Napojení objektu č.p. 9 a č.p.10 na ulici Radniční na CZT, Frýdek‐Místek
Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu
ARCHAIA Brno o.p.s. Feat. ARCHAIA Olomouc, o.p.s.
2007
2
Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků archeologického výzkumu, je chráněna autorským právem podle zákona 247/90Sb. Ve smyslu tohoto zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce jako např. skici, náčrty, závěry apod. (§ 9 cit. zákona). Části práce nebo práce celou lze uveřejnit jen se svolením autorů.
3 Evidenční list Katastrální území: Frýdek-Místek Administrativní název obce: Frýdek-Místek Kraj: Moravskoslezský Trať (ulice, parc. č.): Radniční 10 (Frýdek) Druh a číslo mapy: 1:10 000, 25-22-01 Kultura: novověk Areál: středověké a novověké město Název NKP, KP, PR nebo PZ: MPZ Číslo akce: A013/2007 Číslo smlouvy: ARCHAIA 13/2007 Doba výzkumu: únor 2007 (terénní část), červenec 2007 (zpracování) Vedení výzkumu: Mgr. Peter Kováčik Odborná spolupráce: Mgr. Martin Moník, Mgr. Michal Cheben Technická spolupráce: Mgr. Magda Jedličková, Mgr. Miroslava Plaštiaková Uložení terénní dokumentace: ARCHAIA Olomouc, o.p.s.
Zprávu podává: Peter Kováčik, Martin Moník, Michal Cheben
……………………….
..………………………
..………………………
datum, podpis
datum, podpis
datum, podpis
4 Obsah: 1. Úvod........................................................................................................................ 5 2. Lokalizace zkoumaného prostoru ........................................................................... 5 3. Přírodní prostředí .................................................................................................... 5 4. Historický exkurs .................................................................................................... 6 5. Postup a metoda výzkumu ...................................................................................... 7 6. Popis nálezové situace: ........................................................................................... 8 7. Závěr ..................................................................................................................... 16 8. Prameny a literatura: ............................................................................................. 16
Přílohy: Obrazové přílohy a fototabulky
5
1. Úvod V souvislosti se stavební akcí „Napojení objektu č.p. 9 a č.p. 10 na CZT, ul. Radniční,
Frýdek-Místek“, konkrétně s výkopovými pracemi pro vytyčení
podzemních sítí kolem domu, proběhl v únoru roku 2007 záchranný archeologický výzkum a to na základě smlouvy ARCHAIA A013/2007 mezi investorem (fa DISTEP a.s.) a oprávněnou organizací (ARCHAIA Brno o.p.s.). Smluvní povinnost vyplývá ze zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších úprav, neboť lokalita leží na území s archeologickými nálezy.
2. Lokalizace zkoumaného prostoru Město Frýdek-Místek leží v Moravskoslezském kraji, na obou březích řeky Ostravice, na souřadnicích 49° 41' 17.3" s. š. a 18° 21' 13.08" v. d. Ostravice zde tvoří historickou zemskou hranici Moravy a Slezska a zároveň přirozenou hranici mezi Frýdkem a Místkem. Samotný dům Radniční č.p. 10 leží v historickém jádru Frýdku, asi 130-140 metrů východně od východního okraje Zámeckého náměstí (Obr. 1).
3. Přírodní prostředí Zkoumaná oblast spadá do povodí Odry, do které se Ostravice vlévá v severozápadní části Ostravy. Nadmořská výška dosahuje ve Frýdku 308 m a v Místku 300 m (Kuča 1996, 824, 833), roční srážky 945 mm a průměrná roční teplota 8,9°C (Bechný 1992, 21). Asi šest kilometrů jižně od města leží severní svahy východní části Moravskoslezských Beskyd - skupina Lysé Hory (1328 m), tvořící severozápadní výběžek Karpat. V podloží se zde střídají pískovce s jílovci. V nížinách této části Moravy a Slezska nalezneme pod zemí kvartérní sedimenty, které přinesly kontinentální ledovce, řeky, nebo byly naváty větrem. Vyskytují se tu tedy písky, štěrkopísky, úrodné spraše a cihlářské hlíny (Bechný 1992, 9, 15). V povodí Ostravice se místy občas zachovaly lužní lesy nebo původní jedlový porost. Ve vyšších polohách Beskyd převažují smíšené lesy se smrkem, jedlí a bukem.
6
4. Historický exkurs Město Frýdek-Místek vzniklo 1. ledna 1943 spojením dvou nezávisle existujících historických měst. Písemnými záznamy dříve zmiňovaný Místek, německy Friedeberg, je uváděn 29. listopadu 1267 v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka. Východně od něj stála patrně již ve 13. století vesnice Jamnice (snad dnešní Staré město), zmiňovaná poprvé k roku 1305 jako obec odvádějící desátky vratislavskému biskupství (Juřák 2002, 4). Kolem její gotické tvrze na místě dnešního zámku nad řekou Ostravicí, doložené poprvé roku 1325 vzniklo někdy v letech 1327 - 1339 po příchodu nových německých kolonistů město Frýdek (Kuča 1996, 822, 830). Město leželo na území spravovaném Těšínskými knížaty a střežilo zde jak hranici s Moravou, tak cestu z Olomouce a Opavy do Těšína a Krakova (Kuča 1996, 830). Roku 1584 se Frýdek stal dědičným panstvím, čímž ztratil statut zeměpanského (knížecího) města. Před polovinou 17. století se frýdecké panství stalo majetkem rodu Pražmů, kteří jej drželi až do roku 1797, kdy jej prodali Habsburkům. Krátce před tím, v letech 1782-87 došlo k propojení Frýdku s Místkem ve spojitosti s novou císařskou silnicí. Zmíněný úsek vedl severně od místeckého náměstí k mostu západně od frýdeckého zámku (přibližně dnešní ulice Pionýrů) dále kolem zámeckého kopce a napříč městem. 19. století znamenalo pro Frýdek rozvoj průmyslu, konkrétně textilnictví a hutnictví. V roce 1871 se město stalo železniční zastávkou na trase Ostrava – Frýdlant nad Ostravicí. Na císařské silnici, vedoucí k nádraží, se na začátku 20. století koncentrovala nová zástavba, díky čemuž zůstalo staré město zachováno. Až v 80. letech 20. století došlo k výraznému narušení historického jádra, především s výstavbou Revoluční ulice. Friedeberg, zřejmě původně ležící na místě dnešní lokality Lipina nad levým břehem Olešné, zůstal v majetku olomouckých biskupů jen do roku 1288, kdy jej získal rod Stangeů. Na původním místě nebyly podmínky pro další rozvoj a tak bylo městečko někdy před rokem 1389 přeneseno na místo dnešního města Místku (Kuča 1996, 833). Český název „Miestko“, se uvádí od roku 1434. Zprvu patřilo k lénu frýdlantsko-místeckého biskupství, v letech 1402 – 1584 pak bylo spravováno z Frýdku. V tomto období začaly spory těšínských knížat a olomouckého biskupství ohledně držení města. Olomoučtí biskupové se obávali, že by spojením města Místku s Frýdkem mohlo dojít k jeho definitivnímu odtržení od Moravy. Problém
7 byl konečně vyřešen zmíněného roku 1584, kdy bylo Místecko přiděleno hukvaldskému panství a v jeho správě zůstalo až do roku 1850 (Juřák 2002, 32). Dominantním urbanistickým prvkem Místku je cesta vedoucí podél řeky z Moravské Ostravy do Frýdlantu nad Ostravicí (Kuča 1996, 837). Nejdůležitější komunikací ale byla zemská cesta vedoucí z Moravy přes Hranice a Příbor do Frýdku, Těšína a Krakova. V tomto směru také později vznikla císařská cesta (17821787; viz výše), která mj. propojila Místek s Frýdkem. Kolem přelomu 19./ 20. století došlo k novému urbanistickému rozvoji města. Kolem historického jádra vyrostly novorenesanční budovy a vznikla kratší komunikace do Frýdku přes nový most, vedoucí severovýchodně od náměstí. V 60. – 80. letech 20. století byla při přestavbě centra zničena novorenesanční zástavba. Náměstí s pozdně renesančními domy s podloubími a historizujícími fasádami se zachovalo. Krátce se zde ještě zmíníme o historii frýdeckého zámku, který je dominantou města. Vznikl jako zeměpanský hrad těšínských knížat k ochraně města a zemské hranice s Moravou. Původně jeho hradba obíhala pouze dnešní vnitřní okruh druhého nádvoří a vevnitř stály kromě ústředního paláce jen dřevěné budovy (http://web.telecom.cz/muzeumbeskyd/historie.htm). V pohusitském období přibylo pozdně gotické opevnění a v 16. století, za Pernštějnů, jižní, západní a východní křídla. V renesančních úpravách pokračoval dále rod Bruntálských z Vrbna. V polovině 17. Století hrad po třicetileté válce opravoval Jiří z Oppersdorfu, vlastnící jej před rodem Pražmů. Za jejich správy hrad vyhořel a musel být znovu rekonstruován. K výraznějším novověkým úpravám pak došlo na přelomu 19. a 20. století, nejnovější úpravy proběhly v letech 2003 a 2004.
5. Postup a metoda výzkumu Terénní část archeologického výzkumu byla prováděna formou dohledu nad zemními výkopy a zásahy do terénu a následně dokumentací zjištěných nálezových situací. Veškeré profily jsme označili jako „řez 1“ až „řez 3“ (Obr. 2). Zachycené situace byly dokumentovány písemně, kresebně a fotograficky. Pro písemný zápis byla užita tzv. „formulářová metoda“ a to dle dokumentačních standardů platných ve společnosti ARCHAIA Olomouc o.p.s. Konkrétně byl v terénu pro každou stratigrafickou jednotku vypsán patřičný formulář. Kresebná dokumentace byla provedena do milimetrových papírů v měřítku 1 : 20 byla
8 provedena aparátem Canon EOS 300D. Terénní dokumentace je uložena v archivu společnosti ARCHAIA Olomouc o.p.s.
6. Popis nálezové situace: Řez 1 900 – stavební konstrukce Kategorie: zděná Dochování: v ploše 100% Délka / výška / šířka: >1 m x 0,08 m x Současný stav materiálu: 100 % Druh a zastoupení materiálu: říční valouny 90 %, písek 10 % Velikost konstrukčních prvků: valouny cca 30 x 20 x 15 cm Stavební hmota: písek Typ konstrukce: valounová dlažba Interpretace: dlažba nádvoří domu 100 – vrstva Žlutý – středně ulehlý – písek Mocnost/ sklon / hranice: 0,1 m / rovný / ostrá Interpretace: podsyp kamenné dlažby s.j. 900 101 – vrstva Tmavě hnědá – kyprá – hlína Příměsi: ojedinělé středné velké valouny, uhlíky, fragmenty cihel Mocnost/ sklon / hranice: 0,11 m / rovný / ostrá Interpretace: půdní horizont 102 – vrstva Světle hnědá - středně ulehlá - písčitá hlína Příměsi: četně středně velké až velké valouny a fragmenty cihel, ca 20% písek Mocnost/ sklon / hranice: 0,24 m / rovný / ostrá Interpretace: zplanýrovaná vrstva stavební suti 103 – vrstva Černošedá – ulehlá – suť Příměsi: fragmenty cihel, vápno, valouny Mocnost/ sklon / hranice: 0,26 m / rovný / ostrá
9 Interpretace: zplanýrovaná vrstva stavební suti
Výkopové práce začaly na malém dvorku, sousedícím s domem na jeho severní straně. Výkop zde sahal do hloubky 0,75 m a na jeho profilu (řez 1) jsme zaznamenali celkem pět stratigrafických jednotek (Obr. 3, 7). Nejstarší zachycenou byla černošedá suťová vrstva s.j. 103, použitá jako planýrka terénu v období mladšího novověku. To samé platí i o nad ní ležící vrstvě s.j. 102. Následující vrstva kypré hlíny (s.j. 101) je asi půdním horizontem, který sem byl pravděpodobně transformován odjinud za účelem překrytí sutí. Svrchní část profilu pak tvoří zřejmě recentní valounová dlažba (s.j. 900) s písečným podsypem (s.j. 100).
Řez 2 901 – stavební konstrukce Kategorie: zděná Dochování: v ploše 100% Délka / výška / šířka: >3,2 m x ... x 0,8 m Dochování materiálu: 100 % Druh a zastoupení materiálu: cihly 55 %, lomový kámen (kamenné desky – muskovit-biotitický křemenec) 30 %, malta 15 % Velikost konstrukčních prvků: cihly 30 x 7 x 15 cm, kamenné desky 60 x 10 x 35 cm Stavební hmota: malta Typ konstrukce: kanál Interpretace: Interpretace: pozůstatek kanalizace č.p. 10, pocházející asi z 19. / 20. st. 100 – vrstva Žlutý – středně ulehlý – písek Mocnost/ sklon / hranice: 0,02 m / rovný / ostrá Interpretace: komunikační úprava povrchu s.j. 900 anebo pozůstatek komunikačních aktivit 101 – vrstva Tmavě hnědá – kyprá – hlína Příměsi: ojedinělé středné velké valouny, uhlíky, fragmenty cihel Mocnost/ sklon / hranice: 0,2 m / rovný / ostrá
10 Další popis: zřejmě přemístěný půdní horizont Interpretace: zásyp kanalizace s.j. 901
104 – vrstva světle šedohnědý – středně ulehlý – písek Příměsi: valounky do 3 cm Mocnost/ sklon / hranice: 0,2 m / rovný / ostrá Interpretace: zásyp kanalizace s.j. 901
105 – vrstva béžová – pevná – písčitá jílovitá hlína Příměsi: fragmenty cihel, malé kamínky Mocnost/ sklon / hranice: 0,3 m / rovný / ostrá Interpretace: recentní vyrovnávka terénu 106 – vrstva tmavě hnědý až černý – středně ulehlý – drn Příměsi: fragmenty cihel, sklo, železo, kamínky Mocnost/ sklon / hranice: 0,1 m / rovný / ostrá Další popis: drn Interpretace: recentní půdní horizont
Výkop kanalizace pokračoval dále mimo dvorek, směrem kolmo ulice Na Blatnici (Obr. 8). Zde byl na řezu 2 narušen výše uvedený cihlovo-kamenný kanál (s.j. 901), probíhající přibližně západovýchodním směrem bezprostředně za stěnou dokumentovaného profilu (Obr. 4, 5). Podle charakteru zdiva, cihel s maltou a obložením z křemencových desek, lze soudit, že spadá do nedávné doby, maximálně někam na sklonek 19. století. Šedohnědý písek s valounky (s.j. 104) a kyprá hlína s fragmenty cihel s.j. 101, která se objevuje i na dvoře domu Radniční 10 jsou zřejmě zásypy kanálu. Nad nimi probíhala valounová dlažba s.j. 900 pokrytá tenkou vrstvičkou písku s.j. 100, mající rovněž analogii na výše uvedeném řezu 1. Celou situaci překrýval cca 0,3 m mocný jílovitý horizont s.j. 105 obsahující i fragmenty cihel, snad přemístěné podloží, který sem byl transformován poté, co dlažba přestala plnit svůj účel. Jeho svrchní část tvoří 0,1 m mocný drn s.j. 106.
Řez 3
11
900 – stavební konstrukce Kategorie: zděná Dochování: v ploše 100% Délka / výška / šířka: >1 m x 0,2 m x Dochování materiálu: 100 % Druh a zastoupení materiálu: říční valouny 90 %, písek 10 % Velikost konstrukčních prvků: valouny cca 30 x 20 x 15 cm Stavební hmota: písek Typ konstrukce: valounová dlažba Interpretace: valounová dlažba z říčních valounů 901 – stavební konstrukce Kategorie: zděná Dochování: v ploše 100% Délka / výška / šířka: 0,4 m x >0,3 m x Dochování materiálu: 100 % Druh a zastoupení materiálu: lomový kámen (kamenné desky – muskovit-biotitický křemenec) 30 %, cihly 55 %, malta 15 % Velikost konstrukčních prvků: cihly 30 x 7 x 15 cm, kamenné desky 60 x 10 x 35 cm Stavební hmota: malta Typ konstrukce: kanál (cihlový kanál obložený kamennými deskami) Interpretace: pozůstatek kanalizace č.p. 10, pocházející asi z 19. / 20. st. 902 – stavební konstrukce Kategorie: zděná Dochování: v ploše 100% Délka / výška / šířka: - x 0, 56 m x 0,56 m Dochování materiálu: 100 % Druh a zastoupení materiálu: cihly 80 %, malta 20 % Velikost konstrukčních prvků: cihly 30 x 7 x 15 cm Stavební hmota: malta Interpretace: součást starší stavební konstrukce, snad budovy skladů ? 500 – výkop Zkoumán celý výkop: 0 Původní povrch: 0 Hloubka: 1,10 m Rozměry: 0,5 x 1,10 m Horní hrana: ostrá
12 Dolní hrana: ostrá Stěny / sklon: pravidelné / svislé Výplň: 115, 118 Interpretace: výkop pro el. vedení
501 – výkop Zkoumán celý výkop: 0 Původní povrch: 0 Hloubka: cca 0,6 m Horní hrana: nepostřehnutelná Dolní hrana: nepostřehnutelná Stěny / sklon: nepostřehnutelné Výplň: 119 Interpretace: Hloubený výkop pro IS 502 – výkop Zkoumán celý výkop: 0 Původní povrch: 0 Hloubka: 0,8 m Rozměry: 0,55 x 0,8 m Horní hrana: pozvolná Dolní hrana: ostrá Stěny / sklon: pravidelné / svislé Výplň: 902, 116 Interpretace: Hloubený výkop pro zídku 502 100 – vrstva Žlutá – středně ulehlá – písek Mocnost/ sklon / hranice: 0,02 m / rovný / ostrá Interpretace: vrstvička písku na kamenné dlažbě 900 101 – vrstva Tmavě hnědá – kyprá – hlína Příměsi: ojedinělé středné velké valouny, uhlíky, fragmenty cihel Mocnost/ sklon / hranice: 0,2 m / mírný k jihu / ostrá Interpretace: přemístěný půdní horizont 104 – vrstva
13 světle šedohnědý – středně ulehlý – písek Příměsi: valounky do 3 cm Mocnost/ sklon / hranice: 0,4 m / rovný / ostrá Interpretace: vyrovnávka terénu 107 – vrstva šedohnědá – pevná – jílovitá hlína Mocnost/ sklon / hranice: 0,14 m / rovný / ostrá Interpretace: půdní typ 108 – vrstva hnědošedá – pevná - hlína Příměsi: fragmenty cihel, keramika, kamínky, kořeny Mocnost/ sklon / hranice: 0,55 m / rovný / ostrá Interpretace: vyrovnávka terénu 109 – vrstva červená – středně ulehlá – suť Příměsi: fragmenty rozdrcených cihel Mocnost/ sklon / hranice: 0,08 m / mírný / ostrá Interpretace: destrukce zídky 902 110 – vrstva černá – měkká – hlína Příměsi: popel, kamínky, fragmenty cihel Mocnost/ sklon / hranice: 0,16 - 0,34 m / mírný / ostrá Interpretace: vyrovnávka terénu 111 – vrstva hnědá – pevná – jílovitá hlína Příměsi: fragmenty cihel, kamínky, říčné valouny, kořeny, keramika Mocnost/ sklon / hranice: 1 m / mírný / ostrá Interpretace: půdní horizont 112 – vrstva světlo hnědo zrzavý – pevný – jíl Příměsi: uhlíky, fragmenty cihel Mocnost/ sklon / hranice: 0,35 m / rovný / jasná Interpretace: přemístěné podloží – vyrovnávka terénu
14 113 – vrstva šedý – tuhý – jíl Mocnost/ sklon / hranice: 0,06 m / rovný / ostrá Interpretace: podloží 114 – vrstva žluto rezavý až oranžový – tuhý – jíl Mocnost/ sklon / hranice: 0,56 m / rovný / ostrá Interpretace: podloží 115 – výplň žlutý – kyprý - písek Mocnost/ sklon / hranice: 0,56 m / rovný / ostrá Interpretace: výplň výkopu 500 pro el. vedení 116 – výplň Hnědošedá – pevná - hlína Příměsi: fragmenty cihel, keramika, kamínky, kořeny Mocnost / sklon / hranice: 0,4 m / rovný / ostrá Interpretace: výplň výkopu 502, zřejmě přemístěná z vrstvy 108 117 – vrstva Hnědošedá – pevná - hlína Příměsi: fragmenty cihel, keramika, kamínky, kořeny Mocnost / sklon / hranice: 0,2 m / rovný a mírný k jihu / ostrá Interpretace: terénní vyrovnávka, snad přemístěná z vrstvy 108 118 – výplň Hnědošedá – pevná - hlína Příměsi: fragmenty cihel, keramika, kamínky, kořeny Mocnost / sklon / hranice: 0,52 m / rovný / ostrá Interpretace: výplň výkopu 500 119 - výplň Hnědošedá – pevná - hlína Příměsi: fragmenty cihel, keramika, kamínky, kořeny Mocnost / sklon / hranice: 0,58 m / rovný / rozpitá Interpretace: výplň výkopu pro IS
15 Výkop kanalizace dále pokračoval kolmo na řez 2, podél ulice Na Blatnici (Obr. 2, 9). Nejstarší situace byly zachyceny na pravé, severní straně řezu. Podloží zde představuje žluto-rezavý až oranžový jíl s.j. 114, překrytý vrstvičkou šedého jílu s.j. 113. Stratigraficky výše položený světle hnědo-rezavý jíl s.j. 112 již obsahuje fragmenty cihel a není tedy zřejmě původní, nebo je antropogenně kontaminován. Následuje hnědošedá hlína s.j. 108. Do ní byl vyhlouben velký blíže neurčený výkop s.j. 502. Na jižní straně profilu se u dna objevuje okraj výše uvedeného kanálu s.j. 901, který jsme zdokumentovali v řezu 2. Přikrývá jej zásyp jílovité hlíny s.j. 107 a šedého písku s.j. 104. Nad ním se objevuje další „způdnělá“ vyrovnávka s.j. 101 a valounová dlažba překrytá vrstvičkou písku s.j. 100, rovněž zaznamenaná v předchozích řezech. Ta byla zasypána jílovitou hlínou s.j. 105. Celá situace byla zřejmě umístěna ve výkopu pro kanalizaci s.j. 901, jehož hranice ani dno jsme nezachytili. Situace byla snad opět porušena výkopem s.j. 502, který zabíral střední část řezu, nebo naopak výkop s.j. 502 byl porušen výše uvedenou situací. Přesnou identifikaci stratigrafických vztahů bohužel zde znemožňuje recentní výkop s.j. 500. Spodní a střední část výkopu s.j. 502 vyplňovala hnědá jílovitá hlína s.j. 111 se stavební sutí a kořeny a ojedinělou novověkou keramikou. Nad ní leží hlína s.j. 110, která je zbarvená do černa velkým obsahem popela. Pravou stranu výkopu zabíral mladší relikt cihlové zídky s maltovým pojivem s.j. 902 a zásypem s.j. 116. Zídka je pozůstatkem stavební konstrukce související se stávajícími sklady. Stavba byla později pravděpodobně zbořena, její destrukčním horizontem je s.j. 109. Celou situaci překrývala hlína s.j. 117. Ta byla narušena recentním výkopem pro IS (s.j. 501) a recentním výkopem s.j. 500 pro elektrické vedení, který byl ve spodní části zasypán výplní s.j. 114 a v horní části s.j. 118, velmi podobnou vrstvě s.j. 105. Na povrchu se vytvořil recentní drn s.j. 106.
16
7. Závěr Přes relativně malý rozsah výzkumu v souvislosti s akcí „Napojení objektu č.p. 10 na ulici Radniční na CZT, Frýdek“ se podařilo zjistit několik archeologických situací. Všechny dokumentované situace pochází z období mladšího novověku, nanejvýš z období baroka, spíš však z 19. až 20. století. Jedná se především o terénní úpravy a vyrovnávky, ale objevily se i „kulturní“ vrstvy a na některých místech se nám podařilo zachytit archeologické podloží (s.j. 113, 114). Zajímavý je především zbytek valounové dlažby (s.j. 900), relikt stavební konstrukce na „řezu 3“ a pozůstatek starší kanalizace (s.j. 901), zřejmě z konce 19. století. Při dalších stavebních akcích v okolí stavby bude tedy i v budoucnu nutná přítomnost archeologů.
8. Prameny a literatura: Bechný, J. 1992: Zeměpisný obraz československého Slezska, In: Bakala, J. & kol.: Slezsko, Opava, 4-27. Juřák, P. 2002: Pamětihodnosti města Frýdku – Místku, Frýdek Místek, ISBN 8086166-11-2. Kuča, K. 1996: Frýdecko-Místecká aglomerace, In: Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I (A-G), Praha, Libri, ISBN 80-85983-13-3, 822-838. Vojkovský, R. 2004: Frýdek, Dobrá, ISBN 80-86737-04-7.
Obrazové přílohy
Obr. 2
Terénní situace s vyznačením dokumentovaných řezů
Obr. 3 a 4
Zbytky valounové dlažby a terénní vyrovnávky ve výkopu na dvoře.
Pohled na „řez 2“ s narušenou zdí kanálu.
Obr. 5 a 6
Pohled do nitra kanálu od východu.
Pohled na „řez 3“ ze severu.
