Na vlně zážitků po Dolním Poohří
www.dolnipoohri.cz
Mapa Dolní Poohří
8 12
9
2 8
6
5
11
3 1
10
7
4
2
www.dolnipoohri.cz
Obsah Žatcem po stopách filmařů Klášterec nad Ohří jako balzám pro tělo Prostorové zážitky v Lounech Krajem, kde lidé zachraňují památky Na kolech dobou kamennou Klášter, kde to žije Za záhadami Džbánska Dva zámky pod horami S dětmi za uhelným drakem Chrám chmele a piva: Jeden den nestačí Rozlehlým náměstím i nejužší uličkou Oáza přírody uprostřed města Kam příště?
Milí čtenáři,
Ve městě
Za památkami
Do přírody
S dětmi
str. 4-5 str. 6-7 str. 8-9 str. 10-11 str. 12-13 str. 14-15 str. 16-17 str. 18-19
Žatec Klášterec nad Ohří Louny Podbořansko Postoloprtsko Kadaň Lounsko Klášterec nad Ohří a Jirkov str. 20-21 Březno u Chomutova str. 22-23 Žatec str. 24-25 Kadaň str. 26-27 Chomutov str. 28
zážitková turistika je heslem dne. Milovníci života vědí, že prožít je lepší než nakupovat, protože vzpomínat je hezčí než vlastnit. Dolní Poohří je pro řadu cestovatelů zatím nepopsaným listem. Proto přicházíme s nabídkou, co všechno se dá v našem malebném kraji prožít. Nechte se oslovit a přijeďte k nám na výlet! A jestli jste místní? Drazí Poohřané, v tom případě to platí dvojnásob: možná už jste slyšeli to hluboce pravdivé rčení KRÁSU HLEDEJTE DOMA! Tak se spolu s námi vydejte na pátrání po všem krásném, co u nás doma máme a možná to ani nevíme... Přeji všem sběratelům zážitků, aby si přišli na své jak při čtení této brožury, tak především při toulkách Dolním Poohřím, na které se vydají! Jan Kerner předseda správní rady Destinační agentury Dolní Poohří
3
www.dolnipoohri.cz
Žatec
s dnešní realitou, takže vás na prohlídku města důkladně připraví. V infocentru se navíc vybavte mapou a můžeme vyrazit. Přes Kruhové náměstí s obřím sudem se vydejte na Chelčického náměstí, oblíbenou destinaci historických snímků. Zde například v roce 1997 natáčel herec Liam Nieson jednu z úspěšných adaptací Hugových Bídníků. Blízké Nádražní schody patří podle mne k nejpůsobivějším místům Žatce a představit si tu lze film téměř z jakékoliv doby. Hnědá dřevěná vrata na rozpadajícím se domě jsou ta, kterými do ješivy přicházela se svou tajnou láskou, studentem Avigdorem, Barbra Streisand coby židovská dívka, jež se v touze po vzdělání vydává za chlapce. Vzpomínáte? Jistě, americký velkofilm Yentl, který Barbra Streisand i režírovala, se natáčel v 80. letech doslova po celém starém městě a jeho hlavní hvězda se zapsala do paměti mnoha Žatečanů. Pokračujte Dlouhou, půvabnou úzkou ulicí se židovskou synagogou, v níž se jakoby zastavil čas. Ideální kulisa historických filmů a některý z domů této ulice a přilehlých náměstíček si zahrál snad v každém tady natáčeném filmu ze ‚starých časů‘. Po Náměstí 5. května se v 90. letech proháněl Mladý Indiana Jones ze stejnojmenného seriálu, jehož tvůrci se mimo jiné zastavili i v nedalekých Kryrech na Podbořansku. Když v navazující Horově ulici přivřete oči, možná nebude těžké si představit Paříž za časů velké francouzské revoluce, jak se objevila v seriálu Červený Bedrník. Na rohu Žižkova náměstí si zase můžete vybavit herce Ivana Trojana v roli potulného komedianta, předvádějícího své umění obyvatelům okupovaného města ve filmu Dívka a kouzelník. Také Kněžskou bránu je snadné v mnoha filmech poznat – představuje třeba bránu do města Bechev z filmu Yentl nebo jednu z pařížských bran ve zmiňovaném Červeném Bedrníku. Hošťálkovo náměstí aneb seriálové Náměstíčko
Historické centrum města
Žatcem po stopách filmařů
1
Teprve když se některé ospalé dopoledne projdete starými uličkami a opuštěnými náměstími Žatce, pochopíte, co na tom městě všichni ti filmaři mají. A proč se sem už čtyři desítky let vracejí, aby jím zarámovali své – tak různorodé – příběhy. Stejně jako dobrý herec totiž Žatec umí zahrát cokoliv – židovské ghetto, „nemocniční“ Bor, dickensovský Londýn, revoluční Paříž, válečnou zónu, kulisu romantických procházek i bláznivých honiček... Vydejte se tedy s námi na procházku Žatcem ve stopách filmařů.
Není lepší místo, kde začít putování za filmem, než v krásně opravené renesanční budově bývalé sladovny v Masarykově ulici, kde se dnes nachází – mimo jiné – výstava věnovaná právě ‚žateckým‘ filmům. Na fotografiích i videoukázkách si tu můžete připomenout nejvýznamnější z nich. A co hlavně – autoři výstavy konfrontují filmovou podobu jednotlivých míst a zákoutí města
Jakmile dojdete na náměstí Maxmiliána Hošťálka a otočíte se tváří ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, určitě budete doma – ano, jste na seriálovém
4
www.dolnipoohri.cz
Náměstíčku. Sem Česká televize zasadila desetidílný příběh obyvatel jednoho malého náměstí, v němž zářili třeba Josef Vinklář, Ljuba Skořepová či Veronika Freimanová... Filmaři tu strávili celkem 85 natáčecích dnů a i poté se na „Náměstíčko“ i do jiných žateckých lokací vraceli, když natáčeli nástupnický seriál Náves. Naše filmové putování končí na centrálním žateckém náměstí Svobody. Tehdy jedenadvacetiletá Dagmar Veškrnová-Havlová tu jednoho horkého letního dne venčila vypůjčeného psa coby skladnice v úsměvném snímku Juraje Herze Holky z porcelánu. Přestože porcelánka byla v Klášterci nad Ohří, městské exteriéry pochází ze Žatce. Podobně to bylo i s třetí řadou seriálu Nemocnice na kraji města – zatímco špitál byl pražský, roli filmového Boru ztvárnil Žatec. Velkou roli si tu ‚střihla‘ například budova radnice, v jejíchž sálech a zasedačkách se rozhodovalo o osudu borské nemocnice. A zapomenout nesmím ještě na jeden úžasný film – to ale musíte opustit centrum a přes řeku Ohři se vydat až k sušárnám chmele a k nádraží Žatec-Západ. Toto nádraží se tentokrát nestalo kulisami, ale zahrálo víceméně hlavní roli v drsné komedii ze života Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí s Jaroslavem Duškem v hlavní roli.
Výhled na město z radniční věže
Víte, že...? ...začátky filmování v Žatci jsou neodmyslitelně spjaty s jedním místním rodákem, původně elektrikářem, pak rozhlasákem a nakonec vyhledávaným filmovým lokátorem – Jiřím Kubovským? To on přivedl v 70. letech do města první filmaře a odstartoval tak novou éru Žatce jako města filmu.
Praktické informace: Galerie Sladovna infocentrum, veřejný internet, výstava Žatec ve filmu, televizní studio pro děti, expozice archeologických nálezů, galerie moderního umění a příležitostné výstavy. Otevřeno: letní provoz - pondělí-pátek 9-16.30 hodin, sobota, neděle 10-17.30 hodin, zimní provoz – denně 10-16.30 hodin www.galeriesladovna.cz Informační centrum Budova radnice, náměstí Svobody 1. Otevřeno: červen-září pondělí-pátek 8-17 hodin, sobota 9-13 hodin, říjen-květen pondělí, středa 8-17 hodin, úterý, čtvrtek 8-15 hodin, pátek 8-14.30 hodin. www.mesto-zatec.cz
Ukázky filmů v
a
Galerii Sladovn
5
www.dolnipoohri.cz
Klášterec nad Ohří
burk. Cesta není úplně nejlépe značená, ale věřte, že hrad je na kopci, a tak stačí jen stoupat. Usnadnit si ji případně můžete autem – z hlavní silnice na Karlovy Vary odbočte na Kláštereckou Jeseň, přejeďte hlavní silnici po mostě a hned odbočte vlevo na polní cestu, kde můžete u pozůstatků zemědělské usedlosti nechat auto. Za chvíli dojdete na žlutou, kde vás čeká závěrečné stoupání ke hradu, dohromady je to okolo kilometru. Mohutný hrad pochází z první poloviny 15. století a jméno nese podle zakladatele Viléma ze Šumburka. Do jeho podoby se významně zapsali Fictumové, zakladatelé kláštereckého zámku, kteří původně obranný hrad rozšířili o obytné funkce. V 16. století však hrad vyhořel a dalších 450 let už jen chátrá. Stále je však dostatečně mohutný a zachovalý, aby stál za prozkoumání. Pramen Evženie
Areál s parkem Lázní Evženie
Klášterec nad Ohří jako balzám pro tělo
2
Úkol pro dnešní volný den zní: Protáhnout si tělo! Nejprve pěšky na hrad a potom relaxace v lázních. Kde to všechno můžete zvládnout? Na břehu řeky Ohře, v porcelánovém Klášterci nad Ohří. Krásná túra lesem vás zavede na jeden z kamínků na náhrdelníku řeky Ohře – na zříceninu hradu Šumburk. Zchladíme se v Ohři, o občerstvení se postarají klášterecké prameny a o relaxaci tamní lázně.
Náš výlet začneme i skončíme v půvabném lázeňském areálu Evženie na okraji Klášterce nad Ohří. Z jeho krásně udržovaného parku, jako stvořeného pro letní piknik, vychází podél řeky červená turistická značka. Cesta vás asi po třech kilometrech dovede přes rekreační obec Kotvina k rozcestí Šumná, odkud už vás čeká dvoukilometrové stoupání po žluté na zříceninu hradu Šum-
V posledních letech na hradě došlo k velkému kácení náletů, takže je krásně vidět zdálky už při příjezdu do Klášterce a navíc vám poskytne úžasný výhled na Krušné i Doupovské hory, které od sebe odděluje údolí Ohře pod vámi. Přeje-li vám počasí, můžete se v ní cestou zpátky vykoupat či vzhledem k výšce hladiny spíš jen zchladit.
Koupání si ale nemusíte odříct ani v chladnějších dnech – vracíme se přece do lázní! Minerální pramen objevil ve své studni tamní zemědělec už v roce 1881, ovšem komerčně ho využil až ústecký cukrovarník František Fieber, který pramen koupil a pojmenoval po své manželce Eugenii. Vystavěl stáčírnu a založil první lázeňský park. Kláštereckou kyselkou prý byla zásobována i Rommelova armáda v Africe. Dnešní lázně mají k dispozici tři prameny vhodné k pití i koupelím, ten poslední byl objeven v roce 1990, kdy začala obnova zchátralých lázní. Uhličitano-sodná kyselka pomáhá při trávicích i močových obtížích a také regeneruje pohybový aparát. Obnovený areál, který se otevřel po rozsáhlé investici v roce 2007, nabízí kromě nádherné kolonády u řeky či infocentra se stáčírnou i relaxační prostory.
6
www.dolnipoohri.cz
Využít můžete bazén, whirlpool a solnou jeskyni a dopřát svému tělu zasloužený odpočinek. Však máte za sebou desetikilometrovou túru! Objednat si můžete i další služby jako je kosmetika, pedikúra či masáž. Kdo ještě nemá pohybu dost, může využít sousední tenisové kurty. A sladká tečka nakonec? Bude! Přímo v lázeňském domě Evženie na vás čekají čerstvé vafle ve zdejším Café Wellness.
Můj tip: Před cestou na Šumburk se nezapomeňte zastavit v informačním centru lázeňského areálu a za 3 koruny si načerpat zdejší minerálku. Vybavte se zásobou plastových lahví z domova!
Praktické informace: Lázně Evženie Objednávky bazénu a solné jeskyně - tel.: +420 474 698 770, otevřeno denně 10 – 20 hodin. Informační centrum duben-říjen denně 9-18 hodin, listopad-březen denně 8.30-17 hodin, přestávka 12-12.30 hodin. www.lazneevzenie.cz
Hlavní lázeňský dům
Hrad Šumburk
lních pramenů
Stáčírna minerá
7
www.dolnipoohri.cz
Louny
važován za - cituji ‚jedno z vrcholných děl české pozdní gotiky‘. O jeho nynější podobu se po požáru v roce 1517 postarala – dnešními slovy řečeno – stavební firma královského architekta Benedikta Rejta, jehož tělo v tamním kostele odpočívá. Chrám je celoročně otevřen, takže můžete i vy zasednout do lavic a nechat se pohltit tím prostorem. Navíc je možné vystoupat i na šedesátimetrovou věž, která zůstala z původního kostela ze 14. století. Výstup je ale v poslední fázi náročný, a tak ho nedoporučím méně pohyblivým. Nahoře vás čeká samozřejmě rozhled po Lounech i kraji, ale také třeba malý Betlém. V jeho místech prý býval kdysi kozí chlívek. Ve věži totiž žil hlásný, který měl za úkol varovat měšťany před požáry a návštěvami. Přestože to na první pohled nemusí být patrné, jsou lounská gotika a vlajková loď zdejší galeristiky – Galerie Benedikta Rejta – spolu úzce spjaté. A není to jen jméno slavného gotického stavitele, které pojí tyto dvě stavby. Každá ve zcela jiné epoše a jiném stylu, staly se obě perlami stavitelského umu v Lounech. Bývalý barokní pivovar přestavěl v 90. letech minulého století architekt Emil Přikryl a jeho propojení moderní architektury s respektem k historii zařadilo galerii moderního umění k nejobdivovanějším českým stavbám. I když se tu pořádají zajímavé výstavy, je těžké odtrhnout oči od samotné budovy. Jednoduchost a přímost betonu se tu mísí s hravými detaily, moderní prvky podtrhují bytelnost historických kleneb. Jinými slovy, další lounský prostor, který vám umožní žasnout! Chrám sv. Mikuláše
Panorama města Louny
Prostorové zážitky v Lounech
3
Město se třemi G-body, dalo by se s nadsázkou parafrázovat motto, kterým se Louny prezentují na svém turistickém portále. Přišlo mi to jako vzrušující koktejl a proto jsem se vydala zdejší Gotiku, Galerie a Gastronomii prozkoumat.
Gotiku v Lounech není těžké hledat. Střecha kostela svatého Mikuláše je nejtypičtější siluetou města a jeho symbolem. Nevím, který z pohledů na chrám je poutavější. Zdáli až zabolí ten kontrast, kdy ostré špice střech chrámových lodí probodávají oblé tvary okolních vyhaslých sopek. Uvnitř pak člověka přitlačí k podlaze ta velkolepost prostoru. Kostel nemá klasické tři oddělené lodě, ale je spojen v jeden velký síňový prostor a podepřen štíhlými pilíři, což ještě umocňuje dojem, že sahá až do nebes. Chrám svatého Mikuláše je po-
8
Znavena prostorovými zážitky i podzimním deštěm nacházím útočiště na náměstí, v půvabném historickém domě se zelenou fasádou, v hotelu Caramell. Kožená křesílka, lahodná káva, příjemné teplo a k tomu výhled na náměstí je přesně to, co znavený turista potřebuje. Hotel a restaurace Caramell je přitom typickou ukázkou spojování starého a nového, kterému se v Lounech tak daří. Zvenčí historický dům, uvnitř moderní interiér a pohodlí 21. století. Třešničkou
www.dolnipoohri.cz
na dortu tohoto hotelu je pak terasa pro hotelové hosty s výhledem k řece Ohři a vrchu Stříbrňák s rozhlednou a na elegantní siluetu hradu Házmburk.
Praktické informace: Chrám svatého Mikuláše Otevřeno: květen až září úterý-neděle 10-17 hodin, říjen až duben úterý-pátek 14-16 hodin, sobota, neděle 13-16 hodin Galerie Benedikta Rejta Pivovarská 34, Louny Otevřeno: úterý-neděle 10-18 hodin www.gbr.cz Informační centrum Pražská 95, Louny Otevřeno: pondělí-pátek 8-17 hodin, sobota 9-13 hodin
Galerie Benedikta Rejta
Gotická klenba
chrámu
Moderní interiér kavárny Caramell
mell
Hotelu Cara Historický dům
9
www.dolnipoohri.cz
Podbořansko
ná stavební huť, dokončení ale zřejmě zbylo na místní řemeslníky. Při současné opravě kostela se našly pozůstatky románské i gotické a z pozdějších přestaveb pak zůstala zachována barokní podoba kostela či klasicistní okna. Za současný stav kostela jsou ‚odpovědní‘ členové občanského sdružení za záchranu kostela sv. Jiljí, kteří ho v roce 2007 za korunu koupili. Fotografie, umístěné dnes uvnitř kostela, hovoří o jeho tehdejším stavu nejvýmluvněji. Díky dobrovolníkům ze sdružení si dnes můžete kostel prohlédnout v letní sezóně každý víkend. Pokud se rovnou nepřidáte k nějaké brigádě, stačí přispět finančně. Co takhle odnést si knížku nebo hrnek po babičce? Na bleším trhu přímo v lodi kostela si můžete udělat radost a ještě pomoci dobré věci.
Kostel sv. Jiljí v Libyni
Krajem, kde lidé zachraňují památky
4
Setkání s lidmi, kteří mají tvůrčího ducha a šikovné ruce, mě vždycky obohatí a potěší. Na jedno takové místo, které je prodchnuto lidským umem a zápalem, jsem narazila na Podbořansku. Pozvu vás do malé vesnice Libyně, kde jako zázrakem vstaly z vlastních trosek kostel a rozhledna, a do Lubence, kde to ve vitrážnické dílně manželů Kantových všechno začalo.
Nevěřte internetovým turistickým průvodcům, co při zadání hesla „kostel libyne“ nabízí fotky jakési zříceniny. Už to není pravda. Staré nálety jsou vykácené, do dálky svítí nová střecha, okna jsou zasklená a zdi neděravé, gotický presbytář je pečlivě opravený. Zkrátka Libyně na Podbořansku už stojí za návštěvu a důvodů je hned několik. Ze starých záznamů vyplývá, že stál v Libyni kostel už v roce 1338. Podle způsobu založení stavby historici soudí, že jej začala stavět nějaká význam-
10
Až se dostatečně pokocháte pohledem na to, co dokáže vůle několika Rozhledna Vochlice dobrovolníků, vydejte se na kopec Vochlice, který leží přímo nad kostelem. Po asi půlkilometrovém stoupání starou ovocnou alejí – však se také Libyni říkalo hrušková obec – dojdete ke kamenné rozhledně. To, že můžete vystoupat nahoru, je opět zásluhou zmíněného občanského sdružení. Klub českých turistů z Lubence rozhlednu postavil v roce 1881, a tak patří k nejstarším dochovaných rozhlednám v Česku. Pokud vám přijde povědomá, bude to tím, že stavitelé do její podoby promítli znak města Lubence, konkrétně tvar věže. I na této rozhledně se ale podepsal ‚zub času‘ či spíš ‚zub nezájmu‘ a hrozila zřícením. Zdivo bylo doslova rozpárané, chyběla střecha, schodiště žádné. Oprava za pomoci dobrovolníků a sponzorů trvala čtyři roky a od roku 2010 opět vítá návštěvníky. Chcete-li nahoru, nezapomeňte si v kostele vyzvednout klíče. Odměnou za výšlap vám bude výhled do kraje na pomezí žateckých chmelnic a rabštejnských lesů... tedy bude-li vám přát počasí. Pokud ne, jako mně, musí vám stačit fotky, umístěné dole na informačním panelu. Z něj se navíc dozvíte, proč se vlastně kopec jmenuje Vochlice. Prý je to jméno poměrně nové a získal ho podle babího hněvu – tedy žádné ‚babské‘ historky, ale rostlina jménem vochlice hřebenitá.
www.dolnipoohri.cz
Slíbila jsem vám ještě setkání s lidmi, kteří za opravou památek v Libyni stojí. Za nimi se vypravíme do blízkého Lubence, ostatně bude-li v kostele zrovna zavřeno, můžete si u manželů Kantových rovnou vyzvednout klíče. Jejich vitrážnická dílna a obchod patří k největším lubeneckým atrakcím. Dílnu, kde se vyrábí historické i moderní vitráže do oken, tiffany lampy i drobné obrázky na ozdobu, si můžete prohlédnout a navíc nakoupit dárky v krámu plném krásných věcí. Původní profesí učitelka Jitka Kantová začala vyrábět skleněné vitráže nejprve jako koníček. Dnes restauruje okna v kostelích, buduje vitrážové stropy v hotelích anebo vymýšlí pro radost sochy z mořských kamenů a skla. Je osvěžující vidět dnes lidi, kteří pracují rukama a zůstává po nich krása. Snad právě proto, že sama provozuje řemeslo staré tisíc let a že tak často pracuje v kostelích, vrhla se s manželem Richardem i do obnovy rozhledny a kostela v Libyni. Jistě už vám je teď jasné, odkud pochází nádherná vitrážová okna, jež zdobí libyňský kostel svatého Jiljí. Ve svých plánech jdou ale členové občanského sdružení dál – rádi by v budoucnu viděli v opraveném božím domě vitrážové muzeum, ojedinělý historický exkurz do tohoto tajemného řemesla. Držme jim palce. A pokud nechcete jen ‚držet palce‘, rozjeďte se na Lubenecko. Vstupné se sice v kostele nevybírá, ale přispět aspoň troškou se sluší.
Víte, že...? se Lubenecku říká „kraj modré chryzantémy“? Může za to Karel Čapek, který je úzce spjat s nedalekým zámkem Chyše. Do Lubence zasadil jednu ze svých Povídek z jedné kapsy. Modrá chryzantéma vypráví o zámeckém zahradníkovi, který usilovně pátrá po vzácné květině. Zda a kde ji našel, si už přečtěte sami...
Kam dál? Pokud vás zdejší krajina luk a krásných lesů – v létě plných hub – zaujala, můžete si projít naučnou stezku Lubenecko. Měří kolem pěti kilometrů a má devět zastávek. První najdete přímo na návsi, zavede vás okolo Lubeneckého rybníka a údolím Struhařského potoka k Lažanské studánce. Stezka je dílem zdejších školáků.
Praktické informace: Kostel sv. Jiljí Libyně - otevřeno květen-říjen: sobota, neděle 13 – 16 hodin. Vochlická rozhledna - otevřeno: květen-říjen sobota, neděle 13 – 16 hodin, klíče vyzvedněte v kostele, v ostatní dny lze klíče vyzvednout v prodejně Skloart, Chyšská 109, Lubenec, pondělí- pátek 8-17 hodin, sobota 8-12 hodin. www.skloart.cz
Prohlídka vitrážnické dílny Lubenec
Vitrážové okno
s motivem sv.
Jiljí
11
www.dolnipoohri.cz
Postoloprtsko
se na tomto místě vystřídaly různé kultury už od dob přibližně 4000 let před Kristem. Přímo na místě si pak chtěli archeologové vyzkoušet, jak se v těchto dávných dobách žilo, stavělo a hospodařilo. Vznikl tak ojedinělý experiment, jehož výsledkem je dnešní skanzen s pravěkými a raně středověkými domy, jámami na obilí a hrnčířskou pecí. Více či méně prostá obydlí byla stavěna pokud možno dobovými nástroji a přírodními materiály. Experimentátoři navíc na vlastní kůži vyzkoušeli, zda je možné v těchto domech přežít horké léto i drsnou zimu. Abyste si dokázali život tisíce let před námi představit co nejlépe, doporučuji vám navštívit některý ze dnů starobylých řemesel, které tu Oblastní muzeum v Lounech pořádá. Vlastníma rukama můžete zkusit tkát, vyrábět svícny z voští, rozdělávat oheň bez sirek, mlít obilí nebo si nad ohněm vlastnoručně upéct něco na zub.
Budova radnice Postoloprty
Na kole dobou kamennou
5
Výlety do minulých staletí nejsou ničím neobvyklým a se životem našich předků se můžete seznámit na mnoha hradech a zámcích. My vás ale tentokrát pozveme na výlet do minulých tisíciletí! Projedeme se na kole podél řeky Ohře a seznámíme se s životem pravěkých obyvatel této úrodné krajiny.
Výchozím bodem cyklovýletu, který zvládnou i děti, jsou Louny, zvané jako ‚perla na řece Ohři‘. Stačí se tu kdekoliv napojit na žlutou značku směr Březno či na cyklotrasu č. 6. Velmi pohodlnou asfaltovou silničkou téměř bez aut pojedete okolo řeky a chmelnic až na okraj obce Březno. Právě toto území si vybrali naši předci už v době kamenné. Jak tu žili, je možné si představit v Archeologickém skanzenu Březno. Právě v těchto místech u řeky probíhaly od 50. let minulého století rozsáhlé archeologické průzkumy, které odhalily, že
12
Cyklostezka pokračuje z Března dál přes hlavní silnici Louny-Březno až do osady Celnice. Zde odbočíte na město Postoloprty, které je také centrem kraje našich předků – Lučanů. Postoloprtský zámek, hlavní dominanta města, má bohužel šťastnější období za sebou, a vy se tak aspoň můžete zamyslet nad jeho minulostí. Kdysi tu místo zámku stával benediktinský klášter Brána apoštolů, neboli Porta Apostolorum, což snad dalo jméno i přilehlému městu. Každopádně klášter dal jméno jedné z největších Replika pravěkého obydlí kulturních událostí - Postoloprtským slavnostem, které se každoročně v květnu ve městě konají a které se snaží v dobovém duchu přiblížit návštěvníkům časy slávy mohutného postoloprtského zámku. Jeho dnešní podobu mu v 18. století vtiskli poslední majitelé – Schwarzenbergové. Historicky měly Postoloprty i zámek prostě smůlu – klášter vypálili husité a pozdější zámek byl vydrancován za třicetileté války, stihla ho vichřice, požáry a poničila ho pruská vojska i nezdařená privatizace... a když se projdete zámeckým parkem, zjistíte, že dobré časy se ještě nevrátily.
www.dolnipoohri.cz
Víte, že...? poblíž skanzenu Březno můžete pátrat po ještě starší historii? Blízký Březenský vrch, kam vás zavede žlutá značka, je významným paleontologickým nalezištěm. Můžete si tady zahrát na lovce pokladů a ve slínovci hledat pozůstatky druhohorní fauny.
Praktické informace: Archeologický skanzen Březno Otevřeno: květen-září úterý-neděle 9-17 hodin, říjen-duben 9-16 hodin www.muzeumlouny.cz Infocentrum Postoloprty Otevřeno: pondělí 11 – 18 hod, úterý, středa, pátek 9 – 18 hod, čtvrtek 9 – 19 hodin, sobota 9 – 12 hodin. www.postoloprty.cz
Zámek Postoloprty
Archeologický skanzen Březno u Loun
ře Cyklostezka Oh
13
www.dolnipoohri.cz
Kadaň
Františkáni sloužili klášteru i zdejším lidem téměř pět staletí. Když se procházím jejich zahradami, nemohu se ubránit myšlenkám na muže v dlouhých, provazem přepásaných hábitech, které z jejich domovů jedné dubnové noci roku 1950 vyhnali estébáci a milicionáři s puškami. Snad by měli z dnešního života v klášteře radost. Jejich cely se proměnily v muzeum, dokumentující tehdejší řeholní život i dlouhý historický vývoj města Kadaně. Nahlédnout můžete do malého rajského dvora uvnitř kláštera a zkusit si představit, jak viděli ráj v roce 1500 – tehdy tu prý ale bývala voňavá zahrádka. Ve sklepích je místo zásob velká sbírka hornin, minerálů a zkamenělin. Také si můžete prohlédnout lékárnu, která sice pochází z jiného kláštera, nicméně ilustruje jedno z poslání zdejších františkánů, a sice pomoc nemocným. Procházka klášterem se zdejšími průvodci je osvěžující zážitek. Tady vás skutečně nečekají žádné naučené ‚průvodcovské‘ fráze, ale hluboké znalosti a srdečný zájem o toto místo. Františkánský klášter - Národní kulturní památka ČR
Klášter, kde to žije
6
Kadaň je důkazem, že když se to vezme za správný konec, může být i klášter velmi živým místem. Františkánský klášter nad řekou Ohří je duchovním centrem Kadaně už přes 500 let, ve své novodobé historii ale otevřel své brány doširoka a domácím i turistům umí nabídnout poučení, tiché zastavení i veselou zábavu.
Kdysi prý na tomto místě stávalo popraviště. Jeden odsouzený šlechtic se však tak vroucně kál a prosil Boha za odpuštění, že se stal zázrak a kajícník byl zachráněn. Na místě pak Kadaňané postavili kapli Čtrnácti svatých pomocníků - tak to alespoň vypráví pověst a obraz v kostele. Ten se společně s klášterními budovami začal na místě nad řekou stavět v roce 1473, s velkým přispěním Lobkoviců, kteří nad klášterem drželi ochrannou ruku i další staletí. Přestože byl klášter mnohokrát opravován, dodnes si zachoval svou původní středověkou podobu.
14
Až si projdete expozice kadaňského Městského muzea, vydejte se do zahrad. Už zase se v nich pěstuje víno a chmel, chovají hospodářská zvířata i včely. A bývá tam pěkně živo! O prázdninových víkendech se venku konají pohádková představení i koncerty. Pro bádavé muzeum připravuSvatý je řadu tematických výstav, večerů František a přednášek. Podzimní populárně-naz Assisi učné setkání připomíná kadaňského rodáka, jezuitu, misionáře a astronoma Václava Kirwitzera. Snad nejpopulárnější akcí v klášteře je oslava sklizně vína - Svatováclavské vinobraní. Přestože Kadaň od 14. století patřila k vinařským obcím, dnes tu najdete jedinou půlhektarovou vinici právě v klášteře. Každý rok se tam sjíždí stovky lidí a přihlížejí otevírání hory, sklizni i zpracování hroznů a samozřejmě ochutnávají čerstvý mošt a burčák.
www.dolnipoohri.cz
Můj tip: Zoologické zahrady dnes návštěvníkům běžně nabízí sponzorské adopce zvířat. Podobně i v Kadani. Zoo tu sice nemají, ale vy můžete adoptovat včelu. Můžete si ji dokonce pojmenovat. Odměnou vám bude dobrý pocit z příspěvku na obnovu zahrad i sklenice medu.
Praktické informace Městské muzeum v Kadani nabízí v klášteře 3 prohlídkové okruhy: Pohledy do minulosti Kadaně, Život v klášteře a Mineralogické zajímavosti Otevřeno: duben-červen, září-říjen úterý-pátek prohlídky v 15.00 a 16.00 hodin, sobota, neděle od 11.00 do 17.00 hodin, červenec a srpen úterý-neděle 11.00-17.00 hodin, prohlídky vždy v celou hodinu. www.muzeumkadan.cz
Expozice mineralogie
Umělecká výzdoba kláštera
y
Sklípkové klenb
15
www.dolnipoohri.cz
Lounsko
Kounovské kamenné řady
Za záhadami Džbánska
7
Každému, kdo má rád záhady a tajemství, nemůže v Poohří uniknout jedno místo: kounovské kamenné řady. Možná nejsou tak slavné jako Stonehenge, ale zato se nebudete o své ‚duchovní‘ zážitky muset dělit s dalšími stovkami turistů. Nejsou však o nic méně pozoruhodné a tajemné. Skeptici navíc mohou klidně sbírat houby, neboť džbánské lesy jsou vyhledávaným houbařským rájem.
Kdo neviděl, jen těžko pochopí ten zvláštní zážitek, když procházíte klidným podzimním lesem a najednou narazíte na ty nekonečné stovky srovnaných kamenů. Naši předci je poskládali na náhorní plošině, zvané dnes Na Rovinách, které jsou pro přírodní park Džbán na Lounsku typické. Dnes jsou sice řady součástí lesa, ale stromy v jejich okolí jsou vykácené, což ještě umocňu-
16
je pocit, že vedou kamsi do neznáma. Po obou stranách cesty je rozmístěno celkem čtrnáct rovnoběžných řad, které se táhnou od severu k jihu. Stranou těchto řad stojí dva obří kameny nazvané Gibbon a Peagas. Původně prý byly tři, zlí jazykové tvrdí, že ten poslední dnes zdobí jednu zahrádku. Z jejich vzájemné pozice lze v určité dny zaměřit východy Slunce a Měsíce. Bez ohledu na to, zda jste spíš duchovně založeni nebo hledáte pravdu v matematice, donutí vás tento záhadný lidský výtvor přemýšlet. Nebudete samozřejmě první – záhadu řad, které prý čítají přes dva tisíce kamenů, se zatím snaží vědci i amatéři rozluštit marně. Jisté je to, že je objevil v roce 1934 kounovský učitel a že nejde o dílo přírody. Podle historiků bylo toto místo, ostatně jako celé Džbánsko, osídleno už v mladší době kamenné a nedaleko – u hájovny - jsou pozůstatky dávného hradiště. Z jaké doby pochází kamenné řady však dodnes není jasné. Přestože vás množství kamenů ohromí, vězte, že vidíte jen zbytky. Některé kameny byly rozebrány na stavby v okolních vsích, jiné jsou ukryté pod zemí. Proč si naši prapra...předci dali tolik práce s rovnáním kamenů, navíc dovezených odjinud? Teorií existuje mnoho... Šlo o dráhy dávného závodiště? Nebo prosté ohraničení polí? Tajemný generátor energie pro blízké hradiště? Nebo pravěkou observatoř, z níž naši předci pozorovali vesmír? Kultovní místo záhadných obřadů? Kalendář, který sloužil zemědělcům Menhir k orientaci v čase? Zvláštní metodu pěstování chmele, jak tvrdí nejnovější verze? Nebo snad je to přistávací dráha pro mimozemšťany? A nebo... je to vlastně jedno, protože právě to je na záhadách nejkrásnější, že nejsou rozluštěné. Nám nezbývá než žasnout - jako užasl před osmdesáti lety učitel Antonín Patejdl. Chcete-li tedy užasnout také, stačí zdolat jen malé stoupání. Ideální nástupní místo je centrum obce Kounov na Lounsku, kde si můžete v domě U tří lip prohlédnout stálou expozici a vyzvednout mapu na cestu. V malém muzeu
www.dolnipoohri.cz
věnovaném zdejším záhadám i ‚všední‘ historii se můžete třeba dočíst, co o kounovských řadách psal ve 30. letech dobový tisk. Žlutá trasa vás dovede nejprve k poutní kapli svatého Vojtěcha a u hájovny se napojíte na naučnou stezku, která míří až k megalitickým řadám. Kdo se nerad vrací po stejné trase, může pokračovat naučnou stezkou, věnovanou převážně přírodním zajímavostem Džbánska (a též po žluté) až k nádraží Mutějovice. Odtud se můžete vrátit po silnici zpět do Kounova či se vydat za mým tipem dál do Mutějovic. Kamenné řady u Kounova jsou bezesporu největším megalitickým nalezištěm na Lounsku a také jednou z největších záhad Česka. Nejsou ale zdaleka jediným místem, kde k nám dávná historie promlouvá prostřednictvím kamenů. V okolí řeky Ohře je možné najít celou řadu osamocených menhirů, tedy kamenných bloků, posazených na výšku do země. Jsou ovšem rozesety po celém světě a také o jejich původu a účelu se vedou spory. V poli u silnice mezi obcemi Telce a Klobuky, kousek za Perucí, můžete vidět největší český menhir. Kamenná stéla měří tři a půl metru a říká se jí Zkamenělý pastýř – údajně pastýře obklopovaly další kameny, pasoucí se ovce, které zemědělci kvůli orbě přemístili. Podle pověsti se každým úderem zvonu přiblíží ke klobuckému kostelu a jakmile k němu dorazí, nastane konec světa. Není však třeba se obávat, do Klobuk to má ještě asi kilometr. Pastýř je vidět ze silnice a při cestě z Telců ho budete mít po levé straně. V nedávné minulosti kolem něj vznikl jakýsi parčík, který ale podle mne místu ubral dost na autentičnosti a představit si tu dávné pohanské obřady je jaksi těžší. A ještě malé varování – na silnici je zákaz parkování!
Expozice v domě U tří lip
Můj tip: Hlad a žízeň po tomto duchovním i fyzickém zážitku můžete zahnat v blízkých Mutějovicích v Podžbánském pivovaru. Skutečně si tu vaří vlastní pivo – nefiltrované a nespasterizované kvasnicové pivo, které si můžete odnést i domů. K pivu samozřejmě podávají typická jídla jako žebra nebo koleno, já vám ale doporučím něco zdravého, staročeského a netradičního – pohanku na hříbkách.
Kam dál: Zdatnější turisté mohou od hájenky na Rovinách pokračovat po modré ke tři kilometry vzdálenému hradu Pravda. Historie této zříceniny uprostřed džbánských lesů je obestřena tajemstvím – není jasné, kdo ho vlastně založil ani proč, stejně jako není znám původní název hradu. Pochází zřejmě ze 14. století, ale už o dvě století později byl opuštěný. Častokrát v historii sloužil jako úkryt zdejším lidem během válek, ale i loupežníkům, konaly se tu tábory lidu a oblíbili si ho i trampové.
Praktické informace: Dům U tří lip Kounov (expozice o kamenných řadách) Otevřeno: duben-říjen úterý - neděle 10 - 17 hodin www.obec-kounov.cz
icích
tina v Domouš
Kostel sv. Mar
17
www.dolnipoohri.cz
Klášterec nad Ohří / Jirkov
nili ho více jak tři století. Připadl tomuto původně tyrolskému hraběcímu rodu po bitvě na Bílé hoře, když byl zabaven šlechtici Kryštofu Fictumovi za jeho účast v českém stavovském povstání. Fictumové zámek postavili na konci 16. století a poté mu dali renesanční vzhled. Podobu zámku i města ovlivnili pak v dalším období dva významní umělci. Prvním byl italský stavitel Rossi de Lucca, který přestavěl zámek barokně, přidal mu barokní zahradu, sallu terenu a kašnu a areál doplnil o kostel Nejsvětější Trojice. Druhým byl Jan Brokoff, otec slavnějšího Ferdinanda Maxmiliana, jehož sochařskou výzdobu je možné v parku obdivovat dodnes. Hledáte-li pojítko mezi kláštereckým a červenohrádeckým zámkem, jsou to právě Brokoffové – otec Jan se podílel na výzdobě obou a Maxmilián se na Červeném hrádku narodil.
Zámek Klášterec nad Ohří
Dva zámky pod horami
8
Ten červený, co se vůbec nejmenuje Červený, a ten Červený, co není červený. Trochu zmatené, že? Ale až navštívíte dva zámky pod Krušnými horami, které vám dnes chci představit, pochopíte, jak se to s těmi barvami vlastně má. Nejprve odhalíme tajemství porcelánu v novogotickém zámku Klášterec nad Ohří a pak se přesuneme o 30 kilometrů dál na Červený hrádek u Jirkova, který se zase zapsal spíš do dějin politiky. Po bouřlivé minulosti nám však nabídne klidnou přítomnost a romantický nocleh.
Právě barva zámku bude to první, co vás v Klášterci nad Ohří překvapí. V mnoha průvodcích a fotkách na internetu je totiž tento půvabný zámek stále světle růžový. Ouha, teď ale do dálky září jeho cihlově červená fasáda. Památkáři totiž rozhodli, že se vrátí do podoby, do jaké byl naposledy přestavěn v 19. století, kdy jeho majitelé z rodu Thunů podlehli tehdejší módě návratu gotiky. Byli to právě Thunové, kteří se do historie zámku zapsali nejvýrazněji – vlast-
18
Největší část zámeckých interiérů dnes zabírá porcelán. I za tím můžeZámek Červený hrádek me hledat rod Thunů, neboť to byla právě hraběcí rodina, která na konci 18. století založila zdejší porcelánku. Dodnes se tam porcelánové nádobí s korunkou, datem 1794 a nápisem Thun vyrábí. Zámecký ‚porcelánový‘ okruh, tvořený hlavně sbírkami pražského Uměleckoprůmyslového muzea, představuje tvorbu nejvýznamnějších českých porcelánek, ale najdete tam i sbírky porcelánu čínského, japonského či z nedaleké saské Míšně. Pohádkový okruh potěší jistě dětské návštěvníky – zavede je do sklepa plného strašidel a kouzelných bytostí výtvarnice Vítězslavy Klimtové a loutek slavného rodu Kopeckých. Poslední prohlídkový okruh nazvaný Atraktivity vás provede nejzajímavějšími místy zámku, včetně rodové hrobky Thunů, kde si můžete prohlédnout v porcelánu vyvedený rodokmen. Seznámí vás také s expozicí drahokamů a těžbou rud v Krušných horách. Geologickým nadšencům ostatně nemusím Klášterec příliš představovat – výstavy minerálů a drahých kamenů se tu konají pravidelně a z nedalekého naleziště Ciboušov – Domašín pochází třeba kameny, jimiž jsou vyzdobeny kaple ve svatovítské katedrále nebo na Karlštejně.
www.dolnipoohri.cz
Já vám navíc nabízím ještě jeden prohlídkový okruh, ten ale v pokladně zámku nehledejte, je totiž zdarma. Zámecký park – krásný areál na břehu řeky, čítající přes dvě stovky vzácných dřevin z celého světa, plný půvabných zákoutí, na který navíc navazuje ještě park lázeňský s minerálními prameny, a tak na tomto ‚okruhu‘ můžete strávit celé hodiny. Přesuňme se teď o tři desítky kilometrů dál na okraj Jirkova na zámek Červený hrádek a pojďme dokončit náš barevný rébus. Červený hrádek má sice jinou fasádu, ovšem svůj název prý získal díky střeše. Uprostřed zelených lesů svítí jeho červené tašky do dálky. Druhá varianta pak tvrdí, že název získal v 15. století, kdy byl opravován a natřen na červeno. Středověký hrad tu stál už před sedmi staletími a na hrádku se vystřídalo množství majitelů. Za dnešní barokní zámeček vděčíme Hrzánům, kteří ho nechali vystavět v italském stylu, s otevřenými arkádami, v polovině 17. století. Jak se později ukázalo, na drsném severu v chodbách příliš táhlo a tak jsou dnes podloubí zazděná, původní stavitelský záměr je však na nádvoří dobře vidět. V té době přichází na zámek z Klášterce i zmíněný Jan Brokoff, jehož kašny si můžete prohlédnout na nádvoří. Rozkvět pro zámek i okolí znamenal příchod Rottenhanů, kteří se zasloužili jak o průmyslový rozvoj panství, tak o vybudování anglického parku s mnoha dřevinami, přístupného široké veřejnosti. Složité 20. století nepřineslo zámku nic moc dobrého a stal se dějištěm velkých i malých politických tragédií. Jeho poslední majitel Max Egon Hohenlohe, podporovatel NSDAP, tu v srpnu roku 1938 zorganizoval schůzku mezi Konrádem Henleinem a anglickým vyjednavačem lordem Runcimanem... jak Sudety o pár týdnů později dopadly, už z historie víte. Rod Hohenlohe-Langenburg tak samozřejmě po válce o majetek přišel, ovšem zámek to už neměl v minulém století nijak lehké. Vystřídalo se v něm třeba hornické učiliště či léčebna dlouhodobě nemocných. Naštěstí už se píše století jedenadvacáté a zámek zase vstal z popela a má vám rozhodně co nabídnout. Seznámit se s historií zámku můžete během zámecké prohlídky, milovníky vojenské historie potěší expozice v jízdárně, děti se mohou pokusit uhodnout, z jakých pohádek pochází postavy z Pohádkového světa. Tento zámek pro vás ale má něco navíc – můžete v něm totiž zůstat celou noc i celý den a zas celou noc... Jedno křídlo zámku bylo upraveno na hotel a malé wellness centrum. Přenocovat tady je zážitek pro romantické povahy – vysoká okna s výhledem do zámeckého parku, postel s nebesy, no a naložit se do vany, která vypadá (v tom nejlepším slova smyslu), že pamatuje poslední majitele, je vrcholem blaha! Není divu, že zámek s rytířským sálem, hotelem i restaurací je vyhledávanou svatební lokalitou. Tedy dobrou noc a sladké sny.
Víte, že...? ...na zámek v Klášterci nad Ohří se často vrací Thunové? Tedy o potomcích tohoto rodu nic nevím, ale herci tamní divadelní společnosti KLAS se je pokouší ztvárnit na netradičních prohlídkách muzea českého porcelánu. Večerní oživené prohlídky se konají několikrát do roka, sledujte proto web zámku.
Můj tip: Už několik let se obyvatelé Jirkova i okolí schází každý rok na Štědrý den na zámku Červený hrádek. Přichází k živému Betlému, aby se poklonili Ježíškovi, ale také aby se setkali s příbuznými a známými. Podává se svařené víno a na průvod Tří králů se chodí dívat stovky lidí. Zkuste i vy vyměnit televizní pohádky a cukroví za tuto příjemnou pospolitou atmosféru.
Praktické informace: Zámek Klášterec nad Ohří Otevřeno: duben - září denně 9 - 17 hodin, říjen - březen úterý-sobota 9 - 15 hodin, poslední prohlídka vždy hodinu před zavírací dobou! Okruhy: Porcelánový, Pohádkový, Atraktivity. www.zamek-klasterec.cz Zámek Červený hrádek Otevřeno: květen-září 10-17, duben a říjen 10-16 hodin, listopad-březen otevřeny jen výstavy. Zámek nabízí prohlídku zámeckých interiérů a kaple, technické muzeum a výstavy. www.zamek-cerveny-hradek.cz
írky
Porcelánové sb
19
www.dolnipoohri.cz
Březno u Chomutova
hatství a v Březně se snaží, aby se tam obyvatelům žilo dobře a turisty bylo na co přilákat.
Kostel sv. Petra a Pavla v Březně
S dětmi za uhelným drakem
9
Kam s dětmi na odpolední výlet, aby se protáhly a přitom nenudily? Kdo z rodičů by tohle občas neřešil. Tedy vyžeňte ratolesti od televize a hurá za drakem! V Březně na Chomutovsku totiž přišli na to, jak dětem zpestřit putování. A navíc - kde vám dají za to, že se projdete či projedete, ještě odměnu?
Březno na Chomutovsku patří k nejupravenějším vesnicím, jaké znám. Spousta nových domů, nádherný kostel, v noci svítící do kraje, udržované chodníky a oddychový park. Historie obce sahá do 13. století a už v 16. století je městem s řadou práv, třeba vařit pivo nebo provozovat řemesla. Také 19. století bylo pro Březno dobou rozvoje a dodnes si můžete prohlédnout empírovou radnici, která vznikla v té době. V minulém století už to tak snadné nebylo: vyhnání českého a židovského obyvatelstva, válka a po ní odsun obyvatel německých, těžba uhlí, stavební uzávěra... Dnes je uhlí zdrojem zdejšího bo-
20
Vloni k atraktivitám obce přibyla pětikilometrová Dračí cesta, která hlavně děti provede zajímavými místy Března a seznámí je s reálnou přírodou i vymyšlenými historkami. Stezka vede upravenými cestami, část po nové cyklostezce, převýšení je minimální, takže doporučuji absolvovat ji na kole. Pro předškoláky a malé školáky ideální půldenní výlet. Chcete-li v dětech vzbudit trochu soutěživosti, zastavte se nejprve pro herní kupon. Ideální je zaparkovat a vyzvednout si ho u vrátnice Severočeských dolů, která je otevřena nonstop (k dispozici je ovšem také v infocentru na návsi). Budovatelé Březenský drak stezky nenechali nic náhodě, takže navigační systém je perfektní a i když jste v Březně poprvé, nemůžete draka ani stezku minout. Zastávek je celkem osm a na každé se děti dozví něco o zajímavostech obce i okolí a pohádkových bytostech, které v ní žijí. Čeká na ně kromě draka Severuse rytíř Betula, víla Egerie, vodník Březula a u kostela andílci Péťa a Pavlík. Právě kostel svatého Petra a Pavla patří – vedle draka Severuse - k největším dominantám obce. A to doslova. Stojí na návrší a na venkovský kostel je to stavba úctyhodná. V polovině 18. století ho postavil stavitel Jan Krištov Kosch, ovšem podle některých pramenů byl autorem návrhu sám slavný Kilián Ignác Dientzenhofer. Na přelomu tisíciletí se v kopuli věže našel překlad listiny z roku 1764, která popisovala průběh stavby. Vzácné materiály se do věže vrátily a navíc tam jednou naši potomci najdou informace i o naší době. Od kostela už děti čekají jen poslední dvě zastávky a s vyplněnou soutěžní kartou pak hurá pro odměnu. Samozřejmě dračí. Sluší se ještě dodat to, co dospělí už asi tuší. Březenský drak Severus není nikdo jiný než vysloužilé uhelné rypadlo s číslem KU800, které třicet let těžilo na dole Nástup hnědé uhlí. Dnes je z něj turistická atrakce a vypravit se k němu můžete každou sobotu
www.dolnipoohri.cz
od jara do podzimu. Výpravy od vrátnice dolů vychází každou sobotu v 10.00, 13.00 a 14.00 hodin.
Můj tip: Se staršími dětmi se od zastávky č. 5 můžete přes pole vydat ke hřbitovu, jehož součástí je památník obětem druhé světové války s informačními panely. Dobře se jim tu dá vysvětlit, jak složitá byla nejen válka, ale i první měsíce a roky po ní v kraji zvaném Sudety.
Zastávka Dračí cesty
Praktické informace: Infocentrum Březno u Chomutova Otevřeno: pondělí-pátek 8.00 – 12.00 a 17.00 – 21.00 hodin www.obecbrezno.cz
Kostel sv. Petra
Postava draka Severuse
a Pavla
21
www.dolnipoohri.cz
Žatec
z chmelnic, teprve zjistíte, jak rozsáhlý a krásně opravený je celý chmelovo-pivní areál na Pražském předměstí. Současné panorama s mnoha komíny získala tato čtvrť v dobách velkého chmelového boomu na konci 19. století a dnes zdejší zóna technických památek usiluje o zápis na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO.
Chrám Chmele a Piva
Chrám chmele a piva: Jeden den nestačí!
10
Vyrazíte-li do žateckého Chrámu chmele a piva, nepočítejte s tím, že máte tuto návštěvu za hodinu či dvě odbytou, jak to běžně v muzeu bývá. Na prozkoumání tohoto zcela unikátního areálu, vestavěného uprostřed města s originalitou, úctou k historii, sběratelskou vášní i vtipem, si vyhraďte celý den. Na věku ani pohlaví tentokrát nezáleží, protože chrám připraví zážitek doslova pro každého. A svačinu si brát nemusíte!
Když přijedete do nového města, je vždy dobré se trochu porozhlédnout. Nejlépe to jde samozřejmě na rozhledně, které se ovšem v Žatci říká maják, neboť v noci září na cestu zbloudilým turistům. Pěšky nebo výtahem? Výtah je rychlý a šetří nohy a kdo ho vynechá, připraví se o nevšední 3D projekci. Já přesto volím většinou vlastní nohy, aby byl ten zážitek z vyhlídky zasloužený. Navíc si cestou můžete odpočinout u malých dalekohledů a zkontrolovat, co právě dělá žatecký starosta. Z výšky majáku, z nějž se k nebi šplhají tyče
22
Vyplatí se pořídit si kombinovanou vstupenku, takže vás při sestupu z majáku bude čekat průvodce. Moc vás ale ‚neprovede‘, spíš vás vypustí do Labyrintu a bude čekat, zda se na konci vynoříte či nikoliv. Při bloudění mezi žoky chmele vás kromě omamné vůně čeká taky trocha strašení a poklad – samozřejmě neprozradím! Kdo se z labyrintu ve zdraví dostane ven, může sestoupit do Erbovní síně. V ní si lze dobře představit, jak to asi v Žatci vypadá, když Žatecké pivní zlato vyjede na spanilou jízdu zdejší Chmelobrana, která odpradávna zajišťovala „ochranu chmelovišť, varek s pivem a ležáckých jeskyní před nájezdy bojových žíznivých kmenů z okolí“, jak stojí v zakládací listině této armády. Pojďte si teď trochu odpočinout od technických památek do přírody. Z majáku už víte, kudy se ke klášterní zahradě dostat. Patřívala Kapucínskému klášteru a dodnes si zachovala svůj genius loci a je oázou klidu uprostřed města. V dolní části se potěší děti u voliér a ohrad se zvířaty, v té horní se pak určitě zastaví kuchařky. Je totiž plná nejrůznějších bylinek a vy můžete díky popiskám otestovat, kolik jich podle tvarů a vůní poznáte nebo používáte ve své kuchyni. Je čas na oběd a taky na ochutnávku nápoje, okolo kterého se to celé vlastně točí. Součástí areálu je minipivovar s restaurací, který vznikl ze starých chmelových skladů. Jako ve správné pivovarské restauraci jsou její hlavní ozdobou nádherné měděné tanky, můj obdiv ale získává spíš architektonické pojetí a interiér plný vtipných detailů. A to jste ještě neviděli zdejší záchodky! Ovšem to až po jídle a pití. Čepuje se několik druhů vlastního piva, které se přímo před zraky hodovníků vaří, a jídelní lístek nabízí poctivou českou kuchyni, kte-
www.dolnipoohri.cz
rá k dobrému pivu patří. Třeba kachní stehno tu umí upéct opravdu výborně. Rodiče potěší i fakt, že dětská jídla tu nekončí hranolky a mohou svým ratolestem dopřát třeba pravé buchtičky s krémem. Posilněni můžeme vyrazit do dalšího koutu komplexu– Chmelařského muzea, jehož obří dveře jsou další ukázkou, jak skloubit historii s moderní architekturou. Za návštěvu stojí už samotná zrekonstruovaná stavba bývalých sušáren chmele, tato je navíc plná nejrůznějších strojů, náčiní, artefaktů i dokumentů, které vám pomohou osvětlit, jak se vlastně chmel pěstuje a zpracovává a jakou roli sehrával a stále sehrává v tomto městě. Muzeum je největší expozicí věnovanou chmelu na světě a i jen zběžná prohlídka vám minimálně hodinu zabere. Dětem nechte promítnout pohádku o zeleném skřítku Hopovi, který tak rád mlsal chmelové šišky. To ale zdaleka není vše, co tu pro děti mají připraveno. Jižní zahrada s kavárnou je doslova dětským rájem. Zatímco vy budete odpočívat na terase, děti možná až do zavírací hodiny neuvidíte. Budou poletovat mezi venkovním hřištěm s vlastním dětským majákem a vnitřní hernou s obří skluzavkou a vanou plnou míčků a řádit v „malém Žatci“ - dopravním hřišti s traktůrky.
Hlídejte si čas! Strávit volný den sledováním hodinek si určitě nepřejete, ale přesto byste si měli čas ohlídat. Tedy přesněji – ohlídat si celou. Nechcete přece propásnout, až začne odbíjet chmelový orloj...
Praktické informace: Chrám chmele a piva: V zimní sezóně se konají denně prohlídky s průvodcem, které vychází z Galerie sladovna, celoročně je otevřena Klášterní zahrada, v letní sezóně je přístupný maják výtahem i pěšky, otevřena je dětská kavárna a infocentrum. Podrobnosti o otevírací době na www.chchp.cz. Chmelařské muzeum: otevřeno květen-září úterý-neděle 10-17 hodin. www.muzeum.chmelarstvi.cz. Prohlídky pivovaru: pondělí, středa, čtvrtek 11 a 13 hodin. www.zateckypivovar.cz.
Den se chýlí ke konci, a to jsme ještě nestihli projít galerii moderního umění a expozici o filmu v renesanční sladovně či si vyzkoušet zážitek herecké dvojice Hanzlík-Vašáryová z Postřižin - tedy prolézt komínem. Abyste snad nenabyli dojmu, že chmel je tu jen muzejní záležitostí, musím vás ještě z Pražského předměstí poslat na opačný konec města, kde stojí pivovar s více než 700letou tradicí. Na místě, kde stával žatecký hrad, se pivo vaří od roku 1261. Během prohlídky Žateckého pivovaru pak můžete ochutnat, jak dobré pivo se dá z místního poloraného červeňáku uvařit. Zkrátka jeden den vám na chmelové zážitky v Žatci stačit nebude...
ada
Klášterní zahr
Varna piva Pivovaru Žatec
Restaurant U Orloje
o děti
Chmelnička pr
23
www.dolnipoohri.cz
Kadaň
Je snad jen dílem náhody, že na náměstí v minulosti nevznikla žádná proluka, kterou by vyplnila Baťova obuv či dům kultury, a tak se můžete oddávat pocitu, že jste se ocitli o pár staletí zpět. Poslední velká pohroma se tu totiž odehrála v roce 1811, kdy centrum zničil požár a mnoho domů bylo nutné dostavět a opravit. Jak takový středověký dům na náměstí – zvenčí i zevnitř – vypadal, si můžete prohlédnout na nádherném dřevěném modelu, který je součástí historické expozice kadaňského muzea, které sídlí ve Františkánském klášteře.
Náměstí s radnicí
Rozlehlým náměstím i nejužší uličkou
11
Jen těžko byste hledali na severu Čech krásnější náměstí, než má Kadaň. Bohatá historie se tu snoubí s pečující přítomností, takže působí náměstí malebným a upraveným dojmem. Tímhle náměstím a přilehlými uličkami se dá bloumat i hodiny. My z náměstí navíc na dvě strany ‚vykoukneme‘ – první cesta jako by snad vedla přímo do pekel... no a ta druhá tedy povede - samozřejmě do ráje! Sladkého ráje.
Většina domů na náměstí je dnes zdobena opravenou barokní fasádou, pod nimi se ovšem ukrývají mnohem starší jádra – gotická a renesanční. Některá snad pamatují vznik města, řada z nich ale určitě pamatuje dobu jeho velkého rozkvětu, který mu přinesl císař Karel IV. S láskou tu na něj dodnes vzpomínají a vždy na konci srpna se na Císařském dni shromáždí davy lidí, aby ho znovu a znovu přivítaly.
24
První pohled návštěvníka určitě padne na dost neobvyklou radniční věž, jejíž špičatá helma a bílá barva spíš než podhůří Krušných hor evokují vzpomínky na dovolenou ve Středomoří. Původně tu bývala tržnice, ale už neuvěřitelKatova ulička ných 650 let se tu rozhoduje o osudu Kadaně, tedy sídlí tu radní města kadaňského. Stejně jako u mnoha dalších domů, fasáda je barokní, ale uvnitř – v dnešní galerii Josefa Lieslera v přízemí úřadu – můžete obdivovat nádherné gotické klenby. Vraťme se ale k netradiční věži, která pochází z 1. poloviny 14. století. Pokud vás zajímá, jak se na věži podepsal stavitel Petr Hündt, můžete na ni vystoupat. O prázdninách je věž s vyhlídkou otevřená každý den a vstupenky koupíte ve zmíněné galerii. Protiváhou gotické radniční věže je pak na druhé straně náměstí mohutný barokní kostel Povýšení sv. Kříže. Spolu pak tyto dominanty tvoří typickou siluetu Kadaně, kterou se nejlépe pokocháte od řeky. Na této straně náměstí – tedy od kostela - zpomalte, abyste nepřešli Katovu uličku. Stát by se vám to mohlo snadno, je totiž zapsána (tedy aspoň u agentury Dobrý den z Pelhřimova) jako nejužší ulice ČR. Dlouhou a dosti temnou uličkou prý chodívali kadaňští kati ke svému domu na hradbách. Poslední z nich – Ignác Kayl – tu prý dodnes straší, společně se zazděnou jeptiškou...
www.dolnipoohri.cz
Pravda je tedy asi trochu prozaičtější – sloužívala prý od 14. století jako městská stoka a odváděla vodu a špínu do Bystřického potoka. Nenechte se tím odradit, dnes vás tato tajemná ulička dovede na městské hradby, jedny z nejzachovalejších v Čechách. Jsou krásně upravené a lákají k odpočinku. Abych ale nezapomněla na důležitá čísla: Katova ulička je dlouhá 51 metrů a v nejužším místě je široká jen 66,1 cm. Zvažte tedy, zda se protáhnete... Z rozsáhlého opevnění zbyla v Kadani už jen poslední městská brána s mohutnou věží zvaná Mikulovická nebo také Svatá. Stojí tam téměř nezměněna už od 14. století. Brána dnes neuzavírá město, ale vycházkovou pěší zónu, která vede od radnice ulicí Jana Švermy. Přibližně uprostřed pěší ulice nemůžete minout zářící červeno-bílý dům. Jeden z nejkrásnějších kadaňských měšťanských domů se nedávno změnil v turistické informační centrum, kde se dozvíte, co všechno vás v Kadani ještě čeká. A než se vydáte objevovat další zajímavosti tohoto města na řece Ohři, odpočiňte si. Stačí popojít jen pár kroků a přímo pod bránou najdete útulnou kavárnu U Johanky. U vynikajícího domácího štrůdlu tu můžete posedět a obdivovat křivolakou stavbu tohoto původně středověkého měšťanského domu. A kdo chce nechat objevování dalších kouzel Kadaně na zítra, může i přespat.
Víte, že...? v domě U Růže prodával v padesátých letech ovoce a zeleninu spisovatel Rudolf Čechura? Na něj i jeho Maxipsa Fíka v Kadani nezapomněli. Podél řeky se můžete projít úžasným Nábřežím Maxipsa Fíka, plným vtipu a hravosti.
Praktické informace: Informační centrum Kadaň Otevřeno: pondělí, středa 8-17 hodin, úterý, čtvrtek 8-16 hodin, pátek 8-16.30 hodin, sobota 8.30-12.30 hodin, neděle 9.30-13.30 hodin. Tel.: +420 474 319 550, mob.: +420 725 763 497
[email protected], www.mesto-kadan.cz Radniční věž Prohlídky: květen, červen, září – sobota-neděle, červenec a srpen denně od 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17 hodin.
Kam dál? Kadaň je těžké prozkoumat za jeden den. Vidět byste měli Františkánský klášter se zahradou a městským muzeem, nahlédnout do kadaňského hradu, prohlédnout si vojenskou expozici ve středověké baště, projít se po Nábřeží Maxipsa Fíka, vystoupat na rozhlednu na Svatém vrchu...
Mikulovická brána
ní sv. Kříže
Kostel Povýše
25
www.dolnipoohri.cz
Chomutov
pozorovat zubry, pratury, jeleny nebo vzácné koně Převalského. V létě se to mezi zvířaty navíc hemží strašidly a pohádkovými bytostmi – jízdy nočního Pohádkového Safari expresu patří k nejoblíbenějším návštěvnickým akcím zooparku.
Statek domácích zvířat
Oáza přírody uprostřed města
12
Když přijíždíte k Podkrušnohorskému zooparku v Chomutově, ani se nechce věřit, že kousek za hlavním silničním tahem a řadou paneláků začíná přírodní oáza o rozloze 112 hektarů. Mezi zoologickými zahradami Česka se vymyká v mnoha ohledech. Jak moc je ale oblíbená, dokládá fakt, že domácí ji používají celoročně jako místo krásných procházek.
Slony a žirafy v chomutovské zoo nenajdete. Je totiž jiná. Na rozdíl od ostatních zahrad v České republice se zaměřuje na ochranu a poznávání přírody, která je nám bližší, tedy na faunu Eurasie. Zvířata tam tak mohou žít v mnohem přirozenějším prostředí a výlet do této zoo připomíná spíš procházku parkem. Snad právě proto se jí neříká zoo, ale zoopark. Do dokonalosti je tato přirozenost života zvířat dotažena v místech, kam se dostanete jen díky žlutému Safari expresu. Zaveze vás do tzv. Eurosafari, kde můžete zblízka
26
Další možností, jak se hlavně ti nejmenší mohou přiblížit ke zvířatům, je statek. Tam si mohou panelákové děti osahat běžná domácí zvířata jako jsou králíci nebo kozy. Kdo chce lépe poznat venkovský život našich předků, nesmí vynechat skanzen – živé muzeum v přírodě Stará Ves, který na zoopark navazuje právě poblíž statku. Postupně tu vyrůstá malá krušnohorská vesnice, která má návštěvníkům přiblížit život a hospodaření v Krušných horách. A to pěkně v kontrastu s tím, jak bydlíme dnes my – chomutovské sídliště je totiž na dohled, a tak Stará Ves nabízí další klidnou oázu blízko města. Malebnou dominantou skanzenu je větrný mlýn, v roubence si můžete prohlédnout některá tradiční řemesla a také expozici o včelařství. I skanzen často ožívá akcemi, při nichž je k vidění třeba stříhání ovcí, předení, mletí mouky a další běžné venkovské práce, které si už dnes téměř neumíme představit. Cestou ke statku a skanzenu si všimněte ještě jedné zajímavosti zooparku, kterou je sad kaštanovníku jedlého ze 17. století. Unikátní sad stále plodí a každý rok přicházejí lidé na Den Panda červená stromů zasadit nové sazenice, aby se stromořadí zachovalo i pro příští generace. V čem se zoopark v Chomutově od ostatních zahrad neliší, je péče, která se tu věnuje dětským návštěvníkům. Ti se mohou vyřádit na dřevěných zvířecích atrakcích, skluzavkách a prolézačkách, rozmístěných všude možně po parku, projet se u horního vchodu na ponících nebo se svézt Lokálkou Amálkou, která jezdí částí zooparku. U výběhu medvědů děti najdou lanový park Lanáček, kde si mohou – v bezpečí sítí – vyzkoušet šplhat po stromech.
www.dolnipoohri.cz
Kam dál? Se zooparkem sousedí další ojedinělý přírodní areál – Kamencové jezero, jakési severočeské mrtvé moře. Voda v něm je zdraví prospěšná a dokonale čistá. Součástí areálu je kemp, koupací pláže a mola, sportovní hřiště, okruh pro vodní lyžování a další atrakce. www.kamencovejezero.cz
Praktické informace: Otevírací doba: denně 15.3. - 31.5. 8.30-18 hodin, červen-srpen 8.30-19.00 hodin, 1.9. - 15.10. 8.30-17.00 hodin, 16.10. - 14.3. 9-16 hodin, v zooparku můžete zůstat až do setmění, skanzen je otevřen stejně, prohlídky s průvodcem od středy do neděle v 10, 12, 14 a 16 hodin www.zoopark.cz
Zoovláček Lokálka Amálka
zenu
Brána do skan
Makak magot
27
Kam příště? Na kole Dolním Poohřím Zajímavými místy po Cyklostezce Ohře a viniční stezkou Březno na Chomutovsku. Po stopách našich předků Za starými pověstmi českými do Peruce na Lounsku a tajemnou energií do Panenského Týnce. Zachráněný zámek Výlet na zámek Nový Hrad v Jimlíně na Lounsku. Hravě kolem řeky Nábřežím Maxipsa Fíka v Kadani za příběhem města a řeky Ohře. Lokálkou Doupovskými horami Vláčkem z Kadaně do Podbořan neprobádanou krajinou.
Kontakty: Destinační agentura Dolní Poohří, o. p. s. Sídlo: Nám. Prokopa Velkého 1951 438 01 Žatec Kancelář: Sladovna, Masarykova 356 438 01 Žatec Tel.: +420 731 086 714 E-mail:
[email protected] Facebook: www.facebook.com/DolniPoohri www.dolnipoohri.cz Realizace a grafické zpracování: Reklamní agentura Daniel s.r.o. www.agenturadaniel.cz
Textové zpracování: Kateřina Táborská E-mail:
[email protected] Fotografie: František Dočekal, Pavel Matějka, Ladislav Bába, Vítězslav Růta, Libuše Pokorná, fotoarchiv měst: Louny, Žatec, Kadaň, Klášterec nad Ohří Rok vydání 2013
