Návod na získání stipendia
: AZ
Seznamte se s našimi studenty: zajímala m. Odmalička ho ziu ná m gy m ke ro třetím vlastních ADAM navštěvuje ačovalo vytvářením kr po , em eg s L ou hr technika. Začalo to stavení vlastního pr vní pokusy o po po až íru sm ve o počítačových her , které ho bude rozvíjel v prostředí le dá ní dá na é sv sebe, jak robota. Rád by tě překonávat sám os pr ce Ch . ům on t k výk několika neustále motivova v němž je držitelem í, en lez o íh tn os al rv itách ve Spojeje na to zvyklý z vyt technických univerz ích pš jle ne ch tě o rekordů. Uvažuje A nechá si poradit. IT nebo Caltechu. M na tí ěs št í us zk ných státech,
ZUZANA studuje obor mezinárodních vztahů a ekonomie na Dartmouth College ve Spojených státech. Úvahy o tom, co chce studovat, třídila před lety během stipendijního pobytu na střední škole v Bosně a Hercegovině. Tam poznala realitu poválečné společnosti i praktickou práci při sjednocování místních komunit. A došla k závěru, že tento široký obor zahrnuje studium současného světa v celé své komplexnosti. Protože se však nechtěla tak úplně vzdát ani sólového zpěvu, divadla, tance a studia jazyků, vybrala si studium ve Spojených státech, které jí umožní tohle vše skloubit, aniž by se musela současně hlásit na několik škol.
Adam zná Zuzku díky starším kamarádům ze školy. Když zjistil, kde Zuzka studuje, pozval ji na kafe, aby z ní vytáhnul co nejvíc informací, jak získat stipendium a jak zvýšit svoje šance na studium v zahraničí.
Adam: Jaké
byly přijímačky na americkou univerzitu? Kdy ses začala učit? Zuzana: Učit se musíš pořád a až do konce života, to jsi ještě nepochopil? Ale ty se asi ptáš hlavně na to, co nepodcenit během přijímaček. Nejdřív jsem se připravovala na americké přijímací testy SAT, které se dělí na SAT I a SAT II. SAT I jsou americkou formou u nás známých Scio testů a skládají se ze tří částí: kritického čtení, které zkoumá schopnost porozumět textu a také znalost odborné slovní zásoby, dále použití angličtiny, to má za cíl zhodnotit tvoje vědomosti anglické gramatiky, a nakonec je matematika. Při té si většina českých studentů vede nejlépe, protože je na úrovni matematiky nižšího gymnázia, ale výpočty bývají časově náročné. Samotná příprava na SATýčka je poměrně individuální, většinou zabere tak dva měsíce tvrdé dřiny. Učebnice si můžeš půjčit oproti záloze 1000 korun ve Fulbrightově poradenském centru nebo si je objednat z Amazonu. Nově taky začaly fungovat individuální a skupinové přípravné kurzy od GMATu, ale jejich cena začíná na 20 000 korunách. Všechno se ale můžeš bez problémů naučit sám, u SAT je důležité znát každou jeho část a vědět, co od ní čekat. Na každou část testu existuje účinná strategie, a proto se není čeho bát. Testy si můžeš udělat, kolikrát chceš, v Praze v jakémkoliv z asi šesti termínů a jedna zkouška stojí 78 dolarů. SAT II neboli taky Subject Test jsou specializované testy z různých předmětů a většina škol jich požaduje dva až tři. Můžeš si vybrat z opravdu široké nabídky od devíti jazyků přes dvě úrovně matematiky až k dějinám USA. Většinu učebnic si zase můžeš půjčit ve Fulbrightovi, ale na některé předměty, jako je třeba italština, si je musíš sehnat sám.
Co se týče ostatních částí přihlášky, tj. eseje, doporučení, vyplňování Common Application a i samotného výběru škol, tak se opravdu hodí pomoc studijního poradce. Studijní poradce neboli College Counselor má za úkol pomoct ti dostat se na vysokou školu, která se pro tebe nejlíp hodí. V Česku na rozdíl od Ameriky nebo Velké Británie moc studijních poradců není, a proto jsem zase navštívila Fulbrightovo poradenské centrum, kde mi pomohli vybrat pár škol na míru a dali mi hodně užitečných rad ohledně psaní esejí. Adam: Můžeš
mi poradit, s čím mám počítat, až budu vyplňovat přihlášku ke studiu na univerzitě? Zuzana: Záleží hlavně na tom, kam se hlásíš – jestli do Velké Británie nebo do Ameriky, protože přijímačky se do každé země trochu liší. V USA hledají spíš osobnosti, renesanční lidi s různými zájmy, a podle toho jsou stavěny i eseje, ve kterých se máš „odhalit“. Záleží úplně na všech částech přihlášky, protože i ty části, které se zdají na první pohled méně podstatné než jiné, jako třeba krátké eseje, dokreslují tvojí osobnost a nakonec můžou „make the cut“. Ve Velké Británii zase univerzity chtějí lidi, kteří vědí, co chtějí dělat, a to je také tématem esejí. Píšeš v nich, co chceš studovat, proč a jaké máš v daném oboru zkušenosti. Takže jestli už víš, že se chceš věnovat technice, tak se můžeš hlásit nejen do USA, ale i do Velké Británie. Všechny informace o přijímacím řízení jsem si našla na stránkách škol, kam jsem se zkoušela hlásit, a taky na www.collegeconfidential.com, což je stránka, na které si studenti předávají své zkušenosti. Všechno se vyplatí číst pozorně, abys na něco nezapomněl. Vypracování přihlášek mi zabralo asi tři měsíce i s esejí. Nejdřív jsem požádala svoji třídní a profesorku na děják o doporučení a nechala
jsem si přeložit školní výsledky. Pak jsem se vrhnula na vyplňování přihlášek jednotlivých univerzit, vypracování životopisu a napsání esejí. Ty mi zabraly nejvíc času. Chtělo to přemýšlet a ještě se prát s jazykem. Po odeslání přihlášek jsem dostala několik nabídek na možnost pohovoru s absolventy, abych si uměla lépe představit, do čeho jdu. Tyhle pohovory určitě doporučuji využít.
Adam: Řeším,
jestli na studia venku budu mít dostatek financí. Zkusil bych to taky v Bakala Foundation. Můžu je požádat o finanční podporu třeba na studium robotiky nebo astrofyziky, nebo Nadace podporuje jenom studium některých oborů? Zuzana: Žádný studijní obor není předem mimo hru. Nadace chce podporovat studenty různých zaměření a zájmů. Já sice studuji spíše populární obor, ale společně se mnou byla vybrána i studentka archeologie a antropologie. To je tak trochu obor pro romantiky, co se rádi prohrabují kostmi a střepy, ne? V Nadaci to viděli jinak. Takže se neboj přihlásit i s oborem, který stojí mimo hlavní proudy.
Adam: Univerzity
jsem se snažil vybírat podle toho, v čem jsou nejlepší a co mne zajímá. A taky podle toho, jestli nabízí finanční pomoc za stejných podmínek i zahraničním studentům… Zuzana: Ty máš jasno v tom, co tě zajímá. Hodláš se proto hlásit na ty nejlepší technicky zaměřené školy. A vybral sis hezky. Spousta lidí ale v sedmnácti, osmnácti letech nemá ponětí, co bude za pět deset let vlastně chtít dělat. Mají víc zájmů a rozhodnout se pro jeden a ostatních se vzdát je pak dost příšernou představou. Byla jsem na tom podobně. Proto jsem si vybrala „Liberal Arts College“, teda jednu z mnohooborových škol v Americe. Prvních pár let studia se nemusíš jednoznačně zaměřovat. Předměty můžeš vcelku volně kombinovat z různých oborů a až se časem najdeš, zaměříš se víc. V tom je to jedinečné. Navíc některé obory v Americe na rozdíl od Evropy můžeš začít studovat až po bakaláři. Třeba medinu nebo práva. A univerzity si studenty jako všude jinde vybírají hlavně podle výsledků přijímaček. I když na některé obory nebo školy je určitě těžší se dostat, protože je o ně velký zájem. Na některých pak určitě může hrát roli i to, zda máš alespoň částečně zajištěné financování studia. Žebříčky need-based škol, které nabízejí „největší“ finanční pomoc, ber rozhodně s rezervou, nejlepší je napsat každé škole e-mail a zeptat se jí, kolik má na ten rok stipendií. Často se stává, že školy, které jsou na vrcholu žebříčku, mají třeba jenom sedm stipendií na tisíc uchazečů a z těch sedmi jsou ještě čtyři pro speciálně vybrané studenty. Pokud se hlásíš do Ameriky, rozhodně ti pomůže, že máš jisté alespoň nějaké stipendium.
Adam: Které
studenty Bakala Foundation vlastně podporuje? Mám šanci, když jsem teprve středoškolák? Zuzana: Jasně že máš. Stipendia jsou určena jak pro studenty, kteří mají před přijímačkami na univerzitu a hlásí se na „undergraduate studies“, tak i pro stávající vysokoškoláky, kteří chtějí navázat na svá studia venku. Pokud chceš po maturitě na vysokou někam do zahraničí, tak jsi pro ně ta správná cílová skupina. Adam: Můžu o jejich stipendium žádat až po přijetí na univerzitu, nebo stačí, že se na školu hlásím? Bojím se, že bez stipendia bych neměl šanci v zahraničí studovat, takže možnost získat finanční příspěvek je pro mne klíčová. Zuzana: Při podání přihlášky do jejich programu SCHOLARSHIP stačí mít představu, co chceš studovat. Rozhodnutí o přijetí od univerzity mít v ruce rozhodně nemusíš. Právě příslib stipendia by ti měl dodat odvahu, aby ses pokusil na školu dostat a udělat přijímačky, a zároveň ti stipendium může pomoci při samotném procesu přijetí. Mnohé univerzity přihlížejí k tomu, že má uchazeč již od nějaké nadace přislíbené peníze. A taky časem na univerzitách zjistí, jak talentované studenty ta která nadace podpoří, což zvyšuje její prestiž. V Bakala Foundation můžeš dostat stipendium i po přijetí na univerzitu. Znám taky studenty, kterým peníze na první roky studia zajistili rodiče, teď už ty možnosti nemají, a tak žádají o podporu na dokončení školy. Takže to určitě zkus, se stipendiem od Bakala Foundation v zádech pak budeš určitě u přijímaček na školu sebejistější a klidnější.
Adam: Pořád
úplně nechápu, kolik peněz můžu dostat. Pokryje příspěvek od Bakala Foundation veškeré náklady spojené se studiem, nebo si musím určitou část hradit sám? Zuzana: Na to není tak jednoduchá odpověď. Záleží na tvojí finanční situaci a nákladech školy, kterou sis vybral. Rozhodně to nevypadá tak, že jen přineseš účty a dostaneš peníze na přepychový život na vysoké. Musíš mít v sobě taky nějaký pocit odpovědnosti za vlastní vzdělání a budoucnost. Proto od tebe bude Nadace očekávat, že se budeš snažit v rámci svých možností alespoň částečně zajistit financování svého studia vlastními silami. Každopádně požádej o finanční pomoc samotné univerzity. Některé jsou štědřejší, některé méně, ale skvělým studentům nabízí často důstojné částečné stipendium. Pak máš možná něco našetřeno, něco ti půjčí rodiče nebo si vyděláš během prázdninových brigád. V USA se na univerzitách během roku nabízí práce v kampusu, univerzity s tím počítají a můžeš tam pracovat třeba v kantýně, knihovně nebo pro profesora. Moje kamarádka ve Velké Británii využila bezúročnou půjčku s odkladem splatnosti, což bohužel v USA pro zahraniční studenty nefunguje. Adam: Z čeho
se při přidělování peněz vlastně vychází? Každá škola má přece jinak vysoké školné nebo náklady na ubytování. Zuzana: S tím vším se předem počítá. Protože v době žádosti o stipendium nebudeš znát přesnou částku, kterou budeš potřebovat, komise Nadace vychází z odhadů částek. Přeci jen už fungují pár let a vědí, jaké příspěvky na které typy studia univerzity samotné obvykle nabízí. Samozřejmě vezmou v potaz i ostatní zdroje, které do přihlášky uvedeš. Pokud bys pak po přijetí
na univerzitu zjistil, že částka navržená Nadací v kombinaci s ostatními penězi, které si seženeš, není dostatečná, můžeš se na Nadaci znovu obrátit a ta může udělenou částku navýšit tak, abys byl schopný studium zahájit. Přijatého studenta nenechají na holičkách. Adam: Pokud
by mi v Nadaci finančně pomohli, chtěl bych, aby věděli, že jsem jim to jednou schopen vrátit. Miliardář ze mě asi nebude, ale stejně bych se chtěl v budoucnu nějak revanšovat za to, že mi někdo finančně pomohl, abych mohl studovat. Zuzana: No, v Nadaci očekávají, že studenti, které podpoří, udělají to samé pro někoho jiného. Což je vlastně přirozené. Pomůžeš podle svých sil a možností, kde to bude třeba. V Česku nebo ve světě. Na www.bakalafoundation.org jsou zkušenosti studentů o tom, jak učili děti v Kongu nebo pomáhali v hospici. Adam: Jaké
podklady po tobě v Nadaci chtěli? Motivační dopis nebo nějakou slohovku? Zuzana: Musela jsem sepsat esej. Témata se každý rok mění, ale když se podíváš na web Nadace, tak tam najdeš, co psali lidi, kteří stýpko dostali. Tak se na to koukni a uvidíš, jak by to mohlo vypadat. Mě to docela bavilo. Komise podle eseje odhadne, jak uvažuješ a jak jasně dokážeš formulovat svoje myšlenky. Tvoje angličtina nemusí být bezchybná, myšlenky ale musí být tvoje. Ani nezkoušej esej někde opsat. S největší pravděpodobností se na to přijde a tvoje cesta za stipendiem skončí dřív, než začala. Copy and paste je jednoznačným důvodem k vyřazení přihlášky z posuzování. Pokud cituješ, prostě uveď zdroj.
Adam: A
co moje známky ve škole? Každá škola přece může mít jinak nastavený systém hodnocení. Zuzana: To je jasné. Nehledí se jenom na známky. Jak u Nadace, tak konec konců i v přijímacím řízení záleží na tom, jak který student vyniká v rámci svého zvoleného oboru, oblasti, která ho zajímá. A taky jaký má „drive for excellence“. Na druhou stranu bez dobrých výsledků nemáš ani velkou šanci se na vybranou univerzitu dostat. Takže ono to jde ruku v ruce.
Adam: Když
jel spolužák z gymplu na rok do Německa, musel mít doporučující dopis. Budou ho po mně taky chtít a od koho ho získám? Zuzana: Doporučení by ti měl napsat nejlépe tvůj učitel, který tě zná natolik dobře, aby o tobě dokázal napsat alespoň stránku textu, který bude mít pro komisi vypovídající hodnotu. Jak dlouho a odkud tě zná, jaký jsi student, jak tě vidí ostatní učitelé, co spolužáci. Prostě co jsi vůbec zač jako student a člověk. Pokud ses dlouhodobě účastnil nějakých zajímavých mimoškolních projektů v něčem, co tě baví a v čem jsi dobrý, můžeš zkusit i doporučení odjinud. Naopak ti moc nepomůžou doporučení od jazykových instruktorů nebo kamarádů a neuspěješ ani s argumentem, že nejlíp tě přece zná tatínek s maminkou.
Adam: Kdy
bych měl přihlášku do SCHOLARSHIP programu poslat, aby nebylo pozdě? Zuzana: Před uzávěrkou! Ale raději ještě o něco dřív. Kdyby měl kdokoli z komise nějaké dotazy, můžeš poslat dodatečné informace. Jinak bys měl s přípravami rozhodně začít v předstihu. Přihlášku do Nadace posíláš ještě před tím, než přihlášku na vejšku. Takže pro tebe je ideální dobou konec třeťáku. Rozhodnutí o udělení stipendia se pak dozvíš ve čtvrťáku v září nebo říjnu. Pak můžeš podat přihlášku na univerzitu s vědomím, že v případě přijetí ti Nadace pomůže uhradit náklady studia. Adam: A
co když se na vybranou školu nedostanu? Můžu stipendium využít až v dalších letech nebo na jiný studijní program? Zuzana: To nejspíš nejde. Finanční pomoc Nadace uděluje jenom na studijní program, který jsi uvedl v přihlášce. Ale můžeš to klidně zkusit znovu kdykoli později, někdy to prostě vyjde až napodruhé. Adam: Jak
komise vybírá, koho pozve k pohovoru?
Zuzana: První kolo výběru je na základě přihlášky, eseje a doporučení. Pokud máš fakt talent, je to prostě vidět už z těchto materiálů, pak máš velkou šanci, že tě komise na pohovor pozve. Výběru se účastní i studijní poradce.
Adam: A
jak se mnou budou vlastně u pohovoru mluvit? Zuzana: Hlavně v angličtině. Neboj se, že ti budou opravovat každou chybu. Jde spíše o to, abys dokázal vyjádřit svoje představy a plány do budoucna.
Adam: Kdo
jsou vlastně ti lidé v komisi? Zuzana: Najdeš tam jak lidi z Nadace, tak různé zajímavé osobnosti. V minulosti v komisi zasedli například ekonom Tomáš Sedláček nebo psychiatr Cyril Höschl. Ale ani od odborníků nečekej jen profesní otázky. Ty nejtěžší jsou hodně na tělo a rozhodně ti s nimi nepomůže kalkulačka nebo encyklopedie.
Adam: Máš
nějaké tipy, jak pohovor co nejlépe zvládnout? Zuzana: Rozhodně nejde o žádné zkoušení. Prostě musíš komisi přesvědčit, aby vybrala právě tebe. Zkus se nad tím v klidu zamyslet už doma. Proč, co a kde chceš vlastně studovat. Co pro tebe znamená vzdělání, úspěch, jakou máš dlouhodobou vizi, jak s diplomem hodláš naložit a tak. Konkurence je velká, proto přípravu určitě nepodceň. A hlavně buď sám sebou!
Adam: Uf,
to je informací… Takže to prosím stručně shrň. Zuzana: Pokud fakt chceš jít studovat do zahraničí a máš na to, finance nejsou překážkou. Částečně ti může pomoci škola, šanci máš u řady nadací a institucí, třeba u Bakala Foundation.
www.bakalafoundation.org
poznámky:
