Nákladní silniční doprava podle skupin zboží v letech 1999-2002 5 % veškerého nákladu přepraveného po silnici představuje nebezpečný náklad – velký podíl na této přepravě mají „hořlavé kapaliny“
Autoři v Eurostatu:
Josefine Oberhausen Maria Smihily
Obsah Nejdůležitější údaje ........................................................................................ 1 Celková doprava............................................................................................. 2 Vnitrostátní doprava....................................................................................... 5 Mezinárodní doprava...................................................................................... 6 Přeprava nebezpečného nákladu .................................................................... 7
Poznámka: Údaje uvedené v této publikaci se vztahují na Evropskou unii před 1. květnem 2004, a proto zahrnují pouze 15 členských států.
Nejdůležitější údaje Celkové přepravní výkony nákladní silniční dopravy v EU (s výjimkou činností dopravců registrovaných v Řecku) dosáhly v roce 2002 1 365 miliard tunokilometrů. Z tohoto celkového objemu představovalo 36 % výkonů pohyb zboží v kategorii „stroje, dopravní zařízení, výrobky a různé zboží“. V rámci této kategorie zaujímala vysoký podíl podskupina „různého zboží“, která často obnášela zboží zasílané v kontejnerech. Ve většině případů představují „různé zboží“ a „potraviny a krmiva pro zvířata“ dvě nejdůležitější komoditní skupiny na úrovni členských států. V Německu, Španělsku a Francii mají relativně vysoký podíl „surové a zpracované nerostné suroviny“, zatímco vysoký podíl „dřeva a korku“ ve Finsku a Švédsku odráží relativně vysoký význam produktů lesního hospodářství v ekonomikách těchto zemí. Pokud jde o vnitrostátní dopravu, přepravují se „surové a zpracované nerostné suroviny“ na relativně krátké vzdálenosti. To samé, i když v poněkud menší míře, je možno konstatovat v případě přepravy „cementu, vápna a zpracovaných stavebních materiálů“. Oproti tomu jsou kategorie „různé zboží“ a „potraviny a krmiva pro zvířata“ přepravovány na významně delší vzdálenosti. V silniční dopravě mimo EU přivezli dopravci zaregistrovaní v zemích EU do EU v roce 2002 značně více „zemědělských produktů“, než z této oblasti vyvezli. Opačný poměr platí v kategorii „surové a zpracované nerostné suroviny, stavební materiály“. Vzhledem k tomu však, že činnost dopravců registrovaných v EU v oblasti nákladní silniční dopravy představovala zejména dopravu uvnitř Evropské unie, není celková struktura komodit (zahrnující též činnosti dopravců ze zemí mimo EU) v dopravě mimo EU známa. 1
Pět procent veškerého zboží přepraveného dopravci registrovanými v EU v průběhu roku 2002 bylo tvořeno nebezpečným nákladem. Poměr tohoto typu zboží na celkových přepravních výkonech se však měnil: od poměrně vysoké hodnoty v Irsku (8 %) až po nízký podíl v Nizozemsku (2 %). Pro všechny členské státy představovaly „hořlavé kapaliny“ hlavní typ nebezpečného nákladu.
Celková doprava Celkové přepravní výkony nákladní silniční dopravy ve všech členských státech EU s výjimkou Řecka dosáhly v roce 2002 hodnoty 1 365 mld. tkm, což je nárůst o 4,1 % v porovnání s výkony v roce 2000. 36 % z tohoto celkového objemu bylo tvořeno zbožím, jež patří do kapitoly 9 klasifikace NST/R. To bylo více než dvojnásobné množství v porovnání s druhou a třetí nejvýznamnější skupinou zboží („potraviny a krmiva pro zvířata“ – kapitola 1 a „surové a zpracované nerostné suroviny, stavební materiály“ – kapitola 6, jejichž podíly byly 17 % v případě kapitoly 1 a 16 % v případě kapitoly 6). Byla zde ještě jedna skupina zboží, která vykázala podíl na celkových výkonech přesahující 10 %: „zemědělské produkty a živá zvířata“ (kapitola 0). Vzhledem k tomu, že kapitola 9 měla dominantní úlohu, odhalí bližší pohled na různé dílčí kategorie zajímavá zjištění. Graf 1 uvádí, že v rámci kapitoly 9 představovaly „stroje a dopravní zařízení“ podíl pouhých 6 %. Podíl podskupiny „kůže, textil, oděvy a další obdobné výrobky“ byl 9 %. 17 % veškeré silniční přepravy však bylo realizováno v podskupině „různého zboží“. Tento vysoký podíl je možno zčásti vysvětlit velkým množstvím zboží zasílaným v kontejnerech, u nichž není znám přesný obsah. Deklarující úřady pak často zařazují tyto náklady do podskupiny „různého zboží“. Tato skutečnost se též odráží v tabulce 2, která uvádí podrobnější rozpis skupin zboží podle členských států. V tabulce 2 uvádějí ukazatele uvedené tučným písmem tři nejvýznamnější kategorie zboží pro každý členský stát. Budeme-li tuto tabulku číst „vertikálním směrem“, můžeme tak rychle zjistit nejvýznamnější kategorie zboží v nákladní silniční dopravě u nějakého daného členského státu v roce 2002. Graf 1: Podíl jednotlivých typů nákladu na celkových výkonech nákladní silniční dopravy v EU*, podle kapitol NST/R, rok 2002 (na základě přepravních výkonů v tunokilometrech)
6. Surové a zpracované nerostné suroviny, stavební materiály 17 %
4. Rudy a kovový šrot 1%
5. Kovové výrobky 6 %
3. Ropné výrobky 3 % 2. Pevná nerostná paliva 1 %
7. Hnojiva 1 % │ 8. Chemikálie 7 %
9. Stroje, dopravní zařízení, výrobky a různé zboží 36 %
1. Potraviny a krmiva pro zvířata 16 %
Dopravní zařízení, stroje, přístroje, motory, smontované či demontované a jejich součástí: 6 % Výrobky z kovu: 2 % Sklo, skleněné zboží, keramické výrobky: 2 % Kůže, textil, oděvy a další obdobné výrobky: 9 % Různé zboží: 17 %
0. Zemědělské produkty a živá zvířata 12 %
2
Tabulka 1: Celkové výkony nákladní silniční dopravy v EU* podle skupin zboží v milionech tkm Kapitoly NST/R 0 Zemědělské produkty a živá zvířata 1 Potraviny a krmiva pro zvířata 2 Pevná nerostná paliva 3 Ropné výrobky 4 Rudy a kovový šrot 5 Kovové výrobky Surové a zpracované nerostné 6 suroviny, stavební materiály 7 Hnojiva 8 Chemikálie Stroje, dopravní zařízení, výrobky a 9 různé zboží Celkový přepravený náklad
1999 155 908 221 182 7 733 45 608 15 218 80 620
2000 159 991 222 842 7 165 45 735 16 848 79 911
2001 159 538 226 780 7 478 48 187 14 962 80 264
2002 162 621 232 733 7 315 47 032 14 553 78 643
216 449
215 567
219 425
226 480
13 908 97 956
13 944 99 435
13 659 101 236
13 871 98 895
430 177
450 007
462 921
482 573
1 284 760
1 311 448
1 334 451
1 364 716
* S výjimkou Řecka
Tabulka 2: Celkové dopravní výkony podle skupiny zboží a členských států v roce 2002 v milionech tkm
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
Obiloviny Brambory, jiné čerstvé nebo zmražené ovoce a zelenina Živá zvířata, cukrová řepa Dřevo a korek Textilie, textilní zboží a umělá vlákna, jiné surové živočišné a rostlinné materiály Potraviny a krmiva pro zvířata Olejnatá semena a olejnaté plody a tuky Pevná nerostná paliva Surová ropa Ropné produkty Želená ruda, železný a ocelový šrot, vysokopecní výhoz Rudy a šrot barevných kovů Kovové výrobky Cement, vápno a zpracované stavební materiály Surové a zpracované nerostné suroviny Přírodní a chemická hnojiva Chemické výrobky na bázi uhlí, dehet Jiné chemikálie než chemické výrobky na bázi uhlí, dehet Papírová buničina a papírový odpad Dopravní zařízení, stroje, motory smontované či demontované a jejich součástí Výrobky z kovu Sklo, skleněné zboží, keramické výrobky Kůže, textil, oděvy a další obdobné výrobky Různé zboží Celkový přepravní výkon
BE
DK
DE
ES
FR
IE
IT
LU
NL
AT
PT*
FI
SE
701
434
3 203
4 452
4 799
208
5 110
47
473
448
302
137
256
2 513
23 083
1 761
951
7 223 19 049 13 017
491
8 726
106 4 720 1 008
527
580
469
7 043
65 671
434 1 423
385 996
1 715 7 855
1 512 3 545
1 427 4 659
258 581
1 375 4 784
8 983 100 301 1 388 3 014
37 90 203 806 7 377 6 989
1 466 4 535
9 993 48 253
678
60
2 802
1 355
1 613
254
3 030
105 2 556
337
2 143
15 621
872 12 734 4 100 3 030 3 785 3 957 47 375
224 121
9 264 6 200 46 652 24 416 31 171 3 007 27 558 511
129
1 589
1 543
1 710
5
1 057
250 2 1 621
35 685
1 423 86 8 427
1 438 5 832
499 49 7 389
158 3 764
345 31 7 926
346
227
2 296
2 216
1 666
243
1 704
8 612
20 273 87 37 735 105 1 2 13 50 244 1 186 1 366 1 002 1 637 1 530
1 910 98 7 088
7 315 335 46 697
530
255
10 601
53 1 032 72 700 14 869 12 392
855 5 944
56 301 1 102 70 23 105 85 89 22 466 1 282 3 259 2 641 1 298 1 560 1 198
1 043 6 737
3 952 78 643
3 465 1 136 19 378 14 734 11 427 1 499 17 102
201 3 996 1 835 1 636 1 694 1 190 11 577
90 870
5 024 1 528 33 310 21 056 21 625 1 931 21 363
656 3 670 3 138 2 159 2 989 1 857 15 304
135 610
1 227
180
1 859
1 803
3 789
284
1 545
27
135
85
139
109
64
1 968
627 21 236
9 324
9 940
348
1 166
1 181
11
3 411
847 22 514 12 582 12 404
640
7 580
7 332 312 3 465
2 850
285 10 776
522
464
7 309
1 884
2 880
92
2 775
1 144
143
4 087
2 983
2 263
111
5 223
5 837 1 590 30 467 15 800 14 093
561
44 1 123
142
204
138
48
24
193
983
61
584
86
192
154 4 208
5
409
UK* Celkem**
244
171
87
277
105
1 377
13 871
62
-
30
12
13
2 688
347 7 405 1 382 1 332 1 407 1 507
9 141
82 041
1 633
14 166
581 3 711 1 192 2 430 1 299 1 475 12 580
83 300
-
12
44
604 1 131
29 1 489
651
547
334
297
388
1 975
20 688
450 1 026
168
131
2 286
21 097
916 10 833 1 053 8 650 5 236 2 932 3 433 2 129 22 913
125 882
350
732
250
309
8 163 4 664 33 176 25 253 49 866 2 322 25 686 2 852 17 069 8 354 2 895 3 366 7 821 40 119 231 606 57 870 22 218 275 443 184 545 204 376 14 271 192 678 9 179 77 314 36 804 22 725 31 970 32 916 202 107 1 364 716
* Pro Portugalsko a Velkou Británii: viz metodické poznámky
** S výjimkou Řecka
3
Skupina 24 „různé zboží“ a skupina 6 „potraviny a krmiva pro zvířata“ byly vždy mezi třemi nejvyššími kategoriemi jednotlivých členských států s výjimkou Lucemburska, kde měly významnou váhu „výrobky z kovu“ (skupina 13), a to díky přítomnosti relativně významného ocelářského průmyslu. V Německu, Španělsku a Francii měly relativně vysoký podíl „surové a zpracované nerostné suroviny“, zatímco vysoký podíl „dřeva a korku“ (skupina 4) ve Finsku a Švédsku odráží relativně vysoký význam produktů lesního hospodářství v ekonomikách těchto členských států. Ukazatele pro skupinu 9 „surová ropa“ jsou velmi nízké (jejich podíl dosahuje v celkovém vyjádření 0,02 %; přičemž Dánsko, Španělsko, Portugalsko a Finsko nezaznamenávají vůbec žádnou přepravu surové ropy po silnici). Surová ropa je často převážena jinými dopravními prostředky než po silnici (především se jedná o námořní dopravu). Teprve až po zpracování v rafinériích je tento produkt dále distribuován silniční dopravou; ale v této fázi se jedná již o skupinu 10 „ropné produkty“ (jejíž podíl na celkových výkonech dosahuje 3,4 %). Tabulka 3: Podíl vnitrostátní silniční dopravy, klasické mezinárodní silniční dopravy a mezinárodní silniční dopravy zajišťované dopravci z jiných zemí pro dopravní činnosti v rámci EU-15*, podle typu zboží, rok 2002 (podle přepravených tun nákladu) Kapitoly NST/R
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Zemědělské produkty a živá zvířata Potraviny a krmiva pro zvířata Pevná nerostná paliva Ropné výrobky Rudy a kovový šrot Kovové výrobky Surové a zpracované nerostné suroviny, stavební materiály Hnojiva Chemikálie Stroje, dopravní zařízení, výrobky a různé zboží Celkem
Vnitrostátní doprava %
Klasická mezinárodní doprava %
Mezinárodní doprava zajišťovaná dopravci z jiných zemí %
93,18 94,36 95,67 97,84 94,69 89,09
6,36 5,22 4,00 2,08 4,87 9,80
0,46 0,42 0,33 0,08 0,44 1,11
98,65
1,30
0,04
95,68 87,53
3,89 11,29
0,44 1,19
91,15
7,93
0,92
95,22
4,38
0,40
* S výjimkou Řecka
Tabulka 3 ukazuje, zvlášť pro každou kapitolu NST/R, relativní podíl vnitrostátní silniční dopravy, klasické mezinárodní silniční dopravy a mezinárodní silniční dopravy zajišťované dopravci z jiných zemí v roce 2002. Data z oblasti kabotážní dopravy nejsou publikována podle skupin zboží, a proto zde ani nejsou brána v úvahu. Dané podíly jsou založeny na množstvích přepraveného zboží, a tudíž neodrážejí koncepci „hmotnosti přepravené na určitou vzdálenost“, jako tomu je v tabulce 1 a v tabulce 2 (kde jsou příslušné ukazatele vyjádřeny v tunokilometrech). Z uvedených údajů vyplývá, že vnitrostátní doprava je v převážné míře dominantní pro všechny kapitoly NST/R. Pouze „chemikálie“, „výrobky z kovu“ a „stroje, dopravní zařízení, výrobky a různé zboží“ mají nezanedbatelný podíl v oblasti klasické mezinárodní dopravy (který v uvedeném pořadí dosahuje 11 %, 10 %, respektive 8 %). Tytéž kapitoly NST/R vykazují zhruba jednoprocentní podíl v oblasti mezinárodní silniční dopravy zajišťované dopravci z jiných zemí. Pro všechny ostatní kapitoly jsou podíly mezinárodní silniční dopravy zajišťované dopravci z jiných zemí pod úrovní 0,5 %.
4
Vnitrostátní doprava Vnitrostátní silniční doprava zůstává zdaleka nejvýznamnějším typem silniční dopravy. Budeme-li zvažovat celkové přepravní výkony u dopravců registrovaných v EU a působících v nákladní silniční dopravě (s výjimkou Řecka), jež budou vyjádřeny v tunokilometrech (tj. příspěvky vnitrostátní silniční dopravy, klasické mezinárodní silniční dopravy, mezinárodní silniční dopravy zajišťované dopravci z jiných zemí a kabotážní dopravy), dojdeme k závěru, že vnitrostátní doprava zaujímá v roce 2002 podíl 74 % (pro podrobnosti viz publikaci „Vybrané statistické údaje: Trendy v silniční nákladní dopravě 1990-2002“, která vyšla již dříve v tomto roce). Graf 2 uvádí pro každou komoditní skupinu relativní podíl na celkovém množství přepraveného nákladu (celková hmotnost zboží vyjádřená v tunách) a relativní podíl na vzdálenosti, na které bylo toto zboží přepraveno (v tunokilometrech). Z důvodu nedostatku prostoru není možné uvést úplný popis všech 24 komoditních skupin. V případě zájmu odkazujeme čtenáře na popis daných 24 skupin zboží uvedený v tabulce 2. Graf 2: Podíl skupin zboží na vnitrostátní dopravě členských států*, údaje pro rok 2002, v tunách a v tunokilometrech.
Legenda: Share in tonnes = podíl v tunách; Share in tonne-kilometres = podíl v tunokilometrech ; group = skupina * S výjimkou Řecka a Velké Británie
Přestože skupina 15 „surové a zpracované nerostné suroviny“ zaznamenala podíl 38 % při vyjádření v tunách, dosáhla podílu pouhých 13 % vyjádřeno v tunokilometrech. Jinými slovy je tedy tato skupina dominantní „z hlediska hmotnosti“, ale „surové a zpracované nerostné suroviny“ jsou přepravovány na relativně krátkou vzdálenost. Obdobná situace, i když méně extrémní, platí též pro skupinu 14 „cement, vápno a zpracované stavební materiály“. Obě tyto skupiny často představují volně ložené zboží, což je typ nákladu, u kterého hraje významnou roli též železniční doprava a vnitrozemská vodní doprava. Častěji však můžeme zaznamenat opačnou situaci: například skupina 24 „různé zboží“, kde se jedná o podíl pouhých 9 % z hlediska hmotnosti oproti podílu ve výši 16 % vyjádřeno v tunokilometrech. To znamená, že skupina „různé zboží“ byla přepravována na relativně 5
delší vzdálenost. Obdobné závěry je možno učinit též pro skupinu 6 „Potraviny a krmiva pro zvířata“ a v určité menší míře též pro skupinu 13 „výrobky z kovu“ a skupinu 23 „Kůže, textil, oděvy a další obdobné výrobky“.
Mezinárodní doprava Graf 3 a graf 4 vyjadřují strukturu zboží v nákladní silniční dopravě mimo EU. Graf 3 uvádí podíl různých komoditních skupin na celkovém objemu 14 milionů tun zboží, jež vstoupilo do EU v roce 2002 na nákladních automobilech dopravců registrovaných v EU a působících v nákladní silniční dopravě. Graf 4 uvádí rozpis pro 23 milionů tun zboží, jež opustilo území EU po silnici. Graf 3: Zboží, jež vstoupilo do EU*, rok 2002 (vyjádřeno v tunách) Celkové množství: 14 milionů tun
Graf 4: Zboží, jež opustilo EU*, rok 2002 (vyjádřeno v tunách) Celkové množství: 23 milionů tun
* S výjimkou Řecka
Kapitoly NST/R 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Zemědělské produkty a živá zvířata Potraviny a krmiva pro zvířata Pevná nerostná paliva Ropné výrobky Rudy a kovový šrot Kovové výrobky Surové a zpracované nerostné suroviny, stavební materiály Hnojiva Chemikálie Stroje, dopravní zařízení, výrobky a různé zboží
Zatímco podíl zboží patřícího do kapitoly NST/R 1, 2, 5, 8 a 9 zaznamenal obdobné hodnoty pro „vstup“ a „výstup“, do EU vstoupilo po silnici znatelně více „zemědělských produktů a živých zvířat“, než činil výstup tohoto zboží z EU. Opačnou situaci je možno konstatovat pro „surové a zpracované nerostné suroviny, stavební materiály“, kde byl podíl zboží, jež opustilo EU po silnici, 20 % oproti podílu ve výši 9 % vyjadřujícího zboží, jež vstoupilo po silnici do zemí EU z oblasti mimo EU. Skutečnost, že podstatně více zboží opouští území EU po silnici (23 milionů tun), než do něj vstupuje (14 milionů tun), však nevykresluje plně daný stav věcí. Údaje uvedené v grafu 3 a 6
v grafu 4 se vztahují pouze na dopravce registrované v EU. Přepravní výkony dopravců ze zemí mimo EU zde nejsou uvažovány, ale údaje ze zahraničního obchodu indikují, že podíl dopravců ze zemí mimo EU na nákladní silniční dopravě mimo vnitřní rámec EU je vysoký. Ve skutečnosti platí, že do velmi značné míry je mezinárodní silniční doprava prováděná dopravci registrovanými v EU především dopravou, jež se odehrává uvnitř EU: přesněji řečeno ve 12 ze 14 členských států je podíl dopravy uvnitř EU na mezinárodní dopravě blízký nebo dokonce vyšší než 90 % (v pěti členských státech je tento podíl dokonce vyšší než 97 %). Pouze Finsko a Švédsko vykazují podstatný podíl dopravy mimo EU realizované s „jinými zeměmi“. Pro Švédsko je možno tento podíl přiřadit především cestám do Norska a zpět, v případě Finska se jedná o cesty do Ruska a v opačném směru. Více podrobností v tomto ohledu je uvedeno v publikaci „Vybrané statistické údaje: Trendy v silniční nákladní dopravě 1990-2002“, která vyšla již dříve v tomto roce.
Přeprava nebezpečného nákladu Tabulka 4 uvádí samostatně pro každý členský stát přepravní výkony v oblasti přepravy nebezpečného nákladu. Všichni silniční dopravci z EU dohromady (s výjimkou řeckých dopravců) dosáhli v roce 2002 přepravního výkonu téměř 68 miliard tkm, což je nárůst o 3,1 % v porovnání s rokem 2000, ale pokles o 1,3 % provedeme-li porovnání s výkony dosaženými v roce 2001. Obecně je možno konstatovat, že zde existuje tendence k určitým výkyvům, ale na základě dostupných dat vykázaly Irsko, Nizozemsko a Lucembursko relativně silný nárůst, zatímco větší členské státy, jako např. Německo, Francie, Itálie a Velká Británie zaznamenaly obdobné objemy v celém zkoumaném období. Tabulka 4: Přeprava nebezpečného nákladu podle členských států (v milionech tkm) Belgie Dánsko Německo Španělsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Nizozemsko Rakousko Portugalsko* Finsko Švédsko Velká Británie* Celkem**
1999 2 768 887 12 261 8 998 8 328 597 10 875 200 950 960 1 569 1 946 : 10 790
2000 3 545 853 12 782 10 690 7 607 954 10 894 189 848 924 1 126 2 077 1 779 11 654
2001 4 177 827 13 437 10 300 8 132 1 139 11 086 245 2 123 1 064 1 643 2 427 1 623 10 655
2002 3 779 998 12 034 12 036 8 471 1 094 10 523 337 1 680 985 1 575 2 253 2 009 10 178
:
65 922
68 879
67 952
* Pro Portugalsko a Velkou Británii: viz metodické poznámky
** S výjimkou Řecka
Zajímavější pohled je možno získat, když budeme zvažovat relativní podíl, který tento nebezpečný náklad zaujímá na celkových výkonech nákladní silniční dopravy (viz graf 5). Zde dochází ke značným rozdílům. Nejnižší podíly v roce 2002 byly zaznamenány v Nizozemsku (2,2 %) a v Rakousku (2,7 %). Oproti tomu bylo 7,7 % veškerého nákladu 7
přepravovaného dopravci v oblasti nákladní silniční dopravy registrovanými v Irsku klasifikováno v kategorii nebezpečného nákladu, po irských dopravcích v tomto ohledu následovaly finští dopravci a portugalští dopravci, kde tento podíl dosahoval téměř 7 %. Průměrná hodnota pro celou EU za rok 2002 (nebudeme-li brát v úvahu Řecko) dosáhla 5 %. Mělo by se poznamenat, že všechny ukazatele a podíly uvedené v tomto oddílu se vztahují na „celkové přepravní výkony“ (viz metodické poznámky), a tudíž zahrnují dopravu realizovanou v zahraničí dopravci, kteří jsou zaregistrováni v daném členském státě. Tabulka 5 pro rok 2002 uvádí, jaký typ nebezpečného nákladu byl nejčastěji přepravován. Kategorie „neznámý nebezpečný náklad“ dosáhla podílu pouhých 0,1 % na celkových hodnotách, což dosvědčuje správnost monitorování tohoto druhu dopravy. Podíváme-li se na celkové ukazatele, zjistíme, že „hořlavé kapaliny“ (39 573 milionů tkm) představovaly zjevnou většinu (59 %) přepraveného nebezpečného nákladu (viz graf 6). Druhým nejvýznamnějším typem byly „stlačené, zkapalněné a pod tlakem rozpuštěné plyny“, jež následovaly se značným odstupem s podílem 13 % (8 931 milionů tkm). „Žíraviny“ byly jedinou další kategorií, která měla podíl přes 10 % (konkrétně 11,3 %), zatímco všechny zbývající kategorie vykazovaly podíl ve výši 5 % nebo nižší. Rovněž bylo zaznamenáno pět kategorií s podílem nižším než 0,5 %. Graf 5: Podíl silniční přepravy nebezpečného nákladu na celkových výkonech nákladní silniční dopravy, podle členských států, v roce 2002 (podle tunokilometrů) 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% EU15
BE
DK
DE
ES
FR
IE
IT
* S výjimkou Řecka ** Pro Portugalsko a Velkou Británii: viz metodické poznámky
8
LU
NL
AT
PT**
FI
SE
UK**
Tabulka 5: Přeprava nebezpečného nákladu, podle členských států a typu nebezpečného nákladu, v milionech tkm BE
DK
DE
ES
FR
IE
IT LU
NL
c
66
39
71
c
40 13
169
3
90 1 427 1 843
960
11 1 544 19
253
46
662 7 144 5 738 5 504
739 6 513 118
732
1
Výbušniny
241
2
Stlačené, zkapalněné a pod tlakem rozpuštěné plyny
411
3
Hořlavé kapaliny
1 856
4.1 Hořlavé pevné látky 4.2 Látky podléhající spontánnímu hoření 4.3 Látky vydávající hořlavé plyny (s vodou) 5.1 Oxidující látky 5.2 Organické peroxidy 6.1 Toxické látky
57
20
-
c
215
AT PT*
FI
SE
-
39
c
207
335
UK* Celkem** 50
739
337 1 449
8 931
724 1 133 1 206 1 213 6 291
39 573
88
111
158
404
3
46
45
c
c
c
32
1 191
247 2 162
c
-
29
c
28
0
110
c
-
c
2 645
-
-
26
c
c
c
21
7
4
8
c
-
-
c
115
42
10
127
767
193
28
68
-
28
4
19
c
87
184
1 620
-
-
15
c
c
c
70 123
1
c
-
-
-
c
246
128 18
115
41
478
133
105
128
52
5
c
c
c
164
1 417
6.2 Látky, jež mohou způsobit infekce
-
-
1
c
44
c
59
7
6
1
c
-
c
26
164
7
3
-
8
-
17
-
-
c
c
-
-
-
c
28
62
123 1 622 1 066
792
25 1 352
c
257
79
43
360
248 1 008
7 703
296 24
7
69
c
154
105
917
3 449
97
-
-
-
-
-
97
985 1 575 2 253 2 009 10 178
67 952
Radioaktivní materiály
8
Žíraviny
724
9
Různé nebezpečné látky
330
47
659
178
636
c
99
Neznámý nebezpečný náklad
-
-
-
-
-
-
Nebezpečný náklad celkem
3 779
-
-
998 12 034 12 036 8 471 1 094 10 523 337 1 680
* Pro Portugalsko a Velkou Británii: viz metodické poznámky
** S výjimkou Řecka
S ohledem na specifika členských států je možno konstatovat, že podíl „hořlavých kapalin“ byl zvláště vysoký v Rakousku (74 %) a v Portugalsku (72 % z celkového množství), ale poměrně nízký v Lucembursku (35 %) a v Nizozemsku (44 %). Dále je pak možno podotknout, že irští dopravci převáželi málo „plynů“ a „žíravin“: příslušný podíl dosáhl 1 % v případě plynů (což je ekvivalent 11 milionů tkm) a 2 % v případě žíravin (což je ekvivalent 25 milionů tkm), čímž se svým způsobem vyjímají z průměrných hodnot. Přestože podrobný přehled uvedený v tabulce 5 může být zkreslen přítomností řady důvěrných údajů, rovněž je odsud zřejmé, že 50 % všech tunokilometrů realizovaných v kategorii „organické peroxidy“ bylo realizováno dopravci zaregistrovanými v Lucembursku. Graf 6: Přeprava nebezpečného nákladu pro EU-15*, podíly podle typu nebezpečného nákladu, pro rok 2002 (podle počtu tunokilometrů)
Látky podléhající spontánnímu hoření; 4% Různé nebezpečné látky; 5% Ostatní; 8%
Žíraviny; 11%
Hořlavé kapaliny; 59% Plyny, atd.; 13%
* S výjimkou Řecka
9
Na dokreslení pak tabulka 6 uvádí vývoj přepravy nebezpečného nákladu v rozmezí let 19992002. Měli bychom poznamenat, že údaje z roku 1999 nezahrnují přepravu realizovanou švédskými dopravci. Ale i když bychom se omezili na zbývající tři roky (období let 20002002), nebylo by možno odsud vyvodit žádné obecné trendy. Řádové zastoupení různých podílů, jež tvoří celkové údaje pro konkrétní daný rok, se nijak radikálně nezměnilo, ale výkyvy v kategoriích představujících nižší absolutní hodnoty byly samozřejmě „viditelnější“. Tabulka 6: Přeprava nebezpečného nákladu podle typu nebezpečného nákladu, v milionech tkm 1999
2000
2001
2002
277
500
434
739
7 792
8 521
8 472
8 931
36 095
37 850
40 726
39 573
986
1 261
1 090
1 191
2 049
2 467
2 127
2 645
217
156
231
115
1 317
1 952
1 591
1 620
170
152
160
246
1 229
1 595
1 568
1 417
197
175
297
164
65
100
36
62
Žíraviny
7 360
7 871
7 979
7 703
Různé nebezpečné látky
3 252
3 214
4 054
3 449
Neznámý nebezpečný náklad
70
107
115
97
Nebezpečný náklad celkem*
61 130
65 922
68 879
67 952
1
Výbušniny
2
Stlačené, zkapalněné a pod tlakem rozpuštěné plyny
3
Hořlavé kapaliny
4.1
Hořlavé pevné látky
4.2
Látky podléhající spontánnímu hoření
4.3
Látky vydávající hořlavé plyny (s vodou)
5.1
Oxidující látky
5.2
Organické peroxidy
6.1
Toxické látky
6.2
Látky, jež mohou způsobit infekce
7
Radioaktivní materiály
8 9 99
* S výjimkou Řecka; v případě roku 1999 též s výjimkou Švédska
10
¾ PODSTATNÉ INFORMACE – METODICKÉ POZNÁMKY Rozdělení podle skupin nákladu Klasifikace NST/R (standardní nomenklatura zboží pro dopravní statistiku/revidovaná verze) je tvořena 24 skupinami zboží. Pro podrobné informace o klasifikaci NST/R vás odkazujeme na klasifikační server Eurostatu „Ramon“ (www.europa.eu.int/comm/eurostat/ramon). Tabulky uvádějící rozpis podle skupin zboží jsou od roku 1999 na evropské úrovni odvozovány ze základních činností nákladní přepravy (tj. informací, jež se vztahují k přepravenému zboží), kdežto ukazatele v tabulkách bez rozpisu podle skupin zboží jsou odvozeny z informací, jež se vztahují k cestám. To může vést k rozdílům mezi celkovými hodnotami v jedné tabulce (tj. daty, jež se vztahují k přepravenému nákladu) a odpovídajícími hodnotami v jiné tabulce pro stejnou proměnnou. Dále platí, že postupy pro provádění souhrnů informací, jež se týkají nákladů na úrovni cest se mohou měnit mezi různými vykazujícími zeměmi. Celková doprava Celková doprava zahrnuje vnitrostátní dopravu, klasickou mezinárodní dopravu – zboží naložené ve vykazujícím členském státě, klasickou mezinárodní dopravu – zboží vyložené ve vykazujícím členském státě, mezinárodní dopravu realizovanou dopravci z jiných zemí a kabotážní dopravu. Klasická mezinárodní doprava (bez mezinárodní dopravy realizované dopravci z jiných zemí a kabotážní dopravy) Klasická mezinárodní doprava, jak je prezentována v tomto materiálu, je založena na objemu zboží naloženého a vyloženého ve vykazujících členských státech. Dvojímu započítání se zabrání díky tomu, že vykazování se vztahuje pouze na rezidentní dopravce vykazujících členských států: od roku 1999 dané údaje shrnují zboží odeslané od rezidentních dopravců do všech zemí světa a zboží přivezené do vykazujícího členského státu rezidentními dopravci ze všech zemí světa. Mezinárodní doprava realizovaná dopravci z jiných zemí Mezinárodní doprava realizovaná dopravci z jiných zemí je definována jako mezinárodní silniční doprava provedená silničním motorovým vozidlem registrovaným v nějaké třetí zemi. Z tohoto důvodu by tato doprava měla být považována za součást mezinárodní dopravy. Nebezpečný náklad Do roku 1998 byly informace ze silniční nákladní dopravy shromažďovány na základě směrnice Rady 78/546/EHS ve znění směrnice Rady 89/462/EHS. Žádný z těchto právních předpisů neumožňoval shromažďování informací o přepravě nebezpečného nákladu. Od roku 1999 je statistika silniční nákladní dopravy založena na nařízení Rady (ES) 1172/98. Toto nařízení předpokládá shromažďování informací o různých kategoriích nebezpečného nákladu. V příslušných případech jsou tyto proměnné povinné. Příloha E nařízení uvádí kategorie, jež se budou používat. Termín: „dopravci“ Tento termín používaný v této publikaci se vztahuje na dopravní provozovatele, kteří provádějí silniční dopravu „pomocí najatých prostředků nebo za smluvní odměnu“, jakož i 11
ty, kteří provádějí silniční dopravu „na vlastní účet“. Řecko Od roku 1999 Řecko nevykázalo žádná data z oblasti silniční dopravy. Z tohoto důvodu jsou všechny zveřejněné součty vyjádřením celkových hodnot pro 14 členských států v výjimkou Řecka. Španělsko Vnitrostátní doprava: od prvního čtvrtletí roku 2002 je do průzkumu zahrnována přeprava zboží probíhající v rámci stejného místního samosprávného celku. To s sebou přineslo velmi významný nárůst, pokud jde o hodnoty vyjadřující počet tun přepraveného nákladu. Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně krátké vzdálenosti, byly hodnoty vyjadřující počet zrealizovaných tunokilometrů ovlivněny podstatně menším způsobem. Portugalsko Od roku 2000 Portugalsko vykazovalo pouze dopravu realizovanou „najatými prostředky nebo za smluvní odměnu“. Z tohoto důvodu data uváděná v této publikaci za období let 2000-2002 neobsahují dopravu „na vlastní účet“. Velká Británie Od roku 1999 dochází v případě údajů publikovaných v tabulkách založených na informacích o přepraveném nákladu k nadhodnocování přepravních výkonů z hlediska realizovaných tunokilometrů, protože vzdálenosti uváděné ve Velké Británii a používané pro výpočet tunokilometrů zahrnují prázdné úseky sběrných a dodacích cest. Vzdálenosti deklarované členskými státy v informacích, jež se vztahují k nákladu, jsou používány pro výpočet počtu tunokilometrů. Podle britských dat není možné aplikovat společný korekční koeficient vzhledem k tomu, že rozsah daného nadhodnocení se mění podle typu přepravovaných komodit. Členské státy používají své vlastní vnitrostátní průzkumy pro sběr dat založených na údajích od silničních dopravců. Výsledkem jsou mikrodata, která se vztahují k vozidlům a jim náležejícím cestám, jež poskytují podrobné informace o přepraveném nákladu. Jak je uvedeno níže, jsou příslušné výsledky založeny na průzkumech a některé ze souborů jsou založeny na malých počtech pozorování, a proto může být příslušná statistická přesnost na poměrně nízké úrovni. Kromě toho platí, že aplikovaná ověření a společné shrnující postupy na úrovni EU by se mohly odlišovat od vnitrostátních postupů. Z tohoto důvodu by mohlo docházet k tvorbě rozdílů u ukazatelů v této publikaci při jejich porovnání s vnitrostátními hodnotami (švédské a německé ukazatele jsou obecně vyšší na vnitrostátní úrovni).
Zdrojem všech údajů, jež jsou uvedeny v této publikaci, je Eurostat a tyto údaje odrážejí stav dostupnosti dat v referenční databázi Eurostatu známé jako NewCronos k únoru roku 2004. Z tohoto důvodu se termín Evropská unie vztahuje pouze k 14 členským státům, neboť Řecko dosud neposkytlo žádná data.
12
V této publikaci platí tyto konvence: MS = členský stát Evropské unie; : = není k dispozici; - = nevztahuje se; 0 = pro méně než jednu polovinu jednotky měření; c = důvěrná data, založená na záznamech pro méně než 10 vozidel; 1 miliarda = 1 000 000 000; BE = Belgie, DK = Dánsko, DE = Německo, ES = Španělsko, FR = Francie, IE = Irsko, IT = Itálie, LU = Lucembursko, NL = Nizozemsko, AT = Rakousko, PT = Portugalsko, FI = Finsko, SE = Švédsko, UK = Velká Británie.
Na přípravě této publikace se podíleli spolupracovníci Jelle Bosch (komentáře) a Marie-Noëlle Dietsch (data).
Název v originálu: Road freight transport by group of goods 1999-2002 Zdroj: EUROSTAT, internet Překlad: Petr Zavadil Korektura: ODIS
13
