NÁBYTEK PRO VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE URČENÉ PRO DOSPĚLOU POPULACI

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská d fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

NÁBYTEK PRO VZDĚLÁVA VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE URČENÉ UR PRO DOSPĚLOU DOSPĚ POPULACI Diplomová práce Příloha: dokumentace

2012/2013

Bc. Marek Hušek

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Nábytek pro vzdělávací instituce určené pro dospělou populaci“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. Marek Hušek V Brně, dne:

podpis studenta:

Poděkování: Děkuji všem, kteří přispěli k vytvoření této diplomové práce, obzvláště pak panu Ing. Zdeňku Holoušovi, Ph.D. za odbornou pomoc a vedení. Dále děkuji za konzultaci ortopedovi MUDr. Vladimíru Kaprálovi a doc. PaedDr. Jitce Kopřivové, CSc. za inspirativní konzultace a odbornou pomoc. Svým rodičům i přátelům za podporu při studiu.

Autor: Marek Hušek Název: Nábytek pro vzdělávací instituce určené pro dospělou populaci Title: Furniture for educational institutions designed for adult population

ABSTRAKT: Tato diplomová práce pojednává o sedacím a stolovém nábytku pro vzdělávací instituce pro dospělou populaci. Do této oblasti patří především vysoké školy, tedy univerzity, jejich učebny a posluchárny. V první části práce je provedeno shrnutí zdravotních souvislostí a ergonomických požadavků vycházejících z norem. Druhou částí je zjištění současného stavu a požadavků uživatelů pomocí dotazníkového průzkumu, včetně posouzení konkrétních poslucháren. Třetí část práce je věnována definici požadavků na nábytek vycházejících z průzkumu a vytvoření modelového prototypu včetně technické dokumentace.

KLÍČOVÁ SLOVA: Židle, stůl, nábytek, škola, posluchárna, ergonomie,

ABSTRACT: The diploma thesis deals with chairs and tables for educational institutions designed for adult population. This area includes mainly universities, classrooms and lecture theatres. In the first part of the thesis, physiological considerations and ergonomic requirements according to the technical standards are provided. The second part investigates through the questionnaires current quality of furniture and user’s needs including an analysis of particular lecture theatres. The third part is devoted to the definition of requirements of the furniture which resulted from the investigation. Also, a new prototype including technical documentation is created.

KEY WORDS: Chair, desk, table, furniture, school, university, lecture theatre, ergonomics

Obsah 1. 2. 3. 4.

Úvod ................................................................................................................... 8 Cíl práce ............................................................................................................. 9 Legislativa ........................................................................................................ 10 Normy .............................................................................................................. 12 4.1. Rozměry pro židle s přímým sklonem sedáku .......................................... 14 4.1. Rozměry pro židle s dvojitým sklonem sedáku ........................................ 15 5. Zdravotní souvislosti ........................................................................................ 16 5.1. Dysbalance ................................................................................................ 16 5.2. Držení těla ................................................................................................. 16 5.3. Správný sed ............................................................................................... 17 6. Metodika průzkumu ......................................................................................... 20 6.1. Průzkum č.1. – obecný dotazník ............................................................... 20 6.2. Průzkum č.2. – posouzení učebny ............................................................ 20 7. Data průzkumu ................................................................................................. 22 7.1. Průzkum č.1. – obecný dotazník ............................................................... 22 7.1.1. Data o respondentech ........................................................................ 22 7.1.2. Spokojenost a požadavky .................................................................. 23 7.2. Průzkum č.2. – posouzení učebny ............................................................ 29 7.2.1. Data o respondentech ........................................................................ 29 7.2.2. Data o posluchárnách ........................................................................ 31 7.2.3. Celkový souhrn .................................................................................. 39 8. Analýza výsledků ............................................................................................. 43 8.1. Průzkum č.1. – obecný dotazník ............................................................... 43 8.2. Průzkum č.2. – posouzení učebny ............................................................ 46 8.3. Shrnutí výsledků ....................................................................................... 48 9. Východiska a požadavky návrhu ..................................................................... 49 10. Vytvoření prototypu ......................................................................................... 51 10.1. Koncepce tvorby ................................................................................... 51 10.2. Prototypy, technický popis .................................................................... 51 10.2.1. Stolek AGIO ...................................................................................... 51 10.2.2. Židle ESPERIENZA .......................................................................... 53 11. Cenová kalkulace nákladů................................................................................ 55 12. Závěr ................................................................................................................ 58 13. Summary .......................................................................................................... 59 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................... 60 Seznam obrázků ....................................................................................................... 62 Seznam tabulek ........................................................................................................ 65 Seznam příloh .......................................................................................................... 66

7

1. ÚVOD Sedací nábytek pro vzdělávací instituce pro dospělou populaci je relativně specifické téma. Jedná se totiž o oblast nacházející se jaksi na rozhraní dvou základních problematik. A to sice školního nábytku pro děti a mládež a kancelářského nábytku pro dospělé. Jde tedy ve velké míře o přednáškové místnosti a učebny nacházející se v prostředí vysokých škol, a ačkoliv se samozřejmě tato oblast nevztahuje pouze na tyto instituce, bude tato práce pojednávat především o tomto prostředí. Je možné totiž předpokládat jistou podobnost situací a prostředí, ve kterém by se nábytek tohoto typu použil, ačkoliv se třeba nejedná přímo o vysoké školy. Patří sem tedy také přednáškové místnosti obecných vzdělávacích center, různé podnikové zasedací místnosti a podobně. Je nutno si uvědomit, že studenti na vysokých školách vzhledem ke svému studiu stráví velmi mnoho času seděním. Podobně jako pracující, kteří mají sedavé zaměstnání. U lidí v kancelářích je na trhu snaha a možnost vytvořit sezení vhodné pro dlouhodobější použití. Kancelářské židle jsou vyráběny jako přizpůsobitelné rozměrům uživatele. Přednáškové místnosti jsou proti tomu pevně (neregulovatelně) koncipovány spíše pro univerzální uživatele a je zde snaha využít co nejvíce místa. To však často způsobuje nedodržení dle norem stanovených požadavků a rozměrů. Cílem této práce je tedy zjistit jaký je obecný stav vybavení přednáškových místností alespoň několika vysokých škol v Brně. Jaké jsou nejčastější vady a nevyhovující podmínky. Dále také jaký na stav mají názor studenti, což bude zjišťováno pomocí dotazníků. Ty budou sbírány v souboru celé republiky a potom ke konkrétním brněnským učebnám u příslušných uživatelů. V neposlední řadě se má práce pokusit definovat, v čem by měly spočívat snahy o změny pro zlepšení stavu a pro tento účel vytvořit i konstrukční prototyp.

8

2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je posouzení současného stavu nábytku pro vzdělávací instituce určeného pro dospělou populaci. A to převážně sedacího a souvisejícího stolového nábytku pro studenty vysokých škol v posluchárnách a studovnách. Výzkum stavu bude proveden pomocí dotazníkového šetření i objektivního měření současného nábytku a jeho porovnání s normou. Z průzkumu bude snaha definovat výchozí požadavky pro nový návrh a konstrukci a pro tento výrobek vypracovat základní technickou dokumentaci.

9

3. LEGISLATIVA Zákonná legislativa upravuje podmínky pro vzdělávací instituce vyhláškou č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých (se změnami: 343/2009 Sb.). Tento předpis je však, jak již vyplývá z názvu, závazný pouze pro provozovny pro děti a mladistvé, a proto sem nepatří vysoké školy. Požadavky, které tato vyhláška předepisuje, jsou však aplikovatelné i na dospělou populaci, a je proto vhodné se předpisem přesto řídit. Níže jsou uvedeny úryvky z této vyhlášky, související s problematikou sedacího a stolového nábytku v rámci vzdělávání. § 11 Vybavení nábytkem a rozsazení žáků

(1) Zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovny pro výchovu a vzdělávání musí být vybavena nábytkem, který zohledňuje rozdílnou tělesnou výšku dětí a žáků a podporuje správné držení těla. Židle a stoly pro děti a žáky musí splňovat normové hodnoty české technické normy upravující velikostní ukazatele nábytku^9c) a musí umožňovat dodržování ergonomických zásad práce žáků vsedě, které jsou upraveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. Pracovní stoly musí mít matný povrch. Při používání tabule musí být dodržena vzdálenost minimálně 2 m od přední hrany prvního stolu žáka před tabulí. Pro žáky s těžším či kombinovaným zdravotním postižením se používají ortopedické vertikalizační školní lavice podle doporučení odborného rehabilitačního pracovníka s možností jejich polohování. (2) (ubytovny – vynecháno) (3) Rozsazení žáků v učebně se řídí podle jejich tělesné výšky; dále se přihlíží ke speciálním vzdělávacím potřebám, případným zrakovým a sluchovým vadám a jinému zdravotnímu postižení žáků. Při uspořádání lavic se dbá na to, aby u žáků nedocházelo k jednostrannému zatížení svalových skupin a aby byly dodrženy požadavky na úroveň osvětlení. Při uspořádání lavic jiném než čelem k tabuli je nutné zajistit pravidelné stranové střídání sezení žáků.

V příloze č. 2, této vyhlášky jsou dále specifikovány bližší požadavky na vybavení studijního prostředí. 10

Příl.2 Zásady pro práci žáků vsedě a ergonomické parametry školního nábytku 1. Funkční rozměry nábytku pro dodržení fyziologického sedu a správné postavení páteře a pánve: a) Výška sedadla je rovna délce bérce, zvětšené o výšku nízkého podpatku (1 - 2 cm), tj. chodidla jsou při zadním sezení celou plochou v pevném kontaktu s podlahou tak, aby bylo možno se o ně pevně opřít. b) Efektivní hloubka sedadla podepírá nejméně 2/3 délky stehna. Přední hrana sedadla nesmí zasahovat do podkolenní jamky a musí být zaoblená. c) Opěradlo slouží především jako opora beder, nikoliv hrudní páteře. Pro volný pohyb horních končetin nemá sahat výš, než k dolnímu úhlu lopatek. d) Výška pracovní plochy stolu je umísťována ve výšce loktů volně spuštěných paží sedícího žáka. e) Vhodný je snadno nastavitelný náklon desky stolu. Stupeň nastavení pro psaní je 10-16 stupňů, pro čtení až 35 stupňů. 2. Židle a stoly v kontaktu s podlahou musí být stabilní. Pro dynamický sed je vhodný kyv sedáku v předozadní rovině od - 5 do + 5 stupňů. 3. Nejméně namáhavý sed, jak pro svalovou aktivitu, tak pro tlak na meziobratlové ploténky, je v mírném záklonu s podepřenou páteří (relaxační sed). 4. Z důvodu snižování statického přetěžování svalových skupin pohybového aparátu je důležité funkční střídání poloh. Vhodné je krátkodobé zařazování alternativních poloh mimo lavici (například klek, leh) a používání pomůcek pro dynamický sed (například balanční míče, overball, balanční podložky). (Vyhláška č. 410/2005)

11

4. NORMY Jako každý nábytek i sezení v rámci vzdělávacích institucí je upraveno normami. Normy týkající se nábytku můžeme rozdělit do čtyř oblastí, a to technických požadavků (rozměry, ergonomie), bezpečnosti, metod zkoušení pevnosti a stability a požadavky na návody k použití (Kanická, Holouš, 2011). Nábytek pro vzdělávací instituce samozřejmě spadá pod obecné nábytkové normy, jako jsou například Nábytek – Názvosloví (ČSN 91 0000), Dřevěný nábytek (ČSN 91 0001), Kovový nábytek (ČSN 91 0030), nebo Čalouněný nábytek (ČSN 91 0015). Pokud se jedná o prvky povrchově upravené, mělo by se postupovat podle norem pojednávající o povrchových úpravách. Dle Bruneckého (2009) se patří normy ČSN 91 0102 Nábytek – Povrchová úprava dřevěného nábytku – Technické požadavky, ČSN EN 12720 Hodnocení odolnosti povrchu proti působení studených kapalin, ČSN EN 12722 Nábytek – Hodnocení odolnosti povrchu proti působení suchého tepla a ČSN EN 12721 Nábytek – Hodnocení odolnosti povrchu proti působení vlhkého tepla. Přímo vzdělávací instituce dříve podléhaly také normám s úvodním názvem „nábytek školní“. Tyto normy jsou však v současné době navrženy ke zrušení proto, že vešly v platnost v roce 1987 a jsou nahrazovány novými harmonizovanými normami. Nyní tedy pro vzdělávací instituce platí normy dvě, a to normy převzaté z Evropských norem. Jsou to: ČSN EN 1729-1 Nábytek – Židle a stoly pro vzdělávací instituce – Část 1: Funkční rozměry a ČSN EN 1729-2 Nábytek – Židle a stoly pro vzdělávací instituce – Část 2: Bezpečnostní požadavky a metody. Kromě těchto speciálních norem nábytku pro vzdělávací instituce je dobré zahrnout normy ČSN EN 15 373 Nábytek – Pevnost, trvanlivost a bezpečnost – Požadavky na sedací nebytový nábytek a ČSN EN 15 372 Nábytek – Pevnost, trvanlivost a bezpečnost – Požadavky na nebytový stolový nábytek, zabývající se nábytkem pro nedomácí použití. Nábytek vysokých škol je dle těchto norem části C možné zařadit do druhé zátěžové skupiny z hlediska namáhání nábytku. V případě, že jsou sedadla v přednáškových místnostech spojena do řady, existuje speciální norma věnující se této problematice, a to ČSN EN 14 703 Nábytek - Spoje pro nebytový sedací nábytek spojený navzájem do řady - Požadavky na pevnost a metody zkoušení.

12

Popis norem a vymezení požadavků na rozměry Vyhláška č. 410/2005 Sb., která byla novelizována v roce 2009 a stanovuje požadavky na nábytek pro vzdělávací instituce pro děti a mladistvé sice není závazná pro zařízení pro dospělé, mnoho požadavků v ní uvedených je však univerzálních. Před novelizací obsahovala příloha č. 2, této

vyhlášky tabulku

základních

rozměrů, která však později byla novelizací

nahrazena

požadavky

normy ČSN EN 1729-1. Norma rozděluje uživatele a tedy následně i nábytek do sedmi velikostních skupin podle výšky postavy. Toto rozdělení je uvedeno v tabulce 1.

Obr. 1, Znázornění výšky postavy a podkolení

Tab. 1, Výškové třídy dle ČSN EN 1729-1

ROZDĚLENÍ NÁBYTKU DO SKUPIN DLE VÝŠKY POSTAVY (v mm) kategorie: výška podkolenní:

0

200

výška postavy:

1 - 250

2 -

280

3 - 315

4 -

355

5 - 405

6 -

425

7 -

485

-

800 - 950 1080 - 1210 1330 - 1590 1590 - 1880 930 - 1160 1190 - 1420 1460 - 1765 1740 -2070

Tabulka je vytvořena pro nejobvyklejší rozsah vzrůstu studentů. Pro účely práce, která se věnuje dospělé populaci, se zaměříme pouze na kategorie pět, šest a sedm, tedy zelenou, modrou a hnědou barvu. Při výzkumu bude úkolem mimo jiné zjistit rozpětí vzrůstu respondentů a zařazení do příslušných kategorií. Podle normy jsou rozlišeny dva základní typy sedacího nábytku podle typu sedáku. Sedák přímý s jednoduchým sklonem, u kterého je podpíráno tělo v rovině (typ 1 – Obr. 2). Druhý typ zahrnuje vysoké židle s dvojitým sklonem sedáku. Jedná se o židle, které mají sedák v přední a zadní části se svažující – tělo tedy spočívá na jakémsi kopečku. Nohy nejsou položeny na zemi, ale na vyvýšené podnožce (typ 2 – Obr. 3).

13

4.1. Rozměry pro židle s přímým sklonem sedáku

Obr. 2, Schéma rozměrů židle s přímým sklonem sedáku

Tab. 2, Parametry pro židle s přímým sklonem sedáku dle ČSN EN 1729-1

kategorie:

b3

výška sedáku ±10 mm hloubka sedáku ±10 mm (0-2) ±20 mm (3-7) minimální šířka sedáku

t7

hloubka plochy sedáku

h8 t4

h6 h7 b4 r β α

0

1

2

3

4

5

6

7

210

260

310

350

380

430

460

510

225

250

270

300

340

380

420

460

210

240

280

320

340

360

380

400

250

270

310

(t4 -30) 330

350

370

205

(t4 -20) 230

výška bodu S (-10, +20) výška opěráku min. šířka opěradla min. min. horizontální poloměr opěráku

140

150

160

180

190

200

210

220

100 -

100 210

100 250

100 270

100 270

100 300

100 330

100 360

-

300

300

300

300

300

300

300

sklon opěradla

-

710

765

820

500

500

500

600

600

600

500

500

500

500

500 545 465 400

500 610 520 400

500 665 565 400

500 725 620 400

sklon sedáku max. výška stolní desky h1 ±10 mm hloubka stolní t1 desky min. šířka stolní desky min. min. vzdálenost mezi nohami stolu A min. B místo pro C nohy D

400 -

95° až 110° +5° až -5° 460 500

400 325 275 300

530

400 380 325 300

640 500

600 500

590

(lze zmenšit na 400 mm pokud to vyžadují vzdělávací podmínky) (lze zmenšit na 550 mm pokud to vyžadují vzdělávací podmínky) (lze zmenšit na 450 mm pokud to vyžadují vzdělávací podmínky)

400 440 375 300

400 495 420 300

14

4.1. Rozměry pro židle s dvojitým sklonem sedáku

Obr. 3 Schéma rozměrů židle s dvojitým sklonem sedáku

Tab. 3 Parametry pro židle s dvojitým sklonem sedáku dle ČSN EN 1729-1

kategorie:

r

max. sklon přední části sedáku sklon zadní části sedáku výška sedáku ±10 mm hloubka sedáku ±10 mm (0-2) ±20 mm (3-7) min. šířka sedáku hloubka plochy sedáku výška bodu S -10 mm, +20 mm výška opěráku min. šířka opěradla min. min. horizontální poloměr opěráku

h9

výška podnožky

α δ h8 t4 b3 t7 h6 h7 b4

výška stolní desky ±10 mm hloubka stolní t1 desky min. min. vzdálenost mezi nohami stolu A min. B místo pro C nohy D

h1

0

1

2

3

4

5

6

7

+15° -5° až +5° 210+h9

260+h9

310+h9

350+h9

380+h9

430+h9

460+h9

510+h9

225

250

270

300

340

380

420

460

210

240

280

320

340

360

380

400

t4 -20

t4 -20

t4 -20

t4 -30

t4 -30

t4 -30

t4 -30

t4 -30

140

150

160

180

190

200

210

220

100

100

100

100

100

100

100

100

210

240

280

320

340

360

380

400

-

300

300

300

300

300

300

300

220×

240×

270×

300× 340× tg 2α

380×

420×

460×

h8+110

h8+200

h8+220

h8+260

h8+280

h8+300

h8+310

500

500

500

500

500

500

500

500

500 h1 -95 h1 -175 400

500 h1 -100 h1 -190 400

500 h1 -95 h1 -125 400

500 h1 -95 h1 -200 400

-

500

-

500

400 h1 -75 h1 -125 300

400 h1 -80 h1 -135 300

h8+240

(lze zmenšit na 400 mm pokud to vyžadují vzdělávací podmínky) (lze zmenšit na 400 mm pokud to vyžadují vzdělávací podmínky)

400 h1 -90 h1 -155 300

400 h1 -95 h1 -170 300

15

5. ZDRAVOTNÍ SOUVISLOSTI 5.1. Dysbalance Naše tělo lo je neustále namáháno při p i každodenním pohybu, ale i při př statické zátěži, kterou třeba eba sezení představuje. edstavuje. Pokud jsou svalové partie a klouby zatěžovány zat nerovnoměrně a stereotypně stereoty vznikají tzv. dysbalance. Jedná se o případ, řípad, kdy určitý ur sval oslabí a v důsledku sledku toho dochází k nadměrnému rnému namáhání jiného svalu, nebo kloubů, kloub páteře a podobně. ě Při ři dlouho trvajících dysbalancích může může docházet k nevratným změnám, nám, svaly se mohou měnit m na tuhé vazivové pruhy a na kloubech loubech vznikat kostní výrůstky (osteofyty). Proto je nutné udržovat tělo t v optimálním držení a procvičovat různé svalstvo tak, aby rovnoměrně rovnom podpíralo kosterní systém. Špatné držení těla t je jednou z nejčastějších ějších funkčních funk ních poruch pohybového aparátu, vyskytující vysk se u 40 % dětské populace v ČR (Filipová, 2009), 2009) je to způsobeno i tím, že ve školách nejsou pro každého žáka zohledněny ěny ny ergonomické zásady pracovního místa. Školní nábytek není vybrán s ohledem na rozdílnou tělesnou t výšku žáků a navíc nepodporuje nepodporu správné sezení a držení těla la (Lukašíková, 2010). 2010) Správné nacvičení čení a používání držení těla t přii sedu, stoji, nebo základních pohybech je proto důležité. Při ři stereotypních špatně špatn prováděných ných úkonech hrozí dysbalance a následné bolesti.

5.2. Držení těla tě Přii správném držení těla t je jednou z podstatných částí snaha o zachování přirozeného irozeného

tvaru

páteř páteře

–

dvojitého

esovitého prohnutí (Obr. Obr. 4). 4 Dvě lordózy i dvě

kyfózy jsou

normáln normálně

udržovány

v optimálním tvaru příslušnými říslušnými svaly. Ty jsou bohužel u velké části populace různě r oslabené

a

zkrácené

a

dochází

tak

k nadměrnému rnému namáhání páteře. páte Podle čtyř základních oblastí – tedy dvou lordóz a dvou kyfóz můžeme ůžeme rozdělit rozdě také nejčastěji Obr. 4, Znázornění ění prohnutí páteře páte

16

oslabené svalstvo. První oblast časté dysbalance v oblasti krční páteře je způsobena ůsobena zkrácenými šíjovými ovými svaly, svaly kloněnými klon a kývačem hlavy. Ochabuje současně časně ohýbač krku a dochází nakonec k zvětšení ětšení krční kr lordózy a předsunutí edsunutí hlavy. Krční Krč páteř je potom nadměrně zatěžována. Druhou oblastí je hrudní kyfóza, kde se zkracuje často asto velký prsní sval a ochabují fixátory fixá lopatek. Tato dysbalance ysbalance způsobuje zp kulatá záda, ramena padající dopředu ředu a vystouplé lopatky. Třetí oblast ovlivňuje ňuje zatížení bederní lordózy po zkrácení bederních vzpřimovačů vzp a čtyřhranný sval bederní, ochablé jsou svaly břišní. b Tato dysbalance vede k oslabení tzv. břišního b lisu, projevuje se hyperlordóza bolesti zad v této oblasti a povolené břicho. Čtvrtá tvrtá oblast zahrnující křížovou k kyfózu, ovlivňuje uje

zkrácení

a

tuhnutí

stehenního

a

bedrokyčlostehenního lostehenního svalu, oslabuje velký sval hýžďový. Dysbalance opět vede k hyperlordóze v oblasti beder. (Daňková, ňková, 2001) 2001

Obr. 5,, Znázornění vadného držení těla t – hrudní hyperkyfóza a bederní hyperlordóza

5.3. Správný sed Jak bylo výše zmíněno, zmíně pro předcházení edcházení dysbalancí a následné bolesti a problémů problém je potřebná ebná snaha o správné držení těla. t Vzhledem k tématu tu této práce bude pozornost soustředěna na na sezení, ačkoliv ač se samozřejmě na problémech podílí jen částečně. č Nejčastěji ji

používanou

teorií správného aktivního sedu je tzv. Brüggerův ův sed (Véle 1995, Kolářř 2009). 2009) Alois Brügger byl švýcarský neurolog a psychiatr, který na

základě

vyvinul

pozorování

fyzioterapeutický

koncept, kterého součástí částí je i Obr. 6, Brüggerův sed

17

koncept sedu. Části trupu jsou přirovnány p ke třem em ozubeným kolům, umístěných umíst nad sebou (obrázek).. Pootočení Pootoč jednoho ozubeného kola rozpohybuje pohybuje i kola další. První kolo znázorňuje uje pánev, druhé hrudník a třetí t šíji. Přii formování, je snaha vyrovnat páteř páte do správného tvaru tak, aby byly meziobratlové ploténky rovnoměrně rovnoměrně namáhány. Pánev se překlopí mírněě dopředu ředu tak, aby byla vytvořena vytvo bederní rní lordóza, zároveň zárove dojde ke zvednutí hrudníku a protažení šíje. Brüggerůvv sed má podobnou charakteristiku jako fyziologické držení těla t trojměsíčního dítěte ěte a měl m by poskytovat ideální nezatěžující ěžující stav pro páteř páte a meziobratlové ploténky. Avšak žádná statická st poloha nemůže že být chápána jako správná, protože staticky namáhá svaly a neprobíhá jejich aktivní zapojení. Jedině Jedin při dynamickém – tedy proměnlivém proměnlivém sedu, se dociluje zapojení svalů a předchází p se tak riziku jednostranného a statického namáhání. Kromě konceptu Brüggerova jsou popsány a zkoumány další typy sezení. Podle Carlsöö (Véle 1995) jsou typy sezení rozděleny do tří modelůů (obrázek). První je sezení s předklonem edklonem trupu, druhé sezení označuje ozna jako vzpřímené a třetí řetí jako sezení kyfotické (bederní lordóza ordóza je zakulacena v kyfózu) s překlopenou eklopenou pánví vzad. První a druhý typ je popisován jako uvolňující, ňující, třetí t typ pro svou kyfózu v bederní oblasti zaviňuje zavi nadměrné rné namáhání meziobratlových plotének.

Obr. 7, Druhy sezení podle Véleho

Dále je uvedeno (Véle, 1995), že každá pracovní pozice vyžaduje odlišný typ sezení a příslušné íslušné židle. Nelze ani tak mluvit o obecně dobré nebo špatné židli, židli spíše o špatném a vhodném použití. Je tedy nutno rozlišovat mezi židlí odpočivnou odpoč a pracovní. Véle ale doporučuje čuje vždy zachování bederní lordózy. Podle výzkumů, ů, které byly provedeny různými r znými výzkumníky a uvádí je společnost spole Grammer office (Grammer office, 2011), 2011) je nejvíce odlehčující ující sed s kulatými zády. Je zde tedy zpochybňována ňována nutnost zachování bederní lordózy. Prof. P. Brinckmann, soukromý docent Dr. Drerup a K. Ehrenbrusthoff z Ústavu experimentální 18

biomechaniky

Univerzity

v Münsteru, provedli výzkum, při kterém prováděli měření tělesné výšky při stoji a různých modelech sezení, z čehož se snažili

odvodit

zátěž

na

meziobratlové ploténky. Největší sesednutí

obratlů

a

tedy

zmenšení výšky postavy bylo měřeno při stoji, při sezení se

Obr. 8, Znázornění namáhání plotének při různých polohách

zachováním bederní lordózy i sezení s kulatými zády bylo zmenšení postavy nižší. Soukromý docent Dr. H-J. Wilke z Univerzity v Ulmu zas v rámci výzkumu zavedl zkoušené osobě do meziobratlové ploténky tenzometry a měřil s jejich pomocí tlak při různých činnostech a modelech držení těla. Z výzkumu vyplynulo, že tlak na ploténky byl vyšší při vzpřímeném sedu bez opření, než s opřením s mírně zakulacenými zády (Wilke, 1999). Ještě další studie a testy, které výše uvedená společnost uvádí, podporují teorii menšího zatížení plotének při sedu s opřenými mírně zakulacenými zády. Z uvedeného tedy vyplývá, že je potřeba snažit se o polohu proměnlivou. Vzpřímený sed rovnoměrně namáhá meziobratlové ploténky, ale opření zad dokulata v odpočivné poloze jim dává uvolnění. Nevhodné je jednostranné zatěžování a namáhání svalů kompenzujících jakoukoliv polohu. Kromě jednostranného namáhání však může způsobovat bolest zad i stres (Rašev, 1992)

19

6. METODIKA PRŮZKUMU 6.1. Průzkum č.1. – obecný dotazník První dotazník se týkal obecné spokojenosti studentů. Dotazy v něm by se daly rozdělit do čtyř kategorií. Do první kategorie můžeme zahrnout dotazy informativní, tedy pohlaví, výška postavy a věk respondenta, společně s příslušností k univerzitě a oboru, aby se výsledky anket případně daly třídit podle těchto kritérií. Druhá kategorie se týkala spokojenosti studentů se sezením na jejich vysoké škole. Tedy obecná spokojenost se sedacím nábytkem, jestli je sezení spíše staré nebo nověji zařízeno. Dále jestli jsou spokojeni se základními parametry a rozměry sezení, popřípadě které z nich jim často nevyhovují a jestli sedadlo nevykazovalo některé z hlavních vad nebezpečných pro uživatele. Bylo také zkoumáno, zda se respondenti setkávají se sedadly s nastavitelností rozměrů. Poslední dotaz této kategorie se dotazoval na často používané výklopné stolky připevněné na područkách konferenčních židlí. Ve třetí kategorii byla zjišťována preference jednotlivých židlí oproti pevným řadám, čalouněného nábytku oproti tomu bez čalounění a také obliba různých sklonů desky stolku. S tím také souvisely dotazy poslední kategorie týkající se zvyklostí respondentů ohledně psaní si poznámek a oblíbených poloh sedu. Distribuce dotazníku a jeho vyplnění probíhalo pomocí specializovaného internetového serveru vyplnto.cz, úplné znění dotazníku je uvedeno v příloze této práce (dotazník č. 1).

6.2. Průzkum č.2. – posouzení učebny Druhý průzkum spočíval v posouzení nábytku v několika konkrétních učebnách brněnských univerzit, a to sice: Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického, Mendelovy univerzity a Veterinární a farmaceutické univerzity. Původně bylo zamýšleno provést průzkum ve všech šesti brněnských univerzitách, na Janáčkově akademii múzických umění však probíhá výuka z velké části jinou formou než pomocí přednášek a prostory tomu odpovídají a Univerzita obrany jakožto vojenský objekt nebyla volně přístupná. Učebny byly vybrány spíše náhodně, podle toho kam se autor dostal s ohledem na co nejmenší vyrušení probíhající výuky příslušných univerzit. Průzkum na těchto velkých brněnských univerzitách by měl vytvořit dostatečný reprezentativní vzorek pro posouzení celkového aktuálního stavu nábytku pro studenty.

20

Průzkum stavu je proveden ze dvou pohledů a jejich vzájemného porovnání. Šlo o zjištění subjektivní – tedy pocity uživatelů zjišťované dotazníky a objektivní, provedené měřením. Šlo o to naměřené údaje porovnat s normami, zjistit jak případné chyby korespondují s pocity respondentů nebo jakými vlivy mohou být pocity nepohodlí nebo až bolesti způsobeny. První část průzkumu tedy zjišťovala subjektivní pocity uživatelů. Pokud možno po proběhnuté výuce, a tedy delším sezení v konkrétní učebně, byl studentům rozdán krátký dotazník. V něm byli respondenti dotázáni na svou spokojenost s nábytkem, na konkrétní parametry a jejich stav a nebezpečné vlastnosti nábytku. V závěru dotazníku pak studenti vyplnily opět identifikační údaje, tedy pohlaví, výšku postavy, věk a jaký studují obor. Byla také zařazena otázka, zda a jak často, pociťují respondenti bolesti zad a šíje. Úplný formulář dotazníku je v příloze práce (dotazník č.2). Druhá část průzkumu měla za úkol objektivní změření a posouzení základních parametrů nábytku, vyplývajících z normy. Pro zjištění zkoumaných parametrů byl použit svinovací metr a kovový pákový úhloměr. Veškeré parametry byly potom porovnávány s normami ČSN EN 1729-1 a ČSN EN 1729-2. Formulář pro měření s výčtem zjišťovaných rozměrů je opět uveden v příloze (formulář č.3).

21

7. DATA PRŮZKUMU 7.1. Průzkum č.1. – obecný dotazník 7.1.1. Data o respondentech Jak bylo uvedeno výše, tento průzkum byl uskutečněn pomocí internetového severu vyplnto.cz. Zúčastnilo se ho 328 respondentů, z toho 232 žen a 96 mužů. Nejmladšímu z respondentů bylo 19 let a nejstaršímu 31 let. Věkové rozložení je vidět v grafu (Obr. 9), medián i modus měl hodnotu 22 let a střední hodnota byla 22,25 let. 64

70 58

60 p o č e t

57

49

50

39

40

27

30 20

18 11

10

2

1

0

1

1

0 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 věk Obr. 9, Věkové rozložení zkoumaného souboru

Přibližně 98,5 % souboru tvoří věková skupina respondentů od 19 do 26 let, tedy nejobvyklejší věkové rozmezí vysokoškolských studentů. Významnou zjišťovanou veličinou byla výška postavy respondentů. Tato hodnota je důležitá z hlediska zařazení studentů do příslušných velikostních skupin pro porovnání s normou. Výška postavy respondentů se pohybovala od 150 cm do 200 cm. 32

35 30 p o č e t

25

25 21

22

20

20 14 12 13 12 12 12 11 10 8 7 7 8 10 6 6 556 65 44 3 242224 3 2 5 1 111 2 2 000 01 10001 0 15

výška postavy Obr. 10, Výška postavy a její četnost ve zkoumaném souboru

22

Medián i modus vyšel 170 cm, střední hodnota 172,04 cm. Přesné rozdělení četností pro jednotlivé výšky je vyneseno v grafu (Obr. 10). Dotazník vyplnili studenti z 28 univerzit, z toho 15 bylo tuzemských 12 ze Slovenska a 1 dánská. Samozřejmě z mnoha univerzit, hlavně těch zahraničních se průzkumu zúčastnil třeba pouze jeden respondent. Jak je vidět z grafu (Obr. 11), nejvíce respondentů bylo z brněnské Masarykovy univerzity, a to 186 osob. Druhou příčku zaujala Mendelova univerzita s 34 lidmi a třetí byla Trenčianská univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne s celkem 21 účastníky. Seznam univerzit s celými jmény je uveden v příloze. ostatní 14% 2% 2% 5%

7% 60% 11%

muni 186 mendelu 34 tnuad 21 vut 14 vfu 6 cvut 6 czu 5 tul 4 upol 4 tuke 4 uhk 3 unipo 3 utb 3 upjs 3 uniba 2 jamu 1 euba 1 famo 1 ku 1 ukf 1 sevs 1 stuba 1 truni 1 ucm 1 vse 1 zcu 1 vso 1 sdu 1

Obr. 11, Příslušnost respondentům k univerzitám

7.1.2. Spokojenost a požadavky V předchozí podkapitole byla rozebrána data o respondentech. Tato část je věnována již výsledkům odpovědí na otázky po spokojenosti. V dotazníku bylo celkem 13 otázek, které měly za úkol zjistit dojmy studentů, jejich požadavky a preference. Otázky v dotazníku, byly řazeny v jiném pořadí, než jsou uvedeny zde. V dotazníku bylo lepší odpovědi respondentů ověřovat a neovlivňovat jejich odpovědi souvislostmi, které jsou naopak v práci žádoucí. Nejdříve zde budou popsány otázky zjišťující dojmy ze současného stavu na VŠ.

23

První otázka se týkala celkové spokojenosti,

tedy

jak

celkově

respondenti hodnotí kvalitu sedění na své univerzitě. Jak je vidět v grafu (Obr. 13), 171 osob, tedy téměř polovina hodnotila obecně sezení jako spíše dobré. Spíše špatný pocit z něj měla necelá třetina respondentů, což je 97 lidí. Slovo Obr. 12, Hodnocení obecné spokojenosti

vyhovující zvolilo 43 respondentů, tedy asi 13 % a zbylých 5 %, tedy 17 lidí ohodnotilo stav jako nevyhovující. Druhá otázka měla zjistit, jestli na školách převažuje spíše nový nebo spíše starší nábytek. Jak je vidět v grafu (Obr. 12) téměř dvě třetiny respondentů hodnotili vybavení jako novější, dojem spíše staršího nábytku měla necelá třetina

Obr. 13, Zjištění odhadu stáří nábytku

a jen asi 3 % definovala vybavení jako starší. Další otázka zjišťovala obvyklost sedadel

s možností

úpravy rozměrů.

Necelých 80 % respondentů, tedy 263 lidí uvedlo, že se s takovým sezením nesetkali vůbec. Dalších 64 lidí tedy zhruba

20 %

uvedlo,

že

se

Obr. 14, Obvyklost nábytku s možností úpravy rozměrů

s nastavitelnými sedadly setkali zřídka. Jen 2 respondenti, tedy zanedbatelných

200

0,61 % uvedlo, že se s takovým sezením

150 100

potkává často. Následovala

50

otázka

na

pocit

170

63

72

74 5

9

5

4

0

bezpečnosti u stávajících sedadel. Byly zde nabídnuty tři základní možnosti, a to ostré hrany a rohy, místa s nebezpečím

Obr. 15, Hodnocení nebezpečných vlastností nábytku

24

uvíznutí prstů a místa s nebezpečím skřípnutí. Byla zde také možnost doplnit vlastní jinou zkušenost ohledně bezpečnosti. Nejčastější odpověď, u 170 respondentů, byla uvedena obava ze skřípnutí. Kromě toho 73 lidí mělo obavy nebo zkušenost s otvory s nebezpečím uvíznutí prstu a 63 osob označilo jako nebezpečné ostré hrany. Do oblasti ostrých hran spadala i většina vlastních odpovědí, popisující třísky a poškozený oděv. Speciálně dívky zmiňovaly častokrát zkušenost s poškozením silonek. Více studentů často zmiňovalo prototyp konferenční židle, mající k područce

připevněn

výklopný

stolek. Tomuto typu bude věnována pozornost ještě v druhém konkrétním průzkumu.

Na

jeho

funkci

a

Obr. 16, Hodnocení výklopného stolku připevněným k židli

spokojenost se stolkem podobného typu byla zařazena jedna z otázek. Z grafu je zřejmé že 195 lidí charakterizovalo tento stolek jako malý, 148 lidí jako poruchový a nestabilní. Celkem 52 osobám stolek funkčně vyhovoval a 40 respondentů se s takovým stolkem vůbec nesetkalo. Většina tedy s takovým typem stolku neměla dobré zkušenosti. Poslední otázka týkající se spokojenosti a zkušeností ohledně užívaného nábytku se již týkala konkrétních parametrů. Byla zjišťována spokojenost či nespokojenost se

respondenti

měli

možnost

napsat i vlastní odpověď do vyhrazeného

pole.

Mezi

četnost

základními osmi parametry,

250 200 150 100 50 0

207

194 150

136 64

26

23

20

32

zkoumané parametry patřila: výška sedáku, šířka sedáku, sklon

opěradla,

velikost parametry

prostoru pro nohy, zaoblení hran,

statická

poloha

s

Obr. 17, Hodnocení parametrů nábytku a jeho vad

nemožností úpravy, tvrdost a tepelný komfort z hlediska přehřívání. Nejvíce respondentů zvolilo nespokojenost s tvrdostí sedadel, celkem 207 osob, což je přibližně 63 % respondentů. Celkem 194 respondentů bylo nespokojeno s prostorem pro nohy, 150 osob projevilo nespokojenost se statickou polohou a sklon opěradla nevyhovoval 136 lidem.

25

Další

otázky

již

nezjišťovaly

současný stav, ale obecné preference a zvyklosti respondentů. V první otázce byli studenti dotázáni, jestli požadují spíše

čalouněná,

sedadla

nebo

bez

čalounění. Čísla jasně ukázala větší touhu po sedadlech čalouněných, což souhlasí i s velkou

nespokojeností

ohledně

Obr. 18, Preference čalouněných a nečalouněných sedadel

stávajících tvrdých sedadel. Čalounění tedy chtělo téměř 80 % dotázaných, což bylo 260 osob, zbylých 20 %, tedy 68 osob by dalo přednost spíše sedadlům nečalouněným. Následovala

otázka,

jestli

respondenti mají radši sedadla spojená do řady

s ostatními,

nebo

nezávislá,

oddělená. Jak je vidět v grafu (Obr. 18) přibližně 61 % studentů, tedy 202 osob preferovalo samostatná sedadla. Dalších 113 osob, které tvoří 34 %, odpovědělo, že jim na této vlastnosti až tak

Obr. 19, Preference samostatných sedadel a řad

nezáleží. Jen 13 lidí tvořících

250

přibližně

200

souboru

zkoumaného

preferovalo

sedadla

řadová.

četnost

4%

150

233 177 137

100

68

Další dotaz měl za úkol zjistit

zvyklosti

uživatelů

z hlediska

sezení,

podle

preference

polohy

nohou.

137

30

50

15

0

Nejvíce uživatelů, celkem 233 osob, zvolilo jako nejoblíbenější polohu

sedu

s nataženými

nohami před sebe. Tento sed je však často spojen s bederní kyfózou,

jak

bylo

uvedeno

poloha nohou Obr. 20, Zjištění obliby polohy nohou při sezení

v kapitole o ergonomii. I přehození nohy přes nohu, což zvolilo 177 osob, s sebou nese jisté nerovnoměrné namáhání. Podle většiny odborníků zmiňovaný správný sed 26

s nohami položenými chodidly na zemi a ohnutými v koleni do pravého úhlu zvolilo pouze 68 lidí. Další odpovědi jsou patrné z grafu (Obr. 20). Také u této otázky byla možnost dopsat odpověď vlastní, tuto příležitost

využilo

15

osob.

Tito

respondenti nejčastěji zdůrazňovali, že polohy hodně mění a potřebují, aby jim to sedadlo umožňovalo. Následující

dvě

otázky

byly

zaměřeny na preference a zvyklosti Obr. 21, Zjištění sklonu pracovní plochy

využívání stolků. V první z nich byli

respondenti dotázáni na oblibu sklonu pracovní plochy stolku. Většina, tedy 188 lidí a něco málo přes 57 % má radši stolek s vodorovnou plochou, 109 osob by pak volilo nastavitelný stolek, 25 respondentů by chtělo při práci plochu šikmou a 6 lidí uvedlo, že stolek vůbec nepotřebuje. S potřebou si psát si poznámky souvisela další otázka, zjištující, jestli studenti využívají tradičně poznámky na papír, nebo

jestli

dávají

přednost

elektronickému zápisu. První papírovou variantu

zvolilo

263

lidí,

což

je

majoritních 80 %, dalších 48 osob pro zápis poznámek volí spíše elektronické zařízení a 17 lidí si poznámky nepíše. Tato

otázka

měla

zjistit

potřebu

Obr. 22, Zjištění způsobu psaní poznámek

pracovního prostoru, tedy prostor pro odložení potřeb i velikost stolku. V závěru byly položeny dvě otázky týkající

se

zdravotního

stavu

respondentů. V první z nich, jestli a jak často pociťují bolesti zad a šíje. Bohužel odpověď „často“ zvolila většina, a to 151 osob, což je 46 % z dotazovaných. Na druhou stranu relativně velká část, 140

Obr. 23, Zjištění pocitů bolestí zad a šíje

27

osob a necelých 43 %, uvedlo, že pocity bolestivosti mají spíše řidčeji. Téměř stále bolí záda 22 osob a vůbec pouze 15 z dotazovaných. Bolest zad a šíje samozřejmě souvisí se sportem, cvičením a pohybem. V další otázce směřované do této oblasti byli respondenti dotázáni, jak často sportují Obr. 24, Zjištění pohybových návyků

nebo cvičí. Jak je vidět z grafu (Obr. 24),

149 osob, tedy přibližně 45 % cvičí alespoň jednou týdně. Dalších 88 respondentů cvičí dokonce vícekrát za týden, 63 osob jen jednou za měsíc a 28 z celkových 328 téměř vůbec. Na konci dotazníku byl dán prostor pro jakékoliv vyjádření respondentů k sedacímu a stolovému nábytku v posluchárnách jejich vysokých škol. Celý doslovný výčet odpovědí respondentů je v příloze práce. Odpovědi můžeme rozdělit do několika myšlenek a oblastí. Jedna velká oblast se týká individuálního přizpůsobení uživateli. Jak psal jeden s účastníků průzkumu, nábytek se nakupuje hromadně a univerzálně, ale uživatelé jsou odlišní. Studenti tedy vyjadřovali touhu po přizpůsobivosti nábytku, což souvisí s možností změny polohy při sezení. Opět si více lidí stěžovalo na tvrdost sedadel a projevovalo touhu po čalounění. Se změnou polohy také souvisí alternativní sezení, tedy možnost dalšího odpočivného sezení na chodbách, nebo dokonce možnost zapůjčení podpůrných pomůcek pro dynamický sed, například nafukovacích míčů. Ke konkrétním parametrům se několik respondentů vyjádřilo svou nespokojeností s výškou sedadla nebo opěradla, stejně tak s jejich sklonem, s tím je spojeno i časté klouzání a sjíždění ze sedáku, kvůli jeho sklonu a hladkému povrchu. Také místo na nohy se respondentům zdálo často nedostatečné a v řadách nebyl prostor pro možnost opustit své místo během přednášky. Případná snaha o cestu na toaletu s sebou nese podle vyjádření studentů chvatné balení notebooků a sklápění stolků všech přísedících. Spojení sedadel v řadě, navíc kombinováno s nedostatečným uchycením k podlaze s sebou přináší třes lavice a vyrušování celé řady studentů při pohybu jednoho z nich. Konstrukce bývají poddimenzovány a dochází k poruchám v podobě rozlomení sedadel a dalších částí, z čehož vyplývá i následné nebezpečí v podobě třísek a dalšího rizika úrazů. Ohledně konstrukce se opakovaně mnoho respondentů pozastavilo nad často 28

používanou konferenční židlí, která ač čalouněná, svými parametry způsobuje bolesti. Tomuto typu konferenční židle bude věnována větší pozornost ještě v další části práce. Kromě zmíněných výhrad ke konstrukci si studenti stěžovali ještě na chlad kovových i dřevěných součástí (což obzvláště pro děvčata znamená zdravotní rizika), v druhém extrému však třeba koženková sedadla způsobují přehřívání a nedokonalé větrání, takže si studenti stěžují na pocení a špatné cirkulaci vzduchu. Opravdu hodně výhrad, studenti měli k pracovnímu prostoru a dalším úložným možnostem pro jejich osobní věci a pomůcky. Stolky jsou často řešeny jako výklopné a rozměr jejich pracovní plochy je nedostatečný. Navíc nemožnost přisunout si stolek blíže k tělu vede k nahrbení a následným bolestem zad. Příruční malý stolek připevněný ke konferenčním židlím má tuto vlastnost mírně zlepšenou, protože je blíže k tělu. Na druhou stranu je většinou nízko, je malý, nestabilní a u pravé strany. To vede opět k jednostrannému natočení a bolestem a u populace leváků k téměř nemožnému použití. Poslední kategorie připomínek se týká obecného chování a přístupu k výuce, kdy je málo přestávek, studenti nejsou poučeni o tom jak správně sedět a není umožněn pohyb a kompenzační cvičení. Jeden ze studentů se ještě v odpovědi zamyslel nad poměrem ceny a kvality nábytku, a jeden vyjadřoval zklamání nad tím, že na Mendelově univerzitě kde se vyučují obory pro nábytkové inženýry, zařízení učeben není lepší.

7.2. Průzkum č.2. – posouzení učebny 7.2.1. Data o respondentech Posouzeno bylo 16 poslucháren a dotazníky spokojeností

přímo v

související těchto

70

se

učebnách,

vyplnilo 110 respondentů, z toho 63 žen a 47 mužů. Věk zúčastněných se pohyboval od 18 do 29 let. Věk byl

62

60 p o č e t

40 30 20 10

zjišťován v rozmezích, tak jak je vidět

45

50

0

1

1

26-29

>29

0

v grafu. Nejvíce lidí bylo zastoupeno

<18

v rozmezí 18 – 21 let, kam spadalo 62

18-21

22-25 věk

osob. Dalších 45 respondentů bylo 22

Obr. 25, Věkové rozložení zkoumaného vzorku

– 25 let starých a pouze jeden 29

respondent byl ve skupině 28 –

70

29 let a jeden ve skupině nad 29

60

let. Dá se tedy říci, že drtivá většina

výsledkůů

respondentů

se

ve

týká

vě věkovém

rozmezí 18 – 25 let. Dalším

dů důležitým

zjišťovaným ovaným parametrem byla tělesná lesná

výška

Největší tší

podíl

respondentů

p o č e t

61

50 40 26

30 20 10

1

0

0 <152 153-167168-181182 182-207 >208

úč účastníků. tvořilo

61

spadajících

do

22

výška postavy [cm] Obr. 26,, Výška postavy zkoumaného vzorku

výškové kategorie 168 – 181 cm. V kategorii výšky 153 – 167 cm bylo 26 osob a v kategorii 182 – 207 cm 22 osob. Jeden člověk pak byl menší než 152 cm. Z těchto údajů

je

možné

respondenty

do

za zařadit

výškových

4. Bolesti zad a šíje pociťuji:

skupin dle normy. Poslední

otázka

9,916,5

tohoto

42,9 51,7

dotazníku směřující ěřující přímo př na respondenty byla, jak často mají pocity

bolesti

zad

a

šíje.

Vyplynulo, že 15 z celkových

vůbec (15)

zřídkakdy (47)

často (39)

téměř stále (9)

110 osob také problémy nemá. Zbylých 95 lidí pociťuje ťuje někdy n

Obr. 27,, Pocity bolestí zad a šíje respondentů respondent

bolest zad, přičemž ř čemž 47 osob uvedlo, že se jim to stává zřídkakdy, 39 osob charakterizovali své obtíže jako časté a 9 lidí bolí záda téměř stále.

30

7.2.2. Data o posluchárnách Další otázky se týkaly přímo posouzení konkrétní učebny. Data jsou tedy vztažena ke konkrétnímu typu nábytku a jeho parametrům, na konci této podkapitoly bude proveden ještě celkový souhrn. Posluchárna č. 1 Univerzita:

VUT

Fakulta:

Učebna:

FSI

Rozměry sedadla a stolku [cm]: Výška sedáku 40 Výška opěradla Hloubka sedáku 46 Sklon opěradla Šířka sedáku 48 Délka místa pro nohy Výška bodu S 13 Výška místa pro nohy

32 105° 68

PC uč. A3

Výška stolku Šířka stolku Hloubka stolku Respondentů

71 95 36 4

Tato učebna patřila spíše k těm menším a slouží jako počítačová místnost. Studenti sedí na kovových čalouněných židlích, počítače jsou na stolech z dřevotřískové desky. Sezení hodnotili 3 lidé jako spíše dobré a 1 jako vyhovující. Jako nevyhovující byla zvolena výška sedáku, sklon opěráku a statická poloha, tedy nemožnost úpravy rozměrů. Žádný z uživatelů neshledal nábytek nebezpečným. Obr. 28, Židle PC učebny na VUT

Posluchárna č. 2 Univerzita:

VUT

Fakulta:

Učebna:

FSI


55 93° 36 76

Posluchárna P1


78 60 31 9

Posluchárna P1 se nachází na Fakultě strojního inženýrství a patří k těm větším přednáškovým místnostem. Je vidět, že zařízení je spíše starší, tvoří ho řady sedadel a pevné stolky z kovové konstrukce s deskami, a tak sedadla nejsou příliš ergonomicky tvarována. Jako vyhovující popsali sezení 2 respondenti, 3 jako spíše dobré a 4 jako spíš

Obr. 29, Lavice posluchárny P1 na VUT

nevyhovující, většině nevyhovovala hlavně tvrdost a prostor pro nohy. Pocit nebezpečí respondenti neměli, jen 2 osoby uvedly ostré hrany a 2 zmínily nebezpečí skřípnutí. 31


VUT

Fakulta:

Učebna:

FEKT


26 105° 50 69

030


76 55 30 8

Jedná se o velkou posluchárnu Fakulty elektrotechniky a komunikační technologií. Zajímavé je řešení sedadel, která jsou instalována na pohyblivém rameni, takže se dá upravit vzdálenost sezení od stolku, i projít lépe uličkou. Studenti si však na tento systém stěžovali, protože se sedadlo nedá nijak aretovat, což způsobuje neustálý pohyb. I přes zajímavé řešení všichni dotazovaní svorně hodnotili sezení jako spíše špatné. Všichni také vyjádřili svou nespokojenost s tvrdostí židle, 5 osob pociťovalo málo prostoru na nohy a 4 osoby nebyly

Obr. 30, Sedadlo na rameni v posluchárně 030 na VUT

spokojeny s nemožností nastavitelnosti. Z hlediska bezpečnosti měly 3 osoby obavy ze skřípnutí a 2 pociťovali ostré hrany. V odpovědích pro doplnění vlastního názoru 1 respondent uvedl chlad židle a 2 osoby opět vyjádřily nespokojenost s neustálou pohyblivostí sedadla. Posluchárna č. 4 Univerzita:

VUT

Fakulta:

Učebna:

FSI


21 104° 59

A3/214


61 60 50 7

Tato učebna je spíše klasickou školní třídou než posluchárnou. Ačkoli v areálu FSI byly podobné prostory vybaveny i starými klasickými lavicemi, tento prostor se již dočkal obměny. Místnost je tedy zařízena v dnešní době častými školními židlemi. Kromě dvou respondentů 5 zbylých označilo sezení jako spíše dobré. Na tvrdost sedadel si stěžovalo 5 respondentů, 4 nebyli spokojeni s nemožností úpravy rozměrů. Jeden z respondentů si výslovně stěžoval na chlad sedadel. Bezpečnost hodnotili studenti jako relativně 32

Obr. 31, Židle v učebně A3/214 na VUT

dobrou, jen dva respondenti měli obavy ze skřípnutí a jeden se zmínil o nebezpečí vyčnívajících nýtů. Posluchárna č. 5 Univerzita:

Fakulta:

VFU

Učebna:

FAF


44 100° 30 72

056


75 50 30 3

Učebna na Farmaceutické fakultě byla jako jediná v celém

výčtu zkoumaných

učeben bohatě čalouněna. Bohužel se podařilo oslovit pouze 3 studentky, které ale byly s učebnou spíše spokojeny. Pouze místo pro nohy bylo popsáno jako nedostatečné a jedna ze studentek zmínila nemožnost nastavení rozměrů a nebezpečí skřípnutí.

Obr. 32, Čalouněná sedadla v učebně 056 na VFU


Fakulta:

VFU

Učebna:

FVL


41 105° 52 71

1201


73 56 32 7

Posluchárna na Fakultě veterinárního lékařství zaujala výškou opěradel. Na druhou stranu 6 ze 7 studentů označili sezení jako tvrdé a 4 nebyli spokojeni se statickým sezením bez možnosti změny polohy. Jeden z respondentů

zmínil

jako

nevyhovující

prostor pro nohy. Sedadla z překližky však zřejmě

nebyla

dostatečně

pevná,

jeden

Obr. 33, Řada sedadel učebny 1201 na VFU

respondent zmínil nestabilitu a jeden prasklé sedadlo. Tyto výtky zmínili studenti i v odpovědích ohledně bezpečnosti společně s obavou ze skřípnutí. 33


Fakulta:

MUNI

Učebna:

PRF


Na

Právnické

fakultě

16 90° 38 59

030


77 60 36 6

Masarykovy

univerzity jsou čtyři posluchárny vybaveny shodně.

Pozitivní

je

čalouněný

sedák

s výrazným sklonem, brání tak sklouzávání ze

sedadla.

Respondenti

však

celkově

hodnotili sezení různorodě, 2 ho vnímali jako vyhovující, 2 jako spíše dobré, po jednom pak byly zaznamenány odpovědi spíše špatné

Obr. 34, Lavice v učebně 030 Právnické fakulty MUNI

a nevyhovující. Většině respondentů vadil malý prostor pro nohy, tento nedostatek pociťovalo 5 ze 6 studentů. Stejný poměr studentů měl z hlediska bezpečnosti obavy ze skřípnutí. Posluchárna č. 8 Univerzita:

MUNI

Fakulta:

kampus Bohunice


51 104° 40 74

Učebna:

A11/305


75 40 47 8

Univerzitní kampus Masarykovy univerzity, by mohl být ukázkovým místem studijních prostor. Novy komplex otevřený v roce 2010 byl, jak se píše na stránkách univerzity největším stavebním projektem pro vysokoškolské vzdělávání ve střední Evropě. Ve zkoumaných posluchárnách jsou namontovány řady se sklápěcími stolky a sedadly. Studenti hodnotili sezení jako spíše dobré, a to 3 z nich, dále 3 ohodnotili zařízení jako vyhovující, zbylí 2 jako spíše špatné. Nejčastěji si stěžovali respondenti na malý prostor pro nohy a na tvrdost. S bezpečností

34

Obr. 35, Sedadlo učebny A11/305 kampusu MUNI

byli vesměs studenti spokojeni, jen 1 osoba měla obavy z ostrých hran, otvorů s nebezpečím uvíznutí prstu a skřípnutí. Ústně se ale studenti shodovali, že kovový opěrák sedadel není pohodlný a studí. Posluchárna č. 9 Univerzita:

Fakulta: LDF

MENDELU


Učebna: B02 14 93° 44 66


78 60 35 7

Tato posluchárna v budově Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity je čerstvě zrekonstruována. Ze 7 respondentů 3 hodnotili sezení jako spíše špatné, 2 jako spíše dobré a po jednom jako vyhovující a nevyhovující. Studenti si stěžovali převážně na tvrdost, statickou polohu a prostor na nohy.

Ve vlastních odpovědích opět zdůrazňovali málo

prostoru, dále úzký stolek a jeho sklon. Ohledně bezpečnosti 2 studenti shledali nábytek nebezpečný z hlediska skřípnutí a 2 osoby z hlediska uvíznutí prstu.

Obr. 36, Sedadla posluchárny B02 na Mendelu



Posluchárny

Učebna: Q02

Fakulta: PEF

MENDELU

Provozně

51 104° 40 74


75 40 47 7

ekonomické

fakulty jsou vybavené stejným druhem sedadel se stolky jako učebny v univerzitním kampusu

Masarykovy

univerzity

v Bohunicích. Ze 7 respondentů hodnotili 3 sezení jako vyhovující a 4 jako spíše špatné. Nejvíc nevyhovovala 4 studentům tvrdost a prostor

pro

nohy,

2

osoby

uvedly

nespokojenost se statickou polohou a sklonem

Obr. 37, Řada sedadel a stolků posluchárny Q2 na Mendelu

opěradla. Ve vlastních odpovědích pak byl uveden chlad opěradla a málo místa na 35

osobní věci. Jeden student uvedl ve vlastních odpovědích humornou výtku, že se na sedadle nedá dobře usnout. Posluchárna č. 11 Univerzita:

MENDELU

Fakulta: AF


Učebna: C01 15 97° 36 58


78 60 30 7

Posluchárna tvaru kruhové výseče patřící Agronomické fakultě Mendelovy univerzity byla 3 respondenty označena jako spíše dobrá a 3 jako spíše špatná, 1 člověk měl pocit vyhovující. Všichni respondenti nebyli spokojeni s prostorem pro nohy a kromě jednoho také se statickou polohou, 5 osob také s tvrdostí. Sklon

opěradla

nevyhovoval

3

respondentům,

dlužno

podotknout, že sklon opěradla nekoresponduje se stolkem vyšší řady, takže sedící naráží při opření hlavou do hrany stolku za sebou. Tento nedostatek je asi nejvíce citelný v celém průzkumu

Obr. 38, Sedadla učebny C01 na Mendelu

sezení na univerzitách. Z hlediska bezpečnosti 6 studentů mělo obavy ze skřípnutí a dva pociťovali ostrost hran. Posluchárna č. 12 Univerzita:

MENDELU

Fakulta: AF


Učebna: A1 29 97° 26 70


73 75 30 7

Tato posluchárna mající kapacitu 180 míst je osazena opět řadami se sklopnými stolky a sedadly. Jako spíše dobré vnímali sezení 4 respondenti, 2 jako spíše špatné a 1 jako nevyhovující. Nevyhovující tvrdost pociťovali 4 studenti, stejně jako malý prostor pro nohy. Sklon opěradla potom vadil dvěma lidem a studenti měli pocit ostrých hran. Výhrady osobně výslovně uvedené se týkaly malého stolku a nepohodlí způsobeného klimatizací, což však není věcí problematiky nábytku. Jeden

36

Obr. 39, Učebna A1 Mendelu

student měl obavy z uvíznutí prstu a ze skřípnutí. Stejně jako v jiných posluchárnách, kde jsou řady sedadel přišroubované na společné konstrukci k zemi, dochází i zde k nežádoucím otřesům při pohybu jednoho uživatele v řadě. Posluchárna č. 13 Univerzita:

Fakulta: FSS

MUNI


Učebna: P31 16 103° 45 77


80 60 30 8

Tato posluchárna nacházející se na Fakultě

sociálních

studií

Masarykovy

univerzity je vybavena řadami se sklopnými sedadly a pevnými stolky. Řady jsou opět nepříliš stabilně kotveny šrouby k podlaze. Jako vyhovující označili sezení 2 respondenti, jako spíše dobré 1 a zbylých 5 ze sedmi účastníků průzkumu stav označili jako spíše

Obr. 40, Učebna P31 FSI MUNI

špatný. Nejčastěji studentům nevyhovovala tvrdost sedadel, po dvou studentech označilo sklon opěradla jako nevyhovující a také vytklo malý prostor pro nohy. Výslovně byl zmíněn malý stolek a nespokojenost s nestabilitou celé řady. Posluchárna č. 14 Univerzita:

Fakulta: ESF

MUNI


Učebna: P1 40 97° 45 72


74 54 33 8

Tato posluchárna nacházející se v budově Ekonomicko-správní fakulty je zařízena opět řadami sedadel se sklopnými sedáky a stolky. Na rozdíl od výše zmiňovaných nestabilních řad, jsou tyto připevněny šrouby ke stupni schodu,

takže

je

stabilita

větší.

Z8

respondentů označili sezení 2 jako vyhovující, Obr. 41, Sedadla posluchárny P1 ESF MUNI

37

4 jako spíše dobré a dva jako spíše špatné. Nespokojeno bylo 6 studentů s tvrdostí, 4 se statickou pohodou, 2 s prostorem pro nohy a 1 se šířkou sedadla. Ohledně bezpečnosti mělo 5 respondentů obavy ze skřípnutí. Posluchárna č. 15 Univerzita:

Fakulta: FF

MUNI

Rozměry sedadla a stolku [cm]: Výška sedáku 47 Výška opěradla Hloubka sedáku 33 Sklon opěradla Šířka sedáku lavice Délka místa pro nohy Výška bodu S 0 Výška místa pro nohy

Učebna: G31 50 100° 55 65


83 Lavice 30 7

Učebna G31 patřící k Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, je zařízena takřka historickými lavicemi. V přední části učebny je několik těžkých sklopných sedadel, ve zbytku potom velké spojené masivní lavice. Ty byly 2 studenty ohodnoceny jako spíše dobré a 5 jako spíše špatné. Na tvrdost a prostor pro nohy si stěžovali 4 lidé, 3 si stěžovali na statickou polohu a po dvou studentech se shodlo na výšce sedadla a sklonu opěradla. Ve vlastních odpovědích uvedli 2 respondenti

Obr. 42, Lavice na FF MUNI

zkušenost s častým vrzáním. Nebezpečné vlastnosti však studenti u těchto lavic nepociťovali, nejsou zde žádné sklopné prvky a nehrozí tak žádné skřípnutí. Posluchárna č. 16 Univerzita:

Fakulta: FF

MUNI


Učebna: G23 34 93° -


69 35 25 7

Učebna G23 Filozofické fakulty je zařízena konferenčními židlemi se sklopnými stolky. Toto řešení ohodnotili 2 studenti jako spíše dobré, 2 jako spíše špatné a zbylí 3 jako nevyhovující. Nepokojeni byli 2 respondenti s výškou sedu, 1 se šířkou sedu, 1 se sklonem, 1 s místem pro nohy (což je tedy u samostatné židle zajímavý vjem), další 2 lidé nebyli spokojeni se statickou polohou a po jednom studentovi s tvrdostí a přehříváním.

Ve

vlastních

odpovědích

studenti

38

uvedli

Obr. 43, Židle se sklopným stolkem na FF MUNI

nespokojenost se stolkem, konkrétně potom jeho malou stabilitu a nevhodnost pro přenosné počítače. Z hlediska bezpečnosti měli 3 studenti obavy ze skřípnutí. 7.2.3. Celkový souhrn V následující tabulce (Obr. 4) jsou uvedeny přehledně funkční rozměry učeben pro srovnání s požadavky požadovanými normou. Z normy jsou uvedeny a brány v potaz parametry pro pátou, šestou a sedmou výškovou kategorii.

NORMA

5 6 7

UČEBNY

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

h. stůl

š. stůl

v. stůl

výška_nohy

délka_nohy

sklon op.

výška op.

výška S

šířka sed.

hloubka sed.

výška sed.

UČEBNA

FAKULTA

Tab. 4, Porovnání naměřených parametrů učeben s normou

43 38 36 20 61 71 95°46 42 38 21 100 500 66,5 76,5 60 50 -110° 51 46 40 22 72,5 82 FSI FSI FEKT FSI FAF FVL PRF kamp. LDF PEF AF AF FSS ESF FF FF

PC-A3 P1 O30 A3/214 O56 1201 O30 A11/305 B02 Q02 C01 A1 P31 P1 G31 G23

40 46 46 47 46 45 48 44 47 44 42 45 45 45 47 43

46 44 40 40 47 45 40 39 38 39 40 43 38 41 33 41

48 55 43 38 47 43 42 43 43 43 39 47 43 46 lav 46

13 0 17 18 20 25 29 0 25 0 27 15 25 20 0 7

32 55 26 21 44 41 16 51 14 51 15 29 16 40 50 34

105 93 105 104 100 105 90 104 93 104 97 97 103 97 100 93

lav 68 36 76 50 69 lav 59 30 72 52 71 38 59 40 74 44 66 40 74 36 58 26 70 45 77 45 72 55 65 žid žid

71 95 36 78 60 31 76 55 30 61 60 50 75 50 30 73 56 32 77 60 36 75 40 47 78 60 35 75 40 47 78 60 30 73 75 30 80 60 30 74 54 33 83 lav 30 69 35 25

Podle tabulky je možné rozebrat jednotlivé parametry a určit nakolik splňují normu. Výška sedu Výška sedu má dle normy toleranci ±10 mm. Do tohoto rozmezí se nevešla pouze učebna č. 1, tedy počítačová učebna A3 na Fakultě strojního inženýrství VUT.

39

Hloubka sedu Hloubka sedu má pro zkoumané tři výškové kategorie dle normy toleranci ±20 mm. Tento parametr tedy nesplnila sedadla v učebnách 8, 10 a 15. Jedná se o učebnu v univerzitním kampusu MUNI a učebnu Q02 MENDELU, které měli stejný typ sedadel. Učebna G31 na Filozofické fakultě MUNI měla sedadlo krátké. Nadlimitní stav je nebezpečnější, protože může docházet, zvlášť u menších osob, k utlačování podkolení jamky a následným obtížím. Šířka sedu Šířka sedu je daná normou jenom jako minimální hranice. Tuto požadovanou minimální hodnotu všechna měřená sedadla splnila. Výška bodu S Výška sedu je v normě definována s možnou odchylkou -10 mm a + 20 mm. Předně je nutno říct, že u drtivé většiny sedadel je bod S téměř nemožné definovat i změřit, přechod dvou úhlů opěráku není zřetelně odlišen, nebo je celé opěradlo pod jedním sklonem a začíná těsně nad sedákem. Tento stav je značně nevhodný, vedoucí k porušení bederní lordózy, což podle teorií o správném sedu nelze doporučit. Zvlášť třeba posluchárna P1 na Fakultě strojního inženýrství VUT má v tvarování opěradla i sedadla vážné nedostatky. O bodu S tu nelze mluvit, opěradlo tvoří pouze rovná deska. I učebna v univerzitním kampusu MUNI a posluchárna Q02 na MENDELU nemají opěradla sedadel dobře tvarována, bod S opět není přítomen, kovový plech je tvarován v souvislé oblině, což nelze považovat za vyhovující. Obě posluchárny na VFU lze naopak pro tvar opěradel relativně doporučit. Výška opěradla Vzhledem k velmi nízkému nároku normy na tuto položku splnily minimální výšku opěradla všechny učebny. Sklon opěradla Předepsané rozmezí sklonu opěradla nesplnili čtyři posluchárny, které měly sklon nižší. Délka místa pro nohy Tento parametr patřil při průzkumu k nejčastěji porušovaným a nedostatečným. Objektivně změřený nedostatek potvrzují výpovědi studentů, kde byl tento nedostatek zmiňován jako druhý nejčastěji vyčítaný problém. Ukazuje se, že se univerzity snaží 40

šetřit it místem a studenti potom mají problém se na své místo vejít. Stejně Stejn tak vzniká často problém s nedostatečným nedostateč průchozím prostorem. Výška místa pro nohy Požadovanou minimální výšku místa pro nohy nesplnily tři tř učebny. čebny. Učebna U A3/214 na Fakultě strojního inženýrství VUT byla zařízena za ízena školními lavicemi a z důvodu velikosti úložného prostoru prostor neposkytovala dostatek místa na nohy z hlediska výšky. Stejně tak řadová adová sedadla na Právnické fakultě fakult MUNI a učebna čebna C01 na Agronomické fakultě MENDELU z důvodu dů úložného prostoru a jeho rozměru ěru pod deskou stolu porušila minimální předepsan ředepsanou ou výšku místa na nohy. Tato skutečnost skute je citelná zejména pro uživatele vyšší postavy. Šířka stolu Norma uvádí minimální šířku ší ku stolu 600 mm a možnost tuto hodnotu snížit na 550 mm v případě, ě, že to vyžadují vzdělávací vzd lávací podmínky. Pokud tedy tolerujeme jako dostačující šířku ku 550 mm, normu nesplňuje pět učeben eben a to zejména učebna u G23 na Filozofické fakultě MUNI, UNI, kde je jen malý výklopný stolek. Hloubka stolu Dle normy požadovanou minimální hloubku stolu splnila pouze učebna u uč A3/214 na Fakultě strojního inženýrství VUT. V této učebně byly umístěny ě běžné ěžné školní lavice, ale ve zbytku poslucháren, kde jsou stolky většinou tšinou výklopné, norma splněna splně není. Opět se zřejmě jedná o snahu ušetřit ušet místo, ale kvůli li malému stolku si uživatelé stěžují st na nedostatečný prostor stor pro své věci, v na stolek je nemožné současně č ě umístit třeba blok na poznámky s přenosným enosným počítačem. poč

Z uvedeného edeného je vidět, vidě že sezení na

1. Sezení v učebně hodnotím jako:

univerzitách nesplňuje velmi často parametry

6,6

20,9

předepsané normou. 52,8 40,7

Spokojenost

všech

student studentů

ve

zkoumaných učebnách čebnách ukázala, že 52 % hodnotila sezení jak spíše špatné. Necelých 41 % jako spíše dobré, téměř tém 21 % jako vyhovující a něco ě přes řes 6 % jako nevyhovující.

vyhovující (19)

spíše dobré (37)

spíše špatné (48)

nevyhovující (6)

Obr. 44,, Hodnocení spokojenosti

41

Je vidět, že studenti byli kritičtější, pokud vyplňovali dotazníky sedíce v učebnách v porovnání s těmi, co vyplňovali dotazník internetový. V rámci dotazníku měli studenti ohodnotit, které vlastnosti a parametry nábytku jim nevyhovují. V tomto oba průzkumy ukázaly podobné výsledky. Nejvíce studentům vadí tvrdost, dále prostor pro nohy a statická poloha bez možnosti úpravy.

vady a parametry

2. Nevyhovuje mi: jiné: přehřívání tvrdost statická p. ostré hrany pr. pro nohy sklon o. šířka s. výška s.

0 4 61 42 2 51 20 6 12 0

20

40

60

80

četnost Obr. 45, Hodnocení parametrů

Co se týče bezpečnosti, nejčastěji zmiňovanou obavou bylo skřípnutí. To vychází samozřejmě z častého použití sklopných stolků a sedadel.

nebezpečné vlastnosti

3. Mělo sedadlo nějaké nebezpečné vlastnosti? jiné:

0

skřípnutí

39

otvory - prsty

5

ostré hr.

8 0

10

20

30

40

četnost Obr. 46, Hodnocení nebezpečných vlastností nábytku

42

50

8. ANALÝZA VÝSLEDKŮ 8.1. Průzkum č.1. – obecný dotazník Z první otázky průzkumu, tedy celkového dojmu respondentů ohledně sezení na univerzitách, je vidět, že studenti nejsou obecně příliš kritičtí. Jsou schopni vyjmenovat mnoho nedostatků, které sezení vykazuje, ale přesto vyberou shovívavě odpověď „spíše dobré“. Zaujímají tak často postoj, že v případě, že se na židli dá alespoň trochu sedět, vyhovuje. Polovina studentů označila sezení jako spíše dobré a asi třetina studentů jako spíše špatné, 13 % potom zvolilo možnost popisu sezení jako nevyhovující. Domnívám se, že studenti často nevědí, co by měli vlastně od sezení očekávat a tak se jim často těžko posuzuje aktuální stav. Snad proto, že jsou zvyklí na klasické překližkové židle ze základních a středních škol v době, kdy na nich studovali. Z průzkumu vyplynulo, že téměř dvě třetiny vybavení jsou spíše novější a jen necelá třetina spíše starší. Je tedy možné vyslovit domněnku, že hranice spokojenosti a kvality nábytku nevede nutně mezi starým a novým vybavením. Dokonce, jak bude řečeno dále u analýzy průzkumu na školách, jsou některé starší posluchárny vybaveny o hodně lépe než ty nové. Ačkoliv u dospělých jedinců není již takový rozptyl ohledně vzrůstu jako u dětí, pokryjí zhruba tři skupiny dle normy, a to skupiny 5,6 a 7.

Obr. 47, Srovnání výšky respondentů s rozsahem tříd dle normy

V grafu (Obr. 47) je vidět jak rozložení naměřených tělesných výšek spadá do kategorií dle normy. Z průzkumu vychází, že téměř 80 % studentů nemělo zkušenost se sezením s možností regulace rozměrů. Z toho tedy vyplývá, že rozměry nemohou 43

zákonitě vyhovovat všem studentům. Pouze pokud by splňovali sedadla parametry pro kategorii 6, byl by zahrnut největší podíl tělesných výšek studentů. Z další otázek ptajících se na bezpečnost sezení je vidět, že studenti se obávají skřípnutí a uvíznutí prstů. Je to zřejmě způsobeno velkým zastoupením sklopných sedadel a stolů v rámci ušetření místa v prostorách univerzit. Zarážející je také stav sedadel ohledně zaoblení hran a dalších ostrých částí. Mnoho studentů v celém průzkumu, zejména dam, zmiňovalo zkušenost s poškozením oděvu, někteří další s třískami. Výrobci často používají překližované materiály, které jsou náchylné na vlhkost a společně s hrubším zacházením dochází k praskání a vytváření ostrých míst následně způsobujících poškození oděvu nebo i zranění. Další otázka průzkumu zjišťovala spokojenost s výklopným stolkem. Fakt, že přibližně 60 % označilo tento typ jako malý a 45 % jako nestabilní ukazuje na jeho ne příliš vhodné použití. Pojednáno o tomto typu sezení ještě bude podrobněji u konkrétního modelu, který byl změřen v rámci druhého průzkumu. Ke stolku se vztahovala také jedna z dalších otázek, kdy respondenti uvedli preferenci vodorovné plochy nebo případně nastavitelného stolku. Je totiž vhodné během změny polohy sedu změnit také polohu stolku a tak stále zachovat možnost psaní poznámek bez napnutí a hrbení. Z průzkumu spokojenosti s dalšími parametry je vidět, že studenti nejčastěji pociťují tvrdost, přáli by si sedadla čalouněná. Ta kromě odstranění zmíněné tvrdosti řeší také nepříjemný chlad a brání lépe sklouzávání těla uživatelů ze sedáku. Touhu studentů po čalouněných sedadlech ukazuje i převaha 80 % respondentů pro čalouněnou verzi. Je také zřejmé, že i se sklonem opěradla bude něco v nepořádku, protože 136 studentů uvedlo svou nespokojenost v této oblasti. Domnívám se, že je zde problém vztahu výšky opěradla a jeho sklonu. Při použití nízkého opěradla a velkého sklonu, je totiž způsobován velké namáhání a napětí šíjového svalstva. To následně vede k bolestem této oblasti. Potřebu změny polohy a dynamického sedu potvrdilo 150 respondentů, kteří uvedli jako nevyhovující statickou polohu bez možnosti změny. Otázka, zda studentům vyhovuje více sezení samostatné nebo v řadě ukázala, že pro sedadla spojená do řady téměř nikdo není. Zhruba třetina respondentů uvedla, že jim v této věci na typu nezáleží. Necelé dvě třetiny ale chtějí spíše sedadla samostatná. Jak bylo totiž uvedeno, sedadla spojená do řady vykazují často malou pevnost a stabilitu a pohyb jednoho studenta ovlivňuje třes celé řady. Bohužel se to týká hlavně nově

44

zařizovaných učeben, kde jsou řady montovány na špatně ukotvené sloupky. Starší učebny, byť se sedadly v řadě, tento problém většinou nemají. V průzkumu byly dále zjišťovány návyky chování respondentů ohledně polohy při sezení. Bohužel jen 68 z 328 studentů zvolilo jako častou polohu odpovídající teoretickému správnému sedu. Většina má v oblibě natažení nohou před sebe, což může vést k překlopení pánve vzad a nežádoucímu narušení bederní lordózy. Bohužel je pravda, že často tato poloha není až tak vinou svobodné vůle studentů, ale nedobrý sklon sedáku a jeho klouzavý materiál vede k sesouvání těla a zhroucené poloze. Z průzkumu je ale také patrné, že studenti rádi polohy při sezení střídají. To se shoduje i s doporučením odborníků a teorie a tuto vhodnost doporučil také ortoped Mudr. Vladimír Kaprál během konzultací této práce. Střídání poloh je žádoucí a dynamizaci sedu je vhodné podporovat příslušnými podmínkami a pomůckami. Ač věk studentů není vysoký a měli by být zdravotně jaksi na vrcholu, většina respondentů uvedla problémy s bolestí zad. Z hlediska kompenzace sportem a pohybem provozuje téměř polovina dotázaných tuto činnost tak jednou za týden dalších 27 % dokonce dvakrát týdně. Je stále, ale hodně těch, co sportují jen jednou do měsíce a i několik takových co sport skoro neprovozují. Bohužel univerzity samy příliš sport nepodporují. Například na Mendelově univerzitě, není tělesná výchova ohodnocená žádným kreditem, takže studenti jsou motivováni jen do běžných předmětů. Možná by i vzhledem k názvu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, pod které univerzity spadají, nebylo špatné tuto taktiku změnit, protože i pohyb a zdraví podporuje pozornost a kvalitu studia. Jak bylo uvedeno v shrnutí vlastních doplňujících odpovědí respondentů z prvního průzkumu, mnoho studentů

se

výslovně

zmiňuje

a

shoduje

v nespokojenosti s tvrdými sedadly a malým prostorem, jak pro nohy tak místem na práci a na osobní věci. Čalouněná konferenční židle, na kterou si mnoho lidí stěžovalo a která se také nachází ve vybavení pokojů kolejí (Obr. 48) Mendelovy univerzity (a bohužel s ní mám každodenní zkušenost) v sobě kombinuje mnoho parametrů způsobujících nepohodlí a následující bolest zad a šíje. Hloubka sedáku 45 cm

45

Obr. 48, Konferenční čalouněná židle z vybavení kolejí Mendelu

odpovídá pouze té nejvyšší kategorii 7. Pro jedince nižšího vzrůstu představuje téměř nemožné úplné dosednutí bez toho, aby přední hrana sedáku netlačila na podkolení jamku. Snížení a zaoblení sedáku v přední části je příliš velké a způsobuje nemožnost posadit se na kraj židle bez sjíždění uživatele ze židle. Poslední a největší vadou židle je relativně nízký opěrák v kombinaci s velkým úhlem sklonu. Opěrák měří přibližně 34 cm, což by podle normy a sečtení parametrů „výška bodu S“ a „výška opěradla, limit splňovalo, ale společně s úhlem 110°, činí židli velmi

Obr. 49, Znázornění problematiky velkého sklonu a nízkého opěradla

nepohodlnou. Při dlouhodobém sezení totiž není podepřena vrchní část zad a dochází k dlouhodobému namáhání šíjových svalů, jak je vidět na obrázku (Obr. 49). Když vezmeme v potaz tento příklad, domnívám se, že i při dodržení parametrů normy, může vzniknout velmi špatný nábytek. Pokud se parametry nevhodně zkombinují, bude sedadlo pro uživatele představovat zdravotní riziko. A stále si uvědomme, že v příkladu bylo opěradlo vysoké 34 cm, bez rozlišování výšky bodu S a opěradla, protože takové parametry na sedadle rozlišeny nejsou. Když bychom ale vycházeli z minimálních požadavků normy v kategorii 6, můžeme vytvořit sedadlo, které bude mít výšku bodu S 21 cm a výšku opěradla 10 cm, celkový součet bude tedy 31 cm, což je ještě o 3 cm nižnší než u uvedeného příkladu. Společně s povoleným sklonem 110° nebude sedadlo pohodlné, spíše bude způsobovat neustálé napínání svalů šíje a při dlouhodobém sezení nejspíš také bolest. Domnívám se, že je nutno při zvětšujícím se úhlu opěradla zvyšovat výšku opěradla tak, aby nedocházelo k nadměrnému namáhání šíjového svalstva.

8.2. Průzkum č.2. – posouzení učebny V tomto průzkumu tedy byly posuzovány konkrétní učebny, jejich objektivní rozměry a subjektivní dojmy a spokojenost studentů. Pokusme se tedy vybrat nejčastější a nejzávažnější problémy a nedostatky nábytku ve zkoumaných učebnách. První velkou vadou mnoha učeben a sedadel v nich, obzvláště těch spojených do řad, je jejich nestabilita. Tento problém se projevil ve vybavení učebny v univerzitním kampusu Masarykovy univerzity v Bohunicích, shodné vybavení měla učebna Q2 Mendelovy univerzity a na stejné univerzitě také učebny B2 a 46

A1 a dále také učebna P31 na Fakultě sociálních studií. Všechna sedadla jsou v těchto případech spojena do řady, sloupky na kterých celá řada stojí, jsou však pouze jeden na každá dvě sedadla. Často jsou také sloupky společné pro řadu sedadel a za nimi přiléhající stolky. Tento stav je bohužel nevyhovující. Celé řady jsou nestabilní a chvějí se v případě pohybu některého ze studentů. Alarmující ale je, že všechna tato sedadla patří k těm nejnověji zařízeným. Trend výrobců podceňování ukotvení řad do podlahy způsobuje problémy. V tomto parametru v porovnání se starším nábytkem nověji zařízené učebny hodně ztrácí. Pouze 3 z 16 učeben měly sedadla čalouněná. Studenti si ale často stěžují na tvrdost sezení, kromě toho je povrch kluzký, což vede k sesouvání sedících ze sedadla, zhroucenému sezení a nežádoucímu namáhání zad. Nečalouněné sedáky způsobují také pocit chladu, nejhorším případem tohoto nekomfortu jsou učebny v kampusu MUNI a učebna Q2 Mendelu, mající kovové opěradlo. Kovový plech bez náležitých ergonomických tvarů a rozměrů je závažnou vadou a dle mého, naprosto nevhodným řešením. A to se opět jedná o učebny, velmi nedávno nově postavené a dalo by se u nich očekávat nejmodernější přístup. Jedním z nejčastějších nedostatků ve vybavení učeben je nedostatek prostoru pro nohy. Vůbec celá problematika vzdálenosti stolku od sedícího, prostoru pro nohy, ale i průchozího místa není dobře řešena. Pokud uživatel chce měnit polohy a je zde snaha o dynamický sed, je dostatek prostoru nutný. I s ohledem na zvyšující se populaci je nutné, aby výrobci nábytku i samotné univerzity zvážili zvětšení těchto rozměrů (Kovařík, 2011). Málo prostoru není v učebnách pouze na nohy. Dle normy má pracovní plocha být široká 600 mm a hluboká 500 mm. Šířku stolky v učebnách ještě často splňují, protože se nedá vzhledem k šířce sedadla velmi omezit. Hloubka je však hrubě zanedbávána. Průměrná naměřená hodnota tohoto parametru byla 34,5 mm! Studenti tak mají problém vměstnat na stolek kromě sešitu na poznámky ještě nějaké další potřeby. Pokud používají notebook, nic dalšího se jim na stolek také nevejde. Jak již bylo řečeno v analýze prvního výzkumu, velmi špatné zkušenosti mají studenti s konferenčními židlemi. Výklopný stolek opravdu nesplňuje požadované parametry. Hodí se možná na příležitostné použití, ale rozhodně ne k dlouhodobému provozu. Uživatelé se musí nad stolkem hrbit, je malý, nízko a nestabilní. Fakt že je umístěn na područce, většinou pravé, vede k jednostrannému namáhání páteře a příslušného svalstva. Leváci tento stolek nemohou většinou téměř vůbec použít, ruku při 47

psaní mají ve vzduchoprázdnu. Společně s častým velkým sklonem opěráku a jeho malou výškou hodnotím tuto konferenční židli jako nejhorší a z hlediska zdraví nejnebezpečnější. Při pomyslném vyhodnocení průzkumu a zkoumaného nábytku je jako špatné možno označit tedy židle konferenční. Jedny z nejhorších parametrů vykazovala také učebna C1 Mendelu, kde je až zarážející, jak někdo mohl podobnou koncepci zařízení schválit. Stolek vyšší řady bránící opření sedícího o řadu níže, málo místa na nohy i malý stolek jsou opravdu nevyhovující. Vedle těchto nekvalitních kusů nábytku jsou i naprosto neergonomicky tvarovaná sedadla v posluchárně P1 na FSI VUT relativně ucházející. Nejvíc zarážející ovšem je, že nově „moderně“ zařizované učebny, jako je univerzitní kampus MUNI nebo učebny PEF Mendelu, patří k těm výrazně špatným. Kovový opěrák v jednom oblém profilu je dle mého opravdu hrubou vadou. Naopak jako nejlepší učebnu bych vybral posluchárnu na Farmaceutické fakultě Veterinární a farmaceutické univerzity. Ač je zařízení zřejmě starší, je vidět, že zde se tolik nešetřilo. Sedadla jsou na první pohled bohatěji čalouněna, mají dobrý sklon a výšku opěradla, je patrný také přechod sklonu opěráku a bod S. Bohužel i zde je málo místa na nohy a sklopné stolky nejsou příliš dostačující.

8.3. Shrnutí výsledků Z průzkumu vyplývá, že nedostatků v zařízení přednáškových místností je mnoho. Žádná ze zkoumaných učeben nesplňuje normu a vyskytuje se více nevhodných konstrukcí a parametrů. Nedostatek prostoru, nebezpečný nábytek, chlad, tvrdost a nestabilita novějších sedadel spojených do řad jsou vlastnosti, které stěžují studium a udržení pozornosti a mohou vést ke zdravotním potížím. Z poznatků zjištěných v průzkumech a uvědomění si současných problémů je možné vyvodit doporučení a zásady pro tvorbu prostředí přívětivějšího. Vedení univerzit a fakult, by mělo mít snahu investovat do vzdělání studentů i tímto způsobem.

48

9. VÝCHODISKA A POŽADAVKY NÁVRHU

Z průzkumu tedy vyplynulo několik požadavků a zásad, které by mohli výrobci a návrháři nábytku vzít v potaz. Je možné, že univerzity chtějí do poslucháren umístit co nejvíc míst k sezení, což vede k nedostatkům ohledně nepostačujícího místa na nohy a pracovní plochy. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu vzrůstu postavy v populaci je však dobré myslet i na následující generace (Kovařík, 2011). Je lépe snížit počet sedadel o jednu řadu, ale poskytnout dostatek prostoru zbylým řadám. Také poloha stolku výrazně ovlivňuje pozici sedícího. Bylo by dobré najít řešení pro možnost přisunutí stolku nebo židle tak, aby sedící mohl psát při současně opřených zádech a nemusel se předklánět a hrbit. Je pravda, že tento problém se někteří výrobci snaží řešit jednotlivými sedadly upnutými na výklopná ramena (jak bylo vidět i u učebny 030 FEKT VUT). Bez možnosti aretace je i podle studentů tento způsob nepříliš pohodlný. Kromě vzdálenosti stolku je dobré řešit také rozměry pracovní desky. Bylo by vhodné vymyslet jednoduchý systém pro zvětšení stolní plochy, protože pevný stolek s velkou plochou by vyžadoval přespříliš místa. Lze také doporučit alespoň tenké čalounění sedadel, kvůli neklouzavosti povrchu, i tepelné izolaci. Jak již bylo výše řečeno (u konferenčních židlí), je nutno se zamyslet na souvislostí parametrů sklonu a výšky opěradla. I přes zachování požadavků normy je sezení nevhodné k dlouhodobému užití, pokud je úhel sklonu opěradla příliš velký a opěradlo je současně nízké. Tuto skutečnost je dobré při tvorbě nových prototypů brát v úvahu. Bylo by dobré, aby opěradlo bylo vyšší a tak podepíralo kromě bederní lordózy i vyšší partie zad, aby nedocházelo k takovému namáhání krční páteře. V hrudní části zad je bohužel potřeba zachovat volný prostor pro lopatky. I v úvodu citovaná vyhláška č. 410/2005 z tohoto důvodu uvádí nutnost ukončit opěrák pod lopatkami. Hrudní část by však bylo dobré podepřít, zvlášť pokud je úhel opěráku větší, aby nedocházelo k tak velkému napětí svalů šíje a 49

Obr. 50, Židle s vykrojením pro lopatky

předsunutí hlavy. Někteří výrobci kancelářských židlí používají pro tento účel vykrojené sedadlo, které lopatkám nebrání (Obr. 50). Použití tohoto typu řešení je dle mého vhodné. Kromě problematiky sklonu a výšky opěradla jsou však parametry normy doporučeníhodné a je dobré z nich při tvorbě vycházet. Z hlediska rozložení výšky uživatelů vyplývající z průzkumu je nejvhodnější použít požadavky třídy 6 normy ČSN EN 1729-1. U parametrů jako je hloubka sedu, je dobré zvolit spíše nižší hodnoty, aby i jedinci menšího vzrůstu neměli problém s utlačováním podkolení jamky, u parametrů jako je třeba prostor na nohy je vhodné zachovávat parametry pro třídu vzrůstu nejvyšší. Menší jedince více místa jistě nijak neomezí a osoby většího vzrůstu ho velmi ocení. Pro možnost měnit polohy sezení a různě uvolňovat nohy, by bylo vhodné zahrnout do konstrukce stolu opěrky pro nohy, nebo trnož, umožňující opření chodidel v různých polohách. Úložný prostor pro další věci uživatelů by měl pojmout alespoň rozměr sešitu A4. Nábytek nemůže sloužit jako odkládací prostor pro zimní oděvy a podobně, v místnosti musí být věšáky a další prostory pro odložení věcí uživatelů. Ačkoliv by bylo nejvhodnější, aby sedadla a stolky byly nastavitelné a přizpůsobitelné každému z uživatelů, toto řešení není nejspíš finančně i konstrukčně příliš možné. Je proto vhodné zvolit rozměrovou třídu odpovídající většině uživatelů a rozměry, které to umožňují zvětšit dle parametrů třídy sedmé. I sedu

požadavek je

dobré

dynamického neopomenout.

Domnívám se ale, že je vhodnější dosahovat

ho

podpůrnými

pomůckami. Například různými balančními polštáři nebo míče overball (Obr. 51). Tyto pomůcky stojí řádově desítky korun a v rozpočtu zařízení učeben jistě nebudou

velkým

Obr. 51, Použití míče overball

výdajem.

Uživatelé si navíc mohou lépe sami regulovat polohu i míru nafouknutí této pomůcky.

50

10. VYTVOŘENÍ PROTOTYPU 10.1.

Koncepce tvorby

Vytvoření prototypu si neklade za cíl vytvoření dokonalého vybavení pro přednáškové místnosti, spíše má za účel demonstrovat určitá pravidla, prvky a parametry vyplývající z výzkumu. K reálnému použití navrhnuté židle i stolku by bylo nutné vytvořit funkční model, provést zkušební používání a odstranit posléze případné nedostatky. Jako nejvhodnější kostra se pro tento nábytek nabízí konstrukce z kovu. Duté profily mohou zajistit vysokou pevnost a odolnost, která je v této aplikaci potřebná. Korpus úložného prostoru bude konstruován z aglomerovaného materiál opláštěného fólií v jednotné barvě. Pracovní deska by pro možnost zvětšování pracovní plochy měla být z lehčí překližky, aby s ní bylo možno při rozkládání snadněji manipulovat. Sedadlo by mělo být sklopné, pro vytvoření prostoru pro průchod mezi stolkem a židlí. Opěradlo i sedák budou čalouněné, pro tepelný komfort, pohodlí a stabilitu sedících. Opěradlo bude snaha vytvarovat tak, aby bylo možné opření mezi lopatkami.

10.2.

Prototypy, technický popis

10.2.1. Stolek AGIO Jedná

se

o

stolek

k vybavení

přednáškových místností. Na kovové kostře je připevněn úložný prostor s rozkládatelnou plochou pracovní desky. Výhodou možnosti rozložení, je přiblížení pracovní roviny blíže sedícímu uživateli u umožňující současné opření při práci a tedy k menšímu namáhání než při shrbeném sedu. Konstrukce: Kovová kostra je vyrobena svařením ohnutých čtvercových ocelových profilů o průřezu 30 × 30 mm a tloušťce stěny 3mm.

Obr. 52, Stolek Agio

Svislé díly jsou v horní části uzavřeny navařením zaslepovacích čtverců z plechu tloušťky 3 mm. Vzniklé nohy jsou svařením připojeny k patkám z ocelového plechu 51

tloušťky 5 mm, tento spoj je ještě spojen dvěma trojúhelníky také z plechu tloušťky 5 mm navařenými do rohu pro pevnost konstrukce. Obě boční části jsou pak spojeny svařením se třemi trubkami průměru 15 mm a tloušťky stěny 1,5 mm. Tyto slouží jako zpevňující prvek ale také jako trnož stolku. Všechny svary kromě navaření trubek jsou typu V a kromě vnitřní části vyztužení trojúhelníky jsou zabroušeny. Trubky jsou přivařeny koutovým svarem. Úložný prostor je tvořen korpusem z laminované dřevotřískové desky tloušťky 18 mm spojeným bukovými kolíky průměru 8 mm. Pro dno vrchní části korpusu je použit sololit tloušťky 5 mm. Ke korpusu úložného prostoru jsou připevněny kuličkové plnovýsuvy na kterých je upevněna část s pracovní deskou. Tu tvoří rámeček z laminované dřevotřískové desky, na kterém je úhelníky připevněna překližka tloušťky 8 mm. Ta tvoří polovinu pracovní plochy, druhá polovina ze stejné překližky je k ní připevněna dvěma stolovými závěsy. Tato druhá část pracovní plochy se dá volně překlápět a ve složeném stavu leží obě desky na sobě.

Obr. 53, Stolek Agio, složený stav, pohled na úložný prostor po vysunutí, úplné rozložení stolové desky

Parametry: Celkové rozměry stolku ve složeném stavu jsou: výška 783 mm, šířka 600 mm, hloubka 322 mm. Výška pracovní plochy stolku je 775 mm v rozloženém stavu, což odpovídá horní hranici výšky stolu pro třídu 6 dle normy ČSN EN 1729-1. Šířka pracovní plochy je 600 mm, hloubka v rozloženém stavu také 600 mm. Místo pro nohy splňuje parametry pro nejvyšší třídu 7 normy ČSN EN 1729-1.

52

Obr. 54, Znázornění místa pro nohy, modrý obrys zobrazuje parametry třídy 6 a hnědý třídy 7 dle normy

10.2.2. Tato

Obr. 55, Znázornění místa pro průchod a celkového místa potřebného pro instalaci stolku a židle

Židle ESPERIENZA sklopná

židle

je

určena

k zařízení

přednáškových místností, tvoří zařizovací komplet se stolkem Agio. Židli tvoří kovová kostra se sklopným kováním sedáku. Sedák i opěrák jsou čalouněné, opěrák je vykrojen pro možnost opření zad mezi lopatkami. Konstrukce: Kostru židle tvoří dva ohnuté čtvercové profily průřezu 30 × 30 mm s tloušťkou stěny 3 mm, vrchní část otvorů je zaslepena navařením čtverců 3 mm tlustého plechu. Na nohy je ve spodní části přivařena patka z 5 mm tlustého plechu, spoj je zpevněn

Obr. 56, Židle Esperienza

trojúhelníky z plechu tloušťky 5 mm. Obě části nohou jsou k sobě spojeny dvěma trubkami o průměru 15 mm a tloušťce stěny 1,5 mm. Všechny svary kromě navaření trubek jsou typu V a jsou kromě vnitřní části vyztužení trojúhelníky zabroušeny. Trubky jsou přivařeny koutovým svarem. Sedák a opěrák jsou tvořeny tvarovanou překližkou, na kterou je nalepen díl PUR pěny 4050. Pěna i s překližkou jsou obaleny PES rounem a vše je vtaženo do ušitého potahu. Potah je sešitý do celku, v zadní části opatřen zdrhovadlem. Sedák a opěrák jsou

53

následně přišroubovány na konstrukci pomocí šroubů s talířovou hlavou a závrtných matic vsazených v tvarované překližce. Parametry: Celkové rozměry židle jsou: výška 941 mm, šířka 482 mm a hloubka 527 mm. Sedák má sklon 5° snižující se směrem vzad, výška sezení je v průměru cca 460 mm. Šířka sedáku je 420 mm a hloubka 404 mm. Sklon spodní části opěradla je vzhledem k sedáku 90°, od bodu S je opěrák skloněn o 5°. Bod S je ve výšce 210 mm nad sedadlem, zbytek opěráku měří 300 mm. Pro volný pohyb lopatek je opěradlo vykrojeno a ve vrchní části je široké pouhých 100 mm pro opření mezi lopatkami.

Obr. 57, Celkový pohled na stolek Agio a židli Esperienza

54

11.CENOVÁ KALKULACE NÁKLADŮ Pro kompletní zhodnocení vypracovaného návrhu a konstrukce prototypu židle a stolku je potřeba vytvořit alespoň orientační cenovou kalkulaci materiálových nákladů. Nejprve bylo nutno vypracovat soupis veškerých dílců a určit jejich materiály, tedy vytvořit kusovníky. Ty byly vytvářeny podle návodu Ing. Zdeňka Holouše, Ph.D (Holouš, 2009). Následující dokument, který tvoří souhrn spotřeby materiálů, se nazývá technickohospodářská norma spotřeby přímého materiálu. Zde byly spočítány čisté potřeby jednotlivých materiálů pro oba kusy nábytku a přepočítány přes normativy využití, ztrát a zmetkovitosti na normativní spotřebu. Ceny za jednotku materiálu byly vyhledány pomocí internetových vyhledávačů a internetových obchodů s tímto materiálem. Dá se však předpokládat, že skutečná cena průmyslové výroby těchto kusů nábytku by byla odlišná, už proto, že ceny maloobchodní a velkoobchodní bývají odlišné a záleží na množství odebíraného materiálu. V následující

tabulce

(Tab.

5.)

vycházející

z formulářů

vypracované

technickohospodářské normy jsou uvedeny kalkulace jednotlivých druhů materiálů a součástí pro stolek Agio. Tab. 5, Materiálové náklady stolku Agio

čtvercový profil tažený 30x30 tl. 3mm, Dama H00676 tažená ocelová trubka Ø 15 mm tl. 1,5, Kobra ocelový plech 3 mm ocelový plech 5 mm DTD - L 18, Kronospan, ldd127 hranovací páska ABS 0,5 Kronospan, HU 15127 DVD - L 5 PDP 8 Komaxit RAL 9005 lepidlo PVAC (VINALEP 823) lak na pracovní desku (AXAPUR POLOMAT + U7002) BK kolík Ø8 x 35 vratový šroub (AKROS 10060304060020) vrut se zápustnou hlavou (Häfele 015.35.824) vrut s půlkulatou hlavou (AKROS 10799600030020) vrut se zápustnou hlavou (BOSSARD B2.5X6/BN13576) pojistná matice 8 (AKROS 10098204050000) kuličkový výsuv L 300 (Häfele 420.70.931) úhelník (Häfele 260.26.700) plastová krytka (Häfele 045.00.160) stolový závěs, mat (Häfele 341.32.502) celkem: 55

108,21 36,16 0,54 9,64 201,41 32,93 11,76 148,33 36,79 4,10 289,66 18,00 27,46 4,72 6,76 22,23 29,09 1134,30 27,44 2,83 275,59 2427,96

V další tabulce (Tab. 6) jsou obdobně zpracované materiálové náklady na židli Esperienza, taktéž vycházející z vypracované technickohospodářské normy. Tab. 6, Materiálové náklady židle Esperienza

čtvercový profil tažený 30x30 tl. 3mm, Dama H00676 tažená ocelová trubka Ø 15 mm tl. 1,5, Kobra ocelový plech 3 mm ocelový plech 5 mm Komaxit RAL 9005 dýha BK 0,9 PUR 4050 zdrhovadlo 420 zdrhovadlo 437 potahová látka (Alegro 26-tm. Modré) rozpouštědlové lepidlo (UNILEP SPRAY H22) PES rouno 180g/m2 šroub s talířovou hlavou (Häfele 022.35.154) plastová krytka (Häfele 045.00.160) pojistná matice 8 (AKROS 10098200060000) závrtná matice (Häfele 030.07.042) podložka R 6,6 (AKROS 100440R4060000) šroub s půlkulatou hlavou (AKROS 10798504060020) sklopné kování levé (Jagger 0288/003) sklopné kování pravé (Jagger 0288/004) celkem:

88,57 17,26 1,08 24,10 26,95 421,02 64,85 30,00 30,00 253,80 17,55 34,30 3,15 3,78 8,74 124,27 8,89 15,55 203,18 203,18 1580,21

V součtu tedy vyšly materiálové náklady na jedno místo k sezení, tedy stolek a židli, na 4008 Kč. V porovnání cen nábytku dostupných na internetových obchodech je to

suma

odpovídající

spíše

ceně

celkové. Je však možné se domnívat, že cena materiálu by při průmyslové masové výrobě klesla. Jedná se navíc o pečlivou konstrukci snažící se odstranit časté nedostatky nábytku, na kterém se možná ušetří peníze, ale funkčnost tomu odpovídá. K určení nákladů

se

celkových využívá

vlastních

kalkulačního

vzorce na Obr. 58. K přesnějšímu

Obr. 58, Kalkulační vzorec

56

určení mzdových nákladů, ostatních nákladů a režie by bylo nutno navrhnout celou výrobu, nebo počítat tyto náklady v prostředí konkrétní firmy. Náklady by se značně lišily podle vybavení firmy, automatizace výroby i počtu kusů výrobků.

57

12.ZÁVĚR Úmysl zvolit si pro závěrečnou práci téma zabývající se sezením studentů na vysokých školách plynul z pocitu nespokojenosti s aktuálním stavem, bolestí zad i vědomí, že takových lidí je v okolí a dnešní době mnoho. Kromě špatného nevyhovujícího nábytku stojí za zdravotními problémy studentů vlastní lenost a nedostatek pohybu, ale také režim výuky a zanedbávání přestávek. Tato práce se pokouší řešit první problematiku, tedy nevyhovující nábytek, samo o sobě je to však jen jednou částí prevence zdravotních problémů. V průzkumu byly zjištěny nedostatky v aktuálním vybavení poslucháren, jako jsou: nedostatek prostoru, nebezpečný nábytek, chlad, tvrdost a nestabilita nábytku. Na základě těchto vad a nevhodných vlastností byl vytvořen prototyp židle a stolku snažící se těmto špatným vlastnostem vyhnout a řešit problémy s nimi spojené. Místo pro nohy bylo řešeno ve shodě s normami tak, aby splňovalo nejnáročnější kritéria. Rozložitelnost plochy stolku a jeho současné přiblížení k sedícímu uživateli řeší nedostatek místa pracovní plochy, a také nevhodnou vzdálenost pracovní plochy od uživatele. Sedadlo je vytvořeno čalouněné a vytváří tak komfort měkkosti i teploty. Vykrojení opěradla i jeho sklon by mělo pomoci s prevencí bolesti šíjového svalstva.

58

13.SUMMARY The aim of the thesis, dealing with chairs and tables for educational institutions, has been chosen on the basis of a sense of discontent with the current situation, constant back pain and the fact that these problems concern other people as well. Besides the inconvenient furniture, laziness, the sedentary lifestyle and lack of breaks during the classes cause the health problems, too. The thesis focuses on the problematic furniture, however, the other areas are not to be ignored either. The survey illustrates defects in current facilities in lecture halls, for example, lack of room, harmful and unstable furniture, the cold and the surface hardness. The new prototype has been designed in order to avoid these defects and to solve health problems mentioned above. The leg room has been designed in accordance with the most exigent norms. The possibility to unfold the desk and pull the desk solve the problem of lack of surface as well as the inconvenient distance between the desk and the user. The seat of chair is upholstered, thus, satisfying the conditions of the comfort and the temperature. The shape of the backrest and the angle at which the backrest of the chair is fixed will help to prevent neck pain.

59

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ BRUNECKÝ, Petr. Standardy nábytku. 1. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 121, [23] s. ISBN 978-80-7375-297-2. ČSN EN 15 372. Nábytek - Pevnost, trvanlivost a bezpečnost - Požadavky na nebytový stolový nábytek. 2008. ČSN EN 15 373. Nábytek - Pevnost, trvanlivost a bezpečnost - Požadavky na sedací nebytový nábytek. 2007. ČSN EN 1729-1. Nábytek - Židle a stoly pro vzdělávací instituce - Část 1: Funkční rozměry. 2007. ČSN EN 1729-2. Nábytek - Židle a stoly pro vzdělávací instituce - Část 2: Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení. 2012. DAŇKOVÁ, Irena. Vliv práce s počítačem na rozvoj syndromu z opakovaného přetížení. Brno, 2001. Disertační práce. Masarykova univerzita. FILIPOVÁ, Věra. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV. Doporučení Státního zdravotního ústavu v Praze a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro školy při nákupu školního nábytku. Praha, 2009. Grammer Office - GLIDE-TEC - Výzkum. [online]. 2011 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.grammer-office.com/cz,ergonomia,17,3.html HOLOUŠ, Z. Kusovník, základní dokument výroby.

[online]. 2009. URL:

http://user.mendelu.cz/holous/kusovnik.pdf. KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Health literacy through education: School and health 21, 2011. 1st ed. Editor Evžen Řehulka. Brno: MSD, 2011, 355 s. ISBN 978-807-3921-828. KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, xxxi, 713 s. ISBN 978-807-2626-571. KOVAŘÍK, Martin. Antropometrický výzkum dospělé populace a jeho aplikace v oblasti interiéru a architektury. Brno, 2011. Dizertační práce. Vysoké učení technické, Fakulta architektury. LUKAŠÍKOVÁ, Ivana. Ergonomie školního nábytku. Zlín, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. RAŠEV, Eugen. Škola zad. Vyd. 1. Ilustrace Petr Pačes. Praha: Direkta, 1992, 222 s. ISBN 80-900-2726-1. VÉLE, František. Kineziologie posturálního systému. Praha: Karolinum, 1995. 60

WILKE, Hans–Joachim et al. New In Vivo Measurements of Pressures in the Intervertebral Disc in Daily Life. Spine. Lippincott Williams & Wilkins, Inc, 1999, 24/8.

61

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1, Znázornění výšky postavy a podkolení (KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Health literacy through education: School and health 21, 2011. 1st ed. Editor Evžen Řehulka. Brno: MSD, 2011, 355 s. ISBN 978-807-3921-828.) .................................................................................................................................... 13 Obr. 2, Schéma rozměrů židle s přímým sklonem sedáku (KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Health literacy through education: School and health 21, 2011. 1st ed. Editor Evžen Řehulka. Brno: MSD, 2011, 355 s. ISBN 978-807-3921-828. ) .................................................................................................................................. 14 Obr. 3 Schéma rozměrů židle s dvojitým sklonem sedáku (KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Health literacy through education: School and health 21, 2011. 1st ed. Editor Evžen Řehulka. Brno: MSD, 2011, 355 s. ISBN 978-807-3921-828. ) .................................................................................................................................. 15 Obr. 4, Znázornění prohnutí páteře (http://vyuka.zsjarose.cz/data/swic/lessons/590.jpg) .................................................................................................................................... 16 Obr. 5, Znázornění vadného držení těla – hrudní hyperkyfóza a bederní hyperlordóza (http://www.cvicime.cz/cviceni-praha/anatomie/rovne/vadne_drzeni.html) ............. 17 Obr. 6, Brüggerův sed (http://m2thek.blogspot.cz/2013/01/monday-moves-brugger-cogwheel.html)................................................................................................................. 17 Obr. 7, Druhy sezení podle Véleho (VÉLE, František. Kineziologie posturálního systému. Praha: Karolinum, 1995.) ............................................................................ 18 Obr. 8, Znázornění namáhání plotének při různých polohách (WILKE, Hans– Joachim et al. New In Vivo Measurements of Pressures in the Intervertebral Disc in Daily Life. Spine. Lippincott Williams & Wilkins, Inc, 1999, 24/8.)........................ 19 Obr. 9, Věkové rozložení zkoumaného souboru............................................................. 22 Obr. 10, Výška postavy a její četnost ve zkoumaném souboru ...................................... 22 Obr. 11, Příslušnost respondentům k univerzitám .......................................................... 23 Obr. 12, Hodnocení obecné spokojenosti ....................................................................... 24 Obr. 13, Zjištění odhadu stáří nábytku ........................................................................... 24 Obr. 14, Obvyklost nábytku s možností úpravy rozměrů ............................................... 24 Obr. 15, Hodnocení nebezpečných vlastností nábytku ................................................... 24 Obr. 16, Hodnocení výklopného stolku připevněným k židli ......................................... 25 Obr. 17, Hodnocení parametrů nábytku a jeho vad ........................................................ 25

Obr. 18, Preference čalouněných a nečalouněných sedadel ........................................... 26 Obr. 19, Preference samostatných sedadel a řad ............................................................ 26 Obr. 20, Zjištění obliby polohy nohou při sezení ........................................................... 26 Obr. 21, Zjištění sklonu pracovní plochy ....................................................................... 27 Obr. 22, Zjištění způsobu psaní poznámek ..................................................................... 27 Obr. 23, Zjištění pocitů bolestí zad a šíje ....................................................................... 27 Obr. 24, Zjištění pohybových návyků ............................................................................ 28 Obr. 25, Věkové rozložení zkoumaného vzorku ............................................................ 29 Obr. 26, Výška postavy zkoumaného vzorku ................................................................. 30 Obr. 27, Pocity bolestí zad a šíje respondentů ................................................................ 30 Obr. 28, Židle PC učebny na VUT ................................................................................. 31 Obr. 29, Lavice posluchárny P1 na VUT........................................................................ 31 Obr. 30, Sedadlo na rameni v posluchárně 030 na VUT ................................................ 32 Obr. 31, Židle v učebně A3/214 na VUT ....................................................................... 32 Obr. 32, Čalouněná sedadla v učebně 056 na VFU ........................................................ 33 Obr. 33, Řada sedadel učebny 1201 na VFU .................................................................. 33 Obr. 34, Lavice v učebně 030 Právnické fakulty MUNI ................................................ 34 Obr. 35, Sedadlo učebny A11/305 kampusu MUNI....................................................... 34 Obr. 36, Sedadla posluchárny B02 na Mendelu ............................................................. 35 Obr. 37, Řada sedadel a stolků posluchárny Q2 na Mendelu ......................................... 35 Obr. 38, Sedadla učebny C01 na Mendelu ..................................................................... 36 Obr. 39, Učebna A1 Mendelu ......................................................................................... 36 Obr. 40, Učebna P31 FSI MUNI .................................................................................... 37 Obr. 41, Sedadla posluchárny P1 ESF MUNI ................................................................ 37 Obr. 42, Lavice na FF MUNI ......................................................................................... 38 Obr. 43, Židle se sklopným stolkem na FF MUNI ......................................................... 38 Obr. 44, Hodnocení spokojenosti ................................................................................... 41 Obr. 45, Hodnocení parametrů ....................................................................................... 42 Obr. 46, Hodnocení nebezpečných vlastností nábytku ................................................... 42 Obr. 47, Srovnání výšky respondentů s rozsahem tříd dle normy .................................. 43 Obr. 48, Konferenční čalouněná židle z vybavení kolejí Mendelu ................................ 45 Obr. 49, Znázornění problematiky velkého sklonu a nízkého opěradla ......................... 46 Obr. 50, Židle s vykrojením pro lopatky (http://zdravotni-zidle.com/img/ienergyM.jpg) .................................................................................................................................... 49

Obr. 51, Použití míče overball (http://i.iinfo.cz/images/226/overball-5-1-prev.jpg)...... 50 Obr. 52, Stolek Agio ....................................................................................................... 51 Obr. 53, Stolek Agio, složený stav, pohled na úložný prostor po vysunutí, úplné rozložení stolové desky .............................................................................................. 52 Obr. 54, Znázornění místa pro nohy, modrý obrys zobrazuje parametry třídy 6 a hnědý třídy 7 dle normy ........................................................................................................ 53 Obr. 55, Znázornění místa pro průchod a celkového místa potřebného pro instalaci stolku a židle .............................................................................................................. 53 Obr. 56, Židle Esperienza ............................................................................................... 53 Obr. 57, Celkový pohled na stolek Agio a židli Esperienza ........................................... 54 Obr. 58, Kalkulační vzorec (http://ekonomie.topsid.com/pictures/ncl/kalkulacni_vzorec. png) ................................................................................................................................. 56

SEZNAM TABULEK Tab. 1, Výškové třídy dle ČSN EN 1729-1 (ČSN EN 1729-1. Nábytek - Židle a stoly pro vzdělávací instituce - Část 1: Funkční rozměry. 2007.) ...................................... 13 Tab. 2, Parametry pro židle s přímým sklonem sedáku dle ČSN EN 1729-1(ČSN EN 1729-1. Nábytek - Židle a stoly pro vzdělávací instituce - Část 1: Funkční rozměry. 2007.) ......................................................................................................................... 14 Tab. 3 Parametry pro židle s dvojitým sklonem sedáku dle ČSN EN 1729-1(ČSN EN 1729-1. Nábytek - Židle a stoly pro vzdělávací instituce - Část 1: Funkční rozměry. 2007.) ......................................................................................................................... 15 Tab. 4, Porovnání naměřených parametrů učeben s normou .......................................... 39 Tab. 5, Materiálové náklady stolku Agio ....................................................................... 55 Tab. 6, Materiálové náklady židle Esperienza ................................................................ 56

SEZNAM PŘÍLOH Formuláře Dotazník č. 1 – internetový průzkum Dotazník č. 2 – průzkum učeben Formulář č. 3 – pro zápis měřených parametrů Odpovědi internetového průzkumu Nevyhovující parametry Poloha nohou při sedu Nebezpečné vlastnosti sedadla Seznam univerzit respondentů Kusovníky Pro stolek Agio – 4 listy Pro židli Esperienza – 3 listy THN Pro stolek Agio Pro židli Esperienza Technický popis Výkresy 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17

Stolek, kostra Stolek, kostra Stolek, kostra Stolek, kostra Stolek, kostra Stolek Stolek, korpus 1 Stolek, korpus 2 Židle Židle Židle Židle, kostra Židle, kostra Židle kostra Židle kostra Židle Židle

Hlavní pohledy Díly 5, 6, 7, 8 Díly 3, 4 Díly 1, 2 Detaily svarů Montáž kostry s korpusem Korpus stolku – úložná část Korpus stolku – pracovní část Celkové pohledy Sedák – překližkový díl Opěrák – překližkový díl Hlavní pohledy Díl 01 Díly 02, 03, 04, 05 Detaily svarů a spojů Montáž sedáku opěráku a kování Skladba čalounění sedáku a opěráku

NÁBYTEK PRO VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE URČENÉ PRO DOSPĚLOU POPULACI

Recommend Documents