Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem statutárního města Olomouce Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D.
Brno 2010
Vypracoval: Bc. Tomáš Houserek
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Zásady pro vypracování: 1) Zhodnocení legislativního prostředí 2) Zhodnocení stávajícího stavu nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v Olomouci 3) Rozbor navrženého systému sběru biologicky rozložitelného odpadu 4) Ověření navrženého systému sběru biologicky rozložitelného odpadu 5) Návrh optimalizace navrženého systému sběru biologicky rozložitelného odpadu 6) Environmentální zhodnocení navrhovaného systému 7) Technologické zhodnocení navrhovaného systému 8) Ekonomické zhodnocení navrhovaného systému
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem statutárního města Olomouce vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne…………………………………………… podpis diplomanta……...……………..……...
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěl poděkovat doc. RNDr. Janě Kotovicové, Ph.D. za odborné vedení, připomínky a obětavou pomoc při zpracování diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat
Ing.
Lukáši
Studenému ze společnosti
Technické služby města
Olomouce, a.s. a zaměstnancům olomouckého magistrátu z oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí za spolupráci, cenné rady, materiály a podklady, které mi pomohly při tvorbě této práce.
ABSTRAKT Hlavním tématem této diplomové práce je nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem statutárního města Olomouce. Úvodní část práce vymezuje základní pojmy v oblasti biologicky rozložitelných odpadů a legislativní podmínky pro nakládání s těmito odpady. Dále práce zahrnuje informace o možnostech nakládání s bioodpady, popisuje systém jejich sběru a svozu. Teoretická část také pojednává o současném stavu nakládání s bioodpady ve městě a popisuje dosavadní pilotní projekty sběru BRKO. Praktická část práce se již zabývá vlastním návrhem systému sběru biologicky rozložitelného odpadu. V přípravné fázi návrhu byly nejdříve vyhodnoceny dosavadní pilotní projekty a následně provedeny vhodné analýzy pro zajištění návrhu systému nakládání s BRKO. Závěrečná část se zaměřuje na ověření a optimalizaci systému, vyhodnocuje systém z environmentálního, technologického a ekonomického hlediska. Klíčová slova: Biologicky rozložitelný komunální odpad, oddělený sběr odpadu, odpad ze zeleně, kompost.
ABSTRACT The main theme of this thesis is the treatment of biodegradable municipal waste of the corporate town of Olomouc. The introductory part of the thesis defines the basic concepts in the field of biodegradable waste and the legislative conditions for the disposal of biodegradable waste. The next point of this text includes information on management options for biowaste, describes the system of waste collection and removal. The theoretical part also discusses the current state of management of biowaste in the city and describes the current pilot projects of biodegradable municipal waste collection. The practical part of the work is already adressed on the design of the collecting of biodegradable waste. Firstly the existing pilot projects were evaluated in the preparatory phase of the proposal and then all analysis to ensure the design of biological waste treatment were carried out. The final part of this thesis focuses on verifying and optimizing the system, evaluates the system from the environmental, technological and economic terms. Key words: Biodegradable municipal waste, waste separate collection, green waste, compost.
OBSAH 1
ÚVOD ......................................................................................................................... 8
2
CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE .................................................................................... 9
3
LITERÁRNÍ ČÁST ................................................................................................ 10 3.1 Vymezení základních pojmů .............................................................................. 10 3.2 Legislativní podmínky ........................................................................................ 11 3.3 Biologicky rozložitelný komunální odpad .......................................................... 13 3.4 Možnosti nakládání s biologicky rozložitelným odpadem ................................. 14 3.5 Sběrné systémy ................................................................................................... 15 3.5.1
Sběrné nádoby na bioodpad ....................................................................... 15
3.5.2
Způsoby odděleného sběru bioodpadu ...................................................... 18
3.5.3
Svoz biologicky rozložitelného komunálního odpadu............................... 19
3.6 Současný stav nakládání s BRKO v Olomouci .................................................. 21 3.6.1 4
Sběr bioodpadu v Olomouci – pilotní projekty ......................................... 21
MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ ......................................................... 25 4.1 Analýza složení komunálního odpadu z domácností .......................................... 25 4.1.1
Metodika sítových analýz .......................................................................... 26
4.1.2
Výpočet koeficientu podílu biologicky rozložitelného odpadu v SKO ..... 27
4.2 Stanovení počtu odpadových nádob ................................................................... 28 4.3 Ověření systému - SWOT analýza...................................................................... 29 5
VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE ....................................................................... 29 5.1 Rozbor navrženého systému sběru BRKO ......................................................... 29 5.1.1
Vyhodnocení pilotních projektů svozu BRKO .......................................... 29
5.1.2
Předpokládaný trend vývoje v oblasti množství a složení BRKO ............. 35
5.1.3
Analýza a kvantifikace povinností města Olomouce ................................. 36
5.1.4
Analýza zařízení pro nakládání s BRO ...................................................... 38
5.1.5
Členění města – městské části ................................................................... 39
5.1.6
Analýza území z hlediska domovního a bytového fondu .......................... 40
5.1.7
Skladba směsného komunálního odpadu z domácností ............................. 40
5.1.8
Šetření množství bioodpadu z domácností a jeho teoretický výskyt ......... 43
5.1.9
Množství biologického odpadu z údržby zeleně........................................ 46
5.1.10 Celková produkce biologicky rozložitelných odpadů obce ....................... 46 5.1.11 Metody shromažďování a sběru BRKO .................................................... 47 5.1.12 Stanovení počtu a druhu sběrných nádob .................................................. 48 5.2 Ověření navrženého systému sběru BRKO ........................................................ 50 5.2.1
SWOT analýza nakládání s BRKO ve městě Olomouci............................ 51
5.3 Optimalizace navrženého systému sběru BRKO ................................................ 52 5.3.1
Zavedení střídavého svozu SKO a BRKO ................................................. 53
5.3.2
Osvěta a propagace .................................................................................... 53
5.4 Environmentální zhodnocení navrhovaného systému ........................................ 54 5.5 Technologické zhodnocení navrhovaného systému ........................................... 55 5.5.1
Svozové prostředky, způsob a frekvence svozu ........................................ 55
5.5.2
Technologie a kapacita zařízení na zpracování bioodpadu ....................... 56
5.6 Ekonomické zhodnocení navrhovaného systému ............................................... 57 5.6.1
Investiční a provozní náklady separovaného sběru BRKO ....................... 57
5.6.2
Porovnávací ekonomika svozu SKO a BRKO .......................................... 59
5.6.3
Vyhodnocení nákladů na střídavý svoz a zpracování SKO a BRKO ........ 59
5.6.4
Možnosti dotací.......................................................................................... 61
6
ZÁVĚR .................................................................................................................... 62
7
PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY ................................................................ 64
SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 66 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 66 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 67 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 68 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 69
1
ÚVOD V současné době je na celém světě dlouhodobě zaznamenáván vážný úbytek
organické hmoty v půdě, který způsobuje zvýšení náchylnosti k větrné i vodní erozi, zhoršení obdělávatelnosti půdy, její utužení a řadu dalších nepříznivých vlivů. Bioodpad je z hlediska zastoupení organické hmoty velmi cenná surovina. Navrácením bioodpadu do půdy ve formě kompostu je důležité pro udržení kvality půdy,
neboť
zvyšuje
půdní
úrodnost
a s tím
související
aktivitu
půdních
mikroorganismů. Kompost obsahuje velké množství humusových látek, které pomáhají zvyšovat odolnost půdy proti okyselení. Humus má pozitivní vliv na retenci půdy, tzn. zlepšuje její schopnost zadržovat vodu, což může částečně napomáhat snižovat riziko vzniku povodní. Biologicky rozložitelný odpad lze také účelně využít pro výrobu energie v bioplynových stanicích. Bioodpad tvoří hmotnostně okolo 50 % směsného komunálního odpadu vzniklého v domácnostech, který v převážné většině končí na skládkách. Pokud se bioodpad rozkládá na skládce, vznikají toxické výluhy, které mohou ohrozit kvalitu podzemních vod, a uvolňují se nebezpečně plyny (CO2, metan). Odděleným sběrem bioodpadu omezíme nejen vznik skleníkového efektu, ale přispějeme k dlouhodobému uskladnění uhlíku do půdy za účelem snížení množství CO2 v atmosféře. Zavedení systému sběru bioodpadu vychází z požadavků české legislativy a legislativy Evropské unie, ve kterých jsou stanoveny podmínky k omezení ukládání bioodpadu na skládky. Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadu ukládá obcím povinnost do roku 2020 snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky o 65 % oproti roku 1995. Požadavky této směrnice jsou prioritou Plánu odpadového hospodářství ČR a do českého práva byly transformovány formou nařízení a vyhlášek. Tříděním bioodpadu přispějeme ke snížení množství odpadů, které by se jinak zbytečně dostalo na skládku, zachováme tak čistší životní prostředí nejen nám, ale i budoucím generacím.
8
2
CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE Cílem této diplomové práce je seznámit veřejnost s problematikou týkající se
biologicky rozložitelných odpadů, popsat a definovat legislativní podmínky v oblasti nakládání s BRO kladené českým právním řádem a Evropskou unií. Dalším cílem je zmapovat a analyzovat současnou situaci v oblasti nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem na území statutárního města Olomouce. Na základě zjištěných údajů a literární rešerše navrhnout variantu systému celoplošného sběru BRKO. Tento návrh ověřit a optimalizovat tak, aby přispěl k možnosti řešení problémů v oblasti nakládání s BRKO města Olomouce. Navržený systém vyhodnotit z environmentálního, technologického a ekonomického hlediska.
9
3
LITERÁRNÍ ČÁST
3.1 Vymezení základních pojmů Komunální odpad Komunálním odpadem se rozumí veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu (vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb.) s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.
Odpad podobný komunálnímu odpadu (živnostenský odpad) Za odpad podobný komunálnímu je považován odpad z činnosti právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání, který je zařazen podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu ve skupině 20. Jedná se o odpad, který vzniká v procesu spotřeby v obchodech, kancelářích, úřadech a institucích a který je podobné povahy a složení jako komunální odpad.
Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad je složka odpadu vzniklá po vytřídění papíru, plastu, skla, nápojových kartonů (tetrapaků), kovů, nebezpečného odpadu a objemného odpadu.
Biologicky rozložitelný odpad (bioodpad) Za biologicky rozložitelný odpad se považuje jakýkoli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu mikroorganismy. Používá se i pojem biodegradabilní odpad nebo bioodpad.
Biologicky rozložitelný komunální odpad (komunální bioodpad) Biologicky rozložitelným komunálním odpadem se rozumí biologicky rozložitelný odpad obsažený v komunálním odpadu a v odpadu podobném komunálnímu.
Oddělený sběr odpadu Odděleným sběrem se rozumí sběr biologicky rozložitelných odpadů odděleně od ostatních druhů odpadů metodou, která předchází smísení různých frakcí a složek odpadů a jejich kontaminaci [12].
10
Odpad ze zeleně Za odpad ze zeleně je považován komunální odpad rostlinného původu z údržby veřejných sadů a parků, sídlištní a uliční zeleně, travnatých hřišť, ze zahrad fyzických osob, ze hřbitovů apod.
Kompost Kompost je stabilizovaná, nepáchnoucí, hnědá až černá homogenní hmota, drobtovité
až
hrudkovité
struktury,
vzniklá
aerobním
biologickým
zráním
rozložitelných odpadů, bohatá na humusové látky a rostlinné živiny [12].
Domácí kompostování Domácím kompostováním se rozumí kompostování biologicky rozložitelných odpadů a používání kompostu v zahradách u soukromých domů [12].
Komunitní kompostování Komunitním kompostováním se pro účely zákona o odpadech rozumí systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost.
3.2 Legislativní podmínky Současný vývoj v nakládání s biologicky rozložitelnými odpady je ovlivňován mnoha faktory, z nichž za určující lze považovat podmínky dané legislativou. Dodržování a znalost právních předpisů různé závaznosti hraje klíčovou roli pro jednotný způsob hodnocení a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Základní právní předpis, který obsahuje povinnosti pro nakládání s odpady, včetně biologicky rozložitelných odpadů, je zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pojem bioodpad zavádí do zákona novela vydaná pod č. 314/2006 Sb. Paragrafy, které se týkají biologicky rozložitelných odpadů, jsou § 10a, § 33a, § 33b. [17]
Projednávaná novela zákona o odpadech, navržená MŽP, nařizuje obcím povinnost třídit bioodpad (od 1.1.2010 prostřednictvím sběrných dvorů, od 1.1.2013 celoplošně).
11
Prováděcí vyhlášky, zákony a nařízení, které se dotýkají BRO Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s BRO Vyhláška č. 453/2008 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech Zákon č. 156/1998Sb., o hnojivech Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR
Přehled platných norem v oblasti biologicky rozložitelných odpadů ČSN 83 8001 Názvosloví odpadů ČSN 83 8030 Skládkování odpadů – Základní podmínky pro navrhování a výstavbu ČSN 83 8032 Skládkování odpadů – Těsnění skládek ČSN 83 8033 Skládkování odpadů – Nakládání s průsakovými vodami ČSN 83 8034 Skládkování odpadů – Odplynění skládek ČSN EN 12255-8 Čistírny odpadních vod – Část 8: Kalové hospodářství ČSN 46 5735 Průmyslové komposty ČSN EN 13432 Obaly – Požadavky na obaly využitelné ke kompostování a biodegradaci – Zkušební schéma a kritéria hodnocení pro konečné přijetí obalu. ČSN CR 13714 Charakterizace kalů – Nakládání s kaly ve vztahu k jejich využití nebo ukládání ČSN EN 643 Seznam evropských standardních druhů sběrového papíru
Přehled předpisů EU, které se zabývají problematikou BRO Nařízení EP a Rady č. 1774/2002 Směrnice č. 1999/31/ES o skládkách odpadu
Požadavky směrnice se týkají omezení skládkování biologicky rozložitelného komunálního
odpadu.
Důvodem
pro
toto
omezení
je
především
snížení
nekontrolovatelného úniku skleníkového plynu ze skládek pro zmírnění globálního oteplování v důsledku tzv. skleníkového efektu. 12
Členské státy jsou povinny vypracovat národní strategii pro snižování množství biologicky rozložitelného odpadu putujícího na skládky. Tato strategie bude k dosažení plánovaných cílů obsahovat opatření jako je oddělený sběr, recyklace, kompostování, výroba bioplynu nebo materiálové a energetické využití. Směrnicí č. 1999/31/ES je uložena povinnost omezení ukládání na skládky BRO z komunálního odpadu a to do roku 2010 na 75 % hmotnosti tohoto druhu odpadu vzniklého v roce 1995, do roku 2013 na 50 % hmotnosti a nejpozději do roku 2020 na 35 %. Tyto požadavky byly transformovány do českého práva formou nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR a prováděcí vyhláškou k zákonu o odpadech č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
3.3 Biologicky rozložitelný komunální odpad V členění Katalogu odpadů lze za biologicky rozložitelné komunální odpady ve smyslu Směrnice Rady 1999/31/ES považovat následující druhy ve skupině „20 00 00 Komunální odpady a podobné odpady z obchodních, průmyslových a institucionálních zařízení včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů“: Tabulka 1: Druhy odpadů podle katalogu odpadů tvořící BRO Katalogové číslo 20 01 01 20 01 08
Podíl biologicky rozložitelné
Název druhu
složky (% hmotnostní)
Papír a/nebo lepenka
100
Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven
100
20 01 10
Oděvy
75
20 01 11
Textilní materiály
75
20 01 38
Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37
100
20 03 01
Směsný komunální odpad
53*
20 03 02
Odpad z tržišť
75
20 03 07
Objemný odpad
30
Zdroj: Plán odpadového hospodářství původce SMO * Podíl BRO ve směsném komunálním odpadu byl stanoven dle metodiky výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky.
13
Do skupiny biologicky rozložitelných komunálních odpadů patří jednak směsný komunální odpad, tj. odpad z činnosti fyzických osob, jehož původcem je obec, ale i odpady podobné komunálnímu odpadu, nazývané též živnostenské odpady, tzn. průmyslové odpady, odpady z úřadů, škol, včetně složek odděleného sběru.
3.4 Možnosti nakládání s biologicky rozložitelným odpadem a) Prevence vzniku bioodpadů Prevencí vzniku se myslí situace, kdy BRKO nevzniká, neboť občan potenciální odpad sám využije k jiným účelům, např. k hnojení a zúrodňování vlastní zahrádky. Sem spadá jednak domácí kompostování, jednak komunitní kompostování. Rozvoj domácího i komunitního kompostování je nutně spojen s osvětou a s ekologickou výchovou občanů. Obce mohou domácí kompostování řešit příspěvkem na nákup komerčních kompostérů pro občany, kteří jsou ochotni domácí kompostování provozovat. Komunitní kompostování je možné provádět, při dodržování hygienických a veterinárních předpisů, na úrovni menších komunit (na příklad zahrádkářských kolonií) nebo na úrovni obcí a to na základě obecní vyhlášky. Na základě zahraničních zkušeností je efektivita komunitního kompostování, které musí být též spojeno s osvětou, velmi vysoká. Domácím a komunitním kompostováním je možné využívat jen kuchyňské odpady rostlinného původu, které nepřišly do kontaktu se živočišnými tkáněmi. Ostatní kuchyňské odpady, pokud neexistuje oddělený sběr, je třeba nadále ukládat do sběrných nádob na směsný komunální odpad
[13]
. Podporou zavádění
domácího kompostování lze taktéž zvýšit relativní míru recyklace.
Obrázek 1: Vliv domácího kompostování na míru recyklace Zdroj: Odpady.ihned.cz
14
b) Kompostování Kompostování je nejvyužívanější biologická metoda úpravy a stabilizace BRO, kterou se za kontrolovaných podmínek aerobních procesů (za přístupu vzduchu) a činností mikroorganismů přeměňuje BRO na kompost. Kompostování je aerobní proces přeměny organických materiálů vlivem mikrobiální aktivity na kompost probíhající ve třech fázích. Dle velikosti a způsobu kompostování rozeznáváme tři základní způsoby kompostování: domácí kompostování (v rodinných zahradách), komunitní kompostování (na sídlištích, v zahrádkářských koloniích, u škol), centrální kompostování (průmyslové a zemědělské kompostárny). c) Anaerobní digesce - využití v bioplynových stanicích Bioplynové stanice jsou založené na mezofilní anaerobní digesci organického materiálu. Jako produkt vzniká anaerobně stabilizovaný produkt (digestát) a bioplyn, který je dále možné energeticky využít. Digestát, tj. tuhý zbytek anaerobního rozkladu, je možné při splnění veškerých hygienických a dalších předpisů dále využívat jako hnojivo. Bioplynové stanice umožňují zpracovávat vedlejších živočišné produkty (kuchyňské odpady obsahující živočišné tkáně či některé jateční odpady), což v případě kompostování není možné.
3.5 Sběrné systémy Pod tímto pojmem se rozumí postupy zahrnující sběr jednotlivých druhů odpadů z místa jejich shromáždění ve sběrných nádobách či pytlech, jejich nakládání na sběrná či svozná odpadová vozidla a odvoz. Sběrný systém tedy tvoří: shromažďovací prostředky na odpady, způsoby sběru odpadu a sběrná odpadová vozidla [6]. 3.5.1
Sběrné nádoby na bioodpad
Sběr bioodpadů do klasické nevětrané sběrné nádoby s sebou přináší základní negativní průvodní jev, a to zápach. Vlhký bioodpad bez přístupu vzduchu zahnívá a nádoby musí být velmi často neekonomicky vyprazdňovány. Ani při velmi častém vyprazdňování sběr do standardních nevětraných nádob nesplňuje hygienické požadavky. Hygienicky i ekonomicky vyhovujícím řešením jsou speciální provětrávané plastové nádoby pro bioodpad, tzv. compostainery.
15
Compostainer je nádoba vyvinutá a přizpůsobená speciálně pro sběr bioodpadů. Je opatřena distančními žebry, větracími otvory a mřížkovým roštem. Tyto konstrukční úpravy zajišťují, že vlhkost z odpadu prosakuje na dno a následně se odpařuje, tím se snižuje hmotnost odpadu a omezuje zápach. Intenzivní provětrávání nádoby zabezpečuje přívod velkého objemu kyslíku podporujícího činnost mikroorganismů, které zajišťují aerobní přeměnu biologického materiálu. Intenzita provětrávání, jako hlavní faktor zabraňující zápachu, je závislá na konstrukci a vybavení nádoby.
1) Stříška proti dešti a vlhkosti 2) Odpařovací a provětrávací otvory ve víku 3) Distanční
žebra
zabraňují
přiléhání
odpadu na stěny a umožňují tak cirkulaci vzduchu 4) Mřížka, pod kterou odkapává vlhkost z odpadu 5) Horní
a
dolní
provětrávací
otvory
v bočních stěnách nádoby Obrázek 2: Compostainer® CT 240 l Zdroj: SSI Schäfer
Oddělený sběr biodpadu je třeba provádět pečlivě a do compostainerů ukládat pouze biologicky rozložitelný odpad. Do vytříděných bioodpadů v žádném případě nepatří jiné odpady. Každé takové znečištění znehodnocuje nejen obsah odpadové nádoby, ale i obsah vozidla.
Odpady vhodné pro ukládání do compostainerů a následné kompostování jsou: Bioodpad z domácností: • listy a nať ze zeleniny • slupky a zbytky ovoce a zeleniny • zvadlé květiny, rostliny z květináčů • čajové sáčky, kávová sedlina včetně papírových filtrů • skořápky z vajec, jen omezené zbytky jídel (nikdy tekuté)
16
Bioodpad ze zahrad, z údržby zeleně: • tráva, drny, listí, seno, plevel • zbytky rostlin, kořeny a listy zeleniny • kousky větví keřů i stromů (posekané, nastříhané nebo seštěpkované) • zhrabky ze záhonů a trávníků, zemina z květináče • spadané ovoce (prokládat trávou a řezem z keřů) • piliny, dřevěný popel Do nádob se naopak nesmí dostat tyto odpady, které znehodnocují jejich obsah: • tekuté zbytky jídel, oleje, maso • uhynulá zvířata, biologicky nerozložitelné a jiné odpady • pleny, textilie, mikrotenové sáčky Do zástavby panelových domů je vhodným řešením sklolaminátový kontejner se spodním výsypem na bioodpad o objemu 1,1 m3. Kontejner je speciálně přizpůsoben na sběr bioodpadu. Výrobcem takovýchto speciálních kontejnerů je společnost REFLEX Zlín, s.r.o., která nabízí tyto kontejnery od roku 2010 na českém trhu.
Obrázek 3: Sklolaminátový kontejner 1,1m3 na bioodpad Zdroj: REFLEX Zlín, spol. s r.o. Mezi vnitřním a venkovním pláštěm kontejneru je mezera 40 mm, ve které jsou uloženy ocelové součásti vyprazdňovacího mechanismu, a zároveň je zde řešeno odvětrávání, které umožňuje přístup vzduchu, redukci plynů a následného zápachu. Dna kontejneru s otvory pro cirkulaci vzduchu jsou překryta mřížkou pro oddělení bioodpadu od případného výluhu odtékající tekutiny a odpařování [8].
17
3.5.2
Způsoby odděleného sběru bioodpadu Vlastní sběr bioodpadů je možné provádět odvozovým (Hol) způsobem nebo
donáškovým (Bring) způsobem a to za využití VOK pro sběr a svoz BRO (z údržby zeleně) nebo pomocí speciálních provětrávaných nádob na sběr BRKO (z domácností) s přesypáním obsahu nádoby a následným odvozem svozovými automobily. a) Odvozový způsob sběru (Hol – systém, kerbside collection)
Obrázek 4: Odvozový způsob sběru Zdroj: Komunální odpad a skládkování [5] Odvozový způsob sběru je uplatňován při sběru bioodpadu z domácností, kdy je v závislosti na druhu zástavby sbírán společně kuchyňský bioodpad a odpad ze zeleně. U tohoto způsobu sběru je BRO tříděn již v domácnostech a následně shromažďován do jednotlivých speciálních nádob umístěných v blízkosti domovních vstupů s donáškovou vzdáleností do 30 až 50 m. Vyzkoušený a zatím nejvíce rozšiřovaný odvozový (Hol) systém je vhodný zejména do zástavby rodinných domů či obytných vil s pozemky, kde je vyloučena nebo omezena anonymita původců vytříděného bioodpadu. Pro vlastní shromažďování bioodpadu jsou používány speciální provětrávané nádoby o objemu 120 až 240 l. Výsledky v čistotě i v objemech získaného bioodpadu jsou při dobré přípravě u tohoto způsobu velmi dobré (viz. výsledky dvouletého průběhu pražského pilotního projektu v Dolních Chabrech). Na sídlištích je možné uplatnit větší nádoby či kontejnery např. o objemu 1 100 l, jak je tomu např. v Rýmařově nebo Hranicích. Lze využít i kombinace sběrných nádob a kontejnerů, která byla využita např. v Pezinku, kde jsou na sídlištích kontejnery a u rodinných domů sběrné nádoby.
18
b) Donáškový způsob sběru (Bring – systém)
Obrázek 5: Donáškový způsob sběru Zdroj: Komunální odpad a skládkování [5] Donáškový sběr je charakterizován sběrným místem vybaveným více nádobami pro tříděný odpad a donáškovou vzdáleností 100 až 150 m, popř. i větší
[5]
. Donáškový
způsob sběru je využíván především pro sběr odpadu ze zeleně do velkoobjemových kontejnerů umístěných většinou ve sběrných dvorech. Zkušenosti s donáškovým způsobem (Bring) bioodpadu do nádoby společné pro více bytů či domů nebo pro jeden velký dům v sídlištích jsou v České republice omezené. Z již realizovaných zkoušek (Bílina, Jindřichův Hradec) je zřejmé, že donáškový systém přináší podstatně vyšší rizika nízké kvality vytříděného bioodpadu a podstatně nižší je i množství získaného bioodpadu. 3.5.3
Svoz biologicky rozložitelného komunálního odpadu Svoz odpadu navazuje na způsob sběru, který určuje druh a typ použitého
svozového automobilu nebo nosiče přepravníků. Bioodpad z domácností je v zásadě možno sbírat svozovými automobily se systémem rotačního i lineárního stlačování. Výhodou systému rotačního stlačování je však větší homogenizace odpadu (včetně drcení dřevní hmoty), která pozitivně ovlivňuje zrání odpadu, systém snižuje problémy se skladováním v důsledku provzdušnění odpadu při nakládce i vykládce.
19
Systém lineárního stlačování s ohledem na vyšší poměr stlačení odpadu ve sběrné nádrži naopak způsobuje problémy v odvodňování odpadu. Automobily musí být vybaveny přídavným zařízením pro zachycování vody. V tomto směru je vhodné provádět sběr bioodpadu z domácností společně s odpadem ze zeleně a s dalšími suchými využitelnými materiály jako je zbytkový nerecyklovatelný papír [12].
Obrázek 6: Svozové vozidlo MAN TGS 26.320 s nástavbou HALLER X-2c Základním úkolem svozu odpadů je dosažení maximální hospodárnosti při dodržení všech bezpečnostních a hygienických předpisů. K tomu slouží odvozní plány a svozová oblast. Odvozní plány Odvozní plány zohledňují počet, druh a objem odpadových nádob, typ svozového vozidla, počet pracovníků, trasy svozu, frekvenční zatížení komunikací aj. Sestavují se na základě zkušeností nebo pomocí výpočetní techniky. Ta sice může přispět k úspoře nákladů o 15 až 20 %, ale pořízení databáze bývá nákladné, kvůli potížím správně rozlišit hygienické požadavky na odvoz odpadu, jež podléhá rychlému rozkladu, zvláště v létě, a jiná místní specifika. Svozová oblast Svozová oblast je vymezené ucelené území se stanovenými svozovými trasami obsluhovanými jednou svozovou firmou
[19]
. Město Olomouc tvoří spolu s přilehlými
obcemi jednu ucelenou svozovou oblast, což představuje cca 140 tis. obyvatel. Svoz odpadu, včetně složek tříděného sběru provádějí Technické služby města Olomouce, a.s.
20
3.6 Současný stav nakládání s BRKO v Olomouci Ze dvou set kilogramů odpadu připadajících v Olomouci na osobu za rok tvoří přibližně 80 kg bioodpad, který je cennou surovinou k výrobě kvalitního a dobře využitelného kompostu. Na území města Olomouce jsou provozovány tyto typy třídění a využití biologicky rozložitelných odpadů: a) donáškový
způsob
sběru
do
velkokapacitních
kontejnerů
(probíhal
ve vybraných lokalitách v letech 2006-2008), b) sběr organického odpadu do speciálních nádob (compostainerů), c) podpora domácího kompostování (bezplatný pronájem kompostérů), d) uložení na sběrný dvůr, e) sběr bioodpadu při mobilním svozu („sběrových sobotách“) v celém městě. 3.6.1
Sběr bioodpadu v Olomouci – pilotní projekty V průběhu roků 2008, 2009 realizoval odbor životního prostředí ve spolupráci
s Technickými službami města Olomouce, a.s. a některými komisemi městských částí několik pilotních projektů sběru bioodpadu v Olomouci. Ty měly za úkol ověřit možnosti sběru produkovaného bioodpadu, zvýšit podíl oddělené sebraného bioodpadu od občanů a snížit množství bioodpadu končících v popelnicích a na nepovolených skládkách [14]. Celkově bylo v rámci pilotních projektů sesbíráno v roce 2008 téměř 211 tun bioodpadu, v roce 2009 pak toto množství představovalo 425 tun. Projekty měly rovněž za cíl posílit již realizovaný sběr bioodpadu ve sběrových dvorech a v rámci sběrových sobot.
Donáškový způsob sběru do velkoobjemových kontejnerů Prvním z pilotních projektů, který proběhl na území města Olomouce, byl donáškový systém sběru bioodpadu do speciálně upravených velkoobjemových kontejnerů v městské části Olomouc – Radíkov (zástavba rodinných domů, 296 obyvatel). Městská část Olomouc - Radíkov byla vybrána jako modelová část města se zástavbou rodinných domů, chalup a chat pro třídění a odběr kompostovatelných komunálních odpadů a ostatního biologického odpadu ze zahrad.
21
Tento pilotní projekt probíhal v období duben - říjen 2006, celému projektu pak předcházela anketa mezi občany této městské části, ve které byli dotazováni na ochotu třídit bioodpad a preferovaný způsob sběru. Pro ukládání oranického odpadu byly určeny dva skříňové, uzamykatelné kontejnery. Jeden pro odpady ze dřeva (ořezy, větve) a dřevní hmoty, druhý pak pro odpad trávy, listí, plevele a ostatní zelený odpad. Veškerý odpad ze dřeva byl pak dále odvážen k využití do výtopny na biomasu v ZOO na Svatém Kopečku, tráva a listí byla na základě smlouvy odvážena na kompostárnu firmy Spreso v Kralicích na Hané. Za období duben - říjen 2006 bylo zpracováno 22,37 t bioodpadu, náklady na projekt (včetně prvotní investice na pořízení a úpravu kontejnerů) byly ve výši kolem 150 tisíc Kč. Po ukončení projektu proběhla opět anketa, v níž obyvatelé požadovali pokračování projektu i v dalším období. V roce 2007 byl systém na stejném principu rozšířen i do dalších městských částí (Sv. Kopeček, Lošov)
[15]
. V roce 2007 bylo
v jednotlivých částech vytříděno 38,82 tun bioodpadu (Svatý Kopeček: 15,4 tun, Radíkov: 14,9 tun, Lošov: 8,5 tun). Do projektu se zapojilo celkem 1706 obyvatel. Náklady na tento typ projektu během dvou let (2006-2007) činily asi 500 000 Kč. Svoz bioodpadu probíhal v pravidelných intervalech od dubna do října v městských částech Radíkov (1× týdně), Sv. Kopeček (1× týdně), Lošov a Droždín (1× za 14 dní) vždy od 15 do 18 hodin. Za období duben až říjen 2008 bylo sesbíráno celkem 66,03 tun bioodpadu, což činí 32,7 kg na občana (v roce 2007 to bylo 22,75 kg/občana) [15]. U tohoto systému občané nejvíce ocenili odkládání drobných větví a ořezů. Nevýhodou byla omezená doba přistavení kontejnerů a vysoké provozní náklady (na 1 tunu BRKO 8 829 Kč.t-1 v roce 2008). U tohoto systému je také nutné počítat s přítomností obsluhy.
Sběru organického odpadu do nádob (240 l) Druhým pilotním projektem byl sběr bioodpadu do speciálně upravených provětrávaných nádob na bioodpad o velikosti 240 l, které jsou umístěny u jednotlivých rodinných domů, čím je zajištěn maximálně možný komfort pro oddělený sběr bioodpadu. Tento fakt se projevil zejména ve vysoké čistotě a výtěžnosti sebraného bioodpadu na osobu.
22
První fáze tohoto projektu byla zahájena v dubnu 2008 v městské části Neředín (celkem 389 domů). Seznam jednotlivých ulic zapojených do projektu je uveden v příloze č. 1. Oblast Neředína byla vybrána jako zkušební díky jednotnému typu zástavby a vhodné velikosti. Zde jsou rozmístěny, ke každému rodinnému domu, který má zájem o tuto službu, speciální nádoby pro sběr bioodpadu od firmy Elkoplast a SSI Schäfer s intenzívním provětráváním, ve kterých přímo začíná proces kompostování. Na základě propagační akce a přihlášek vlastníků domů zde bylo občanům bezplatně dodáno 285 kusů speciálních sběrných nádob pro sběr bioodpadu. Prozatím jsou nádoby v pronájmu, po ukončení projektu budou zakoupeny ty nádoby, které budou provozně a ekonomicky výhodnější [15]. Tyto nádoby umožňují ekonomický svoz 1× za 14 dní. Celý projekt se setkal s mimořádně pozitivním ohlasem občanů, nejen z této místní části. Prováděné kontroly při svozu potvrdily kvalitu materiálu. Po dobu projektu bylo uskutečněno 15 svozů bioodpadu (1× za 14 dnů) a celková výše nákladů na projekt (včetně zakoupení nádob) byla odhadnuta na zhruba 550 tisíc Kč. Za období duben až říjen 2008 bylo nádobovým sběrem sesbíráno 107,25 tun bioodpadů
[15]
. Druhá fáze
projektu pak byla spuštěna v srpnu 2008 v Chomoutově a na Novém Světě. I zde byl prováděn vývoz 1× za 14 dní. Po pěti svozech v roce 2008 bylo sebráno celkem 20,27 tun bioodpadů. Do obou lokalit bylo dodáno v první fázi 112 nádob, v průběhu roku 2009 byl počet nádob navýšen na 173 ks. Seznam ulic zapojených do projektu z těchto lokalit je uveden v příloze č. 2 a 3.
OŽP MmOl ve spolupráci s TSMO, a.s. pracoval v roce 2009 na přípravě zapojení další městské části, konkrétně Lazce, do projektu nakládání s bioodpadem. V únoru 2009 proběhla informační a dotazníková kampaň, dle jejíhož výsledku byl v jarních měsících projekt třídění bioodpadu v této městské části spuštěn. Z celkového počtu 375 rodinných domů se do projektu v první fázi zapojilo 208 domů (cca 56%) a bylo dodáno 104 provětrávaných nádob a 104 kompostérů. Seznam jednotlivých ulic je uveden v příloze č. 4. Další zájemci se přihlašovali individuelně v průběhu roku. Celkový počet bionádob za rok 2009 činil 164 ks.
23
Domácí kompostování bioodpadů Třetím pilotním projektem byl projekt zaměřený na podporu domácího kompostování, který byl od června 2008 zaveden v Droždíně. Na jaře 2008 proběhla v městské části Droždín dotazníková akce, jejímž cílem bylo vysvětlit občanům cíle projektu a zjistit jejich zájem o účast na jeho realizaci. Zájem zapojit se projevilo v první fázi 52 domácností, další zájemci se přihlašovali v dalším termínu [15]. V průběhu roku 2008 byli osloveni obyvatelé dalších dvou městských částí v Chomoutově a na Novém Světě. Mohli si vybrat ze dvou variant třídění bioodpadu sběr do speciální provětrávané nádoby 240 l na separovaný sběr bioodpadu nebo zahradní kompostér 700 l pro kompostování zahradního a kuchyňského odpadu. Do obou lokalit bylo dodáno 107 kompostérů. Podstatou tohoto projektu je bezplatný pronájem kompostérů vyrobených z recyklovaných plastů na dobu 3 let, který je podmíněn podpisem smlouvy o výpůjčce a zajištění odděleného sběru bioodpadu a využití vyrobeného kompostu na vlastním pozemku. Při dodržení podmínek smlouvy zůstanou ve vlastnictví občanů i po vypršení této lhůty.
Obrázek 7: Kompostér K 700 vyrobený z recyklovaných plastů Zdroj: JELÍNEK-TRADING spol.s r.o.
Kompostér je vyroben z recyklovaného plastu, nádoba kompostéru nemá dno (z důvodu volného styku s půdou a přístupu mikroorganismům, červů a žížal). Je opatřen víkem s otočným ventilem pro regulaci prostupu vzduchu, bočními dvířky pro vyjímání kompostu a otvory sloužícími k provzdušňování.
24
Realizace tohoto typu projektu je finančně nejméně náročná. Náklady na nákup kompostérů pro městskou část Droždín činily cca 120 tisíc Kč. Občané, kteří nemají možnost organický odpad kompostovat, jej mohou bezplatně uložit do sběrných dvorů (Neředín, Hodolany - Chelčického) nebo při sběrových sobotách, kde je posléze odvezen ke zpracování. V roce 2008 bylo takto odevzdáno množství 693 tun kompostovatelného odpadu, v roce 2009 pak toto množství činilo 832 tun.
4
MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ
4.1 Analýza složení komunálního odpadu z domácností Pro potřebu zjištění skladby domovního odpadu ve městě Olomouci byly rozlišeny tyto typy obytné zástavby, ve kterých probíhaly rozbory komunálního odpadu. Jednotlivé rozbory probíhaly v období jaro až léto 2008 a to ve všech čtyřech typech zástaveb. Tabulka 2: Typy zástaveb pro analýzu skladby domovního odpadu Typ zástavby „ sídlištní“
Charakteristika zástavby sídlištní panelová zástavba s centralizovaným zásobováním teplem, bez možnosti využití domovního odpadu v místě vzniku. převážně starší zástavba městských čtvrtí se smíšeným vytápěním ušlechtilými palivy (plyn, nafta), případně elektřinou, ústředním
„příměstská“
vytápěním z domovních a blokových kotelen i individuálním (lokálním) vytápěním tuhými palivy. V menší míře je možno spalovat hořlavé složky. vilová zástavba je tvořena rodinnými domy a nájemními vilami většinou
„vilová“
s etážovým či lokálním vytápěním plynem či elektřinou
[18]
,
popř. lokálním vytápěním pevným palivem. Možnost spalovat hořlavé složky, využít odpad zahradním kompostováním. vesnická zástavba je tvořena rodinnými domy s převažujícím podílem
„vesnická“
lokálního vytápění tuhými palivy a tedy i s větší možnosti spalování odpadu
v
domovních
topeništích.
Větší
možnost
kompostování, ale i zkrmování potenciálních odpadů [18].
25
zahradního
4.1.1
Metodika sítových analýz Pro provedení analýz skladby směsného domovního odpadu byla použita
metodika sítových analýz a ručního dotřiďování. Metoda je založena na následujících principech: • výběr reprezentativních typů obytné zástavby pro analýzu skladby odpadu, • množství odebraného základního vzorku odpovídá naplnění svozového automobilu (6-12 tun podle typu svozového automobilu a obytné zástavby), • hmotnost odebraného dílčího vzorku pro stanovení skladby činí přibližně 200 kg na analýzu (odběr se provádí po vysypání odpadu z automobilu, vzorek se člení metodou kvartace), • zjišťování zrnitostní skladby metodou sítové analýzy přes 3 síta o velikosti ok 40×40 mm, 20×20 mm, 8×8 mm, • zjišťování materiálové skladby metodou ručního třídění na následující látkové skupiny: Tabulka 3: Analyzované látkové skupiny 1. stupeň třídění
2. stupeň třídění
3. stupeň třídění Karton, lepenka
Papír, lepenka, karton
Papírové obaly
Kombinované obaly
Tiskoviny
Jiné obaly
Jiný papír
Noviny, časopisy Knihy, jiné tiskoviny Fólie obalová
Plasty
Plastové obaly Jiné plasty
PET lahve čiré PET lahve barevné Jiné obaly a plasty Fólie neobalová
Sklo
Kovy
Skleněné obaly nevratné
Čiré sklo
Skleněné obaly vratné
Hnědé sklo
Jiné sklo
Zelené sklo
Kovové obaly
Fe kovy
Jiné kovy
Al kovy
26
Biologický odpad
Kuchyňský a zahradní odpad Přírodní vlákno
Textil
Směs vláken
Minerální odpad Nebezpečný odpad Výrobky pro osobní hygienu
Spalitelný odpad
Ostatní (kůže, dřevo, korek)
Elektrozařízení Frakce 20-40 mm,
Zrnitostní frakce
Frakce 8-20 mm,
(jemný podíl)
Frakce menší než 8 mm
Zdroj: Metodika vzorkování a analýz skladby směsného domovního odpadu [18] Zastoupení jednotlivých frakcí v domovním odpadu je ovlivněno různými faktory (velikost sídla, skladba obyvatel, způsob vytápění). Pro potřebu analýzy skladby domovního odpadu byla nadsítná frakce větší než 40 mm zcela podrobena rozboru do předem stanoveného souboru látkových skupin. U všech zrnitostních a látkových skupin byla měřena hmotnost a poté přepočítána na procentuelní zastoupení (% hmotnostní) v celkovém vzorku. 4.1.2
Výpočet koeficientu podílu biologicky rozložitelného odpadu v SKO Pro stanovení výsledné hodnoty podílu potencionálně biologicky rozložitelného
odpadu ve zbytkovém komunálním odpadu (koeficientu BRO) byla použita metodika výpočtu postupného snižování množství BRKO dle Kotoulové [16]. Výsledný koeficient BRO se určí podle vzorce:
k (KO)t = 0,01 .
∑ g(LS, DR)
t
. k (LS, DR)t
(1)
kde, k(KO)t ……..… koeficient podílu biologicky rozložitelného odpadu v KO v daném období, g (LS,DR)t …podíl dané látkové skupiny nebo druhu odpadu v KO v daném období v % hmotnostních, k(LS,DR)t …….. koeficient podílu biologicky rozložitelného odpadu dané látkové skupiny nebo druhu v daném období, t …………..…
index časového období.
27
Koeficienty podílu BRO v jednotlivých látkových skupinách a příslušných druzích SKO, které byly podrobeny rozboru, zobrazuje následující tabulka. Tabulka 4: Koeficienty podílu biologicky rozložitelného odpadu Katalogové
Název odpadu
číslo 20 03 01 V tom:
Koeficienty BRO
Směsný komunální odpad Papír a lepenka
1
Plasty
0
Sklo
0
Textil
0,5
Kovy
0
Bioodpad
0,9
Minerální odpad
0
Spalitelný odpad
0,5
Podsítná frakce
0,4
Zdroj: Metodika výpočtu postupného snižování množství BRKO
4.2 Stanovení počtu odpadových nádob Pro stanovení počtu potřebných odpadových nádob ve městě bude vycházeno ze skutečného zastoupení rodinných domů s pozemky v jednotlivých městských částech. Takto bude ke každému domu přidělen 1 ks speciální provětrávané nádoby na bioodpad. Výpočet množství potřebných odpadových nádob pro bytovou zástavbu, tzn. včetně sídlišť, je možno při znalosti potřebných údajů vypočítat dle vztahu: n = k .m.p.f
-1
. V -1
kde, n………. množství potřebných odpadových nádob, k ……… koeficient typu zástavby, m ……... počet obyvatel (bytových jednotek) v dané oblasti, p ……… měrné množství odpadu p [l.obyvatel (bytová jednotka)-1.den-1], f…...….. frekvence svozu f [den-1], V……… objem odpadní nádoby [l].
28
(2)
4.3 Ověření systému - SWOT analýza Pro celkové posouzení vhodnosti zavedení celoplošného sběru BRKO ve městě bude použita SWOT analýza, která umožňuje komplexní kvantitativní vyhodnocení celého systému. Metoda využívá postupy pro přehledné zachycení všech poznatků o objektu analýzy, tj. systému nakládání s BRKO ve městě Olomouci. Proti obvyklým analytickým metodám umožňuje vyvážený pohled jak na minulost a současnost, tak pohled na budoucnost analyzovaného objektu.
5
VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE
5.1 Rozbor navrženého systému sběru BRKO Samotnému
zavedení
environmentálně,
technologicky
a
ekonomicky
efektivnějšího systému nakládání s BRKO v obci by měla předcházet přípravná fáze. V přípravné fázi by měl být vyhodnocen dosavadní existující systém nakládání s BRO v obci a následně provedeny vhodné analýzy pro zajištění návrhu systému nakládání s BRKO. 5.1.1
Vyhodnocení pilotních projektů svozu BRKO
Pilotní projekty sběru BRKO v roce 2008 Pilotní projekty svozu biologicky rozložitelného komunálního odpadu probíhaly od roku 2008 v pěti lokalitách města Olomouce a to v období duben až listopad 2008 a ve dvou lokalitách v období srpen až listopad 2008. Ve čtyřech lokalitách byl použit systém sběru BRKO do velkoobjemových kontejnerů o objemu 5 m3 a ve třech lokalitách byly rozmístěny bionádoby o objemu 240 l. Dále bylo ve třech lokalitách podpořeno domácí kompostování formou zápůjčky kompostérů o objemu 720 l nebo 400 l. Celkově se do systému sběru BRKO v roce 2008 zapojilo sedm městských částí, bylo svezeno 211,09 tun biologicky rozložitelného odpadu. Úspěch svozu bioodpadu do nádob byl závislí především na kvalitě vytříděného bioodpadu. Prokázalo se, že sběr do provětrávaných nádob vykazuje velmi vysokou čistotu vysbíraného bioodpadu.
29
Přehled lokalit a způsobů sběru BRKO v roce 2008 je uveden v následující tabulce:
Tabulka 5: Přehled lokalit a způsobů sběru BRKO KMČ délka projektu způsob sběru
Svatý
Radíkov
Kopeček
Chomoutov
Lošov
Droždín
Neředín
04 –11/08
08 – 11/08
bionádoby
bionádoby
240 l
240 l
+ N. Svět
04 – 11/08
04 – 11/08
04 – 11/08
04 – 11/08
VOK 5 m3
VOK 5 m3
VOK 5 m3
VOK 5 m3
1× týdně
1× týdně
1× 14 dní
1× 14 dní
1× 14 dní
1× 14 dní
29
30
13
13
16
7
ne
ne
ne
720 l
ne
400 a 720 l
četnost svozu celkový počet svozů kompostéry
Zdroj: Interní materiály OŽP MmOl
V tabulce č. 6 je uvedeno celkové množství BRKO svezeného z příslušných lokalit v roce 2008, množství BRKO připadající na jeden svoz a množství BRKO připadající na jednu osobu.
Tabulka 6: Produkce BRKO v roce 2008 KMČ celkové množství BRKO (t) množství BRKO na 1 svoz (t/svoz) počet osob
Radíkov
Svatý Kopeček
Lošov
Droždín
Neředín
Chomoutov + Nový Svět
21,82
25,36
11,88
9,98
114,15
27,91
0,752
0,845
0,914
0,768
7,134
3,987
292
774
632
1066
1320
1786
74,7
32,8
18,8
9,4
86,5
15,6
množství BRKO na 1 osobu (kg/osoba)
Zdroj: Interní materiály OŽP MmOl
30
Pro názornost jsou vybrané údaje rovněž přehledně znázorněny v následujících grafech: Množství svezeného BRKO v roce 2008
120 114,15 100 80 60 t 40 20
21,82
27,9
25,36 11,88
9,98 0 Radíkov
Sv.Kopeček
Droždín
Lošov
Neředín
N.Svět a Chomoutov
Graf 1: Množství svezeného BRKO v roce 2008 Zdroj: Interní materiály OŽP MmOl
Graf 2: Výtěžnost 1 svozu BRKO Zdroj: Interní materiály OŽP MmOl Z grafu vyplývá, že průměrná výtěžnost jednoho svozu v lokalitách, kde byl BRKO sbírán pomocí velkoobjemových kontejnerů (Radíkov, Sv. Kopeček, Droždín, Lošov) je podstatně nižší než v lokalitách, kde byl zaveden oddělený sběr BRKO do provětrávaných nádob (Neředín, Nový Svět a Chomoutov).
31
Pilotní projekty sběru BRKO v roce 2009 Uvedené projekty pokračovaly v jednotlivých městských částech i v roce 2009, s výjimkou projektu donáškového způsobu do velkoobjemových kontejnerů, který byl zahájen v roce 2006. Ten byl vyhodnocen při porovnání nákladů a výtěžnosti odpadů za ekonomicky nevýhodný a byl nahrazen formou třídění bioodpadu do provětrávaných nádob (městké části Lošov, Sv. Kopeček, Radíkov), celkem bylo do těchto lokalit dodáno 255 ks provětrávaných nádob. V těchto lokalitách také došlo k zásadní změně režimu svozu odpadu, vývoz SKO byl omezen a byl zaveden střídavý svoz 1× 14 dní (bioodpad, SKO). V městské části Droždín probíhal sběr formou domácího kompostování do plastových kompostérů. V průběhu roku 2009 byl sběr BRKO kromě stávajících městských částí rozšířen do městské části Lazce. Celkově bylo v rámci těchto projektů za rok 2009 sesbíráno 425,7 tun bioodpadu, což představuje dvojnásobný nárůst oproti roku 2008. Celkové náklady dosáhly 414 460 Kč, náklady na 1 tunu BRKO potom představovaly 976 Kč.t-1. Svoz bioodpadu sběrnými vozidly TSMO, a.s. proběhl v roce 2009 vždy 1× za 14 dní a to každý lichý týden v lokalitách Neředín, Chomoutov, Nový Svět v období 1.4. – 25.11. (celkem 18 svozů) a dále pak každý sudý týden v lokalitách Lazce, Lošov, Sv. Kopeček, Radíkov v období 8.4. – 18.11.2009 (celkem 17 svozů). Podrobnější údaje jsou znárodněny v následujících grafech:
Graf 3: Množství svezeného BRKO v roce 2009
32
Graf 4: Množství BRKO v jednotlivých svozech Zdroj: Interní materiály TSMO, a.s. Z databáze seznamu ulic a počtů obyvatel v jednotlivých domech bylo vypočítáno množství skutečně zapojených osob do sběru BRKO. Výsledky uvádí následující tabulka. Následně byl proveden přepočet množství BRKO v kg na osobu. Tabulka 7: Počet osob zapojených do sběru bioodpadu KMČ
Počet zapojených osob Množství vysbíraného BRO [t] [kg.os-1]
Lazce
722
89
123,27
Lošov
235
34
144,68
Sv. Kopeček
442
65
147,06
Radíkov
210
39
185,71
Neředín
793*
123,7
155,99
Chomoutov
252
35,5
140,87
Nový Svět
276
39,5
143,12
* u městké části Neředín je počet osob, které mají bionádobu odhadnut, protože na začátku realizace projektu sběru BRKO pomocí compostainerů nebyly evidovány počty osob, pouze celkový počet nádob v této lokalitě. K orientačnímu výpočtu byl použit údaj o průměrném počtu členů v domácnosti v Olomouci. Toto číslo z databáze ČSÚ je 2,34 obyv./domácnost, počet zapojených domácností v této lokalitě je přibližně 339, po přepočtu a zaokrouhlení tedy 793 obyvatel.
33
V průměru bylo ze sedmi městských částí zapojených do sběru BRKO v roce 2009 dosaženo výtěžnosti 148,67 kg BRO na osobu. Podstatné množství tohoto BRO tvoří kromě kuchyňského odpadu také tráva a zahradní odpad z jednotlivých rodinných domů. Takto vysoké výtěžnosti bylo dosaženo zejména v důsledku přechodu k odvozovému způsobu sběru bioodpadu (dům od domu), dostatečně a kvalitně provedené osvětě obyvatel zapojených do třídění bioodpadu.
Finanční náročnost jednotlivých druhů svozu BRKO V tabulce č. 8 jsou uvedeny finanční náklady spojené se svozem BRKO pomocí velkoobjemových kontejnerů v porovnání se systémem bionádob v roce 2008 a 2009. Tabulka 8: Finanční náklady na svoz BRKO Celkové náklady
Náklady na tunu
za rok [Kč]
svezeného BRKO [Kč.t-1]
Velkoobjemové kontejnery 2008
609 548 Kč
8 828,91 Kč
Bionádoby 2008
272 000 Kč
1 914,82 Kč
Bionádoby 2009
414 460 Kč
976,14 Kč
Způsob sběru
Zdroj: Interní materiály TSMO, a.s.
Graf 5: Nákladovost sběru BRKO Z grafu lze vidět, že náklady na sběr BRKO pomocí VOK dosahují mnohem vyšších hodnot, než systém sběru pomocí bionádob. Proto byl systém donáškového sběru pomocí VOK zcela nahrazen odvozovým způsobem sběru do compostainerů. 34
5.1.2
Předpokládaný trend vývoje v oblasti množství a složení BRKO
Složení SKO prochází v posledních letech vývojem, který je možno charakterizovat postupným zvyšováním podílu biologicky rozložitelných složek ze 40 % v roce 1995 na 48 % v roce 2000, 54 % v roce 2010, 56 % v roce 2013 s předpokladem růstu až na 60 % v roce 2020. Zde zmíněné prognózy předpokládají, že nebudou zaváděny postupy, které by mohly výrazně snížit množství SKO a v něm obsah biologicky rozložitelných složek [7]. Jedná se právě o zavedení systému separovaného sběru BRKO z domácností vyplývající z novely zákona o odpadech. Množství separovaných složek BRO ve městě Olomouci má v posledních letech pozitivní vývoj a s plánovaným zavedením celoplošného sběru BRKO lze očekávat jejich postupný nárůst.
Tabulka 9: Vývoj produkce SKO a separovaného BRO ve městě Olomouc
100 373
SKO
množství [t]
2010**
kg.obyv.-1.rok-1
100 168
kg.obyv.-1.rok-1
100 374
množství [t]
100 752
kg.obyv.-1.rok-1
2008
množství [t]
2007
kg.obyv.-1.rok-1
2006
množství [t]
Počet obyvatel
2005
kg.obyv.-1.rok-1
Rok
22372 222,0 23471 233,8 25668 256,3 23790 237
sep. BRO*
180
1,8
426
4,2
2210
22,1
4571
45,5
19,7
Pozn.: Hodnotu SKO tvoří jak odpad od občanů, tak odpad podobný KO *BRO - katalogová čísla 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 02 01 03 Odpad rostlinných pletiv **směrné hodnoty dle POH OK
Hodnoty separace BRO ve městě Olomouci výrazně převyšují směrné hodnoty dané POH OK. Z analýzy vývoje separace vyplývá pozitivní vývoj růstu množství separovaného
biologicky
rozložitelného
odpadu.
Do
budoucna
je
velká
pravděpodobnost navýšení separace BRO v rámci postupného začleňování občanů do systému celoplošného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu.
35
5.1.3
Analýza a kvantifikace povinností města Olomouce
Jedním z nejzávažnějších problémů v POH města Olomouce je především plnění závazku požadavku na snižování skládkování biologicky rozložitelné složky v letech 2010, 2013 a 2020. Pro výpočet povinností POH města Olomouc vztažených na SKO dle algoritmu na postupné snižování BRKO ukládaného na skládku bylo využito postupu výpočtu dle metodiky POH OK. Jako referenční rok byl použitý ovšem rok 2004, protože údaje ke srovnávací základně roku 1995 z předchozích let nebyly k dispozici. Proto je nutné brát uvedené vypočtené hodnoty pouze jako orientační [9]. Tabulka 10: Povinnosti města Olomouc vypočtené dle metodiky POH OK Rok/množství [t]
2010
2013
2020
75 %
50 %
35 %
Maximální množství BRO uloženého na skládkách
11250
7500
5250
Odstranit BRO jinak než skládkováním
3254
7729
9979
Odstranit směsného KO jinak než skládkováním
6923
15773
20365
Max. množství směsného KO uloženého na skládky
23907
15057
10465
Předepsaný pokles BRO uloženého na skládkách oproti referenčnímu roku
Zdroj: FITE, a.s. Tabulka č. 10 uvádí výpočet minimálních množství a způsobu nakládání s SKO pro splnění povinností daných předepsaným poklesem skládkování BRKO. Vycházejí ze skutečných produkcí odpadů ve městě a z biologicky rozložitelné složky obsažené v nich.
Graf 6: Povinnosti města Olomouc v nakládání s SKO Zdroj: FITE, a.s.
36
Z výsledků je patrné, že v roce 2010 je nutno dle POH SMO využít jinak než skládkováním cca 7 kt, v roce 2013 cca 16 kt a v roce 2020 cca 20 kt směsných komunálních odpadů oproti srovnávací základně roku 2004. Podrobný přehled stavu plnění cílů maximálního podílu SKO na skládkách v jednotlivých letech ukazuje následující tabulka. Tabulka 11: Přehled stavu plnění cílů maximálního podílu SKO ukládaného na skládky Hodnota
Jednotka
2004
SKO uloženého na skládku
2006
2007
2008
30830 22372 23471 25668 23790
[tis. t] Skutečné množství
2005
[%] cíle roku 2010
129,0
93,6
98,2
107,4
99,5
[%] cíle roku 2013
204,8
148,6
155,9
170,5
158,0
[%] cíle roku 2020
294,6
213,8
224,3
245,3
227,3
Pozn.: Hodnotu SKO tvoří jak odpad od občanů, tak odpad podobný KO
Z tabulky vyplývá, že cíle pro rok 2010 se v posledních letech již podařilo plnit, ovšem do budoucna pro splnění cíle roku 2013 je nutné z odpadového proudu SKO uloženého na skládku odklonit v porovnání s rokem 2008 cca 8733 t SKO, tj. zhruba 87 kg na obyvatele. Ke snížení skládkování komunálních odpadů přispěje zavedení odděleného sběru BRO. Biologicky rozložitelné odpady tvoří podstatnou část komunálního odpadu. Aby se podařilo splnit všechny stanovené cíle a požadavky, bude třeba najít dalekosáhlá koncepční, regionálně zaměřená a finančně náročná opatření. Opatření snižování množství BRO v POH města vycházejí z cíle daného předchozími stupni POH, tj. POH ČR a POH OK. Jedná se o implementovaný požadavek EU.
37
5.1.4
Analýza zařízení pro nakládání s BRO
Bioodpady, pokud nejsou zpracovány přímo původcem (např. v rámci komunitního nebo domovního kompostování), musí být stejně jako veškeré odpady předány pouze do zařízení, které je oprávněno přijímat odpady: a) Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů provozované na základě souhlasu krajského úřadu (§ 14 v zákoně č.185/2001 Sb., o odpadech) např. centrální kompostárna, bioplynová stanice atd. b) Malé zařízení, které zpracovává využitelné biologicky rozložitelné odpady provozováno na základě kladného vyjádření obce s rozšířenou působností (§ 33b v zákoně č.185/2001 Sb., o odpadech) např. kompostárny do 150 tun přijímaného bioodpadu ročně. Seznam zařízení pro nakládání BRKO na území Olomoucka: • Kompostárna a skládka odpadů společnosti LO HANÁ s.r.o., která se nachází na tělese skládky. Vlastním provozovatelem kompostárny je pak subjekt TSMO, a.s. Využití veškerých dalších kompostovatelných odpadů, které není možno zpracovat na výše uvedené lokalitě je smluvně zajištěno u jiných subjektů, které se touto činností zabývají. Kapacita kompostárny je 750 t.rok-1. •
Kompostárna firmy Spreso, s.r.o. v Kralicích na Hané, kam technické služby v současnosti vozí BRKO města Olomouce k následnému zpracování na kompost.
• Kompostárna Křelov – nově budovaná kompostárna s kapacitou 5800 t.rok-1. Záměr projektu je přestavba nevyhovujících silážních žlabů na hydroizolačně zajištěnou plochu pro kompostování. Izolační plocha bude pokryta vrstvou betonu a napojena na odtokovou jímku. Kompostárna je umístěna v zemědělském areálu obce Křelov a přestavuje potencionální zdroj v oblasti zpracování BRKO města Olomouce. Termín výstavby kompostárny je plánovaný na období 03-11/2010. •
Výtopna biomasy v ZOO Olomouc (odpady jsou využívány v souladu s právními předpisy, např. odpad dřevních štěpků, nekontaminovaného odpadního dřeva atd.). Výtopna na biomasu je v provozu od roku 2005 a nahrazuje v ZOO přímá elektrická topidla a výrobu tepla v plynových kotlích, zároveň je zde využit rostlinný materiál, který se předtím volně spaloval - jedná se o zbytky okousaných větví od zvířat a dovoz rostlinného materiálu z TSMO, a.s. a Výstaviště Flora.
38
5.1.5
Členění města – městské části Město Olomouc se člení na 26 částí (zároveň katastrální území). Od 23. ledna
2007 je stanoveno 27 komisí městských částí. .
Obrázek 8: Zapojení městských částí do projektu sběru BRKO v roce 2009
KMČ 1. - Černovír a Klášterní Hradisko
KMČ 15. - Nové Sady
KMČ 2. - Droždín
KMČ 16. - Nový Svět
KMČ 3. - Hejčín
KMČ 17. - střed
KMČ 4. - Holice
KMČ 18. - západ
KMČ 5. - Chomoutov
KMČ 19. - Pavlovičky
KMČ 6. - Chválkovice
KMČ 20. - Povel
KMČ 7. - Lazce
KMČ 21. - Radíkov
KMČ 8. - Lošov
KMČ 22. - Řepčín
KMČ 9. - Nedvězí
KMČ 23. - Slavonín
KMČ 10. - Nemilany
KMČ 24. - Staré Hodolany a Bělidla
KMČ 11. - Tabulový Vrch
KMČ 25. - Svatý Kopeček
KMČ 12. - Neředín
KMČ 26. - Topolany
KMČ 13. - Nová Ulice
KMČ 27. - Týneček
KMČ 14. - Nové Hodolany 39
5.1.6
Analýza území z hlediska domovního a bytového fondu Statutární město Olomouc má smíšenou zástavbu s převažující sídlištní
a příměstskou zástavbou a vyrovnanou vesnickou a vilovou zástavbou. Údaje o domovním a bytovém fondu jsou brány ze sčítání lidu, domů a bytů, které se konalo v roce 2001. Příští sčítání se navrhuje uskutečnit až v roce 2011. Pro aktuálnost byla data doplněna údaji o dokončených domech a bytech ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Olomouc v letech 2001-2007, které lze nalézt na stránkách ČSÚ Olomouckého kraje. Tabulka 12: Domovní a bytový fond Domy a byty
počet
rodinné domy bytové domy ostatní budovy
Trvale obydlené domy
10386
7510
2 663
213
Trvale obydlené byty
43150
9267
33603
280
V Olomouci žije v sídlištní zástavbě přibližně 42,5 % obyvatel (cca 42650 obyvatel). Dle údajů Ministerstva pro místní rozvoj z celkového počtu bytových jednotek v bytových domech (tj. v domech se čtyřmi a více byty) je v panelových objektech přibližně 54,19 % bytů (cca 18210 bytů, což odpovídá i průměrnému počtu 2,34 členů v jedné domácnosti v Olomouci). Tabulka 13: Počet obyvatel v bytech Typ bytu
počet obyvatel
Byt v rodinném domě Byt v bytovém domě
21685 z toho smíšená bytová zástavba
36020
z toho panelová sídlištní zástavba
42611
Celkem obyvatel v bytech
5.1.7
100316
Skladba směsného komunálního odpadu z domácností Před vlastním začátkem plánování sběru a svozu biologicky rozložitelného
odpadu je vhodné udělat analýzu směsného komunálního odpadu a zjistit množství BRKO v SKO a další množství bioodpadů z údržby zeleně, z restaurací apod. Na tato množství pak projektovat zpracovatelské kapacity a kapacity svozu, optimální frekvence svozu pro zajištění co nejvyšší výtěžnosti.
40
Výsledky jednotlivých rozborů z konkrétních typů zástaveb zobrazují následující grafy:
Graf 7: Složení odpadu v příměstské zástavbě
Graf 8: Složení odpadu v sídlištní zástavbě
41
Graf 9: Složení odpadu ve vesnické zástavbě
Graf 10: Složení odpadu ve vilové zástavbě Jak je vidět z grafů, na poměrné zastoupení jednotlivých komodit ve směsném komunálním odpadu z domácností má významný vliv typ zástavby a další faktory, jako jsou skladba obyvatel či způsob vytápění. Pro ucelenější přehled byly údaje z jednotlivých typů zástaveb zprůměrovány a z uvedených dat byly potom vytvořeny celkové výsledky analýzy složení směsného komunálního odpadu z domácností. 42
Graf 11: Složení směsného domovního odpadu Graf ukazuje procentuelní
zastoupení
jednotlivých
komodit
směsného
komunálního odpadu z domácností. Položka ostatní odpad zahrnuje nápojový karton, elektroodpad a nebezpečný odpad zastoupené v celkovém množství 2,9 % hmotnostních. Výsledný koeficient podílu biologicky rozložitelného odpadu v SKO Dle rovnice (1) jsem vypočítal výsledný koeficient zastoupení BRO v SKO:
∑ . g(LS,DR)t . k(LS,DR)t 0,01⋅ ∑ (12,2 ⋅ 1) + (31,8 ⋅ 0,9) + (4,3 ⋅ 0,5) + (5,7 ⋅ 0,5) + (17,7 ⋅ 0,4)
k(KO)t = 0,01 . k(KO)t =
k(KO)t = 52,9 % 5.1.8
Šetření množství bioodpadu z domácností a jeho teoretický výskyt V tabulce č. 14 je uvedena celková produkce směsných komunálních odpadů
za posledních sedm let (pouze skupina 200301). Tabulka 14: Produkce KO při svozu zbytkového domovního odpadu Název odpadu Směsný komunální odpad t.rok-1 produkce odpadu v kg na osobu.rok-1
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
18247,4 19002 16592 17104 16136 16178,5 16217,4
180,0
189,3 165,3 170,4 160,8
Zdroj: Roční hlášení o produkci a nakládání s odpady 43
161,2
161,6
Celkové množství SKO za posledních sedm let zaznamenalo mírný pokles, ke stavu v roce 2003 pokles zhruba o 2000 tun. I přes rostoucí životní úroveň společnosti se daří tento stav produkce SKO snižovat nebo minimálně udržovat na stejné úrovni. Je to způsobeno především rostoucí separací využitelných složek ve městě (sběr skla, papíru, plastů, nápojových kartonů). Do budoucna lze očekávat postupné snižování množství SKO právě zavedením celoplošného sběru BRKO. Co se týče způsobu nakládání s SKO, z 87,1 % je odstraňován skládkováním, z 12,0 % využíván energeticky, z 0,1 % využíván materiálově a zbývajících 0,8 % tvoří ostatní způsoby nakládání. Dále je uvedena celková teoretická produkce BRKO spočítaná podle výsledků rozborů odpadu, kde teoretický podíl BRO ve směsném komunálním odpadu je 52,9 %. Koeficient podílu BRO v SKO se bude postupně měnit podle stupně vytříděných BRO z odpadů. Limitujícím faktorem jsou ovšem údaje o podílu potencionálně rozložitelných složek papír a textil, které by se neměly ve směsném komunálním odpadu objevovat. Papír, lepenka a čistý starý papír je tříděn jako využitelná samostatná složka a další využití tohoto odpadu je zajištěno standardními metodami, tj. recyklací v papírenském průmyslu (např. Papírny Brno, a.s.). V SKO se ovšem vyskytuje určité procento papíru, který vzhledem k jeho znečištění nelze recyklovat klasickým způsobem. Při vlastním kompostování ovšem nemá znečištění papíru podstatný vliv na výslednou kvalitu kompostu. Naopak papír do 10 % hmotnosti vstupních surovin působí při kompostování bioodpadu pozitivně
[2]
, neboť vyrovnává obsah vlhkosti kuchyňských odpadů
a zlepšuje strukturu kompostu. Jako zcela nežádoucí složka BRO ke kompostování je ovšem textil, který působí jako cizorodá látka zpomalující rozkladné procesy tlení. Starý textil je možno odevzdat do sběrného dvora nebo do kontejneru na textil, které provozují různé humanitární organizace. Občané SMO mohou využít sběrná střediska SOS (např. ul. Rooseveltova, ul. Čajkovského). Pro výpočet teoretické produkce BRKO jsem vycházel z produkce SKO, která se za posledních pět let udržuje přibližně na stejné úrovni a v průměru činí 16445 tun směsného komunálního odpadu. Průměrné množství SKO na obyv.rok-1 za posledních pět let je 161,1 kg.obyv.-1.rok-1 Teoretický výskyt BRO v SKO: 52,9 % = 85,2 kg BRO.obyv.-1.rok-1
44
Vytřídit veškerý biologicky rozložitelný podíl z komunálního odpadu zavedením odděleného sběru BRKO je ovšem téměř nemožné. Zejména v zástavbě bytových domů se nepředpokládá stoprocentní zapojení občanů do systému separace BRKO. Proto budu uvažovat 75 % možné výtěžnosti z této zástavby. Co se týče zástavby rodinných domů, zde je počítáno se zapojením všech občanů do systému třídění. Z výsledků realizovaných pilotních projektů je zřejmé, že produkce BRKO z této zástavby dosahuje mnohem vyšších hodnot. Je to dáno zejména vysokým podílem organického materiálu a travní hmoty z údržby zahrad.
Tabulka 15: Celková teoretická produkce BRKO z domácností
popis
zástavba rodinných domů bytová zástavba bez panelových domů sídlištní panelová zástavba celkem
celková teoretická
počet
produkce na
uvažovaná
obyv.
obyv. [kg]
výtěžnost [%]
21685
148,6
100
3222
36020
85,2
75
2302
42611
85,2
75
2723
100316
-
-
8247
produkce BRKO [t.rok-1]
Reálně lze tedy ze všech domácností v Olomouci vytřídit 8247 t BRKO za rok. Toto množství bude ale ve skutečnosti cca o 12 % menší v důsledku ztráty hmotnosti odpadu vysycháním a odpařováním v compostainerech při plánovaném svozu jednou za čtrnáct dní. K dalšímu zpracování lze tedy dodat cca 7258 t BRKO.
45
5.1.9
Množství biologického odpadu z údržby zeleně V roce 2009 bylo na území města Olomouce provedeno celkem šest sečí veřejné
zeleně, na rok 2010 se počítá s pěti sečemi. Množství vzniklého odpadu z údržby zeleně včetně rostlinného odpadu odevzdaného do sběrných dvorů od občanů ukazuje následující tabulka. Tabulka 16: Odpady rostlinného původu v evidenci odpadů Odpad katalogové číslo
2008
2009
Občané (soukromá zeleň) 200201 (t)
692,9
831,91
Údržba veřejné zeleně 200201 (t)
3410,07
3182,95
Údržba veřejné zeleně 020103 (t)
35,39
105,15
4138,36
4120,01
Celkem (t) Zdroj: Interní materiály TSMO, a.s.
Odhad odpadů BRO mimo evidenci odpadů - cca 500 tun.rok-1 větví k drcení Celková výměra ploch zeleně - 302,3 ha Podíl ploch zeleně udržovaných firmou TSMO, a.s. z celkové výměry ploch zeleně ve městě – 84 % (ostatní pozemky patří státu, řeší Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových). Množství bioodpadu z údržby zeleně v obcích je počítáno na produkci 12 t na ha za rok při sušině 18 % a 15 t na ha za rok při sušině 18 % na intenzivně vedených plochách (jako jsou sportovní hřiště, parky apod.) [11].
Rozloha všech parků v Olomouci je zhruba 47 ha Ostatní plochy zeleně 255,3 ha Orientační výpočet množství BRO z údržby zeleně: 47 ha × 15 t.ha-1.rok-1 = 705 t 255,3 ha × 12 t.ha-1.rok-1 = 3063,6 t Celkové teoretické množství bioodpadu z údržby zeleně je tedy 3768,6 t. 5.1.10 Celková produkce biologicky rozložitelných odpadů obce Celková produkce BRO v obci je dána součtem produkce bioodpadu z domácností, ze zahrad a z údržby zeleně, která je počítána na základě skutečných výměr ploch zeleně ve městě a doposud praxí ověřené produkce z údržby zeleně v obcích. 46
Tabulka 17: Celková produkce BRO obce Rok Počet obyvatel
2008
2009
Teoretická produkce
100373
100373
100373
Množství
[t]
kg.obyv-1.rok-1
[t]
kg.obyv-1.rok-1
[t]
kg.obyv-1.rok-1
Údržba zeleně
4138
41,23
4120
41,05
3769
37,55
Sep. BRKO
211
2,09
426
4,24
7258
72,3
Celkem
4349
43,32
4546
45,29
11027
109,9
V roce 2009 bylo ve městě vyprodukováno 45,29 kg BRO na obyvatele, přičemž požadovaná hodnota z POH OK činí 19,7 kg na obyvatele pro rok 2010. Přesto existuje ještě značný potenciál pro třídění především u odděleně sbíraného BRKO z domácností (kuchyňský odpad) a údržby soukromé zeleně (odpad ze zahrad). Teoreticky by pak výtěžnost BRO mohla při součtu obou složek dosahovat až 110 kg na obyvatele. 5.1.11 Metody shromažďování a sběru BRKO Na základě dosavadních zkušeností z již zavedených systémů sběru BRKO jsou vhodné metody shromažďování a sběru tohoto odpadu demonstrovány v tabulce č. 18. Při využití těchto údajů je vždy nezbytné akceptovat místní podmínky, zavedené způsoby shromažďování a sběru odpadu a zvláště v počáteční fázi důsledně hodnotit a na základě získaných výsledků postupně optimalizovat celý systém sběru BRKO. Tabulka 18: Možnosti shromažďování a sběru BRKO Sídlištní panelová zástavba Sběrné dvory; oddělený sběr odpadu ze zeleně do Donáškový způsob
výměnných velkoobjemových kontejnerů 5-11 m3; stálá sběrná místa
Odvozný způsob
Sběrné nádoby na bioodpad – kontejnery 1,1 m3
Bytové domy Donáškový způsob
Sběrné dvory
Odvozný způsob
Sběrné nádoby na bioodpad 0,12 m3 nebo 0,24 m3
Rodinné domy Donáškový způsob
Sběrné dvory
Odvozný způsob
Sběrné nádoby na bioodpad 0,12 nebo 0,24 m3
47
Navrhované řešení pro město Olomouc: Prioritní zapojení městských částí s rodinnou zástavbou a zavedení nádobového systému sběru v kombinaci s domácím kompostováním formou střídavého svozu SKO a BRKO. Tento způsob sběru umožňuje snížení produkce a nákladů na svoz SKO v případě střídavého svozu obou komodit v intervalu 1× 14 dní. Je také dosahováno výborných výsledků v kvalitě třídění bioodpadu a vysoké výtěžnosti na občana (v zástavbě rodinných domů až 150 kg na obyvatele). Podle navrhované novely zákona o odpadech budou obce muset třídění bioodpadu od 1. 1. 2013 zavést i v zástavbě bytových domů, tzn. i na sídlištích. Proto bude v návrhu počítáno i s touto zástavbou. Plošná
separace
kuchyňského
odpadu
od
občanů
v bytové
zástavbě
bez předchozího praktického ověření a vyhodnocení může ovšem představovat velký problém, zejména při zavádění separace BRKO v sídlištní zástavbě. Zástavba panelových domů s sebou nese řadu negativních jevů, jako jsou vysoké náklady na svoz a zavedení systému, nízká efektivita a čistota vytříděného BRKO, nedostatek prostoru v sídlištní zástavbě apod. Nedoporučuje se zavádět systém komunitního kompostování na sídlištích, protože občané v panelových zástavbách nemají své vlastní zahrady ani pozemky s travnatými plochami. 5.1.12 Stanovení počtu a druhu sběrných nádob Zástavba rodinných domů: Pro stanovení předpokládaného počtu bionádob ve městě jsem vycházel z předpokladu zabezpečit pro každý rodinný dům v jednotlivých zástavbách sběrné nádoby pro sběr bioodpadu v dostatečném množství a objemu. Podle velikosti pozemků lze přiřadit ke každému rodinnému domu 1 kus nádoby compostainer 140 l (vyhovuje pro malé a střední pozemky), u velkých pozemků (nad 800 m2) 240 l + 1 ks malé sběrné nádoby 10 l pro domácnost. Pro účel návrhu systému sběru BRKO budeme ovšem uvažovat jen nádoby 240 l, neboť údaje o velikostech pozemků nebyly k dispozici. Z databáze seznamu ulic a domů v nich, byl pro každou městkou část proveden odhad počtu nádob na BRKO pro zástavbu rodinných domů. Předpokládané počty bionádob po vyloučení bytové zástavby, sídlištní zástavby a firemních objektů ukazuje následující tabulka.
48
Tabulka 19: Předpokládané počty bionádob ve městě
Městská část
Předpokládaný počet nádob
Počet
Počet
domů
obyvatel
při 100% obsazenosti bez bytové zástavby
Bělidla
222
816
181
Černovír + Kl. Hradisko
405
813+ 2030
405
Droždín
350
1019
320
Hejčín + Řepčín
702
2171+ 688
523
1089
8740
562
Holice
756
3940
573
Chválkovice
615
2219
472
Nedvězí
135
379
119
Nemilany
320
920
312
Nová Ulice
1194
18966
457
Nové Sady
732
14122
386
1196
12907
100
Pavlovičky
111
445
66
Povel
436
8658
211
Slavonín
453
1863
386
Topolany
118
312
118
Týneček
148
478
146
Celkem
8982
81486
5337
Hodolany
Olomouc-město
Již svážené lokality + doplnění Chomoutov
356
994
82 + 116
Lazce
556
6575
164 + 126
Lošov
189
613
66 + 76
Neředín
389
9712
285 + 271
Nový Svět
270
931
90 + 119
Radíkov
141
288
71 + 30
Sv. Kopeček
203
790
119 + 41
2104
19903
877 + 779
Celkem
Pro pokrytí celé zástavby rodinných domů je nutné dodat celkem 6116 ks nových nádob na bioodpad. 49
Zástavba bytových domů: Pro výpočet potřebných sběrných nádob v zástavbě bytových domů jsem vycházel z objemových množství potencionálně vzniklého odpadu. Na tato množství byl posléze proveden výpočet počtu potřebných nádob dle rovnice (2). Tabulka 20: Objemová množství BRO z bytové zástavby Celkové teoretické
Max. roční objem nádob
Měrné množství BRO na
množství BRO za rok
za rok*
osobu za den
[t]
[m3]
[l]
5025
16582,5
0,58
*průměrná měrná hmotnost bioodpadu zjištěná z materiálových rozborů činí 300 kg.m-3. Objemové množství bioodpadu závisí na mnoha faktorech (klimatické podmínky, druhy rostlinné vegetace, typ zástavby apod.)
Celkový počet potřebných nádob (100 % zaplněnost) při frekvenci svozu 1× za 14 dnů: n = 1,17 ⋅ 36020 ⋅ 0,58 ⋅ 14 ⋅ 0,00416 = 1424 ks 240 l nádob pro bytové domy n = 1,28 ⋅ 42611 ⋅ 0,58 ⋅ 14 ⋅ 0,00091 = 403 ks 1100 l kontejnerů do sídlištní zástavby
Při uvažované sběrné nádobě na sběr BRKO o velikosti 240 litrů v bytové zástavbě je nutno přistavit celkem 1424 ks nádob za rok. V sídlištní panelové zástavbě je to 403 ks speciálních sklolaminátových kontejnerů o objemu 1100 l. Tato varianta počítá se zaplněností nádob ze 100 %. To je ovšem skoro nereálné a můžeme tedy počítat se zaplněností zhruba ze 70 %, ze které vychází konečný potřebný počet nádob. Po přepočtu se dostáváme k číslu 2034 ks 240 l nádob a 575 ks 1100 l kontejnerů.
5.2 Ověření navrženého systému sběru BRKO Návrh systému sběru biologicky rozložitelného odpadu je v podstatě souhrn technologických a organizačních možností města Olomouce v závislosti na produkci biologicky rozložitelných komunálních odpadů. Pro ověření těchto možností a vhodnosti zavedení systému odděleného sběru BRKO jsem použil SWOT analýzu.
50
5.2.1
SWOT analýza nakládání s BRKO ve městě Olomouci SWOT analýza vychází z předchozích analytických kapitol a obsahuje souhrnné
hodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v oblasti nakládání s BRKO. Silné stránky (S): • BRKO je vhodný jak pro materiálové využití, tak pro energetické využití. • Podstatná redukce hmotnosti odpadu a úspory nákladů za jeho zneškodnění. • Velmi dobrá kvalita a čistota vytříděného BRKO od občanů. • Rozvíjející a neustále se zlepšující separace BRKO od občanů. • Dobře fungující sběrné dvory a mobilní svozy, tzn. „sběrové soboty“. • Dostatečná kapacita svozové techniky. Slabé stránky (W): • Absence komplexní právní úpravy nakládání s BRKO. • Chybí dlouhodobá strategie nakládání s KO s ohledem na nutnost snížení ukládání BRKO na skládky. • Směsný komunální odpad je z více než ¾ ukládán na skládky. • Závislost na jednom odběrateli biologicky rozložitelného odpadu. • Absence vícero zařízení na nakládání a využívání BRKO z města pro plánované zavedení celoplošného sběru. Příležitosti (O): • Diverzifikace odbytu biologicky rozložitelných odpadů mezi více odběratelů. • Výstavba vlastního zařízení nebo využití připravovaných zařízení na využívání BRKO v okolí města. • Možnost využití finanční podpory (grantů a dotací) z evropských fondů. • Zvýšení úrovně hierarchie odpadového hospodářství města. Hrozby (T): • Nesplnění limitů snižování podílu BRO ukládaného na skládky a následné sankce. • Nezajištění kapacitně vyhovujícího zařízení k využití organických odpadů od občanů. •
Nedostatečné zapojení občanů do systému třídění BRKO (nedostatečná osvěta, neochota třídit).
•
Nedůslednost při třídění kuchyňského odpadu (zejména v bytové zástavbě).
•
Nezajištění dlouhodobého ekonomického odbytu vyrobeného kompostu či substrátu.
51
Pro zavedení celoplošného sběru bioodpadu jsou rozhodující především: • Dostatečně informovaná a dostatečně motivovaná veřejnost. • Kvalitní předtřídění bioodpadů na zahradách a v domácnostech. • Hygienický a ekonomický sběr a transport bioodpadů. • Zpracování bioodpadů na kvalitní kompost a jeho následné využití. Důležitou roli v tomto případě bude zastupovat naplněnost nádob a čistota sbíraného bioodpadu. Čistota sbíraného BRKO je závislá především na intenzitě komunikace s původci tohoto odpadu, tzn. občanů a dále pak na použitém způsobu sběru a kvalitě jeho provozu. V rámci pilotních projektů bylo za použití provětrávaných nádob dosaženo velmi vysoké kvality vysbíraného bioodpadu bez nutnosti dalšího třídění nežádoucích příměsí. Z tohoto důvodu se předpokládá vysoké procento čistoty bioodpadu i po zavedení compostainerů do zbývajících městských částí.
5.3 Optimalizace navrženého systému sběru BRKO Hlavním prostředkem pro snižování skládkování biologicky rozložitelných odpadů je jejich oddělený sběr, svoz a využívání. Oddělený sběr je třeba zajistit především tam, kde dochází v současnosti ke smíchávání BRO s jinými odpady, což následně znemožňuje využití tohoto odpadu. Toto se děje zejména u komunálních biologicky rozložitelných odpadů. Zavedení odděleného sběru těchto odpadů se z tohoto pohledu jeví jako nezbytné [3]. Základním cílem systému odděleného sběru BRKO je smysluplně ekonomicky a s přijatelným environmentálním efektem využívat vznikající bioodpady ve městě Olomouci. Aby tohoto bylo dosaženo, je nutné celý systém neustále vyhodnocovat a optimalizovat. Optimalizace vlastního navrženého systému odděleného sběru BRKO pak spočívá především v minimalizaci celkových nákladů na provoz systému, tzn. nákladů na sběr a svoz biologicky rozložitelného odpadu. Pro optimalizaci sběru využitelných složek BRKO jsou brány do úvahy především tyto požadavky:
52
a) vyváženost následujících nákladů: •
nákladů na sběrné nádoby a na svoz vzhledem k celkovým nákladům na sběr
•
nákladů na sběrné nádoby a výtěžnost BRKO b) optimální využití disponibilní doby činnosti svozového vozu c) maximální zapojení obyvatel do systému třídění BRKO
5.3.1
Zavedení střídavého svozu SKO a BRKO Hlavním nástrojem k optimalizaci celého systému sběru BRKO je zavedení
střídavého svozu odpadů, tzn. snížení frekvence sběru zbytkového komunálního odpadu. Při odděleném sběru bioodpadů dochází k prodloužení rytmu odvozu zbytkového odpadu. V konečném důsledku pro odvoz vytříděného bioodpadu není nutné pořizovat nová vozidla a stejnou kapacitou vozidel lze při vhodně zvolené organizaci zvládnout střídavý odvoz obou těchto složek. Tento systém nejen výrazně redukuje investiční náklady (v položce vozidla), ale redukuje nebo alespoň optimalizuje i provozní náklady (efektivní využití kapacit vozidel a optimalizace jejich proběhu). Plošné třídění a sběr bioodpadů tak výrazně přispívá k efektivnějšímu užití stávajících kapacit
[1]
. Zavedením systému střídavého odvozu odpadů lze tedy
dosáhnout nejen snížení množství SKO ukládaného na skládky, ale také snížit provozní a investiční náklady celého systému odpadového hospodářství města. 5.3.2
Osvěta a propagace Informovanost a seznamování občanů s problematikou nakládání s odpady
je nezbytná záležitost při zavádění jakéhokoliv nového systému separovaného sběru odpadu. Jedním ze základních problémů při zavádění systému sběru bioodpadu je zajistit maximální informovanost a zapojení občanů do tohoto systému. Případný nezájem ze strany občanů by mohl vést k nízké flexibilitě a výtěžnosti celého sytému nebo např. k výskytu velkého množství nečistot v tříděném bioodpadu. Z výsledků již realizovaných pilotních projektů bylo prokázáno, že při důkladně prováděné osvětě, především v období zavádění sběru, je čistota bioodpadu odloženého do sběrných nádob přijatelná pro následné kompostování bez nutnosti jakéhokoliv dalšího dotřiďování. O možnostech rozšiřování systému sběru bioodpadu na celé město se obyvatelé mohou dovědět z různých zdrojů, jsou to především:
53
• Letáky a materiály s informacemi o třídění bioodpadu. Jejich propagaci zajistí Odbor životního prostředí magistrátu města Olomouce rozesláním do poštovních schránek u rodinných domů, v případě bytových a panelových domů budou tyto informace sdělovány prostřednictvím vývěsky, která je umístěna v přízemí každého domu, • Městské noviny „Radniční listy“ – vychází v nákladu 55 000 výtisků zdarma každý měsíc do všech domácností v Olomouci, • Přednášky, semináře, exkurze a diskuse s poradci, • Ekologické dny Olomouc – patři mezi nejvýznamnější akce v ČR pro veřejnost zaměřené na ochranu životního prostředí, konají se vždy na přelomu května a dubna, návštěvnost tohoto festivalu je každoročně přes 20 000 lidí, • Zapojení škol do projektu Ekoškola, v rámci kterého se žáci učí o environmentálních tématech a zároveň sami usilují o minimalizaci a třídění odpadů. Koordinátorem tohoto programu je Sluňákov, centrum ekologických aktivit města Olomouce, • Zapojení nevládních organizací - hnutí DUHA Olomouc – nabízí odborné poradenství, ekologický výukový program, zpravodaj Ekologické listy vycházející zdarma v nákladu 1500 ks jednou za měsíc, • Internet – městský informační server www.olomouc.eu.
5.4 Environmentální zhodnocení navrhovaného systému Bioodpady podléhají aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu a mohou způsobovat tvorbu skleníkových plynů, kyselých výluhů při hydrologických procesech a mohou případně ohrožovat zdraví lidí a zvířat výskytem patogenních a podmíněně patogenních mikroorganismů. Ukládání BRO na skládkách ovlivňuje antropogenní skleníkový efekt a klimatické změny planety [7]. Zavedením systému odděleného sběru bioodpadu lze těmto následkům účinně předcházet nebo je aspoň zmírňovat. Nakládání s BRO ovšem s sebou může přinášet nebezpečí rozšiřování patogenních organismů. BRO s vysokým podílem biologicky snadno odbouratelných látek umožňují masivní množení škodlivých patogenních mikroorganismů. V průběhu skladování či transportu se počty mikroorganismů velmi rychle mění, s časem vzrůstají a mohou tak ohrožovat zdraví lidí, zvířat i rostlin. Zdravotní rizika vznikají především
54
při transportu bakterií a plísní vzduchem. Mikroorganismy z BRO tedy mohou ohrozit lidské zdraví vyvoláním infekčních onemocnění, vyvoláním alergií a produkcí toxických látek. Podle dostupné literatury jsou bakterie rodů Streptococcus, Enterobacter, Citrobacter, Klebsiella, Proteus, Serratia, Pseudomonas obsaženy ve většině vzorků domovních odpadů [20]. Proto
při
sběru
bioodpadu
musí
být
celý systém
zabezpečen
tak,
aby nedocházelo k ovlivňování životního prostředí, zdraví lidí a zvířat. Sběr nesmí být zdrojem výskytu hmyzu, hlodavců a zápachu. Tím se zajistí minimalizace přenosu možných infekčních onemocnění. Pro svoz odpadu je vhodné zajistit časové intervaly svozu tak, aby se zabránilo hnití odpadu a vzniku zdravotních rizikových faktorů. Použitím vhodných sběrných nádob, tj. compostainerů, lze výše uvedené negativní environmentální vlivy účinně snižovat. Jejich konstrukce je přizpůsobena speciálně pro sběr bioodpadů. Navíc již při samotné výrobě těchto nádob jsou do
plastového
granulátu
pro
jejich
výrobu
zamíchávána
speciální
aditiva
s antibakteriálním účinkem, která se během celé životnosti nádob uvolňují na jejich povrch a zabraňují vzniku bakterií a zápachu. Při respektování a použití všech těchto zásad budou dodrženy všechny hygienické podmínky kladené na sběr a svoz odpadu.
5.5 Technologické zhodnocení navrhovaného systému 5.5.1
Svozové prostředky, způsob a frekvence svozu Z hlediska legislativních požadavků je možno ke sběru BRKO využít vozidla
se systémem lineárního i rotačního stlačování. Z důvodu univerzálnosti je však doporučováno pro sběr vozidlo s rotační nástavbou. Organický materiál je v tomto případě přirozeně drcen, neustále promícháván a provzdušňován a už v průběhu sběru perfektně homogenizován – tekuté složky jsou míchány s tuhými. Náklady na pořízení nástavby typu Rotopress o objemu 16 m3 včetně montáže na automobilové podvozky 18 tun pro speciální vozidla na svoz bioodpadu jsou cca 1 900 000 Kč. TSMO, a.s. v současné době disponují pouze svozovými vozidly se systémem lineárního stlačování, pomocí kterých je prováděn i svoz biodpadu. Proto bude pro provoz navrhnutého systému využito stávající svozové techniky. U tohoto systému je nutné počítat s možnými problémy s odvodněním odpadu, proto vozidla musí být doplněna speciální záchytnou vanou pro případný únik výluhů. Tomu zabraňuje i zvýšená nakládací hrana lisovací nástavby svozového automobilu. 55
Přiklad svozové techniky používané společností TSMO, a.s.: • Svozové vozidlo MAN TGS 26.320 s nástavbou HALLER X-2c o objemu 21 m3 s lineárním lisováním – průměrná spotřeba na 100 km se pohybuje kolem 55,00 l. Nakládání odpadu je díky velkému nakládacímu otvoru se spodní hranou a díky 2,2 m3 násypce zcela bezproblematické. Při každém nasazení nástavby běží lisovací cyklus s lisovacím tlakem 25 tun. Cena 4 500 000 Kč včetně DPH. • Svozové vozidlo Renault s lisovací nástavbou SEMAT – nájemné činí 80 000 Kč za měsíc bez DPH 19 %. Pronájem z finančních prostředků AOS EKO-KOM, a.s., určeného výhradně na svoz separovaného odpadu pro SMO. Způsob a frekvence svozu: Obsluha celého systému bude zajištěna společností TSMO a.s., režim odvozu odpadů bude střídavý, tzn. 1× za 14 dní bude svážen směsný (zbytkový) odpad, 1× za 14 dnů bioodpad a to ve vegetačním období duben - listopad. V zimním období, tzn. listopad – březen bude probíhat svoz SKO v týdenních intervalech, svoz bioodpadu bude probíhat jen 1× za měsíc. Pro zavedení střídavého systému svozu SKO a BRKO nebude nutné pořizovat nová svozová vozidla, protože jejich kapacita bude při vhodně zvolené organizaci dostačující pro odvoz obou složek. V návrhu bude počítáno pouze s nákupem jednoho svozového prostředku v rámci modernizace svozové techniky. 5.5.2
Technologie a kapacita zařízení na zpracování bioodpadu V současnosti je odbyt vyseparovaného BRKO z města řešen předáváním
odpadu oprávněné osobě Spreso s.r.o., která daný odpad využívá v kompostárně v Kralicích na Hané. Kompostárna zpracovává odpady aerobní metodou volným kompostováním s následným využitím kompostu převážně na zemědělských pozemcích. Při plánovaném celoplošném sběru BRKO by bylo nutné zajistit odbyt vytříděného bioodpadu do zpracovatelského zařízení v množství cca 7300 t.rok-1. V tomto množství není zahrnuto dalších cca 3800 t.rok-1 odpadu z údržby veřejné zeleně. Případné pokračování dodávek vyseparovaného BRKO od občanů do stávající kompostárny je závislé jednak na její vytíženosti a provozní kapacitě, na druhé straně pak na schopnostech odběratele dodržovat přísné limity na kvalitu kompostů a zajistit odbyt vyrobených kompostů alespoň ve stávající výši. V současnosti jsou možnosti
56
odbytu vyrobených kompostů převážně z důvodů ekonomických podmínek velmi omezené (zejména v důsledku zrušení dotačního programu na využití kompostů na zemědělské půdě). Daná kompostárna produkuje tyto hnojiva a substráty registrované podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů: Tabulka 21: Seznam registrovaných hnojiv a substrátů Reg. č.
Název
Žadatel / výrobce
2684
Kompost, organické hnojivo
187
Rekultivační substrát
SPRESO, s.r.o., Sportovní 317, 79812 Kralice na Hané SPRESO, s.r.o., Sportovní 317, 79812 Kralice na Hané
Zdroj: Věstník ÚKZÚZ, řada: Odbor hnojiv a půdy Pro město Olomouc z výše uvedeného vyplývá závislost na jednom externím odběrateli a z toho plynoucí určitá nejistota v zajištění dlouhodobého odbytu vyseparovaného BRKO. Řešením může být diverzifikace odbytu mezi více odběratelů nebo výstavba vlastního zařízení na využívání BRKO.
5.6 Ekonomické zhodnocení navrhovaného systému 5.6.1
Investiční a provozní náklady separovaného sběru BRKO Investiční náklady zahrnují nákup nebo pronájem nádob (popř. kompostérů)
a svozové techniky. Jedná se o nákup, který je dán rozlohou oblasti, ve které je bioodpad sbírán, počtem zapojených domácností a obyvatel, nastaveným systémem sběru, velikostí a počtem sběrných nádob nebo kontejnerů [1]. Provozní náklady představují především mzdy, náklady na pohonné hmoty, údržbu a servis svozové techniky a v neposlední řadě náklady na manipulaci s odpady. Investiční náklady na sběrné nádoby: • Schäfer Compostainer typ CT 140 - cena 930 Kč/kus bez DPH (19 %) typ CT 240 - cena 1320 Kč/kus bez DPH (19 %) plastový koš na odpad typ Mülli, objem 10 l – cena 100 Kč/kus bez DPH (19 %)
57
• Elkoplast plastový kontejner typ CLD 120 Bio - cena 835 Kč/kus bez DPH (19 %) typ CLD 240 Bio - cena 1140 Kč/kus bez DPH (19 %) plastový koš na odpad, objem 10 l – cena 95 Kč/kus bez DPH (19 %) U těchto cenových kalkulací je třeba při dlouhodobějším plánování respektovat předpoklad určitého zvýšení cen v průběhu dalšího roku (odhadem 3 %). Tento předpoklad vychází ze stálého růstu ceny základní suroviny pro výrobu plastového granulátu (ropa). • Kontejner na bioodpad Reflex Zlín typ MINI H-B-1,1 m3 – cena 9650 Kč/kus bez DPH (19 %) Investiční náklady na kompostéry: • Puruplast, a.s. - kompostér Super Air 400 černý- cena 1 098,00 Kč bez DPH • JELÍNEK - TRADING, spol. s r.o. - kompostér K700 zelený – cena 1 850,00 Kč bez DPH Tabulka 22: Uvažované náklady při sběru BRKO v celém městě Obsah
Cena bez
Množství
Celkové náklady
nádoby
DPH
(ks)
bez DPH
240 litrů
1140 Kč
6116
6 972 240 Kč
240 litrů
1140 Kč
2034
2 318 760 Kč
1100 litrů
9650 Kč
575
5 548 750 Kč
10 litrů
95 Kč
6116
581 020 Kč
4 000 000 Kč
1
4 000 000 Kč
Propagace, dotazníkový průzkum
-
-
750 000 Kč
Celkové náklady
-
-
20 170 770 Kč
Položka Compostainer - rodinná zástavba Compostainer - bytová zástavba bez panelových domů Kontejner na bioodpad – panelová zástavba Nádoba do domácností Svozový vůz
Pořizovací náklady na celoplošné zavedení separovaného sběru domovního bioodpadu pro město Olomouc se 100 000 obyvateli představují cca 20 milonů Kč.
58
5.6.2
Porovnávací ekonomika svozu SKO a BRKO
Pro vyhodnocení nákladů na svoz směsného komunálního odpadu a bioodpadu byly vybrány městské části Lošov, Sv. Kopeček a Radíkov. Za srovnávací období byl zvolen 2.Q roků 2008 a 2009 (tj. měsíce duben, květen, červen). V roce 2008 byl v uvedených lokalitách svážen pouze SKO, a to v týdenní frekvenci svozu. V roce 2009 byl zaveden oddělený sběr BRKO do compostainerů a tzv. střídavý svoz, takže SKO i BRKO byl svážen v pravidelném čtrnáctidenním intervalu. 1) Kalkulace za 2.Q roku 2008 Celkem bylo v daném období provedeno 13 svozů SKO, při kterých bylo celkem svezeno 104,5 tuny SKO. Celkové náklady (dopravné a skládkovné) byly ve výši 148 295 Kč bez DPH. Průměrné náklady potom činily 1 419 Kč.t-1. 2) Kalkulace za 2.Q roku 2009 Celkem bylo v daném období provedeno 7 svozů SKO a 6 svozů BRKO, tj. společně taktéž 13 svozů. Celkem bylo svezeno 72,93 tuny SKO a 48,41 tuny BRKO (včetně lokality Lazce). Celkové náklady (dopravné a skládkovné) byly ve výši 144 900 Kč bez DPH. Průměrné náklady potom činily 1 355 Kč.t-1 u SKO a 952 Kč.t-1 u BRKO. Z uvedeného vyplývá, že došlo ke snížení sváženého množství SKO ve sledovaném období o 31,57 tuny, tj. cca o 30 %. 5.6.3
Vyhodnocení nákladů na střídavý svoz a zpracování SKO a BRKO
Pro vyhodnocení nákladů na střídavý svoz a zpracování SKO a BRKO jsem vycházel z údajů o průměrném množství vznikajícího SKO od občanů, ceny za jeho svoz a likvidaci před plánovaným zavedením střídavého svozu. Tatáž kalkulace byla provedena i pro předpokládané množství vzniklého BRKO a zbytkového SKO po zavedení systému celoplošného sběru bioodpadu. Rozdílem těchto dvou hodnot jsme posléze získali výši možné úspory po zavedení střídavého svozu.
1) Náklady na SKO před zavedením střídavého svozu Náklady na svoz po městě: 16445 t.rok-1 . 300 Kč = 4 933 500 Kč Náklady za skládkovné: 16445 t.rok-1 . 1070 Kč = 17 596 150 Kč
59
Náklady za odvoz SKO na skládku Mrsklesy: Olomouc – skládka Mrsklesy – 10 km × 55 Kč = 550 Kč × 2 (otočka) = 1110 Kč Přepravní náklady 91,6 Kč.t-1 – celkem na 16445 t SKO = 1 506 362 Kč Celkové náklady na svoz a zneškodnění SKO: 24 036 012 Kč Z toho na jednu tunu SKO: 1461,6 Kč
2) Náklady na BRKO a zbytkový SKO po zavedení střídavého svozu Náklady na svoz po městě: 7258 t.rok-1 . 300 Kč = 2 177 400 Kč Náklady na kompostování: 7258 t.rok-1 . 450 Kč = 3 266 100 Kč Náklady na odvoz BRKO na kompostárnu: Olomouc – kompostárna Spreso- 18 km × 55 Kč = 990 Kč × 2 (otočka) = 1980 Kč Přepravní náklady 165 Kč.t-1 – celkem na 7258 t BRKO = 1 197 570 Kč Celkové náklady na svoz a zneškodnění BRKO: 6 641 070 Kč Z toho na jednu tunu BRKO: 915 Kč Náklady na svoz a likvidaci zbytkového SKO: 8190 t.rok-1 . 1461,6 Kč = 11 970 504 Kč
Přehled celkových možných úspor při zavedení celoplošného sběru BRKO je uveden v následující tabulce. Tabulka 23: Produkce odpadů a možnosti úspor t.rok-1
náklady Kč bez DPH
Roční produkce SKO
16445
24 036 012 Kč
Roční produkce BRKO
7258*
6 641 070 Kč
Zbytkový SKO
8190
11 970 504 Kč
Celkové náklady (BRKO + zbytkový SKO)
18 611 574 Kč
Úspora při použití celoplošného sběru BRKO
5 424 438 Kč
*počítáno s hmotnostní ztrátou cca 12% v důsledku vysychání odpadu v compostainerech při svozu 1× za 14 dní.
Z uvedeného zhodnocení vyplývá, že při zavedení střídavého systému svozu lze dosáhnout úspor cca 5,4 milionů Kč. Výše celkových nákladů je ovlivňována především přepravní vzdáleností za odvoz odpadů do zpracovávatelských zařízení a cenou za jejich zneškodnění (využití). Ta je případě uložení odpadu na skládku více než dvojnásobná oproti využití odpadu na kompostárně.
60
V případě diverzifikace biodpadu mezi více odběratelů (nově budovaná kompostárna v Křelově) nebo výstavby vlastního zařízení na zpracování BRKO v okolí města by byly náklady na dopravu materiálu ještě nižší v důsledku kratší přepravní vzdálenosti na kompostárnu. 5.6.4
Možnosti dotací
Dotace na tento typ projektu lze získat z Operačního programu pro životní prostředí (OPŽP). Oblasti podpory: • Prioritní osa 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. Podporované oblasti: •
Oblast podpory 4.1 - Zkvalitnění nakládání s odpady.
•
Oblast podpory 4.2 - Odstraňování starých ekologických zátěží.
Podporované aktivity (typy projektů): • systémy odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady: a) systémy pro separaci a svoz odpadů, b) systémy pro separaci a svoz bioodpadů, c) sběrné dvory, d) překladiště a sklady KO, e) systémy pro separaci nebezpečných KO, f) systémy pro separaci nebezpečných zdravotnických odpadů; Výše podpory: Z tohoto titulu je možné pro obec dosáhnout až na 90 % dotaci na investice, ale velice záleží na posouzení konkrétního záměru a podrobnostech jednotlivých výzev. • Dotace z Fondu soudržnosti jsou poskytovány do výše 85 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu. • Dotace ze Státního fondu životního prostředí ČR nebo státního rozpočtu do výše 5 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu. • Minimální způsobilé výdaje na projekt jsou 0,5 milionu korun.
61
6
ZÁVĚR Diplomová práce se zabývá návrhem řešení systému nakládání s biologicky
rozložitelným komunálním odpadem statutárního města Olomouce. Samotnému návrhu předcházelo vyhodnocení dosavadních pilotních projektů sběru BRKO a následně byly provedeny vhodné analýzy potřebné k zajištění návrhu celého systému. Z výsledků práce vyplývá, že v roce 2010 by mělo být dle algoritmu poklesu skládkování BRKO vyloučeno ze skládkování cca 7 kt SKO. Pro rok 2013 je vypočten požadavek na využívání SKO dle algoritmu poklesu skládkování BRKO na cca 16 kt. Orientačně je možno počítat i s požadavkem na pokles skládkování SKO pro rok 2020, který činí cca 20 kt. Tyto uvedené hodnoty mohou být zásadní právě pro zavedení systému celoplošného sběru BRKO popř. i pro dimenzování energetického zdroje nebo jiného doporučeného zařízení na využívání SKO. Lze zmínit např. mechanicko-biologickou úpravu zbytkového komunálního odpadu. Všechna tyto opatření povedou k zajištění maximálního využití vznikajícího SKO a k jeho poklesu ukládání na skládkách. Jedním z hlavních cílů této práce bylo navrhnout systém sběru BRKO, který by kontinuálně navazoval na stávající systém odpadového hospodářství města Olomouce a plnil všechny požadavky dané povinnostmi původce odpadů. Na základě výsledků pilotních projektů a analýz potřebných k návrhu systému sběru BRKO bylo zjištěno, že svoz bioodpadu z celého města je technicky zvládnutelný pod podmínkou zajištění koncovky využití vytříděného bioodpadu v množství cca 7300 t.rok-1. Pro město Olomouc jsou z tohoto pohledu rozhodující především provozní kapacity a ekonomické podmínky odběru BRKO v zařízeních na zpracování bioodpadu a také přepravní vzdálenosti na odvoz tohoto odpadu. Pro pokrytí celého města systémem odděleného sběru BRKO by bylo nutné dodat zhruba 8150 ks provětrávaných nádob na bioodpad a 575 ks speciálních kontejnerů. Celkové investiční náklady na zavedení tohoto systému představují cca 20 milionů korun včetně pořízení jednoho nového svozového vozidla. Převážnou část těchto nákladů lze získat z dotací z Operačního programu pro životní prostředí. Při úplném pokrytí obyvatelstva systémem odděleného sběru biologického odpadu je možné z domovního odpadu vytřídit až 50 % biologicky rozložitelného odpadu. Toho je možné dosáhnout jen při maximálním zapojení občanů do systému třídění bioodpadu, což vyžaduje intenzivní a nepřetržitou osvětu a informovanost obyvatelstva.
62
Je třeba klást důraz na samotnou prevenci vzniku bioodpadů a zejména v zástavbě rodinných domů podporovat domácí kompostování, např. formou zapůjčení kompostérů. V neposlední řadě je důležité také zmínit ekonomický aspekt odděleného sběru bioodpadu. V případě zavedení celoplošného sběru BRKO lze ročně dosáhnout úspory za provoz odpadového hospodářství města cca 5,4 milionů Kč. Zjištění a výsledky z této práce jsou využitelné v praxi a měly by sloužit minimálně jako doporučení při rozhodování o možném způsobu nakládání s biologicky rozložitelnými odpady vznikajícími na území statutárního města Olomouce.
63
7
PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY
1.
ALTMANN, Vlastimil. Logistika sběru a svozu biologicky rozložitelných odpadů pro optimalizaci procesu a snížení nákladů. Biom : Odborný časopis a informační zpravodaj Českého sdružení pro biomasu. 2008, 1, s. 6-7.
2.
BALNER, Petr [et al.] ; Hospodaření s odpady v obcích. editor Martina Vrbová. -Praha : EKO-KOM, 2003. -- [184] s. : barev. il. ; 32 cm ISBN: 80-239-0743-3.
3.
CZ Biom – České sdružení pro biomasu. Realizační program pro biologicky rozložitelné odpady. Praha, 2003.
4.
Česko. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo v platném znění. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2001, 71.
5.
FILIP, J., BOŽEK, F., KOTOVICOVÁ, J. Komunální odpad a skládkování, ES MZLU v Brně. Brno 2003. 128 s. ISBN 80-7157-712-X.
6.
FILIP, Jiří a kol. Odpadové hospodářství. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002. 116 s. ISBN 80-7157-608-5.
7.
HŘEBÍČEK Jiří, HEJČ Michal, PILIAR František, HORSÁK Zdeněk. Prognóza nakládání s biodegradabilním odpadem v České republice do roku 2020, Odpady 12/2008, str. 9-10.
8.
JURČÍK, Martin. REFLEX Zlín, spol. s r.o. [online]. 23.11.2009 [cit. 2010-02-12]. Kontejner
na
bioodpad.
Dostupné
z
WWW:
zlin.cz/novinky/detail-novinky/kontejner-na-bioodpad-23.html>. 9.
Kolektiv autorů FITE a.s. Energetické využití odpadů v podmínkách statutárního města Olomouce. 2009.
10. Kolektiv autorů OŽP MmOl. Plán odpadového hospodářství původce Statutární město Olomouc. Olomouc, 2005.
64
11. Kolektiv autorů VÚZT. Přeměna zbytkové biomasy zejména z oblasti zemědělství na naturální bezzátěžové produkty, využitelné v přírodním prostředí ve smyslu programu harmonizace legislativy ČR a EU. Praha, leden 2008. 12. KOTOULOVÁ, Zdenka, VÁŇA, Jaroslav. Příručka pro nakládání s komunálním bioodpadem -- Praha : Ministerstvo životního prostředí ČR, 2001 : Český ekologický ústav. -- 69 s. : il. ; 21 cm ISBN: 80-7212-201-0. 13. KUBÁTOVÁ, Táťána. Olomoucký komunál [online]. 2009 [cit. 2009-10-19]. Jak je možné s biologicky rozložitelným odpadem nakládat? . Dostupné z WWW: . 14. MATZENAUEROVÁ, Jana. Sběr bioodpadu v Olomouci v roce 2008. Tiskové zprávy OŽP [online]. 20. 01. 2009, [cit. 2009-09-11]. Dostupný z WWW: . 15. MATZENAUEROVÁ, Jana. Sběr bioodpadu ve městě Olomouci - pilotní projekty, Odpady 12/2008, str. 12. 16. MŽP. Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro zpracování Plánu odpadového hospodářství původce – obce. Praha, 2004. 17. PECINOVÁ, Alena. Nakládání s bioodpady v legislativě a praxi : sborník konference : 27.-28.2.2008, Žďár nad Sázavou / [pořádající organizace Vodní zdroje Ekomonitor, Envisam Gem a EnviWeb]. -- 1. vyd.. -- Chrudim : Vodní zdroje Ekomonitor, 2008. -- 87 s. : il., mapy ; 30 cm ISBN: 978-80-86832-33-3. 18. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí. Metodika vzorkování a analýz skladby směsného domovního odpadu. 19. Zastupitelstvo města Olomouce. Obecně závazná vyhláška č. 11/2007 o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území města Olomouce.
20. ZIMOVÁ, Magdalena. Zdravotní a ekologická rizika bioodpadů, Odpady 4/2009, str. 20.
65
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Vliv domácího kompostování na míru recyklace ......................................... 14 Obrázek 2: Compostainer® CT 240 l .............................................................................. 16 Obrázek 3: Sklolaminátový kontejner 1,1m3 na bioodpad .............................................. 17 Obrázek 4: Odvozový způsob sběru ................................................................................ 18 Obrázek 5: Donáškový způsob sběru .............................................................................. 19 Obrázek 6: Svozové vozidlo MAN TGS 26.320 s nástavbou HALLER X-2c................... 20 Obrázek 7: Kompostér K 700 vyrobený z recyklovaných plastů .................................... 24 Obrázek 8: Zapojení městských částí do projektu sběru BRKO v roce 2009 ................. 39
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Druhy odpadů podle katalogu odpadů tvořící BRO ..................................... 13 Tabulka 2: Typy zástaveb pro analýzu skladby domovního odpadu ............................... 25 Tabulka 3: Analyzované látkové skupiny ........................................................................ 26 Tabulka 4: Koeficienty podílu biologicky rozložitelného odpadu .................................. 28 Tabulka 5: Přehled lokalit a způsobů sběru BRKO ........................................................ 30 Tabulka 6: Produkce BRKO v roce 2008........................................................................ 30 Tabulka 7: Počet osob zapojených do sběru bioodpadu................................................. 33 Tabulka 8: Finanční náklady na svoz BRKO .................................................................. 34 Tabulka 9: Vývoj produkce SKO a separovaného BRO ve městě Olomouc ................... 35 Tabulka 10: Povinnosti města Olomouc vypočtené dle metodiky POH OK ................... 36 Tabulka 11: Přehled stavu plnění cílů max. podílu SKO ukládaného na skládky .......... 37 Tabulka 12: Domovní a bytový fond ............................................................................... 40 Tabulka 13: Počet obyvatel v bytech .............................................................................. 40 Tabulka 14: Produkce KO při svozu zbytkového domovního odpadu ............................ 43 Tabulka 15: Celková teoretická produkce BRKO z domácností ..................................... 45 Tabulka 16: Odpady rostlinného původu v evidenci odpadů ......................................... 46 Tabulka 17: Celková produkce BRO obce ...................................................................... 47 Tabulka 18: Možnosti shromažďování a sběru BRKO ................................................... 47 Tabulka 19: Předpokládané počty bionádob ve městě ................................................... 49 Tabulka 20: Objemová množství BRO z bytové zástavby ............................................... 50 Tabulka 21: Seznam registrovaných hnojiv a substrátů ................................................. 57 Tabulka 22: Uvažované náklady při sběru BRKO v celém městě................................... 58 Tabulka 23: Produkce odpadů a možnosti úspor............................................................ 60
66
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Množství svezeného BRKO v roce 2008 ............................................................. 31 Graf 2: Výtěžnost 1 svozu BRKO .................................................................................... 31 Graf 3: Množství svezeného BRKO v roce 2009 ............................................................. 32 Graf 4: Množství BRKO v jednotlivých svozech ............................................................. 33 Graf 5: Nákladovost sběru BRKO ................................................................................... 34 Graf 6: Povinnosti města Olomouc v nakládání s SKO .................................................. 36 Graf 7: Složení odpadu v příměstské zástavbě ................................................................ 41 Graf 8: Složení odpadu v sídlištní zástavbě .................................................................... 41 Graf 9: Složení odpadu ve vesnické zástavbě.................................................................. 42 Graf 10: Složení odpadu ve vilové zástavbě.................................................................... 42 Graf 11: Složení směsného domovního odpadu .............................................................. 43
67
SEZNAM ZKRATEK BRKO
Biologicky rozložitelný komunální odpad
BRO
Biologicky rozložitelný odpad
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
EU
Evropská unie
KMČ
Komise městských částí
KO
Komunální odpad
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
OŽP MmOl
Odbor životního prostředí - Magistrát města Olomouce
POH
Plán odpadového hospodářství
POH OK
Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje
SKO
Směsný komunální odpad
SMO
Statutární město Olomouc
TSMO
Technické služby města Olomouce, a.s.
ÚKZÚZ
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
VOK
Velkoobjemový kontejner
VÚZT
Výzkumný ústav zemědělské techniky
68
PŘÍLOHY Příloha 1.: Seznam ulic Neředín Příloha 2.: Seznam ulic Chomoutov Příloha 3.: Seznam ulic Nový Svět Příloha 4.: Seznam ulic Lazce
Příloha 1: Seznam ulic Neředín počet domů
výměra pozemku [m2]
počet nádob počet osob
Klusalova
23
4618
54
Keltská
19
18469
58
Pod Letištěm
29
18865
71
Na Vršku
12
6919
40
Západní
57
9441
205
Římská
23
7587
58
2
1127
6
U Dvora
12
2128
51
Neředínská
64
41319
297
Družstevní
40
10853
145
tř.Míru
7
5564
29
Letců
29
9901
100
Na Vyhlídce
13
6709
44
3
1334
11
25
9776
77
Pod Strání
9
3538
24
Dělnická
22
13039
50
Celkem
389
171187
Ulice
Slovanská
Jožky Jabůrkové Lomená
Zdroj: Interní materiály TSMO, a.s.
69
285
1320
Příloha 2: Seznam ulic Chomoutov Ulice
počet
výměra
domů
pozemku [m2]
počet osob
BIO nádoba
kompostér
Štěpánovská
30
36389
102
6
4
Písečná
10
15180
31
0
2
4
5690
12
0
0
17
15861
48
1
3
106
117629
325
13
25
Horecká
14
6010
47
1
4
Hrachoviska
57
52694
193
7
23
Baarova
40
31112
107
3
12
Ctiradova
6
977
13
3
1
Krátká
4
1526
12
2
0
Lužní
11
6837
35
9
0
Výstavní
19
15346
57
8
2
4
3235
11
4
0
Javorová
10
8421
23
3
0
Souhrn
332
316907
1016
60
76
Za Moravou ČapkyDrahlovského Dalimilova
Vrbová
Zdroj: Interní materiály TSMO, a.s.
70
Příloha 3: Seznam ulic Nový Svět Ulice
počet
výměra
domů
pozemku [m2]
kompostér
BIO nádoba
počet osob
Přichystalova
66
31748
6
5
191
Holická
12
8343
4
3
60
Nálevkova
4
1333
0
0
82
Kanadská
3
873
2
0
36
Pittsburská
11
2927
3
2
33
Sudova
54
61059
5
4
133
7
4299
3
1
20
12
2558
0
5
22
Brusinková
4
1384
0
1
12
Ostružinová
4
1941
0
0
10
Ručilova
4
717
0
2
12
Jahodová
15
2929
3
7
41
Malinová
12
2522
3
7
38
Borůvková
28
4698
2
15
77
1
214
237
127545
Boční Rybízová
Rybářská Souhrn
3 31
Zdroj: Interní materiály TSMO, a.s.
71
52
770
Příloha 4: Seznam ulic Lazce Ulice
počet
výměra
domů
pozemku [m2]
kompostéry
BIO
počet
nádoby
osob
Boleslavova
14
7611
2
2
70
Bořivojova
27
9814
6
9
175
Černochova
18
6542
3
5
57
9
2713
2
2
54
Dlouhá
31
5698
5
2
753
Dobrovského
15
10584
4
2
115
Florykova
9
2168
4
2
33
Hanušova
21
8132
5
7
87
Helceletova
9
5229
2
4
25
Herrmannova
3
0
0
0
110
Jiříčkova
20
6475
7
3
112
Klicperova
22
7164
4
8
128
Knechtlova
4
2182
1
0
22
Krameriova
19
4983
0
5
59
Kubíčkova
7
4144
0
2
14
Lazecká
109
3206
24
19
870
Na Letné
28
0
5
4
886
Na struze
15
0
4
6
60
Na střelnici
17
494
0
0
185
Řezáčova
10
0
0
0
559
Sládkova
12
0
2
4
47
Synkova
14
0
0
0
535
Tvrdíkova
5
0
0
3
21
U Morávky
14
0
3
2
54
6
0
0
0
41
Urxova
12
0
0
0
677
Václava III.
12
0
1
1
74
Vahalíkova
8
0
3
1
27
Veleslavínova
21
0
9
4
67
Vlkova
22
0
4
4
73
Demlova
U sportovní haly
72
Zamykalova Souhrn
21
0
4
3
159
554
87139
104
104
6149
Zdroj: Interní materiály TSMO, a.s.
73
