NÁMITKA č. 30
30-1
Námitka č. 30
30-2
30-3
Námitce č. 30, podané společností LAHOS s.r.o., se sídlem Kostelní 3311/3, 702 00 Ostrava, provozovna: U Cementárny 38/1172, 703 00 Ostrava – Vítkovice, ze dne 15.7.2013, kterou se nesouhlasí v zastavěném území s plochou asanace AS 3 v k.ú. Zábřeh VŽ, se nevyhovuje. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 30: Námitka byla posouzena dle ustanovení § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. Bylo ověřeno v katastru nemovitosti, že společnost LAHOS, s.r.o. vlastní pozemky p. č. 431/1, 431/3 a 431/30 v k.ú. Zábřeh VŽ a pan Jozef Liška je jednatel společnosti, oprávněný samostatně jednat za společnost LAHOS, s.r.o. Tímto bylo naplněno ustanovení § 52 odst. 2 stavebního zákona. Dále byla námitka posouzena dle ustanovení § 52 odst. 3 stavebního zákona, kde je uvedeno, že nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle ust. § 52 odst. 2 stavebního zákona námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dle znění tohoto paragrafu se k později uplatněným námitkám nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Na skutečnost uvedenou v § 52 odst. 3 stavebního zákona byly dotčené osoby upozorněny písemně oznámením na úřední desce a ústně na veřejném projednání návrhu územního plánu. Námitka společnosti LAHOS, s.r.o. byla podána písemně ve lhůtě stanovené stavebním zákonem pro podání námitek. Pan Liška v textu námitky požaduje, aby jeho námitka byla spojena s podáním ze dne 15. 7. 2013, která obsahuje zdůvodnění námitky, mapové přílohy a výpis z katastru nemovitostí. Při posouzení námitky a podání ze dne 15. 7. 2013 bylo zjištěno, že námitka obsahuje veškeré náležitosti dle ust. § 52 odst. 3 stavebního zákona. Tímto bylo naplněno ustanovení § 52 odst. 3 stavebního zákona. Společnost LAHOS s.r.o. na žádost pořizovatele návrhu územního plánu poskytla k prostudování zpracovanou „Analýzu rizika lokality DEZA-LAHOS v Ostravě“, jejichž zpracovatelem je AQD-envitest, s.r.o. a dále projekt DANCE pořízený Ministerstvem životního prostředí Dánského království a Ministerstvem životního prostředí ČR. V závěrečné zprávě je uvedeno, že se jedná o dokumentování rozsáhlé kontaminace horninového prostředí v důsledku dlouhodobého provozování chemické výroby, naposledy společností DEZA a.s. Společnost LAHOS s.r.o. provedla na svých pozemcích v areálu demolice všech technologií a naprostou většinu původních technologických objektů. Díky tomuto již nedochází k žádné dotaci znečištění do horninového prostředí. Zpráva dovozuje, že stávající kontaminace se vyskytuje s tím, že nová dotace tohoto znečištění byla zastavena. Společnost LAHOS využívá v současné době značnou část areálu zejména pro aktivity logistického charakteru a lehké výroby, provozované různými subjekty v najatých prostorách. Průzkumné práce a jejich hodnocení v rámci analýzy rizika uvádějí, že kontaminace horninového prostředí v areálu DEZA-LAHOS by mohla v dílčích částech lokality reprezentovat neakceptovatelné zdravotní riziko pro osoby, které by se v těchto částech lokality dlouhodobě pohybovaly v rámci výkonu svého zaměstnání. V současnosti jsou tyto dílčí části potenciálně zvýšeného rizika bez zástavby a využívání i mimo běžné trasy pohybu lidí po lokalitě. Přípovrchová kontaminace zemin polyaromáty by při dlouhodobé expozici pracovníků mohla znamenat zdravotní rizika v důsledku neúmyslné ingesce, dermálního kontaktu a vdechování prašnosti. Zdravotním rizikem by bylo také vdechování místně vysokých emisí benzenu ze zemin do ovzduší. Plochy potenciálně zvýšených rizik lze územně popsat do třetin území. První třetina kontaminovaného území se nachází v severozápadní části 30-4
areálu LAHOS a druhá třetina kontaminovaného území je v jihovýchodní části areálu LAHOS. Ve zbývající třetině areálu lze dle výsledků průzkumu konstatovat, že tato část není zatížená zvýšenými riziky z emisí těkavých škodlivin z horninového prostředí do ovzduší ani zvýšenými riziky z kontaminace přípovrchové vrstvy zemin. Pokud nebudou realizována žádná nápravná opatření pro redukci těchto rizik, bude to znamenat nezbytnost dlouhodobého vyloučení příslušných dílčích částí lokality (rizikových ploch) z užívání. Dále se uvádí, že pro využívání ostatních částí areálu není ani v současnosti kontaminace horninového prostředí žádným omezením. Kontaminace horninového prostředí v areálu lokality DEZA-LAHOS má možnost ovlivňovat v důsledku migrace i své okolí. Znečištění podzemních vod hlavní kvarterní zvodně v západní části lokality reprezentuje aktuální ohrožení vodního zdroje Nová Ves. Problematikou ohrožení vodního zdroje Nová Ves vlivem kontaminováním podzemních vod z areálu DEZALAHOS, se zabývá vypracovaný projekt pořízený MŽP Dánského království, MŽP ČR a Města Ostravy „Komplexní ochrana vodního zdroje Nová Ves“. Z výše uvedené analýzy vyplývá, že v areálu firmy LAHOS s.r.o. došlo ke kontaminaci horninového prostředí vlivem předchozí činnosti chemické výroby a tím i stanovení rizik, vyplývajících z této kontaminace. Vzhledem k těmto zásadním zjištěním a s přihlédnutím k §19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších změn, byla v Územním plánu Ostravy vymezena pro toto území plocha pro asanaci a to z důvodů vytváření podmínek pro snižování nebezpečí ekologických katastrof a pro odstraňování jejich důsledků. Územní plán Ostravy se zabývá komplexním řešením takto zatížené lokality formou plochy pro asanaci. Nutno uvést, že tuto plochu pro asanaci stanovil také současně platný Územní plán města Ostravy formou změny územního plánu č. 118 R, vydané v r. 2008, proti které nebyly uplatněny žádné námitky ani připomínky. Na základě zhodnocení současného stavu a reálného ohrožení území vlivem kontaminace horninového prostředí byla takto vymezená plocha pro asanaci použita jako podklad a v Územním plánu Ostravy byla zpracovatelem navržena ve stejném rozsahu. Z výše uvedených důvodů nelze v zájmu vytváření podmínek pro snižování nebezpečí ekologických katastrof, takto vymezenou plochu pro asanaci nezohledňovat v územním plánu. Z odůvodnění vyplývá, že pozemek i na základě podkladů dodaných namítajícím vykazuje tak zásadní znečištění, kontaminaci a riziko, jak pro zdraví lidí, tak pro strategický zdroj zásobování města pitnou vodou, že na něj nelze povolit stavby, které by znamenaly ohrožení zdraví lidí. Proto Územní plán Ostravy navrhuje tuto plochu na způsob využití „Lehký průmysl“ spolu s podmínkou dekontaminace území před zahájením jakékoliv zástavby. Současně území vymezil jako asanační z důvodu umožnění řešení případné ekologické hrozby při nečinnosti majitele pozemku. Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX, jako věcně a místně příslušný orgán podle ust. § 17 písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, k návrhu rozhodnutí o této námitce neuplatnil stanovisko a tak dle §53, odst. 1 stavebního zákona s navrženým řešením souhlasí. Zastupitelstvo města se rozhodlo, na základě všech skutečností uvedených v odůvodnění, námitce č. 30 nevyhovět.
30-5
Současně platný Územní plán města Ostravy, schválený dne 5.10.1994
Územní plán Ostravy pro veřejné projednání
30-6
Územní plán Ostravy, změna po veřejném projednání
30-7
