Bydlení podle věkových skupin

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Bydlení podle věkových skupin Bakalářská práce Příloha na CD-ROM: dotazníky a fotodokumentace

Brno 2015

Barbora Brožová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Bydlení podle věkových skupin zpracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle §60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně, dne:

podpis studenta:

Poděkování Poděkování patří vedoucímu práce panu Ing. arch. Martinu Kovaříkovi, Ph.D. Hlavně za cenné rady, trpělivost a odborné vedení. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří se zúčastnili mého průzkumu o bydlení a nechali mě vstoupit do svého soukromí. V neposlední řadě bych ráda poděkovala své rodině a přátelům za podporu při studiu a během psaní závěrečné práce.

Abstrakt Jméno studenta: Barbora Brožová Název práce: Bydlení podle věkových skupin Bakalářská práce se zabývá rozdílností bydlení třech věkových kategorií. Důležitými výsledky jsou mezigenerační odlišnosti, spokojenost s nábytkem a doba jeho používání. Průzkum se blíže zajímá o vybrané fragmenty nábytku. V práci je také popsán jejich historický vývoj a současná situace. Dále je zmíněna problematika sociologie rodiny, bydlení, barev, osvětlení a rozdílností bydlení ve městě a na vesnici. Cílem práce je porovnat konkrétní změny v bydlení, způsobenou hlavně měnícími se technickými a technologickými možnostmi, ekonomickými vlivy a stavem společnosti. Klíčová slova: Bydlení, nábytek, rodina, věk, změna, sociologie

Abstract Name of student: Barbora Brožová Name of thesis: Housing by age groups

The Bachelor Thesis monitors the differences in housing of three age groups. Among the important results are intergenerational differences, furniture satisfaction and the duration of its use. The survey closely deals with selected furniture fragments. The thesis also describes the historical development and the current status. The sociology of the family, housing, colors, lighting and the differences between urban and rural housing issues are also mentioned. The goal of thesis is to compare particular ganges in housing, mainly by technical and technological possibilities, economic effects and the state of society.

Keywords: Housing, furniture, family, age, change, sociology

Obsah 1. Úvod…………………………………………………………………………… - 7 2. Cíl práce……………………………………………………………………….. - 8 3. Metodika………………………………………………………………………. - 8 4. Sociologie rodiny……………………………………………………………… - 9 5. Bydlení………………………………………………….…………………….. - 12 5.1. Styl………………………………………………………………………. - 14 5.2. Barvy…………………………………………………………………….. - 15 6. Kuchyně………………………………………………………………………. - 17 6.1. Historie………………………………………………………………….. - 17 6.2. Současnost………………………………………….…………………… - 19 6.3. Osvětlení kuchyně………………………………………………………. - 21 7. Obývací pokoj……………………………………………………...………… - 22 7.1. Pohovky………………………………………………………………… - 22 7.1.1. Historie…………………………….………………………….… - 22 7.1.2. Současnost…………………………………..…………………... - 23 7.2. Obývací stěny - ukládání předmětů…………………………………….. - 25 7.2.1. Historie……………………..…………………………………… - 25 7.2.2. Současnost…………..…………………………………………... - 26 8. Ložnice - postele……………………………………………………………… - 27 8.1. Historie………………………………………………………………….. - 27 8.2. Současnost………………………………………………………………. - 28 8.3. Osvětlení ložnice……………...…………………..…………...………… - 29 8.4. Skladba lůžka - nosný podklad matrace………………………………… - 30 8.5. Skladba lůžka - matrace…………………………………………………. - 30 9. Místnost z hlediska materiálů……………..……………………………….. - 32 9.1. Podlahy……………………………………..…………………………….. - 32 9.1.1. Podlahy studené a tvrdé………………….…………...………….. - 32 9.1.2. Podlahy teplé a měkké…………...………………………………. - 33 9.1.3. Podlahové krytiny…………………………...…………………… - 34 9.2. Stěny……………….…………………………………………………….. - 34 9.3. Stropy……………………………………………………………………. - 35 10. Bydlení ve městě a na vesnici………………………………….…………….. - 36 -

11. Vliv generací na bydlení a nábytek - průzkum…………………………….. - 38 11.1. Kategorie 1 (18-30 let)…………………………………………………... - 39 11.1.1. Sociální aspekt spojený s nemovitostí.………………………….. - 39 11.1.2. Kuchyň - kuchyňská linka………………………………………. - 39 11.1.3. Obývací pokoj - pohovka………………………………………... - 39 11.1.4. Obývací pokoj - obývací stěna…………………………………... - 40 11.1.5. Ložnice - postel………………………………………………….. - 40 11.1.6. Fotodokumentace………………………………………………... - 41 11.2. Kategorie 2 (31-50 let)…………………………………………………... - 50 11.2.1. Sociální aspekt spojený s nemovitostí…………………………... - 50 11.2.2. Kuchyň - kuchyňská linka………………………………………. - 50 11.2.3. Obývací pokoj - pohovka……………………………………….. - 51 11.2.4. Obývací pokoj - obývací stěna………………………………….. - 51 11.2.5. Ložnice - postel…………………………………………………. - 51 11.2.6. Fotodokumentace……………………………………………….. - 52 11.3. Kategorie 3 (nad 50 let)…………………………………………………. - 63 11.3.1. Sociální aspekt spojený s nemovitostí…………………………... - 63 11.3.2. Kuchyň - kuchyňská linka………………………………………. - 63 11.3.3. Obývací pokoj - pohovka……………………………………….. - 64 11.3.4. Obývací pokoj - obývací stěna………………………………….. - 64 11.3.5. Ložnice - postel…………………………………………………. - 64 11.3.6. Fotodokumentace…………………………………………...…... - 65 11.4. Výsledky průzkumu……………………………………………………... - 78 12. Diskuze…………..…………………………………………………...……….. - 81 13. Závěr…..……………………………………………………………...………. - 84 14. Summary……………………………………………………………...………. - 84 15. Použité zdroje….……………………………………………….……..……… - 85 17. Seznam obrázků a tabulek………………………………….………………... - 86 -

1. Úvod Domov se stal důležitou součástí každodenního života. Už to není jen pouhé místo, kam se chodíme najíst, umýt a vyspat. Ačkoliv i tyto funkce jsou důležité, domov je také místem, kde můžete vyjádřit svůj vkus, zájmy a osobní styl.1 Člověk dnes prožije v interiéru většinu svého času, proto by se v něm měl cítit dobře psychicky, fyzicky a nemělo by ho nic rušit. Ať v práci, ve škole, nebo doma. Avšak to, aby se cítil dobře, zahrnuje spoustu aspektů, které musí dodržet. Jde o vhodný nábytek, dispozici, barvu, materiál, ale i o celkový koncept, aby mohl své prostory využít podle toho, k čemu byly určeny. Domov je pro každého jen jeden a je takový, jak si ho vytvoří sám. A v něm hraje velkou roli nábytek. Jeho výběr se mimo jiné odráží od sociálních aspektů rodiny: například počtu členů, dobu soužití partnerů a místa bydliště. Dále zahrnuje finanční situaci a v neposlední řadě zájem o nové technologie a řešení.

___________________ 1

Lee, V. The Essential Guide to Decorating. Murdoch Books UK Ltd, 2002. 320 p.

7

2. Cíl práce Cílem této práce bylo nashromáždit teoretické údaje o problematice bydlení. Důležitým aspektem byly informace z osobního průzkumu o kvalitě bydlení třech různých skupin rozdělených podle věku. Zejména stáří nábytku, jeho cenu a spokojenost s ním. Hlavním cílem bylo zjištění mezigeneračních rozdílů v bydlení a jejich následné porovnání. Dále zde bude nastíněna problematika sociologie rodiny, bydlení, osvětlení, místnosti z hlediska materiálů a v neposlední řadě, odlišnost bydlení ve městě a na venkově.

3. Metodika V první části se práce věnuje teoretické stránce řešení bydlení, z pohledu mezigeneračních a sociologických rozdílností věkových skupin. Zahrnuje i nové používané materiály a technologie vhodné k použití. V této části je čerpáno z odborné literatury a časopisů, dále z internetových zdrojů. Druhá část je pak zaměřena na samotný průzkum v oblasti bydlení. Průzkum je proveden u jednadvaceti rodin, rozdělených do třech věkových skupin. Je zaměřen na vybrané fragmenty nábytku a proveden osobní návštěvou, kde byly pořízeny fotky a vyplněn dotazník. Velkou roli zde hraje velikost bytu/domu, počet členů domácnosti, délka bydlení v aktuální nemovitosti, cena nábytku a případná investice, časté používání, například u rozkládacích pohovek, a spokojenost s ním. Důležitější informací je odlišnost vybavení samotných věkových skupin v kategorii i v porovnání mezi nimi. V průzkumu byli osloveni lidé z různých měst a vesnic v republice a z různých typů nemovitostí (např. z garsoniéry, panelákového bytu, rodinného domu). To všechno, spolu se zájmem majitelů o kvalitu jejich bydlení, ovlivňuje vybavenost interiéru a zdůrazňuje jejich rozdíly, které práce konfrontuje.

8

4. Sociologie rodiny Sociologie se od počátku devatenáctého století rozvíjela jako velký intelektuální projekt, zpracovávající vzrušení, úzkost i nadšení, vzbuzené rozpadem tradičních společností na evropském kontinentu a v jeho kulturním okruhu. 2 Změnila se politika, ekonomika, ale také rodina. Rodina, která trvá změnám tváří v tvář a poskytuje útočiště v nepohodě. Představuje sociální zařízení, jehož primárním účelem je vytvářet soukromý prostor proti nepřehlednému světu veřejnému. Chrání své členy, nemění svůj tvar a změny ve svém okolí vyrovnává. 2 Ze sociologického pohledu rodina napomáhá vývoji a pokroku. Rodina se dlouho ve svých funkcích nelišila od toho, jak vypadala na počátku naší civilizace. Toto přesvědčení trvalo po celé devatenácté a ještě i přes první polovinu dvacátého století. Počátky české sociologie rodiny začínají u prezidenta T. G. Masaryka, díky němu byla sociologie rodiny inspirována především liberálním myšlením, z něhož se pak vyvinula česká sociologie rodiny se značným zájmem o následky hospodářské krize ve 30. letech 19. století. Konec druhé světové války přinesl vlnu realizace porodů odkládaných za války. Došlo k tomu, co demografie dobře zná z historie a co v tomto případě dostalo jméno ,,poválečný baby-boom“. Unaveni a otřeseni válkou, stáhli se lidé k rodinnému krbu, domů se vrátili váleční veteráni a život zažíval konjunkturu.

2

V této době vzniká hospodářský rozkvět. Šedesátá léta přinášejí velké naděje. Děti z poválečného baby-boomu vstupují do společnosti za jiných poměrů než jejich rodiče v závěru druhé světové války a se svým optimismem chtějí zásadně jinak zorganizovat i společenské instituce. Rodinu mají při první příležitosti. Padesátá a šedesátá léta jsou věkem rodiny – v západních zemích byla šťastná rodinka konzumním rájem, kdežto u nás žila populace drsným despotickým režimem socialismu. Léta sedmdesátá přináší velký technologický pokrok a nezaměstnanost. To má za příčinu pokles porodnosti a zvýšení rozvodovosti. Od počátku devadesátých let minulého století dorůstá první generace, z níž v některých společnostech i více než třetina zažila v dětství rozpad manželského svazku, pokud se už vůbec v domácnostech manželského svazku narodila.2 Všeobecně závazný model rodiny slábne, průměrný věk prvorodiček se zvyšuje o pět let na 27 let. Postavení rodičů v rodině se také mění. Mužská dominance ___________________ 2

Možný, I. Sociologie rodiny. 2. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 2002. 250 s.

9

byla vždy založena na větší síle a větší ekonomické moci. Fyzická síla ale postupně přestala být pro přežití důležitá a ekonomická stránka se stala vyrovnanou pro oba partnery. ÚHRNNÁ PLODNOST VE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍCH

Obr. 1: Graf plodnosti 60. až 90. let 20. století Rodina se z lidského páru stává až narozením prvního dítěte. Na rozdíl od domácnosti, kterou mohou tvořit a často také tvoří i lidé žijící v páru opačného i stejného pohlaví a jež se zakládá také soužitím jiné, větší skupiny osob, ať už pokrevně spjatých, anebo nikoli, pro rodinu je svazek krve definující vlastností.

2

Soudobá

sociologie rodiny prochází velkou změnou, mateřství žen není tak samozřejmé, jako tomu bylo dřív, dnes je mateřství vnímané jako akt vědomé volby a nesamozřejmostí se také stává socializace mužské a ženské role. Ty v dnešní době procházejí vnitřní přestavbou, hlavně díky pracujícím ženám a nátlaku na významnost ekonomické stránky rodiny, tedy vybudování kariéry a dosažení svých cílů obou rodičů. Další změny, jako rozvody, soužití párů stejného pohlaví, míchání ras a náboženství, opakované manželství, muž na mateřské dovolené, adopce a další fenomény, jako například feministická kritika a onemocnění AIDS, jsou považovány za obrovské zvraty v soudobém pojetí rodiny. Vedou k myšlence, že je dovoleno vše, ačkoliv se v minulosti věřilo, že s koncem manželství končí i celá rodina.

_____________________ 2


10

Dnes všeobecně platí a z různých výzkumů vyplývá, že čím déle manželství trvá, tím pravděpodobněji bude trvat déle. Dále, že městské populace se všude na světě rozvádějí více než populace venkovské.

2

Z hlediska náboženství se nejméně rozvádějí

katolíci, po nich protestanti a nejvíce rozvodů je u skupiny ateistů. Děti z rozvedených manželství mají zvýšenou pravděpodobnost rozvodu vlastního. Z další statistiky plyne, že opakované manželství má menší míru rozvodovosti, než u rozvodu prvního. Opakované manželství většinu mladých lidí neodradí, velice často to zkoušejí znovu, ženy jsou v tomto ohledu opatrnější. Z výzkumů se dále dostáváme k poznatku, že dětem se lépe žije v opakovaném manželství, než když žijí po rozvodu v manželství neúplném. 2 Také se můžeme dozvědět, že po rozvodu se plat u žen zvyšuje, kdežto u mužů je to po rozvodu naopak. Perspektiva a dlouhodobost sňatku v dnešním světě se dá popsat v pěti bodech, které zahrnují: oddanost manželky, pracovní úspěšnosti manžela, malá četnost hádek, dále seznámení a sžití přátel a širším kruhem rodiny obou partnerů a také manželův všeobecný nadhled. Avšak se objevují náznaky, že stav se zhruba třetinovou pravděpodobností rozvodu se v dohledné době stane pro společnosti naší civilizace stavem relativně setrvalým. 2 Důležitým sociálním faktem je i stárnutí obyvatelstva. Počet starých lidí roste ve světě o 1,6 % rychleji, než celkově populace. 3 Staří lidé představují velkou skupinu spotřebitelů, což si zatím neuvědomují. Městské úřady by měly postupně hledat nové způsoby bydlení pro tuto kategorii, protože není příliš velkým ideálem, když v jedné domácnosti bydlí společně děti se svými prarodiči. Tento stav má za následek již zmíněná nízká porodnost. V případě České republiky lze vhledem ke specifickým rysům dosavadní reprodukce očekávat neobvykle intenzivní průběh procesu demografického stárnutí, intenzivnější, než jakého jsme a budeme svědky ve většině hospodářsky rozvinutých zemích. 3

_____________________ 2


3

Glosová, D. a kol. Bydlení pro seniory. 1. vydání. Brno: ERA, 2006. 192 s.

11

5. Bydlení Dům domovem dělá takové zařízení, které ladí s uspořádáním, stylem a tvarem budovy i s osobním vkusem. Domov je stálým bydlištěm, místem, kam se vracíte; je důvěrně známý a měl by být navržen tak, aby vyhovoval vašim potřebám a požadavkům.

1

Domov by se měl stát místem, které bude funkční, mělo by vyjadřovat

osobní styl a to, co má majitel prostoru rád. Stává se místem odpočinku, společenských událostí, ale také jakousi prezentací života. Může zde být vystavována různá sbírka předmětů, fotografie, dárky, suvenýry z cest a další. V našem domě je důležitá i otázka soukromí.

4

Dle psychologie je soukromí vždy forma prostoru (fyzického nebo

duševního), který svou povahou umožňuje být prázdný (jednoduchý) nebo členitý (zaplněný). 4

Obr. 2: Každý si pod pojmem domov představí něco jiného Díky stále se rozšiřujícímu výběru dostupných materiálů je dnes jednodušší přizpůsobovat prostor osobnímu vkusu, ten se zařízením a dekoracemi může o majiteli prozradit mnohé. Nicméně nejdůležitější je vytvořit prostor, ve kterém se její obyvatel bude cítit dobře. Z hlediska zařizování je možnost přizpůsobit se aktuálním módním _____________________ 1 4

Lee, V. The Essential Guide to Decorating. Murdoch Books UK Ltd, 2002. 320 p. Kostroň, L. Psychologie architektury. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 207 s.

12

trendům nebo se jim zdaleka vyhnout. Je možné, že se uživateli líbí spoustu různých řešení a nápadů, bohužel se ale většinou bude muset přizpůsobit konkrétním prostorovým možnostem. Známý francouzský návrhář Philippe Starck jednou řekl: ,,Je důležité vnést lásku do prostoru, v němž žijete. Není zdravé najímat si návrháře interiérů, aby vytvořili domov za vás, neboť není dobré žít v představách někoho jiného. Lidé by si měli vybírat sami a zanechat na místě otisk své identity.“ 1 Při vytváření interiéru je nutno také zohlednit kde a s kým se bude bydlet, zcela diametrálně bude vypadat bydlení studenta v podnájmu a byt dospělého člověka v rodinném domě. Z hlediska vlastnictví nemovitostí v zemích EU tvoří: 56 % vlastnické bydlení, 21 % soukromé nájemní bydlení, 18 % sociální nájemní bydlení a 5 % ostatní, což je bydlení převážně družstevní. 5 Podle Kostroně je při návrhu interiéru důležité přiměřené rozložení funkcí v daném prostoru a čase, což znamená dát prostoru správný význam.4 Také přiměřenost je významným znakem kvality řešení prostoru.

4

Dále pečlivost, s jakou je promyšlena a udělána každá drobnost a posledním hlediskem je pružnost; souvisí s možností dělat různé věci v různou dobu, ale také po letech. Jak se mění věk uživatelů, věnují se různým činnostem jinak, některým nově, jiným již vůbec.4 Vkus se s nástupem věku postupně mění také, rozdíl od dob dospívání je zcela značný. Při zařizování interiéru s partnerem přichází kompromisy, postupné přizpůsobování se dětem a jejich růstu a určitým požadavkům na prostor, je velkým zásahem do veškerého zařízení bytu. Další hlediska, jako například onemocnění nebo naneštěstí rozvod, mohou přispět k jeho radikálním změnám.

_____________________ 1


4

Kostroň, L. Psychologie architektury. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 207 s.

5

Lux, M. a kol. Bydlení – věc veřejná. Sociální aspekty v České republice a zemích Evropské unie. 1. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 2002. 287 s.

13

5.1. Styl Budova, ve které uživatel žije, je postavena v určitém stylu či období a to se dá zohlednit k zařízení interiéru. Panelové domy z padesátých a šedesátých let 20. století jsou dnes výborným prostorem pro zařízení interiéru v ,,retrostylu“ a například pro použití různých geometrických prvků, například na textiliích. Domy z počátků dvacátého století se zachovalými původními prvky, například římsami, štukováním a mramorovými krby, vede k navržení interiéru klasickému nábytku i textilií. Budova, která není ničím charakteristická, vede k myšlence osobního stylu. Někteří lidé se rozhodnou styl budovy či prostor, které obývají, zcela ignorovat, zakrýt veškeré štukování a dveřní výplně, aby získali ,,čisté plátno“ pro vytváření vlastního návrhu.

1

Jiní vynaloží mnoho času i peněz na úpravy a rekonstrukce, aby navrátili domovu původní vzhled.

1

Nábytek je v interiéru pochopitelně tím nejdůležitějším prvkem, ale

důležité jsou i pro celkový jednotný dojem vhodné textilie, tapety, barvy, použité motivy, podlahové krytiny a koberce. Není důležité, aby jednotlivé kusy byly ze stejného období, podstatné je, jak je sjednotit to jednoho komplexního interiéru.

Obr. 3: ,,Retrostyl“ v interiéru

_____________________ 1


14

5.2. Barvy Barvy jsou důležitými složkami celkového vzhledu místnosti. Pomáhají definovat náladu a atmosféru a mohou být využity k potlačení nebo naopak zdůraznění výrazných prvků. 1 Barvy také dokážou místnost opticky zmenšovat či zvětšovat. Také s nimi mohou být zakryty různé nerovnosti a funkčně odděleny zóny v místnosti. Výběr barevné kombinace záleží na typu místnosti, osvětlení a celkovém efektu, který má být dosažen. Osvaldův kruh barev je vhodnou pomůckou pro hledání příhodných kombinací barev. Jde o kruh, kde jsou vedle sebe primární barvy, což je červená, žlutá a modrá. Smícháním dvojic primárních barev vznikají barvy sekundární: oranžová, zelená a fialová. Ty potom smíseny s primárními dávají barvy terciární.

6

Barvy, které jsou

v kruhu naproti sobě, je dobré použít současně a vždy vytvoří ten správný dojem.

Obr. 4: Rozdělení barev Pro správné použití barev v interiéru je vhodné řídit se základními pravidly. Tmavé barvy ubírají světlo a zmenšují prostor. Syté barvy působí odlišně na svislých a jinak na vodorovných plochách. Lépe bude působit kombinace dvou či třech barev, než přehnaná pestrost. Výrazné barvy jsou efektní na první pohled, ale dlouhodobě spíše znepokojují. Je příhodné použít je na menší prvky, které interiér osvěží. Na lidskou psychiku dobře působí barvy, které se vyskytují v přírodě. _____________________ 1 6

Lee, V. The Essential Guide to Decorating. Murdoch Books UK Ltd, 2002. 320 p. Parramón J. M. Teroría y práctica del color. Barcelona: Paramon, 2009. 112 p.

15

Velký vliv, na vytvoření příjemného prostředí a světelné pohody v bytě, má sytost barev. Tmavé barvy prostor uzavírají a budí dojmy stísněnosti, naopak světlé prostor otevírají a navozují vzdušnou atmosféru. Sytost barev působí odlišně na stěnách a jinak na podlaze. Barvy jsou důležité také na nábytku. Velké plochy nábytku, například skříně, se potřebují opticky zmenšit, aby nebyly příliš nápadné. Proto je vhodné volit, např. kuchyňskou linku ve světlých barvách z důvodu těžkopádného dojmu a upřednostnění tak obývacího pokoje. Velké plochy je příznačné ponechat střídmým barvám a výrazné jednomu kusu nábytku, například křeslu. Obecná charakteristika barev: červená je optimistická, barva aktivity a pohybu. Oranžová, barva ohně, jež pomáhá zvládat únavu, žlutá barva optimismu, která oživuje a aktivuje. Zelená je barvou klidu a rovnováhy, modrá uvolňuje a povzbuzuje k duševní práci. Co se týká výmalby barev a jejich vlastností na působení člověka, tak chladné barvy povzbuzují k činnosti, jejich použití bude vhodné v pracovnách a studentských pokojích. Žluté tóny barev vyvolávají dojem prosluněného interiéru a je vhodná do pokojů umístěných na sever, kde je slunečních paprsků málo.

7

Červená barva

s oranžovou podporuje chuť k jídlu, může se jimi tedy oživit zařízení kuchyně a jídelny. Je ale také velmi dráždivá, proto není vhodná do ložnic a dětských pokojů. Podobně dráždí také fialová, sytě oranžová a sytě růžová.

Obr. 5: Použití žluté barvy v interiéru _____________________ 7

Konečná, V. Rychlokurz bydlení: jak na barvy. Citováno: 19. 3. 2013. Dostupné na World Wide Web: www.bydleni.idnes.cz

16

6. Kuchyně Právem se říká, že kuchyně je srdcem domácnosti – vždyť právě tady se rodina nejčastěji schází. Zároveň je však místem, kde se skladuje, chystá a tepelně upravuje jídlo.

1

Proto by vybavení kuchyně mělo respektovat hygienické zásady a zajistit

maximální bezpečnost.

6.1. Historie Nábytek se v kuchyních proměnil za tisíciletí v mnoha směrech. Vše se odvíjí od velké změny konzumace potravy. Naši předkové začali k přípravě jídla používat oheň. Jídlo se postupně stalo společenskou událostí, u které se scházela celá rodina. Lidé se postupně posunuli k výstavbě obydlí s pevným ohništěm sloužícím k přípravě pokrmů, kde se odehrával celý život rodiny. Nejdůležitější převrat v kuchyních nastal se vznikem tzv. černé kuchyně, kde byl oddělen dým otevřeným komínem trychtýřového tvaru. Z hlediska funkčnosti a s ohledem na hygienu byla často kuchyně umisťována do

Obr. 6: Černá kuchyně zadních a špatně osvětlených místností a sklepů, kam se návštěvy nedostaly, většinou pouze služka a činnosti v kuchyni byly dokonce považovány za nečisté. Naopak v nejnižších společenských vrstvách se stala kuchyně centrem domácnosti a každodenního života. _____________________ 1


17

Další velkou změnou a posunem k dnešnímu pojetí kuchyně bylo používání kachlových kamen, které se postupně zdokonalovaly a vznikl železný sporák. Na konci 18. století se kuchyně opět dostala do popředí společenského života. V 19. století nastal pokrok v rozvodech vody a na počátku století 20. se ve velkém rozvíjel rozvod elektřiny a plynu. Mikrovlnná trouba, která naprosto proměnila přípravu stravy se začala používat ve 40. letech 20. století. Postupně se na stravování začal klást velký důraz i v lodní a letecké dopravě. Praktické kuchyňské zařízení pro každodenní přípravu pokrmů, kde bylo vše po ruce, s dnes již neodmyslitelným sporákem vzniklo v Americe. Vytvoření této kuchyně předcházela studie paní Christine Fredericks z roku 1922.8 Zabývá se v ní teorií, že vhodně řešené zařízení kuchyně má velký vliv na čas potřebný pro kuchyňskou práci.8 Vzor kuchyně americké postupně převzala i Evropa. Velkým základem zařízení a vybavení kuchyně se stala ergonomie. Analýza jednotlivých úkonů v kuchyni souvisí i s parametry nádobí, ty definují například výšku pracovní desky, hloubku horních a dolních skříněk, rozměry kuchyňských spotřebičů, atd. Převratné změny v souvislosti s technickým rozvojem a s vývojem životního stylu lze zaznamenat i v rámci jedné generace.8

Obr. 7: Kuchyně 70. let 20. století, ASTA, V. Štekl ___________________ 8

Kanická, L., Holouš Z. Nábytek - typologie, základy tvorby. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 159 s.

18

6.2. Současnost V současnosti je příprava jídla opět začleňována do procesu bydlení a stává se z ní opět společenský akt, při kterém se schází celá rodina. Kuchyně se opět vrací do prostoru bydlení, kde

současně

při

práci

v kuchyni

probíhá

komunikace

s rodinou, návštěvou nebo se řeší každodenní záležitosti, jako například příprava dítěte do školy. Tento proces hodně podpořil vznik kuchyňského ostrůvku s barem. Kuchyně se tak stává komunikačním centrem domácnosti. Pro čas strávený v ní je nutné dodržení ergonomie a dosáhnout maximálního zjednodušení. Důležitá je nejen vzdálenost pracovních ploch, výška a umístění pracovních skříněk a polic, ale zejména výška pracovních ploch a jejich uspořádání. Tato výška se dnes volí v závislosti na výšce postavy, obecně by měla být od podlahy 800-900 mm. Usnadnění práci v kuchyni umožňují různé pojízdné systémy, výsuvné kontejnery a drátěné programy, klasické

Obr. 8: Soudobá kuchyň spodní skříňky nahradily hluboce výsuvné skříně, také proměnlivě dělené zásuvky, případně zásuvky otočné. Vše je lehce dostupné a přehledné, tím se zabraňuje zbytečnému hledání a úložný prostor je maximálně využit. Protože veškeré úkony v kuchyni lze rozčlenit do třech skupin, platí pro ně některé zásady, které informují o nejlepším dispozičním řešení. Prostor musí být funkční, hygienicky bezpečný a konstrukčně nezávadný. 19

Dnešní kuchyně jsou řešeny stavebnicovými systémy, které berou ohledy na prostor, vzhled, a finanční stránky investorů. Kuchyňské sestavy se zpravidla dodávají na zakázku i s možností atypických rozměrů, to vede k téměř neomezenému množství finálních sestav. Kuchyňská pracovní plocha se dá rozdělit do několika zón. Hlavní je zóna přípravná, ve které probíhá nejvíce činností na pracovní desce s pomocí nádobí, kuchyňských nástrojů a drobných spotřebičů. Dále zóna mycí, kde je umístěn dřez, myčka, koš na odpadky, další zóna varná a pečící, kde se objevuje varná deska, pečící trouba, úložné prostory pro potřebné nádobí a pomůcky pro pečení a vaření. Také existuje zásobovací zóna, kde jsou umístěny veškeré potraviny, ať už tekuté, suché nebo mražené. A v neposlední řadě je zóna ukládání, kam jsou umisťovány elektrospotřebiče, příbory, nádobí a další kuchyňské pomůcky. Funkční zóny tak lze rozčlenit do třech skupin, a to na mycí, varnou a pracovní. Vhodným rozmístěním funkčních zón v souladu s dispozicí prostoru a velikostí rodiny vznikají různé varianty skladby kuchyňských sestav.8 Nejčastějším řešením jsou kuchyně ve tvaru L a U nebo sestava s ostrůvkem, z nichž je nejvhodněji zvolený tvar kuchyně do U. Zajímavým faktem u tématu kuchyní je i to, že během procesu vaření uživatel manipuluje s nádobím určité výšky, proto by měla být pracovní plocha varné zóny nižší než pracovní plocha zóny přípravné, naopak při práci ve dřezu by měla být plocha zvýšená, protože uživatel manipuluje s nádobím na dně dřezu.8 Ke kuchyni neodmyslitelně patří umístění různých elektrospotřebičů. Jsou to zpravidla varné desky, varné trouby, mikrovlnné trouby, mrazničky, myčky a digestoře. Kuchyňská technika se stejně jako kuchyňský nábytek neustále vyvíjí v oblasti materiálů a technologií, cílem však vždy musí být jednoduchá, rychlá a zdravá příprava stravy.8 Mimo zařízení kuchyňské linky hraje roli i vhodný výběr podlahy, osvětlení, úchytek, materiálu a barvy. V současnosti převládá na dokončování ploch vysoký lesk v různé barevné škále, je nejméně náročný na údržbu. Úchytky je vhodné volit hladké a nejvyšší pohodlí a hygienu pak skýtá otevírání dotykové.

___________________ 8


20

Obr. 9: Kuchyň a spotřebiče

6.3. Osvětlení kuchyně Při instalaci osvětlení do kuchyně musí být věnována zvláštní pozornost především pracovním plochám, mělo by být osvětleno každé důležité stanoviště v kuchyni. Přirozené světlo v kuchyni je drahocenné, protože nábytek a spotřebiče jsou komplexně připevněny ke stěně. Intenzitu přírodního světla zvýší vhodné zastínění oken. Umělé osvětlení se řeší v kuchyni centrálním světlem, které je zcela vyhovující při jednoduchých nebo bezprostředních úkonech. Rozhodně je ale nutné osvětlení přímé pod dolní hranou horních skříněk, instalované po celé délce nábytkového dílu, většinou je řešeno LED pásky. Dostatečnou úroveň osvětlení větších úseků, jakými jsou například ostrůvky nebo varné desky, zajistí světla bodová nebo svítidla zapuštěná do stropu. Tento druh osvětlení je třeba pečlivě umístit a nasměrovat tak, aby na plochu nedopadal stín osoby, která u ní pracuje.

1

U osvětlení je významná barva světla, do

kuchyní se volí zpravidla chladnější bílý tón, mezi 5 000 – 6 000 Kelviny.

_____________________ 1


21

7. Obývací pokoj Obývací pokoj je v první řadě místností pro společné prožívání času členů rodiny, proto se zde odehrávají nejrůznější aktivity. Činností v obývacím pokoji je velké množství. Mohou být provozovány individuálně, s rodinou nebo s přáteli, zahrnují odpočinek, různé zájmové aktivity jako pletení, čtení nebo hraní společenských her, to je úzce spojeno se shromažďováním lidí na různé oslavy a svátky, sledování televize, poslouchání hudby, hra na hudební nástroje, tělesné cvičení a spoustu dalších věcí, který tento společenský prostor umožní. Dominantou v obývacím pokoji bývá zpravidla pohovka, ta by měla být umístěna tak, aby sloužila k posezení, ale nebránila průchodu pokojem. V souvislosti s různorodostí činností v této místnosti je potřeba vhodně vybrat účelné osvětlení. K odpočinku a relaxaci postačí světlo tlumené, které navodí uklidňující atmosféru.

7.1. Pohovky 7.1.1. Historie Pohovky se používaly už ve starém Egyptě, byly vyrobeny ze dřeva s volnými polštáři. Důraz na tento sedací typ nábytku kladli ve starověkém Řecku a Římě. Sedací čalouněný nábytek připomínající ten dnešní se začal objevovat v období renesance. Předchůdce moderní pohovky ,,cassapanca“ vznikl v Itálii z truhly přidáním zadního opěradla, postranních opěradel a volného čalounění.8 V tomto období se sedací nábytek začínal přizpůsobovat stavbě těla, čalounění se tak stalo jeho součástí a také byl kladen velký důraz na potahové materiály. V baroku byl sedací nábytek odrazem velikosti panovníka, nabyl na honosnosti, největší důraz představoval přepych. Zvýšila se výška čalounění a jeho rozměry se zvětšily. Z následujícího období rokoka, které bylo střízlivější, je významná ,,chaise-longue“, v překladu prodloužená židle a pohovka ,,canapé“. Klasicismus posunul sedací nábytek s vynálezem kovových tlačných pružin a kladl důraz na pohodlí, což přineslo čalounění opěradel a područek. Empír vnesl do nábytku symboliku a biedermeier obohatil nábytkem širší vrstvu veřejnosti. Tím začaly vznikat čalouněné lavice (pohovky), které měly stejně vysokou sedací plochu jako židle, ___________________ 8


22

což bylo velice příjemné pro vstávání. Nové čalounické materiály, technologie a potřeby související se změnou životního stylu umožnily rozvoj průmyslové výroby dvacátého století.

8

Zjednodušení tvarů přinesl funkcionalismus, 30. léta 20. století

využití ohýbané trubky. Omezený výběr a velmi obtížně dostupný byl čalouněný nábytek v poválečném období. Postupně, s ohledem na malé prostory bydlení, začaly vznikat rozkládací pohovky s velkým množstvím výběru materiálů a rozměrů.

Obr. 10: Chaise-longue

7.1.2. Současnost Odpočivný nábytek je vyráběn různými technologiemi z různých materiálů včetně plastů a kovů, většinou se ale pod tímto pojmem rozumí nábytek čalouněný. Ten se skládá z kostry a dalších vrstev vytvořených tvarovacími, výplňovými a kypřícími materiály a jeho povrch je dokončen materiálem potahovým (textil, useň, atd.).8 Většina lidí se řídí při výběru pohovky vzhledem, avšak nejdůležitější na ní je vnitřní konstrukce, která není vidět a právě ta určuje kvalitu sezení. Tento nábytek může být vyroben klasickým nebo soudobým způsobem. Neméně důležitý je také sklon opěradla, kvůli podepření páteře. Pohovky mívají velmi často rozkládací funkci, pro příležitostné spaní. Rozděluje se na spaní vysoké (výška lehací plochy od země 400 mm) a spaní nízké (lehací plocha níž než u sedáku). ___________________ 8


23

Nábytek se skládá z nosné konstrukce, tedy z kostry, která je vyrobená z dřevěných materiálů, nebo kovu. Dále z nosného podkladu, který je pružný (pružiny, dřevěné lamely) nebo nepružný (tvarované překližky, vrstvené dřevo, kov). Tvar výrobku určuje tvarovací vrstva (tlačné pružiny, PUR pěna), kypřící vrstva nábytek změkčuje (bavlna, vlna, žíně, hedvábí), izolační vrstva (netkaná textilie) zpevňuje některé vrstvy materiálů a poslední vrstva, potahová, která dotváří optický vzhled výrobku (potahová textilie, useň). Výběr materiálů je důležitý nejenom pro kompletní tvar, pohodlnost, ale také pro optimální pružení, zdravé sezení a kvalitní odvod tepla.

Obr. 11: Soudobá pohovka Nejrozšířenějším potahovým materiálem jsou textilie. Ty se rozdělují z několika hledisek, na textilie podle hmotnosti (lehké a těžké), podle původu (přírodní a syntetické) a podle použité technologie (hladké tkaniny, žinylkové textilie, pleteniny). Další volbou na použití potahových materiálů jsou usně (kůže), kde kvalitu určuje její původ, umístění, tloušťka, způsob zpracování, tvarování a povrchová úprava. Odolnost vůči otěru, prodyšnost, lesk a haptické vlastnosti (vnímání teploty a struktury) jsou její výhody. Následující možností může být koženka, v minulosti podřadně nazývaná umělá nebo textilní kůže. Koženka ale prošla velkou proměnou. Základem je textilie, na kterou se nanáší PVC, který vždy převažuje. Velmi dobře se udržuje z pohledu hygieny. 24

7.2. Obývací stěny – ukládání předmětů Předměty, které je dnes potřeba uložit do obývací stěny, není mnoho. Důležitým faktem je to, že úložné prostory neslouží přímo člověku, nýbrž ukládaným předmětům. Proto jsou jejich rozměry určovány charakterem a rozměry právě těchto předmětů a prostoru, který je nezbytný při manipulaci s nimi.8 V 70. letech minulého století, kdy se masivně rozšířily bytové stěny, se ukládal velký rozsah věcí. Největší část tvořily skleničky a různé sety s nádobím, dále pak knihy, šicí potřeby, dokonce oděvy a dokumenty rodiny. To se v dnešní době změnilo od základu, zůstaly v malém množství knihy, dále dokumenty rodiny avšak nejvíce elektronika. K této změně vedla hlavně absolutní proměna v dispozici nábytku, ale také vývoj televizoru a ostatních zvukových nosičů.

Obr. 12: Soudobá obývací stěna

7.2.1. Historie Stavebnicový systém, též známý jako sektorový nábytek se v ČR začal vyrábět ve 20. letech 20. století ve Spojených UP závodech. Jeho návrhářem byl Jan Vaněk, který zvolil několik solitérů tak, aby je bylo možné přistavit vedle sebe. Na tento nápad dále navázal arch. Jindřich Halabala, který byl autorem velice oblíbeného nábytku ___________________ 8


25

Universal, který byl v ČSR vyráběn dlouhých 27 let. V podobném duchu byl vyráběn systém Monticolor od Karla Mrkvi. V této době nebylo snadné pořídit si tento druh nábytku a jeho výběr je velice omezený a drahý. V 70. letech 20. století přichází do obývacích pokojů neforemná a těžká bytová stěna, která zůstává v některých domácnostech dodnes.

Obr. 13: Nábytek U 100

Obr. 14: Stěna 70. let 20. století

7.2.2. Současnost V duchu minimalizace audiovizuálních systémů a zvukových médií dochází v současnosti zejména v obývacích pokojích k odklonu od masivnějších sestav ve prospěch solitérů, nábytek se stává opět součástí zdí.8 Ve spoustě domácností dokonce obývací stěnu nahrazuje pouze TV stolek. V první řadě je u obývací stěny podstatná snadná dostupnost k ukládaným věcem a v řadě druhé bezpečné uchycení nábytku ke zdi. Významný je i výběr materiálu, který je důležitý z estetického stanoviska i z hlediska údržby. Nejčastější materiálem používaným dnes jsou laminátované třískové desky s širokým výběrem barev a dezénů. Nejvíce používané jsou dezény ořechu nebo wenge v kombinacích bílé a černé. K tomuto materiálu se také používá i sklo, avšak to může být z hlediska údržby nepraktické.

___________________ 8


26

8. Ložnice – postele Protože třetinu života strávíme v posteli, je ložnice důležitou částí každého domova a zároveň místem, kde bychom měli najít klid a pohodu po rušném dni. Kromě toho by měla být útulná, přiměřeně vytopená a především tichá. 1

8.1. Historie V pravěku se lehalo na kožešinách a na suché trávě. V minulosti jsou významná lůžka známá již od starověkého Egypta, byly dochované především lůžka faraonů, tedy vyšší vrstvy. Nutno říct, že se tvarově prakticky neliší od těch dnešních. Velký význam postele věnovali již v dobách antiky, kde používali postele manželské, lůžka ke čtení nebo k obřadu konzumaci jídla. Ačkoliv se význam postele dlouhá léta neměnil, vždy vyjadřovala honosnost panovníka nebo rodiny a byla považována za významný kus nábytku, kde byly dokonce přijímány návštěvy. Od středověku se kladl důraz na zdobení lůžka. Baldachýn se začal používat v renesanci, z důvodu tepelné

Obr. 13: Lůžko z období gotiky, dochované na zámku Sychrov pohody. Z řad panovníků kladl velice velký význam na lůžko král Ludvík XIV. v období baroka. Jeho postel ve Versailles, která je mimořádně dominantní a zdobena _____________________ 1


27

několika kilogramy zlata. Empír vrátil posteli původní jednoduchost a strohost. Důležitým pokrokem v hygieně spaní byl vynález pružné drátěnky v 19. století. Kvalitní lůžko pro širší veřejnost bylo rozšířeno v období biedermeieru a ve 20. století se vyráběly dobře dostupné dřevěné i kovové postele pro rodiny s nižšími příjmy, na které se zaměřoval architekt Jan Vaněk. Ve druhé polovině minulého století se začínají objevovat nové materiály a technologie, byl kladen velký důraz na hygienu postele a byla také vyzdvihována správná hodnota lehací plochy pro kvalitní spánek.

8.2. Současnost Dnešní lůžko musí být především dostatečně vysoké, to je důležité s ohledem na proudění vzduchu v místnosti a dobře přístupné, tedy vhodně zakomponované v interiéru. Lůžko by se nemělo vyskytovat blízko oken a topení, většinou se umisťuje do rohu místnosti nebo ke stěně. Ložnice je příhodné umisťovat na východ, kde je hned po ránu dostatek slunečního svitu. Pevnost konstrukce postele, roštu a konstrukčních

Obr. 16: Soudobé lůžko spojů, existence zadního nebo obou čel, barva a textura dezénu postele jsou důležitá kritéria k výběru postele. Nesmí se také zapomínat na vhodné lůžkoviny (dnes se používají z dutého vlákna), správnou velikost polštáře a dále na přítomnost nočních stolků, které patří ke komfortu postele. Je podstatné vybrat vhodně jejich výšku, aby správně sloužily své funkci. 28

Manželské dvoulůžko je rozměrný předmět délky minimálně 2 100 mm. Šířka je vhodná raději větší než menší. Vyrábějí se dvoulůžka široká od 1 500 do 2 000 mm. Standardní

je

šířka 1 800 mm.

9

Rozměry samotného lůžka jsou obvykle

900 х 2 100 mm. Lůžko se skládá ze tří částí: z kostry, nosného podkladu matrace (rošt) a samotné matrace. Rošt a matrace by měly být zvolené tak, aby se navzájem ,,doplňovaly“, tedy aby nebyla například matrace menší a nejezdila tak s každým pohybem člověka. Lehací plocha lůžka musí vykazovat dobrou tepelnou izolaci, ale současně odebírat vyprodukovanou vlhkost a odevzdávat teplo do vnějšího okolí.8

8.3. Osvětlení ložnice Osvětlení v ložnici by mělo být řešeno centrálním světlem a dále lampičkami u postele. Lampičky by měly vydávat takové světlo, při kterém nebudou namáhány oči a současně nesmí oslňovat.

1

Většinou se řeší bodovými lampami, nástěnnými svítidly

nebo halogenovou trubicí, která je ukrytá v obložení nad čelem postele. Souvislost s osvětlením ložnice má i hormon melatonin, zvaný též jako hormon tmy. Jeho hladina v krvi se za normálních okolností zvyšuje po nástupu tmy a vrcholí uprostřed noci, aby podpořila spánek.

10

Nedostatek melatoninu způsobuje nespavost,

ovlivňuje produkci pohlavních hormonů, chování, psychologické reakce, dokonce zvýšení výskytu rakoviny a v neposlední řadě i průběh stárnutí. Nadbytečné osvětlení v noci v podobě různých lampiček, blikajících televizorů a počítačů nebo osvětlení z ulice je možná také jednou nedostatečně chápaných příčin nespavosti nebo dalších poruch způsobených nedostatkem melatoninu.

10

Vědecké poznatky o působení

melatoninu potvrzují lidovou moudrost o tom, že spánek léčí. Proto je důležité spát v dobře zatemněných místnostech a používat přiměřené osvětlení.

___________________ 1


8 9

Kanická, L., Holouš Z. Nábytek - typologie, základy tvorby. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 159 s. Hála, B. Interiér – tvorba obytného prostoru. 1. vydání. Praha: Grada, 2009. 149 s.

10

Prof. RNDr.Strunecká, A. DrSc. Melatonin - hormon tmy a spánku. Citováno: 19. 10. 2010. Dostupné na World Wide Web: www.celostimedicina.cz

29

8.4. Skladba lůžka – nosný podklad matrace Nosná konstrukce pro matrace je buď nepružná, která může být z velkoplošného materiálu s otvory, či vyrobená z pevného laťkového roštu. Nebo pružná konstrukce, která byla dříve tvořena drátěným roštem. Dnes se používají na rošt lamely z vrstveného bukového dřeva. Existují lamely osazené pevně v rámu, dále v otočných pouzdrech a také lamely s bodovými křidélky z plastů.

8.5. Skladba lůžka – matrace Matrace je nejdůležitějším prvkem postele. Dnes je vyráběna z různých materiálů, kvůli různým vlastnostem. Matraci tvoří jádro a potah. Nesmí být moc měkká, ani moc tvrdá a měla by umožnit veškeré pohyby člověka ve spánku a přizpůsobit se jeho tělesné váze. Nejideálnější variantou je, když má matrace v podélném řezu různou zónovou tvrdost, existuje až 7 zón tuhosti. Klasické matrace s náplní koňských žíní, africké trávy, vaty nebo kokosového vlákna, většinou tvořené ze tří kusů, ještě v některých domácnostech přežívají.

Obr. 17: Pružinová matrace s pružinami Bonell Avšak vhodnější volbou jsou matrace pružinové. Ty jsou tvořeny buď pružinami Bonell nebo taškovými. Pružiny Bonell jsou vyrobeny z ocelového drátu o průměru 2,2 a 2,4 mm a zajišťují dobré rozložení těla po celé ploše. Naopak taškové pružiny jsou po jedné zašity v textilním obalu a oproti pružinám Bonell jsou měkčí a 30

účinnější. Taškové pružiny jsou tedy na sebe nezávislé a můžou se pohybovat každá dle pohybů člověka, což podporuje páteř a svalstvo. V matraci je zpravidla 400 kusů těchto pružin. Na jádru z pružin je umístěna roznášecí vrstva (deska z kokosového vlákna, PUR pěny nebo listexu), dál je vrstva tvarovací, kypřící (z PUR pěny) a poslední vrstvou je potah. U pěnové matrace je jádro vyrobeno z PUR materiálů nebo ze syntetického latexu. Polyuretanové pěny vyráběné teplou nebo studenou metodou nesou obchodní názvy, například: Celsius, Celsio, Celtex, Durén, Eulastic. U PUR pěn je zajímavé použití líných pěn, které reagují na tělesné teplo, dokonale se přizpůsobí anatomii těla a pomalu se vrací do svého původního tvaru. Nově se také používá průsvitný elastomer, který se chová obdobně jako gel. Skladba pěnové matrace je různorodá, zpravidla bývá složena z různých typů pěn různých vlastností. Latexové matrace jsou vyrobeny ze syntetického latexu s podílem latexu přírodního. Latex má výborné vlastnosti, které dovolují velkou tvarovou změnu a má dlouhou životnost. Jádro takové matrace je děrované, kvůli zónám tuhosti. Matrace je vhodná hlavně pro lamelové rošty. Existují i luxusní drahé matrace z koňských žíní kde jsou používány přírodní materiály a vodní matrace, které se extrémně přizpůsobují lidskému tělu, ale jsou velmi těžké a do většiny interiérů nevhodné. Pro dobrý výběr matrace je možné řídit se několika body a vybrat tak tu správnou. Za prvé, tvrdost matrace, ta patří mezi nejdůležitější faktory při její koupi. Dále je při výběru vhodné přihlédnout k váhové kategorii, věku, způsobu uložení matrace, také k charakteru užívání (použití do ubytoven, hotelů, chat, atd.) a velkou roli hraje také cena. Vždy je dobré, když se můžeme podívat a prověřit si složení matrace, také by měla mít snímatelný potah a určitě je dobré si vybranou matraci vyzkoušet. 11

___________________ 11

Kolektiv firmy DŘEVOČAL s. r. o. Jak vybrat správnou matraci? Citováno: 2013. Dostupné na World Wide Web: www.matrace-drevocal.cz

31

9. Místnost z hlediska materiálů 9.1. Podlahy Podlaha v bytě je plocha, která je určena ke komunikaci, pobytu, ale i jako plocha pod nábytkem a všemi zařizovacími předměty. Proto se v průběhu vývoje stala velmi různorodou a její vlastnosti jsou předmětem neustálého vývoje.

9

Skládá se

z různých vrstev, které zajišťují kvalitu povrchu a vyhovující zvukové a tepelné vlastnosti. Podlaha by měla být rovná, světlostálá a také tvrdá a odolná. Celková tloušťka podlahy se pohybuje mezi 80-120 mm. V posledních letech je používáno i podlahové topení, kvůli němuž je podlaha uzpůsobená tak, aby zajistila ten správný přenos tepla do prostoru.

9.1.1. Podlahy studené a tvrdé V bytovém interiéru se tento typ podlah používá nejvíce u užitkových místností jako jsou: komory, spižírny, WC a koupelny. V našich klimatických podmínkách je problematický studený dojem, který tyto podlahy u většiny vyvolávají, proto se v obytných místnostech navrhují nejvíce tam, kde převažuje důraz na jejich hygienické klady. 9 Beton je základní podlahou, u které se počítá s překrytím podlahovou krytinou.9 Jeho výhodou jsou tepelně a zvukově izolační vlastnosti. Vzhled působí neosobním dojmem a do bytových interiérů se prakticky nepoužívá. Dalším typem podlahy je samonivelační anhydritová podlaha, která se nalévá na stavební konstrukci nebo izolační vrstvu podlahy. Je považována opět jako základní podklad. Výhoda této podlahy je dokonale rovný povrch. Dokončuje se často podlahovými krytinami. Lité podlahy se v posledních letech aplikují v bytové zástavbě. Jsou však velmi drahé, proto jejich běžnější použití bývá v průmyslových objektech a obchodních centrech. Tyto podlahy se nanášejí nejčastěji na betonový podklad v 2–3 mm vrstvě. Přednostmi jsou především výborné mechanické vlastnosti a malá tloušťka nanesené vrstvy. Jsou vyráběné na bázi epoxidových a polyuretanových pryskyřic. ___________________ 9

Hála, B. Interiér – tvorba obytného prostoru. 1. vydání. Praha: Grada, 2009. 149 s.

32

Nejčastěji vybíranou podlahou ze skupiny studených a tvrdých je keramická dlažba. Používá se v místnostech s vysokou vlhkostí a je vhodná pro použití podlahového topení. Je velmi kvalitní, vyrábí se vypalováním keramických hlín do rozměrů až 1 200 х 1 200 mm. Existuje velký výběr barev, formátů a druhů. Její tloušťka je od 8 - 12 mm. Přírodní kamenné podlahy jsou používány v těch nejlepších interiérech, to se také odráží v jejich ceně. Nejčastěji se používá mramor, žula, pískovec, břidlice a další v lesklém provedení. Síla materiálu se pohybuje mezi 10-25 mm, dle druhu kamene. Poslední podlahou v této skupině je teraco. Je to litá zbroušená podlaha z kamenné drtě v cementové maltě beze spár. 9 Kromě kamenné drtě může být použito i sklo a kov. Jeho použití bude nejvhodnější do koupelen, chodeb nebo na schodiště a terasy.

9.1.2. Podlahy teplé a měkké Dřevěné podlahy jsou vždy citlivé na změny vlhkosti a prudké změny teplot.

9

Při správném položení, údržbě a omezení změn vlhkosti mají minimální opotřebení a takřka neomezenou životnost. 9 Nejběžnější dřevěnou podlahou jsou parkety, vyrobené z dubu, buku, jasanu a javoru v přibližné tloušťce mezi 15-28 mm. Parkety jsou skládané dřevěné dílce vedle sebe nebo do různých vzorů. Vazba mezi jednotlivými parketovými dílci je na pero a drážku bez lepidla, aby se mohly vyrovnávat drobné objemové změny dílců vzniklé vlivem dosychání a změnou teploty.

9

Na povrchovou

úpravu se používají oleje, laky a někdy i mořidla. Palubová podlaha je rovněž dřevěná a často používaná. Pokládá se na dřevěný rošt na sucho a vyrábí se z borovice, modřínu a smrku. Je levnější než parkety a kvůli používání měkkých dřev je náchylná k povrchovému poškození. Plovoucí podlahy jsou novodobou variantou dřevěné podlahy, která je levnější a její vzhled je velmi blízký klasickým dřevěným podlahám.

9

Podklad není nikdy

pevný, kladou se na něj folie, po kterých podlahová vrstva klouže, tedy ,,plave“. Vyrábějí se ve dvou variantách, a to jako dřevěné s povrchem z dýhy, nebo levnější variantou laminátové s povrchem laminované folie. 9 Samotné dílce jsou slepeny z více vrstev a jednotlivě jsou k sobě fixovány lepidlem nebo mechanickým spojením. ___________________ 9


33

9.1.3. Podlahové krytiny Textilní krytiny se též označují jako koberce. Koberec byl v minulosti známkou luxusu, dnes je v řadě případů jen levným řešením. Koberce se lepí na plochu buď celoplošně, anebo se používají jen v podobě malých obdelníků a čtverců. Nejkvalitnější jsou koberce vlněné, avšak cena koberců je dána materiálem, jeho trvanlivostí, ale i kvalitou a chemickým zpracováním. 9 Krytiny z korku jsou vyrobeny z kůry korkového dubu, což je ekologicky šetrné. Tato podlahová krytina je měkká, odolná, elastická, vytváří teplý dojem, dobře izoluje hluk a její přírodní vzhled vytváří příjemný povrch podlahy. Linolea jsou vyráběna ze směsí přírodních materiálů, jako je drcený korek, lněný olej, pryskyřice a další. Tlumí hluk a tepelně izolují, jejich tloušťka se pohybuje okolo 3-6 mm, vyrábí se v rolích a čtvercích a na vhodný, levný podklad se lepí. Vzniklé spáry se vyplňují tmely. Jsou také známé pod obchodními názvy, jako například Marmoleum a Artoneum.

9.2. Stěny Základním matriálem stěn je cihla nebo tvárnice. Existuje řada různých druhů omítek, stěrkových hmot, obkladů a dalších dostupných materiálů, jejichž výsledný vzhled je specifický. Na stěnách lze zvolit strukturu (omítka: hrubá, vytahovaná a hladká), barvu, malbu, hladkost, důležité je brát na vědomí umístění stěn a velikost v daném interiéru. Existují měkké a tvrdé povrchy stěn. Stěny bez zakrytí samotného stavebního materiálu jsou cihelné nebo kamenné, což vytváří velmi efektní vzhled. Do téhle kategorie lze řadit i Luxfery, skleněné tvárnice vyrobené ze dvou shodných skleněných částí. Další možností je použití tapet. Existují textilní, papírové a stěrkové tapety. Nejběžněji používané jsou papírové. Lepí se v pásech na dokonale čistý a hladký podklad. Jsou jednovrstvé a dvouvrstvé s různými podíly plastických hmot pro zlepšení užitných vlastností. Jejich vzhled určují klasicky poslední módní trendy. Obklady stěn z hlediska technologie jejich fixace jdou rozdělit na montované a lepené. Používají se tehdy, pokud je nutno zakrýt povrchově nekvalitní stěnu nebo čistě ___________________ 9


34

efektního hlediska. Vyrábí se obklady kamenné, keramické (velmi široká nabídka), na bázi dřeva (ty jsou vždy montované na konstrukci, nevýhodou jsou vzniklé spáry mezi dílci) a poté obklady z dalších materiálů, což mohou být skla, kovy, korky, umělé kameny apod. Obklady ze skla se hojně používají v kuchyních a koupelnách. Avšak takové obklady jsou vždy finančně náročné. Dalším materiálem na použití stěn je sádrokarton. Je to směs sádry a rozvlákněného papíru nebo skelných vláken, ve formě desky, která je z obou stran pokryta papírovým kartonem, přičemž jeho hrany jsou upraveny tak, aby se snadno zatmelily místa spojení jednotlivých desek. Desky se umisťují na konstrukci z profilů. Sádrokarton je lehký, hladký, snadno se s ním pracuje a používá se tam, kde by cihly či beton staticky nevyhovovaly nebo pro zakrytí starých stěn. Je vhodný na stěny i stropy. Beton se v běžných interiérech příliš nevyskytuje (často v knihovnách, galeriích, továrnách) kvůli ceně. Avšak jeho ,,náhrada“, betonová stěrka je používaná běžně. Lze ji aplikovat na téměř všechny druhy podkladu včetně sádrokartonu a výběr probarvení je velký.

9.3. Stropy Na stropy se používají stejné technologie jako na dokončování povrchů stěn. Výhodou všech úprav stropů je, že podléhají minimálnímu opotřebení, nebezpečí otěru, mechanického poškození a nejsou vystaveny přímému vlivu různých složek slunečního záření.

9

Strop je obkládán z různých důvodů, například je potřeba vytvořit falešné

trámy, zlepšit některé vlastnosti stropní konstrukce nebo popřít původní zastropení. Na obklad se používají různé druhy dřeva, korek, také desky z minerálních vláken, vaty, vlny, polystyren a sádrokarton.

___________________ 9


35

10. Bydlení ve městě a na vesnici To, co je pro jednoho výhodné, může se jinému jevit jako nevýhodné. Původní velké rozdíly ve stylu života na vesnici a ve městě se velmi rychle zmenšují. I do budoucna lze ale předpokládat, že to tak zůstane.

9

Jde především o lepší možnosti

z hlediska práce, bydlení, místa zájmových aktivit, škol, dostupnosti lékařské péče. Jde o to vybrat důležité priority a zvolit tu vhodnou variantu, která není vždy snadná, ale velmi zásadní. Výhody bydlení ve městě: -

bydlení ve velké komunitě lidí se známými lidmi, ale v anonymitě

-

snadná dostupnost škol, obchodů, úřadů a veškerých služeb

-

větší množství výběru pracovních příležitostí

-

velký výběr zájmových aktivit, kulturních a sportovních akcí

-

možnost městské hromadné dopravy a nočních spojů

-

velká dostupnost velkých dopravních uzlů

-

rychlá pomoc a všechny typy lékařské péče

Nevýhody bydlení ve městě: -

málo zeleně a přírody

-

dopravní ruch, nezdravé ovzduší

-

s četným výběrem a rozmanitostí věcí, se zvyšuje finanční zátěž rodiny

-

velký hluk

-

příliš velká anonymita vede k pocitům, že je člověk na všechno sám

Výhody bydlení na vesnici: -

klid, zdravé ovzduší, dostatek zeleně, možnost sportovních aktivit

-

děti jsou na čistém vzduchu, volnost pohybu v přírodě

-

bydlení v komunitě lidí, která se mezi sebou zná a dokáže si pomoci

-

možnost vlastního pěstování potravin

-

větší poznání přírody, i z hlediska zvířat, možnost domácího chovu

___________________ 9


36

Nevýhody bydlení na vesnici: -

malý výběr zaměstnání

-

potřeba vlastního vozidla (práce, zájmové aktivity, děti - škola, kroužky)

-

nevelký výběr škol, jak základních, tak vzdálenějších středních

-

menší výběr služeb

-

nedostatek kulturního života

-

vzdálená lékařská péče

-

nízká anonymita, může některé lidi znepokojovat

Bydlení na venkově i ve městě má řadu výhod. Každou alternativu bydlení uznává část společnosti a těžko bude jedna strana věřit druhé, že právě jejich život je ten správný.

12

Největší výhodou vesnice je klid a žádní uspěchaní lidé, dále známost

sousedů a blízkého okolí a většinou nedaleko žijí příbuzní. Lidé na vesnici většinou žijí v domech, mají tedy více prostoru k bydlení, mohou si na zahradu pořídit vlastní terasu, bazén, hřiště, atd. Největší nevýhodou určitě nedostatek soukromí a dopravy. Ve městě je největší nevýhodou spěch, smog, nervozita, ruch a lidé všude kolem. Anonymita je ve městě výhoda, spolu s velkou dostupností čehokoli. Nicméně populace na českých vesnicích stárne. Není to tím, že by se přestaly rodit děti. Mladí lidé utíkají před nezaměstnaností a malým vyžitím do měst.

12

Vyšší výplata a zábava, to jsou hlavní

důvody pro tisíce Čechů, kteří opouštějí rodné vísky a žijí ve městech. To má například za následek zavírání mateřských školek a novou zástavbu ve městech.

___________________ 12

Pelánová, K. Na venkově nebo v rušném městě? Citováno: 2. 7. 2008. Dostupné na World Wide Web: www.svet-bydleni.cz

37

11. Vliv generací na bydlení a nábytek – průzkum Koupě nábytku je ovlivňována různými faktory. Nejdůležitější roli hraje prostor k jeho umístění, jeho materiál, cenová dostupnost, ale také věk spotřebitele. Člověk se postupně se zvyšováním let mění, potřeba prostoru spolu s partnerem a dětmi roste, většinou se stěhuje do vlastního bytu nebo častěji domu, kde se interiér nahradí novým nábytkem. Liší se pochopitelně i jeho cena. Doporučená doba používání nábytku je okolo dvaceti let. Mimo kompletní rekonstrukci se nejčastěji v kuchyni vymění spotřebiče, pohovka se po letech často prosedí, u postele se koupí nová matrace a pokrok v obývací stěně z 80. let je více než zjevný. Průzkum byl proveden osobním zjišťováním. Autorka dala přednost této variantě z důvodu soukromé návštěvy, kde proběhla diskuse o zjišťované problematice a mohla si udělat vlastní názor o celkovém objektu, prostoru, nábytku i dotazovaných lidech, získala tak daný rozhled a mohla popsat své dojmy. Avšak nevýhodou byla časová náročnost návštěv a také narušení intimity dotazovaných. Respondenti byli autorky přátelé, známí, příbuzní a doporučení. V každé domácnosti byly pořízené fotografie daných segmentů nábytku a vyplněn dotazník. Ten se skládá z 32 otázek a zajímá se především o kuchyňskou linku, postel a v obývacím pokoji o pohovku a obývací stěnu. V průzkumu je zahrnuto vždy sedm domácností z hlediska tří kategorií, tedy celkově 21 respondentů. Na rozsáhlejší analýzu by bylo potřeba více respondentů, což je ale nad rámec bakalářské práce. V první kategorii jsou dotazováni lidé ve věku od 18-30 let, ve druhé od 31-50 a ve třetí, lidé od 51 let a výš. Jsou vybrány byty v soukromém a nájemním vlastnictví, rodinné domy, byt v panelákovém domě a garsoniéra. Jejich výběr je proveden tak, aby každá kategorie měla zástupce jak z městského, tak z vesnického prostředí, aby se dala porovnat rozdílnost vybavení. V každém případě je zajímavé porovnávat mezigenerační odlišnosti z hlediska bydlení i sociálního aspektu. Cílem průzkumu je zjistit, jak se společnost v tomto ohledu liší, kolik je schopná do nábytku investovat, jak je pro ni důležitý, její spokojenost s ním. Leč nejdůležitější informací je realita. To, jak lidé v dnešní době v České republice ,,doopravdy bydlí.“

___________________ Poznámka: Ceny v průzkumu jsou přepočítány na rok 2015.

38

11.1. Kategorie 1 (18-30 let) 11.1.1. Sociální aspekt spojený s nemovitostí Lidé v této kategorii spolu žijí v rozmezí od jednoho do pěti let, tři ze sedmi dotazovaných žijí sami. Patří sem lidé, kteří ještě studují nebo už pracují, žijí se svými partnery, či v bytě společně s přáteli nebo už jako rodina. Počet členů v domácnosti se tedy pohybuje od 1-4. Ze 7 dotazovaných má pouze 1 ve svém bytě domácího mazlíčka a to psa. Doba bydlení v bytě je v této kategorii maximálně do 5 let, v průměru se jedná o 2-3 roky. Nikdo ze sedmi dotazovaných nebydlí v domě. Velikost bytu je nejčastější v rozmezí 51-80 m2, na druhém místě do 50 m2. 6 dotazovaných odpovědělo, že je spokojeno s velikostí bytu. Z hlediska vlastnictví výrazně převažuje nájemní nad soukromým.

11.1.2. Kuchyň – kuchyňská linka Kuchyňská linka používaná lidmi od 18 do 30 let je stará 1-5 let, je tedy pochopitelné, že žádný z respondentů nebude cca do jednoho roku kupovat linku novou ani kuchyňské spotřebiče. Ty byly vyměněny v jedné domácnosti ze sedmi a to pouze chladnička. Z hlediska dispozice kuchyně jsou spokojeni 4 domácnosti, nespokojenost ostatních plyne z nedostatečné velikosti pracovního prostoru a celkové velikosti linky. Dispozice je nejčastěji řešena tvarem I, dále také L.

11.1.3. Obývací pokoj – pohovka 5 ze 7 domácností má ve svém bytě pohovku 1-5 let, ty zbylé 2 pohovku nemají vůbec, nezbývá jim na ni dostatečný prostor. Textilní materiál je nejběžněji použitým materiálem na pohovce v této kategorii, v menším množství koženka. Z výzkumu vyplývá, že se cena nejčastěji pohybuje mezi 11 000-20 000 Kč. Všichni dotazovaní mají pohovku rozkládací, z čehož 2 domácnosti rozkládají velice intenzivně a zbytek jen zřídka. Nejčastěji se používá pro přespání rodičů a přátel. V této kategorii se k pohovce vůbec nekupují křesla jako komplet. Až na jednu domácnost, kde si respondent hodlá pořídit pohovku novou, jsou ostatní se svým zakoupeným nábytkem spokojeni. 39

11.1.4. Obývací pokoj – obývací stěna Stáří obývací stěny se pohybuje mezi 1-5 lety, 2 dotazovaní stěnu nemají vůbec z důvodu chybějící televize. Ta, mimo jiné, je důvodem velké proměny obývací stěny, změnila se její velikost a hloubka. Do obývací stěny se přestalo ukládat hlavně oblečení, drobný textil, lůžkoviny a podobně. Respondenti ukládají, především elektroniku, CD/DVD nosiče, fotoalba, dokumenty a dekorace. V menší míře knihy, doklady, léky, suvenýry, společenské hry, někteří také osobní váhu a žehličku. 3 ze 7 dotazovaných stačí jako obývací stěna pouze TV stolek. Všichni jsou se svým výběrem spokojeni a nebudou si pořizovat novou. Jejich investice do obývací stěny je v průměru do 5 000 Kč, v průzkumu je zahrnuta i jedna výjimka, kde se cena pohybuje více než 20 000 Kč, tato obývací stěna byla vyrobena na zakázku a její majitel výrazně vybočuje z kategorie.

11.1.5. Ložnice – postel Opět jako u ostatních kusů nábytku se stáří postele pohybuje v rozmezí 1-5 let. Vyskytla se tu i výjimka, kde respondent uvedl, že má lůžko staré více než 20 let, z důvodu dědictví po starší generaci, protože je ve výborném stavu a není potřeba kupovat nové. Z hlediska typu postele se jedná vždy o dvoulůžko. Všechny lůžka, až na jedno poděděné, které má čela dvě, mají pouze čela zadní. Postele s úložným prostorem v této kategorii převažují, tento fakt se dá vysvětlit tím, že všichni respondenti bydlí v bytech a snaží se najít co nejvíc prostoru. Všech 7 respondentů je se svou postelí spokojeno, nehodlají si kupovat novou a jsou ochotni investovat do kvalitní matrace nebo již investovali.

40

11.1.6. Fotodokumentace

Obr. 18: Kuchyň č.1 (1-5 let)

Obr. 19: Kuchyň č. 4 (1-5 let) 41

Obr. 20: Kuchyň č. 6 (1-5 let)


Obr. 22: Kuchyň č. 2 (1-5 let) 42



Obr. 25: Kuchyň č. 7

43

Obr. 26: Pohovka č. 1 (1-5 let)



Obr. 29: Pohovka č. 3 (1-5 let) 44


Obr. 31: Obývací stěna č. 4 (1-5 let)

45


Obr. 33: Obývací stěna č. 7 (1-5 let) 46



Obr. 36: Postel č. 3 (1-5 let)

Obr. 37: Postel č. 1 (1-5 let) 47


Obr. 39: Postel č. 5 (více než 20 let) 48



Obr. 42: Postel č. 2 (1-5 let) 49

11.2. Kategorie 2 (31-50 let) 11.2.1. Sociální aspekt spojený s nemovitostí Lidé ve věku mezi třiceti až padesáti lety spolu žijí od 6 do 20 let. Přesněji tři páry odpověděly, že společně bydlí 6-10 let, tři páry 10-20 let, sedmý respondent žije sám a je rozvedený. U počtu členů domácnosti převažuje číslo 4, tedy rodina se dvěma dětmi, nebo tříčlenná rodina. V této kategorii má 50 % dotazovaných domácího mazlíčka. Značně převládá pes, dále respondenti uvedli morče a králíka. Je to v této skupině pochopitelné, protože domácí mazlíčky vyžadují děti. Do této kategorie patří rodiny, které převážně žijí v domech, přesněji 5 rodin ze 7.

Z hlediska

velikostí

domu,

se

rozměry

nejčastěji

2

pohybují

v rozsahu

2

obytné plochy: 100-130 m a plochy celkem: 181-230 m . Jsou to plochy uvedené nejvíce, v průzkumu jsou i lidé s obytnou plochou domu 131-150 m2, 151-200 m2 i nad 200 m2, na specifičtější analýzu není v průzkumu dostatečný počet rodin. Co se týká velikosti bytu, pohybuje se tato kategorie v rozloze okolo 80 m2. 6 rodin ze 7 je spokojeno s rozlohou svého bytu/domu. Z hlediska vlastnictví výrazně převažuje soukromé nad nájemním, pouze jedna rodina ze sedmi platí za svůj byt nájem. Z průzkumu vyplývá, že respondenti bydlí v domech a bytech 1-5 let, tato skutečnost se dá vysvětlit tím, že spolu páry nejprve bydlí v bytech a po svatbě a po narození dětí si postaví vlastní dům. 6-10 let je pro tuto kategorii také časté.

11.2.2. Kuchyň – kuchyňská linka Z průzkumu vyplývá, že kuchyňskou linku mají lidé v této kategorii buď 1-5 nebo 6-10 let. Žádný z respondentů se nechystá koupi nové kuchyně ani spotřebičů. Kuchyňské spotřebiče měnila, za dobu co má kuchyňskou linku, pouze 1 rodina a to varnou desku a troubu. Všichni dotazovaní jsou se svými kuchyněmi spokojeni. Dispozice je nejčastěji řešena tvarem U, dále L nebo L s ostrůvkem.

50

11.2.3. Obývací pokoj – pohovka 5 ze 7 domácností má ve svém bytě pohovku 1-5 let, ty zbylé dvě 6-10. Nejčastěji použitý materiál je textilie, dále také koženka. V této kategorii se také vyskytuje kůže, ale pouze v jedné rodině. Cena za pohovku je více než 20 000 Kč. Pohovky převažují pevné bez rozkládacího mechanismu. Když rozkládací jsou, používají se málokdy. Z výzkumu plyne, že lidé do domácností kupují pohovky a křesla zvlášť, ne v sadě. Když už s křesly, tak pouze s jedním. Až na 2 domácnosti, kde jsou s pohovkou nespokojeni a budou si v brzké době kupovat novou (nedávno se přestěhovali do nového domu a nehodí se jim do nového interiéru), jsou ostatní s pohovkami spokojeni.

11.2.4. Obývací pokoj – obývací stěna Stáří obývací stěny vychází v průměru na 6-10 let. Nejčastěji ukládané věci jsou: elektronika, CD/DVD nosiče, knihy, dekorace a sklo. V menší míře dále fotoalba, doklady a dokumenty, společenské hry a alkohol. Dále také tato skupina ukládá: drobné nádobí, ručníky a ložní povlečení, šicí a kancelářské potřeby, suvenýry, někteří také žehličku a vodní dýmku. V této kategorii jsou spokojeni pouze s TV stolkem dvě rodiny, ty ostatní také se svým výběrem, kromě dvou, ze stejného důvodu jako u sedačky. Jejich investice do obývací stěny je nejčastěji 6 000-10 000 Kč, tuto částku označilo nejvíce z dotázaných. Vyskytuje se i cenová relace mezi 11 000-20 000 Kč, ale také cena do 5 000 Kč. Dá se říci, že v průměru lidé mezi třiceti až padesáti lety utratí za obývací stěnu 9 000 Kč.

11.2.5. Ložnice – postel Nejvíce respondentů označilo kolonku stáří postele 1-5 let, ale odpovědi jsou v této otázce velice různorodé, protože je zde nejdůležitější matrace, která se vyměňuje častěji než rám s roštem. Také, například, oproti kuchyňské lince si postel můžeme přestěhovat z minulého bydliště. To jsou dva faktory odůvodňující rozdílnosti stáří lůžka v téhle kategorii (je zde také vybrána doba 6-10, 11-20 i více než 20 let). Z hlediska typu postele se jedná vždy o dvoulůžko. 5 lůžek ze 7 má pouze čela zadní, ty zbylé 2, mají čela obě (jedna nová 1-5 let, druhá 11-20 let). Postele, které nemají úložný 51

prostor, převažují, tento fakt se dá vysvětlit tím, že většina respondentů žije v domech a má tedy dostatek místa pro ukládání svých věcí. Všech 7 respondentů je se svou postelí spokojeno, 2 z nich si chtějí v brzké době koupit novou, z důvodu jejich stáří a všichni již investovali do kvalitní matrace.



Obr. 44: Kuchyň č. 11 (1-5 let) 52



Obr. 47: Kuchyň č. 8 (11 let)

Obr: 48: Kuchyň č. 9 (1-5 let)

53




Obr. 52: Kuchyň č. 12 54



Obr. 55: Pohovka č. 12 (6-10 let) 55


Obr. 57: Pohovka č. 14 (1-5 let) 56



57



Obr. 62: Obývací stěna č. 10 (1-5 let) 58


Obr 64: Obývací stěna č. 12 (6-10 let) 59




Obr. 68: Postel č. 13 (1-5 let) 60


Obr. 70: Postel č. 12 (6-10 let) 61


Obr. 72: Postel č. 14 (11-20 let)


11.3. Kategorie 3 (nad 50 let) 11.3.1. Sociální aspekt spojený s nemovitostí V této skupině jsou dotázáni lidé od padesáti do sedmdesáti let, pouze jedna z nich je vdova, která žije sama a překračuje hranici 70 let. Ostatní respondenti žijí se svými partnery ve společné domácnosti více než 20 let. Z výzkumu vyplývá, že rodina žije většinou ve třech, protože jedno z dětí se ,,ještě“ neodstěhovalo. Stejně časté je soužití manželského páru ve dvou, protože děti bydlí jinde a manželský pár zůstává po letech sám. K nim se pak vrací děti na návštěvy i s vnoučaty. Naprostá většina respondentů má doma domácího mazlíčka, a to psa nebo kočku, výjimkou je andulka. Drtivá většina respondentů v této kategorii bydlí v domech, pouze jedna rodina z tohoto průzkumu žije v bytě, je to paradoxní, protože mají čtyři děti a rozloha bytu je do 80 m2. Z hlediska velikosti domu obytná plocha dosahuje nejčastěji: 100-130 m2 a plocha celkem 181-230 m2. Všichni respondenti jsou s rozlohou spokojeni, své nemovitosti vlastní a žijí v nich přes 20 let. Je zde zahrnuta výjimka, rodina ve věku těsně nad padesát let, která má 2 roky nový dům.

11.3.2. Kuchyň – kuchyňská linka Stáří kuchyňské linky je v této kategorii velmi odlišné. Nejčastěji se v průzkumu vyskytuje doba více než 20 let. Dále kuchyně nové do 5 let a poslední dvě rodiny uvedly: 6-10 a 11-20 let. Průměrně tedy linka používaná lidmi od 50 do 70 let je stará 16 let. Její dispozice je nejčastěji řešena tvarem písmene I a všichni dotazovaní jsou spokojeni a nehodlají si pořizovat novou. Za dobu, co mají ve svém interiéru kuchyňskou linku, vyměnili 4 rodiny kuchyňské spotřebiče, což je pochopitelné, vzhledem ke stáří kuchyní.

63

11.3.3. Obývací pokoj – pohovka Pohovku mají lidé v této kategorii nejčastěji 1-5 nebo 6-10 let. Většina pohovek je z textilního materiálu, jeden z dotazovaných má pohovku koženou. Cena pohovky vychází v průměru na 18 000 Kč. Co se týče křesel, vyskytují se buď dvě v kompletu s pohovku a nebo žádná. 6 ze 7 pohovek je rozkládacích a k příležitostnému spaní se používají velmi často. Všichni respondenti jsou se svým výběrem spokojeni a nehodlají si kupovat novou.

11.3.4. Obývací pokoj – obývací stěna Stáří obývací stěny je v této skupině jednoznačně nad 20 let. Pouze jeden respondent má koupenou novou stěnu, díky přestěhování se do nového domu. V této kategorii se vyskytují, již zmíněné, klasické jednolité stěny ze 70. let, které si spoustu lidí pod názvem obývací stěna představí. Díky velikosti stěn, v nich mají majitelé spoustu úložného místa, nejvíce ukládají: sklo a nádobí, knihy, fotoalba, doklady a dokumenty, elektroniku, oblečení a drobný textil. V menší míře: dekorace, lůžkoviny, léky, šicí potřeby a alkohol. Průměrnou cenu 17 000 Kč zaplatili majitelé více než před dvaceti lety, ta přepočtená k roku 2015 dává hodnotu 40 000 Kč. Všichni respondenti jsou spokojeni se svým výběrem a nechtějí si pořizovat novou, často z důvodu dnešních obývacích stěn, které se změnily od základu, a případní majitelé by přišli o dostatek prostoru pro ukládané věci.

11.3.5. Ložnice – postel Doba stáří postele se rozděluje v této věkové kategorii do dvou skupin, buď vlastní lůžka nové, jejich stáří je tedy 1-5 let nebo mají postele více než 20 let staré s vyměněnými matracemi. Až na jednu rodinu, kde manželský pár spí na rozkládací pohovce, mají všichni z hlediska typu postele dvoulůžko. S ohledem na čela, je to stejné jako se stářím lůžka, 50 % dotazovaných má postel pouze se zadním čelem, druhá půlka má postel, která vlastní čela obě. Lůžka, která nemají úložný prostor, převažují. Všech 7 respondentů je se svou postelí spokojeno, 1 z nich si chtějí v brzké době koupit novou, z důvodu její stáří a většina z nich již investovala do kvalitní matrace.

64


Obr. 74: Kuchyň č. 18 (více než 20 let)

Obr. 75: Kuchyň č. 15 (více než 20 let) 65

Obr. 76: Kuchyň č. 16 (11-20 let)

Obr. 77: Kuchyň č. 21 (6-10 let) 66

Obr. 78: Kuchyň č. 20 (více než 20 let)

Obr: 79: Kuchyň č. 20

Obr. 80: Kuchyň č. 17 (1-5 let) 67


Obr. 82: Kuchyň č. 19 68


Obr. 84: Pohovka č. 16 (více než 20 let)


69



Obr. 88: Pohovka č. 17 (1-5 let), sloužící i jako trvalé lůžko 70



71

Obr. 91: Obývací stěna č. 15 (více než 20 let)


72


Obr. 94: Obývací stěna č. 17 (více než 20 let) 73



74

Obr. 97: Postel č. 15 (více než 20 let)

Obr. 98: Postel č. 19 (1-5 let) 75

Obr. 99: Postel č. 20 (11-20 let)




11.4. Výsledky průzkumu Tab. 1: Porovnání sociálního aspektu spojeného s nemovitostí

kategorie

1 (18-30 let)

soužití páru [roky]

počet členů domácnosti

domácí mazlíček

bydlení v bytě/domě [roky]

žijí sami, 1-5

Ø2

výjimečně 14 %

Ø 2,5

velikost bytu plocha domu: obytná/ celkem [m2]

Byt: 51-80

vlastnictví

nájemní

Byt: 80

2 (30-50 let)

Ø 13

4

ano i ne 43 %

1-5, 6-10

Dům: 100-130 181-230

soukromé

Byt: 80

3 (50-70 let)

nad 20

Ø3

ano, často 86 %

78

nad 20

Dům: 100-130 181-230

soukromé

Tab. 2: Porovnání kategorií - kuchyňská linka

kategorie

1 (18-30 let)

2 (30-50 let)

3 (50-70 let)

stáří kuchyňské linky [roky]

výměna spotřebičů v kuchyni

spotřebiče

dispozice

spokojenost s kuchyní (dispozice)

1-5

vestavěné

1 ze 7

I, L

spokojeni/ nespokojeni (nedostatek prostoru)

Ø 6,5

vestavěné

1 ze 7

U, L, L + ostrůvek

spokojeni

Ø 16

vestavěné, volně stojící

4 ze 7

I

spokojeni

Tab. 3: Porovnání kategorií - pohovky

kategorie

1 (18-30 let)

2 (30-50 let)

3 (50-70 let)

stáří pohovky [roky]

materiál

1-5 nemají

textilie koženka

Ø4

textilie koženka kůže

Ø7

textilie kůže

cena [Kč]

rozkládací pohovka/ používání

křesla

spokojenost

11 000 20 000

100 % ano, 50 % často

nejsou

ano

nad 20 000

43 % ano, 22 % často

nejsou ano jedno

převážně ano

Ø 18 000

86 % ano, 43 % často

ano dvě nejsou

ano

79

Tab. 4: Porovnání kategorií - obývací stěny

kategorie

1 (18-30 let)

2 (30-50 let)

3 (50-70 let)

stáří obývací stěny [roky]

typ

ukládané věci

cena [Kč]

spokojenost

1-5 nemají

TV stolek

elektronika, CD/DVD nosiče, fotoalba, dokumenty, dekorace, (knihy)

do 5 000

ano

6-10

několik skříněk, TV stolek

elektronika, CD/DVD nosiče, knihy, dekorace, (sklo, ručníky)

Ø 9 000

ano

masivní stěna přes celou stěnu

sklo, nádobí, knihy, fotoalba, doklady, dokumenty, elektronika, oblečení (lůžkoviny, šicí potřeby)

nad 20

40 000 (r. 1980 Ø 14 000)

ano

Tab. 5: Porovnání kategorií - postel

kategorie

1 (18-30 let)

2 (30-50 let)

3 (50-70 let)

stáří postele [roky]

úložný prostor

kvalitní matrace

spokojenost

dvoulůžko

86 % pouze zadní

57 % ano

ochotni investovat, již investovali

ano

Ø9

dvoulůžko

71 % pouze zadní 29 % obě

43 % ano

již investovali

ano

1-5 nad 20

dvoulůžko

50 % pouze zadní 50 % obě

43 % ano

již investovali

ano

1-5

typ

čela postele

80

12. Diskuze Kategorie: 1. (18-30 let)

Vybrané fragmenty nábytku: kuchyňská linka

2. (31-50 let)

pohovka

3. (51-70 let)

obývací stěna postel

Počet respondentů z: vesnice: 4 města do 10 tis. obyvatel: 8 města do 30 tis. obyvatel: 3 města do 60 tis. obyvatel: 2 města nad 400 tis. obyvatel: 2 města nad 1 milion obyvatel: 2 Vzhledem k řešené problematice byl proveden průzkum, který odhalil mezigenerační odlišnosti, různé změny v bydlení, dobu používání nábytku a další rozdílnosti. V oblasti nemovitostí a sociálního aspektu bylo zjištěno, že převažuje vlastnictví soukromé od 30 let člověka, do té doby rozhodně převládá bydlení nájemní. Hlavní roli zde hrají finance. Žití v bytech je časté opět cca do 30 let obyvatelů a jejich velikost se pohybuje okolo 80 m2. Obytná plocha domu vychází jednotně v obou skupinách na 100-130 m2 spolu s plochou domu celkem, a to 181-230 m2. Bydlení v aktuálním bytě/domě se ve skupinách liší, logicky, s růstem věku člověka, v první skupině vychází průměrně 2,5 roku, ve druhé zhruba 5 let a ve třetí více než 20 let bydlení v jedné stavbě. Tyto výsledky vykazují menší čísla oproti době trvání vztahu: první skupina v průměru 3 roky, druhá 13 let a třetí nad 20 let. Z toho vyplývá, že než se páry sestěhují, uplyne nějaký čas. Největší skok je vidět u skupiny druhé, protože lidé v téhle kategorii si často staví dům a bydlí v něm tedy kratší dobu než mladý pár ve svém 1. bydlení nebo šedesátiletý manželský pár v rodinném domě. Počet členů domácnosti se ze dvou v produktivním věku zvyšuje na 4 a ve stáří opět změní na 2 až 3. Co se týká domácích mazlíčků, nejvíce jsou chováni ve třetí skupině, ta má na ně nejvíce času, ve druhé skupině se objevují také často, většinou kvůli dětem, ty se díky nim učí zodpovědnosti a v první jen zřídkakdy, z důvodu nedostatku prostoru, času, financí nebo jednoduše z nezájmu chovu zvířete.

81

Nejvýznamnější částí výzkumu je stáří používaného nábytku, většinou platí pravidlo, že se zvyšujícím se věkem, roste i doba používání nábytku. První skupina je v tomto směru jednotná, všechny 4 fragmenty nábytku mají dobu používání v rozsahu 1-5 let. Ve druhé skupině se stáří nábytku liší. Nejnovější jsou pohovky (4 roky), dále kuchyňské linky (6,5 roku), poté obývací stěny (7,5 roku) a nejstarším kusem nábytku jsou postele (9 let). Ve třetí skupině je nejnovějším kusem nábytku postel (1-5 let), která se zde vyskytuje ve dvou různých dobách, potom pohovka (7 let), další je kuchyňská linka (16 let) a poslední znovu postele (nad 20 let) spolu s obývacími stěnami (nad 20 let). Dá se tedy říci, že lidé v České republice nejvíce obměňují pohovky, dále kuchyňské linky, postele a jako poslední obývací stěny. Nejstarší doba nábytku spadá ve třetí kategorii na obývací stěny, je zajímavé, že lidé na výměnu tohoto nábytku zapomínají. U kuchyní se nejvíce změnily určitě spotřebiče, které jsou dnes používané vestavěné, volně stojící se vyskytují zhruba u poloviny dotázaných ve třetí skupině. Jejich výměna dle výsledků proběhla minimálně, lze tedy říci, že si lidé kupují kvalitní kuchyňské spotřebiče s dlouhou životností. Co se změnilo je dispozice kuchyně, lidé do 30 let vlastní kuchyňské linky ve tvaru I, kvůli nedostatku prostoru, častý je také tvar L. Lidé v produktivním věku mají dispozici do U nebo také L nebo L s ostrůvkem. Pro věkovou skupinu nad 50 let je častá kuchyň opět do tvaru I, protože dříve se jiné nevyráběly. Lidé si nejčastěji kupují pohovky z textilie, v malé míře z koženky nebo kůže. Cena je přibližně stejná u všech kategorií, cca 18 000 Kč, nejvíce zaplatí 2. skupina, a to nad 20 000 Kč. Rozkládací mechanismus je u většiny pohovek a často používá se zhruba z 1/3. Proměna je zřejmá v přítomnosti křesel koupených spolu s pohovkou, první skupina nemá žádné, druhá když už, tak jedno a třetí má křesla dvě. U obývacích stěn je proměna nejvíce viditelná. Změnila se od jednolitého masivního komplexu, po použití pár skříněk s několika policemi. V nejmladší generaci se ,,smrskla“ původní myšlenka pouze na TV stolek. Dalším obrovským zvratem je cena, jde tu určitě o množství použitého materiálu, avšak celkově z průzkumu vyplývají tyto ceny: 1. skupina do 5 000 Kč, 2. v průměru 9 000 Kč a 3. v přepočtu na rok 2015 zaplatila za obývací stěnu 40 000 Kč. V ukládaných věcech převažuje ve všech kategoriích elektronika, CD/DVD nosiče, dekorace a doklady a dokumenty rodiny. Ve 2. a 3. se objevují knihy a ve 3. také nádobí, sklo a ložní prádlo a textil.

82

U postele jsou nejdůležitější matrace, do kterých již většina dotazovaných investovala. Z hlediska typu jde vždy o dvoulůžko. Zadní čela (používané převážně v 1. skupině) se objevují v 70 % všech respondentů, zbytek jsou postele, které mají čela obě. 53 % dotazovaných vlastní postel bez úložného prostoru. Lůžka s úložným prostorem si kupují lidé do 30 let. Naprostá většina lidí je se svým výběrem nábytku spokojena. Když ne, hodlá si pořídit cca do jednoho roku nový. Co často nevyhovuje, je v 1. skupině dispozice a malý prostor v kuchyni nebo nedostatek prostor na další potřebný nábytek.

83

13. Závěr Z průzkumu vyplývá, že stáří nábytku v domácnostech v České republice je skoro ideální, lidé ve většině případech investují do nového nábytku tak, že nepřesahuje hranici 10 let, s výjimkou kategorie lidí ve věku mezi 50-70 lety, ti tuto hranici překračují u kuchyňské linky, obývací stěny a někteří i u postele a mají tak doma nábytek okolo 20 let. Nejčastěji se obměňují pohovky a nejvíce za nábytek zaplatí lidé v produktivním věku mezi 30-50 lety. Spokojenost s nábytkem, mezigenerační rozdíly u všech vybraných segmentů nábytku a další náležitosti, které byly následně porovnávány, jsou dalšími řešenými odlišnostmi v této práci. Lze také říci, že spotřebitelé jsou se svým výběrem spokojeni a mají zájem o tuto problematiku i bydlení obecně. V práci jsou vybrané fragmenty nábytku popsány z historického i současného hlediska, také téma sociologie rodiny spolu s porovnáním žití ve městech a na vesnicích, které velmi ovlivňují kvalitu bydlení a současný stav rodiny.

14. Summary According to the survey, the age of furniture in households in the Czech Republic is almost ideal. In most of the cases, people invest in new furniture, so the age doesn´t exceed 10 years limit. The only exception are people aged 50-70 years, who exceed this limit with kitchen, living room walls and some also with beds, so the age of their furniture is about 20 years. The most replaced items are sofas and most furniture spending is made by people aged 30-50. Furniture satisfaction, intergenerational differences in all selected furniture segments and other indicators that have been compared in this thesis are also examined differences. It is also possible to say that consumers are satisfied with their choice and are interested in furiture and housing in general. The thesis covers selected furniture fragments´ description in both histroric and modern aspects, together with the sociology of the family and comprarsion of urban and rural housing that also substantially influence the quality of living and current state of the family.

84

15. Použité zdroje [1] Glosová, D. a kol. Bydlení pro seniory. 1. vydání. Brno: ERA, 2006. 192 s. ISBN 80- 7366-057-1 [2] Hála, B. Interiér – tvorba obytného prostoru. 1. vydání. Praha: Grada, 2009. 149 s. ISBN 978-80-247-3216-9 [3] Kanická, L., Holouš Z. Nábytek - typologie, základy tvorby. 1. vydání. Praha: Grada 2011. 159 s. ISBN 978-80-247-3746-1 [4] Kolektiv firmy DŘEVOČAL s. r. o. Jak vybrat správnou matraci? Citováno: 2013. Dostupné na World Wide Web: www.matrace-drevocal.cz [5] Konečná, V. Rychlokurz bydlení: jak na barvy. Citováno: 19. 3. 2013. Dostupné na World Wide Web: www.bydleni.idnes.cz [6] Kostroň, L. Psychologie architektury. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 207 s. ISBN 978-80-247-2926-8 [7] Lee, V. The Essential Guide to Decorating. Murdoch Books UK Ltd, 2002. 320 p. ISBN 80-7209-729-6 [8] Lux, M. a kol. Bydlení – věc veřejná. Sociální aspekty v České republice a zemích Evropské unie. 1. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 2002. 287 s. ISBN 80-86429-12-1 [9] Možný, I. Sociologie rodiny. 2. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 2002. 250 s. ISBN 80-86429-05-9 [10] Parramón, J. M. Teroría y práctica del color. Barcelona: Paramon, 2009. 112 p. ISBN 80-7236-046-9 [11] Pelánová, K. Na venkově nebo v rušném městě? Citováno: 2. 7. 2008. Dostupné na World Wide Web: www.svet-bydleni.cz [12] Prof. RNDr.Strunecká, A. DrSc. Melatonin - hormon tmy a spánku. Citováno: 19. 10. 2010. Dostupné na World Wide Web: www.celostimedicina.cz

85

16. Seznam obrázků a tabulek Obr. 1: Graf plodnosti 60. až 90. let 20. století Zdroj: Možný, I. Sociologie rodiny. 2. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství SLON 2002. 250 s. ISBN 80-86429-05-9. Strana 168. Obr. 2: Každý si pod pojmem domov představí něco jiného Zdroj: www.room-ideas.com Obr. 3: ,,Retrostyl“ v interiéru Zdroj: www.cephrus.com Obr. 4: Rozdělení barev Zdroj: www.poore-co.com Obr. 5: Použití žluté barvy v interiéru Zdroj: www.home-designing.com Obr. 6 : Černá kuchyně Zdroj: www.npu.cz Obr. 7: Kuchyně 70. let 20. století, ASTA, V. Štekl Zdroj: www.bydleni-iq.cz Obr. 8: Soudobá kuchyň Zdroj: www.sykora.eu Obr. 9: Kuchyň a spotřebiče Zdroj: www.kuchyne-fotogalerie.cz Obr. 10: Chaise-longue Zdroj: www.rubylane.com Obr. 11: Soudobá pohovka Zdroj: Katalog Design, BoConcept 2011, str. 31 Obr. 12: Soudová obývací stěna Zdroj: Katalog Design, BoConcept 2011, str. 68

86

Obr. 13: Nábytek U 100 Zdroj: www.praque-art.cz Obr. 14: Stěna 70. let 20. století Zdroj: www.designcabinet.cz Obr. 15: Lůžko z období gotiky, dochované na zámku Sychrov Zdroj: www.zamek-sychrov.cz Obr. 16: Soudobé lůžko Zdroj: www.rothwell.cz Obr. 17: Pružinová matrace s pružinami Bonell Zdroj: www.utulnydum.cz Obr. 18: Kuchyň č. 1 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 19: Kuchyň č. 4 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 20: Kuchyň č. 6 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 21: Kuchyň č. 5 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 22: Kuchyň č. 2 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 23: Kuchyň č. 3 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 24: Kuchyň č. 7 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 25: Kuchyň č. 7 Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 26: Pohovka č. 1 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu 87

Obr. 27: Pohovka č. 2 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 28: Pohovka č. 4 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 29: Pohovka č. 3 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 30: Pohovka č. 7 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 31: Obývací stěna č. 4 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 32: Obývací stěna č. 1 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 33: Obývací stěna č. 7 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 34: Obývací stěna č. 2 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 35: Obývací stěna č. 3 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 36: Postel č. 3 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 37: Postel č. 1 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 38: Postel č. 6 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 39: Postel č. 5 (více než 20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 40: Postel č. 7 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu 88

Obr. 41: Postel č. 4 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 42: Postel č. 2 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 43: Kuchyň č. 13 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 44: Kuchyň č. 11 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 45: Kuchyň č. 10 (6-10 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 46: Kuchyň č. 10 Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 47: Kuchyň č. 8 (11 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 48: Kuchyň č. 9 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 49: Kuchyň č. 14 (6-10 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 50: Kuchyň č. 14 Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 51: Kuchyň č. 12 (6-10 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 52: Kuchyň č. 12 Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 53: Pohovka č. 9 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 54: Pohovka č. 10 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu 89

Obr. 55: Pohovka č. 12 (6-10 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 56: Pohovka č. 11 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 57: Pohovka č. 14 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 58: Pohovka č. 13 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 59: Pohovka č. 8 (8-10 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 60: Obývací stěna č. 14 (6-10 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 61: Obývací stěna č. 13 (6-10 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 62: Obývací stěna č. 10 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 63: Obývací stěna č. 8 (6-10 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 64: Obývací stěna č. 12 (6-10 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 65: Obývací stěna č. 11 (6-10 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 66: Obývací stěna č. 9 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 67: Postel č. 11 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 68: Postel č. 13 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu 90

Obr. 69: Postel č. 9 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 70: Postel č. 12 (6-10 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 71: Postel č. 8 (6-10 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 72: Postel č. 14 (11-20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 73: Postel č. 10 (více než 20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 74: Kuchyň č. 18 (více než 20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 75: Kuchyň č. 15 (více než 20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 76: Kuchyň č. 16 (11-20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 77: Kuchyň č. 21 (6-10 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 78: Kuchyň č. 20 (více než 20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 79: Kuchyň č. 20 Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 80: Kuchyň č. 17 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 81: Kuchyň č. 19 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 82: Kuchyň č. 19 Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu 91

Obr. 83: Pohovka č. 21 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 84: Pohovka č. 16 (více než 20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 85: Pohovka č. 20 (11-20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 86: Pohovka č. 15 (6-10 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 87: Pohovka č. 18 (6-10 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 88: Pohovka č. 17 (1-5 let), sloužící i jako trvalé lůžko Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 89: Pohovka č. 19 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 90: Obývací stěna č. 19 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 91: Obývací stěna č. 15 (více než 20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 92: Obývací stěna č. 20 (více než 20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 93: Obývací stěna č. 16 (více než 20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 94: Obývací stěna č. 17 (více než 20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 95: Obývací stěna č. 21 (více než 20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 96: Obývací stěna č. 18 (více než 20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu 92

Obr. 97: Postel č. 15 (více než 20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 98: Postel č. 19 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 99: Postel č. 20 (11-20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 100: Postel č. 18 (více než 20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 101: Postel č. 21 (1-5 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu Obr. 102: Postel č. 16 (více než 20 let) Zdroj: vlastní fotografie z průzkumu

Tab. 1: Porovnání sociálního aspektu spojeného s nemovitostí Zdroj: vlastní vyhodnocení Tab. 2: Porovnání kategorií - kuchyňská linka Zdroj: vlastní vyhodnocení Tab. 3: Porovnání kategorií - pohovky Zdroj: vlastní vyhodnocení Tab. 4: Porovnání kategorií - obývací stěny Zdroj: vlastní vyhodnocení Tab. 5: Porovnání kategorií - postel Zdroj: vlastní vyhodnocení

93

Bydlení podle věkových skupin

Recommend Documents