Na vydání almanachu se podíleli:

���������� �������� ����

���������� �������� ����

�����

Na vydání almanachu se podíleli: Bek Jaroslav, �ornej Pavel, Dlouhý Miroslav, Dušánek Karel, Hanzlík Karel, Hlavá�ek Evžen, Holub Ji�í, Hromádka Tomáš, Hujer Ji�í, Indra Zden�k, Jaroš František, Jur�ková Marie, Kozáková Irena, Machá�ková Vladka, Mašková Nad�žda, Moravec Miroslav, Mrázková Petra, Pechar Old�ich, Petrová Jana, Prášil Petr, Rak Št�pán ml., Rydrych Ji�í, Rys František, Sladký Ji�í, Sojka Jaroslav, Šimá�ek Vladislav, Táborský Miloš, Vlá�il František, Žižková Hana

Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 P�írodní podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Geologická minulost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Životní prost�edí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . �2 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . �5 P�ehled p�edstavitel� obce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2� �estní ob�ané Radotína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Známé osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Památky a církev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Mlýny na Radotínském potoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Doprava a spoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Pr�mysl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 O radotínských školách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Kulturní �innost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Pohostinství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Bará�níci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Sbor dobrovolných hasi�� . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Sport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Zdravotnictví a charita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Rozvoj v letech �990–2000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6� Zastupitelé M� Praha-Radotín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 �len�ní m�stské �ásti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 D�ležité adresy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

������������ Vážení spoluob�ané a p�átelé, a�koliv obec Radotín, respektive nyní M�stská �ást Praha Radotín, je známou lokalitou s významnými p�írodními památkami a dávnou historií, doposud se nenašel nikdo, kdo by o ní zpracoval souhrnnou odbornou studii �i vydal populárn� nau�nou publikaci. Vedení m�stské �ásti ve snaze odstranit tuto absenci rozhodlo se vydat nyní na p�elomu v�k� 2. a 3. tisíciletí alespo� jakýsi sborník – almanach, který by Radotín p�iblížil širší ve�ejnosti. Dochází tím do jisté míry k realizaci snu, o jehož napln�ní se snažilo n�kolik generací místních nadšenc�. Na ja�e roku 2000 byla ustanovena redak�ní rada a jako p�isp�vatelé byli osloveni zejména �lenové letopisecké komise Rady MZ Praha Radotín, dále starší pam�tníci �i zam�stnanci Místního ú�adu M� Praha Radotín. Od samého po�átku p�íprav nebyl almanach, i vzhledem k ekonomickým a �asovým možnostem, chápán jako náhrada Radotínský almanach

�����������������

chyb�jících v�deckých studií. P�esto se celý autorský kolektiv pokusil seriozn� a objektivn� obsáhnout co nejširší okruh r�zných spole�enských oblastí a zachytit nejd�ležit�jší faktografické údaje zajímavé pro �tená�e. Auto�i �lánk� �erpali podklady pro své p�ísp�vky z r�zných pramen�, jakými jsou nap�. zmínky o Radotínu v kronikách, archivech, katastrech, farních knihách, matrikách, nau�né literatu�e, pr�vodcích, spisech místního ú�adu a dalších materiálech. Jednotlivé p�ísp�vky jsou �azeny tak, aby na sebe tematicky navazovaly. Celý almanach je rozd�len prakticky do t�í oddíl�: první zahrnuje stru�ný všeobecný p�ehled o naší m�stské �ásti, druhý podrobn�ji rozvádí n�které vybrané úseky ze života obce, t�etí je v�nován sou�asnému správnímu �len�ní a podnikatelským subjekt�m, v�etn� uvedení d�ležitých adres. Vše dopl�ují dobové fotografie, plánky nebo mapy. A protože by almanach t�žko spat�il sv�tlo sv�ta bez fi2000

nan�ní podpory sponzor�, je pochopitelné, že v publikaci bylo ponecháno p�íslušné místo i pro jejich reklamu. P�ípravné práce k vydání a vlastní tisk sborníku trvaly zhruba dev�t m�síc�, v jejichž pr�b�hu bylo n�kdy nezbytné vynaložit zna�né úsilí k dosažení stanoveného cíle. P�esto všichni zainteresovaní bez rozdílu p�istoupili k daným úkol�m s ohromnou vážností a zodpov�dností. Každému, kdo se podílel, by� jen nepatrn�, na vydání sborníku, pat�í proto veliké uznání a pod�kování. Kone�ným výsledkem práce celého kolektivu je tedy publikace, kterou držíte práv� v rukou. Je skrytým p�áním tv�rc� díla, aby byl jejich po�in p�ijat coby skromný dárek všem sou�asník�m i budoucím. Zárove� v��íme, že sborník pom�že každému �tená�i rozší�it jeho obzor znalostí o Radotínu a krom� toho p�isp�je k propagaci naší m�stské �ásti. Práv� to bylo a jest hlavním posláním almanachu. str. 4

M�stská �ást Praha Radotín se rozkládá na levém b�ehu �eky Berounky nedaleko soutoku s Vltavou. Zem�pisná poloha je dána pásmem 49° 59´ severní ší�ky (padesátý poledník je blízko zmín�ného soutoku Berounky a Vltavy v Lahovicích) a �4° 29´východní délky. Zastav�né území Radotína ležící v nadmo�ské výšce cca 200 až 300 m.n.m. (p�esn� vym��ené nádraží je 204,549 m.n.m.) má tvar písmene "T" obráceného tak, že vodorovná, širší �ást písmene, je umíst�na v údolí Berounky a na jeho svazích položených p�evážn� k jihu. Svislá, užší �ást písmene, sm��uje severozápadn� do úzkého údolí Radotínského potoka, který se p�ibližn� uprost�ed jihovýchodního okraje Radotína vlévá do Berounky. Hranice katastru na jihozápad� a západ� tvo�í sou�asn� hranici hl. m. Prahy. Ro�ní pr�m�rné hodnoty jsou u jednotlivých pozorování následující: slune�ní svit – �600 hodin (celková doba se stále snižuje), str. 5

Pohled od Klapice na Radotín s �ekou Berounkou

vodní srážky 530 mm (s maximem 80 mm v �ervenci), teplota �0°C. Hodnotu srážek dopl�uje údaj o sn�hové pokrývce; sníh se udrží okolo 40 dní a vrstva málokdy p�esáhne �5 cm. Minimální teploty se dostávají pod bod mrazu pouze 80 dní v roce. Nejbližší okolí Radotína má malebný krajinný ráz. Do katastru m�stské �ásti zasahuje východní okraj chrán�né krajinné oblasti (CHKO) �eský kras, jejíž hranici 2000

na západ tvo�í zhruba Radotínský potok. Na CHKO navazuje a n�kde se s ní p�ekrývá tzv. oblast klidu Radotínsko-chuchelský háj. Z�ízením této oblasti v r. �990 je chrán�n dosavadní ráz krajiny za hranicí CHKO v�etn� charakteru potoka i charakteru obytné zástavby, která nesmí být sídlištního charakteru. D�sledkem režim� platných v obou chrán�ných oblastech je skute�nost, že v dosahu m�stské hromadné dopravy z�stává stále Radotínský almanach

Pohled na Slavi�í údolí z Klapice

podle tvaru skal v záv�ru rokle, pod obcí Koso�. Tém�� soub�žn� s údolím Berounky leží Slavi�í

Letecký pohled na údolí Radotínského potoka – vlevo naho�e obec Koso� a pod ní �erná rokle

zachována p�íroda, do níž se obyvatel centra Prahy m�že dostat po 30 minutách jízdy ve�ejným dopravním prost�edkem. P�íroda v okolí Radotína tedy p�ispívá nejen ke zlepšení životního prost�edí v Radotín�, ale umož�uje i rekreaci obyvatel vnit�ních �ástí Prahy. Silnice sm�rem na Lochkov, Cikánku a Zadní Kopaninu prochází hlubokým údolím Radotínského potoka mezi zalesn�nými kopci. Údolí se vyzna�uje výraznými krajinnými a geologickými útvary, z nichž mnohé mají mezinárodní význam. Toto území leží na okraji �eského krasu, takže vápencové horniny se v n�m st�ídají Radotínský almanach

s b�idlicemi a n�kde i s vyv�elinami. Vzhledem k suchému a teplému podnebí, jež zde panuje, vyskytují se tu suchomilné a vápnomilné rostliny, jichž je tady více než �00 druh�. Jsou mezi mimi vzácné i ohrožené druhy, nap�. kavyl vláskovitý (vousy sv. Ivana), kost�ava, kopytník evropský aj.

Kavyl vláskovitý – vousy sv. Ivana 2000

V �ásti CHKO na katastru Radotína nebo v jeho sousedství jsou území r�zného stupn� ochrany, a to p�írodní rezervace (PR), národní p�írodní památka (NPP) a p�írodní památka (PP). Je to již zmín�né Radotínské údolí (PR), kde na ploše �30 ha najdeme rostlinná spole�enství skalních stepí, habrové doubravy a su�ové lesy. Dále je to �erná rokle (NPP), která je významným paleontologickým nalezišt�m a vyzna�uje se na jižním svahu teplomilnou stepní a skalní kv�tenou. Je zde i významný geologický profil-stratotyp, chrán�ný UNESCO. Pomístní název této rokle, V Sudech, vznikl str. 6

Vlnice chlupatá str. 7

údolí (PR), v n�mž bývala krásná údolní louka, která je však nyní zaplevelena invazivními rostlinami. V údolí z�stává p�kný dubový a habrový les. Konec údolí Radotínského potoka p�ed zástavbou tvo�í vrch Klapice (PR) s velmi bohatým bylinným spole�enstvím a šípákovou doubravou. M�žeme zde nalézt i teplomilné houby. Na západním okraji Radotína, pod silnicí na T�ebotov, se nalézá Sta�kovka (PR), kde na prvohorních ordovických b�idlicích roste doubrava (dub, d�ín) a hnízdí zde více druh� ptactva. Sta�kovka a Klapice tvo�í souvislý pás lesa jehli�natého i listnatého. Radotínské skály (PP) tvo�í mezinárodn� významný geologický profil. Nacházejí se napravo podél silnice Radotín-Lochkov a jejich první 2000

výchoz je viditelný již za k�ižovatkou ulic K Cementárn� a Strážovské. Údolí Radotínského potoka mezi Radotínem a Zadní Kopaninou i p�ilehlá údolí jsou nejen vyhledávaným cílem víkendových vycházek t�ch, kte�í hledají osv�žení v málo porušené p�írod�, ale jsou pravým rájem pro profesionální i amatérské botaniky, entomology, paleontology a geology, o �emž sv�d�í �etné exkurze poslucha�� pražských vysokých škol.

Radotínské skály Radotínský almanach

lézt desítky hrub� opracovaných a rozštípaných kostek. Kameníci ovšem m�li p�i pe�livém probírání sut� jedine�nou šanci narazit na p�ekrásné nálezy. Mnozí z nich si zajímavé zkamen�liny schovávali

������������������� Radotín leží v rozsáhlém údolí, jehož p�evážná �ást je tvo�ena mo�skými sedimenty, ponejvíce pak vápenci a jílovitými b�idlicemi. Dnes se procházíme po dn� prastarého mo�e, o jehož existenci není pochyb, za miliony a miliony let se mo�ské usazeniny nahromadily do takové míry, že ješt� m�žeme sledovat desítky metr� vysoké skalní výchozy, v nichž se nacházejí sv�dkové dob dávno minulých, kte�í se až do dnešních dn� dochovaly v podob� zkamen�lin. Díky um�le z�izovaným odkryv�m máme p�ístupná jejich bohatá nalezišt�. Dobývání vápence se provádí stále ve velkém plošném m��ítku kv�li jeho t�žb� a následnému zpracování v cementárn�, v minulém století však byla jeho t�žba omezena na kamenickou �innost, která pat�í k Radotínu stejn� neodmysliteln� jako samotné lomy. Ostatn� obojí spolu velmi úzce souvisí... Po pravé stran� silnice sm�rem do Koso�e m�žeme v lese pozoroRadotínský almanach

Práv� jim vd��íme za mnohé cenné zkamen�liny, které se jen díky jejich píli a zodpov�dnosti zachovaly a slouží v�dc�m jako studijní materiál. Památka na kamenickou �innost má však i své negativní d�sledky: i nyní totiž m�žeme ve sbírkách narazit na velmi vzácné �ásti rybovitých praobratlovc� „naporcovaných“ do formátu dlažebních kostek...

�erná rokle Jen málokterá lokalita v blízkém i dalekém okolí si vysloužila takovou popularitu jako práv� �erná rokle. Jde o komplex lom�, které jsou tvo�eny mo�skými usazeninami – typicky �ernými vápenci. Tyto vznikaly pomalým ukládáním mo�ského kalu a odum�elých schránek mo�ských živo�ich�, jež obývali zdejší kraje p�ed

�erná rokle – vlevo Sudy, zcela vpravo již za�íná Klapice

vat veliké haldy �erných vápenc�, které jsou památkou na minulé století, kdy se zde tento materiál t�žil a ru�n� zpracovával na dlažební kostky, po nichž dodnes chodíme po celé Praze. Kamenická práce byla velmi namáhavá, kameníci pracovali jen s pomocí speciáln� tvarovaných kladiv a to za každého po�así. Na lokalit� si 2000

stav�li p�íst�ešky, které je chránily p�ed nep�ízní po�así. Jejich �emeslo je spojováno p�edevším s minulým stoletím, ale kameníky bylo možné potkat ješt� p�ed n�kolika desítkami let, jak zru�n� opracovávali �erný vápenec. Nejen �erná rokle je sv�dkem jejich �innosti. V jednom vzdáleném lomu pod Koso�í m�žeme nastr. 8

�i je dávali v�dc�m, kte�í o této jedine�né možnosti v�d�li. Jak píše profesor Bou�ek ve svých „Geologických vycházkách do pražského okolí“ o výprav� do Radotína: „... Z �erných deskovitých vápenc� se tu vyrábí známá �erná chodníková mosaika. Zkamen�liny získáme probíráním hald nebo koupí od d�lník�...“ str. 9

400 milióny lety – ve �tvrté period� starších prvohor, kterou nazýváme devon. Tehdy se zde nacházelo tropické mo�e plné života. �erná rokle je velmi významnou a bohatou lokalitou, o níž se u�í studenti na geologických institucích po celém sv�t�. Je rovn�ž významným hrani�ním intervalem dvou spodnodevonských stup�� (tzv. stratotypem, za který byla oficiáln� uznána v roce �958). V profilu je zachycena hranice stup�� lochkov a prag a to ve vrstv� �. 80. Krom� typických obyvatel pramo�í zde žili také zástupci rybovitých praobratlovc�, kte�í jsou pojmenovány podle míst, kde byli nalezeni: Radotina a Kosoraspis.

Sudy Sud�m podobné skalní útvary tvo�í celý monument, který je dob-

Sudy p�i pohledu z údolí 2000

Radotínský almanach

�e patrný dole od silnice sm�rem do Koso�e. V sutích zde, narozdíl od �erné rokle, narazíme výhradn� na šedé vápence, nikoliv na �erné. V lokalit� jsou velmi rozlehlá su�ová pole, která se táhnou po obou stranách malé cesti�ky. Po ní bychom se dostali až do Koso�e, k domk�m, které jsou postaveny na skalních masivech. Ze samotného vrcholu je p�ekrásný pohled na celé radotínské panorama.

Radotínský potok K Radotínskému údolí pat�í neodmysliteln� Radotínský potok, ale málokdo z nás ví, že v sob� nese jednu velmi významnou geologickou zajímavost, která je patrná p�edevším v zalesn�ných �ástech vlevo od výše zmín�né silnice, v samotném centru spodnodevonských lokalit. Na dn� potoka totiž m�žeme nalézt spad-

hromadou suti se nachází mírn� uklon�ná skalní st�na, na které byly patrné nahlou�ené schránky hlavonožc� usm�rn�né proudem. Díky hojné sb�ratelské �innosti jsou však tyto jedine�né a p�ísn� chrán�né odkryvy zcela zavaleny. Paleontologové zde vrstvy �íslovali a podle usm�rn�ní zjiš�ovali podmínky v silurském mo�i. Z Ortocerového l�mku pochází nemalé množství velmi vzácných zkamen�lin, originál�, které jsou uchovány v depozitá�ích Národního Muzea. Radotín je plný nejr�zn�jších geologických zajímavostí a fenomén� a jako k takovému k n�mu musíme p�istupovat s náležitou úctou a respektem. Dbejme na ochranu jeho památek, které zde byli dlouho p�ed námi, a d�lejme vše proto, aby z�staly i po nás.

lé v�tvi�ky, lístky a jiné �ásti strom� obalené bílým povlakem. Jde o tzv. travertin – vápnitou hmotu, která se vylu�uje z pramen� obohacených uhli�itanem vápenatým. Dno potoka je t�mito bílými úlomky doslova poseto. Naproti st�ednímu odbornému u�ilišti, nad potokem, je na pravé stran� silnice ke Koso�i za závorou dokonce malá studánka s pitnou vodou.

Ortocetrasový l�mek, vpravo zkamen�lí hlavonožci

Ortocerový l�mek Ortocerový l�mek je jedno z mnohých významných naleziš� v Radotínském údolí, které je tvo�eno silurskými usazeninami – vá-

Radotínské údolí Radotínský almanach

2000

str. �0

str. ��

penci. Sv�j zvláštní a vskutku neobvyklý název si vysloužil díky zdejším nejhojn�jším zkamen�linám „Orthocer�“– hlavonožc�m s rovnou schránkou. Kdesi pod 2000

Radotínský almanach

����������������� Dlouhá léta, prakticky po celé 20. století, byl Radotín všeobecn� ve�ejností vnímán díky existenci cementárny a továren jako nevzhledná a zaprášená obec. A skute�n� tomu tak i bylo. Dokonce ani zbourání staré cementárny v roce �963 nezbavilo Radotín nálepky málo p�itažlivé lokality, jelikož socialistické chápání stav�lo pr�mysl �i výrobu v žeb�í�ku hodnot daleko p�ed ochranu životního prost�e-

dí. V tomto sm�ru se popravd� �e�eno za�al Radotín m�nit k lepšímu až v posledním desetiletí. Základní linie, kterou sleduje nyní místní samospráva, spo�ívá totiž v postupných, v místním rozsahu proveditelných opat�eních, jimiž se odstraní staré ekologické zát�že a vytvo�í se p�edpoklady, aby každý uv�dom�lý ob�an mohl pe�ovat o zdravé životní prost�edí ve svém okolí. Kvalitu hlavních

Radotínská cementárna (stará) byla svoji prašností vyhlášená Radotínský almanach

2000

složek životního prost�edí, tj. ovzduší, p�dy a vody, dlouhodob� sleduje a ovliv�uje komise životního prost�edí z�ízená radou místního zastupitelstva. Po listopadu �989 byla provedena objektivní inventura stavu životního prost�edí v Radotín�. Jako první v Praze iniciovala práv� naše rada místního zastupitelstva provedení odborn� fundované ekologické studie, v jejímž rámci byla vyhodnocena kvalita ovzduší. Analýzou vzork� p�dy z míst pokrývajících intravilán Radotína byla zjišt�na její kontaminace t�žkými kovy a byla vypracována studie vlivu životního prost�edí na zdraví obyvatel, hlavn� d�tí. P�estože Radotín leží v dob�e v�tratelném, širokém údolí Berounky, orientovaném p�ibližn� ve sm�ru p�evažujícího proud�ní vzduchu, tedy ve sm�ru jihozápadseverovýchod, byl výsledek studie neradostný. Bylo potvrzeno, že ovzduší ve v�tšin� �ástí Radotína je velmi siln� zne�išt�no. Krom� dálkového p�enosu zne�išt�ní nejstr. �2

více ovliv�ovaly kvalitu ovzduší cementárna, státní statek, kotelny závod�, podnik� a domovní topení, kde se jako palivo používalo v devadesátých letech v�tšinou hn�dé uhlí nebo sirnatý topný olej, a kone�n� též automobilová doprava. Pr�b�h hodnot ro�ních pr�m�r� (IHr) koncentrací oxid� dusíku (vyjád�ená kont. NO2) a oxidu si�i�itého v ovzduší v letech �992–99, zjiš�ovaných na stanici z�ízené a provozované MÚ, ukazuje tabulka (stanice se nachází na k�ižovatce ulic Výpadová–Vrážská). P�echodem významného podílu lokáln� vytáp�ných domácností na �istší tepelný zdroj (plyn, elekt�ina) a likvidací kotelen pr�myslových závod�, vytáp�ných uhlím, se postupn� podstatn� snížily emise oxidu si�i�itého (viz tabulka). Velkými investicemi do technoloRok

NO2 /ug/m3

�992 �993 �994 �995 �996 �997 �998 �999

55,3 57,6 47,3 50,5 5�,7 47,8 50,0 5�,8

limitní hodnoty str. �3

80

Nová cementárna – stav�na jako „bezprašnᓠ– foto z roku �972

gie cementárny a zvýšením pracovní kázn� zam�stnanc� poklesla emise prachu z tohoto závodu na �/7 hodnoty r. �990. Úpravou spalování v cementá�ských pecích se snížila emise oxid� dusíku, avšak na jejich obsahu v ovzduší centra Radotína se to prakticky neprojevilo, nebo� vlivem oddalování stavby rychSO2 /ug/m3 lostního silni�ního okruhu, který by 39,3 svedl dopravu ze 40,� sm�ru od Plzn� na 30,2 Strakonice a �áste�n� 27,3 i na Brno, se zv�tšila 29,6 hustota automobilo23,3 vého provozu v této �8,7 m�stské �ásti. Práv� �9,� ta v sou�asné dob� 60 hlavn� je zodpov�dná 2000

za nem�nící se obsah oxid� dusíku v ovzduší st�ední �ásti Radotína (viz tab.). Byly zlikvidovány skládky nebezpe�ného odpadu, obsahující t�žké kovy, které d�ív�jší režim povolil umístit v chrán�ném území �erná rokle, v bezprost�ední blízkosti Šachetského potoka. V m�stské �ásti nyní funguje dvojí systém sb�ru tuhého odpadu. Magistrát hl.m.Prahy zajiš�uje svoz domovního, velkoobjemového, nebezpe�ného a separovaného odpadu (papír, sklo, plasty), m�stská �ást provádí sb�r t�íd�ného odpadu do velkobjemových kontejner� (d�evo, kovy, bio). Tím zna�n� pokleslo riziko vzniku �erných skládek. Informace o pohybu kontejner� na ur�itý typ t�íd�ného odpadu lze Radotínský almanach

získat v místním m�sí�níku nebo v každodenní relaci MÚ v kabelové televizi. Po�et sb�rných hnízd pro papír, sklo a plasty se neustále zv�tšuje. Výstavbou kanaliza�ního sb�ra�e, jímž se p�ipojil Radotín na pražskou kanalizaci, a postupným budováním kanaliza�ní sít� v ulicích Radotína se odstra�uje kontaminace p�dy ze starých a �asto net�sných domovních jímek na odpadní vodu a snižuje se tak i zne�išt�ní Berounky, která již v Radotín� protéká 2. ochranným pásmem vodárny v Podolí. Dávno pry� jsou �asy, kdy m�la Berounka tak �istou vodu, že v hloubce 70 cm byl vid�t sebemenší kamínek. Nyní, vlivem intenzifikace pr�myslu, podstatn� zv�tšeného objemu odpadních vod z domácností a nedostate�né kapacity mnohých �isti�ek odpadních vod, se kvalita vody v Berounce zna�n� zhoršila ve srovnání se stavem p�ed 70 lety. V Radotín� je ve všech ukazatelích horší kvalita vody než kvalita Vltavy v Podolí. Fyzikální a chemická �istota odpovídá stupni III – IV, mikrobiologická stupni IV – V, tedy voda velmi zne�išt�ná. P�esto v ní rybá�i b�žn� uloví nap�. kapry, cejny, okouny a ob�as i štiku, sumce nebo parmu. Radotínský almanach

��������

Berounka od lávky sm�rem ku Praze

Na b�ezích vod je ke spat�ení dokonce i ondatra a norek. V Radotínském potoce, který je oproti Berounce �ist�jší, žijí pstruzi. Pozornost zaslouží i malá lokalita Zd��, která je hnízdišt�m vodního ptactva. U vodních ploch lze vid�t nap�. led�á�ky nebo volavky. Celé území Radotína je zásobováno pitnou vodou z ve�ejného vodovodu, jehož provozovatelem jsou Pražské vodárny, takže kontrolovaná kvalita pitné vody je stejná jako v jiných m�stských �ástech. Radotín poskytuje svým obyvatel�m dobré podmínky pro zdravé bydlení, nebo� asi 2/3 jeho obyva2000

tel žijí v rodinných nebo malopodlažních domech s dostate�nou plochou zelen� ve svém okolí. Lesy na západním a severním okraji Radotína jsou soukromým majetkem. Jejich vlastník v�nuje zeleni pat�i�nou pozornost a jednotlivé úseky poškozených porost� jsou postupn� nahrazovány novou výsadbou. Spole�n� s malebným údolím Radotínského potoka umož�ují lesy obyvatel�m pot�ebný pobyt pro rekreaci v p�írod�. V ní se návšt�vníci mohou setkat i s mén� b�žnými živo�ichy, jako jsou nap�. muflon, kuna skalní, jezevec, výr velký, jest�áb, krahulík apod. str. �4

Jak sv�d�í �etné archeologické vykopávky, bylo místo dnešního Radotína osídleno již od pradávna, což dokládá i odkryv pískovny nad obcí, kde v roce 1970 byly objeveny nálezy od mladší doby kamenné až po éru slovanského osídlení. V lokalit� „Na hradišti“, na plošin� nad skalou proti cementárn�, jsou z�etelné známky keltského opevn�ní. Z doby st�hování národ� byl v Radotín� objeven hrob, ve kterém byl nalezen aureus, zlatá mince �ímského krále Arkadia, spolu se zlatou p�ezkou. Rozsáhlé slovanské poh�ebišt� z 9. století bylo odkryto p�i stavb� nové silnice z Lahovic do Radotína v r. 1954. První písemná zmínka o Radotínu se sice váže již k roku 993, kdy m�l kníže Boleslav II. benediktínskému klášteru v B�evnov� darovat p�i p�íležitosti jeho založení desátek ze svého radotínského dvora,

avšak darovací listina je ve skute�- a celý kraj se tak ocitl v majetku nosti pozd�jším falzem ze 13. sto- P�emyslovc�. Za první historickou zprávu doletí a nelze proto dovozovat exikládající existenci Radotína je tudíž možno považovat až listinu Vladislava II. (druhý �eský král) v rozmezí let 1158 – 1169, v níž je uvedeno založení kostela Panny Marie �ádu sv. Jana Jeruzalémského na Malé Stran� a v níž je p�ipomenut p�ívoz a brod v Radotín� p�es Mži*. Další písemný údaj p�ipomínající Radotín m�žeme najít ve Zbraslavské kronice, ve které se píše: „Aby p�ed Bohem od�inil popravu svého ot�íma, Záviše z Falknštejna, rozhodl se roku 1291 král Václav II. Falzum darovací listiny založit klášter. Nejprve si vybral stenci Radotína k tomuto datu. místo v Ostrov� u Davle, ale pak Neoddiskutovatelným faktem je plavíce se s opaty a p�evorem po ale událost, že za uvedeného kníže- �ece Mži se dostali do Radotína, te došlo k vyvražd�ní Slavníkovc�, aby obhlédli to místo, a kdyby se kte�í vlastnili i krajinu Zbraslavska, zdálo vhodné, aby tam za�ídil stav-

*) Dnes �eka tekoucí kolem Radotína se nejmenuje Mže, ale Berounka. Tento název není tém�� v�bec znám až do 18. století, kdy k novému názvu dolního toku �eky Mže od Plzn� až k soutoku s Vltavou p�isp�la nejvíce mapa Müllerova z roku 1720.

str. 15

2000

Radotínský almanach

bu kláštera. Kone�n� se jim zalíbilo p�ed ostatními místo zvané Zbraslav“. 10. srpna 1292 v zakládající listin� zbraslavského kláštera cisterciák� je již zmínka o Radotínu jako majetku kláštera. V té dob� v Radotín� z�ejm� stával i menší kostel, který pražský biskup �eho� postoupil na žádost Václava II. v roce 1298 zbraslavskému klášteru. Nejstarší popis radotínské obce máme z roku 1342. Je psán latinsky a vyplývá z n�j, že je zde les, který pat�í obci, 1 kr�ma, 2 mlýny a p�ívoz. Do�asný konec slávy zbraslavského kláštera u�inily husitské bou�e. 10.8.1420 byl celý zpustošen a vydrancován, Radotín jako sou�ást kláštera byl vyplen�n a spálen. V té dob� p�ešel Radotín do rukou drobných šlechtic�. V roce 1499 dal král Vladislav II. Jagellonský Janovi VI., opatu cisterciátského kláštera na Zbraslavi nejstarší �esky psané privilegium k výrob� papíru. V královské listin� se uvádí: „Item dáno jest povolení královské mlyná�i velebného opata zbraslavského, aby týž mlyná� šatuov sta-

rých, kteréž k d�lání papíru p�íslušejí, jinak ze zem� voziti a prodávati nedopúšt�l, než sám aby je kupoval a papier, z nich pro užitek zem� �eské d�lal.“ Je to první historicky doložená zpráva o výrob� papíru u nás. Opat Jan pov��il touto výrobou Ho�ejší mlýn* v Radotín�, který se od té doby jmenoval „Hadrový“, nebo „U Hadru“, a toto p�ejmenování p�ešlo i do gruntovních knih. Také p�íjmení n�kterých mlyná�� se uvádí jako „Hadr“. Poslední Jagellonec Ludvík vrátil zbraslavskému klášteru „veškeré zápisné statky“, mezi nimiž byl samoz�ejm� i Radotín. V roce 1541 byla vydána „Kronika �eskᓠVáclava Hájka z Libo�an. Byla to v té dob� velmi �tená kniha. Hájek v ní sd�luje i pov�st o vzniku Radotína, jak „léta 840 Rod, bratr Zbraslavuov, d�m velký nad �ek�, jež Mže zove, dal jemu od svého jména jméno Radotín“. A Radotín se u Václava Hájka objevuje ješt� jednou, a to v pov�sti, jak Horymír v roce 847 na svém koni Šemíku k Radotínu pospíchá. Pov�st o Horymírovi se dostala do Jiráskových „Starých pov�stí �eských“, vydaných v r. 1891. Pov�sti

se �etly ve všech obecných školách, a jak „Šemík uhán�l k Radotínu“, si snad každý ze školy pamatoval... V archivu radotínské letopisecké komise je uložena práce, nazvaná „Lidé v Radotín�“, která sleduje radotínské grunty, chalupy a mlýny i se jmény jejich majitel� již od r. 1587, a dle uvád�ných p�edpis� úrok� svatoji�ských a svatohavelských lze poznat, který z grunt� �i mlýn� pat�il mezi nejv�tší a také nejbohatší. P�išla t�icetiletá válka a na samém jejím konci utrp�l Radotín zna�né škody. Když po vestfálském míru v roce 1648 byla vypracována zpráva o stavu dvorc� a vesnic zbraslavského klášterního panství, dozvídáme se, že „p�edešle bylo gruntovních sedlák� 7 a chalupník� 2, všechny od lidu nep�átelského vyplen�ny. T�ch 7 sedlák� toliko 1 vola tažného a 7 krav mají, slepice 3 a 3 ku�ata. Ani jedny �tverce není zaseto na zimu“. B�hem n�kolika let byla stavení znovu postavena. Dokumenty vykazují 7 sedlák�, 2 chalupníky, 3 mlýny a 1 panskou hospodu. Soupis poddaných podle víry z r. 1651

*) Ho�ejší mlýn je zajímavý tím, že ve stráni nad ním se ješt� v polovin� 19. století stýkaly hranice 3 kraj�: Rakovnického, Berounského a Kou�imského.

Radotínský almanach

2000

str. 16

Nové a zaniklé koryto Berounky

ukazuje, že tehdy v Radotín� žilo 38 ob�an�. V roce 1713 byl místodržitelským patentem na�ízen nový soupis pozemk� a obyvatel. Po�et grunt� a chalup se nem�ní, objevují se jen nová jména domka��.V první polovin� 18. století se za zbraslavského opata Budecia stav�l nový kostel. Mezi roky 1740–1780, za vlády Marie Terezie, došlo v Radotín� k povinnému a definitivnímu p�e�íslování dom� a také k povinné školní docházce. Syn a nástupce Marie Terezie Josef II., který panoval jen v letech 1780–1790, pokra�oval v reformách své matky. Bohulibým po�inem Josefa II. byl patent o zrušení str. 17

nevolnictví z roku 1781. Jeho dalším reformním aktem byl Josefinský katastr, v d�sledku �ehož se v Radotín� vym��ovaly pole, louky a dostávala se katastrální �ísla. Radotín má v té dob� krom� kostela 27 dom�, mezi nimi: 7 starých historických grunt�, 3 chalupy, 7 primitivních dome�k�, p�ívoz, kovárnu, pastoušku, hospodu, starou faru a školu. V obci jsou 2 �ezníci, 2 ševci, hrn�í�, hajný, p�ívozník. Po�et obyvatel se blížil t�em stovkám. Za vlády Josefa II, byl mimo jiné, v roce 1785 zrušen zbraslavský klášter. K zajímavému p�írodnímu úkazu pro Radotín podstatnému došlo v roce 1799. Do té doby se �eka Berounka za Radotínem prudce ohýbala doprava a do Vltavy se vlévala pod Zbraslavským zámkem. P�i velké povodni v roce 1799 si však prorazila nové rameno, které se vlévalo do Vltavy až u Lahovic, jako dnes. Ve snaze zabránit dalším katastrofám a povodním dal nový majitel zbraslavského panství kníže Bed�ich Öttlingen z Wallersteinu za státní podpory p�evést v roce 1829 �eku do nového koryta. Mrtvé, „zakrn�lé“ rameno této staré Berounky z�stalo 2000

pod Zbraslavským zámkem a dostalo se mu jméno „Kr�ák“. Spolu s okolní nivou je dnes p�írodní památkou. Ješt� do první poloviny 19. století byl Radotín malou, bezvýznamnou vesni�kou. Dom� i obyvatel p�ibývalo minimáln�. V�etn� školy a kostela m�l jen 36 dom� a 301 obyvatel. Revolu�ní rok 1848 se p�ehnal i Radotínem. Do �ela ozbrojeného lidu z Radotína a okolí se postavil radotínský rodák Josef Machá�ek, sedlák, revolucioná�, pozd�ji po-

Pohlednice k odhalení pam�tní desky na dom� Josefa Machá�ka Radotínský almanach

slanec zemského i �íšského sn�mu, který v polovin� �ervna táhl v �ele šiku na pomoc Praze. V ješt� nedohotovené novostavb� jeho domu se také vyráb�ly patrony pro boj proti Windischgrätzovi. Však mu jeho spolurodáci odhalili v roce 1898 pam�tní desku na jeho dom�. P�ipome�me, že jmenovaný Josef Machá�ek byl švagrem here�ky Otýlie Sklená�ové-Malé a otcem dvoj�at, z nichž Rézinka byla onou známou nenapln�nou láskou básníka Jana Nerudy. Ve 2. polovin� 19. století Radotín po�íná ožívat. V r. 1861 bylo zapo�ato se stavbou �eské západní dráhy ze Smíchova do Plzn� a 14. �ervence roku 1862 byl provoz na této trati slavnostn� zahájen. Po železnici byl v Radotín� z�ízen i poštovní ú�ad. V roce 1866, kdy proti sob� vál�ila rakouská a pruská vojska, byla Praha pruskými vojsky okupována, Radotínu se však okupace vyhnula. Léta sedmdesátá jsou prvním, zcela nesm�lým základem pro rozvoj pr�myslového Radotína. V r. 1871 se povoluje stavba cementárny, v r. 1872 byl slavnostn� položen základní kámen p�i výstavb� cukrovaru, v témže roce se Radotínský almanach

na míst� staré školy staví nová budova, stav�jí se silnice z Radotína do okolních obcí. Vznikají i první spolky – nejprve Spolek dobrovolných hasi�� v roce 1886, o dva roky pozd�ji, dne 28.10.1888 byl založen Sokol radotínský, hned za Sokolem následovalo Bratrstvo radotínské a okolní – podp�rný spolek d�lnický – a v roce 1891 Národní jednota pošumavská. Jejím posláním byla morální a hmotná podpora �eských menšin v Pošumaví. Její �lenové byli i prvními ochotníky v Radotín�. V r. 1899 p�ichází do Radotína první praktický léka� MUDr. Bohumil Vodenka. Byl i dlouholetým starostou Sokola. Kon�í devatenácté století a k roku 1900 Radotín už není malou, bezvýznamnou vesni�kou s 36 domy s doškovými st�echami... Má 4 továrny, za�íná spolkový život a v obci je 60 nových dom�. Celkový po�et dom� je 102, obyvatel pak již 1273. S nástupem nového století se výrazn� zlepšily podmínky pro vzd�lávání mladé generace. 15.9.1901 se otevírá nová budova obecné školy a slavnostní atmosféra zasahuje celou obec. V roce 1905 byla otev�ena na Zbraslavi m�š�anská 2000

škola. Do té doby docházel pramalý po�et žák� z Radotína do smíchovské m�š�anky. Možnost chodit na Zbraslav využilo mnoho radotínských žák� a žáky�. 1. �íjna 1907 bylo zahájeno ve�erní vyu�ování pokra�ovací školy pro u�n� ze závod� a od živnostník�. V roce 1914 byla otev�ena lékárna. Až do té doby �ekala nemocného �i �leny jeho rodiny strastiplná odysea za získáním p�edepsaného léku na Zbraslav, nebo do Koší�. Dostupnost léku též ovliv�ovala krom zna�né vzdálenosti i �asto rozvodn�ná Berounka. A tak jen díky usilovné práci obecního zastupitelstva a poslanecké intervenci se Radotín kone�n� do�kal své lékárny. Události první sv�tové války se nevyhnuly ani Radotínu. Mnoho otc� a syn� narukovalo do armády na pole vále�ná a n�kte�í z nich se již nevrátili. Na pam�� padlých voják� v letech 1914–1918 byl dne 2.10.1921 odhalen v parku pomník, na n�mž jsou do kamenné desky vytesána jména 52 ob�tí. Za první republiky byl 27. listopadu 1923 zaveden do Radotína elektrický proud z ve�ejné sít�. Dne 28.10.1928 byla otev�ena str. 18

novostavba Masarykovy m�š�anské školy. Do pov�domí všech, kdo studovali „D�jiny d�lnického hnutí“, dostal se Radotín v souvislosti s neš�astnou událostí 20.4.1930. Na ní se brzy um�le vyp�stoval mýtus o Radotínu jako d�jišti krvavých Rudých letnic 1930, kdy „Masaryk nechal st�ílet do nevinného komunistického pr�vodu“.

K této události bylo vydáno množství materiál�, v nichž jsou uvád�ny r�zné po�ty zast�elených d�tí (od t�í do sedmi – to podle stupn� otrlosti vydavatele publikací �i pohlednic). Podle soudního protokolu, který má letopisecká komise ve svém archivu, šlo o jediný výst�el �etníka, ohroženého kameny, které na n�j házeli ú�astníci pr�vodu. P�itom došlo paradoxn� ke t�em zran�ním: jedna ú�astnice utrp�la pr�st�el b�icha s poran�ním tenkého st�eva s nitrob�išním krvácením, druhá ú�astnice utrp�la st�elné poran�ní ruky s rozt�íšt�nou kostí, t�etí pr�st�el boku. K zajímavé rozporuplnosti došlo i p�i pozd�jším ozna�ení události, která byla nazvána Rudými letnicemi, a�koliv se odehrála o Velikonocích a nikoli o svátcích svatodušních. V roce 1932 byla otev�ena nová sokolovna, v roce 1933 postaven svatostánek �eskobratrské církve evanPomník padlých v I. sv�tové válce z r. �945 gelické, v roce 1934

str. 19

2000

skon�ena výstavba vodovodu. Rozvoj Radotína se dá sledovat i na r�stu po�tu dom�, kterých je 367 v roce 1926 a v roce 1936 již 736. Velká �ást staveb jsou domky vilového typu. Po�et obyvatel je ve stejných letech zhruba 3000, resp. 6000. T�žká léta druhé sv�tové války dopadla na Radotín v podob� 13 spoluob�an� popravených nebo umu�ených v koncentra�ních táborech a dalších 55 radotínských ob�an�, kte�í se stali ob�tí rasového pronásledování. Kv�tnová revoluce 1945 postihla Radotín hlavn� v jejím záv�ru, kdy skupina pancé�ové divize SS v rámci zamýšleného proniknutí do vnit�ní Prahy obsadila ve�er 7.5. p�evážnou �ást Radotína a b�hem následujícího dne se pokusila revolu�ní jednotka v obci s podporou �ety Vlasovc� zaúto�it a N�mce z Radotína vytla�it. V t�chto bojích padlo celkem 22 bojovník�, jejichž jména byla p�ipojena k památníku ob�tí 1. sv�tové války na nám�stí Osvoboditel�. Záznamy v kronice obce z doby budování socialismu jsou nedbale vedeny a p�evážn� se omezují pouze na pln�ní socialistických závazk� nebo procentuální ú�ast ob�an� ve volbách… Radotínský almanach

sídlišt� v�etn� obchodního centra, v posledním desetiletí 20. století byly kolaudovány další objekty. V roce 2000 má Radotín 1503 domy (59 v majetku m�stské �ásti, 27 družstevních, 1417 soukromých) a 7012 obyvatel. Pro zajímavost uvádíme i nyn�jší v�kové složení ob�an� v následujícím rozmezí: 0 – 10 let 706 11 – 20 let 941 21 – 40 let 2115 41 – 60 let 1889 61 – 80 let 1205 81 a více let 156

Zástavba vilového typu

V letech 1959–1960 bylo postaveno „cementárenské“ sídlišt� (dnes �e�ené staré). V roce 1960 byl zahájen provoz v nov� vybudované cementárn� v údolí pod Lochkovem. V roce 1963 mohla tak být k velké úlev� a pot�še všech radotínských ob�an� i okolních obcí zrušena stará cementárna. Dne 14.9.1967 je Radotín povýšen na m�sto a od roku 1971 má i sv�j znak. Od 1.7.1974 se stává sou�ástí hlavního m�sta Prahy. V roce 1980 má Radotín 1209 dom� a 6366 obyvatel. Na míst� staré cementárny bylo koncem osmdesátých let vybudováno nové panelové Radotínský almanach

„Nové“ sídlišt� 2000

str. 20

��������������������������

Rychtá�i

1774

Jan Bejlek

1924–1927

Václav Mareš

1540

Jan Válek

1779–1786

Václav Rozenkranz

1927–1929

František Rys

1587

Jaroš �epel

1789

Vojt�ch Machá�ek

1929–1945

František Mašek

1617–1618

Mat�j Jirák

1816–1849

Jan Machá�ek st.

1618

Šimon Palaška

1621–1622

Martin Janda�ka

1623–1624

Jakub Št�rba

1624

Ond�ej Kohel

1661

Jan Jirák

1694

Pavel Naypauer

1722

Václav Pavlaus „Vysko�il“

Starostové 1850–1853

Jan Machá�ek ml.

1853–1861

Josef Schneiberg

1861–1864

Václav Mareš

1864–1867

Alois Haman

1867–1874

Mat�j Drchota

1874–1882

Václav Drchota

1882–1890

Antonín �íha

P�edsedové NV 1945

Miroslav Šoufek

1945–1946

František Lešetický

1946–1949

Jaroslav Fiala

1949–1952

Mat�j Veselý

1952–1968

Bohumil Procházka

1968–1971

Josef Cibulka

1971–1986

Miroslav Šíma

1986–1990

Ji�í Poslušný

1730

Jan Zuna

1738

Jan Št�rba „Machá�ek“

1890–1912

František Ejem

1761

Václav Valtr

1912–1919

Bohumil Haman

1990

Petr Bartík

1765–1773

Vojt�ch Drchota

1919–1924

Ferdinand Svoboda

1990–t. �.

Ji�í Holub

str. 21

2000

Starostové

Radotínský almanach

����������������������

��������������� Známé osobnosti se vztahem k Radotínu *

� 28. zá�í 1899 jmenován Václav Schmied, �ídící u�itel v Radotín�, po dvacetip�tiletém p�sobení na zdejší škole.

a Radotín si zvykla považovat za sv�j druhý domov.

P�ipome�me ješt� n�kolik známých jmen, která by� Ota Pavel – spisovatel a noviná�. Ve svých znamela nebo jsou s Radotínem svázána pevným poutem: nitých povídkách nám p�iblížil svého povedeného � Jaroslav B�ezina – operní zp�vák, radotínský obtatínka, za nímž dojížd�l do Radotína, kde svého �an. �asu bydlel. � Josef Frais – spisovatel, autor n�kolika novel, ro� Milan Peroutka – bubeník, �len hudební skupiny mán� a muzikál�, radotínský ob�an. Olympic, dlouhá léta radotínský ob�an. � Vilém Heckel – fotograf a horolezec. Než se p�e� Na�a Prchalová – here�ka, manželka Fr. Viceny, st�hoval do sousedních �ernošic, prožil v Radotín� radotínská ob�anka. �adu let. � Št�pán Rak – hudební skladatel, profesor a kytaris� Drahomíra H�rková – here�ka, radotínská ob�anta, v Radotín� prožil prakticky celý dosavadní život ka. a v radotínském kulturním st�edisku ob�as vystu� Alois Jirásek – známý spisovatel, autor �ady romápuje s koncerty i vypráv�ním pro své spoluob�any. n� a povídek. S oblibou jezdíval do Šarbochova � Klement Slavický – hudební skladatel, patron naší mlýna na Cikánce. hudební školy, která nese jeho jméno. � Otomar Korbelá� – herec, v Radotín� m�l na La� Prof. Jan Šabršula – profesor francouzštiny, p�sobil hovské chatu. na universit� v Boloni, v Praze a dosud v Ostrav�, � Libuše K�epelová – klavíristka, radotínská ob�anmezinárodn� uznávaný francouzský lingvista, získa. kal ocen�ní Rytí� �estné legie, radotínský ob�an. � František K�ivá�ek – herec, n�kolik let bydlel v Ra- � Božena Veleková – loutkohere�ka, která po dvacet dotín�. let prop�j�ovala za prof. Skupy sv�j hlas Máni�ce, kamarádce Hurvínka. Radotínská ob�anka. � Anna Máchová – klavíristka, profesorka AMU, radotínská ob�anka. � František Vicena – herec, radotínský ob�an.

� V kv�tnu 1903 jmenován Jeho Jasnost kníže Ji�í z Lobkovic, nejvyšší maršálek království �eského. � Po roce 1945 dva radotínští rodáci za své zásluhy ve II. sv�tové válce:  generál Josef Ejem, velitel pražské posádky  a plukovník Antonín Šupá�ek, velitel m�sta Brna. N�kte�í další ob�ané byli v d�sledku zm�n politických režim� �estnými ob�any jen krátce, jejich �lenství bylo zrušeno: � 19.4.1938 Dr. Edvard Beneš; president �SR (zrušeno 20.12.1939) � 27.8.1948 Václav Kopecký, ministr �SR, jenž mluvil na slavnosti v Koso�i 20.4.1930 (zrušeno 6.10.1993) � 21.11.1948 Klement Gottwald, prezident �SR (zrušeno 6.10.1993)

� Jarmila Novotná – slavná operní a koncertní p�vkyn�. �asto jezdívala do Radotína za svou sestrou

Radotínský almanach

2000

str. 22

str. 23

*) Do vý�tu byla namátkov� za�azena známá jména pouze ze sv�ta um�ní.

2000

Radotínský almanach

���������������� Je bohužel smutnou skute�ností, že v naší m�stské �ásti se nedochovalo mnoho historických památek, na kterých by oko návšt�vníka mohlo spo�inout. Mimo kostela, o n�mž je �e� níže, stojí za zmínku nejstarší �ást obce, kde domy p�i o�íslování v roce �770 byly ozna�eny nejnižšími popisnými �ísly, které pak byly p�evád�ny i na postupn� rekonstruované i jinak p�estavované domy až do dnešních dob. D�m �p. � stojí na k�ižovatce Karlické ulice a nám. Osvoboditel� – p�vodn� od roku �596 grunt Šedivých, pak Jaroš�, pozd�ji Nebeských. Bývalá svobodnická usedlost s vejsadní kr�mou, o níž je zmínka již v roce �432. Jednopatrová budova z roku �882 – p�ízemní kravín a �ezárna, patro obytné.

D�m �p. 6, grunt Havlovský

vala na grunt� �p. � a pozd�ji byla p�emíst�na na náves, p�ibližn� do míst, kde je dnes pomník padlým ve sv�tových válkách. Po odstran�ní kovárny bylo �p. 2 umíst�no na menší obytné budov� selské used�íslo popisné 2 bylo p�vodn� losti �p. �. Jedná se o p�vodní stavna kovárn� z roku �7�5, která stá- bu a ve své podob� je tudíž nejstar-

Radotínský almanach

2000

ším dochovaným domem v Radotín�. Nyní není využíván. �p. 3 a 4 jsou dále na Karlické ulici, ale p�estavba dom� je již z p�elomu �9. a 20. století. Ze staré zástavby, která byla situována v míst� podél bývalého mlýnského náhonu (dnes horní strana parku), si p�ipome�me: �íslo popisné 5 byl grunt Jarošovský, od roku �826 v majetku Drchot�. Z p�vodního domku zbylo jen stavení, p�ízemní domek se štítem do nám�stí. Dnes je zde bazar Antik. V roce �876 byla p�istav�na patrová budova s �íslem 5a, které bylo pozd�ji dáno �p. 44, což je nyní budova kulturního st�ediska s názvem U koruny. D�m �p. 6 byl grunt Havlovský, od roku �584 Šterbovský, od roku �722 do roku �850 byl v majetku Machá�k�, pozd�ji Drchot� a Sojstr. 24

k�. Stavba sou�asného domu je z roku �848 a ve sklep� je propojen se sousedním domem �p. 6a, skute�ným rodným domkem národn�obrozeneckého revolucioná�e Josefa Machá�ka. Zde jsou dubové dve�e z poloviny �8. století. V míst� �p. 7 je prostor po zbo�ených budovách. P�vodn� tu stála Va�kovská chalupa. Pouze d�ív�jší hospodá�ské stavení vzadu na dvo�e je zna�n� zrekonstruovanou budovou. �íslo popisné 8 – grunt Bydžovských prod�lal v minulosti velké p�estavby postupn� až na dnešní autoopravnu. Další památky se již vztahují k církevní historii.

Církev �ímskokatolická První písemná zmínka o radotínském kostele se datuje dnem 24. kv�tna �298, kdy svou listinou král Václav II. požádal biskupa pražského �eho�e o postoupení kostel� sv. Havla na Zbraslavi, dále v Radotín� kostela farního a kostela chuchelského klášteru zbraslavskému, kteréžto žádosti biskup vyhov�l dopisem ze dne ��. srpna téhož roku. Radotín pak z�stává majetkem kláštera zbraslavského až do válek husitských. str. 25

Další strohá zmínka je až z roku �353, kdy jako farní kostel platil �6 a p�l groše desátku papežského. Bern� tato byla tohoto roku zvýšena na 30 groš� pololetních – pravd�podobn� pro bohaté nadání kostela. Vždy� v této dob� platily okolní kostely daleko nižší poplatky (Zbraslav 24, Mokropsy �2, T�ebotov 9, Mníšek, Dob�ichovice a Zlíchov po 8 groších). Písemné doklady nám zachovaly jména nejstarších duchovních správc� katolických od r. �347 (první byl He�man) až po války husitské. Z roku �380 je dochován zápis, že p�i vizitaci, vykonané toho roku arcijáhnem, byl shledán a zapsán soubor nalezených kostelních v�cí (mešní knihy s notami, žaltá�, missál, graduál, k�íž jaspisový st�íbrem obložený s k�iš�ály v rozích, kalich st�íbrný, dva ornáty a p�íslušenství). Války husitské p�erušily záznamy o kn�žích a první zápis se objevuje až v polovin� �6. století s �adou jmen utrakvistických fará��, po�ínajících v r. �532 fará�em Vojt�chem a ukon�ených v r. �582 fará�em Janem Ko�ínkem. Od té doby není o kostelu, fa�e a fará�ích radotínských žádných zpráv až do r. �630, kdy opat zbraslavský Ji�í 2000

Urat koupil Roblín a T�ebotov a radotínský kostel p�ivt�lil jako filiální k t�ebotovskému. Ješt� L.P. �653 je radotínský kostel uvád�n jako farní, p�íslušný ke klášteru s filiálními kostely �ernošice, Mod�any, kaple Chuchle, sv. Havla nad Zbraslaví a roku �695 ješt� Mokropsy a T�ebotov. V dalších letech pat�il již k T�ebotovu, kde klášter m�l v majetku též dv�r – a tento stav trval až do r. �9�7 – matriky radotínské byly založeny v r. �9�5. T�ebotovští kaplani docházeli do Radotína vyu�ovat náboženství, obstarávat k�ty, oddavky, poh�by – mše svatá zde bývala pouze jednu ned�li v m�síci. P�vodní fara, obydlí a ú�adovna fará�e radotínského se nacházela v pozd�jším dom� �p. 24, a to zejména v dob� p�edb�lohorské. Budova byla v dob� t�icetileté války zcela zni�ena. V sedmdesátých letech �7. století byla sice n�jak opravena, ale po zrušení farností chátrá a v první polovin� �8. století se stává majetkem mlýna �p. �2. Mlyná� Mat�j Berounský ji nechal strhnout a znovu postavit a jeho dcera Marie Anna po svém s�atku za hrn�í�e Václava Š�astného v roce �753 se s rodinou do domku nast�hovala. Domek pak byl dlouhá léta Radotínský almanach

v držení rodin hrn�í�� – n�kdy i s velkým "H" uvád�ných, pak v n�m bydleli radotínští u�itelé a jejich vdovy a naposledy zde byla výroba cementového zboží a obydlí Františka Šenka – po zrušení v roce �948 je tu par�ík v blízkostí MÚ. Od zá�í �9�7 byl t�ebotovský kaplan Jind�ich Ullík jmenován expositurou pro samostatnou duchovní správu v Radotín� – bydlel ale ve vlastním, po rodi�ích zd�d�ném domku. Dnešní faru dal postavit až patron kostela Cyril Barto� z Dobenína v r. �927 na zádušním pozemku u kostela. Pak ješt� následovalo 6 duchovních správc� až do r. �952, kdy do budovy fary po odchodu posledního fará�e Karla Pietsche do Prahy-Podolí je zde umíst�na „Družina školní mládeže“ a od �.�0.�960 do Radotína pouze zajížd�l administrátor t�ebotovské farnosti P. Zden�k Wágner, od zá�í �979 je op�t na fa�e Jar. Šlapák a od listopadu �980 p�išel dosavadní duchovní správce P. Evžen Hlavá�ek. V záv�ru stru�ného p�ehledu d�jinných událostí p�ipome�me generální vizitace v�etn� udílení sv. bi�mování v radotínském kostele: 26.4.�9�3 – Jeho Eminence Kardinál Lev Skrbenský z H�íšt� Radotínský almanach

Vnit�ek kostela sv. Petra a Pavla

�0.4.�937 – Jeho Eminence Kardi- byl vybudován v první polovin� nál Dr. Karel Kašpar, arcibiskup �8. století (snad v letech �740–�750) ješt� p�ed zrušením zbraslavského pražský kláštera v r. �785. Byl postaven 29.4.�947 – Jeho Eminence Mons. Dr. Josef Beran, arcibiskup praž- vedle bývalého kostela, z n�hož byla pozd�ji upravena kostnice v roský a primas �eský. ce �878, jak vypravovali pam�tníci. Kolem kostela býval p�vodn� Kostel Sv. Petra a Pavla h�bitov. Mezi h�bitovem a školou O nejstarším vzhledu kostela nic (byla v �p. 23) stávala až do r. �8�2 nevíme, ani není známo, jak vypa- d�ev�ná zvonice. V témže roce bydal. Z p�vodní stavby zbyl pouze la p�istav�na ke kostelu v�ž – nižmalý klenutý presbytá�, ale jeho ší, než známe dnes. vzhled sou�asné renesan�ní podoKostel sám je jednoduchá bab� neodpovídá. Není též zazname- rokní stavba, v r. �88�–�882 nánáno, kdy byl v minulosti opra- kladn� opravená, jak potvrzuje návován, soudí se jen, že to bylo za pis v pr��elí ve výklenku v plasopata Tomáše Budecia v letech tickém renesan�ním orámování. �7�6–�7�8. Nad oknem je z kamene tesaný Nyn�jší kostel sv. Petra a Pavla znak öttlingenský – p�ed opravou

Kostel sv. Petra a Pavla 2000

str. 26

str. 27

2000

tam býval znak kláštera zbraslavského. Presbytá� má klenbu plackovou, hlavní oltá� je barokní, zd�ný, s nanášenou štukovou ornamentikou. Uprost�ed vidíme na plátn� malovaný barokní obraz „Lou�ení sv. Petra a Pavla p�ed smrtí“ od malí�e F.X.Balka. Vít�zný oblouk je segmentový, po stranách bo�ní oltá�e zd�né s nanášenými štukami, s obrazy sv�tc� – na evangelní stran� sv. Jan Nepomucký, v oblacích kle�ící, andílky nesený, na epištolní stran� sv. Prokop v opatském rouše s k�ížem v levici a v pravici �et�z s �áblem v lidské podob�. Lo�, v rozích sešikmená, má obdélníkový p�dorys. Na st�n� visí kopie Veronesova obrazu „Klan�ní král�“. K�titelnice z lešt�ného sliveneckého mramoru byla po�ízena v roce �927, její alpakové ví�ko se soškou sv. Jana K�titele pochází z roku �934. Do dlažby jsou zabudovány dva náhrobní kameny, kryjící krypty dobrodinc� kostela. Menší z r. �745 na pam�� radotínského �ezníka pana Daniela Najpaura (zem�. �740), v�tší z r. �754 na pam�� mlyná�e bludského pana Ji�ího Kotašky a jeho manželky paní Lidmily (zem�. r. �763). Radotínský almanach

Varhany pocházejí z dílny Karla Schiffnera z r. �88�. Ješt� do r. �9�7 na v�ži visely t�i zvony: Nejv�tší z r. �663 (byl puklý, a proto znovu p�elit r.�846), o váze 3�2 kg s nápisem: „Tento zvon k záduší Radotínskému náležející lit jest ke cti a chvále Boží a blahoslavené P. Marie a sv. Petra a Pavla léta pán� �663“ a chronogramem: „MVta DIV aLta sonans VoX VoCe XVLta (Dlouho n�mý jsi p�ijal vznešený hlas, tím hlasem jásej)“ – památný zvon byl p�i první rekvizici dne �3. dubna �9�7 spolu s dalším, nejmenším zvonem, svržen s v�že. Pádem se žádný z nich nerozbil, byly dopraveny na nádraží, kde je tra�mistr pan Fleisig ofotografoval. Po válce byl velký zvon vrácen z pražského skladišt� a znovu zav�šen na v�ž, ale jeho osud se po p�tadvaceti letech opakoval, a to na Zelený �tvrtek dne 2. dubna �942, kdy byl znovu zrekvírován, a na své místo se již nikdy nevrátil. Nejmenší zvon o váze 76 kg z roku �765 m�l nápis: „Johann Georg Kühner goss mich in Prag �765“ – po svržení s v�že v r. �9�7 se na své místo již též nikdy nevrátil. Radotínský almanach

Zvon prost�ední velikosti o váze cca �50 kg je z r. �707. Je opat�en nápisem: „K v�tší sláv� Boha, sv. Tomáše ap., n. Jana Nepomuka zlitej zvon tento nákladem Tomáše Jelínka“. Visel na v�ži radotínského kostela od r. �942 osi�ele až do r. �985, kdy jej sou�asný duchovní správce nechal p�emístit do kostela v T�ebotov�, nebo� náhradou získala v�ž radotínského kostela t�i zvony z kostela sv. Kate�iny v Chot�i, kde jim hrozilo z�ícení i se zna�n� zchátralou v�ží. Tyto t�i zvony jsou zasv�ceny sv. Kate�in�, sv. Václavu a sv. Barbo�e a pocházejí z r. �697. Již v r. �907 se projednávala možnost z�ídit na v�ži hodiny, ale ani patronát, ani obec je nemínily svým nákladem opat�it. V samém záv�ru druhé sv�tové války po�átkem kv�tna �945 došlo k p�est�elkám i v Radotín� a m.j. byl n�kolika ranami zasažen i kostel, uvnit� dokonce vybuchla pancé�ová p�st. V letech �945–46 byla provedena �áste�ná oprava – okna nov� zasklena, stopy po st�elách zahlazeny, oltá�ní obrazy vy�išt�ny a opraveny, kazatelna znovu z�ízena. Na opravu v�že došlo až v roce �949, byla obložena m�d�nou krytinou. V báni pod k�ížem bylo ob2000

jeveno pouzdro se spoustou zajímavých dokument�, pocházejících z doby zvýšení kostelní v�že v roce �88� a následné opravy v roce �925. Pam�tní listina tehdejšího správce P. Ferdinanda Pura doplnila staré dokumenty a v �íjnu bylo vše znovu zaletováno do zinkového pouzdra, aby po dalších dlouhých 45 letech p�i dalších opravách byly staré dokumenty dopln�ny sou�asnými upomínkami a vloženy do nových, tentokráte z m�d�ného plechu zhotovených pouzder, kde budou �ekat na budoucí generace... H�bitov býval u kostela až do r. �880, o tom sv�d�í i n�kolik poškozených pomník� u kostelní zdi. Nový h�bitov mezi školami a �ekou byl vysv�cen 6. �ervna �88�. O jeho rozší�ení se jednalo již v roce �929, povoleno bylo až v roce �936 a provedeno až v r. �940. Kolumbárium pro ukládání uren bylo z�ízeno koncem šedesátých let. Nejnov�jší �ást h�bitova p�i t�ebotovské silnici za Velkým hájem byla z�ízena v r. �984.

Církev �eskobratrská evangelická Vznikla �8. prosince �9�8 slou�ením �eských evangelík�, potla�ených po Bílé ho�e v roce �620 a rozd�lených toleran�ním patenstr. 28

tem r. �78� na dv� v�tve: augsburskou a helvetskou V dob� slou�ení bylo v Radotín� jen n�kolik rodin v�tšinou helvetského vyznání. Po r. �92� p�ibyli noví �lenové a bohoslužby pro n� konal nejbližší fará� ze Smíchova – scházívali se u Haman� v �p. 26. Od r. �923 se bohoslužby konaly v zasedací síni obecního ú�adu. D�ležitým mezníkem v dalším vývoji církve byl rok �933, kdy byla v tehdejší Blahoslavov� ulici postavena modlitebna. Roku �936 získala darem domek �p. �79 pro byt duchovního.

Církev �eskoslovenská husitská �eskobratrská evangelická modlitebna

K 31.12.1880 bylo v obci podle náboženského vyznání domácích cizích celkem �ímskokatolického �88 420 608 evang. augsburského – � � �9 �9 izraelského – �88 440 628 celkem obyvatel K 15.2.1921 bylo v obci podle náboženského vyznání �ímskokatolického evangelického církve �eskoslovenské izraelského bez vyznání str. 29

�066 66 208 38 969 2000

Vznikla 8. ledna �920, kdy �40 kn�ží se odlou�ilo od církve �ímskokatolické. V Radotín� byl sbor založen r. �92�. *** Po druhém vatikánském sn�mu (�962–5) se za�al v církevním sv�t� prosazovat ekumenismus, to jest úsilí po jednot� všech k�es�an�. Od té doby zvolna dochází k postupné spolupráci církví i v jednotlivých státech a obcích. Také v Radotín� byly v letech �969–70 n�kolikrát spole�né bohoslužby všech t�í církví, kdy shromážd�ní se konala st�ídav� v �eskobratrském a katolickém kostele. Radotínský almanach

��������������������������� Radotínský potok pramení v obci Ptice a v Radotín� pod kostelem se vlévá do Berounky. Stále ješt� je údolím krásných mlýn�. Kdysi se jich uživilo na 22 kilometrech od pramene k ústí 2�. St�ední �ást potoka, Radotínské údolí, pat�í k nejzajímav�jším pražským krasovým útvar�m, nyní je to chrán�ná krajinná oblast �eský kras. Dokladem toho je jeskyn� Pod V�jí�em, ve skalnaté stráni, asi 200 m od soutoku Mlýnského a Radotínského potoka. Dnes už mlýny v radotínském údolí neklapou svým charakteristickým zvukem. P�esto však život tu nezanikl. O sobotách a ned�lích, v lét� na celé týdny, p�ijížd�jí noví majitelé nejen za odpo�inkem, ale aby též dali starým stavbám nový život, zachránili je pro budoucnost. Tam, kde za�íná osada Cikánka, která již pat�í k Radotínu, stojí mlýn, od pramene potoka již �trnáctý, v katastru obce Radotín je první. (Do samotné m�stské �ásti Radotín pat�í celkem osm mlýn�). Radotínský almanach

Válcový mlýn Václava Kaliny se zahradou 2000

str. 30

Je to mlýn od pradávna zvaný Rutice. V roce �860 koupil mlýn František Špa�ek. D�dicové mlýna prodali tento 300 let starý mlýn Pavlu a Jan� Kunstovým. Na konci osady Cikánka stával válcový mlýn Václava Kaliny, k n�muž pat�ila velká zahrada. V dob� výstavby cementárny Lochkov mlýn pustne, cementárna stále víc a více ohlodává okolní skály, a v roce �985 je mlýn s celým p�íslušenstvím srovnán se zemí. Tém�� v sousedství Kalinova mlýna byl Na Cikánce postaven mlýn Šarboch�v. Mlyná� Šarboch se ve sv�tové válce choval k ob�an�m velmi p�átelsky a velkoryse, což se nep�ízniv� projevovalo na jeho hospodá�ství. O jeho kulturní úrovni sv�d�í fakt, že jej jako svého p�ítele navšt�voval Mistr Alois Jirásek. Mlyná� Josef Šarboch byl n�kolik let v koncentra�ním tábo�e. V roce �958 byl mlýn zbo�en, protože bylo t�eba pro novou cementárnu rozší�it nové lomy. Od tohoto místa se dále na Radotínském potoce rozkládá radotínská cementárna. Aby mohla být vybudována, musel vzít za své i krásný Mašk�v mlýn – P�ední Mašek. Byl v provozu do roku �958. V tomto roce byl zbo�en. str. 3�

Šarboch�v mlýn

Poslední �ty�i mlýny se rozkládaly v samé obci Radotín. �p. �2 U Hadr�, pozd�ji zván Brouch�v, zbývající t�i se jmenovaly jednoduše – Ho�ejší (pozd�ji U Böhm�), Prost�ední (D�dk�v), a Dolejší (Broulím�v). O Brouchov� mlýnu se zápisy zmi�ují již roku �499, za t�icetileté války byl zcela rozmetán. Nový mlýn byl postaven až roku �684. Zde se nemlelo obilí, nýbrž staré hadry, které sloužily k výrob� papíru. Proto byl zván Hadrový nebo U Hadr�. První zmínka o Ho�ejším �i Böhmov� mlýn� je z roku �432. Poslední majitel mlýna Dr. Dukát zrekonstruoval v objektu pilu, která byla po roce �948 znárodn�na a v areálu vybudována Strojn�traktorová stanice. 2000

Mlýn Prost�ední, D�dk�v, byl zván též Fará�ský nebo Panský. V soupise povinností je vykazován v roce �598. Na po�átku 20. století koupil Prost�ední mlýn mlyná� Karel D�dek. Celý objekt koupil starosta spo�itelního spolku, radotínský kupec Bohumil Haman a p�estav�l ho na obytný d�m. Dolejší mlýn, Broulím�v, existoval již v dob� p�edhusitské. Stál na samém konci Radotínského potoka. Po roce �9�0 byl vlastníkem mlýna pan Kleinert s manželkou. Mlýn byl v provozu ješt� n�jaký �as. Po zrušení mlýna objekt koupil Antonín Vichr a �ídil zde výrobu kovozboží. Koncem první sv�tové války objekt koupil pan Broulím a vybudoval zde smaltovnu. Radotínský almanach

��������������� Ješt� p�ed 250 lety vedla Radotínem jediná komunikace – cesta z Prahy na Lochkov, do Radotína, p�ívoz p�es Mži, na Zbraslav-Ban�, Jílovišt� a dále. V roce �742 p�i obléhání Prahy francouzskou soldateskou byl ve zbraslavském klášte�e umíst�n štáb francouzské armády. Pro snadn�jší spojení s Prahou vylámali Francouzi skálu pod Zlíchovem a pod dnešním Barrandovem v místech, kde skály dosahovaly až t�sn� k Vltav�. Tím vznikla nová cesta z Prahy kolem Vltavy na Zbraslav a zanikla stará obchodní cesta p�es Radotín. Od lahovického mostu byla z�ízena silnice do Radotína a pozd�ji její prodloužení do �ernošic. Silnice k T�ebotovu byla postavena v r. �882 a nahradila do té doby nesjízdný úzký úvoz. Nyn�jší silnice podél trati do Chuchle byla celá dokon�ena až roku �9�4, i když postupn� byla uvád�na do provozu již od roku �9��. Odbo�ka od lochkovské silRadotínský almanach

nice k Cikánce byla postavena v roce �9�2. Stavba C. a K. �eské západní dráhy byla povolena v roce �859 a postavena v r. �862. Zestátn�na byla roku �884. P�vodní jednokolejná tra� z Prahy k Berounu a dále byla rozší�ena na dvoukolejnou v roce �906. V padesátých letech našeho století došlo k rozší�ení trati od Prahy výstavbou tzv. Mostu inteligence pro nákladní dopravu k odleh�ení nádraží Smíchov

a Vršovice na pravý b�eh Vltavy. Doprava po n�m byla zahájena v roce �964. Radotínské nádraží, postavené r. �862, bylo n�kolikrát rozši�ováno (�897, �903). Aby se umožnil bezpe�ný p�echod p�es nádražní koleje, již v r. �909 se podala žádost o jeho povolení. K jeho postavení však nikdy nedošlo – až p�i posledních úpravách byl vybudován podchod pod kolejišt�m s p�ístupem na perony. Také m�stek na

Radotínské nádraží roku �9�8

p�echodu u hostince U Portlandu byl p�edm�tem žádostí v letech �9�2 i �9�3 a náhradou tam byl z�ízen alespo� vedlejší „šra�k“ pro p�ší. Nádražní budova byla také n�kolikrát p�istavována a k poslední nákladné úprav� došlo na podzim

Jednokolejná tra� na dobové fotofrafii 2000

str. 32

str. 33

�947. V roce �973 prob�hla elektrifikace železnice. N�které radotínské podniky a závody byly �i dosud jsou propojeny svými vle�kami s hlavním nádražím. Poslední velkou stavbou se stala koncem padesátých let vle�ka do lochkovské cementárny i s vel2000

kým kolejišt�m, které tak vlastn� zp�sobilo rozší�ení radotínského nádraží. K minulosti již pat�í úzkokolejná tra� staré radotínské cementárny, po níž se dovážel vápenec z lom� severozápadn� od obce. Vedla p�ibližn� v místech dnešní LedvicRadotínský almanach

Až roku �979 za�al jezdit „m�stský autobus“

ké ulice. Dnes ji p�ipomíná pouze název ulice U Drážky. Pro dobré spojení Radotína s Prahou po železnici nebyly dlouho zavád�ny autobusové linky. V roce �940 umož�oval spojení radotínských ob�an� s Prahou n�kolikrát za den autobus, který m�l kone�nou stanici p�ed restaurací „Na Vini�kách“ – v té dob� se hovo�ilo o budoucím spojení s Prahou trolejbusy, ke kterému ve vále�ných dobách již nedošlo. Po roce �945 byly z Radotína zavedeny linky �SAD do T�ebotova, Roblína a Vonoklas. V roce �956 vyjel autobus poprvé z Radotína do LochRadotínský almanach

kova, o sedm let pozd�ji jezdil již do Slivence a na Smíchov. D�ležité bylo i dopravní spojení s Mod�any a Komo�any od roku �959. A� byl Radotín p�ipojen k hlavnímu m�stu Praze v roce �974, m�stské autobusy za�aly do Radotína jezdit až v roce �979, kdy do Radotína poprvé p�ijela linka �. 244, která tehdy jezdila po trase Lihovar–Lahovice–Sídlišt� (staré) Radotín. Dále vznikly linky �. 246 (Hlubo�epy–Filmové ateliéry Barrandov–Lochkov–Nádraží Radotín) a �. 245 (Nádraží Braník–Mod�any–Zbraslav–Nádraží Radotín s vybranými spoji k cementárn�). 2000

V roce �98� vznikla linka �. 256 pro obsluhu Cikánky, pozd�ji pak linka �. �65, která jezdí až na Jižní M�sto. V roce �986 autobusy p�estaly projížd�t Výpadovou ulicí mezi Horymírovým nám�stím a P�eštínskou. Od roku �99� zajížd�jí n�které spoje linky �. 256 na Lahovskou. Nejnov�jší linkou na území M�stské �ásti Praha Radotín je v rámci systému Pražské integrované dopravy od �. kv�tna �996 linka �. 3�3, která spojuje Radotín s okolními obcemi okresu Prahazápad (Koso�, T�ebotov, Chote�, Roblín, �ernošice). Radotín je též zastávkou autobus� linek Praha–Strašice a Praha–Jince. Poštovní ú�ad byl v obci z�ízen v roce �869, telegraf funguje od r. �89� a telefonní linka od r. �897. V r. �9�3 byla pak povolena i druhá telefonní linka. V posledních letech 20. století došlo v oblasti telekomunika�ního spojení k velikému pokroku a Radotín je již pln� telefonizován. Doru�ování zásilek ob�an�m do dom� však z�stává v tradi�ní podob�, pouze tvá�e listonoš� jsou jiné. K t�m d�ív�jším pat�ili nap�. Hejduk, Morstein, Podzemský �i Spilka. str. 34

������� Teprve sedmdesátá léta devatenáctého století jsou prvním, zprvu velmi nesm�lým za�átkem rozvoje pr�myslového Radotína. V r. �87� se povoluje na míst� starého Žufní�kova gruntu (zhruba

Cukrovar

dnešní nové sídlišt�) stavba CEMENTÁRNY. Ta se pozd�ji stala jakýmsi symbolem Radotína, avšak v šedesátých letech 20. století byla str. 35

PRAGER, prádelna písku pro sklárny Inwald na Smíchov�. Koncem století ve zrušeném „Dolejším mlýn�“ (mezi potokem a ulicí V. Balého) vzniká první kovozpracující dílna s vlastním elektrickým proudem a vyrábí železné postele, umyvadla, poli�ky na nádobí, san� a pod. – vše zatím nesmaltované. Z ní pozd�ji vznikla SMALTOVNA „První �eská továrna emailových štít�“ pana V. Broulima. Za�átkem 20. století zavládl v Radotín� nebývalou m�rou stavební ruch i p�i výstavb� �ady továren a továrni�ek. Nejznám�jší je firma JANKA na výrobu ventilátor� a sb�ra�� prachu, která byla v r. �908 z�ízena na míst� d�ív�jší prádelny písku. V r. �908 byla založena �eská spole�nost pro pot�eby polních úzvápenná pec, kterou p�ipomíná korozchodných drah, ze které postupn� vznikla firma FERROVIA dnes ulice U Vápenky. s dalším programem výroby zabezKrátkou dobu (�899–�904) p�sobí v obci továrna MARSANO- pe�ovacího za�ízení pro železnice. vymíst�na mimo zastav�nou �ást obce. V r.�872 byl položen základní kámen k výstavb� cukrovaru (v prostoru sou�asných St�EZ). V té dob� byla postavena též

2000

Radotínský almanach

V r. �944 se stala majet- Dobová reklama kem TATRY. Od roku �9�0 firma VINDYŠ (vpravo od ulice Na Betonce proti sídlišti) vyráb�la a exportovala prvot�ídní t�locvi�né ná�adí (po smrti zakladatele p�evzal továrnu jeho syn ing. Otakar Vindyš, který ale sklízel v�tší slávu na poli sportovním). Po první sv�tové válce úpravou zem�d�lských prostor Ejemova statku (mezi potokem a novým sídlišt�m) vznikla v roce �922 ASTA – akumulátorka – výrobna akumulátor� a r�zných svítidel. bývalé u�ilišt� Janka) na výrobu Ve t�icátých a �ty�icátých letech pohlednic. v Radotín� úsp�šn� p�sobila firma Úpravna zví�ecích k�ží pana pana Jindry – FOTOFON (pozd�ji Maxe Šenka byla roku �939 prodána továrníkovi Pantoflí�kovi, který zde vybudoval výrobnu PANTOF na podvozky k letadl�m. V její tradici pokra�uje nyní podnik TECHNOMETRA. Po druhé sv�tové válce se stal Radotín Montážní hala fy Janka Radotínský almanach

2000

����������������������

pr�myslovou obcí, které dominovaly zejména �ty�i z výše uvedených podnik�: Cementárna, Janka, Technometra a Tatra. V šedesátých letech spustil výrobu stavebních hmot podnik PREFA (dnes Pražské pivovary). V devadesátých letech n�které závody ukon�ily svoji �innost nebo p�ešly na jinou produkci. Objevily se i nové podnikatelské subjekty, které svou novou tradici teprve rozvíjejí.

I o po�átcích školství v Radotín� se m�žeme jen dohadovat, nebo� nemáme žádné zápisy. Kolem roku �350 se staré materiály t�ebotovské fary zmi�ují o „kanto�ích“ radotínských bez dalších bližších informací. První známou školní budovou byla zádušní chalupa na míst� dnešního dvora místního ú�adu. Zde bydlel od r.�7�5 první u�itel, jenž zastával i funkci kostelnickou. Sv�tnice, jíž obýval, sloužila i za sí� k vyu�ování až do roku �820.

Když pak „místnost tato pro �5–25 dítek již nesta�ovala“, p�istav�ly se dva pokojíky pro u�itele a d�ív�jší sv�tnice byla p�em�n�na v u�ebnu a „šindelová chalupa ta nazvána školou“. V r. �853 už byla ze školy „nejbídn�jší chatr�“. Teprve v roce �873 je dostavena škola nová, jež stála v t�sné blízkosti šindelové chalupy. Je to budova sou�asného MÚ (�p. 23). Byla z�ízena z „okresních pen�z“ za �4 600 zlatých. Než byla k �5. zá�í slavnostn� otev�ena, vyu�ovalo se v �p. 5,

Nejstarší radotínská škola str. 36

str. 37

2000

tj.v sále hostince „U �eské koruny“ za ro�ní nájem �50 zlatých. V nové škole zprvu existuje jen jedna t�ída, od �.2.�874 byli žáci rozd�leni do dvou a ješt� pozd�ji do p�ti t�íd. Místo stavby bylo dosti kritizováno, protože bývalo i dvakrát za rok odd�leno od v�tší �ásti obce rozvodn�ným potokem, špatná byla i kvalita budovy samé. Povinná školní docházka se rozši�uje ze 6 na 8 let, po�et školní mládeže se všude rázem zv�tšil. Vezmeme-li v úvahu též prudký rozvoj pr�myslu a nár�st obyvatelstva v Radotín� (v r. �900 – 4 továrny, 944 obyvatelé) a že do Radotína chodily i d�ti z �ernošic a samot v údolí Radotínského potoka, nelze se divit, že brzy bylo nutné postavit mnohem v�tší školu. Dne �5.9.�90� vítá žáky nová obecná škola s t�locvi�nou a bytem pro u�itele, která po �etných úpravách a opravách slouží dodnes žák�m ZŠ. Cena tehdy vyšla na 80 000 K. Celkem 303 žáci byli rozd�leni takto: �.t�.– 54 d�ti, Radotínský almanach

Škola od roku 1873

2. t�. – 76 d�tí, 3. t�. – 78 d�tí, 4. t�. – 95 d�tí, navíc jedna t�ída se u�ila v D�dkov� mlýnu (dnes vila Männchenových vedle bývalého OÚNZu). V r. �905 zahajuje p�sobnost m�š�anská škola na Zbraslavi a radotínští žáci za�ali chodit do této školy místo na Smíchov (obojí p�šky). Od šk. roku �907/08 se z�izuje 5. postupná t�ída v obecné škole. Stavba m�š�anské školy v Radotín� byla povolena až r. �92�, avšak k otev�ení školy samotné dochází teprve v r. �928, škola dostává název Masarykova (p�edtím však už od r. �922/23 existovaly dv� t�ídy �. ro�níku, které byly proRadotínský almanach

zatímn� umíst�ny v �p. 23 a �02 (obecná škola), další t�ídy p�ibývaly. Stavba p�išla na �,5 milionu K�. Do Masarykovy m�š�anské školy docházeli žáci z 20 okolních obcí. Roku �935 získávají m�š�anky statut újezdních m�š�anských škol. Budova slouží v sou�asné dob� jako gymnázium. Vracíme se ke škole obecné: t�icet let stojící budova znovu nem�že pojmout všechny žáky. P�í�inou vzr�stu po�tu d�tí je st�hování pr�myslu do Radotína (�9�2 – 356 žák�), �ilý stavební ruch po �. sv�tové válce (�930 – 4704 obyvatelé, �932 – 439 žák�) až po jeho doznívání (�936 – 503 žáci). Proto je 2000

v roce �93� b�hem letních prázdnin p�istav�no jedno patro a škola se stala dvoupatrovou. Soub�žn� se všemi zmín�nými školami existovaly od r. �883 tzv. pokra�ovací školy, z nichž mnohem pozd�ji vznikly školy u��ovské. V Radotín� taková škola byla založena roce �907 (dvout�ídní) pro pot�eby výchovy u��� zdejších továren a dílen, v roce �909 m�la 3 t�ídy. Vyu�ovalo se odpoledne ve dvou pracovních dnech a v ned�li v prostorách zdejších škol; tento typ školy zanikl k srpnu �943. Mate�ské školy se nejen starají o d�ti p�edškolního v�ku, ale mají i výchovné úkoly: u�í d�ti samostatnosti, získávat základní hygienické návyky, pod�ídit se kolektivu a za�adit se do n�j, vštípit jim mravní základy, rozvíjet jejich estetické cít�ní, rozumové, t�lesné, jazykové a další schopnosti, p�ipravit je na školní výuku. Dv� z p�vodních p�ti MŠ již zanikly; první z nich byla umíst�na v p�ízemí U Koruny, druhá (s jeslemi) sídlila pod kinem, kde je v sou�asné dob� autoservis. Po ur�itou dobu byla také umíst�na MŠ v d�ev�né budov� dnešní ZvŠ. 3. mate�ská škola v Praze-Radotín�, Sídlišt� ��00, slavnostn� str. 38

otev�ena 4.9.�967, za�ala sloužit jako závodní MŠ RCV Radotín pro 85 d�tí se 6 u�itelkami a 7 dalšími zam�stnanci. K areálu pat�í prostorná zahrada s pískovišti, zahradním za�ízením, velkým h�išt�m a um�lým kopcem na bobování. K vybavenosti pat�í krom� hra�ek kola, kolob�žky, klavíry v každé u�ebn� a audiovizuální pom�cky (TV, radiomagnetofony ap.). Vzhledem ke klesajícímu po�tu d�tí je MŠ od zá�í 2000 pouze dvojt�ídní. Z�izovatelem již není cementárna, nýbrž obec. 4. mate�ská škola v Praze-Radotín�, Býšovská �25�, byla postavena svépomocí v „Akci Z“ a otev�ena roku �978. P�vodní kapacita 60 d�tí ve 2 t�ídách byla v r. �993 snížena na 50 d�tí. Budova je zasa-

zena do p�kné zahrady, vybavené bazénem. Výchovná �innost se promítá do zájmových aktivit (hra na flétnu, výtvarné kroužky, angli�tina, logopedie, p�edplavec). V roce �997 za�ala spolupráce s D�tským diagnostickým ústavem, školka umis�uje dle pot�eby a možnosti jejich p�edškolní d�ti. N�kolik let po sob� zde integrovali retardované nebo jinak postižené d�ti. Z�izovatelem je obec. 5. mate�ská škola v Praze-Radotín�, nám. Osvoboditel� �367, byla uvedena do provozu r. �990 (zprvu 4, pozd�ji 5 t�íd). Od letošního zá�í budou provozovány 3 t�ídy a po�et zam�stnanc� se sníží z p�vodních 2� na 9. MŠ se zam��uje na výtvarnou a pracovní výchovu, do aktivit pat�í mj. logope-

Škola od roku 1901 str. 39

2000

die, plavecký výcvik, výuka anglického jazyka a hry na flétnu, sout�že, výstavky, divadelní p�edstavení, výlety, besídky, táboráky. Z�izovatelem je obec. Základní škola v Praze-Radotín� Lou�anská ���2, navázala na existenci obecné a m�š�anské školy a od r. �953 fungovala jako osmiletá škola v rámci jedenáctileté st�ední školy (9.–��. ro�ník), ob� �ásti školy m�ly spole�ného �editele a p�sobily v obou sousedících budovách. Ve školním roce �953/54 m�la škola v �. až 8. ro�níku 22 t�íd. V roce �960 se o rok prodlužuje povinná školní docházka z 8 na 9 let a z jedenáctileté st�ední školy se stává dvanáctiletá st�ední škola. V dalším roce se ob� školy odd�lily a vznikla samostatná Základní devítiletá škola v Radotín� (�96�/62). Od školního roku �969/70 chodí žáci do nov� z�ízené školy pavilonového typu, která slouží pro vyu�ování na 2. stupni, a stravují se ve školní jídeln�, postavené hned vedle hlavní budovy. V �. pat�e ŠJ zahájila �innost školní družina. Stavba stála �6 milion� K�s. Ve školním roce �980/8� a dalším mohli žáci ukon�it povinnou školní docházku už v 8. ro�níku a jen n�kolik žák� pokra�ovalo do 9. t�ídy, Radotínský almanach

Areál škol z roku 1969

�ímž se škola op�t vrátila k 8-leté docházce. Od roku �983 má škola dnešní název. Znovu se však zm�nila koncepce škol a tudíž došlo k návratu k devítileté docházce (b�hem školního roku �993/94 vedle sebe existovaly ob� možnosti, v 9. t�íd� bylo zapsáno �� žák�). Škola dosahuje �ady sportovních úsp�ch�, které vrcholí p�evzetím putovního poháru za sout�ž o nejsportovn�jší ZŠ obvodu Prahy 5 do trvalého držení za trojnásobné vít�zství v �ad� (�993) a stále se drží na p�edních místech, v atletickém Poháru rozhlasu dokonce pat�í k celopražské špi�ce. K úsp�šným obor�m se krom� Radotínský almanach

sportu �adí dlouhodob�ji zejména výtvarná výchova, matematika, �eský jazyk, �asto též d�jepis a zem�pis. Žáci z 9. t�íd mají velmi dobré výsledky u p�ijímacích zkoušek na st�ední školy a nap�. dlouhodobé statistiky vedené na gymnáziu Oty Pavla �adí ZŠ Radotín na p�ední místo v širokém okolí, co se týká úrovn� v�domostí absolvent� ze základních škol. Stalo se tradicí, že jeden žák, zvolený t�ídou, vít�zové školních sout�ží a nejlepší reprezentanti jsou den p�ed koncem školního roku odm�n�ni hodnotnými praktickými cenami. Stejn� jako n�které jiné školy navázaly partnerský styk se 2000

zahrani�ní školou, u�inila tak rovn�ž naše ZŠ, a to s Hauptschule v Burglengenfeldu (SRN), �ehož výsledkem jsou vzájemné návšt�vy. V polovin� 90. let vyvrcholila vlna zvýšeného po�tu žák� zapsaných do �. ro�níku (opakovan� 5 t�íd), celkový po�et t�íd se vyšplhal až na 30, dv� dílny a další místnosti ve školní družin� musely být zadaptovány na u�ebny. K �.9.�999 bylo ve škole zapsáno p�esn� 750 d�tí, nyní už se jejich po�et snižuje. Zajímavostí je, že exteriéry školy už dvakrát využili filma�i: k natá�ení pasáží do filmu „Výchova dívek v �echách“ (�996) a do seriálu „Hotel Herbich“ (�997). Zvláštní škola v Praze-Radotín�, Karlická 38/��, vznikla v roce �946. Kone�ným cílem výchovné a vzd�lávaní práce tohoto druhu ZŠ je p�íprava žák� na integraci do b�žného života. Mohou pokra�ovat v dalším vzd�lávání nap�. v odborných u�ilištích. Až do roku �99� byla škola spravována MNV a pozd�ji místním ú�adem. Od za�átku existence se vyu�ovalo v budov� U Katz� v Karlické 38, od r. �99� též v budov� v Karlické 2�05, tzv. „d�eváku“. Od té doby spadá škola pod správu ŠÚ Praha 5. V r. �99� byla budova �p. 38 a p�ilehlá zastr. 40

Gymnázium Oty Pavla

hrada vrácena p�vodnímu majiteli a byla s ním sepsána nájemní smlouva do 30.6.200�. Vzhledem k tísnivé finan�ní situaci ve školství a k tomu, že se nenašel vhodný náhradní objekt, ŠÚ Praha 5 na�ídil již v roce �998 snižovat po�ty žák� a v roce 2000 dochází k sest�hování školy pouze do budovy �p. 2�05. Základní um�lecká škola Klementa Slavického, Zderazská 60, vznikla v roce �955 jako pobo�ka Základní hudební školy ve Zbraslavi. Za�alo se s výukou hry na housle a na klavír ve dvou místnostech sou�asné hlavní budovy (2 u�itelé a 5� žák). Koncerty a tzv. p�ehrávstr. 4�

ky se konaly na Zbraslavi. Ve školním roce �959/60 se pobo�ka osamostatnila, p�ibyly obory hry na akordeon a klarinet. V r. �96� se m�ní ZHŠ na lidovou školu um�ní a postupn� se rozši�uje po�et obor� o tane�ní, výtvarný a liter.-dramatický. Po další zm�n� v názvu škol na základní um�lecké školy v roce �990 dochází v posledních deseti letech k jejímu dalšímu rozvoji: vznikl komorní orchestr, country skupina, p�vecké sbory, po ur�itou dobu existoval také tane�ní orchestr, zájemci se mohou u�it h�e na violoncello, bicí, trubku, kytaru, elektrické klávesy a na varhany. 2000

Škola získala další prostory v KS U Koruny a v bývalých jeslích. Od roku �992 se ZUŠ KS aktivn� podílí na partnerských stycích mezi Radotínem a Burglengenfeldem (SRN). Název ZUŠ je spojen od r.�997 se jménem význa�ného �eského soudobého skladatele Klementa Slavického, jehož manželka zde delší dobu pedagogicky p�sobila, a sám pan Slavický napsal pro žáky školy n�kolik skladeb. Gymnázium Oty Pavla PrahaRadotín, Lou�anská 520 existuje od r. �953, kdy v budov� m�š�anské školy vznikla jedenáctiletá st�ední škola, pozd�ji ješt� p�ejmenovaná na dvanáctiletou st�ední školu a st�ední všeobecn� vzd�lávací školu. K nejvýrazn�jším zm�nám v minulých deseti letech pat�í získání právní subjektivity (�. ledna �99�), z�ízení šestiletého studia (�994/95), navázání �ady kontakt� se školami v jiných zemích. Po rekonstrukci (�986–89) p�ibyly odborné u�ebny, v sou�asnosti je prioritou za�ízení multimediální u�ebny s p�ipojením na internet. Plnou aprobovanost výuky umoc�ují rodilí mluv�í ve výuce cizích jazyk�. Krom� povinných a volitelných p�edm�t� nabízí gymnázium i nepovinné p�edm�ty sborový zp�v, Radotínský almanach

programování, �ínštinu, sportovní hry a divadelní kroužek. Optimaliza�ní program MŠMT �R zp�sobil, že škola musela upustit od nabídky 6-letého studia a poslední sextáni dokon�í docházku v roce 2003. Nadále jsou p�ijímáni jen žáci z 9. ro�níku ZŠ do dvou prvních t�íd 4-letého studia všeobecného zam��ení. Od �. února 2000 má škola prop�j�en �estný název Gymnázium Oty Pavla. St�ední odborné u�ilišt� zem�d�lské a odborné u�ilišt� PrahaRadotín, Pod Klapicí ��/�5, bylo z�ízeno v roce �960 pod názvem Zem�d�lské odborné u�ilišt� p�i STS Hostivice v prostorách Strojní a traktorové stanice Radotín a p�ipravovalo u�n� v oboru opravá� zem�d�lských stroj�. K �.4.�99� se škola stala samostatným právním subjektem jako SOU zem�d�lské, od �.9.�993 se rozší�ila nabídka u�ebních obor� o mechanikaopravá�e pro silni�ní motorová vozidla. Od r. �997 se škola jmenuje St�ední odborné u�ilišt� zem�d�lské a odborné u�ilišt� a nabízí žák�m vycházejícím ze zvláštních škol další obor, opravá�ské práce. V sou�asné dob� odcházejí absolventi se svá�e�skými zkouškami a �idi�skými pr�kazy, v areálu lze Radotínský almanach

Interiéry ZŠ

využít nabídky mytí motor�, mytí celých vozidel, autoservisu, m��ení a se�ízení motorových emisí dieselových motor� a pneuservisu. U�ilišt� již vypravilo do života více než �500 odborník�. St�ední odborné u�ilišt� strojírenské Praha-Radotín, V Sudech 5��, vzniklo r. �953 jako St�edisko pracujícího dorostu a následn� zm�nilo názvy na Státní pracovní zálohy (�955), Odborné u�ilišt� Janka ZRL (�957) a St�ední odborné u�ilišt� strojírenské (�98�). Od 2000

�0.6.�99� je škola samostatným SOU strojírenským s právní subjektivitou, z�izovatelem je v sou�asnosti MŠMT �R (p�vodn� Ministerstvo pr�myslu �R). Po�ty zam�stnanc� kolísaly od 20 do 36 a žák� od �60 do 220, podle organiza�ních zm�n v Z(D)Š, slu�ování u�iliš� a v populaci. Od roku �997 dochází podle programu „optimalizace sít� škol“, vydaného MŠMT �R, ke slu�ování s n�kolika jinými školami obdobného zam��ení: s SOU a SPV Komo�anská v Praze 4-Mod�anech (�997), s SOU a SPV U Skladu v Praze-Mod�anech (�998) a s SOU Radlická v Praze 5 (2000). V pr�b�hu existence škola vyu�ovala nebo vyu�uje t�íletým u�ebním obor�m elektriká� (slaboproud a silnoproud), klempí�, nástroja�, obráb�� kov�, soustružník, strojní mechanik, technickoadministrativní pracovnice, záme�ník a maturitním obor�m mechanik stroj� a za�ízení a technickohospodá�ské a správní �innosti (nástavba). Pon�vadž objekty dílen byly vráceny v restituci, z jídelny, kuchyn� a domova mládeže vznikla vnit�ní p�estavbou školní budova s �2 u�ebnami, praktické vyu�ování zajiš�ují dv� mod�anská pracovišt�. str. 42

���������������� O tom, že radotínští ob�ané se nemalou m�rou v�novali i kulturní stránce života, rádi se bavili a sdružovali, sv�d�í mnohé záznamy v archivu letopisecké komise. Jednou z nejvýznamných složek kulturního života byly spolky. V kronice je uvedeno, že v roce �946 bylo v Radotín� registrováno 30 r�zných spolk�. Mnoho jich již zaniklo, hlavn� t�ch, které byly �inné ješt� p�ed �. sv�tovou válkou. V�tšina t�chto spolk� m�la ve svých stanovách o ú�elu spolku také zvláštní odstavec, krom� své zájmové �innosti: „po�ádání ušlechtilých zábav a vzd�lávání �len� odbornými p�ednáškami s pomocí spolkové knihovny“. Prakticky se skoro všechny spolky zabývaly krom� hlavní nápln� své �innosti také kulturou nejr�zn�jších forem. Nejstarším registrovaným spolkem v Radotín� je roku �886 Sbor dobrovolných hasi��. Druhým nejstarším spolkem je TJ Sokol založený roku �888. Okrašlovací spolek byl str. 43

Dramatický odbor kovopracovník�

založen roku �902 jakož i jednota DTJ. Radotínský SK a Bará�níci pak v roce �922. K významným složkám radotínské kultury náleželo ochotnické divadlo. Roku �89� vznikla v Radotín� jako místní odbor Národní jednota pošumavská. Jejím posláním byla morální a hmotná podpora �eských menšin v Pošumaví. Radotínský odbor m�l na starosti menšinu ve vsi Kozolupy na Plze�sku. �innost této jednoty byla velice obsáhlá. Po�ádala p�ednášky, 2000

národní slavnosti, zájezdy na Šumavu, podniky zábavní a kulturní, mezi nimiž bylo nej�ast�ji práv� ochotnické divadlo. To tedy byla první korporace hrající v Radotín� divadlo soustavn�. Hrálo se od po�átku v hostinci U Haman�, nejd�íve v p�vodním sále, v zahrad�, pozd�ji v nov� z�ízeném sále v poschodí hostince na malém primitivním jevišti, které p�esto sloužilo našim ochotník�m po desítky let. Pozd�ji po úprav� sloužil sál dlouhá léta našemu zdravotnictví. NJP Radotínský almanach

m�la asi 200 �len�, existovala a pracovala asi 30 let. Její �innost ustává v roce �9�9, ale oficiáln� byla zlikvidována v roce �93�. A práv� v dob�, kdy tato jednota p�estala hrát divadlo, vznikají postupn� t�i divadelní kroužky. Byly to Kroužek kovopracovník�, Beseda Tyl a �echie. Trvání Kroužku kovopracovník� bylo krátké, a tak �7. ledna �920 bylo založeno dramatické sdružení �echie a 5. listopadu �922 Beseda Tyl. Oba tyto divadelní spolky vedly kroniky, které jsou nyní uloženy v archivu letopisecké komise. �innost je v nich dosti podrobn� popsána, i když pon�kud rozdílným zp�sobem.

Beseda Tyl Kronika Besedy Tyl krom� seznamu �len� a funkcioná��, seznamu hraných divadelních her s p�esnými daty popisuje neustálý zápas o bytí a nebytí spolku. Krom� toho bohužel neobsahuje ani jedinou fotografii. Z kroniky je patrno, jaká to musela být láska a ob�tavost �len�, aby spolek udrželi. Beseda Tyl hrávala U Koruny, ale v roce �938 byl sál zabrán pro druhý radotínský biograf. Od po�átku �innosti až do roku �947 byla sehrána Radotínský almanach

�54 p�edstavení, z toho �02 �inohry a 52 operety. Beseda Tyl hrávala hlavn� veselohry, lidové hry a oblíbené operety. Svou ob�tavostí, prací a nezm�rnou láskou k divadlu odvedla BT kus poctivé práce pro obveselení, pou�ení i zábavu radotínských ob�an�.

Dramatické sdružení �echie �7. ledna �920 šest zakládajících �len� svolává první ustavující sch�zi �echie. Byli to: František Bláha, František Pechar, Vlasta Bláha, Rudolf König, Jan N�mec, Rudolf Graftnetr. Prvním p�edsedou byl zvolen František Bláha. Zahajovací p�edstavení bylo sehráno pouhý m�síc po prvé sch�zi dne 29.3.�920, a sice Z �eských

mlýn�. Hrálo se U Haman� za ú�asti 269 divák� a skon�ilo schodkem �03,88 K�, který uhradil František Bláha. V roce �932 p�echází �echie od Haman� do nov� vybudované sokolovny. Po dlouhých letech tísn� se jí tím dostává velkých možností k dalšímu vzestupnému vývoji. Jevišt� je zde velké, ale neza�ízené, proto se valná hromada rozhodla zakoupit nové dekorace nákladem �0.000,– K�. Takový obnos pochopiteln� v pokladn� nebyl, bylo nutno uzav�ít p�j�ku podmín�nou dlužními úpisy, které podepsalo celkem 8 �len�. Dekorace dodala firma Drobný z Místku. Byly velmi p�sobivé a sloužily dlouhá léta. Dluh byl ovšem po �adu let tíživým b�emenem a zcela zlikvido-

Sdružení �echie p�i h�e „Naši furianti“ r. 1940 2000

str. 44

ván byl až v roce �94�. Nové prost�edí p�ineslo v prvních letech zvýšenou úrove� repertoáru i provedení. Hrálo se také v p�írod�, nejprve v zahrad� U Brouch�, kde byla v roce �925 sehrána hra „Láze�ská víla“. Nejv�tší podniky v p�írodním divadle však byly uspo�ádány ve Slavi�ím údolí: v roce �928 „Jan Výrava“ a v roce �934 „Jánošík“. V obou p�edstaveních vystoupil jako host �len Národního divadla Jaroslav Vojta. Jánošík byl sehrán ve spolupráci se �leny Sokola, divadelního spolku Palacký Lochkov a Selské jízdy, celkem ú�inkovalo na 200 herc� p�ed návšt�vou 3000 divák�. S �echií spoluú�inkovali i jiní známí um�lci, v prvé �ad� Ji�í Steimar, Jaroslav �epa, So�a �ervená a jiní. �innost �echie od roku �920 až do jejího ukon�ení v roce �962 obsahuje celkem 247 p�edstavení, z toho 2�0 �inoher, 34 operety a 3 opery. Operety dirigoval Václav Burian a Dr. Fürst. N�které operety a t�i opery byly provedeny již v rámci klubu ROH Janka Radotín. �innost DS �echie byla ukon�ena v roce �962 a poslední smutný zápis v kronice zapsal Ji�í Da�helka: – dnešním dnem kon�í �innost �echie pro naprostý nezájem divák�: str. 45

�lenové loutkového divadla

na posledním p�edstavení P�lno�ní vých nitích z m�stku, vp�edu pevmše bylo 65 divák�. n� zabudovaného a pojízdného nad jevišt�m. �tená�i rolí byli p�ed jeLoutkové divadlo višt�m v budce. Scény se stav�ly na 4 pojízdné podlahy, takže se Loutkové divadlo dlouhá léta v minulosti poskytovalo ušlechti- najednou postavily 4 r�zné scény lou zábavu d�tem a n�kdy také do- a pouze vsunutím a vysunutím se sp�lým. Ko�ovná divadélka zajíž- vym�nily v krátké dob�. Nedlouho d�la do Radotína již v d�ív�jších po válce p�ešla scéna do domu dobách, ale prvním místním propa- U koruny. �innost loutkového digátorem loutkového divadla v Ra- vadla ustala postupn� na p�elomu dotín� byl až v roce �920 pan Bej- 80. a 90. let. lek. V roce �928 vznikl p�i Sokolu Zp�v loutkový odbor, který vedl Miroslav Šoufek. Divadlo m�lo na tehPo�átky sborového zp�vu v Radejší dobu výborné vybavení. Kru- dotín� sahají do doby p�ed první hový horizont, dokonalé osv�tlení sv�tovou válkou. Základ p�veckéve všech barvách, mrakop�ístroj. ho sboru byl dán již v roce �9�3. Loutky se vodily na dvoumetro- V roce �920 byl ustanoven p�vec2000

Radotínský almanach

ký sbor pod jménem Dalibor. V roce �932 v dob� hospodá�ské krize vstupuje Dalibor do Sokola jako p�vecký sbor. Tím byl zbaven v�tší �ásti svých finan�ních starostí, získal krom� �lenstva i vhodnou místnost na zkoušky a velký sál pro ve�ejná vystoupení.

D�tský p�vecký sbor Josefa Dražana Vznikl v roce �939 a založil jej u�itel obecné školy Josef Dražan. Od roku �945 byl p�ejmenován na D�tský p�vecký sbor a dále ú�in-

koval jako kulturní st�edisko instituce Praha-západ. Bylo to vynikající t�leso, které slavilo úsp�chy nejen u nás, ale i za hranicemi naší vlasti. Bohužel, jeho �innost nem�la dlouhého trvání.

Hudba Nejstarší známá kapela v Radotín� byl hudební kroužek vedený �ídícím u�itelem Šmídem. Hráli v ní u�itelé, n�kolik vysloužilých vojenských hudebník� a také další radotínští ob�ané. Tento hudební kroužek hrál jen pro své pot�šení,

p�i n�kterých slavnostech ve vsi Radotín a v místním kostele, jak tehdy bylo zvykem. Pro tane�ní zábavy a r�zné slavnosti nebylo v Radotín� hudby. Když jí bylo t�eba, sjednala se bu� na Zbraslavi nebo ve Slivenci, kde tehdy kapely existovaly. V roce �896 byla vytvo�ena v Radotín� �ádná kapela. Byla to kapela Josefa Pechara, krej�ího, která zanikla brzy po skon�ení války. V této dob� vznikla kapela Václava Kvá�i, bývalého hospodského v restauraci U Cerh� – nyní U Kest�ánk�. I tato kape-

D�tský p�vecký sbor Josefa Dražana Radotínský almanach

2000

str. 46

Kapela Josefa Pechara

la po krátké dob� zanikla. V roce �924 založil další kapelu Jan Dragoun, mistr od Jank�. Její život trval t�i roky. V roce �924 založil kapelu též Václav Šnajberk a o rok pozd�ji Josef Kaucký, jenž vyu�oval na housle a bask�ídlovku. Po n�m zakládá Toník Bejlek známý džezový orchestr AB a další kapelu Václav Sojka. V roce �928 byl utvo�en první malý operetní orchestr, který doprovázel v ochotnickém divadle p�i operetách a hrách se zp�vy. Jeho dirigentem se stal Václav Burian, tehdy sedmnáctiletý. Z�stal operet� v�rný po celý život. V roce �932 byl založen sokolský hudební kroužek, �ízený Ladislavem �epi�kou, žákem Jana Kostr. 47

zy. Postavením sokolovny v roce �932 byla dána veliká možnost pro zkoušky i ve�ejné produkce založenému velkému symfonickému orchestru Jana Kozy. Rovn�ž vzniká velký dechový orchestr sokolský, �ízený op�t Janem Kozou. Základem t�chto orchestr� byla p�ítomnost výborných hudebník� a záslužná práce již d�íve jmenovaných kapelník�. Hlavní roli v p�íprav� muzikant� hrála hudební škola Jana Kozy, �lena �eské filharmonie, který vychoval �adu žák� vysoké úrovn�. Po osvobození v roce �945 se již nepoda�ilo organizovat hudební život v Radotín� v tom rozsahu, jaký existoval až do roku �938. V roce �947 p�išel do Radotína dr. Fürst, který se ujal vedení 2000

Dalibora, a za�al soust�e�ovat kolem sebe bývalé hudebníky sokolské hudby Jana Kozy i �leny �echie, takže byl znovu vytvo�en soubor, díky n�muž se Radotín stal v letech padesátých op�t �elným kulturním �initelem v rámci kraje. Sbor ú�inkuje p�i r�zných oslavách, p�i dožínkách, nap�. i na Chuchelském závodišti, na velké slavnosti ve Slavi�ím údolí a p�i dalších p�íležitostech. Zpívá také pro zam�stnance p�ímo v závod� Janka na malém jevišti v jídeln�. Rozši�uje soubor o výborné sólisty a tak byly vytvo�eny p�edpoklady pro uvedení klasických operet. Po úsp�šném provedení operet byly ur�eny vážn�jší cíle, opery. Jako první byla uvedena V studni. To byla velice úsp�šná éra závodního klubu ROH Janka Radotín (pod touto hlavi�kou byl soubor nucen ú�inkovat). V roce �953 byl vybrán jako nejlepší z pražského kraje a byl pozván k ú�inkování do divadla v Mladé Boleslavi, kde sehrál dvakrát s velkým úsp�chem Hubi�ku. Všechny hry byly provedeny též v p�írodním divadle v Lysé nad Labem, ale i v jiných místech, nap�. v �akovicích a �evnicích. Po�átkem šedesátých let p�sobil v míst� soubor malých forem Radotínský almanach

By� knihov- v sále domu U koruny (nyní kulturna se jako tako- ní st�edisko). vá musela n�koKulturní st�edisko likrát z r�zných p�í�in st�hovat V dom� U koruny bylo v šededo všelijakých sátých letech otev�eno Kulturní objekt�, její �in- st�edisko Radotín, jež za�alo pronost trvá nep�e- gramov� propagovat osv�tovou tržit�. V roce a spole�enskou �innost. B�hem 2000 nabízí asi své existence využívalo od polotisíci �tená��m viny 60. let až do roku �990 i sál více jak 30 000 v klubu mládeže (dnes Fit line), Interiér místní knihovny knižních titul�, kde se konaly mimo jiné po�ady Ve�ery za tratí s ú�astí oblíbených ZaRyl, který Radotín reprezento- spoustu �asopis� apod. herc�. Funkci zajiš�ování kulturval na r�zných sout�žích a v r. �962 ní �innosti pro místní ob�any si Kino se stal vít�zem krajského kola. KS ponechalo do dnešních dn�. Dnes již na tuto éru z�staly jeVelmi populární bylo sledování V sále a v u�ebnách domu U konom vzpomínky, divadelní minu- filmových p�edstavení. Kino s ná- runy jsou po�ádány koncerty, výlost bohužel zcela ustala, bývalí zvem Jas (p�vodn� navržený název stavy, zábavné po�ady, p�ednášky sólisté odcházejí na v��nost, a tak Kino Radio se neujal) bylo vybu- a kurzy. o této �innosti m�žeme �íst pouze dováno roku �926 v análech. v ulici Na Výšince a stojí tam dosud. Místní knihovna Zajímavostí je, že D�ležitou složkou místní kultu- v roce �999 bylo ry je knihovna, která byla založena jediným hrajícím roku �920. Mimo svoji hlavní ná- kinem na celém pl� rožší�ila v šedesátých letech obvodu Prahy 5. aktivitu i do uspo�ádání n�kolika Po�átkem okukulturních ve�er� (nap�. Mozart�v pace zahájilo svou ve�er, Ve�er Boženy N�mcové), je- �innost další kino jich programy zhlédli též ob�ané Oko, které po n�sousední Velké Chuchle a Zbraslavi. kolik let promítalo V roce 1950 se promítalo i U koruny (kino OKO) Radotínský almanach

2000

str. 48

������������ Nejstarší zpráva o hospod� v Radotín� je již z p�edhusitského období a zachovala se v urbárním rejst�íku zbraslavského kláštera z roku �342. Další zpráva o kr�m� je z roku �482. V záznamu Panství kláštera zbraslavského z roku �596 se o ní dále hovo�í jako o kr�m� vejsadní. Výsada spo�ívala v povinnosti odebírat zbraslavské pivo. Kr�ma byla na gruntu pozd�ji zna�eném jako �p. �. Z�ejm� byla rozbo�ena b�hem t�icetileté války, jako celá ves. Další z nejstarších hospod byla Panská hospoda postavená v roce �662 v místech pozd�jší hospody, kterou naposledy vlastnil pan Bohumil Haman do roku �897, kdy byla zbo�ena. Na tomto míst� byl pozd�ji areál obchod� pod �p. 26 a nová hospoda se sálem U Haman� pod �p. 69. Postupn� s nár�stem po�tu obyvatel vznikly ješt� ke konci devatenáctého století další hostince, a to U �eské koruny v �p. 5, se sídlem Sboru dobrovolných hasi�� a Sostr. 49

Vpravo nádraží, vlevo restaurace „U Ventilátoru“

kola, s divadelním sálem a za války s kinem Oko. V �p. 3 sídlil hostinec Bílý Beránek, pozd�ji U Pospíšil�. Hostinec U Portlandu v �p. 57 nesl sv�j název již od svého založení v roce �882. Mezi nejstarší náležela i výletní restaurace U Brouch� na za�átku Radotínského údolí, do jejíž zahrady sm��ovaly �asté výlety r�zných spolk� provázené hudbou. Po�átkem nového století vznikla ješt� �ada dalších restaurací, jako 2000

U Fro�k�, pozd�ji U Kincl� (�p. 8), dále U Horymíra, pozd�ji U Grafnetr� a U Zahradní�k� (�p. 72), kde sídlila ve dvacátých letech �etnická stanice. Restaurace U Ventilátoru �p. 73, pozd�jší administrativní budova továrny Janka, fungovala i jako hotel. Stejn� pak byla v provozu i restaurace Gambrinus, pozd�ji U Bíšk� �p. �6� a hotel Cerha �p. �88 postavený v roce �9�� s vysoce reprezentativní fasádou, která se bohužel nezachovala. Do této skuRadotínský almanach

 Bývalá restaurace U Pospíšil� se nyní jmenuje Na Klondajku,  U Portlandu je stále stejná, navíc tam p�ibyla vinárna,  Bývalá U Kincl� se nyní nazývá Pod lesem,  V p�vodním hotelu Cerha nyní sídlí restaurace U Kest�ánk�,  Na nádraží �D je stále restaurace,  Na Vini�kách,  Sokolovna,  Pivní sanatorium. V posledních letech vznikly nové restaurace, nap�íklad: významn�jší spole�enské pot�eby,  Berounka, a to již se vznikem sídv�etn� oblíbených ned�lních �aj�. lišt�, Pouze za protektorátu byla sokolovna obsazena n�meckým vojskem a restaurace musela zm�nit název na U dvou labutí.

Restaurace Na Cikánce – pohlednice se vzkazem zákazníka

piny pat�í ješt� restaurace U Kopá�k� (�p. 204) naproti nádraží. P�estože nebyla na území Radotína, po�ítala se za radotínskou i restaurace pana Böhma – Na Cikánce. V období mezi ob�ma sv�tovými válkami p�ibyly další restaurace, jako Za v�trem (�p. 28) �i U Bláh�, Na Vini�kách (�p. 55�), kde se zprvu �íkalo U Kest�ánk�, Nádražní p�ímo v budov� nádraží �SD, U Zlámala (�p. 84), kde byla vinárna, Na Rycht� (�p. 432), Na Benátkách (�p. 46�) a zejména Sokolovna s �adou provozních místností a velkým sálem. Restaurace v sokolovn� po celou dobu velmi úsp�šn� zajiš�ovala nejRadotínský almanach

V záv�ru porovnáme sou�asný stav v našem pohostinství. V provozu jsou stále restaurace: 2000

Hotel Crha, nyní restaurace „U Kest�ánk�“ str. 50

 Romance, naproti kinu,  U Vladimíra Velikého, na k�ižovatce Na Betonce – Prvomájová,  U Jakuba v ulici Topasové, pod Lahovskou.

Kolorovaná pohlednice p�edstavuje n�které hostince a restaurace

tzv. pivní krejcar, která posilovala obecní rozpo�et. Pr�m�rná spot�eba piva v roce �9�0 �inila 2�� litr� na obyvatele. O p�sobení trhu v pohostinství Za pozornost stojí dv� poznám- vypovídá inzerát z roku �934, kdy ky z oblasti ekonomiky. restaurace U Kincl� nabízí papriNa p�elomu století uvalila rado- ku s rohlíkem a p�llitr Plzn� za tínská obec na pití lihovin dávku, 2,50 K�.

str. 5�

2000

Na konci tisíciletí se v Radotín� to�í celkem 2� druh� piva z �0 pivovar�: z Prahy Braník a Staropramen, Budvar z �eských Bud�jovic, Velkopopovický kozel, Krušovice, z Plzn� Prazdroj a Gambrinus, Da�ický z Kutné Hory, Radegast z Nošovic a ostravský Ostravar. Radotínský almanach

��������� Radotínská Vlastenecko-dobro�inná obec bará�ník� spadá pod 3. župu Mistra Jana Husa na levém b�ehu Vltavy, se sídlem v Praze na Malé Stran� a v roce 2000 má za sebou nejmén� 78 let p�sobnosti. Pro� „nejmén�“? Existuje totiž zápis o tom, že teti�ka Kasíková p�estoupila z Obce bará�nické Nový Smíchov do Obce bará�nické v Radotín�. Záznam je krom� podpis� souseda Bed�icha Chadiny a rychtá�e Josefa Kauckého opat�en i kulatým razítkem a datem �8. ledna �922. Skute�nost, že tento první, nejstarší zápis je písemností vzniklou již v dob� existence bará�nického spolku, vede k opodstatn�né domn�nce, že radotínský bará�nický spolek je starší než on�ch 78 let. Z kronik spolku z doby následující víme, že prvním rychtá�em se stal soused Kaucký, po n�m soused Semotán a �adu dalších skládají sousedé Fran�e, Brejcha, Mašek (za jeho funk�ního období m�la bará�nická obec p�es 80 �len�), teta Rozto�ilová a soused Rozto�il. Posledním a dosavadním rychtáRadotínský almanach

������������������������ �em byl zvolen soused František c� bará�ník� p�i udílení nových Jaroš. prapor� dalším bará�nickým obOd roku �924 se konala soused- cím. V plesové sezón� po�ádali baská sezení v restauraci Na rycht� rá�níci každoro�n� sv�j ples, na pod Lahovskou (docházeli na n� n�mž byli vítáni všichni hosté. Do též bará�níci z Velké Chuchle), p�ítomnosti pat�í i styky se Zvláštv pozd�jší dob� pak st�ídav� v res- ní školou v Radotín�, jejíž žáci na tauraci Sokolovna, v jídeln� Janka slavnostních sezeních p�edvád�jí Radotín, U koruny, Na vini�kách sv�j program, p�ipravený za pomoa v sou�asné dob� v kulturní míst- ci pedagog� školy. Výsledkem je nosti radotínských hasi��. Zde po- radost na obou stranách, pon�vadž �ádají bará�níci r�zné akce pro žáci jsou odm�n�ni malými dárky. svoje �leny, jako svátek teti�ek, Velkým p�áním �len� spolku je, mikulášské sezení s tombolou aby bará�nická tradice vydržela, a ob�erstvením, na n�ž teti�ky aby jejich kroje nezanikly a byly vždy n�co upe�ou ke káv� a n�ktedlouho ozdobou v život� našeho rá z nich p�ipraví n�co orientálnároda. ního. Za dobu trvání uspo�ádala obec nespo�et výlet� po krásné �eské vlasti, v�etn� výlet� parníkem, návšt�v divadel a cirkus�, obohacovala spole�enský život Radotína ú�astí �len� v jejich krojích a s praporem. Milou událostí bývá ú�ast zástup- V krojích a s praporem 2000

str. 52

Základní myšlenkou všech sbor� dobrovolných hasi�� je humanitární pomoc p�i ochran� života, zdraví, majetku ob�an�, obce i celé spole�nosti. První �eský hasi�ský sbor dobrovolných hasi�� byl založen ve Velvarech v roce �864. Podle tohoto vzoru došlo k rychlému rozší�ení sbor� po celém království �eském. V Radotín� došlo k založení sboru dobrovolných hasi�� (dále jen SDH) na popud obecního zastupitelstva v roce �886. Ustavující valná hromada se konala 28.2.�886. Byly schváleny stanovy a základní dokumenty a provedeny volby funkcioná��. Starostou sboru byl zvolen pan Antonín �íha, rolník. Velitel sboru pan Václav Drchota a cvi�itelem byl velitel sboru z Prahy-Smíchova, p�ítel Ferdinand Kuklich. Jeho busta je uložena v archivech sboru. Výcvik byl proveden kvalitn�, což se projevilo již n�kolik dní po založení, kdy se sbor zú�astnil likvidace prvního požáru, a to na Baních. Od této doby �elil sbor mnoha požár�m a dalším akstr. 53

�lenové sboru s novou st�íka�kou p�ed továrnou Vindyš v roce �9�3

cím. Sbor m�l podporu obecného zastupitelstva, které v�novalo na vyzbrojení sboru a jeho pot�eby 367 zlatých. Sbor byl za�azen do župy „Kazín“, která slu�ovala sousední sbory Poberouní a z �ásti i Povltaví. V roce �922 byla obcí pro sbor (jako první na okrese) zakoupena motorová st�íka�ka. Ta byla od roku �933 základem vozu „Krasina“, jenž byl používán až do roku �945. Rozvíjel se spole�enský život a zejména spolupráce s TJ Sokol. Podporu získal sbor též od místních firem, nejvíce od Ferrovie a Cementárny. 2000

Ke konci �. republiky se SDH podílí na založení Junáckého oddílu v Radotín�. V roce �945 se dostává do výzbroje sboru nová st�íka�ka AS �6 Klöckner, která je v majetku SDH dodnes. Nedílnou sou�ástí �innosti byla i výstavba objektu, jenž byl postupn� vybudován b�hem zhruba 20 povále�ných let. Výsledkem dobrovolné brigádnické práce je 5 garáží, 2 bytové jednotky, kulturní místnost, sociální za�ízení a další p�íslušenství. Profesionální hasi�i jako p�íslušníci Hasi�ského záchranného Radotínský almanach

sboru m�sta Prahy p�ibyli do Radotína v roce �970 a SDH má s nimi velmi dobrou spolupráci. Sbor po celou dobu svého p�sobení pravideln� udržoval odbornou p�ipravenost, zú�astnil se sout�ží, dalších akcí nejen v Radotín�, ale i v celém okolí. Nejúsp�šn�jší byla léta �970–�985, kdy vedle družstev muž� p�sobily 2 družstva žen, družstvo dorostu a mladých hasi��. V sou�asné dob� má SDH celkem 6� �len�, z toho 39 muž� a 22 žen. �lenská základna se sice snížila, ale v�rní �lenové z�stali. Záv�rem si p�ipome�me n�které velké požáry a jiné akce spojené s ú�astí SDH:  �0. dubna �894 vyho�ely 3 domky s doškovými st�echami �p. �6, �7 a �8 v bambouskách, postiženým ob�an�m s velkou námahou zachrán�ny pouze nejnutn�jší osobní svršky.  V roce �890 projevil p�íkladnou ob�tavost �len Josef Michálek p�i požáru domku ob�ana Miky v Lipanech. Michálek byl zran�n s trvalými následky.  V roce �903 ude�il blesk do velkostatku v Lahovicích. P�i cest� k požáru došlo k nehod�, když se vylomilo kolo od st�íka�ky a zran�n byl �len Jan Pechar. Ostatní Radotínský almanach

�����

�lenové sboru v roce �944

zdravé družstvo zasáhlo vyp�j�enou st�íka�kou z velkostatku Pelun�k.  V roce �923 p�i požáru domku ob�ana Jane�ka na Baních byla poprvé použita motorová st�íka�ka.  V roce �929 je likvidován velký požár v továrn� Vindyš. P�i akci se nadýchal �len Josef Falsgráb otravných plyn� a po požáru zem�el.  �estnou kapitolou je ú�ast p�íslušník� sboru v�etn� dorostu na kv�tnových událostech v roce �945 p�i povstání �eského lidu proti okupant�m. P�i nich zahynul �len Josef Kaftan.  V roce �947 a �954 �lenové minimalizují škody p�i velkých povodních na Berounce. 2000

 V roce �966 ú�ast na likvidaci požáru cukrovaru v Mod�anech. Od z�ízení HZSMP se dobrovolní hasi�i zú�ast�ují záchranných akcí v rámci výjezd� profesionálního družstva. Za všechny tyto zásluhy byl sbor vyznamenán �adou ocen�ní v�etn� nejvyšších (�estný prapor se stuhou a další diplomy a medaile). Záv�rem, spíše jako perli�ku, lze uvést to, že radotínští hasi�i se dostali i do krásného um�ní, když slovutný Jan Werich ústy vodníka �ochtana vypráví ve h�e Divotvorný hrnec o požáru v T�eboni: „Byl to tak veliký požár, že p�ijeli hasi�i až z Radotína“, k �emuž n�kdy dodával: „A co jich bylo – dva, celá delegace“. str. 54

Tradice organizované t�lovýchovy v Radotín� je spojena s �inností n�kolika sportovních oddíl�. B�hem let jich vzniklo požehnan� a provozovala se v nich �ada r�zných sportovních odv�tví. Vývoj jednotlivých oddíl� a sport� probíhal v kostce následovn�: První t�locvi�ný spolek Sokol byl založen v roce �888, a to konkrétn� 28. �íjna. Cvi�ilo se v hostinci U �eské koruny a od roku �904 v tehdy nové obecné škole. První letní cvi�išt� bylo na zahrad� hostince a pak za stodolou u Dr-

�lenové Sokola – �938 str. 55

chot� (nyní d�m U koruny). V roce �922 byl zakoupen pozemek U studánky, kterému se pozd�ji �íkalo U �ernošic, a upraven na letní cvi�išt�. V roce �928 byla z�ízena t�locvi�na v upravené budov� bývalého cukrovaru, kde bylo též letní cvi�išt�. V roce �932 byla otev�ena nov� postavená sokolovna, kde se cvi�í dodnes. V sokolovn� a na otev�eném h�išti se provozovala �ada sportovních disciplín, hrála se házená, odbíjená, byla tam sportovišt� na gymnastická cvi�ení, b�h, skoky do dálky, do výšky i o ty�i, vrhy diskem, ošt�pem a koulí. Na h�išti se pravideln� p�edvád�la ve�ejná vystoupení v prostných cvi�eních, jimž p�edcházel slavnostní pr�vod cvi�enc� v úborech. Pr�vod s vlastní hudbou vedl od nádraží obloukem p�es v�tšinu Radotína až k sokolovn�. Rado2000

tínští sokolové se rovn�ž pravideln� ú�astnili celostátních slet�, což byla nejv�tší odm�na za jejich úsilí. P�sobení Sokola nespo�ívalo pouze v oblasti t�lovýchovy, ale m�lo též nápln� spole�enské a kulturní, jež vychovávaly k vlastenectví a národní hrdosti. I proto byla �innost Sokola násiln� p�erušena N�mci v dubnu �94�. Obnovena byla hned po válce, již v kv�tnu �945. K dalšímu dlouhotrvajícímu p�erušení �innosti s úmyslem programov� zni�it ideu Sokola docházelo po tzv. o�ist� od roku �948 až do roku �989. V období �950–�954 byly pro t�lovýchovnou organizaci ur�eny politickými orgány názvy Sokol Kovocement, Sokol Kovo, Spartak Aero, Spartak Stavoloko, až posléze v roce �952 Dobrovolná sportovní organizace (DSO) Spartak Radotín. Jen t�žkou a usilovnou prací zbylých �len� a pam�tník� se po roce �989 poda�ilo vzk�ísit a obnovit tradici Sokola. V roce 2000 �ítá �lenská základna 456 osob. Radotínský almanach

D�lnická t�locvi�ná jednota DTJ byla založena v roce �902. Její �lenové cvi�ili zpo�átku v hostinci U Brüknera (pozd�ji U Horymíra �p. 72) a pak v hostinci U Bíšk� �p. �6�. Ve 20. letech se cvi�ilo i ve školní t�locvi�n�. �innost DTJ zanikla po roce �945. Krátkou dobu od roku �922 p�sobila v Radotín� Rudá hv�zda (h�išt� kopané u závor), pozd�ji v Koso�i až do roku �927. Roku �922 vznikl fotbalový oddíl Radotínský SK. Kopaná se hrála nejprve na h�išti u Berounky pod p�ívozem, pozd�ji vzniklo nové h�išt� v prostoru, kterému se �íká starý stadion. Tam na škvárovém podkladu radotínská kopaná dosáhla nejv�tších úsp�ch�, když v letech �958–�959 a �962–�967 byla ú�astníkem II. ligy. V ro�nících �962/63 a �963/64 skon�ila dokonce na 3. míst�. Od roku �968 hraje sout�že na tzv. novém stadionu. Velkou tradici házené založila v roce �925 DTJ nejprve na fotbalovém h�išti a v roce �930 u Berounky, v míst� dnešního autoservisu. Od roku �935 využívali házenká�i cvi�išt� Sokola a v roce �940 h�išt� RSK. Dlouhodobá tradice tenisu se Radotínský almanach

Na „starém“ – škvárovém h�išti se hrála II. liga

datuje od roku �926. Hrálo se na upravené louce v místech jako v p�edchozím p�ípad�, tj. u Berounky. Od roku �930 byly postupn� budovány dvorce v dnešních prostorech, a to v�etn� klubovny. V Sokole na cvi�išti cukrovaru vznikl v roce �927 volejbalový odbor Sokola. Volejbal – odbíjená se hrála pak od roku �933 na cvi�išti nové sokolovny. Po rozpušt�ní Sokola byl založen LTKR. Po otev�ení sokolovny byl též roku �933 ustaven odbor stolního tenisu. Po rozpušt�ní Sokola v roce �94� se hra zvaná tehdy ping-pong provozovala v rámci RSK. Od roku �940 se p�i RSK hrál 2000

lední hokej, a to na kluzišti na fotbalovém h�išti a po válce též na cvi�išti u sokolovny. Kluzišt� fungovalo jen za v�tších mraz�. Um�lá ledová plocha nikdy nebyla. Od roku �943 p�sobí v Radotín� organizovaná kanoistika. Vodácký sport vznikl p�i RSK a sportovišt� bylo na louce u lázní. Po�ádaly se akce na Berounce a zejména se organizovaly vodácké túry na pramicích a kanoích, p�i kterých se sjížd�la �ada �ek. Nejv�tších úsp�ch� dosáhl vodácký sport v letech �957–�973 v rychlostní kanoistice i ve vodním slalomu, kdy �ada sportovc� se stala p�eborníky v krajských sout�žích a mnostr. 56

hých úsp�ch� bylo dosaženo i na mistrovstvích republiky. Rok �948 je rokem vzniku oddílu košíkové – basketbalu. Zápasy se odehrávaly v sále sokolovny, p�echodn� i na sokolském cvi�išti. Dnes hrají basketbalisté své zápasy v t�locvi�n� základní školy. Nejv�tšího úsp�chu dosáhlo mužstvo muž� vít�zstvím v pražském p�eboru v sezón� �994/95. P�ší výlety do blízkých i vzdálených jednot se po�ádaly již od vzniku Sokola, ale klasická turistika se organizovan� provozovala teprve v rámci Spartaku Radotín od roku �957. V roce �970 byl založen turistický oddíl mládeže TOM, který alespo� takto mohl pokra�ovat v d�ív�jší junácké tradici. V roce �979 získal turistický oddíl pozemek a objekt v �í�ních lázních, vybudovaný Klubem �eských turist� v roce �942. V roce �989 byla obnovena �innost junáckého oddílu, který má klubovnu v sou�asné dob� v bývalé garáži ve dvo�e domu U koruny. Atletické disciplíny byly vždy sou�ástí sokolské t�lovýchovy a do zna�né míry i t�lovýchovy DTJ. Samostatný oddíl atletiky byl

v rámci Spartaku Radotín založen až po vybudování atletické dráhy na novém stadionu v roce �963. Nejv�tší úsp�chy zaznamenala atletika v kategoriích mladšího dorostu. V roce �965 vznikl p�i Spartaku Radotín kulturistický oddíl, který našel úto�išt� v budov� sokolovny. Zde, ve skromných podmínkách, vyrostlo n�kolik úsp�šných sportovc�. Kdysi velice oblíbený sport kuželky za�ali jeho vyznava�i hrát závodn� v roce �97�. Kuželna je ukryta v tribun� nového stadionu. K nejv�tším úsp�ch�m pat�í ú�ast družstva muž� ve III. lize v r. �995. Na p�elomu let �978/79 se pod Spartak Radotín za�le�uje nový sport – softball. Mužská i ženská družstva hrají své zápasy na starém h�išti. B�hem n�kolika let dosahují množství úsp�ch�, zejména muži, z nichž n�kte�í jsou �leny národního družstva. Po�átkem 80. let p�ibyl další sport, tentokráte p�vodní hra indiánského kmene Irokéz� – lakros, pozd�ji též jeho odnože boxlakros �i fieldlakros. Domácí prost�edí nalézá na h�išti u sokolovny pod hlavi�kou Spartaku. V tomto málo

rozší�eném sportu dosáhl Radotín velkých úsp�ch� a muži i ženy se stali od té doby n�kolikrát mistry republiky, v n�kolika posledních letech již jako jeden z oddíl� Sokola. Zásadní zm�na v uspo�ádání radotínských sportovních oddíl� nastala na po�átku 90. let. Roku �99� požádali Sokolové o vrácení majetku, který jim byl p�edán. Tak dochází �.9.�99� k delimitaci a k rozpadu Spartaku Radotín. Oddíly využívající vnit�ní a vn�jší prostory sokolovny z�stávají zast�ešeny pod Sokolem (ZRTV, lakros, badminton, kulturistika), pod TJ Radotín se za�lenily kopaná, softball, nohejbal, kuželky, atletika a volejbal). Roku �992 dochází k p�ejmenování TJ na RSK. Tenis a basketbal si zakládají vlastní jednotu LTC. Zbývající fungující sportovní oddíly si z�izují vlastní organizace (vodáci, turisté). V naší m�stské �ásti jsme se mohli �i se ješt� m�žeme setkat také se sportovci, kte�í a� radotínští ob�ané, proslavili se v mimoradotínských oddílech. Za všechny jmenujme ty, kte�í dosáhli významných úsp�ch� *, jako nap�.:

*) Do vý�tu jsme za�adili namátkov� ty sportovce, kte�í dosáhli v kategorii dosp�lých a v daném sportovním odv�tví neobvykle výrazného úsp�chu, tj.ú�ast na Olympijských hrách, medailové umíst�ní na mistrovství sv�ta, Evropy a republiky; v p�ípad� kopané i dlouhodob�jší u�inkování v základní sestav� prvoligového oddílu.

str. 57

2000

Radotínský almanach

v roce �965 ve t�íd� do 500 ccm  Marie �ezní�ková  Jan Bártl ú�astník neoficiálního MS (Stron- 3. místo. házenká�ka, �lenka prvoligového gman Cup) na Hawaii v roce 2000,  Pavel Hurdálek oddílu Spartak Praha Sokolovo jeden z deseti nejsiln�jších muž� trasér a trenér zrakov� postižených (Sparta Praha) trojnásobného vít�sv�ta, ve dvou disciplínách nejlep- sportovc�, ú�astník paraplympij- ze první ligy v letech �96�–�965 ší. D�íve lehký atlet, koula�, �len ských her �992 v Barcelon�, s Pav- a vít�ze PMEZ v roce �962 Dukly Praha se ziskem n�kolika lou Valní�kovou zlaté medaile  Petr Stach medailí z mistrovství republiky. v b�zích na �500 m a 3000 m (sou- kulturista, v sedmdesátých letech �asn� i sv�tový rekord), vodi� na n�kolikanásobný mistr �SSR ve  Libuše Cmíralová-Honzíková sportovní gymnastka, �lenka ná- zimních paralympiádách �992 váze do 90 kg, v roce �975 a �977 rodního týmu, 2. místo v sout�ži v Albertville (st�íbro a bronz v b�- mistr Evropy, v roce �977 3. míszích na lyžích) a �998 v Naganu to a v roce �978 2. místo na mistdružstev na MS v roce �962 rovství sv�ta  Martin Jiránek  Ivan �ermák motokárový závodník, na mistrov- fotbalista, odchovanec RSK, hrá�  Petr Turek ství republiky ve t�íd� FC do �25 I. ligy za Bohemians Praha a Slo- automobilový závodník na buggyccm v roce �987 3. místo a v roce van Liberec, nyní hrá� nejvyšší nách, v roce 2000 na mistrovství italské sout�že v týmu Reggina �R t�etí ve t�íd� do �600 ccm �992 2. místo  Eva Marková  Ladislav Gürtler  Zden�k Turek tenistka, v roce �953 mistryn� rerychlostní kanoista, mistr republiautomobilový závodník na buggy�ty�h�e spole�n� publiky v dámské ky z roku �962 ve t�íd� C5 na trati nách, otec Petra Turka, mistr rese Zorkou Rampasovou �000 m publiky bez rozdílu kubatury v ro-

 Libor Racek ce �979  Petr Hrbek hokejista, sou�asný hrá� Sparty lehký atlet, diska�, mistr �R v roce  Otakar Vindyš Praha, �len reprezenta�ního týmu 2000 hokejista, �len reprezenta�ního na ZOH v roce �992 a �994, mistr  Vladimíra Racková mužstva �R, vít�z ME �9��, sv�ta z roku �992 lehká atletka, diska�ka, ú�astnice 3. místo na ZOH v roce �920 OH �992 v Barcelon� a 2000 v Syd-  Ji�í Zídek ml.  Josef H�ebe�ek motokrosový závodník, �len Duk- ney, MS �999 v Seville, mistryn� Basketbalista, první �ech hrající �R v roce 2000 ly Praha, mistr republiky ve t�ínejprestižn�jší sout�ž NBA; s li Karel Rada tevským mistrem Žalgiris Kaunas d� do 350 a 500 ccm v letech �96� a �962. V roce �963 mistr fotbalista SK Slávia Praha, �len vít�z PMEZ v ro�níku �998/99; �SSR ve t�íd� do 500 ccm. Na MS národního družstva �R nyní hrá� Realu Madrid Radotínský almanach

2000

str. 58

����������������������� Zdravotnická služba v Radotín� dlouho neexistovala. V �9. století pe�ovali o zdraví obyvatel okresní a obvodní léka�i. Na Zbraslavsku byli obvodní léka�i v Dob�ichovicích, Mníšku, ve Slapech, a ve vlastní Zbraslavi. Do Radotína dojížd�l léka� ze Zbraslavi, jmenoval se Gastl a byl N�mec. Když byl ve válce prusko-rakouské v roce �866 zajat, dojížd�l do Radotína z Jílového MUDr. Bed�ich Holík, otec �ídícího u�itele Jaroslava Holíka. Pak až do roku �899 následuje �ada dalších dojížd�jících léka��. Teprve v tomto roce je zmi�ován první v Radotín� bydlící léka� MUDr. Vodenka. Již po�átkem dvacátého století byla p�i obecním zastupitelstvu zdravotní komise a sirot�í rada. Roku �9�0 zakoupila obec d�m �p. 60 (dnes budova Základní školy um�ní) a z�ídila v n�m v p�ízemních místnostech chudobinec. V té dob� vlastnila obec též d�m �p. 33a v blízkosti kovárny a byty používali sociáln� slabší ob�ané. str. 59

MUDr. Vodenkovi podle zápis� byl v roce �9�2 obcí vyplacen paušál pro lé�ení chudých. P�i obecním zastupitelstvu existoval i chudinský fond neboli chudinská kasa, do které plynuly dary, dávky ze

MUDr. Bohumil Vodenka

zábav, z pokut a pod. Sociáln� pot�ebným pomáhalo i Bratrstvo a D�lnická beseda. Místní skupina katolické charity byla ustavena 24. listopadu �946 s ú�elem: pé�e o mládež – zdravotní i sociální podpora, pé�e o staré 2000

a pot�ebné bez rozdílu náboženského a politického p�esv�d�ení. V prosinci �946 bylo rozdáno z p�íd�lu amerických katolík� 56 rodinám prádlo, boty, potraviny a od místních katolík� �400 K�. V únoru �947 obdrželo 35 rodin šatstvo a ��00 K� od stejných dárc�. P�edsedou skupiny byl roku �946 Josef Pekárek a �947 Ferdinand Pur, oba místní duchovní správcové. Krom� této charity byl �inný Svaz Katolických žen a dívek, jejíž místní odbo�ka pracovala k podpo�e duchovní správy (p�edsedkyní v roce �948 byla pí Marie Trnková) a Kostnická jednota, jejíž místní odbor se ustavil �. února �946. Ú�el Kostnické jednoty byl sdružovat �eskoslovenské evangelíky všech vyznání, podporovat a prohlubovat evangelický život ve sm�ru kulturním, sociálním a náboženském. P�edsedou byl profesor Karel Veselý (Havlí�kova 838). Po roce �948 p�ipadla podobná Radotínský almanach

D�m s pe�ovatelskou službou

pé�e, ovšem „náležit� upravená“, Obvodnímu ústavu sociálních služeb Prahy 5. V Radotín� byl pro tyto ú�ely vy�len�n d�m �p. �90 v ulici U Jankovky. V sou�asné dob� pe�ovatelskou službu zajiš�uje již p�ímo MÚ M� PrahaRadotín, a to od �.4.�995. Náplní práce pe�ovatelské služby je poskytování základních služeb a pot�eb starým, nemocným a osam�lým spoluob�an�m, kte�í již tyto úkony sami nezvládají. Dále pak poskytovat pomoc t�m, kte�í se náhle ocitnou ze zdravotních d�vod� v situacích, které sami pro svoji do�asnou indispozici nemohou zvládnout (náhlé p�íhody, úrazy apod.). Radotínský almanach

cí odd�lení. Pe�ovatelská služba má k dispozici služební v�z, který slouží k rozvozu ob�d�, nákup� apod. Služby se poskytují v terénu a v dom� s pe�ovatelskou službou, který p�esídlil do �p. 46�, Výpadová ul. Zde je �4 bytových jednotek – garzonier. Jedna je bezbariérová a slouží pro vozí�ká�e. V sou�asné dob� zajiš�uje pe�ovatelské služby a pot�eby pro 75 ob�an� Radotína, Lochkova a Velké Chuchle. Krom� pe�ovatelské služby zajiš�ované m�stskou �ástí PrahaRadotín je v Otínské ulici umístChod pe�ovatelské služby zajiš- n�n stacioná� charitativní služby �ují 2 pe�ovatelky, � �idi� a vedou- „Nad�je“.

Zdravotnické za�ízení na „starém“ sídlišti 2000

str. 60

������������������������� Toto období bylo zahájeno „sametovou revolucí“ v listopadu �989, která se vedle radikálních spole�enských a politických zm�n projevila i v �ízení a správ� m�st a obcí nov� zvolenými orgány, které dostaly plnou pravomoc, ale i zodpov�dnost za svoji �innost. Jak bylo této samosprávné pravomoci využito v Radotín�? V první �ad� bylo t�eba vybudovat chyb�jící infrastrukturu. Už od roku �99� se za�alo s kabelizací sítí. Dnes je již kabelizace v celém Radotín� n�kolik let dokon�ena a umož�uje využít elektrické vytáp�ní objekt�, plnou telefonizaci všech objekt�, zlepšilo se osv�tlení ulic i místní rozhlas. Do provozu byla dána kabelová televize, která krom� mnoha program� umož�uje sledovat 2x denn� relaci místních radotínských zpráv v�etn� denního aktuálního hlášení místního rozhlasu. Jakmile byl odsouhlasen generel deš�ové a splaškové kanalizace, str. 6�

vodovodního a plynového rozvo- vodojemem na Lahovské, takže ani du, bylo zahájeno kladení t�chto p�i velkém odb�ru nehrozí nikde trubních sítí, a to rovn�ž p�i jed- omezení dodávky vody. Vodou je nom výkopovém cyklu zakon�e- dnes zásobena i oblast na Pískách ném novou vozovkou v plné ší�i ulice. V sou�asné dob� je provedena hlavní kanaliza�ní stoka CLX do Prahy, centrální �ást Radotína, celá oblast mezi tratí �D a �ekou Berounkou a celá �ást pod Lahovskou. Práce pokra�ují sm�rem na Lahovskou s dalším postupem do zbývajících �ástí Radotína. Kompletní sít� jsou rovn�ž provedeny v nov� upravené ulici K Cementárn�, která vede do Lochkova. Západní �ást Radotína byla propojena s velkokapacitním Výstavba kanaliza�ní sít� 2000

Radotínský almanach

z omezeného lokálního zdroje. Na vodárenský zdroj bude p�i provád�ní generální opravy napojena rovn�ž ulice Zderazská. Podstatná zm�na nastala v centru Radotína, a to p�eložkou t�lesa potoka do nového trubního t�lesa pod tratí �D, a tím umožn�ní plynulejšího pr�jezdu pod sou�asným železni�ním mostem, jakož i nov� vybudovaným silni�ním mostem p�es potok v návaznosti na sv�teln� �ízenou k�ižovatku na Horymírov� nám�stí. V rámci této akce byla provedena bezpe�ná p�ší stezka podél potoka, s novým m�stkem p�es n�j,

umož�ující školním d�tem ze sídlišt� bezpe�ný, sv�tly �ízený, p�echod p�es frekventovanou Karlickou ulici. Byly odstran�ny r�zné zbytky stavebních dvor� z výstavby sídlišt� a upraven park i zele� podél potoka, vybudovány parkovací plochy u obchodního centra na sídlišti i u nové pošty, a celé centrum bylo zkulturn�no. Dva starší objekty vydané v restituci (objekt polikliniky a pe�ovatelský d�m �p. �90) byly nahrazeny v roce �994 a �996 novými stavbami. Ve dvou etapách (�994 a �997) bylo za vydatné pomoci ra-

dotínské cementárny postaveno nové moderní zdravotnické za�ízení, v n�mž je mimo léka�� biochemická laborato�, rehabilitace, lékárna a zubní laborato�. Po desetiletí trvající problém p�echodu pro p�ší p�es Berounku, �ešený po zrušení p�ívozu r�znými lávkami, na lodicích �i využitím ponton�, kde bylo vždy nebezpe�í utržení p�i povodních a nutnost odstran�ní v zimním období, byl kone�n� vy�ešen moderní visutou lávkou pro p�ší, jejíž stavba byla dokon�ena v roce �994. V návaznosti na tuto lávku byla vybudována cyklistická stezka po-

Výstavba lávky Radotínský almanach

2000

str. 62

dél Berounky, která má od pe�ovatelského domu až k pozemku základní školy povrch ze zámkové dlažby, aby sloužila i starším ob�an�m a maminkám s ko�árky k procházkám po celý rok. Z obou stran na ni navazuje p�ší a cyklistická stezka, v jednom sm�ru až k �ernošickým chatám, v druhém sm�ru až do Šárova kola. Pronikavého zlepšení kvality ovzduší bylo dosaženo jednak provedenou elektrifikací a postupujícím rozši�ováním plynofikace, kdy velké množství dom� p�ešlo na ekologické vytáp�ní, dále zrušením staré havarijní uhelné kotelny na starém sídlišti a zavedením teplovodu z plynové kotelny na novém sídlišti v roce �992, jakož i plynofikací areálu škol, objektu nového stadionu, místního ú�adu a bytových dom� v plynofikované oblasti v letech �996–9. Rozhodující vliv na snížení emisí a prašnosti m�la rozsáhlá rekonstrukce a modernizace provedená v radotínské cementárn�, kde byla radikáln� snížena prašnost a exhalace. V jejím okolí jsou dnes �ervené st�echy a zelený les a na komínech se nepozná, zda je cementárna v provozu �i ne. Ke snížení sekundární prašnosti v celém údolí str. 63

Slavnostní otev�ení zdravotnického za�ízení

p�isp�la i generální oprava silnice Lochkov–Radotín i silnice na Cikánku. Byla dokon�ena oprava budovy místního ú�adu (�996), kde bylo nutno pro rozší�ení výkonu státní správy i pro Lochkov a Velkou Chuchli zprovoznit i podkroví a provést sanaci celé budovy. Rovn�ž v Kulturním st�edisku byla zahájena sanace objektu, z finan�ních d�vod� však došlo zatím jen k dokon�ení I. etapy – t.j. sociálního za�ízení, zázemí a schodiš�ového traktu (�998). Budova I. stupn� základní školy, kde hrozilo porušení st�ešních �íms a byla porušena omítka, dostala no2000

vou fasádu a nové sociální za�ízení (�999). V souvislosti s tím a v rámci do�ešení odvodu deš�ových vod byl upraven i prostor p�ed touto školou a cesta ke h�bitovu. Novou fasádu po�ídila i církev na kostele, takže celé nám�stí�ko, dopln�né hojn� využívaným pítkem a lavi�kami, se stalo p�íjemným prostorem k oddechu i posezení. Místní knihovna dostala definitivn� objekt mezi gymnáziem a základní školou, takže je velmi dob�e dosažitelná d�tem, které ji hojn� využívají. Postupn� jsou nahrazovaná ve�ejná písková h�išt� bezprašným povrchem, v letošním roce 2000 Radotínský almanach

byla z�ízena i skateboardová p�ekážková dráha. K osobní pohod� a dobrému životnímu prost�edí pat�í také dob�e udržovaná zele� i �istota ulic a ve�ejných prostranství. Je maximální snaha o údržbu a postupné rozši�ování zelených ploch a sadových úprav. V roce �999 byl nov� upraven pás podél ulice Výpadové a byly z�ízeny ze-

Zákoutí u školy s pítkem Radotínský almanach

lené plochy v�etn� odpo�ívadel u cyklostezky pod Autoservisem a pod h�bitovem jako náhradní výsadba. O úklid ulic a ve�ejných prostranství pe�ují technické služby jak strojním �išt�ním, tak i ru�ním do�iš�ováním a splachováním ulic. Již od roku �99� jsou na deseti stanovištích periodicky rozmís�ovány velkoobjemové kontejnery na kovový odpad, na d�evo a na bioodpad. Ke cti radotínských ob�an� nutno uvést, že nejsou využívány pro jiné odpady, než je na nich uvedeno. V posledních letech je navíc p�istavován kontejner na velkoobjemový odpad. Pé�í hlavního m�sta jsou dále budována kontejnerová hnízda pro separaci papíru, plast� a skla. Do konce roku 2000 by m�la být v docházkové vzdálenosti cca 200 m. N�kolikrát ro�n� je podle rozpisu provád�n sb�r nebezpe�ného odpadu. Navíc je v Radotín� v provozu sb�rna surovin, kde se vykupuje papír, kovy a další materiály. 2000

Posledních deset let p�ineslo obrovský rozmach soukromého podnikání. Vznikla �ada obchod�, n�které z nich jsou otev�ené i v sobotu a v ned�li, je zde ve�erka, vyrostl hotel Squash (�996), �ada menších ubytovacích kapacit, ale i hotelový d�m. Restaurací a hosp�dek neustále p�ibývá a jejich úrove� se zvyšuje, je tu �ada �emeslník�, drobných i v�tších výroben. K postupnému zlepšení vzhledu Radotína p�isp�ly nejen investice do sítí a renovovaných ulic, ale také postupn� provád�né úpravy soukromých objekt� i výrobních hal a �ada nových, velmi atraktivních rodinných dom�, které vyr�stají v dosud nezastav�ných �ástech �i na jednotlivých volných parcelách. Radotín se stal díky své atraktivní poloze vyhledávaným místem k bydlení. Rychlé dopravní spojení s centrem a radikální zlepšení ovzduší, jakož i vybudování infrastruktury z n�j �iní d�stojnou sou�ást Prahy, kde je navíc �ada pracovních p�íležitostí. Snahou je, aby v Radotín� spokojen� žili a cítili se být doma nejen starousedlíci, ale i ti, kte�í se p�est�hovali na sídlišt� nebo kte�í zde v poslední dob� staví své nové domy. str. 64

����������������������������

Ing. Ji�í Holub starosta

Hana Žižková zástupce starosty

Ing. Milan Bouzek radní

Ing. Jan Farník radní

Mgr. Karel Hanzlík radní

Ing. Petr Binhack �len MZ

Michal Bouša �len MZ

RSDr. František �ernohorský, �len MZ

Ing. Ji�í Gut �len MZ

Ing. arch. Ivan Hrbek �len MZ

Ing. Josef Krampla �len MZ

Petr Martínek �len MZ

RNDr. Pavel Pun�ochá�, CSc., �len MZ

Ing. Jaroslav Šindelka �len MZ

Ing. Miloš Valášek �len MZ

str. 65

2000

Radotínský almanach

��������������������� � M�stská �ást Praha-Radotín je jednou z 57 m�stských �ástí sou�ástí hlavního m�sta Prahy (ve smyslu správního �len�ní) a je jednotkou se samosprávní p�sobností. To znamená, že vystupuje v právních vztazích svým jménem, nese odpov�dnost z t�chto vztah� vyplývající a své záležitosti spravuje samostatn�. M�stská �ást vymezuje p�sobnost starosty, jeho zástupce, tajemníka, vedoucích odbor� a pracovník� MÚ. Základem �innosti m�stské �ásti v oblasti samostatné p�sobnosti je zabezpe�ování hospodá�ského, sociálního a kulturního rozvoje svého územního obvodu, ochrana a tvorba zdravého životního prost�edí a uspokojování pot�eb ob�an�, správa majetku sv��eného m�stské �ásti. Samostatnou p�sobnost vykonává v rozsahu uvedeném v §§ �3–20 e) zákona o obcích, §§ 7–�2 zákona o hl.m. Praze a Statutu hl. m�sta Prahy. *) Stav p�ed �2.��.2000

Radotínský almanach

V rámci p�enesené p�sobnosti vykonává m�stská �ást státní správu, a to v rozsahu stanoveném zvláštními zákony, Statutem hl.m. Prahy a obecn� závaznými vyhláškami hl.m. Prahy. Ve smyslu územního �len�ní je Radotín nadále sou�ástí Prahy 5 (pošta, soudnictví a pod.).

Orgány M�: Vrcholným orgánem m�stské �ásti je patnácti�lenné místní zastupitelstvo, které je voleno na �ty�i roky. Místní zastupitelstvo volí ze svých �ad starostu, zástupce starosty a �leny rady MZ a odvolává je z funkce, schvaluje rozpo�et m�stské �ásti a vyú�tování hospoda�ení za uplynulý kalendá�ní rok; schvaluje program rozvoje územního obvodu m�stské �ásti a rozhoduje o majetkoprávních úkonech. Výkonným orgánem m�stské �ásti v oblasti samostatné p�sobnosti je p�ti�lenná rada místního 2000

zastupitelstva. Rad� MZ nep�ísluší rozhodovat v oblasti p�enesené p�sobnosti. Rada MZ se �ídí zákonem o obcích a zejména zabezpe�uje hospoda�ení M� podle schváleného rozpo�tu a plní v��i za�ízením založeným nebo z�ízeným MZ úkoly zakladatele a z�izovatele a jmenuje a odvolává jejich vedoucí, kontroluje jejich �innost. Rada MZ rozhoduje o organiza�ní struktu�e místního ú�adu a po�tech odbor�; jmenuje a odvolává tajemníka MÚ se souhlasem primátora HMP; jmenuje a odvolává vedoucí odbor� na návrh tajemníka, schvaluje organiza�ní �ád MÚ a stanoví celkový po�et pracovník� MÚ; p�ijímá petice a zabezpe�uje jejich projednání a vy�ízení. Starosta je statutárním orgánem M�, p�ipravuje a �ídí sch�ze místního zastupitelstva a rady. Ze své �innosti je odpov�dný zastupitelstvu M�. Rada MZ z�izuje jako své kontrolní a iniciativní orgány komise, str. 66

jmenuje a odvolává z funkce p�edsedy a �leny komisí a kontroluje jejich �innost. Na volební období �998–2002 si rada MZ z�ídila komise: kontrolní; finan�ní; letopiseckou; bytovou; sociální a zdravotní; stavební; školskou, kulturní a mládeže; životního prost�edí – ve�ejného po�ádku. Rada MZ si jako zvláštní orgán z�ídila povod�ovou komisi a Sbor dobrovolných hasi��.

Místní ú�ad je univerzálním orgánem p�sobícím v samostatné i p�enesené p�sobnosti. Tvo�í jej starosta, zástupce starosty, tajemník a pracovníci MÚ. V �ele MÚ stojí starosta. Místní ú�ad plní úkoly, které mu uložila rada MZ nebo MZ; usm�r�uje po odborné stránce za�ízení, které si m�stská �ást z�ídila; pomáhá komisím v jejich �innosti a vykonává státní správu podle zvláštních zá-

kon� a Statutu hl.m. Prahy a obecn� závazné vyhlášky hl.m. Prahy. MÚ rozhoduje v prvním stupni ve správním �ízení, pokud nad�ízený orgán nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Ve v�cech p�enesené p�sobnosti je MÚ pod�ízen magistrátnímu ú�adu. Tajemník plní úlohu vedoucího organizace, vedoucího v pracovn� právních vztazích a �ídí �innost ú�adu. Tajemník není �lenem zastupitelstva, ale p�i jednáních zastupitelstva a rady má hlas poradní. Pro jednotlivé úseky �innosti MÚ jsou z�ízeny radou MZ odbory, odd�lení, referáty, které jsou sou�ástí MÚ (viz další dvoustrana – organiza�ní pavouk). Úkolem odbor� je vykonávat státní správu a samosprávu podle organiza�ního �ádu MÚ, p�ípadn� podle pov��ení rady MZ tak, aby byla zajišt�na �innost MÚ jako orgánu M�.

Budova Místního ú�adu po rekonsrukci str. 67

2000

Radotínský almanach

����������������������� ���������������� ��������������� �����

��������������������������������������

�����������

������� ��������������

��������

�������� ������������� ��������������

������

����������

������������������

��������

�����������

����������������

�����������

�����������

�����������

�����������

���������

���������������� ���������� �������� ����

�������������

������������

��������������

�����������������

������������������

��������

�������������� ����������

��������� ���������

���������������

�������������������

����������������

��������

�������������

������� ������������

�������������� ���������������

������

��������

��������� ������������� �������� �����������������

��������� ����

�����������������

���������� ������������� ���������� �������������

�������������� ���� ������������������ ��������������� �����

��������� ��������� �������������� ��������

����������� ��������������� �����

������� �����������

������������ ������ Radotínský almanach

2000

str. 68

str. 69

2000

Radotínský almanach

��������������� ����������������� ������������������������ �������� ��������������������� �������������������� ����������������� ������������������������ ���������������������� ������������������������

�������������������� �������������� ����������������� ���������

���������� �������������

����������������������� ������� ������ ����� ���� ������������������ ��������������� ����������������������� ������������������������ ��������������� �������������������� ��������

���������������� �����������������������

Radotínský almanach

���������������������� �������������� �������������������� ������������� �������������������� �������������� ������������

��������� �������� ����������������� �������������� ������������� ��������������

�������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� ��� �������� �������� �������� ��� �������� �������� �������� �������� �������� �������� ��������

������������������

�����������������������

������� ��������� ������������������������� ���� ���� ����������������������������� ���������� ������������������������ ������������������� ��������������� ������������������������� ������������� �������������� ����������� ����� ������ ����� ����������

2000

��������������������

�������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� ���� ���� �������� �������� �������� ��� �������� ���

���������������� �������� ���������������� �������� ����������������������� �������� ������������������� ����������� �������������� �������� �������������� �������� ��������������� �������� ���������������� ��������

str. 70

����� ��������� ������������� ������������������� ������������� ����������������� ������������� ����������������� ���������������������� ���������������� ������������ �������������� ����������������� ����������������������� �������� ����������������������� �������������� ����������������������� ������������������� ������������ ����������������������� ������������������� �������������������� �������������� ����������� ���������������� ������������� �������������������������������� ������������� �������������� ��������������������� ���������������������������� ��������������������� �������������� ��������������� ��������������� �������������������������� �������������� ������������ ������������������������ ����������������� ������������ �������������� �������������������������� ������������� ��� ������������

str. 7�

�������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� ��������

�������� �������� �������� �������� �������� �������� �������� ��������

����������� ������������� ����������� ���������� ������������� �������� ���� ��������������� �������� ����� ������������ �������� �������������� �������� ���������������� �������� ������������� �������� ��������������� �������� ���������������� ����������� �������� �������������� �������� �������������� �������� ��� ���������� �������� ��������� ����������� �������� ����������������������������������������������������� �������������� ����������� �������� ����������������������������������������������� ����������������� �������� ������������������������������� ����������� �������� ������� �������������� ������������� �������� ��������������� ���������� �������� ���������������������� ������������ ��������

��������

��������������������������������� ���������� �������� �������������� ����������������� �������� �������� �������� ����������������� �������������������������� ��������

2000

Radotínský almanach

Vydal Ú�ad M� Praha-Radotín v roce 2000 Náklad 3 000 výtisk� Design a p�edtisková p�íprava: DTP studio Ing. Old�ich Pechar – chrán�ná dílna Tisk: Grafotechna Print s.r.o.