E
N
C
Y
K
L
O
P
E
D
I
E
Z
O
N
E
R
naučte se kreslit
Zv í řata Christopher Hart
www.zonerpress.cz
P
R
E
S
S
NOHY A TLAPY Můžete tomu věřit nebo nemusíte, ale zvířata nechodí po chodidlech! Chodí pouze po svých prstech. Pojďte, budeme se chvíli podrobně zabývat touto koncepcí. Kotník
Základní srovnání Kotník
Pata Pata
Ať už to zní jakkoli divně, zvířecí „noha“ se nikdy nedotkne země. Všimněte si na tomto porovnání, jaká je souvislost mezi lidskou a zvířecí nohou. Chodidlo
Chodidlo
Prsty Prsty
Chůze s uvolněnýma „rukama“ a „nohama“ Když je pes uvolněný, jeho tlapy jsou vždy měkké. Je to jeden z hlavních rozdílů mezi lidmi a zvířaty, kterého jsem si povšiml. Lidé používají své ruce velmi přesným způsobem, zatímco zvířata používají své „ruce“ uvolněným a nepřesným způsobem. Myšlenka uvolněných předních a zadních končetin je obzvláště důležitá, když psi – nebo jiná zvířata s podobnýma „rukama“ a „nohama“ – chodí. Podívejte se na obrázek Velkého Dana vpravo. Tento charakteristický rys spočívající v uvolněných končetinách je něco, co animátoři používají a dobře znají. Je to princip známý jako vlečení noh za sebou a vy jej můžete vidět při sledování televizních filmů z divoké
36
přírody. Zvířata při chůzi vlečou končetiny za sebou měkkým, uvolněným způsobem. Ano, klouby v lidských rukou jsou během chůze často uvolněné, avšak lidé je nikdy netáhnou za sebou v takové míře, jakou můžete vidět u zvířat.
Vlečení končetin za sebou Vlečení končetin za sebou
Psí tlapy Během spánku jsou psí tlapy skutečně uvolněné.
Detail chodidla
„Ruka“ (přední tlapa)
Měkká zápěstí
„Noha“ (zadní tlapa)
Uvolněná noha
U předních tlap je středový polštářek užší a zakřivený směrem dolů. Středový polštářek u zadní tlapy je širší a je zakřiven směrem nahoru. Kromě toho jsou přední tlapy celkově širší než zadní tlapy.
Ať již hovoříme o psech nebo o velkých opicích, zvířata nemohou kontrolovat a řídit své „ruce“ s přesností, která je nezbytná ke zvládnutí složitých úkolů. Proto si dejte záležet, abyste zdůraznili uvolněnost zápěstí a kotníků kresleného zvířete a vzbudili tak dojem nepřesnosti.
37
Pohled z poloprofilu Pohled z poloprofilu ukazuje, proč je tak užitečná středová svislá čára. Nakreslení středové čáry shora dolů dodá kresbě dojem hloubky, neboť pokračuje přes nosní hřbet, kde se čára prodlužuje za hranice lebky.
Začněte jednoduchým kruhem, který naznačí hlavu.
Povšimněte si, jak jsou uši zaklíněny uvnitř hlavy; uši nesedí na hlavě.
Jemné místo na temeni
Chomáče srsti dodávají šířku
Široký nosní hřbet Chomáče srsti dodávají šířku
Přidejte drobnou bradičku, tak aby nepatrně zasahovala do kontur hlavy.
48
Povšimněte si, jak se nosní hřbet rozšiřuje do obrysových čar na vnitřních stranách obou očí.
Podívejte se, jak vám středová čára pomůže udržet přesný úhel čenichu.
Kočičí nos Kočičí nos nemá rovný tvar a stěží byste jej dokázali nakreslit z ruky. Začněte základním tvarem a pomalu z něj „ulamujte“. Zákrut
Zákrut
Výřez
Vrchol
Vrchol
Jemné rozdělení
49
Pohled z poloprofilu
Oční víčko
Toto je velmi půvabný pohled na koně, zejména proto, že zvýrazňuje prudké zakřivení v místech, kde se krk připojuje k hlavě.
Středová čára
Oblast horní čelisti
Oblast spodní čelisti
Brada
Je nesmírně důležité, abyste do středu nakreslili středovou čáru, která vám pomůže udržet rovnováhu tvaru a pomůže vám také s umístěním jednotlivých prvků. Dvě krátké diagonály, které se sbíhají u středové čáry, vyznačují odlišnou rovinu čela.
Jelikož se při tomto pohledu díváme na koně poněkud dolů, můžeme vidět oční víčko.
Prudké zakřivení krku
Nozdry vystupují
Krk se připojuje vysoko na hlavě. Převislý pysk
68
Roztažený ovál ve středu koňské tváře je dobrým vodítkem pro vnitřní kontury nosního hřbetu, který bude viditelný při finálním dokreslování.
Okohybné svaly
Řasy
Prodloužená čára kontury
Sklon nosního hřbetu
Ucho se připojuje k hlavě v blízkosti horní (základní) části čelisti.
Nosní hřbet je mírně klenutý
Nyní, když kresba vypadá jako kůň, začneme s doplňováním detailů, abychom ze základní struktury vytvořili kresbu. Definujte kontury, doplňte detaily a zjemněte čáry pomocí propracovaných křivek.
69
ZJEDNODUŠENÁ STAVBA TĚLA Anatomie koně by vám mohla do značné míry připomínat anatomii psa, kterou jsme se zabývali dříve. Když si začnete všímat podobností u řady zvířecích druhů v této knize, vyvinete si intuitivní schopnost kreslit zvířata, aniž byste se museli pokaždé zastavit a nahlédnout do učebnice anatomie.
Lopatka
Loket Zápěstí Koleno
Pata
Kloub prvního prstu
Prsty na nohou
70
KONTURY TĚLA Při kreslení kontur koňského těla vám pomůže, když se podíváte na linie svalů – to je to, čemu já říkám „průchod linií“. Linie svalů naznačují způsob, jakým se svaly rýsují na povrchu zvířecího těla a vytvářejí
kontury, které vidíme. Jsou ovlivněny způsobem, jakým se kůň pohybuje, ohýbá, otáčí, jak se nese a rovněž zemskou přitažlivostí.
Ramenní výstupek Horní pánevní výstupek Spodní pánevní výstupek
Dlouhý trup má za následek výrazné vyklenutí břicha.
Základní kosti a svaly, které jsou uvedeny výše, vytvářejí kontury viditelné na povrchu.
Střed hrudníku
Čáry krku přecházejí do hrudníku. Čára krku pokračuje dolů, kde se stává středovou čarou hrudníku.
Na finální kresbě rozdělte spojené čáry, které jste nakreslili v předchozím kroku. Naše oko propojí tečky za nás.
71
KRÁČEJÍCÍ Namísto, abychom začali vrstveným tvarem za účelem vytvoření pocitu perspektivy, přidáme perspektivu k plochému tvaru. To nám pomůže lépe vyřešit problém. A řešení problému je důležitou součástí ilustrace. Kresba není jen záležitostí estetiky.
Není to odpověď na otázku „Jak bych to mohl udělat, aby to vypadalo lépe?“ Je to řešení otázky „Kde jsem udělal chybu?“ Nejdříve musíte správně koncipovat kresbu a teprve potom se můžete soustředit na estetiku. Přidejte mohutnou část hýždí Trup
Pokud chcete nakreslit medvěda z tohoto úhlu, nakreslete nejdříve fazolovitý tvar těla a kruhový obrys hlavy. I když kreslíte celé tělo, neměli byste zapomenout použít pomocné čáry, které vám pomohou správně umístit prvky obličeje.
Přední část těla Hrudník Nyní musíme vymezit přední část těla. Tím vymezíme rovněž oblast ramen, která naopak poskytne základnu pro přední končetiny. Nová přední část těla rozdělí tělo na tři části: přední část těla, trup a zadní část těla (hýždě), přičemž jednotlivé části se budou vzájemně překrývat.
106
Malá brada Když se podíváte na tento základní náčrtek těla medvěda, můžete vidět, že oblast hýždí, která tvoří největší část těla, je nedostatečně velká. Namísto gumování a nového kreslení můžete přidat středovou čáru, která propojí původní tělo s nově přidanou částí.
Nakreslete na různá místa různě dlouhé linie srsti, avšak nechte všechny linie sledovat stejnou křivku kolem těla. Tím naznačíte objem a mohutnost těla. Dále si všimněte, že hrudník vpředu je svěšen dolů.
Uvolněné „prsty“
Detail přední končetiny
Výrazný ramenní výstupek
Konvexní křivka zápěstí
Konvexní horní část prstu
Konkávní spodní část prstu
Palec (pazneht)
Detail zadní končetiny Čáry kontur
Čáry kontur mezi přední a zadní částí těla pomáhají dodat tělu trojrozměrnosti. Ploché chodidlo
Linie páteře Podobně jako na předchozím příkladu (pouze z druhé strany) jsou v této pozici vidět „vrcholy a údolí“ zadní části těla. Kromě toho je vidět, jak je linie páteře sjednocuje. Jsem si jistý, že jste už někdy viděli obraz krajiny, na němž se kopce a údolí vzájemně překrývají, s cestou která mizí za kopci a znovu se objevuje na hřebenech. Cesta je jednotícím prvkem, který vizuálně spojuje jednotlivé hory. Stejný význam má linie páteře, která sjednocuje křivky zad u medvěda.
Linie páteře
Břicho překrývá zadní nohu
Břicho musí překrývat zadní nohu, protože se břicho nachází před nohou.
107
ALTERNATIVNÍ STAVBA TĚLA: METODA TŘÍ KRUHŮ Pokud máte problémy s nakreslením medvědího těla, zkuste tuto snadnou metodu. Nakreslete tři vzájemně se překrývající kruhy: jeden pro hlavu, jeden pro horní část těla a jeden pro spodní část těla. První kruh překrývá druhý kruh a druhý kruh překrývá třetí kruh. (Je to proto, že první kruh je před druhým kruhem, který je naopak před třetím kruhem.) Tímto zjednodušeným způsobem můžete rozdělit tělo u zvířat, která mají při pohledu z poloprofilu vymezení těla nezřetelné v důsledku velkého množství tuku anebo srsti.
Horní část těla
Spodní část těla
Hlava
Linie páteře Záhyb Záhyb
Středová čára hrudníku
Krk začleňte do kruhu pro horní část těla.
108
STOJÍCÍ Když se medvěd „postaví na zadní“, vypadá obrovský a působí impozantně. Vzhledem k jeho nesmírné váze se tělo v tomto postoji vlastní vahou sesune dolů a srst se poskládá v záhybech a vypadá jako tahací harmonika. Hlava zaniká v řadě záhybů srsti na krku. To je obzvláště markantní u medvěda grizzlyho, jako je ten, který je uveden na obrázku. Je to proto, že všichni medvědi mají nejširší hlavu čtvercového tvaru. Kromě toho trup zapadne do řady záhybů kůže a srsti kolem pasu. Tento postoj je zajímavý, neboť ukazuje něco, čeho si u jiných pozic nemusíte vždy okamžitě všimnout.
Gesta „rukou“ a „nohou“ medvěda sice někdy mohou zrcadlit gesta lidí, avšak je zde jeden zřejmý rozpor. Přední končetiny medvěda jsou totiž delší než zadní končetiny. A – navzdory antropomorfismu tohoto postoje – musí medvěd v tomto postoji vypadat trochu nešikovně, jako by se v této pozici dokázal udržet jen pár okamžiků. Když medvěd shlíží shora, je to hezký pohled. Zvýrazňuje obrovitost medvěda a ukazuje, že medvěd v této pozici shlíží z výšky na vše, co je kolem něj. Pokud by se medvěd díval přímo dopředu, vypadalo by to, že je na stejné úrovni jako vše okolo něj.
Nesmírná váha medvědího těla způsobuje, že tělo klesne dolů podobně jako tahací harmonika, když ji postavíte na jeden bok. Vzhledem k omezené mobilitě předních končetin může medvěd pohybovat předními končetinami pouze v míře, která je zde naznačena, a nikoli dále. Ramena musí zůstat na svých stranách. Všimněte si, že končetiny jsou v této pozici v zápěstích vždy ohnuté.
Linie srsti Šipky naznačují záhyby srsti, které se vytvoří, když se medvěd postaví na zadní.
109
DETAILY CHŮZE Jak lvi, tak lvice se pohybují velice půvabně. Jsou to však také zdatní predátoři, kteří se pohybují pomalu a nízko u země, s výjimkou útoku, kdy je jejich pohyb opravdu bleskurychlý.
Postavení ramen Když lev zvedne jednu nohu ze země, rameno na stejné straně těla nemá oporu, takže poklesne. Rameno na druhé straně však zůstává podepřeno druhou nohou. Výsledkem je, že ramenní lopatky jsou ve dvou různých úrovních. (Měli byste být schopni nakreslit mezi lopatkami diagonálu.) Je to dramatický pohled. Avšak ještě důležitější je, že je to anatomicky správně. Kdybyste naopak nakreslili ramena kráčejícího lva ve stejné úrovni, bylo by to z anatomického hlediska chybně. To platí pro všechny čtyřnohé savce. U zvířat s velkými, silnými a dobře vymezenými lopatkami, jako jsou například lvi, je to však obzvláště výrazné.
R
í dia a tvoř amen
gonálu
Rameno poklesne...
Rameno zůstává ve stejné výši…
…když se přední končetina zvedne Když odstraníte podporu, deska poklesne dolů. … když noha (základna) zůstane na místě
122
Linie páteře Při pohledu z výšky nebo z ptačí perspektivy je zřetelně vidět skoro celá nebo úplně celá linie páteře. Když kreslíte zvíře při chůzi, měli byste se pokusit nakreslit přirozenou křivku páteře ve tvaru písmene S. Tím zdůrazníte plíživý vzhled lva a vytvoříte ladnou pózu. Kromě toho, že vaše kresba bude příjemná na pohled, bude také anatomicky správná: když lev kráčí, jeho ramena se naklánějí v jednom směru (na jednu stranu), zatímco kyčle se naklánějí v opačném směru (na druhou stranu).
Křivka ve tvaru písmene S se vine přes celé tělo
Přední končetina se stáčí směrem dovnitř
123
BĚŽÍCÍ Při běhu nastává okamžik, kdy jsou všechny čtyři nohy nad zemí. Vzhledem k tomu, že v daném okamžiku nespočívá na končetinách žádná váha, ramenní lopatky a kyčle nevystupují. Výsledkem je, že na těle nejsou kontury a výčnělky, zejména v oblasti hřbetu,
tak výrazné jako v případě, kdy má lev nohy na zemi. Proto můžete nakreslit tělo jednoduše ve tvaru velkého jelita – uvolněné a relaxované. (Velká kočka nikdy není napjatá, dokonce ani při lovu.)
Tmavší čáry na krku, ramenech, nohách a kyčlích zvýrazňují kontury, které se rýsují na povrchu. Ohon ve střední části klesá a na konci se opět zvedá. Je to jako zpožděná reakce při běhu. Minimální ramenní výstupek Minimální pánevní výstupek
124
HŘÍVA Tvář lvího samce je o něco větší než tvář lvice. A kromě toho má lev mohutnou hřívu. Hříva má tři části: část na čele, část zakrývající zadní část hlavy a část rámující tvář (tato část hřívy je nejdelší).
Hříva v horní části hlavy Hříva na čele
Hříva po stranách hlavy
Hříva po stranách hlavy
125
ŠIMPANZ Vždy jsem měl pocit, že nejlidštěji vypadají gorily. Avšak vědci dnes tvrdí, že šimpanzi mají s člověkem z genetického hlediska více společného, což z nich činí naše nebližší žijící příbuzné. Ačkoliv se postoj šim-
panzů podobná našemu postoji, proporce šimpanzů jsou odlišné. Jejich paže jsou o mnoho delší než jejich nohy, jejich čelo je o hodně menší než naše a mezera mezi nosem a horním pyskem je o mnoho větší.
Široká hlava Velká oblast úst Poněkud schoulená ramena
Obočí rámuje tvář Oči ve tvaru knoflíků Ústa jsou v poměru ke tváři drobná
Uvolněná zápěstí
Při kreslení šimpanze si vždy nejdříve připomenu určité rysy šimpanzů – volné klouby a přátelskost. Tím sám sobě stanovím vizuální cíl. Všimněte si, že šimpanzi se při chůzi opírají o své ruce a o své kotníky. Jejich nohy jsou krátké, avšak silné.
142
VZPŘÍMENÁ CHŮZE Chůze po dvou, která je typická pro člověka, je pro šimpanze náročný úkol spojený s udržením rovnováhy. Celá velká horní část těla balancuje na nevelkých nohou. Tento postoj jasně ukazuje, jak krátké jsou ve skutečnosti nohy šimpanzů v porovnání s jejich pažemi.
Úzké kyčle
Měkká zápěstí
Ruce se obvykle obracejí dovnitř
Povšimněte si, jak zřetelný je oválný trup, a to dokonce i v místě, kde se připojuje ke kyčlím. Pánev je velmi úzká. Šimpanzi mají rovněž poměrně neohebný a krátký krk.
Prodloužený ovál Krátké, ohnuté nohy
Široké chodidlo
Dlouhé prsty
Rozcuchaná srst Srst na čele
Rozcuchaná srst Nakreslete dlouhé, kostnaté prsty s nápadnými klouby. Při kontaktu se zemí se noha obrátí v úhlu 45 stupňů. Pupík a prsní bradavky dávají trupu lidský vzhled. Srst nad obočím dodává šimpanzovi milý akcent.
Srst šimpanze je rozcuchaná.
143
Úchop a stisk Šimpanz má kloub na základně palce umístěn blíže k zápěstí než my, lidé. Důsledkem je větší „kapsa“ neboli prostor mezi ukazováčkem a palcem a mezi palcem a druhým prstem na noze. Srst nepokrývá ruce
Ruka nebo noha, která momentálně nic nedrží, je často také částečně sevřena v pěst - není otevřená a naprosto uvolněná. Takto to vypadá i při chůzi. Kráčející šimpanz má často pěst sevřenou.
Ruka
Kloub na základně palce Záhyby v prostoru mezi palcem a ukazováčkem
Noha
První kloub na palci
144
a nohy úplně. Pokud si chcete sami pro sebe lépe vizualizovat nohy, možná vám pomůže, když si budete představovat, že šimpanz má čtyři ruce.
Záhyby
Šimpanz má neuvěřitelně silné paže. Dokáže celou svou váhu držet na jedné ruce a přitom dělat, co se mu zlíbí, aniž by vyvíjel jakoukoli námahu.
145
