Geocaching hra pro mozek, nohy a vaši GPS Varuji předem, geocaching je velmi návyková hra. Můžete jí propadnout a potom změnit svůj styl života a trávení volného času. V článku najdete o geocachingu všechno, co potřebujete pro úspěšný start.
Co to je geocaching, historie, smysl, pomůcky Geocaching je turistická, navigační a trochu i internetová hra. Všechno najednou. Spočívá v tom, že někdo na neznámé místo ukryje schránku, které se v angličtině říká cache, čtěte keš. Na internetu zveřejní její souřadnice a různé doplňující informace. Ostatní potom tuto schránku pomocí navigátorů GPS hledají. Při nalezení se zapíšou do sešitku ve schránce, případně si vyberou něco z obsahu a výměnou do cache vloží něco svého. Po návratu svůj nález anebo i neúspěch svěří speciální internetové schránce. V Česku se pro geocaching vžila místní výslovnost geokešing. Anglicky mluvící cizinec by vám ale asi neporozuměl, zde používejte správnou výslovnost džiokešin.
Na pohled většinou nic zvláštního. Stačí ale odkrýt pár kamenů a na světě je cache.
Základní informace není těžké najít je na internetu, třeba v české encyklopedii geocachingu (http://wiki.geocaching.cz), na kterou se bude v článku mnohokrát odkazovat pro získání dalších podrobností. Encyklopedie a další informační zdroje rozsypané po internetu ale mají jednu překážku: napřed sami musíte vědět, co chcete najít.
Když Clinton stisknul knoflík Na začátku geocachingu bylo rozhodnutí vlády Spojených států amerických vypnout chybu uměle zaváděnou do systému GPS. Do té doby to pro civilní použití byla jen drahá hračka s přesností v průměru padesát metrů. Od 2. května 2000 se přesnost GPS rázem zvýšila na metry. V internetových diskuzích se hned začalo řešit, jak této přesnosti využít. Jistý Dave Ulmer následující den umístil do lesa v Oregonu schránku a zveřejnil její souřadnice. Kdo ji našel, mohl si z ní něco vzít a zanechat něco svého – knihy, CD, software. Během několika dnů se v USA objevily další podobné schránky a do měsíce byl na internetu web, kam se daly psát dojmy a zážitky z hledání. Slovo geocaching bylo poprvé použito 30. května 2000. Skládá se z předpony geo, označující činnost související s Zemí, a slova cache – skrýš.
Zámek Hluboká? Ano, tam je také cache • i v Rakousku • i na Slovensku
Dnes si už můžete vybírat mezi 287 tisíci poklady v 222 zemích. V České republice je jich přes 3000 a číslo neustále stoupá. Jen za poslední půlrok přibylo 1 400 nových cachí. Aktuální počet už na české stránce geocaching.cz není k dispozici, stejně jako žebříček nejaktivnějších cacherů. Ten si ale můžete prohlédnout na stránce cacherstats.com.
Proč to děláme a co z toho máme? Několik doposud nepostřelených lidí se mě ptalo, proč to vlastně dělám. Co mám z toho, že někde najdu skrytou krabici se sešitkem, do něhož se zapíšu? Většinou navíc až poté, co v lázni z vlastního potu vylezu na kopec, proderu se trním, zamotám do pavučin, zcvrnknu z kalhot několik klíšťat a pokud možno ještě spadnu do louže nebo zmoknu. Myslím, že odpověd vyjadřuje také pocity ostatních cacherů (někdy se můžete setkat s počeštěným výrazem kačerů): je to radost z pokoření určité výzvy. Víte, že na určitém místě na vás čeká „poklad“ a vy ho chcete najít. Vycházky dostanou vyšší smysl, mají konkrétní cíl.
Takhle vypadají cíle cest
S geocachingem se navíc dostanete na zajímavá místa, o kterých třeba ani netušíte. Cache vždy jsou – nebo alespoň mají být – ukryty tam, kde to má nějaký smysl, kde můžete něco zajímavého vidět. Zakladatel skrýší vám chce něco ukázat, samotná cache je už potom spíš bonus. Cache mají různou úroveň složitosti. Dále v článku se dozvíte také o multicachích, kde je nutné projít několika místy, o mystery cachích, kdy je třeba napřed vyřešit hádanku nebo hlavolam, abyste dostali souřadnice. Tohle všechno přidává další adrenalin. Na webu potom vidíte, kolik skrýší jste našli a toto číslo chcete zaokrouhlit na desítky, na stovky… Přidá se k tomu boj o tzv. FTF neboli první nalezení nové cache. Potom začnete sami zakládat vlastní schránky…
Na každém z těchto obrázku je schovaná cache
Některé cache jsou určeny pro výměnu jen určitých předmětu: plyšáků, mincí apod.
GPS i papírovou mapu Kromě přístupu k internetu potřebujete hlavně GPS přijímač. Raději zapomeňte na navigátory do automobilu. I když se s nimi teoreticky dá cache najít, mnohem vhodnější jsou turistické navigace. Nemusí být drahé. Internetové i jiné bazary jsou dnes plné nepoužitých navigací. Nové přístroje jsou bohužel kvůli nedostatku konkurence trochu dražší.
Pro geocaching jsou nejlepší turistické navigátory
Základní funkcí, kterou GPS pro geocaching musí umět, je ukládání bodů na zadané souřadnice. K těmto bodům potom musí umět navádět – šipkou, která stále ukazuje k cíli, a údajem o vzdálenosti. V navigátoru nakonec ani nemusí být mapa. Stačí mít s sebou papírovou a orientovat se podle ní. Cache je možné hledat i s kapesními počítači vybavenými GPS, stačí do nich nainstalovat vhodný software. Není vyloučena ani navigace pomocí mobilních telefonů, opět musíte jen najít programy, které vám při tom pomohou. Programy pro kapesní počítače Při geocachingu také hodně pomohou specializované programy pro počítač. Jejich seznam najdete v encyklopedii.
Geocaching bez GPS Geocaching lze nouzově provozovat i bez navigačního přístroje. Je to sice mnohem méně pohodlné a k mnoha skrýším se takhle vůbec nedostanete, pro vyzkoušení ale nemá smysl kupovat GPS. Místo ní využijte internetovou službu www.mapy.cz. Představte si, že chcete najít například cache na vršku Santon. Na příslušné stránce webu geocaching.com jsou všechny potřebné informace. To nejdůležitější, přesné souřadnice, ale zjistíte až po registraci, která je zdarma. Dříve bylo možné hledat souřadnice i na mapě českého webu geocaching.cz, ta však již delší dobu nefunguje a není známo, jestli se někdy obnoví. Víte tedy, že cache má souřadnice například N49°11.311 E016°45.813. Do políčka na www.mapy.cz stačí vložit tento text – „Loc: 49°11.311N16°45.813E“ (bez uvozovek). Všimněte si, že čísla odpovídají souřadnicím zjištěným na webu geocaching.com. Přepněte se do letecké mapy, která je přesnější, a hned uvidíte, kde cache hledat. Na místě sice potom musíte pročesat větší oblast, než kdybyste použili GPS, hodně cachí ale lze tímto způsobem najít. Většinou to ale bude ještě jednodušší. U českých cachí totiž přímo na stránce geocaching.com najdete odkaz Czech maps from mapy.cz. Stačí klepnout a šipka v mapě hned ukáže, kde poklad hledat. (dnes je již v provozu interaktivní mapa na www.geocaching.cz, jen pro přihlášené uživatele)
Tady je hledaná cache • a tohle je cíl
Pozor na mudly, ať nic netuší Nemyslete si však, že s GPS to je o tolik snazší. Přesnost navigátorů je totiž v ideálním případě řádově metry, a to musíte mít velké štěstí. Cache je navíc velmi často v lese, na místech, kde není dobrý signál, její majitel ji silně maskuje, aby na ni nenarazil žádný mudla. Někdy také není přesně zaměřená. Budete muset velmi pečlivě hledat. Mudla? To je oficiální termín, který asi není potřeba vysvětlovat lidem, kteří četli některý díl Harryho Pottera. Význam je stejný jako v kouzelnickém světě, kde se tak označovali lidé, kteří nic netuší. V geocachingu to jsou všichni kolemjdoucí, kteří nemají v ruce GPS. Cache je nutné před mudly pčelivě chránit a při vyzvedávání pokladu musíte být nanejvýš opatrní, abyste nevzbudili jejich pozornost. Důvodem této opatrnosti je ochrana schránek proti poškození, přemístění nebo odcizení. Mudlové by neměli do světa geocacherů proniknout.
Mudlové naštěstí cache obvykle odhadnou na plastový sáček s odpadky
Obavy před mudly jsou opodstatněné. Myslíte, že by jinak vydržela cache na Václavském náměstí, kolem které denně projdou tisíce turistů? Když se mudla dívá, raději nechte cache neodhalenou a vraťte se k ní jindy.
Pěkně maskovaná cache, ve skutečnosti před ní byl ještě kousek kůry
Napřed se přihlaste, prosím Český geocacher potřebuje ke svému životu hlavně dva weby: www.geocaching.com a www.geocaching.cz (slovenský ho vymění za www.geocaching.sk). Na obou dvou se zaregistrujte, je to zdarma.
Přihlašovací údaje našeho oddílu: Jméno (pro oba weby): Skauti z Ostravy Heslo (pro cz web): ********* Heslo (pro com web): ********* Na geocaching.cz najdete živé diskuzní fórum a také encyklopedii geocachingu. Najdete tam (a to hlavně) interaktivní mapu České republiky, ve které jsou vyznačeny všechny keše a bydliště jednotlivých uživatelů). Když si na mapě rozkliknete informace o konkrétní keši, budete přesměrování na geocaching.com, kde po přihlášení uvidíte všechny podstatné informace tak, abyste keš mohli jít hledat (znáte v podobě potisknutých papírů, které vždy před lovem dostanete). Na mezinárodním webu o cachi najdete všechny podrobnosti. Můžete si přečíst logy – tak se označují zápisky o nalezení nebo neúspěchu – a na této stránce také po návratu popíšete své zážitky.
Titulní strana mezinárodního webu • ukázka logů
Nepodceňujte přípravu Plánování výpravy je velmi důležité, a když budete pečliví, ušetříte si problémy u samotné cache. Při plánování určíte, kam chcete jít, pročtete všechny informace o lovené cachi nebo cachích. Do GPS uložíte souřadnice, případně si také vytisknete podklady. Naplánujete také, jak se ke cachi dostanete – kam přijedete autem, městskou hromadnou dopravou nebo jinými prostředky. Doporučujeme přípravu opravdu nepodceňovat, zejména, pokud zjistíte, že musíte hledat nějaké informace, luštit šifry atd. a můžete to pohodlně udělat doma. Taktéž maximálně doporučujeme brát s sebou GPS s nahranými příslušnými mapami. Plánování obvykle věnuji celkem dlouhou dobu. Dá se říct, že přípravou na jednu cache strávím v průměru deset minut až čtvrt hodiny, a to jen u těch, kde není nutné řešit různé hlavovolamy. Špatně naplánovaná výprava se může vymstít a cache někdy kvůli tomu ani nedokážete odlovit.
Žádná informace se u cache neztratí Při plánování výprav osobně používám program GSAK. Ten ale není vhodný pro začátečníky, hlavně kvůli tomu, že se dá plně využít až při placeném členství. Ke stejnému účelu ale poslouží i aplikace Skrýšotlač. Hledat nenalezené cache lze i přímo na oficiálních stránkách. Po přihlášení klepněte na své jméno v pravém horním rohu a poté na stránce najděte odkaz „filter out finds“. Systém vypíše nejbližší nenalezené cache v blízkosti zadaných domácích souřadnic. U vybraných cachí následně pročítám pokyny (tzv. listing). Dívejme se spolu na cache Santon, o které už byla řeč. Co na stránce vidíte? O souřadnicích jsem už psal, je zde také vzdálenost od vašeho domova, možnost stáhnout soubor LOC. Soubor se dá nahrát přímo do GPS přijímače, nemusíte souřadnice opisovat.
Kompletní stránka s informacemi o cachi Santon
Nepřehlédněte drobný řádek v pravém pruhu „This is… cache“. Označuje velikost schránky. To je důležitý údaj. Na místě byste měli vědět, jak velký předmět hledáte.
Informace o velikosti cache (druhý řádek)
Pod tímto řádkem je blok s ikonkami, které popisují podmínky u cache. Zjistíte, jestli se ke skrýši dá přijet na kole, jestli je u ní parkoviště, hromadná doprava, jestli můžete počítat s vyhlídkou, anebo si naopak máte dát na něco pozor, například na trny, klíšťata. Podržte nad ikonou kurzor myši a uvidíte popisek. Ten je v angličtině, stejně jako další informace na stránce. Symboly jsou ale poměrně jednoznačné a u českých cachí najdete hodně českého textu.
Podmínky u cache
Na mezinárodním webu je nesmírně důležitý řádek Difficulty a Terrain. Hvězdičky označují, jak je složité cache objevit (Difficulty) a jak náročné je, abyste se k ní vůbec dostali (Terrain). Jedna hvězdička označuje jednoduché skrýše, na pět hvězdiček jako začátečníci raději zapomeňte.
Složitost nalezení a terénní podmínky
Oba dva parametry rozlišujte. Obtížnost odpovídá tomu, jak dobře je cache ukrytá. Skrýš může být klidně na rovném vybetonovaném parkovišti, kam se dostanete autem (Terrain jedna hvězdička), ale tak dobře schovaná, že ji třeba vůbec nenajdete. Příklad: cache Náměstí svobody. A opačný extrém: snadno odhalitelná cache na vrcholu třítisícovky, kam není přístup bez lezeckého vybavení a silné dávky odvahy (9 Summits – Voralrberg). Na stránce následuje různě dlouhý popis od autora cache. V příkladu, na který se díváme, je popis velmi krátký. Jindy si můžete o daném místě nebo cachi přečíst i několik stránek. U multi a mystery cachí (viz dále) je zde také návod, jak najít finální souřadnice. Pod popisem je u titulku Additional Hints obvykle nápověda. Je zašifrovaná jednoduchou substitucí znaků. Klepnutím na odkaz Decrypt nebo pomocí dešifrovací tabulky ji přečtete. Je na vás, jestli nápovědu prozkoumáte rovnou, anebo půjdete hledat bez ní. V druhém případě se k ní můžete dostat i přímo u cache, z wapových stránek wap.geocaching.com (opět ale musíte znát kód waypoint).
Na pohled nesmysly, ale stačí stisknout tlačítko Decrypt a objeví se nápověda, kde hledat
Dole na stránce jsou potom tzv. logy. Jsou to zápisky cacherů, kteří už skrýš našli, anebo naopak nebyli úspěšní. Vyplatí se je pročíst. Standardně je vidět jen posledních pět záznamů, všechny zobrazíte odkazem View them all on one page úplně dole. Další popis stránky na geocaching.com najdete v české encyklopedii geocachingu.
Ještě najít parkoviště Pročetli jste informace a vybrali cache, ke kterým chcete jít. Jejich souřadnice už také máte nahrané nebo přepsané do GPS navigátoru. Případně jste si vytiskli celé stránky se zadáním (nepřehlédněte odkaz Make this page print-friendly). Ještě ale zbývá naplánovat, jak se ke cachím dostat: kam přijet autem, na kole nebo jinak. V tomto okamžiku se znovu dívám na Mapy.cz. Klepnutím se poloha cache ukáže na digitální mapě a můžete se podívat, jak to v okolí vypadá. Zkuste se přepnout také do leteckého režimu – už třeba proto, že je přesnější. Na mapě najděte nejvhodnější místo, kde zaparkovat, odkud přijet apod. Můžete si také uložit souřadnice těchto míst – na Mapy.cz klepněte na odkaz GPS, v okénku se potom objeví souřadnice vybraných míst. Plánování je u konce. Stačí se obléct, zkontrolovat baterie v GPS a mobilu, nastříkat na sebe repelent proti hmyzu a klíšťatům – a vyrazit. …Postup, který jsem popsal, v žádném případě není jediný správný. To, co vyhovuje mně, nemusí vyhovovat ostatním. Časem si pro plánování určitě najdete své vlastní metody.
Dorazili jsme blízko cache Přeskakuji dopravu a někdy i dlouhé putování na místo se skrýší. Šipka na GPS vám ukazuje, že zbývá už jen pár metrů. A vy pořád nic nevidíte. Kde může cache být? Napřed ještě spoléhejte na přístroje. Choďte sem a tam, sledujte, kam šipka GPS ukazuje, obcházejte toto místo a zpřesňujte tak jeho polohu. Když budete mít štěstí, cache bude v oblasti o průměru několika metrů. Často ale štěstí chybí a pro dohledání zůstane prostor třeba 10 × 10 m nebo i větší. Potom nezbývá než kousek po kousku prozkoumat všechna místa, kde by schránka mohla být uložena. Cache se ukrývá tak, aby nebyla vidět. Kolemjdoucí mudlové ani v nejmenším nesmí tušit, že na místě, kam se zrovna dívají, je poklad. Nesmí to vědět. Jaké jsou nejčastější úkryty cachí? V přírodě se dívejte do dutých pařezů, pod vystouplé kořeny stromů, do dutin ve kmenech, pod keře a kameny. Někdy se hodí také zvednout hlavu. Ve městech jsou skrýše variabilnější, už proto, že se zde ukrývají hlavně malé objekty. Takže to mohou být také nejrůznější škvíry, využívá se magnet a přichycení třeba k dopravní značce, nebo lepicí páska. Při vkládání cachí se ale nikdy nic neničí. Využívá se přirozených skrýší, které se nanejvýš utěsní kameny, listím nebo větvemi.
Cache mohou být i takhle malé • někdy se vyplatí i pohled vzhůru
Při hledání je dobré snažit se vžít do kůže autora cache a přemýšlet, kam byste ji asi na jeho místě schovali. Tam hledejte nejdřív. Jakmile najdete pár desítek cachí, dostaví se vám jakýsi „geosmysl“. Podíváte se a hned uvidíte.
Cache jsou tvořeny schránkami s pevným víkem, aby se do nich nedostala voda, zvířata nebo hmyz. Pro ochranu se navíc ještě balí do plastových sáčků. Ten vnější mívá často nevábně černou barvu. Předmět, který by mudla nikdy nevzal do ruky, je ale pro geocachera cíl cesty. Když cache nenajdete, svět se nezboří. Vraťte se k ní někdy jindy. Potom třeba jednou sáhnete a bude na světě. Pokud jste cache našli, před samotným vyzvednutím se znovu podívejte, jestli vás nesleduje někdo nepovolaný.
Co vzít a co nebrat V cachi najdete několik druhů předmětů. Ten nejdůležitější je tzv. logbook. Je to sešitek anebo papír s vytištěnými políčky, uložený často ještě v samostatném sáčku. Do logbooku zapište svůj nález: datum a čas, svoji přezdívku, někdy použitou GPS a také poznámku. Do ní se svěřte se svými dojmy a zážitky při hledání, jak to bylo těžké nebo lehké. Autor cache bude rád, když mu ve své poznámce za jeho práci poděkujete. Nezapomínejte na to prosím, je to opravdu zvyk, který se dodržuje.
Různé podoby logbooků
V logbooku bývají také položky nazvané In a Out, případně se očekává, že je dopíšete sami. Uvádí se sem věc, kterou ze schránky vezmete, a věc, kterou na oplátku vložíte. Většinou jde o drobnosti, jako jsou nejrůznější figurky, autíčka, odznaky, ale někdy i cédéčko nebo hodnotnější věci.
Texty v logbooku
Úroveň „pokladů“ v českých cachích bohužel není moc dobrá, většinou jde o drobné nesmysly, takže hodně cacherů vůbec nemění. Výměnné obchody jsou ale velmi atraktivní pro děti. V každém případě ctěte zásadu, že se do cache vkládají předměty stejné nebo vyšší hodnoty, než jste sami vzali, aby celková hodnota schránky zůstala zachována. Co nádob nikdy nevkládejte jídlo a další věci, které se mohou zkazit či lákat zvěř a hmyz. Zakázány jsou také nebezpečné předměty: nože, náboje, zapalovače, zápalky ... V cachích někdy najdete předměty, u kterých je na řetízku plechový štítek. Anebo také atraktivní kovové, jakoby pamětní mince s vyraženým kódem. Toto nejsou věci na výměnu. Jedná se o tzv. travel bugy nebo geocoiny, a dále v článku se o nich dozvíte víc. Z cache samozřejmě neberte ani logbook, tužku nebo jiné psací potřeby, ani ořezávátko. Cache pečlivě zavřete, zabalte to ochranných sáčků a vložte zpět. Vždy na původní místo. Dobře jej zamaskujte, aby skrýš nebyla vidět – třeba i lépe, než jste sami našli.
Slavnost po návratu: internetové logování Výlet ke cachím končí znovu u internetu; ať už jste byli úspěšní nebo ne. Na webu Geocaching.com znovu otevřete stránku s danou cachí, třeba opět přes mapu na českém webu. Klepněte na odkaz Log your visit vpravo nahoře.
Prvním odkazem zaznamenáte svůj nález, nebo neúspěch
Z roletky vyberte jednu z možností, nejdůležitější jsou tři: Found it: vyberte v případě, kdy jste cache našli a zapsali jste se do logbooku. Didn’t find it: je určena pro situace, kdy jste velmi pečlivě hledali a cache jste přesto neobjevili. Write note: poznámka je určena pro ostatní typy komentářů. Například pro ty, kdy jste cache nenašli třeba proto, že jste měli málo času, začalo pršet, že bylo kolem mnoho mudlů apod. V těchto situacích raději nevolte Didn’t find it, protože by si autor cache mohl myslet, že jeho skrýš objevil někdo nepovolaný a poklad zcizil. Zkontrolujte, jestli datum odpovídá dnu nalezení cache, a doplňte text poznámky. Inspirujte se texty ostatních. Znovu se svěřte se svými zážitky a dojmy z hledání a přípravy, zmiňte, co jste z cache vzali a co vložili. Nepište ale přesné rady, kde mají ostatní hledat, k tomu nejsou logy určeny. Pokud z nějakého důvodu musíte napsat citlivější informaci, můžete svůj text nechat zašifrovat. Na závěr se opět sluší autorovi poděkovat za cache. Váš text se po odeslání hned objeví na stránce mezi ostatními logy.
Našel jsem cache
Ke svému příspěvku můžete případně ještě vložit obrázky. I zde ale pozor, aby neukazovaly přímo místo cache, anebo aby z nich nebylo hned jasné, kde je schránka uložena. Pokud se v textu nebo obrázcích zmýlíte, vše se dá dodatečně editovat nebo mazat.
Na malý nebo velký oběd Cache se podle velikosti dělí do čtyř skupin. Při plánování se vždy podívejte, jak je cache velká, pomůže vám to potom při hledání. Je vždy lepší, když víte, jak velký předmět hledáte.
Micro Typicky se jedná o krabičku od filmu, o tubu od rozpustných tablet apod. V takových cachích bývá pouze smotaný logbook a tužka. Nic se do nich obvykle nevkládá, nic se neodnáší.
Dvě microcache • typický obsah
Small Malá schránka, například na svačinu, objem půl až jeden litr.
Malá cache
Regular Do této schránky by se už vešlo velké jídlo, objem více než litr.
Schránka standardní velikosti
Large Opravdu velká schránka, například kbelík.
Ukázka všech velikostí cachí (zdroj)
Microcache jsou obvyklé ve městech, kde fyzicky často není možné skrýt větší nádobu. Dodržuje se ale pravidlo, že vždy je lepší použít větší cache než micro, pokud to jde.
Není cache jako cache Snad ještě víc než na velikost se při plánování soustřeďte na typ cache. Na stránce geocaching.com ho poznáte podle ikonky před názvem.
Tradiční (traditional) cache V této podobě geocaching začínal a těchto cachí je zdaleka nejvíc ze všech. Dopředu znáte souřadnice, přímo na nich najdete schránku, zapíšete se, vrátíte ji zpět. Příkladem může být cache Santon, kterou jsem už několikrát zmínil.
Multicache Souřadnice nevedou přímo ke skrýši, ale na místo, kde se dozvíte další informace. Můžete tam najít krabičku s dalšími souřadnicemi. Může tam být ale také číslo nebo jiná hádanka, pomocí níž spočítáte další souřadnice. Na nich buď může být cache, nebo další krok, přes který se musíte dostat. Hledání multicache proto většinou zabere více času než u tradičních cachí. Příklady: Vranov, Brněnské parky No.1, Zamilovaný hájek. Chcete vidět opravdu složitou multicache? Prohlédněte si Brněnského draka, což je zřejmě nejsložitější česká skrýš.
Mystery cache U tohoto typu skrýše dokonce souřadnice vůbec neznáte, musíte na ně přijít vyluštěním hádanky, rébusu, matematické nebo jiné hříčky. Jak zjistíte, jestli je váš výsledek správný? Často až na místě, kam se vypravíte a třeba po dlouhém hledání zjistíte, že cache bude asi někde jinde. Také tyto cache jsou časově náročnější, luštit ale většinou můžete v teple domova. Příklady: Pisárecký tunel (je třeba složit puzzle), Sancta Catharina (na výběr je devět souřadnic), Binární cache (souřadnice je nutné vyluštit z binárního kódu) anebo „tato cache“, celá psaná morseovkou. S těmito třemi typy cachí se setkáte nejčastěji. Existují ještě další, je jich ale mnohem méně. Zajímavá je třeba webcam cache. Na souřadnice míří webová kamera a když se na ně dostanete, zavoláte někomu u internetu, aby vás „vyfotil“ a uložil obrázek. Ten potom přiložíte k internetovému zápisu jako důkaz, že jste u cache byli. Příklad: City of Geneva.
Ikonky tří nejčastějších cachí: tradiční, multi, mystery
Dříve ale spíš narazíte na termín bonusová cache. Její souřadnice zjistíte tím, že najdete určené ostatní cache stejného autora a v každé si opíšete bonusové číslo. Bývá nejčastěji na obálce logbooku. Z těchto čísel potom podle návodu složíte souřadnice a můžete vyrazit pro bonus. Příklady: Větrná elektrárna Sv. Eliáše, Brněnské soutoky.
Travel bugy a geocoiny: brát pouze s rozmyslem Některé předměty v cachích nejsou určeny na výměnu. Slouží k tomu, aby cestovaly po světě, ze skrýše ke skrýši. Nazývají se travel bug a geocoin. Jako travel bug (cestující brouk) může sloužit libovolný předmět, ke kterému se připevní speciální identifikační štítek s vyraženým unikátním kódem. Geocoin je kovová nebo i jiná mince, na které je opět idenfitikační kód. Když některý z těchto předmětů v cachi najdete, vezměte ho jen za účelem, že ho přemístíte jinam, do jiné cache. Nenechávejte ho doma déle než čtrnáct dnů.
Kočka a matrjoška s přívěskem: travel bug; mince v pravém rohu posledních dvou obrázku: geocoin • na poslední fotografii je část vyraženého kódu (zbytek jsem vyretušoval)
Cesta travel bugů a geocoinů se pečlivě sleduje. Když některý z těchto předmětů vyzvednete z cache, na speciální stránce webu geocaching.com to musíte zapsat. Zadáte vyražený kód do políčka, tím se dostanete na stránku, kde se zapíšete podobně jako při nalezení cache. Podobně zaznamenáte i vložení předmětu do další cache. Samotný vyražený kód ale nikam do logu nepište. Pokud se chcete na travel bug/geocoin odkázat, použijete jiný, referenční kód. Je také vhodné přečíst si, kam chce travel bug nebo geocoin cestovat. Často není jejich cílem jen tak se poflakovat. Některý chce objet svět, jiný má za cíl konkrétní zemi nebo místo. Příklady: Sister Laurentia, Yellow dog. Na cachemapě stránky geocaching.cz poznáte přítomnost cestujícího předmětu podle ikonky brouka v symbolu cache. Web geocaching.com přímo ukazuje názvy cestujících předmětů, které jsou v cachi uloženy.
Seznam cestujících předmětů v cachi
Tato problematika je trochu složitější. Doporučuji proto prokoumat také speciální stránky v encyklopedii geocachingu: travel bug, geocoin, co dělat s nalezeným travel bugem nebo geocoinem. Až budete zkušenými geocachery, můžete si koupit také vlastní štítek nebo minci a poslat ji do světa.
Zkratky, WTF? Při geocachingu, zejména v logu, se můžete setkat se zkratkami, které vám asi zpočátku nebudou vůbec jasné. Podívejme se na ty nejčastější. FTF: First to find, volně přeloženo Já jsem první! Touto zkratkou se v logu hrdě přihlásí ten, kdo cache našel jako první po jejím uložení. Není to nic jednoduchého. Nová skrýš ve městech a v okolí vydrží pár hodin, na venkově nanejvýš několik dnů. Co z toho lovci FTF mají? Znovu nic jiného než radost, stejně jako při nalezení cache.
FTF: první zápis v logbooku
DNF: Did not find, nenašel jsem. Používá se v případech, kdy nejste úspěšní.
TNLN: Took nothing – left nothing, Nic neberu – nic nenechávám. Tuto zkratku uvedete tehdy, když neprovádíte žádný výměnný obchod. Klidně to ale můžete napsat i celou větou.
TFTC: Thanks for the cache, Díky za cache. Když chcete poděkovat.
Další zkratky používané při geocachingu najdete v české encyklopedii. Při kešování se setkáte i s dalšími termíny, kterým možná hned nebudete rozumět; například geodálnice, která označuje prošlapaný chodníček ke cachi. Nebude ale dlouho trvat a brzy se zorientujete.
Chci založit vlastní cache! Raději doporučuji příliš nespěchat. Abyste založili vlastní dobrou cache, musíte vědět, jak geocacheři myslí, co mají rádi a co naopak nesnáší. To ale zjistíte až praxí, na vlastní kůži. Napřed raději najděte alespoň několik desítek cizích cachí a až potom uvažujte o vlastních skrýších. Najdeme sice i výjimky, ale cache úplných nováčků často za moc nestojí – raději si nepokažte pověst jen kvůli spěchu. Na podrobnosti se můžete podívat na návod v encyklopedii. Vlastní keš bude, nebojte! Je ve fázi předprojektového nadšení a projektové přípravy, určitě budete zavčas informováni.
Geoživot vás naučí O každém bodu v článku by se dalo napsat ještě mnohem víc. Některé věci jsem záměrně velmi zestručnil, protože podle mého názoru nebyly důležité, jiné jsem probral důkladněji. Troufám si ale říct, že když si zapamatujete informace v tomto článku, budete pro geocaching dobře teoreticky vybaveni a neuděláte ostudu. Praxe je samozřejmě nejdůležitější, získávání zkušeností je ale už plně na vás. Tip: Hodně životních zkušeností najdete v Murphyho zákonech pro geocaching. Geocaching je dobrá zábava. Najdou se v ní samotáři, lovit se dá při rodinných výletech i v nesourodých skupinkách. Pořádají se dokonce i hromadné akce. Pro cache vyrazíte kdy chcete, kam chcete, sami si zvolíte dopravní prostředek, vyberete si svoji trasu. Když máte chuť, najdete jednu cache, jindy za den třeba osm nebo víc. Můžete si vybrat, jestli chcete spíš rychlé městské skrýše, nebo dlouhé výlety do přírody. Někdy hledáte cache na místě, kam chcete jít, jindy místo podle toho, kolik tam je cachí. Je na každém geocacherovi, jak si naplánuje svůj čas. Geocaching: The sport where You are the search engine.
Pravidla pro kešování členù oddílu Radegast Všichni kešujeme pod jedním uživatelským účtem, jehož nacionále jsou napsány výše. Kešovat můžete s oddílem i na vlastní triko (tím se rozumí kešování s kamarády, rodiči atd.) Nekešujte sami v místech, kam běžně jezdíváme na výpravy (plus celé území Ostravy a blízkého okolí), zbytečně byste se ochudili o možný program akcí. Stane-li se přesto, že jdu s oddílem lovit keš, kde jsem již byl, nenapovídám své družině, byli by ochuzeni o vlastní nález. Při kešování se chovám jako správný „kačer“, zejména nezapomenu doma naleznutou keš zalogovat. Do každého logu uvedu, kdo nalezl, co jsem vzal (OUT) a co umístil (IN), ať v tom máme jako oddíl pořádek. Kromě jiných předmětů, do keší dáváme oddílové vizitky a informační skládanky-leporela (jsou k dispozici v klubovně) – možný způsob náboru nových členů. Nález keše zašlu po zalogování Šari (že by emailem?) a na nejbližší akci si nárokuji 50 Ju za nalezení. O podrobnostech nálezu se nešířím mezi ostatními členy oddílu (co když chtějí jet někdy na stejné místo taky?) Pro kešování je dobré si půjčit oddílovou GPS. Za stav GPS zodpovídá rádce. Vždy si půjčuji GPS patřící své družině. Od příslušného RPR se nechám proškolit v jejím používání. Vždy si půjčuji GPS v obalu a s nahranými mapami, o které mám zájem. O GPS se starám tak, jako by to byl například můj nový a strašně drahý mobil. Do GPS používám pouze nabíjecí baterie. GPS co nejdříve vrátím svému RPR (nejpozději však do týdne).
