TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO | DATUM VYDÁNÍ: 28. LEDNA 2013 | CENA: 6 KÈ
4
4
3
CESTOVÁNÍ Co vše nabízí Paøíž
VZDÌLÁVÁNÍ Byli jsme na kurzu OS KO
7
VO
INVALIDNÍ DÙCHOD Kdo na nìj má nárok MAJETEK Co jsou daòové odpisy
Na Hrad pùjde Zeman V druhém kole volby zvítìzil zcela jednoznaènì Je rozhodnuto. Obyvatelé Èeské republiky si v první pøímé volbì zvolili za prezidenta Miloše Zemana. Karla Schwarzenberga porazil výrazným rozdílem témìø 10 procent hlasù. O druhé kolo voleb byl opìt velký zájem, zúèastnilo se ho témìø 60 procent volièù. Vítìzství Zemana bylo teèkou za vyhrocenou až hysterickou kampaní, která ukázala, že se ještì mnohé musíme uèit. Nejen obèané, ale i média. Je opravdu nedùstojné, aby dokonce lidem doporuèovala,
koho volit. To s jejich požadovanou objektivitou a nezávislostí má opravdu pramálo spoleèného. Také poražený se neukázal jako pravý džentlmen a v první reakci hovoøil o tom, že se stal obìtí pomluv. Doufejme, že jeho volièi to nevezmou jako vzkaz k pokraèování hádek a èernobílého vidìní. ÈR dnes skuteènì ze všeho nejvíc potøebuje jednotu. A otevøený dialog o problémech, které nás všechny trápí. Žádný diktát, který pøedvádí Neèasova vláda. Vítìzný Zeman øekl, že by chtìl být prezidentem všech. To dává nadìji, že potøebný dialog o budoucnosti ÈR pøece jen bude obnoven. A Miloš Zeman už pøed volbami øekl, že poèítá s tím, že vìtší roli by v nìm mìly mít odbory. Pokud slovo dodrží, bude prvním prezidentem ÈR, který pochopil, že odbory k vývoji v zemi opravdu mají co øíct. (fav)
GLOSA
Prezidenta máme, co teï s vládní partou… Tak jsme zvolili prezidenta. Více než mìsíc byla média zaplnìna informacemi o kandidátech a jejich blízkých, diskusemi, kdo je jakého pùvodu, nebo zda jeho žena vùbec umí èesky. Obèané se bavili. A vládì se ulevilo – mìsíc nikdo pøíliš neprobíral její skandály a problémy (s výjimkou stále živé amnestie). Žijeme však v zemi, kde se nevládne pomocí prezidentských dekretù. Pravda,
Josef Velík, pøedseda Rady sekce ZU a SOŠ OS KOVO
prezident mùže vládì leccos znepøíjemnit, protahovat napøíklad schvalování zákonù, ale koneckoncù si vládnoucí politická klika mùže s pomocí parlamentní vìtšiny prosadit své. Takže nám ještì více než rok má vládnout vláda, která vìtšinu energie vìnuje na vlastní udržení, nemá koncepci a pokud prosazuje zásadní zmìny a opatøení, èiní tak arogantnì, bez širšího spoleèenského
konsensu i bez ohledu na následky. Což se již projevuje jak ve zdravotnictví, v oblasti sociální reformy, propadu výbìru DPH… Jmenovat by šly i pochybné projekty, kde vládní garnitura šlápla vedle, nebo spíše jednala v zájmu užších hospodáøských skupin (vznešenìji lobbyistù). Splnili jsme obèanskou povinnost, zvolili prezidenta. Nyní stojíme pøed stejnou otázkou, jako pøed volbou, ale možná ještì palèivìjší: Co teï s vládní partou, která to tady doopravdy øídí a dìlá si co chce, obèané? (ev)
Josef Velík, pøedseda Rady sekce uèòovských zaøízení a støedních odborných škol:
„Jde to spíšše od je ednièk ky k nule“ „Z každé zemì Evropské Unie jdou urèitá procenta národního dùchodu na školství. U nás se toto procento prùbìžnì snižuje,“ øekl nám Josef Velík, pøedseda Rady sekce uèòovských zaøízení a støedních odborných škol OS KOVO.
Jak byste krátce zhodnotil stav uèòovského školství v naší zemi? Nejde to už ani od desíti k pìti, spíše od jednièky k nule, pokraèování na str. 2
2 | KOVÁK èíslo 4 | 28. ledna | Zaznamenáno
pokraèování ze str. 1 Mohl byste nám nìco øíci o vývoji v posledních dvaceti letech? Pøed dvaceti lety zde fungoval duální systém. Podniky mìly vlastní dílny praktického vyuèování a v podstatì všichni, kdo se uèili v uèilišti, chodili do podnikù na odborný výcvik. Tento trval klasicky tøi roky. Z toho dva roky strávil žák v uèòovských dílnách a poslední rok byl na provozech podnikù. První dva roky se støídal týden školy s týdnem praxe a ve tøetím roèníku byl pouze jeden den v týdnu školní, zbytek praxe. Postupnì se všechny uèòovské školy pøesunuly pod péèi státu, protože v pøekotné privatizaci hrozilo nebezpeèí, že podniky se zbaví všeho neziskového a v první øadì
Kolik uèòovských a speciálních vzdìlávacích zaøízení se v oblasti KOVO vyskytuje nyní? V naší sekci máme zhruba 14 organizací. Celkovì zùstalo pouze šest dalších odborových svazù, které mají ještì nìjaké odborové organizace v oblasti støedního školství. Po mnoha peripetiích jsme se dohodli se školskými odbory a vytvoøili podvýbor pro odborné a uèòovské školství.
Gratulace Vlastmilu Koulovi Osmdesát let oslavil dne 23. 1. 2013 Vlastimil Koula, zakládající èlen OS KOVO, dlouholetý èlen Rady OS KOVO, bývalý pøedseda ZO Eska Cheb. Gratulujeme a pøejeme další dlouhá léta plná aktivity. Kovák, redakce
Jsou nìjaké plány dalšího rozvoje? V uèòovském školství je bohužel nyní chaos. Koncepce není žádná, Ministerstvo školství tato zaøízení øídí pouze metodicky. Støední školy jsou zøizovány regionem (základní školy jsou mìst a obcí).
Støípky z Valné hromady Sekce uèòovských zaøízení a støedních odborných škol OS KOVO
uèòovských dílen, protože šlo o velkou finanèní zátìž. Mnoho továren šlo do bankrotu, byly vytunelovány atd. V roce 1994 tedy vstoupil v platnost zákon, který pøevedl uèòovská zaøízení pod stát vèetnì jejich prostor a zaøízení. Problémem bylo, že továrny, které potøebovaly peníze, zaèaly postupnì chtít po uèòovských zaøízeních, které byly umístìny v jejich areálech, nájmy. Zpoèátku symbolické, postupnì až neúnosné. Snižovaly se poèty uèòovských škol i z toho dùvodu, že nastupovalo stále ménì nových žákù. Dnes zbyla z pùvodních poètù škol zhruba jedna ètvrtina.
Zejména v døíve tradièních technických oborech dnes mladí lidé chybí
Máte koncepci, jak dále postupovat? Máme zpracovány dva, dle mého názoru velmi solidní materiály, které tento stav rozebírají. Jeden se zabývá právem ve školství, vyšel tiskem a jde o urèité vodítko pro základní organizace, jak uplatòovat právo ve školství. Druhým dokumentem je dopadová studie, která v plné nahotì odhaluje, jak nyní funguje støední školství. Již se dopracovává, bude vydána tiskem.
Jak se k situaci staví podniky? Ve vìtšinì pøípadù se k vìci staví zpùsobem: proè bychom to dìlali, když to máme zadarmo, protože stát zatím platí. Dostali jsme se tak daleko, že uèòù a žákù z oblasti kovo je pouze deset procent ze všech. Pøitom tøetinu produkce našeho národního hospodáøství tvoøí strojírenství, což je nepomìr. Uèòovské školy jsou drahé, gymnázium je v zásadì tøikrát levnìjší, než srovnatelná uèòovská škola, která potøebuje navíc napøíklad strojní vybavení, další specializované odborníky apod… Je sice hodnì øeèí o tom, že by se mìlo pomoci odbornému a uèòovskému školství, ale skutek utek. Nejvìtší problémy nastaly v krajích, kde je nutno provést tvrdou optimalizaci na úkor pøebujelých humanitních škol. Specializované školství je drahé i proto, že není dostatek dìtí a zhruba tøicet procent míst není obsazeno. Napøíklad v královehradeckém kraji bychom potøebovali zrušit ètyøi vìtší školy, aby ostatní byly zcela naplnìny.
Øeknìte, podle Vašich zkušeností, jaký systém vzdìlávání by vyhovoval souèasným požadavkùm? Ideální byl zpùsob duálního vzdìlávání, který nám všude závidìli. Byl však drahý a již ho není schopen nikdo zaplatit, kromì velkých podnikù. Nedávný projekt ministerstva školství, na který bylo vyèlenìno nìkolik desítek miliónù korun, je pokusem se k tomuto zpùsobu vzdìlávání vrátit.
Kde je situace nejlepší a kde nejhorší? Za nejlepší se dá oznaèit stav v Olomouckém kraji, kde nepøerušili kontinuitu, od devadesátých let zde nepøetržitì fungují krajské rady (pøedtím optimalizaèní komise). Nejhorší je situace na Ostravsku, kde poslední státní, dá se øíci nejlepší, školu zrušili loni. Zbyly jen soukromé subjekty. Dìkujeme za odpovìdi (ev)
Ve dnech 21. až 22. ledna 2013 jednala v Praze Rada Sekce uèòovských zaøízení a støedních odborných škol OS KOVO, navazovala na ni Valná hromada sekce. Valná hromada vzala mj. na vìdomí: Výsledek volby èlenù Rady sekce UZ a SOŠ OS KOVO ve složení: Petr Matìj, Ladislav Oulehla, Marie Pytlíková, Josef Velík a Karel Žižkovský. Výsledek volby pøedsedy a místopøedsedy Rady sekce, pøedsedou Rady sekce UZ a SOŠ byl zvolen J. Velík, místopøedsedou Rady sekce UZ a SOŠ byl zvolen P. Matìj. Informace J. Støeduly o situaci v odborném školství a o projektu „Pospolu“. Informace J. Souèka o ekonomické situaci ÈR a situaci v odborech.
Uložila mj.: Radì sekce zabývat se a pøipomínkovat pracovní materiály, pøipomínky pøedávat na OS KOVO i podvýboru ÈMOS PŠ, spolupracovat s vedením OS KOVO v pùsobení na mládež ve støedních odborných školách a uèòovských zaøízeních s perspektivou rozšíøení èlenské základny. Èlenùm sekce plnit Strategii OS KOVO v KV vèetnì zasílání podnikových KS pøíslušnému regionálnímu pracovišti a tam, kde je zamìstnavatelská organizace èlenem SUZ, pøíslušnou PKS zaslat na odbor kolektivních smluv, mezd a sekcí OS KOVO. Dále nahlásit odboru kolektivních smluv, mezd a sekcí OS KOVO pøípadné neplnìní KSVS u zamìstnavatelù v pùsobnosti KSVS SUZ.
Servis | 28. ledna | KOVÁK èíslo 4 | 3
Paøíž – mìsto malíøù, bohémù, galerií, módy, kaváren i nespoutaného života Každý zde najde to své… Paøíž je zvláštní mìsto. Je neúnavné, jakoby nikdy nespalo. Zvláštì na jaøe, kdy se oteplí a je možné bivakovat na bøezích Seiny. Paøíži, hlavnímu mìstu Francie, se øíká též mìsto bohémù, malíøù, svìtové módy. Øeka Seina se u Le Havre vlévá do Atlantského oceánu. Mìsto má na dva miliony obyvatel, paøížská aglomerace celkem deset miliónu, pøibližnì stejnì jako celá Èeská republika. Dvacet mìstských obvodù (arrondissement) jsou uspoøádány do „šneka“, arrondissement s èíslem jedna je v centru na pravém bøehu Seiny, na protilehlém bøehu je Paøíž 6. Èím vyšší èíslo se tedy na adrese objeví, tím dále od centra Paøíže se nacházíte. První zmínky o Paøíži jsou známé ze tøetího století pø. n. l. Osídlen byl jen malý ostrùvek na Seinì. Obýván keltským kmenem Parisiù – odtud dnešní jméno. Pøed každou významnìjší památkou i na zcela zapadlém místì potkáte „sochu pádla s textem“. Jde o struènou historii daného místa. Francouzská metropole je bezesporu jedním z nejoblíbenìjších cílù eurovíkendù, Kouzlu Paøíže není tìžké podlehnout. Vše rozevláté, ženy s tajemným úsmìvem, obìdy trvající až tøi hodiny, pokud pozvete pøátele, vaøí se spoleènì a svìøují se i ty nejintimnìjší zážitky. Ovšem samozøejmì - historické, architektonické a umìlecké památky (Notre Dame, Louvre, Versailles, Vítìzný Oblouk, Sacré Couer, Invalidovna nebo Eiffelova vìž), paøížské kavárny tvoøí atmosféru mìsta. Notre-Dame (katedrála Matky Boží) bývá prvním zastavením na ostrovì la Cité, je považována za nejkrásnìjší ukázku støedovìkého stavitelství. Tour Eiffel (Eiffelova vìž), se stala symbolem mìsta. Za vlády Ludvíka XIII. v 17. stol. zde stával na vršku feudální zámeèek s vesnicí na úpatí a v okolí se rozkládaly bažiny a lesy plné zvìøe. Král, který sem vyjíždìl s oblibou na lov, tu èasto zùstal na noc, a proto se r. 1631 rozhodl pozemek koupit a zaèal tu budovat královské sídlo. Jeho syn Ludvík XIV. pak z pùvodnì loveckého zámeèku nechal vybudovat zámek, který je dodnes jednou z nejskvìlejších barokních památek z konce 17. stol. Louvre - nejvìtší palácový komplex ve Francii - zaujme z hlediska historického, architektonického a umìleckého. Avšak svìtový vìhlas získal jako muzeum. Les Champs Elysées (Elysejská pole), je nejdelší a nejznámìjší paøížská tøída, centrum nejluxusnìjších prodejen, èetných zábavních podnikù, restaurací a kaváren. Arc de Triomphe (Vítìzný oblouk), monument uprostøed námìstí Charles de-Gaulle, døíve Etoile. Napoleon I. naøídil vybudovat gigantický oblouk po vzoru Konstantinova oblouku v Øímì na poèest svého vítìzství. Pak Pantheon. Když král Ludvík v Metách vážnì onemocnìl, slíbil, že pokud se uzdraví, vystaví na místì opatství sv. Genevievy. Champ-de-Mars (Martovo pole) je veøejný park mezi Eiffelovou vìží na severozápadì a École Militaire na jihovýchodì. Ještì v polovinì 18. století zde byla venkovská oblast, kde se roz-
Eiffelova vìž
Louvre
Vítìzný oblouk
Katedrála Notre Dame
Moulin Rouge
kládaly zelináøské zahrady. Místo dostalo pozdìji své pojmenování po øímském bohu války Martovi. Pro paøížskou výstavu v roce 1889 postavil v severozápadní èásti parku Gustave Eiffel vìž, která se posléze stala symbolem Paøíže. Pokud máte vztah k umìní a historii, pak musíte Paøíž milovat. Zdejší muzea a galerie jsou napìchovány exponáty ze všech myslitelných koutù planety. Pokud nemáte na Paøíž mnoho èasu, navštivte alespoò Louvre, který je nejznámìjším reprezentantem paøížských muzeí. Poznat Paøíž v mimosezónì je výhodné Tak se podíváte zdarma do Louvru, do Musée d´Orsay, musea Kultury v Centre Pompidue a do dalších muzeí. Centre Pompidou – moderní kulturní centrum vzniklo na popud prezidenta Pompidoua. Na projektu se podílel též architekt Jan Kaplický. Za pozornost stojí expozice s díly umìlcù 20. století. Musée d’Orsay – koncem 19. stol. železnièní spoleènost Orleans rozhodla postavit nové nádraží na troskách paláce Orsay znièeného za Paøížské komuny. Po osvobození se tu sešli zajatci z 2. svìt. války, Orson Welles tu natáèel Kafkùv Proces. Musée ï Art modeme de la ville de Paris (Muzeum moderního umìní mìsta Paøíže) ukazuje sbírky proudù 20. st. (Matisse, Derain) pøes kubismus (Picasso, Braque), Paøížskou školu (Modigliani, Foujita, Chagall, Soutine), atraktivní umìní (Arp, Magnelli), surrealismus, nový realismus až po
souèasné umìlecké tendence. Muzeum vlastní též nejvìtší obraz na svìtì (600 m): R.Dufy – La Fée électricité. Maison de Balzaic (Balzakovo muzeum), dùm, v nìmž Balzac žil v 1. 184047, obsahuje významnou knihovnu jeho dìl, sbírku portrétù a karikatur vážících se k jeho osobì èi dílu a sbírky dokumentù, rytin, ilustrující život a dobu spisovatele. Musée National d’Art Modeme (Národní muzeum moderního umìní): Sbírky zahrnují i nejvìtší svìtovou kolekci obrazù Františka Kupky. Musée du Cinema Henri Langlois (Muzeum filmu) ukazuje vývoj svìtového filmu: nejstarší kinematografické pøístroje, rekonstrukce historických filmových studií a ateliérù, filmové dekorace k nejproslulejším filmùm, sbírky filmových plakátù a fotografií, kostýmù. Musée Grévin nabízí scény s voskovými figurínami, jež evokují slavné okamžiky francouzské historie. Pomocí 20 historických scén je zde atmosféra Paøíže (zrození kabaretù na Montmartru èi vybudování Eiffelovy vìže. Nelze opomenout Musée Picasso (Picassovo muzeum) èi Musée Rodin. Pestré „menu“ památek v Paøíži doplòují jako dezert místa, kde lze vychutnat kouzlo mìsta i bez zástupu turistù. Staèí bloumat ulièkami a vychutnávat atmosféru ošuntìlých zákoutí Montmartru nebo prozkoumávat tichý odkaz paøížských høbitovù. Nelze vynechat Moulin rouge, Høbitov Pere Lachaise (Cimetiere du Pere-Lachaise) èi Bouloòský lesík. Poznat Paøíž v mimosezónì je výhodné. Zima je díky Golfskému proudu mírnìjší, ale v tomto termínu je v nedìli volný vstup do muzeí a galérií i další krásná místa Paøíže: Martova pole, nábøeží Seiny, Pont Neuf, katedrála Notre Dame, latinská ètvrt, Invalidovna - hrobka císaøe Napoleona, centre Pompidu. Centrum Paøíže – úžasné. Každý si vybere. Muzea, galerie, nákupy nebo jen tak posezení u kávy. Èi návštìva Montmartru, po setmìní okružní plavba na lodièkách, které silnými reflektory osvìtlují budovy kolem øeky, je tøešnièkou na dortu. (lab) Foto: Simona Škodáková
4 | KOVÁK èíslo 4 | 28. ledna | Servis
Vzdìlávání plné dobré nálady a také rostoucího sebevìdomí Dùležitou náplní práce OS KOVO je odborná Anna Prùšová reprodukuje text, který si mìla zapamatovat. pøíprava a školení èlenù a funkcionáøù. Je to totiž základní podmínka pro to, aby odborové organizace na pracovištích i mimo nì mohly úspìšnì prosazovat pracovní, hospodáøské, politické, sociální a jiné zájmy svých èlenù a také dalších zamìstnancù. Aby mìly správné argumenty i pro ty, kdo ještì nejsou jeho èleny. Že vzdìlávání je vìnována mimoøádná pozornost a to na všech úrovních, dokazuje už jen letmý pohled do katalogu vzdìlávacích akcí, které pro své OS KOVO pøipravil pro své èleny na rok 2013. Už tradiènì je vzdìlávací program koncipován tak, aby podstatné èinnosti odborových funkcionáøù byly podporovány informacemi z oblasti práva, ekonomiky a bezpeènosti práce. Faktem totiž je, že v bìžném pracovním životì vyvstává øada situací, kdy ty informace odboroví funkcionáøi nezbytnì potøebují, aby mohli pomoci. V pøípadì ztráty zamìstnání, úrazu èi delší nemoci èlenové musí vìdìt, že jim bude poskytnuta kvalifikovaná pomoc. Souèasnì jsou ve vzdìlávacím programu zaøazeny i kurzy, jejichž cílem je vést úèastníky k dalšímu sebepoVolné znávání, sebevzdìlávání a zlepTo u dalších už vznikaly mezery semináøe šování osobních kvalit. Mìly a v posledním podání chybìla by pøispìt k rozvíjení jei nìkterá podstatná fakta. jich schopnosti jednat Pouèení: nejen to, úspìšnì s lidmi, staže lidé by se nemìli rat se o posilovánechat ovlivnit Støední stupeò – vícedenní vzdìlávací akce ní odborové nepodstatný– rozšiøující základní stupeò organizace mi detaily
Základní stupeò – regionální vzdìlávání Vzdìlávací moduly doporuèené pro funkcionáøe ZO OS KOVO Systém vzdìlávání OS KOVO
a v neposlední øadì vést úspìšnì kolektivní vyjednávání. Je to o tom, že i techniky vyjednávání i zpùsoby pøesvìdèování ostatních pro to, aby se angažovali v práci odborù, mají vliv na získávání nových èlenù a zlepšování obecného obrazu odborù v oèích veøejnosti. I v samotných slovech se skrývá síla, když jsou vyøèena pøesvìdèivì. Kovák navštívil kurz s názvem Odboráøi v zátìžových situacích. Nejedná se o jednorázovou akci. Kurz je rozložen do nìkolika tøídenních školení. My jsme navštívili to první letošní, které se uskuteènilo od 21. Do 23. Ledna v Praze. Konkrétnì se konala v Zotavovacím zaøízení Vìzeòské služby ÈR v Praze 4 v ulici Na Kvìtnici. Pro podobná školení nabízí odboráøùm svou polohou i stylem jednání výhodné podmínky. Do uèebny jsme dorazili v dobì, kdy úèastníci s PhDr. Danuší Hoøejšovou CSc. probírali pravidla pøenosu informací. Dìlo se tak zábavnou formou. Byli vybráni ètyøi úèastnící kurzu, kteøí museli za dveøe uèebny. Následnì byl jeden z èlenù týmu na chodbì – v tomto pøípadì Anna Prùšová z Tesly Pardubice, pozvaná dovnitø a vedoucí kurzu jí dvakrát pøeèetla asi pùl strany dlouhý text. Jejím úkolem následnì bylo, to co si zapamatovala sdìlit dalšímu z úèastníkù, který byl dosud za dveømi. Nutno øíci, že si zapamatovala opravdu hodnì.
a mìli by se soustøeïovat na to opravdu podstatné. Hlavní pouèení: veškerá dùležitá sdìlení je
tøeba pokud možno pøedávat písemnou formou. Co je èerné na bílém, to se neztratí… Další témata, jejichž probírání jsme mohli sledovat, byl napø. úvod do typologie lidí, rozlišení hlavních typù temperamentu, halo efekt èi Maslowova pyramida potøeb. Opìt to nebyl žádný suchopárný výèet pouèek, ale vyprávìní, plné názorných pøíkladù ze života. Podílel se na nich i garant akce Mgr. Jiøí Šuráò, který lektorce výbornì asistoval. Slyšeli jsme a to i humornými poznámkami tøeba o tom, èím se vyznaèují jednotlivé typy temperamentu podle Hippokratova tøídìní. Jisté je, že to zvyšuje zájem posluchaèù a ti si i více zapíší do svých pamìtí. Ale zaujalo a živì se diskutovalo i tøeba o tom, jak se potøeby a jejich chápání v prùbìhu života mìní.
Naprosté ticho v uèebnì vládné jen pøi øešení úkolù, které vyžadují plné soustøedìní.
Servis | 28. ledna | KOVÁK èíslo 4 | 5 Ostatnì úèastníci kurzu byli v tomto pøípadì také názorným pøíkladem jedné z hodnot uvedených na Maslowovì pyramidì. Pøíkladem potøeby seberealizace. Tu Maslow definuje jako „touhu èlovìka být víc než a víc než je, být vším, èím je èlovìk schopen se stát.“ Toho, že èlovìk chce plnì realizovat svùj talent a schopnosti. V pøípadì angažovanosti v odborech nejen pro sebe, ale je tu i motivace pomáhat i dalším. Kurz samozøejmì není jen o uèení. Je to i pøíležitost, seznámit se s kolegy z jiných podnikù, vymìnit si s nimi zkušenosti i se jen tøeba veèer spoleènì pobavit. Byli jsme svìdky diskusí na téma kolektivního vyjednávání, o tom, jak pùsobit na neèleny odborù i o nìkterých problémech v odborové práci. Pøedseda ZO OS KOVO z Hyundai Czech Nošovice Radek Kuchaø tak bìhem polední
kolikáté a vždy mi to pøinese nìjaká nová poznání sebe sama. Prakticky vždy u sebe objevím nìjaké nedostatky a snažím se je odstranit, i když podobné osobnostní zmìny jsou obèas velmi tìžké. Vždy mì to ale nabudí do další èinnosti. A to mi pomáhá a dodává vnitøní klid.“ Kolegynì Lada Bubáková z Tesly Pardubice: „Už jsem tomto na kurzu také podruhé. I proto, že už poprvé se mi to velice líbilo. Od své opakované úèasti si slibuji další zlepšení komunikaci s lidmi, což mu umožní, jim i lépe a efektivnìji pomáhat. Kurz mi také pomohl zvýšit sebevìdomí. Døív jsem mívala dost ostych. Ne, není to tak, že by už ustoupil nebo já jsem se ho už úplnì zbavila, ale je to mnohem lepší. Díky kurzu na sobì mohu v bodì sebedùvìra dále pracovat a opravdu je to znát.“
tì a jednání s lidmi. Z vlastní zkušenosti vím, že jim to pomùže jak v odborovém, tak v profesním životì. Mnì osobnì poznatky z kurzu pomáhají pøi každém jednání s vedením podniku. Tak jak se tady uèíme reagovat na zpùsob komunikace našich partnerù partnerù pøi jednáních, odnauèujem se studu. Je to také o zpùsobu pøípravy na jednání, o rétorice. Osobnì vnímám velkou zmìnu mezi dneškem a tím, kdy jsem zaèínal ve funkci a mìl hovoøit na veøejnosti èi jednat s vedením podniku.“ I naše malá anketa potvrzuje obecný jev: kurzy OS KOVO nejsou pøínosem jen proto, že zprostøedkovávají nové informace a vìdomosti, které jsou potøené pro hájení zájmù zamìstnancù. Pomáhají i lépe poznat sama sebe a formovat vlastní osobnost. Z mnohých, co se døíve stydìli nebo se nedokázali kloudnì projevit, jsou dnes sebevìdomí øeèníci. Pøínos školení OS KOVO je tak nejen vidìt, ale i doslovat slyšet. Text a foto: fav
Vzdělávací akce v únoru 2013 V únoru letošního roku jsou pro èleny OS KOVO a funkcionáøe výborù základních organizací pøipraveny následující vícedenní vzdìlávací akce: K 3 – Danì v ZO, práce DaRK – Praha 4, Na Kvìtnici – 4. 2. – 6. 2. 2013 Sp1 – Vše o odborech – pro zaèínající funkcionáøe – Praha 4, Na Kvìtnici – 11. 2. – 13. 2. 2013 K 4 – Rétorika a komunikaèní obratnost a jejich význam v praxi odboráøe – Praha 4, Na Kvìtnici – 27. 2. – 1. 3. 2013
Školení jsou vždy plná pøíkladù ze života i praktických cvièení
pøestávce, které jsme se zúèastnili, napøíklad hovoøil o tom, že je tøeba zlepšovat informovanost a to na všech úrovních. Debata se vedla i o kvalitì vzdìlávání a i zde kromì chvály zaznìly i názory, že úroveò kurzù velmi èasto závisí na tom, jaký je lektor. Vzhledem k pøítomnosti zástupce redakce se hovoøilo i o svazovém týdeníku. Zaznìla chvála na zmìnu vzhledu i obsahu Kováka, hovoøilo se však i o obsahové nepøesnosti v reportáži z Kuøimi, která ètenáøe naštvala, o tom, že je tøeba pøinášet více informací o dìní v regionech a konkrétních podnicích. A co úèastníci øíkají k probíhajícímu kurzu v Praze? Co od nìho chtìli a jak se jejich oèekávání splnila? Na toto téma jsme si udìlali malou anketu. Kolega Josef Trýska, místopøedseda ZO OS KOVO Hodonín: „Pøí své práci èasto jednám s lidmi. Musím s nimi komunikovat a øešit nejrùznìjší problémy. Toto školení je pro mì tomto smìru velkou pomocí. To, co se tady nauèíme, mùžeme následnì velmi dobøe uplatòovat v praxi. Nejsem tady poprvé a mohu øíci, že když jsem zaèínal, tak už dva lidé pro mì pøedstavovali velký dav. Mìl jsem trému a obrovský problém s nimi komunikovat. Díky tomuto školení, jsem se nauèil mluvit i pøed velkým poètem lidí. Je to pøínos pro mì osobnì, pro moji práci a tím i pro odbory.“ Kolega Petr Bìlský z ZO OS KOVO v Kuøimi: „Kurzu s touto tématikou se úèastním už po nì-
Kolega Jaromír Øíha z ETA Hlinsko: „Do Prahy na toto školení jsem pøijel, protože chci trochu lépe poznat sám sebe a pokud odstranit své negativní vlastnosti. V zamìstnání, v odborové organizaci i v osobním životì. Myslím, že kurz je k tomu velmi dobou cestou a OS KOVO dìkuji za možnost se ho zúèastnit.“ Kolegynì Vlasta Nováková, ZO OS KOVO ETA Hlinsko: „Na kurzy paní Hoøejšové jezdím pravidelnì. Velice mi to pomohlo pøi získávání sebedùvìry. Zaèala jsem lépe komunikovat s lidmi, byla to a je pro mì velká pomoc. A myslím si, že to nepomùže jen mnì samotné, ale mým prostøednictvím i jiným. V jednání s lidmi v práci je to dnes o nìèem docela jiném, než to bylo na zaèátku. Teï jsme u nás mìnili dílenský i závodní výbor, takže jsem pøijela i s kolegy, kteøí podobný kurz ještì neabsolvovali. Myslím, že když to pomohlo mnì, tak to urèitì pomùže i jim. Doporuèila bych ho ostatnì všem mladým, co mají ještì strach vystupovat pøed vìtším poètem lidí.“ Kolega Milan Scheer, ZO OS KOVO Witte Nejdek: Ani já tady nejsem poprvé. Na vzdìlávací kurzy, vedené Danuší Hoøejšovou, jezdím rád, protože pokaždé se nauèím nìco nového, co je urèitì pøínosem pro moji práci. Naèerpávám tady také zkušenosti od kolegù z jiných organizací. Nyní jsem vzal i svoje mladé kolegy, aby se také nauèili vìcem, které budou potøebovat: asertivi-
Nísto školení v Praze
Bližší údaje o semináøích naleznete v Katalogu vzdìlávacích akcí 2013, který byl zaslán do každé ZO OS KOVO. Pøihlášky zasílejte co nejdøíve na adresu
[email protected] Celý katalog vzdìlávacích akcí na rok 2013 vèetnì popisu jejich obsahu najdete v nejbližších dnech na internetové adrese: http:/www.oskovo.cz/Htm/z_index.htm
Vydává OS KOVO IÈO: 49276832 Redakèní uzávìrka ve ètvrtek v 11 hodin http//www.oskovo.cz Redakce: šéfredaktor Mgr. Evžen Stanìk, redaktor Mgr. František Vonderka, tajemnice Miloslava Nováková. Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Telefon: 234462344 Fax: 222717666, email:
[email protected];
[email protected] Redakèní rada: J. Švec - pøedseda, tel.: 387016255 Grafická úprava: Matouš Johanides Vydavatelský servis: Enigma s.r.o. Objednávky vyøizuje redakce Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí Za obsah inzerce redakce nezodpovídá Podávání novinových zásilek povolila Èeská pošta, s. p., odštìpný závod Praha, è.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 ISNN - 0332-9270 MK ÈR E 4605
6 | KOVÁK èíslo 4 | 28. ledna | Servis
Sociální právo | JUDr. Zdenìk Hájek, specialista na sociální zabezpeèení
Kdy vzniká nárok na invalidní dùchod „Jsem po nìkolika operacích a marodím již skoro rok. Lékaø mnì øekl, abych se pøipravil na invalidní dùchod. Zajímalo by mne, jaké podmínky musím splòovat, aby mnì byl pøiznán. Nebo o nìj žádá mùj lékaø? A jaká je jeho výše?“ Ivan L., Pardubice O invalidní dùchod žádá obèan sám na pøíslušné okresní správì sociálního zabezpeèení (v Praze Pražské správì sociálního zabezpeèení, v Brnì na Mìstské správì sociálního zabezpeèení). Tam je s ním na pøedepsaném tiskopise sepsána a dokladována jeho žádost o invalidní dùchod. Invalidní øízení je zahajováno již výhradnì na žádost obèana. Podmínky, za nichž vzniká nárok na invalidní dùchod, upravuje § 38 zákona è.155/1995 Sb., o dùchodovém pojištìní. Pojištìnec má podle výše uvedeného ustanovení zákona na invalidní dùchod nárok, jestliže ještì nedosáhl vìku 65 let, stal se invalidním a získal potøebnou dobu pojištìní. Podmínkou je, že nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na øádný starobní dùchod, popøípadì, byl-li mu pøiznán pøedèasný trvale krácený starobní dùchod, jestliže ještì nedosáhl dùchodového vìku. Bez splnìní tìchto podmínek nárok na nìj také vznikne, jestliže se pojištìnec stal invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Podmínku invalidity pojištìnec splòuje, jestliže u nìho nastal z dùvodu dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu pokles jeho pracovní schopnosti nejménì o 35 %. Døívìjší plnou a èásteènou invaliditu nahradila od 1. 1. 2010 nová tøístupòová invalidita a místo plného invalidního a èásteèného invalidního dùchodu byla zavedena jedna dùchodová dávka, a to invalidní dùchod pro invaliditu tøetího, druhého nebo prvního stupnì. Podle této nové právní úpravy platí, že pokud pracovní schopnost pojištìnce poklesla a) nejménì o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupnì, b) nejménì o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupnì, a c) nejménì o 70 %, jedná se o invaliditu tøetího stupnì. Potøebná délka pojištìní Potøebná doba pojištìní pro nárok na invalidní dùchod se zjišťuje z období pøed vznikem invalidity a podle § 40 uvedeného zákona èiní u pojištìnce a) ve vìku do 20 let ménì než jeden rok, b) od 20 let do 22 let jeden rok, c) od 22 let do 24 let dva roky, d) od 24 let do 26 let tøi roky, e) od 26 let do 28 let ètyøi roky a f) nad 28 let pìt rokù. Jde-li o pojištìnce ve vìku nad 28 let, zjišťuje se potøebná doba pojištìní posledních 10 let pøed vznikem invalidity. Je-li pojištìnec starší 38 let, považuje se podmínka potøebné doby pojištìní pro nárok na invalidní dùchod též za splnìnou, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let pøed vznikem invalidity a potøebná doba pojištìní èiní 10 rokù. Podmínka potøebné doby pojištìní se také považuje za splnìnou, bylali získána v kterémkoliv období 10 rokù po vzniku
invalidity s tím, že u pojištìnce mladšího 24 let èiní potøebná doba pojištìní 2 roky. Podmínka potøebné doby pojištìní se považuje také za splnìnou, vznikla-li plná invalidita následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, která je postavena na roveò pracovnímu úrazu. Kolik bude dùchod? Výši invalidního dùchodu upravuje § 41 zákona o dùchodovém pojištìní. Stejnì jako starobní dùchod, i invalidní se skládá ze dvou složek, a to ze základní výmìry a z procentní výmìry. Výše základní výmìry invalidního dùchodu je stanovena procentní sazbou z prùmìrné mzdy a èiní 9 % prùmìrné mzdy, tj. pro rok 2013 èástku 2.330 Kè. Výše procentní výmìry invlidního dùchodu èiní za každý celý rok doby pojištìní a) 0,5 % výpoètového základu mìsíènì, jedná-li se o invalidní dùchod pro invaliditu prvního stupnì, b) 0,75 % výpoètového základu mìsíènì, jedná-li se o invalidní dùchod pro invaliditu druhého stupnì, nebo
c) 1,5 % výpoètového základu mìsíènì, jedná-li se o invalidní dùchod pro invaliditu tøetího stupnì. Zmìna zdravotního stavu Dojde-li zhoršením zdravotního stavu ke zmìnì stupnì invalidity, stanoví se výše invalidního dùchodu tak, že ode dne, od nìhož došlo ke zmìnì stupnì invalidity. Mìní se pøitom pouze výše procentní výmìry invalidního dùchodu, a to tak, že se procentní výmìra ve výši, v jaké náležela ke dni pøedcházejícímu dni zmìny stupnì invalidity, vynásobí pøíslušným koeficientem. Koeficient podle zákona è.155/1995 Sb., o dùchodovém pojištìní, èiní pøi zmìnì stupnì invalidity z prvního na druhý 1,5, pøi zmìnì z prvního stupnì invalidity na tøetí 3, pøi zmìnì stupnì invalidity z druhého na tøetí 2, pøi zmìnì stupnì invalidity z tøetího stupnì na druhý 0,5, pøi zmìnì stupnì
invalidity z tøetího stupnì na první 0,3333 a pøi zmìnì z druhého stupnì invalidity na první stupeò je koeficient 0,6666. Co je dopoètená doba
Invalidní osoby mají nárok i na zvláštní parkovací místa.
Do doby pojištìní pro výpoèet výše invalidního dùchodu se zapoèítává i tzv. dopoètená doba. Tou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní dùchod do dosažení dùchodového vìku bezdìtných žen. Stejným zpùsobem se postupuje i pøi dopoètu chybìjící doby pojištìní u mužù. I jim se dopoète doba chybìjící do dùchodového vìku bezdìtných žen. Do doby pojištìní pro nárok a výši invalidního dùchodu pojištìnce se zapoèítávají stejnì jako u starobního dùchodu také náhradní doby pojištìní. Mimoøádné pøípady Vedle popsaného invalidního dùchodu, resp. tøí jeho variant, existuje také invalidní dùchod v mimoøádných pøípadech. Upravuje ho § 42 zákona o dùchodovém pojištìní. Ten stanoví, že na invalidní dùchod pro invaliditu tøetího stupnì má nárok též osoba, která dosáhla aspoò 18 let vìku, má trvalý pobyt na území ÈR a je invalidní pro invaliditu tøetího stupnì, jestliže tato invalidita vznikla pøed dosažením 18 let vìku a tato osoba nebyla úèastna pojištìní po potøebnou dobu. Procentní výmìra tohoto invalidního dùchodu èiní 45 % výpoètového základu. Pro úèely stanovení výpoètového základu se za osobní vymìøovací základ považuje všeobecný vymìøovací základ, který o dva roky pøedchází roku pøiznání tohoto invalidního dùchodu, vynásobený pøíslušným koeficientem. Takto stanovená výše procentní výmìry je i minimální výší procentní výmìry invalidního dùchodu pro invaliditu tøetího stupnì osob, jejichž invalidita tøetího stupnì vznikla pøed dosažením vìku 28 let, je-li tento dùchod pøiznán pøed dosažením vìku 18 let nebo je-li období od 18 let vìku do vzniku nároku na invalidní dùchod kryto dobou pojištìní nebo doba, která není kryta dobou pojištìní, je kratší jednoho roku a dále pojištìnce, který ke dni vzniku nároku na tento dùchod získal aspoò 15 rokù pojištìní bez náhradních dob pojištìní. V pøípadì invalidního dùchodu pro invaliditu druhého stupnì èiní minimální výše procentní výmìry polovinu takto stanovené èástky a v pøípadì invalidního dùchodu pro invaliditu prvního stupnì tøetinu takto stanovené èástky.
Servis | 28. ledna | KOVÁK èíslo 4 | 7
Daòová odpovìdna | Jindra Plesníková, specialistka na danì, úsek odborové politiky OS KOVO
Daòové odpisy majetku Jako odborová organizace máme rekreaèní zaøízení. Nìkolikrát jsem na školení slyšela, že jsou jiné odpisy majetku daòové a jiné nedaòové. Chtìla bych vìdìt, které musím a které nemusím uplatòovat. B. S., Teplice Zásadní rozdíl je právì v tom, že úèetní odpisy majetku v souladu se zákonem o úèetnictví provádíme vždy, zatímco daòové dle naší potøeby.
2. majetek odepisujeme dle stanovených odpisù (v odborových organizacích nejlépe rovnomìrnì).
Co to tedy znamená: 1. pøi poøízení majetku tento zatøídíme do pøíslušné odpisové skupiny
3. daòové odpisy používá odborová organizace pouze tehdy pokud s majetkem podniká a potøebuje si snížit daòový základ
Dá se øíci, že pokud organizace pøi podnikání s nemovitostí popøípadì pøi jejím pronajímání není v zisku pøesahujícím 300 000,- Kè, nemusí daòové odpisy uplatòovat. Zbyteènì by se dostávala do ztráty, popøípadì by si zcela zbyteènì krátila možnost odpoètu od základu danì danou ustanovením § 20 odst. 7 zákona è. 586/1992 Sb.
Péèe o zdraví | PhDr. Václav Vojkùvka, expert na zdravotní pojištìní
Co znamená nucená správa VZP Vidìl jsem reportáž o Všeobecné zdravotní pojišťovnì, která má finanèní problémy. V následujícím komentáøi bylo vyjádøeno konstatování, že tuto situaci mùže ministerstvo øešit vyhlášením nucené správy nad VZP. Vzhledem k tomu, že jsem pojištìncem VZP, tak se ptám, zda ministerstvo má právo vyhlásit nucenou správu a co to pro mne znamená, kdyby byla nucená správa vyhlášena. Vyplývají z toho pro mì nìjaké povinnosti, anebo nemusím se o nic starat a nechat tomu volný prùbìh? K. M., Praha Ministerstvo zdravotnictví Èeské republiky má ze zákona právo zavést nucenou správu nad Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ÈR (dále jen VZP). Toto právo platí také pro resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny (dále jen zamìstnanecké pojišťovny). Možnost zavedení nucené správy nad VZP je zakotveno v zákonì è. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovnì ÈR, a to v pøípadì, že Ministerstvo zdravotnictví v souèinnosti s Ministerstvem financí zjistí závažné nedostatky v èinnosti VZP, zejména nedodržování shora uvedeného zákona, pøedpisù o všeobecném zdravotním pojištìní nebo schváleného zdravotnì pojistného plánu.
nikových a dalších zdravotních pojišťoven. V daném pøípadì kontrolní èinnost provádí Ministerstvo zdravotnictví v souèinnosti s Ministerstvem financí a pøi zjištìní závažných nedostatkù v èinnosti zamìstnanecké zdravotní pojišťovny pøi nedodržování zákona o zamìstnaneckých pojišťovnách, pøedpisù o všeobecném zdravotním pojištìní nebo schváleného pojistného plánu mùže být zavedena nucená správa, a to nejvýše na dobu jednoho roku. O zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou má Ministerstvo zdravotnictví ze zákona povinnost informovat veøejnost prostøednictvím sdìlovacích prostøedkù.
pokud toto právo nevyužijete prakticky se nic nedìje, neboť pojišťovna si zachovává svou èinnost ve stejném rozsahu jako pøed nucenou správou, jen výkon èinnosti je pod dohledem správce. Právo v uvedeném § 11 stanoví, že v pøípadì zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou máte možnost uskuteènit zmìnu zdravotní pojišťovny ve lhùtì kratší než za normálních okolností, tj. zmìna 1× za 12 mìsícù vždy k 1. lednu, a to vždy k prvnímu dni kalendáøního mìsíce, nejdøíve však k 1. dni následujícího kalendáøního mìsíce (napøíklad nucená správy je vyhlášena v lednu, tudíž k 1. únoru). Zmìna zdravotní pojišťovny se provádí podáním
Nucená správa mùže být zavedena na dobu nejvýše jednoho roku. Zavedení nucené správy nad zamìstnaneckou zdravotní pojišťovnu se øídí ustanovením zákona è. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, pod-
Pokud bude vyhlášena nucená správa nad zdravotní pojišťovnu, tak Vy jako pojištìnec nemáte žádné povinnosti. Ale máte zákonem stanovené právo, které je zakotveno v zákonì è. 48/1997 Sb., o veøejném zdravotním pojištìní, konkrétnì v § 11,
pøihlášky u nové pojišťovny (pojišťovny mají vypracované formuláøe, je možno také podat online). U osob nezletilých a osob bez zpùsobilosti k právním úkonùm provádí zmìnu zdravotní pojišťovny jejich zákonný zástupce.
8 | KOVÁK èíslo 4 | 28. ledna | Zajímavost/køížovka
IG Metall proti stresu v práci Stresu v zamìstnání pøibývá, ale témìø nic se proti tomu nedìlá. Psychická onemocnìní, zpùsobená pomìry na pracovišti, jsou na vzestupu. „Psychický stres je dnes fenoménem ve všech hospodáøských odvìtvích a je proto tøeba pøijmout obecná pravidla prevence,“ øíká k tomu Hans –Jürgen Urban, èlen pøedsednictva odborového svazu IG Metall. Zvláštní výzkum, který na téma psychický stres na pracovišti“ provedla nìmecká odborová centrála DGB, pøinesl alarmující výsledky. Vyplývá z nich, že 56 procent z celkem témìø 5000 dotázaných zamìstnancù se cítí být vystaveno silnému nebo velmi silnému pracovnímu shonu. Ètyøi z pìti zamìstnancù udali, že musí za stejnou dobu vykonat víc práce. Nelze se proto divit, že se témìø polovina zamìstnancù cítí „prázdnì a vyhoøele.“ K tomu je tøeba dále pøipoèítat nejistotu na trhu práce, kterou zpùsobují prekérní pracovní vztahy a která dále zvyšuje tlak na zamìstnance. Hans –Jürgen Urban vzhledem k výbušnosti situace požaduje aktivní a pøedevším preventivní kroky: Jinak prý hrozí, že nadmìrný stres v práci, vèetnì úplného vyèerpání (burn-out) a dalších forem psychického zátìže se stanou pandemii 21 století. Nedostateèná prevence Hans –Jürgen Urban v této souvislosti kritizoval neèinnost mnoha podnikù v kovoobrábìcím a elektrotechnickém prùmyslu. Oèividnì prý nepovažují za svoji povinnost brát prevenci proti stresu v práci
vážnì a pøijímat proti nìmu potøebná opatøení. Na 40 % dotázaných totiž odpovìdìlo negativnì na otázku, zda jsou psychické hrozby ohrožení na pracovišti v jejich firmì vyhodnocována a podnikají se proti nim nìjaká opatøení, odpovìdìlo negativnì. A tam kde už pøece jen sledovány jsou, se nikdo neptá na faktory, jako jsou práce v èasové tísni, rostoucí množství práce, intenzita práce nebo problematické chování nadøízených. To uvedlo 64 procent dotázaných. Psychický stres je prostì fenomén ve všech hospodáøských oblastech a vyžaduje proto obecná pravidla prevence. Pøitom je zøejmé, že v pracovním právu existuje mezera ohlednì jeho definice i ochrany. Tuto mezeru chce nyní odborový svaz IG Metall vyplnit. Už bylo dosaženo i prvních úspìchù. Loni 19. prosince spolková vláda rozhodla o doplnìní zákona na ochranu pøi práci a o tom, že je tøeba vyjasnit stav vìcí. Nezávisle na tom žádá IG Metall zvláštní právní úpravu. Chce tím dosáhnout 4 cílù: Dosáhnout právních jistot. Že je tøeba èelit psychickým hrozbám pøi práci, vyplývá totiž z dosavadního zákona o ochranì a bezpeènosti v práci jen nepøímo. IG Metall chce, aby palèivá témata jako èasová tíseò, vysoká intenzita práce, utváøení pra-
Prekérní formy práce jsou jedním ze zdrojù stresu. I proto nìmecké odbory zesilují boj proti agenturní práci
covní doby nebo chování nadøízených byla plošnì zahrnuta mezi formy ohrožení zamìstnancù. Otupit konflikty mezi obìma stranami pracovního vztahu. Právní úpravou by se dalo zabránit letitým sporùm, zda a jak hodnotit urèité ohrožení v práci Posílit státní dozor. Instituce ochrany pøi práci a oborová sdružení zamìstnancù by získala závazný rámec, jak èelit pracovnímu stresu v podnicích Posílit motivaci a výhledy na úspìch. Jasné právní normy by zvýšily tlak na zamìstnavatele, aby byli aktivnìjší v oblasti ochrany pøi práci. (fav)
Správné znìní tajenky z èísla 2: Pøipravujeme VI. Sjezd odborového svazu KOVO. Správnì luštil a štìstí pøi losování mìla Ivana Teplá z Loun. Blahopøejeme! Dostane výhru od vydavatelství Enigma, které pøipravuje naši køížovku. Je také vydavatelem èasopisu Køížovky pro každého (další èíslo vychází 6. a 20. února). Na tajenku z tohoto èísla èekáme do 6. února na doruèovací adrese redakce nebo na emailu:
[email protected]
