MEDIA Training a stipendia

0 0 0 0 0 0 8 0 8 0 0 0 0 (2

Obsah

2.

Zprava o tinnosti kancelai'e MEDlA Desk teska republika

2.1. 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4. 2.1.5. 2.1.6. 2.1.7. 2.1.8. 2.1.9.

lnterni aktivity Hlavni cile kancelafe MEDIA Desk v roce 2005 Kontakt s profesionaly Mailing Internetove stranky Publikace Pfeklad material6 a publikaci Studie, analyzy, poskytovani informaci MEDIA Training a stipendia Konzultace 4adosti o podporu programu MEDlA

2.2.

Externi aktivity

2.2.1. east na festivalech, trzich a konferencich 2.2.2. east v programech MEDlA Training 2.2.3 Seminafe pro profesionaly a pfednagkova Einnost 2.2.4. Spoluprace s Eurimages, Evropskou audiovizualni observatoH a projekty podporovanymi MEDIA

2.3.

Propagace

2.3. I. Vztahy s tiskem 2.3.2. Inzerce, reklama 2.3.3. Vztahy s institucemi

0 0 0 0 9

0 0 (5,

0 3 3

3 3 3

2.4.

Vyhled na rok 2006

2.5.

Hodnoceni prGbPhu programu MEDIA v CR

3.

Zprava o tinnosti

3.1. 3.1.1. 3.1.2. 3.1.3.

ZahraniEni aktivity Propagace Eeske kinematografie v zahraniti dEast na zahranitnich akcich Spoluprace se zahranitnimi organizacemi

CFC - Film Promotion

3.2. Domaci aktivity 3.2.1 . Propagace Eeske kinematografie v ceske republice 3.2.2. Akce pro filmove profesionaly 3.2.3. Spoluprace s dalSimi organizacemi a spoleEnostmi 3.3. 3.3.1. 3.3.2. 3.3.3.

Publikace, i n f o r m a h i Einnost a inzerce Publikace Propagace a vztahy s tiskem lnzerce

3.4.

Vyhled na rok 2006

0 0 0

&a 0 0

ceska filmova komora ( ~ F Kbyla ) zalofena v roce 2003 jako sdrufeni Asociace producenti v audiovizi (APA), Unie filmovych distributori (UFD) a Asociace provozovateli kin (APK). Poslanim teto organizace bylo vytvofit platformu pro vymPnu nazori na aktualni dPni v oboru a pro koordinaci spoleEneho postupu v pfipadech, ktere se dotykaji zakladatelskych asociaci. ceska filmova komora zastieguje narodni zastoupeni programu EU MEDIA kancelaf MEDIA Desk, ktera je v provozu od roku 2003. Kancelaf poskytuje pfedevSim informace a konzultace pro zajemce o podporu z programu MEDIA. Mimo to ~ F od K roku 2004 provozuje take Ceske filmove centrum, ktere se zab9a propagaci Eeske kinematografie v zahraniEi a servisem pro zahranicni filmove produkce. K nejvyznamnPjSim poEinQm ceskeho filmoveho centra v loiiskem roce patfila prezentace C Berlinale Eeske kinematografie na nejdilefitPjHch evropskych festivalech - stanek ~ F na a spoleEny Eesko-slovensko-polsky pavilon v Cannes. V*namne bylo i prvni vydani Production Guide - nezbytneho privodce natatenim v ceske republice. S uspokojenim mohu take konstatovat, f e v lofiskem roce se poprve na financovani tPchto a fady aktivit ~ F C podilel vyznamnPjSi mProu i Eesky stat. K dalSim aktivitam ceske filmove komory v roce 2005 patfila spoluprace na novelizaci dvou kliEovych zakoni tykajicich se Eeske audiovize - E. 27311993 Sb. 0 ngkterych podminkach vyroby, Sifeni a archivovani audiovizualnich d61 a E. 24111992 Sb. 0 statnim fondu CR na podporu a rozvoj Eeske kinematografie. Ministerstvo kultury si objednalo vypracovani rozsahle studie o ekonomickych pfinosech filmoveho primyslu, prvni sveho druhu v cechach. Na teto studii aktivnP spolupracovala i ~ F K . Jsem rada, f e aktivity ceske filmove komory v roce 2005 posunuly Eesky audiovizualni primysl opPt o nPco blife urovni ostatnich s t a t i EU a chtPla bych timto podckovat koleg i m z vedeni ~ F za K spolupraci a podporu. PfedevSim vZak chci vyjadfit velke diky vSem pracovnikim ~ F C bez , jejichf nasazeni by se nam nepodafilo tPchto vysledki dosahnout.

V Praze, 1. bfezna 2@%

0

2. Zprava o Einnosti kancelah MEDIA Desk teska republika Ceska republika je tlenem programu MEDlA od tervence roku 2002. V navaznosti na vstup Ceske republiky do tohoto komunitarniho programu bylo 2. ledna 2003 v Praze otevfeno i jeho narodni zastoupeni - kancelaf MEDlA Desk Ceska republika. tinnost kancelafe zajik'uj e na zaklade rozhodnuti Ministerstva kultury a Evropske komise ceska filmova komora. Rok 2005 by1 tfetim rokem existence kancelafe MEDlA Desk. Ta se dobfe etablovala na teskem audiovizualnim trhu a stala se nezbytnym pomocnikem Ceskych profesionali pfi kontaktu s programem MEDIA. I nadale jsme se soustfed'ovali na hlavni ukol kancelafe - sloufit jako informatni a poradenske centrum pro zajemce o terpani finantni podpory z fondi MEDlA neb0 o utast v dalZich aktivitach financovanych programem. VetZina Eeskych proj e k t i a spoletnosti jako festivaly, distributofi neb0 vzd6lavaci projekty jsou jif programem MEDlA podporovani pravidelne. Soustfed'ovali jsme se proto pfedevsim na nove fadatale v programu MEDlA Development a na prezentaci vzdklavacich programi MEDlA Training.

0 0 0 0 0 0 0 8 0 0 0

Potet fadateli o podporu a v konetnem vysledku take pfijemci podpory zistal v roce 2005 zhruba na stejne urovni jako v roce 2004. Tento v*oj je dan velikosti teskeho audiovizualniho trhu a domnivam se, f e v pfiZtich letech se vyrazneji nezmeni. V programech MEDlA Distribution, Promotion a Training zistava potet fadateli i pfijemci podpory vicemene stabilni, meni se pouze potet podpofenych projekti v oblasti MEDIA Development podle pottu pfipravovanych filmi. Z programu MEDlA terpa nyni Ceska republika maximum podpory, ktere je naZ audiovizualni sektor schopen ziskat. Chtela bych timto podekovat vZem, diky n i m i se kancelafi MEDIA Desk dafi dosahovat techto vysledki. PfedevZim vZak dekuji za finantni podporu institucim, bez nichf by provoz kancelafe nebyl mofny - Ministerstvu kultury a Evropske komisi. Vefim, fe naZe p r k e bude pokratovat stejn6 uspeZn6 i v pfiZtich letech. PfedevZim vZak doufam, f e Eeske projekty budou i nadale stejn6 usp6Zne v ziskavani podpory z programu MEDIA. V Praze, 1. bfezna 2006

feditelka kancelafe

2.1. lnterni aktivity 2.1 .I.Hlavni cile kancelaFe MEDIA Desk v roce 2005 V roce 2005 bylo hlavnim cilem pfedeviim informovat nove ladatele o podminkach podpory v programu MEDlA Development a prezentovat dalii vzd6lavaci programy MEDlA Training na teske pid6. Samozfejmosti pak bylo udrleni vysoke utasti Eeskych profesionali v programech MEDlA Training v zahranici.

2.1.2. Kontakt s profesionaly Vzhledem k tomu, l e v k i i n a Eeske audiovizualni vefejnosti j i l ma o programu MEDlA j i l zakladni povgdomi, byly vyfizovany pFedevZim konkretni dotazy k jednotlivym vyzvam, dotazy technickeho razu a ve v6tSi mife n e l v minulych letech i dotazy ke smlouvam a vyuttovani podpory.

2.1.3. Mailing Pravidelne rozesilani informaci filmovym profesionalGm, odborne vefejnosti, institucim a dalsim relevantnim cilovym skupinam je hlavnim nastrojem komunikace o aktualnich molnostech financovani nabizenych programem MEDIA, ale i o vzd6lavacich programech podporovanych MEDlA Training a o dalZich novinkach spojenych s programem. Pro utely mailingu je vytvofena a prib6ln6 aktualizovana databaze filmovych profesionali, spoleEnosti a instituci v audiovizualnim i statnim sektoru, ktera obsahuje zhruba 700 adres. Pi? dilelitych akcich spolupracujeme take s profesnimi asociacemi, institucemi a Zkolami jako jsou Asociace producenti v audiovizi, Asociace provozovateli kin a Unie filmovych distributori, FITES, ARAS, A ~ F K ,~ F T A ,IDF, FAMU, NFA, V ~ O Pisek a ~ $ Zlin. 0 Mailing jsme uskutetiiovali pfedeviim elektronickou bo5tou ve form6 informaEnich newsletteri s nazvem MEDIAservis-Eislo-nazev. Celkem jich bylo rozeslano 36. Newslettery MEDlAservis slouli pfedeviim k rychlemu sd6lovani aktualnich informaci neb0 pozvanek na domaci i zahranitni akce MEDIA, Easto urEenych pouze jedne cilove skuping. VSechny newslettery jsou zaroveii uvefejiiovany jako aktuality na internetovych strankach MEDlA Desk. B6lnou poitu jsme mailing vyulili pro rozesilani informatniho Etvrtletniku MEDlA info, brolury MEDlA 2003 - 2004 neb0 katalogu MEDlA Training. SouEasti naieho mailingu je i rozesilani materiali Eeskych projekti financovanych programem MEDlA (IDF, CIANT).

2.1.4. Internetove stranky

0 0 0 3 9

Internetove stranky jsou spolu s mailingem dalSim nejdileiit6jZim nastrojem komunikace MEDlA Desk s filmovymi profesionaly. Krom6 toho tasto slouli jako prvni misto kontaktu novych zajemci s programem a prvni informaEni zdroj pro zajemce o podporu z programu MEDIA. Stranky MEDlA Desk jsou registrovany na prvnim mist6 ve tfech nejvyznamn6j5ich Eeskych vyhledavatich - Seznam, Atlas a Centrum. Pfi zadani klitoveho slova program MEDlA se odkaz na MEDlA Desk objevuje rovn6l na pfednim mist6.

0

c) 0 0

0 0

3 0 0

0 0 0 0

0

0 0 0 6 9 0

0 0 0 8

0

8 0 0 0

V pribghu roku 2005 bylo provedeno ngkolik zasadnich zmPn na internetovych strankach. PFedevSim byla zmgngna malo funktni homepage. Novou ljvodni strankou je bgfna stranka s hlavitkou, ktera obsahuje novinky a animovane bannery s odkazem na podstranky Eurimages, Knihovna (viz dale) a DalSi mof nosti financovani. Zalofka Technicka podpora byla zm6ngna na lepe odpovidajici Servis. Krom6 stavajicich odkazi byl do teto zalofky novg pfidan odkaz Knihovna. Knihovna obsahuje seznam vSech publikaci, pr'edeviim studijnich materiali MEDlA Training, ktere ma MEDlA Desk k dispozici. Knihovna ma vlastni administraci pro evidenci zapijtek. Dale byl do zalofky Servis p4dan odkaz Studie, ktery nabizi dilefite studie o evropskem audiovizualnim primyslu, jejichf zadavatelem je Evropska komise. NovE! byl p?idan odkaz na Eurimages, k t e obsahuje ~ vSechny dilefite informace o fondu Eurimages, vtetng pravidel podpory a uzavgrek. Novy odkaz dalSi mofnosti financovani upozoriiuje ufivatele na dalSi evropske zdroje pro financovani kulturnich akci. Zaloika MEDIA Training byla doplngna o pravidelng aktualizovane odkazy na nejblifSi kurzy a o jejich archiv. Zalofka Cinedays byla ponechana pouze v navigaci HP.

2.1.5. Publikace Kancelar' MEDlA Desk vydava tiitgny informatni bulletin MEDlA info. MEDlA info ma obvykle 12 - 20 stran, vychazi ttvrtletng v nakladu 700 vytiski. PoStou je rozesilan vSem kontaktim z databaze MEDlA Desk a distribuovan pr'i vyznamnych audiovizualnich akcich, p?edevSim na filmovych festivalech a p?i informatnich setkanich s profesionaly.

V roce 2005 byla naSe publikatni tinnost pomgrng rozsahla. MEDIA Desk vydala dalSi materialy o programu MEDIA: brofuru MEDlA Development, dvojjazytnou publikaci MEDlA 2003 2005, katalog MEDIA Training 2005, letak Czech Films Supported by MEDIA Development a novou sadu brofur se zakladnimi informacemi o programu MEDIA - Jak na MEDIA?, MEDIA Training, MEDIA Promotion a MEDIA Europa Cinemas. Dale vznikla publikace Cesty ke sce-na?i - SOURCES. MEDIA Development Brofura urtena p?edevSim producentim obsahuje zakladni informace o programu MEDlA Development a New Talent, pr'ehled teskych projekti podpor'enych v letech 2003 - 2005, rozhovor s uspZSnymi fadateli, odpovgdi na nejtastgji kladene dotazy, tipy pro vyplngni. Czech Films Supported by MEDlA Development Letak p?ipraveny ve spolupraci s teskym filmovym centrem uvadi nazvy a obsah f i l m i podpor'enych programem MEDlA Development v roce 2004 a teske akce na Berlinale. MEDlA 2003 - 2004 Dosud nejrozsahlejsi publikace MEDIA Desk. Popis vSech projekti, ktere v letech 2003 2005 ziskaly podporu MEDIA, strutna charakteristika spoletnosti a jejich dalSich projekti, kompletni pFehled viech podpor, statistiky, zakladni informace o programu MEDIA. Publikace je na domaci pidP urtena pr'edevSim statnim i neziskovym institucim a organizacim z oblasti kultury a jejiho financovani, v zahraniti pak pr'edevSim potencialnim zahranitnim partnerim Eeskych projekti a zajemcim o Eeskou audiovizi.

(3

c 3

(3

8 0 0

0 0 0

8 (3

0 0 0 0 0

c> 0

a 0 (3 0 9

0 (1 9 i3

0 3 0

Jak na Media? Zakladni informace o programu MEDlA Graficka podoba brolury respektovala roztleneni programu na tasti MEDIA Development, Distribution, Promotion, Training a Pilot Projects a jejich zamgfeni na rizne cilove skupinyMEDIA Training Moinosti dals'iho vzde'lavani filmoj.ch profesionald PFehled vybranych projekti financovanych MEDlA Training s uvedenim strutneho popisu projektu a zamgfeni na cilovou skupinu. MEDlA Promotion Ulitetne adresy z oblasti evropske audiovize Pfehled dilelitych projekti podporovanych programem MEDIA Promotion, ktere usnadiiuji pfistup filmovych profesionali na evropsky trh. Uvadi strutny popis projektu, komu je urEen, a podminky utasti. MEDIA Europa Cinemas Podpora evropskych kin Zakladni informace o siti Europa Cinemas, podminky tlenstvi a Eerpani podpory, zakladni udaje o Eeskych tlenech, dalSi aktivity Europa Cinemas (digitalni kino). . Katalog MEDIA Training 2005 Katalog vSech vzdelavacich programi a kurzi financovanych programem MEDIA. Cesty ke scenafi - SOURCES Texty o psani scenafi, jejich vyvoj a upravy od lektori SOURCES Davida Wingatea a Dicka Rosse.

2.1.6. Pfeklad rnateriali a publikaci Pro maximalni pi"ib1ifeni programu MEDIA teskemu audiovizualnimu sektoru pfeklada kancelaf MEDlA Desk vSechny hlavni vyzvy k piedkladani navrhi vtetng formulafi ladosti do Eeskeho jazyka. Dale pfekladame vSechny vyznamne tiskove zpravy a dokumenty tykajici se programu MEDlA a evropske audiovizualni politiky. Pfeklady vyzev k pfedkladani ladosti vtetn5 formulafi slouli k co nejlepSi orientaci ladat e l i v pokynech k vyzvam, vykladu termini a vyznamnou merou napomahaji pfi vypliiovani fadosti. Pro uEely pfekladi jsme ve spolupraci s pfekladatelskou agenturou sestavili glosaf nejtasteji poulivanych termini, ktery je dostupny na www strankach kance1ai"e MEDlA Desk.

2.1.7. Studie, analyzy, poskytovani inforrnaci V roce 2005 kancelaf MEDIA Desk provadgla hodnoceni tykajici se uspGSnosti Eeskych audiovizualnich projekti v programu MEDlA pro Ministerstvo kultury a Ministerstvo zahraniti a poskytovala ternto a dalSim institucim dalSi informace tykajici se pribghu programu MEDlA v Ceske republice. Zastupce kancelafe se zlitastnil i konzultaci pro studii o ekonomice Eeskeho audiovizualniho primyslu a jeho pfinosech pro teske hospodafstvi. Studii na objednavku Ministerstva kultury vypracovavala konzultatni agentura OlsbergISPI.

2.1.8. MEDIA Training a stipendia DalSi vzdelavani je i nadale jednou z klitovych podminek uspgchu pfi vstupu Eeskych audiovizualnich profesionali a spoletnosti na evropsky trh a vyznamnym zpisobem urEuje jejich mofnosti pfi zapojovani do evropske spoluprace.

I v roce 2005 jsme proto vgnovali velkou pozornost propagaci programu MEDlA Training, uzav6rek jednotlivych kurzh i moinosti stipendii, ktere Eeskym profesionalhm spoleCn6 hradi Evropska komise a Ministerstvo kultury. Nejdile2itEjSim prostfedkem propagace programu MEDlA Training je Etvrtletnik MEDIA info, a www stranky MEDlA Desk, kde jsou specialni rubriky vgnovany vzd6lavani profesional6. Kancelaf rozesila i newsletter MEDlAservis s oznamenimi o datech a uzavgrkkh kurzh. KromG toho jsou profesionalove informovani pi7 vSech pfednaSkach a akcich kancelafe MEDIA Desk a prostfednictvim materiali distribuovanych p4 dhle2tych audiovizualnich akcich. Stejn6 jako v roce 2004, i v roce 2005 jsme velkou pozornost v6novali propagaci MEDlA Training formou ukazkovych prezentaci vzdglavacich kurzi v ceske republice. Prvni takovou akci bylo volne pokratovani bsp6Sneho seminafe Arista Development Skills pro producenty, dramaturgy a scenaristy. Seminaf prob6hl pod nazvem Arista Development Skills - Genres and Adaptations op6t na prafske FAMU ve dnech 23. - 24. dubna 2005 a tentokrat byl zamgfen na fanry a adaptace. Program zahrnoval analyzu riznych druhi filmovych fanrh, druhy hrdini, adaptace literarnich a jinych d61, soueasti byly i konzultace jednotlivych projekth. Seminafe se zutastnilo asi 70 profesionali vtetn6 TV dramaturgh a student6 FAMU - mj. QQ Studio Ostrava, Stillking, Bozzo Miller, TV Nova, ceska televize, Biograf Jan Svgrak, Jakubisko Film a dalSi. Ve spolupraci s programem EAVE a jeho lektorkou a specialistkou na prezentaci filmovych projekti Sibylle Kurz jsme ve spoluprki s ceskym filmovym centrem pcpravili workshop pro filmove producenty s projekty ve v)ivoji pod nazvem Communication i n the Film Industry: Positioning and presenting your project. Workshop prob6hl ve dnech 16. a 17. dubna 2005 a na jeho programu by1 nacvik prezentace, ujasn6ni strategie y h o j e a financovani projektu. Prezentace programu EAVE prob6hla take pii' Dnu EAVE b6hem MFF Karlovy Vary. Hlavnim programem akce byla pfednaSka jednoho z experth EAVE Roberta Olly s nazvem Development and Co-Production Checklist . DalSi prezentace vzd~lavacichprogrami prob6hly bghem festivalu studentskych filmh Fresh Films Fest ve dnech 25. - 27. srpna 2005. S nabidkou bylo osloveno vice programi, pro prezentaci se nakonec rozhodly kurzy North by Northwest a Media Business School. Ve dnech 25 - 27. listopadu 2005 uspofadala MEDlA Desk ceska republika ve spolupraci se vzd5lavacim programem SOURCES 2 ukazkovy workshop pro scenaristy s projektem v rhznych fazich v)ivoje. Workshopu se zutastnily celkem Etyfi projekty hranych f i l m i doprovazene bud' tymy tvhrci scenarista, producent, refiser (Vorel Film, Golden Dawn) neb0 jednotlivci (Michaela KopeEkova, Pavel Bertik). Nejv$znamnEjSim nastrojem zajiSt6ni utasti profesionalh v programech MEDIA Training vSak stale zhstavaji stipendia, ktera financuje Ministerstvo kultury a Evropska komise. V roce 2005 bylo na stipendia k dispozici celkem 600 000 Kt, cof pfedstavuje stejnou Eastku jako v roce 2004. Pro utely stipendii byla vyterpana Eastka 472 896 Kt. V roce 2005 umoinila stipendia beast v 11 kurzech MEDlA Training celkem 14 profesionalhm. I v roce 2005 byl system stipendii pro Eeske audiovizualni profesionaly pozitivni, Fada z nich by se kurzi MEDIA Training jinak nemohla zlitastni t kv6li vysokym utastnickym poplatkhm. VyZe stipendii v roce 2005 byla adekvatni potfebam sektoru.

2.1.9. Konzultace Zadosti o podporu programu MEDlA Vedle poskytovani obecnych informaci o programu MEDlA a o kriteriich piid5lovani podpory poskytla kancela? fadu konzultaci fadatelim o finantni podporu pi? vyplfiovani a pfedkladani jejich fadosti programu MEDIA. K nPkterym fadostem probghlo i vice konzultaci n e l jedna. Vzhledem k tomu, f e fada teskych organizaci a spoletnosti (Institut dokumentarniho filmu, MFDF Jihlava, MFF pro dgti a mladef Zlin, Anifest, filmovi distributoii a dalSi) ziskala s vypliiovanim fadosti zkuSenosti jif v pfedchazejicich letech a podminky podpory se vyrazngji nezmgnily, snifilo se mnoistvi konzultaci v programech MEDlA Promotion a MEDlA Distribution. Nejvice konzultaci novym spoletnostem poskytujeme i nadale v programu MEDlA Development. V tomto programu jsme v roce 2005 konzultovali iadosti pro 18 spol e tnosti.

2.2. Externi aktivity

(3

2.2.1. l j ~ a s na t festivalech, trzich a konferencich 3 1. ledna - 3. unora - MFF Rotterdam, koproduktni forum CineMart NavStPva CineMartu. NejvPtSi koproduktni forum na sv6t6, ktere se kona s podporou programu MEDIA. V roce 2005 se CineMartu za ceskou republiku zuEastnil projekt Suplent (Bionaut Films). ~ t a s na t prezentaci novych kurzi financovanych MEDlA Training (La Poudriere, Media Design Producing) a prezentaci nove Vyzvy pro program MEDlA Training. Jednani se zastupci programi MEDIA Training o mofnych spoletnych akcich v CR (Arista, EAVE, ACE). 1 1. - 15. unora - Berlinale, European Film Market ~ t a s na t EFM a na spoletnych akcich MEDlA - spoletenske setkani v Hackescher Markt, koproduktni forum Co-production Market (za CR se zutastnila Dawson Production s projektem TH sezony v pekle), dilna pro mlade neb0 zatinajici filmafe Talent Campus. Uskutetnila se iada jednani o akcich v roce 2006. KromP toho jsme se zutastnili prezentace European Cinema Yearbook 2004 - MEDlA Salles. Zastupovani Ceske republiky na Film Industry Worskhop, pofadanem konzultaEni agenturou Peaceful Fish.

27. unora - 1. bfezna - MEDIA Seminar - Creativity and Market Access, Lucembursko Odborny seminar pro pracovniky statnich instituci, fondi, programu MEDlA a profesionaly z oblasti audiovize poiadany lucemburskym piedsednictvim EU s podporou programu MEDIA. SeminaT se zab*al piedevSim roli vzdGlavani, v*oje a marketingu v evropske filmove distribuci. 29. dubna - 1. kvgtna - Festival ceskeho filmu Finale Plzefi NavStPva nejvyznamnEjSi piehlidky Eeskych hranych a dokumentarnich f i l m i spojena s prezentaci MEDlA Development a programu MEDlA Training EAVE pro producenty utastnici se Panelu filmovych projekti (asi 80 utastniki). Spoluprace na piipravE odborneho panelu Zam6r versus pochopeni. ~ t a s t n i c ipanelu z Tad festivalovych dramaturgi, distributor6 a producenti diskutovali o uEasti teskych f i l m i a snimki z vychodni Evropy na filmovych festivalech, mofnosti distribuce vychodoevropskych snimki ve staGch zemich EU a obPhu evropskych film6 za hranicemi zem6 pivodu. 27. dubna - 5. kvgtna - Jeden svgt, Praha Mezinarodni filmovy festival dokumentarnich film6 o lidskych pravech, kona se v Praze a v dalSich 14 teskych mktech, celkem ho navitivilo 55 000 divaki. Festival je tlenem Evropske koordinace filmovych festivali a v roce 2004 ziskal podporu v programu MEDlA Promotion - Festival Support. Spoluprace na odbornem seminaii Podstata a okraje dokumentarni tvorby o riznem vnimani dokumenti v rcznych zemich, financovani dokumentarni tvorby.

Ct 0 "3

0

5. - 1 1. kvgtna - Mezinarodni festival animovanych filme AniFest Mezinarodni soutEfni pFehlidka animovane tvorby spojena s prezentaci filmovych Skol, animovanych studii a televizi. Festival ma velmi kvalitni program a mezinarodni utast, piibliluje animovanou tvorbu piedeviim mladym divakim. Prezentace programu MEDIA v prostorach akreditatniho centra, stejnP jako ostatni prezentace. MEDIA Desk se organizaEn6 podilela na uspoTadani seminaie Budoucnost evropskeho animovaneho filmu v evropskych televizich. Festival ziskal pro rok 2004 finantni podporu MEDIA Promotion.

29.kvgtna - 3. Cervna - Mezinarodni festival f i l m i pro dGti a mladel Zlin Mezinarodni soutEfni piehlidka dkskych f i l m i s dlouhou tradici. Soutasti programu je i soutgf debuti a f i l m i ze zemi V4, k doprovodnym akcim patr'i koproduktni forum. Bghem festivalu byl profesionalim a novinar'im k dispozici informatni stojan programu MEDlA v prostorach festivaloveho centra. Festival ziskal pro rok 2004 finantni podporu programu MEDlA Promotion - Festival Support. 5. - 12. Cervence - Mezinarodni filmo* festival Karlovy Vary Mezinarodni festival hranych f i l m i kategorie A. Festival je v);znamny velkou utasti filmovych profesionali nejen z teske republiky, ale i z dalZich stiedoevropskych a vychodoevropskych zemi. Zastupce kancelar'e MEDlA Desk zde byl kdispozici pro konzultace s filmovymi profesionaly. Festival neni pr'ijemcem podpory MEDIA. MEDlA Desk teska republika spolupracovala p i i piipravg workshopu pro zatinajici producenty European Films Crossing Borders, ktery s podporou programu MEDlA Training poiadaLa v Ceske republice jif podruhe Fundacion Autor (SpanElsko). DalSi v);znamnou udalosti byla navStEva Viviane Reding, evropske komisar'ky pro informatni spoletnost a media ve dnech 2. a 3. 7. 2005. Ve spolupraci s MFF jsme pfipravovali program navZtEvy a podileli jsme se i na organizaci nEkterych tasti programu. Ve spolupraci s teskyrn filmovym centrem, Film lndustry Office a EAVE jsme piipravili Den EAVE. Stojany s informatnimi materialy MEDIA, formulaie, propagatni materialy byly k dispozici vZem profesionalirn akreditovanym ve Film lndustry Office po celou dobu konani festivalu. Bylo zde rovngf umistEno logo MEDIA, stejng jako na vZech akcich por'adanych kancelaii MEDlA Desk v pribghu festivalu. VyvESene barevne plakaty s informacemi o programu MEDlA v prostorach konani festivalu. Ve festivalovem katalogu byl umistEn text o vysledcich programu MEDIA, novinar'im byl k dispozici letak o vysledcich MEDlA v roce 2004. 28. - 30. Eervence - Letni filmova gkola, Uherske hradigtg Filmova piehlidka s dlouhou tradici zamgr'ena piedevZim na mlade divaky. V roce 2005 projekt ziskal jif podruhe podporu v programu MEDlA Promotion. Zastupce MEDlA Desk by1 k dispozici akreditovanym profesionalim, do vZech taZek akreditovanych utastniki z fad profesionali byl distribuovan ttvrtletnik MEDlA info, plakaty s Logem MEDlA byly vyv6Zeny v prostorach festivalu. 25. - 28. srpna - Fresh Films, Karlovy Vary Druhy rotnik mezinarodniho festivalu studentskych filmi, navazujici na traditni Cilect. V roce 2005 poprve ziskal podporu z programu MEDIA. Plakaty, propagatni a informatni materialy programu MEDlA byly umistgny v prostorach festivalu. MEDlA Desk zorganizovala i prezentaci dvou vzd6lavacich program; MEDlA Training. 25. - 30. fijna - Mezinarodni festival dokumentarnich f i l m i Jihlava lkast na mezinarodnim festivalu dokumentarnich filmi. Festival ziskal v roce 2004 podporu v programu MEDlA Promotion. Soutasti festivalu je i trh stiedo- a vychodoevropskych dokumentarnich film; East Silver, do ktereho se zaregistrovalo vice ne? 300 filmi. Traditni akci, ktera se pr'i festivalu kona, je burza namgti East European Forum, por'adana IDF. Jeho cilem je najit partnery ze zapadoevropskych televizi pro kvalitni vychodoevropske filmy. Akce je traditng podporovana v programu MEDlA Promotion. V pribghu festivalu se uskutetnila osobni setkani a konzultace s profesionaly z fad dokumentaristi. V prostorach festivalu a Burzy namgti byl umistgn informatni stojan a plakaty MEDIA, Logo MEDlA v obou promitacich salech a letaky MEDlA v taSkach pro akreditovane i v press centru. Bghem panelove diskuse Pr'imo k divakovi - nove cesty digitalni distribuce byla utastnik i m k dispozici publikace Europa Cinemas Digital Guide pr'elofena a vytiZt6na kancelar'i MEDlA Desk.

0 0

0

-

18. 19. r'ijna - Setkani kancelafi MEDIA Desks, Brusel Pravidelne setkani viech narodnich kancelaii programu MEDIA. Na programu byly piedeviim informace o vzniku tzv. Executive Agency, ktera pievezme ukoly Technical Assistance Office a tasti agendy feditelstvi programu MEDlA neb0 o moinostech propagace programu v souvislosti s jeho zatlenPnim pod nove ieditelstvi.

3. - 6. listopadu - FAMUfest, Praha Festival studentskych filmd pofadany FAMU. V prostorach festivalu byly umistkny stojany s informatnimi materialy MEDIA.

2.2.2. ~ ~ avsprogramech t MEDlA Training V roce 2005 se zastupci MEDlA Desk CZ zutastnili jako pozorovatele celkem t t y i programi MEDlA Training. Soustfedili jsme se piedevgim na programy, ktere nebyly dosud dikladnkji prezentovany v ceske republice a na programy, kde se teZti profesionalove utastnili poprve. Jako pozorovatel a zaroveii piednagejici jsme se utastnili programu European Films Crossing Borders a East of Eden (pouze jako pozorovatel). 18. - 25. br'ezna - EAVE - Workshop I, Lucembursko VzdPLavaci projekt MEDlA Training zamPieny na vyvoj, produkci a distribuci audiovizualnich dkl z producentskeho hlediska. Worskhop I se zabyva pravnimi, finantnimi a scenaristickymi aspekty vyvoje filmoveho projektu. Bkhem workshopu probihaji piednajky, pak utastnici diskutuji ve skupinach ve spolupraci s lektory a experty o jednotlivych projektech, i e j i rizne otazky apod. Za ceskou republiku se utastnila lvana Vrbikova a Tomai MaZin z Dawson Production s projektem T i i sezony v pekle, podpoienym MEDlA Development. Uvafujeme o uspoiadani Workshopu Ill v roce 2007 v Ceske republice s Ministerstvem kultury jako partnerem.

I.- 9. dubna - SOURCES2 Script Development Workshop, Budapest' VzdPlavaci projekt MEDlA Training zamkieny na vyvoj scenaie spije po autorske a umglecke strance. Program se sklada z tydenniho workshopu, mezidobi, kdy probiha konzultace emailem neb0 telefonem a zavgretne individualni schizky se skript konzultantem. 24. - 27. kvPtna - North by Northwest - Classics, Bornholm, Dansko VzdPlavaci program MEDlA Training pro t v i r t i tymy. Zamkieni kurzd: Classics (Klasika), Wizard Of Oz (Piibghy pro dkti), Seven Samurai (Sedm samurajd) a East of Eden (viz niie). ~ t a s t n i cjsou i rozdgleni do hyi: skupin, vedouci skupiny j e tzv. tutor. V kaide skupink jsou dale dva tzv. dramaturgove a dva tzv. samurajove. Dramaturgove se uti, jak pomahat scenaristim vytvofit pFibPh, jak klast otazky atd. Samurajove se uti, jak spravnk u t i t psat scenaie. Samotnych scenaristi j e v kafde skupince 4 a l 5 . Za Eeskou republiku se tentokrat zutastnil dokumentarista Petr Bok s projektem sveho prvniho hraneho filmu. 27. - 30. fijna 2004 - East of Eden - Tabor Vzdklavaci program pro tymy scenarista, producent, reliser zarngreny na v@oj scenaie, jeho financovani a re?ii, moinost prakticky si vyzkoujet relii n5kterSich scen. East of Eden j e specialni varianta programu North by Northwest urtena vychodoevropskym zemim. Za ceskou republiku se tohoto rotniku zljtastnili - Axman Production (Karla Stojakova, Michae l Baumbruck, Pavel Jech) s projektem Wonderful World a tesky lektor - Jan Svkrak.

2.2.3. Serninafe pro profesionaly a pfednaZkova tinnost 18. ledna - Seminai' MEDlA Development - MEDlA New Talents - Eurimages Seminar urteny producentim, kteri cht6ji v roce 2005 ziskat finanEni prostr'edky z evropskych fondi. Obsah seminare byl zam6ren prakticky a konkretn6 na vysv6tleni pokynb (2"uidelines) k vyzv6 k pfedkladani fadosti a na vysv6tleni nejtast6jSich chyb v fadostech. Ucastnici dale ziskali informace o mofnosti podpory v ramci programu MEDlA New Talent a zakladni informace o fondu Eurimages. Seminafe se zuEastnilo asi 50 producentb. K dispozici m6li pokyny, formulaFe fadosti v teStin6 i anglittin6, informatni materialy MEDlA i Eurimages. 5. prosince - IFF Bratislava, SeminaF MEDlA Distribution Seminar pro Eeske a slovenske distributory por'adany ve spolupraci s MEDlA Desk Slovensko. Seminar vedl pracovnik technical Assistance Office z Bruselu, Gabor Greiner. lnformace o programech MEDlA Distribution Selective a Automatic Support a MEDlA TV Broadcasting. Za CR se zutastnila Dramedy Productions, Nelly Jentikova a dalSi.

2.2.4. Spoluprace s Eurirnages, Evropskou audiovizualni observatofi a projekty podporovanymi MEDlA Osobni kontakt se zahranitnimi pracovniky Eurimages a European Audiovisual Observatory se uskutetiiuje pfedevSim na zahranitnich festivalech a trzich, uiSi spoluprace probiha samozrejm6 s teskym zastupcem Eurimages. Usporadali jsme workshop pro producenty (viz vySe), kde byl fond Eurimages prezentovan ve zvlastnim bloku. PH vSech audiovizualnich akcich a seminafich MEDlA jsou na informatnich stojanech MEDlA k dispozici take materialy Eurimages, informace o uzav6rkach Eurimages a zm6nach v pravidlech jsou pravideln6 uverejhovany ve ttvrtletniku MEDlA info. Vyznamna spoluprace probiha i mezi MEDlA Desk ceska republika a aktivitami financovanymi programem MEDIA. Vedle propagace aktivit t6chto organizaci se snafime usnadnit zapojovani Eeskych filmovych profesionali do t6chto projekti. cleny sit6 Europa Cinemas j e jif Sestnact Eeskych kin v Praze i v dalSich osmi m6stech. cleny European Coordination of Film Festivals jsou festivaly Jeden s v k a AniFest.

2. 3. Propagace 2.3.1. Vztahy s tiskern Novinaiim pravideln6 posilame informazni Etvrtletnik MEDlA info i dfilefite tiskove zpravy vydavane Evropskou komisi nap?. u pfilefitosti festivalu v Cannes. ~ t a s t n i m ese i tiskovych konferenci projekti podporenych programem MEDIA. lnformace o programu MEDlA a kancela? MEDlA Desk byly dale uvefejn6ny ve Filmove rotence, kterou vydava Narodni filmovy archiv.

2.3.2. Inzerce, reklama Kancelar MEDlA Desk inzerovala v roce 2005 ve dvou typech tiSt6nych medii. Prvnim byly festivalove publikace jako katalogy, programove brofury a festivalove deniky. Tyto inzeraty jsme uvefejiiovali v publikacich vSech vyznamnych audiovizualnich akci, dale ve Filmove rotence, v katalogu Czech Films a v katalogu Panelu filmovych projekti.

V roce 2005 jsme inzerovali v nasledujicich filmovych Easopisech: Cinema, Cinepur, Filmovy pFehled, Film a doba, Synchron. Zamsiili jsme se pfedeviim na propagaci jednotlivych programi podpory, zejmena MEDlA Development a molnosti v ramci programu MEDlA Training v periodickem odbornem tisku. Publikovali jsme take vysledky jednotlivych vyzev. DalJi formou reklamy bylo umistgni loga na viech vyznamnych audiovizualnich udalostech v teske republice a vylepovani barevnych plakati se struEnou informaci o MEDlA v prostorach tgchto akci. Podle mofnosti jsme zajistili i distribuci materiali a letaki na akreditatni pfepalky, v press centrech neb0 do ta5ek akreditovanych ucastniki. Novinkou bylo i umistPni loga na tiskovych konferencich akci podpoienych programem MEDIA. Vedle samostatneho loga se logotyp MEDIA objevoval i na stojanech s informaEnimi materialy, ktere byly vldy urnisthy na viditelnych mistech v prostorach festivali. Jako specifickou formu reklamy jsem rovngl vyulili novoroEni blahopiani, ktere bylo pojat o jako blahopiani projektim, ktere v roce 2005 ziskaly podporu programu MEDIA. Blahopiani bylo rozeslano poStou viem subjektGm z databaze MEDlA Desk.

2.3.3. Vztahy s institucemi Kancelai MEDIA Desk pravidelnP informuje Ministerstvo kultury o svych aktivitach, o piipravovanych tiskovych zpravach a vyznamnych publikacich. Poskytuje Ministerstvu kultury informace o Eeskem audiovizualnim sektoru a jeho potiebach a piipravuje podklady pro jednani Eeskych delegati v kidicim programovem vyboru MEDIA. keditelka kancelaie se spolu se zastupcem Ministerstva kultury podle potieby uEastni jako expert p i i zasedani fidiciho programoveho vyboru MEDIA. Kancelai MEDIA Desk informuje o svych vyznamnych aktivitach i pracovniky programu MEDlA a poskytuje jim vJechny publikace a tiskove zpravy, ktere vydava.

2.4. Vyhled na rok 2006 lnterni Einnost - dalSi aktualizace a doplfiovani databaze - publikace 13. a 14. tisla MEDIA info - kontinualni publikace a rozesilani elektronickeho newsletteru MEDlAservis - novy letak MEDlA s podporami v roce 2005 - letak v anglittin6 o projektech podpor'enych v ramci MEDlA Development 2005 pro Berlinale - konzultace Zadosti pr'edev5im v programu MEDlA Development - kontinualni update www stranek - mj. informace o podpor'enych projektech, pridani noveho odkazu Publikace ke stafeni, formular' pro rozesilani newsletteru, anglicka verze stranek - vyroba publikace MEDlA 2005 - urtene institucim a zahranitnim partnerim Externi Einnost - mailing publikaci Cesty ke scenar'i a MEDlA Development - nav5t6va MFF Cannes - E a s t a prezentace programu MEDlA na Finale Plzefi, Jeden sv6t, Anifest a MFF pro dGti a mladef Zlin - nav5tGva dvou programi MEDlA Training - seminar' pro producenty k programu MEDlA Development a Eurimages - predna5kova tinnost - Co-Production and Development Checklist - tiskova zprava o vysledcich programu MEDlA v CR - inzerce v tasopisech Synchron, Cinema, Cinepur, Film a doba a Filmovy pr'ehled - inzerce a logo MEDIA na vy5e uvedenych audiovizualnich akcich

2.5. Hodnoceni prObGhu programu MEDlA v

CR

VeZkera tinnost kancelafe MEDlA Desk v roce 2005 sm6fovala k vytvofeni co nejlepiich podminek pro teske filmove profesionaly tak, aby sve projekty uspCSn6 pfedkladali nejen fadatele, ktefi jif maji s programem MEDlA zkuienosti, ale take fadatele novi. Vzhledem k charakteru teskeho audiovizualniho sektoru se tento cil podafilo naplnit zejmena v programu MEDlA Development a MEDlA Distribution. 0 tom, jak se nam tyto cile podafilo splnit, nejlepe hovoTi konkretni tisla. ceskym projektim, pfedlofenym v roce 2005 se podafilo z programu Evropske unie MEDlA ziskat 1 074 621 EUR, tato tastka vZak jeSt6 neni konetna - Tada projekti na vysledky teprve teka. NejvyZZi tastku 350 702 EUR op6t ziskali filmovi distributofi, zejmena diky systemu automaticke podpory. S finantnim pfisp6nim MEDlA se v ceske republice distribuuji nap?. filmy Manderlay (Film Distribution Artcam), Erasmus 2 (SPI) neb0 dva animovane filmy - mad'arsky Distrikt! (CinemArt) a dansky Terkel i Knibe (Falcon). Vibec poprve v hjstorii teskeho tlenstvi v programu dostali naZi distributofi take automatickou podporu na publikaci evropskych d6l na videu neb0 DVD v celkove vySi tem6f 70 tis. EUR. DalSi premierou v oblasti podpory distribuce byl dokumentarni projekt Wichterle, k t e l j v dosud malo vyufivanem programu MEDlA TV Broadcasting ziskal50 000 EUR. V programu MEDlA Promotion - Festival Support jsme m6li letos uspsSnost 100 % a ziskali jsme jeden z nejvkiich baliki podpory. Jif pon6kolikate obdEela finance fada filmovych festivali - Mezinarodni festival dokumentarnich f i l m i v Jihlav6, Mezinarodni festival f i l m i pro d6ti a mladef ve Zlin6, Jeden svgt, Anifest a Letni filmova Zkola. Poprve se s podporou MEDlA konal mezinarodni festival studentskych f i l m i Fresh Films Fest. V programu MEDlA Promotion - Market Access opst ziskal vysokou podporu - 80 000 EUR lnstitut dokumentarniho filmu na s v i j program Ex Oriente Film Promotional Programme, v jehof ramci mimo jine poTada burzu nam6ti East European Forum pii' festivalu v Jihlav6. IDF take znovu ziskal podporu v oblasti MEDlA Training pro projekt Ex Oriente Film, urteny dokumentaristim ze zemi stfedni a vychodni Evropy. DalZi podporu v ramci programu MEDlA Training jif podruhe ziskal nyni i jediny tesky vzd6lavaci program z oblasti novych medii TranslSTor. Pokles podpory oproti roku 2004 zaznamenal program MEDlA Development, kde 11 projekti ziskalo 295 000 EUR. NejdilefitEjZi ukazatel - mira irspsinosti - se viak udrzela na stejne urovni jako v roce 2004. NifZi vyZe podpory v roce 2005 j e dana tim, f e v tomto roce fadalo o podporu men6 spoletnosti. S podporou MEDlA se v ceske republice bude pfipravovat napfiklad novy film Vaclava Marhoula Tobruk, neb0 filmy Petra Vaclava a Bohdana Slamy, ktere jsou soutasti souboru projekti pfedlofenych produkci Negativ. V roce 2005 mPl i premieri vibec prvni film dokonteng s podporou MEDlA - rileni Jana rvankmajera. Dalii dokontene filmy - Grandhotel, Fimfarum II a Indian a sestii'tka premiera teprve teka v roce 2006.

0 0 0

DalZi podporu ziskavali te6ti filmafi formou stipendii v celkove vyii 472 896 Kt, spoleEn6 hrazenych Ministerstvem kultury a MEDIA programem. V roce 2005 umoznila stipendia Gast v jedenacti kurzech MEDlA Training celkem hrnacti profesionalim. Vibec poprve se t e j t i profesionalove utastnili programu EAVE a North by Northwest Classics.

3. Zprava o rinnosti CFC

- Film Promotion

Ceske filmove centrum kaidoroCnl! vita novy rok novym katalogem a DVD, ve ktejlch odborne veiejnosti doma i v zahraniei piedstavi Ceske filmy uplynuleho roku. Nejinak je tomu i v roce IetoSnim. Ceskou kinematografii j i i po nekolikate prezentujeme na vyznamnych festivalech a trzich v Berlin6 a Cannes. Na domaci phde CFC v ramci festivalu Ceskeho filmu Finale v Plzni u i tradiEnir podporuje Eeske hrane filmy, ktere tam jsou piedstaveny jeSti! v rannem stadiu vyvoje. Aby dostal i Cesky dokument pozornost, kterou si zaslouii, rozhodlo se CFC vgnovat mu samostatnou prezentaci piipravovanych dokumenth, ktera se na podzim 2005 poprve uskuteEnila v Praze. J i i od poEatku v roce 2002 je kontinuita neco, o co se v Ceskem filmovem centru snaiime. Zarovefi usilujeme o urEity vyvoj, o krok kupiedu, diky kteremu by se Eesky film dostal pies hranice sveho maleho trhu a udriel si svou mezinarodni konkurenceschopnost. Proto nas poteSilo, i e nekterem Ceskem filmhm se podaiilo piekroCit tyhle hranice. Napiiklad Stesti reiisera Bohdana Slamy, ktery by1 ocenen hlavni cenou v zaii na MFF v San Sebastianu, potom ziskal mezinarodniho svetoveho prodejce, kteremu se podaiilo prodat film do 15 zemi. NejuspeSn6jjSi film roku 2005 Roman pro ieny se prodal dohromady do 10 zemi. Posledni film Petra Zelenky Piibkhy obyeejneho s'ilenstvi se prodalo do 4 teritorii. Pro Film Commission, jejii ukolem je informovat zahraniEni filmaie, kteii maji zajem nataCet sve projekty v Ceske republice, by1 nejdQleiitirjSim poCinem lofiskeho roku vydani Production Guide Czech Republic. UiiteCna piirueka obsahuje informace o Eeskem filmovem prhmyslu zamgiene na filmovy servis pro zahraniEni produkce a dhleiite kontakty. Vysokou urovefi filmoveho iemesla v teto zemi potvrdilo rozhodnuti producenth noveho dilu Jamese Bonda Casino Royale, k t e j l si vybrali pro nataCeni filmu ceskou republiku. Chteli bychom podgkovat naSim partnerhm, za podporu, kterou nam poskytli, zejmena Ministerstvu kultury CR - OHSP, Statnimu fondu CR pro podporu a rozvoj Eeske kinematografie, Intergramu, Asociaci producenth v audiovizi a naSim partnerhm Kodak, Barrandov Studio, AFM a mnoha dalSim.

3.1. Zahranieni aktivity 3.1 .I. Propagace Eeske kinematografie v zahraniCi 9. - 19. ~inoraBerlinale + European Film Market Na MFF Berlin 2005 CFC potieti spoleCn6 s partnery reprezentovalo Ceskou kinematografii a filmovy primysl. V ramci piiprav stanku a uCasti na trhu oslovilo CFC architektku, ktera pomohla s designem stanku a reklamnich ploch. Z oslovenych filmovych profesionalfi se partnery stanku CFC staly spoleCnosti AQS, CTTelexport a Mezinarodni festival filmi pro d6ti a mladei Zlin. Behem trhu v Berlin6 bylo formou market screening promitnuto celkem 8 Eeskych filmi: DuSe jako kaviarl rei. Milan Cieslarl2004 Non Plus Ultra1 rei. Jakub Sluka 12004 Panska jizda 1 rei. Martin Kotik 12004 Silny kafe / r e i . Borkur Gunnarsson / 2004 Cesky sen / r e i . Filip Remunda, Vit Klusak 12004 Horem padem / rei. Jan HiebejW 2004 Milenci a vrazi 1 rei. Viktor Polesny / 2004 Sametovi vrazi / rei. Jiii Svobodal2005 Na stanku CFC se konalo n6kolik piipitki - welcome drink CFC, welcome drink Telexport, welcome drink East Silver a take welcome drink MFFDM Zlin. SpoleCn6 s Ceskym centrem v Berlin6 uspoiadalo CFC j i i druhy diskuzni panel Talking Czech Film, tentokrat o problematice psani scenaii v souCasnem Ceskem filmu pod nazvem Telling, Writing, Visualizing: Czech Writers/Directors on Contemporary Storytelling. ZuCastnili se ho Alice Nellis, Saga Gedeon a Jan Budai. Diskuzi moderoval Martin Blaney, n6mecky korespondent pro Screen International. lkastnik panelu Jan Budai by1 v Berlin6 zaroveii piedstaven jako Ceska Shooting Star pro rok 2005. Akce Shooting Star je propagaCni akci organizace European Film Promotion, j i i je CFC Elenem a diky n i i je kaidy rok jeden nad6jny Cesky herec piedstaven evropskemu tisku, producentim a castingovym agentim, Eimi je mu umoin6no navazat pracovni kontakty na evropske urovni. V ramci trhu se kaidoroEn6 kona jest6 koprodukCni trh Berlinale co-production market, ktereho se se svym projektem Three Seasons in Hell zuCastnila producentska dvojice ze spoletnosti Dawson - Monika Kristl a lvana Vrbikova. Diky mezinarodni burze pro zatinajici filmaie Talent Campus se na workshopech a piednaSkach vedenych zkuSenymi profesionaly pouCila hereCka Anna Synkova.

12. - 22. kvgtna - MFF Cannes + Marche International du Film Na zaEatku roku op6t zaEalo CFC chystat pavilon CR, PL a SR na festivalu a trhu v Cannes 2005. SpoleEny pavilon t i i stiedoevropskych zemi by1 z Ceske republiky organizovan j i i po druhe. Pro rok 2005 by1 vytvoien zcela novy graficky koncept pavilonu, ktery vytvoiil architekt a scenograf Martin ChocholouSek a jeho realizaci zajistil pro organizujici zem6 Michal Star)i. SpoleCny pavilon se na trhu propagoval dvoji inzerci v Market Guide a jeho novy design mel velky usp6ch.

Rozsahly program pavilonu obsahoval spoleEny welcome drink vSech zemi a prezentaci nove piirueky pro zahranieni filmaie Production Guide. Dale v pavilonu prezentoval Jiii Menzel spoleEne s producenty Petrem Zemplinerem a TomaSem Hoffmanem ze spoleCnosti AQS a Bioscop s v i j piipravovany projekt Obsluhoval jsem anglickeho krale. Behem festivalu se CFC setkalo se zastupci filmovych Easopisi Variety, Screen International, Hollywood Reporter, Film Fran~aisa Cahiers du Cinema a informovalo je o Eeskych aktivitach v Cannes a novinkach v oblasti Eeskeho filmu. Dale se CFC take setkalo s piedstaviteli riznych festivali, ktere se zajimaji o souCasne Eeske filmy, a s filmovymi producenty, kteii se hlavne ptali na moinosti koprodukci s Ceskou republikou a finanb nich zdroji u nas. Obdobne jako v Berlin6 konana akce Shooting Star pro herce, je cannesky Producer on the Move zameien na nove talenty z oblasti filmove produkce. V roce 2005 se jako Eesky producent v pohybu piedstavila Helena Uldrichova ze spoleEnosti Barrandov Studio. DalSi aktivity Ceskeho filmoveho centra v Cannes prezentace propagaenich materiali Ceskych filmh videoprojekce Eeskych filmi zahraniEnim prodejcim, zahranienim novinaiim Ei festivalovym programatorGm distribuce propagaenich materiali Ceskeho filmoveho centra (katalogy, DVD, apod.)

CFC zajistilo pozvanky na vSechny akce a rozeslalo informace o pavilonu, pozvanky i tiskove zpravy. V Cannes byla take piedbeing projednana moinost spoleEne prezentace visegradskych zemi na filmovem trhu v Berlin6 v roce 2006, ktej se bude stehovat do novych prostor, Cimi se take zmeni cena a podminky QEasti.

Rare Bohemians - CeloroEni propagace Ceskych filmd v USA a Kanadg lrena Kovaiova, ktera zastupuje CFC v New Yorku, organizuje projekt Rare Bohemians, putovni piehlidku, ktera behem 12 mesici piedstavi vybrane Eeske filmy v nekolika kinech v severni Americe. Tato akce ma usnadnit cestu Eeskeho filmu do distribuce v USA. Akce bude pokraCovat i v roce 2006.

0

3.1.2. l k a s t na zahranienich akcich 27.unora -1.biezna - Creativity and Market Access Odborny seminar slouiil jako brainstorming pro budouci Media program 2007. ZQEastnilise ho evropSti profesionalove, kteii diskutovali o moinych zmenach v oblasti vyvoje projekti, marketingu a propagace filmovych del. 10.-12.biezna Konference Cine-Regio Ve spolupraci s Vienna Film Fund a s evropskou siti regionalnich fondi Cine-Reggio byli na konferenci Cine-Regio do Vidne pozvani zastupci filmovych instituci a dalSich fondi. lkelem setkani byla vymena zkugenosti a podpora regionalnich fondi v zemich, kde jeSte neexistuji. Podle zkuSenosti Cine-Reggio vyvijeji regionalni fondy obvykle vGtSi zajem o mezinarodni koprodukce n e i narodni fondy. Hlavni otazkou bylo, jak spojit nove talenty a podpirne systemy v riznych regionechlkrajich a zemich, ktere maji kaida odliSnou strukturu. A to jednak ku prospechu AV sektoru v Evrope, tak i ku prospechu danym regionim.

-

25. Cervna strategicke setkani ClenS EFP European Film Promotion uspoiadala v Eervnu pod zaStitou festivalu v Mnichovr?strategicke setkani Eleni EFP a dalSich odborniki z mezinarodniho filmoveho primyslu. Cilem schizky bylo vyhodnotit praci EFP a ziskat impulsy pro budouci praci s evropskem filmem.

-

24.-26. listopadu EU-XXL konference V listopadu se v rakouske Vidni a v Kremsu konala EU-XXL konference, venovana otazce jak zlepSit situaci evropskeho filmu. Na dvouhodinovem odbornem seminaii se seSla pracovn i skupina riznych zastupch filmovych instituci a organizaci. Konkretne se tam piedstavil projekt CECI-Central European Co-production Initiative a spoleEny stanek Central European Cinema, ktej se planuje na EFM do Berlina, a ktej navazuje na mySlenku CECl a jehoi souEasti je i Ceska republika. V ramci tohoto vychodoevropskeho exkurzu se i piedstavila Agnieszka Odorowicz, ieditelka nove polskeho institutu a piedstavila tuto novou polskou instituci. PFedvyb6r pro Mezinarodni festival filmovych Skol v Mnichove Na pielomu srpna a zaii se Jana Cernik za CFC zljEastnila piedvyberu studentskych film6 pro Mezinarodni festival filmovych Skol v Mnichove. Ze 60 hodin filmi sestavila tiiClenna porota patnactihodinovy program. Filmy souteiily na festivalu, ktej se konal mezi 19. a 26. listopadem 2005.

8.-13. listopadu - MFF Cottbus - Connecting Cottbus Na festivalu vychodoevropskeho filmu v Cottbusu CFC doprovazelo 6 zde promitanych Ceskych filmi. Na koprodukEni trh Connecting Cottbus by1 vybran projekt Darkness producenti Film Studio Gatteo.

3.1.3. Spoluprace se zahranienimi organizacemi European Film Promotion Od roku 2002 je CFC Elenem organizace, ktera ma za ukol propagovat evropske filmy ve svete. CFC se zljCastAuje pravidelne dvou hlavnich akcich EFP: Shooting Star v ramci MFF Berlin a Producer on the Move na MFF Cannes. Clenstvi CFC u EFP umoini Ceskym producentim vyuiit podporu Film Sales Support ve vySi maximalng do 5000 Euro. Ve spolupraci s Easopisem Variety se na festivalu v Karlovych Varech kona piehlidka Variety Critics' Choice. European Films Crossing Borders CFC je partnerem European Films Crossing Borders, ktej v ramci festivalu v Karlovych Varech organizuje odborny workshop zameieny na dalSi profesionalni vzdglavani filmaii.

3

0 3

3

22.- 29. zaFi -Workshop East of Eden V navaznosti na dohodu z Fresh Film Festu se CFC na konci zaii zuCastnilo workshopu poiadaneho v Taboie programem East of Eden (North by Northwest). Program je zameien na skupiny producent-reiiser-scenarista, kteii mohou po dobu jednoho roku - behem 3 tydennich workshopi pracovat na scenaii a ostatnich aspektech projektu.

3.2. Domaci aktivity 3.2.1. Propagace Eeske kinematografie v Ceske republice 25.4. - l.kv8tna - Filmovy festival Eeskych filmd Finale Plzeii J i i tradiEn6 spolupracuje CFC s festivalem Finale na r6znych akcich, ktere se konaji behem festivalu. Na Panelu piipravovanych filmovych projektd piedstavily Ceske filmove produkce sve projekty ve stavu hotoveho scenaie, vyroby a postprodukce. Pod vedenim moderatora a filmoveho publicisty TomaSe Baldynskeho bylo osobne prezentovano 28 projekth. Mezi jednotlivymi bloky projekth byly struCn6 piedstaveny evropske vzdelavaci programy MEDIA a EAVE. Na konci panelu by1 Jiiim Konopaskem ze spoleCnosti Euro Digital Center prezentovan projekt digitalniho kina. Ve spolupraci s CFC pak behem Panelu piipravovanych projekth v Plzni vyuiili moinosti oslovit Ceske producenty a piedbeinB je seznamit s timto konceptem. Po skonCeni prezentace byla na webove stranky CFC umistBna ke staieni dvojjazytna broi u r a obsahujici informace o 55 chystanych projektech.

CFC

oslovilo piedstavitele festivalu v Berline, Cannes, Benatkach a San Sebastianu a zahranitni distributary a producenty a pozvalo je na festival do Plzne, aby se zde setkali s Eeskymi filmaii a producenty a seznamili se s jejich chystanymi i dokontenymi projekty. Pro navStevniky ze zahraniCnich festivalh bylo piipraveno nekolik uzavienych projekci Cerstv6 dokontenych Ci dokonCovanych film6 (Shut Up and Shoot Me, Restart, ~ t e s t i ) . V ZapadoCeskem muzeu probehla diskuze na tema Zamgr versus piyeti - Jak stiedoevrops k j film pfisobi na zapadni divaky?, jejii koncept vytvoiilo CFC ve spolupraci s Media Deskem CR. 0 problematice noveho stiedoevropskeho filmu mluvili Sergio Germani - MFF Benatky, Joel Chapron - MFF Cannes, Blanka Elekes Szentagotai - Screen Intl', Nick Holdsworth - Hollywood Reporter a hoste festivalove sekce Stiedoevropsky film. 5 . 4 1. kv8tna - Anifest Na pielomu dubna a kvetna se v Tieboni konal festival animovanych filmh, na kterem shledlo nejnov6jSi Eeske animovane filmy a rozdalo katalog a DVD Ceske filmy 2004.

CFC

-

22.-31. Eervence Letni filmova Skola V poslednim tydnu Cervence 2005 se CFC zuEastnilo Letni filmove Skoly v Uherskem HradiSti a rozdalo katalog a DVD Ceske filmy 2004. 24.-28. srpna - Fresh Film Festival Na studentskem festivalu Fresh Film Fest konanem v srpnu v Karlovych Varech se CFC zljCastnilo seminaie evropskeho programu North by Northwest 1 East of Eden a Media Business School. 29. kvetna - 4. Eervna - MFF Zlin ZaCatkem Cervna se CFC kratce zuCastnilo festivalu film6 pro deti a mladei ve ZlinB, kde distribuovalo materialy o Ceskem filmu a filmovem prhmyslu. 1.-9.Eervence - MFF Karlovy Vary V Cervenci se v Karlovych Varech konal nejv6tSi domaci festival. Ceske filmove centrum pro zahranitni navStBvniky piipravilo informatni letak o Ceskych filmech promitanych na festivalu. Letak i dalSi informahi materialy byly distribuovany do boxh Industry oddeleni.

Prezentace Production Guidu.probehla birhem pravidelne poiadanych setkani Industry Office Vice n e i 40 akreditovanym zahraniEnim filmovym profesionalhm piedstavila publikaci vedouci Film Commission Ludmila Claussova. SpoleEn6 s kancelaii Media Desku Ceska republika uspoiadalo CFC v Karlovych Varech Den s Eave - piednagku o pravnich aspektech vyvoje a koprodukce filmu, kterou vedl Roberto Ola spolupracujici mimo jine s programem Eurimages. A zarovefi ;Eegti filmaii ziskali moinost konzultovat sve projekty se zastupci programu EAVE Tinou Trapp a Alanem Fountainem. J i i tradiEnir se CFC zuEastnilo akce Variety Critics'Choice. V leto8ni sekci, pro kterou vybiraj i filmy kritici Easopisu Variety, se objevilo milostne drama Kousek nebe Petra Nikolaeva. Podle kritika Dereka Elley se sekce, poiadana karlovarskym festivalem ve spolupraci s European Film Promotion, snaii upozornit na evropske filmy, ktere ,,...se prave vyhybaji stereotypnimu pohledu na narodni filmovou produkci a ktere mohou divaky pozitivne piekvapit". 13. 9.- Piehlidka piipravovanych dokumentarnich filmfi V navaznosti na dohodu uzavienou v bieznu s IDF a jihlavskym festivalem byla na zaii piipravena Prezentace piipravovanych dokumentarnich filmb. Poiadajici instituce spoleb nymi silami vydaly broiuru obsahujici informace o 43 piipravovanych projektech, ktere byly rozdeleny podle delky na filmy do 30 minut, do 60 minut a nad 60 minut. Piipojena byla take informace o stadiu realizace filmu. Prezentace piipravovanych dokumentarnich filmh se uskuteEnila v praiskem kin6 Svetozor 13.zaii a bylo zde osobne odprezentovano 14 projekt6, Moderatory byly Ondiej Cihlai a Jiii Havelka, kteii usp6Sne spolupracuji s jihlavskym festivalem. 0 tiskovou praci se postarala PR jihlavskeho festivalu Martina Rekova, ktera oslovila Eeske novinaie a rozeslala jim pozvanky. Anglicka verze pozvanky byla rozeslana podle distribuEnich seznamG CFC. DvojjazyEna broiura byla po skonEeni panelu umistena ke staieni na webove stranky vSech 3 instituci (CFC, IDF a MFDF Jihlava). 25.-30. iijna - MF dokumentarniho filmu Jihlava Na festivalu dokumentarnich filmh v Jihlavir na konci iijna shledlo CFC nove Eeske dokumenty, Vybirr do chystaneho katalogu Eeskych filmh za rok 2005 konzultovalo s piedstaviteli festivalu a lnstitutu dokumentarniho filmu. 3.-6. listopadu - Famufest Piiprava katalogu pokraEovala i na festivalu studentskych filmh FAMUFest 2005, kde byly vytipovany kratke filmy a jejich vybirr prokonzultovan se zastupci jednotlivych kateder FAMU a s dekanem Michalem Bregantem.

3.2.2. Akce pro filmove profesionaly

G

9 0 0 3

16.-17. dubna - Workshop se Sibylle Kurz Jako piipravu na Panel piipravovanych projekth zorganizovalo CFC 16.-17.dubna v Praze na FAMU v poiadi j i i druhy workshop zameieny na osvojeni dovednosti jak prezentovat filmovy projekt ve fazi piipravy. Workshop vedla gkolitelka programu Eave a specialistka na konzultace scenaih a na prezentaci filmovych projekth Sybille Kurz a zuEastnili se ho M.Lochman a I. Dragounova z produkEni spoleEnosti Vertigo s projektem Nezvani hoste, Josef Rafaj a Suzanne MatuSkova za Jacket Bros s filmem Zabrisky, Slobodanka Radun s filmem House Wedding a Jan Ludvik s projektem Mir s furisty.

0 0 0

0 0 0 8 0

3.2.3. Spoluprace s dalgimi organizacemi a spoleCnostmi

MFF Karlovy Vary V kontextu piipravy trhu v Berlin6 probehla pied Vanoci schizka s piedstaviteli festivalu v Karlovych Varech o moine spolupraci mezi CFC a KVIFF v roce 2006. Konkretne se jednalo o moinost partnerstvi na stanku v Berlin6 a v Cannes a spoluprace v ramci sekce Eeskych filmh behem festivalu ve Varech. Z podnetu Ministerstva kultury CR a organizace ProCulture byla vytvoiena pracovni skupina Film, ktera se bude podilet na zaElen6ni oblasti filmu do piipravovane Koncepce 6EinnejSi podpory umeni 2007-2013 a do jejii piipravy se zapojila mimo jine i Jana Cernik z CFC. Koncepci piipravuje na zaklade zadani odboru Ministerstva kultury Divadelni ustav (Institut umeni) ve spolupraci s centrem ProCulture.

3.3. Publikace, informahi Cinnost a inzerce

Ceske filmy 2004 - katalog Jako kaidy rok by1 v lednu j i i tradiEn6 publikovan katalog a DVD Ceske filmy 2004. Katalog obsahoval informace o 18 hranych filmech, 10 dokumentech a vybranych kratkych filmech, ktere mely premieru v roce 2004. V posledni Easti katalogu jsou uvedeny hrane filmy, jejichi premiera je planovana na rok 2005. Krome jineho poskytuje katalog piehled dileiitych kontakti na produkEni spoleEnosti, vyznamne instituce, festivaly, filmove organizace a Skoly v Ceske republice. A koneEn6 take statisticke udaje o Ceske kinematografii. ceske filmy 2004 - DVD Na DVD disku jsou krome informaci ke hranym filmim za rok 2004 take rozhovory s reiisery snimki a ukazky z filmi. Katalog i DVD vychazeji v anglittine i EeStin6, katalog v nakladu 5000 kusi, DVD v nakladu 3000 kusi. Barvou pro rok 2004 byla zvolena zelena, ktera bude cely rok spojovat nejen katalog a DVD, ale take newsletter Ceskeho filmoveho centra a objevi se i na dalSich dilEich tiskovinach. Katalog je v elektronicke form6 umist6n ke staieni na webovych strankach www.filmcenter.cz. Obe media byla poprve oficialne piedstavena veiejnosti na MFF v Berlin6 behem diskusniho panelu Talking Czech Film.

Q

0 9 0 9

a

Newsletter Newslettery FP jsou piipravovany v souvislosti s vyznamnou zahraniEni audiovizualni akci a vychazeji v angliEtin6. PiinaSeji aktualni informace o chystanych premierach, novych festivalech, o novinkach v oblasti Film Commission atd. Behem roku 2005 vydalo CFC 3 newslettery - do Berlina, do Cannes a do Toronta. Broiura filmovych hranych projektfi DvojjazyEna publikace obsahuje piipravovany filmove hrane projekty ve tiech fazich: hotovy scenai, vyroba a postprodukce a slouii mino jine k tomu, aby zahraniEni festivaly mely piehled, co se v CR toEi.

0 0 0 0 0 0 0 0 0

Broiura filmovych dokumentarnich projektd Letos vySla poprve i broiura piipravovanych dokumentarnich filmQ (ve spolupraci s IDF). Letak Berlin SpoleEne s MEDIA Deskem Ceska republika piipravilo v lednu CFC letak, kterjl obsahoval Eeske projekty podpoiene Media programem a aktualni program CFC na MFF Berlin vEetn6 vSech projekci na trhu.

WWW stranky Na webovych strankach CFC www.filmcenter.cz doglo k nekolika aktualizacim. Na hlavni strance se vytvoiil novy prostor pro aktualni novinky - zejmena workshopy, uzavtirky filmovych trhG a dhleiite piehlidky. Zarovefi doSlo k uprave administrativni spravy, c o i CFC umoifiuje samostatne aktualizovat filmove Qdaje.

3.3.2. Propagace a vztahy s tiskem Tiskova prace V prQb6hu celeho roku se CFC venovalo tiskove praci s Eeskymi i zahraniEnimi medii a poslalo 16 tiskovych zprav. Hlavni pozornost byla venovana Eeske QEasti na festivalu trhu v Berlin6 a v Cannes. Kaide z ttichto piileiitosti bylo venovano nekolik tiskovych zprav v CeStinB a angliEtine, ktere jsou pravidelne rozesilany dle distribuenich seznami a zarovefi umisteny na webove stranky CFC. Ceske filmove centrum pravidelne spolupracuje s nejdQleiitBjSimi domacimi medii i zahraniEnimi korespondenty.

0

Pro festival v Karlovych Varech byla piipravena zavereEna tiskova zprava nou tiskovku s APA.

CFC pro spoleE-

InformaEni Einnost Kromg tiskovych zprav jsou novinaiQm zasilany i propagaEni a informahi materialy (newslettery, pozvanky, katalogy, DVD), a to jednak elektronicky, jednak behem festivalG i pomoci press boxQ Ei behem osobnich schQzek s novinaii (Variety, Screen International, Hollywood Reporter, Film Fran~ais,Cahiers de Fonema, Cannes News Lidove noviny, Pravo, MF Dnes, Hospodaiske noviny, Radioiurnal, Cesky rozhlas Vltava, Ceska televize, BBC a dalSi). Clanky a rozhovory V Prague Post by1 uveiejnen Elanek o strategii v Eeskem filmu. V souvislosti s festivalem v Karlovych Varech by1 take natoEen rozhovor pro nemecky rozhlas (WDR) o Ceskem filmu. Pro nemeckou redakci Ceskeho rozhlasu d6lalo CFC rozhovor o souEasnem stavu Eeske kinematografie.

0 0

3.3.3. lnzerce 2005 Variety Film Guide 2005 Go.East - katalog Finale PlzeA - Katalog MFF Karlovy Vary - Industry Guide MFF Jihlava -Katalog MFF Cottbus - Katalog MFF Cannes - Market Guide (Ax) MFF DM Zlin-Katalog Anifest - Katalog inzerce v Prager Zeitung - Gratulace MFF Karlovy Vary ke 40. vqroEi do kvitna 2006 Variety Film Guide 2006 Finale PlzeA - Katalog MFF Cannes - Market Guide (Ix) MFF Zlin - Katalog Go.East - katalog

0 0 0

0 0

0 0 0 0 0 8 0 0 J -(

Q

0

3.4. Vyhled na rok 2006 J i i na konci roku 2005 zaEalo CFC pracovat na piiprave noveho vydani katalogu Eeskych filmQ a DVD disku. Nova zmena je, i e na DVD se objevi take ukazky z dokumentarnich film6. Krome informaci v EeStine a angliEtine se tak na novem DVD objevi otitulkovane ukazky z hranych a dokumentarnich film6 za rok 2005 a rozhovory s reiisery hranych film6. Katalog i DVD budou dokonEeny pro festival v Berline. Pro rok 2006 byla sestavena nova poradni komise ve sloieni - Jan Budai, Helena Uldrichova, Eva KaCerova, Iva HejliEkova, Jasmina BlaieviC. ~ k o l e modborne komise je pomahat CFC pii vyberu napiiklad Shooting Star, Producer on the Move a v dalSich rozhodnutich. Z navrienych kandidat6 by1 jako Shooting Star pro rok 2006 vybran Pavel LiSka. Zaroveh CFC piipravilo propagaEni materialy pro EFP. Ve spolupraci se Slovenskem, Polskem, Mad'arskem a Slovinskem by1 dokonEen koncept Central European Cinema, ktej bude zastieSenim spoleEneho stanku na filmovem trhu v Berlin6 2006. Novy koncept umoini stiedoevropskym kinematografiim a filmovemu pr6myslu se spoleCne a zaroveii samostatne prezentovat na jednom z nejd6leiitej5ich filmovych trh6. CFC jako koordinator celeho projektu vedlo veSkera jednani ohledne designu stanku, komunikaci s EFM, jednani s partnery ohledne spoletnych tiskovin a reklamnich material6 (broiura, banery, inzerce). V ramci festivalu v Bratislave se zaEatkem prosince seSlo CFC s polskou a slovenskou stranou a byla potvrzena spoleEna koncepce pavilonu v Cannes pro rok 2006. CFC jako koordinator celeho projektu zahajilo komunikaci s organizatorem trhu spoleEnosti Marche du Film.

4. Zprava o Einnosti CFC

- Film Commission

ceska Film Commission zahajila svou tinnost 1.ledna 2004. Hlavnim podn6tem pro j e j i zalofeni byla rostouci potfeba koordinace a organizace vJech aspektd tykajicich se Ceske republiky jako mista natateni pro zahranizni produkce a zarovefi potfeba zajistit j e j i konkurenceschopnost v mezinarodnim mgfitku. Rok 2005 by1 druhym rokem existence kancelafe Film Commission. V prvnim roce se podafilo etablovat se na audiovizualnim trhu a stat se partnerem teskfch a zahranitnich filmovych profesionald vzhledem k natateni zahranitnich projektfi v Ceske republice. Poda4lo se vytvofit centralizovanou sit' kontaktd a informaci tykajicich se veSkerych aspektd filmove produkce v ceske republice a to pfedevsim formou internetovych stranek www.filmcommission.cz, jejichf soutasti j e n6kolik ufitetnych databazi. J i l v prvnim roce sve existence se Film Commission prezentovala na dvou velkych zahranitnich akcich: na Evropskem filmovem trhu pfi MFF Berlin (unor 2004) a na Marche du Film na MFF v Cannes (kvgten 2004). Take v roce 2005 se kancelaf Film Commission nadale soustfed'ovala na hlavni ukol - sloulit jako informazni a poradenske centrum pro zajemce o natateni v ceske republice a podporovat lokalni filmafe v otazkach s timto spojenych, ale zarovei take jednat s ufady statni spravy a samospravy s cilem zlepJit podminky pro filmovou produkci v CR. Rok 2005 by1 pro Film Commission v6ak take ve znameni dvou velkkch projektd - vydani publikace Production Guide Czech Republic a zadani a realizace Studie o ekonomickem dopadu filmoveho prdmyslu v ceske republice. Chtgla bych timto podgkovat vSem, diky n i m l by Nnnost kancelafe Film Commission a j e j i vysledky nebyly mofne - Ministerstvu kultury, dale pak fad6 sponzord a vytrvalych a neziJtnych pomocnikd. Doufam, f e i diky naSi praci bude ceska republika nadale vyhledavanou lokaci pro natateni mezinarodnich filmd a f e se ji podafi udr2et si sve skv6le jmeno jako filmova zem6 a svou konkurenceschopnost na mezinarodnim trhu.

0

Vy p j 2 0 0 5

0

Ludmil Clauss va ~ F -C ilm Co mission

-

0 0 0

4.1 ZahraniEni aktivity ~ ~ a na s zahranitnich t festivalech a trzich 9.-16. finora - Berlinale + European Film Market

Na MFF Berlin se Film Commission prezentovala jiigodruhe. Na European Film Marketu zastupovala FC tesky filmovy primysl v ramci stanku Ceskeho filmoveho centra. B5hem festivalu prob5hlo mnoho pracovnich setkani jak se zastupci riznych evropskych filmovych komisi, tak se zahranitnimi producenty a zajemci o natateni v ceske republice. Setkani a rozhovory se zahranitnimi filmovymi komisemi byla piedevsim zdrojem informaci o tom, jak v jinych zemich tyto organizace funguji, jsou-li a do jake miry podporovany statem ti regionalnimi uiady, jak probiha spoluprace s mistnimi filmovymi profesionaly atd.. Pied zahajenim samotneho festivalu se zastupkyn5 teske FC zutastnila jednodenni konference European Film Commissions Network, j e i byla setkanim zastupci evropskych filmovych komisi (114 reprezentanti z 97 evropskych statnich a regionalnich komisi). Cilem konference byla diskuze o zaloieni "asociace evropskych film commissions", j e j i i tlenove budou mezi sebou uzce spolupracovat a kooperovat p i i ieieni nejrizn5jHch problemi.

0 0

el 0

c) 0

0 0 $9,

11 .-22. kve'tna - MFF Connes + Marche lnternational du Film

Take v roce 2005 se Film Commission prezentovala ve spoletnem Cesko-slovensko-polskem pavilonu. K dispozici tentokrat mgla jii vydany Production Guide Czech Republic a kratke prezentatni DVD piedeviim s foty lokaci. Na stanku se uskuteenila slavnostni prezentace publikace Production Guide, na kterou se dostavilo n5kolik desitek filmovych profesionali a novinaii. Pozvanky na akci byly distribuovany formou mailingi na vybrane kontakty pied zahajenim festivalu. V prib5hu festivalu se pak uskutetnila iada schizek se zahranitnimi producenty, j i m l byly poskytovany informace o mofnostech a podminkach nataeeni v CR, o lokacich, o moinostech koprodukce, finantnich zdrojich, finantnich vyhodach a byly zprostiedkovany kontakty na teske filmove spoletnosti.

Konala se take dalsi pracovni schizka zastupci evropskych film commissions, ktera navazala na jednani v Berlin5 (ustaveni evropske asociace filmovych komisi).

V

3

1

Film Commission poskytovala informace take zastupcim vyznamnych filmovych tasopisi jako napT. Variety, Screen International a Hollywood Reporter.

-

4.2 Domaci aktivity kc3

0

4.2.1 Studie o ekonomickem dopadu filmoveho premyslu v Ceske republice

0

Hlavnim cilem ekonomicke studie pfinosu zahranitnich zakazek a filmoveho primyslu v Ceske republice bylo zmapovani vyznamu filmove produkce pro ekonomiku CR. V Easti ekonomicke je na konkretnich ekonomickych datech znazornPn dopad pHtomnosti zahranitni filmove produkce na oblasti jako je zamktnanost, dahove pfijmy statu, pfilefitosti pro mistni dodavatele a dalji ekonomicke ukazatele. Analyza rovn6f popisuje dilefitost zahranitnich filmovych zakazek p i i zvyiovani pov6domi o CR jako o atraktivni lokaci pro turisty, pro zahranitni investory i pro obecne podnikatelske prostTedi. Druhou East studie tvofi strategicka doporuteni pro tvorbu daljich postupi a opatfeni podporujicich dalli rozvoj teskeho filmoveho primyslu.

0

0 0 0

0 0

0 0 0 0 01 0

0 0 0 0

c' 0 0 0 0 0

Z popsanych c i l i projektu bylo ziejme, f e se jedna o studii velmi komplexni a pfitom velmi specifickou, nebot' se tyka velmi osobiteho sektoru jakym je filmovy primysl. Toto primyslove odvkvi se pfimo Ei nepfimo dotyka i daljich primyslovych a hospodahkych oblasti a v neposledni fad6 je uzce spojeno s oblasti kultury a umPni. Proto bylo ziejme, f e pro realizaci studie je tfeba najit instituci, ktera ma aspofi zakladni zkujenosti s filmovym sektorem a m i f e se tak do jeho problematiky co nejlepe vmyslit. Z vyb6roveho Tizeni, ktere bylo zahajeno jif v roce 2004 nakonec jako zpracovatel studie vzegla spoletnost Olsberg 1 SPI, Londyn. Jedna se o strategicko-poradenskou spoletnost, jef se ve sve tinnosti specializuje na mezinarodni audiovizualni primysl (film, TV a nova media). Hlavni divody pro vybPr OlsberglSPl byly jejich fundovane znalosti a zkuienosti v oblasti mezinarodniho filmoveho primyslu, zkujenosti v poradenstvi pfi rozvoji filmoveho a medialniho sektoru v konkretnich regionech a zemich a v oblastech veiejne politiky, podnikove strategie, financovani filmb, mezinarodni distribuce i marketingu. Zadavatelem studie se stalo Ministerstvo kultury teske republiky a FC byla urtena jako koordinator studie mezi zadavatelem a zpracovatelem. K uzavfeni smluv do510 v srpnu a prace na studii b ~ l yzahajeny v zaii. By1 ustanoven tzv. Steering Committee se zastupci Ministerstva, FC, CFK, APA a Czechlnvestu, ktere postup praci na Studii prib6f nP sledovalo. 12.-16. zafi se v prostorach FAMU konal Launch week, b6hem ktereho se zastupci 0 1 SPl setkali se zastupci filmafi (producenti a poskytovateli slufeb) a vefejnych instituci (Czechlnvest, CzechTourism, Ministerstvo financi, MPstska East Praha 1, MediaDesk CR). Cilem zahajovaciho tydne bylo ziskat co nejjirji a nejdetailnPj5i pfehled o struktuie a specifice teskeho filmoveho primyslu. Na zakladP tPchto poznatki se zatal vypracovavat dotaznik, ktery pak byl rozeslan spoletnostem v Eeskem filmovem sektoru.

V listopadu se uskutetnil tzv. Focus Group, ktereho se zutastnilo na 20 zastupci jak z filmoveho primyslu tak z instituci). Pracovni draft studie nam by1 zaslan 15. prosince 2005. Po vypracovani pfipominek ze strany FC i n Ministerstva kultury budou tyto pfedany 0 I SPI k zapracovani do finalni zpravy. Ta se otekava v druhe p i l i ledna 2006.

0 0 n . 1 J

0 0 0 0 0 &)

0 0 0 0 0 0 0

4.2.2 Spoluprace s dalfimi organizacemi a spolernostmi lnstituce CzechTourism V kvgtnu se uskutetnila schizka s PR ieditelkou CzechTourismu (piisp6vkova organizace MMR), ktera projevila zajem o spolupraci s Film Commission a o ziskavani informaci o zahranitnich natatenich v CR. Byly take diskutovany mofnosti spoluprace na urtitych projektech. Czechlnvest V ramci prace na vyJe zmingne studii byl navazan kontakt se zastupcem Czechlnvestu, ktery byl ziskan do tzv. Steering Committee. Se zastupcem Czechlnvestu planujeme dalJi schizky v roce 2006 za utelem navazani dialogu na zaklad6 doporuteni Studie. Ministerstvo primyslu a obchodu popf. Czechlnvest by m6l definovat s v i j zajem o filmovy primysl a mofnosti jeho podpory.

,

Britske veivyslanectvi - Trade & Investment Section FC se setkala se zastupkyni obchodniho odd6leni britskeho velvyslanectvi v Praze, ktere projevilo zajem o kooperaci a vymgnu informaci v oblasti filmoveho primyslu. Z Velke Britanie na velvyslanectvi Easto dochazeji fadosti o informace, navazani kontakti v CR apod., protofe brit5ti producenti tasto zvafuji natateni v CR popf. spolupraci s Eeskymi filmaii. Mezi FC a britskou ambasadou byl zahajen dialog tykajici se t6chto aspekti. ProdukZni a servisni spoiec'nosti

I v tomto roce se nadale uskutetiiovala iada informatnich setkani FC s tuzemskymi produktnimi a servisnimi spoletnostmi zamgienymi na poskytovani slufeb pii' zahranitnich zakazkach. FC se pravidelng utastni take schizi APA, sekce ,,zakazka a reklama", kde se diskutuji piedev5im aktualni problemy a hledaji se postupy pii jejich feJeni (jako napf. zakon o zamktnavani dPti, problematika DPH aj.).

;(?

w

0 1 3 0 0 0 0 0 9 3 3

9 3 6)

e

Komunikace s' lokalnimi produktnimi spoletnostmi pak probihala take za utelem ziskani informaci pro potieby vytvofeni obsahi internetovych stranek a production guide. FC take prib6f n6 zjiit'ovala natatenych a planovanych projektech. Saians - advokatni kancelcir' Mezinarodni advokatni kancelaf Salans London projevila zajem bezplatne pravni podpory teske FC. Jejich nabidka vychazela ze zajmu o uf5i spolupraci mezi britskymi filmovymi komisemi a teskou FC. Salans ngkolik let sponzorsky podporovali ji2 londynskou filmovou komisi. Byl navazan kontakt s teskou pobotkou Salans, ktera s FC spolupracovala na pravnich textech pro publikaci Production Guide. DalJi setkani ze zastupcem Salans London probghla na MFF v Cannes.

4.2.3 Prezentace na MFF Karlovy Vary 2005 V ramci Film lndustry Meeting Pointu probghla mala prezentace Production Guide za utasti pfedevsim domacich filmovych profesionali, teskych a zahranitnich novinaii a zastupci filmovych instituci. 0 akci bylo informovano prostiednictvim mailingu z Film Industry Office a mailingu FC, na festivalu byly take distribuovany tiJt6ny. FC pfipravila take tiskovou zpravu, ktera byla k dispozici na tiskove konferenci APA.

-

0 0

4.3 PublikaEni a informaEni Einnost

0

4.3.1 Internetove stranky

0

Na konci roku 2004 byly zprovoznPny internetove stranky www.fiimcommission.cz v anglicke mutaci. Stranky pfedstavuji obsahly informahi portal urteny pfedevSim pro zahranitni producenty a filmai-e, kteii maji zajem o natateni v Ceske republice.

0

Zahranitni zajemci o informace tykajici se natateni v CR reaguji na stranky velice pozitivnP, vyzdvihuji jejich jednoduchou a pfehlednou strukturu, ufivatelsky prakticke databaze. NavStPvnici stranek se dozvi zakladni informace o Eeskem filmovem primyslu, relevantni fakticke informace o CR, mohou vyhledavat v databazi lokalnich kontakti, v ukazkove knihovnP lokaci a podle r o k i take v databazi zahranitnich f i l m i natotenych v CR. Zaroveii se v neustale aktualizovanych sekcich News, In Production a Media Links dovidaji novinky z dPni v oblasti filmu a natateni v CR.

0

0

0 0 0 0

Take pro domaci ufivatele se stranky stale vice stavaji dilefitym zdrojem informaci a kontakti. Zakladni struktura webowjch stranek:

- PrezentatnP-propagatni Cast prezentujici teskjl filmovy prdrnysl - Fakticka t i s t tykajici se relevantnich informaci o CeskP republice - Prakticka databazova t i s t s databazemi kontaktd, projektfi a lokaci - Aktuality - novinky o dPni v oblasti filmu v t R , o zahranitnich filmech "in production"

f --3

0

0

4.3.2 Production Guide Czech Republic '

Jif koncem roku 2004 zatala FC s vypracovanim struktury guide po obsahove strance, shromafd'ovaly se podklady pro vyrobu texti, vybiral se fotograficky material. V prosinci byly vyhotoveny prvni graficke navrhy. V prvnich mPsicich roku 2005 se jif pracovalo na anglickych textech (publikace j e jen v anglickem jazyce) a shromafd'ovaly se kontaktni informace, ktere tvoii druhou Cast guide. Do tisku Sla publikace v nakladu 5000 kusi potatkem dubna a na zatatku kvPtna dodala tiskarna jif prvnich 1000 vytiski, ktere byly vypraveny na festival do Cannes, kde byla vPtSina exemplafi rozebrana. DalSi distribuce Production Guide zatala probihat po festivalu v Cannes. Publikaci obdrfely vSechny domaci produktni spoletnosti, studia, postprodukce a dalSi d i l e f i t e servisni spoletnosti, hotely, dale take filmove instituce, statni instituce a ufady, novinafi. Ve spolupraci s Ministerstvem zahranitnich vPci osloveny teske ambasady a konzulaty, na ktere bylo rozeslano nPkolik stovek exemplaii. DalSi guidy se rozesilaji do zahraniti na konkretni vyfadani produktnich a jinych spoletnosti, jsou zasilany take na zahranitni festivaly, kterych se FC neutastni osobn6, pfipravujeme dalJi rozesilani opPt ve spolupraci s ambasadami.

Zcikiadni struktura Production Guide:

0 0

a 3 3 1 2 ;I5

3

- Why Film Here - prezentatnP-propagatni east prezentujici tesky filmovy prdrnysl

- Made In

-

seznarn nejyiznamnEjfich zahranitnich projektd natotenych v

CR

- Locations - fotografie lokaci poskytujici predstavu o rdznorodosti teskych Lokaci - Facts 8 Figures - fakticki East tykajici se relevantnich informaci o CR

- Contacts - rozsihla t i s t uvadPjici kontakty ve vJech oblastech filrnov6ho prdrnyslu

0

4.3.3 lnformace a konzultace

A

L j

Film Commission celorotng poskytovala informace a konzultace zahranitnim producentim a filmaiim a take fad6 tuzemskych i zahranitnich novinari a instituci. Zadany jsou pr'edev5im informace o mofnostech a podminkach natateni, o finantnich aspektech, existenci a dostupnosti urtitych Lokaci, o povolovacich procesech a samozTejm5 jsou p?edavany kontakty na Lokalni partnery a dodavatele slufeb ve filmovem primyslu.

0

0 e3\

0 0 0 0 0 0 0 n 0 f-3

W

0

FC poskytuje nejrizngj5i informace a konzultace take domacim filma?im a vyuziva piitom napiiklad svych kontakti s filmovymi komisemi v zahraniti. -

4.3.4 Propagace a vztahy s tiskem Film Commission pravidelng spolupracuje s nejdilefitgjfimi zahranitnimi odbornymi magaziny a pravideln6 informuje jejich dopisovatele v CR ti pfimo zahranitni redakce. FC vydala ngkolik tiskovych zprav, ktere se tykaly predevfim natateni zahranitnich filmovych projekti v ceske republice, objemu zakazek, v@oje a vyhlidek ve slufbach zahranitnim produkcim. FC po cely rok poskytovala informace a rozhovory zahranitnim novina?Qm mimo jine z Variety, Screen International, Los Angeles Times, Hollywood Reporter, Herald Tribune. Byly take poskytnuty informace pro vyznamne a popularni filmove pfirutky a privodce jako nap?. The Location Guide (Velka Britanie), The Production Guide (Velka Britanie) neb0 Filmmakers Guide (JAR). Film Commission take pravidelng informuje domaci media. Mezi novinare, kte?i jsou s FC v kontaktu a ziskavaji od n i informace, pat?i nap?. zastupci Hospoda?skych novin, Prague , Marketing a Media, Strategie, ceskeho rozhlasu a dalfi. Post, ~ T K Premiere,

0 0 0 0 0 0 0 0

8 0 0

0 0 (3 0 0

0 0 0

4.4 Vyhled na rok 2006 Take v roce 2006 se Film Commission zutastni obou velkych zahranitnich akci - v unoru EFM v Berlin6 a v kvPtnu Marche du Film na MFF v Cannes. V ramci tkchto akci bude probihat take dalii kooperace s evropskymi filmovymi komisemi. FC bude take zastoupena na MFF v Karlovych Varech, kde bude ke sve prezentaci vyulivat prostoru Film Industry Office. V pribkhu roku budou neustale aktualizovany webove stranky a doplfiovana online databaze kontakti a filmi. Zprovozn6na by mPla byt take jednoducha Eeska verze stranek podavajici pr'edeviim informace o pravk natatenych projektech. Na podzim bychom chtPli zatit s pfipravami pro vydani aktualizovaneho Production Guide (2007) a s prodejem inzerce v nPm. Otekavame, l e vynosy z inzerce pokryji naklady na produkci publikace. Film Commission bude pokratovat v jednani s vladnimi institucemi a s organy samospravy (pfedevSim s Magistratem hl. m. Prahy) o dal6ich postupech plynoucich z doporuEeni Studie o ekonomickem dopadu filmoveho prQmyslu a o ieieni financovani tinnosti stavajici filmove komise. Zr'izeni a financovani teske filmove komise neodpovida standardim v jinych evropskych zemich neb0 v Kanad6 H USA, kde jsou organizace typu film commission standardnimi institucemi. Vznikaji z konkurentniho boje regionG, ktere chapou ekonomicky a kulturni pr'inos, kter$ jim realizace filmove zakazky pr'inaSi. Jsou zr'izovany a financovany jak na statni tak na regionalni ti komunalni urovni, napf. tedy z r o z p o h i k r a j i a m6st, a vedeny jako neziskove organizace. Jejich ulohou j e udrZovat, vyvijet a propagovat svoji zemi, popf. region jako hospodahky vyspPle a atraktivni misto vhodne pro realizaci filmovych projekti. Na zaklad6 argumenti, ktere nam poskytne zmin6na Studie se budeme i nadale snalit ziskat pro filmovou komisi nalefitou podporu. A to v takove mife, aby nam v daliich letech nejen bylo umolnkno dosavadni spektrum tinnosti filmove komise udriet, ale abychom byli schopni j e j i nadale rozHiovat, napi. o dalZi propagaci na zahranitnich filmovych trzich, E a s t FC na workshopech a vzdklavacich akcich sv6tove asociace filmovych komisi, vytvofeni struktury soutinnosti s organy statni spravy a samospravy, ti publikace dopliiuji propagatnich materiali.

e

Ekonomickjr vliv Eeskkho fhovCho pdmyslu

-

ZivSreEni zpriva

Obsah Shrnuti ........................................................................................... ~ v o ............................................................................................. d Filmovf a kreativd prtimysl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . .. .. . . . . . . . . . . . . . . . . . ..... . . . . . .. .. . ... Filmovi produkce v Ceskt republice . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . ....... . . . . . . . ... . ... . . . . . . . . . . . . . . . .. Doporuted . .. .. . . . . . . . . . .. . . . . . . . . .. .... . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . .. Poznimka k sektoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..... Zivcr .... . . . . . . . . . . ..... . . . ... . ... . . . . .. . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . .. . ... . . . . . . . . . . . . . .. .. . . . . .

3 3 3 4 7 10 11

Mezinirodni kontext . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . ... . ... . ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . ...... . . . . . . . . ... 2.1. Filmovi produkce . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . ... . . . . . . . . . . . ... . . . . ... .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .... ... . . . . .. 2.2. Filmovk sluiby, spoletnosti a profese . . . . . . . .... . . . .. . . . . . . . . . ... . . . . . .. . . . . . . . . . ... .. . ...... 2.3. Financovini f h u . . . . . . . . .. ... ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ... . . . . . . . . . . . .. .. . . . ..... . . . . . . . ..

12 12 14 17

1. 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 2.

"

Ceslj filmovf p h y s l . . . . . . . . . . ..... . .. . . . . . . . ... . . . . . . . . . . . . . . . .. . .. . . .... . . . . . . . . . . . . . .... Z a d i d . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ...... . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . ... . . . . . . .. . . . . . . . . . . . .. ... . . . .. Metodologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . ... .. . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . Nbobici koeficient ... . . . . .. . . . .... . . . . . . . . . . . . . . . . ... .. . . . . . . .... . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . ... Ekonomiclj vliv teskkho filmovtho prtimyslu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. .. .. . . . . ..... . .. Ceskt f h o v i produkce .. . . . . . . . .. . . . . .. . . . . . . . . . .. . . . . . ... . .. . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . ..... ...... . .. Pfichozi zahranitd produkce .. . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . .... . . . . ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ... . .. Produkce reklam . . . . . . . . . . .. . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . .... . . . . . . . . ... . . . . . . . .. . .. ... . . . . . . . . . . . . . ...

21 21 21 22 23 26 29 31

Piinosy filmove produkce . . . . . . . . .. . .. . .. . . . . .. . . .. . . ...... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ... . . . . . . . PFehled .......................... ....................................... .......................... I
33 33 33 34 34 35 35 36 36 37

Piehled politicko-strategicljch moinosti . . . . ... . . . . .. ... . . . . . . .. . . . . . . . . . . . .... . . . . . . . . Politicko-strategickt moinosti . .. . . . . . . . . . . . . . . . . ... . . . . . . . . . . .. . .. . . . .. .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nirodni a regionhlni filmovt orginy . . . . .. . . . . . .. . . .. . . . ... .. . . . . . . ... .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. Fiskdnistimuly .................................................................................. Filmovt fondy ... . . .. . . . . . . . . . . . . . ... . . . . . . . . . ... .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Film commissions . .. . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . ... ... . . . . . . . . . . .. . . . . . . .......... .. . . .. Vztahy s provozovateli vefejnoprivdho vysilini .. . . . ... . . . . . .. . . . . . . .. .. . . . . . ... . . . . ... . ... Vfcvikovt a vzdclivaci strategie . . . . . . . . ... . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . ... . . .. . . . .... . . . .. . ... . . . . . . . . Iniciativy pro rozvoj filmovfch spoletnosti . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . ..

38 38 39 39 42 43 44 44 45

5. 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5. 5.6. 5.7. 5.8.

Olsberg I SPI

l..,*

,:,

2

17 >Lc

.a

Ekonomiclj vliv tesktho filmovtho pdmyslu - ZivE:reEnL zpriva

6. 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5.

Doporuzeni .... ......................................... ......... ............................ ..... Uvod . . . .. . . .... . . .. . . . .. . . . . . . . .. .. . . . . . . .. .. . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . .... . . . . ..... . .. . . . . . . . . . . .. Potteba celkovC strategic a nirodniho filmovkho orginu k jeji realizaci . ..... .. . . . . ... . .. Samostatni: rozhodujici filmovf fond . . . . . ... . ..... . . ... . . . . .. . . . . . . . .... . . .. . . . . ... . . . . . . ... Automatickjr f i s k a stirnul .. . . . . .. ... . . . . . . .. . . . . ... . . . . ... . ... . . . . . . . . . . . . . . ... . .. . ... . . . . .. TCmata pro filmov-f sektor .. . . . ... ...... ... . . . . ... . . . . . . . .. . . ..... . . ..... . . . . . . . . ... .... . . . . . ...

46 46 46 49 51

55

Piiloha 1: SouEasnt 6spEint produkcni stimuly .... . . . . . ... . .. . ... .. . .. .. . . . . . . ....... . . .. . ... 57 Piiloha 2: PPipadovt studie . . . . . .. . . . . . . .. . . . ..... . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . .. . .... . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . 60 Film Victoria, Victoria, Austrilie . . .. . . . . . . . . . . . . .. . . . ... . . . . .. ... . . . .. . . ..... . . . . .. . . . ... .. . . . . . . ... 60 Telefilm Canada, IQnada . . . . . . . . . . . . . . .... . .. . . . . . . . . . . . . . .... . . .. . . . . . . .. .. . . . . ... . . . . . . ... ... .. . . .. 63

e

Ekonomiclj vliv Eesktho filmovtho pdmyslu - ZivEreEni zpriva

1.

Shrnuti

1.1.

~vod

V pn5bihu uplynulfch patnicti let se t e s l j filmoTj sektor stal jednim z nej6spi:ini:jiich v Evropi:. eeskk filmy jsou kladni pi-ijiminy domicim publikem - v uplynulfch letech zpravidla dosahuji 25% podilu na celkovk nivgtivnosti, c o i je uspi:ch, o jakkm se ?ad&jinfch evropsljch zemi m S e jen zdit. eeski republika je vyhledivanfm mistem pro Tjrobu reklarn. Zejmkna se pak stala jednou z klitoTjch destinaci Tjroby velkfch zahranitnich film6 (vitiinou pochizejicich z USA), kterfm nabizi vysoce kvalitni produktni hodnotu za konkurentni ceny. I< tomuto "nihodnkmu" uspichu doilo bez vieobecnk vei-ejnk/stitni strategie a bez Tjraznk vlidni podpory. Timto zp6sobem viak nelze pokratovat dde. Jink zemi v Evropi: i jinde ve svttt, kterk chipou unikitni spojeni ekonomicljch a kulturnich Tjhod, jei poskytuje filmovi tinnost, zavidiji podpGrnk politiky a strategie. T o do budoucnosti negativni: ovlivni konkurentni postaveni eeskk republiky, pokud nedojde z teskk strany k promyileni odezvi. M S e se tak promarnit pi-ileiitost, jak navizat na 6silf a usptch soutasnfch let a rozvinout p r h y s l , kterf m i skutetnjr ekonomi.ckf dopad a mdie bft zdrojem nhrodni hrdosti. OlsberglSPI (dde "SPI'? je poti:ien, i e mdie svimu klientovi, Ministerstvu kultury eeskk republiky (dde "klient") prezentovat tuto zivCretnou zprivu. Zpriva obsahuje veikeri zjigtgni vyplfvajici z prkkumu a konzultaci SPI, a dde takk doporuteni a zivi:ry, kteri ze svkho pnizkumu, analSjz a hodnoceni vyvodil.

1.2.

Film06 a kreativni pj5mysl

Nevysptlejii svi:tod ekonomiky si v soutasnk dobi: uvidomuji Tjhody, kterk pi-iniii kreativni p r h y s l . Film - jako globdni pn5mys1, jehoi hodnota se v soutasni dobi odhaduje na 62 rnjliard EUR' - je povaiovin za kliEoTj ekonomiclj hnaci stroj ti:chto sekton5. Vlidy tichto zemi chipou, i e film, jakoi i dalii oblasti kreativniho p r h y s l u , je ekonomickou a ziroveii kulturni aktivitou - toto chipini je vice nei cokoli jinkho ukazatelem vysptlosti filmovi ekonorniky zemi. Rozsah a piinosy filmovi produkce jsou proto iirii a n5znorodi:jii nei u jinfch sekton5, kterk mohou bft tisti kulturni neb0 &ti: ekonomickk. I(romi ekonomickkho pEnosu finantnich prosdedk6 vynaloienfch na produkci v dank zemi, je film "?istouU ekonomickou aktivitou se zanedbatelnfm negativnim dopadem na iivotni prostiedi. A co je ddeiitijii, domici filmovi produkce - a dokonce (nepi-imo) i zahranitni produkce umoiiiuje zpdsob kultumiho vyjidi-eni, kteri na plitni reprezentuje individualitu kultury a poskytuje tak zdroj soudrinosti a nirodni identity. Propagatni tinnost vyvijeni pi-i exportu domiciho filmu do zahraniti vzbuzuje uvcdomini a zijem, protoie podivi pozitivni a jasnf "pro fCLsvi zemi:. Jak vyzrivi celkovi ekonomika zemi, ztrici tat0 nevyhnutelni: svou konkurenceschopnost na zikladi nizljch pracovnich nikladd a na misto toho se musi dostat do pozice, kdy konkuruje na zikladi dovednosti a schopnosti. Vtdomi tohoto se stalo zikladem soutasnfch program6 "znalostni ekonomiky" po celkm svi:ti:, vtetni znovu odstartovankho Lisabonskkho programu Evropskk komise. Jako den Evropski unie se bude eeski republika podilet na budoucnosti Evropy jako dynamicki znalostni ekonomiky - jak naznatuje zamii-eni vlidni agentury European Audiovisual Observatory 2004

Olsberg I SPI

16. b?ezna 2006

0

Ekonomickj vliv Eesktho f h o v t h o plPlmyslu - ZbvtreEnb zpdva

CzechInvest na investice do sektord vyiadujicich vysokt schopnosti a rozvinutt technologie. Film m i veikert charakteristiky sektoru znalostni ekonomiky.

0 0

0 0 0

0 0

CI 0 0 0 0 0 0

Filmovi produkce je rovngi povaiovina za hnaci silu jinfch oblasti au&ovizudniho p r h y s l u jako je televize. Ddsledkem je zTjienf zijem o f h o T j sektor ze strany vlidnich instituci odpovidajicich za obchod a prhnysl, jakoi i za regionilni ekonomiclj rozvoj. IQeativni p r h y s l je vi:tiinou vytviien malfmi a stiedni: velljmi podniky, coi umoifiuje mnoha evropskjrm zemim poskytovat podporu sTjm kreativnim/kulturnim sektordm prostiednictvim fondd Evropskt unie pro malt a stiedni podniky. Za Gelem vyuiiti Tjhod ttto iirokt ikdy piinosd a zejmtna za Gelem ochrany kulturni hodnoty domhci produkce zavedla iada vlid rozliEnt formy finanEnich a organizaznich systtmii podpory svtho f h o v t h o priimyslu, jako napi. fmanEni stimuly, pdjEky a ustaveni tzv. film commission. V ti:chto zemich se jasni: prokizalo, i e stimuly zavedent ke zTjieni filrnovt produkce piinesly kulturni ale takt ekonomickt Tjhody, ktert stitni pokladni: vice nei vyrovnivaji vynaloient finanEni prostiedky. Tyto argumenty, ktert jsou iiroce pouiiviny a g l o b h i : uzniviny, zatim neovlivnily postoj Eeskt vlidy k podpoie svtho vlastniho filmovtho pdmyslu - z tohoto hlediska je ~spi:ch,jehoi tento sektor dosihl, zvliiti: pozoruhodnf.

1.3.

Filmova produkce v ceskk republice

1 . 3 . Ekonomickl; dopadprodukce SPI provedl podrobnf dotaznikovf pdzkum Einnosti sektoru v letech 2003 a 2004, dde takt Eetnt konzultace a vj+oEty. SouEisti dotaznikovtho priizkumu bylo shromaid'ovini 6dajG vztahujicich se k objemu produkce uskuteEn6nt bi:hem uvedentho obdobi - tj. objem fmancnich prostiedkii vynaloienfch na audiovizudni produkci v Ceskt republice. Tento objem se liii od celkovkho obratu sektoru, nebot' Easto dochizi k vynaloieni i daliich prostiedkii, ktert neprojdou rozpoEtem jednotliech projektCi produkEnich spoleEnosti, a takt proto, i e celkovf obrat sektoru zahrnuje obraty viech spoleEnosti vhodnotovtm ietczd, Eimi miiie dojit ke "zdvojn6sobeni" Eistky r e h i : vynaloienfch nikladfi. Z tgchto dfivodfi neni suma na objem produkce uvedeni SPI srovnatelni s Eistkami, ktert publikovala Asociace producentd v audiovizi (dde "APA") udivajid pouze obrat sTjch Elend.

0 0

2 Pro uusadntnf srovnid jsou finanEd ELstky v ttto zprivt udiviny v USD. Tam, kde to bylo nezbytnk, p?evedl SPI jint mtny vEetnt Ceskt koruny s p o u i i t h pnirntrn.6 sminnt hodnoty pro pIislusnk obdobi: 2003 neb0 2004.

Olsberg 1 SPI

0

0

Ekonomickf vliv tesktho filmovtho pdmyslu - Zivgrei-ni zpriva

SPI odhaduje, i e v roce 2004 poskytl tento p h y s l piibEni5 4 850 FTE (= Full Time Equivalent Job/price ekvivalentni plntmu fivazku. Vj+otet FTE vychizi z pi'edpokladu 1 800 hodin = 1 FTE). Pii objemu vjrroby ve j r i i 160 milion6 USD by1 podil tesktho filmovkho prtimyslu na hrubkm domicim produktu vypotten na 68 mili6nii USD. SPI pouiil nisobici koeficient 2,O ke stanoveni pi-imkho, nepiimtho a odvozenkho dopadu ttto ekonomickt tinnosti. Plnk vysvitleni nisobiciho koeficientu je k dispozici v oddile 3.3.3 Niie uvedeni tabulka ukazuje celkovjr ekonomiclj dopad filmovt produkce v eeskk republice v roce 2004.

Podil na HDP

eeskk filmy maji dfdeiitou lilohu pro urteni a udriovini kulturni identity zemi5, vyprivtji teskk pi'ibi5hy o teskjrch lidech, jakk teiti divid chti5ji vidtt, a pomihaji zachovat jedinetnost eeskk republiky pii stile uiiich ekonomicljch vztazich s Evropou a ostatnim svitem. eeskt filmy jsou tkmii- zcela fmancoviny z lokihich zdr~jjb.Pi-estoie je rotni uveden do distribuce sluinjr potet tesljch filmti (mezi 15 a 20), vyribiji se tyto filmy s velmi nizljmi rozpotty - vitiinou 1 mili6n EUR a mtni. S ohledem na to, i e maji jen malou stitni podporu a i e jejich obchodovatelnost rnimo teskf trh je lirnitovani, je to vjrzva pro vytvoi'eni iivotaschopntho prtimyslu. IUitovk oblasti, ktert vyiaduji dodatetnou podporu jsou: sjvoj scknii-15 vlastni +roba/produkce dila koprodukce propagate

Na tomto mist; jen ve strutnosti: Ekonomickt nhobici koefidenty b t i n t pouiivant pi-i stanoveni dopadu h o v t produkce se pohybuji od minimild hodnoty 2,O @ouilla jej nap?. Oxfordski ekonomicki progn6za - Oxford Economic Forecasting - ve zprivt pro UK Film Council "Ekonomickjr pi-inos anghcktho filmovtho pnimyslu v roce 2005") po nadhodnocenj. koeficient 3,O @ouiit nap?. v materiilu "Ekonomickf vliv filmovtho pnimyslu na Colorado" vypracovantm pro coloradskou film commission vroce 2003). SPI usoudil, i e zde je vhodnt pouiit nejkonzervativntjgi nisobici koeficient 2,O.

Olsberg 1 SPI

16. b?ezna 2006

5

.a

.O

Elconornick$ vliv teskCho filmoveho pdmyslu - Z6vE:retnLzpriva

Navzdory piisobivtmu podilu domicich f h i i na trhu znameni nedostatek finantnich prosGedkii na Tjvoj scknifc i e lisptch p r o j e k ~z;ivisi na jejich momentilnim vztahu k iivotu tesktho divika. S tim souvisi takk skutetnost, i e vttiina f h i i nemi mezinirodni lisptch. Vfrobni rozpotty tesljch f h i i zfidka piesahuji 1 milibn EUR. Vfznam mezinirodniho trhu pro iivotaschopnost domici f h o v k produkce je klitovfm faktorem pro institute podporujici film na celtm svktt. Ve vi5tiint z e d , pfedeviim v ttch, ktert maji malf domici trh, postatuje domici diviclj Gsptch jen sttii na pokryti vfrobnich nikladii a je velrni nepravdtpodobnt, i e jejich producent vykiie zisk. Proto musi bft filmy vpvijeny a propagoviny s ohledem na jejich uplatntni na zahranitnim trhu. V eeskk republice znameni nedostatek dostupnfch finantnich prosGedkii na produkci, i e mistni producenti nemaji potenciirlnim koproduktnim partnerkn co nabidnout. Vzniki velrni n i z l j potet f h i i v mezinirodni koprodukci, kteri by zarutila vfslednkmu dilu silnf potendil pro zahranitni trhy. I
V prbbthu uplynulfch deseti let doilo v eeskk republice k vfraznkmu rozvoji sektoru pZchozich zahranitnich produkci, a to v mtiitku, jakt nezaznamenala i i d n i z konkurentnich z e d . Proto je pro sektor zahranitnich filmovfch zakizek ddeiitk podniknout nezbytnt kroky k udrieni jeho konkurenceschopnosti. I(Litovfm piinosem velkkho pottu zahranitnich produkci je vfraznk zlepieni kvalifikace pracovnikii v tomto sektoru. V soutasnk dobt jsou na zahranitnich filmech tasto obsazeny profese itibu tkmti vfhradnt tesljmi pracovniky a vedouci jednotlivfch sloiek Htibu jsou takt tasto eeii. U jinfch vfchodoevropsljch z e d tomu tak neni - a to je diikazem vysokkho stupnt diiviry ve schopnosti a dovednosti t e s e c h filmovfch pracovnikii, kterkmu se tito na mezinirodnim poli ttgi. Ve prospi5ch sektoru zahranitni produkce dile hovoii rozsah a mnoistvi f h o v f c h Stibii, j a y je v jinfch konkurentnich zemich neslfchanjr - tj. je tu k dispozici dostatetnk mnoistvi schopnfch a zkuienfch pracovnikii itibu, aby v eeskk republice mohlo kdykoli probihat natiteni ntkolika velljch produkci najednou. Tento "objem itibucczajiit'uje zahranitnim f h a i k n , kte5 ve svfch rozpottech potitaji s tesljrm f h o v f m i pracovniky, i e pokud pfijedou do eR, najdou zde skutetnt takovt pracovniky, jakt potiebuji. eeski f h o v i infrastruktura i itiby jsou na vysokt lirovni a ttii se velmi dobrk povtsti. V diisledku toho piijiidi do Prahy v e l l j potet prestiinich mezinkodnich produkci na celt natiEeni neb0 jeho tist - soutasnfm piikladem je Casino RoyaIe, nejnovtjii ze strie f h i i o Jamesi Bondovi, kterk se a i dosud vidy natitely ve Velkt Britinii. Zavedeni zai-izeni jako je Barrandov Studio neb0 novi5jii jako Prague Studios jsou pohodlnfmi a efektivnimi misty pro produkci. Filrnaiski tradice, kteri je soutisti historie zemi5, dala vyrtist pracovnikiim v oblasti stavby a zaiizovini dekoraci, ktefi jsou diky svk kvalifikaci schopni

Olsberg 1 SPI

16. b?ezna 2006

6

a

a

Ekonornickj vliv EeskCho filrnovtho phnyslu - Z;ivEreini zpriva

pracovat rychle a na vysokt hovni. P?estoie sluiby, ktert nabizeji, nejsou v porovnini s vfchodni Evropou nejlevnijii, kvalita price za tuto cenu poskytuje hodnotu, kteri do eeskt republiky neusthle p?itahuje zahranitni produkce. Navzdory tomuto pozitivnimu zizemi je perspektiva pro sektor zahranitnich filmovfch zakizek nejisti. Jak bylo uvedeno, objem vfroby od roku 2003 do roku 2004 vfrazni poklesl a zdi se, i e tento pokles pokratoval i vroce 2005. Se zneklidiiujici pravidelnosti zvefejiiuji fiznt konkurentni zemi novt produktni stimuly, jejichi cilem je odlikat lukrativni zahranitni produkce od traditnich destinaci jako je ceski republika - nejzivainijii a Biroce zvei-ejnini je nominhlni 20% nivratnost lokdni: utracenfch prostiedkq kterou nabizi Mad'arsko a kteri tam jii piilikala velkt hollywoodski produkce. Pfestoie f h o v i infrastruktura v tcchto zemich neni tak rozvinuti jako v Ceski republice, prezentace podobn9ch stimuld budi pozornost a piidivi tyto destinace na seznam kandiditd pro urtiti typy produkd. Niktert z nejlevnEjiich vfchodoevropsljch zemi vtetni Rumunska, Bulharska a Limy navic buduji infrastrukturu a zdokonaluji mistni znalosti a dovednosti, aby byly schopny soutiiit o mezinirodni produkce na zikladi niiii ceny. Zemi:, ktert zaloiily celkovou strategii v oblasti f h o v t h o sektoru pouze na zahranitnich zakizkich, tasto prohrily. Mnoht z hktord, ktert urtuji, kde se bude f h natitet, nelze ovlivnit - nap?. typ f h u , poiadavky na lokace, pohyb smknn9ch kurz& Vyspilt f h o v t ekonomiky viak buduji strategie, kteri udriuji v rovnovize podporu nirodnich a zahranitnich f h d , aby piinos jednt oblasti mohl posilit druhou. Bylo by lehkomyslnt zanedbat a nechat zakrnit dovednosti a konkurentni vfhody, ktert se v Ceskt republice rozvijely bihem uplynulSjch 15 let. Pokud viak Ceski republika nezaujme postoj proti timto novfm konkurenthn, je pravdipodobnt, i e v prdbihu p?iitich piti a i deseti let ztrati svt vfhody - jak ekonomickt, tak kulturni - kteri sem v uplynultm desitileti likaly zahranitni produkce.

1.3.4. Reklamy Objem produkce reklam z d s t h i v poslednich letech relativni stabilni. V Ceskt republice se vyr6bi:ji reklamy jak pro teskt, tak pro mezinirodni reklamni agentury, p?itemi se ngktert reklamy natiteji v nikolika verzich pro rdzni teritoria, to vie v Ceskk republice. Diileiitost ttto stabilni aktivity jako hnaci sily jak teskt, tak zahranitni zakizkovt produkce nesmi bft podceiiovina. Reklamy jsou rozhodujicim uiivatelem produktnich a postproduktnich zai-izeni, sluieb, lidi a infrastruktury a ve skutetnosti tasto plati vfrazni: vyiii sazby nei t e s l j film. Timto zpdsobem podporuje reklamni sektor oblast produktnich a postproduktnich zaiizeni, timi ji zpZstupiiuje mistnim producenthn tesljch f h d , a umoiiiuje dokonce, aby vlastnici tcchto zafizeni 6ttovali tesljm producenthm niiii sazby. Reklamy jsou rovnii ddeiitt tim, i e prezentuji Ceskou republiku jako f h o v o u ekonomiku domicim i mezinirodnim filmovjh tvGrch. Reklamy, ktert se toti v Ceski republice, jsou vysiliny po celtm svi:ti:, coi jirn poskytuje iirokou oblast zve?ejnini.

3 1.4.

DoporuEeni

Ceslj f h o v f p r h y s l se ve svim Tjvoji ociti na zbadni Eiiovatce. Uchopit nabizejici se pZleiitosti a udriet jeho vfhody p?ed ostatnimi evropsljmi zemimi bude vyiadovat iirokou audiovizuilni strategii. Takovi strategie by se mila sklidat z nckolika iniciativ, kteri by nejen podporovaly sektor jako celek, ale ziroveii by vyhovovaly rozdilnfm poi3ebim podsektod.

3 ;-I 2 .3

Olsberg I SPI

3

16. bi-ezna 2006

7

Ekonornickjr vliv tesktho Wmovtho pdmyslu - ZivEretni zprgva

0 0 0 0 0 8

Celkovi: nabizi SPI doporuEed ve t?ech oblastech:

Strategic filmovtho sektoru a zasti-eHujiciinstitute zajigt'ujici vytvofed ttto strategie Sarnostatni: rozhodujici nirodd filmojr fond s dostatecnfmi prosi5edky na Tjvoj sctnii.6 a vjrrobu Eeskfch f h i i a iesljch koprodukci Automaticlj fiskdni stimul ve vjrii 12,5% produkEdch prosti-edkii utracenfch v Ceskt republice na zahranicni i domici produkce

1 . 4 . Nirodlni strategie pro fhn

8 8

0 0

O 0 0 (3

8 0 0

Vgechny vyspak ekonomiky na celtm svcti: (s jedinou ~ j i m k o uUSA) maji nirodd f h o j r orghn. Tato instituce slouii k tomu, aby reprezentovala vlidu vzhledem k f h o v t m u pnimyslu a prhmysl vzhledem k vlidi:. VytviFi stratege pro rozvoj f h o v t Einnosti - prosti-ednictvh %zed prbmyslovtho a kulturdho p?inosu f h u - a poskytuje finanEd podporu, kterou pottebuje filrnojr sektor, aby mohl tento p3nos vytvifet. Casto m i girokou ;Mu fikolk podporuje tvorbu a u v i d t d Hirokkho spektra film4 zajiit'uje vznik stabilnich, udriitelnfch f h o j r c h spoleEnosti, dohliii na agendu f h o v t h o vzdElivini a medidniho vyjadi-ovid a zajigt'uje, aby nirodni kinematografie m a a na svi:tovt f h o v k sctnE: Hirokk zastouped. Tuto funkci, v rozsahu, v jaktm existovala, dosud zastival Eeslj f h o 9 prtimysl s h y at' jii formou organizace Asociace producenbi v audiovizi, Ei prosti-ednictvh Ceskt f h o v t komory ve spoluprici s jinfmi partnersljmi or-anizacemi tohoto p r h y s l u , jako nap?. Unii f h o j r c h distributor$ Je velmi neobvyklt, i e Ceski republika p?i ochrani: a rozvoji svtho niroddho kinematograficktho di:dictd spolthi na samotnf h o j r p r h y s l .

Druhou funkci tkto organizace by byla administrativa. Ta by:

-

spravovala samostatni: rozhodujici S t i t d fond pro podporu a rozvoj kinematografie poskytovala Eeskfm filmiim oficiilni nirodd statut

0

koordinovala proces ziskivini povoleni od mi:sta Prahy v souvislosti s natiEenim na praiskfch lokacich a takt od orgnii mistni samosprivy odpovcdnfch za lokace v jinfch mistech eeskt republiky

0

vystupovala jako f h commission s fikolem p a i k a t produkce do Ceskk republiky

$3

propagovala Eeslj film na meziniroddch filmojrch festivalech a trzich

Olsberg 1 SPI

.e

e

Ekonornickf vliv teskkho filmovkho pdmyslu - ZPv6retni zpriva

1.4.2. Samostatne'rozhodujicff?lmorjfond

Cilem fondu by byla podpora vyribcnfch teskjrch filmb na vysokt firovni, tak, aby byly piitailivt nejen pro mistni diviky ale takt, aby mtly silnf potencid pro zahranitni trhy. SPI je seznimen se soutasnfm nivrhem zikona o fondu kinematografie, ktelj by1 piedloien parlamentu a podle nthoi by se mclo naTjBit financovini filmovt produkce na alespofi 10 mili6nb EUR rotnt. Bez ohledu na to, jestli toto opatieni bude schvdeno, je SPI piesvEdten, i e podpora tesktho filmu a teskjrch koprodukci je zapotiebi. SPI doporutuje, aby investice plynouci specificky do tesktho filmu a koprodukci byly na hrovni minirndn; 5 mili6nb EUR rotni:. ceski republika by mtla plni: vyuiit Evropskt firnluvy o filmovt koprodukci, kterou spolupodepsala. Tato dohoda umoifiuje teskjrm filmaibm spoluprici s filmaii dalBich evropskjrch z e d na vfvoji a +-obi? filmotjch projekth, ktert jsou vzhledem k Gasti evropskjrch koproducentl"l piitailivt pro diviky v iadi: evropskjrch zemi. ceski kinematografie by vzhledem ke svt hrdt tradid mtla mit na ttto mezinirodni sctni: BirBi zastoupeni. Samostatni: rozhodujici filmov$ fond by poskytoval tesktmu filmovtmu prbmyslu podporu potiebnou k tomu, aby se teskjr film mohl stit vyslancem Eeskt kultumi identity ve svcti:.

1.4.3. Fiskihf stim uly T t m t i vBechny vyspi:lt filmovt ekonormky na celtm svi:ti: maji fiskdni stimuly, ktert napomihaji tomu, aby je zahranitni produkce braly v fivahu jako mista pro natiteni. Velki Britinie, Francie, IGnada, Austrdie, NoTj Ztland a stile rostouci potet st6tl"l USA poklidaji fiskdni stirnuly za zpbsob, jak p a i k a t produkce. Demonstruji tak, i e jsou filmaibm "nakloni:ny". Tento signd je ddeiitf. Fiskdni stimul m i vedle svt fmantni piitailivosti pro zahranitni produkce takt psychologickjr a symbolickjr dopad. Ukazuje, i e destinace je v oblasti filmu ccotevien6k obchodu". cetnt studie providtnt po celtm svtti: prokazuji, jakou "hodnotu za penizeccvl6da pii zavedeni fiskddho stimulu ziski. Je to velmi prostk. Pii poskytnuti stimulu, nap?. kompenzace ve TjBi 20% lokdni: utracenfch prost?edkQ vynaloii stit 4 mili6ny USD a zajisti si tim piiliv finantnich prostiedkb ve TjBi 20 mili6nb USD, ktert maji rovni:i sekundirni ekonomickjr pZnos. Aby by1 stimul efektivni, je zisadni, aby byl: jednoduchf pro vyuiiti a kalkulaci redntho pZnosu pro producenty plnt piedvidatelnf a spolehliTj pokud jde o jeho ziskhni s ohledem na mistni kinematografi a nezivislt americkt a evropskt produkce (pro hollywoodskt filmy to neni natolik zisadnii musi existovat mechanismus, jak tento pi-inos vyuiit "ve splitkovtm kalendiii" (cash flow) - tj. poskytnout a pouiit pilnos na financovini produkce, nei aby by1 poskytnut a i po dokonteni filmu

Olsberg 1 SPI

a

a

0

~a

EkonornicLy v h Zesktho f h o v t h o pnimyslu - ZivEreini zpriva

0 0 0

Existuji pi-ipady, takk u sousedh Ceskk republiky, kdy je psnos fiskilniho stimulu velrni redukovanf, protoie nejsou briny v livahu viechny j r i e uvedenk faktory. Z tohoto diivodu je redni hodnota, kterou zahraniEni produkce skuteEnt zisM, niiSi. Se Getelem na kvalitu infrastruktury, kterh je v souEasnt dobi: v Ceskk republice k dispozici, v kombinaci s komfortem a spolehlivosti sluieb a zaZzeni, ktert se tu nabizeji, je SPI p?esvtdten, i e Eeskk zjrhodntni nemusi bft na stejnk hovni jako v zemich s vyiiimi cenami a ziroveii horSi infrastrukturou. Nap?iMad 20% daiiovf stimul, kterf nabizi Mad'arsko a kterf vzbudil velkou pozornost jak v Ceskk republice, tak v mezinirodni produktni komuniti:, je zaloien na mad'arsktm kontextu, v ni:mi by1 objem produkce, zejmtna zahranicnich produkci (se souvisejicim dopadem na schopnosti a infrastmkm), dosud mnohem niiii nei vceskk republice. Se spolehlijrm, administrativni: zajiitEnfm stimulem nivratnosti 12,5% zde vynaloienfch prosi3edkG by Ceski republika byla i nadde finanEnt jrhodni a atraktivngjii nei zemi: nabizejici vysokk stimuly. Tato konkurenceschopnost by vedle vlastniho stimulu zileiela i na daliich jrhodich natiteni v ceskk republice, zejmkna na rozsahu a kvahti: filmojrch studii, na dostupnosti lokaci a daliiho vybaveni, na poEtu itibojrch profesi, kterf by by1 k dispozici, na kvalitt price, profesionaliti: a dhvi:ryhodnkm piistupu k produkci. Zatimco jink stity mohou likat produkce pouze niiiimi cenami, miiie ceski republika nabidnout mnohem vic.

SPI je pfesvi:dEen, i e by f i s k W stimul mtl bft k dispozici takk-pro Eeskt filmy a koprodukce (ne viak pro reMamu a televizi). To by do jistk miry poskytlo dalii podporu pro vfrobu f h h . Pro domici producenty je urEitt psychologcky ddeiitk, i e si vlida uvi:domuje takk ekonomickjr p?inos domicich produkci. Tento fakt neni chipin v zemich, jako nap?. v Austrdii, kde se finantni stimuly pro mezinirodni produkce netfkaji meniich nkodnich produkci. V jinjrch zemich, jako nap?. ve Velkk Britinii, je stimul pro nkodni film naopak vyiii nei pro mezinirodni produkce.

0 (3 0 0

0 0 3 3

12,5% fiskdni stimul by zajistil konkurenceschopnk postaveni Ceskk republiky jako lokace pro mezinirodni produkce a souEasni: by Eeskfm f h o j r m txGrchm zajistil spolehlivtjgi cestu k financovini jejich projekt5.

1.5.

Poznhmka k sektoru

Ice zmtnt vlidni politiky nedochizi rychle - pokud neni spojena se zmi:nou politick6 strany. Atkoli v mnoha z e d c h existuji relativni: vysptlk mechanizmy podpory f h o v k produkce, byly zavedeny v dfisledku stabilniho a neustdkho lobovini, vjrvoje a rozhodovini. Filmovk sektory musi poutit svk vlidy o ekonornickkm a kulturnim jrznamu svk tinnosti, ale ziroveii se musi filmojr sektor sim poutit o tom, jak vlidy funguji a jak lze dlouhodobi: ovlivnit zmi:ny.

Olsberg I SPI

16. bfezna 2006

10

a

Ekonomickjr vliv CeskCho filmovCho pdmyslu - Z6vgreCn;i zpr6va

Ceskf sektor musi zjistit, jak si pozornost vlidy zajistily jink sektory, a takk jak si audiovizudni sektory v jinfch stitech zajiit'uji zvfieni svtho renomk. Je ddeiitk, aby celf sektor h o v o 3 jednohlasni:. T o se musi nautit i relativni: vyspi:lk f h o v k ekonomiky. Napiiklad australskf filmoji sektor podle vzoru globdni: fisp6inkho australskkho vinaikktho pdmyslu vytvoi-il jeden zasti-eiovaci orgin, Australslj filmovf jibor (Australian Screen Council), ktejr v jeho zastoupeni jedni s vlidou. Pi-estoie m i teskf filmovf sektor pocit, i e jii dlouho vede s vlidou jednini, kteri dosud nephesla iidnk pozitivni vfsledky, je tieba, aby v tkto tinnosti vytrval. Je pravdi:podobnk, i e to bude znamenat dlouhodobk samofinancovini lobistickk tinnosti, spoluprici s rninisterstvem kultury, ktert je vs&cnk natolik, i e frnancuje tuto studii. D d e je tieba uvcdomit o problkmech sektoru dalii klitovi ministerstva a politky celkho politickkho spektra. Mimoto je nezbytni: nutnk, aby se prdbi:ini: a pravidelni: providi:l prdzkum sektoru @odobn$ pdzkumu uskutetni:nkho v rimci tkto stude), k t e ~by pomohl formovat vlidni vjkojovou strategii. Spoletnosti v rimci audiovizudniho sektoru se proto musi vlidi: piizpdsobit a spolupracovat s ni (at' u i s rninisterstvem kultury neb0 s jinfmi ministerstvy) na shromaid'ovini tgchto fidajfi.

Vfvoj teskkho filmovkho prdmyslu dernonstruje to nejlepii, co mdie ceski republika nabidnout v obchodnim, kulturnim a socidnim smyslu. Stavgni na vlastnich fhai-skfch tradicich, vysoki kvalita infrastruktury, bohatost lokaci a domici tvfirti talent - to vie bylo vyuiito pro vybudovini pfimyslu, ktejr je vysoce respektovin profesiondy jak doma, tak na celkm svgti:. Vlidy na celkm svi:ti: si stde vic uvgdomuji ekonomiclj a socidni pZnos kreativniho prdmyslu vieobecn; a f h o v k h o zejmtna. Mnohk z nich podnikaji - neb0 u i podnikly - kroky ke zuiitkovini tohoto pZnosu. Kombinace tradce, aktivity a kvality vytvo3la z ceskt republiky jedno z mda filmai-skfch center v Evropi:, kterk poskytuje nejvyiii Grover5 schopnosti, znalosti a dovednosti za nejlepii ceny, coi je rys, ktejr ji pi-ed jejimi konkurenty poskytl nejmkni: osrniletf niskok. Pokud viak nedojde k podpoi-e filmovkho sektoru v ceskk republice, ztrati tat0 zemi: brzy svk konkurentni pfednosti pro pi-itahovini zahranitnich produkci - nevyhnuteln9m ddsledkem bude rovn.65 ohroieni domiciho f h o v k h o sektoru a sektoru reklam.

Olsberg I SPI

2.

Meziniirodni kontext

2.1

Filmova produkce

2.1L Domici a zahrm'c'niprodukce Existuje nikolik zpbsobd, jak se v zemi mbie realizovat filmovi produkce jako ekonomicki aktivita, piltemi kaidSj z nich m i svi e h o d y a neehody a svi poti-eby rozvoje. Tyto nlzni forrny filmovi produkce maji sklon k vzijemnimu propojeni a vyznatuji se ikdou jak kulturnich, tak ekonomickfch pi-inosb. Charakter filmoviho pr~mysluv kaidi zemi je ovlivnin specifickou rovnovihou tgchto forem produkce.

Prvni a v mnoha ohledech nejdtileiitijii formou filmovi produkce je "p15vodni" produkce - takk nkkdy nazfvani domici neb0 nirodni produkce. Jedni se o filmy, kteri jsou vyvijeny a realizoviny v zemi sviho pbvodu a pro tuto zemi. Jsou to vgtiinou "mistni pi.ibihycc,kteri se natiteji v jazyce zemi, kde se vyribiji, a nemusi bSjt distribuoviny rnimo tuto zemi. NejvitHi hodnotou tichto filmb je, i e jsou kulturni specific+ produktem zemi se spoletenskfm a tvhtim p5nosem pro jeji obtany. Vlidy na celim sviti se snaii chrinit stile pokratujici produkci tgchto druhb filmu navzdory zmenSujicimu se pottu divikb ve vitgini zemi a z e g e n i konkurenci mezinirodnich "trhikgC.

Druhou formou produkce jsou zahranitni ccpienosnk" produkce, nikdy taki nazjkani produkcemi "pi-iniiejicimi investice". Jsou to filmy, kteri byly vyvinuty v jini zemi, bud' pro trh zemi pdvodu neb0 pro mezinirodni trh, kterpvgak z produktniho hlediska mohou bSjt natoteny kdekoli. Jsou proto v pravim slova smyslu "pi-enosnCcc.Mohou se natitet v jini zemi (z i-ady ddvodb, jak je uvedeno dde - vitiinou vHak vyhledivaji nejniigi niklady), kde vyuiivaji alespoii EisteEni mistni pracovni sily a zagzeni. Po natiteni viak produkce odjiidi bez jakihokoli nivazniho styku se z e d , ve kteri natMela. Vlidy na celim svcti: vytvii-eji stimulatni schimata (vtetni produktnich fondd a daiioech stimuld), aby tyto pi.enosni produkce pi.ilikaly, k temui jsou motivoviny ekonomicljm uiitkem z peniz, kteri do zem; zahranitni produkce piinigeji - proto se nazjkaji produkcemi "pilniiejicimi investice".

Na rozhodovini producenta neb0 fmantniho investora, kam umistit pienosnou produkci, pdsobi celi i-ada prominliech faktord. Za prvi a pi.edevgim o tom bude rozhodovat pZbih a charakter projektu. Vyiaduje-li scinii- urtitf typ lokace (tropickou, historickou apod.), bude to sarnoziejmi pro e b 6 r zemi rozhodujici. VSjbir mezi rbznSjmi zemimi vhodnSjmi pro natiteni se viak providi v prvni ?ad; podle nikladb. Jak se filmovt rozpotty zvyHuji, hledaji producenti zpbsoby, jak sniiit celkoe rozpoEet prost?ednictvh dostupnSjch finantnich stimulb. A proto hraje roli, zda jsou v urtiti zemi k dispozici fiskhlni pobidky. I "nejhodnotnijii" finantni stimuly vgak mohou obsahovat skryti pravidla a podminky (nap?. nutnost pi-ivtzt zahranitni itib, vybaveni, atd.). Na tomto mist; vstupuje do rozhodovini o destinaci natiteni zkugenost s danou zemi, protoie skutetni niklady mohou nakonec pieegit poskytnuti stimuly. Olsberg I SPI

16. bfezna 2006

12

*a

Ekonomick? vliv Eeskkho filmovCho pn"lmys1u - ZhvEreEni zpriiva

Pii rozhodovini se mezi zemi:mi, kteri nabizeji dahovi stimuly, mdie mit vliv taki zkuienost t i povidomi o jednoduchosti pfistupu k financovini vzhledem k nezbytni administrativi:, easu a spolehlivosti ziskini financi. Ovlivhujicim faktorem u zahranicnich produkci mohou rovngi bft minici se sminni kurzy. S poklesem hodnoty dolaru v G i euru v minulfch letech se sniiil produktni objem piichizejici z americkfch studii. Do hry mohou taki vstupovat osobni preference klitovjrch tv13cG (reiisira, producenta, herce), stejnou mirou pak i dalii faktory. h d a profesionild je rida blizko domova neb0 v pohodlnim prosi5edi. Vliv plinovini tasu mGie znamenat poiadavek, i e misto natiteni musi bft dobie pZstupni letecky. Obecni: se poiaduje vysokf standard bydleni v kterikoli zemi, kde musi klitovf tv5rce strivit delii obdobi. I
Vztah mezi zahranitnimi a d o d c i m i produkcemi je vgtiinou vzijernn; prospiinf, ale taki velmi komplexni. vyiii je liroveii domici produkce, tim je zemi: schopni:jii p3ikat zahranitni filmy, protoie je zde vyHii kapacita itibG a zaiizeni. Proto m i silnf domici p r h y s l tendenci vytvoiit ze zemi atraktivni destinaci pro zahranieni produkce, kteri pak mohou podporovat mistni p r h y s l pZchozimi investicemi. Na domici produkce se vi:tiinou nevztahuji vlivy, kteri ovliviiuji zahranicni produkce, jako napi. fluktuace miny. Piichozi zahranicni produkce podporuji domici produkci tim, i e zamgstnivaji mistni pracovdky ve filmovim sektoru i tim, i e vydivaji penize za mistni zboii, sluiby a vybaveni. Najimini mistnich profesionilG na zahranicni produkce zlepiuje a roziiiuje zikladnu schopnosti zemi. Jak se vHak zosthje konkurentni boj o p a i k i n i zahranienich produkci, mdie bft vjrhradni zivislost na trhu zahranitnich zakizek rizikovi. Navic, pokud zacnou bft zahranitni produkce pi38 dominantni, mGie to mit negativni dopad na domici prdmysl v tom smyslu, i e se mistni p h y s l stile vice zamifuje na poskytovini sluieb. Lipe platici zahranitni produkce vytgiuji nejlepHi itiby natolik, i e je nabidka pracovnikG pro mistni filmovi tvGrce omezeni. Ti rlenovi itibu, kteii si zvykli na vyiii sazby platii, jaki jim dom6ci sektor nemdie poskytnout, jsou pro ni:j cc cenovi nepZstupd". V takovjrch situacich mdie mezi domicim a zakizkoem produktnim sektorem vzniknout nevraiivost rozbijejici nirodni filmovf p b y s l .

Olsberg I SPI

16. btezna 2006

13


Ekonorniclj vliv Eesktho filmovtho prfimyslu - Zivgretni zpriva

0

2.1.2. Produkce r e a m

0

Atkoli je vfroba televiznich reklam pokliidina za kulturnk mknk vfznamnou a moini i mknk "atraktivd", mtiie bjit d6leiitJjm prvkem v tinnosti produktniho sektoru.

0

Reklamni sektor funguje velmi podobnk jako f h o v i produkce v tom, i e reklamy vyrobent v urtitt zerni neb0 oblasti zde byly takk vyvinuty a jsou urteny pro trh tkto zemk, jink pak mohou mit ptivod v zahraniti a b$t urteny pro globdd trh. Pii jejich j r r o b t se zpravidla vyuiivi stejnfch profesi a zazzeni jako u f h u , piestoie doba natiteni je mnohem kratli, zpravidla nejvfle nkkolik dni.

0 0

Tak jako u filmovt produkce m i stupe6 "spokojenosti" se zahranitni destinaci, kterjr tvhrce reklamy pocit'uje, vfznamnf vliv na vfbkr zemk pro natiteni, privk tak jako i moinost sniiit tim produktni niklady. Vlidy nenabizeji reklarnnim produkcim produktni stimuly, avlak vfznarn tkto formy produkce by filmovfm pracovnikhm poskytuje prki, zkulenosti a nemkl bft zanedbivin - mist& schopnosti, kterk nemusi bft k dispozici u filmojrch projekni. Navic, piestoie reklamy nemusi mit "kulturni" vfznam, pracuji jejich tvbrci tasto jak pro reklamu, tak pro f h .

2.2.

Filmove sluiby, spoleEnosti a profese

Vfroba a exploatace 'filmu se dkje pros6ednictvh pkti segrnenni neboli elemenni hodnotovkho ietkzce. Vjkoj - relerle, psani scknii.e, sdruiovini a psprava financovini f h o v k h o projektu Produkce - natiteni filmu Postprodukce - shromiidtni materidu natotentho v pnibkhu produkce, jeho zpracovini a mix (s hudbou, se zvukem atd.) na vfslednf produkt

Distribute - prodej f h u obecenstvu @rosti.ednictvh kin, televizi, maloobchodnim prodejem a pfijtovinim DVD/video) VeFejni uvedeni - kina, kteri film promitaji pro veiejnost

Tato zpriva se dosud sousti.edila na produktni fizi vfroby f h u , kteri v pEpadk ngkterjrch spoletnosti zahrnuje rovnti jrvojovou fizi. Filmovou produkd se zabjki nkkolik typh spoletnosti. Jejich dohy jsou popsiny d i e : Produktni spoletnosti - Odpovidaji za vjkoj a obvykle za produkci filmovkho projektu, tj. vytvzeji domici neb0 koproduktni filmy. Produktni spoletnosti mhie m a t iadu let, nei vyvine sctnii, a potk, co je zabezpeteno financovini, dohliii na produktni a postproduktni fizi. Produktni spoletnost pak prodi priva na vyuiiti tohoto f h u (bud' v kinech neb0 prostiednictvh DVD/video) distributni spoletnosti v co nejvice teritoriich

Olsberg 1 SPI

16. b?ezna 2006

14

,a

.a

Ekonomickj. vliv tesktho f h o v t h o pdmyslu - ZivEreEnb zprha

(zemich). Pfikladem p?edni teskk produktni spoletnosti jsou Negativ neb0 Total HelpArt T.H.A.. Spoletnosti poskytujici produktni sluiby - Tyto spoletnosti poskytuji sluiby pSchozim zahranitnim produkcim p?ijGdi:jicim do zem;. Spoletnost poskytujici produktni sluiby je obvykle oslovena zahranitnim producentem, jemui vypracuje rozpotet na natoteni tisti f h u , kterk m i v jeji zemi probi5hnout. Pokud je spoletnost najata, odpovidi za kontraktovini veikerfch mistnich pracovnikti a sluieb a obecni: dohliii na tist produkce, kteri v jeji zemi probihi. Zajiit'uje, i e bude provedena v rimci stanovenkho rozpottu. Zahranitni producent poskytuje finantni prost?edky, produktni (servisnii spoletnost viak musi mit veikert kontakty a providGt mistni platby. Je zisadni: nezbytnk, aby tyto spoletnosti byly schopnk udriet si dobrou povzst a dobrk kontakty v mezinirodnim f h o v k m pnhyslu. Spoletnosti pro produktni sluiby takk tasto poskytuji sluiby pi3 produkci reklam mistnich Ei zahranitnich reklamnich agentur a takt reklarnnim produktnim spoletnostem, ktert pilchizeji ze zahraniEi, aby natotily reklamu neb0 jeji tist v dant zemi. Dvi:ma pilklady pzednich tesljch spoletnosti pro produktni sluiby jsou Stlllking Films a Etic Films. Spoletnosti poskytujici sluiby a zaszed - Tyto spoletnosti poskytuji domicim i zahranitnim produkcim specifickk sluiby a zailzeni pro filmovou sjrobu. Do tkto kategorie spadaji veikert sluiby a v~baveni,kterk Glmovi produkce potiebuje. Jsou to napgklad: pronijem osvi:tlovaciho a kamerovkho vybaveni pronijem stud3 (nap?. Barrandov Studios)

i U a sluieb stavby a zaZzovini dekoraci pronijem zvii-at neb0 rekvizit, kostJjm6 catering sluiby filmosjch laborat05 Poskytovini ngkterfch zaiizeni a sluieb je logicky omezeno na mistni spoletnosti. 0 globcharakteru filmovkho pdmyslu viak svcdci existence mnoha mezinirodnich spoletnosti poskytujicich f h o v i za?izeni, kterk funguji ve vctiinc nebo spiie ve viech produktnich centrech na celtm svgtt. Obvykle jsou soust2edi:ny kolem mistnich studii. P?itomnost ti:chto mezinirodnich spoletnosti - pskladem je AFM Lighting, p6vodn; britski spoletnost, kteri m i dnes pobotky po celkm svi:t; vtetn; Prahy, Jiini Afriky a Austrilie - m6ie naznatovat, i e urtiti zem; je "seri6znim" centrem pro produkci f h t i na mezinirodni lirovni. Ziroveii viak tyto nadnirodni spoletnosti nenajimaji vellj potet mistnich lidi a jejich triby a zisk nemusi zdstat v zemi, kde probihi produkce.

2.2.2. Profese a zam Cstnanost

V rimci ttto ikily spoletnosti existuje ve f h o v k produkci nckolik klitosjch profesi. Filmovi profesionilovt jsou zpravidla vysoce kvalifikovani a schopni pracovnici a mohou proto bft hnaci silou ekonomicki aktivity i v jinfch sektorech. V nGktelpch piipadech hraji jednotlivci v r h c i

Olsberg 1 SPI

16. bfezna 2006

--

,'.. ..

..~7

r-' . :, I,

(I

-.>


,a

Ekonomickjr vliv Ceskkho filrnovkho pi-timyslu - ZivCreinP zpriva

tmlrtiho $mu GlmovCho projektu rtiznt "role", nap?. autor m%e bft ziroveii reiistrem svtho vlastniho scCnii-e. I< profesim, ktert filmovi produkce zamistnivi, pati? Producent - odpovidi za +oj a finanEni zabezpeEeni ftlmoviho projektu, Gzce spolupracuje se sctniristou a s reiisirem, a proto musi mit obchodni, finanhi, ale takt tmlrti schopnosti ReiisCr - je odpovidnf za mkEi proces vjrroby f h u v jeho produktni a postprodukEni fizi ScCnirista - odpovidi za napsini a propracovini sc6nii.e &om2 nich jsou tu tetnt dalbi pozice s rozlitnfm stupn2m tviirEi odpov2dnost.i. Pro dozor nad t2mito aktivitami zamgstnivaji produkce vitiinou zkubenk vedouci sloiek btibu tzv. Heads of Departments (nap?. +tvarni sloika/Art Department) a pokud natiEeni probih6 v zahraniei, iasto obsazuji tyto pozice s+mi lidmi, kterk si pi-ivezou. ceski republika se s e m i boha$mi zkubenostmi v poskytovini sluieb zahranitnim produkcim vHak m i v souEasnC dob2 k dispozici zkubeni filmovt pracovniky, ktei-i na mnoha produkcich mohou tyto MiEovi pozice zastivat, coi sv2dEi o tom, jak dtiv2ryhodnou f h o v o u destinaci se ceski republika stala. Vedle t2chto vedoucich profesi najimi produkce samoz?ejmi takt velkt mnoistvi jak odbornfch, tak neodbornfch pracovnikti do "Htibovjrchc' pozic vtetni d2lnikb pro stavbu dekoraci, i-iditb a dalgich. .s>

-23.

2.2.3. Vyznam infiastrukturya odbornosd Pi-estoie fmanEni stimuly ztistivaji dCdeii$m likadlem, producenti vidi, i e skutetnf piinos pro rozpoEet f h u m%e bft maxirnalizovin tam, kde je mistni infrastruktura dostatujici na to, aby zajistila poiadovant sluiby v mist2 a za mistni ceny. -

3 r‘

3;

Z hlediska mistnich S a d b m%e k podstatntmu dlouhodobCmu pi-inosu zahranitnich produkci dojit pouze na ziklad2 rozvoje mistniho pfimyslu vtetn2 infrastruktury a odbomfch pracovnikb. Tam, kde existuje prosperujici mistni prbmysl, vynaklidaji zahranicni produkce v2tgi Eist svjrch rozpoEt6 na mistni btiby, sluiby a vybaveni, namisto aby je pi-iviiely. Vlidy nebo f ilm commissions objevily n2kolik zptisobti, jak podporovat rozvoj vysoce schopnfch mistnich btibti a infrastruktury. NikterC zemi, nap?. Irsko, poiaduji, aby zahranitni produkce zamistnaly na svjrch projektech urti$ objem mistnich Htibb, praktikanfi nebo novitkb, jako nezbytnou podminku pro vyuiiti daiiovjrch i i fmanEnich stimulb pil natiEeni v ttto zemi.

3

a

Olsberg 1 SPI

16. bi.ezna 2006

16


*a

Ekonomickjr vliv tesktho filmovtho pifimyslu - ZCvEreEnC zp&va

,--

V mengich zemich je t t i k i vytvoi.it infrastrukturu mezinirodni &ovnd, protoie ji domici p r h y s l nedokiie uiivit a vyuiit. Je Geba, aby se obt odvttvi vyvijela soubtint. S ohledem na riist celkovt filmovi produkce by se mtlo investovat do infrastruktury pro udrieni stivajiciho objemu zahranitnich produkci, jakoi i pro urnoindni r k t u domiciho filmoviho prtimyslu.

-

-

ceski republika zdtdila infrastrukturu ve formi Barrandovsljch studii. Byly to tyto kapacity, kteri na poMtku pillikaly zahranitni produkce a reklamy do Prahy a to vedlo k rozvoji dal3 infrastruktury v zemi. Infrastruktura vybudovani kontinudnim procesem je vyuiivina jak domicimi, tak zahranitnimi produkcemi, coi urnoiiiuje celimu filmovimu sektoru, aby se rozvinul do udriiteli podoby.

2.3.

-

.. I

-

\-2

I-

(,

FinancovQnifilmu

Existuje sedm hlavnich hollywoodsljch studii - 2oth Century Fox, The Walt Disney Company, Sony, Metro-Goldwyn-Mayer (vlastnikem je dnes rovnti Sony), Paramount Pictures, Universal a Warner Bros. Tato studia dokiiou financovat a kontrolovat timti- kaidou fizi hodnotoviho Zettzce od filmovfch atelitrii, kde svi filmy natiteji, po jejich distribud v kinech a midiich na celim svttt. Tim, i e jsou aktivni ve vgech tistech hodnotoviho i.etizce, dokiiou tat0 studia financovat svi produkce ze ziskfi z distribuce svfch produktL Studia maji prosptch z kiiioviho propojeni mezi tetnfmi filmy a platformami a sniiuji tak riziko, kteri je obvykle velmi vysoki u investice do pouze jediniho filmoviho projektu. I< minimalizaci svfch rizik vyuiivaji studia rovnti zahranitnich daiiovfch +hod a stimulii , (zejmina ntmeckiho systimu daiiovfch d e v a do u r s t t miry taki konaciho britskiho finantniho stimulu, paragraf 42). Banky a finantni garanti jsou ochotni spolupracovat s velljmi studii, protoie jsou soutisti velki nadnkodni korporace s vfznatnou obchodni rninulosti a s Biroljm portfoliem investic.

Nezivisli filmy, tj. filmy, kteri se vyribtji rnirno systim studii, jsou financoviny z i.ady fiznfch zdrojii od vezejnfch gran& a i po soukromi investice. Niie uvedenf diagram naznatuje, jak mohou tyto zdroje pi.ispivat do celkoviho rozpottu filmu.

Olsberg I SPI

16. bi-ezna 2006

17

> .,

~1

-a

A

Ekonomickjr vliv Eeskiho filmovtho pdmyslu - ZivgreEni zpdva

L

*

rC

R O Z P O ~ E THRANEHO FILMU

4

Invest03 vstupujici do produkce nezivisltho f h u jsou obvykle obchodni spoletnosti, ktert otekivaji navriceni financi a investuji vfminou za zajiitini urtitjkh priv. Vysilaci mtdia mohou nabhet financovini vJjminou za licentni priva, distributoil mohou poskytnout finantni prost?edky za priva pro specificki teritoria, atd. V nikterJich piipadech mohou dokonce investovat do filmu bohati jednotlivci neb0 spoletnosti, pi'estoie takovt pKpady jsou velrni omezent.

2.3.3. VeFejna'podpora fllnov6ho prhysIu

Za Litelem ochrany a vyuiiti globdniho trhu, v jehoi rimci f h o v f p r h y s l funguje, a za Litelem ochrany kontinudni produkce kulturni specificljch domicich f h t i podporuji prakticky viechny zemi s vyspafm f h o ~ m prtimyslem, a dokonce i ty s relativni milo rozvinut$m prtimyslem, svtij sektor nirodniho f h u . Jen v Evropski Unii vynaklidaji vlidni institute na podporu filmu pfibliini 1,43 rniliardy EUR rotni4. Navic jsou v iadi z e d zavedeny regiondni produktni stimuly a v nZkterJich pfipadech jsou stirnuly poskytoviny na hovni mist. Jedinfmi vfjimkami jsou dvi zemi, v nichi je p?isluinf domici trh dostatetni vel5, aby udriel fhai-skou aktivitu bez vitSi intervence veiejntho sektoru. Jsou to samoz?ejmi Spojent stity americkt ("Hollywood") a Indie ("Bollywood"). Piesto se i ve Spojen9ch stitech objevuji signdy, i e ve?ejni intervence bude nutni, zejmkna ve stitu I
16. bfezna 2006

-01

Ekonornickji vliv Eeskkho filmovtho pdmyslu - ZCvgreEni zpriva

(kterf m i jak stitni, tak m i s t s l j stimul), Illinois a Louisiana, kterC vyuiivaji fady mechanizmd atraktivnich pro produkci, aby vybudovaly svdj vlastni audiovizudni sektor.

VebkerC evropski filmy se vyribiji spojenim vefejn9ch a soukromfch peniz; ve skutetnosti by v Evropi: bez podpory vefejnkho sektoru nebylo moinC vyribit nezivislC filmy. SPI odhaduje, i e typiclj rozpotet evropsktho filmu se sklidi pfibliini ze 60°/o z vefejnfch zdrojd a zbytek finantnich prostfedkd pochizi ze zdrojd soukromfch jako je pfedprodej, dofinancovini bankou neb0 koprodukce formou vloieni f h o v f c h sluieb a zazzeni. Evropslj nezivislf filmovf sektor je velmi rozti.iitinf, zahrnuje znatnf potet malfch spoletnosti, kteri vitiinou pracuji pouze na nckolika m d o projektech soutasni. Tyto projekty sebou nesou extrCrnni: vysoki rizika - ve finantnim sviti: se vieobecni pi.edpoklidi, i e z kaidich deseti vyrobenfch filmii bude sedm ztritovfch, dva skonti v bilantni rovnovize a jeden bude natolik iispiinf, i e zaplati ty ostatni. Mali spoletnosti, kterfm zabere +oj jedinCho f h u nckolik let, proto nepfedstavuji pro finantni sektor atraktivni investitni pfileiitost, vzhledem k tomu, i e neni moint Eiiovk propojeni mezi iispiinfmi a neiisp6injm.i filmy. Navic nejsou tyto malt spoletnosti tasto dostatetni: kapitalizoviny, coi nuti samotnk producenty k uzavirini nevfhodnfch distributnich dohod, aby opati.ily finance na produkci. c ' \

t. ,

2.3.5. Vfznam koprodukci

,--,

1 .d

Mezinirodni koprodukce jsou ve stile vgtiim mifitku zpdsobem financovini nezivisljrch i studiovfch filmd. Timto zpiisobem m i producent pi-istup kvefejnCmu financovini od dvou zemi, protoie f h je "nirodnim" produktem obou (nebo vice) z e d . T o je zejmCna vfhodnC pro zemi s pomi:rni: malfm domicim trhem, coi znameni, i e finantni zdroje na hrant f h y jsou pochopitelni omezenk. ICoprodukce urnoifiuji p r o d u c e n ~ m plinovat projekty s vyiHim rozpottem, kterC pak maji moinost uplatnit vice komertqjch prvkd. Pro f h o v k h o tvdrce znameni navfieni finantnich prosti.edkd lepii ianci na natoteni f h u . VHeobecni to znarneni, i e se vfrazni zvfii celkovf objem pen&, kterf je k dispozici nirodnimu filmovkmu pnlmyslu. "Chudiim" zemim je umoinin pi-istup k fonddm, ktert jsou k dispozici v jinfch zemich. Vzhledem k poklesu zdrojd soukromtho financovini nezivislfch filmd jsou producenti tim dil tim vice ochotni rozhliiet se po zdrojich vefejnCho financovini svfch f h d ve stile vzdilengjiich mistech. T o ukazuje za prvC, i e je mezinirodnim produkcim k dispozici vzrktajici mnoistvi moinosti financovini a za druht, i e prosti.ednictvh rozvoje technologic se proces produkce stal vfrazni mobilnijii. Je typicki, i e evropskk f h y bojuji o iispcch mirno domici trh. Idedni koprodukce, ktert spolupracuji po ekonomickC i po kulturni linii, mohou +stit v projekt, kterf zaujme na dznfch trzich. ICoprodukce se skutetnfm tmlrtim vkladem mnoha stran maji moinost vefejnCho uvedeni a triniho iispichu v partnersljch teritoriich.

Z tichto ddvodfi vykazuje v soutasnosti mnoho evropsljch z e d stabilni rostouci potet mezinirodnich koprodukci. Velki Britinie zaznamenala od roku 1999 do roku 2003 zdvojnisobeni pottu koprodukci - tento vzestup lze chipat jako pfimf dkledek zavedeni dafioviho stimulu (paragrafu 48) ve VelkC Britinii v roce 1997 a nisledntho rhstu aktivity "prodeje a zpitnkho pronijmu" (tzv. sale and leaseback).

, -\ /'

1 .J

l\

j

q /'

\

(3 -) L

I> , J

>, 3

J

C_> 3

(3 3 1 3 <

Olsberg I SPI

16. bzezna 2006

19

,'

'a

.a

Ekonomickjr vliv Eeskkho Zllmov6ho pnimyslu - ZivgreEnP zpriva

Evropskk koprodukce se Zdi Evropskou ~ u v o uo f h o v t koprodukci, kteri stanovuje urncleclj, tvtGi a techniclj pilspcvek kaidiho z koproduktnich partnerh. D d e stanovuje rimcox+ systkm v oblasti finantnich pilspi:vk6, vyuiiti technicljch z&zeni, autorsljch priv a zahrnuje bodovaci systim stanovujici, jaki typy f h h se kvalifikuji jako evropski. Evropskk koprodukce mohou dde vyuiivat fond Rady Evropy Eurimage~,kterf podporuje koprodukci, distribuci a promitini evropskfch f h h . Pilspcvky Eurimage~do rozpottu f h 6 jsou spiie sti-edniho rozsahu, men8im koprodukcim v Evropi: mhie viak Eurimage~poskytnout rozhodujici finantni prosti-edky.

.a

.4

Ekonomiclj vliv teskiho filmovkho pdmyslu - Zivgretni zpriva

Ministerstvo kultury Ceski republiky zadalo SPI provedeni strategicki studie ekonomickkho vlivu teskiho f h o v k h o pdimyslu. Zadini vyiadovalo, aby SPI stanovil ekonomiclj a linantni piinos f h o v 6 h o prtimyslu a aby podal doporuteni, jak by politicko-strategicki iniciativy mohly napomoci filmovimu prdmyslu sehrit jebti pozitivnijbi d o h u pii stoupajici prosperiti a kvaliti iivota v CeskC republice. Pil vypracovini tito studle se SPI setkal s naprostfm nedostatkem zisadnich a oficiilnich iidajd o teskkm produk2nim sektoru. Za iitelem shromiidini tichto iidajd provedl SPI dotaznikovf prdzkum spoletnosti fungujicich v Ceski republice v tGchto sektorech. Tato tist zprivy pojednivi o iidajich ziskan$ch z tohoto prfizkumu. Zatini vysvitlenim metodologie pouiiti pro stanoveni ekonomickCho dopadu tohoto pdimyslu, dile nisleduje piehled celCho sektoru. Pro iitely tCto zprivy se SPI zamiiil na tii podsektory v rimci filmoviho pdimyslu. Jsou to: produkce t e s v c h filmd pi-ichozi zahranitni produkcelzahranitni zakizky produkce reklarn Tato zpriva obsahuje zjigtini SPI v oblasti vSech prvkd zadini, vtetni: popis teskiho produktniho sektoru z hlediska shromiidinfch ekonomicljch iidajd (v tCto tisti) popis pSnosd poskytovanfch filmovou produkci piehled forem podpdrnfch mechanizmd, kteri pouiivaji vlidy na celCm sviti k podpoie f h o v C produkce doporuteni strategickkho psstupu k podpoie teskkho fhovCho sektoru SPI navic poskytl v piilohich popis praktik uplatiiovanfch v mezinirodnim f h o v C m prdmyslu a jejich detailni rozbor - prezentovanf jako pilpadova studie - tfkajici se podpory poskytovani v australskim stiti Victoria a v Kanad;.

3.2.

Metodologie

V zemich s vyspilfm filmovfm prdmyslem, a dokonce i v tich, kde tento pdimysl jegti nedosihl takovi hovni, jsou uzniviny vfhody, kterC film piinibi mistni i globilni ekonomice. Piesto existuje piekvapivi milo stud3 o ekonomickCm vlivu p r h y s l u na jednotlivC oblasti neb0 zemi. Ceski vlida dosud nemila k dlspozici iidaje ilustrujici velikost a charakter f h o v i h o sektoru svi zemi. Nebylo proto moini sprivni stanovit hodnotu filmoviho a reklamniho pdimyslu. Pro iitely tCto zprivy SPI shromiidil a vyhodnotil iidaje od spoletnosti pracujicich v oblasti produkce a postprodukce a od poskytovateld produktnich zaszeni a sluieb, piitemi se sousi5edil na nisledujici ekonomicki ukazatele sektoru: Olsberg 1 SPI

16. biezna 2006

21

'91

Ekonomickj. vliv teskkho filmovkho pnlmyslu - ZAvketnA zprivd

objem produkce (vynaklidant prostiedky) zamgstnanost pznos hrubimu nirodnimu produktu

V ceskk republice by1 proveden podrobnf dotaznikoe pfizkum spoleinosti angaiovanfch v oblasti f h o v t produkce. Dotaznik vyiadoval od spoleinosti hdaje za roky 2003 a 2004. Spoleinosti poskytly podrobnt finanini lidaje na bizi piisnt dfivitrnosti - z tohoto dfivodu jsou ves'kert iiselni lidaje v ttto zprivivi: uvedeny v souhrnu a nejsou uvidcny podle jednotliTjch filmoTjch projektG neb0 spoleinosti. Hodnoceni SPI je dde zaloieno na iiselnfch lidajich, ktert publikovala APA (Asociace producentG v audiovizi) a ktert poskytlo ieskt ministerstvo financi a dal3 veiejnt zdroje. Informace byly takt shromaid'oviny prostiednictvh konzultaci s iesljmi a zahraniinimi producenty, piedstaviteli Eeskt vlidy a nezivislfmi f h o s j m i orghny. Tato zpriva popisuje Tjznam f h o v t h o p r h y s l u pro ceskou republiku tim, i e zobrazuje jeho souiasnf rozsah a vliv na ieskou ekonomiku. Pro moinost jednoduchtho porovnini jsou vs'echny iistky v ttto zpriv; uvedeny v americljch dolarech. Tam, kde byly lidaje ziskiny v iesljch korunich, p o u a SPI pi.islus'nf prfimgrnf smgnnf kurz platnf v letech 2003 a 2004.

3.3.

Nhsobici koeficient

Studie ekonomicktho vlivu uriitfch s e k t o s neb0 aktivit providgji kalkulace na zikladi: skuteEni. vynaloienfch prostiedkfi a zohledfiuji nislednf dopad tgchto vynaloienfch prostiedkfi, ktert i nadde cirkuluji v rimci lokdni ekonomiky zemi: neb0 regionu, dokud nejsou vynaloieny na importovant zboii a sluiby, a tim z tohoto regionu odchizeji. Pro vjrpoEet tohoto dopadu pouiivaji ekonomovt tzv. "nisobici koeficient". Ekonomickf dopad aktivit, jakou je f h o v i produkce v ceskt republice, prochizi tiemi fiznfmi kandy: P i h f dopad: zamgstnanost a iinnosti vzniklt na zikladi: p h f c h nikladfi vynaloienfch na vlastni aktivitu, nap?. honorhie s'tibu Nepiimf dopad: zami:stnanost a aktivita podporovani v nislednfch Mstech hodnotoviho ietgzce napi-. v dfisledku toho, i e ieskt filmovt spoleinosti nakupuji zboii a sluiby v ceskt republice od iesljch dodavatelfi. Sem pa6i i price souvisejici s Tjrobou zailzeni/vybaveni a sluieb, ktert produkce pouiivaji Odvozenf dopad: zamSstnanost a aktivita podporovani tgmi, kteii jsou p-o neb0 nepiimo zamtstnini hlmoTjm prtxnyslem, a utriceji svt pi-ijmy za zboii a sluiby v oblasti Sirs'i ieskt ekonomiky Nisobici koeficient se pouiivi pro vjrpoiet sumy n e p h t h o a odvozentho dopadu na ieskou ekonomiku, zejmCna ve vztahu k zamgstnanosti a pildant hodnoti: sektoru v dodavatelskkm ietgzci ieskiho f h o v t h o prtxnyslu, a takt ve vztahu k zamgstnanosti a piidant hodnoti: plynouci z utriceni prostiedkfi tgmi, ktert piimo neb0 nepi-imo f h o e p r h y s l zamgstnivi. Ekonomickt nisobici koeficienty bi:ini: pouiivant pil stanoveni dopadu f h o v t produkce se pohybuji od minimdni hodnoty 2,O (pouiil jej napi. Oxford Economic Forecasting ve zprivg pro

Olsberg 1 SPI

16. bkezna 2006

22

7

'*

.9

Ekonomickji vhv Zeskkho filmoviho pdmyslu - ZivEreEnP zpriva

7

'

./

britskf film06 Tjbor - UK Film Council EkonomickjpEnos britskkbojlmovkbopdmysIu v mce 2005) po nadhodnocenf koeficient 3,O (pouiit nap:. v materidu Ekonomickj vlivjlmov~bopdmyslu n-a Colorado vypracovanim pro coloradskou film commission v roce 2003). SPI usoudil, i e je vhodni pouiit nejkonzervativnf:jginisobici koeficient 2,O.

,-. , I

3.4.

/

-"b

Ekonomiclj vliv EeskCho filmovkho priimyslu

3.4.1. Objem produkce

V ioce 2004 byl-objem produkee f&u a iiklamy 160 mili6nti USD (4 1U milibah E). Nasal a k podstatnjr pokles ve s m W s~piedch~z&''r~%e&, kte$ zqnamenal objem p;ddukce ve @i-270 .&6nfi USD.(7 621 hilibnh KC).

-,

,

l

Tento objem produkce neboli prostFedky vynaloieni na Tjrobu f h G a reklam m i rovngi neptimf a odvozen? dopad. Niie uvedeni tabulka ukazuje, i e v pdbf:hu let 2003-2004 doilo k Tjraznimu poklesu dopadu objemu produkce.

1

1

Celko* objem produkce I

I

-",

160 mili6nG USD

,

L _

270 mili6nG USD

Nepf im9 a odvozen9

I _

__

I

320 mili6nG USD

I

I

540 mili6nG USD

Niie uvedeni tabulka ukazuje Grovnf: objemu produkce vletech 2003 a 2004 u zahranitni produkce, Eeski produkce a reklamy. Ukazuje, i e celkovf: nejvitii pokles mezi rokem 2003 a 2004 by1 zaznarnenin v sektoru zahranitni produkce.

Gtaf 1: 0bjem Ptodukce

Rok

Olsberg I SPI

16. btezna 2006

23

; I

0 0 0 8 0 0 0 0 ,3

0 0 6 0 0 0 0 0 0 0 t3

a 3

0 0 -

0 0 0 0 0 0 0 0


.a

Ekonomickjr vliv iesktho filmovtho p ~ m y s l u- Z6vi:retni zpriva

Standardni metodologii pro kalkulaci p h k h o piisptvku sektoru k hrubimu domicimu produktu je zmtieni jeho "piidank hodnoty", coi je kalkulace jeho ziskfi pi-ed zdantnim plus vyplacenk rnzdy a honoriie.

~i cornto zakladt odhaduje SP,I

i e p$i objemu pmdukce k e 6% pSibliin6 160 r n i l i i i ~ USD (4 112 militin6 KZ) by1 vroce 2004 celkovf pi3&~vek Zeskeho sektom filmovk produkce k lumbernu domicirgu prod& pZMiinE 68 mili6nii USD (1748 mili6nfi KC). Bylo to znahi: m i n t nei vroce 2003, kterjr zaznamenal celkovf pi-isptvek sektoru f h o v i produkce k hrubkmu domicimu produktu ve vfbi 105 milibnfi USD (2 964 milibnfi Kt).

Pracovni sila sektoru filmovi produkce je ve vbech zemich z velkk Msti tvoiena Qeny btibu na volnC noze, ktei-i obvykle intenzivnt pracuji - zpravidla 12 hodin a vice dennt - 5 a i 6 dni v $dnu po rfiznE: dlouh6 obdobi v pdibghu roku. Pfestoie ntkterk spoletnosti v sektoru maji Fadu stdfch zamtstnancfi (tzn. mista s pevnfm platem), vttbina pozic v produkci jsou mista tasovt omezeni. V dfisledku toho je obzvlibt' dtileiitk uvidtt tiselnk fidaje o zamtstnanosti jako ekvivalenty plnkho fivazku5, coi poskytuje jasnou metodologii srovnini s jin9mi sektory, kde je zamtstnanost spibe na plnf fivazek. "Stibovk" profese neboli jednotlivce na volnk noze najimank na prici ve filmovk produkci obvykle smluvnt zajibt'uje produktni spoletnost neb0 spoletnost poskytujici produktni sluiby, kteri v dank zemi za projekt odpovidi. Atkoli b t i n i praxe v mnoha zemich je takovi, i e produktni spoletnost odpovidi za najimini celkho btibu pro vbechny jeho sloiky, v ceski republice se pro ntkteri sloiky btibu najimi spedalizovani spoletnost, kteri poskytuje balik sluieb, vtetnt najmuti vebkerjrch pracovnikfi ve vztahu ke svi sloice. Toto je nejzi-etelntjbi v oblasti stavby dekoraci. Stavba dekoraci traditnt pi-edstavuje jednu z klitoech konkurentnich vfhod ceski republiky, protoie u ntkterjrch typfi f h u tvoii znatn? podil rozpottu a Ceski republika byla dosud schopna kombinovat velmi vysokou kvalitu p r k e s nizljmi pracovnimi niklady. Stavebni dglnici tasto piijiidtji z rnimopraisljch oblasti, coi pi-edstavuje cennf zdroj zamtstnanosti pro potencidnt ekonomicky potlatenk oblasti. -- .

i

SPI odhaduje, i e zainestnanost 4sektoru Eeskt? filmovk 'produkce ve vSech typech produkce odpovidga v roce 2004 celked piibliZnE 4 850 ekvivalentb pln6ho pracoMiho ' livazku (FTE). , Niie uvedenf graf ukazuje, kolik ekvivalen~plnkho fivazku poskytl: btib pracujici na tesljch produkcich btib pracujici na zahranitnich produkcich btib pracujici na reklamich pracovnici spoletnosti poskytujici zailzeni a sluiby, nap?. stavba dekoraci placenk price na plnf fivazek (zamtstnanci) ve vbech spoletnostech sektoru

FTE = FullTime Equivalent Job/ekvivalent plntho pracovniho livazku. Tento jrpozet je zaloten na pfedpokladu, i e 1 800 hodin roini: = ekvivalent plntho pracovniho fivazku/FTE. Olsberg ( SPI

16. b?ezna 2006

24

.*


Ekonornickjr vliv Eeskkho filmovCho prPlmyslu - Ziv6reEd zpriva

Graf 2: Ekvivalenty plnCho livazku ve filmovk produkci 2004

A

,

zahraniEni produkce teklamy

13 Price na volnk noze v rimci mezinirodnich a teskfch filmb, na reklamich a pro spoletnosti poskytujici sluiby a zafized vysoko pi-evyiuje potet mist na plnf fivazek, kterk jsou v tomto sektoru k dispozici. Sektor zahranitd produkce vytvoill podstatnc vice ekvivalentti plnkho pracovniho fivazku nei sektor teskt domici produkce. SPI takk odhaduje, i e pdimgrni odmcna placeni pracovnikh ieskkho itibu pracujicim na zahranitni produkci je pfibliinc o 40% vyiii nei pdim6r vyplicenf teskou produkci. Za ur6$ch okolnosti mbie bft tat0 skutetnost pro jednotlivk teskk producenty pracujici s omezenfmi produktnimi rozpotty problematicki, kdyi zjisti, i e otekivini kvalifikovanfch tesljch fdmojrch pracovnikb vzhledem k j r i i honorifb narostla. Obecnc viak zahranitd produkce zvyiuje jejich kvalifikaci a vyiiimi honorifi urnoiiiuje, aby titii lid6 Gtovali tesljm produkcim mkni:.

'-\

9

(.

3 1

13

3 (2 ;-) .I

3.4.4. PZspe'vekk pZjm u z dani

>

' \-

SPI vypotital pilbliinf pZspcvek teskkho sektoru produkce kpi-ijmu z d a d na zikladi: pi-edpokladb a odhadb d a d z pi-ijmti, zamcstnanecljch d a d a d a d podnikojrch. Produktni sektor pi-edstavuje v hodnotovkm i-ettzci zprostfedkujici tlinek a h e proto pi-edpoklidat, i e nebyl vybrin iidnf +nos z DPH. Aby bylo moink pochopit hoveii d a d n e p b o podpoi-enfch tinnosti filmovk produkce, by1 zde pouiit stejnf nisobici koeficient jako pii kalkulaci dopadu vynaloienfch prosti-edkb na zamcstnanost a pZsp6vek k HDP.

I1

--'-)

I \

~dhaduj; se, Ze vtoce 2004 piispEi Ceskjl fh&$ rnili6n6 US^ (719milibnii,Ke). *. - -

pjriimysl k pHjmu . .

Niie uvedeni tabulka ukazuje odhad SPI p k k h o daiiovkho piisp6vku rbznfch oblasti sektoru:

.*

Ekonornickf vliv Eeskiho tilmov6ho p ~ m y s l u- Z6vi:retni zpriva

22 milibnfi USD

ZamEstnanecke danE

CELKEM Pi.i pouiiti nhsobiciho koeficientu 2,O na tyto psjmy se celkovf pi.isp6vek sektoru k danim, vtetni d a d zaplacenjrch spoletnostmi a jednotlivd nepi.ho podporovanjrrni produktni tinnosti, odhaduje na 56 milibnb USD (1 438 mili6nti IG).

DanE z piijmu

Podnikove danE

3.5.

0 0 0

ceskh filmovd produkce

V prim6ru se vyrobi 15 a2 20 tesljch f h f i rotni. Podle fidajfi, kteri shromhidil SPI, se podle typu vyribiniho filmu jejich rozpotty pohybuji od 500.000 USD a i (velmi zsdka) do 3 milibnti USD. Obecni: je vbak pro teski f h y t i i k i sehnat prostiedky na rozpotty vybbi nei pi.ibliini: 1 milibn USD.

Niie uvedenjr graf ukazuje p i h ? objem produkce v roce 2003 a 2004 a dde taki nepi.hjr a odvozenjr objem produkce.

0 0

CJ 9

Olsberg I. SPI

16. b?ezna 2006

26

Ekonomickjr vliv tesktho WmovCho pdmyslu

- Zivi:retni

zpriva

+--

,

Graf 3: Objem produkce Eeskych hranych b i i

2004

2003 Rok

piimjr H nepiimjr a odvozen9 S ohledem na n i z e potet vyribenfch fdmb a na jejich nizkk rozpotty lze tento dramatice nirbst aktivity vysvctlit jednoduie tim, i e se jeden neb0 dva hlmy vyrobily za vyiHi nei p r h 6 r n f rozpotet (napi-.2 d 6 n y USD).

1

(-1 2

>

i'

V roce 2004 poskgtla' produkce' Eeswch celoveEerm'ch, hranfch piim$ch ekvivalent5 plnCho pmcovni%o irvazku, V roce 2003 poskytl s e h r Eesk6 produkce pouae okolo 200 ekvivalentii plnCho pracovniha 6vazku. -

-

1

.'J

Niie uvedenf graf ukazuje celkojr potet pracovnich mist, kteri poskytl sektor teskk produkce, a to pi-imfch, n e p h f c h a odvozenfch.

Graf 4: FTE na EeskC produkci

2004

2003

Rok

H piimjr FTE B3 nepiimjr a odvozenjr FTE

Jak jii bylo uvedeno, p r h c r n k honorii-e na vctiini: techto pozic jsou niiSi nei pi-i praci na zahraniznich zakizkojrch produkcich. Navic se zdi, i e sektor teskk produkce zamestnivi pi-i +robe filmfi mkni: tlenb itibu, nei jak je bZnk u zahranitnich f h b . Je pravdcpodobnk, i e tat0

\I

-I

L

1 3 Olsberg ( SPI

16. blezna 2006

0

.a

.a

Ekonomiclj vliv ieskeho hlmovkho prfimyslu - Z6vi:reini zpriva

0 0

0 0 0

skutetnost je piimfm ddsledkem niiiich rozpottii obvyklfch u tesktho f h u , coi nautilo teskt filmafe vyuiivat "fispornijii" zpdsoby a metody price. Nisledujici tabulka udivi zdroje financovini tesljch celoveiernich hranfch f h d v roce 2003 dle Gdajd SPI.

Zdroj Fond hnematografie

0 0 (3

8. 0 0 0 0 0 4 3

a 0 (3

0 0 0 3

3

financovhni

5%

Ceski televize - hotovostni

27%

Ceski televize - bezhotovostni

14%

Dalii TV stanice - hotovostd

31%

Zdroje rnirno CR - hotovostni

2%

Jint zdroje - hotovostni i bezhotovostni

0 0

O/O

2 1O/o

Je pozoruhodnt, i e pii absenci podstatnijiiho veiejnkho financovini a pii prakticky nulovtm zijmu ze strany meziniroddch finantnich trhd je financovini tesljch film6 do velkt miry odkizino na hotovostni i bezhotovostni pilspivky TV stanic.

V p d m i r u dosahuji teskk filmy okolo 25% podilu na d s t n i m trhu, pokud jde o nivitivnost kin. Toto procento je velmi vysokt ve srovnini s vitiinou wropsljch z e d , kde p o d nirodnich film6 na domicim trhu ziidka piesihne 5-10%. Jen milo z e d , z nich zejmtna Francie a Dinsko, m i dostatetni silnf f h o v j r pr6mysl na to, aby domici filmy toto procento znatni pieshhly francouzskt filmy v nikterfch letech dosahuji a i 35%. V zemich s takotjmto typem podilu na trhu je vieobecni uznivino, i e silni f h o v i tradice a kultura, v nii je prostiednictvh domicich piibihd na plitni reprezentovina domici identita a kultura, pilniii ddeiitt kulturni a socidni tjhody. Vlidy proto poskytuji svt domici filmovi produkci znatnou, dlouhodobou a strategickou podporu. Popularita tesljch f h d na domicim trhu naznatuje, i e tu existuje silnf potencid k tomu, aby f h y mohly hrit tjznamnijii blohu pii posileni a zachovini nirodni identity ceskt republiky. Pies v e l l j podil tesljch f h 6 na domkim trhu, byla v roce 2003 nivitivnost kin kolem 1,19 nivitivy na osobu. To je relativni nizkt iislo - mnoho jinfch evropskfch z e d m i roini nivitcvnost 3,5-5,O na osobu. To ukazuje, i e m i ceski republika zapotiebi "rozvoj" obecenstva a tjstavbu kin, coi by celkovi vedlo k tomu, aby se nivitiva kin stala pro ieskt publikum skutetni pravidelnou zibavou. SF1 se domnivi, i e nejfiiinnijiim zpdsobem, jak toho dosihnout, by bylo stavit na populariti tesktho filmu poskytnutim vitiiho objemu finaninich prostiedkd na tjvoj a produkci tesljch filmd, coi by ztjiilo jejich kvalitu a v ziviru by to vedlo k vytvoieni vitiiho zijmu obecenstva o f h celkovi. Prdzkurn SPI ukazuje, i e t e s l j film navzdory domicimu fispichu neni piilii fispiinf na zahranitnich trzich. Atkoli vlida investuje do filmotjch udilosti ve vlastni zemiG, pro podporu a propagaci exportu tesktho f h u a pro umoinini tesljm filmotjm t d x c h vyuiivat potencidd pi.ijmy ze zahraniti bylo utinino jen velmi mdo.

S t i t d podpora filmovkho pnhyslu zfistivi stejni od roku 2003 s nejvysSim p o d e m (62,8 mili6nd K?) na filmov6 festivaly jako nap?. Mezinirodni filmovf festival Karlovy V,qa Mezinirodni filmoj. festival pro dgti a mlidei Zlin.

Olsberg 1 SPI

.+

,a

Ekonomickjr vliv EeskCho filmovtho pnhyslu - ZivtreEni zpriva

Dile je tieba upozornit na to, i e i'eski republika nevyuiivi pln6 Evro~skouknluvu o filmovt koprodukci. Nizki Croveii veiejntho financovini znameni, i e Ceski republika nabizi potenciilnim koproduktnim partnerfim p?%8 malt stimuly k tomu, aby sem piijiidCli. Tento nedostatek koprodukci odporuje soutasnfm trendtim a praktikh v Evrop;, kde od roku 1999 doglo ke vzI+stu pottu koprodukci, jak dokazuje niie uvedeni t a b ~ l k a . ~

ZemE

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Svkdsko

10

18

9

9

13

14

Francie

35

34

46

57

78

37

Itilie

8

8

22

17

12

15

Ntmecko

30

28

26

45

26

27

Ceski republika

3

4

5

1

4

6

Mad'arsko

2

4

2

5

1

4

Slovenskh republika

3

3

2

5

7

1

ICromi toho, i e koprodukce pomohly nez;ivislfm producenolm k @rob6 filmti, byly v ngkterfch zemich (spedficky take v i'eski republice) prosGedkem, kterf umoinil hollywoodsljm filmpilstup do mechanizmu prodeje a zp6tntho pronijmu existujicimu ve Velkt Britinii a to i u filmti natotenfch v zemich s niigimi cenami jako nap?. i'eski republika. Vzhledem ke z m 6 n h v britsljch zikonech nebude toto u i nadile moint. SPI se dornnivi, i e vgtgina @8e uvedenfch tesljch koprodukci byla ve skutetnosti tcmito mezinhodnimi produkcemi. Z tohoto dtivodu je objem Masicljch koprodukci mezi evropsljmi producenty niiii, nei je uvedeno. N i z l j potet koprodukci v i'eskt republice m i p?imi dopad na produktni rozpotty tesljch filmti. Vdtisledku toho mohou Ceiti producenti jen ziidka riskovat mirno oblast nizkoniMado@ch iinn'l (tj. pfi6hy ze soutasnosti).

SPI je pevnr pi;esv&iG%.n, Ze pro ochranu mistniho filmovibq sektoru musf c e s ~ republika poskytnout Gtgi Grovefi financovhi na +oj a produkci domhckh film6 a musi se aktivni? snaiit pHBkat do,
1 -)

1

je

.

3.6.

Pfichozi zahraniEni produkce

Zdroj: Focus 2005, World Film Market Trends prendy svttovjrch filmovjrch trhfi), European Audiovisual Observatory (EAO)

Olsberg I SPI

LI ---1

0

0 0 0

0 0 0

.

.*

Ekonomickf vliv Ceskkho hlmovkho pnlmyslu - ZbvEreCnb zprbva

Niie uvedenf graf ukazuje tento pokles p h i h o objemu zahranitni produkce a nislednf pokles surny jeho pilmfch, nepi-imfch a odvozenfch dopadb. Vezmeme-li v hvahu nisobid koefident, je ekonomicki ztrita pi-ibliini 150 mili6nb USD.

Graf 5: Objem produkce zahranienich filmb

400

2004

2003

Rok

Hlavnimi dbvody tohoto znepokojujiciho poklesu jsou: pokles hodnoty americkiho dolaru, diky nimui se produkce mirno USA prodraiuje dojem, i e niklady udivank v Ceski republice v teskjrch korunich u i nejsou tak nizki jako di-ive

0 8 0 0 0 0 0

0 0 0 J -(

0 0 3 9

3

rostouci potet jinych z e d konkurujicich na zikladi niis'ich cen, kteri se nabizeji jako mista pro natiteni V nedivni dobi pak doglo k ?ad; dals'ich viinfch udilosti ve jrvoji, kteri v prbbihu nikolika pZs'tich let pravdipodobni zpbsobi Ceski republice dals'i problLmy. 20% da;iov$ stirnul, kteij nabizi Mad'arsko a kterjr upoutal znatnou pozornost mezinirodni ~ r o d u k t nkomunitv i L J

nejistota ohledni budoucnosti mechanizmu prodeje a zpitniho pronijmu ve Velki Britinii. Toto schima pi-ivedlo do Ceski republiky pies Velkou Britinii i-adu americkjrch produkci Zahranitni produkce natitejiu v Ceski republice timi? vidy spolupracuji s mistnim producentem v oblasti produktnich sluieb, kterjr je najat, aby zabezpetil a smluvni zajistil ves'keri sluiby poti-ebnk k produkd. V Ceski republice dominuje sektoru produktnich sluieb jen nikolik silnych hritb. V roce 2004 probihlo pi-es tii hlavni spoletnosti poskytujici produktni sluiby 70% zahranitnich produkci. V roce 2003 pi-edstavovaly tyto ti-i hlavni spoletnosti 55% trhu. Prezentovani tistka prost?edkb vynaloienfch na v$robu zahranitnich celoveternich filmb vzniki spojenim dvou forem vynaloienfch prosti-edkb:

Olsberg I SPI

16. bkezna 2006

30

.*


Ekonornickjr vliv tesktho filmovtho pnlrnyslu - ZhvEretnL zpriva

produktni rozpotet na Eist f h u natitenou v Ceskt republice vtetni: h0norii.G Eeskkho btibu a plateb za pronijmy a vyuiiti zaiizeni odhad dalbich prostiedkii vynaloien9ch v Ceskk republice zahranitnim producentem f h u , ktert nejsou vypliceny prostiednictdm mistniho producenta poskytujiciho sluiby, jako nap?. ubytovini a dety zahranitnich Elenti btibu, kteii pi-ijeli do Leskt republiky v souvislosti s produkci. V p&i:ru se tyto dodateEni vynaloient prostiedky pohybuji v rozmezi 10 - 25% rozpoEtu na tist f h u natitenou v Ceskt republice. Zemg, kterk jsou obecni: zdrojem produkci p3jiidi:jicich do Ceskt republiky, jsou na zikladi: Gdajti z dotaznikovtho pnolzkumu: Spojent stity americkk Velki Britinie

Francie

Nemclo by se zapominat, i e vzhledem kneobvyklt praxi ve f h o v i m pfimyslu v Ceskt republice tu navic existuje znatn? potet pracovnikti btibu, kteii jsou pro prici na produkci najim6ni prostiednictvh specializovanjkh spoletnosti, jako nap?. spoletnosti pro stavbu dekoraci. Atkoli nejsou k dispozici i i d n t lidaje o rozdi:leni tgchto ekvivalenth plntho livazku mezi mezinirodni a t e s l j film, poskytuji servisni spoletnosti v produktnim sektoru dalbich celkem 1240 ekvivalenth plnkho pracovniho Gvazku.

3.7.

Produkce reklam

Vedle domicich t e s q h reklam je Praha a Ceski r e p u b k mistern natiteni velktho mnoistvi zahranitnich reklam. Siroki bkila lokaci, kteri je zde k dispozici ve smyslu scentrie a architektury, poskytuje moinost natiEeni reklam pro mnoho rozdiln9ch trhG, kde se zdinlivi: prezentuji znimt scentrie a architektura. V iadi: piipadii mohou b$t reklamy urEent pro vice trhti, ale phpbsobent specificky kaidtmu z nich, Gsporni: natoteny v Ceski republice s vyuiitim nolznSjch hercii pro relevantni aspekty reklamy. Vysokf standard groduktnich zai-izeni, kteri jsou k dispozici, v kombinaci s dobrou kvalitou iivotni lirovni: v Ceskk republice ji tini velmi zajimavou destinaci pro reklamni sektor.

Olsberg 1 SPI

' a

Ekonomickji vliv Eeskgho filmovkho pnlmyslu - Zivcretni zpriva

0 0

.+

Niie uvedeni tabulka ukazuje, jak piiznivf je objem produkce reklam ve srovnini s objemem produkce tesljch filmb a piichozich zahranitnich f h 6 .

Graf G: Objem produkce reklam ve srovnbni s objemem h o v C produkce EeskC a zahranizni

2003

Rok

I -ZahtaniEd produkce

cc-xe-

- ~eklarn;

----Cesk6 produkce I

Produkce reklam rovni:i poskytla v roce 2004 odhadovanf potet 770 ekvivalentti plnkho pracovniho fivazku a celkem (vtetni: nepfimo podporovanfch) 1540 ekvivalentti plntho pracovniho livazku.

0 61 C J

0 0

Konzultace se sektorem naznatuji, i e jeho aktivita je v prbbchu nekolika uplynulfch let stabilni, existuji viak obavy, i e by zemt s niiHimi cenami mohly vytvoiit novou konkurenci. RozpoEty zahraniznich a tesljch reklam se pi-irozen; tasto hodni: liHi. Analfza SPI odhaduje, i e mezinirodni reklama m i produktni rozpotet v prbmgru okolo 600 000 USD, zatimco pn5mcrnf rozpotet teskk reklamy je okolo 85 000 USD. AEkoli je obchodni tinnost u reklamniho sektoru stabilni, teli tento sektor pi-i natiEeni v Praze a v Ceskk republice stejnfm problkmtim jako producenti celoveiernich hranfch f h 6 a spoleznosti poskytujici produktni sluiby. Jde zejmkna o problkmy se ziskinim povoleni knatiteni na nckterjrch praiskfch lokacich ve vei-ejnkm vlastnictvi. Vieobecni: se uznivi, i e produkce reklam mbie bft hnaci silou f h o v k h o sektoru. 'Nejenie vytvii-i pracovni pfileiitosti pro f h o v i pracovniky i v piipadc, i e neni price na hrankm celoveternim filmu, ale Easto takk znatni: vyuiivi domici zai-izeni a sluiby vtetni: studl, postproduktnich firem, spoletnosti pronajimajicich vybaveni, atd. To udriuje tyto spoletnosti v chodu, zajigt'uje, i e je mistnim filmovfm producentCim k dispozici infrastruktura a - coi je nejzisadncjii - umoifiuje ti:into spoleEnostem, aby littovaly mist& Eesljm filmovfm producenem s nizljrni rozpozty nii8i sazby. SPI je proto hluboce pi-esvcdten, i e je nutnk reklamni sektor chrinit a i e by se mcla veHkeri vlidni strategicki rozhodnuti ohledni: fdmovkho sektoru Einit ve shod; s producenty reklam.

Olsberg 1 SPI

<9

-9

Ekonomickf vliv Ceskkho filmovtho pdmyslu - Zivgretnl zpriva

4.

Pfinosp filmovk produkce

Whdy na celCm svEti: stde vice chhpou, i e pi-inosy plynouci z hlmovk produkce odehrivajici se v jejich zemi neb0 v regionu jsou ddeiitk a ziroveh Sznorodk. Produkce mdie poskytnout jak vJjhody kultumi, zejmtna v zemich, kde je domici film06 sektor rozvinu* a vyspi:ljr, tak benefity ekonomickt, u nichi hodnota ekonomickkho pi-inosu zhvisi na mii-e vynaklidini prostiedkd ze strany domicich i zahranitnich produkci. I
programy

exportni pi-ileiitosti zam6stnanost rozvoj kvahfikace cestovni ruch -

socidni piinos

4.2.

Kulturni pfinos

I
Olsberg 1 SPI

16. btezna 2006

33

5 3

,J

3

.O

.O

Ekonomiclj vliv CeskCho filmovkho pdmyslu - ZivEreEni zpriva

4.3.

Obecnji ekonomiclj dopad

Ve viech zemich a regionech pomihi stabilni iirovefi filmovk produkce vytvifet a udriovat Bkdu sdruienfch spoletnosti v rimci nisledujicich kategorii: spoletnosti nabizejici produktni sluiby a zaEzeni postprodukce

distribute uvidtni v kinech a na DVD/video Tyto spoletnosti poskytuji prici a piispivaji ke vieobecnt ekonomickk aktiviti: zem;. Ekonomiclj dopad prostiedkti vynaloienfch na produkci se neomezuje pouze na p h o vynaloienk prostfedky, ale vztahuje se rovni:S na pracovni pi-ileiitosti, obrat a dani: zaplacenk spoletnostmi v produktnim dodavatelsktm feti:zci. D d e takk na utriceni prostfedkb lidmi, ktei-i jsou p-o neb0 nepfimo zamcstnini ve filmovt produkci. Filmovi produkce takk pfispivi k fistu regionilnich a nirodnich medidnich ekonomik, protoie vytviil vztahy s jin* ekonomikami. Ve vyspi:lk filmovt ekonomice se fada filmti produkovanfch v urtittm regionu nebo-zemi vyribi jako koprodukce s jednou neb0 vice produktnimi spoletnostrni. ICoprodukce zvyiuji investice do vfvoje a vfroby filmovtho projektu, coi obvykle vede ke kvalitnEjiim j r s l e d k h . Ty jsou tasto kulturni: vfznarnncjii a zirovefi maji lepii komertni vyhlidky doma i na mezinirodni scknt. Za Gelem maxirnalizace mistnich, sekundirnich a terciirnich vynaloienfch finantnich prostfedkti je ddeiitt mit k dispozici vysoce kvalifikovanf mistni produktni sektor. N e i aby si zahranitni produkce pfiviiely na dobu natiteni schopnk lidi, ktefi zarutuji poiadovan6 zkuBenosti, schopnosti a produktni niklady, je mnohem vfhodntjii mit k dispozici tyto kvalifikace a sluiby na mist;. T o umoifiuje, aby vi:tii podil mistnich vfdajb na produkci ztistal v regionu jak kritkodobi:, tak stfedni:dobi: pott, co tat0 produkce odejde. Leski republika m i v tomto ohledu v e h dobrk postaveni, protoie zde jii existuji kvalitni zaZzeni, produktni a postproduktni spoletnosti a je domovem vynikajicich a potetnfch Htibti. Existence spolehlivfch mistnich spoletnosti poskytujicich produkEni sluiby znameni, i e je Leski republika v pozici, aby si udriela vi:tiinu pi-inosti plynoucich z vynaloSenfch prostfedkb s jejich minirndnim iinikem.

4.4.

Propojeni s daliimi politicko-strategicljmi programy

Film by1 dosud prezentovin jako zdroj velkkho mnoistvi kulturnich a ekonomickfch pilnosb. Prostfednictvim vztahti s daliimi formami aktivit, kultumich neb0 jinfch, se viak jeho dopad sjrazni: zesiluje. Film je iistfedni hnaci silou fady kreativnich oborG. Poskytuje pfileiitosti, zkuienosti, zami:stnanost a rozvoj lidem a spoletnostem pracujicim v pfibuznfch oborech jako je televize, reklama a graficlj design. Technickt i vftvarnk schopnosti a dovednosti jsou mezi t2mito obory tasto pfenosnt. Je pravdEpodobn6, i e podpora poskytnuti jednomu bude mit piinos i pro dalii. Olsberg I SPI

% .

Ekonomickjr vliv Eeskkho filmovkho pdmyslu - ZdvEretna zprhva

Tato skutetnost je iiroce uznivina vlidami na v$ech lirovnich - mistnich, regionilnich i celostitni: - a je v souladu se vzrdstajicim zijmem o rozvoj kreativniho prdmyslu jako atraktivni, ekologicky tistk a spoletensky uiitetnk ekonomicki: aktivity se znatn9rn obchodnim a exportnim potenciilem. Mstni i nirodni vlidy ui delii dobu vytvzeji strategickk rozvojovk pliny, kterk se prostfednictvh kreativniho p r h y s l u zami:iuji na i-adu zdeiitosti veiejnk politiky od zvyiovini kvahfikace po regeneraci, regionilni rozvoj, obchod a export. Zejmkna v Evropi: bude tvfirthu pn"lmys1u (vtetni: filmu) vcnovina stile vi:tii pozornost jako hnaci sile tzv. ccznalostniekonomiky". Se stile rostoucim pottem zemi, kterk mohou konkurovat v p r h y s l o j r c h a erobnich sfirich na zikladi: nizkjrch nikladb, je nezbytni: nutnk, aby se Evropa piemcnila na ekonomiku, kteri je konkurenceschopni na zikladi: znalosti obsaienich v jejich obchodnich tinnostech a vzdi:livacich institucich, zejmkna v oblasti technologic a inovace. Privi: tyto formy tinnosti jsou zikladem Lisabonske'boprogramz/ Evropskk Unie, kte6 by1 poprvk vytvoien v Evropski: radi: v roce 2000 a znovu spuHti:n v roce 2005 a kterjr se snaii zajistit trvali ekonomiclj fist, vice kvalitni5jiich pracovnich mist a vi:tii sociilni soudrinost. Film i kreativni prdmysl zapadi do znalostd ekonormky velmi snadno, protoie v ni:m zivisi na znalostech a zkuienostech vysoce hodnotnkho technickkho vybaveni a produktnich technik.

4.5.

Exportni piileSitosti

Filrnovi distribuce je vpravdi: globilni zileiitosti. Jako ddeiitk centrum mezinirodni produkce je ceski republika v zivid6nihodnkm postaveni vzhledem ke svk schopnosti exportovat film dvi:ma zpdsoby: export produktnich sluieb zahranitnim produktnim - spoletnostem, kterk piichizeji natotit svGj f h do ceski: republiky export teskkho filmu pro obchodni vyuiiti na mezinirodnim trhu prostfednictvh distribuce v kinech a daliimi pildruienimi prosti-edky ceskk filmy s nejvctiim mezinirodnim potencidem se mohou prezentovat na celkm svi:ti:, uvedenim v kinech, v placeni i volni: dostupnk televizi a prostfednictvh pbjtovini a prodeje video/DVD ziznamd. Pro zemi to piedstavuje cenni zdroj piijmd z exportu. Mezinirodni prezentace domicich filmd takk zvyiuje mezinirodni renomk mistnich hercd a reiiskrd. Prostiednictvh globilni distribuce tcchto f h d pilspivi k pozitivnimu obrazu zemi: a nirodniho kinematografickkho di:dictd. I
Mstni a zahranitni produkce p h o poskytuji znatnou fmantni investici regionilni ekonomice podporou mzdovi: nirotni zami:stnanosti v audiovizuilni oblasti. TvGrti profese (producenti, reiiskil, herci), finance a litetnictvi (produktni litetni, e k o n n i producenti), techniclj personil

Olsberg 1 SPI

.a

Ekonomiclj vliv Zesk6ho filmovkho pdmyslu - Zivgretni zpriva

(osvgtlovaci a zvukovi technici), femeslnici (itukatkfi, tm3rci dekoraci, kos$my, atd.), specializovank sluiby (modeliii) a postproduktni pracovnici ( f h o v i sti.ihati) ppfedstavujivysoce kvalifikovani pracovni mista, kterk piiniieji vjznatnf piispi:vek hrubkmu domicimu produktu zemg. Potfeba iirokkho spektra mistnich sluieb vtetni: ubytovini a stravovini, dopravnich sluieb, vtetni: mistnich dodavatel6 zboii a sluieb (obchody s nibytkem, kvktinifstvi, pridelny a iada daliich) navic vytviii nepiimou zamgstnanost tisic6 pracovnikfi.

4.7.

RenomC a cestovni ruch

eeski republika je stile vice propagovina i mezi bi:infmi spoti-ebiteli jako misto pro natiteni f h b . ~ t i n n ~ jpiistup ii tesljch f h 6 na mezinirodni trh by mohl piispzt k celkovkmu vnimini Ceskk repub* jako cctilmovk zemi:". Touto formou propagace je moink zvjiit potet nivit6vnikti piijiid6jicich do zemi:. Ti mohou bft motivovini iadou skutetnosti souvisejicich s filmem a mohou si piit navitivit misto, kde se urti$ snimek natitel. Tato motivace je tistetni: ov1ivni:na shlkdnutim f h 6 vyrobenfch v Ceski republice teskfmi f h o v j r n i mlrci. Povgdomi o tilmu a mistech jeho natireni je podniceno nejen shlkdnutim f h u , ale i diky mohutnk reklamni kampani, jaki tasto provizi velkk tilmovk produkce. Propagatni reklama a souvisejici tlinky v tisku probouzeji iirii zijem u mistnich i mezinirodnich divik6 o niviti:vu zemi:, kde se produkce tilmu uskutetnila. Niviti:vnici, kteii by jinak neuvaiovali o eeskk republice jako o atraktivni turistickk destinaci, mohou chtit navitivit tuto zemi diky jejimu mepfejni:ni v mezinirodnich mkdiich. Prosti.ednictvim mezinirodni distribuce f h 6 v rkznjrch formich (uvedeni v kinech, DVD) se propagace eeskk republiky uskutetfiuje na rozlitnfch trzich a piitom jsou pokryty takk riiznk vgkovk kategorie. Vp3padi: film6 jako jsou nap?. Mission: Inpossible (1996), Brothers Grimm (2005) a Oliver Twist (2005) bylo vieobecni: a Hiroce informovino, i e se natitely v eeskk republice, coi zj i i l o jeji viditelnost mezi evropsljmi i severoamerickjrmi turisty. -

4.8.

ZvyHovhni kvalifikace

Pi-i zvjieni produkce zejmkna vysokorozpottovjch celoveternich hranfch film6 ziskivaji mistni itiby cenni zkuienosti a piileiitosti pro romoj svjch schopnosti a dovednosti. To znameni od stavby dekoraci a nivrh6 po pokrotilejii kvalifikace jako je zvuk, osvi:tlovini a kamera. ZvjHen9 rfist kvalifikace pracovni sily ve f h o v k m pn"lmys1u napomihi udriet produkce a hlavni: napomihi zemi, aby byla i nadile konkurenceschopni na zahranitnim trhu. Navic zde jsou p?inosy v pfibuznfch sektorech, kterk mohou ti:iit z kvalifikace a zkuienosti f h o v k h o sektoru.

Olsberg I SPI

16. bfezna 2006

36

E:

&,nr

-

6; $

e3

9

4

Pi

CD<

P

CL.

N

3 w.

2 aP.

P

n c

2. SL r t-0

3 2, Rd

0

.ar. E!a

5

2<

zi

&z

w co

P.

P'd

er

0

0

as: E: p e CD<

P

& z. %

rt--4

g . q E. r

ow w - a M

GO -2.

P

g' a

33%

g g

CL.

m<

F3.3; %BN

Er wrt-P

z:"4

&&&

g2-. , CD

"g b %

5'

o,

8.

3

CD

f

P

'e

Ekonomicq vliv teskCho ftlmoviho pnlmyslu - ZivCretni zpriva

5.1.

Politicko-strategickt5 morinosti

Vitbina rozvinutfch zemi si uvidomuje pEnos a nutnost podpory filmoviho prbmyslu. Pouze v zemich jako jsou Spojeni stity americki neb0 Indie, jejichi d o m k i tth je dostatetni vellj, aby uiivil vlastni f h o v f p r h y s l , se vttbi intervence vei-ejniho sektoru souvisejici s produkci nepovaiuji za nutni. Pi-esto vbak i ve Spojenfch stitech zavidi stde vitbi pocet stitti finantni stimuly pro pi-ilikini a udrieni f h o v i produkce. Jsou vbak velki rozdily v tom, jak vlidy chipou poiadavky, dopady a p3nosy f h o v i h o pdimyslu. Celkovi vbak existuji tii hlavni typy p5stupu k podpoi-e f h o v i h o sektoru: Aktivni Gtast na ochrani, rozbii-ovini a stanoveni strategie f h o v i h o sektoru. Nabidka ?ady pomocnfch mechanizmb od vfcviku a vzdtlivini po finantni neb0 daiiovt stimuly na zikladt integrovani strategie - pilklady z e d , kde se uplatiiuje tento pi.istup, jsou Velki Britinie a Francie. Nabidka pomoci, kteri se soustiedi na film pouze jako na kulturni aktivitu. Filmovf pdimysl pi-eiivi vitbinou hlavni z rotnich dotaci stitu na jednotlivi produkce. ZnamenB to, i e audiovizudni sektor dostivi dostatetnou subvenci, aby by1 nadhle udrien v chodu, nikoli vbak dostatecnou pro zajibtini dlouhodobiho rbstu a stability. Nabidka finantni a logisticki podpory pomihi piilikat zahranitni f h o v i produkce s tim, i e rozvoji mistniho filmoviho p r h y s l u se nevinuje i i d n i neb0 jen ma16 pozornost. Za prvofadi jsou povaioviny okamiiti ekonomicki pi.inosy z poskytovini sluieb mezinirodnimu f h o v i m u pdmyslu a nikoli dlouhodobi pi.inosy spojeni s kulturni a spoletenskou rezonanci zemi. Tento postoj pfevaiuje v ntkteljch zemich, kteri zaiily pZtomnost vysokorozpottovfch hollywoodsljch produkci, jako nap?. Malta a Rumunsko. Formy mechanizmb podpory produkce zivisi na zvoleni strategickt prioriti. Hlavnimi mechanizmy jsou: Filrnovi orginy na nirodni neb0 regiondni lirovni zajibr'ujici koordinaci, strategii a podnity pro rozvoj f h o v i h o sektoru F i s k W stimuly - poskytovani automaticki financni podpory a tim sniieni r e h f c h nikladb producentti na vfrobu f h u v dani zerni Filmovi fondy - investice do urti$ch f h o v f c h projektti Film commission - poskytovini informaci a rad f h o v f m t v t i r c h a propagace zemt neb0 regionu jako produktni destinace Spojeni s vysilacimi organizacemi vei-ejni sluiby - povzbuzeni vysilacich organizaci, aby investovaly do mistni produkce, a prostiednictvh televizniho vysilini vybudovaly pro mistni producenty cesty na trh Vfcvikovi a vzdilivaci strategie - zajibt'uji, aby kvalifikace sektoru byla v souladu se strategickfmi prioritami politicko-taktickfch zimidi Schimata rozvoje spoletnosti - umoiiiujici obchodnim spolecnostem dlouhodobf strategic5 pEstup v podnikini

Olsberg 1 SPI

16. bi-ezna 2006

'a

Ekonomickjr vliv Cesktho filmovtho pnimyslu - ZivEreCni zpriva

5.2.

Nhrodni a regionhlni filmovC orghny

VHechny vyspgli filmovi ekonomiky maji vlidou fmancovanf nirodni orgin filmovkho neb0 audiovizuilniho sektoru, jehoi price urnoiiiuje dialog mezi &to sektorem a vlidou a zajiStYuje, aby do realizace nirodni strategie sektoru byly integroviny vSechny prvky hodnotoviho ietizce filmu a viechny aspekty f h u (kulturni i ekonomicki). Ve Velki Britinii, ve Francii, ale i jinde se ukizalo, i e tyto vlidni programy mohou bft velmi litinn6 pro sjednoceni sektoru a prosazovini strategie. V rnnoha zemich existuji vedle nirodnich filmovfch orghn6 taki regionilni orginy pro filmovf neb0 audovizuilni sektor, jejichi dcolem je zajistit ekonomiclj piinos produkce lokacim mimo hlavni misto zemi (nikdy se jedni o ekonomicky m i n i rozvinutt oblasti) svyuiitim audiovizuilni aktivity jako zpdsobu ochrany a konsolidace mistni kultury mimo celostitni liroveii. V uplynulfch letech se objevil trend vytviieni asociaci neb0 filmovfch agentur. EFADs je asociace evrops5ch nirodnich f h o v f c h agentur a Cine Regio je asociaci regiondnich filmovfch fondd v Evropi. Tyto zasGeHujici organizace se tam, kde to bylo nutni, litinn6 spojily a vystoupily neb0 lobovaly ve specificljch zileiitostech - napi. lobovini v Evropski komisi v zileiitostech stitni pomoci ve vztahu k f h u .

5.3.

FisMlni stimuly

5.3.1. Piehfed Cilem fismni stimult~je podpoiit domici f h o v i produkce a pX6kat produkce zahraniEni prosGednictvim sniieni reilnfch niklad6 na vfrobu f h u . Zavedeni fiskilniho stimulu je povaiovino za vfhodnou investici, kteri mdie piinist zemi neb0 regionu vfznatnou ekonomickou aktivitu. Velki iada zemi v Evropi u i dosihla povoleni Sthni podpory8 pro tuto formu podpory kulturnimu prdmyslu na legitimnim ziklad;. ZvfHeni produkEni Einnost m i potenciil inspirovat umi5leckou a kulturni kreativitu mistnich tsGrcd a pozitivni p6sobit na kulturni identitu a soudrinost niroda. V p d b i h u ngkolika uplynulfch let se objevuji dznk typy fiskhlnich stimuld a pi-istup k veiejnimu financovini je umoinin zavedenim jednoho neb0 kombinaci nisledujicich dvou druhd fiskilnich stimuld: Stimuly souvisejici s danimi: daiiovi bonusy, investitni stimuly, prodej a zpktnf pronijem Stimuly souvisejici s niklady: kompenzace produktnich nikladd, slevy na niklady na prici, vfhodni dohody o pronijmu zaiizeni

Povoleni je pro filmosj pnimysl podle sm&nic Evropskt komise pro stitni pomoc dostupnt mnoha zpbsoby. Pro fdmovou produkci je typickjrm zpbsobem vyplntni oznimeni podle ,,Sdtleni komise Rad6, Evropsktmu parlarnentu, Ekonomicktmu a sociilnimu sjboru a V9boru pro regiony o jistjrch pdvnich aspektech ve vztahu ke hnematografickjrm a jinj.m audiovizdlnim dilbm" - takt znimt jako Smtrnice pro podporu filmu (FzhAid Guidebes)

Olsberg 1 SPI

16. bfezna 2006

82

Ekonomickf vliv teskiho filmoviho prPlmyslu - Zivt6reEnb zpriva

5.3.2. Daiiove' sdm uly Daiiovi stimuly jsou mechanizmy, kdy je produkci poskytovin pi-inos formou daiiovi vfhody realizovani soukromfm investorem - jednotlivcem neb0 spoletnosti. Tento druh struktur, ktert vznikly v USA v 80. letech minuliho stoleti, je ni:kdy nazjbin "daiiovfm ititem" (tax shelters). Ptiklady tichto systimfi jsou (kontici) Paragraf 48 a Paragraf 42 ve Velki Britinii, Paragraf 481 v Irsku, ngmecki medidni fondy (pfestoie tyto nejsou k dispozici pro produkce v rimci Ngmecka) a no* mad'arskf stimul. Tento mechanizmus vieobecni znameni zrychlenf odpis, kterf je k dispozici f h o e m produkcim soubi:ini: s urtit$m druhem pi-evodniho procesu, jehoi prostiednictvh se pi-esune daiiovi e h o d a pro film (kterou producenti obecni: nemohou vyuiit, protoie nemaji dostatetnf zdanitelnf piljem) na soukromi investory se zdanitelnfm pi-ijmem. Vfhodou tcchto systimfi je skutetnost, i e podpora f h o v i h o sektoru pochizi ze sniieni dani zaplacenfch daiiovjhni poplatniky a neni pi-hou subvenci; proto je obtiini spotitat pi-esnou tistku podpory, coi je nikdy politicky pi-ijatelncjii. Za druht, tento druh investice do f h o v i h o sektoru vychizejici z daiiovfch vfhod ni:kdy znameni v i i n i investitni riziko investofi, kteii otekivaji finantni nivratnost (i kdyi k tomu dochizi m i n i tasto, nei se tvrdii. Neehodou je, i e se daiioem G i a d h nemusi libit fakt, i e ekonomicki aktivita v zemi smi:fuje k niiiim danim, a dde, i e tento druh systimfi obniii znatni niklady na transakce - zejmina privni a iitetni niklady. Tyto systimy, poti, co jsou zavedeny, nevyiaduji pfimou administrativu ze strany stitniho Gi-adu. Vyiaduji viak potvrzeni pro produkci, i e m i na zrychlenf odpis skutetni: nhrok. Tento "potvrzovaci" proces je v iadi: pi-ipadfi spojen s osvi:dtenim o nirodnim statutu poiadovantm u koprodukci neb0 je s nim dokonce totoiny. Napi-iklad v Irsku podle Paragrafu 481 daiioviho zikona mohou jednotlivi i korporatni investoii odepisovat 88% z investice do f h Q kteri spliiuji poiadavky na lokdni: vynaloieni prost?edky, a to a i do tjBe 15 d 6 n B EUR. Producent mfiie terpat z i-ady tcchto investic v rimci jistSjch limitnich Mstek a poiadavkfi na lokdni vynaloieni prostfedky. V dfisledku toho mfiie dosihnout tistiho pfinosu ve vfii piibliini: 12% rozpottu _do maxirndni tistky pi-ibliini 2 d 6 n y USD. Jak lze otekivat, v dfisledku tohoto limitu je s&ul pro velki zahranitni produkce mtni: atraktivni, nei by jinak mohl bft. V roce 2003 vyhlisilo Mad'arsko reiim daiioviho stimulu s cilem pi-ilikat zahranitni produkce k natiteni v Mad'arsku. Je to komplexni systim vytvofenf tak, aby produkci poskytl pi-inos a i do vfEe 20% mistni: (v Mad'arsku) vynaloienfch prostiedkfi prostiednictvh investic od privitnich subjekt&. Tento mechanizmus je v potitetnich fizich, aviak ukazuje se, i e prvni produkce obdriely o nEco mini: nei deklarovanf 20% pi-inos. :J nutni si poviimnout, i e navzdory velki pozornosti, kterou mad'arslj stimul vzbudil zejmina v Ceski republice jako u nejbliiiiho pfimiho konkurenta, neni dle nizoru SPI konkritni: tat0 forma mad'arskiho stimulu pro eeskou republiku nejlepih modelem. Mad'arskf f h o e sektor je v fiplni: jini fizi rozvoje, protoie nemil doposud vysokj. objem zahranitni produkce, jakf zaiila v uplynulim desitileti Ceski republika se vgemi jeho dfisledky na rfist kvalifikace a infrastruktury. Musi bft proto doporutena jini politika na zikladi: konkritniho kontextu zemi:, v nii bude zavedena.

Olsberg 1 SPI

.a

.9

Ekonornickjr vliv Eesktho filmovtho pdmyslu - Zivi;reEnb zpriva

5.3.3. Stim uly kompenzujicin~klady Druhi kategorie fiskdnich stimulii je strukturovani tak, i e se na zprosti-edkovini pi.inosu produkci nepodileji soukromi invest0i.i. Namisto toho existuje p ? h f vztah mezi produkci a stitem. Pfiklady jsou rnirno jint: kompenzace produktnich nikladti ve vfHi 12,5% lokdni vynaloienfch prostiedkti, kteri existuje v A u s t r Z a na Novtm Ztlandg kanadskf nirodni (federdmi a regiondni (provintmi dafiovf bonus na pracovni sily, kterf je vypotten jako procento z nikladii f h u vynaloienfch na pracovni silu novf systtm fiskdniho stimulu, kterf bude zaveden ve Velkt Britinii po vyprgeni platnosti paragrafti 42 a 48 Prvni dva systtmy jsou podrobntji vysvitleny v pi.ipadovi studii uvedent dde (l'Zloha 2). Ve viech ti:chto piipadech pochizi neb0 bude pochizet platba p h o od stitu na ziklad6 podini iidosti a jejiho schvdeni. Tento druh systkmti vyiaduje p?hijHi stitni sprivu, neni vBak spojen s jednotlivci neb0 se spoletnostrni, kterk se snaii sniiit svk dafiovk zatiieni. Navic jsou tyto systkmy fitinni:jHi a nevedou k vekfm tistkim, ktert jsou vypliceny ccprosti-ednikkn". Rozdil mezi timito dvima metodami - dafiovfmi stimuly a stimuly kompenzujicimi niklady - je v mnoha ohledech podstatni:jBi pro zemi, kteri tento stimul poskytuje, nei pro produkci, kteri jej piijimi. V obou pi.ipadech jsou pro produkci klitovfmi faktory jistota, pi.edvidatelnost a mechanizmus zatlenini stimulu do splitkovtho ka1endii.e vfroby f h u .

5.3.4, Papadova' studie Pro ilustraci rozdilnfch metod existujicich pro financovini produkce provedl SPI pi.ipadovt studie mechanizmti uplatninfch v australskkm stit; Victoria, kterf provozuje fond rozdglujici prostiedky dle vlastniho uviieni, a v Icanadi, kteri m i soubor fondti zaloienfch na nikladech vynaloienfch na prici. To vyiadovalo zkoumini struktury produktnich stimulb, ktert v tichto zemich existuji, a to v kontextu jejich HirHi strategie rozvoje sektoru.

Victoria, Az~stra'ilie Melbourne Film Office ve Victorii Zdi stitni fond rozdglujici finantni prosti-edky dle vlastniho uvzeni, Production Investment Attraction Fund P I A F - Fond pro pi.ilikini produktnich investic) zamti.enf na povzbuzeni produkci zvaiujicich A u s t r Z jako lokaci, aby pi.iily do Melbourne. Tento fond je soutisti palety strategii vybudovanfch na zikladi financovini vefejnkho sektoru a zahrnujicich Central City Studios se sidlem v Melboure v Docklands. Vedle 12,5% kompenzace produktnich nikladti, kteri je k dispozici viem velljm produkcim natiEenfm v AustrZ, je tento fond v hodnoti: 2 milibnti australsljch dolanl (AUD) obzvliBt' fitinn? pro pfivedeni produkce do stitu. Spoletng s fondem Regional Victoria Location Assistance Fund (RLAF), jehoi rotni rozpotet tini 400 000 AUD, vytvo?il PIAF pi.es 91 rnilibnii AUD jako ekonomiclj pi.inos nejen pro f h o v f a televizni prbmysl, ale i pro HirHi ekonomiku stitu Victoria. Vytvoi.ent pracovni pi.ileiitosti a ninlst ve sluibich a dalBich vydinich znamenal ve vfsledku, i e ekonomika stitu Victoria ziskala 33 austtalsljch dolanl z kaidtho dolaru, kterf Film Victoria investoval. Melbournslj fispich je primirng postaven na skutetnosti, i e si produkce hned zpotitku vybrala mcsto Melbourne jako misto pro natiteni. Ve srovnini s jinfmi misty v A u s t r Z je atraktivni,

Olsberg I SPI

16. biezna 2006

41

.

Ekonomiclj vliv tesktho filmovCho prCimyslu - ZdvEreEnP zprdva

protoie m i atmosfiru "jakihokoli mista v USA", nebylo by vbak tolik lispibni bez sviho nkodniho kompenzatniho stimulu.

Z toho plyne podeni, i e produkcim zvaiujicim konkritni zemi pro natEeni stati navic jen malf stimul, aby se pro toto konkritni misto rozhodly. Stejnfm zpbsobem by mohl mit pomirni malf niklad ze strany Ceski republiky vfznamnf dopad na objem produkce pi-ichizejici do zemk. Kanada Icanada m i jak federdni (tj. celostitnii, tak provintni (tj. oblastnii stimuly, kteri jsou viziny na zamistnivini mistnich pracovnich sil. Tyto stimuly jsou k dispozici kanadsljm a v menbim procentu taki zahranitnim produkcim. V zemi, kde je &ti-ednim timatem pi-iroda a podpora nirodni identity tvii-i v tvii- zdrcujici piitomnosti USA, je podpora americkfch film6 politicky nepi-ijatelni. Na druhi strani je vbak zavedeni stimulu vedouciho ke kanadski zamistnanosti popukrnim politicljm tahem. Tato forma kompenzace souvisejici se zamistnivinim by mohla fungovat v Ceski republice, i kdyi vzhledem ke skutetnosti, i e zahranitni produkce u i nyni zamistnivaji velkf poEet Cechb, je nepravdkpodobni, i e by doglo k dalbimu zvfbeni Ceski zamistnanosti. Administrativni je tat0 forrna podpory komplexni a zahranitni produkce jen obtiint stanovuji, jaki procento z rozpottu bude tento stimul pi-edstavovat Pokud by by1 zaveden v Ceski republice, nebyl by proveditelnf podle pravidel Stitni podpory EU.

5.4.

Filmove fondy

V i-adi zemi poskytuji vei-ejni filmovi fondy filmovfm projekthm financovini na zikladi samostatniho rozhodovini neb0 automaticljm doplatkem do rozpottu spiSe nei prosti-ednictvim mechanizm6 zaloienfch na danich. Strategicki zamii-eni fondu mbie bft kulturni neb0 ekonomicki, popFipadg oboji, a financovini mtiie bft poskytovino pro +oj scinii-6 a/nebo pro produkci. 0 tisti ekonomickim fondu viz vfge v pojednini o fondu stitu Victoria. V roce 2002 pilsptly stivajici denski stity Evropski unie na produkci celoveternich hranfch filmti z rbznfch produktnich fond6 Eistkou pies 400 rnilibnb EUR (neni zde zahrnuta hodnota fiskdnich stimulti)'. Navic bylo poskytnuto pi-ibliink 38 milibnb EUR na psani a +oj scinii-b (vtetng Eistky vice nei 13 milibnb EUR od samotniho MEDIA Programme). V oblasti +oje podporuji fondy jak individudni projekty, tak nikdy i skupiny projektb (tzv. "baliky"/slates) vyvijeni urti$mi spoletnostmi. Podpora je nejtasttji nabizena formou "bezpostiini p6jEky" (non-recourse loan). Takie investice se vriti (s bonusem), pouze pokud jde film do vfroby. Vzhledem k mnohem vybbimu pomiru film6 vyvijenfch ve srovnini s tirni, kteri se natoti, je financovini +oje velrni rizikovi. Mnoho distributofi a dalgich filmovfch spoletnosti je pi-ipraveno financovat produkci, nikoli vbak +oj. V souladu s tim je ve vitbini zemi stitni podpora spoletni s podporou vei-ejnoprivdho vysilatele hlavnim peniinim zdrojem filmu. MEDIA Programme, z nthoi tLii Ceski republika, je rovnii klitovfm na +oj finantnikem +oje projekth.

3

9

a

IQomE: investic do +oje projekth je financovini produkce vei-ejnfm sektorem zikladni soutisti evropskiho filmoviho fmancovini, kteri zvybuje komertni investici distributorb, prodejnich Veiejnt financovini filmovfch a audiovizudlnich dil v Evropi: - European Audiovisual Observatory, 2004

Olsberg I SPI

16. bi-ezna 2006

42

,'-

.a

.O

Ekonornickjr vliv Eesktho filmovtho pnimyslu - ZCvi:retni zpriva

I '

*-

agentti a bank. Fondy podporuji prici nirodnich f h o T j c h tdrcd, slouii k pi.ilikini 6sptbnfch hercd na nirodni projekty a k zajidtgni toho, aby se produkce uskutetnila v dank zemi. Ve vEtdint pgpadd se tyto investice splici za Tjhodnfch podminek jako podil na zisku po zaplaceni nikladd producenta - v souladu tim se tento druh financovini tasto nazfvi "mgkki: penize" (soft money). Nkkterk fondy navic poskytuji f h u zaszeni a sluiby za nizkk ceny, jako nap?. studia ve ve?ejni:m vlastnictvi. Podpdrnk mechanizmy pro domici f h o v t produkce ntkdy nabizeji producenttim granty na zikladt divicktho 6spGchu p?i uvidtni f h d se specificljm strategickfm cilem povzbudit divicky iispgdnk tilmy. Jint fondy mohou poskytovat financovini "obtiinfm" neb0 umClecky/ kulturnE: nkotnfm f i l m h , ktert maji niidi trini potencid, a v ddsledku toho by jinak pravdtpodobn6 nebyly vyrobeny. Daldi fondy jsou zpZstupiiov6ny komertnim f h h , ktert by jinak sice mohly bft vyrobeny, nebyly by vdak vyrobeny v urtitt podporovant zemi. Souhrnnt ?eteno jsou investitni fondy v celk Evropt hojni: vyuiiviny jako flexibilni zpdsob podpory celt ?ady rdznfch politicko-strategicljch cad.

5.5.

Film commissions

F h o v k komise (film commissions) pi.edstavuji mistni stytnf bod pro tilmovk produktni spoletnosti (domici i zahranitnii, ktert poiaduji informace, sluiby neb0 kontakty. Ddraz jejich price je kladen na posileni atraktivnosti pZsludnfch regiond pro f h o v o u , televizni a video produkci a na pomoc ve vdech logistickfch zdeiitostech, kterfm v r h c i Tjroby mdie produkce telit. Filmovi komise jsou ve vgtdint pZpadd financoviny nkodnimi vlidami, institucemi pro financovini f h d neb0 programy ekonomicktho rozvoje. Ve vttgink zemi tomuto Gelu slouii kombinace nirodni organizace, kteri nabizi Tjhody zemt globdnimu prhyslu, s regiondnimi a/nebo mkstsljmi "filmoTjmi Gady" ( f h office) kterk nabizeji produkcim pomoc, od informaci o lokacich po parkovid a i po policejni zdeiitosti daldi podrobnosti viz oddil 6.2.4. Soutasni teski f h commission +born; odstartovala vydinim publikace Production Guide (prbvodce pro produkci) a poskytovinim urtittho mnoistvi informaci produkcim, ktert o ceskt republice jako destinaci pro natiteni uvaiuji. SPI se vgak domnivi, i e neobvykli situace v ceskt republice - kde je nirodni f h o v i komise financovina sarnotnfm sektorem - je pravdgpodobnt dlouhodobt neudriitelni a m G e ve skutetnosti brinit rdstu sektoru. Fungujici principy f h o v f c h komisi jsou definoviny mezinirodni zast?edovaci organizaci, Association of Film Commissioners International (AFCI - Mezinirodni asociace f h o T j c h komisas). V souladu s p?edpisy AFCI se iilmovi komise ?idi urtitfmi smtrnicemi:

Neziskovost - Poskytuji informace a sluiby nirodnim a mezinirodnim f h o T j m spoletnostem zdarma Region6lni propojeni - Filmovk komise vpuiivaji svk znalosti o mistnim a medidnim prbmyslu pro zlepdeni produktnich a natitecich podminek v r h c i sTjch jednotlivfch regiond. Funguji jako stytni plocha mezi prhyslem filmovk produkce a povolujicimi orginy. Informace - Filmovt komise jsou 6sti.ednim koordinatnim a informatnim mistem pro vedkeri: probltmy tfkajici se natiteni a produkce v jejich jednotliTjch regionech. Poskytuji informace o li?adech odpovtdnfch za udglovini povoleni natiteni vtetnE:

Olsberg 1 SPI

--

,-

,--

I-

I-

-,

kc7

A

Ekonornickjr vliv Eeskkho filmovtho pnlmyslu - ZivEreEni zpriva

8 kontaktnich jmen poskytovatelii sluieb pro vfbi:r a obhlidky lokaci, obstarivini viech povoleni, uzavirini ulic, vybaveni atd. Prfivodce p o lokacich (Location Guide) - Filmovk komise poskytuji logistickou pomoc v ziileiitostech i$kajicich se vfb61-ulokaci. Vydivaji a distribuuji zdarma pfivodce po lokacich formou online/offline databizi neb0 tiitinfch publikaci. Moinosti financovPni - Filmovi komise mohou taki informovat mistni produkce o regioniilnich a nirodnich schimatech financovini vtetni: koproduktnich stimulii. Marketing - Filmovi komise poskytuji nirodnimu neb0 regioniilnimu prdmyslu f h o v k produkce marketingovi a PR sluiby (Public Relations - styk s vei-ejnosq. Filmovk ~ zemi: jako celek na komise reprezentuji s d j regioniilni f h o v f pfimysl a f h o prdmysl nirodnich a mezinirodnich veletrzich.

5.6.

Vztahy s provozovateli veii.ejnopravniho vysilani

Ve v6tiin6 evropsljch z e d stimuluji vefejnoprivni a soukromi vysilaci mS&a mistni f h o v o u a televizni produkci nikupem programd vieho druhu. Vi-ad; pi-ipadii jsou provozovatelk vei-ejnoprivniho vysilini vyuiivini jako vfznamnf nistroj audiovizuiilni vei-ejnk politiky tim, i e od vlidy obdrii jasnf mandit na "vysilini vefejni sluiby" na nikup a vysilini konkrktnich iinrii. Navic privni lipravy v oblasti audiovize stimuluji stejnou m6rou vei-ejnoprivni i soukromi vysilaci mkdia k investovini minirniilnich tistek do pdvodni nirodni produkce. Ve velkim pottu zemi je vysilacim mkdiim urtena kvbta na investovini do domici filmovk produkce a na jeji vysilini. V ddsledku toho tasto funguji televizni vysilaci organizace jako vfznamni f h o v i producenti a distributoi-i. Navzdory skutetnosti, i e pdzkurn obecenstva naznatuje, i e pdvodni filmovi produkce tasto dosahuje v televizi vysokk sledovanosti, a i e jsou producenti v e h zivisli na vysilacich mkdiich' jako na koproducentech, je vztah mezi f h e m a vysilacimi midii stiile obtiinf. Malk a soukromk vysilaci organizace tasto argumentuji, i e pdvodni produkce je nikladni a ekonomicky neospravedlnitelni tam, kde je trh velmi malf, a i e ziskivini levnfch programii ze zahraniEi lkpe odriii domici i mezinirodni ekonomickk trendy. V ddsledku toho teli ti, ktei-i tento proces ildi, problimdm pi-i pprsazovini kvbt a producenti stile vice zjiit'uji, i e vysilaci organizace plni svk zivazky tim, i e poskytuji produkci "financovini" forrnou vniti-nich sluieb jako napi. pouiiti produkEnich a postproduktnich zafizeni. To m G e vytviiet problkmy mnoha nezhvislfm producen~m,ktei-i vieobecni: pi-i zahijeni produkce filmu teli problkmdm se splitkovfm kalendiiem.

0 0 0 0 0 0 3

5.7.

VycvikovC a vzdtlavaci strategie

~ r o v e i vzdi3ivini i a rozvoje kvalifikace poskytovani pracovnikh filmovkho p r h y s l u souvisi obvykle kulturn; i komertn; s kvalitou jeho f h 6 To se +ki jak itibii, tak femeslnikG a takk lidi "above the line" (producent, reiish, scknirista, hlavni herci). Filmovk s'koly poskytuji velkou pomoc vytvii-enimzikladny kvalifikace pro vfrobu mistniho audiovizuilniho obsahu. Ukazuje se, i e schopnost zem; pi-itahovat zahranitni filmy stile vice zivisi na vysoce kvalifikovanfch f h o v f c h pracovnicich a technicich. Skoly jsou faktorem pilspivajicim k rozvoji kvalifikace v tomto sektoru.

Olsberg 1 SPI

h

.9

Ekonomickf vliv Eesktho filmovtho pnimyslu - Ziv6reEnL zpriva

Celkovi: je dobri kvalita vjrcviku a vzdglivini pro rozvoj vysp2ltho f h o v t h o pj5myslu zisadni. Soubi:ing s nkodni strategii sektoru by mgly bft vytvzeny vlidou financovant bkolici a vjrcvikovk programy, maji-li bft obi5 linie efektivni. Je zisadni: diileiitt, aby vebkeri teski vlidni vzdi:livaci iniciativa mgla jasnou strategii v oblasti kvalifikace svtho f h o v k h o sektoru a aby poskytovala adekvitni e c v i k smgfujici ke zlepbeni kvalifikace jednothvcd pracujicich v tomto konkrttnim sektoru. ceski republika m i Btgsti, i e tcii z povi:sti svjrch proslavenfch fhovjrch bkol jako je FAMU. Mimo tyto bkoly je vbak filmaibm k dispozici jen velmi milo pfileiitosti k dalbimu vjrcviku a vzdi:livini.

5.8.

Iniciativy pro rozvoj filmovfch spoleEnosti

Jednim z Gstiednich probltmq kterkmu f h o v i mhci v Evropg teli, je skutetnost, i e stmktura financovini f h u vytvzi velkt piekiiky pro vytvoieni stabilnich, iivotaschopnfch spoletnosti. VCtBina filmovjrch spoletnosti je beznadgjng podkapitahzovanh, a musi proto prodivat priva na svt f h y , aby dokizala financovat jejich e r o b u . V ddsledku toho producenti v2tBinou pracuji na bizi "projekt-od-projektu" a nejsou schopni vytvofit neb0 uplatnit dlouhodobou strategii. Jsou zaklidiny iniciativy rozvoje spoletnosti, jejichi cilem je pomoci produktnim spoletnostem vyvinout integrovant strategie dstu, kteri by jirn urnoinily dlouhodobou Gsp2Hnou tinnost. Tato schkmata jsou ?asto zamgiena na spoletnosti v urzttm podsektoru hodnotovtho fetgzce jako napi. produkce neb0 distribuce. cast0 je vbak vjrhodngjbi svtst dohromady spoletnosti z rtiznfch tisti hodnotovkho ietgzce. Iniciativy rozvoje spoletnosti se sous6edi na zileiitosti spoletnosti a obchodu, spibe nei aby nabizely podporu jednotlivjrm projektbm. Tato podpora by mohla bft poskytovina iadou forem: vzdClivaci schtmata poradenstvi propojovaci akce -

Bylo zjibti:no, i e iniciativy tohoto druhu maji silnf dopad na rozvoj jednotliech spoletnosti a podporuji dlouhodobgjbi pEstup piini6ejici vjrsledky v oblasti vjrnosd a rozvoje.

Olsberg 1 SPI

16. bfezna 2006

.*

Ekonomickf vliv teskiho filmoviho pnlmyslu - Ziv6reEni zpriva

Jak se f h o v i ekonomika zemi rozviji, piedstihuje jeji f h o * sektor svk konkurenty v pi-ilhkivini zahranitnich produkci tim, i e poskytuje niiii ceny a takt tim, i e prezentuje domici filmy vyrobent diky podnikatelsktmu duchu a vytrvalosti mistdch producentd. Zatini uvaiovat o vytvoi-eni urti+h strategii rozvoje Znnosti sektoru a o zajibtini pi-inosd ttto tinnosti pro birbi ekonomiku. S vyuiitim zikladny, kterk Ceski republice poskytuje jeji f h o v i tradice a schopnosti vytvoienk v prtibihu uplynuljrch patnicti let, nadeHel tas, aby zemt utinila tento krok k dalbimu stupni rozvoje. ceski republika musi vytvoilt a zavist dlouhodobt strategie filmovtho sektoru a realizovat typ vlidni podpory charakteristickt pro vyzrdt hlmovt ekonomiky vctiiny evropsljch zemi. Pouze to ji umoini dalbi fist z postaveni nizkonikladovt filmovt zemi do pozice vysoce ceni:nkho f h o v i h o niroda.

6.2.

PotPeba celkovC strategie a narodniho filmovCho orginu k jeji realizaci

Ceskjr f h o t j p n h y s l stoji na ki-iiovatce. Sektor m i p3leiitost ke stabilizaci a fistu, aviak aby mohl plni: realizovat svdj potencid, musi f h o t j p h y s l a vlida zahijit dialog, kterf by piinesl uiitek obi:ma stranim. Piestoie pro pomoc sektoru k dosaieni jeho potencidd je zisadni vitbi finantni podpora, musi tat0 podpora bft soutisti souhrnni strategie, kteri se nezabfvi pouze financovinim f h d , ale takt e o j e m projekfi, distribuci, prezentaci, mezinirodni propagaci, rozvojem kvalifikace a vzdtlivinim. SPI se domnivi, i e v ceski republice existuje piileiitost pro takovou strategii, kteri by dlouhodobi piinibela viditelnf a pozitivni G n e k pro posileni tohoto pr6myslu. Mi-li se f h o * pfimysl i nadde ti:bit soutasnfm tjhodim, je ddeiitt, aby se vlida podilela na jeho udriovini, ochrani a rozvoji. Existuje iada metod podpory f h o v i h o prdmyslu, jak je podrobni uvidi kapitola 5. S ohledem na soutasnou podobu teskkho f h o v t h o prdmyslu doporutuje SPI strii opatieni urtenfch k uspokojeni potieb jak teskkho f h u , tak zahranitni produkce, kteri do zemt pi-ichizi. Za Gelem koordinace ttchto aktivit SPI vi-ele doporutuje vytvoi-eni nkodniho f h o v t h o orginu financovankho vlidou. Vbechny vysptli f h o v t ekonomiky podporuji svk filmovt sektory prostiednictvh takovtho orginu - nap:. ve Velki Britinii existuje Britski f h o v i rada (UI< Film Council) zaloieni v roce 2000 Ministerstvem pro kulturu, mkdia a sport (Department for Culture, Media and Sport) jako "no* strategickf S a d pro rozvoj f h o v k h o prdmyslu a f h o v t kultury ve Velkt Britinii, zdtiraziiujici e z n a m filmu jako Mitovi soutisti kreativniho prdmyslu Velkk Britinie, kterf m i celko* rotni obrat t t m t i 60 rniliard GBP""'. J-f

9

3 3 3 3

3

10

U W C website: http://www.ukfilmcouncil.org.uk/aboutus/overview

Olsberg ( SPI

16. biezna 2006

46

h

. 9

Ekonomickf vliv Eesktho filmovtho pnimyslu - ZivSreEni zpriva

TakoTjto orgin by fungoval jako prost?ednik mezi vlidou a f h o j r m pnhyslem, objasiioval by navzijem pozice obou stran a zprost?edkovival by jejich komunikaci. D d e by bylo uiitetnk otevZt otizku filmu u stitnich $add; napfiklad vysvdtlit, jak mdie film podpoi-it programy ministerstva mistniho rozvoje a ministerstva obchodu a prhyslu. Ukizat pi.inosy f h u a ddvody, prot by je mgly vzit v livahu spoletnosti jako je napi. CzechInvest. Ten v soutasnk dobd zpdsobem, kterj neumoiiiuje podpoiit pZchozi investice definuje jim podporovank ccinvesticecc ve formd f h o v k produkce. Ty jsou pro CzechInvest vynaklidinim prostiedkd namisto jim investici. podporovanou dlouhodobou cchrnotnoucc

SPI doporutuje, aby se tkto funkce ujal ndkdo, kdo f h o v k m u prdmyslu dobi-e rozumi a idednd - m i v tomto oboru znatnk pracovni zkubenosti. Zvhieni potencidniho lispdchu filmu je komplexni zdeiitosti a vyiaduje tvdrti vyhodnoceni scknife, reiiskra a hercd, trini vyhodnoceni nikladd s ohledem na trini potencid a vyhodnoceni kompetence producenta, reiiskra a zbjkajiciho tvGrtiho $mu k lispdbnk realizaci projektu. Je proto nutnk, aby rozddlovini vei-ejnfch pendz do produkci bylo provid6no s nejvygbi opatrnosti. Pro zajibtdni litinnosti a efektivnosti spr* fondd je ddeiitk, aby proces rozd6lovini financi nebyl dlouhf a vleklf. Filmovi tvdrci iidajici o finantni prostfedky poti-ebuji v6dtt, co maji otekivat, aby mohli s projektem pokrotit. Poiaduji rychli rozhodnuti a minimdni mnoistvvi jednini. S ohledem na skutetnost, i e vdtgina f h o T j c h r o z p o t ~vyiaduje finantni prostiedky z rdznfch zdrojd, je prospgSnk, aby dostaly vei-ejnk dotace co nejdiive. Ty pak ovlivni moinosti ziskini pZspdvkd ze soukromfch zdrojd. ICvalifikace (posudek) sprivce fondu mdie bft producenthn prospdgnh take pi-i hledini finantnich partnerd projektu.

Nisledujici t?i vzijemnd souvisejici aktivity mohou bft postaveny na povdsti zemt a na aktivech jako je ICarlovarslj f h o T j festival - stile Tjznamndjbi pro vSechny Tjchodoevropskk zemd - a Zlinslj mezinirodni filmoTj festival pro dgti a mlidei.

Olsberg I SPI

16. btezna 2006

a

h

Ekonomickf vliv EeskCho EilmovCho prPlmyslu - Zhgretnb z p r h a

Propagace teskkho f h u znameni realizaci strategii a vytvii-eni k o n t a k ~rnimo zemi zajiit'ujicich t e s l j m urni:lcb nejbirii moinou prezentaci. Toho mdie bft dosaieno prosti'ednictvim vyuiiti rbznfch medidnich a mezinirodnich udilosti. Dalbim ddsledkem mdie bft, i e diky mezinirodni prezentaci se pak tito umi:lci dostanou k prici na hollywoodskljch projektech. I timto zpdsobem by bylo dosaieno hlavniho cile - propagace teskk republiky a jejiho bohatstvi filmovkho talentu. Filmy mohou bft vyuiity v roli velvyslance zemi:. teskk filmy, kterk se mezinirodni: uvidiji, pfispivaji k propagaci zem2 jako centra aktivity, talentu a moinosti pro investici a rdst. Vzhledem k tomu, i e Ceski republika m i povgst zemi: s Tjraznfm exportem a investitdm fistem ve vbech pfimysloTjch odvi:tdch, mdie se mezi deseti novjllll tlenskjhx stity Evropskk unie pi-irozeni: situovat do vysoce kvalifikovank pozice. Atkoli je Hollywood spokojen s vyuiitim ceskk republiky jako zemi: pro naticeni, lze pro ~ropagaciTjhod zemi: jako natiteciho mista pro zahranitni produkce udi:lat jeiti: mnohem vice. Ceskk lokace by mgly bft na trhu prezentoviny tak, aby vynikly Tjhody zemi: (nejen nizkk niklady, ale i vi:tii moinosti ve Tjbgru lokaci nei u konkurentnich zemi jako je Mad'arsko a Rumunsko). V soutasnk dobi: nese Praha hlavni nipor vitiiny f h o v k aktivity, kteri se v tkto zemi odehrivi. Prostfednictvh propagace daliich tesljch mist jako destinaci pro f h o v t produkce lze udzlat hodni: pro zmirnkni nerovnovihy a roziGeni pfinosd filmovi produkce s nislednfm ekonomickfm rozvojem ostatnich regiond.

62.4. Zvli'dtl uti'probl~m ii fihovd produkce

NoTj nirodni filmoTj o r g n by navizal kontakt s pilsluinfmi sloikami vlidy s cilem rninimalizovat byrokracii pro produkce v t e s k i republice. Zejmkna vPraze, jejii lokace v soutasnk dobi: zaiivaji vctbinu produktni aktivity, existuje prostor pro zjednodubeni procesu ziskivini povoleni pro natiteni na lokacich. Ceiti i zahranitni f h o v i tviirci, ktei-i chti:ji naticet v Praze, se u mistnich orgind setkivaji se znatnou neochotou urnoinit produkcim vyuiit lokace pro natiteni. Je to problim struktury, kterjr znameni, i e zatimco jednotlivk praiskk obvody zaiivaji nepfijemnosti spojenk s filmovou produkci, Magistrit hlavniho m k t a Prahy prosperuje a tcii z p h o s u prostiednictvim ziskni podilu poplatkd za lokace a z ekonomickkho dopadu lokdni: vynaloienfch prost?edkb. Vfhledovi: si v ddsledku toho mohou nikterk praiskk obvody vytvoi-it x&i filmoTjm produkcim velrni negativni postoj. Dalii pfekiikou je, i e lokatni povoleni nejsou standardzovina a lokatni poplatky nejsou pevnk. J e nutnk utinit kroky k e e i e n i poiadavkd a problkmd obou stran, zejmkna s ohledem na vynaklidank produkcni niklady a znepokojeni vei-ejnosti, k ni:mui mdie dojit, nejsou-li tyto zdeiitosti zohledncny. Mi:sto New York City je jednim z prvnich, kterk si tento problim uvi:domilo a ustanovilo ICancelii- pro film, kina a vysilini (New York City Mayor's Office of Film, Theatre and roadc cast in^"), jehoi cilem je bft "jedinou zastivkou" pro vebkeri poti'eby a poiadavky produkce v New York City a kterjr zajiit'uje lokatni povoleni stihnutelni z internetu, bezplatnou policejni asistenci a informace o lokacich. Je to model, kterf v soutasni dobi: chce v rimci svkho postoje k f h o v k produkci pi-evzit i-ada mistsljch f h o v f c h kancelii-i. Je bezesporu obtiinfm likolem vyhovi:t potiebim f h o v i produkce s jejimi komplexnimi poiadavky na zdeiitosti regulativniho a statukirniho charakteru, kterk vyvstanou pi-i natiteni

Olsberg 1 SPI

16. bkzna 2006

48

' a

Ekonomickjr vliv Eeskkho filmovtho prtimyslu - ZivheEnl zpriva

projektu na lokaci. V LondfnE: vlidla nikolik let dezorganizace. Dvanict m6sicii trvala rozsihli jednini mezi iadou r6znfch orginii, nei byla v kvctnu 2005 slavnostnc zahijena tinnost Londfnskkho f h o v k h o partnerstvi (London Filming partnership12). Vice nei osmdesit partnen5, mezi nimi vHech 33 obvodii hlavniho mcsta, priimyslovk orginy, hlavni pamgtihodnosti, dopravni sit' a policejni sbor spojilo sily a vytvoZlo soustavu metod a opati-eni urtenou pro uvitini a podporu f h o v t tvorby ve mcsti. Tato soustava obsahuje: Metropolitni policejni jednotku urtenou k asistenci produkce Srozumitelnf systkm poplatkii za natiteni v kaidtm z tilceti tii obvodd Inforrnatni linii o natateni pro mistni obyvatele a fitmaie (spravovanou oblastnim filmovfm pomocnfm orghnem Film London) ZvliHtni slevy na ubytovini a na hlavni lokace VitHi koordinaci mezi vHemi sektory pracujicimi v produkci, kteri ma vkst k lepHi komunikaci a k dalHimu rozvoji a iniciativim Prfivodce "krok za krokem" pro nahteni v hlavnim mcstE: Prfivodce pro mistni fii-ady,jak udglat z Londfna "mcsto nakloncnk fitmu" Tento srozumitelny soubor opati-eni je vfsledkem dlouhtho procesu vyjednavini. Skutetnost, i e tolik organizaci bylo schopno spolupracovat na vytvoieni takovkho systkmu, ukazuje smysl a vfznarn tohoto procesu.

6.2.5. Dals'iziileiitosti sektoru DalHi aktivity na podporu fitmu by mohly bft: Zavedeni a zachovini formilniho procesu pro osvedteni o teskkm statutu pro koprodukce: teskt fitmy i piljiidijici zahranitni produkce poti-ebuji srozumitelny systkm pro ziskini osvgdteni o teskkm statutu. Jsou zapoti-ebi jasni pravidla a smcrnice a takk kvalifikovanf personil pro jejich sprivnou interpretacirTo by vyiadovalo rozvoj speciilni privni odbornosti a kvalifikace pro vytvoi-eni tichto smcrnic a pro jejich realizaci. Monitorovini zmin a rozvoje s ohledem na revize smirnice TV bez hranic Pomoc rozvoji filmovk kvalifikace a odbornosti v bankovnictvi a pojiHt'ovnictvi Vedeni ziznamfi piedklidanfch produkcemi - Aby byly v budoucnu k dispozici sprivnk tiselnk lidaje, podivaly by produkce nkodnimu fitmovkmu orghnu po ukonteni f h u zprivu s Sselnfmi fidaji. Ten by tyto zprivy zpracovival, aby mohl vysledovat fitinnost podpornfch schtmat a monitorovat sektor jako celek.

6.3.

((3 3

SamostatnE rozhodujici filmoTj fond

63.1. Pfehled Vroce 2004 vcnovala teski vlida prosti-ednictvim riiznfch forem na podporu teskt kinematografie celkem 132 mili6nii I G (z toho 46%, tj. 62,8 mili6nii IG, bylo vloieno jen do f h o v f c h festivalfi). Z tkto tistky bylo venovino na piimou podporu f h o v 6 produkce 12

www.filmlondon.org.uk

-1

. >

::j

~3 -1' 3

\

Olsbeig 1 SPI

16. bi-ezna 2006

49

3 c3,

o p w w a n uaj aygqnda~yysa3 a!nzva;r ' p a z yz~bu!! z p y ~ o ~ u a upsouzow g jypp j!apam 2ruaz ?ASajrua;rq oj!agqzos ap1s vjo;rpz y3p?ueug ruaymsopau s pua~npo;rd;apdo;ma as o x q a z .asousa?nos az dy?qj:d au au?w!az '4yrusoj , , j p j ~ u ~ aeu ~ ,jinzawo , nou!ppA as a3gqnda;r aysa3 A auaqerdh d q d .jjazjqau un! as ?raly '~y?qjgd dpyp jpqplau z i q q h (now ! ~ J ~ J M ppa? !s Xqa 'pynpo~dp y ~ o ~ u a uyaaos? g gzp pj-iuyls ajnyzorunau ?qop ?usa?nos A "0%

.dpasnos m h s d o u a w j a ! s pyu~o;rsah aqqndas ?ysa3 A y~~Ju?qy;rdh n q j w p q ainzawo a nppualod a oq?y3al?um ocptqd q?ja[ !kzpa;r A pn_l q 3 @ o q j q3bsa? walsoudoy3s p y ~ q lsou?amys olaL .a!o& oy?as !zyj aa au?ru(az dypapsosd p p a u g auazawo ua! oqau ?up?? jja~ysopaua duya03uaug ?u?alalsopau ?uzer@ nos! d q j ?ysa? a? 'a! walyad

g3;rtyl a p s a y yz~p~ayy pa?adzaqaz

.

:.?dm jJq noyoru g q j a!o& d y u d ?raly?N y y y ~ yqu~yuasyaz g~ wa!yz llpnqza a ny3?ds? ~nouyysopjjaw a g s a ! au?ru!az 'jzy3 no~o!o& noupayyvp ~jjosdj!nqapod 'azyj ?u~a;rdj~d op ~!dnolsa noyoru gau oqau py~o3uaurj~!?adzaqez nozgop d q j !s 5aN

.pamop a du+so p j p 'sa3osd ~ p?aygda 'psoma;r~yuq p q o d / q p y a ~'apy!ry p?psaAu! 'papaa ~sopqosvdzaj oya! lsalqo n y a q A JJZA pru dq uyld ppoyz~qoolua;L asa~yany:,a n~ysdsoya! 'npuoj tuqynas o;rd yura3yu;r?ws as uyld jupoy~qo 4uqospod d q d a uy~o~a;r;rdiin 14q dq p w 'ap3 oy?as mysop puoj d q y .3psaAu! z psowa;r~yuurpwyupapso~d?yq uyno~uauy ?u?alsy? ldq dqa - 14q ply:, puoj dq , , ~ ~ r uoqau , , ,,Jp~m,,ya! 'oyol aped - ~ s o u p r u ajqsma 'nysj uqupo;ryu!zaw au yz~$up?ds??u?;rawoy ?uppualod g q j op aDpsaAu! au aua:?w.ez npuoj o y ? ~ o qoypj!npoyzo;r j ?ulwsoms oy?uaao?nsodop apz psouu!? ~ s y 4Jq ? a l p dq pnyod . g q j y3&iopuoj a[apo;rd z d w k ~ ddpudld appau npuoj o y ? ~ o qop j dq gjospz olyz~?~ z y 3 ~ ~ a p sdmyya;r h z q r u j ~ dz pyAoDuaug apaA .yaAy;ryauoapp a m a ajaposd z a cylqdod z u y ~ o ~ u a u~ZUAOJ g puoj ldq dq auoyyz oy9aou oloyol a p o d . u y y~yupayyodau dyuadwsn ?uapo;rd ?pzay z ?>I !p@ aa yalqdod ajny;r~au'quawalnd A auy~yupa!osd?qop ?usa?nos A aj y;raly 'arja;r2o~awauy?ysa? !oazo;r a tuodpod o;rd dygqnda~?ysa3 npuoj uplyls o .SZGGI/I~,Z .? auoyyz a p o N ' u q op yauadms~aiaposd z d y ~ y p?y3pawo;na z uy~oz~uaurj ?qop ?usa?nos A a[ puoj plyls .pynposdoy a v q j y ~ ~ h s ap?y n p o ~ da jo& au pagym oyprulsap a p ~~yn?dsj?d pyaoppzor o;rd lgnols appau ! apnq puoj pj!npoyzo;r ?rnalsounS

.plyqapaau wayaszos w k s puoj y a p a! ?w;roj ?usa?nos ?ASa h .cwjj!d y3jplap z a ya$cd y34ua3y;r~au' v q j y3@opuoj y+iqsa? ~ ~ ajapo;rd s d z vw!j~d 'yauadqsa ajaposd z - ~ y ~ a l d oa3au!qwoy d z uyAo~uauya! puoj o w ; L '231 PU~TJUJ 1'89 q3Jynod aga~8olaruauq ?ysa? !ouo;r a tuodpod osd npuoj o y p l y s q43yupapso;rd

8 Q

'*

.a

Ekonornick? vliv Eeskiho filmoviho pGmyslu - ZivkeEni zpriva

koprodukci. Bez podstatnCho vei'ejntho pi'ispivku na teski filmy nemaji mezinirodni producenti zijem o hledini koproduktnich partnerti v ceski republice. Samostatni: rozhodujici filmovjr fond by by1 strukturovin tak, aby poskytoval penize do Tjvoje a do produkfnich fizi f h a s oficidnim statutem teskiho/nirodniho kmematografickiho dila. Piedpoklidi se, i e by to pi'ineslo i'adu vjrhod: Ochrana Eesljch filrnd na domhcim trhu: Film je globdni obchodni tinnosti ovlidanou vertikdni: integrovanfmi spoletnostmi, ktert jsou schopny financovat produkci prost?ednictvh ziska z distribuce a taki z uvidini. EvropskC f h o v i spolefnosti se vi:tiinou zami:i:uji na jeden Elinek hodnotoviho i'etizce (napi. na produkci) a proto jsou mdokdy trvale iivotaschopnk. V takovjrch trinich podminkich je zbadni: nutni chrinit mistni produkt prost?ednictvh financovini a daliich podpGrnfch mechanizma. Vytvoieni trvale iivotaschopnfch podniE: Prost?ednictvh dostatetntho investovini do Tjvoje svjrch f h a vytvoi'i producenti s vitii pravdzpodobnosti kvalitni produkty s dlouhodobfm pZnosem hodnot. To jim umoini rozvinout jejich obchodni tinnost do udriitelni podoby, kteri bude v ziviru mini: zivisli na vei'ejnim fmancovini a bude mit vi:tii piinos pro teskou ekonomiku. Piilhkhni koprodukci: I
Novela zikona o Stitdm fondu, kteri je v souEasnC dobi: projednivina v parlamentu, piedpoklidi navjrieni fondu na 10 d 6 n 6 EUR rotni. SPI doporutuje, aby finantni prosti'edky fondu byly minimdni: 5 mili6nb EUR. S ohledem na dalii doporutovani opati'eni a na vjrdaje, kteri by tat0 opa6eni znamenala, jedni se pro zatitek o realistickou tistku. Atkoli leii stanoveni zdroja tohoto fondu mirno oblast povii'eni SPI, by1 by tento fond s nejvi:tii pravdipodobnosti financovin prostiednictdm kombinace poplatkb a pi'hiho vlidniho financovini.

6.4.

Automatick$ fiskhlni stimul

6 4.1. PFehled

Skila schtmat fiskdnich stitnula v jinfch zemich byla vysvetlena v kapitole 5 tito zprivy. Doporuteni SPI je specifickt pro ceskou republiku a bere v livahu soutasnf a budouci rozvoj v Evropi.

SPI doporueuje schCma autamatickk 12,5% daiiov6 &lev Tento p o d p b j l mechnizmus by fungoval nSskdovlrE: m

ZahraniEdrn produkcim celoveEernich hranfch film6 by byla poskytnvta daiiovii $leva (raba5) do v@e 125% pmstiedkii vynaloZenfch na produkci probihajici specificky v c e s k ~ republice

Olsberg I SPI

16. b?ezna 2006

51

.a

. I

Ekonomickf vliv ZeskCho filmovkho pnimyslu - ZhvEreZnP zprPva

SPI doporutuje, aby tento stimd by1 k dispozici produkcim celoveternich hranfch tilmd viech rozmird (ne vgak reklamim a televizni produkci) a v ktertkoli tisti zemi. Pokud by bylo uznino za vhodnt, mohl by b+t tento stimd o nico vyigi pro produkce mimo Prahu (nap?. 15% namisto 12,5%) s cilem podpoi-it produktni aktivitu po celt zemi a nejen v Praze.

0 0 0 0 0 0 8 0

Je dtileiiti, aby tento stimd by1 automatic5 a naprosto spolehlivf. Arnericki studia znatni: zneviii jaykoli stimd, k t e e neni 100% zarutenf. U sousednich zemi ceskt republiky opravdu existuji piiklady, kde ozniment stimuly vedly k roztarovini zahranitniho producenta, a tim takt pro vlidu. Mi-li 12,5% dafiovf stimd zaujmout hollywoodskt produkce, musi mit studs jistotu, i e dostanou plnou slevu, na kterou maji nirok, a i e ji dostanou vias; jinak budou hledat jistotu jinde. Ceski republika m i v soutasnt dobi x6ii svfm souseddm znatnou vfhodu v tom, i e u i nyni jsou s ni zahranitni producenti jako s produktni destinaci spokojeni. Pro udrieni svt povisti spolehlivt a snadnt spoluprice by se muselo prokizat, i e stimd bude fungovat ihned po jeho zavedeni. Pokud maji mit ze stimdu prospich i nezivislt produkce (tj. nehollywoodskt produkce), je dtileiitt, aby existoval mechanizmus umoifiujici vyuiiti stimdu ve splitkovtm kalendzi. Pro nezivislt produkce bez finantnich moinosti arnericech stud5 je diileiitt, aby penize byly k dispozici jii na vlastni produkci. Penize refundovant a i dlouho po skonteni produkce jsou mnohem m t n i uiitetnt.

C,

0 0 0 0 0 0 0 Q

0

64.2. Princzpy fiska'Ltli60stimulu Pokles objemu produkce v t e s k t republice, k ni:mui doilo mezi roky 2003 a 2004 doklidi konkurentni situaci, ve ktert se zemi naltzi. Pro zachovini ekonomickfch a kdturnich piinosd, ktert f i pi-inesl, je nutnt podniknout kroky smiiujici k udrieni konkurenceschopnosti zemi. Smysluplnf fiskdni stimd pomdie tuto konkurenceschopnost udriet na ekonomicktm zikladi. Spolehlivf fiskdni stimd je producenty povaiovin za piimt sniieni nikladd na nathteni v urtiti zemi. Tato skuteinost, kterou dobie chipou zemi jako je Austrilie, Novf Ziland, Icanada, Velki Britinie, Francie, Nimecko a Hda s t i t i v USA, je primirnim dopadem fiskdniho stimdu. Je tu viak takt sekundirni symbolickf dopad. Ohlisi-li stit fiskilni stimd, sdauje tim mezinkodni produktni komuniti, i e chce upoutat pozornost zahranitni produkce - i e je "naklonin f i u " . T o zaznamenaji Zdici pracovnici z americkfch stud3 a poiidaji svC vedouci produkce o vypracovini f i o v t h o rozpottu pro natiteni v ttto novt zemi, o nii ietli v odborntm tisku. Mad'arsku tento efekt piinesl lispSch - diky oznimeni stimdu se zemE dostala na "mapu" lokaci pro mezinh-odni produkce.

9

0

Olsberg 1 SPI

16. bi-ezna 2006

52

.4

EkonomicA? vliv Eeskkho filmovtho pnhyslu - Ziv6reEni zpriva

Jak jii bylo podrobni rozvedeno, m i eeski republika opravdovou filmovou infrastrukturu a zkuienosti. Nemusi soutiiit za stejnfch podminek jako Mad'arsko, ktert ve srovnini s ceskou republikou milo donedivna se zahranitni produkci jen malt zkuienosti. Ale soutciit musi. Z tohoto ddvodu je navriena niiii koveii - tj. 12,5%. Nicmtni by mcla bft Tjge stimulu smysluplni. Se ziskinim stimulu jsou spojeny niklady na transakce. Piesni Mstka bude ziviset na vlastnim zpdsobu realizace. V kaidtm p3padi vyvstanou - jak na s t r a d zemi pdvodu produkce, tak na strani Ceskt republiky - privni a litetni niklady. Znameni to, i e na pokryti tgchto nikladd musi bft nabidnuta jisti liroveii stimulu. Dle hsudku SPI je odpovidajicim stirnulem 12,5%. Pokud by stimul mil zvritit pokles lirovni produkce celoveternich hranjkh f h d mezi roky 2003 a 2004, znamenalo by to rozsah stimulu na objem produkce ve vfii 187 mili6nd USD (celkoTj objem produkce tesljch a mezinirodnich celoveternich filmd v roce 2003), tak aby by1 dosaien nirdst produkce o 115 mili6nd USD. Niklady na takoTjto stimul by byly piibliinc 23,4 mili6nfi USD. PZnos znamenajici nirdst produkce o 115 mili6nd USD by s ohledem na ekonomiclj nisobici koefident (2,O) by1 celkem 230 d 6 n d USD - coi znameni, i e investice se vriti 9,8krit.

V uplynulfch letech eeski repubhka jii t i s t e t n i l n e p b o profitovala z fiskiilniho stimulu. Je to viak fiskiilni stimul, kterJj poskytovala stitni pokladna Velkt Britinie. A tento stimul m i bft v dohlednt dobc odstranin. Poskytl viak americkfm studiim, ktert dokiiou strukturovat sv6 projekty jako britsko-teskt koprodukce, iisporu ve s j i i a i 20-25% nikladd vynaloienfch v eeskt republice. Velki Britinie mila dvoupismovt stimulatni schtma - jedno pro nizkorozpottovC produkce (do 15 mili6nd GBP) a jint pro produkce s vyiiim rozpottem (nad 15 mili6nd GBP). Tyto daiiovt stimuly byly kalkuloviny na celf objem rozpottu - at' byly prostiedky vynaloieny ve Velkt Britinii neb0 ne - pokud se f h y kvalifikovaly jako britskt. Prostiednictvim Evropskt iimluvy o f h o v t koprodukci bylo moint, aby byly britsko-teskt koprodukce briny jako britskt. Od roku 2006 se toto zmini, novi strukturovanf fiskdni stimul bude k dispozici pouze na tist rozpottu skutetni utracenou ve Velkt ~ r i t i n i i ' ~ . Soubornt statisaky, ktert m a SPI k dispozici od britsktho Ministerstva pro kulturu,mtdia a sport (Department for Culture Media and Sports), ukazuji, i e v rozmezi let 2001-2005 (do listopadu 2005) bylo uskutetnino 11 tesko-britsljch koprodukci, ktert piedstavovaly vice nei polovinu celkovtho pottu tesljch koprodukci v tomto obdobi. Mezi tirnito projekty byly tak vysokorozpottovt f h y jako Brothers Grimm,Alien us Predator, Oliver Twist a Doom. Ddsledkem ttto zminy v Britinii pomine pro eeskou republiku Tjhoda, k d i ktert se velkt pfichozi zahranitni hrant f h y strukturovaly jako tesko-britskt koprodukce za litelem ~ i i t i britsktho daiiovtho stimulu. Pi.edpoklid6 se, i e ncktert produkce, ktert piichizely do Ceskt repub* pies Velkou Britinii a vyuiivaly piitom prodeje a zpctniho pronijmu, budou nyni zvaiovat jini destinace, ktert jim dokiiou nabidnout lispornijSi produktni podminky. Ncktert "zatinajici" evropskt i rnirnoevropskt zemt budou moci ziskat jistf p o d z ttto aktivity tim,i e nabidnou sprivnt stimuly. Tato zmcna moini dokonce pi.inese dlouhodobt Tjhody zemim jako je Austrdie, NoTj Zdand a Jiini Afrika.

l 3 V souEasnk dob6 se predpoklidi, i e Velki Britinie nabidne 15% d a b + stirnul na Eist prostfedkfi rozpoEtu filmu vynaloienPch ve V e k t Britinii

Olsberg I SPI

16. biezna 2006

mysregapq gold !3!zod noas q d z leysjz ja[?u?pqo wayouw nyqqndar noysa3 ord apnq 'y~)?dsord~ ~ nopnq r u !?u z a3ynpord e 'a!n2unj w?lsds a? 'auy3apord ye2n as apqef.@gqaTods a! moyeu 'ps!! p a u q e z ?dpy !'~sourozode walgz 4u2euz psou!azan ?uroqpo n p n q z n prups @o~;rephsregepq ' ( ~ ' 2nor51od ayuquzod zp) n p q s oy?noT;rep oyplseln oya! papanez A lpyrq 3p oEwau myls nw?ysuaF dq eysrpam oypnyrd z a g q 'euapny3s ( p w alels uo!ss-o3 u e a d o m d a s p o y a y s d o r n ~dsodpod plyls ~ p r ? w sa p o d 14q a?vw molyas dueas az !~ynpord a n o q 3 Xlodpod pnuldysod arusoj oleL 'vpeplgu y3p2ynpord y ~ h z ?peplyz p eu aznod n p q s oy?no~;repzaq ! puarnyuoy n o u p lenonelspazd nynqndas noysa3 ord noyow 'oysunrun~ oye! '?waz ?u![ .%oc !p@ ah mods? ~3j!azjqeu oy3ax e nrAdsr? nonopep O/~OZ jzjqeu ? r a q 'oysregzpq a! 'dplppod d y o q ?lgrn zn ?saq 'py !zYm . d p q s ?noT;rep ?nou j!?pynez e dsmyn;ns~yur . ans , n e ~ seu npamo zaq a3ynpord p p e r y e z ~sourozodlalnodn ye! 'y3a~souzoru eu j!n3erd ?unoFsn ?waz ?u![ .!?adzaqau j! j z o q 'pazledo yupy? p!?nau eyqqndas yysa3 pnyod .huarnyuoy ~ [ as pgunors ! an aqqndar ?ysa3 n p ~ z o d s py nos! 'gqgj2 E k y n a s e q u ! p n o q e ? ~ r @?qy o s L y wapamzn y 3 ~ a y3dufi z A w4uazjqeu wqprups q 2 2 h lenornTuoy azyyop 'aln2tuodop a3qqndar ?ysa3 b a y ' p u g s @ o p p O/~S'ZI a? ' B A ~ W O P olord as 16s .harp eu E pynoldqn au dpeplyu ?uepyiyodpaldau e ? y o s L y u a ~ e u z zo3 'pnuripo l z a n ~ dlua3npord a! jsnw '!=ynpord ord amdqzau dynrd jppp E p a z p z 'q?~: b o q 3 plpq e bma2od ?u?ajelsop p a u p a z A a? '?pedzd A azolord '~paplyuy3p2ynpord y 3 k o q a 3 as y3~3j!ey4.~ nonp q3pnrd moupoy eu pedop 4myn ? u p p u a ~ o dyru m o l y 9 oypay p?nozEnZ

p a z ol?A ~ pa2ylau eu dpeplyu

.

: k o l y ~124 j ~ U ~ A O ~ Epazyleu AZ old ?waz m?q& g d nos! 'muawnyop o ~ o y o l?ls~ruw?u![ eu ouapanzor !!?uqorpod a! ye[ 'nysre'pepq A zau j!zp psou2alnys an nos! ya?olod npez eu dpeplyu a? r! runrlynnsequ! .r! p e y g v q 0 ap( pnyod m p q Ju2uamyuoyzaq jzjqeu ayqqndar yysa3 a? ' ? p o ~- mozyu oy?$ nou!pp nos! '!!en p ? r u a z erwqo s lsouasnyz n o q z d jzaq !'L .firups boT;rep p d u yw y 3 p z eupa! a p 'rur4ytu~sequ! .r! dpeplgu o apl pnyod p z o r J p w ua! a! p p a z e w p p o l p y !zaw a? 'j!enpwop as 'ways~epepq p e noyqqndar noysa3 s lsouapnyz n o u q d j!ewau jzaq 'pua3npord j n o q j ppo~yu!zaw ~ a l y ? ~

.gya!ord y3hsdorna waraulred q q y n p o r d o y q 3 j I e y ~ ~i gL~ sas dq emow e ,,azpad ez noloupoy,, pjiazjqeu ? d o r n ~ A axupsap p2ynpord !pj?u~odsy!au oye! lenoluazard epzyyop as dq n p q s oy?ye!?u noypjqeu a? ' y ~ p w o pp z y a as 16s .TTpms p h 3 p a u r e s dyelzh p q o p e L q s u o y ?use?nos ?ASq o r y z pudoy3s a! a? 'q pem!s p l y y p n A huarnyuoy p h s d o r a p @ s as ~ p u n o r san a! ayqqndar yysa3 : n p q s oyyupysg o y p l s e p papanez q a 3 p p a g s o r d ?waz ? u d o y ~ s a ~ u a m y u oapp-eu y oflei dyr1qndar ?ysa-~ panelsod pansod y pnopan d y o q lnouyppod e p w p d u epyp dq 2osd 'ponvp j2pp yga! m

a[

.*

.e

Ekonomickjr vltv Eeskkho filmovtho pnimyslu - Z6vSretnh zpdva

6.5.

TCmata pro film06 sektor

Filmoe sektor je svou podstatou rozti-iittnf. To vytvGi pro prdmysl soubor specificljch tjzev ve smyslu jeho reprezentace. Aby t e s l j f h o t j sektor dosihl litinnt podpory, jakou maji jini prdmyslovi odvi:tvi, musi: Vzdi:Gvat vlidu o ekonomickk a kulturni hodnoti f h o v i h o pnlmyslu Zjistit, jak vlida pracuje a j a l j p3stup k ni zvolit za litelem dosaieni zmi:n Sjednotit se, prezentovat jednotnou frontu a hovoilt jednotni Lobovat a udriovat nepi-etriitf dlouhodobf dialog s vlidou a opozici Financovat svi vlastni reprezentativni aktivity Vlidy na celim svttg si uvtdomuji hodnotu kreativniho prdmyslu a e z n a m investic do prosti-edkd jeho podpory. Ve vgtiini z e d je to tjsledkem dlouhiho procesu vzdE1ivini vlidy o specifikich pZstupu k tomuto pnlmyslu a o jeho litinni podpofe. Tato zpriva do jistk miry poskytuje lidaje o ekonomickim dopadu tesktho f h o v i h o pnlmyslu, proces pi-edivini informaci vlidi: musi viak bft trvalf. Mi:l by to v kaidim pi-ipadi: bft proces oboustranny. Sektor se bude muset nautit jednat s vlidou za jejich podminek, porozumtt jejim mechanizmdm pi-ijirnini zmin a vyuiit tgchto poznatkd pro zahijeni dialogu, kterf pi-inese esledky. Mgl by zjistit, jaljm zpfisobem upoutivaji pozornost vlidy jini prdmyslovi odvitvi a jakt strategie pouiivaji pi-i prosazovini stjch zdeiitosti jink audiovizudni sektory v jinfch zemich. Mi-li vlida zsjiit podporu, kterou tomuto prdmyslu nabizi, musi se tento sektor v tito tinnosti nadhle pokratovat. V soutasnt dobg existuje i-ada organizaci nefinancovanjkh vlidou, jejichi tinnost je zamgi-ena na podporu f h o v i h o p r h y s l u , zejmina Ceski f h o v i komora a Asociace p r o d u c e n ~ v audiovizi, ktert lizce spolupracuji s ngkolika dals'imi reprezentativnimi prdmyslotjmi orghny z rdznfch ainkd hodnotoviho i-etgzce jako je nap?. Unie f h o t j c h distributonl. Pi-esto existuje v soucasni dobi: propast mezi f h o t j m sektorem, ministerstvem kultury a vlidou, kterou je nutno pi-eklenout, mi-li bft dosaieno komunikace. Ceslj- film06 sektor v soutasnt dobg postridi jednotny Has, kterfm by prezentoval trvalou a nalihavou existenci kolektivnich poeeb pnPunyslu a zpdsob, jaljm se s nimi vypoi-idat. I< dosaieni tohoto cile je nezbytni nutnk, aby se sjednotily jednotlivi podsektory f h o v i h o prdmyslu a oslovily vlidu jednim hlasem, tak jako jini pnlmyslovi odvgtvi. I vyzrd9m ekonomikim trvi dlouho, nei se toto vie nauti. Cesta k tomuto cili pi-edstavuje svolivini pravidelnych schdzi a volbu zistupce celiho sektoru, kterf bude podporovin vs'emi sloikami f h o v k h o pdimyslu. Tento "zistupce sektoru" by se mtl zamci-it nejen na lobovini na ministerstvu financi, ale i na dalgich ministerstvech, kteri by mohla mit zijem o prosti-edky vynaklidani pi-i natiteni v &ski republice, jako nap?. minkterstvo pro d s t d rozvoj a ministerstvo prdmyslu a obchodu. Zmi:na mdie n t j a l j tas mat, takie bude rovngi ddeiiti jednat s opozitnimi stranami stejni: tak jako se soutasnou vlidou. V jinfch zemich je asistence mezinirodnt uznivank osobnosti s vysoljm renomi ve filmovim pn"lmyslu, kteri jedni s vlidou a upoutivi pozornost midii, zisadnim prvkem pii prosazovini programu f h o v i h o sektoru. Mezi f h o t j m i Mrci, kte3 v soutasni dobi: pracuji v Ceskt republice a v mezinirodnim prhyslu, jsou osobnosti, kte3 na tuto pozici mohou kandidovat. Vyiidini asistence jedni neb0 ni:kolika ttchto osobnosti by urtiti: pomohlo zajistit urychleni realizace zimgru.

Olsberg 1 SPI

16. b?ezna 2006

55

-, .~ ,s rnu y s an p-en;r~LA ?udrqsqau e dy3g;raua dqe e a3psj ?y~ny[odduy~aqnnuqg nyparualqo~dau 4yu;rozodn r u a p s h p y rua~~ssa~srurru . . s pno3e;rdnlods appeu r dqe 'wppye penoqol nons pno3uaurj appeu ! dqe 'mo~yasruappq a[ .oynop JZNJ apnq a!o& a z g jspp Fazesop y n p h y d nru?nouqrj ~ o r u o d'oua2al oldq ?T[ye[ mypap& zaq yeqne 'pdoy3 n p e ~ 3 O ~ J1~ X J z y+a~y?u ?n as a? 'lnod ~y azgm ;roJyas & o q d .axjuaza;rda~apjsnau e ?len;nLA '?pjs pjseln ~ ~ ? n o ~ u eyudrpj z y ~ e zXlo~yaspodduy~aqnas dqe 'eqap apnq ~ypals&pazesop >I .a3e~uaza;rda;r FJSE~A ?as pgno3uaurj $soulnu Jpop?An ;roJyas & o q 3 h s a 2 ~sjsnru '~yasyzysppgln ?upalqo 16spa2modop Janop2amysn au2ez epgln ?ysa? zau an!ua 'u?nopa3a;d a1a~~ne~spa;d oy?pTngzau rusuz& ~ h qF s a u ' r u a q j as p!!eGqez uy&o ! z o ~ d n~ g j snoupa! zdpy ! 'app y ' ( p u n 0 3 q d >I& p z ~ p gayla* an e p e ~p o q d .zdeu a! oye! n o p p huano3ueuy u?%o uaso& ldq zau 'ruaxo~yas o ~ oy?usnoDueug q ~ g n o q o lsa3o;rd hqopoynop nlsduq;rd o y ? n o q 3 Xlodpod p ~ g pgys!z ~ s e a3ejuaza;rda;rdru;roj !$pugv!au pypaN opnone~spa;rdy a z nuwqn 0x6 .nys?dso;rdnmplsep yx!a! y J p o p nypap& an ~ y eu nopgln s ~ano3wdnlodse ~ y q o s ~ d z qmoqas d prug;r A apnq zo3 ' ~ [ e p qo ~ y pgnoggaruoqs asou2alods as !snu 'ouazesop a p o ~ o y ~ oh ~q 7u1 azrr~sa[.epnocpzsruo;rysa[spv 0114 p p p p e s d a ? U ~ ~ Q appeu J C I T ' n q r modpod eu $a~ans ?upamo pnupoyzo;r p~uajadmoy sudoy3s jhq g - ? 'apgln ~ dqe 'au~dqzauyasa a[ $rqdysod 6z4pue e a3aur;rojuT o~?noyslayprqs OJ?Jlsg2nos oye! ?u?p~gruo;rysajepn .moJyas o ~ o y Lqupod o~ e usuz& 'rqoupoy !!nr~suoruap?saJy 'g[ep? 624pue nypalsgp A ayydnq&ye1 as o p s 'nso~yasnru?uep dpoy& pj!asyu!zd a$a~ens jirqspra apy 'rua;~

. 9

EkonornickJivliv desktho filmovtho pnimyslu - Z6vE:reTnPzpriva

Pfiloha 1: SoutasnC tis~EGnCprodukcni stimuly Irsko V uplynulkm desitileti ekonomika Irska vfrazni: vzrostla. Soutisti ttto prudkk expanze by1 takk i r s l j f h o v f sektor. Potet nirodnich f h o v f c h produkci v Irsku se zvfiil ze dvou a i t?i rotni: na deset, k tomu pi-ibylo navic a i deset zahranitnich f h d rotni:. Viechna velki hollywoodski studia vIrsku produkovala film neb0 se podilela na koprodukci. Tento rdst by1 urnoini:n zavedenim jednoho z prvnich evropsljch fisMnich stimuld zami:i.eniho na upoutini pozornosti zahranitnich produkci, paragrafu 481. Paragraf 481 umoiiiuje jednotlivfm i spojenfm i n v e s t o ~ modpis ve e i i 80% investice do f h d vyhovujicim p o i a d a v k h na lokdni: vynaloienk prossedky. Prost?ednictvh paragrafu 481 mdie producent otekivat tistf pi.inos na produkci ve vfii okolo 12% prosi2edkd celkovi: vynaloienfch v Irsku a i do vfie pi.ibliini: 2 mili6nd EUR. V roce 2004 pilneslo daiiovk zvfhodnini tistku ve vfii 132 mili6nb EUR lokdni vynaloienfch prosti.edk8. Starii ekonomickk zhodnoceni dopadu paragrafu 481 provedenk spoletnosti Pricewaterhouse Coopers (PWC) ukizalo, i e v letech 1999-2001 by1 ddsledkem dafiovkho zvfhodni:ni tistf p h o s 6,6 rnili6nd EUR na piijmech ministerstva financi. Spoletnost filmoech p r o d u c e n ~v Irsku (Screen Producers Ireland) zjistila, i e paragraf 481 vytvoill nivratem za pobidku ve vfii 10,2 rnil16nd EUR pi.inos 30,6 mili6nd EUR jen v hodnoti: zamistnanosti, a to prost?ednictvim vyiiich h0nor6i.d~ dopliikovfch p?ijmd, udrieni kvalifikovanfch pracovnikd v Irsku a zeienk spot?ebitelskk kupni sily. Nivratnost investice byla 3:l ve prospi:ch zamistnanosti. Analfza PWC ukizala, i e opravdovf potencid schkmatu se projevil a i po t?ech letech, protoie velki hollywoodski studia pot?ebovala tas na vybudovini ddviry k systkmu.Vitii zahranitni produkce vitiinou vytvii-eji vyGi ekonomiclj pi.inos. Pott, co se v Irsku v roce 2004 projevil klesajici trend objemu produkce (zejmkna v ddsledku nepi.itomnosti vysokorozpottovfch hollywoodsljch f h d ) , vyvstaly obavy, i e je paragraf 481 pi.ilii zami:i.en na pi.ilikini velkorozpottovfch zahranitnich- produkci do Irska a vytvii.i tak prdmysl sluieb spiie nei stabilni a trvanlivf mistni filmovf sektor. Existuje viak i nizor, i e horni hranice hodnoty ve vfii piiibliini: 2 d 6 n d EUR omezuje moinost hollywoodsljch stud3 pro vyuiiti schtmatu a i e by se legislativa mila zahranitnim produkcim ltpe pi-izpdsobit.

Mad'arsko Mad'arslj daiiov$ stimul je v Evropi: jednim z nejnovcjiich, by1 uzikontn teprve v prosinci 2004. Mad'arslj systkm umoiiiuje, aby bylo mad'arskfm podnikoem investonim vydino daiiovk osvcdteni (na zikladi schvileni projektu Madarsljm f h o e m vfborem) rovnajici se 116% tistky, kterou invest0i.i pi.isptli na f h . Mad'arsljm filmoem producenttim pilniieji tyto investice prospich, protoie zpravidla pomihaji vyrovnat finantni schodek ve vfii 8-18%. Toto schtma je zarnii.eni na pi.ilik6ni ccpi-enosnjd"hollywoodskfch produkci stejni: tak jako na podporu domiciho f h o v k h o p r h y s l u . Mad'arski spoletnosti mohou financovat a i 20% f h o v t h o rozpottu. Daiiovf stimul se viak vztahuje pouze na produktni niklady vynaloienk uvnit? zemi: a na vfdaje mad'arsljch p r o d u c e n ~v zahraniti. I< tomuto daiiovkmu stimulu zavedla vlida navic regiondni: odstupiiovank fiskdni stimuly pro kapitdovi investice souvisejici s f h e m . Region, k t e ~m j i z tohoto stimulu vellj prospi:ch, je Etyek nedaleko Budapeiti, kde se v soutasnt dobi: plinuje stavba jednoho z nejdtiich f h o e c h stud3 na svcti. Tuto daiiovou

Olsberg 1 SPI

.*

Ekonomiclj vliv ieskkho filmovkho pdmyslu - Zivereini zpriva

'*

devu mohou vyuiivat n°lznk podsektory hlmovkho p r h y s l u od spoletnosti poskytujicich zaikeni a i po hotelikry. Na hodnoceni 6sp;chu mad'arskkho systkmu je jeiti: pFilii brzy. Prvni produkce, kterk systkmu vyuiily, zaiily viak v souvislosti se ziskinim skutetnkho piinosu iadu "dltskjkh nemoci". Navic tyto produkce zjistily, i e Mad'arsko nemi tak rozvinutou infrastrukturu, jak otekivaly, takie skutetnk niklady byly pongkud jink, nei jak bylo ptivodni: rozpottovino.

JihoafrcM republika V tervenci 2004 oznirnila vlida Jihoafrickk republiky schtma fiskdniho stimulu ve *ii pi-ibliini: 41 mili6nti USD. Toto schtma, ktert nabizi devy do *He 1,6 mili6nti USD, je k dispozici domicim i zahranitnim filmoem spoletnostem do roku 2008. Zahranitnim spoletnostem produkujicim filmy v Jiini Africe bude pilznin rabat ve e i i 15% jejich celkovjkh nikladti; mistnim spoletnostem je poskytovin 25% rabat. Pro ziskini finantnich prostiedkti je nutnt, aby se v ttto zemi uskutetnilo alespofi 50% hlavniho natiieni v dace nejmkn; ttyi tfdnti. Pro mezinirodni produkce znameni toto schkma dalii navfieni jii existujicich lukrativnich lispor pil nathteni v Jiini Africe. Vzhledem k hodnote randu se u i tak odhaduje, i e je produkce filmu v Jiini Africe o 30-45% 1evni:jii nei ve Velkk Britinii a a i o 40% levnt5jii nei v uSA14. I v tomto pilpadi: se objevily zprivy o problkmech s timto stimulem a o tom, i e vzhledem k nizktmu hornimu limitu ve vfii 1,6 mili6nti USD neni pro pillikini produkci tak 6Znnf, jak se otekivalo. V dfisledku toho uvaiuji v soutasnt dobi: vlidni org6ny o jeho restrukturalizaci.

Fiskdni stimuly Existuji jeHti5 dalii forrny fiskdnich stimulti, jak je podrobn; popsino v piipadovt studii australskkho stitu Victoria a I
Spojene' stity arnericke' Ve snaze zastavit odliv filmotjch produkci do zimoii zataly Spojeni stity na federdni lirovni i na lirovni jednotlivjkh sthtG zavidgt stimuly pro filmovk produkce. Novi federdni sleva na dani urnoifiuje odpis ve *Hi 100% produktnich nikladti u produkci s rozpottem niiiim nei 15 l 4 Tim Dams '7iini Afrika odhaluje dariovk devy, aby plilikala zahraniid natiEeni", Smcen Daib (Eervenec 2004)

Olsberg 1 SPI

16. blezna 2006

,a

Ekonomickji vliv Eeskkho filmovkho prPlmyslu - ZLvCreEni zphvd

mili6nb USD. Navic mohou jednotlivk stity nabizet daiiovk hedity, produktni refundace a slevy na dani z pZjmu.

Budo uci konkurence Profil daiioech a jin?ch finantnich stimulfi se neustde mtni a vyviji a pro zahranitni produkce existuje konkurentni mezinhrodni trh sklidajici se ze zemi tak rozmanitfch jako je No? Zdand, Icanada, Jiini Afrika, Hong Kong, Malajsie, Singapur, Velki Britinie a Rumunsko. Polsko a Ntmecko v soutasnk dobt uvaiuji o zavedeni n o e c h fiskdnich stimulfi. Holandsko momentdnt reviduje sw5j soutasn? systkm. Jak se bude f h o e prdmysl v jednotliech zemich vyvijet, budou se nadde objevovat novk stimuly na mistni, regiondni a celostitni firovni. Aby zemt zdstala konkurenceschopni, je nutnk, aby si vybudovala rnnohostrannou strategii zamti.enou na to, aby mohla nabizet nejen finantni podporu, ale take talentovank itiby, rozvinutk sluiby a filmovi zai.izeni a aby si zachovala vynikajici povtst na mezinhrodni ikovni.

Olsberg I SPI

16. bkezna 2006

59

LI

.*

.Z

Ekonomickf vliv iesktho filmovtho pnimyslu - Zhereinh zprhva

Piiloha 2: Pii~adovhstudie Film Victon'a, Victoria,Australlie Film Victoria je vlidni agenturou stitu Victoria pro strategickou podporu filmovkho a televizniho sektoru a sektoru noTjch mtdii. Victoria m i po Novkm Jiinim Walesu traditni: druhou nejvyiii hroveii audiovizudni produkce v A u s t r a . V letech 2000/2001 a i 2002/2003 pi.edstavovaly niklady vynaloient ve Victorii 26% celkovk audiovizudni produkce Austrilie, coi je v prfimcru 157,4 mili6nfI australsljch dolarti rotni: (AUD) (tj. 117,4 rmli6nfi USD). V uplynulfch letech zatal tuto pozici ohroiovat Queensland a v letech 2002/2003 diky pillivu zahranitnich produkci pi.ekonal produktni Tjdaje ve Victorii o 40 mili6nfi AUD. V poslednich letech viak stht Victoria op6t dokizal obhijit ztracenou pozici a dokonce zatal na svtm hspgchu stavit. Vfdaje na produkci pi.edstavovaly ve stiti: Victoria vletech 2004/2005 hodnotu 194 mili6nfi AUD (129,8 mili6nfi USD) vtetnE: her a digitMch mkdii s tim, i e audiovizudni produkce pi.edstavovala ttmgi. t?etinu celkovt australskk produkce v tkto oblasti. Tato hodnota pi-edstavujeve srovnini s pi.edchozim rokem 55% vzrtist.

0bla~tipodpo?y Film Victoria poskytuje podporu prtimysloem oblastem zaloienfm na obrazovT;ch mkdiich f h , televize a novi mtdia - s cilem rozvinout tento stit jako hlavni centrum tvorby obrazovtho obsahu. Film Victoria podporuje +oj projektii a jednotlivcfi v tomto "prfImyslu obrazoech midii" prosti.ednictvh ngkolika oblasti strategickkho zamgi-eni: Tvorba obsahu Investice do produkce ProfesionU rozvoj Rozvoj pnhyslu a publika Digital Media Fund - Fond digitdnich mtdii

-

Melbourne Film Office - FilmoTj hi-ad v Melbourne Obchodni sekce prfimyslovtho rozvoje a investic (Industry Development and Investment - IDI) v r h c i Film Victoria pomihi uskutetnit ngktert z tgchto programfi prosti.ednictvh investic do tjvoje scinii-fi a produkce a takt prosti.ednictvh pomocnjrch aktivit, kterk prezentuji stitni film, televizi a sektor digitilnich mtdii. Jednotka ID1 nese zvliitni zodpovgdnost za program tvorby obsahu pi-i Film Victoria (Film Vicoria's Content Creation Pragramme), za fond digitdnich mkdii (Digital Media Fund - DMF) a za programy rozvoje prfimyslu a publika.

Tvorba obsahzl Rok 2004/2005 by1 teprve druhfm financnim rokem pfisobeni nedivno posilenkho souboru programG podpory tjvoje obsahu. Stitni vlida poskytuje timto programdm podporu prost?ednictvh mistniho fondu podpory (Community Support Fund), kterf v prtibghu ttyi. let poskytne pro financovini rozvoje 2,15 mili6nti AUD. Tento fond podporuje +oj hlmoTjch a televiznich projekfi a dokumentii a m i takt dalgi finantni zdroje pro podporu sckniristfi noTjch hranfch filmfi.

Olsberg 1 SPI

16. b2ezna 2006

60

.SI

Ekonomickjr vliv teskkho filmovr5ho priimyslu - ZLvEretnk zpriva

Dopad: Vroce 2004/2005 podpofily tyto programy 51 celoveternich hranfch hlmovfch projekfi, 18 televiznich dramat, animovanjrch projekfi a komedii a 4 programy novfch sctnirisfi. Prostiednictvim investic ze strany Film Victoria bylo zamtstnino 220 jednotlivcd, konkrttnt 81 sctnirisfi, 59 dramature, 69 producenfi a koproducenfi, 10 konzultanfi sctniie a jeden piekladatel. Piestoie je jeitt piilii brzy na posouzeni dlouhodobtho ~ s p t c h unovtho programu rozvoje spoletnosti Film Victoria, stoji za poviimnuti, i e se schkma zatim ukizalo vzhledem k p o t i e b h mistni produktni komunity jako flexibilni. Jako odpovtd' na piipominky prdmyslu byly programovt smtrnice Film Victoria pro oblast programti obsahovt tvorby upraveny tak, aby je bylo moino aplikovat i na projekty s prvky rnimo oblast stitu Victoria.

Investice do prodzlkce Film Victoria investuje do produkci, kterk vyvijeji a vyribtji p3sluinici stitu Victoria a ktert maji jasnf psnos pro ekonomiku a zamtstnanost stitniho filmovtho a televizniho prtimyslu. V roce 2004/2005 podpofil Film Victoria 4 celoveterni hrant filmy, 2 filmy televizni, 2 hodinovi dramata, 2 televizni seridy, 3 kritkt filmy a 12 dokumenfi a vedle toho poskytl dalii finantni prostiedky na d t t s l j televizni serid a 2 animovant projekty.

Dopad: Investice do produkce ze strany Film Victoria hraji Mitovou d o h u pii zajiit'ovini toho, aby se mistni produkce vyribtly uvniti zemt, timi v roce 2004/2005 vytvoi.ily ekonomiclj piinos pro stit v hodnott piibliint 45 milibnd AUD na zikladt celkovt investice 4,3 milibnd AUD.

Film Victoria iidi v rimci ttto oblasti podpory ntkolik schkmat jako je schtma tjvoje sctniiii (Commercial Script Development Scheme - CSDS), poradenskk programy, financovini cest a producentskt "balky" (Producer Packages). Cilem CSDS je podpora tjvoje vysoce kvalitnich, komertnt lisptinjrch projekfi a takt pomoc producentbn stitu Victoria pii vytviieni stabilnich a iivotaschopnfch spoletnosti. Toto schkma CSDS piisptlo k tjvoji a vfrobt 29 celoveternich hranfch filmti, dokumenfi a televiznich dramaticljch seridb pro dosptlt a dtti. Piidruient a poradenskt programy jsou utviieny tak, aby pomohly profesiondnim pracovniktim ve stitu Victoria i zatinajicim jedinctim pii roziZovini zkuienosti a vytviieni novfch kontakfi. Film Victoria pomihi s rozmisttnim ttchto programti a poskytuje jistou miru finantni podpory na jejich realizaci. Ptijtky pro litast na trzich a financovini festival6 umoiiiuji obtandm stitu Victoria pracujicim ve filmovt prbmyslu, aby mohli mezinirodnt cestovat na veletrhy a festivaly za litelem podpory svfch projekfi. Producentskt "baliky" jsou utviieny tak, aby pomihaly producenth stitu Victoria se zilohami, ktert piispivaji na pokryti reiijnich nikladd spojenfch s tjvojem projektu. Film Victoria Cash Flow Facility je revolvingovf fond ve vf8i 15 milibnd USD, k t e poskytuje ~ ptijtky za vfhodnfch lirokovfch podminek a umoiiiuje financovat distributni ziruky a licentni poplatky ze strany dstributord, vysilacich mtdii, obchodnich agentur a vydavatelii.

Dopad: Z uvedenfch schtmat byly zpracoviny statistiky pouze pro projekty fmancovant CSDS, ktert vytvoSly pracovni piileiitosti pro 633 sckniristii, dramature a producentii a stimulovaly produkci ve stitt Victoria v celkovt e i i 98 milibn6 AUD. V letech 2004/2005 realizovalo ptt mistnich spoletnosti, kterfm CSDS poskytla podporu, iest projekfi, ktert ve Victorii vynaloiily spojent prostiedky v celkovt 6 6 29,5 milibnii AUD, vytvoiily pracovni piileiitosti pro 894 osob a vynesly ekonomice stitu Victoria piinos ve vfii 53,6 milibnd AUD.

Olsberg 1 SPI

16. biezna 2006

Film Victoria podporuje i-adu f h o v f c h festivalti v celtm skit;, vtetnk Mezinirodniho f h o v t h o festivalu Melbourne (Melbourne International Film Festival). Mezi dalHi aktivity pati-i takt podpora diskusnich pofadii ("Screentalks"), medidnich laboratoil, udileni cen australsktho f h o v t h o listavu (Australian Film Institute Awards) a regiondnich f h o v f c h festivalti a prodtini.

Dopad: V letech 2004/2005 byly poskytnuty granty na rtiznt tinnosti a aktivity 22 organizacim v celkovt vfHi 733 048 AUD. Odhaduje se, i e tat0 podpora vytvoilla v aktivitich vyzdvihujicich f h o v o u a dalii obrazovou kulturu hodnotu ve +Hi 15,2 milibnii AUD.

Fond digita'lnich rnidii Fond digitilnich mkdii je novou soutisti souboru podptirnfch opat?eni pi3 Victoria Film. V roce 2004 podpoiil ministr informaci, komunikaci a technologie fond poskytnutim finantd Mstky ve vfHi 1,7 milibnti AUS, coi vytvoi-ilo fond ve vfii 3 mili6nti USD pouiitelnf v pn"lbEhu dvou let. Fond digitdnich mtdii poskytuje financovini na podporu rozvoje prototypti her, digitdni animace, propojeni digitilnich mtdii a rozvoje inovatniho digitmho obsahu, ale takt na aktivity a seminii-e fhovCho prknyslu.

Dopad: Dopad vytvoi-eni fondu digitilnich mt& ve stitk Victoria se teprve ukiie, zejmtna s ohledem na podstatu tohoto systtmu, ktert primirnE: podporuje vfvojovt fize no*ch mtdii.

Melbourne Film Ofice Melbourne Film Office pil Film Victoria je f h o v o u komisi stitu Victoria, kteri je odpovkdni za propagaci stitu Victoria jako destinace "naklonknt f h o v t produkci" s cilem pi-ilikat do zemk nirodni i mezinirodni produkce. V letech 2004/2005 poskytl skit Victoria pohostinstvi dvkma nejvktHim produkcim, jakt se v ttto zemi kdy realizovaly, a to Ghost Rider a Charlotte 's Web.

Financ'ni stirnub sthtu Victoria Film Victoria nabizi dva programy finantnich stirnulti specificky vytvoi-en6 s cilem povzbudit produkce, aby piljely do stitu Victoria.: Production Investment Attraction Fund (l'IAF): fond s rotnim rozpottem 2 rnilibny AUD zamki-enf na pi-ilikini mezistitnich a zimoi-skjich produkd do stitu Victoria. PIAF financuje pouze produkce "nezakotvenk" - tj. projekty, ktert se jeHtk nezavizaly k produkci ve stitu Victoria, u nichi by muselo bft v tomto stitk utraceno rninirndnk 70% celkovtho produktniho rozpottu neb0 prosti-edky v minimdni +Hi 3,5 milibnti AUD. Regional Victoria Location Assistance Fund (RLAF'):fond s rohdrn rozpottem ve *Hi 400 000 AUS, jehoi cilem je povzbudit natiteni v oblastech rnirno Melbourne. Podporuje produkce, ktert by vzhledem k navfieni nikladii spojenfch s cestovinim a ubytovinim nemusely bft schopnt natitet mimo mksto. Film Victoria takt poskytuje obhlidky a informace o lokacich a podporuje cilent obchodni cesty do USA a Hong I
Dopad: Vletech 2004/2005 podpoiily fondy PIAF a RLAF 14 p r o j e k ~ ,coi je ttmkf dvojnisobek projektti podpoi-enfch v roce pi-edchozim. Fondy PIAF a RLAF spoletnk vytvofily v ekonomickjich pgnosech pro filmovf a televizni prknysl i pro HirHi ekonomiku stitu Victoria vice nei 9 1 milibnii AUS.

Olsberg I SPI

.a

.e

Ekonomickf vliv Ceskkho filmov6ho p&myslu - Zivivi.reEni zpriva

Vytvoi-ent pracovni pi.ileiitosti spoletnk se vzdstem objemu sluieb a daliich zpbsob6 vynaklidini prosti-edkb znamenaji, i e ekonomika stitu Victoria ziskala 33 AUS z kaidtho dolaru, ktelj Victoria Film investoval. Vzrbst produkce rovnki znameni, i e profesionilovt pracujici ve f h o v t m pdmyslu stitu Victoria dostali velrni cennou p5leiitost pracovat na velkt mezinirodni produkci. Navzdory tkmto vfznatnfm pilnosdm je ddeiitt si uvkdomit, i e uvedent tiselnt hodnoty jsou ovlivngnt a zkreslent v souvislosti se dvkma velljmi mezinirodnimi celoveternimi hranfmi f h y , ktert se ve stitk Victoria v uplyndtm roce natitely. Pro udrieni ttto h-ovnk by musely v ttto zemi soustavnk probihat srovnatelnt produkce.

Projekty realizovant ve stitk Victoria by mohly takt ziskivat vfhody z australsljch nirodnich podptirnfch opati-eni pro filmovf a televizni prfimysl. Austrilie nabizi dva fiskdni stimdy, o d d 10BA (oddil 10BA zikona o +kru d a d z piljmu) neb0 oddil 10B a takt vratnt daiiovt vyrovnini. O d d 10BA je k dispozici pro investory australsljch f h b , to znameni filmb, ktert se celt neb0 z vgtii tisti vyribkji v Austrfi, maji australslj obsah neb0 jsou oficidni australskou koprodukci. Sniieni podle oddilu 10BA se omezuje na australskt daiiovt poplatniky s tim, i e projekty, ktert nemaji zpbsobilost pro o d d IOBA, se mohou kvalifikovat podle oddilu 10B, ktelj je zamgi-enim podobnf a je k dispozici mist& i jinfm daiiovjrm poplatnikbm. Zahranitni f h y a f h y s vyiiim rozpottem mohou mit psnos z vratntho dafiovtho vyrovnini, ktert je k dispozici viem zahranitnim produkcim natitejicim kdekoli v Austrilii. D d o v t vyrovnini pi-edstavuje pevnf p o d ve vjrii 12,5% z prokazatelnfch australsljch nikladb f h o v t h o projektu. Pro moinost vyuiiti tohoto stimdu musi mit projekty minirndni australskt niklady ve vfii 15 milibn6 AUS a musi mft oprivnkni o zpdsobilosti vystavent Australsljm vlidnim Gadem pro komunikaci, informatni technologic a umcni (Australian Governmental Department of Communications, Information Technology and the Arts). Daiiovi kompenzace neni dostupni projekth, ktert se kvalifikovaly pro schtmata daiiovfch vjrsad dle oddilu 10B neb0 10BA. I< tervnu 2005 vyuiilo ttto kompenzace devkt celoveternich hranfch hlmb s australsljmi produktnimi niklady ve $5 vice nei 551 mili6nb AUD, ktert nirokovaly celkem 68 milibnb AUD.

TeIefiImCanada, Kana da T e l e f h Canada je "zasti.eiujici spoletnosti" odpovkdnou parlamentu prosti-ednictvim ministra pro kanadskt nirodni dgdictd. ~ l o h o uTelefilmu s rotnim rozpottem ve e i i 244 milibn6 kanadsljch dolar6 (CAD) je podpora kanadsljch celoveternich hranfch filmb, televize, novfch mtdii a hudebniho prhyslu. T e l e f h m i ttyil kanadskt pobotky a takt evropskou pobotku v Pafiii. I
Olsberg 1 SPI

0 .*

.*

.*

Ekonomiclj vliv ieskiho f h o v i h o pdmyslu - ZLvereinL zpriva

0 0 0

0 8

Jistiho iispi:chu bylo dosaieno v tom, i e se podil kanadsljch f h b na trhu v tasovim rozmezi od roku 2001 do roku 2003 zdvojnisobil. Tento iispich by1 zpdsoben zejmkna francouzsky mluvenfmi filmy, kteri v roce 2003 ziskaly nebfvalf podil na domicim trhu ve e i i 19%. Projekty podporovank Telefilmem maji 96% celkovCho pfijmu z prodeje vstupenek kanadsljch f h b promitanfch v roce 2003.

0blastipodpo7y Vi:tiina podpory T e l e f h u se fidi ttyi-mi hlavnimi iniciativami:

0

The Canada Feature Film Fund (Fond kanadsljch celoveternich hranfch filmfi) The Canadian Television Fund (Ibnadslj televizni fond), Zzenf ve spoluprici s kanadsljm televiznim p r h y s l e m

0

The Canada New Media Fund (Icanadslj fond pro novi midia)

0

The Music Entrepreneur Program of the Canada Music Fund (Hudebni podnikatelslj program kanadskiho hudebniho fondu)

0 0 0 0

0

T e l e f h spolupracuje taki s pdunyslosjmi asociacemi, provintnimi agenturami a daliimi kanadsljmi organizacemi na poskytovini propagatni a financni podpory kanadsljm spoletnostem na klitoech trzich. Podpora jednotlivctim je poskytovina hlavni: prosGednictvim stitniho vzd6livaciho a ecvikovkho programu (National Training School Program) v hodnoti: 2,3 milibny CAD, ktelj poskytuje specializovanf f h o e a televizni ecvik. T e l e f h se taki spoletni: s oddi:lenim pro kanadski nirodni didictvi (Department for Canadian Heritage) pod% na certifikaci mezinirodnich koprodukci a na rozvoji kanadskk koproduktni strategie.

Canada Featzrre Film Fund - Fond kanadskjcb celovekrnicb branjcbjlmi Cile T e l e f h u pro fond kanadskfch celoveternich hranfch f h b jsou: dosihnout do roku 2006 5% nivitivnosti kanadsljch film6 na domicim trhu prosGednictvh podpory produkce a distribuce zsjiit p r h i r n i produktni rozpotty na 5 mili6nb CAD z e i i t p&i:rnou

Mstku marketingoech rozpotfi na 500 000 CAD

Fond kanadsljch celoveternich hranfch f h b m i rotni rozpotet ve e i i pfibliini 80 rnilibnb CAD na podporu psani scinifb, Tjvoje p r o j e k ~ produkce, , marketingu a doplAkosjch tinnosti. Fond se zamifuje na investovini do projektb, u nichi je nejvStHi pravdi:podobnost, i e proniknou ke kanadsljm d i v i k h .

Dopad: V roce 2001, kdy fond zahijil tinnost, by1 diviclj iispgch kanadskfch f h b 1,7%. V letech 2002/2003, coi jsou nejpozdi:jii statisticky dostupni roky, dosihl T e l e f h e r a z n i h o pokroku smi:rem k cilovimu 5% podilu na trhu: dosihl podilu na domicim trhu ve e i i 3,6%, coH bylo naeieni oproti pfedchozimu roku s podilem na trhu ve esVi 2,7%. Jak bylo uvedeno sjie, vgtiina tohoto vzestupu se odehrda v oblasti francouzsky mluvenfch f h b , zatimco iiroveii v oblasti anglicky mluvenfch f h b z6stala v podstati: stejni.

Canadian Tele~irionFund - Kdnadskj televixnifond V roce 1996 vytvofily spoletnosti Department of Canadian Heritage (ministerstvo kanadskiho nkodniho di:dic~?,Cable Production Fund (fond kabelovk produkce - zaloienf kanadsljm kabelojrln prbmyslem) a T e l e f h Canada kanadslj televizni fond (Canadian Television Fund -

Olsberg 1 SPI

16. brezna 2006

64

. 9

Ekonomickji vliv Eesktho filmovtho pdmyslu - ZivEreEni zpriva

CTF). Icanadslj televizni fond je vei-ejno-soukromouiniciativou s rotnim rozpottem ve TjBi 234 mili6nd CAD, z tehoi pi-ibliini 100 mili6nd CAD pochizi z vei-ejnfch zdrojb. Finantni pi-ispivek od CTF miiie d t podobu licentniho poplatku "nad limitcc neb0 investice do zikladniho kapitdu prosti-ednictvim jednoho ze ti-i fmantnich zdrojfi - tinnost vysilacich mtdii, drama v anglickim jazyce neb0 zvligtni iniciativa. Podpora Telefilmu m i podobu investovini do zikladniho kapitdu.

Dopad: Nejnovijii vyhodnoceni fispichu CTF provedla vletech 2001/2002 Asociace kanadsljch filmosjch a televiznich producentii (Canadian Film and Television Producers' Association), pii n i m i bylo zjiitino, i e na kaidf pi-ispivek ve vf6i 1 CAD ze strany CTF pilpadal piispivek ve vfgi 2 CAD ze strany jinfch vei-ejnfch a soukromfch zdrojd. Odhady analfzy nepodloient fakty ukazuji, i e kdyby zanikly fondy kanadski televizni produkce, doilo by ke ztriti produktni aktivity ve vfgi 520-622 mili6nb CAD a dde ke ztriti 13 700 a i 16 500 pracovnich piileiitosti pi-imo neb0 nepi-imo souvisejicich s produkci.

Canada New Media Fand (CNMF) - finadskj fondpro nova' me'dia Cilem IGnadsktho fondu pro novi midia s rotnim rozpottem tisni pod hranici 10 mili6nb CAD je podpora sjvoje, produkce, marketingu a distribuce vysoce kvalitnich, p6vodnich, interaktivnich digitdnich zibavnich produktd. Projekty pi-ichizejici v fivahu pro vyuiiti tohoto fondu mohou bft ze ;My medidni i obsahovi vtetni: bezdritovfch produkfi, interaktivnich DVD-ROM, konvergentnich webovfch strinek, videoher a CD-ROM.

Dopad: Toto je relativni no? program, a proto je zatim dlouhodobf fispich tohoto schimatu nejasnf. Schtma je vgak velmi populirni, v kaidtm finantnim obdobi dostivi timii- 150 iidosti, coi naznatuje, i e fond odpovidi poti-ebim v rimci sektoru novfch kanadsljch m6dii.

Namdni daiove' stirnab Spoletni s T e l e f h Canada se Department of Canadian Heritage taki podili na podpoi-e kanadskiho audiovizudniho prdmyslu. Prosti-ednictvim Canadian Audio-Visual Certification Office (CAVCO - kanadslj audiovizudni certifikatni Gad) se tento Department podili spoletni s Canada Revenue Agency na adrninistraci program6 dariosjch bonusd kanadskiho f h u a videa. Canadan Film or Video Production Tax Credit (CPTC - dariosj kredt pro kanadskou f h o v o u produkci a videoprodukci) je: k dispozici produkcim, kteri se prosti-ednictvim CAVCO kvahfikuji jako produkce kanadsktho obsahu (splfiuji-li specificki knttria na klitovC tvk-ti pracovniky a produktni niklady) k dispozici ve s j i i 25% adekvitnich mezd a honorii-b, pokud tyto adekvitni mzdy a honorii-e nepi-ekroti 60% nikladd na produkci, asistentni sit;, dle certifikace ministra pro kanadski didictvi Timto zpiisobem mdie dafiosj kredit poskytnout refundaci a i do vf6e 15% nikladd na produkci, asistentni sit;.

Prodaction Services T m Credit (PSTC - dan'ovj kredit naprodakhi slat@) je vytvoi-en s cilem podpoi-it kanadskou zamistnanost v oblasti filmovi produkce a videoprodukce neb0 v oblasti produktnich sluieb

Olsberg I SPI

16. blezna 2006

65

0

s

'e

Ekonomiclj vliv CeskCho fhovCho pnimyslu - ZivZreEni zpriva

0 ke splntd podminek pro ziskini tohoto daiiovtho bonusu musi bft produkce ze strany CAVCO potvrzeni jako vyhovujici a musi ji bft ministrem pro kanadskt dtdictvi vydino oprivntd akreditovant filmovt neb0 video produkce (Accreditation Certificate akreditatd oprivntm? daiioj bonus ve j 6 16% honoriiii a platti vyplacenfch kanadskjrm obtaniim neb0 kanadskjrm podnikiim podlthajicim zdantd (na tistky vyplacent zamtstnanciim, ktei-i jsou kanadskjrmi obtany) za sluiby poskytovant produkcim reahzovanfm v ICanadt neexistuje horni limit pro nirokovini prostiednictvh tohoto vratntho dafiovkho kreditu a tento kredit je k dispozici kanadskjrm podniktim podlthajicim zdantd neb0 podniktim v majetku zahranitnich subjektti s trvalym sidlem v I
Devtt kanadskjrch provincii nabizi dahovt kredity a stimuly pro audiovizudd produkce. S ohledem na tat0 schtmata vypukla mezi rGznfmi provinciemi "nabidkovi vdka", kteri vede k tomu, i e se ntktei-i pozorovatelt obivaji o dlouhodobou Ginnost ttchto opatied. Podrobnosti ntkteljch z ttchto schtmat jsou uvedeny dde spolu se statistikami ekonomicktho dopadu tam, kde jsou k dispozici.

Bn'tska Kolm bie Britski IColumbie nabizi balik daiiojch kreditti otevienfch vtiti p o d n i k h s kanadsljm vedenim (v ntkteljch piipadech s vedenim z Britskt IColumbie). Viechny maji horni limit na adekvitd pracovni niklady v p~%bthujednoho zdaiiovaciho rotniho obdobi ve j i i 48% celkoech produktdch nikladii. Tyto daiiovt kredity jsou: Zikladni stimul: umoihuje kredit na 30% adekvitnich pracovdch nikladii Regiondni stirnul: umoiiiuje 12,5% adekvitnich pracovnich nikladii na produkce rnirno Vancouver Praktikantskf stimul: musi bft zpilstupiiovin j h r a d n t spoletnt se zikladnim neb0 regiondnim stimulem a pokrjrvi m t n t nei 30°/o honoriiii praktikantti neb0 3% adekvitnich pracovdch nikladii Vedle toho existuje daiioj kredit na produktni sluiby, ktelj je k dispozici spoletnostem, u nichi vznikly opravnint pracovni niklady v provincii bez ohledu na nirodnost. Hlavnimi rysy tohoto kreditu jsou: u iidntho projektu neexistuje horni hranice daiiovtho kreditu, o ktelj lze iidat kredit je ve j i i 18% hnosnfch pracovdch nikladii pro oprivntd na tento kredit musi mit produkce minimdd rozpotet ve j i i 100 000 CAD na kaidou episodu televizniho seridu neb0 ve j i i 1 milibnu CAD na celove2erni hranf film

Dopad: Studie, kterou letos provedlo ministerstvo ekonomicktho rozvoje v Britskt IColumbii, ukizala, i e balik provinfnich daiioj c h kreditti pi-inese do provincie naj i e n i produkce o 192 mili6nii USD. Studie rovnti uEzala, i e kaidt procento n a e b e d pracovdch nikladii sniiuje produktni niklady o 1,2% a i e od zavedeni daiiovtho bonusu ziskala provincie 20,8 milibnti USD na pi-ijmech z dani.

3 3

3

Olsberg 1 SPI

16. biezna 2006

66

'*

.9

Ekonorniclj vliv Eesktho filmovtho pnimyslu - Z6vgreZn6 zpr6va

Nove'Skotsko Je to kredit zaloienjr na prici, kterjr podporuje rozvoj, vfcvik a najimini fhovjrch pracovnikd NovCho Skotska do viech obonCi I
Ontario Ontario nabizi nikolik schCmat dahovjrch kreditk Filmovjr a televizni dahovjr kredit: je dostupnjr pro kanadskC produkce a koprodukce a je ve Tjgi 30% adekvitnich pracovnich nikladd v Ontariu. Zatinajicim producenth je k dispozici ve vjrii prvnich 240 000 USD vynaloienjrch na oprivninou prici. Dalii 10% bonus je k dspozici produkcim, kterk natiteji po celou dobu mimo oblast velktho Toronta neb0 maji alespofi pit natitecich dni na lokacich v regiondnim Ontariu. Dahovjr kredit na produktni sluiby: je k dispozici produkcim sldlicim v zahraniti a nabizi 18O/0, s regiondnim bonusem ve vfii 3% pro prici na lokacich mimo Toronto. Produkce zpdsobili: pro tento kredit musi mit rozpotet ve Tjii 1 mili6nu CAD neb0 100 000 CAD v pi.ipadi televizniho seridu I
Quebec Quebec m i tii programy dahovtho kreditu a taki "nadlimitni" kredity pro specidni efekty a CGI. -Jsou to: Nivratnjr dahovjr kredit: je k dispozici pro kanadskC produkce a koprodukce, kterk se realizuji v Quebeku (a kterC v tCto provincii vynaklidaji alespoii 75% svfch produktnich nikladii). Tento kredit je obsahovjrm dahovjrm kreditem spravovanjrm instituci Societe de developpement des entreprises cultrelles (SODEC), kterjr poktjvi jednu tietinu oprivninjrch pracovnich nikladii a jeho hornim lirnitem je 15% produktniho rozpottu; toto procento se miiie mednout a i na 20,25% v piipadi francouzsky rnluvenjrch celoveternich hranjrch f h i i a jednotlivjrch d o k u r n e n ~a na 25% v pfipadi regiondnich produkci (v Quebeku, aviak mimo oblast Montrealu) vyribinfch producenty se sidlem rnimo Montreal. Horni hranici kreditu je 2,5 mili6nii CAD na produkci. Nivratnjr dahovjr kredit pro f h o v C a televizni produktni sluiby: je k dispozici producentkn mimo Quebec, pokud se produkce neb0 postprodukce odehrivi v tCto provincii. M i hodnotu 20% adekvitnich pracovnich nikladii vynaloienjrch v Quebeku. "Nadlimit" pro specidni efekty a CGI: ke dvima Tjie uvedenjrm p r o g r a m h dahovkho kreditu poskytuje daliich 20%.

Olsberg 1 SPI

.*

.4

Ekonornickji vliv iesktho filmovtho pnimyslu - ZivEreinL zpriva

Yukon Yukon je zajimasjm pfipadem, protoie jeho stimul piedstavuje sleva, nikoli vratnf kredit, coi pro producenty znameni rychlejgi obrat. Jeho podstatou je: balik slev na prici, zautovini a cestov6ni a i 35% mezd vyplicenfch oprivn6nfm pracovnim silim s horni hranici ve sjHi 50% celkosjch nikladii vynaloienfch v Yukonu, pokud je vyuiiti yukonsljch pracovnich sil alespofi ve *Hi 25% celkosjch "8ovi5kodnb" (tj. potet pracovnich dni nisobenf pottem pracovnikii v t6chto dnech) na yukonskk tisti produkce. v souladu s piedepsanfm vzorcem je takC k dispozici fiancovini poktjvajici a i 50% cestovnich nikladii mezi Vancouverem a Whitehorse dile existuje 35% sleva na prici mimo teritorium, kde nejsou k dispozici iidni kvalifikovani yukonbti pracovnici: zavedeni ttto slevy slouii jako podngt vedouci k mezinkodnimu sjcviku pracovnich sil - obtanii Yukonu za litelem podpory vlastnich

ProhlaLni o pravdivosti udajd ve vyrotni zprav8 Spravni rada obecnP ceske filmove komory, 0.p.s. zastoupena ptedsedkyni Helenou Uldrichovou prohla'iuje, l e ljdaje ve vyrotni zpravP odpovidaji skutetnosti a ladne podstatne okolnosti, ktere by mohly ovlivnit piesne a spravne posouzeni spoletnosti, nebyly podle jejiho nejlepSiho vPdomi vynechany. VeSkere dokumenty a materialy uvadPne ve vyrotni zpravP a tykajici se spoletnosti jsou k nahlednuti v jejim sidle. Osoby odpovPdne za sestaveni vyrotni zpravy

/" 0 0

Helena Uldrichova piedsedkyng spravni rady

Barbora Ondrejtakova vykonna ieditelka

-

a,

L N

4 2

con

Dopliikovl Einnost

agentumi Cinnost v oblasti kultury a umbni pofhdhi odbornfch kurzb, Skoleni a jinfch vzd8livacich akci vCetnb 1ektorskC Cinnosti reklarnni Cinnost a marketing OEetni obdobi

~Cetnimobdobim je kalendifni rok. Orglny spoleEnosti Statutlrni orgln

Sprhvni rada Piedseda: Clen: Clen: Clen: Clen: Clen:

Helena Uldrichovd Piemysl Soba MiloB Navritil Ondiej Trojan Ales Danielis Jan BraddC

Za spoleCnost jednh a podepisuje ve vSech v8cech sprdvni rada jako celek neb0 jeji pfedseda spolu s jednim Clenem sprhvni rady. DozorCi rada: Pfedseda: Clen: Clen:

JUDr. Dagrnar Brychovd Radovan Novotny Vladimir Kroupa

Zakladatel

Asociace producentd v audiovizi, 1C0:6 1379654 Unie filmoech distributodi, 1C0:47608617 Asociace provozovatelb kin, ICO: 69780307

Piedmttem auditorskkho ovtfeni byla uCetni zavkka sestavena na zzikladC zzikona o CEetnictvi E. 56311991 Sb. v platnkm zntni a vyhlaSky MF CR E. 50412002 Sb.v platnCm znCni, kterou se providtji ntkterii ustanoveni zhkona C. 56311991 Sb. o ~Eetnictvi ve zntni pozdCj3ich piedpisfl, pro uEetni jednotky, u kteIjch hlavnim piedmttem Einnosti neni podnikhi. Cilem zprhvy auditora bylo zjistit, zda: 6daje v 6Cetni ziv6rce v6mC zobrazuji stav majetku a zivazkfi, finanEni situaci a vysledky hospodaFeni je uEetnictvi vedeno upln6, pnlkaznjm zpfisobem a spr9vnC Audit fhdnk CEetni zhv6rky by1 proveden v souladu se zhkonem E. 25412000 Sb. o auditorech a auditorskjmi smtrnicemi vydanjmi Komorou auditodi CR. Audit zahrnoval ovtieni infonnaci pou8itych vedenim spoleCnosti pfi sestaveni uEetni ziivtrky. Auditorskk postupy byly provedeny vyb6rovjm zpfisobem a s ohledem na vjcznarnnost vykazovanych skuteEnosti. Nebyla ovtiovha v$roCni zpriva. K ovMeni v9oEni zprhvy bude v y d h samostatny V$rok auditora. ZavbeCne posouzeni 6Cetnictvi je obsaieno ve v9oku.

4.

PODKLADY PRO AUDITORSKI? O V & ~ N ~

Ovtieni vychizelo z tCchto podkladfi: Denik, hlavni kniha, obratovh piedvaha k 3 1.12.2005, ostatni uCetni knihy VybranC prvotni doklady, smlouvy Inventumi zhpisy

5. 5.1.

PROVE DEN^

AUDITU

Pracovni postup

OvMeni vychhzelo z kontroly jednotlivych poloiek 6Cetni zav6rky - vykizanC stavy aktiv a pasiv - se zvl&tnim zietelem na:

-

C

.cn

8 E X

cd

2

N

-6

0

:g> cn

%a 2 ic a

E

0

5:

I ,

?I

0 3

-5, > 2

,8

c> 3

0

5

0 .A

0

a 43 q

O

-3 --2-$ s 8> DL,

8-5

lo

Podle nhzoru auditora iidna 6Eetni zhverka k 31. 12. 2005 ve vSech podstatnfch aspektech

zobrazuje bez vjhrad

1-3

P0

majetek, zhvazky, vlastni jmEni, frnanEni situaci spoletnosti Ceskh filmovh komora, 0.p.s. a vfsledky jejiho hospodaieni za 6Eetni obdobi roku 2005 v souladu se zhkonem E. 56311991 Sb. o 6Eetnictvi - v platnCm zngni a pPislu9nfmi piedpisy.

Praha, 10.0'7.2006

g. Gabriela Bartogova ditor, dekret E. 1300 a SidliSti5m 2203/12

KVLVklHk%

\BLLdIlCe)

v pln&h rozsahu VpEet poloZek podle vyhla~kyE.504/2002 sb.

Ndzev, sldlo, prdvnl forma

ke dni 31. 12 .2005 ( V tisicich K E )

a pfedmet Einnosti dEetnl jednotky

ve zntinl vyhldgky E.476/2003 sb.

Eeskd filmovd komora, o.p.s.

I?

Ndrodni tf. 28/60 11000 Praha 1

26763290

obecne prospe6nd spoleEnost

__--.I

podpora filmov6ho prdmyslu

I

I

3 0 -06- 2005

A K T I V A

.

I

odobj' mjetek ~ ~ i k e m souret t.z+l

A.

1

1

2

1

1

3

1

2.

Software

1

4

1

Ocenitelnd prdva

1

5

1

4.

1 1 1

Drobnp dlohodobp nehmotnp majetek

1

5.

1

Ostatnl dlohodobp nehmotnp majetek

I

8.

NedokonEenp dlouhodobp nehmotnp majetk

1

7.

1 1

1 1

Poskytnute zdlohy na dlouhodobp nehmotnp majetek

1

I I

I

Dlouhodobj' hmotnj' majetek celkem SouE.F.11 a i 20

11.

I 1

1.

1 I

I

1

10

Stavby

5.

1

Pestitelek€ celky trvalpch porostd

6.

9.

1 1 1 I

10.

1

1.

I

Podily v ovlddanpch a flzenpch osobach

2. 3.

1 1

Dluhove cenne paplry drZen6 do splatnosti

4.

1

PdjEky organizaEnlm slolkdm

5.

1 1 1

Ostatnl dlouhodobe pdjEky

8.

I

I I I 1

1

476

!

80

I I 556

1 I

I

Pozemky

1 1

7.

1

UmGleckd dlla a pfedmity

4.

3.

Samostatne movite vEci a soubory mov.vGcl Zdkladnl stddo a talnd zvlfata Drobnp dlouhodobp hmotnp majetek Ostatni dlouhodobp hmotnp majetek NedokonEenp dlouhodobp hmotnp majetek Poskytnute zdlohy na dlouhodobp hmotnp majetek

I

I I I I I 1

6.

I

7.

Podlly v osobdch pod podstatnpm vlivem

Ostatnl dlouhodobp finanEnl majetek Pofizovanp dlouhodobp finanEnl majetek

I

I I I I

1

I

I I I 1 I I

80

8 1 9

1

80

I

I

1

/

I

2.

I

6

7

I

I

1

80

I

Nehmotne vpsledky vpzkumu a vjwoje

72

I

I

I

I

3.

1

135

I

1.

I I

I

Oprdvky k dlouhod.majetku celkem Sou8.i-.3O ali 40

IV.

1.

I

2.

/

Oprdvky k softwaru

3.

1

Oprdvky k ocenitelnpm prdvdm

4.

1 1

Oprdvky k drob. dlouhodobemu nehmotnemu majetku

1

5.

I I

6.

1

8.

I I I

1 1

I

I I 1 I

I

I

I

1.

lstav k poslednlmul

fddku ldni 8Eet.obdobl ldni dEet.obdobl

I

I I I I

I

I

Elslo lstav k prvnlmu

I

I

I I

I I

7.

9.

10. 11.

1 1 1 1 1 I

Oprdvky k nehmotnpm vpsledkdm vpzkumu a vjwoje

Oprdvky k ostat. dlouhodobemu nehmotnemu majetku Oprdvky ke stavbdm 0pr.k samostat.movitpm vecem a soubordm mov.v5cl Oprdvky k pEstitelskpm celkdm trvalpch porostd Oprdvky k zdkladnlmu stddu a talnpm zvifatdm Oprdvky k drobnemu dlouhodob6mu hmotnemu majetku Oprdvky k oatatnlmu dlouhodob6mu hmot. majetku

1

I

29

1

I

-421

1

I

-564

1

I

I

Eislo (Stav k prvnimu

(Stav k poslednimu(

/ fddku ldni BEet.obdobi ldni tiEet.obdobi 1 I

I

I

Kritkodob$ majetek celkem

B.

1

SouEet f.42+52+72+81

I

I

4l

1

42

1

52

1

1

I

I

1.

Zisoby celkem

Soufet 1.43 af 51

1

Soufet f.53 ai 71

1

I

1073

1

407

1

I

1

1435

I

I

1 1 1 1 1 1 1

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Materidl na sklade Materidl na ceste NedokonEenA vgroba Polotovary vlastni vproby Vprobky Zvifata ZboLl na sklade a v prodejnach

8.

( zboLi na ceste

9.

1

Poakytnute zdlohy na zdsoby

I

,

I

I

11.

Pohledivky celkem

I

1.

1

OdbEratele

2.

I

SmEnky k inkasu

3.

Pohledavky za eskontovane cenne papiry

1

55

1

4.

56

1

5.

Poskytnute provoznl zdlohy Ostatnl pohledavky

1

I

1

6.

Pohledavky za zamestnanci

1 1

57

I 1 I

58

Pohleddvky za institucemi soc.zab. a zdr.pojigt.

1

59

Dafi z pfljmb

1 I 1 1 I

9.

62 63

1

Ndroky na dotace a ost.zdEt.se st.rozpoEtem

1 1 1 1 1

1 1 1 1 1

13.

Ndr.na d0t.a 06t.zdE.s rozp.org.dz.samos.ce1kb

1

1 I

14.

1 1 I 1 1 1 / 1 I 1 1 (

Pohleddvky za dEastniky sdruteni

15.

1

Pohleddvky z pevnpch terminovpch operaci

16.

1

Pohleddvky z emitovanpch dluhopisb

17.

) Jine pohleddvky

18.

I

Dohadne drty k pohled6vkdm

19.

1

Opravnd polotka k pohleddvkdm

7. 8. 10. 11. 12.

I 1 1 I

I 1 I 1 1 I

Oetatni pffme dane Dan z pfidane hodnoty Ostatni dan6 a poplatky

-

1.

I

Pokladna

2.

Ceniny

3.

1 1

OEty v bankdch

4.

1

Majetkove cenne papiry k obchodovdnl

5.

1 1 1 1

Dluhovene cenne papiry k obchodovdni

6.

I I

7.

64

1

65

1

1

66

1

67

1

68

1 1 1

72

1

8.

I

I

Pofizovanp kratkodobg finanhi majetek Penlze na ceste -

IV.

1

Ostatnf cenne paplry

I

-

Jini aktiva celkem

r

Soufet f .B2 af 84

1

I

81

1.

I

2.

( Pfljmy pffgtfch obdobf

I

3.

1

Ndklady pfigtlch obdobi Kursove rozdlly aktivnl

AKTIVA CELKEM

I 1 1

1

I

l7

I

I

I

1 I

I

60 61

I

Kritkodob? finanEni: maj.celkem Soufet f.73 a2 8 0

111.

I

I

(

I

I I I

1

I

197

e2

I

83

1 1

84

1

-

2

1

I I

1

I

I

l7

I

2

I

I I

I

A.

Vlast.zdroje celkem

1

Soufet f.87+91

(

I.

2.

I

3.

I

1

87

1

1

I

88

I

I

Fondy

1 I

89

1 I

I

9l

Vgsledek hospodafenl ve schvalovaclm fizenl

1 1 1

93

Nerozdeleng zisk,neuhrazend ztrata z min.let

1

94

Souret f.88 a2 90

I 1 1

0cefiov.rozdily z pfecenenl majetku a zavazkd

I

Vpsledek hospodafeni celkem

I 1 1

OEet vfsledku hospoddfenl

1.

1

372

I

Vlastnf jmenf

IJm4nicelkem

I I

1

86

I

I

90

1 I 1 I 1 1

698 372

372

I

I

I

11.

I 1

2.

I

3.

1

1.

I

1 1

92

1 1

372

x

1

326

1

326

1 1

I

I

I

1

1 1

I I

I

I

I I I

1 1

168 204

I

Cizi zdroje celkem

B.

I

1 I I

SouZIet f. 92 ai 94

I

I I

I. 1.

I

Rezervy celkem

f.97

Rezervy

I

I I I I I I 1

Dlouhodobe zevazky celkem

1. 2.

1

3.

1 1 1

4. 5.

1 1

6. 7.

96

1

97

I

I I

11.

1

98

Dlouhodob6 bankovnl dvery

1 1

Vydan6 dluhopisy

1

100

Zdvazky z pronajmu

1

lo1

Pfijate dlouhodobe zdlohy

I

102

SouEet F.99 ai 105

1 1 1 1 I

99

Dlouhodobe smenky k dhrade Dohadne dEty pasivnl Ostatnl dlouhodobe zdvazky

4

I I I I I I I I I I I I I I 1 I I

Kretkodobe zevazky celkem

2.

I 1 I

3.

1

Pfijat.6 zdlohy

4.

( Ostatnl zdvazky

5.

8.

I 1 1 1

9.

1

111. 1.

6. 7.

SmSnky k tihrade

zamestnanci Ostatnl zdvazky vdEi zamestnancdm Zdvazky k inst.6oc.zabezpeE.a zdrav.pojigten1 Dafi z pIijmd

( Dan z pIidan6 hodnoty

11. 12.

I 1

13.

( Zdv.ze vztahu k rozp.orgdnd bzem.samospr.celkd

14.

16. 17.

( Jine zdvazky

I

18.

1

19.

Vydane krdtkodobe dluhopisy

Ostatnl kratkodobe finanEn1 vgpomoci

I

20. 21.

I I

22. 23.

1

I

IV.

1.

I

2.

1

3.

1

2dv.z upsangch nesplacengch cen.pap1rd a podlld Zdvazky k dEastnlkdm sdrutenl Zdvazky z pevngch t e r m l n o v ~ c hoperacl

Krdtkodobe bankovnl tivery

111 112 113

38

78

I

1 1 I 1 I

404 22

39 18

1 1 1 1 1 1

120

1

121

124

1 1 1 1

130

1

122 123

Vlastnl dluhopisy Dohadne dEty pasivnl

Soufet f.131 ai 133

1 I I

I

I 1 1

110

190

Eskontnl tivery

Jine pasiva celkem

I I

1

109

1 1 I

809

Zdvazky ze vztahu k stdtnlmu rozpoEtu

I

I

119

108

1 1 I 1 I 1 I 1 I

836 565

Ostatnl dane a poplatky

1 I 1 1 1 1 I 1

114

1 1 1 1 1 1 1 1 1

lo6 107

Ostatnl pIlm6 dane

10.

15.

1 1 1 1 1 1 1 1 1

Soufet f.107 a2 129

Dodavatele

I

I

Vgdaje pflbtlch obdobl

1

131

V9nosy ptlgtich obdobl

I

132

Kursove rozdlly pasivnl

1

133

1 I 1

1

134

1

PASIVA CELKEM

f. 86+95

I

I

I I I

I I

I I 1208

I

1507

CES~(~( FILMOVA KOMORA, o.p.s, Narodiii 28, 110 00 Praha 1

1

1

I

I

Ob 6~

I 1

1

T*

1

Zb

1 1

I

nmEszd z puep Xpohpo ?u?a2epoa urex~eonmFj.sd

pea

I'EE

1

1 IIIA I

X y ~ p d s ~ z3ysua1g d 32nuaXysod 1 . z ~ y m e y ~ o ~ s ' u e 6 z oyzau .a992 Xynpdsrgd 32nuaXyeod J.TE m y ~ Ay~pdsjzd e ~ glnuaKyeod J'IIA

I 1 1

I

m e y p o . ~ o d . z d o s azazez w q z o a - ~ ~ . ~ m . p o x d ' A s y d ~'I,+,

1

nyaaCem .2ouq e oqjuaomqau oqgqopoqnoIp Xsrdpo 1 . 5 ~

I

( . EZ 1

Xpoys e exuelrl

I .bz I

XpeTyyu suae2so aurr

I

XYOJlJ 1 . 0 ~

I I

Xayx2z wosznx 1 . r ~

Xzea I.zz

X x ~ e p a ~ q ow2Xqopau d srdpo

1 .61 1

a ~ y u a de Xanyod juaeaso 1 . 6 ~ j u a ~ p o x dz Xyoxg e X2nyod TunnTus J . L T UexTeo AP-TXYU jur)sl)so 1 A y a e ~ d o d e auep ruae2so

.A

1

1 I

1.9~ I I

s2soayaouau z yea [.ST

I I I I I

1

E06

I

TET

I

L6

1

bE

I

1

1 s

I 1 I

1 9

IL

I

16 1 8

?unoasa3 1.9 ~ u p m ~ z pe nAnexdo

I .s

u r e y ~ eA~ ~ Z ~ TI S'11

I.

I

1 I I

I

~ z o q zw e p o z a t yanppop q 3 d u ~ a a e ~ o p e I y e ayssuaeaso u eqaz2ods 1 . t

I

nl??zaaeu eqanodg I.T meyIeo Kdnypu gue~oqe.sqodg

'1

1 (

1

Einnosti

I

I

IS. I V*0sy / I. ) Triby za vlaetni yikony a za zbofi celkem I 1.1 Trlby za vlastnf vgrobky 1 2 . 1 Trfby z prodeje slufeb 1 3 . 1 Trfby za prodane zboff I 11. 1 Zmgna etavu vnitroorganizaEnich z6sob celkem 1 4 . 1 ZmPna stavu zasob nedokonEen6 vproby 1 5 . 1 ZmPna stavu zasob polotovard 1 6 . 1 ZmPna stavu zdsob vprobkd 1 7 . 1 Zmena stavu zvffat I 111.1 Aktivace celkm 1 8 . 1 Aktivace materillu a zbozf 1 9 . 1 Aktivace vnitroorganizaEnfch slufeb I 1 0 . 1 Rktivace dlouhodobeho nehmotngho majetku (

I

I

Ptijat.6 Elenske pffspevky

I

Provozni dotace celkem

1 1

1 I I

Trfby z prodeje dlohodobeho nehm.a hmot.majetku TrZby z prodeje cennqch papfrd a podfld

22.1

Vgnosy z kratkodobeho finanEnfho majetku

23.)

ZdEtovanf rezerv

24.1

Vpnoey z dlouhodobeho EinanEnfho majetku

25.1

ZdEtovanf opravngch poloPek

28.1

29.1 I.

) 34.

I

Triby z prodeje maj.,ziiEt.rezerv a opr.pol.celk.

TrZby z prodeje materialu

VII.1

I I I

PSijat.6 pPlspSvky (dary)

Jine ostatnr vgnosy

20.)

1

56

PIijatB pfisp4vky celkem Ptijat6 pffspevky zdEtovan6 mezi organ.slofkami

Provoznf dotace

I

Vfnosy celkem

I

Hospod6fsk9 vj%ledek pfed zdangnim

1 I

Dan z pffjmd HospodBi-ekf yieledek po zdangni

sestaveno dne: 2 4 . 0 6 . 2 0 0 6 Podpisovp zbznam: Barbora OndrejEakovS

1 1 1 1

57

62 63

66

1 1 1

67

I

68

1 I I

64 65

69 70

74

1 1 1 1

75

I

76

1 I I 1 / 1 1 1 1

71 72 73

77 78 79

8O 81 82 83 84

I

I I I I I I I I

I I I I

21.1

27.

1

I I

1424

I

I

17.1 ZdEtovanf Eondd

I

I

55

52

I

I

1 1

Smluvnf pokuty a droky z prodlenf

( Kursovg zisky

26.1

54

51

1

1424

I I

I

16.

VI.

53

I I 1 I 1

3070

61

1 1 I I

1 1 I 1 1 / I

50

48

I I I

60

8roky

1 1 1 1

49

I 1 I 1 1

1 1

47

I 3070

1 1 1 1 1 I 1 I 1 1 I 1 I I 1 I 1 I

15.1

19.1

I

45

58

(

(

46

I 1 1

44

59

celkem

Platby za odepsane pohledavky

I

I 1 1 1 1

I I I

hospodafska

I

1

Oetatni +oey

14.1

18.1

I

1 1 I 1 1

13.) Ostatnf pokuty a penale

V.

I I

1

hlavnf

1 I

1 I 1

12.1

I

1 1

11.1 Aktivace dlouhodob6ho hmotngho majetku IV.

( fadku

I I I I I I I I I

I 1

I I I I I I I I I I I I I I I I I

I

I I I

I I I

I I I

I

7913

I I I I

12780

1

1424

1

-25

I

369

I

18

-25

1 1

7913

I

351

I 1

Piiloha ,... .--.kBCetn.i.:za~Brce.~pw-p~dnikatele v plnem rozsahu za rok 2005 f : i ~ ~ ~ . j ( ' ah&;] ; ~ ~ i F'WO PWAFU '1

j

,

gtg,,i,.lrki

Z8;

rj UI)

pi.dHb u i d e n y v celpch tisicich Kt)

1. Zakladni udaje o spolef nosti: Ceska filmova komora, 0.p.s. Praha 1, Narodni ti:28160, PSC 110 00 26763290 DIC: CZ26763290 Datum zaloieni: 26.2.2003 obecnl! prospBSna spoleEnost Pravni forma: Registrace spoleEnosti : rejstiik obecnl! prospl!Snych spoleEnosti vedeny MBstskym soudem v Praze, oddil 0, vloika 281 Obchodni firma: Sidlo: IC:

Zminy a dodatky v obchodnim rejstiiku v uplynulem uCetnim obdobi:

- ve sledovanem uEetnim obdobi probehly zmeny ve spravni a dozorEi radl! spoleCnosti Obecne prospBSna Einnost: 1. 2. 3.

poskytovani informaci o moinostech Eerpani z fondfi urtenych pro audiovizualni oblast poskytovani pomoci iadatelfim pii ziskavani podpory z fondfi pro rozvoj audiovizualni oblasti ziizeni dokumentaCniho stiediska za uEelem shromaid'ovani, zpracovani a poskytovani informaci o audiovizualni oblasti

Doplfikova Einnost: 1. 2. 3.

agenturni Einnost v oblasti kultury a umeni poiadani odbornych kurzfi, Skoleni a jinych vzdilavacich akci vEetnl! lektorske Einnosti reklamni Einnost a marketing

Zakladateli obecne prospeine spoleEnosti jsou: 1. Asociaci producenti v audiovizi, lC0:61379654, sidlem Praha 5, Kiiieneckeho nam. 51322, PSC 152 00 2. Unii filmovych distributorG, ICO: 47608617, sidlem Praha 1, Narodni ti. 28160, PSC 110 00 3. Asociaci provozovatelfi kin, ICO: 69780307, sidlem Praha 4, Arkalycka 11877, PSC 140 00

Vklady zakladatelh do spoleCnosti Eini 30 tis. KE a jsou zcela splaceny: 1. Asociace producenth v audiovizi 10 tis. KE 2. Unie filmovfch distributorfi 10 tis. KE 3. Asociace provozovatelfi kin 10 tis. KE

OrganizaCni struktura spoletnosti: spravni rada dozorCi rada ieditel

Zasadni zminy v organizatni struktuie podniku behem uplynuleho obdobi:

- ve sledovane ueetnim obdobi iadne vyznamne zmeny neprobehly Jmena a piijmeni Clenir statutarnich a dozoreich organir ke dni zavgrky: Spravni rada: piedseda: Helena Uldrichova

bytem Praha 10, 28.pluku 401907, PSC 100 00

Clenove: Piemysl Soba Milo5 Navratil Ondiej Trojan Ale5 Danielis Jan BradaC

bytem Ko5Kany, Husova 310, okr.Teplice, PSC 417 23 bytem Pierov I - Mesto, gen. Stefanika 199218, PSC 750 02 Praha 4, Nad Ry5ankou 1511981, PSC 147 00 bytem Praha 1, Biskupsky dvir 611 147, PSC 110 00 bytem Praha 8, Kiiiikova 851553, PSC 186 00

DozorCi rada: piedseda: JUDr. Dagmar Brychova Praha 6, Albanska 4, PSC 160 00 Clenove: Radovan Novotnf Vladimir Kroupa

Novy Bor, Smetanova 523, PSC 473 01 bytem Praha 6, Zavadilova 1511925, PSC 160 00

3. Prfimirny potet zamestnancir bihem utetniho obdobi: 3 - z toho iidicich pracovniki (ieditel): 1

Vy5e mzdovych nakladi na zamestnance: 1.004 tis. KC z toho na iidici pracovniky: 420 tis. KC Zakonne socialni poji5teni celkem: Zakonne socialni naklady celkem:

351 tis. KC 13 tis. KC

Dalgi odmeny Cleni statutarnich a dozorCich organi: Spravni rada: vykonava svoji funkci bez naroku na odmenu DozorCi rada: vykonava svoji funkci bez naroku na odmenu Reditel: dle platoveho vymeru

4. PirjCky, uvery, poskytnute zaruky a ostatni plneni poskytnute akcionaiim, spoleCnikim, druistevnikim a Clenim statutarnich, dozorCich a iidicich organd:

- nebyly poskytnuty

'Augpo~doqau Auadnoyeu Aloupoq olAl AlAq b a l l ez 'any l!znod nu?w noysa? eu ngodajd y lAq Augur !zp a!apo~d oqau ndnygu apedijd A 'npedjjd oq!ula?n !u?u?alnysn !up ay 01 e 'noyueq !upoJgu noysa? Kua$glqAA nqJ1 oqaAoz!Aap any ygnod 1Aq ?u?ur !z!3 A q:,bua!pg!A~ tjyzeAgz e nyla[ew la?odaid o ~ d :nuqw noysa? eu y3eugw y q z p A qlepn njgodaid !id Jugujeldn qospdz !udnls~%()()I op 01 e '!ug~!znodop !uazejez !id pauq! ugsdapo [Aq unJoy :,!s!l !la:,!Al? op noua3 !udnls~as yalalew !u?!lsaAu! b u l o w ~'nyla!ew !ug~!~nod wgyu!wpod u14uz?q gp!~odpo'!s!dpa.jd q:,j$?pzod !u?uz aA 'gur!!jd z y u e p o *qs ~ 6 6 1 1 9 8ygz ~ !p!j as yalaleur !u?!lsaAu! old tjugld q:,bhos!dpo !uahelsas qosqdz .!ugnos!dpo aualq3hz a!ngeldn as As!dpo aAoyep ! !ula?n ad

'nJalyeJeq3 oqaleNl !uau !Ap!ula?n A nylaleur !u?ua:,o !uaz!us Apy 'q3aped!yd A ua! !ighll(h as Ayzolod o f l l 'nyla!ew axzueluahu! ~ [ e p napelypod eu urquezgyo~d !Ap!ula?n A !u?ua30 q3!!a! !ua;!us q3apedjid A nylaieur wql?n y aznod y g M ~as Ayzolod ~ U A ~ J -alaley!upodo ~ !ug~ol?n d tjdnlsod e A~ousoa ~ o l ? ne !Ap!ula?n -ygz !w!uaAouelsn !wbu~nls!jd!p!! as yazolod q 3 & 1 ~ e ~!ug~!znod do e Aqio~l!ugnol?n

~ O

o ' q 161~99 ~

Alq?qo~dauAugwz aupgz !qopqo ur!uqa?n waueAopals ah !qo~do !ue~oj?n qdnjsod e !u!~os!dpo

:!qopqo nw!uja?n nw!q[azey3pa~d qdnjsod 'jue~oya3o nqosgdz Augwz aujejspod 'p

q3burydau qpelygu lsg? ! '~dod'Apelygu aur!id aua~oleuA~ :!pelygu q3!ulselA ! u ~ o eu ~ nq3bua~ouelsqosgz ua:, op aueAouJqez ~pelyguAqn~a

a!ngn w?u o as Apy '?qop A uaz!jod yalalew 1Aq Aq noJaly ez 'eua:,

-

~uaz!!od !ureua:, :~se?nq3J~oyla!eure y d e d q3buua:, ~ ~ e ~ !ur!ulsep ygu :!lsouu!g ! U J S ~ ~oAq a u a i o u ~nyjaieur oq!ug!lsaAu! oqaulowyau e oq?ulowq :!!ga~!ulsel~a~ y3buajorqA~qosgz Apelygu !ur!ulsel~q3gua3 q3!:,e~oz!!od A !u?ua3o :q:,bue~odnyeu qosgz

(3 (q (e

Dopltiuiici informace k rozvaze a vykazu z i s k i a ztrat

1. Hmotny a nehmotny majetek krom5 pohledavek a) Rozpis na hlavni skupiny (tiidy) samostatnych movitych veci a soubord movitych vici: - viz Piiloha E.1 b) Rozpis nehmotneho investitniho majetku: - viz spoletnost nepoiizovala nehmotny investitni majetek c) Hmotny investitni majetek poiizeny formou finanCniho pronajmu: - spoletnost nepoiizovala majetek formou finanCniho pronajmu d) PiirQstkya ubytky investitniho majetku: - neprobehly e) Souhrnna vySe majetku neuvedena v rozvaze, napi. piedmgty dlouhodobe spotieby neuvedene na ~Ctu022: - uCetni jednotka ke konci obdobi nevlastnila majetek neuvedeny v utetnictvi a rozvaze

9 Rozpis hmotneho majetku, kterjl je zatiien zastavnim pravem, popi, u nemovitosti vicnym biemenem: - utetni jednotka nevlastni hmotny majetek, kterjl by by1 zatiien zastavnim pravem neb0 vicnym biemenem g) Piehled o majetku, jehoi trini oceneni je vyraznl! vySSi n e i jeho oceneni v ueetnictvi: - uCetni jednotka nevlastni majetek, jehoi trini cena je vyraznl! vySSi n e i ocenini v utetnictvi

h) PoCet a nominalni hodnota investienich majetkovych cennych papirQa majetkovych uCasti v tuzemsku a v zahraniCi podle jednotlivych druhQ cennych papirQ a emitenti a piehled o finanCnich vynosech plynoucich z vlastnictvi techto cennych papird a litasti: - uCetni jednotka nevlastni investiCni majetkove cenne papiry

2. Pohledhvky

a) Souhrnna vySe pohledavek celkem:

137 tis. KC

z toho: - po IhQtl! splatnosti do 30 dnQ: 0 tis. K t - po IhQtl! splatnosti do 90 dnQ: 6 tis. KC - po Ihiltl! splatnosti do 180 dnQ: 0 tis. KC - po IhQtF!splatnosti nad 180 dnQ: 130 tis. KC b) Narok na dotace:

194 tis. KC

c) Pohledavky k podnikim ve skupin6: - uCetni jednotka nema pohledavky tohoto typu d) Pohledavky kryte podle zastavniho prava neb0 jiSt6ne jinym zpQsobem: - CEetni jednotka nema pohledavky kryte podle zastavniho prava neb0 jigtine jinym zpdsobem

3. Vlastni kapital

a) Popis zmgn vlastniho kapitalu v prQbBhuuCetniho obdobi: - ve sledovanem irCetnim obdobi zmBny vlastniho kapitalu neprobiihly

b) Rozdeleni zisku, popi. zpQsobuhrady ztraty z piedchazejiciho SrCetniho obdobi: - spoleCnost vytvoiila rezervni fond, do ktereho pievedla zisk z piedchoziho c) Vklady zakladatelo: 30 tis. KC

4. Zavazky a) Souhrnna vyge zavazkO celkem: 590 tis. KC z toho: - po IhOte splatnosti do 30 dnO: 133 tis. KC - po IhGtl! splatnosti do 90 dnO: 9 tis. KC - po lhOt6 splatnosti do 180 dnO: 18 tis. KC - po IhOtr! splatnosti nad 180 dnO: 25 tis. KC b) NevyCerpane dotace:

302 tis. KC

c) Zavazky k podnikOm ve skuping: - uEetni jednotka nema zavazky tohoto typu d) Zavazky kryte podle zastavniho prava: - uCetni jednotka nema zavazky kryte podle zastavniho prava e) Zavazky (nepeneini i peneini) nevyuCtovane v utetnictvi a neuvedene v rozvaze: - uEetni jednotka nema zavazky, o kterjlch neni uetovano

5. Rezervy a) Zakonne rezervy: b) Ostatni rezervy:

- spoleenost nevytvaii - spoletnost pievadi zisk do rezervniho fondu

-

6. Vynosy z hlavni Einnosti dotace

a) Dotace poskytnuta Ministerstvern kultury CR:

5.777 tis. KC

b) Dotace poskytnuta Evropskou kornisi:

2.156 tis. KC

z toho - dotace na realizaci projektu MEDIA Desk CR: a) Dotace poskytnuta Ministerstvern kultury CR:

2.150 tis. KC

b) Dotace poskytnuta Evropskou kornisi:

2.156 tis. KC

7. Vynosy z hospodahke Cinnosti a) Tuzemsko: 1.424 tis. KC b) ZahraniCi:

0 tis. KC

8. Hospodaisky vysledek:

a) z hlavni Cinnosti:

-26 tis. KC

b) z hospodakke Cinnosti:

370 tis. KC