pásmo je stav, kdy je tělo zásobováno kyslíkem, energii doplňuje z cukrů a ze spalování tuků. Je důležité pravidelně dýchat. Aerobní pásmo lze označit za stav, kdy je naše tělo na 60% maximální tepové frekvenci. Pokud se z aerobního pásma jedinec při pohybu dostane nad 70% své maximální tepové frekvence, přestává spalovat tuky. Tělo si bere energii z krve a svalů. Dochází k zrychlenému dýchání a k horší koordinaci. Pokud je tepová frekvence jedince příliš nízká, nedává jedinec své kondici a tělu nic. Pokud je moc vysoká, může svému tělu uškodit svalovými horečkami, únavou nebo dokonce zánětem šlach. [15] Při správném aerobním pásmu si jedinec může pomocí sporttesterů změřit kolik při své aktivitě spálil kalorií. Většina těchto přístrojů udává počet spálených kalorií v kilokaloriích. Sporttestr (měřič tepové frekvence) lze popsat jako Puls Computer (hodinky). Do hodinek přenáší informace elastický pás, umístění na hrudním koši, aby mohl snímat srdeční tep. Hodinky zpracují informace a sdělí uživateli hodnoty, které požaduje. Většinou se jedná o spálené kalorie a čas tréninku. [16] 28

Obr. č. 1: Elastický pás

Zdroj: Vlastní

Obr. č. 2: Puls Computer (hodinky)

Zdroj: Vlastní

Kalorie je měrná jednotka pro potraviny. Potraviny se počítají a měří v kaloriích, neboli podle své energetické hodnoty. Energetická hodnota se také jinak označuje jako spalovací hodnota. Potraviny se udávají v kilokaloriích (kcal) nebo kilojoulech (kJ). [17] Kilokalorie jako jednotky nejsou součástí jednotek soustavy SI, proto se od nich ve světě postupně upouští a začíná se čím dál častěji používat kilojoule (kJ). Kilojoule je tisícinásobek joule (J). U nás se ovšem stále často používá jednotka kilokalorie (kcal). 1kcal = 1000 calorií 1kcal = 4,2 kJ [Středa, 2009, str. 8] Každý, kdo žije zdravým, životním stylem by si měl kontrolovat příjem a výdej kcal a uvědomit si, že spotřeba kalorií je u každého rozdílná. Záleží na faktorech jako je věk, pohlaví, hmotnost, trénovanost, fyzická námaha a zaměstnání. [17]

29

9. Trasa po zvláště chráněných územích Pelhřimovska Cíl je vytvořit trasu po zvláště chráněných krajinných územích Pelhřimovska pomocí přístroje GPS a zpracovat informační brožuru pro cyklisty. Trasa je zpracována pomocí programu Mapsource a rozdělena na jednotlivé části. Každá jednotlivá část obsahuje podrobný popis trasy, popis zvláště chráněného území a doplněná o fotodokumentaci. Trasa je doplněna o zajímavosti na trase jako jsou pověsti, povídky a zvířecí ohrady, týkající se místa, kde cyklista projíždí. Pomocí organizované projížďky byla trasa testována. Projížďku absolvovalo 14 cyklistů. Pomocí sporttestrů si změřili počet spálených kalorií. Po absolvování trasy vyplnili cyklisti dotazník a odevzdali údaje ze svých sporttestrů. Vše bylo zpracováno a vyhodnoceno graficky. Trasa je zpracována jako návrh na dvě informační brožury. První brožura má návrh na knižní vzhled, je obsáhlejší a bude sloužit cyklistům k podrobnějšímu prostudování trasy po zvláště chráněných krajinných území Pelhřimovska. Druhá brožura bude výtah z obsáhlejší, knižní brožury a navržena do skládací formy (tzv. harmoniky). Návrhy na informační brožury budou nabídnuty středisku ekologické výchovy MRAVENEC se sídlem v Pelhřimově. Trasa byla nahrána do internetové mapové aplikace Mapy Google a odkaz na tuto mapu bude v knižní brožuře zmíněn.

30

9.1 Popis trasy po zvláště chráněných krajinných území Pelhřimovska Mapa č. 1: Trasa po ZCHÚ

Zdroj: Mapsource

Trasa po zvláště chráněných územích Pelhřimovska prochází PR Křemešník, PP Ivaniny rybníčky, PR Kladinský potok, NPP Jankovský potok a PR Na Oklice. Trasa prochází 2 kilometry krajem Jihlava, kde byla vyhlášena PR Na Oklice, a proto je do trasy zařazena. Trasa je dlouhá 29 960 metrů a překonává rozdíl od 480 m. n. m až po 754 m. n. m. Od parkoviště až k PR Kladinský potok lze cestu popsat jako rovinatou a spíše z kopce. Od PR Kladinský potok do vesničky Častonín překonává cyklista necelý kilometr první táhlejší kopec. Největší kopce přicházejí těsně před cílem a to z Nového Rychnova až k cíli na vrch Křemešník. Cyklista vyjíždí z Nového Rychnova z nadmořské výšky 596 metrů na vrch Křemešník, který leží 756 m n. m..

31

Obr. č. 3: Výškový profil

Zdroj: Mapsource

Trasa začíná těsně u PR Křemešník, protože je zde možnost bezplatného parkování a možnost ubytování v Hotelu Křemešník. Navíc PR Křemešník a její okolí nabízí cyklistům

po

absolvování

trasy po

ZCHÚ

Pelhřimovska

využití

lanového

centra, procházku po křížové cestě, naučnou stezku po PR Křemešník, rozhlednu nebo cyklista může ulovit pár kešek. Cestu po ZCHÚ nám zpříjemňují zajímavá místa, ke kterým se váží povídky nebo velké zvířecí ohrady místních statkářů. V každé vesničce, kterou trasa prochází, se nachází místní hospůdky a restaurace. Bohužel ne každá může být v daný čas otevřená nebo funkční. Jistotou jsou Restaurace u Kozla v obci Vyskytná, Obecní restaurace v Novém Rychnově a samozřejmě Hotel Křemešník s restaurací. Cyklista by si měl připravit na trasu po ZCHÚ Pelhřimovska trekkingové kolo, které je ideální kompromis pro cestu v terénu i na silnici. Okruh lze popsat jako různorodý. Cyklista projíždí lesní nezpevněnou cestou, lesní zpevněnou cestou, polní cestou a využívá silnice II. třídy, silnice III. třídy. Všechny cesty jsou velmi dobře sjízdné a nejsou nebezpečné, ale každý zodpovědný cyklista by si měl vzít na cestu cyklistickou přilbu.

32

Pro orientaci na trase slouží cyklistům popis jednotlivých úseků trasy. Okruh je rozdělen na pět částí: Trasa PR KŘEMEŠNÍK – PP IVANINY RYBNÍČKY Trasa PP IVANINY RYBNÍČKY – PR KLADINSKÝ POTOK Trasa PR KLADINSKÝ POTOK – NPP JANKOVSKÝ POTOK Trasa NPP JANKOVSKÝ POTOK – PR NA OKLICE Trasa PR NA OKLICE – PR KŘEMEŠNÍK Pro cyklisty, kteří by chtěli využívat GPS navigátory, jsou přiloženy GPS souřadnice. PR KŘEMEŠNÍK (parkoviště) - N49 24.153 E15 19.522 PP IVANINY RYBNÍČKY - N49 24.412 E15 18.233 PR KLADINSKÝ POTOK – N49 26.745 E15 19.763 NPP JANKOVSKÝ POTOK - N49 24.269 E15 23.424 PR NA OKLICE - N49 24.269 E15 23.424 Tab. č. 3: Souřadnice GPS ČÍSLO ROZCESTÍ

ČÍSLO ROZCESTÍ

SOUŘADNICE

SOUŘADNICE

1

N49 24.415 E15 19.729

12

N49 26.201 E15 21.373

2

N49 24.105 E15 18.855

13

N49 26.031 E15 21.891

3

N49 24.106 E15 18.809

14

N49 25.793 E15 21.868

4

N49 24.864 E15 17.828

15

N49 25.765 E15 21.995

5

N49 24.949 E15 17.805

16

N49 24.273 E15 21.934

6

N49 25.169 E15 18.839

17

N49 24.261 E15 22.245

7

N49 26.064 E15 19.177

18

N49 24.805 E15 23.109

8

N49 26.647 E15 18.749

19

N49 24.285 E15 23.299

9

N49 26.535 E15 19.843

20

N49 23.571 E15 23.479

10

N49 26.945 E15 21.257

21

N49 24.027 E15 19.145

11

N49 26.925 E15 21.287

Zdroj: Vlastní

33

Doba projetí okruhu se odvíjí od zdatnosti, kondici, trénovanosti cyklisty a také na jeho zájmu a zdržení se v oblasti ZCHÚ. Ovšem průměrný cyklista projede trasu za 3 až 4 hodiny. Trasa není doporučena dětem do 13 let z důvodu náročnosti terénu a délky trasy. Trasa je nahrána do internetové mapové aplikace Mapy Google. Odkaz na mapu zde: http://goo.gl/maps/AChDE Popis trasy PR Křemešník – PP Ivaniny rybníčky Mapa č. 2: Trasa PR Křemešník - Rozcestí č. 3

Zdroj: Mapsource

34

Mapa č. 3: Trasa Rozcestí č. 3 – PP Ivaniny rybníčky

Zdroj: Mapsource

První část trasy začíná na parkovišti u hotelu Křemešník v těsné blízkosti PR Křemešník. Před výjezdem doporučuji pro lepší orientaci podívat se na turistické značení a turistické ukazatele. Ukazatele jsou umístěny na stromě pod hotelem. Cesta začíná podle zelené turistické okružní trasy. Obr. č. 4: Turistický ukazatel

Zdroj: Vlastní

Od parkoviště se vyjíždí doprava po zpevněné silnici k lesu po zelené turistické značce. Po 200 metrech se otvírá lesní cesta. V mapě je vyznačena jako rozcestí č. 1. Vstup do lesa je označen zeleným a modrým turistickým značením.

35

Obr. č. 5: Rozcestí č. 1

Zdroj: Vlastní

Trasa pokračuje 500 metrů dolu z kopce nezpevněnou lesní cestou, která je pro kolo dobře sjízdná. Pod kopcem se orientujeme podle ukazatele doleva po zelené turistické značce. Cesta vede 2 km zpevněnou, lesní cestou kolem studánky U Buku, Zlaté studánky s kapličkou Sv. Jana a na cestě jsou tři zastavení naučné stezky Křemešník. Obr. č. 6: Turistický ukazatel

Zdroj: Vlastní

Od Zlaté studánky s kapličkou Sv. Jana nepokračuje cesta po žádné turistické značce, ale pokračuje rovně po zpevněné, lesní cestě, která je zakončená červenými závorami. Červené závory představují v mapě rozcestí č. 2. Závory oddělují lesní cestu od silnice III. třídy 1333. Z lesní cesty za závorami se odbočuje mírně doprava a pokračuje se 30 metrů po silnici III. třídy. Ze silnice se odbočuje opět doprava podle zelené turistické značce k Stříbrné studánce, nacházíme se v mapě na rozcestí č. 3. Zelená turistická značka nás dovede po jednom kilometru k Stříbrné studánce a PP Ivaniny rybníčky, kde se také nachází poslední zastavení naučné stezky Křemešník.

36


Zdroj: Vlastní

Obr. č. 8: Turistický ukazatel

Zdroj: Vlastní

Popis přírodní rezervace Křemešník a okolí Skalnatý, zalesněný vrchol Křemešník se nachází asi 1,5 km severozápadně od obce Sázava pod Křemešníkem, 8 km východně od Pelhřimova. Výměra přírodní rezervace činí 37,21 ha. Spadá pod katastrální území Sázava pod Křemešníkem. Nadmořská výška je 676 - 765 metrů.[Čech, Šumpich, Zabloudil, 2002, str. 228] Přírodní rezervace Křemešník byla vyhlášena v roce 1985. Důvodem vyhlášení jsou zachované různé skupiny lesních typů. Hřeben rezervace tvoří suťová javořina a jedlová bučina pod vrcholem rezervace. [Středisko ekologické výchovy MRAVENEC, 2008, str. 25] Květena na Křemešníku byl důvod vyhlášení přírodní rezervace. V lokalitě se nacházejí přirozená společenstva květnatých bučin a suťových lesů. Nejčastěji, zde roste buk lesní a z ostatních druhů dřevin např. smrk ztepilý, javor klen a velmi vzácná je jedle 37

bělokorá. V severní části jsou k vidění javor mléč, jasan ztepilý. Hospodářsky využívané jsou smrkové a bukové porosty na mírnějších svazích. Bylinné patro zastupuje kyčelnice devítilistá, kyčelnice cibulkonosná, svízel vonný. Zvířena v PR Křemešník se chlubí více než 300 druhy motýlů. K vidění jsou v oblasti píďalky, protože potravinově jsou vázány na listnaté dřeviny. Velmi rozšířená je zde můra. Ve smíšených lesích má svůj domov datel černý, výr velký, sýc rousný a veverka obecná. [Středisko ekologické výchovy MRAVENEC, 2008, str. 25-26] Okolí PR Křemešník V těsné blízkosti přírodní rezervace se nachází poutní kostel Nejsvětější Trojice, bývalá škola, fara, hájovna, lyžařská sjezdovka a rozhledna Pípalka. Kolem Křemešníku se nachází řada turisticky značených cest a naučná stezka o deseti zastavení. Obr. č. 9: Turistický ukazatel

Zdroj: Vlastní

Obr. č. 10: Ukazatel naučná stezka

Zdroj: Vlastní

38

Na obrázku č. 9 jsou k vidění čtyři typy turisticky značených cest na Křemešníku a jeho okolí. Naučná stezka prochází a kopíruje hranice přírodní rezervace Křemešník a končí u PP Ivaniny rybníčky. Naučná stezka je dlouhá 3 km a na jejím vytvoření se podílelo ekologické centrum MRAVENEC. Trasa PR Křemešník a PP Ivaniny rybníčky zahrnuje čtyři zastavení z naučné stezky Křemešník. První zastavení, které cyklista potká je číslo tři Přírodní rezervace a Křemešník, druhé zastavení číslo čtyři Houby, číslo pět Kulturní památky (kaplička sv. Jana, Zázračná studánka, křížová cesta, Poustevna) a číslo deset Stříbrná studánka a Ivaniny rybníčky.[19] Zastavení naučné stezky jsou vyhotoveny z kmene dřeva se stříškou a příslušným textem. Na trase PR Křemešník – PP Ivaniny rybníčky je cyklista nemůže přehlédnout. Obr. č. 11: Zastavení naučná stezka

Zdroj: Vlastní

V PR

Křemešník

jsou

dvě

studánky,

které

cyklista

potká

na

trase

PR Křemešník – PP Ivaniny rybníčky. Studánka U Buku získala své jméno podle velkého buku, který u ní kdysi stával. Pověst říká, že je spojena se Zázračnou studánkou na druhé straně kopce Křemešník. Její voda vyvěrá periodicky v určitou část roku, většinou o Vánocích a na jaře. [19] 39

Zázračná studánka (Zlatá studánka) se nachází pod barokní kapličkou sv. Jana. Léčivý pramen, který pod kapličkou vyvěrá, dal vzniku poutnictví na Křemešníku. V 19. století, v dobách epidemie cholery, sem pro vodu přicházely velké zástupy lidí. Voda se dokonce dovážela i do Hradce Králové, Kutné Hory i mnohem vzdálenějších míst. Zázračná studánka vyvěrá periodicky obvykle okolo Vánoc a přestává téci v létě stejně jako studánka U Buku na druhé straně kopce. Chemická analýza prokázala, že voda je mírně radioaktivní, chudá na minerály a obsahuje nepatrné množství stříbra. To umožňuje uchovávat vodu z tohoto pramene dlouho, aby se nekazila. Za kapličkou sv. Jana se nachází poustevna. Jeskynní otvor, kde přebýval starý poustevník. [20] Poustevník se jmenoval Jiří Mrňávek a žil zde od roku 1660, údajný vrah, který zde své hříchy pokoušel napravit zbožným životem. [Podhorský, 2003, str. 121] Na Křemešníku se ve 13. a 14. století dolovalo stříbro, dodnes jsou zde k vidění opuštěné šachty např. Poustevna za kapličkou. [21] Obr. č. 12: Studánka U Buku

Zdroj: Vlastní

40

Obr. č. 13: Zlatá studánka, kaplička, poustevna

Zdroj: Vlastní

Mimo trasu PR Křemešník – PP Ivaniny rybníčky leží již zmiňovaný kostel Nejsvětější Trojice, rozhledna Pípalka a Hotel Křemešník. Po absolvování trasy po zvláště chráněných území Pelhřimovska je možné tyto zajímavé objekty navštívit a prohlédnout si je. Kostel Nejsvětější Trojice nahradil původně dřevěnou kapli z poloviny 16. století. Do dnešní podoby byl definitivně kostel přestavěn v roce 1752. Kostel se chlubí barokními freskami a okenními vitrážemi z 30. let minulého století. Býval nejnavštěvovanějším poutním místem na Vysočině. Ještě v roce 1967 se na Velké pouti sešlo kolem 30 000 věřících. Od kostela vede kamenná křížová cesta, jejíž zastavení nás provází až k Zázračné studánce. Křížová cesta začíná těsně pod Větrným zámečkem. [Urban, 2010, str. 50]

41

Obr. č. 14: Kostel Křemešník

Zdroj: Vlastní

Větrný zámeček začal v roce 1930 stavět sochař a medailér Josef Šejnosta. Zámeček zůstal bohužel nedostavěn. [20] Rozhledna

Pípalka

byla

zbudována

v roce

1993. Její

celková

výška

činí

52 metrů, návštěvníkům dovoluje vystoupat do výšky 40 metrů. Za výborné viditelnosti může návštěvník vidět Krkonoše nebo Šumavu. Pípalka je otevřena v sezóně o víkendech a o svátcích od 10 do 17 hodin. [Urban, 2010, str. 10] Hotel Křemešník je ideálním místem pro občerstvení poutníků, návštěvníků, cyklistů a všech co zavítají na vrch Křemešník. Hotel leží v těsné blízkosti PR Křemešník. Prezentuje se jako horský hotel s 15 dvoulůžkovými pokoji, s restaurací, zahrádkou, stojany pro cyklistická kola. Nabízí konferenční prostory pro malé školení nebo menší svatební hostiny. Pod hotelem se nachází lanové centrum. Milovníci geocachingu, zde mohou ulovit pár kešek. (keška Stříbrná studánka, keška Studánka u Ivaniných rybníčků, keška Zázračná studánka, keška Pípalka new, keška Křemešník – poutní místo, keška Svatební 1). Otvírací doba hotelu: Pondělí – čtvrtek: 11:00 – 20:00 Pátek – neděle: 11:00 – 22:00 [22]

42

Obr. č. 15: Hotel Křemešník

Zdroj: Vlastní Popis přírodní památky Ivaniny rybníčky Jihovýchodně od Proseče pod Křemešníkem asi 1 km kilometr leží soustava tří rybníčků. Přírodní památka Ivaniny rybníčky byla vyhlášena v roce 1994. Výměra PP Ivaniny rybníčky činí 3,67 ha v katastrálním území Sázava pod Křemešníkem, Proseč pod Křemešníkem. PP Ivaniny rybníčky leží v nadmořské výšce 610 – 618 metrů. Důvodem vyhlášení přírodní památkou je nejbohatší lokalita na obojživelníky v okrese Pelhřimov. [Čech, Šumpich, Zabloudil, 2002, str. 223] Květenu na březích rybníčků reprezentují ostřicové porosty a vlhké louky s olšinami. Mokřadní druhy, zde mají zastoupení v zábělníku bahenním, ostřici zobánkaté, řeřišnici hořké, škardi bahenní, suchopýru úzkolistému, karbinci evropskému. Zvířena zde má zastoupení v obojživelnících. Mělké rybníčky s minimálním počtem rybí populace jsou vhodným prostředím pro život skokana zeleného, skokana hnědého, ropuchy obecné. V rybníčkách se vyskytuje škeble rybničná, rak říční a v okolí žije vydra říční. [Středisko ekologické výchovy MRAVENEC, 2008, str. 14-15]

43

Obr. č. 16: PP Ivaniny rybníčky

Zdroj: Vlastní

Obr. č. 17: rybník Horní Ivaniny

Zdroj: Vlastní

Na trase PR Křemešník – PP Ivaniny rybníčky vyvěrá těsně u hranice PP Ivaniny rybníčky pramen Stříbrné studánky. Vedle Stříbrné studánky stojí poslední zastavení naučné stezky Křemešník číslo deset Stříbrná studánka, PP Ivaniny rybníčky.

44

Stříbrná studánka vyvěrá na rozdíl od své sestry Zlaté studánky celoročně. Obě dvě mají stejné chemické složení a dodnes se sem sjíždí celé okolí pro vodu.

Obr. č. 18: Stříbrná studánka

Zdroj: Vlastní

Pověst o balvanu na Křemešníku Pod kostelem stojí těsně na hranici PR Křemešník tajemný balvan. „U kostela se nachází velký balvan, který je opředen mnoha pověstmi. Podle jedné ukradl zloděj v kostele kalich, když ho však donesl před kostel, zdál se mu být těžký, postavil ho na zem a sám se proměnil v kámen. Podle jiné pověsti je to poslední kámen, který nesl čert na stavbu hradu, když tu kohout zakokrhal. Mladá děvčata věřila, že když o pouti vylezou na onen balvan, do roka se vdají. „ [Toman, 1996, str. 15]

45

Popis trasy PP Ivaniny rybníčky – PR Kladinský potok

Mapa č. 4: Trasa PP Ivaniny Rybníčky- Rozcestí č. 6

Zdroj: Mapsource

Trasa od PP Ivaniny rybníčky pokračuje projetím po zpevněném povrchu lesní cesty mezi Prostředím a Dolním Ivaniným rybníčkem. Cesta následuje 100 metrů rovně chatovou oblastí po červené a zelené turistické značce. Cesta vede cyklisty po zpevněné cestě mezi koňskou ohradou, téměř jeden kilometr rovně po červené turistické značce až do Proseče pod Křemešníkem. Obr. č. 19: Koňská ohrada

Zdroj: Vlastní

46

Mapa č. 5: Trasa Rozcestí č. 6 – PR Kladinský potok

Zdroj: Mapsource

Začátek vesnice Proseč pod Křemešníkem je označen v mapě rozcestím č. 4 a pokračuje 20 metrů doprava po červené turistické značce ke křižovatce, kde se cesta stáčí opět doprava (rozcestí č. 5) a vede po silnici III. třídy č. 1334. Cyklisti pokračují 1, 5 km po této silnici k rozcestí č. 6, k rybníčku Struhovec, který leží po pravé straně silnice před obcí Kamenicko.

47


Zdroj: Vlastní

Rozcestí č. 6 se stáčí doleva na zpevněnou, neoznačenou cestu, která vede přímo rovně asi 1,9 km do Stříteže pod Křemešníkem. Na první křižovatce ve Stříteži se zahýbá doprava na silnici III. třídy 1939. Přímo za vesnicí je k vidění u cesty mokřad Bazinice. Obr. č. 21: Bazinice u Stříteže

Zdroj: Vlastní

Po silnici III. třídy 1939 cyklista pokračuje rovně 1,2 km k rozcestí č. 8, které v mapě leží u silnice II. třídy 602. Cyklista se vydává z rozcestí č. 8 vpravo a po 1,3 km odbočí u

rozcestí

č.

9

podle

ukazatele

na

Zachotín

doleva

na

silnici

II. třídy 347 a po 600 metrech se dostáváme v mapě k výchozí pozici č. 1, kde se otvírá vstup do lesa.

48

Obr. č. 22: Ukazatel na Zachotín

Zdroj: Vlastní


Zdroj: Vlastní

Po lesní cestě je velmi dobrý přístup k rybníku Horní Kladiny a po levé straně se nachází PR Kladinský potok. Obr. č. 24: Výchozí pozice č. 1 (vstup do lesa)

Zdroj: Vlastní

49

Popis PR Kladinský potok PR Kladinský je údolní niva ležící mezi rybníkem Horní Kladiny a silnicí Jihlava – Pelhřimov, asi 1,5km východně od obce Strměchy. Přírodní rezervace Kladinský potok byla vyhlášena v roce 1993, leží v katastrálním území Častonín, Jelcovy Lhotky, Strměchy, Zachotín. Výměra přírodní rezervace je 6,97 ha v nadmořské výšce 537 – 548 m. Důvod vyhlášení byl přirozeně, meandrující Kladinský potok, který společně s Jankovským potokem představuje poslední recentní místo výskytu perlorodky říční na Českomoravské vrchovině. V oblasti PR Kladinský potok se vyskytují druhově pestré, vlhké louky. [Čech, Šumpich, Zabloudil, 2002, str. 226] V horní části potoka rostou ostřicové porosty, které postupně vytváří pcháčové louky. Vyskytují se, zde místa s ostřicovorašeliníkovými společenstvy. K ohroženým druhům, které zde rostou, se řadí bazanovec kytkokvětý, všivec bahenní, vachta trojlistá, prstnatec májový. U potoka převládá olše lepkavá. Ze zvířeny je nejvýznamnější zbytková populace perlorodky říční. Žije zde také rak říční, ropucha obecná, skokan hnědý a loví zde vydra říční. Louky okolo Kladinského potoka se pravidelně, ručně kosí. Tuto činnost obstarává ekologické sdružení MRAVENEC. [Středisko ekologické výchovy MRAVENEC, 2008, str. 21-22] Obr. č. 25: Pohled na rybník Horní Kladiny

Zdroj: Vlastní

50

Kladinské rybníky Obr. č. 26: Kladinské rybníky

Zdroj: Mapsource

PR Kladiny leží v těsné blízkosti rybníků Horní a Dolní Kladiny. Vodní díla Horní a Dolní kladiny leží na Kladinském potoce, oba tvoří soustavu sériově protékaných rybníků. [23] Místní obyvatelé vytvořili u rybníka Horní Kladiny písečnou pláž pro rekreační účely. Rybníky jsou shromaždištěm v době tahu stěhovavého ptactva. [24] V roce 2012 se v létě zbortila hráz třicetihektarového rybníka Dolní Kladiny a v přilehlých obcích byl vyhlášen třetí povodňový stupeň. Rok poté dostalo město Pelhřimov dotace na opravu hráze tohoto vodního díla a rybník byl znovu napuštěn. [25] O Kladinských rybnících si místní vykládají pověst o Novorychnovském vrchním. Při stavbě Kladinských rybníků se neustále hráze protrhávala, proto na doporučení staré čarodějnice nechal

do hráze rybníků

zazdít

živého člověka. Každou noc

se za trest Novorychnovský vrchní objevuje na hrázi rybníka, zapřažen do pluhu a orá s ním čert. [26]

51

Popis trasy PR Kladinský potok – NPP Jankovský potok Mapa č. 6: PR Kladinský potok – Rozcestí č. 11

Zdroj: Mapsource

Mapa č. 7: Rozcestí č. 12 – Rozcestí č. 15

Zdroj: Mapsource

52

Od výchozí pozice č. 1 pokračujeme v mapě podle ukazatele jeden km rovně do Častonína po silnici III. třídy č. 34777. Obr. č. 27: Ukazatel na Častonín

Zdroj: Vlastní

Cestu do Častonína nám zpříjemňuje louka, na které se pasou již několik let krávy místního statkáře. Obr. č. 28: Pasoucí se skot

Zdroj: Vlastní

Po příjezdu do vesnice Častonín (rozcestí č. 10) vede cesta rovně až na první křižovatku, na které cyklista odbočí doprava do prudkého kopce (rozcestí č. 11). V prudkém kopci po levé straně míjí cyklista starou zvoničku.

53

Obr. č. 29: Zvonička

Zdroj: Vlastní

Z Častonína nás cesta podle mapy dovede po zpevněné cestě 1,5 km k rozcestí č. 12, které leží u silnice II. třídy 602. Cyklista odbočuje doleva a pokračuje 800 metrů po silnici II. třídy 602 k odbočení doprava do vesnice Vyskytná (rozcestí č. 13). Cesta vede 700 m rovně mezi bytovkami ke křižovatce, u které stojí hospoda U kozla.(rozcestí č. 14). Obr. č. 30: Hospoda U kozla (rozcestí č. 14)

Zdroj: Vlastní

Na křižovatce cesta vede doprava a po 200 metrech cyklista odbočuje do zákazu vjezdu pro auta do prudkého kopce kolem kostela Zvěstování Panny Marie. Od kostela je důležité sledovat ukazatel (rozcestí č. 15), který nás nasměruje na silnici II. třídy 133 ve směru na Nový Rychnov.

54

Obr. č. 31: Kostel Vyskytná (rozcestí č. 15)

Zdroj: Vlastní

Obr. č. 32: Ukazatel na Nový Rychnov

Zdroj: Vlastní

55

Mapa č. 8: Trasa Rozcestí č. 15 – NPP Jankovský potok

Zdroj: Mapsource

Z Vyskytné cesta vede rovně 1,8 km po silnici II. třídy 133 až k rozcestí č. 16, kde ukazatel upozorňuje na odbočení doleva do osady Chaloupky.

Obr. č. 33: Ukazatel na Chaloupky

Zdroj: Vlastní

56

Cesta pokračuje osadou Chaloupky po zpevněné lesní cestě. Po 800 metrech cyklista míjí dva, staré, kamenné, podzemní sklepy, za kterými cesta podle mapy pokračuje doleva na polní cestu (rozcestí č. 17). Obr. č. 34: Kamenné, podzemní sklepy

Zdroj: Vlastní

Obr. č: 35 Rozcestí č. 17

Zdroj: Vlastní

Polní cesta pokračuje 1,9 km rovně až k rozcestí č. 18, které nám otvírá rozlehlý výhled na NPP Jankovský potok. Od rozcestí č. 18 je velmi dobrý přístup k NPP Jankovský potok, kde je k vidění jeden z jeho pramenů. Popis NPP Jankovský potok Národní přírodní památka Jankovský potok je údolní niva ležící jihozápadně od obce Jankov, až k osadě Hojkovy. Oblast Jankovský potok byla v roce 1992 vyhlášena národní přírodní památkou o rozloze 71, 14 ha. NPP Jankovský potok leží v katastrálním území Jankov 57

u Pelhřimova, Vyskytná, Zachotín, Mysletín, Mladé Bříště, Staré Bříště, Nový Rychnov v nadmořské výšce 505 – 661 m. Důvod vyhlášení byl meandrující, vrchovinný potok s lokalitou kriticky ohroženou perlorodkou říční. Niva potoka skrývá vlhké, rašelinné louky, přípotoční olšiny a rákosiny. Tok je doprovázen hodnotnými břehovými porosty. [Čech, Šumpich, Zabloudil, 2002, str. 224] Květena kolem Jankovského potoka se řadí především k mokřadním a vodním společenstvům. U potoka se nalézají lesní porosty s druhotnými smrčinami. Kolem potoka

vyrůstají

olšiny

a

nacházejí

se

zde

mokřadní

louky

s

ostřicovo-mechovým společenstvem. Vyšší hladina podzemních vod se chlubí porosty vysokých ostřic. V NPP se vzácně objevuje rašeliniště s ostřicí plstnatoplodou. Zvířenu zde zastupuje perlorodka říční, která žije v horní části potoka. Z bezobratlých, kteří se zde vyskytují lze zmínit různé druhy pavouků. Obratlovce v oblasti zastupuje čolek horský, ropucha obecná nebo mihule potoční. Ptactvo je zde zastoupeno skorcem vodním a ledňáčkem říčním. Potok nabízí potravu čápu černému, který sem zalétá. [Středisko ekologické výchovy MRAVENEC, 2008, str. 16-17] Obr. č. 36: Pohled na NPP Jankovský potok

Zdroj: Vlastní

58

Popis trasy NPP Jankovský potok – PR Na Oklice Mapa č. 9: Trasa NPP Jankovský potok- PR Na Oklice

Zdroj: Mapsource

Od rozcestí č. 18 cesta pokračuje cesta odbočkou doprava na polní cestu, která je dlouhá jeden km k rozcestí č. 19, kde se trasa stáčí doleva po zpevněné cestě. Po 200 metrech se cyklista dostane k PR Na Oklice. PR Na Oklice leží v kraji Jihlava. Zmiňuji se o ní, protože leží přímo na trase po zvláště chráněných krajinných územích na Pelhřimovsku. PR Na Oklice Přírodní rezervace leží asi jeden km jihozápadně od samoty Na oklice v pramenné oblasti Milíčovského potoka. Přírodní rezervace Na oklice byla vyhlášena v roce 1997 a patří do katastrálního území Milíčov u Jihlavy. Velikost PR je 32,27 ha v nadmořské výšce 642 – 665 m.

59

Důvod vyhlášení přírodní rezervací je zachovalost komplexu prameništního rašeliniště s hydrosférou rostlinných společenstev rašelinišť, rašelinných a vlhkých luk. Květenu zastupuje prameništní svahové rašeliniště s ostřicovo-mechovými a ostřicovorašeliníkovými společenstvy. Daří se zde

ohroženým rostlinným druhům jako

je bahnička chudokvětá, hrotnosemenky bíle nebo suchopýr štíhlý. V severozápadní části roste rákos obecný. Nejsušší obvodovou část tvoří pastviny. Zvířenu zastupuje v oblasti několik set druhů motýlů, typických pro rašeliniště např. můřička. Vyskytují se zde housenky vzácného druhu píďalky janovcové vázané potravinově na janovec metlatý, který se zde vyskytuje na nejsušších místech. V loukách u rašelinišť žije skokan krátkonohý, čolek obecný a horský. [Čech, Šumpich, Zabloudil, 2002, str. 164 - 165] Popis trasy PR Na Oklice – PR Křemešník Mapa č. 10: PR Na Oklice – Rozcestí č. 20

Zdroj: Mapsource

60

Podél PR Na Oklice pokračujeme po zpevněné cestě k vesnici Milíčov. V Milíčově pokračuje trasa rovně až k první křižovatce, kde se cyklista vydá doprava na silnici III. třídy 1336 až k rozcestí č. 20. Cesta od PR Na Oklice k rozcestí č. 20 je dlouhá 1,8 km. Cesta pokračuje do Nového Rychnova 2 km z kopce po silnici III. třídy 1336, až na kraj obce Nový Rychnov. Mapa č. 11: Rozcestí č. 20 – přes obec Nový Rychnov

¨ Zdroj: Mapsource

Mapa č. 12: Obec Nový Rychnov – PR Křemešník (konec trasy)

Zdroj: Mapsource

61

Obcí Nový Rychnov cyklista projíždí rovně, podle ukazatele na Pelhřimov. Obr. č. 37: Ukazatel na Pelhřimov

Zdroj: Vlastní

Dále cyklista pokračuje podle ukazatele na Sázavu po silnici III. třídy 1333. Cesta ho dovede do vesnice Sázava. Sázavou projíždí cyklista rovně až k odbočce doprava na vrch Křemešník (rozcestí č. 21). Cesta z Nového Rychnova k rozcestí č. 21 je dlouhá 3,8 km. Obr č. 38: Ukazatel na Sázavu

Zdroj: Vlastní

Od rozcestí č. 21 k parkovišti na vrch kopce Křemešník cesta stoupá po III. třídě 1333 a to jeden km k parkovišti u hotelu Křemešník, kde končí trasa po zvláště chráněných území Pelhřimovska.

62

Obr č. 39: Ukazatel na vrch Křemešník

Zdroj: Vlastní

Obr č. 40: Rozcestí č. 21

Zdroj: Vlastní

Zajímavosti a možnosti na trase PR Na Oklice – PR Křemešník Na trase mezi PR Na Oklice a Milíčovem uvidí cyklista před vesnicí Milíčov kámen s vytesaným křížem. Váže se k němu pověst o zamordované nevěstě. „Jedna dívčina z Milíčova se zamilovala do švarného junáka, ale ten musel na vojnu. Než se rozešli, slíbili si věrnost. Roky utíkaly a po junákovi ani slechu. Dívka se posléze rozhodla vzít si syna zdejšího sedláka, i když nebyl již mladý, ale byl bohatý. Otec ho vyplatil z vojny. Tehdy se chodívalo na oddavky pěšky, neb kočár měl jen zámecký pán a na obyčejném ráfovém voze by to přes výmoly cest a kameny drkotalo. Oddavky se odbývaly ve Vyskytné, kde prý stával klášter. Cesta vedla kolem milíčovského 63

pastviště kolem Jankova a Jankovského potoka. Na milíčovském pastvišti pásl sluha dobytek z celé vsi. Jeden býk zpozoroval svatební průvod a podráždil ho ve větru vlající nevěstin závoj. Rozběhl se proti ní, a než mu v tom mohl někdo zabránit, srazil nevěstu k zemi a doslova ji rozdupal. Na tom místě postavili kámen s vyrytým křížem a lidé si dlouho povídali, že to byl trest za její nevěru. Kámen u cesty stojí dosud.“ [Toman, 1996, str. 8] Obr. č. 41: Kámen s křížem u vesnice Milíčov

Zdroj: Vlastní

Ke konci trasy projíždíme obcí Nový Rychnov a cyklistu čeká téměř čtyř kilometrové stoupání do kopce k cíli. Nový Rychnov nabízí odpočinek v místní restauraci a cyklista si zde může prohlédnout městečko s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který byl založen v letech 1343 až 1363. Během třicetileté války byl Švédy zničen a v 18. století byl přestavěn do barokní podoby. Vedle kostela přes silnici stojí Fara postavená v roce 1837 se slunečními hodinami. Naproti kostelu se nachází renesanční zámek se sochou sv. Jana Nepomuckého. [Podhorský, 2003, str. 120]

64

Obr. č. 42: Kostel v Novém Rychnově

Zdroj: Vlastní

Obr. č. 43: Fara v Novém Rychnově

Zdroj: Vlastní

65

Obr. č. 44: Zámek v Novém Rychnově

Zdroj: Vlastní

Za kostelem stojí Obecní restaurace s venkovní zahrádkou, kde se cyklisté mohou občerstvit. Otvírací doba: Pondělí – Čtvrtek 10:00 – 22:00 Pátek 10:00 – 22:00 Sobota – Neděle 13:00 – 22:00

10. Výzkum a organizovaná vyjížďka Organizovaná vyjížďka byla naplánovaná na sobotu 29. 3. 2014. Byla vytvořena skupina 14 cyklistů různého pohlaví, věkových skupin a fyzické zdatnosti. Cílem organizované vyjížďky bylo zjistit, kolik každý z účastníků spálí kilokalorií a také zjistit subjektivní dojem jednotlivých účastníků z navržené trasy po ZCHÚ Pelhřimovska. Před vyjížďkou obdrželi účastníci popis trasy.

Průběh organizované vyjížďky Všichni účastníci byli předem upozorněni, aby si pro svou vyjížďku vzali sporttestry (měřiče tepové frekvence). Pomocí sporttestrů se zjišťovaly spálené kilokalorie u jednotlivců a celkový čas, za který jednotlivec trasu absolvoval.

66

Skupina měla sraz v sobotu 29. 3. 2014 v 9:00 na parkovišti u hotelu Křemešník. Následovalo stručné školení o tepové frekvenci, každý si podle matematické rovnice spočítal maximální tepovou frekvenci. Matematické rovnice pro přepočet maximální tepové frekvence se nachází v návodech přiložených u sporttestrů. Muž: 210 – polovina věku – (0,11 x váha v kg) + 4 Žena: 210 – polovina věku – (0,11 x váha v kg) Stručné školení vysvětlilo účastníkům, že je velmi důležité držet svou tepovou frekvenci v aerobním pásmu. Aerobní pásmo se popisuje jako stav, kdy má organismus dostatečný přísun kyslíku a tělo doplňuje tudíž energii z cukrů a ze spalování tuků. Pro správné aerobní pásmo je důležité pohybovat se mezi 60% - 70% maximální tepové frekvence. Každý účastník obdržel pomocí emailové pošty vytištěný popis trasy a GPS souřadnice. V den

organizované

vyjížďky

je

každý

obdržel

znovu

v tištěné

podobě.

GPS souřadnice nikdo nevyužil, protože se všichni rozhodli jet podle popisu trasy. V 9:30 následovala cesta po ZCHÚ Pelhřimovska. Po absolvování trasy, každý účastník obdržel dotazník, který vyplnil a nahlásil údaje ze svého sporttestru.

Dotazník Dotazník obsahuje jednu otázku otevřenou a dvanáct uzavřených otázek. Dvě otázky jsou dichotomické a zbylé jsou výběrové otázky, tudíž dotazovaný vybíral pouze jednu z nabízených možností. Každý účastník projížďky vyplnili po jejím absolvování dotazník, který měl formu předtištěného formuláře. První část dotazníku je zaměřena na profil účastníka trasy jeho pohlaví, věk, jak často sportuje a jak hodnotí svou fyzickou zdatnost, atd. Druhá část dotazníku je zaměřena na trasu její délku, náročnost, atd. Dotazník je přiložen v příloze.

67

Cíl organizované vyjížďky a dotazníku Cílem organizované vyjížďky bylo zjistit, kolik každý účastník spálil kilokalorií a zjištěné údaje prezentovat jako zajímavý prvek v informační cyklobrožuře. Dotazník si kladl za cíl seznámit zadavatele, jak jednotliví účastnicí organizované vyjížďky hodnotili, podle svého osobního názoru navrženou trasu po zvláště chráněných krajinných oblastech na Pelhřimovsku. Organizovanou vyjížďku a dotazník lze popsat jako řízení experiment s velmi malým vzorkem, proto výsledky organizované vyjížďky s dotazníkem budou hrát orientační roli.

Interpretace provedeného dotazníkového šetření Do skupiny bylo záměrně vybráno sedm mužů a sedm žen, pro vzájemné porovnání spálených kalorií. Pokud muž vykonává stejnou činnost jako žena, vždy vydá více energie. Graf č. 1: Věková struktura

2

1

10 - 14 let (2 cyklisti)

2

1

20 - 24 let (1 cyklista) 25 - 39 let (4 cyklisti) 40 - 49 let (4 cyklisti)

4

4

50 - 59 let ( 2 cyklisti) 60 let a více (1 cyklista)

Zdroj: řízený experiment

Věková struktura cyklistů byla rozmanitá, nejčastěji byla zastoupena věková skupina 25 – 39 let a věková skupina 40 – 49 let. Věk je opět rozhodující faktor pro spalování kalorií, ale pro subjektivní hodnocení trasy není rozhodující.

68

Graf č. 2: Frekvence pohybových aktivit

3

Vůbec (1 cyklista)

1

Občas (6 cyklistů) 6 4

Alespoň jedenkrát týdně (4 cyklisti) Denně (3 cyklisti)


V otázce na frekvenci pohybových aktivit odpověděli tři cyklisti, že sportují denně. Alespoň jedenkrát týdně sportují čtyři cyklisti. Občas odpovědělo šest cyklistů a jeden cyklista nesportuje vůbec. Graf č. 3: Fyzická zdatnost

Velmi špatnou (1 cyklista)

1 6

Průměrnou (7 cyklistů) 7

Výbornou (6 cyklistů)


Otázky na sport a fyzickou zdatnost jsou důležité pro měření kilokalorií, protože trénovanější člověk vydá méně energie než netrénovaný člověk. Svou fyzickou zdatnost zhodnotilo jako výbornou šest cyklistů, jako průměrnou sedm cyklistů a jeden ji označil jako velmi špatnou.

69

Graf č. 4: Typ cyklisty a kola

13 cyklistů Trekkingové

9 cyklistů Rekreační 5 cyklistů Nadšený

Typ cyklisty Typ kola 1 cyklista Horské


Za rekreačního cyklistu se považovalo devět cyklistů a pět cyklistů se považovalo za nadšeného cyklistu. Profesionální cyklista se v organizované skupině nevyskytoval. Horské kolo měl jeden cyklista a trekkingové kolo mělo třináct cyklistů. Graf č. 5: Délka trasy a náročnost terénu 13 cyklistů 13 cyklistů Průměrně Průměrně dlouhá náročná

Délka trasy Náročnost terénu

1 cyklista Dlouhá

1 cyklista Náročná


70

Jeden cyklista označil trasu za dlouhou a náročnou. Zbytek účastníků označilo trasu za středně dlouhou se středně náročným terénem. Graf č. 6: Orientace na trase a nejnáročnější úsek

7cyklistů Dobrá

7 cyklistů PR NA Oklice - PR Křemešník

Orientace na trase Nejnáročnější úsek


Všech čtrnáct účastníků organizované vyjížďky označilo orientaci na trase jako dobrou podle předem vytištěného popisu cesty. Za nejnáročnější úsek všichni označili PR Na Oklice – PR Křemešník. Graf č. 7: Nejhezčí oblast

14% 43%

PR Křemešník (6 cyklistů) PP Ivaniny rybníčky (6 cyklistů)

43%

PR Kladiny (2 cyklisti)


71

Za nejhezčí z ZCHÚ na trase vybralo šest cyklistů PR Křemešník, šest cyklistů PP Ivaniny rybníčky, dva cyklisti PR Kladiny, NPP Jankovský potok a PR Na Oklice nezakroužkoval nikdo. Graf č. 8: Celkové zhodnocení trasy

3 Zajímavá (11 cyklistů) 11

Středně zajímavá (3 cyklisti)


Celkově zhodnotilo 11 cyklistů cestu jako zajímavou a 3 cyklisti za středně zajímavou.

72

11. Změřené kalorie Tab. č. 4: Ženy tepová frekvence Žena

Věk

Maximální tepová frekvence

60%(aerobní

Váha kg

1

26

78

188

113

2

32

52

188

113

3

41

68

182

109

4

49

73

175

105

5

24

59

190

114

6

58

75

173

104

7

14

55

196

117

pásmo)

Zdroj:Vlastní šetření

Tabulka představuje 7 cyklistek, jejich věk, váhu, maximální tepovou frekvenci a 60% maximální tepové frekvence, kterou každá jednotlivá cyklistka díky svému sporttestru měla dodržovat, aby naměřené hodnoty byly co nejpřesnější. Tab. č. 5: Ženy kilokalorie (kcal) Čas Žena

Průměrná rychlost km/h

kcal

Hodiny

Minuty

1

10

973

3

35

2

14

1 222

2

45

3

12

1 048

3

0

4

9

917

3

30

5

13

1 135

2

55

6

8

815

4

15

7

12

1 078

3

20

Zdroj: Vlastní šetření

Tabulka ukazuje průměrnou rychlost, kcal a čas, za který 7 cyklistek zdolalo trasu. Ujede-li trasu dlouhou 29 960 m žena vážící 70 kg za 3 hodiny a 30 minut (což předpokládá 12 – 13 km/h), spálí 1027 kcal.

73

Tab. č. 6: Muži tepová frekvence Muž

Věk

Váha kg

Maximální tepová frekvence

60%

1

13

62

200

120

2

29

98

189

114

3

37

93

185

113

4

61

78

176

106

5

58

89

175

105

6

45

85

182

110

7

25

79

192

115


Tabulka představuje 7 cyklistů jejich věk, váhu, maximální tepovou frekvenci a 60% maximální tepové frekvence, kterou každý jednotlivý cyklistka díky svému sporttestru měl dodržovat, aby naměřené hodnoty byly co nejpřesnější. Tab. č. 7: Muži kilokalorie (kcal) Čas Muž

Průměrná rychlost km/h

kcal

Hodiny

Minuty

1

11

898

3

31

2

12

1 233

3

39

3

14

1 300

2

43

4

8

937

4

10

5

10

1 076

3

30

6

13

1 058

3

20

7

12

1 116

3

40


Tabulka ukazuje průměrnou rychlost, kcal a čas, za který 7 cyklistů zdolalo trasu. Ujede – li trasu dlouhou 29 960 m muž vážící 80 kg za 3 hodiny (což předpokládá průměrnou rychlost 12 km/h), spálí 1 088 kcal.

74

12. Brožury Jak již bylo zmíněno, praktická část se zaměřuje na vytvoření obsáhlejší, knižní brožury a skládací brožury (tzv. harmoniky). Obě dvě budou nabídnuty ekologickému sdružení MRAVENEC v Pelhřimově. Knižní

brožura

bude

tvořena

popisem

trasy,

popisem

zvláště

chráněných

území, doplněna mapkami, fotodokumentací, popisem zajímavostí na trase s počtem spálených kalorií. Do informační brožury bude použit text z praktické části označený v obsahu 9. a 9. 1. Stručný popis trasy po zvláště chráněných území Pelhřimovska Popis trasy PR Křemešník – PP Ivaniny rybníčky Popis okolí PR Křemešník Popis přírodní rezervace Křemešník a okolí Popis přírodní památky Ivaniny rybníčky Pověst o balvanu na Křemešníku Popis trasy PP Ivaniny rybníčky – PR Kladinský potok Popis PR Kladinský potok Kladinské rybníky Popis trasy PR Kladinský potok – NPP Jankovský potok Popis NPP Jankovský potok Popis tras NPP Jankovský potok – PR Na Oklice PR Na Oklice Popis trasy PR Na Oklice – PR Křemešník Zajímavosti a možnosti na trase PR Na Oklice – PR Křemešník Velikost knižní brožury tedy i počet stran se bude odvíjet na domluvě mezi ekologickým sdružením MRAVENEC a tiskárnou.

75

Druhá brožura je navržena do skládací formy (tzv. harmoniky). Brožura bude obsahovat popis cesty, stručný popis zvláště chráněných území na trase se zajímavostmi na trase. Skládací brožura je určena pro cyklisty do batohu nebo do kapsičky u bundy na cestu.

76

Skládací brožura - TRASA PO ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ PELHŘIMOVSKO

lesa. Po lesní cestě je velmi dobrý přístup k rybníku Horní Kladiny a po pravé straně od rybníku se nachází PR Kladinský potok.

1) Část trasy PR Křemešník – PP Ivaniny rybníčky

3) Část trasy PR Kladinský potok – NPP Jankovský potok

Od parkoviště se vyjíždí doprava po zpevněné silnici k lesu po zelené turistické značce. Po 200 metrech se otvírá lesní cesta. V mapě je vyznačena jako rozcestí č. 1. Vstup do lesa je označen zeleným a modrým turistickým značením. Trasa pokračuje 500 metrů dolu z kopce nezpevněnou lesní cestou, která je pro kolo dobře sjízdná. Pod kopcem se orientujeme podle ukazatele doleva po zelené turistické značce. Cesta vede 2 km zpevněnou, lesní cestou kolem studánky U Buku, Zlaté studánky s kapličkou Sv. Jana a na cestě jsou tři zastavení naučné stezky Křemešník. Od Zlaté studánky s kapličkou Sv. Jana nepokračuje cesta po žádné turistické značce, ale pokračuje rovně po zpevněné, lesní cestě, která je zakončená červenými závorami. Červené závory představují v mapě rozcestí č. 2. Závory oddělují lesní cestu od silnice III. třídy 1333. Z lesní cesty za závorami se odbočuje mírně doprava a pokračuje se 30 metrů po silnici III. třídy. Ze silnice se odbočuje opět doprava podle zelené turistické značky k Stříbrné studánce, nacházíme se v mapě na rozcestí č. 3. Zelené turistická značka nás dovede po jednom kilometru k Stříbrné studánce a PP Ivaniny rybníčky.

Od výchozí pozice č. 1 pokračujeme v mapě podle ukazatele jeden km rovně do Častonína po silnici III. třídy č. 34777. Cestu do Častonína nám zpříjemňuje louka, na které se pasou již několik let krávy místního statkáře. Po příjezdu do vesnice Častonín (rozcestí č. 10) vede cesta rovně až na první křižovatku, na které cyklista odbočí doprava do prudkého kopce (rozcestí č. 11). V prudkém kopci po levé straně míjí cyklista starou zvoničku. Z Častonína nás cesta podle mapy dovede po zpevněné cestě 1,5 km k rozcestí č. 12, které leží u silnice II. třídy 602. Cyklista odbočuje doleva a pokračuje 800 metrů po silnici II. třídy 602 k odbočení doprava do vesnice Vyskytná (rozcestí č. 13). Cesta vede 800 m rovně mezi bytovkami ke křižovatce, na které stojí hospoda U kozla (rozcestí č. 14). Na křižovatce cesta vede doprava a po 200 metrech do zákazu vjezdu pro auta do prudkého kopce kolem kostela Zvěstování Panny Marie. Od kostela je důležité sledovat ukazatel (rozcestí č. 15), která nás nasměruje na silnici II. třídy 133 ve směru Nový Rychnov. Z Vyskytné cesta vede rovně 1,8 km po silnici II. třídy 133 až k rozcestí č. 16, kde ukazatel upozorňuje na odbočení doleva do osady Chaloupky. Cesta pokračuje osadou Chaloupky zpevněnou lesní cestou. Po 800 metrech cyklista míjí dva, staré, kamenné, podzemní sklepy, za kterými cesta podle mapy pokračuje doleva na polní cestu (rozcestí č. 17). Polní cesta pokračuje 1,9 km rovně až k rozcestí č. 18, které nám otvírá rozlehlý výhled na NPP Jankovský potok. Od Rozcestí č. 18 je velmi dobrý přístup k NPP Jankovský potok, kde je vidění jeden z jeho pramenů.

2)Část trasy PP Ivaniny rybníčky – PR Kladinský potok Trasa od PP Ivaniny rybníčky pokračuje projetím po zpevněném povrchu lesní cesty mezi Prostředím a Dolním Ivaniným rybníčkem. Cesta následuje 100 metrů rovně chatovou oblastí po červené a zelené turistické značce. Cesta vede cyklisty po zpevněné cestě mezi koňskou osadou téměř 1 kilometr rovně po červené turistické značce až do Proseče pod Křemešníkem. Začátek vesnice Proseč pod Křemešníkem je označen v mapě rozcestím č. 4 a pokračuje 20 metrů doprava po červené turistické značce ke křižovatce, kde se cesta stáčí opět doprava (rozcestí č. 5) a vede po silnici III. třídy č. 1334. Cyklisti pokračují 1, 5 km po této silnici k rozcestí č. 6, k rybníčku Struhovec, který leží po pravé straně silnice před obcí Kamenicko. Rozcestí č. 6 se stáčí doleva na zpevněnou, neoznačenou cestu, která vede přímo rovně asi 1,9 km do Stříteže pod Křemešníkem. Na první křižovatce ve Stříteži se zahýbá doprava na silnici III. třídy 1939. Přímo za vesnicí je k vidění u cesty mokřad Bazinice. Po silnici III. třídy 1939 cyklista pokračuje rovně 1,2 km k rozcestí č. 8, které v mapě leží u silnice II. třídy 602. Cyklista se vydává z rozcestí č. 8 vpravo a po 1,3 km odbočí u rozcestí č. 9 podle ukazatele na Zachotín doleva na silnici II. třídy 347 a po 600 metrech se dostáváme v mapě k výchozí pozici č. 1, kde se otvírá vstup do

4) Část trasy NPP Jankovský potok – PR Na Oklice Od rozcestí č. 18 cesta pokračuje odbočením doprava na polní cestu, která vede 1 km k Rozcestí č. 19, kde se trasa stáčí doleva po zpevněné cestě. Po 200 metrech se dostáváme k PR Na Oklice, zde se nacházíme v okresu Jihlava. Těsně při cestě se nachází PR Na Oklice a byla by škoda se o ní nezmínit. 5) Část trasy PR Na Oklice – PR Křemešník Podél PR Na Oklice pokračujeme po zpevněné cestě k vesnici Mílíčov. V Milíčově pokračuje trasa rovně až k první křižovatce, kde se cyklista vydá doprava na silnici III. třídy 1336 až k rozcestí č. 20. Cesta od PR Na Oklice k rozcestí č. 20 je dlouhá 1,8 km. Cesta pokračuje do Nového Rychnova 2 km z kopce po silnici III. třídy 1336, až na kraj obce Nový Rychnov. Obcí Nový Rychnov cyklista projíždí rovně, podle ukazatele na Pelhřimov. Dále cyklista pokračuje podle ukazatele na Sázavu po silnici III. třídy 1333, projíždí rovně

Sázavou až k odbočce doprava na vrch Křemešník (rozcestí č. 21). Cesta z Nového Rychnova k rozcestí č. 21 je dlouhá 3,8 km. Od rozcestí č. 21 k parkovišti na vrchu kopce Křemešník cesta stoupá po III. třídě 1333 a to 1 km k parkovišti u hotelu Křemešník, kdo končí trasa po zvláště chráněných území Pelhřimovska. PR KŘEMEŠNÍK Výměra přírodní rezervace činí 37,21 ha. Spadá pod katastrální území Sázava pod Křemešníkem. Nadmořská výška je 676 - 765 metrů Přírodní rezervace Křemešník byla vyhlášena v roce 1985. Důvodem vyhlášení jsou zachované různé skupiny lesních typů. Hřeben rezervace tvoří suťová javořina a jedlová bučina pod vrcholem rezervace. [1] PR IVANINY RYBNÍČKY Výměra PP Ivaniny rybníčky činí 3,67 ha v katastrálním území Sázava pod Křemešníkem, Proseč pod Křemešníkem. PP Ivaniny rybníčky leží v nadmořské výšce 610 – 618 metrů. Důvodem vyhlášení v roce 1994 přírodní památkou je nejbohatší lokalita na obojživelníky v okrese Pelhřimov. [1] PR KLADINSKÝ POTOK Přírodní rezervace Kladinský potok byla vyhlášena v roce 1993, leží v katastrálním území Častonín, Jelcovy Lhotky, Strměchy, Zachotín. Výměra PR je 6,97 ha v nadmořské výšce 537 – 548 m. Důvod vyhlášení byl přirozeně, meandrující Kladinský potok, který společně s Jankovským potokem představuje poslední recentní místo výskytu perlorodky říční na Českomoravské vrchovině. V oblasti PR Kladinský potok se vyskytují druhově pestré, vlhké louky. [1] NPP JANKOVSKÝ POTOK Oblast Jankovský potok byla v roce 1922 vyhlášena národní přírodní památkou o rozloze 71, 14 ha. NPP Jankovský potok leží v katastrálním území Jankov u Pelhřimova, Vyskytná, Zachotín, Mysletín, Mladé Bříště, Staré Bříště, Nový Rychnov v nadmořské výšce 505 – 661 m. Důvod vyhlášení byl meandrující, vrchovinný potok s lokalitou kriticky ohroženou perlorodkou říční. Niva potoka skrývá vlhké, rašelinné louky, přípotoční olšiny a rákosiny. Tok je doprovázen hodnotnými břehovými porosty. [1]

77

PR NA OKLICE Přírodní rezervace Na oklice byla vyhlášena v roce 1997 a patří do katastrálního území Milíčov u Jihlavy. Velikost PR je 32.27 ha v nadmořské výšce 642 – 665 m. Důvod vyhlášení přírodní rezervací je zachovalost komplexu prameništního rašeliniště s hydrosférou rostlinných společenstev rašelinišť, rašelinných a vlhkých luk. [1]

ZAJÍMAVOSTI NA TRASE Na trase PR Křemešník – PP Ivaniny rybníčky se nachází studánka U Buku, Zlatá studánka s kapličkou sv. Jana, Stříbrná studánka a čtyři zastavení naučné stezky Křemešník.

Mezi PR Ivaniny rybníčky a vesnicí Proseč pod Křemešník se projíždí koňskou osadou. Mezi PR Kladinský potok a vesnicí Častonín cyklista projíždí kolem paseky s krávami. Balvan na Křemešníku ležící pod kostelem Nejsvětější trojice vypráví pověst o čertovi, který ho nestihl odnést na stavbu hradu. Nebo o zloději kalichu z kostela, který se proměnil v kámen. Děvčata věřily, že pokud na něho vylezou, do roka se vdají. [2] Kamen s Křížkem před vesnicí Milíčov připomíná pověst o nešťastném osudu nevěsty, kterou zde udupal býk. [2] V Novém Rychnově je k vidění kostel Nanebevzetí Panny Marie, fara se slunečními hodinami, zámek s malým parčíkem se sochou sv. Jana Nepomuckého. Vesnice Vyskytná nabízí občerstvení v restauraci U kozla a vesnice Nový Rychnov v Obecní restauraci. Možnost ubytování a stravování je v hotelu Křemešník. [1] ČECH, ŠUMPICH, ZABLOUDIL A KOLEKTIV, JIHLAVSKO, Chráněná území ČR VII.. 1. vyd. Praha: ARTEDIT, spol. s. r. o., 2002. 526 s. ISBN 80-86064-54-9 [2] TOMAN J. Milíčov, Nový Rychnov a okolí. 1. vyd. Obecní úřad Milíčov, Obecní úřad Nový Rychnov, 1996

Modrá vlajka označuje v mapě rozcestí.

78

13. Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo vytvořit návrh na informační brožuru po zvláště chráněných krajinných oblastech na Pelhřimovsku. Daná brožura mapuje dostupnost chráněných oblastí pro cyklo-cestovatele. Zahrnuje návrh na trasu, různá zpracování map, popis oblastí a navrhuje uživatelům zastávky na občerstvení v restauračních zařízeních v blízkosti zvláště chráněných krajinných oblastech. Trasa byla vytvořena pomocí přístroj GPS, byla zpracována v programu Mapsource a dále byla nahrána do internetové mapové aplikace Mapy Google. Odkaz na tuto mapu je uveden v návrhu na informační brožuru. Informační brožura zahrnuje trasu logicky rozdělenou na pět částí od jedné zvláště chráněné krajinné oblasti k druhé. Každá část zahrnuje podrobný popis cesty a popis zvláště chráněné oblasti, ke které se daný úsek vztahuje. Každá část je doplněna o mapy, fotografie a zajímavosti, které se na cestě vyskytují. Informační brožura má návrh na knižní vzhled. K této brožuře je vytvořen návrh na druhou, skládací brožuru, která má za cíl sloužit cyklistům jako výtah z obsáhlejší knižní brožury do kapsy u bundy nebo do batohu na cesty. Navržená trasa do informační brožury byla otestována organizovanou vyjížďkou 14 cyklisty. Všichni zúčastnění zhodnotili trasu vyplněním dotazníku. Jako zajímavou informaci jsem se rozhodla do informační brožury zařadit počty spálených kalorií muže a ženy po absolvovavání, navržené trasy. Každý zúčastněný změřil počet spálených kalorií pomocí sporttestrů. Cyklistika je velmi oblíbeným sportem a přišlo mi přínosné spojit kolo s projížďkou po zvláště chráněných krajinných územích. Spousta cyklistů projíždí krajinou, přírodou a ani někdy netuší, že míjí nebo projíždějí zajímavými místy, která příroda anebo člověk vytvořil. Návrh na informační brožuru slouží k informovanosti cyklistům, kteří chtějí poznat aktivně zvláště chráněná krajinná území na Pelhřimovsku. Čtenáři bakalářské práce přibližuje teoretická část problematiku související se zvláště chráněnými krajinnými oblastmi, cyklistikou a měřením tepové frekvence tak aby čtenář mohl hlouběji proniknout do studované oblasti. 79

Při tvorbě práce jsem se blíže seznámila se zvláště chráněnými krajinnými oblastmi na Pelhřimovsku. Cyklistika patří k mým největším koníčkům, přesto vytvoření trasy pomocí GPS bylo velmi časově náročné. K nejnáročnější práci patřilo logické sestavení trasy a výběr zvláště chráněných území, kterými trasa prochází. Doufám, že můj návrh na informační brožuru si najde své čtenáře, kteří se rozhodnou, dozvědět se více o zvláště chráněných krajinných oblastech na Pelhřimovsku a pro jejich návštěvu využít kolo.

80

Zdroje Knižní ČECH, ŠUMPICH, ZABLOUDIL A KOLEKTIV, JIHLAVSKO, Chráněná území ČR VII..1. vyd. Praha: ARTEDIT, spol. s. r. o., 2002. 526 s. ISBN 80-86064-54-9 HAMARNEH, Geografie turismu. 1. vyd. 2012. 224 s. ISBN 978-80-247-4430-8 LANDA, P. Cyklistika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005. 120 s. ISBN 80247-0725-X LANDA, P., LIŠKOVÁ J. Rekreační cyklistika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2004. 96 s. ISBN 80-247-0726-8 KONOPA P. Cyklistika. 8. vyd. München: BLV Buchverlag GmbH&CO. KG, 200 s. ISBN 978-80-254-0258-0 PODHORSKÝ, M. Kraj Vysočina. 1. vyd. Praha: freytag&bernd, 2003. 152 s. ISBN 80-7316-075-7 STŘEDA, L. Univerzita hubnutí. 2. vyd. Praha: euroinstitut spol. s. r. o. , 2009. ISBN 978-80-87372-00-5 TOMAN J. Milíčov, Nový Rychnov a okolí. 1. vyd. Obecní úřad Milíčov, Obecní úřad Nový Rychnov, 1996 URBAN, D. Kam na Vysočině. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2010. 142 s. ISBN 978-80-251-2951-7 ZAORAL, O. TKÁČ, J. Průvodce světem kapesních počítačů. 1. vyd. GRADA publishing, a. s., 2005. 208 s. ISBN 978-80-247-6276-0

Letáky Kulturní zařízení města Pelhřimov p. o., Pelhřimov a okolí, Turistické zajímavosti Kulturní zařízení města Pelhřimov p. o., Pelhřimov a okolí, Kulturní a sportovní vyžití Kulturní zařízení města Pelhřimov p. o., Pelhřimov a okolí, Ubytování, stravování a servis služeb

81

Internetové [1] Pelhřimov. Společnost pro veřejnou dopravu [online]. 2012 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://spvd.cz/index.php/pelhrimov [2] Vlaková nádraží okres Pelhřimov. Googlemaps [online]. 2014 [cit. 2014-02-07]. Dostupnéz:https://www.google.cz/maps/place/Dobrá+Voda+u+Pelhřimova/@49.40653 72,14.9874938,10z/data=!4m9!1m6!2m5!1zdmxha292w6kgbsOhZHJhxb7DrSBva3Jlcy BwZWxoxZlpbW92!3m3!1zdmxha292w6kgbsOhZHJhxb7DrQ!2sPelhřimov!3s0x470c e6047beb45e7:0x300af0f6614ac20!3m1!1s0x0:0x5a3286174fa [3] Městská doprava v roce 2007. Společnost pro veřejnou dopravu [online]. 2012 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://spvd.cz/index.php/pelhrimov [4] Charakteristika okresu Pelhřimov. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 201402-24].Dostupnéz: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_pelhrimov [5] Počet obyvatel kraje klesá. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_kraje_klesa [6] Nezaměstnanost v Kraji Vysočina ke konci roku 2013 vzrostla. Český statistický úřad

[online].

2014

[cit.

2014-02-26].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/nezamestnanost_v_kraji_vysocina_ke_konci_roku_ 2013_vzrostla [7] II. 2 Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů a u zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýrazněji personální pohyb (nárůst, úbytek), včetně mezinárodních a zahraničních společností. Společně na trhu práce Vysočina-Dolní Rakousko [online]. 2011 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.job-czat.eu/cz/analyzy/anal-zy/anal-zaaktivn-a-pasivn-politiky-zam-stnanosti/ii-zam-stnanost/ii-2-zam-stnanost-u-nejvznamn-j-ch-zam-stnavatel/ [8] Povinně zveřejňované informace. Městský úřad Pelhřimov [online]. 2014 [cit. 201402-26]. Dostupné z: http://www.mupe.cz/vismo/isvs.asp?id_org=11891&p1=66 [9] Kraj Vysočina. Občanská demokratická strana [online]. 2014 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.ods.cz/region.vysocina/profil/3712-leopold-bambula

82

[10] Seznam organizací zřízených obcí. Městský úřad Pelhřimov [online]. 2014 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.mupe.cz/zrizovane-organizace/os-53/p1=1053 [11] Pracovní dokument, zákon 114/1992 Sb. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2014[cit.2014-02-26].Dostupnéz: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/5 8170589E7DC0591C125654B004E91C1/$file/UZ%20zakon%201141992%20(1.4.2013).pdf [12] Historie GPS: Jak to začalo. Navigovat.mobilmania [online]. 2012 [cit. 2014-0312]. Dostupné z: http://navigovat.mobilmania.cz/clanky/historie-gps-od-zbloudileholetadla-po-sledovani-psu/sc-265-a-1322457 [13] Historie GPS: Civilní sektor. Navigovat.mobilmania [online]. 2012 [cit. 2014-0312]. Dostupné z: http://navigovat.mobilmania.cz/clanky/historie-gps-od-zbloudileholetadla-po-sledovani-psu/sc-265-a-1322457 [14] Geocaching – hra pro malé i velké. Tip na rodinné využití GPS. Svět mobilně [online]. 2006 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.svetmobilne.cz/geocachinghra-pro-male-i-velke-tip-na-rodinne-vyuziti-gps/262 [15] Měření tepové frekvence. Nirvana-sport [online] 2012 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.nirvana-sport.cz/poradna/mereni-tepove-frekvence.php [16] Jak si vybrat sporttesterů. Hodinky sport [online] 2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.hodinky-sport.cz/jak-si-vybrat-sporttester/ [17] Co jsou vlastně kalorie. Občanské sdružení Anabell [online] 2012 [cit. 2014-0312]. Dostupné z: http://www.anabell.cz/index.php/clanky-a-vase-pribehy/vyziva/19stravovaci-navyky/260-co-jsou-vlastn-kalorie [18] Naučná stezka Křemešník. Mikroregion Pelhřimov [online] 2013 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.mikroregion.pel.cz/index.php?cat=4&main=42&m=y [19] Studánka U Buku. EstudankyEU. [online] 2010 [cit. 2014-03-22] Dostupné z: http://www.estudanky.eu/1736-studanka-u-buku

83

[20] Poutní místo Křemešník na Pelhřimovsku. Cestovatel. [online] 2011 [cit. 2014-0322].

Dostupné

z:

http://www.cestovatel.cz/clanky/poutni-misto-kremesnik-na-

pelhrimovsku/ [21] Historie Křemešníku. Hotel Křemešník. [online] 2012 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.hotelkremesnik.cz/poutni-misto [22] Vítejte na Křemešníku. Hotel Křemešník. [online] 2012 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.hotelkremesnik.cz/ [23] Zpráva o zvláštní povodni na vodním díle Dolní Kladiny v červnu 2012. Povodí Vltavy.

[online]

2012

[cit.

2014-03-27].

Dostupné

z:

http://www.pvl.cz/files/download/hydrologicke-informace/zpravy-o-povodni/2012zvlastni-povoden-dolni-kladiny.pdf [24] Křemešnickou vrchovinou z Pelhřimova na Křemešník. Region-Vysočina. [online] 2011 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z : http://www.region-vysocina.cz/kremesnickouvrchovinou-z-pelhrimova-na-kremesnik-cx691 [25] Prasklé Kladiny už se opravují. Pelhřimovský deník. [online] 2013 [cit. 2014-0327]. Dostupné z: http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/praskle-kladiny-uz-seopravuji-pe13.html [26] Kocourovy Lhotky. Rozhlas region. [online] 2012 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/vysocina/toulky/_zprava/kocourovy-lhotky--784761

Seznam obrázků Obr. č. 1: Elastický pás, str. 29 Obr. č. 2: Puls Computer, str. 29 Obr. č. 3: Výškový profil, str. 32 Obr. č. 4: Turistický ukazatel, str. 35 Obr. č. 5: Rozcestí č. 1, str. 36 Obr. č. 6: Turistický ukazatel, str. 36 Obr. č. 7: Rozcestí č. 2, str. 37 84

Obr. č. 8: Turistický ukazatel, str. 37 Obr. č. 9: Turistický ukazatel, str. 38 Obr. č. 10: Ukazatel naučná stezka, str. 38 Obr. č. 11: Zastavení naučná stezka, str. 39 Obr. č. 12: Studánka U Buku, str. 40 Obr. č. 13: Zlatá studánka, kaplička, poustevna, str. 41 Obr. č. 14: Kostel Křemešník, str. 42 Obr. č. 15: Hotel Křemešník, str. 43 Obr. č. 16: PP Ivaniny rybníčky, str. 44 Obr. č. 17: Rybník Horní Ivaniny, str. 44 Obr č. 18: Stříbrná studánka, str. 45 Obr. č. 19: Koňská ohrada, str. 46 Obr. č. 20: Rozcestí č. 6, str. 48 Obr. č. 21: Bazinice u Stříteže, str. 48 Obr. č. 22: Ukazatel na Zachotín, str. 49 Obr. č. 23: Rozcestí č. 9, str. 49 Obr. č. 24: Výchozí pozice č. 1 (vstup do lesa), str. 49 Obr. č. 25: Pohled na rybník Horní Kladiny, str. 50 Obr. č. 26: Kladinské rybníky, str. 51 Obr. č. 27: Ukazatel na Častonín, str. 53 Obr. č. 28: Pasoucí se skot, str. 53 Obr. č. 29: Zvonička, str. 54 Obr. č. 30: Hospoda U kozla, str. 54 Obr. č. 31: Kostel Vyskytná (rozcestí č. 15), str. 55 85

Obr. č. 32: Ukazatel na Nový Rychnov, str. 55 Obr. č. 33: Ukazatel na Chaloupky, str. 56 Obr. č. 34: Kamenné, podzemní sklepy, str. 57 Obr. č. 35: Rozcestí č. 17, str. 57 Obr. č. 36: Pohled na NPP Jankovský potok, str. 58 Obr. č. 37: Ukazatel na Pelhřimov, str. 62 Obr. č. 38: Ukazatel na Sázavu, str. 62 Obr. č. 39: Ukazatel na vrch Křemešník, str. 63 Obr. č. 40: Rozcestí č. 21, str. 63 Obr. č. 41: Kámen s křížem u vesnice Milíčov, str. 64 Obr. č. 42: Kostel v Novém Rychnově, str. 65 Obr. č. 43: Fara v Novém Rychnově, str. 65 Obr. č. 44: Zámek v Novém Rychnově, str. 66 Kde není uveden zdroj, je to práce autorky.

Seznam tabulek Tab. č. 1: Počet obyvatel v kraji Vysočina a jeho okresech v 1. a 4. čtvrtletí 2013, zdroj: ČSÚ, str. 20 Tab. č. 2: Uchazeči o volná místa v Pelhřimově, zdroj: ČSÚ, str. 21 Tab. č. 3: Souřadnice GPS, zdroj: Vlastní, str. 33 Tab. č. 4: Ženy tepová frekvence, zdroj: Vlastní, str. 73 Tab. č. 5: Ženy kilokalorie (kcal), zdroj: Vlastní, str. 73 Tab. č. 6: Muži tepová frekvence, zdroj: Vlastní, str. 74 Tab. č. 7: Muži kilokalorie (kcal), zdroj: Vlastní, str. 74

86

Seznam map Mapa č. 1: Trasa po ZCHÚ, zdroj: Mapsource, str. 30 Mapa č. 2: Trasa PR Křemešník – Rozcestí č. 3, zdroj: Mapsource, str. 34 Mapa č. 3: Trasa Rozcestí č. 3 – PP Ivaniny rybníčky, zdroj: Mapsource, str. 35 Mapa č. 4: Trasa PP Ivaniny rybníčky – Rozcestí č. 6, zdroj: Mapsource, str. 46 Mapa č. 5: Trasa Rozcestí č. 6 – PR Kladinský potok, zdroj: Mapsource, str. 47 Mapa č. 6: PR Kladinský potok – Rozcestí č. 11, zdroj: Mapsource, str. 52 Mapa č. 7: Rozcestí č. 12 – Rozcestí č. 11, zdroj: Mapsource, str. 52 Mapa č. 8: Trasa Rozcestí č. 15 – NPP Jankovský potok, zdroj: Mapsource, str. 56 Mapa č. 9: Trasa NPP Jankovský potok – PR Na Oklice, zdroj: Mapsource, str. 59 Mapa č. 10: PR Na Oklice – Rozcestí č. 20, zdroj: Mapsource, str. 60 Mapa č. 11: Rozcestí č. 20 – přes obec Nový Rychnov, zdroj: Mapsource, str. 61 Mapa č. 12: Obec Nový Rychnov–PR Křemešník(konec trasy), zdroj Mapsource, str.61

Seznam grafů Graf č. 1: Věková struktura, str. 68 Graf č. 2: Jak často sportujete, str. 69 Graf č. 3: Fyzická zdatnost, str. 69 Graf č. 4: Typ cyklisty a kola, str. 70 Graf č. 5: Délka trasy a náročnost terénu, str. 70 Graf č. 6: Orientace na trase a nejnáročnější úsek, str. 71 Graf č. 7: Nejhezčí oblast, str. 71 Graf č. 8: Celkové zhodnocení trasy, str. 72

87

Zkratky GPS – Global Position System kcal - kilokalorie kj - kilojoule NPP – Národní přírodní památka PP – Přírodní památka PR – Přírodní rezervace ZCHÚ – Zvláště chráněná území

Přílohy A Citace zákona č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny B Dotazník C Mapa googlemaps.com

88

A Citace zákona č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny „ Zvláště chráněná území definuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. ČÁST TŘETÍ Zvláště chráněná území HLAVA PRVNÍ §14 Kategorie zvláště chráněných území (1) Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich ochrany. (2) Kategorie zvláště chráněných území jsou a) národní parky, b) chráněné krajinné oblasti, c) národní přírodní rezervace, d) přírodní rezervace, e) národní přírodní památky, f) přírodní památky. HLAVA ČTVRTÁ § 28 Národní přírodní rezervace (1) Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. (2) Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jim uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí. 89

§ 33 Přírodní rezervace (1)Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. (2) Nezastavěné pozemky na území přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem ministresrtva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci. HLAVA PÁTÁ § 35 Národní přírodní památka (1) Přírodní útvar tvoří menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. (2) Změny či poškozování národních přírodních rezervací či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, je zakázáno. (3) Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.

90

§ 36 Přírodní rezervace (1) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky. (2) Nezastavěné pozemky na území přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinností tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.“

91

B Dotazník Dobrý den, jmenuji se Miroslava Kubů a jsem studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Děkuji Vám za absolvování trasy po ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ PELHŘIMOVSKA, která tvoří hlavní náplň praktické části mé bakalářské práce. Prosím Vás o vyplnění krátkého dotazníku, který mi pomůže zhodnotit vytvořenou trasu. 1. Jaké je Vaše pohlaví? 

Muž



Žena

2. Kolik je Vám let? 

do 10 let



10 – 14 let



15 – 19 let



20 – 24 let



25 – 39 let



40 – 49 let



50 – 59 let



60 let a více

3. Jak často sportujete? 

Vůbec



Občas



Alespoň jedenkrát týdně



Denně

4. Jak hodnotíte svou fyzickou zdatnost? 

Velmi špatnou



Průměrnou



Výbornou

5. K jakému typu cyklisty se řadíte? 

Rekreační cyklista (Jezdím občas a příležitostně.)



Nadšený cyklista (Jezdím každou volnou chvíli.)



Profesionál (Cyklistika je moje práce.)

6. Na jakém typu kola jste trasu absolvovali? 

Horské kolo



Silniční kolo



Trekkingové kolo

92

7. Jak hodnotíte délku trasy? 

Krátká



Průměrně dlouhá



Dlouhá

8. Jak hodnotíte náročnost terénu? 

Nenáročná



Středně náročná



Náročná

9. Jak jste se podle přiloženého popisu trasy orientoval/a? 

Špatně



Něčemu jsem nerozuměl/a



Dobře

10. Pokud jste se špatně orientovali nebo něčemu v popisu trasy nerozuměli, uveďte prosím v čem? ............................................................................................................................. ............................................................... ............................................................................... 11. Který úsek byl podle Vás nejnáročnější? 

PR Křemešník – PP Ivaniny rybníčky



PP Ivaniny rybníčky – PR Kladinský potok



PR Kladinský potok – NPP Jankovský potok



NPP Jankovský potok – PR Na Oklice



PR Na oklice – PR Křemešník

12. Která ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ OBLAST se Vám líbila nejvíce? 

PR Křemešník



PP Ivaniny rybníčky



PR Kladinský potok



NPP Jankovský potok



PR Na Oklice

13. Jak hodnotíte trasu po ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH OBLASTECH PELHŘIMOVSKO? 

Zajímavá



Středně zajímavá



Nezajímavá

93

C Mapa z internetové mapové aplikace Mapy Google

94

Návrh cykloprůvodce po zvláště chráněných krajinných oblastech na Pelhřimovsku

Recommend Documents