Návody na výpočty směrových a sklonových poměrů dle zadání do cvičení Kombinované studium BO01, část Dopravní stavby Ad 1) Návrh obou směrových oblouků bez přechodnic a) Změřte středové úhly pomocí tangenty úhlu Středový úhel změříte nejsnáze pomocí tangenty úhlu. K měření zvolíte vhodnou délku základny ∆x na prodloužení jedné z tečen, vynesete kolmici a změříte délku mezi patou kolmice a průsečíkem kolmice s druhou tečnou ∆y, viz Obr. 1.
αs ∆y
∆x
Obr. 1 – Měření středového úhlu pomocí tangenty
Středový úhle oblouku se vypočte ∆y α s = arctan . ∆x Uvádí se v gradech s přesností na čtyři desetinná místa b) Zvolte vhodné poloměry oblouků Ve vyhledávací studii se pracuje s prostými kružnicovými oblouky, tj. oblouky bez přechodnic, a to přesto, že ve skutečnosti by tyto oblouky byly přechodnicemi opatřeny.
Poloměr oblouku volte co největší s ohledem na to, aby mezi oběma protisměrnými oblouky zbyla mezipřímá délky alespoň 2 . Vn (návrhová rychlost). Vodítkem pro volbu poloměru oblouku Vám může být tabulka nejmenších dovolených poloměrů oblouku ve vztahu k návrhové rychlosti: Tab. 1 Nejmenší dovolené poloměry směrových kružnicových oblouků k návrhové rychlosti a dostřednému sklonu
c) Vypočtěte vytyčovací parametry oblouků, zkontrolujte délku mezipřímé mezi oblouky Tečna oblouku:
T = R ⋅ tan
αs 2
[m]
O = R ⋅ arcα s = R ⋅
π
⋅ α s [m] 200 1 Vzepětí oblouku: Z = R ⋅ − 1 [m] αs cos 2 Délkové míry udávejte v metrech s přesností na dvě desetinná místa. Délku přímých zjistíte tak, že změříte délku zadaných tečen v polygonu a od nich odečtete délku vypočtených tečen oblouků. Délka oblouku:
Ad 3) Návrh nivelety trasy a) Vykreslete srovnávací rovinu s vhodnou výškou, do ní průběh terénu tak, že stanovíte staničení průsečíků osy s vrstevnicemi a odhadnete výšku počátečního a koncového bodu osy (pokud neleží přímo na vrstevnici). Vrstevnicový interval je 2 m. Dále navrhnete niveletu sestávající z nejméně dvou sklonů tak, aby co nejlépe kopírovala terén. Dbejte přitom na to, aby niveleta v místech, kde je terén nejníže a je nutné předpokládat stahování srážkové vody, byla nad úrovní terénu. b) Podélný sklon určíte z výškového rozdílu mezi lomy sklonu ∆H a z jejich vzdálenosti ∆D: ∆H s = 100 ⋅ [%] Podélný sklon: ∆D Sklon udejte v procentech s přesností na dvě desetinná místa. Pro lom nebo lomy sklonu vypočtěte zaoblení. c) Poloměr výškového zakružovacího oblouku volte pokud možno tak, aby vyhověl pro předjíždění. Vodítkem pro volbu Vám budou tabulky: Tab. 2 Nejmenší poloměry vypuklých výškových oblouků
Tab. 3Nejmenších poloměry vydutých výškových oblouků
Parametry zakružovacích oblouků vypočtete: R [± s1 − (± s 2 )] Tečna výškového oblouku: Tv = v ⋅ 2 100
[m]
Tv 2 [m] 2 ⋅ Rv Ve vzorci pro výpočet délky tečny se sklony dosazují se znaménkem ve smyslu rostoucího staničení – kladný sklon znamená stoupání, záporný sklon klesání. Vzepětí v lomu sklonu:
yv =
Obr. 2 – Mezipřímá ve výškových obloucích
Následují-li po sobě dva výškové oblouky opačného smyslu podle Obr. 2, doporučuje se mezi ně přímkový sklon délky: Cp =
100 ⋅ Vn2 RV
[m]
Ad 4) Pro jeden zvolený oblouk trasy vypočtěte parametry při použití přechodnic a) Navrhněte délku přechodnice Vodítkem pro návrh délky přechodnice je následující tabulka: Tab. 4 Doporučené délky přechodnic
Nelze-li ve stísněných poměrech (není Váš případ) těchto hodnot dosáhnout, navrhne se přechodnice podle délky vzestupnice, nejméně však 1,5 . Vn pro klopení kolem vnější hrany vnitřního vodícího proužku a 1 . Vn pro klopení kolem osy. b) Vypočtěte vytyčovací prvky přechodnice ve tvaru klotoidy Výpočetní vztahy jsou uvedeny v následující tabulce: Tab. 5 – Výpočet vytyčovacích parametrů krajní přechodnice ve tvaru klotoidy
délka přechodnice L [m] poloměr kružnicového oblouku R [m] parametr klotoidy A [m] úhel tečny v koncovém bodě přechodnice τ k [grad] souřadnice koncového bodu přechodnice Yk [m] souřadnice koncového bodu přechodnice Xk [m] odsazení kružnicového oblouku m [m]
τk YK =
L2 L4 L6 − + 3 6.R 336.R 42240.R 5
Xk = L −
L3 L5 + 2 40.R 3456.R 4
∆R = Yk – R . (1 – cos τk) = =
souřadnice Xs středu kružnicového oblouku [m]
L R A2 = R . L L 200 = ⋅ 2 .R π
L2 L4 − 24.R 2688.R 3
Xs = X k – R . sin τ = =
L L3 − 2 240.R 2
c) Výpočet vytyčovacích prvků symetrického motivu Kružnicový oblouk α o = α s − 2 ⋅τ To = R ⋅ tan
α0 2
[grad ] [m]
1 − 1 [m] Zo = R ⋅ α0 cos 2 Oo = R ⋅ arcα 0 [m] Následuje výpočet parametrů celého oblouku
αs
Pomocná tečna
t = (R + ∆R ) ⋅ tan
Tečna oblouku
T = Xs +t
Celková délka
O = 2 ⋅ L + O0 [m]
2 [m]
[m]
Nejčastější chyby: - výsledek výpočtu úhlu τk pro výpočet přechodnice je bez převodní konstanty v radiánech, převodní konstanta pro grady byla doplněna do vzorce v tabulce 5; - šikmá délka podélného sklonu se nepočítá, vždy se uvádí vodorovná délka sklonu; - chybí kontrola délky přímkového podélného sklonu mezi výškovými oblouky.
Doporučená literatura: KRAJČOVIČ, M., JŮZA, P.: Dopravní stavby. Pozemní komunikace. Návody na cvičení. VUTIUM, Brno 1998. ISBN 80-214-1273-9