NATURA unitární nebo federativní přístup?

NATURA 2000 - unitární nebo federativní přístup? Petr Roth

Biodiverzita a Evropská unie V únoru 1992 podnikli představitelé vlád evrop­ ských zemí významný krok na cestě ke sjedno­ cení, když podepsali Smlouvu o Evropské unii neboli Maastrichtskou smlouvu. Na jejím zákla­ dě vznikla společná zemědělská politika, spo­ lečná měna Euro, ale i vize společné ochrany přírody.

nás dělí od vzniku krajské samosprávy, která s sebou přinese rozhodovacích pravomoci z centra tak, že by v evropském kon­ textu mohla České republice umožnit srovnání se zemským uspořádáním, ty­ pickým například pro SRN nebo Rakousko, pokud by ovšem naše kraje ne­ měly tak nepatrnou rozlohu. Jako i v jiných resortech, také na Ministerstvu životního prostředí bylo možné v up lynulých letech pozorovat al espoň ná­ znak diskusí o tom, jaké kompetence v jednotlivých oblastech životního pro­ středí "pustit" směrem dol ů, aby výsledkem nebylo poškození občan ů i státu. V oblasti ochrany přírody a zejména potom v otázkách souvisejícich s přijí­ máním evropské legislativy, jsme se po obšírné diskusi přikl onili k názoru, že by tyto kompetence mě ly zů stat v ústředí a jejich delegace na krajské, případ­ ně i nižší úřady by mě l a být jen zanedbatelná. Tento názor, týkajíci se přede­ vším vytváření soustavy chrán ěn ých území evropského významu NATURA 2000 (dále "N 2000"), p odpořil y čers tvé přík l ady z člen s kých s t átů Evropské unie. Některé z nich nám posloužily jako vzor, jiné naopak jako odstrašující příkl ad . K těm prvním patří Francie, ke druhé skupině přís l u š í j iž j menovaná SRN a Rakousko. Již jen

měsíce

přesun řady

NATURA 2000 ve státech s federativním

uspořádáním

Podívejme se nej prve na příklady negativní u našich n ěmecky hovořících sou sedů . Jak Spolková republika Ně mecko , tak i Rakouská republika jsou fe­ derativními státy a v oblasti ochrany přírody leží těžiště kompetenci na jed­ notlivých zemích. Rozdíl ovšem existuje i zde: zatímco SRN má rámcový spolkový zákon o ochraně přírody a jednotlivé spolkové země jsou do určité míry pod řízeny spolkovým úřadům, v Rakousku je zemská autonomie (v ochraně přírody) úplná a možnosti spolkové vlády, jak ovlivnit politiku vlád zemských, jsou prakticky nulové. Náhlá decentralizace státllí správy v o chran ě přírody všude tam, kde z logiky věci vyplývá lIutl/Ost jedllotl/ých přístupů k ochrall ějedil/ečllých územz; by mohla v řadě případů vést k lIenahraditel­ Ilým ztrátám. Kunčice - ČervetlÝ Kámetl v Beskydeclz ve 40. letech lIafotil RudolfJanda

Česká republika vykročila na vratkých nohou

do Evropské unie - zdá se, že tu není jiná volba. stranou by znamenalo nést všechna bře­ mena, vyplývající právě z naší nepřítomnosti v EU a zároveň oželet všechny výhody, jež členství poskytuje. Nebude to ovšem zadarmo. Kupříkladu jen na čistírny odpadních vod bude nutno u nás věnovat 3,4 miliardy Euro. Hodně se mluví o tom, co nám členství v Unii při nese. Docela málo se však mluví o tom, co do Unie přineseme my. Zdá se už definitivně, že ekonomické bohatství anebo schopnost konat ho sp odářské zázraky to nebude. Levná pracovní síla asi není to, co by naši budoucí spolučlenové uvítal i. Česká kultura - to už je jiná, ale ta ke svému prol nutí do ostatních evropských kultur nep o třeb uje jako nástroj Unii. Jestliže máme co nabídnout, pak je to př í roda. Čes k á republi ka je bohatá lIa rovnanitá spole­ čenstva, rozmanité ekosystém}' v důsledku své polohy mezi různým i biogeografickými oblast­ mi. U nás se dotýkají oblasti Panonská, Hercyn­ ská i Karpatská. Druhové bohatství vyšších rostlin a obratlovců je překvapivě vysoké (vyšší než srovnatelné oblasti Pyrenejského nebo Skandinávského poloostrova). Najdeme u nás nížiny s lužním i lesy i vysoké hory s tundrou ­ naše země je na přírodu opravd u bohatá. Také v och r a n ě přírody na tom nejsme špatn ě, máme jedcn z nejlepších zákonů na ochranu přírody v Evrop ě, jako první v Evropě máme legislativ­ ně zakotvené územní systémy ekologické stabi­ lity - aktivní systém ochrany přírody . Vedení jednotlivých chráněných kraji nných oblastí vy­ ko návaj í státní správu v ochraně př írody, což nám mnohé evropské země mohou závidět. Má­ me mnoho špič kových odborníkú v biologic­ kých a ekologických vědách. Česká republika zauj ímá pouze 0,76 % celkové rozlohy Evropy, ale žije zde 35 % z celkového počtu I 278 dru­ hů evropských obratlovců. Biologický potenciál České republiky je poměrně vysoký, z čehož ta­ ké vyplývá vysoký stupeň odpovědnosti země za zachování evropské (i světové) biodiverzity. Na jedné straně jsou u nás oblasti, které člověk po staletí intenzívně využíval, na druhé straně pak zde stále ještě zústávají oblasti téměř pa­ nenských lesů, kde je vliv činnosti člověka mi ­ nimáln í. Existují zde ukazatele, které naznačují, že v mnoha oblastech České republiky působení lidské či n nosti na přírodu přesahuje trvale udr­ žitelné limity. V některých oblastech (Ostrav­ sko, Mostecko) se změny v přírodě zdají být obrovské a nevratné. Jiná místa mají zase nao­ pak značnou přírodní hodnotu, již nelze srovnat s žádnou zemí Unie (Národní park Podyjí, CHKO Bílé Karpaty). Umíme si přírody vážit a umíme ji i bránit (Rajchéřov), jsou však i opačné pří klady (Šumava). Pokud bychom se měli zamyslet nad stavem ochrany přírody, jsme na tom v České republi­ ce, řekn ěm e, dobře. Ovšem bylo by třeba, aby­ chom si to v plné míře uvědomovali a aby se s touto sk utečností seznám ili také v Evropě . Zůstat

Moj mír Vlašín

~~~mlDIl1lfl®~

NATURA 2000

1

Může

nám připadat poněkud paradoxní, že právě federativní systém, který z hlediska garantování práv občanů bývá hodnocen jako vysoce demokratic­ ký, se ukázal být zásadní překážkou při vytváření soustavy N 2000. Jak se na závěr pokusím ukázat, jde ovšem o paradox jen zdánlivý. Problémy začaly již na samém počátku přípravy soustavy N 2000, kdy spolkové vlády prostřed­ nictvím resortů životního prostředí nebyly schopny zkoordinovat základní odborné metodiky. I při tradiční disciplinovanosti Němců a Rakušanů se v rámci spolkových zemí projevily různé animozity, politické ambice jednot­ livců a stranické priority; jednotný metodický přístup se proto do značné mí­ ry stal pouze snem spolkových úředníků. Z hlediska korektnosti je ovšem nutné připomenout, že názory a přístupy Evropské komise se také postupně vyvíjely a rozsudky Evropského soudního dvora stanovující povinnost připra­ vovat soustavu N 2000 zcela nezávisle na politice jako "vědecký úkol" poté, co již několik let byly návrhy členských zemí připravovány pod vlivem poli­ tické reprezentace, rozhodně celý proces neusnadnily.

Trvalý problém: dodržení termínů Dalším problémem, který nakonec v roce 2000 dovedl EK až k uvalení těž­ kých finančnich sankcí na SRN, se staly termíny - podle směrnice o stanoviš­ tích (92/43/EEC) byl konečným datem pro zas lání národních seznamů vyti­ povaných území N 2000 Evropské komisi rok 1995. Tento termín nesplnil žádný z členských států; bohužel ani v následujicích letech se tento stav příliš rychle nelepšil. Zatímco Rakousko jako jeden z nejmladších členských států EU nakonec splnilo svoji povinnost zasláním národního seznamu ještě před uvalením sankcí, Spolkové republice Německo se to nepodařilo - opět proto, že spolkové úřady nebyly schopny "donutit" spolkové země (neboť princip demokratických federací spočívá právě v tom, že jakékoli donucování je vy­ Česká repllblika je bohatá na rozma1litá společe1lstva a ekosystémy v dllsledkll své polohy mezi rŮZ1lými

biogeografickými oblastmi. Velký JavorlllK před bezmála padesáti lety zaZ1lamellal Ru­ dolf Janda

Evropská Natura a naše nátura Mojmír Vlašín Jak si stojí s ochranou přírody EU? Co nás tam čeká? Na prvním místě v télo oblasti pro nás nezvyklá nekompromisnost. Česká nátu­ ra je zvyklá uzavírat různé mezinárodní úmluvy (např. Ramsarskou, Bonnskou, Bern­ skou) a pak je neplnit. Nařízení a směrnice EU se však plnit musejí a země, které je ne­ plní, jsou za to postihovány. A to bude pro mnohé naše úředníky velké překvapení ­ ovšemže poněkud nepříjemné ... Podívejme se aspoň zběžně na ty nejzávaž­ nější směrnice a nařízení: - NaNzení EHS/3254/91, kterým se zakawje používání nášlapných pastí v rámci Spole­ čenství a dovoz do Společenství kožešin a zboží vyrobeného z určitých drulzLi divoké zvěre, které pocházejí ze zemí, jež chytají tato zvírata pomocí nášlapn:Í'ch nebo jin:~ch 1'0­ dobn.ých pastí, které nespliíují mezinárodní standardy na humál/ní používání pastí Nařízení uvádí třináct druhú savců, jejichž lov a obchodování jsou omezeny . Podporuje Bernskou konvenci, která stanoví podobné restrikce na lov. - Nalízel/í ES/ 338/97 o ochraně drulni volně žijící fauny a planě rostoucí flóry pomocí re­ gulace obchodu s nimi (novelizováno naNze­ ním ES/2307/97). Nařízení naplňuje závazky, stanovené Mezinárodní úmluvou o obchodu s ohroženými druhy (CITES). Jeho cílem je ochrana volně žijících druhú; jejichž výskyt múže být ovlivněn nekontrolovaným obcho­ dem, a to prostřednictvím ochrany, regulace nebo monitorování. - Směrnice 92/43/EHS o zachování priroze­ n.'~ch stanovišť a volně žijící faun)' a planě rostoucí flóry. Cílem této směrnice je zacho­ vání biodiverzity v rámci členských státú Ev­ ropského společenství pomocí zachování při­ rozených stanovišť. volně žijící fauny a planě rostoucí t1óry. Společně se Směrnicí o volně žijících ptácích (79/409/EHS) tvoří směrnice o stanovištích jádro právní úpravy EU v ob­ lasti ochrany přírody. Směrnic pochopitelně existuje nepoměrně větší množství, které se ještě nadále bude zvyšovat. Jak se tato skutečnost promítne v praxi? Pře­ devším bude nezbytné provést určité změny v zákoně I 14/92 Sb. a vydat novou provádě­ cí vyhlášku, protože bude třeba podstatně změnit výčet zvláště chráněných druhú. Na­ příklad ve směrnici o ptácích jsou uvedeny druhy avifauny, které u nás pravidelně hnízdí a budou muset být zařazeny mezi zvláště ~

2

NATURA 2000 _

_

_ __ _ __

_

_

_ _ _ _ _ __

_ _ _ _ _ ~~~n~DIl1lfi®~

loučeno a k výsledku je nutné dojít trpělivým, ke konsenzu směrujícím jedná­ ním), aby "bruselskou" povinnost splnily. V současnosti se ovšem projevuje v obou státech třetí okruh problémů, který je plodem metodické nejednotnos­ ti: zatímco některé spolkové země (ko nkrétně Rakousko) z prestižních důvo­ dů nahlásily do N 2000 až 30 % svého zemského území, jiné země se omezi­ ly na pouhá 2 %. Dnes ovšem tyto státy čelí kritice Brusel u pro nedostatečnost a nerovnoměrné zastoupení navrhovaných lokalit N 2000 a budou muset seznamy podstatn ě přepracovat a dop lnit.

Kreslil Rostislav Posp{šil

NATURA 2000 v unitárním státním

zřízení

Pozitivní příklad, který před stav uj e Francie, vyplývá z tamního unitárního státního zřízení. Tato země je sice rozdělena na 22 regionů a více než 100 de­ partemen tů a na obou úrovních existuje samospráva, avšak je zde velmi dob­ ře vypracována a udržována linie státní správy centrum - region - departe­ ment, navíc relativn ě dobře personálně i fi nančně vybavená. Francouzi proto vsadili při vytváření N 2000 právě na existenci tohoto kvalitního systému v kombinaci s maximálním využitím aktivity občanů a obcí. Centráln í státní správa proto vytváří legislativní prostředí, zajišťuje finanč ní p rostředky a po­ věřuje prefekty - představi tele vlády v departementech - jednáním a uzavírá­ ním střednědobých smluv s vlastníky a náj emci pozemků . Do Bruselu jsou potom navrhována jen ta území, kde je předem zajištěn alespoň rámcový sou­ hlas občanů a obcí, a to i za cenu sankcí EK za nedod ržení terminů. Přinej­ menším pařížské Mi nisterstvo územního plánování a životního prostředí totiž tvrdí, že šance na prosazení skutečné ochrany území N 2000 existuje jen pro ty státy, které budou mít své návrhy předem uvnitř odsouhlasené.

NATURA 2000: Česká republika na křižovatce Vraťme se nyní na počátek tohoto příspěvku. Česká republika je na pomysl­ ném rozcestí: je stále ještě unitárním státem, tento stav se však v krátké době změní. Německý a rakouský příklad ukazuje, k čemu vede - a to v tradičně disciplinovaných národech, což se o české populaci rozhodně tv rdit nedá ­ decentralizace státní správy v ochraně přírody všude tam, kde z logiky věci vyplývá nutnost jednotných přístupů k ochraně jedinečnýc h územi. Ukazuje se, že výhody decentralizace pro občany se stávají dvojsečnou zbraní tam, kde nemá jít o demokratickou diskusi, ale o pokud možno co nejpřesnější na­ plňování mezinárodních předpisů. Če ská republika navíc nemá výhodu člen­ ských zemí EU - čas . Nepodaří-li se v Bruselu vybojovat tzv. přechodné ob­ dobí (a dosavadní jednání prozatím nejsou úspěšná), budeme mit na to, co se zemím EU nepodařilo splni t za uplynulý~h osm let, pouhé dva roky. Za tako­ vé situace, navíc při tradičním nu lovém personálním a finančním zabezpečení tohoto úkolu, by se postoupení pravomocí a povinností při vytváření soustavy N 2000 na kraje rovnalo pro Českou republiku sebevraždě. NATURA 2000 bude tudíž vytvářena "shora", samozřejmě za pomoci všech, kdo projeví ochotu - ať již ve státní správě, nebo v občanské sféře - přispět svými zna­ lostmi, zkušenostmi a především prací.

•

Petr Roth - gestor za podoblast Ochrana

přírody

na Ministerstvu životního

pros tředí

chráněné

- datel černý, žl un a šedá a celá řada které hnizdí nepravidelně či jenom na­ ším územím protahují. Podle směrnice o bio­ topech bude nutné rozšířit ochranu například na všechny d ruhy netopýrů. Také EU však bude muset rozšířit přílo h y směrnic o naše druhy, těc h ovšem nebude mnoho. Zcela zásad ní změny dozná zákon o mysli­ vosti a jeho vyhláška. Snad by stálo za úvahu tento zastaralý a době vzniku poplatný zákon zruši t. Bude totiž nutno zakázal neselektivní způsoby lovu, používání magnetofo n ů, elek­ tronických zařízení , umělého osvětlení a dal­ ší. Pomúcky k zakázanému způsobu lovu (například železa) bude nejen zakázáno pou­ žívat, ale i vyrábět , nabízet k prodeji a prodá­ vat. Si tuace, kdy druh je zároveň chráněn a zároveň má dobu lovu Uak je nyn í zakotve­ no v naší legislativě) rozhodně nebude exi­ stovat. Pokud jde o dovoz a vývoz ohrožených dru­ hů (CITES), kupodivu příliš velké změny ne­ nastanou, protože současná právní úprava je vzásadě vyhovující. Pouze do celních veteri ­ nárních a policejních předpisů budou zakom­ ponovány úpravy pro lepší koordinaci. Největší problémy ovšem nastanou s Naturou 2000. Podle směrnice o stanovištích musí každý stát do příslušného termínu vybrat podle určitých kritérií ta území, která obsa­ hují určitá společenstva (biotopy) či indikač­ ní organismy, a tato území zařadit do společ­ né evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Tato soustava vzniká na zákla­ dě přísných vědeckých kritérií (do soustavy budou například zahrnuta všechna vrchoviš­ tě , všechna hnízdiště tetřívka a veškerá místa s výsky tem střevíčníku pantoflíčku atd.). U nás je tento problém znám již tři roky, do­ sud se však kompetentnímu ministerstvu ne­ podařilo vytvořit ani podrobná kritéria pro výběr , natož pak provést výběr lokalit. Ovšem - hodně úsilí bylo vynaloženo na vy­ jednání odkladu splnění tohoto úkolu u Ev­

ropské komise .

Jakmile členský či kandidátský stát vytvoří

kritéria Uež musejí dodržovat biotopové

směrnice), začne vyhledávat příslušná území.

druhů,

~

~'U9rnJDDufi®~

N ATURA 2000

3

Legislativa ČR na ochranu přírody a krajiny ve světle zákonodárství ES Jan Plesník Legislativu Evropských společenství (ES), zaměřenou na ochranu přírody, dnes tv oří tři s měrnice a tři n ařízení. Protože hlavním úkolem ES bylo od je­ jich samého počátku vy tvoření společ néh o trhu a co nejužší h o spodářská in­ tegrace jejich členský ch zemí, n epřekvapí nás, že čtyři ze šesti vý še zmiňova­ ných závazných předpisů ES se tak či onak dotýká obchodu ohroženými druhy planě rostoucích rostlin a voln ě žijících živočic hů. Pro Českou republi­ ku , usilující o členství v Evropské unii (EU), zůs távaj í nejvýzn amněj ší oba zbývající. Jedná se o s měrnici č. 79/409/EEC o ochraně voln ě žijících ptáků, známou spíše pod označením směrn ice o ptácích, a zejména o směrni ci č . 92/43/EEC o ochraně přírodních stan o viš ť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zkráceně směrni ce o stanovištích. V následujících řádcích se pokusíme porovnat, v čem se legislativa ES liší od zákonodárství České republiky, vztahujícího se na péči o přírodní prostřed í, konkrétně zákona č . 114/1992 Sb. o ochraně přírody a kraj iny.

Vzájemná kompatibilita

předpisů

Shoda mezi oběma směrni cemi a zákonem č . 114/1992 Sb. je značná a odha­ duje se na 70 %. Soulad předpisů zaměřených na technickou a techn ologic­ kou ochranu životního pros tředí, jako je ochrana ovzdu ší č i vodních zd rojů nebo nakládání s odpady, byl a v některých případech stále ještě je podstatně nižší. Svědčí to při nejmenším o tom, že tvůrci modern ě koncipovaného záko­ na Č. 114 v mnohém předběhli svou dobu a předvídali, kam se soudobá péče o přírodní dědict ví alespoň v zemích, které jsme si zvykli označov at jako vy ­

spělé, bude ubírat. Ostatně nejlepším důkazem tohoto tvrzení zůstávaj í opa­

kované pokusy omezit jeho účin nost či přinejmen ším jej zdiskreditovat

v očích daňových pop l atníků.

Dobrá, namítne možná čtenář, v čem je tedy legislativa ES jiná než onen vy ­

chvalovaný zákon? Aniž bychom se pouštěli do přílišn ých podrobností, řek­

neme si, proč jsou obě směrnice novátorské nejen při porovnání s legislativou

ČR, ale i jiných zemí.

Směrnice

o ptácích

Ačkoliv směrnice

o ptácích byla přijata již v roce 1979, zavádí v té době novinku - obecnou ochranu všech druhů ptáků, které se přirozeně vyskytují na evropském území členských států EU. Existují poc hopitelně vý­ jimky, kupř. lov v souladu s národní legislativou daného členského státu, ne­ narušující úsilí o ochranu těchto druhů. Za přísně kontrolovaných podmínek jsou možné výjimky v zájmu veřejného zdraví a předcházení závažných škod, pro výzkum nebo pro chov v lidské péči. Aktivní ochranu populací vol­ ně žijících opeřenců podmiňuje směrnice o ptácích ochranou, zachováním ne­ bo obnovou jimi osídlených stanovišť (biotopů), což na konci 70. let rovněž nebylo naprosto běžné. Musíme si uvědomit, že tehdy jednoznačně převládal přístup zdůrazňující jako základ druhové ochrany ochranu jedinců nebo na­ nejvýš populací cílových druhů a význam prostředí pro jejich zachování po­ někud opomíjel. Hlavní přednost směrnice o ptácích ale spoč í vá v něčem ji­ ném. Ani dnes není zvykem, aby legislativa určitého státu stanovovala povinnost vyhlašovat pro chráněné druhy chráněná územÍ. Směrnice vyjme­ novává celkem 181 druhů nebo poddruhů ptáků, pro něž členské státy EU vy­ hlašují zvláště chráněná území (SPA). Obdobné ustanovení má jenom zákon o ohrožených druzích platný v USA od roku 1973. značnou

4

Jedllím z vážllých problémů sOllčaSllé ochrany je cestovllí ruch. Na výjezdním semi­ náři IUCN o ekoturismll v lIárodllím parku Triglav ve Slovinsku. Foto Jan Ceřovský

přírody

Návrh národní sítě Natura 2000 pak putuje do Bruselu, kde bude podroben nezávislé oponentuře vědců a nevládních organizací. Ve snaze přip ravi t se na takovouto oponentu­ ru začal Ekologický institut Veronica praco­ vat na alternativním - či chcete-li stínovém­ seznamu Natura 2000, zatím pro mokřadní bioto py (tento seznam jako otevřený pracov­ ní materiál je u autora článku k dispozici a může být případným zájemcům zaslán ke kritickému zhodnocení či doplnění). Vytvoři­ li jsme pracovní tým a provizorní kritéria. V oblasti mokřadů jsme uvítali, že byla aktu­ álně vydána publikace Mokřady ČR, jež nám posloužila jako základní příručka pro výběr území splňujících potřebná kritéria. Těžko lze nyní předpokládat, co nám případ­ ný vstup do EU přinese. Již teď je však zřej­ mé, že do ochrany přírody vnese přehlednější systém. Nebude kupříkladu možné zdržovat rozšíření CHKO Pálava jen proto, že tam kdosi chová jeleny a daňky, management Ná­ rodního parku Šumava nebude měněn s pří­ chodem každého nového ministra. už nebude lze umožnit odstřel chráněných druhů a vy­ dávat neopodstatněné výjimky ze zákona. V Evropské unii si přírodu značně poškodili, v Evropské unii dnes znají její cenu.

•

LEGISLATIVA ČR NA OCHRANU PŘíRODY. .. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __ _ ~'([~n"(]DTIun®~

Kreslil Rostismv Posplsil

Zvláštn1 oblasti ochrany - SAC Nikoli náhodou byla směrnice o stanovištích přijata v květnu 1992, doslova v před večer konání známé Konference o životním prostředí a rozvoji (UNCED), usku tečně né o měsíc p ozději v brazilském Rio de Janeiru. Tato zákonná norma měla být chápána jako váž ně míněn ý příspěvek Evropských společenství ce l osvětové oc hraně biologické rozmani tosti (biodiverzity) . Váž­ ně míněný proto, že integruj e ochranu druhů , stanovišť a lokalit. Požaduje to­ tiž, aby čienské země EU zabezpečily ochran u druhů pl aně rostoucích rostlin a vo lně žijících živočichů významných z hlediska ES jako celku. Přitom není dů ležité, zda se chráněné druhy vyskytují v některém členském státě hojněj i , zatímco v jiném jsou kriticky ohrožené vyhubením. Rozhoduje stav, v jakém se určitý rostlinný nebo ži voči šný druh nachází z hlediska Evropských spole­ čenství jako celku . Pro vybrané druhy fauny a fl óry zřizují členské státy zvláštní oblasti ochrany (SAC) . Směrnice o stanovištích jde dál než legislati­ va většiny evropských států včetně ČR v tom, že totéž požaduje i pro ochranu přírodních stan oviš ť. S tručně řečeno, zvláštní oblasti ochrany vyhlásí pří sluš ­ ná členská země EU nejen pro lokality, kde se vyskytuje ve vě tší p očetnosti vydra říční (Lutra [utra) nebo sysel obecný (Spermophilus citellus), ale i pro zbytkové lužní lesy nebo vnitrozemská slaniska. Člens ká země EU má tím větší odpovědnost (a tím také větší povinnosti) za ochranu urči tého rostlinné­ ho nebo živočišného druhu, který je chráněn v zájmu celého ES, čím větší podíl z celkové populace, vyskytující se v celé EU, žije na jejím územÍ. Totéž platí i pro ochranu typů přírodních stanovišť. Člen ský stát EU musí proto zva­ žovat nejen to, jakou rozlohu konkrétního přírodníh o s tanov i š tě z jeho celko­ vé rozlohy na svém státním území vyhlásí jako SAC, ale i skutečnost , nakolik bude tímto krokem zabezpeč ena ochrana uvedeného přírodníh o stanoviště v celé Evropské unii.

Druhová ochrana v zemích Evropské unie Jan Plesník Přestože

se soudobá ochrana př í rody a kraji­ ny stále častěji přik l ání k net radičním příst u­ pům, jako je Tízená péče o celé ekosystémy , zůstává ochrana planě rosto ucích ros tli n a volně žijících živoč ich ů významnou sou­ čás tí úsilí o zachování našeho přírodního dě­ dictví. Nej inak je tomu i v členských zemích Evropské unie (EU). Protože i tady bychom nemě li objevovat Ameriku (v tomto případě spíše Evropu), podívejme se na tuto proble­ matiku pon ěkud pod rob něji. Ve Finsku jsou min isterstva životního pro­ středí a zem ěd ělst ví a les ního hospodářs l ví povinna informovat majitele pozemkú o vý­ skytu chráněnéh o druhu a o čin nos tech, které jej mohou ovlivňovat a které jsou předmětem program ů na záchranu ohrožených organis­ mů. Jestliže se státní správa dohodne s vlast­ níkem na zřízení chráněného území, obvykle navrhuje i vyplácení náhrady za způsobenou újmu na sou kromém majetku. V této sever­ ské zemi běží již řadu let i výkup žádoucích pozemků do vlastnictví státu. Ačkoliv pro­ gramy zam ěřené na ochranu planě rostoucí flóry a volně žijící fauny nemají v Nizozem­ skll př ímou oporu v legislativě, vznikají z iniciativy vlády , která je také schvaluje. I u nás známý rámcový strategický dokument Národní plán /la ochranu přírody obsahuje obsáhlý výčet druhů přednostně vyžadujících aktivn í opatření. Do záchranných programů jsou ve značné míře zapojeny nevládní orga­ nizace a vzhledem k charaktem krajiny v ze­ mi větrných mlýnů se státní i dobrovoln á ochrana pří rody soustřeďuje zejména na dru­ hy osídlující zemědělské ekosystémy. Španěl sko bylo ještě před třiceti lety považo­ váno spíše za zemi , která citlivým vztahem k přírodnímu prostředí zrovna dvakrát nevy­ niká. Zákon o ochraně přírodních území, pIa­ n ě rostoucí flóry a volně žijící fauny z roku 1989 v tomto směm překonává nevýhody , plynoucí z federati vního uspořádání země. Nejenže umo žňuje pří sno u ochranu populací ohrožen)/ch rostlin a živočichů, ale u druhů citl ivých na změnu s tanoviš tě i ochranu jim i obývaných b i otopů. Jestliže je do národního seznamu navržen dosud nechráně n ý druh, ~

Dravec včelojed lesl/í (Pem is apivorlls) patří v zemích Evropské u/lie mezi chráněné ptačí druhy, pro něž jsou vyhlašoválla zvláště chrá­ lIěná IÍzemí. Foto Josef Hlásek

~U~mIm1lfJ®~

LEGISLATIVA

ČR NA OCHRANU PŘÍRODY"

5

Kreslil Jali Steklzk

NATURA2000 S měrni ce o stanovištích se j iž p och opitel ně netýká ochrany ptáků: těm se vě­ nuje již vzpomínaná směrnice Č . 79/409/EEC. Přesto maj í obě direktivy jedno společné: j ak zv l áště chráněná území, tak zvláštní oblasti ochrany dohromady vytvářej í soustavu chráněný ch území ES , zvanou NATURA 2000. Protože, jak již bylo řečeno, zahrnuje č ás ti přírody, významné z hlediska celé EU, ni­ koli "pouze" konkrétního čl enského státu, jsou její so učástí nejen lokality chráněné podle zákonodárství Francie či Finska, ale i mn oho dosud nec hráně­ ných ploch. Je na člen ském státu, aby rozhodl o tom, jak na dané lokalitě soustavy NATURA 2000 zabezpečí konkrétní cíle ochrany pří rody, tedy za­ chování určitého biotopu, populace nebo populací cílových rostl inných a ži­ vočišných druhů nebo obojího. Může se tak stát zařazením SPA nebo SAC do již existujících kategorií zvláš tě chráněných území ve své národní l egis l ati vě nebo podporou dlou hodobé, k životnímu prostředí šetrné řízené péč e (mana­ gementu) o formálně nechrán ěnou plochu. A j eště jednu podstatnou skutečnost n emůžeme v souvislosti se směrnicí o stanovištích nezmínit. Každý plán nebo projekt, který by mohl negati vně ovlivnit cíle ochrany přírody na konkrétní lokalitě soustavy NATURA 2000, musí projít odpovídajícím hodnocením jeho možných d ůsledků . Toto nesmír­ ně dů ležité ustanovení směrnice o stanovištích se přito m nevztahuje pouze na aktivity plánované přímo na lokalitě soustavy NATURA 2000. Týká se i za­ mýšlených p lánů a projektů, které mají být uskutečněny i mimo hranice pří­ slušné SAC, ale které svými dopady mohou prokazateln ě ovlivnit cíl ochrany na dané lokalitě . Jestliže tedy horský potok, jenž obývají z pohledu ES vý­ znamné rostlinné a živočišné druhy nebo sám představuje stejně významný biotop, může být zničen či vážně poškozen vypouštěním odpadu z plánované

ZlIámá želva žlutoh/lědá (Testl/do graeca) se vyskytuje v oblasti Středozem1ll1/o moře až po lístí DI//laje. V zemích EU se lIa IIi vztahuje směrnice o sta/lovištích. Foto Ludvík Hauser

musí př íslu šné instituce ochrany p ří rody roz­ hodnout do tří m ěsíců o jeho zařazení a do­ poru čit opatření, která jeho situace vyžaduje. Ve Švédsk u zodpovídá za ochranu ohrože­ ných druhů Švédská agentura ochrany život­ ního pros tředí. Z tohoto pohledu se péče o fau nu a tló ru dos tala na stej no u úrove ň ja­ ko technická a technologická opatře n í na ochranu životního prostředí. Poněkud jinou cestou se vydali ve Velké Británii. Tradiční druhovou ochranu se ve Spojeném království podařil o úspěš ně zaštítit slogane m ochrana biodiverziTY. na který slyší mnozí řídící pracov­ níci. vrcholoví politici i iroká veřejnost. Pro získávání občanú pro myšlenku ochrany přírody včetně říze n é péče o druhy zvolili v tomto ost­ rovním stá tě tzv. strategii šampiónú. Tento pří­ stup spočívá v tom, že dobře známé osobnosti z vědec k ého, kulturní ho , a dokonce sportov­ ního života, k teré mají k dané prob lematice určitý vztah, přibližují prostřednictví m hro­ madných sdělovacích prostředků nejen pro­ blémy související s péčí o biologickou roz­ manitost, ale i navrhovaná řešení. A ještě něco navíc: zapojení co největšího počtu or­ ganizací a jednotlivců do p éče o populace zá­ jmových rostlinných a ž i vočiš n ých druhů a o jejich biotopy účinně napomáhá rozsáhlý a hlavn ě víceletý grantový program. Ve Spolkové re publice Německo zodpovídají za druhovou ochranu jednotlivé spolkové ze­ mě, které mají vlastní zákony na ochranu pří­ rody. V SRN tak existuje šestnáct seznaml! chráněných druhlI fauny a flóry, a dokonce i stejný počet červených seznamů druhů ohrožených vyhubením. Federální zákon o ochraně přírody byl přijat teprve v březnu 1998 a má jasně rámcový charakter. Jedním z prvních úkolů ministerstva životní­ ho prostředí Francie, zřízeného v roce 1972 (dnes ministerstvo územního plánování a ži­ votního pro středí), bylo získání aktuálních údajů nejen o rozšíření a početnosti planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, ale i o biotopech . V této členské zemi EU se již tradič n ě klade zvýšený důraz na výzkum, v tomto případě poskytující data pro rozho­ dování úřadů státní správy, týkající se příro­ dy a krajiny. Přitom téměř 80 % potřebných informací vlastní vědecké společnosti, o zby­ tek se dělí profesionální vědeckovýzkumná pracoviš tě a státn í správa. Podtrženo a seč t e n o: ve větši n ě členských zemí E U nej enže druhová ochrana má odpo­ vídající tradici, ale státn í i dobrovolná ochra­ na přírody ji chápe jako č in nos t, kterou po státní správě op rávněně vyžaduj e značn á část daňovýc h poplatn íků .

6

•

LEGISLATIVA ČR NA OCHRANU PŘÍRODY... _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~~~mlDllufi®~

Kreslil Rostislilv Pospíšil

papírny, pak by mě l být tento vliv obj ekti vně vyhodnocen, přestože jde o zá­ měr mimo hran ice uvedené zvláštní oblasti ochrany. Zmiňovaný program ne­ bo projekt schválí pří s lu šné orgány daného členskéh o státu EU teprve tehdy, když se ujistí, že nebude mít záporný vliv na celistvost přís lušné lokality. Všimněme si, že se v tomto případě nehovoří o investicích, ale obec n ěji o programech a projektech. Při po meňme, že v ČR se naprostá většina usku­ tečněných hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) týkala dopravních sta­ veb včetně rekonstrukce dálnic a silnic.

Nároky na odborné podklady Protože zejména směrnice o stanovištích před stavuje zn ačně komplexní legis­ lativní normu, vyžaduje její realizace dostatek aktuálních a objektivních in­ formací o rozšíření a početnost i populací cílových druhů (a poddruhů ) rostlin a živočichů a o rozšíření typů přírodních stan ovišť. Přís lu šné orgány státní ochrany přírody by při jejich hodnocení měly vycházet zejména z dat, umož­ ňujících stanovit v těchto ukazatelích vývojové trendy. Vymezení lokalit sou­ stavy NATURA 2000 má totiž být provedeno bez ohledu nejen na existující stupeň zákonné ochrany, ale i vlastnické vztahy. I zmi ňovaný americký zákon o ohrožených druzích ukládá, aby před vy hlášením tzv. existenčn ího biotopu, což je minimální území poskytující danému ohroženému druhu bezpros třed ní podminky pro přežití, byl proveden podrobný rozbor ekonomického dopadu zamýšlených opatření zej ména na soukromé vlastníky. Právě značné nároky na odborné podklady a určité podcenění doby nutné k jejich sh romáždění a vyhodnocení ze strany členských států EU vedly k to­ mu, že NATURA 2000 má oproti původním předpokladům nemalé zp oždění. Podle údajů z března 2000 zabírají zatím navržené lokality soustavy NATU­ RA 2000 více než 10 % celkové rozlohy Evropské unie.

Výzva do budoucna Řekli jsme si, že v určitýc h aspektech zákon Č. 114/1992 Sb. legislativu ES

V celém zákonodárství ES totiž pře­ chybí směrnice nebo nařízení zabývající se vý lučně ochranou, mana­ gementem a udržitelným využíváním krajiny. I když soustava NATURA 2000 má být vy tvářena jako ekologická síť, není od samého zač átku záměrně budována jako biologická infrastruktura, tak jak ji např . známe z českoslo­ venské školy územních s ystémů ekologické stability (ÚSES). Pří s lu šná legis­ lativa ES vychází spíše z možnosti obč anů a občan ských sdružení napadnout peticemi rozhodnutí určitého členského státu, týkající se realizace obou klíčo­ vých směrnic na ochranu přírody, než z akti vního vystupování v průběhu vlastního správního řízení. Nejlepším důkazem významu, který EU p řikládá péči o přírodní děd ictví , zů­ stává právě komplexní a podrobná legislativa ES . Kdyby tomu tak nebylo, vystači l a by ES s formální podporou ochrany přírodního pros tředí nebo se zcela spolehla na národ ní legislativu svých členských států . Z tohoto hlediska představuje nap lněn í a prosazení obou zm iňo van ých směrnic v našich kon­ krétních podmínkách výzvu pro státní i dobrovolnou ochranu přírody a kraji­ ny v Če ské republice. na

ochran u ' přírody výrazně převyšuje.

kvapivě

•

Jan Plesník je pracovn íkem Agentury ochrany přírody a krajin y ČR Praha, kde se zabý vá mj. problematikou evropské integrace

Nevládní ochrana v Lucembursku

přírody

Yvonna Gaillyová Nej v ýznamněj ším i lucemburskými nevládní­ mi organizacemi, které se zabývají ochran ou přírody, jsou nadace Hěllef fir d'Natur (Po­ moc pro pří rod u ) a Letzebuerger Natur­ a Vu lleschu tzliga (Lucemburská liga na ochranu přírod y a ptáků). Nevl ádní ochrana přírody v Lucembursku se zaměřuje na ochranu ohrožených druhů a je­ jich s t anovišť a na ochranu biodiverzity. fn­ spirující mohou být zejména metody, které k dosažen í svých cílů lucemburské organiza­ ce používají, předevší m pak práce s vlastníky pozemkÍ!, případně jejich vykupování. Nadace vykupují hlavně mokřadní louky - na nichž lze př i extenzivním využívání zachovat existující druhovou bohatost - nebo vl hké, la­ dem ležící plochy, které lze po ošetření a od­ stranění křovi n opět extenziv n ě využívat pro pastvu či kosení. Stále častěji se tak vykupují pod m áčen é louky, na nichž byly často il egál­ ně vysázeny smrkové monokul tury, či se vyu­ žívaly pro pěstování vánočních stromků. Po­ zemky jsou navraceny do stavu otevřených, extenzivně využívaných luk, jež jsou velmi významnými stanovišti řady druhů ptákú a obojž i vel n íků. V mnoha údolích představují velmi význ amn é potravní biotopy pro čápa černého, na jehož ochranu nadace H ěllef vy­ hlásila zvláštní sbírku. Zrušené smrkové mo­ nokultury j sou kompenzovány vysazováním vhodných listnatých lesů na jiných plochách. Protože jediným dlouhodobě účinným způso­ bem ochrany mokřadníc h luk je extenzivní h os podaření - kosení a pastva, uzavírá nadace nájemní smlouvy s místními sedláky. V loň­ ském roce poprvé uzavřeli smlouvu s bačou , který prošel se svým třistahlavým stádem ov­ cí dvacet pět hekta rů luk. Výsledky jsou vel­ mi na děj n é a v tomto roce se počítá se spásá­ ním j iž na padesáti hektarech často ex trémně vlhkých luk. V roce 1999 vykoupila nadace H ěllef fi r d'Natur i na dvacet hektarú obhos­ podařo vaných živých plotÍ! , v nichž rostou dubové výmladky různ éh o stáří. Tyto živé ploty představuj í ideáln í stanoviště pro vzác­ ného j eřábka lesního (Bollasa Bonasia) . Programy , které navazuj í na implementac i s měrni ce O ochraně pří rodních s ta n oviš ť , vol­ n ě žijících ž iv oč ichl! a planě rostoucích rost ­ lin (Habitat), stejně jako s měrnice O o c h ra n ě vo ln ě žij ích ptá ků, zaj i šťuj e v Lucemburs ku Agentura ochrany přírody . Nev ládním organi ­ zacím, které se na pracích podílej í, u možň ují tyto programy uzavírat roční smlouvy se sed­ láky, kteří pak ho spod aří podle spec iálních podmínek a zís kávají i odškodn ě ní za ni žší výnosy . Veškeré praktické programy ochrany pří rody jsou provázány s programy výzkum­ ~

~iij~J1
LEGISLATIVA

ČR NA OCHRANU PŘÍRODY...

7

Ochrana přírody v Radě Evropy Bohumil Kučera

ČS FR byla přij ata do Rady Evropy, symbolizující demokratickou spolupráci

států v Evropě , jako 25 . členský stát 21. 2. 1991. Rozpadem ČS FR 3 1. 12.

1992 jsme č len ství ztratili a po formálním vyřízení nové žádosti o člen ství jsme je jako Če ská republika získali I . 6. 1993. Komise zabývaj ící se různ ý­ mi problémy životního prostře dí (v pod statě ochrany přírody a krajiny) byly a j sou různéh o druhu - některé pracovaly na u rči tém problému jen dva až tři roky, jiné dlouhá léta nebo až do dnešních dní.

V rámci Rady Evropy existuj e Komise CDPE (komise ředitele pro ochranu životního pros třed í). Její každoroční zasedání se zabývalo prací jednotlivých zné materiály komisí, zaujímalo stanoviska k jejich činnos ti a schvalovalo rů I předklád ané Výboru mini strů. Komise schvalovala rozp o č et na další rok , tak­ že se v diskusi rozhodovalo, které komise budou prac ovat a které z důvodu rozpočtu zatím ne. Od roku 1992 byla zvláštní pozornost věnov ána n ávrhům a pozděj i přípravám a prů běhu Evropského roku ochran y přírody. Na zákl adě konference v Maastrichtu roku 1993, byla o rok pozděj i ustavena skupina ke zpracováni klíč o vého materiálu : Celoevropská strategie biologické a krajinné rozmani tosti (CSBKR) . Práci fi nančně podp oři lo Nizozemí, některé státy vy­ sílal y do této skupiny delegáta na vlastní náklady (také ČR). Během zpraco ­ vání byla strategie připomínkov ána č leny komise CDPE, nakonec byla touto institucí schválena a poté byla přij ata také Výborem mini strů a p řed l ožen a k podpisu na konferenci min istrů životního pro s třed í, která se konala v Sofii v roce 1995 . CSBKR podepsalo všech padesát pět států (český překl ad CSB ­ KR vyšel j ako zvláštní pří l oh a Ochrany přírody v č . 6/1 997). Podle rezoluce konference maj í koordinaci projektu zaj i š ťovat Rada Evropy a UNEP (Envi­ ronmentální program OSN) za spol upráce s IUCN (Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodníc h zdrojů) . CSB KR koordinuje či nn os ti evrop­ ských a dalších připoj ených stát ů v oblasti ochrany přírody a krajiny, je spo­ lečnou strategií Evropy, která vymezuje způsoby plnění Úmluvy o biologické rozmanitosti . Komise CDPE byla zru šena na zasedání v roce 1996 a byla nahrazena Radou pro evropskou strategii biologické a krajinné rozmanitosti. V současné době se připravuje plán činnosti na období 2001-2005. Střediska

Naturopa Rady Evropy

V každém členském státu plní jedna vybraná organizace ve vztahu k Středis­ ku Naturopa funkci národní agentury, která zajišťuje kompletní poskytování a zajišťování informací (za ČSFR vykonával tuto funkci ČÚOP, dnes AOPK ČR). Po příchodu zástupců z bývalých socialistických států se národní agen­ tury začaly zabývat myš lenkou zopakování evropského roku ochrany přírody. První z nich - rok 1965 - mě l sjednotit státy západní Evropy k společnému cíli: vybudování sítě c hráněných územÍ. Pro druhý evropský rok ochrany pří­ rody - 1995 - bylo vybráno téma ochrana stanovišť v krajin ě. EROP 95 pro­ hloubil mezinárodní spolupráci a v jednotlivých státech měl odezvu na místní i regionální úrovni (závěry k EROP 1995 byly publikovány v čas opisu Ochrana pří rody 1996, r. 5 1, č . 6, str. 190) . Agentura ochrany přírod y a kraj i-

8

Tomáš Reichel Lehounce prší, na hladině

neklidných kapek prstoklad

vZ /"U.feně tak, a pFesto plynllě

touží svou píseií: nočn í chlad.

Lehounce p rši, v korunách

topohi z vučí tichli sbor

a dé.ft' ten, listům na strunách,

rozezn ěl dáVil)' bol.

Koniise CDPE

Národní agentury

Lehounce prší. ..

Lehounce prší, do v lasů

se ti rozbil drahokam.

Proč jen já, blázen, p ro krásu

tak lehko srdce dám.

Žijeme na březích Tomáš R eichel Žijeme na březích ne na pobFeží na březích rybníkli a potok l~ a struh pijeme vod v nichž zrcadlí se m ěsíc j ak mince pod jazyk na n eko/l ečn)' dll/h nými. Sledují se úč i n k y kosení či pastvy na dru hové složení tak, aby bylo možno pří pad­ n ě modifi kovat plány péče. Z aj ímavým přík l adem činnos t i nadace H ěll ef fir ďNatur je vykoupení pustnoucího vi no­ hradu v oblasti, kde přestal o být vi nohradni­ ctví dostatečně výnosné. Nadace vinoh rad ob­ nov ila a provozuje jej v režim u ekologického vinohradnictví - réva se pěstuje bez použití chemických látek, využívá se okolního eko­ systému křovin, louky a úhoru, který zabez­ pečuje dosta t ečnou druhovou pestrost. a tím i odpovídající poměr škodlivých a užitečných druhů. Vinohrad je navíc používán pro ekolo­ gickou výchovu - škol ní děti si zde mohou samy vylisovat hroznovou štávu. Zbylá pro­ dukce se zpracovává u soukromého vinaře, přičemž se pečlivě odděluje od konvenčně pěstovaných odrůd. Výtěžek z prodeje vína je pak věnován na další údržbu vinice. V neposlední řadě se nadace Hělleť fir ďNa­ tur věnuje péči o tradiční vysokokmenné od­ růdy ovoce. Ve svých programech poskytuje poradenství v řadě lucemburských obcí, spo­ lupracuje s n ěmeckými sadaři v přeshranič­ ním projektu - a co je pro nás nejdůležitější ­ je zásadním partnerem sdružení Tradice Bí­ lých Karpat, se kterým realizuje projekt Za­ chování a rozšireni tradičního ovocnárSIVí v Bílých Karpa tech prostredniclvím /IIíSll1ího zpracováni a prodeje produkui.

•

OCHRANA PŘÍRODY V RADĚ EVROPY _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ V([9nllDIl1lfi®~·

ny ČR rozšiřuje informační tiskovin y (např. časopi s Natu ropa nebo bull etin Naturopa - Newsletter, nyní vycházející n ově pod názvem Strategy Bulletin) na okresní úřady, do knihoven a dalších organizací.

Evropa: společné

dědictví

V součas né době je Radou Evropy pořád án a kampaň Evropa: společné dědic ­ tví. Hlavním pořadatelem akce je odbor kultury, spolu se sekcí životního pro­ středí. V rámci kampan ě je na celoevropské úrovni budována síť inform ač ­ ních center, zaměřených na ochranu bio Logické rozmanitosti . Na podzim se rozhodne o udělení Ceny za kraj inu. Každý stát mů že předl ožit dva projekty, zaměřen é na ochranu krajiny Ueden z nich by mě l být zpracován nevládní or­ ganizací). Za Českou republiku byly navrženy SCHKO Pálava a Podblanické ekocentrum se Správou CHKO Blaník. Kresba Jalla StekUka

Skupina specialistů pro chráněná území Práce této skupiny je zaměře n a na budování sítě biogenetických rezervací a v její pravomoci j e rov něž udílení evropského diplomu. Při každoročním zasedání jsou posuzovány žádosti k uděl ení diplomu, které v závěru jednání formou rezoluce odsouhlasí Výbor min istrů . Každé navržené území je navští­ veno experty, kteří posoudí jeho stav a vytyčí konkrétní závěry pro další péči. Oceněn é území musí každý rok zpracovat analýzu, která je poté zhodnocena s d oporučením dalších opatřen í, která povedou k dalšímu zlepšení situace. Po pěti letech musí správa navíc zažádat o zn ovuudě lení diplomu.

Skupina specialistů pro EECONET Vybudování EECONET je klíčov ou aktivitou pro podporu a ochranu biolo­ gické rozmanitosti v Evropě. Uvedená skupina, odborně podporovaná č in nos­ tí Evropského střediska ochrany přírody v Tilburgu, pracuje na stanovení zá­ sad pro budování této s í tě. K přípravě EECONET bylo vy tvořen o i diskusní fórum na konferencích v Krakově roku 1998 a následuj ícího roku v Paříži. Základ k takovýmto diskusním platformám položila konference v Maastrich­ tu, konaná v roce 1993 . Ve sborníku prací z konference, sestaveném Dr. Ben­ nettem, je obsažen celý soubor základních příspěvků pro EECONET, nejen z hlediska přírodovědeckého , ale i z hlediska úlohy chráněnýc h území, správ­ ců , vlastníků, nevládních organizací, s ohledem k vazbám na úmluvy, k mož­ nostem financování apod. Dr. Bennett také připravil Zásady pro přípravu EECONET, které byly projednávány v této skupin ě a nakonec schváleny v Ženevě na třetím zasedání Rady pro CSBKR. Dále zde byl posuzován Ben­ nettilv materiál Mezinárodní nástroje pro rozvoj EECONET a studie, analy­ zující začleňování ekologických koridorů do pl ánován í a využívání krajiny. K praktickému budování EECONETU však EU zachovává zatím takový po­ stoj, že hlavním příspěvkem pro EECONET je vznik Natury 2000, což je cel­ kem pochopitelné, neboť možnost financování v současné době má Evropská komise otevřenou pouze k so ustavě NATURA 2000.

Natura 2000 na Slovensku Helena Čárska Slovensko sa Európskej únii oproti svojim českým susedom pribli žuje o čos i pomalšie, stále nedosti hl o stratu spósobenú politikou nedávneho obdobia. Štátna ochrana prírody dopos iaf neve novala integračným snahám dostatočn ú pozorno sť. Ako priznal i aj zástup­ covia Ministerstva životného prostredia SR, mimovl ádne organi zác ie skór pochopili, že procesu integrácie sa nedá vyhnúť a výraznou m ierou sa pri č in ili o to, aby sa Natura 2000 začal a sk l oňovať vo všetkých pádoch. Na­ štartovaniu celého procesu na Slovensku vý­ razne napomohl a iniciatí va Dunajsko-karpat­ ského programu W WF, v rámci ktorej sa finan č n e podporil aj prvý in form ačný semi­ nár venovaný Natura 2000, ktorý sa usku toč­ nil 10.-1 I. apríla 2000 v Bratislave a bol or­ gani zovaný v spolupráci Daphne a MŽP SR. C ierom seminára bo lo priblí žiť problematiku Natura 2000 odbornej verejnosti a otvoriť na túto té mu ši rokú diskusiu. O seminár bol ve­ fký záujem, zúčas tn il o sa ho takmer 80 od­ borníkov zo štátnych i mimovládnych orga­ ni zácií na Slovensku a . niekoTko veTmi významných z ahran i č n ýc h expertov o VeTkou poctou pre nás bolo , že Európsku komisiu zastu povali tí najkompetentnejší, v prvom ra­ de Bruno lu lien, riaditef jednotky Ochrany prírody, pobrežných zón a turi zm u v DG En­ vironment a loost Van de Vel de, zodpovedný za spolu prácu so Slovensk om. Pozvanie pri­ jali aj experti z troch susedných kraj ín, Čiech, M aďarska a Rak úska, aby sa s Íl čast­ --7

~~~ffilDnufi®21

OCHRANA PŘÍRODY V RADĚ EVROPY

9

Únavou mramorovou

Stálý výbor Bernské úmluvy

Tomáš Reichel

Rada Evropy zajišťuje sekretariát jedné z nejvýznamnějších úmluvo ochraně přírody v Evropě. Zástupci bývalého ČSFR a nyní ČR se zúčastňovali jedná­ ní úmluvy od roku 1990 pravidelně jako pozorovatelé. Členem úmluvy se ČR stala až v roce 1998 . Vedle stálého výboru existují skupiny specialistů zamě­ řené na rostliny, ptáky, obojživelníky a plazy, nepúvodní druhy, bezobratlé. Výbor řeší otázky stavu a ochrany jednotlivých druhú , záchranných progra­ mú, vytváří návrhy na doplnění druhů do seznamů úmluvy. Výbor rovněž projednává vztahy k jiným úmluvám a kriticky posuzuje materiály, zpracova­ né skupinami specialistů. Jako příklad z poslední doby je možné uvést práci Skupiny specialistů pro velké šelmy, která sestavila akční plány na ochranu medvěda, rysa ostrovida, rosomáka, vlka a rysa pardálového, jež byly v ko­ nečné verzi vydány Radou Evropy v lednu 1999.

Únavou mramorovoll se budím Rallallli rozbFeskll vchdzejí mí mrlví (v hrudi srdce neslyšet)

Má jitra bývala

Skupina specialistů pro.Smaragd Další skupina specialistů připravila pravidla pro síť Smaragd - síť území zvláštního zájmu ochrany přírody - seznamy druhú pro vybraná územÍ. Zása­ dy tvorby sítě Smaragd jsou založeny na směrnicích EU, o které se opírá Na­ tura 2000. Síť Smaragd představuje pro státy Bernské úmluvy, jež zatím ne­ jsou členy EU obdobnou instituci, jako je pro státy EU Natura 2000. V současné době končí pilotní projekty sítě Smaragd ve Slovinsku, Rusku, Bulharsku, Slovensku a na Islandu. V letošním roce se naopak začaly realizo­ vat v ČR, Polsku, Turecku, Moldavsku, Estonsku a Lotyšsku. Všechny zpra­ cované materiály musí schválit Stálý výbor Bernské úmluvy. Materiály zaměřené na ochranu životního prostřed í publikuje Rada Evropy (vedle tiskovin vydávaných Střediskem Naturopa) v edici Nature and Envi­ ronment, Environmental Encounters, Planning and Management a v jiných publikacích (např. ve sbornících z konferencí).

Výhledy do budoucna Spolupráce s Radou Evropy je pro ochranu přírody a krajiny mimořádně vý­ znamná. Jde o nejdůležitější celoevropskou organizaci a plnění jejích úmluv je bráno i jako kritérium připravenosti států pro vstup do EU. Rada Evropy zajišťuje především naplňování klíčové Bernské úmluvy a spolu s UNEP ko­ ordinuje Celoevropskou strategii ochrany biologické a krajinné rozmanitosti, která je společným programem Evropy. V posledních letech však odbor zabývající se životním prostředím zazname­ nává v rámci Rady Evropy úbytek zájmu . Ochranu životního prostředí totiž vrcholní představitelé státú Rady Evropy nezařadili mezi priority, a to ani na zasedání ve Vídni v roce 1994, ani ve Štrasburku v roce 1997 . V dnešní Evro­ pě je hlavní zájem zaměřen na prohlubování demokracie, boj proti rasismu, xenofobii apod. V případě, že bude letos na podzim na zasedání Rady Evropy předložena k podpisu Úmluva o krajině, vznikne tím nová situace, ze které vyplyne pro Radu závazek zajišťovat naplňování této úmluvy.

•

Md jitra bývala nedočkavd Na dvoře kdl se kohout apod okapem choulila se tma Prosi/as: - Nejezdi... Vstával jsem a na schodech klopýtal pFes hFebelce v ly dny jsem ti patFiI

níkmi seminára podelili o svoje skúsenosti s prípravami tvorby siete Natura 2000. Aj keď Slovensko mierne zaostáva za svoji mi susedm i, má vefm i dobrú východiskovú po­ zíciu. MŽP SR získalo prostriedky Rady Eu­ rópy na riešenie pilotného projektu Emerald Network (vychádza z Bernskej konvencie), ktorý je pre nás akousi skúškou na vytváranie siete Natura 2000. Ďalším pozitívnym aspek­ tom, ktorý nám závideli aj českí kolegovia, je aktívny záujem mimovládnych organizácií o celý proces integrácie v ochrane prírody. Na druhej strane sa potýkame s problémami s existujúcimi databázami, ktoré sú často ne­ úplné a neraz ťažko dostupné. Úlohou semi­ nára bolo aj predstaviť všetky súčasné inven­ tari začné projekty, ktoré korešpondujú s vytváraním Natura 2000, a nájsť spoločnú cestu pri ich ďalšom využitÍ. Odporúčaním pre ďalší postup, ktorý štátnu ochranu prírody v blízkej budúcnosti čaká, je zapojiť do diskusie ostatných významných užívateTov krajiny, hlavne poTnohospodárov, a vyhnúť sa tým chybám, ktorých sa dopustili niektoré členské krajiny EÚ tým, že túto spo­ luprácu pri výbere lokalít tvoriacich sieť Na­ tura 2000 podcenili. Daphne, ktoré od začiat­ ku vyvíja aktivity spojené s integračným procesom, bude tieto snahy aktívne podporo­ vať.

RNDr. Bohumil Kučera - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha

10

nedočkavá

Tomáš Reichel

•

OCHRANA PŘÍRODY V RADĚ EVROPY _ _ _ _ __ _ _ _ __ _ _ _ __ ~~~mIDllUŮ®i'1

IUCN a Česká republika Jan Čeřovský

Historie stará půl století Švýcarsko bylo vždy Mekkou pro obdivovatele přírodních a kraj inných krás a pro jejich ochránce. Švýcaři zřídili již krátce před první světovou válkou svůj národní park, první v srdci Evropy, a ve stejnou dobu podnikali první energic­ ké kroky k organizaci mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany přírody. "lnter arma silent musae" (za války nekvete umění), říkali staří latiníci, "in­ ter arma silet nafurae futela" (za války se nehledí na přírodu), mohli by do­ dat přátelé přírody. Lidé jsou tvorové podivní: když způsobí množství ne­ změrných válečných škod a běd, probudí se v nich nebývale činorodé úsilí, jak dát věci co nejrychlej i a nej lépe do pořádku. Nejinak tomu bylo po druh é světové válce s ochranou přírody, zejména švýcarská iniciativa se i tentokrát orientovala mezinárodně. Konaly se dvě konference - 1946 a 1947, první v Basileji a druhá v Brunnen na Vierwaldstatterském jezeře . Na obou bylo za­ stoupeno i Československo dnes už legendou naší státní ochrany přírody ­ osobou generálního konzervátora Rudolfa Maximovi če . K založení nejstarší, nej větší a nejvýznamnější mezinárodní organizace pro ochranu přírody však došlo v třetím poválečném roce J948 ve Fontainebleau ve Francii. Mezinárodní konferenci tam svolalo UNESCO - Organizace Spo­ jených národů pro výchovu, vědu a kulturu. Zprvu se uvažovalo o tom, že se díla mezinárodní koordinace ujme UNESCO samo, ale nakonec přece jen vznikla nová samostatná organizace - IUPN , lnternational Unionfor Protec­ tion of Nature - Mezinárodní unie pro ochranu přírody. K oné pamětiho dn é události došlo v říj n u pohnutého roku " v ítězného února", což způsobilo, že již připravená československá delegace nesměl a do Francie vyjet. V říjn u roku 1998 slavila organizace, tehdy již s názvem World Conservation Union - Světový svaz ochrany přírody, nicméně pod zkratkou IUCN, v histo­ rickém Fontainebleau své padesáté narozeniny. Nechyběl i tam ani dva Češi: je­ den jako úřadující viceprezident, druhý jako čestny člen jubilující organizace. Čtyřicet let otevírání oken i dveří Dočkali

jsme se deset let po založení organizace. V roce 1958 se jako první organizace stává čl enem IUCN obor ochrany příro­ dy Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze. Je to dva roky poté, co se tehdejší čel ný před stavitel české státní ochrany přírody Dr. Jaro­ slav Veselý směl zúčastni t svého prvního (pro Unii vš ak již pátého) generál ­ ního shro máždění organizace, které se konalo ve skotské metropoli Edinbur­ ku, kde také došlo k přej menování organizace na lnternational Union for Conservation of Nature and Natural Resources - Mezin árodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů, zkratkou IUCN. (Toto přejmenování ne­ bylo formální, ale znamenalo výrazný posun v pojetí předmětu zájmu a čin­ nosti.) Kontinuita tohoto člens tví trvá již přes čtyřicet let, i když proměnami prošla jak kategorie členství, tak i samotná organizace nesoucí štafetu: v roce 1990 se stala Českým ústavem ochrany přírody, aby o několik málo let později by­ la přejmenována na Agenturu ochrany přírody a kraj iny České republiky. Období do roku 1990 možno označovat jako otevírání (i když někdy jen uzounkými skulinkami) oken do ostatního svě ta. Prostřednictvím styků s IUCN jsme byli informováni o tom, co se v oboru ce l osvětově děje. Infor­ mace jsme získávali prostřednictvím publikací a jiných médií, přednáškami česká

(i

českosl oven ská)

~u~n'1JDIlufi®~

Svitavské

proměny

Boris Merhaut Ceskomoravská vrchovina se na východě sklání v mírně zvlněnou pahorkatinu, kde se na původním brodu přes říčku rozkládá dneš­ ní kulturně historické centrum osmnáctitisí­ cového města Svitavy. První kostel na této křižovatce kupeckých stezek postavili pre­ monstráti. Olomoucký biskup Bruno sem po­ volal ve 13. století německé osadníky , kteří káceli hvozdy. Z latým v ěkem Svitav bylo 16. století, kdy tu sídlily početné cechy tkalců, ševců, kožešníků a hrnčířů. Trvalej ší prospe­ ritu městu zajis til o textilni ctví. Na přelomu 19. a 20. století byla v dvojjazyčných Svita­ vách úrodná půda pro národnostní konflikty podobně jako v Brně. Německy mluvící oby­ vatelé za J. republiky tíhli k Hitlerovu nacis­ mu. Po prohrané válce byli Němci vysídleni a na jejich místo přišli lidé ze všech koutů Ceskoslovenska. Byla tu sice postavena řada panel áků, ale samo město za totality chátralo tak jako celé pohraničí. Druhý dech město nabírá po roce 1989, kdy si zač í ná uv ědomovat svůj turistický potenci­ ál: v blízkosti jsou historická města Litomyšl a Pol i čka, směrem na jih Moravský kras.

Dekáda obnovy Klíčem k úspěchu. který ocenila i bruselská kom ise životního prostředí, je nesporně kon­ tinuita vývoje města v průběhu devadesátých let. Před deseti lety byl zvolen starostou ne­ závislý kandidát Jiří Brýdl, pod jehož vede­ ním došlo k vý raznému posunu v činnosti odboru životního prostředí. Vedle Ekologic­ ~

~~\~



Kresba Jana Stekl{ka

IUCN A ČESKÁ REPUBLIKA

11

V zámkll ve FOlltainebleall II Paříže byla roku 1948 usta vella Mezillárodní ullie pro ochran II přírody. Foto Jali Ceřovský

i osobními sdělen ími a - samozřejmě dosti omezenými - osobními kontakty

formou výjezdů a náv ště v. Tok informací byl přitom oboustranný. r my jsme

mohli býti užiteční, j ak j eště bude ukázáno v následujících odstavcích bilan­

cování.

Po roce 1990 jsme mohl i konečně doširoka otevřít i dveře. Nemůžeme si

však jenom lichotit. Jsou tu nepochybné ú spěchy, jsou však i problémy a se­

lhání. Pokusme se tedy o stručnou, ale přece jen trochu konkrétnější analýzu.

Bilancování I: co nám dala IVeN? Nejenom český m zvykem je, že stáváme-Ii se součás tí určité (v tomto případě mezinárodní) struktury, kde navíc musíme platit určitý pří spěvek, bývá klade­ na otázka "co nám to vynese?". Tuto otázku pokládali rozhodující soudruzi v letech přednormalizačních i n ormalizačních, stejná otázka bývá vyslovová­ na i dnes. Jakoby cudně stranou zů stáv á možná nejvýznamněj ší sk utečn os t, že samo o s obě být složkou urči té mezinárodní fronty, usilující o dobrou věc, je věcí národní pre stiže, veřejného přihl ášení se k prospěšnému všelidskému zájmu a je již jako takové záležitostí žádoucí, čestno u a chvályhodnou. Již zmíněný přís tu p k informacím a jejich plodné vý měně je věc zdánlivě spíš abstraktní, akademická, ale i v praktickém dosahu nakonec nepodcenitelná. Tady jsme měli možnost široce profitovat: stačí sledovat (nikdo se dosud ne­ pokusil sestavit exaktní statistiku), kolik se za uplynulá desetiletí objevilo in­ formací čerpan ýc h ze zdrojů rUCN nejen v časop ise ch typu Ochrana přírody, Památky a příroda, Nika, Veronica, Vesmír, Živa a dalších . Zaj ímavé, rozhod­ ně nikoliv sterilní, by ovšem mohly být i studie, jak zpřístupňo ván í těch to in­ formací pozitivně ovlivňovalo naši ochranářskou praxi. Vraťme se však k úvodní otázce a s určitou dávkou neoch oty přis tupme na ony v jádru materiální parametry hodnocení. Ani j á jsem v tomto směru ne­ zpracoval přes ná data, ale podl e mých materiálů a znalostí dosavadní spolu­ práce s IUCN umožni la výjezdy na zahran ič ní akce (konference, semin áře, exkurze, studijní stáže i kombinované pobyty v délce od něko lika málo dní po dobu až jednoho roku) zhruba dvěma stům osob z České republi ky (slo­ venské kolegy z někdej ší h o Československa n ezapočítáv ám), některým z nich i opakovaně. Pro větš i nu z nich při tom šlo o získávání prvních zahra­ ničních zkušeností. Tyto cesty významně při pěly k odbornému růstu pracov­ níků (zdaleka ne vždy profesionálů státní ochrany přírody!), umožnily i za­ hraniční uplatnění našich výs ledků a zkušeností a z vel ké části se uskutečňoval y za velmi výhodných finanč ních podmínek (pokud už vůbec nebyly plně sponzorovány z mezinárodních a zahraničníc h prostředků) . V po­

12

ruCN A ČESKA REPUBLIKA _ __ __

ké komise Městské rady působí ve Svitavách v oblasti ochrany životního pro s tředí také ZO ČSOP Rybák Svitavy , j ejíž hlavní nápl ní je monitoring výskytu ptact va na rybnících Svi­ tavska a Po li čsk a. Péč i o rostliny, turistiku a sport v zájemně kombinuje oddíl Pře sli č ka - Asociace Brontosaura, p ůs obí cí zde pátým rokem. Cesta k Ceně z Bruselu byla dlouhá a lopot­ ná. Prvním krokem radnice se stala velkorysá obnova historického jádra, z apoč atá odstra­ n ěn í m asfaltového povlaku z dlažby n ámě s tí, která dnes sestává z pěti mili ó nů koste k. Po­ stupn ě zmizela ponurá še ď brizolitových omítek a rekon struované fasády se projasnil y pastelovými barvami. Obtížně se prosazoval projekt solárního pen­ zionu se sto patnácti byty pro d ůchodce, kte­ rý byl však roku 1994 vyh odnocen jako nej­ lepší ekologická stavba ČR. Ovzduší se zlepšilo pře m ěnou uhelných kote­ len na plyno vé (investice do plynofikace pro letošní rok č iní 45 miliónů K č) . Za necelé dva roky byl kom p lexně revitalizo­ ván v rekreačn í oblasti rybník Ro snič ka, kde sací bagr ekologicky šetrnou technologií od­ těžil 27 000 m3 rybničního bahna. Hráz byla zpevněna pohozem z lomového kamene a ka­ menné cho dníčk y j sou vro ubené lavička mi. Kvalita pitné vody ze skupinového vodovodu Svitavy je podle hygieni ků velmi dobrá. Mi­ mo řádnou pozornost zastupitelstvo věnuje rovněž kan ali zaci a provozu č i st i č ky odpad­ ních vod. Polo vina města je vybavena tzv. vakuovou kanalizací podle pi lotního projek­ tu, prvního v ČR. Tekuté pí sky pod tlakem zaji š ťují nulový únik splaškových vod .

Bz1ý Tomáš Reichel

Dneskajsem mlčel celý den, až do veče ra nenabral jsem síly, a byl j sem sdl1l a mvslím podveden ­ a míti hlas, tak by byl bílý.

Dneska jsem m lčel celý den a v lukdch slyšel tesknoty a víly ­ a potkal smrt, tak byl bych polapen slunečn ím žárem, jenž byl bíl.ý, bílý.

Jd dneska jsem mlčel cel.V den, mé dlaněještě její boky snily a trdvy ostřice mi do kotn íkti ryly ­ že kdybych promlllvil, tak byl bych nevinen...

že život je jen špatn;í sen

a smutek bíl.V, bílý, bílý.

_ _ _ _ _ _ _ _ __

_ _ _ ~~9n«l Dnut1®2:l

sledních letech pak byly pro s třed nictví m IUCN poskytnuty i nemalé finančn í na realizaci některýc h projek tů u nás: zde se však nemůžeme pří­ liš chlubit, neboť některé závazky jsme dosud nesplnili. Nemožno tedy pouze klást otázku "co z toho?", ale třeba zamést i před vlastním prahem. prostředky

Bilancování II: co j sme my dali IUCN? Dobrá a důstoj ná mezinárodní spolupráce musí být samozřej m ě dvoustranná. Naše bilance v tomto s měru , odhlédneme-Ii od výše znúněn é práce Ude o vy­ dání několi ka publikací), kterou dos ud dlužíme, je převážně pozitivní. Již v onom období pouze přivřen ý ch oken do roku 1990 naše účast v IUCN umožnila rozvoj styků mezi mladými zájemci o ochranu přírody (zejména prostředn ictvím někdejší "dorostenecké" organizace IUCN - TYF, lnternatio­ nal Youth Federation for Environmental Studies and Conservatíon) nejen z naší vlasti, ale i dalších států na naší straně železné opony. Poziti vní (dohu tu sehrály zejména tři námi pořádan é mezinárodní mládežnické tábory IYF v letech 1966, 1968 a 1969 i následná spolupráce (nesená u nás zejména Hnutím Brontosaurus s evropskou sekcí YEE - Youth Environment Europe). Východoevropský komitét ustavený v rámci Komise IUCN pro výchovu z českos lovenské iniciativy roku 1967 se stal prvním organizovaným tělesem mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany p řírody v tehdejších "social istic­ kých" státech a byli jsme to opět my, kdo v roce 1982 oživil činnost tohoto orgánu, když začala povážlivě skomírat. Komitét byl jedním ze zák l adů, z ně­ hož vyrůstal - j eště před změ nami let 1989/1 990 - nový Východoevropský program IUCN . Na s v ůj příspěvek k jeho vzniku a rozvoji mÍ!že být i Česká republika patřičně hrdá. I poslední období "otevřených d veří" umožňuj e Če ské republice její podíl na činnosti mezinárodního spo lečenství. Stali jsme se určitým vzorem pro vytvá­ řen í přeshraničn ích velkoplošných c hráněn ých území (přede vš ím národn ích parků ) a péči o ně . Devátým rokem vydáváme v Praze vel mi kladně přijíma­ ný a hodnocený čtvrtletní bulletin IUCN pro střední a východní Evropu l UCN Central and Eastern Europe Newslette r (vydávání sice fi nancuje nizo­ zemské ministerstvo, ale AOPK ČR poskytuje významné technické zázemí). V roce 1998 jsme v Průh oni cích u Prahy zorganizovali První panevropské fó­ rum IUCN, které bylo velmi p oziti vně hodnoceno a přines lo dobré pracovní výsledky. Mnohdy se soudí, že chudé středo - a východoevropské státy potřebuj í pouze pomoc a zejména ono p o věs tn é know-how. Dovolte, abych toto U i stě jen ku­ sé) bilancování uzav řel jedním, možná dost překvap uj ícím zj ištěním : malá Česká republika májiž od roku 1984 n epřetrži tě v nejvyšším voleném ( !) or­ gánu IUCN - j ejí Radě - svého před stavite l e (vystřídali se tu již tři, dva po dvě funkční období dokonce ve funkci viceprezidenta). Zřej mě tedy nemusí­ me pouze brát, ale máme i co nabídnout.

Vstup do nového období Letošním rokem se otevírá nové období vztahů mezi IUCN a Č R. Dne 16. února 2000 totiž vláda České republiky svým usnesením Č. 190 vyjádři l a s vůj souhlas se vstupem Če ské republiky do Světového svazu ochrany přírody. Ja­ ko druhý státní člen "východoevropského" regionu (prvním je Rusko) se tedy v poměru k IUCN dostáváme na ú roveň západoevropských státÍ!, zejména těch , které jsou členy Evropské unie. Toto potěšuj ící rozhodnutí je natolik nové, že nelze j eště konkretizovat, co vše bude znamenat tato nová fáze našich mezinárodních vztahů v ochraně přírody, s níž budeme předs tu povat před Druhý světový kongres ochrany pří­ rody v jordánském Ammánu v říjnu letošního roku. Jisté však je, že p ůjde o výrazně oboustrannou spolupráci: věřím, že naše krátké bilancování pře ­ svědčilo, že to bude vlastně pokračování na již dávno nastoupené cestě .

•

RNDr• .Jan Čeřovský, CSc., je dlouholetým spol upracovníkem IUCN, kde působil a dosud působ í v řadě různých funkcí č estných i profesionálních

~~~mlDIlufi<e~

Kreslil Rostislav Pospíšil

Přihl áš ka do soutěže Město v souladu s požadavky EU

Na jaře 1998 regionální environmentální centrum Evropské rady rozes lalo přihl áš ky do so ut ěže s dotazníky do téměř dvou tisíc m ěs t čeka tel ú na přijetí do E U ze střední a východní Evropy. Bylo předpokládáno , že do sou těže se zapojí as i polovina oslovených měst , zájemcú však bylo pouze sto dvacet pět. V ČR bylo obesláno sto osmdesát m ěst, z ni chž se do sou těže zapojilo čtyřicet dva. Poté, co experti z B ruselu přijeli zkonfronto­ vat reál ný stav měst se skuteč n ostmi, které byly mě s ts ký m i správami uvedeny v dotazní­ cích, poče t při hl ášených českých a morav­ skýc h měs t klesl ze čtyři ceti dvo u na pouhé č tyr-i kandidáty - Olomouc, Třebíč , Svitavy a Ústí nad Labem. Do finále pak postoupily Svitavy a Ústí. Kompromisem získala seve­ roče s ká metrop@le dí l čí Cenu za kvali tu ovzduší a Svitavy pak cenu hla vní. Ostatn ími ví tězn ý mi městy j sou bul harský Burgas, es­ tonské Parnu, m aďarský Kecskemét, polský Elblqg, rumunská Riimnicu Viilcea a sloven­ ská Spišská Nová Ves. Tematicky se so utěž soustřed il a na č ty ř i ob­ lasti: ochranu ovzduší, vod, hospod ařen í s od pady a dostupnost informací o životním pros tředí.

Informace o životním

pros tředí

Po evropském vzoruj e ve Svitavách v provo­ zu kabelová televize s pravi delným ekologic­ ký m programem, v n ě m ž probíhala i diskuse o rekonstrukci přerostlé h o parku, který podl e zadaného plánu vyžaduj e větší kácení vzrost­ lých s tromů. Dalším zdrojem inform ací je příklad n á, bo­ hatě vypravená ro čenka Svitavy - životní pros tředí 1998. Obč an é tedy sami mohou kontro lovat, jak se realizují plány m ěs t a. A jaké odezvy zaznamenalo u děl ení ceny Města v souladu s p ožadavky Evropské /l ilie v tisku ? Veškeré deníky, vč etně regionálního ti sku, ponechaly tuto sk u tečno s t bez povšim­ nutí, pouze MF Dnes této zp rá vě - významné nejen pro Svi tavy, al e i pro celou republiku ­ věnovala pouhých de vět řádkú (!) . Dočkáme se doby, kdy bude z ekologie s ňata klatba, kterou na ni uvalil trh bez pří vl astků ?

• IUCN A ČESKÁ REPUBLIKA

13

Krajina mojho srdca Ján Sarka

Krajinou mojho srdca je miesto, kde SOlil prežil chvíle svojho detstva a mladosti. Stí to Rusovce, kedysi dedinka, dnes sLÍčasť Brati­ slavy. Tu som so svojimi kamarátmi vyrastal, chodil do školy a stvcíral rózne pestvcí, kloré patria k chlapčenskému veku. Po vylllítenolll odchode do panelákovej džungle Petržalky, zostali mi v srdci spomienky na staré Rl/sov­ ce, ktoré sa už stými dnešn.Ýllli nedajú ani porovnat'. Tie dnešné stratili ducha rázovitej doblOzemskej dedinky s pozd[žnymi domca­ mi, niektorými vystavanými len z nepálen.vch tehál, ležiacimi na naplaveninách //lohutnej rieky Dunaj. Ten sa za //lojich chlapčensk.ých čias dokázal ešte Llkázat' ako dobrý sluha, ale zl.ý pán. Pamatcím si jednu menšiLI povodeJI na dolnom konci Rusoviec, keď boli mierne zaplavené družstevné role a marhl/ľové sady ležiace pod starou hrádzou. Velmi rád si spol1línam najarné a letné v.'Ne­ I)' s mojím verným kamarátom na slepé ra­ mená Dunaja. Bolo to ešte v čase pred V)'­ stavbou vodného diela GabČíkovo. Mali sme starLÍ pramicu a ňOll sme sa často plavili po ramenách a zažívali sme malé dobrodružstvcí Zazemiíl!iící se rameno Dunaje, v létě pokryté a //lne to pripomínalo poviedky Jacka Londo­ pri objavovaní nov.ých malebn.ých zákutí, kto­ na z oblasti kanadských jazier, ktoré som ako okřehkem ré si vytvoril Dunaj na svojej ceste do chlapec doslova hltal.

Čiemeho mora. Ako chlapci sme veľmi ILižili Na hLavnom toku Dunaja kaž(!.ý rok kotvila

doplavit' sa až tam. vetkcí loď, ktorá sa naozaj plavila po Čier­

Rodičia mojho kamará/a pracovali v bufete, nom mori. Chlapík, ktOlý na nej b.\íval, nám problém vidieť srnce, diviaky, líškya na bre­ ktOlÝ stál iba lIiekotko metrov od brehu Du­ za pomoc pri upratovaní lode občas požičia­

naja. Tam predávali v lete a na jeserl pivo hoch v lete volavkv a konnorcíny. S mojím val svoj čin, s ktorým sme brázdili po zcítOči­

a pečené klobásy. Vtedy tu posedávalo veTa bratom sme niekedy navštevovali Ostrov kor­ ncích a niekedy aj po hlavnolll tokll Dunaja. moránov, kde si on a jeho kamarcíti vystavali trampov a turistovo S lIšami nastraŽen.ými Vtedy ešte bolo ČO objavovat" Dunaj bol či­

ako zajace sllle počlÍvali ich rozprávanie. Ve­ trampskú osadil. Po výstavbe VD Gabčíkovo stejší, lemovali ho lllžné lesy, v ktorvch nebol LIŽ neostali badne stopy po tomto malO/Il raji, ta sa hralo na gitare, spievalo a tancovalo rovllako alli po ",noh.Vch ďalších ostrovoclz. Zmizla topoľovcí aleja, ktorcí strážila ceslll k bufelll, neexistuje už ani starý marllltf"ový sad, kam sa chodili pcíst' kone sprcívcll lesov. Dnes sú tam len 1//IIelé štrkové Ilcísypy a JIO­ vovybudovaná hrádza, po ktorel sa prehcí­ Jlajú ncíkladné aU/cí. Po osmich rokoch som opat' navštívil staré miesta a len hmlisto SOlil lllšil, že by to mohli byť oni. Už síce vidno, že les sa sem opat' vracia, aj ked' ve/'mi l'áhavo. Dzifam, že niekedy ZIlOVU ttvidím lietať rohcí­ če medzi stromami rtlsovského 11Ižného lesa, že budem POČttľ sovy za súmraku a plavit' sa po Dunaji mojho detstva. Hádam to neostane iba snOlIl. Ján Sarka - student oboru environmentalistika PríF UK v Bratislavě

lamí pohled na orobinec u Rusovcl/. Andrea Vicellíková

14

Obě fota

KRAJINA MOJHO SRDCA _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _~'([9n"(jDnufi
Galerie přírodní prózy Ivan Olbracht (1882-1952)

Mezi spisovatele, kteří zobrazovali přírodu Pod­ karpatské Rusi, náleží také Ivan Olbracht. Sice o ní psal jen okrajově, leč pro poznání východní výspy naší první republiky udělal velice mnoho a ve spojitosti s ní je rovněž zapsán v obecném povědomí.

Jak známo, jmenoval se vlastně Kamil Zeman a byl synem Antala Staška (Antonína Zemana). Narodil se v Semilech, absolvoval královédvor­ ské gymnázium (1900) a pak studoval v Berlíně a Praze: nejdříve práva, potom dějepis a země­ pis na filozofické fakultě. V roce 1909 dal stu­ diu vale a stal se novinářem. Působil ve vídeň­ ských Dělnických listech, od roku 1916 byl redaktorem Práva lidu a pak Rudého práva. V roce 1921 vstoupil do KSČ, z níž byl roku 1929 vyloučen - spolu s dalšími šesti sp isovate­ li - za vystoupení proti jejímu novému vedení. Ve třicátých letech často pobýval na Podkarpat­ ské Rusi (1931-36). Za druhé světové války žil na Třeboňsku, po ní byl činný jako poslanec Národního shromáždění a pracovník minister­ stva informací. Knižně debutoval svazkem povídek s názvem O zlých samotářích (1913). Dále vydal romá­ ny Zalář nejtemnější (1916), Podivné přátel­ ství herce Jesenia ( 1919) a Anna proletářka (1928) či reportážní výpovM o svém věznění v Ostravě nazvanou Zamřížované zrcadlo (1930). Ve třicátých letech publikoval hlavně díla vytěžená z pobytů na Podkarpatské Rusi. Později se věnova l různ ým adaptacím (Biblické přI'běhy, 1939; Ze starých letopi s ů, 1940; O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách, 1947); napsal též román o dobýván í Mexika (Dob yva­ tel, 1947) a překládal díla Thomase Manna, Ar­ nolda Zweiga nebo Liona Feuchtwangera. Sou­ borně jeho práce vyšly v různých výborech a ve trojích sebraných spisech. Na Podkarpatské Rusi se poprvé octl v červenci roku 1931 (informace o ní získal mj. od Vaška . Káni a Vladislava Vančury, který její poznání promítl do románu Poslední soud, vydaného v roce 1929). Usídlil se ve Volovém, odkud podnikal cesty po okolním kraji. Učarovala mu krása jeho přírody, ale současně byl šokován zdejší bídou a zaostalostí. Postupně se stal vel­ kým znalcem těchto končin, v nichž někdy po­ býval až tři měsíce. Záhy o nich začal psát. Nej­ prve je zachyt il v reportážích otištěných na podzim roku 1931 v Li terárních novinách, poté v knížce Země bez jména (1932), kterou pak rozšířil a vydal pod názvem H ory a staletí (1935). Už předtím ovšem vyslechl tragický příběh místního zbojníka, z nějž vytvořil svůj slavný román Nikola Suhaj loupežník (1933). Osob i tě v něm spojil skutečnost s legendou, přičemž z titulního hrdiny učinil člověka boj ujícího za svobodu a spravedlnost, čímž leckoho pobouřil. Ozvaly se zejména četnické kruhy, na jejichž nátlak byl Olbrachtův román vyřazen ze středo­ školských knihoven, ba dokonce byl zkonfisko­ ván jeho překlad do ukrajinštiny! Na druhé stra­ ně toto baladické dílo obdrželo státní cenu, vyšla o něm řada přízni v ých recenzí a zvítězilo v anketě Lidových novin Hledáme nejús p ěšněj­

~~~mJDnufl®2il

IvoII Olbracht v kraji Nikoly Suhaje. Kresba Fralltišek Bidlo

VZlllint do hor precházejí v prales, ktelý je.H remllÝ, zapáchá tlením a je k resknosti tichý. Mrtví zde nedovolují nisti živým. Vyvrácené a trol/chllivé strO/Il)' pokJ);vají pLidu a jejich věr­ vovím, koráním a mlad,Í'lni kmínky, které se me­ zi nimi derou k vzduchu, je možuo proklestiti se jen se sekerkou v ruce; Z kmene prastarého bl/­ ku, krelý zem rel stoje, vynisrají smrtky urtené k zahYllwí: a .flápne-li noha na zdánlivě zdra· vou větev, rozpadne se ta v rroud - co zde leží, se jíje.frě nedotklo ani zvíre, ani tlověk. Silní nedovoluji žíri slab.Vm; i mezi zvíraty. Zde se udrží pouze jelen. Sl7lec, temá zvěr, divoká koc~ka a medvěd; orel, lLl/lák, káně a jestráb. Ti, kdož chodí se zbraní stále pripravenol/; nebo ti, kdožj.wu tak nepatrní, že nesrojí za pov.fi/lllHlfí: houby, plavuně a hmyz. Drobného zvíreClva zde neuvidíte, bylo sežráno nebo bude sežráno. a le­ sy nezvua ani za dubnových jiter zpěvem lllac­ tva jako naše. A l1ah{J/~e, na vrc/tolcích táhlých hrbetlÍ nebo vklíněny v prales, leží pastviny; slavné karpat­ ské poloniny. Zde jest vzduch, sll/IIce a blízko modrá obloha. Poloniny jsou /la jare bílé roz­ kvétající kopretinou, modré horcí, zvonky, .fal­ vějí a bodláky. žluté amikoll a červené jerelem, mateNd(!LIškoll a smolnitkami. A na každé z nich tra do velkého richa zčemalý javor. se­ žehnutý bleskem. Závěr

ší knihu roku 1933 (dostalo hlasy například od S. K. Neumanna, Josefa Hory, Vladislava Van­ čury, Karla Nového, Marie Pujmanové, Roma­ na Jakobsona či Jiřího Voskovce). A dnešní pohled? Nikola Šuhaj loupežník je řa­ zen k nejvýznamnějš í m českým románům své doby. Dosáhl mnoha reedic, jež provázejí ilus­ trace Jaroslava S ůry, Arnošta Paderlíka, Karla Štiky, Antonína Strnadela, Václ ava Fialy nebo Oty Janečka, je předmětem odborného zájmu (viz třeba kniha Oty Holuba Věc: Loupežník Ni­ kola Šl/haj, 1983 ). Opomenout nťťlze ani exi­ stenci rozličných filmových, televizních a diva­ delních adaptací. V roce prvního vydání tohoto románu Olbracht pobýval v jeho částečném dějišti, to jest v Kolo­ čavě, kde spolu s Vladislavem Vančurou a Kar­ lem Novým natočil film M arijka nevernice (1934). Je to pozoruhodné dílo, jež má povýtce dokumentární charakter, ale i uměl ecké kvality umocněné hudbou Bohuslava Martinú. Jeho scénář s mnoha doprovodnými záběry, fotogra­ fiemi a texty vyšel roku 1982 knižně . Poslední Olbrachtovou prací situovanou na Podkarpatskou Rus je soubor tří próz Golet v údolí (1937). Zahrnuje povídky Zázrak s Jul­ čou, Událost v mi kve a O smutných očích Hany Karadžičové, přibližující zaniklý svět karpat­ ských Židů . V devadesátých letech byly podle nich natočeny dva filmy (Golet v údolí, Hane­

lel. Chceme-Ii ukázat, jak Olbracht zobrazoval pří­ rodu Podkarpatské Rusi, musíme se vrátit ke knihám Země bez jména a Nikola Šuhaj loupež­ ník. Obě následující evokace jsou dost i podob­ né; prozrazují, že jejich autor některé přírodní obrazy užíval opakovaně, vždy je však více či méně modifikoval.

Vesnice XI. století Kus zmatkaného papíru, krerý se chysráre vho­ diti do kamen. To je.H krajina. Tak zvrásněná a tlen;rá: hory na horách a rokle v roklích. V údolích a .HrŽích jest mnoho vod­ nich rokú, pramenú a bysrhn, j ejichž prúhledllá voda v ILinich má barvu olivínú a vltavími. Na úparích roSfou bukové a sm rkové lesy, ale ty

Horb, Dervajka, Tisová, Strimba, Stremeno.f. Krá.má, Rúža a Bojarinský, které strmí nad úz­ kým údolím Koločavky, 6níce tak pozdními je­ ho rána, tak brzkými jeho večery a pou.ftějíce sem jara s rakovým zpožděním, se nehnuly ve svých vě6 Lých preměnách ani o tolik, aby 10 lid· ské smysly mohly po.w~ehnoLtl. A na jejich srrállích a srázech, v jejich roklích a prorvách stojí pralesy, které jmu temné, smufllé a zapáchají tlením, a sh);bnete-li .~e jl l1ich pro sraženou větev, abyste si ji phNzli n(l. hM. rozpadne se vám pod rukou v rroud, prof{)' že se jí za desetiletí, která zde ležela, nedotklo alli zvíre, ani člověk. Velcí mrtví, at)iž zemrelí bouh, bleskem nebo státím, se domnívají, že je věcí jejich cti neopou.frěti svého mísra aJli po smrti, nedovolují žíti množství malých živou­ cích. kteN se rvou s jejich umrlou slávou, derou se k slunci jejím i uschlými větvemi, rozklddajíji chtivým i koreny a .fplhají se až k jejím vrchol­ kúm, nevědouce a trmíce chtivou nedočkav(Jsrí, aby již bylo "ozhodnuto, komu z nich jesr urče­ IlO žíti a komu zahynouti zdrovelI s poslední trouchní mrtvého. Je zde úžasné ticho: není zde zpěvného ptactva ani drobného zvírectva. Zde, nehledime·li k ži­ vouim zcela nev.ÝZlwmným, hmyzlim, mech lim, houbám a plíSl!ím, jejichž životy nestojí za po­ v,fimnutí, se udrží jen ti, kdož chodí se zbraní stále pnprave/1ou, s jestrábím nebo orlím zob­ cem kaleným a ohnutým, s tesákem, klem. rysím spárem, medvědí tlapou nebo s parohy, zbra1lí snad proto ze vofech nejstraofl1ějofí, že ji nosí /Vor, který po zabíjení netouží. A vysoko na horách, nad pralesy již a blízko plynoucím oblakúm, leží sluncem wliré plochy slavných polonin, jejichž pestrá nádhera Iwhli, bílých pryskyrníků, žlutých .fialek, mace.fek, jest­ híbníkLi, kopretin a krvavých kako.wi je tím vět­ ší, čím chud.fí je píce spásaná zde stády dobyt­ ka. Zde žije jeltě Brlh. StaJý BLih země. Ni6 ledovými vichry a jarními pHvaly vod v.fe /lelll/­ živé a slabé, aby mohl milovar; ly, v nichž se mu dobre zalíbilo: stromy, pdeje rokLi. zvíFata, lidi. skály; vle stejnou láskou, rozmarnou, krll/OLt i .ftědrou ... Připr avil: .Jiří Poláček

GALERIE PŘÍRODNÍ PROZY

15

Naše reportáž Vyprávění Věra

nejen o lípách

Pospíšilíková

Hlavní štáb valašskomeziříčských ochránců přírody je skutečně nevelký. Tvoří ho dvě místnosti děts ké knihovny v areálu nákupního střediska a res­ taurace Rajka, vše nedaleko autobusového nádraží. Jak jsem ale mohla vidět, zde moc času žádný z' deseti zaměstnanců této základní organizace ČSOP ne­ tráví. V současné době je v týmu zastoupena pozice dendroložky, "nadšence" pro ekologickou výchovu a práci s dětmi, ekonomky a šesti prac ovníků v te­ rénu (pěti mužů a jedné ženy). Činnost celé organizace koordinuje jednatel Milan Orálek.

Péče

o obecní zeleň

Milan Orálek

Po vzniku ČSOP v roce 1979 hledal svaz podně ty pro svazové programy. pri tom se vycházelo ze skutečn é činnosti jednotlivých Základních organizací, reálné potře b y obcí či se hledaly odborné činnos ti, ke kterým byla možnost vydat metodiku a zjistit odborné ga­ Program základní péče o nelesní zeleň ranty. Nejrozšířenější byl asi management chrán ě ­ "Za léta činnosti máme velice dob ré zkušenosti a kontakty ja.k se státní sprá­ ný ch úze mí - kosení a od stra ňování náletu. vou, tak i s m ístní samosprávou, " začíná vyprávět Milan Orálek, "díky tomu Další činností, kterou se zabývalo velké pro­ jsme informováni o převážné většině řízení týkajících se zeleně. " Dóbré vzta­ cento organizací ČSOP byla péče o obecní hy se projevují i tak, že se hodně starostů či správců majetku hlásí ve spor­

zeleň . Zpočátku se jednalo ve s měs o jedno ­ duché zásahy - oře zy, kácení, od straňová ní ných případech samo o radu ... Tak členové oc hránců přírody plní roli nestran­

náletu, ale byly realizovány i rozsáhlejší ak­ ných posuzovate lů .

ce, například v roce 1981 provedlo ČS OP " Většina chráněných stromů je pod naším do hledem, staráme se, aby byl j e­ Valašské M eziří č í na podk l adě řádné ho pro­ jich stav pra videlně kontrolován a evidován, " říká Orálek. "A le nejde jenom jektu rozsáhl ý regenerační zásah na p ě ti h ek­ o stromy letité, " přidává se Zina Klečková, dendroložka, "je dů ležité už teď tarovém vojenském hřbitově v Olomouci­ vytipovat stromy nové, perspektivní, do kterých budeme investovat energii. Če rnov íru . O tehdejším stavu v této sféře nej lépe vy povídá s k ut ečn o st , že in vestor bez­ Tyto s léty nastoupí na místo těch současných památných stromú. " "Posuzo­ mála rok hledal sado vnic kou firmu, která by vání zdravotního stavu stromů vidím jako věc částečně individuální, " dodává, práce provedla. Nikdo nemě l zájem o práce "jsou u rčité charakteristiky, které se dají změřit a vyhodnotit, ale konkrétní na neskuteč ně zpustlém hřbito vě , kde leží rozhodnutí, zda zvolit zd ravotní o řez či skácení j e věcí konkrétního přístup u. přes č ty ři tis íce vojáků ze mřelý c h na zran ěn í Já osobně preferuji o řezy j en do té míry, kdy je stromu zachována i u rčitá utrpěn á na boj ištích první s v ětové války. Ná­ sledovaly práce středo českých organizací estetická hodnota. Nemůže- li být uspokojivě zab ezpečen a, j sem spíše pro ská­ v pražských zahradách , a to vše přis p ělo cení a vysazení stromu nového. Záleží ale také na rodu, jinak se postupuje k prestiži profiluj íc ího se ČSOP , ale také sta­ II vrby, jinak u lip. " novilo jednu z priorit Svazu do dalších let. Není až tak úpln ě samo zřejmé , že Valašskomez iříčtí j sou schopni nejen zhod­ V roce 1980 RNDr. Božena Gregorová pře­ notit stav, ale také samotná opatřen i zorganizovat a provést. " Správná p éče ložila z polštiny publi kaci A. Bartosiewicze a M. Siewniaka Oše t řování okrasných dFe­ o ze /ell, obzvláště městskou, je věc ve velké míře odborná. Metodika v písem­ vi/! . Publi kaci vydaly Sady, lesy a zahrad nic­ tví Praha. Jednalo se o první rozsáhlejší pub­ likaci tohoto druhu u nás. Vlastní zkušenosti z péče o zel eň shrnula pak B. Gregorová do publikace Technologie konzervačníh o ošetřo­ vání stromů, kterou jako metodickou př íru č ­ ku Č. 5 k vy dán í při prav ili č l enové I. ZO ČSOP Valašské Meziříčí a vydal ÚV ČSOP Praha v roce 1984. To se již z iniciati vy Jana Po točka z kanceláře ČSOP, který program vedl, konaly odborné semináře k této proble­ ma tice a nové technologie oše třování ze l eně počaly nahrazovat například do té doby ještě někde používané vylé vání dutin stromů beto­ nem. Profesionál ní odborníci z oblasti péče o ze l eň byli s o ustředě ni ve větších sadovnic­ kých firmách nebo správách zeleně měst a v oboru dozníval y důsledky degradace to-7

Helfštýn - vrchol nad Valašským Meziříčím. POmlllK obětem válek je zde obklopell něko lika památnými lípami. Lípami je rovllěž osáze1la přístupo vá cesta k pOl1llllKU. Foto Věra Pospí­ šillKová

16

NAŠE REPORTÁŽ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __ ~~9n"UDnun®~

~

~~ ~



----tr\ ~) ~

né podobě j e dnes v podstatě dostupná, ale je třeba neustále zapracovávat nové poznatky, což se daří díky sekci péče o dře viny Společnosti pro zahradn í a krajinářskou tvorbu, " nezapomene ještě při pomenout. Ratib oř

C~

V den mé n ávště v y byla možnost se podívat na konkrétní "případy" v obci Ratiboř, vzdálené asi 10 km od Vsetína. Hned na začátku obce nalevo od hlavní cesty bylo možno zahlédnout z automobilu torzo sřezané lípy, které ta­ dy bylo, místo obvyklého odstranění, po odřezání větví ponecháno. "Já ne­ Kresba Jana Stekllka j sem příliš nadšený Z tohoto" monumentu ", ale p Fání majitele pozemku bylo hoto odvě tví z padesátých let, kdy se u čebn í rozhodující, " přiznává Milan Orálek. obor zahradník stal doménou absol venlll A o pár metrů dál už spolupracovníci pana Orálka káceli lípu, která sice ne­ zvláštních škol.

byla ch ráněna , ale jej í věk byl odhadován kolem sta roků. Lípa stála na sou­ Po li stopadu 1989 došlo otevřením železné

opon y k masivnímu průn i ku moderních tech­

kromém pozemku rodiny Šo sťákových. "Na tento strom byl p řed lety také vy­ staven posudek o zdravotním stavu, p ři něm bylo zjištěno, že p řed lety patrně nologií ošetřování zeleně do Česko s l ovenska.

Za č aly se třeba používat texti lní popruhy

při sousedských sporech o rozšiřo vání komunikace někdo strom navrtal a do k vazbám. Něk teré organizace ČSOP si zřídi­

vzniklé dutiny uložil láhev s kyselinou, která tam i po letech byla nalezena. ly profesionální skupiny pro práci na zel eni

Účinek kyseliny se neprojevil jednorázově, ale postupoval lety. Letos na jaře a vznikl ofici ální svazo vý program Ošetrová­ se náhle ulomila věte v v době, kdy se v její blízkosti pohybovalo něko lik osob. ní drevin, který vedla ing. Zina Kl ečk ová . Je­

j í s eminář k této problematice v roce 1992 se

Naštěstí se nic nikomu nestalo. Lípa se ale tímto stala n ebezpečno u pro své stal nejpočetn ěji na vští veným ze všech semi ­

okolí. Po domlu vě se sta rostou obce bylo rozhodn uto j i porazit, " v ysvětl uj í n ářů za dvacet let či nnosti ČSOP.

spo lečn ě.

I

l

V té

době s polečn ě

s prudkým vzrústem od­

Na vysokozdvižné pl oš ině právě pracují dva muži, jeden s motorovou pilou borné úro vn ě p éče o zeleií dochází také

k profesionalizaci j ed n ot livc ů i záj mových

odřezává v ětve stromu od těch nej méně mohutných po ty statn ěj ší, jeho po­ sku pin a vznikají nové sadovnické fi rmy.

mocník je shazuje na hromadu do zah rady do prostoru mezi dů m a okolní M ůže nás jen tě š it , že dúvodem vzn iku u vel­

h o spodářské budovy. Naš tě stí lípa j eště nebyla příl iš narašena. Kácení probí­ ké č ásti z ni ch byla j ej ich před choz í čin n o s t

halo "na ohlášení" v době, kdy už není dop oručen o pro vádět jakékoliv zásahy v Č SO P . V roce 1994 vydává ČS OP Valaš­

ské M ez i ří č í publi kace ing. Jaros lava Ko l aří­

do ze leně (tj. po 31. březnu) . ka Strom ve měs tě J a 11.

V Ratib oři je j eště jeden příp ad lip, tentokrát je to skupina stromů u evange­ Péče o zeleň získává z pět svoj i hi stOlickou

lického kostela. "Posudky o jejich zdravotním stavu nejsou zrovna příznivé... prestiž a po stránce n ej n o věj š ích tec hnologií,

V této skupině roste vedle stromů starých n eorganizo vaně i něko lik mladších vědec kýc h metod i poctivé ře me s l n os ti rych­

jedinců. S těmi by se mělo do budo ucna počítat a o n ě se starat, CO Ž se v tom­ le srovnává krok se s větem. Zde sehrává vel­

kou roli rozvíjej ící se aktivita Spo l ečnost i

to případě neděje, " konstatuj e Zina Kl ečko vá. " Dnes j sme se tady taky poku­ pro zahradní a kraj i n ář s ko u tvorbu a zej ména

sili zasáhnout (bez souh lasu maj itele pozemku, tj . evangelické farnosti - po­ ing. František Smýkal. který s úsmě v em na

zn. aut. ), ale nesetkali j sme se s p rá vě p řízn i vou odezvou. Techniku jsme odborných semi nářích a dí lnách drobně kori­

stáhli a vše zůstává na dalším j ednání mezi obcí a f arností... " guje dnešní lektory - své bývalé žáky. (Tím

Jednání u sku tečněné po několika dnech skonči lo stej ně kácením (stromy byly nechci říci, že by zde ostatní pedagogové

smýceny jako stromy, které bezpros tředn ě oh rožují zdraví či život podle § 8 z oboru nebyli. Všem vzdávám dík , ale sna­

žím se pohybovat jen v rov i n ě občanských

odst. 4 zák. Č. 114/92 Sb. s ohlášením až po kácení), a to nejen stromÍl nej vice sdružení. )

postižených houbovými chorobami, ale i těch zm iňo van ých lip mladých ... V současné době se rozsáh lejší zásahy v péči

Helfštýn Mezi spoustou stromů , o které se ve svém okolí starají, si navíc vybrali pa­ mátné místo Helfštýn na kopci nad Valašským Meziříč ím , kterému věn o vali v posledních letech h odně čas u. Zde se i dnes konají pietní akce připomín aj í ­ cí oběti válek. Kolem pomn íku bylo dří ve vysazeno několik lip . Větve n ěkte­ rých z nich mají dnes už takovou hmotnost, že rozlamuj í samotný strom. "Letos bylo odstraněno betonové vyplnění takto namáhaných stromů, kte ré se

~'U~mlooufi<e~

o zeleň staly komerční záležitostí soukro­ mých fire m či zahradních a rch i tektů. Větší profesionální skupiny na péči o ze l eň (ale i na další odborné přírodovědecké zásahy) mají prakticky j en ČSO P Vlašim, Velké Lo­ siny a Valašské Mez i říč í. Tím al e neztrácí na dů l eži tos t i menší zása hy prováděné občan­ skými sdruženími v obcích, které neodmysli­ te ln ě patří do mozaiky utváření obča n ské spo l eč nos ti.

• NAŠE REPORTÁŽ

17

o exaktnosti, kráse a krajině Václav Štěpánek

Naše doba je exakl11í. Vše musí být co nej­ definováno, zmNeno, zváženo, vyčís­ leno ... Bez toho totiž vaše argumenty Ilemají přílišnou váhu a vy sami ITnižete b.ýti shledá/li lehkými. Podstata I1I1/0ha věcí je však naštěstí taková, že se jednoduše a exaktně uchopit ne­ dá. Vezměte si treba takovou krajinu. Naši krajinu. Dokázali bvste ji definovat, dokázali byste ji byť jen popsat ? Ale jistěže, ozve se zá­ stup přírodověelcti - geografii, geologLl, bota­ nikLl, zoologIi, a jme se opisovat geoll101folo­ gii našeho lÍzemí, definovat druh vrásnění, zdLivoeblovat, proč /ll a tam rostou takové či onaké rostliny a žijí určití živočichové, do­ konce je budoll i vyčíslovat a finančně ohod­ nocovat. ln/l, ve většině věcí budou mít roz­ Vrba v blízkosti kanceláře ZO CSOP ve Valašském Meziříčíje IIkázko u lÍspěšllého ořezu stromu. hodně pravdu, ale přečteme-Ii si v.ýsledek Foto Věra PospíšilLková takovéhoto konání, naši krajinu v něm nena­ jdeme. Cosi tam bude chybět... dříve používalo jako jedna Z ošetřovacích metod. Několik čerstvě vysazených Byl jsem nedávno na nějakém jednállí o tom, jedinců časem doroste a postupně nahradí současné mohykány, " obeznamuje zda zastavět jeden lep.ý přírodní kOLL/, I'ekli bychom takové krajinné zátiší, kdesi na okra­ mě Milan Orálek, "dříve byly větve většiny z těchto lip svázány ocelovými ob­ ji obce (mohlo by se ale jednat i o v.Í'stavbu ručemi. Ty se dnes nahrazují speciálními textilními popruhy, které nadále dálnice, pl~ehrady či čehokoli jiného, stačí strom nezraňují. "

pouze dosadit). Čísla padala Z obou stran ­ Příj ezdo vá cesta k památníku je lemována alejí lip, která byla vysazena asi Z jedné o finanční V:NlOdllosti a pNnosu pro obec, z dmhé o počtu chráněn)'ch rostlin před 15 lety. Do ní byl ale zcela nevhodně zvolen druh lípy, jejíž kmeny do­

a živočiclni a všem, co s tím SOl/visí. Diskuse, sahují většin ou jednoho metru. Tvoří sice pěkno u korunu pravidelných tvarů, dalo-li by se tak to z obou stran určitě exakt­ ale pro výsadbu kolem cesty jsou naprosto nevhodné. "Je snaha se o ně sta­ ní hádání nazvat, neskollčila v podstatě ni­ rat, ale otázkou je, co bude do budoucnosti. Někte ré z nich i usychají... "

jak. Spo lečnou leč obě strany nenašly. A jak to tak známe, dovedeme si dejmě představit, čí argumenty nakonec bezespol'lt převáží. Tradičn í trnky V celém tOIll exaktním smlouvání se však zce­ "František Novotný se dlouhodobě zabýval tradičními odrůdami ovoce la ztratil jeden pojem. Phznám se, byl jsem pOl/ze pozorovatel, a proto jsem se jej ani ne­ v okrese Vsetín. V době, kdy se začala silně projevovat u peckovin nemoc šar­ odvážil vyslovit. Nelldělaljsell1 to podvědomě ka (polovina 80. let) si uvědomil, že stromy výše položené (v nadmořské výšce //ložná i proto, abych nebyl omačen za nena­ kolem 600 m) by mohly být odolné vůči této chorobě. Vysadit tedy na poze­ pravitelného podivína, snílka, či dokonce ro­ mek patřící ZO ČSOP 20 trnek "snesených z hor" a dalších 150 rozdal obča­ mantického blouznivce. Co to tedy je za zvláštní pojem? Asi nejlépe by jej bylo možno nům. Teď po třech letech přichází správná doba, kdy je třeba rezistentnost k nemoci ověřit a zjistit celkový stav stromů. Bohužel pan Novotný už nežije, nazvat krásnem, nebo, chcete-li, estetičnem. Prostě s tím, že dotčené krajinné zátiší je a tak tento úkol připadl nám, " vysvětl uje Milan Orálek. "Snažíme se teď zís­ pěkné samo o sobě a že jen pro l!I jeho krásu kat spolupracovníky pro tento projekt nejen Z řad občanů, ale třeba i firem, by bylo dobré jej uchovat i věkLlm budoucím, které mají o návrat trnek na Valašsko zájem. Zatím se nám p řihlásili z vizo ­ v onom kolotoči čísel nikdo jaksi nepočítal. Jistě, krása, a nejen ta krajinná, není po­ vické firmy Jelínek a dál uvidíme ... " jmem exaktním, a proto se s ní pti obdobn.ýclz jednáních nikdy nepočítá, a navíc, jak se mLl­ Závěrem žeme dnes a den n ě pl'esvědčovat, je to i po­ O činnosti ZO ČSOP Valašské Meziříčí by se dalo samozřej mě napsat ještě jem, a opět nejen ve vztahu ke krajině, rela­ mnohé. Pro příklad lze uvést přenášení raků a slávek z vypouštěné přehrady tivní. presto v.vak bude asi více těch, co dají plednost kráse krajinného zátiší před krásou Bystřička, se kterým pomáhali i Mladí ochránci přírody, nástupci současné panelového sídliště. .. ochranářské generace. Program mokřadů si také nalezl své místo v činnosti Za oním krajinn.l'm krdsnem se však skrývá i něco jiného. NapNklad staletá práce gene­ Valaš skomeziříčských. Nedaleko hustopečských rybn íků pomáhají udržovat a rozšiřovat přírodní rezervaci C h ory ňs ké rybníky. U dřevě nice v Bys třičce, rací našich selsk:í>ch pledhi, kteN svou (a ny­ ní naši) krajinu do stavu krásna přetvořili která slouží nejen k vyučování a pořádání seminářů, ale i k rekreaci, instalo­ a učinili z ní SVOlL (a nyní na.vi) vlast. Mliže­ vali na speciálně pro čápy postaveném sloupu podložku pro jejich hnízdo me tak to krajinné krásno směle přirovnat ke i s vycpaninou čápa, což je metoda lákání jedinců pro usazení na tomto hníz­ krásmill1 napNklad literárním, výtvarným či architektonickým, prostě ke všemu, co tvoří dě, používaná např. v Polsku. Za ZO ČSOP Valašské Meziříčí je vidět spousta vykonané práce. Spousta naše kulturní dědictví. A pak se k něm II i tak chovat. A z tohoto pohledu se naopak bláho­ činností a plánů je čeká také v budoucnosti. Tv4rcům nelze než popřát hodně vá zdá i ta exaktnost i ta hra s čísly. pFesněji

zdraví a zdaru. 18

NAŠE REPORTÁŽ _ _ _ __

•

•

_ _ _ _ __ _ _ _ _ __ _ _ __ \Y(!9JY(]Dnufi®~

Obhajoba břehových stromových porostů Václav Čermák

V době, kdy v červenci 1997 vrcholila na ře­ ce Moravě povodeň, kdy selhávala většina technických protipovodi'lOvých prostředků a povodňová vlna zaplavovala téměř celou údolní nivu, jsem nepochyboval o tom, že povodňové události vyvolají tlak na likvidaci stromů v břehových porostech. K obavě o osud stromů v korytech řek a potoků mě vedla mnohaletá znalost poměrů na Povodí Moravy.

Abych získal konkrétní argumenty , vydal

jsem se s kolegy, vybaven videokamerou,

dokumentovat funkci břehových porostů při

povodni na řece Svitavě, kterou jsme projeli

od Maloměřic po Blansko krátce po kulmina­

ci. Voda již mírně opadla a vrátila se do ko­

ryta.

S čistým svědomím mohu napsat, že břehový

stromový porost při povodni na Svitavě ob­

stál. Toto tvrzení mohu doložit videozázna­

mem.

V úseku mezi Bílovicemi nad Svitavou

a Blanskem Svitava protéká úzkým strmým

údolím. Koryto řeky má velký sklon, místy

vytváří peřeje. Kromě několika krátkých

upravených úseků je koryto řeky přirozené,

lemované olšemi, jasany, javory, vrbami

a topoly. Stromový břehový porost odolával

silnému bystřinnému proudu, odkláněl jej od

nárazového břehu a chránil břeh před pode­

mletím. Na třech místech, s nesouvislým bře­

hovým porostem jsme našli vyvrácené stro­

my.

Na Cacovickém ostrově není Svitava tak dra­

vá, její sklon je mírnější. Přesto výrazně po­

malejší proud vymlel nádrž na břehu regulo­

vaného koryta bez stromů.

Nenašli jsme místo, kde by břehový porost

způsobil zátarasy. Ucpání jednoho mostního

pole v Adamově způsobila provizorní ocelo­

vá konstrukce, zahrazující proud pod mos­

tem. V konstrukci se zachytily desky, trámy a rozřezané kmeny - jen málo z nich však mělo kořeny.

V úseku mezi Adamovem a Blanskem leželo na strmém svahu údolí mnoho vyvrácených stromů a koruny některých z nich padly do koryta řeky. Při povodni v červenci 1997 jsem rovněž procházel řeku Moravu a sledoval důsledky záplav. Cestou po koruně inundační hráze v zámeckém parku ve Veselí nad Moravou jsem se po kotníky bořil do rozmáčeného dr­ nu. Věkovitý akát neudržel stabilitu v roz­ bahnělém tělese inundační hráze a padl do vody. Vývrat akátu však nezpůsobil protržení hráze. O sto metrů dál směrem po toku řeky však voda přelila a následně protrhla nased­ lanou inundační hráz. Na odlehčovacím rameni řeky Moravy nad Uherským Ostrohem jsou inundační hráze vysoké až 3 m. Voda sahala do úrovně koru­ ny hráze a v některých místech ji tenký papr­ sek vody přeléval. Na vzdušném svahu hráze voda vyvčrala mocným proudem z chodbiček vyhloubených hlodavci. Vývěr mohl způso­ bit poškození hráze, její protržení a zaplavení Uherského Ostrohu. Těmito několika příklady jsem chtěl doložit, že příčiny poruch hrází a vzniku nátrží byly různé: nevhodná zemina použitá do násypů hrází, strom s mělkým nebo vyhnilým koře­ novým systémem, nevhodný a nezapojený břehový porost nebo hráz provrtaná od hlo­ davců či přelitá inundační hráz. Ani v jed­ nom případě se na nich nepodílel kvalitní stromový břehový porost nebo doprovodný porost, který je dobře zapojený, má vhodnou skladbu a je pečlivě udržovaný. Zaměstnanci Povodí Moravy často zdůvod­ ňují mýcení stromli v korytech vodních toků tím, že stromy snižují průtočnost koryt a že

Břehový stromový porost vhodné skladby s travním a bylinným porostem je přirozenou sOl/částí vodních tokll a zároveií je nejlevněj­ ším zplisobem opevllění tokli. Současný stav Svratky u Pisáreckého mostu zachytila Jamli­ la Kocourková

způsobují

ucpávání průtočného profilu. Ani v jednom případě jsem tuto skutečnost nezji­ stil na Moravě, Svratce nebo Svitavě. Pouze na Veličce u Kněždubu zmlazený nepřiroze­ ný porost vrby prorostl větší část průtočného profilu, působil jako česle a ucpal se připla­ venými větvemi, senem a igelitem. V širo­ kém korytě větších řek k takovému ucpání nemůže dojít. Udržovaný břehový porost stromů může způsobit vzdouvání vody řádo­ vč v centimetrech. Břehový stromový porost vhodné skladby s travním a bylinným porostem je přirozenou součástí vodních tokli. Je to nejlevnější způ­ sob opevnění toků. K údržbě stromového po­ rostu je třeba IOx menší množství hodin prá­ ce, než k údržbě travního porostu. Stromový porost se významně podílí na samočisticí schopnosti vodního toku, zastiňuje hladinu vody, vytváří stanovištní podmínky pestrého společenstva rostlin a živočichů, je výrazným krajinotvorným prvkem. Přes nesporné výhody a důležité funkce bře­ hových a doprovodných porostů, společnosti Povodí zajišťují kácení stromů na vodních to­ cích v míře, která je pro ekologicky smýšlejí­ cího člověka nepřijatelná a těžko pochopitel­ ná. Které důvody tedy vedou zaměstnance Povo­ dí k likvidaci stromových břehových poros­ tů? Nesprávně se zobecňují příčiny poruch na vodních tocích. Tvrzení, že strom v korytě řeky je škodná, kterou je třeba zlikvidovat, patří k tradici udržované především laickou veřejností. Naštěstí se jí drží jen málo pro­ vozních pracovníků. Ke škodě věci do pro­ blematiky nešťastně zasahují někteří politici, vytvářející tlak na zaměstnance Povodí. Ne­ vhodné ekonomické podmínky a motivace společností Povodí vytvářejí uvnitř společ­ nosti klima, v němž nemá smysl příliš pře­ mýšlet o prospěšnosti věci.

•

Přes nesporné výhody a dLlležité fUllkce břel/O­ vých a doprovod1lých porostli vyvolávají povodiíové události tlak /la jejich likvidaci. Svitavu po "ošetře1l{" společnost{ Povod{ za­ znamellala Jarmila Kocourková

~~~rruDllufi®~

OBHAJOBA BŘEHOVÝCH STROMOVÝCH POROSTŮ

19

vém maximu, takže vrcho lová část asi osmi pře­ slenú je vidi tel n ě oddě l e n a strmým tvarem větví od zbylé část i koru ny. Ochvojení větví a počet segm e ntů ročníkú je nenaru en a strom si udr­ žuje 6 až 7 ro č níků jehli í, což je optimáln í po­ čet pro nížin ný ekotyp. Na vět vích nejsou patr­ ny an omálie ve tvorbě proventivních výhonů, které by svědč i ly o tom , že sU'om v minulosti prodě l al stresy. Dá se tedy soudit, že je pravi­ del n ě a bez viditelných výkyvů saturován vo­ do u a že n apř. nebyl ov li v n ěn nedávnou epizo­ dou sucha. J eh li čí má svěže zelenou barvu bez příznak u deficience živin a strom začíná plodit. Proč tomu ale tak je, když všechny smrky ve měs tě chřadno u, a co by se tedy nemělo změnit, aby vitali ta tohoto jedineč ného indi vidua nebyla

Technokrati versus ekologové?

Příklad jednoho domu a ztepilého smrku Problém s tromů ve městech j e ob ec n ě aktuáln í, v Brně pak, jako by v posled ní době nabral na síle. Jde o několik konkrétních případ ů, které namísto toho, aby se podrobn ě odborn ě prošet­ ři l y, a tak se zjisti lo, zd a kri ti ka kácen í byla op rávně ná, naopak se dále v obecné ro vi n ě pře­ třásaj í. Jako bychom se nech tě l i dobrat pravd y a raději volné fabulov ali při nejrůzn ěj š íc h vtip ­ ných "rétori ckých cvičeních" na téma stromy ve městě. Nejde ale přece o to, abychom si s mým kamarádem docentem Hudcem vy m ěňova l i přes MF Dnes názory na to, zda opravdu vidím jen negativn í vla !nosti stromů (asi p ř i rychl ém č t e­ ní přes kočil hodnocení jej ich pozitivních ú č i n­ ků), nebo jsem ten odborn ík a specialista, který městsko u ze l e ň vn ím á nepa třičně, jen j ako úzký předmět svého záj mu. Nej sem urbani sta, ale domnívám se, že bychom m ěsto m ě li pr i orit n ě chápat jako sídelní útva r. Pochop itel n ě, že člo věk po třebuje i ve městě ta­ ké pří rodu, rostliny i ž i vočichy, ale p ředno s t ně zde musí bez probl ém o vě žít. Nechce být ohro ­ žen ani on, ani jeho majetek. Těž ko by se zpo­ vídali naši "radní" , kdyby opravdu n ěkde došlo k vážnému poškozen í m ajetku a nedej Bože i života občana. Opo nent i by si opravdu m ě li uvědom it , že jejich pozice za nic nezod po víd a­ jících kritik ů jim dává lehká křídla. Dom nívá m se ale, že i přes rozšíře n é antropomorfistické nazírán í této čás ti populace na ži voč i c hy a rost­ li ny by snad jen má lokdo neup ře dno s tnil č l ovč­ ka. Je ovšem také pravdou, že s rozvojem civ ili­ zace dochází k úpadku lidských v ztahů a pr ávě ve mě s tech si lidé čas to jako náhradu hledají oponl ve vztahu ke zvířatů m i k rostlinám. Tím spíše, když se s polečnost, jako je naše , nachází v jakémsi stavu rozpolcenosti při o brod ě sociál­ ních i sp oleče nský ch v z t a hů. Jak by klasik řekl: na přecho du od socialismu ke kapitalismu. Dis kuse o stromech je tud íž také d iskusí o po ­ kles lých lidských vztazích u nás. Ostatně o to m je také hlavní téma tohoto př í s p ěvku , kdy v pří ­ běh u o jednom smrku mezi domy nefigurují jcn zlí radní i architekti a hodní zachránci, aktivisté, či ekologové, ale také hodn ě nerudných a roze­ zlených obyvatel. kteř í prostě výstavbu n ějaké­ ho domu poblíž svého byd li š tě n ech tějí, protože je j im jedno, že jiní lid é nemají kde bydlet. Ale nyní již rychle in medias res problému se smrkem, který se odehrává na Rame š ově ulici v Brně - Král ově Poli. Do víru věcí jsem se do ­ stal, když jsem byl požádán architekty Mi cha­ lem Říčným a Vladimírem Ču helem o nezávislé posouzení př ípadu . Oč vlastn ě jde? Jak je uve ­ deno v souběžné in formaci od Ing. arch. Ř í č n é­ ho, bylo třeba na uvedené l oka litě zpracovat tudii zástavby byto vého domu s malometrážn í­ mi byty. Logické řešení , které vycházelo z lo­ kální situace, tj. reliéfu terénu, okolní výstavby, a které by vedlo k sy ntetickému zač len ě ní nové stavby, bohu žel nerespektovalo jakýsi smrk o jehož vzh ledu jsem neměl potuchy. Předsta ­ voval jsem si skomírající smrk s proschlou ko­ runou a malými roč n ím i přírůs ty , jaké běž n ě ve

20

ov li v ně n a? Ne pochybně

Smrk se nachází v růsto vém maxim/l, takže vrcholová část asi osmi přesle/lll je viditelně oddělella strmým tvarem větví od zbylé části korullY. Foto Radomír Mrkva m ěs t ě

se suchým mi krokli matem a obvykle o I až 2 oe vyšší teplotou oproti okolí vidíme. Ji ž první po hled mne ale pře s v ědč ilo opaku. Přede mnou se tyč il nádherný jedi nec smrku ztepilého se široce rozložitým i v ě tv em i, hřeben itéh o (h řív naté h o), ní žinného ekotypu, s minimální defoli ací. Jak jsem se p ozději dov ěděl, strom byl již před tí m odborně hodnocen čty ř mi znalci (Ing. Šmiták, Ing. Finstrlov á, Ing. Úradníček, CSc . a RNDr. Ing. Hauck) a kon statováno shod­ n ě, že strom je as i 20 m vysoký a obvod jeho kmene ve výšce 1,3 m nad zemí činí 154 cm. Má 36 let, kuže lovitá koruna je n ádhe rně sou­ měrná, její p rů m ět má téměř 10m. Jeho hod no­ ta se podle platných metodik vyčí luj e tém ěř na 200 tisíc Kč. V posudcích se konstatuje, ž.e ne­ dojde-li ke zhoršení prostředí, má ša nci se dožít vysokého věku, tzn. v ní ži nných podmínkách patrn ě něco pře s 100 let. Na z ák l adě toho byl rozhodnutím Úřadu měst ské část i Brno-Královo Pole uznán dne 10. 4. 2000 za památný strom, což je v daném případ ě poněkud podiv né a řek­ n ě m e poně ku d zkratkovité opatření , ale budiž. Proto byl a jmeno vanými architekty, a řekně me se vzác nou vstř ícností , zpracována jiná varianta řeše ní výs tavby domu , která tento strom nejen respektuje, ale naopak je š tě využívá jeho ma­ jestát jako dominantu lokality. Problémem ale je, jaká bude životnost tohoto stromu. Dož ije se opravdu předpovídan ýc h 100 let, a co když tomu tak nebude? Má proto smysl měn it proj ekt domu, který bez dominantního stromu postrádá v daném místě logi ku? Př íkl a ­ dů, kdy se č inila kv ůli stromům náklad ná opat­ ření a on y pak uhynuly, je celá řada. Proto má v daném př ípadě klí čovou úlohu spíše prognóza zdravotního stavu do budoucna, než posuzování stavu sou č asného. V souvislosti s tím je třeba zodpovědět otázku, proč má tento konkrétní smrk tak vynikající zdravotní stav a co je toho příč ino u . To je ovšem zásadní otáz ka, na kterou vypracované posudky nedávají odpov ěď a pou­ ze sh odn ě alibisticky poznamenávají, že stav stromu potrvá, nezhorš í-li se podmínky (?). Co lze k tomu říci ? S ohledem na habitus koru­ ny a větv í lze diagnostikovat, že strom pravidel­ n ě a opt imáln ě každým rokem přir ů s tá, jak na hlavní ose, tak na vě tvích . Nachází se v růsto­

rozhodujíc í příčinou je sk utečnos t , že strom roste nedaleko paty svahu bý valého "cihlárenského h lin íku". Tyto hlíny se těžily ob vykle do h loubky až po nevy užitelnou jílovi­ tou a proto vodon osnou vrstvu. Mimo to dlouhý násep a vegetace na něm kryje patu stromu z ji­ hovýchodní a částečně také z jižní stran y, takže hlavn í př í čin u jeho vynikajícího zdravotního stavu můžeme spatřova t ve velmi příznivém zá­ sobe ní vodou. Hojné živiny patrně získává ne­ jen z navážky, neboť pod ním jsou záhony za­ hrádek, ale také díky bohaté depozici dusíkatých slo u če nin , poc házejících zejména z dopravy ve městě. Dá se proto říci, že pře dpo­ kl ady k tomu, aby smrk dále a úspěšně přežíval , stojí na hydro logických poměrec h lokali ty . Bu­ de-li zachována velká vsakovací plocha, kterou p ředs t avuje sportovní stadion poblíž. pak se ne­ poc h ybně poměry vůbec nezmění. S tí ně n í paty kme ne by výhledově m ě l zaj istit okrasn ý keřo­ vý porost ve sv ahu , o sta tně ten by mě l na loka­ litě převládat, aby majestát smrku opravd u vy­ nikl. Konzultovat s hydrologem by se mě l ještě problém samotné stavby a zvláš tě problém zá­ kladů, zda totiž při jej ich hloubení n e můž e být vodo nosná vrstva narušena a lokalita n apř í k l ad od vod něna. Poně kud probl émová bude změna mikroklimatu, protože strom se po výstav bě do­ mu ocitne ze dvou stran a proti jihovýchodu ob­ klope n zdmi. To může významněji zvýši t teplo­ tu lokality a tato situace tvoří patrně jedinou nejistotu v prognóze dalšího bezproblémového vývoje stromu. Jaký lze z posuzovaného p řípadu vyvod it obec­ ný závěr ? Zájem o bča nů o m ěs tskou ze l eň je pochop iteln ý. Nej en senioři , ale také přírodo­ pi s ně a eko logicky orientovaní ml adí lidé spat­ řují také v rostlinách živé by tosti, i když jejich ci tové vnímání se často neubrání antropomor­ fi stickému přís tu pu. Proto se angažují při rů z­ ných zásazích do zelen ě , byť to jsou často po­ stupy pěst itel ské a týkají se údržby zel eně . Ale proto ne mů že být městská ze leň před evším zá­ lež itostí o bč an ů, jak hří m á docent Hudec. Jak ukazují zkušenosti , jsou intervence občanú ča s ­ to také přízemní , motivované závistí, nepřej íc ­ ností a záští. Nicm é ně zájem lid í o d ění kol em a také o osud zelen ě j e chvál yhodný a v mnoha př íp adec h při m ěje "úředn íky a správce ze l eně" k větší a ktiv i tě a potřebě se intenzivněj i problé­ my zabývat. Nad tím vším by ale měl o být s tří z­ livé posouzení odborné a multi kriteriál ní analý­ za problému, která by pro řešení měla být rozhodující. Marná sláva, vš ichn i všemu nemo­ hou rozumět a doba prosazován í ideo logicky motivov aných názo r ů (a je jedno, o jakou ideo­ logii jde) snad již pominula.

Radomír Mrkva Prof, In g, Radomír Mrkva, CSc. - Ústav ochra­ ny lesů MZLU Brno

TECHNOKRATI VERSUS EKOLOGOVÉ? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~~9J1«lDllun®21

Dům

v'(f~n~ Dnui1®~

a strom

V roce 1999 jsem byl vyzván ke zpracování stu­ die obytného domu s malometrážními by ty na ulici Ra mešově v Brně-Králově Po li. Studie do­ mu se stavebním programem do dvaceti byto­ vých jednotek byla zpracována v autorské spo­ lupráci s ing. arch. Vladimírem Čuhelem. Lokaíita stavby se nachází v mís tě býval é cihel­ ny a je určena k obytné zástav b ě, výstavba je zde v souladu se schváleným Územním plánem m ěsta Brna. V so učas no sti je plocha doč as n ě vy­ užívána k pěst itelským účelllm . Z jihu se parcela otevírá do vn itrob loku, ze západní strany je vy­ mezena ulicí Srbskou a šest metru vysokým te­ rénním zlomem s prudký m spádem směre m k ulici Ramešova, ze severu je pak určena zahra­ dami rodinných domll v ulici Boženy Něm cov é. Z východní strany přil éhá k l okalitě parcela řady byto vých domu. Charakter mí sta dosti nešťastně ovlivňuje sousedící výškový bytový dúm na ro­ hu ulic Boženy Němcové a Srbské. Na pozemku pod patou svahu se nach ázf pro toto místo domi­ nantn í smrk ztepilý, dále pak n ěkoli k ořeš áku. Ostatní porosty jsou zanedbatelné. Po analýze všec h místních ch arakteristik a po­ sou zení z hlediska platných technic kých podmí­ nek pro výstavbu jsme navrhli optimální řeš e ní (varianta I) s ohledem na oko lní zástavbu, od­ stupy od hranic sousedících pozemkú a fasád sousedních obytných budov. Proporce, měřítko , forma nově navrženého bytového domu a jeho umístění na parcele by lo ohleduplné ke všem účas t n ík úm výstavby , předevš ím však k místu samému . Nový objekt s hl avní m vstupem ze Srbské ulice, vn oře ný do svahu s mírným od­ skočením , uzavíral v prodlou žení uliční frontu Ramešovy a uzavíral tak vnitroblok Srbská, Bo­ žen y Němcové a Ramešova. Pro potřebu vý­ stavby byla nutná as an ace smrku, ovšem s ade­ kvátní náhradou. Uvedené ře šen í vy vol alo nevoli České ho svazu ochráncú p ř írod y a po postupných jednáních byl smrk vyhlášen za památný strom . Před námi stál no vý úkol - navrhnout stavbu s půvo d n í m stavebním programem a jako dal ší podmínku výstavby dodržet ochranné pásmo kolem stromu (varianta ll). Varianta je neodd ě­ lite l ně spojena s exi stencí stromu a neumožňuj e navrhnout jednoduché urbani sti cké a objemové ře š e ní. Všechny podmínky, které je nutné dodr­ žet, j sou přespříliš vymezující a předurčují pu­ dorys a tvar objektu. Naše další práce, s ohledem na všechna ochran­ ná pásma, odstupy a ostatní tech nické podm ín­ ky ( o slunění, denní os větlení atd.), vedla k ná­ vrhu solitérní stavby složené ze dvou hmot: vyšší, šestipodlažní. na téměř č t vercovém pud o­ rysu, umístěné na jihu parcely a ni žší, č tyřpo ­ dlažní , podélného pudorysu, kolem severn í hra­ ni ce pozem ku. Vzájemný ko ntrast mezi nimi má nejen duvody kompoz ič ní. Sni žování zá­ stavby s měrem k severní hrani ci pozemku ve svém dusledku vede k menšímu zastín ění při ­ lehlých zahrad. Nový dllm je pak k ulici Srbská "při kotven" visutou lávkou. Výsledkem je řešen í , kde d ům a strom tvo ří jc­ den ko mpozič ní celek. Bez stromu navrho vaná forma ztrácí opodstat ně ní a j e tedy nutné vyn a­ ložit veškerou péči pro zachování tohoto stromu a z abezpeč en í jeho dlouho věkost i . Je také třeba poč ítat - pro případ j eho doži tí - s adek vátní a včasnou náhradou. Přestože se podařil o, při dodržení parametrll stavby, navrhnout řešen í se zachováním smrku , jsme toho názoru , že z hled iska m ěs totvorn ého je pří n os n ější varianta I, respektive že real izace stavby má v této lokali tě v ětší význam než za ­ chováni stromu. Při p atřičné náhradě asanované zeleně výsadbou nové by celek púsob il kl i d něj­

~-ij~n'\lDlluike~

Varianta J, která pro potřebu výstavby uvažovala s asanací smrku ším a

vyváž eněj ší m

kv alitě

dojmem při nesporně vyšši novýc h pros tor vzni klých po osazení do­

mu. Ať jsou hl ed iska posuzování takovýchto a ob­ dobných pří padll jakáko liv - byť odborná - vy­ vstává n ezo dp o vězená otázka, co je vět ší m pří­ nosem: zda zahušťovat mčs to zásta vbou stavebních parcel uvnitř mčs ta - i za cenu poká-

cení stromu - nebo rozšiřov at hranice města zá­ bory zem ěděls ké pudy pro po třeb u nové výstav­ by . K této sku teč n os ti se ale n evyjádř il žádný z při z v an ýc h znalcl!. prosazujících zachová ní stromu. Michal Říč ný Ing. arch. Michal Říčný - ateli ér Tišnovka, Brno

Varianta II počítá s další existencí smrku ztepilého. Oba Ilávrhy Michal Říčný a Vladimír t uhel

TECHNOKRATI VERSUS EKOLOGOVÉ?

21

ř

Přírodní parky



Orlice Petr Čermák Význam krajiny kolem Tiché a Divoké Orlice z hlediska ekologické stability krajiny, ale i z důvodů rekreace či ochrany zdrojů pitné vo­ dy vedl k dlouhodobé snaze o její ochranu. V průběhu druhé poloviny 20. století byly podél Orlic zřízeny četné rezervace a stále více se ho­ vořilo o potřebě ochrany celé nivy obou toků. Zřízením Přírodního parku Orlice v roce 1996 byly tyto snahy završeny. Tím prvotním důvodem ochrany údolí kolem Orlic, důvodem který sahá až daleko do minulé­ ho století, byla však především krása kraji ny. Četné společenské organizace, předev ším tzv. okrašlovací spolky, ale i vášn iví bota nici či pa­ leontologové, upozorňovali na výjimečnost místních scenérií. Z jejich iniciativy byla napří­ klad ve skalách Peliny zří zena tzv. Doskoč i lova vyhlídka a také se konaly pravidelné botanické exkurze. Krajina Orlic je pohledná, ale také tajemná, pl­ ná skal, hradních rozvalin č i opuštěných mlýnů, není tedy divu, že je s ní svázána celá řada po­ věstí. V řadě z nich se objevují nadpřirozené postavy všeobecně známé, bezhlaví rytíři či bloudící duše zemřelých, ale kraj kolem Orlic má i svá vlastní strašidla, jejich příběhy jsou mnohem poč etnější a dle mého mínění také mnohem půvabnější. Jedním z nich je Hurán ě, vtipálek i spravedlivý dárce pomáhající lidem v nouzi. Byl zřej mě duchem hodného ry tíře z hradu Hlavačova. Není to však ani zdaleka ji­ sté, mohl být také bytostí z vodní říše, jednou ho spatři l i "pelášit" z místa taškařiny jako vel­ kého raka. Nebo Ženička z údolí Loutovce, ma­ linká jako děťátko, která zametala svým košťát­ kem sníh před poutníky a mizela beze stopy. Dnes už je asi u Orlice nepotkáte, údolí však vypadají romanticky a tajůplně dodnes, a to i díky usilovné snaze je chránit před vlivy ani zdaleka ne poetickými. Přirozená

Diva

nitá skalnatá údolí velmi dramatického vzhledu i široká údolí s četnými slepými rameny . Vzhled nivy nebyl v minulosti tak radikálně změněn jako u mnohých jiných toků, Orlice tak patří k posledním nemnohým větším českým ře­ kám, které dosud tečou převážně při rozeně me­ andrujícím korytem. Díky nepřístupném u terénu a č as tým záplavám nivy nebylo území kolem Orlic v minulých le­ tech intenzivně využíváno zemědě l skou výro­ bou, vě tš i na odl es něn ých území tedy sloužila především jako pastviny či kosené louky. I díky tomu se v nivě zachovala celá řada cenných rostlinných, především mokřadních, druhů . Ne­ gativní vliv zemědělské výroby se přesto výraz­ ně projevil, zejména v 70. a 80. letech, snahou o vysoušení vlhkých luk a mokřadů a také pře­ vodem květnatých luk na ornou půdu . Spolu s těmito úpravami se zvyšoval splach půdy tím spíše, že se po odstranění stromů kolem zaváže­ ných bezodtokých depresí zmenšovalo zpevně n í terénu a ubývalo mechanických překážek při povodních. Do konce 80. let tak zanikl y díky od vodnění nebo byly přímo zavezeny mnohé přirozené zadržovací prostory, n i čivý účinek pravidelných jarních a letních povodní se neu­ stále zvyšoval. Teprve v posledních letech, zvláš tě po ničivé povodni z červenc e 1997, se znovu hovoří (zatím však bez patrných op atře­ ní) o nutnosti posilování přirozenéh o rázu ni vy a zvyšování protierozní ochrany či vsakovací schopnosti nivních porostů .

Bohatá květena Niva Orlic je převážně bezlesá, p řesto se na území parku zachovala významná lesní spole­ čenstva . V údolí Tiché Orlice mezi Ústím nad Orlicí a Chocní č i v údolí Divoké Orlice mezi Sopotnicí a Potštejnem jsou rozsáhlé celky květnatých buči n s kyčelnicí devítilistou, kyčel­ nicí cibulkonosnou, jaterníkem podléškou, kap­

samorostlíkem klasnatým či vytrvalou. Lesy hradního kopce Liti­ ce s prvosenkou vyšší, náprstníkem velkokvě­ tým a vrancem jedlovým patří k jedlovým buči­ nám. Blízké svahy mezi Sopotnicí a Liticemi jsou pokryty suťovými bučinami s vzácnými druhy bylin a dřevin , jako jsou oměj pestrý, lilie zlatohlávek a lýkovec jedovatý. Na dolních tocích řek se zachovaly zbytky luž­ ních lesů, zvláště topolojilmových jasenin č i dubových jaseni n, lze je nalézt například v Ku­ chyňce mezi Borohrádkem a Čermnou nad Orli­ cí. I v nich nalezneme celou řadu vzácných či zajímavých rostlin, mimo jiné konvalinku von­ nou, kosatec žlutý, kokořík přeslenitý, brčál barvínek, třezalku čtyřkříd lou, konopici zdob­ nou. Pozůstatkem původních lužních lesů jsou staré osamocené duby stojící v lukách, nejmo­ h ut nějšími z nich jsou zřejmě dva duby u býva­ lé vodní pily v Po stolově (mezi Chocní a Újez­ dem u Chocně), menší z nich po opakovaném zásahu bleskem uschl, druhý je dosud živý a obvod jeho kmene činí téměř sedm metrů. V minulých letech byly tyto duby na sklonku léta, v době kosení otav, jevištěm úchvatného přírodního rituálu. Před soumrakem se do jejich korun slétávali z lovu kobylek na okolních po­ sečených lukách bílí čápi, hlasitě klapali zobáky a potom najednou, jako na povel, se těsně před soumrakem rozletěli ke svým nocovištím. Jejich počet mnohdy přesahoval padesát a díky blízké­ mu jírovcovému stromořadí je bylo možné po­ zorovat bez obav, že je vyrušíte. Přírodovědně atraktivní jsou však předevší m lo­ kality na opukových skalách a v čet ných mok­ řadech . Při jízdě vlakem z České Třebové na Pardubice si každý pozorný pasažér povšimne těsně před Chocní strmých opukových skal. Ty první jsou součás tí přírodní rezervace Hemže­ Mýtkov, ty druhé, bližší Chocni, patří do rezer­ vace Peliny. Rezervace Peliny je jednou z nej ­ starších v regionu, malebné skály při tahovaly radinou

laločnatou,

měsíčnicí

Přírodní park Orlice byl zříze n pro ochranu kra­ jinného rázu přirozených a po l opřiro zených nivních spo lečenstev toků Divoké Orlice, Tiché Orlice a Orlice. Jeho rozloha činí II 462 ha, délka toků v parku činí asi 200 km. Park se na­ chází na území okresů Rychnov nad Kněžnou , Ústí nad Orlicí, Hradec Králové a města Hradec Králové. Na horních tocích řek tvoří hranici parku na Divoké Orlici hranice CHKO Orlické hory v Klášterci nad Orlicí, na Tiché Orlici obec Mladkov. Hranice parku na dolním toku už spojené Orlice (soutok je u Týniště nad Orli­ cí) je v Hradci Králové v ústí Orlice do Labe. Na horních tocích je niva úzká, někde jen něko­ lik desítek metrů . Na dolním toku je často velmi široká s množstvím bezodtokých depresí a zbyt­ ků lužních lesů . Celá oblast parku je přes svou rozlohu poměrně geologicky jednotná. Tvoří ji, až na menší vý ­ jimky na horních tocích obou Orlic (na střetu s krystalinikem Orlických hor a s vyvřel in ami litické antiklinály), svrchnokřídové sedimenty České křídové pánve. Na tomto snadno zvětra­ telném slínovcovém podloží vy t vořila řeka čle­

22

PŘíRODNí PARKY_ _ _ __

_ _ _ _ __ _ __ _ _ _ _ __ _~U~mJDllufi
pozornost již v minulém století, část nivy pod nimi je proto přeměněna v anglický park a u slepého ramene v Mariánských lázních bý­ val ještě před válkou výletní hostinec . Vápno­ milné květnaté bučiny na mírnějších svazích, petrofytní vegetace na skalních ostrozích, suťo­ vé lesy i staré říční rameno jsou význačnými botanickými lokalitami. Roste zde například klokoč zpeřený, zvonek broskvolistý, tolita lé­ kařská, oměj pestrý, lilie zlatohlávek, přeslička obrovská, tařice skalní a další druhy. Významných mokřadů najdeme u Orlic celou řadu, upozorním tedy alespoň na nčkteré. V opuštěném a částečně zatopeném písníku u Bělče nad .orlicí došlo po skončení těžby k ra­ šelinění a vznikla iniciální společenstva rašeli­ niště, lze zde nalézt celou řadu chráněných a ohrožených druhů rostlin, například plavuňku zaplavovanou, plavuň vidlačku, nahoprutku pí­ sečnou, bělolist nejmenší, či rdesty. Bělečský písník je také největším východočeským nale­ zištěm rosnatky okrouhlolisté. V mokřadech rybníku Malý Karlov u osady Korunka múžeme nalézt především rozsáhlé porosty ďáblíku ba­ henního, kromě něho zde rostou i vachta troj­ listá, bazanovec kytkokvětý. violka slatinná, prstnatec májový, kapradiník bahenní.

Ptáci, zvířata a jiní lidé Stromy, ptáci. zvířata a jiní lidé je název jedné z básnických sbírek Zdeňka Rotrekla. Nezmiňu­ ji ho n áhodně, v Pelinách vznikaly za války ně­ které z Rotreklových básní z první sbírky Ka­ menný erb a básník při rozhovoru se mnou vzpomínal na výra, kterého tam viděl. V údolí Tiché Orlice mezi Chocní a Ústím nad Orlicí lze výra velkého zahlédnout i dnes. Z přilehlých lesů k řece zalétávají dva druhy ještě před ne­ dávnem velmi vzácné - krkavec velký a čáp černý. Kromě již jmenovaných zde lze zastih­ nout celou řadu ptáků, které patří k běžným lesním či křovištním druhům: brhlíci, pěnice, sýkory, šoupálci, žluny, strakapoudi. Meandrující řeka s vysokými břehy je na něko­ lika místech domovem vzácného ledňáčka říč­ ního. Na podzimním tahu uvidíte, především na dolních tocích obou řek a přilehlých rybnících, většinu druhů našich kachen a často i husy vel­ ké a husy polní. Louky kolem Tiché Orlice jsou pravidelným zimovištěm káně lesní, k ní se vzácněji připojuje i severská káně rousná. Pro zoologa, ale i pro každého milovníka zvíře­ ny, je výjimečnou částí parku úsek Tiché Orlice mezi Darebnicí a Korunkou. V řece pomalu plynoucí četnými zátočinami lze najít raky, ce­ lou řadu ryb i škebli říční. Múžeme tu potkat vydru, či alespoň v blátivém břehu nalézt její stopy, v rákosinách rybníkú Velký a Malý Kar­ lov hnízdil ještě nedávno (a snad i dnes) bukač velký, vzácně - leč poměrně pravidelně - zde bývá zastižen kormorán velký, moták pilich, volavka bílá či orlovec říční. Mezi druhy běžně hnízdící na Velkém Karlovu patfí volavka po­ pelavá, potápka roháč, moták pochop, bekasina otavní.

Duby v lIivě u samoty Postelov. Foto autor jmenoval podle svého průvodce, choceňského lékárníka a paleontologa Hlaváče. Lidské osídlení se u Orlic objevilo už v mladší době kamenné, četné jsou však především pa­ mátky z doby bronzové. Většina nálezů patří k lužické a slezskoplatěnické kultuře a zahrnuje celou řadu hradišť a pohřebišť se značným množstvím keramiky i drobných užitkových předmčtů.

Hustota osídlení na Orlicku významně stoupla v ranném středověku, kdy se údolí stala vý­ znamnými obchodními stezkami , vedly zde pří­ pojky k tzv. Trstenické stezce. Na ochranu ob­ chodu vznikla celá řada opevnění, zbytky hradu či tvrze můžete najít v blízkosti každého strate­ gicky významnějšího místa údolí. Nejznámější jsou dva hrady u Divoké Orlice - Litice a Pot­ štejn . Ty jsou zřejmě nejčastějšími turistickými cíli na území parku, a to i z toho důvodu, že je­ jich n ávštěvu lze spojit s příjemnou delší pro­ cházkou údolím Divoké Orlice. Na hradě Pot­ štejně sídlil asi nejúspěšnčjší z loupeživých rytířú (díky bohatě naloženým vozúm na stez­ kách velmi časté místní odrůdě tohoto stavu)

Mikuláš z Potštejna. Kroniky praví, že "loupil odvážně a bez skrupulí", a tak byl nucen zjed­ nat pořádek samotný markrabě moravský krale­

vic Karel (pozdější Karel IV.), který v roce 1339 hrad dobyl. Pověst o pokladu, který zde Mikuláš zanechal, vedla jednoho z pozdčjších majitelú hraběte Jana Ludvíka Harbuvala z Chamaré k tomu, že polorozvalený hrad kří­ žem krážem (pochopitelnč bezúspěšně) překo­ pal, značně ho poničil a sebe finančně zruino­ val. Aloise Jiráska tím inspiroval k románu Poklad, i když ten si příbčh, jak bylo jeho do­ brým zvykem, značně upravil. Chamaré však nebyl jediný, kdo tento poklad hledal, o mno­ hých hledačích na hradištích kolem Chocně se zmiňují lidová vyprávění. Hrad Choceň byl to­ tiž po určitou dobu také Mikulášovým vlastnic­ tvím (než ho dobyl - kdo jiný než kralevic Ka­ rel). Problémem pro případné další hledače je fakt, že už se přesně neví, na kterém z n ěkolika choceňských hradišť stál Mikulášův hrad.

•

Jarní záplavy lIa luhách II PlcllOvického mlý­ na /la Tiché Orlici. Foto al/tar

Mamuti a loupeživí rytíři Na území parku je několik cenných paleontolo­ gických a archeologických lokalit. V pískových náplavách byla objevena celá řada náh;:zů z dob ledových - mamutí kly i kosterní zbytky sobú. Usazeniny svrchní křídy kolem obou Orlic jsou bohaté na zkameněli'ny , nejvýznamnější nález učinil v lomu u Chocně v roce 1879 slavný pa­ leontolog Antonín Frič, když objevil zbytky ptakoještěra Omithocheirus hlavacii. Frič byl místními skalami nadšen, a proto svůj objev po-

~~9rruDllufi®~

PŘíRODNí PARKY

23

Zajímavosti z přírody

Polární záře nad Evropou Ve č tv rtek 6. dubna za soumraku byla nad zápa­ dem vidě t n eoby čejn á skupinka nebeských tě­ les. Nejjas n ěj ší byl úzký srpek M ěsíce. kousek vpravo byl zře telně viditel ný Jupiter, nad ni mi slabší Saturn a vpravo nahoře od Jup iteru pak slábnoucí Mars. T isíce lidí v Evropě a posléze i v Americe se kochalo pohledem na toto krásné seskupení. lak skupinka pu toval a dopra va s m ě­ rem dolů , M ěs íc se za planetami vidi telně zpož­ ďoval. Vzduch byl pr ůzrač n ý, a tak byl Měsíc ­ ač krátce po novu - na první pohled patrný ce lý, ozáře n ý Zem í. Byla to skupinka opravdu mal á, za evrops kého večera se všec hna č tyři tě l esa ve­ šla do zorného pole triedru. Kdo pozorně sledoval j ej í západ, mohl si už na ko nci tohoto procesu všimnout neobvyklých červen a v ých oblastí na obloze pon ěk ud více vpravo. Poté, co se setm ě l o , staly se tyto obl asti s ku te čně velmi nápadné. V Brn ě však ni ko li, protože v dané době - od devíti več er až do čtvrt na j edenáct - bylo téměř zataženo. Vzápětí se nám však tele fonicky ozvali kolego ­ vé hvězdáři z j iných míst - nejprve s dotazem, zda jsme si všimli po lární záře, poté j iž se s d ě­ lením, že po lárn í záře j e vidět a chvílemi do­ konce velm i zře te ln ě. A sku tečně - mezi mraky nad severoseverový­ chodem j sme spatřili sy tě červe n ou oblohu. s j a­ kou jsme se doposud nesetkali. Rozsáh lá červe­ ná skvrn a se objevovala rovn ěž nad severoseverozápadem a obě sahaly od obzoru až tř icet st upňů vysoko. Po rozjas n ě ní oblohy se kolem tři čtvrtě na jedenáct začala odvíjet pře­ krásná podívaná. Jas červen é záře z ře te ln ě vzrostl, obě skvrny se spoji ly do oblouku, saha­ jícího až pod Polárku, a strmě dolů byly překry­ ty ostrými bílými čar a mi a pásy, které se rychle

mě n i l y .

Velko lepá pod íva ná probíhala v pln é sí­ le snad deset minul. Od hadl jsem, že pokud je magnetosféra Ze m ě napl n ě n a elektrony do takovéto míry, vydrží j as polárn í z áře n e poc hy b n ě až do ranních hodin. Tep rve ve čtv rt na d vě nastala n ejkrásněj š í fáze - nešlo již o pouhou "severní zář i " , protože ty nejpozoruhodnějš í d ěje probíhaly přím o nad ná­ mi , v některýc h momentech až s m ěre m k jihu . V ět ši n a nebe žhnula červe n ou barvou, výrazné skvrny bylo možno sledo vat v oblasti východu a západu. Nad severní částí obzoru až po nad­ hlavník létaly bílé blesky a objevovaly se bíl é sloupy. Nej in te n z í vnějš í "př írodní o hňo stroj" probíhal takřka celých patnáct minut. An i po je­ ho ukonč ení však nebe nepohaslo, sil né červené skvrny a pruhy bylo možné sp atřit j eš tě t é měř hodinu . Teprve po třetí ho d ině ráno veškeré úkazy zes lábly a přes taly být patrné. Na severu byl pod nápadnou červenou září až k obzoru zřete lný bělavý pás. s iln ějš í než m ěst­ ské svě te lné zneč i ště ní. Citlivým zrakem by lo mož no rozpoznat i jeho nazelen alý tón. Zelené zbarvení však v ce lé své sytosti vyn iklo až na fotograľií ch , které během ú ka zů p oř ídil Jan Ša­ fář. Úkazem srovnatelným s polární zář í , kterou bylo lze pozorovat v Brně v noci z 6. na 7 . dub­ na 2000, je snad jen úplné zat mční Slunce. Po­ lární záře je však ješ tě výjime č něj ší. Tento neobvy klý úkaz by bývalo by lo mohlo sledo vat nepo měrn ě větší množství lidí, pokud by se mi ovšem bývalo by lo p od ařil o zko ntak­ tovat v médiích někoho, kdo by pru žně zareago­ val. O navázání kontaktu jsem se pokouš el sku­ tečně usilo vn ě první fáz i ve lkolepého p ří rodní h o představení jsem vinou toho téměř n ev i dě l, nicm é ně mé snah y vyšly naprázdno ­ nikdo zo d p ov ě dný nebyl k zas tižení ani v roz­ hl ase, ani v televizi. Pouze v jednom brněn ské m nek o merč ním rádiu mi moderátor těsně před pů ln ocí umožnil pří m ý te lefoni cký vstup. a tak

doufám, že

al espoň někteří

tak mohli polárn í

zář i u vidět.

Podobné velko lepé di vadlo byl o k v idění v celé střední Evropě, ba i v Itá li i. Ve chvíl i, kdy se u nás rozednilo, mohli polárn í záři sledovat lidé na vě t šině území Spojených stá tů , (Ikaz byl vi­ d itelný i z Fl orid y a Texasu. To j e ovšem velmi řídký jev - naposl edy se pod o bně si lná polární záře objevila 12. a 13 . břez n a 1989. Ve dvacá­ té m století se ce l kově vyskyt lo snad pouze osm srov natelných. Lidé z celého světa , kteří letoš ní záři pozorovali . uvádějí, že se s tímto úkazem v podobné in tenzitě dosud nikdy nesetkal i, což potvrzují j zkušení pozo rov atelé ze Skandiná­ vie. Jak tato epochální aurora vznikl a? V úterý 4. dubna 2000 k nám ze Sl unce vyrazil hu stý ob­ la k čás ti c Ueho start pozorovala ve sluneční ko­ ró ně družice SOHO), a protože jeho pohy b byl rychl ejší, než se očekáv a l o, dorazil už ve čtvr­ tek ve če r. Prv ní jej zachytila so nda ACE, která setrvává asi půl druhého mili ónu ki lome trů blíže k Slunci. Od této chvíle j iž bylo jisté. že po lárn í záře zesíií. A sk utečně - po sedmé h odi ně se už podle měření sond NOAA u vo l ňova la v sever­ ním amorálním prstenci energie od sta do t ří set padesáti gigawattú , místo obvykl ých p ět i až č tyř i ce ti. Cásti ce ze s l une č ního vě tru pron ikaj í do zemské magnetosféry z n oční strany. Ta m také bývají n ejsil něj š í polární z áře. které se ob­ jevují v době kolem místn í p ů l noc i. Běžně je ona če rvená záře tak slabounká, že ji nelze za­ chytit pouhým okem . Pokud však přijde ze Slunce mnohem hust í ob lak čás t ic, rozš íř í se prstenec aurory dál na jih od magnetic kého pólu a také se velmi zes ílí. Ve výškách nad tři sta ki­ lom etrů pak září na vlnových délkách 630 a 636 nm zbyl é molekuly atmosférického kyslíku, do kterých narážejí elektrony ze Slunce. Pokud se elektrony dostávají hlouběji, až do výšek ko lem sta kilometrú, vzni kají rychle pro měnli vé žluta­ vé a zelené záře. Není vy l oučeno, že se je tě v letošním nebo př í š tí m roce dočkáme další po­ dob né záře. Budeme se ovšem snažit, aby se o jej ím výsky tu ne mluvi lo ve zpravodajství až den poté, ale aby byla veřej no st o tomto nebý­ valém př írodním úkazu info rmována s dostateč­ ným předsti h em. K pozorování úkazu je však nezbytná jasná obloha a je také třeba vyhnout se os lnění nevhodným pouličním osvětlením ­ bližší informace múžete získat na adrese http://svetlo.astro.cz. kde můžete rovněž nalézt odkaz na stránky s pře dpověďmi polárních září - např. www.spaceweather.com.

Jan Hollan RNDr. J an Hollan - Hvězdárna a planetárium Mikul áše Koperníka v Brně

Podobné velkolepé divadlo bylo k viděll í v celé Ve chvt1i, kdy se u nás rozedni­ lo, mohli polární záři sledovat lidé lUl většině území Spojených státll. Foto Ja1l Šafář

střed/lí Evropě.

24

ZAJíMAVOSTI Z PŘtRODY _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _~V[~n
Návštěva

neporušené krajiny a rakouských s ousedů

Až do roku 1989 sem m ěli př í stup pouze zvl ášť prověřen í lidé - na ty "ostatní" upozornili míst­ ní u dav ači dávno před tím, než se sem stač ili na dohled přiblíž i t. Bylo to hluboko v po hrani č ní m pásmu a na konci obce - stále ještě čty ři kil o­ metry od vlastní státní hran ice - byla na počát­ ku 50. let sp u š tě na železná opona. Její zdejší úsek byl po listopadu - jako jedi ný zbytek so u­ vislého oplocení zem ě - ponech án na p a měť nám i budoucím. D nes jezd í do Čížov a na mo­ ravsko-rako uském pomezí, úhledné vesn i čky s barokní kaplí Panny Marie Dolorosy, šestkrát denn ě ze Znojma autobus. Překrač ujem e býva­ lou železnou oponu a vydáváme se po sil nici přístu pn é jen pro chodce a pro cyklisty, kousek mezi pol i a pak rozl ehlým bukovým lesem s podrostem konvali nek a sasanek, po modré z n ačce k vl astním hrani cí m. Po necelých třech kilometrech se dostáváme k Hardeggské vyhlíd­ ce - dřevěné besídce na vrchol u skál y vysoko nad Dyj í. Pohled, který se nám naskytne, nás na n ěkolik minut zbaví řeči. Jakoby posazen do­ prostřed přírod ního amfiteátru, se hluboko pod námi na druhém, rakouském břehu D yj e roz­ prostírá Hardegg - nejmenší měs to Rakouska. Úctu vzbuzující hrad z 12. století na skaln atém ostrohu nad soutokem Dyje s říč kou Fugnitz (ze s taročeskéh o Bodnice), vy tváří spolu s t a křk a svislým pohledem na u ličky s malebnými ba­ rokními domy a drobné postavič ky lidí v pod­ hradí scénu přímo pohádkovou. Kde j inde se múžeme koukat lidem v sousední zemi "shúry" přímo do dvorka? Z ptačí perspektivy je utěše­ ný pohled i na údolí Dyje až po Schwalbenfe l­ sen (Vlaš tovčí skálu) - proti proudu řeky smě­ rem k Vranovu. Uvědomujeme si pozitivní vedlejš í efe kt někdejší kruté hranice - nikde ani chat i čky č i ji né stopy po ojedinělém a skutečně neúnavném sn ažení českého člověka o "roman­ tické" prožív ání volného času. Krajina jako za­ konzervovaná a "zapečetěná" v dobách, kdy masová rekreace byla ješ t ě neznámým pojmem - jako by zde celou dobll plati lo heslo americ­ kých ochráncú přírody "The Earth first !" (Země především!). A aby přiči n livé h o českého č lo v íč­ ka nenapadlo doháně t zasta v ění kraj iny lidský­ mi přístřešky a betonovými siln icemi , byl zde v roce 1994 vyhlášen Národní park. Chat a tak­ řka i jiné zástavby je zcela prostý i rakouský

dalším pů l d íUha kilometru došli serpenti nam i k hrani č n ím u přech od u dol e u řek y. Je to pře ­ ch od ze všech nej z ají m a věj š í - leží v samém střed u Národního parku Podyj í a tím i nedo tč e­ né př írody po obou stranách hrani ce s množ­ stvím značen ýc h cest (ty se v parku o po u štět n es m ějí) a nádherných říčních a skalních scené­ rií. K jedné z vyhlídek si můžeme vyšlápnout hned po prohlídce m ěs teč k a - z vy hlídkového bodu Max Plateau se mů že me pokochat poh le­ dem na hardeggský amfiteá tr z o pačn é strany, se ská lou Regi na naproti hradu , vracej ícím z ní oz v ěnu a jinou čá st dyj ského údo lí. U v ě d om í me si, že zde "za Dyjí" se kraji romantických hradú a n e koneč n ýc h lesú, táhnoucích se na j ih až k Dun aji, ř íká Waldviertel (Polesí). Vzpomene­ me si též, že tato kraj ina se svým i neprostupný­ mi hvozdy a jeskynními úkry ty byla hl av ní "op erač ní oblastí" loupežníka, syrovického ro­ dáka Johanna Grasla. Zatí mco u nás se jcho jméno stalo synonymem darebáka (grázl) má le­ gendární lu p i č v Rakousku status lidového lu di ­ ny a hodného zboj níka typu Jánošík (v roce 1968 byl o r au bíři , po praveném roku 18 19 ve Víd ni, n atočen dokonce os lav ný fi lm). Zpátky do Č í žo va se vydáme po stej né, mo dře značené cestě vzh ůru národ ním parkem. Umožní nám to so ustřed i t se v plenéru, stej n ě jako v myš len­ kách, na okolní živou i neživou pří rodu . Geologickým podl ožím s třed níh o Podyjí jsou metamo rfov ané horni ny. Pravidelné p ros t ří d á­ vání jižních a severn ích svahú, jejichž podm ín­ ky maj í takřka charakter vlastních mi kroklimat, v ys v ětl uj e mozaikový , až p ř í sně segregovaný výskyt teplomil ných a chladnomilných rostlin­ ný ch s po l ečen s te v . Svěží b u činy s hu stým podrostem, mís ty pro­ kládané jedlemi se nezříd ka nacházejí v těsném

Cesko-rakouská hranice prochází středem ře ­ ky Dyje. Zde na pokraji městečka Hardegg /la­ jdeme spoustu j i"de ohrožellých nebo již vymi­ zelých rostli,,"ých i živočišných dm /III. O bě .fota autor sousedství vyprahl é lesostepi s množstvím su­ chomilných druhú , j ako jsou koniklec velko­ květý, kozi nec bezlodyžný , k l okoč zpeřený , třemd av a bílá, kosatec nízký či kostřava valis­ ká. Na m ístech n ěkdejš í doubravy, vykácené již během s třed o věku , vznikl a tak zvaná znoje mská vřeso vi š tě, charakterem své vegetace rovně ž blízká pano nské stepi. Oba břehy Dyje jsou do­ movem vzácných ž i vočiš n ých dr uhú jako sysel, vydra a tc hoř č i včelojed, dudek a vícero dru hú strakapouda. V túnich Dyje žije sumec, rozšíře­ né jsou i .všechny druhy užovek. Hmyz je za­ stoupe n mimo jiné i vzácným roháčem obec­ ným - motý li napřík l ad i několika druhy otakárk ů .

Ladislav Plch

břeh.

K někdejší Luitgardině vyhlídce čtyřic e t rokú nikdo nesměl - zchátrala a její repliku věnov a l i Národnímu parku Podyjí před pár lety rakouští turisti. Odpoutáme se skoro po špič kách od úchvatné podívané a myšlenek, které j i prová­ zejí, a vracíme se na hlavní cestu, abychom po

Polzled z Ilašeho lizemí - z LuitgardillY vyhlíd­ ky - přes Dyji do Rakouska. Středověké měs­ tečko Hardegg evokuje představu zaÚa vell é/1O času

~'U~l11!Dnufi®~

ZAJÍMAVOSTI Z PŘÍRODY

25

Ekologická poradna

Přísady

v potravinách

Př í prava

chutného poknnu je odpradávna pova­ žována za umě ní, je to součást kul tury národa a živo tního stylu . Kulinářství zahrnuje nejen znalost potravin, ale i způ sob př í pra vy roz li č­ ných jídel. Používání přísad - dříve téměř vý­ lučně přírodního pů vodu - je diIležitou podmín­ kou kuli n ářského u mění. Většina obyvatel v hospodářs k y vyspělých ze­ mích je již odkázána ke konzumaci potravin vy­ ráběných průmyslově. Ne každý konzument po­ střeh l, že v potravinách jsou obsažena aditiva (přísady) , ne vždy přírod ního původ u, vyráběná synteticky a v některých příp adech dokonce po­ mocí genové tech nologie (nadále gen -technolo­ gie). Aditiva byla používána již mnohem dříve a nutno přiznat, že užívání aditiv v součas n é do­ bě při průmyslové výrobě potravin má z hledis­ ka technologických výrobních postu pů svoje opodsta t nění. Příto mno st adi tiva ve výrobku bý­ vá deklarována na obalu. Výrobek má mít požadované organoleptické vlastnosti (tj. co do chuti, vůně, vzhledu) a po­ dle druhu také prodlouženou dobu trv anlivosti.

Barviva jako aditiva Azobarviva jsou potencionálně škod livá. U nás byla v potravinářské výrobě zakázána pro jejich kancerogenitu (schopnost vyvolávat rakov inu). Žluté barvivo tartrazin (E 102) byl v roce 1992 zakázán v některých evropských státech (Ně­ mecko, Rakousko, Skandinávie, Švýcarsko). Tartrazin může ohrožovat osoby alergické na aspirin (acylpyrin). Další azobarviva jsou ama­ ranth (E 123) a erythrosin CE 127). Amaranthje v USA zakázán , jinak je povolen jen k barvení lihovin a aperitivů, erythrosin je povolen pouze u koktejlů. K azobarvivům ještě patří azorubin (E 122) k barvení nápojů, pudingů a cukrovinek a červeň 2G (E 128), jejíž vysoké dávky mohou vyvolat rakovinu ledvin. Povolená je pouze k barvení mas. Erythrosin údajně může vyvolat rakovinu štítné žlázy. Návrat původně zakáza­ ných azobarviv v potravinářství umožňuje směrnice EU pro používání barviv . Zc strany konzumentů existuje jediné opatření: odmítat potraviny či nápoje barvené syntetickými barvi­ vy, dávat přednost neškod ným barvivům př írod­ ního původu, třebaže by byla vyrobena i synte­ ticky. Neškodné přírodní barvivo je zelený chlorofyl (E 140), příp. obohacený o měď (E 141), je vyráběn extrakcí z kopřiv . Barví se jím některé likéry, deserty, nápoje a cukrovin­ ky. Bílé barvivo titand ioxid (E 171) je sice ne­ škodný, jeho dobýván í však poškozuje životní prostředí.

Konzervační

látky

Mnohé p atří do skupiny potenciálně rizikové. K neškodným se řad í kyselina sorbi nová (E 200) a její s l oučeni ny (soli) se sodíkem, draslíkem a vápníkem CE 201 , E 202, E 203).

26

Převážně jsou vyrá b ěny u měl e, synteticky. Adi­ ti va od E 2 10 do E 2 19 mohou vyvolávat aler­ gie, další až po E 228 se mohou vedle alergie podílet na vzni ku migrény. Postup ně se upouští od používání kyseliny benzoo vé jako konzer­ vační látky (E 2 10) a dává se před nost úči nněj­ šímu a bezpečnějš ímu způ so b u kon zervace, tj . vakuovému balení. Oxid si ři itý (E 220) p ů s obí součas n ě jako antioxidant, má negativní vli v na obsah vitamínu B I v potrav inách, stejný ú č in ek mají i jeho slo u če n in y E 221 až 228 . Nisin (E 23 4) je v humánní medicíně používán jako antibiotikum a j emu blízká látka natamycin (E 235), vyráběný gen-technologicky, je jako antibiot ikum používán i ve veterinární medicí­ ně, pro tyto vlastnosti má použití v potr avinář ­ ství k ošetření sýrů a mno hých u zenářských vý­ robků. K o šetře n í povrchu citrusových plodll slouží difenyl , bifeny l (E 230) přesto, že je to fungicid ( !) - proto by kůr a ci trusových plodů neměla být používána, ledaže by spole h livě po­ cházela z plodů z bio-produkce. Tento fu ngicid poškozuje u pokusných zv ířat ledviny a vyvolá­ vá rakovinu močového m ěch ýře. Dus itan a du­ sičnan sodný (E 250, E 25 1), příp. i dus i čnan draselný (E 252) se používají v technologii uze­ n ářs kých výro b ků, z nich vznikl ý oxid dusnatý dodává masu stálou č erveno u barvu, která se udrží i po tepel ném zpracování. Kromě toho mají tyto látky výrazné baktericidní (bakterie usm rcující) vlastnosti, mi mo jiné ničí i Clostri­ dium botuli num , a tak zab raňuj í otravě botul i­ notoxinem (tzv. botulismus).

Okyselující p rostředky Kyselina octová (E 260) a její sloučen in y acetá­ ty draslíku, sodíku, vápníku (E 26 1, E 262, E 263) a kyselina mléč n á (E 270) nejsou škodli­ vé, současně působí jako ko n zervační látky. Kyselina propionová (E 280) pat ří již mezi lát­ ky povážlivé, má taktéž kon ze rvační vlastnosti ' - zabraňuje plesnivění chleba a balených pekař­ ských výrobků. Koncem osmdesátých let bylo její použití zakázáno v Německu, Rakousku a Švýcarsku, stejně tak i jejích slou čenin (solí) se sodíkem, vápníkem a draslíkem (E 281, E 282, E 283), v současné době je v zemích EU povo lena.

Antioxidancia Látky s pro tio kysličuj í cí mi vlastnostmi od E 300 do E 309 jsou z hlediska zdravotního ne­ závadné, při nadužíván í hrozí tvorba mo čových k am énků . Jsou to kyselina askorbová - vitamín C (E 300) a její s l oučen in y se sodíkem, vápní­ kem (E 301, E 302) a s lou čeni n y s estery mast­ ných kyseli n askorbylpalmitát a askorbylstearát (E 304) a kon ečně i vitamín E - tokofero l (E 306) přírodního p ů vodu a tokoferol y synte­ tické alfa-, gama- a delta- (E 307, E 308, E 309). Tokoferol je pří mou složko u tu ků , pů­ sobí v organi smu jako antioxidant, sy ntetické tokoferol y jsou k potravi nám p ř idáván y , č ímž

.­

--

-:::.

;

,­

I I(

Kreslil Rostislav Pospíšil

se omezuj e pozvolné žluknutí tukll. Z hledi ska bio logického j so u syntetické tokoferoly látky pro organ ismus cizorodé, a proto by měly být použí vány jen v odůvodněných případech ­ kon krétně při zatížení organismu tzv. volnými rad ikály. Propylgalát (E 310), octylgalát (E 311) mohou vyvolávat alergie, event. i mig­ rénu, stejně jako butylhydroxyanisol - BHA (E 320) a butylhydroxytoluol - BHT, které se přidávají do žvýkaček , výrobků z brambor. fri­ tovacích olejů. Také lecitin (E 322) údajně mů­ že vyvolávat u některých osob alergické reakce i migrénu. Často používané aditivum - kyselina ortofosforečná (E 338) a fosfáty - mají navíc okyselující, stabilizační a emu l gačn í vlas tnosti. Vyšší dávky údajně vedou k omezení p říj m u vápníku, hořčíku a železa organismem. Je vážné podezření, že se podílí na vzni ku "syndromu hyperaktivity dětí" (Zappel -Philippův syn­ drom). V nápojích typu Cola je E 338 jako okyselující aditivum. Fosfáty se přidávají do masných a rybích výrobků, pečiva, kondenzo­ vaného mléka, tavených sýrů a výrobků z bram­ bor a vajec. U m ě l é antioxidanty E 385 kalcium­ din atrium ethyl en-diamintetraacetát (ETA nebo také EDTA), m ů že vyvolávat alergie. V potra­ vi nách je to to ad itivum škodlivé pro malé děti, větš í u p latnění má jako přísada do pracích práš­ ků , kde pů so bí jako stabilizátor. V medicíně je používán při otravě těžkými kovy. Z ahušťovací

a gelírovací přísady

Zahušťo v ac í a gelírovací přísady , v našem se­ znamu od E 406 do E 415, nevyvolávají v áž něj ­

EKOLOGICKÁ PORADNA_______________________________________ ~~~~m~~

ší potíže, pouze vysoké dávky p ů sobí projíma­ vě . Totéž platí i pro další aditiva této kategorie.

Emulgátory Látky ze skupiny pol y so rbátů (E 432 až 436) j sou z hlediska zdra votního nezávadné, u někte­ rých jedinců však vyvolávají alergické reakce. Pektin (E 440a) je látka přírodn í bez rizika. Amoniumfosfatid (E 442) pů sobí také jako sta­ bilizátor. Difosfát CE 450), trifosfát (E 451) a polyfosfát (E 452) j sou j ak emulgátory, tak stabilizátory kyselosti a mohou nepří zn i vě ovlivnit metabolismus mineráln ích látek v kos­ tech. Fosfáty, podobně jako kyseli na ortofosfo­ rečná, se údajně také podílej í na vzni ku "sy n­ dromu hyperaktivi ty dětí" . Celu lóza přírod n ího původu (E 460) a z ní umě l ý m zásahem vyrobe­ né varianty (E 46 1 až 466) jsou považovány za neškodné, stejně jako estery kyseliny octové (E 472a), kyseliny mléčn é (E 4 72b) a kyseliny citronové (E 472c), látky používané k ošetření mouky. Sorbitan a jeho sloučeni n y (E 491 až 495), gen-technologicky vyrobené emulgátory a současně i stabilizátory, jsou ú d ajně méně škodlivé. U některých jedinců působí jako aler­ geny - u pokusných z v ířat došlo k poškozen í některých orgá nů (např . močovéh o m ěchýře)

a průj mům. Aditi va uvedená v seznamu od E 500 do 585 většinou nejsou škod liv á. Natriumkarbonát ­ soda (E 500) je kypř i cí prášek do peči v a, při d á­ vá se také do čoko l ády a kakaa jako stabilizátor barvy a taktéž do tavených sýrů. Vysoké dávky zvyšují kyselost žaludečních šťáv. Chlorid cíni­ čitý (E 512) lze v omezeném množství přidávat jako antioxidant do konzerv. Potraviny obsahu­ jící aditivum hliník a jeho sloučeni n y (E 520 až 523) nejsou vhodné pro osoby trpící nemocemi ledvin, nicméně hliník (aluminium) je podezí­ rán z podílení se na vzniku Alzheimerovy cho­ roby (pozn. au tora: bylo by rozumné nepoužívat v kuchyni alumin iové nádobí). Antiaglomerační činid la (z abraň ují "hrud kovatění" , spékání syp­ kých látek) - pro kuchyi\skou sůl jsou natrium-, kalium- a kaic ium-ferokyanid (E 535, E 536, E 538) - obsahuj í prudce j edovatý kyanovodík, ovšem v zcela bezrizikovém množství. E 536 (kaliumferokyanid) u pokusných zv ířat poškodil ledviny. Kyselina glukonová - gl ukonát (E 574), regulátor kyselosti a stabil izátor, ve vyšších dávkách působ í proj íma vě, je aditi vum v limonádách a některých cukrovinkách.

Aditiva zvýrazňuj ící či zesilující chu ťové vlastnosti V našem seznamu figurují od E 620 po E 640, dále pak E 901, E 904 a E 927). Kysel ina gluta­ minová (E 620) a její s l oučeni ny (soli) se sodí­ kem, draslíkem, váp níkem, amoni akem a hořčí­ kem (E 621 až 625) patří mezi aditiva riziková a navíc, podle některých literárn ích sdělení, se podílej í na vzniku mi grény. Jsou při dávány do výrobků z masa, ryb , do polévek, om áček, po-

~'U~n«]Dllufi®~

Kreslil Jali StekUk

lévkového koření a kostek, desertů, cukrovinek i do nápojů . Kyselina guanylová (E 626). kyse­ lin a inosinová - inositát (E 630) a jej ich che­ mické slo u čen in y zesi luj í úč in ek gl u ta m á tů. Kyselina glutami nová, resp. glutamáty, se podí­ lí, kromě již uvedeného, pravděpo dob n ě u n ě­ kterých osob na vznik u "sy ndromu čí n ské res­ taurace". G lutamáty (E 62 1 až 625) vyvolávají u pokusných zvířat změny na játrech a mozku. Včelí vos k (E 901) - b ílý a žlutý není aditivum, používá se tol iko k povrchové úpra vě některých výrobků, obvykle sýrů - je neškodný, po poži tí se n evstřebává.

borné li teratuře z poslední doby jsou publiková­ ny úvahy o potenciál ním "viníkovi" některých alergických reakcí a bo lestí hlavy, eventuálně m igrény. Je to sója, přesn ěji lecitin ze sójových bobú (E 322), mů že být vyráběn také ze sluneč­ nicového č i řep ko vé h o oleje. Lecitiny nejsou pro organ ismus cizorodou látkou, nacházejí se ve všech buňkách, skládají se z kyseliny glyce­ rofosforeč n é, mastných kyse lin a cholinu. V po­ tra v inářství jako aditivum s účinky antioxidač­ m ml , emulgač ním i a stabi lizační m i. Ze sójového oleje se vyrábí také vitamín E - toko­ fero l (E 308), v potrav i nářs tví užíván spíše jako vitam ínová přisada, navíc jako antioxidant a stabilizátor. Některé osoby trpí takzvanou nesnášenlivostí n ěkterých potravin či n ěkterých jejich složek. Tato nesnášenli vost nemá nic společného s pří­ sadami v potr avin ářských výrobcích. Totéž platí i pro takzvané potravi nové alergie, někteří je­ dinci jsou přeci tli v ělí např. na určité druhy ma­ sa, z v ěř i nu , ryby , vajíčka , mléčné výrobky, houby apod. Zdravotní rizika z aditiv v potravinářských vý­ robcích větši n ou nespočívají v bezprostředním toxickém či škodlivém púsobení cizorodých lá­ tek (xenobiotik). Jejich škodlivé projevy se mo­ hou u lidí dostavit až po delší době nepřetržité­ ho užívání. třeba až po desetilet ích či dokonce až po generacích. Chemické zatěžování i malý­ mi dávkami vede k jejich kumulativnímu účin­ ku. Nezbývá než akceptovat sku tečnost, že aditiva v potravinách (s výjimkou aditiv pří rodního pú­ vodu) jsou součás t í životního prostředí. Živý sys tém ve vztahu k prostředí je systém relativně ote vře n ý. Proto z hlediska termodynamického dochází v živých systémech k výměně látek a energie s prostředím. .Jaroslav Su rynck

Sladidla Náhražky přirozených sladidel jsou převážně vyráběny uměle (umě l á sladidla), ale také gen­ technologicky. Aspartam (E 951) je gen-techno­ logicky vyráběn pouze Y USA a v Japonsku. Vyrábí se z fenylalaninu Ue to jedna z am inoky­ selin) a z kyseliny asparagové. Taktéž i jemu je přisuzován podíl na vzniku migrény a alergic­ kých reakcí, je nevhodný pro nemocné feny lke­ tonurií (vrozená porucha metabolismu ami no­ kyse li n u novorozených dětí). As partam je př id ává n do nápoj ů , žvýkaček, ml éč n ýc h výrob­ kú. Cyklamát (E 952) je b ěžně používané slad i­ dlo pro diabetiky. Snesitelná dávka č in í II mg/kg/den. U pokusných zvířat úd ajně vyvo lá­ vá rakov inu močo v ého měchýře a snižuje plod­ nost. Taktéž sacharin (E 954) vyvolává u po­ kusných zvířat rakovi nu močového měc h ýře. Uměl á sladidla jsou obvyk le prostá kalori í - ná­ poje a sirupy jimi slazené jsou prezentovány j a­ ko LIGHT. Z dosud uvedeného je vidno, že ča sté projevy reakce na aditivum v potravinách a nápoj ích maj í alergickou povahu, tedy reakce: alergen­ proti látka, j ej ímž předpo kl adem je vy tv oření senzib ilace v ůč i specifickému alergenu. V od­

Literatura: (1) HUDEC I., STANKOVSKÝ 1., SM1RNOV V.: Hygiena a výživná hodllota potravin živo6.fn é­ ho pá vodu. 2. vyd., Príroda, Bratislava, 1971. str. 46-48. (2) KN/ER/EMEN H. : E-Nummem - wie Eti­ kettenriitzel. Natiirlich, 9//998 (Schweiz). (3) KN/ER/EMEN H.: Wellll es ill1 Kop! hiim­ men, klopit und drdhnf. Natiirlich, 12/1998 (Schweiz). (4) KN/ER/ EMEN H. : E-Nummem. AT Ve rlag, Aarau, Schweiz, / 999. (5) SUR YNEK J.: Regulace živých sys témů aje­ jich poruchy. In: BO ĎA K., SURYNEK 1. a kol.: Patologická fylÍológia hospodárskych zvierat. Príroda, Bratislava, / 990.

EKOLOGICKÁ PORADNA

27

Recenze

J ana Jakrlová, Jaroslav Pelikán: Ekologický slovník terminologický a výkladový. Fortuna Praha, 1999, 144 stran, cena 125 Kč . S pojmem "ekologie" se dnes setkáváme na každém kroku a bohužel ne vždy v patři č n ém významu. Dokonce j e čas to zřejmé , že jeho uži­ vatelé nejsou ani sami do statečně obeznámeni s jeho obsahem. Proto mne potě ši l o vydání stru č néh o a cen ově dostupného eko logi ckého slovníku, ve kterém se autorů m p odařilo shro­ máždi t a srozu mi tel n ě definovat naprostou vět ­ šin u frekventovaných ekologických v ýrazů . Uživatel tohoto slovn íku tak snad no zjistí, č ím vším se ekologie zabývá, ale so u č as n ě pozná, co eko logií již as i není. Oba aut oři se eko logic­ kou problematikou profesio n áln ě zabývají dlou­ há léta, každý z nich z poněk ud odlišného po­ hledu ekologie rostlin a živoč ichů . T o j e dostatečn ou záru kou kvality předlože néh o díl a jako celku, vyváženosti výběru hesel i jejich de­ finicí a charakteristi k. Jsou vysv ě tl eny jak po­ jmy týkajíc í se ekologických faktorů, populací, společen ste v a ek osys t émů, tak termíny věd , ze kterých ekologie vych ází, s tejn ě jako těch , kte­ rým t voří teoretický základ. Př i pečlivém pročítán í j ednotli výc h hese l jsem si všiml několika drobných nepřesno stí, které mohly vzniknout při přepisování a úpravách ru­ kopisu. ] když jsem je s autory již prodisku to­ val, doufám, že mi nebudou příliš spílat, když se i zde o něk te rý c h zm ín ím. Ves mčs jde o upřesnění výkladu, nikol i o po lemizování nad nejed notně používanými výrazy. - aestiválnÍ aspekt trvá zhruba od pů l e čer vn a do pů l e srpna (nikol i do půle září, jak je uvede­ no zde, ani do půle července, jak je u hesla "aspekt") - aIIomony - n apř. feromony - feromo ny ne­ jsou allomony - zp rostředkovávají informace mezi jedinci téhož druhu, allomony mezi druhy - biogeosféra - není j a s ně defin o vaná; nejde o oživený prostor geosféry , ale o celý globální (zemský) ekosystém tvořený neživou složkou ­ geosférou a živou složkou - biotou - člověk - člověk, tj. rod Homo vznikl na pře­ lomu třetihor a čtvrtohor, tj . před 2-3 nikoli před 20-30 miliony let - domestikaci lze sotva považovat za zv láštní adaptaci druhů, jde o umělý antropogenní zásah do populací - dominantní - druh zastoupený 5-10 % jedin­ ců (nikoli 5 % a více) - ekologie - patř í Haeckel, 1866 (ni koli 1869, je uvedeno také v úvodu) - glaciál- doba ledová netr vala 1,7 mil ionu let! To je skoro celý pleistocén, b ěh e m kterého se vystříd a la řada dob ledových s dobami mezil e­ dovými - informace - genetická - po řadí nukl eotidLl (nikoli nukleových kyselin) - infračervené z ářen í není v celém rozsah u dlouhovln né, sklem neprocházejí vlny nad 3 m (nikoli 300 m) - .Jaccardův index slOuží ke kva litati vnímu (nikoli kvantitati vnímu) srovnání

28

- mimikry je definováno nep ře s ně, jde o něco jiného než I. ochranné zbarvení a také než 2. výstražné zbarvení; zjedn odušeně řeče no, bez­ bran ný napodobuje nebezp eč ného (Batesovské mimikry) nebo více nebezpeč n ých se podobá vz ájemně (predátor vyzkou ší a po zděj i nenapa­ dá ani ostatní stejně zbarvené, Mlillerovské mi­ mikry) - polycykIický - I. není totéž co polyvoltinní a uvedena defi nice platí pro druhé heslo ; pol y­ cyklický živoč i c h se rozmnožuje vícekrát za ži­ vot - p oušť - výpar nemů že být n ěkolikan ásobně vy šš í než úhrn srážek; má být potenciální výpar - práh škodlivosti nen í definován přes n ě ­ šků dce z í\čín á škodit, když je přítome n I jedi­ nec, ale škoda je eko nom icky bezvýznamn á; při prahu škodl ivosti š ků dce nez ačíná škod it, ale dosáh l hustoty, při které může způ sobit již tzv. ekonomicky význ amnou škodu, tj . ve vztahu k pří pad né mu ochrannému zásahu takovou ško­ du, která převýš í nák lady na tento zásah - stabilita systému - míra stability obvykle ne­ ní v korelaci s ve likostí di verzi ty - sum a efektivních teplot - znalost SET je ne­ zbytná pro prognózu doby vý skytu, nikoli po č tu Uvedené poznám ky by rozh od ně n emě ly vyvo­ lat negati vní dojem z recenzované publ ikace. Slovn ík považuji za velmi zdaři l ý po formální i obsahové stránce. Vzhl edem k poč tu uvede­ ných hesel jsou moje přip o mínky napro sto ni­ cotné a věřím, že přispějí k ja s něj š ímu vymeze­ ní pfísh ných poj mů. Ekologický slovník prozatím nemá obdobu v čes ké literatuře, proto by se mě l objevit v kni­ h ovn ě každého, kdo ně kd y př i č ic hl k ekologii. Mo hu jej vřel e do po ru čit všem přírodo vědcům, záj em c ům o ochranu př íro dy a krajiny, tj . těm, k teří se eko logií zabývaj í, ale měli by si jej po­ říd i t a pročíst i žurnalisté, sociologové a pol iti­ ci, tj. ti, kteří o ekologii r ů zn ě často h ovoří. Zden ěk Laštů vka

Gary Snyder: Praxe divočiny (The Practice of the Wild). Praha, M aťa, DharmaGaia 1999. ' Edice Nové trendy , sv. 5. PeaNm předev.'fím k ře ce Yl/ba v pohoN Sierra Nevada II severní Kaliforiúi. Zku.'fellosti jsem sbíral II pO/ION San Juan LI spousty la /lmích obyvatel, s Ilimiž sdílím práci, rituály i ideály... Celá komL/nita v pohoN San Juan mi byla učite­ lem a přítelem , z ačín á sbírka esejů sp isovatele, nositele Pu litzerovy ceny za sbírku Želv í ost­ rov, který ze svého milovaného domova v San Juanu Ridge dojíždí před n áše t na Kalifornskou univerzitu v Davi su literaturu a filo sofickou nadstavbu woodcraftu - lásku k div oč ině . V Davi su Gary našel mnoho spříz n ě n ýc h duší, pro n ěž di vo čin a byla víc než kon í č k em , byla pro n ě spíše podmínko u bytí, a oni hluboce uva­ žo vali o vztahu přírody a kultury. Vyjmenovává té měř stovku přáte l, kteří svěží m i postře hy pro-

Kresba Rostislava Pospíšila

věřovali

rozšiřovali jeho názory. Soubor je sestaven z esejů, které vznikaly bě­ hem patn ácti let. Některé měly původ n ě formu rozhovorů, uskutečněných v Jungově institutu v San Francisku. Jsou vo ln ě rozč l eněny pod tato záh laví: E tiketa svobody, Místo, region a obči­ na, Žl utoh n ědá gramatika, Dobrá, divoká a po­ svátná, Modré hory stále kráčejí, Prastaré lesy Dálného Západu, Na cestě mi mo stezku, Žena, která se vdala za medvěda, Přežití a svátost. Postoj příslušníka vymíraj ícího ind ián ského kmene Nisema n ů , který netouží "si popovídat", n eboť dává přednost svým hodnotám, je podně­ tem k úvaze: Musíme se ,lIlažit žít tak, abychom Ileplisobili zbytečné zlo (a utrpení), a to nejen ostatním lidem , ale v.fem bytostem. Musíme .ve snažit nebýt Vliti osta/Illm lakomí a Ilikoho ne-' vykohv ľovat. I tak bude na světě bolestí víc lIež dost. Tako vé jsou lekce divotin)'. Nový svět v době kolonizace nebyl pustý, nýbrž jen řídce osídlený. Tehdy bylo v Severní Ame­ rice divoké všechno, nejen vysoké hory a od leh­ lé regiony. Byla však v ní taková lidská př í t om­ nost, která onu divokost nenarušovala. PNroda /l ení místem, kam se chodí /la návštěvu, je to DOMOV - a v každém domácím teritoriu se na­ cluízejí místa, která známe více II j iná méně.

1 na Aljašce všechny hory a jezera měly svá do­

mo rodá j ména dávno před tím, než jim bíli do­

byvatelé dali svá jména nebo jména svých rod­

ných obcí a měst.

Autor se zastavuje u term ínl! nature - příroda

a wild - divoký. Pouze John Milto n opěvuj e

spontánnost divoké př írody. Snyder ji chápe j a­

ko cosi mimo kategorie, cosi na zp ůso b č ín s ké­

a

přepečlivě

RECENZE _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _V[~n'\] Dnun®~

ho TAO, cesty Velké přirozen os t i a staro indic­ kého pojmu DHARMA - řád , zákonitost, sebe­ organizující celistvost. Odtud poznatek, že divočina je místem, kde se

naplno projevuje divoký potenciál, rozmanitost živých i neživých forem, které se vyvíjejí podle svého vlastního Mdu. Pokud je ekosystém plně funkční, jsou do něj zapojeni v-fic/lIli jeho účast­ níci: mluvit o divočině znamená hovořit o ce­ listvosti. (s. 20) Dvacet let života na pohoří San Juan Snyderově rodině umožnilo vnímal určitá místa jako po­ svátná, i když původní Nisenané byli během let zlatého opojení vyvražděni č i vysídlen i. Dobrali se podstaty venkovských usedlostí jakožto ztě­ lesnění soběstačného života. Posvátné háje za­ čali kácet izraeiští vladaři a křesťané jejich dílo zkázy dokončili. Teprve romantismus obnovil myšlenku. že "divoké" také může být "posvát­ né". Myšlenka "dobré", tj. úrodné půdy vyšla ze zemědělství: "dobrá" země se stala soukromým vlastnictvím. divoká a posvátná zůstávala obči­ nou, tj. společnou všem. (Přežití a svátost, s. 186--192) Básník Tu Fu (8. stol.), který před povstáním a pleněním metropole s rodinou uprchl do hor. zalkal: Stát je zničen. ale }zory a Feky zůs távají. Japonský básník-ochranář dal slavnému verši dnešní význam: Hory a feky jsou zničeny. ale

Stát zůstává.

Kniha o lidech i o přírodě

Stmívání zalité krví

Brněnský

rodák Slavoj Hontela (ročn í k 1923), lékař, emigroval roku 1968 do Rakouska a po­ té do Kanady. Po roce 1989 žije z části v ro­ dišti, kde vydává i své knihy. Jako první zde vyšla roku 1997 prozaická kn iha Doktor v mi­ novém poli. V l o ň ské m roce následoval svazek Pan Ber nard a j iné povídky (vydalo Studio Con trast, Brno, 187 stran, do slov napsal Leo­ pold Pospíšil, jako ilustrace použi ty reproduk­ ce maleb autorovy dcery Evy Hontelové). Autor vzpom íná na studentská léta v Brně, při­ bližuje kuriózní postavičky brněnské spodiny, prostředí tančírny Fléda (Netopýr), poměry za druhé světové války. Další prózy jsou věnová ­ ny cestovním zážitkům - z Dánska, Itálie, ale i z Haiti. Závěrečná tře ti na knihy pak přináší postřehy a pozorování z přírody , ve které vidí účinný recept, jak zajímavě prožít stáří: Užitečné. cel­

kem pohodlné a bezkonku renčně laciné je sle­ dovat pavouka lovícího mouchu, namlouvání holubli. pozorovat. jak vlaštovky knní mladé. nebo si všímat rozumného chování psa. Vzpo­ mínky na psy. k teří v době vyp ravěč o v a dět ­ ství a mládí patři li k rod i ně, se n ěkolikrát vra­ cejí. MU Dr. Ho ntela v so b ě n ezapře vě dc e - staví do kontrastu indiv idualismus p avouků a kolek­ tivní ži vot mrav enců a dochází až k biologic­ kým analýzám : Musíme si uvědomit. že každá

Snyder si tuto trpkou pravdu uvědomi l , když byl roku 1984 pozván do Pekingu, kde spisova­ telé diskutovali, zda říční břehy a lesní svahy mají spadat do správy děln icko-ro lni ckých rad . Polovina deštných pralesů je ta tam. Zánik dru­ hů je ztrátou nenahraditelnou a nelze ji trp n ě akceptovat. Bránit nutno všechny rostliny, brouky a zvířata bez rozdílu, i když nám někdo vmete do tváře budhistickou vznešeno u pravdu "všechno je pomíjející". To je o důvod víc, proč se po povrchu planety Země máme pohybovat šetrně a opatrně. Když Gary propočítal (1990), že trvale udržitel­ ná lidská populace by byla 10 % z pěti miliard, byl nejen zastánci neomezeného růstu, ale i an­ tropoce ntrickými ekology obviněn. že trpí "po­ sedlostí di voč in ou" (Guha, 1989). Proto poklá­ dá postoj hlubin né ekolog ie za politicky životnější, odváž n ější, veselejší, riskantnější a vědečtější. (s. 192) Kniha přichází na trh v pravý okamžik, kdy obě konzumní ideologie, pirátská neokapitali stická tržní ekonom ie a komunisti cký etatismus sou­ peří, jak co nejdůkladněji pleni t mizej ící přírod­ ní zdroje a zprivatizovat přírodu, což má př í mo burcující charakter. V nebezpečí je sa ma plane­ ta Gaia, samo lidstvo: jde o stav srdcc a duše. Svým krajanům, Američanům, kteří se b ěhem života průměrně jedenáctkrát stěhují a sedmkrát mění zaměstnání, Gary Snyder dává návod, jak si uchovat zdraví obnovou kořenů a jak zakotvit někde "doma". Tento návod je praktický a in­ spirující i pro naši duhovou koalici v minoritní společnosti, jak se bránit macdonaldizaci a re­ dukci života na zisk a konzum.

záhady zltstaly i autorovi utajeny, na­ jak je možné, že pes nebo kočka , když se ocitnou někdy i stovky kilo m etrů od domo­ va (např. při cestování), dokážou najít cestu zpět, i když j im to trvá řadu týdnů. Slavoj Hontela vypráví rov n ěž o fantastických snech, o šamanismu, o striptýzu v Paříži, o okrádání turistLI ve velkoměstech - prostě jde o knihu pestrou a také čtivou. Snad by jí bylo možno vyčítat kolísavou úroveň , ale klad­ né rysy rozhodně převládají.

Boris Merhaut

Stěpán Vlašín

~~~mIDllu1m~

z těch několika miliónú b uněk, ze kterých se skládá pavo učí tělo, chová buněčné jádro, v němž je srolováno několik decimetnt vlákna kyseliny deoxyribonukleové. chovající pár tisíc gemi. Za každým pohybem pavoučí nožky, za povytažením hedvábného vlákl/a z trysky za­ dečku, za skokem pavouka - skákavky, ov.fem i za jakoukoliv změnou v chování vůči druhé­ mu pohlaví nebo kořisti se vždycky skrývá pFí­ slu.fný gen. (s. 167). Ale jak utěšuje autor čten áře, není třeba odbor­ nosti a specializace, s tačí základní vědomosti

a ... otevírá se zdarma pohled na nekonečnou pozoruhodnou a napínavou scénu, představo­ vanou tFeba kouskem trávllíku na zahrádce, stromem, smeti.ftěm za dědi/loU nebo havrany v LuŽlÍnkách. (s. 162). Některé

příklad

Tomáš Reichel Stmívání zalité krví v období sklizně slunce je půl ­ a m ěsíc ještě není plný Na hladině klid a v srdci vlny Na tváři pláč ­ na kNži Bůh

Vykopu slova ze zahrad... Tomáš Reichel Vykopu slova ze zahrad, kde ovoce jsem kraď a hNchy nespočetné páchal a pivně učil se mít rád. Ta slova-kame/lY navrším do 1I10hyl, by ptáci neroznesli upomínky chvil, kdy smysly nedovedly klamat a život se snem jedno byl. Okovy slov vezmu za své a naučím se s nimi žít, nejlíp vždy trochu pl'iopit budu pok/llhávat časem, než chvíle zhasne. Tomáš Reichel ( 1971 ) pochází z Perné u Ly­

sic, v současné době žije v Brně. Je redakto­ rem literárního m ěsíčníku Host a I'editelem stejnojmenného nakladatelství. Publikoval v Hostu, Proglasu , Souvislostech , Tvaru, Per­ spektivách a Salonu Práva. Vydal dvě básnic­ ké sbírky: Před branou popel a (1996) a Ztra­ cený ráj (1999).

Reichelovy básně nám svojí atmosférou a n ě­ kdy i formou připomínají poezii konce minu­ lého století. Není to marné hledání dávno mi­ nul)'ch častí. jak by se mohlo zdát. Melallcholie pomíjivosti a ztraceného ráje dětství či milostné vášně nás odkazuje k hlub­ ším kOI~enům, k věčnému hledání Fádl/. Obra­ zy, které nám Reichel sv.ým formálně jemně vypracovan.ým stylem podává, jsou zabydlené vzpolI/ínkami, odkazy. Ožívá v nich cosi pra­ původního, IIL.ýtického, v podtextu se skrývá tušen)' rituál (či legenda?). Pritom však jsou současné, autentické. Venkova pNroda ne­ jsou pro Reichela pFedmětell1 obdivu či ado­ race. jsou phrozen.ým prostředím, ukotvením, nositelem smyslil. Jsou také jakousi periferni pamětí, pevně svázán)' s určitými citov.Í'mi prožitky.

RECENZE

29

Kronika

23. 3. Jak informovalo Právo, pro vážný nedo­ statek potravin hrozící letos 33 zemím budou muset být poprvé po čty řech letech využity světové zásoby obilí . .. Stav nouze nebude mož­ né odvrátit v mnoha státech v dlisledku lpa t­ ných pNrodllích podmínek a stále více i kVlili katastrofám lpůsobe ným vlivem člověka, .. uvá­ dí se v nedávno vydané zprávě Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Podle tohoto dokumen tu na 790 mi l i o nů lidí, z toho asi 200 mi l ionů dětí , nemá v souč asné době přistup k množství j ídla, které by umožňovalo přežití. 30. 3. Jaderná elektrárna v ukrajinském Černobylu bude u zav řena do konce r oku 2000. Jak dále uvedly Lidové noviny, rozhodla ' o tom v Kyjevě ukrajinská vláda. Její uzavření

požadovaly j iž mnoho let západní ze mě. Ukraj i­

na chce získat peníze na uzavře n í elektrárny od

skupi ny nejvyspělejších zemí světa G7 a Evrop­

ské unie.

30. 3. Jak informovaly Lido vé nov iny, v ru­ munské metropoli byla ustavena mezinárod­ ní komise, která bude zkoumat znečištěn í p řítoků Dunaje, k nimž patří i Tisa. Právě na této řece došlo v posledních měsících k n ěkoli ­ ka těžkým ekologickým haváriím. 4. 4. Jak uvedly Lidové noviny, ke svém u hníz­ du na Rakovnicku se po měsíční pouti vrátil ze zimoviště v Sier ra Leone čáp Kryštof. Dí­ ky novému typu solárního satelitn ího vy s ílače, kterým byl Kryštof vybaven, se podařilo poprvé podrobně sledovat i zpáteční cestu čápa do s třední Evropy. Cesta dlouhá 5 700 k i lometrů ved la přes hranice jedenácti států. II . 4. Ve všech státech Evropské unie zača l a platit povinnost označovat potravinářské vý­ robky s obsahem geneticky modifikovaných organismů (GMO). Podle Lidových novin se povinnost označe n í týká výrobků s vyšším než jednoprocentním obsahem GMO. Opatření se týká i produktů obsahujících GMO v podobě přísad .

14.4. Nakládání s geneticky upravenými po­ travinami bude v Ceské republice pod kon­ trolou. Rozhodli o tom poslanci. kteří sch válili první zákon, který tuto oblast upravuje. Jak uvedly Lidové noviny, všechny firmy, které bu­ dou pracovat s geneticky upravenými organis­ my, budou muset žádat o povolení ministerstvo životního prostředí. Pokud někdo poruší pravi­ dla při zacházení s těmito organismy, zaplatí pokutu do výše jeden a pů l milionu korun. 18. 4. Jak napsaly ZN Zemské noviny, ochra­ životního prostředí mají strach z toho, že se letos na severní a s t řední Moravě op ět rozmnoží agresivní rostliny j ako bolševník velkolepý nebo křídla tka japonsk á . .. Evidenci výskytu i zásah proti těmto rostlinám mají na starosti jednotlivé m ěstské obvody. Dnes ale ne­ jsou peníze na nic, tedy ani na hubení těchto rostlin," řekl listu vedoucí odboru životního prostředí ostravského magistrátu Milan Fencl. náři

30

25.4. Jak informovaly ZN Zemské noviny, čtr­ náct ekologických iniciativ spojených d o sdružení Zelený kruh vyhodnotilo loňs k á hlasování českýc h poslanců a senátorů v otázkách, které mají nebo budou mít vliv na životní prostředí. Rozbor ukázal, že nejčas­ těji hlasovali v souladu s názory ekologických iniciativ zákonodárci za KDU-CSL. Další stra­ nou pak, j ejíž zástupci hlasovali v zájm u ochra­ ny přírody, byla ČS SD . N ejméně pozitivně z ekologického hled iska naopak vyz n ělo hlaso­ vání poslanců a senátorů za ODS. 28. 4. Titulem Ropák roku 1999 obdařilo ekologické hnutí Děti Země poslance a býva­ lého primátora Liberce Jiřího Drdu (ODS). Podle organizátorů vítězný Drda prosazo val omezení zákona o oc hraně přírody a krajiny, aby tak MŽP ztratilo n ěkteré kompetence. Na­ víc prý brzdil snahy o vytvoření NP České Švý­ carsko a ch tě l posu nout zákaz používání PVC v obalech o sedm let. Na druhém m ístě ankety s končil mi nistr prů m yslu a obchodu Miroslav Grégr, třetí příčku obsadi l radní m ěsta Prahy Zdeněk Kovářík. V anketě Zelená perla roku 1999 získal prv ní místo bý valý přednos ta Okresního úřadu v Ji n d řichově Hradc i Lukáš Mikulecký za svůj výrok: Zachovald příroda je pro lindrichohradecko. kte ré dnes patN již mezi pě/nejch u dHch okresů v republice, vlas tně pro­ kletím. 3. 5. Jak uvedly Lidové noviny, k požadavku na vyhlášení referenda o Temelínu se p řipoj il rovněž ministr Kužvart. Česko již produkuje více elektrické energie, než spotře buje, a pokud bude spuštěn Temelín, přebytek se ještě zvýší, varoval ministr před zprovozněním elektrárny. Veřejnost byla navíc podle jeho názoru již před lety o temelínské elektrárně my l ně informová­ na.

Krátce z Evropské unie

Dialog Lidé a stromy Jako součást 2 . roč n íku veletrhu zahradní a kra­ jiná(ské tvorby Město a zahrada při 5. ročníku Mezinárodního stavebního veletrhů - IBF 2000 a př i 7. ročn íku Mezinárodního veletrhu techno­ logií, výrobků a služeb pro rozvoj měst a obcí URBIS se konal dia log na téma Lidé a stromy ­ naučme se spolu žít. Dialog proběhl 17. 4. 2000 v pavilonu R areálu BVV, a.s. , za přítomnosti asi padesáti účastníků z řad pracovníkú odborů ŽP Magistrátu města Brna i městských částí a občánů i občanských ekologických hnutí. V rámci dialogu byla projednávána čtyři téma­ ta. Každé z nich bylo krátce uvedeno garantem příspě v ku a poté následovala diskuse. První té­ ma otevře l a svým příspěvkem psycholožka PhDr. Jarmila Kvapilová, která hovořila o tom , zda potře b uje m e ve městě stromy a jak prospí­ vají našemu duševnímu zdraví. DalŠÍ téma bylo uvedeno př íspěvkem ředitelky Veřejné zeleně města Brna ing. Olgou Nováko vou, která mlu­ vi la o životním p ros třed í v Brně, a to nejen z hlediska současnosti, ale i ve vztahu k histo­ rickému vývoji . Z diskuse jednoznačně vyply­ nulo, že k problémú m ve vztazích mezi člově­ kem a m stsko u zelení - pokud se vzájemně omezují - je vždy třeba přistupovat individuál­ ně a s rozvahou. Ochranou pří rody v městských aglomeracích a zájmy o b čanů se ve svém pří­ spěvku zabý val ing. Antoní n Buček z Českého svazu ochránců přírody. Posledním tématem, o němž se diskutovalo, byla péče o stromy v parcích a uličním stromořadí - o současnýéh problémech, ale i o výhledech do budoucnosti promluvil ing. Miroslav Huryta z úseku Správy zeleně Veř~né zeleně města Brna. Dialog pořádala organizace Veřejná zeleň měs­ ta Brna, která je správcem uličních stromořadí na území města Brna a významných brn ěnských parků (NKP Špilberk, Lužánky, Tyršúv sad, Denisovy sady, Studánka, Kol i ště I a Kapucín­ ské terasy). Jeho cílem bylo zlepšit komunikaci mezi městs kými úřady a občany v oblasti péče o zel eň . Protože se jednalo o první takovouto akci, můžeme konstatovat, že tohoto cíle bylo dosaženo. Př irozeným předpokladem pro bu­ doucnost pak bude pořádání dalších podobných vzájemných setkání.

V Evropském parlamentu prošla druhý m č tení m di rektiva o SEA (strategie environmental asse­ ssment). Podle ní by měly být posuzovány ná­ sledující strateg ické plány a rozvojové progra­ my vzniklé na národ ní, reg ionální a inístní úrovni: zemědě l ství, rybářství, energie, průmy­ sl , doprava, nakládání s odpady, nakládání s vo­ dami, telekomun ikace, turistika, územní plány a využití půdy. * V ědci vyvola li diskusi o osu­ du ropných plošin v Severním moři, neboť se staly domovem chráněných korálú Lophelia per/usa * Britský gigant British Telecom dosáhl v certifikaci EMS normy ISO 14001. * Francie bude zkracovat lovnou sezónu, aby vyhověla direktivě EU o volně žijících ptácích . * Spojené království usiluje o trvale udržitelný stavební sektor. Vláda stanovila deset způsobů , jak snížit dopady na životní prostředí a množstvÍ využi­ tých surovin. * Shell a Siemens chtějí v Norsku postavit elektrárnu na plyn s technologií regene­ race CO 2 (tzn. že elektrárna nebude vypouště t CO 2), * Holandská vláda hodlá polovinu snížení emisí CO 2 dosáhnout realizací p rojektů v jiných zemích, zvláště střední a východní Evropy. * Evropská komise př ijala Dánskou iniciativu o obchodování s kredity snižovaných emisí CO2 • * Dánská vláda chystá opatření ke snížení emisí skleníkových plynů , které produkují zvy­ šující se počty automobilů. * Norský ministr uvÍlal důležitou petici požadující desetiletý zá­ kaz prodeje geneticky upravených organismů.

V rámci společného projektu Vánoční stromky ­ stromy pro život uspořádaly v sobolu I . dubna ZO ČSOP Veronica, Hnutí Duha a Dúm ekolo­ gické výchovy Lipka slavnostní vysazení vá­ nočních jedliček , které si lidé před Vánocemi mohli zakoupit na Lipce nebo na Zelném trhu. Společně s Lesy města Brna připravily v blíz­ kosti Přírodní rezervace Babí lom vhodné mís­ to, kde mohli účastníci akce živý vánoč ní stro­ meček zasadit a podpořit tak výsadbu jedle bělokoré. Přínos tohoto pilotního projektu, kte­ rý bude mít pokračování i v letošním roce, spo­ čívá ve výchově občanů k šetrnému zacházení s přírodním bohatstvím, dále ve snížení těžby vánočních stromků v předváno č ním období a v neposlední řadě návrat a další rozšíření jedle bělokoré v našich lesích. Organizátoři připravili na aprílové dopoledne nejen slunečné počasí , ale i ovocné koláče a teplý čaj.

Dana Homolová

Katrin Hromádková

Olga Nováková

Sázení váno čních jedliček

KROmKA ______________________________________________~u~~oom®~

Den Země a Dřevěná v Pouzdřanech

příroda

Jak se již stalo tradicí, pořádala i letos - ten­ tokrát v sobotu 15. dubna - ZO ČSOP Vero­ nica oslavy Dne Země v jihomoravské vinař­ ské vesnici Pouzdřanech. Na trávníku před renesančním domem U KlimešLi se pod ne­ bem plným vlaštovek tentokrát sešlo na dvě stě ctitehi pNrody a jejích och rán CLi. Kromě slunečného počasí a dobrého vína přilákala do Pouzdřan tolik návštěvníkli v.ý­ stava kreseb Miloslava Sonnyho Halase " Dřevěná příroda ". Všestrann.ý brněnsk_ý vý­ tvarník tentokrát ve svém díle nápaditě oživil sferoblasty neboli dřevní /zlízky. "Je zřejmé, že se M. S. Halasovi podamo - aniž by opus­ til pro sebe tak příznačn.ý princip úsměvné hry - naskicovat podobenství o věčném růstu, který je ovšem též závislý na činech člově­ ka, " řekl mimo jiné v úvodním proslovu Jan Lacina. M. S. Halas se zálibně rozhlíží po vinorodé

krajině, zatímco pan profesor Klimeš, pan-i­

archa rodiny, která vzkNsila renesančllí dti/ll

Z trosek do jeho současné podoby, rozmlouvá

se za hraničním účastníkem oslav - José

M'Bengou z Konga.

S potěšením a zaujetím sledovali všichni ná­

vštěvníci taneční pásmo na lidové písně, kte­

ré předvedly děti ze základllí školy v Pouzd­

řanech.

Den plný pohody se samozřejmě neobešel

bez bujarého vyhrávání cimbálové muziky

Veronica. lmpresáriovi této proslulé kapely

Jaroslavu Ungermanovi - na snímku druhý

zleva - se tentokrát podařilo zajistit i ten

zpravidla chybějící cimbál. V pozadí p ředse­

da ZO ČSOP Antonín Buček s potěšen ím sle­

duje zdařil.ý prúběh oslav a určitě plánuje

akci další.

Foto Stanislav Chlup a Josef Ptátek.

Jan Lacina

Kreslil Miloslav SOlllly Halas

~'U~rruDnuil®~

KRONIKA

31

Šumava z obou stran

Boj o přežití Po roce 1989, kdy se otevřely hranice, se jako velmi závažný ukázal problém přežití vzácných druhů dravých ptáků, související s nezákonným obchodem s nimi. Mláďata sokolů, rarohů i orlÍ! byla vybírána z hnízd a prodávána do soukro­ mých zooparků především v západoevropských a arabských zemích. Pokud by vybírání mláďat pokračovalo i v následujících letech, hrozil by nedostatek mladých ptákÍ!, kteří by nahradili stávající páry, až zestárnou. V roce 1990 proto skupina ochránců přírody za­ hájila akce proti tomuto nezákonnému počínání. V uvedeném roce několik desítek dobrovolníkÍ! uhlídalo před vykradením pouze jediné hnízdo rarohů velkých - ostatní, nestřežená hnízda, by­ la ve sledované oblasti slovenských hor opět vykradena. Dokonce i pod zmíněným střeže­ ným hnízdem bylo zaznamenáno několik poku­ sů o vybrání mláďat - díky bedlivosti strážců se j im však podařilo zabránit. Přesto však v dal­ ších letech začaly do hor opě t vyrážet skup inky ochráncÍ! přírody, trampÍ!, woodcraftcrÍ! a dal­ ších, aby pomohly strážit svobodu nové genera­ ce rarohú velkých. Dnes už nelze s jistotou říci, kdo poprvé nazval strážení hnízd Akcí Falco (falco - latinsky so­ kol). V roce 1993 však v jiné části slovenských hor vznikla Akce Aquila, která má za cíl strážit hnízda orlÍ! královských, jež jsou rovněž ohro­ žena pytláky. V roce 1996 se skupinky strážcú vydaly i do českých hor, kde pomohly s ostrahou hnízd so­ kolÍ! stěhovavých , kteří zde po desítkách let opět zahnízdili. Od tohoto roku se akce Falco přesunula do ČR, zatímco na Slovensku dobro­ volníci pomáhají pouze s ostrahou hnízd orlú královských při Akci Aq uila. Za odborného vedení pracovníkÍ! ochrany příro­ dy a čle n ú Klubu ochráncú dravcÍ! a sov Dětí Země, kteří zajišťují nábor, se sto vkám dobro­ volníkú podařilo uchránit před životem v zajetí několik desítek mláďat rarohú, sokolú a orlÍ! královských. Bylo rovněž zabráněno neúmysl­ nému rušení ptákú ze strany turistÍ! či těžbou v lese. Žádné ze střežených hnízd nebylo vykra­ deno, přesto však měli strážci několikrát dÍ!vod k zármutku, například poté, co bylo hnízdo sho­ zeno vichřicí nebo některé mládě uhynulo. To jsou ovšem zákony přírody, které člověk nemú­ že ovlivnit. O tom, že ve strážení hnízd musíme pokračovat a že bude nutné rozšířit je i na další lokality, jsme se přesvědčili v loňském roce, kdy bylo částečně vykradeno nestřežené hnízdo rarohú velkých v moravské nížině. Na hnízdě, v němž byla čtyři mláďata, zústalo pouze jedno. Dvě byla nalezena pod hnízdem mrtvá a jedno bylo ukradeno. Pachatele se nepodařilo odhalit. Také z těchto dúvodú budou Akce Falco a Akce Aquila nadále pokračovat i v roce 2000. Úspěch akcí bude záviset na tom, zda a případně na ja­ kých místech ptáci zahnízdí, ale také na tom, kolik dobrovolníkú bude ochotno obětovat tý­ den volna na pomoc přírodě. Nehledáme však lidi, kteří chtějí prožít týden dobrodružství kde­ si v horách, aby se pak svým přátelúm mohli chlubit, že viděli orla či sokola. Hledáme dob­ rovolníky, kteří v období od dubna do července, za každého počasí, dvacet čtyři hodin denně, pomohou hlídat vybraná hnízda, aby přispěli k ochraně ohrožených dravých ptákú. Patříte-Ii mezi ně, podrobnější informace mÍ!že­ te získat na adrese koordinátorky náboru: Jitka Jindrová, Děčínská 100, 407 22 Benešov nad Ploučnicí.

Hnutí DUHA a bavorská nevládní ekologická organizace ArGe Waldwildnis vás zvou na tý­ denní poznávací pobyt Šumava z obou stra1/., který se uskuteční od 24. června do I. července 2000. Cílem akce je poskytnout účastníkům ucelený pohled na ..kúrovcovou" problematiku v NP Šumava, zejména prostřednictvím exkurzí - pod vedením odborného průvodce - na lIzemí NP Šumava a NP Bavorský les. Účastníci poby­ tu budou mít možnost přímo v terénu posoudit výsledky rozdílných přístupú k ochraně přírody v obou NP. Strava a ubytování budou zajištěny na Kvildě. Předpokládaná cena je zhruba I 500 Kč. Bližší informace a přihlášky na adrese: Mi­ chal Rezek, Hnutí DUHA, Bratislavská 31, 602 00 Brno, tel. : 05/45 214431, fax: 05/45 2144 29, e-mail: [email protected] red.

Raroh velký loví hlavně menší obratlovce, čas­ to sysly a ptáky do velikosti holuba. Foto Josef Ptáček

Vyberte Strom roku 2000

Pouze společným úsilím se nám podaří ohrože­ né krále nebes zachránit. Největší a jedinou od­ měnou pro všechny zúčastněné bude pohled na kroužící mláďata na modré obloze.

Regionální sdružení Českého svazu ochráncú v Brně ve spolupráci s deníkem Rov­ nost vyhla uje ocenění pro nejkrásnější brněn­ ský strom - Strom roku 2000. Strom pro člově­ ka ve městě neznamená jen stín nebo zelenou barvu, je mu vlastně živým partnerem, ke které­ mu může mít silný citový vztah. Stromy společ­ ně s architekturou vytvářejí jedinečnou tvář každého města , při t ahují lidi do parkÍ! a zlidšťu­ jí veřejná prostranství. Odměňte strom, navrh­ něte jej na oceněn í. Vaše písemné návrhy bude­ me průběžně shromažďova t od začátku června do konce října 2000 v Domě ochráncú přírody na Panské 9. Můžete je p'osílat i poštou, obálku označ te heslem Strom roku 2000. Do hodnocení bude zařazen strom , který roste na území města Brna na veřejném i soukromém prostranství; napište prosím, proč ho navrhujete, pokud znáte jeho "příběh", neostýchejte se jej popsat. Návr­ hy bude hodnotit porota složená ze zástuPCi'1 Českého svazu ochránci'l přírody, Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, Odboru život­ ního prostředí Magistrátu města Brna a osob­ ností veřejného života. Ke konci roku 2000 bu­ de vítězný strom vyhlášen. Český svaz ochránců přírody pak navrhne optimální způsob ochrany stromu a péče o něj.

Pavel Koubek

Oznámení Desátý letní kurz Veroniky Rovněž

o letošních prázdninách, v termínu 9.-22. července, pořádá Veronica v obci Hostě­ tín v Bílých Karpatech tradiční letn í kurz . V Hostětíně vzniká Centrum pro podporu mode­ lových ekologických projektú pro venkov ­ účastníci kurzu budou tedy pomáhat při dokon­ čovacíc h pracích v no vě budované moš t á rn ě a při její přípravě na první sezónu. Dále se bu­ dou podílet na kosení luk, sušen í sena, pracích v sadě, v lese ad. Energetický program bude za­ měřen na sestavování a montáž slunečních ko­ lektorÍ! a na těsněn í oken. Na pracovní aktivity budou navazovat programy doprovodné, a to jak vzdělávací (seznámení s projekty Veroniky v Bí­ lých Karpatech, mokřady v krajině, místní fauna a flóra), tak i zábavné (folklórní večery. místní lidová veselice, výlety do okolí). Účast dětí je věkově omezená (minimálně deset let), protože jejich program bu­ de převážně společný s programem dospělých. Vedle lektorÍ! a organi­ zátorů z Veroniky se na programu bude podílet i řada hostÍ! - o účast mají zájem také přátelé ze zahrani­ čí. Práce vyžadují zaškolení, a proto je minimální doba pobytu na kurzu pět dní. Účastnický po­ platek bude definitivně stanoven po upřesnění programu, budeme se však snažit, aby byl co nejniž­ ší. Srdečně Vás na kurz zveme, těšíme se na léto i na Vás! Při­ hlášky a další informace: Vero­ nica, Šárka Štefanová, p.p. 91, 601 91 Brno, tel:. 05/42 21 83 51, e-mail: [email protected].

Sárka Stefanová

přírody

Natálie Chrastilová

Kresba Rostismva Pospíšila

32 OZNÁMEN1 _____________________________________________~~~~mw®~