257
Pásmo Pobežní. v San Diegu. v Los Angeles v Portlandu .
.
.
.
.
.
.
v San Franciscu
.
15'8° 16*3° 11'3° 13'2°
v Reahu Bayi v Seattle ve Fresnu v Sacramentu .
.
.
.
.
.
.
... .
.
9'3° 10-5°
17 ° 15*4°
ím
hloubji do pevniny, tím teploty pibývá, zejména v ervenci; v údolí kalifornském bývá nkdy 45°. Ob as nastupují mnohodenní vedra, pi nichž rtu neklesá pod 38°. Pobežní vsak msta, jako na p. San Diego a San Francisco nikdy nemla teploty nad 38° 2°. Nejvtší teplo v San Franciscu a nikdy mén nežli 0° nebo 16°. Srážek vodních v jižní Kalifornii bývá bývá v záí, 573 mm, v Humboldt Bayi málo. V San Franciscu 1128 mm, na Mtu Hamiltonu 803 mm, ve Weaverville 965 mm, v Summitu 1165 mm. V Kalifornii severní srážky vodní jsou hojnjší (v Reahu Bayi 2810 mm), ale ne všude; v Ashlandu na p. jen 504 mm. Nedostatek vody tu v nkterých koninách je patrný, nikde sucho nedospívá té výše, že by bez umlého zavodování polní hospodáství nemohlo se provozovati. Bouí bývá málo; tornáda a smršti vtrné v Pímoí kalifornském se nevyskytují. Za to husté mlhy noní a ranní zahalují je na 30 až 40 km daleko do pevniny.
—
prmrn
ron
prmrn
a
i
O
bohatství lesním a o hlavních zástupcích strom kalifornských již na str. 58. a 59. Eucalypty, Grevillee a pepovníky zásluhou pisthovalc nahrazují nyní stromoví vykácené. Nejdležitjšími rostlinami však jsou jemen a pšenice; jemen seje se leckde jako pícnina. Krom toho veliká pée vnuje se vinné rév, broskvím, hrušním, slívám, oechm, pomoranm, citronm a olivám, jichž háje pokrývají rozsáhlé trati bývalých údolí stepních a poušových. Pstní révy vinné je chloubou kalifornskou. Na není rozsáhlejší vinice nad tehamskou v údolí Sacramenta o 1600 ha v Sant Barbae vyrostl vinný ke, jenž vydal za rok 12.000 liber zralých hrozn; u Fresna mají sud na 97.000 gallon vína, vedle nhož heidelberský sud je pravým pidimužíkem. Vinice kalifornské zaujímají polovici všech vinic unijských; hrozn tží se na 40.000 tun, vína se lisuje 20 milí. gallon, hrozinek se suší na 30 milí. liber. Sazenice vinné révy dostaly se do Kalifornie r. 1771 ze Španl a byly zemi sveny u San Gabriele. Vína rýnská a francouzská zavedla se do Ameriky teprve v létech šedesátých minulého století. Všude se docílilo znamenitých výsledk, jakkoli nápoj v novém podnebí a v nové nabyl zvláštní chuti, barvy a chemického složení. Ostatní ovoce vyznauje se velikostí, šavnatostí, vní a cukernatostí; merunk pstuje se 99% z celého soustátí, broskví 60%, švestek 70%, hrušek 30%. Ovoce jižní pstuje se na více než 50.000 ha pdy, z ehož polovina pipadá na sady pomoranové, V5 na háje mandloové, l/ló na háje olivové, které vznikly v dob
psáno bylo
svt
prmrn
pd
nejposlednjší a do výše 600 m nad moem se cukrovku a chmel zaali v Kalifornii pstovati a
Žn
chmelové vykazují tikrát
ských (v
New
tolik užitku
rozšíily.
dobe
jako v horách Appalaš-
Yorku).
Velký zempis. IV.
Také
pochodili.
17
258
Amerika.
Ssavc v oblasti pásma Pobežního vykazuje pírodopis asi 120 druh, mezi nimiž je 50 hlodavc, 27 masožravou, 16 netopýr Ptactvo zastoupeno je a 27 rzných býložravcv a hmyzožravc. asi 350 druhy, z nichž na prvém míst vyniká kondor kalifornský, jenž liší se od ostatních kondor, že nemá na hlav masitého hebene. Ryb pírodozpytci rozeznávají na 240 druh, vtšinou z ádu kaprovitých a lososovitých. Z domácích zvíat nejvtšího rozšíení nabyli a ovce; skot se rovnž dobe akklimatisoval, jakož i vely. Se zavedením bourc morušových a pštros konají se dosud pokusy. Pokusy s velbloudy ztroskotaly. Za první mstskou osadu na pobeží tichomoském považovati jest LosAngeles pi íce téhož jména, vznikající v Mountains Santa Monica pak vznikla Santa Clara (1777), San Bonaven-
k
;
Santa Barbara (1786), La Soledad (1791), San Santa ne z (1808) a j. Až k San Franciscu Španlé panství své rozšíili, a ponvadž dále na sever na území nárok neinili, Vancouver opanoval pobeží Puget Sundu a r. 1792 tura
(1782),
Fernando
(1797),
I
nedaleké ostrovy jako majetek koruny anglické. Také Rusové nedbanárok španlských, založili na Kadjaku osadu a r. 1799 Sitku na ostrov Baranov. Zájmy stát Spojených o západní pobeží zaaly, když lo „Columbia" z Bostonu objevila ústí nynjší Columbie a když Jan Jakub Astor založil u nho stanici pro obchod r. 1792,
jíce
kožišinný. Mírem Guadalupe-hidalgským (2. února 1848) pipojena byla Kalifornie Unii. Zajímavo jest, že práv v té James W. Marshall pi zakládání vodního mlýna na American Riveru nalezl známá ložiska zlata, jimiž probuzena byla touha všech vrstev obyvatelstva po sthování do Kalifornie a po rychlém zbohatnutí. Píchodem mnoha tisíc nových osadník nastal v zemi nový život, doba obrození. Již r. 1850 pracovalo v zlatých polích kalifornských na 50.000 zlatokop, r. 1852 pes 100.000, kteí vytžili zlata v sumách závratných:
dob
za 5 milí. dollar, r. 1849 za 22 milí., r. 1850 za 59 milí., za 60 milí., do r. 1859 za 61 milí. dolar. Pak ryžovišt chudla a poalo dobývání zlata skalního v štolách. Od roku 1865 výtžek zlata nápadn se menší; z 35 milí. dol. poklesl roku 1875 na 23*5 milí. dol. V letech 1876—1885 dobylo se ho za 17 milí. Od r. 1898 dol., od r. 1893 do r. 1902 již jen za 15*5 milí. dol.
r.
1848
r.
1851
prmrn
pedí
nad Kalifornii množstvím drahého kovu jen Colorado a Aljaška. Za to vyvinula se všeliká odvtví polního hospodáství, a „zlato klasv obilních, hrozn révových a pomoran pinášelo zemi vtší užitek nežli zlato v dolech". Deckert. Z jiných kov jmenovati sluší stíbro, jehož dobylo se v Basin Ranges a v jižní Siere Nevad dosud asi za 60 milí. dol. získalo se r. 1900 za 5 milí. dol.,
prmrn ron
Mdi
29.500 lahví (r. 1877 lahví 79.000). Borax a kyselina borová dala r. 1902 výtžek 17.000 tun, petroleje vyprýštilo téhož roku 144 milí. sud. Polnímu hospodáství hlavn pisplo, že všude, kde bylo lze, zakládaly se prplavy, zavodovací stoky a nádrže vodní, z nichž rtuti
259
Podnebí.
obrovské plochy pijímaly životní sílu. Bear Valley Reservoir pi pramenech Santa Ana Riveru obsahuje 76 milí. m 3 velikolepé hráze cuyamacaská, hemetská a sweetwaterská zadržují 42 milí. m 3 vody. Krom etných soustav prplavních je v innosti na pl tvrtá ,
tisíce studní artézských.
Oregon a Washington vyznaují se tžbou uhlí a díví. Ve Washingtonu r. 1900 bylo 778 pil., v Oregonu 436 pil. Zmínky zasluhuje bohatý rybolov na ekách oregonských a washingtonských a s ním spojená úprava a konservování ryb, jež vyneslo obma státm r. 1900 pes 6*6 milí. dolar.
Lov losos v ece Columbii v Oregonu. Dle fotogr Underwood & Underwood
3.
v
Londýn.
Podnebí.
Podnebí stát Spojených závislo je na zempisné šíce, na rozdlení vody a souše, na kolmé lenitosti a na poloze té neb oné krajiny. Pokud se týe polohy zempisné, náleží Unie skoro úpln teplejší polovici mírného zempásu, a mohlo by se tudíž pedpokládati, že se podobá podnebí v krajinách kolem moe Stedozemního na polokouli východní. Le skutené podnebí unijské jest od nho velice odlišné, což vysvtluje se zcela opanou polohou k moi svtovému a jiným rozdlením výškovým. Hlavní území, východ a jih, mají podnebí stanovené polohou k moi východnímu a jižnímu, dále obrovskými rovinami na severu a horami na západ, pomry to, jež v Evrop shledáváme
tém
opan. K tomu
pistupuje veliká rozlehlost
zem,
nedostatek hor, 17*
260
Amerika.
které by území v celek uzavíraly, po pípad ped a západními chránily, jak pozorujeme v Evrop.
vtry severními
Nyní jsou Amerika Severní a Asie nejstudenjšími koninami na svt, ponvadž všecko teplo v zim z nich vysálá; následkem toho jeví se v nich nejvtší tlak vzduchu. Moe mezi nimi ležící jsou pomrn teplá a tudíž ástmi povrchu zemského s pomrn nízkým tlakem. Dsledek toho jeví se v silném odtoku chladných vrstev vzduchových z konin o vysokém tlaku k moím, kterýž odtok otáením se zem kolem osy na polokouli severní ponkud Odtud v zim do Unie vnikají ledové vtry se uchyluje na právo. severozápadní a severní až do nízkých šíek; vanou velice bouliv, ponvadž jim hory nikde nepekážejí. Západní Evropa moem oblita netrpí vlivy
vtr
severoasijských,
jsouc
v
zim
provívána teplými
Tyto vtry jí pinášejí pomrn asn jaro, jež v Unii neobyejn dlouho dává na sebe ekati a bývá perušováno náhlými pechody povtrnostními, pokud se zimní chladna ve vyšších šíkách nevytratí.
vtry jihozápadními.
Zatím co na evropském jihu horká suché vtry pozemní od severu a od východu posuchá léta v Stedomoí zpsobuje, a zatím co na evropském severu západní a severozápadní vtry, vanoucí z ledovc grónských pes ochlazené proudy oceánu Atlantského, letní horko snižují, stídají se v Unii suché teplé vtry pozemní ze severu a západu s vlhkými, suchými vtry jižními a východními, zpsobujíce tropicky horké a vlhké poasí letní, neobyejn prospšné vývoji rostlinstva, které na jae ve vzrstu se opozdivši, v msících letních rychle dohání, co zameškalo. Podzim, jenž se obyejn prozrazuje náhlým pevratem povtrnostním, vyznauje se pozdji dlouhotrvajícím, klidným a jasným poasím (letem indiánským), dokud zima o vládu se nepihlásí. I jeví se v Unii klima s velikými rozdíly roními, tedy klima kontinentální, ale s velikými srážkami vodními v msících letních. Jinak jeví se v Unii léto.
pouš
africká hlcuje a tím
tém
beh
Zhruba jeví se podnebí na vší nesmírné ploše od oceánu Atlantského po 100. stupe z. d. a od zál. Mexického po severní hranice kanadské, stejné. Hory Appalašské nemají skoro vlivu na zmnu podnebí, nezadržujíce v zim severozápadních bouí snhových, ani v lét vtr dešových. Smrem k severu teploty zvolna ubývá; není tu pekážek, které by oddlovaly podnebí, podobné italskému, od podnebí, podobného severošvýcarskému nebo eskému. Jedin Florida na nejzazším jihovýchod a Maine na severovýchod jeví se ponkud jinak v obrazu všeobecném. Krajina Maine vydána jest hodn chladným vtrm moským, a její podnebí pedstavuje pechod k neobyejn chladnému podnebí letnímu, jaké pozorovati lze pi ústí eky sv. Vavince. Zde má veliký význam studený proud labradorský a studená voda pobežní, jakož mohutný teplý proud rovníkový (golfský), jenž nedaleko odtud plyne pi jihovýchodním pobeží. Na Florid teplou vodou oblité jeví se nápadné tropické
tém
i
261
Podnebí.
že na východním pobeží na p. pibývá tepla s ubýváním šíky zempisné tak rychle, jako nikde na svt. Pozorujeme-li lednové isothermy v Unii, v záp. Evrop a sev. Africe na týchž šíkách zempisných, shledáváme rozdíly velmi nápadné. Tak isotherma, oznaená íslem 10, vine se skoro podél klima,
—
severních hranic unijských (asi pi 48° s. šíky), kdežto v záp. Evrop v téže šíce není po ní potuchy. Isotherma, oznaená íslem 0, vede rovnobžn s rovnobžkou 40., v Evrop vine se asi v Unii od 12° v. d. obloukem pes Dunaj, podél záp. sklonu šumavského pes Alpy rakouské po ústí dunajské a dále podél severního pobež' ernomoského. Isotherma 4- 10, jež piléhá k rovnobžce novoorleanské (30° s. š.), v Evrop sleduje pibližn 40° s. š., jdouc pes plostrov Pyrenejský, Sardinii, Kalabrii a pes Cypr do Sýrie.
tém
tém
Kácení pralesa $v~0regonu.
V
tvoí uzavenou kivku, zaujíniajíc Africe"., Teprve isotherma, již znaí ísla -{-20 protíná Ameriku Stední v téže zempisné šíce jako severní Afriku. New York má stední nejvtší zimu (stední 17-3°. Za to v lét isothermy pohybují se skoro v jedné minimum) zempisné šíce. New York má stední nejvtší horko (stední maAfrice
vtší
díl
pak isotherma
-f-
10
vysoiny Atlasské v „Malé
—
ximum) -f-34 Z rozdílu mezi teplým, vlhkým podnebím golfovým a mezi zimním podnebím severním, jež studenjším iní „lednice zátoky Hudsonské" a ásten též jezera Kanadská, vykládá se síla do.
hyb vtrných, jež vznikla z vyrovnávání teplot vzduchových. Širé roviny nitrounijské pohyby ty ješt zvyšují. Unie leží jako západní
262
Amerika.
Evropa v okruhu velikého víru vzdušného, východn se pohybujícího, na jehož pední stran (na východ) vanou teplé vtry jižní, na stran zadní studené vtry severní. Jenže pohyby vtr, jakož vlastní pohyb víru zmínného jsou v Americe dvakrát rychlejší nežli u nás; odtud také vtší rychlost a mohutnost promn povtrnostvíce v jednom dni vyskytují se asto. ních; rozdíly teplotn 30° Mohutné severní vtry jsou z té píiny na západ nanejvýš suché a na východ provázeny neuviteln silnými vánicemi snhovými. i
i
Spojí-li se vánice ty s rozsáhlými a hlubokými víry vzdušnými, trvá poklesnutí teploty nkdy mnoho dní a až pi zálivu Mexickém zpsobiti mrazy, led i sníh. Tu pak jediná Florida zstává trvale ušetena ped tímto nepítelem polotropických rostlin, kdežto na západních nížinách travnatých dobytek hromadn hyne v snžných metelicích, blizzardech, ponvadž farmái skot svj ve volné pírod pes zimu nechávají. V lét vyskytují se mohutné smršti, tornados, i které o malé elní ploše pohybují se rychlostí rychlíku, t. j. 100 km za hodinu. Nejobyejnjším místem jejich vývoje bývá pás pi ústí Missuri, akoli v horkých letech peletují Unii všude, majíce neobyejnou moc niivou. Celkov liší se americké klima od evropského teplejším, dusnjším letem, daleko studenjší zimou, silnjším pohybem vzduchu a vyššími srážkami vodními. Asi na ICO. poledníku z. d. podnebí unijské nápadn se mní. Vlažný vzduch od zátoky Mexické neproniká až k této áe, a tak píznivé dosud podnebí pechází v podnebí stepní a na konec v poušové, z nhož vymaují se pouze vysoká pohoí a krajiny dešti navštvované (okresy deštné). Jako všude v pouštích, i zde picházívají prtrže mraen, které pustoší všecek kraj. V jižních ástech vysoinných, vyjmouc pobežní pruh moskými proudy ochlazovaný, horko stoupá do bájených výšek. Pokud se týe srážek vodních, a zvlášt deš, lze íci, že na východ trvá rovnomrné jich rozdlení ve všech msících i jeví se tu tak zvaný atlantský typ deš. V stedních státech atlant-
mže
;
ských obnáší ervencové maximum 10%, dubnové minimum 7% všech dešv. Oproti jihu letní maximum ponkud stoupá, oproti severovýchodu ustupuje nevýznamnému maximu podzimnímu; na pobeží lze pozorovati nejvíce srážek v srpnu. Západn od hor Appalašských a jižn od Ohia patrný jest tennesseeský typ dešový, význaný množstvím srážek ke konci zimy a na poátku jara, naproti emuž má podzim deš nejmén. Podobn má se poasí v Alabam a v Louisian. V bezprostední blízkosti zálivu Mexického jeví se dešový typ zálivový s nejvtšími pívaly v záí a ídkými prškami v prvních dnech jarních. Nejdležitjším typem ovšem jest typ missurský, jenž se šíí pes dálné plochy od dolního Missisipi k jeho pramenm a od Ontaria až do oblasti zmírnných srážek na dalekém západ. Zde mírné srážky zimní, bohaté dešt na jae a na poátku léta (v Nebrasce na p. 3/s práv v dob vývoje oslabené plodin hospodáských od dubna do ervence), jakož i
263
Rostlinstvo.
srážky podzimní zpsobují, že širé lány a zvlnné nivy jeví se jako
výborná a peúrodná role. V západní vysoin šíí se k severu povtrnostní typ mexický, jehož znakem bývají ídké dešt ervencové, srpnové a záiPoasí toto jové, kdežto únor, bezen a duben bývají bez deš. zvlášt charakterisuje Arizonu a Mexiko. Mezi typem mexickým a missurským rozeznati lze jakési typy pechodní a v oblasti oceánu Tichého typ tichomoský, na samém pobeží rázovitý a význaný bohatými srážkami zimními. V lét bývá tu deš nedostatek. 4.
Rostlinstvo.
Kdo z Evropy ocitá se v Unii nkde u Nového Yorku, ani nepozoruje pi povrchním pohledu rozdílu mezi rostlinstvem evropským a severoamerickým. Píina toho spoívá v tom, že etné druhy rostlin z Evropy byly peneseny do Ameriky, kde zdomácnly. Naše druhy obilné: pšenice, oves, jemen, žito, naše zeleniny, stromy ovocné, rostliny ozdobné a ke zahradní dostavily se sem zárove místech nabyly forem neobyejn s vysthovalci a v mnohých bujných. Na druhé stran opt mnohé rostliny zdomácnlé v Evrop pocházejí z Ameriky. Jsou to na prvním míst kukuice a boby, tabák a tomaty, robinie, ervený kaštan, pupalka, borovice Weymouthova, smrk erný, divoké víno, jiiny, mnohé zeleniny, mnohé stromy a ke. Podobnost rostlinstva severoamerického s rostlinstvem evropským vzrstá smrem k severu, ponvadž tu pevnina prostírá se skoro kolem celé zemkoule, a rostlinstvo mohlo se pohodln a rovnomrn po ní rozprostíti. Le v šíkách nižších lze podobnost rostlinstva unijského se stedoevropským pozorovati. Ovšem že podobají se území pobežní na obou stranách oceánu více, nežli území od pobeží vzdálená. V Americe Severní východní pásma vysoinná jsou rozhraním kvteny východní a západní. Na východní jejich stran patrný jsou rostlinné tvary bližší oceánu Atlantskému, na stran západní tvary flory tichomoské. Východní polovice Unie vyznauje se na prvním míst nesmírnými lesy, z nichž polovice jsou lesy jehlinaté, polovice lesy
jiné
i
listnaté. Jižní cíp Floridy
porostlý jest lesem polotropickým.
Oproti
lesm evropským vyznaují se mohutnjším vzrstem, vtším množstvím druhv a zástupci druh, které v Evrop již dávno vyhynuly. Dub ureno bylo v Unii 50 druh oproti 20 druhm evropským; borovic 30 oproti 10; podobný pomr trvá mezi americkými a evropskými jasany, javory, bízami, jilmy, oešáky atd. Píiny rozdíl mezi rostlinstvem unijským a evropským, mezi ády a druhy pocházejí z minulosti. V dob tetihorní vznikl totiž na severní polokouli pi vyšší teplot vzduchu pás blízce píbuzných les kolem tony. Následující doba ledová, již nejspíše pedcházelo vtší odlouení americké pevniny jak od východní Asie, tak od sev. Evropy,
264
Amerika.
posunula pevninské ledy k mnila.
ímž
jihu,
vegetace lesní
znan
se
pe-
Východní kraj lesnatý vykazuje od severu k jihu, od pobeží k horám, mnohonásobné rznosti, a jestliže meze mezi nimi jsou neurité, lze pece tu sestaviti zetelné oblasti podízené. Sever náleží lesní oblasti strom jehlinatých, v jejíž jižní polovici pimíšeny jsou též stromy listnaté. Charakteristický strom, vejmutovka, i
roste v sousedství erné jedle, javor cukernatých, dubv a jiných strom, které iní lesy hezí a rozmanitjší. Stedoatlantské lesy pobežní, které kryjí jižní odnože hor Appalašských, jakož i lesy západní, vykazují pevahu letních strom listnatých. dále k jihu, tím bohatší jest les, a stromy listnaté s listím stálým promují Floridu, od mraz chránnou, v zemi polotropickou. Tu zjevují se houštiny palem palmettových a mohutné duby, s nichž splývají tillandsie jako v lesích tropických.
ím
Castle
Rock pi ece Columbii v Oregonu.
jižním pobeží pda písená, chudá živnými látkami, pikvtenu nevýznanou, hostíc v písených nánosech nuzné
Na vodila
lesy borové^ jel poskytují v obiaaKarcm^cJbL_n£iriotebnjsihQ deva. Rozšíeny jsou tu také bažiny, porostlé na pobeží lesy listnatými
a v
mlinách
cypiši bažinnými.
Dále na západ poínají nepehledné roviny travnaté. Již v stát mají ráz prairií, jichž vlastní Kentucky nkteré ásti o chudé oblast protíná poledník stý. Východozápadní pechod od les k travinám dje se tím zpsobem, že s poátku objevují se malé skupiny les nebo shluky rostlin jednoho typu, jichž zjev krajinu iní podobnou parkm. Pozdji houštiny stromové sousteují se podél ek, vyplujíce jejich údolí, až na konec v západních koninách mizejí docela. Východní prairie jsou lukou v zim zelenou a chudou
pd
i
265
Rostlinstvo.
rostknami hlízovými a cibulovými; západní prairie stepí, již pokrývá tráva buvolí ješt s jinými travinami jako vysoký, šedozelený koÚzemí „Veliké pánve" bohato je solnými bažinami, které berec. po ztrát bývalých vod otoeny jsou kruhovými pruhy, na nichž bujejí rostliny slanomilné. Jih, planina Coloradská a severozápadní Mexiko pibližují se útvaru stepnímu. Krom kakt, jimž daí se také v pouštích, bujejí tu yukky, agáve, nkteré leguminosy pospolu s rznými trnovníky, jež dodávají tmto travnatým koninám vzhledu,
znan
od prairií liší. V Texasu jmenují krajiny „chaparals". jednoleté rostlinky a trniny o krátkém trvání odívají se po a najarních a podzimních deštích bohatstvím arovných plují pozorovatele vnitní rozkoší. Kolem pramenv a v sousedství ek zdvíhají se mohutné topole, vrby a jiné stromoví jako zelené oasy, pipomínající stedoevropská zátiší obklopená lukami a poli. Vyšší pohoí mají na sob lesy, v nichž pevládají stromy jehlinaté, asto velice ídké, bez luk a pastvin, jaké vídáme v Alpách; jest to následek nedostatku stálých vod letních, ponvadž na horách není velikých ledovcv ani snžníkv, jež by potoky a eky jímž se
etné
kvt
zásobovaly horskou vodou. Nejdálnjší západ konen náleží v severních krajích pohraniních k zemím s nejbujnjšími a nejbohatšími lesy v Americe Severní. Stromy jehlinaté bujejí, pokud zasahují dešt krajinné, na sklonu jihozápadním po Aljašce až k moi. Po deštích nastává doba sucha, nedostává se vody, podrost lesní hyne, lesy chudnou a idnou, ráz vlastního amerického lesa pojednou se mní. V odlehlých však údolích Sierry Nevady jest pravlast velebných sequoí, které se zde zachovaly z doby tetihorní. Krom nich les vykazuje ješt jiné mohutné stromy jehlinaté v takovém množství, že stromy listnaté se úpln v nich ztrácejí. Pobežní pásma horská v Kalifornii mají kryt kovinatý s listy tvrdými, kožovitými, aby dovedly odporovati žáru letnímu. Pi samotném pobeží ernají se opt stromy jehlinaté; zcela na jihu krajiny pecházejí v holé poušt. Do tohoto lesního bohatství a tajemství náhle vnikl lovk a v nkolika desetiletích je prozradil a zneužil, zpsobiv v strašnou spoustu. Od poátku svého osadnictví vychováván byl v pedstavách o nevyerpatelnosti a bohatství plodin a o zbytenosti hospodáství lesního. Osadníci mysleli, že lze les káceti bez ohledu na budoucnost, a proto hubili jej pro získání orné pdy, jíž pibývalo v pomru s ubývajícími lesy. Také se stávalo, že pi zábavných výpravách a lovech neopatrným uhasínáním vznikaly dsné požáry lesní, jichž nový vzrst vyžadoval nejmén nových padesáti let. Ano osadníci v neprozetelnosti své úmysln ásti lesa spalovali, aby získali místo pro polnosti a mrvu ze spálených kmen. Zalesování vymýcených plání bývalo úpln opomíjeno. Dle toho také nynjší lesy severoamerické vyhlížejí! Toliko v koninách odlehlých a nepístupných rozkládají se rozsáhlé hvozdy, jichž sekera dosud málo se dotekla, ale nebezpeí zvolna k nim pece se od Mainu blíží, a neujme-li se jich zákon, pro-
nm
oh
266
Amerika.
padnou osudu jako hvozdy
na pobeží. Když osadníci postupona západ, první mýtiny pozbývaly svých pán, kteí táhli za štstím dále a zstávaly nezdlávány. Tu vyrostl na nich les mladý, jenž dosahuje nyní leckde mohutné výše, chovaje v sob napolo setlelé, vybledlé, obrovské kmeny jako svdky bývalé slávy pralesní. Tento mladý les, peliv nyní chránný, dodává krajinám na východ píjemného vzezení a podporuje pevládající tu hospodáství dobytí. I mnozí soukromní majitelé rozlehlých území promují je v parky, pispívajíce tak k zachování ušlechtilého krytu stromového. Le ani západ nebyl ušeten lesního vandalismu; zejména koniny na pechodu k rovinám travnatým vytrply mnoho ranami devorubc. Zvlášt v Illinoisu jsou pomry hospodáství lesního smutné. Kdyby nebyli první osadníci tak bezohledn jednali, bylo by tžení z les zdejších bývalo nyní mnohem výnosnjší. zakládají se všude na pomezí volného Jako na výsmch vzrstu stromoví na p. v Kansasu školky lesních sazenic, v nichž pstují se stromy s korunami košatými, aby hospodáská stavení a osady chránny byly jednou ped palivými paprsky sluneními. Lesy tichomoského severozápadu, tak podivuhodné v nádhee kmen, nedostihují les na východ, a zdá se, že nesmyslné jich niení vyžadovati bude také co nejdíve racionelního pstní. S vývojem rostlinstva souvisí vývoj plodin hospodáských a tím stavu rolnického. Na míst poraženého lesa, pokud sám sob ponechán jsa, zase nezarostl, nebo pokud nezstal mrtvý, a na míst druhdy neužitených travnatých rovin nastoupila pda orná. Na severovýchod vynikají pastviny, kde povtrnost a poteby velkých mst podporují mlékaský prmysl, nebo kde nedostatek vody pdu iní polnímu hospodáství nezpsobilou. O pstování ovoce ve form evropského zahradnictví tu mluviti nelze, ponvadž není tu podmínek podobného odvtví. Staré zpsoby hospodaeni, neomezená volnost v pívozu pírodnin a zmírnní klimatických psobily, že v Unii utvoila se jednoduchá pásma pdy vzdlavatelné pro urité druhy plodin hospodáských. Každá prospívá v území za nejpíznivjších podmínek, které v první klimatem, pak pdou a výhodnou polohou tržiš se vyznaují. Stý poledník západní je patrným rozhraním hospodáského vývoje. Východn od nho jsou území obilná, majetky obilných král, západn od nho kultury na blízku vodných oas až po okrajní pohoí kalifornská, oregonská a washingtonská. R. 1850 bylo zoráno 117-6 milí. ha, z nichž 45*2 milí. ha krylo obilí; r. 1860 ze 162-8 milí. ha zdlané pdy bylo zaseto 65*2 milí. ha, r. 1870 již ze 163*1 míli. ha 75-6 milí. ha plodilo obilí, r. 1880 z 214-4 milí. ha 114 milí. a r. 1900 z 336 milí. ha 165*9 milí. ha; nyní ješt více. R. 1900 bylo obilnin: na 37*6 milí. ha kukuice, na 18*4 milí. ha pšenice, na 11*5 milí. ha ovsa, na 1*8 milí. ha jemene a na 0*8 milí. ha žita. Tžišt obilného východu spoívá v severních státech stedních; tu severn od rovnobžky St. Louis jsou koniny, v nichž skoro napoád nejmén polovice vší pdy se oe. Všude jinde, v stedních státech atlantvali dále
pomrm
pomr
ad
i
267
Rostlinstvo.
pda
obilná ských, jsou krajiny, v nichž pouze místy pevládá orná jiných ale plodin pstuje se tu rovnž veliké množství. Na prvém míst pstuje se nyní pšenice, jež žlutí se i v koninách severn od hranic unijských, jakož i vyjmouc stát Michigan, jižn od 41. 42, ° š. s. V kulturách západní Unie pšenice pedí nad plodiny ostatní. Na jihu pšenici s polí vytlail oves a zvlášt kukuice. Oves nachází podmínky vzrstu daleko na severu, ale proto pece pstuje se nejmezi jezery a 40. rovnobžkou a na západ horlivji v pruhu po Missuri. Podobn kukuici daí se skoro v týchž šíkách, ponvadž
—
zem
letní
horko unijské, spojené
s
koninách bujnému vzrstu
r.
1850 1860 1870 1880 1885 1890 1895 1900 1901
1902
vydatnou vlhkostí, pomáhá práv v tchto jejímu.
kukuice
pšenice
ovsa
207*0 838-8 760-9 1754-9 1936-2 1490-0 2151-1 2105-1 1523-6 2525-6
100-5
146-6 172-6 282-1 407-9 629-4 523-6 824-4 809-1 736-8 987-8
173-1
287-7 459-5 357-1 399-3 467-1 522-2 748-5 670-1
I
vytžilo se
jemene
milí. hl
žita
prosa
17-6 9-8
44-1
14-2 21-1 16-9 19-8
58-4 67-2 87-4 58-9 109-9 135-0
21-8 25-8 27-2 24-0 30-3 29-4
5-2 15*8
29-8
9-0
11-8 12-6 12-4 15-3 9-6 15-1
14-5
Jižnji od 40. rovnobžky, zvlášt mezi 36.° a 40.° ve Virginii, Georgii a pi Ohiu, tedy v území východn od Missisipi, pstuje se tabák, jehož Unie] tžila již od dávna více nežli Evropa (30% všeho výtžku na svt). R. 1885 bylo tabákem osázeno 301.000 ha pdy nejvtší sklize jeho vydala r. 1888, asi 566 milí. liber. Potom nastal úbytek v tabáku (r. 1894 406*7 milí. liber), po emž r. 1899 že na 440.000 ha vydala 868*2 milí. liber listí. Jemným druhm tabáku je podnebí unijské celkem nepíznivo pro deštivá léta; na Florid opt, kde podnebí vyrovnává se kubánskému, pda je pro rostlinu tabákovou píliš písená. Nejlepší druhy dává údolí Connecticutu a krajiny pi dolní Susquehann, nejvtší množství urodí se ve vrchovin kentuckyské, tennesseeské, východovirginské a severokarolinské. V šíce 37° spatiti lze ke bavlníkové, s jichž zjevy setkáváme se pak od ústí zátoky Chesapeakské až po stý stupe z. d. Tu pda missisipská tak je výborná, že dala vznik a postavení Novému Orleansu, jako nejvtší[muvývoznímu pístavu bavlny na celém svt. Podobn jihovýchodní ást Texasu, Jižní Karolina a Florida vynikají bavlnictvím. Zcela na jihu, asi pi 34.° s. š., zavedeno jest pstní cukrové ttiny, již však nelze nazvati obchodní rostlinou stálou, ponvadž jí v zim hrozí stále noní mrazy. Krom ttiny má velikou ;
tžb
