N á v r h ZÁKON. ze dne , Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ. Změna obecního zřízení. Čl. I

N á v r h ZÁKON ze dne ………….... 2013, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 491/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna obecního zřízení Čl. I Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 72/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb. a zákona č. …/2012 Sb., se mění takto: 1.

V § 16 odst. 2 písm. a) se za slova „zastupitelstva obce“ vkládají slova „a volit a být volen starostou obce v obcích, v nichž je starosta obce volen přímo (dále jen „přímo volený starosta“), a hlasovat o odvolání přímo voleného starosty“.

2.

V § 16 odst. 2 poznámky pod čarou č. 7 a 8 znějí: „7) Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 8)

-23.

§ 60 zní: „§ 60 Volby do zastupitelstva obce, volbu přímo voleného starosty a jeho odvolání a místní referendum upravují zvláštní zákony. 7),8)“.

4.

V § 75 odstavec 5 zní: „(5) Pokud dosavadní starosta vykonává pravomoci podle § 107 nebo § 108c odst. 3 věty druhé, náleží mu odměna v dosavadní výši. Pokud dosavadní místostarosta vykonává pravomoci podle § 107 nebo § 108d odst. 4 náleží mu odměna v dosavadní výši.“.

5.

V § 75 odst. 6 se za slova „pravomoc podle § 107“ vkládají slova „nebo § 108c odst. 3“ a na konci textu odstavce 6 se doplňují slova „, jenž by byl pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněný“.

6.

V § 84 odst. 2 písmeno m) zní:

„ m) v obcích, v nichž 1. není volen přímo volený starosta, volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce, jakož i počet dlouhodobě uvolněných členů tohoto zastupitelstva, zřizovat a zrušovat výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce, nebo 2. je volen přímo volený starosta, stanovit počet dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva obce, zřizovat a zrušovat výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce,“.“. 7.

Ustanovení § 84 odst. 3 se zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

8.

V § 84 odst. 3 se slova „vyhrazené radě obce“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „a podle § 108c odst. 1“.

9.

V § 89 odst. 3 se za slova „postupuje se“ vkládá slovo „přiměřeně“ a na konci textu odstavce 3 se doplňují slova „nebo podle § 108c odst. 4“.

10. V § 98 se na začátek odstavce 1 vkládají slova „V obcích, v nichž není volen přímo volený starosta,“. 11. V § 98 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V obcích, v nichž je volen přímo volený starosta, jmenuje Ministerstvo vnitra správce obce, jestliže funkce starosty obce není obsazena a výkon jeho pravomocí není zabezpečen podle § 103 odst. 6.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

-312. V § 98 odstavec 5 zní: „(5) Činnost správce obce končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce (§ 91), zvolením přímo voleného starosty, případně zvolením místostarosty nebo pověřením člena zastupitelstva obce podle § 103 odst. 6. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce nebo na nejbližším zasedání zastupitelstva obce po ukončení činnosti správce obce podá správce obce zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku obce.“. 13. V § 99 odst. 3 poslední věta zní: „Rada obce se nevolí v obcích, v nichž je volen přímo volený starosta.“. 14. V § 102 odstavec 4 zní: „(4) V obcích, v nichž starosta vykonává pravomoc rady obce (§ 99 odst. 2), je zastupitelstvu obce vyhrazeno vydávat nařízení obce.“. 15. V § 103 odstavec 6 zní: „(6) Není-li funkce starosty obsazena, vykonává jeho pravomoci až do zvolení nového starosty místostarosta, a je-li více místostarostů, vykonává je ten, který je oprávněn zastupovat starostu podle § 104 odst. 1. Není-li obsazena ani funkce místostarosty, vykonává pravomoci starosty až do zvolení nového starosty nebo místostarosty člen zastupitelstva obce, kterého tím pověří zastupitelstvo obce.“. 16. V § 107 se ve větě první za slova „nebo místostarosty“ vkládají slova „případně do pověření člena zastupitelstva obce výkonem pravomocí starosty obce podle § 103 odst. 6 anebo do jmenování správce obce,“. 17. Za § 108 se vkládají nové § 108a až 108d, které včetně nadpisu znějí: „Zvláštní ustanovení o přímo voleném starostovi § 108a (1) Přímo volený starosta je volen v obcích, které měly k 1. lednu prvního kalendářního roku funkčního období zastupitelstva obce a) méně než 1500 obyvatel, b) 1500 a více obyvatel, pokud v obci není volena rada; o tom, že se v takové obci rada obce nevolí a je v ní volen přímo volený starosta, rozhodne zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích. Informaci o tom, zda bude v obci přímo volený starosta, zveřejní obec současně se zveřejněním údaje o počtu členů zastupitelstva obce, který má být volen (§ 68 odst. 2). (2)Funkce přímo voleného starosty vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením

-4 hlasování. Přímo volený starosta je členem zastupitelstva obce. (3) Přímo volený starosta skládá na prvním zasedání zastupitelstva obce, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města, městyse) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“ (4) Přímo volený starosta skládá slib před zastupitelstvem obce pronesením slova „slibuji“. Přímo volený starosta potvrdí složení slibu svým podpisem. Je-li zvolen přímo volený starosta, ale není zvoleno zastupitelstvo obce, skládá přímo volený starosta slib do rukou ředitele krajského úřadu. Složením slibu přímo voleného starosty je splněna i povinnost složit slib člena zastupitelstva obce podle § 69. (5) Přímo volený starosta vykonává svou funkci osobně v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy. (6) Ustanovení tohoto nebo jiného právního předpisu o starostovi obce se s výjimkou § 103 odst. 2 věty první a třetí, § 103 odst. 6, § 104 odst. 1 a § 107 vztahují i na přímo voleného starostu. Pro přímo voleného starostu dále obdobně platí § 70 až 79 a § 82. § 108b (1) Přímo volený starosta je pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněn nebo v případě, že před zvolením do funkce přímo voleného starosty nebyl v pracovním poměru, vykonává svou funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolněný přímo volený starosta. (2) Přímo volený starosta může po svém zvolení určit, že funkci bude vykonávat jako dlouhodobě neuvolněný; své rozhodnutí může kdykoli odvolat. Jestliže přímo volený starosta bude vykonávat svou funkci jako dlouhodobě neuvolněný, může mu zastupitelstvo obce přiznat měsíční odměnu. § 108c (1) Přímo volený starosta vykonává své pravomoci s výjimkou pravomocí uvedených v § 102 odst. 3 jako vyhrazené. (2) Ustavující zasedání zastupitelstva obce svolává za podmínek uvedených v § 91 odst. 1 přímo volený starosta; ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen přímo zvolený starosta. Jestliže nedošlo ke zvolení nového přímo voleného starosty, vykonává dosavadní přímo volený starosta své pravomoci i po ukončení svého funkčního období až do zvolení nového přímo voleného starosty. Ustanovení § 102a odst. 4 platí obdobně.

-5(3) Neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby do zastupitelstva obce pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce, nebo zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, je přímo volený starosta oprávněn stanovit pravidla rozpočtového provizoria a přijímat rozpočtová opatření. Ustanovení § 98 se nepoužije, ledaže funkce přímo voleného starosty ani místostarosty nejsou obsazeny a zastupitelstvo obce nepostupovalo podle § 108d odst. 3. § 108d (1) Přímo volený starosta může z řad členů zastupitelstva obce jmenovat místostarostu. Místostarosta zastupuje přímo voleného starostu, je mu za výkon své funkce odpovědný a může jím být odvolán. (2) Se souhlasem zastupitelstva obce může přímo volený starosta jmenovat více místostarostů. V takovém případě určí přímo volený starosta pořadí, v jakém jej místostarostové zastupují; současně může určit pravomoci, které budou místostarostové vykonávat namísto přímo voleného starosty. (3) Není-li funkce přímo voleného starosty obsazena, vykonává jeho pravomoci až do zvolení nového přímo voleného starosty místostarosta, a je-li více místostarostů, vykonává je ten, který je oprávněn zastupovat přímo voleného starostu podle odstavce 2. Není-li obsazena ani funkce místostarosty, vykonává pravomoci přímo voleného starosty až do zvolení nového přímo voleného starosty člen zastupitelstva obce, kterého tím pověří zastupitelstvo obce. (4) Dosavadní místostarosta vykonává své pravomoci v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového přímo voleného starosty. Vykonával-li ke dni voleb pravomoci přímo voleného starosty člen zastupitelstva obce podle odstavce 3, vykonává je i po dni voleb až do zvolení nového přímo voleného starosty.

ČÁST DRUHÁ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. II Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb.,

-6zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., a zákona č. …/2012 Sb. se mění takto: 1.

V § 7 poznámky pod čarou č. 3 a 4 znějí: „3) Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 4)

2.

V § 8 písm. a) se za slova „zastupitelstva městské části“ vkládají slova „a volit a být volen starostou městské části v městských částech, v nichž je starosta městské části volen přímo (dále jen „přímo volený starosta“), a hlasovat o odvolání přímo voleného starosty“.

3.

V § 89 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládají slova „v městských částech, v nichž není volen přímo volený starosta“.

4.

V § 89 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Zastupitelstvo městské části si může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti městské části mimo pravomoci uvedené v § 94 odst. 2 a v § 99c odst. 1.“.

5.

V § 93 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V městských částech, v nichž je volen přímo volený starosta, jmenuje ředitel Magistrátu správce městské části pouze, pokud funkce starosty není obsazena a výkon jeho pravomocí nelze zajistit podle § 99d odst. 3.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

6.

V § 93 odstavec 5 zní: „(5) Činnost správce městské části končí dnem ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části a v městských částech, v nichž je starosta volen přímo, též zvolením přímo voleného starosty nebo zvolením zástupce starosty. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva městské části nebo na nejbližším zasedání po ukončení činnosti správce městské části podá správce městské části zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku městské části.“.

7.

V § 95 odstavec 1 věta druhá zní: „Rada městské části se nevolí v městských částech, v nichž je volen přímo volený starosta.“.

8.

Za § 99 se vkládají nové § 99a až 99d, které včetně nadpisu znějí:

-7-

„Zvláštní ustanovení o přímo voleném starostovi § 99a (1) Přímo volený starosta je volen v městských částech, které měly k 1. lednu prvního kalendářního roku funkčního období zastupitelstva městské části a) méně než 1500 obyvatel, b) 1500 a více obyvatel, pokud v městské části není volena rada; o tom, že se v takové městské části rada městské části nevolí a je v ní volen přímo volený starosta, rozhodne zastupitelstvo městské části nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích. Informaci o tom, zda bude v městské části přímo volený starosta, zveřejní městská část současně se zveřejněním údaje o počtu členů zastupitelstva městské části, který má být volen (§ 88 odst. 2). (2) Funkce přímo voleného starosty vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování. Přímo volený starosta je členem zastupitelstva městské části. (3) Přímo volený starosta skládá na prvním zasedání zastupitelstva městské části, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, řídit se Ústavou a zákony České republiky.“ (4) Přímo volený starosta skládá slib do rukou předsedajícího zasedání zastupitelstva a pronese slovo „slibuji“. Přímo volený starosta potvrdí složení slibu svým podpisem. Je-li zvolen přímo volený starosta, ale není zvoleno zastupitelstvo městské části, skládá přímo volený starosta slib do rukou ředitele Magistrátu hlavního města Prahy. Složením slibu přímo voleného starosty je splněna i povinnost složit slib člena zastupitelstva městské části. (5) Přímo volený starosta vykonává svou funkci osobně v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy. (6) Ustanovení tohoto nebo jiného právního předpisu o starostovi se s výjimkou § 99 odst. 2 vztahují i na přímo voleného starostu. Pro přímo voleného starostu dále obdobně platí § 51 odst. 2 a 3, § 52 až 58 a § 87 odst. 3 až 5. § 99b (1) Přímo volený starosta vykonává svou funkci jako uvolněnou. (2) Přímo volený starosta může po svém zvolení určit, že funkci bude vykonávat jako dlouhodobě neuvolněný; své rozhodnutí může kdykoli odvolat.

-8Jestliže přímo volený starosta bude vykonávat svou funkci jako dlouhodobě neuvolněný, může mu zastupitelstvo městské části přiznat měsíční odměnu. § 99c (1) Přímo volený starosta vykonává své pravomoci s výjimkou pravomocí uvedených v § 94 odst. 3 jako vyhrazené. (2) Jestliže nedošlo ke zvolení nového přímo voleného starosty, vykonává dosavadní přímo volený starosta své pravomoci i po ukončení svého funkčního období až do zvolení nového přímo voleného starosty. Ustanovení § 69a odst. 2 a 3 platí obdobně. § 99d (1) Přímo volený starosta může z řad členů zastupitelstva městské části jmenovat místostarostu. Místostarosta zastupuje přímo voleného starostu, je mu za výkon své funkce odpovědný a může jím být odvolán. (2) Se souhlasem zastupitelstva městské části může přímo volený starosta jmenovat více místostarostů. V takovém případě určí přímo volený starosta pořadí, v jakém jej místostarostové zastupují; současně může určit pravomoci, které budou místostarostové vykonávat namísto přímo voleného starosty. (3) Není-li funkce přímo voleného starosty obsazena, vykonává jeho pravomoci až do zvolení nového přímo voleného starosty místostarosta, a je-li více místostarostů, vykonává je ten, který je oprávněn zastupovat přímo voleného starostu podle odstavce 2. Není-li obsazena ani funkce místostarosty, vykonává pravomoci přímo voleného starosty až do zvolení nového přímo voleného starosty člen zastupitelstva městské části, kterého tím pověří zastupitelstvo městské části. (4) Dosavadní místostarosta vykonává své pravomoci v období ode dne voleb do zastupitelstva městské části do zvolení nového přímo voleného starosty. Vykonával-li ke dni voleb pravomoci přímo voleného starosty člen zastupitelstva městské části podle odstavce 3, vykonává je i po dni voleb až do zvolení nového přímo voleného starosty. (5) Pokud dosavadní starosta vykonává pravomoci podle odstavce 4 věty první, náleží mu odměna v dosavadní výši. Pokud dosavadní místostarosta nebo člen zastupitelstva městské části vykonává v době ode dne voleb do zastupitelstva městské části do zvolení nového přímo voleného starosty pravomoci přímo voleného starosty, náleží jim odměna ve stejné výši, která podle § 99b náležela přímo volenému starostovi. 9.

§ 123 zní:

-9„Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy, volby do zastupitelstev městských částí a volby přímo volených starostů městských částí a jejich odvolávání se koná podle zvláštního právního předpisu.3)“.

- 10 ČÁST TŘETÍ Změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí Čl. III Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 238/1992 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 283/2005 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb. a zákona č. 275/2012 Sb. se mění takto: 1. V části první se v nadpisu doplňují slova „A VOLBA PŘÍMO VOLENÉHO STAROSTY OBCE“. 2. V § 1 odstavec 1 zní: „(1) Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství1) podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb do zastupitelstev obcí1a) a voleb starostů obcí v obcích, v nichž je starosta obce volen přímo1b) (dále jen „volby přímo volených starostů“) a rozsah soudního přezkumu pro volby do zastupitelstev obcí a voleb přímo volených starostů.“. 3. V § 1 odstavec 2 zní: „(2) Funkční období zastupitelstev obcí a přímo volených starostů obcí je čtyřleté.2) Volby do zastupitelstev obcí a volby přímo volených starostů se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím funkčního období a končící dnem jeho uplynutí.“. 4. § 2 zní: „§ 2 Volby do zastupitelstev obcí se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním2) podle zásad poměrného zastoupení. Volby přímo volených starostů se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním2) podle zásad většinového systému.“. 5. V § 3 odst. 1 se za slova „zastupitelstev obcí“ vkládají slova „a volby přímo volených starostů“. 6. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Volby do zastupitelstev obcí se konají ve 2 dnech ve všech obcích, městysech, městech, městech se zvláštním postavením,3) hlavním městě Praze, městských obvodech a městských částech, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 54 a 58).

- 11 Volby přímo volených starostů se konají ve 2 dnech v obcích, městysech, městech, městských obvodech a městských částech, v nichž není volena rada obce3a). Volby do zastupitelstev obcí a volby přímo volených starostů se konají společně.“. 7. „V § 3 se na konec odstavce 4 doplňuje věta „Konají-li se tyto volby společně s jinými volbami, konanými ve dvou dnech, probíhá hlasování ve dnech a době podle odstavce 3.“. 8. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Právo volit do zastupitelstva obce, města nebo hlavního města Prahy a právo volit přímo voleného starostu obce má občan obce4) za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci, městě nebo v hlavním městě Praze přihlášen k trvalému pobytu,5) a státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci, městě nebo hlavním městě Praze přihlášen k trvalému pobytu a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, (dále jen „volič“); do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části města se zvláštním postavením (dále jen "územně členěné statutární město") anebo městské části hlavního města Prahy6) a přímo voleného starostu městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města anebo přímo voleného starostu městské části hlavního města Prahy má právo volit ten volič, který je v den voleb přihlášen k trvalému pobytu v tomto městském obvodu nebo městské části.“. 9. V nadpisu § 5 se za slovo „volen“ doplňují slova „členem zastupitelstva obce“. 10. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní: „§ 5a Právo být volen přímo voleným starostou (1) Přímo voleným starostou může být zvolen každý volič, který je státním občanem České republiky, a u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b). Přímo voleným starostou městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy může být zvolen ten volič, který je státním občanem České republiky, a u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) a který je v den voleb v tomto městském obvodu nebo městské části přihlášen k trvalému pobytu. (2) Funkce přímo voleného starosty obce je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce, zařazeným do obecního úřadu této obce; funkce přímo voleného starosty městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí

- 12 vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu tohoto městského obvodu nebo městské části a s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do magistrátu příslušného územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy; funkce přímo voleného starosty obce, městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu11) nebo krajského nebo finančního úřadu. (3) Funkce přímo voleného starosty obce, městského obvodu nebo městské části je neslučitelná podle odstavce 2 pouze za podmínky, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce, městského obvodu nebo městské části, nebo za podmínky, že jde o zaměstnance jmenovaného starostou obce, nebo starostou městské části, hejtmanem nebo radou kraje, obce, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části. (4) Funkce přímo voleného starosty je po dobu jejího výkonu neslučitelná s výkonem státní služby podle služebního zákona.11a) 11. V § 7 odst. 1 se za slovo „obcí“ vkládají slova „a voleb přímo volených starostů“. 12. V § 7 odst. 2 písm. a), b), c) se slova „do zastupitelstev obcí“ zrušují. 13. V § 8 odst. 1 se za slova „do zastupitelstev obcí“ doplňují slova „a volby přímo voleného starosty“. 14. V § 8 odst. 2 se za slova „do zastupitelstev obcí“ vkládají slova „a voleb přímo volených starostů“. 15. V § 9 odst. 1 se za slova „výsledků voleb do zastupitelstev obcí“ a slova „výsledky voleb do zastupitelstev obcí“ vkládají slova „a voleb přímo volených starostů“. 16. V § 9 odst. 2 písm. a), b), c), d), e) se slova „do zastupitelstev obcí“ zrušují. 17. V § 9 odst. 2 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i), j), k), l) se označují jako písmena h), i), j), k). 18. V § 9 odst. 2 písm. i), j) se slova „do zastupitelstev obcí“ zrušují. 19. V § 9 odst. 3 písm. e), f) se slova „do zastupitelstva obce“ zrušují.

- 13 -

20. V § 9 odst. 3 se písmeno g) zrušuje. 21. V § 12 odst. 1 písm. a) se za slova „do zastupitelstev obcí“ vkládají slova „a pro volby přímo volených starostů v obcích“. 22. V § 12 odst. 1 písm. c) se za slova „do zastupitelstev obcí“ vkládají slova „a pořadí kandidátů na funkci přímo volených starostů v obcích“. 23. V § 12 odst. 1 písm. g) se slova „do zastupitelstev obcí“ zrušují a za slova „výsledky voleb“ se vkládají slova „v obcích“. 24. V § 12 odst. 2 písm. i) se slova „do zastupitelstva obce“ zrušují. 25. V § 12 odst. 6 písm. f) se slova „pro volby do zastupitelstev obcí“ zrušují. 26. V § 12 odst. 7 se slova „pro volby do zastupitelstev obcí“ zrušují. 27. V § 13 odst. 1 písm. a) se za slova „do zastupitelstva obce“ doplňují slova „a pro volby přímo voleného starosty“. 28. V § 13 odst. 1 písm. d) se za slova „na hlasovacím lístku“ doplňují slova „a pořadí kandidátů na funkci přímo voleného starosty na hlasovacím lístku“. 29. V § 15 písm. b), d) se slova „do zastupitelstva obce“ zrušují. 30. V § 16 písm. c) se slovo „zápis“ nahrazuje slovem „zápisy“. 31. V § 16 písm. d) se za slova „výsledku hlasování“ vkládají slova „pro volby do zastupitelstva obce a jednoho stejnopisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování pro volby přímo voleného starosty“. 32. V § 17 odst. 1 písm. c) se za slova „zastupitelstva obce“ vkládají slova „nebo kandidátem na funkci starosty pro volby přímo voleného starosty“. 33. V § 17 odstavec 2 zní:

- 14 „(2) Každá volební strana (§ 20 odst. 1), jejíž kandidátní listina byla zaregistrována, může delegovat nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se příslušné zastupitelstvo obce nebo přímo volený starosta volí. Pokud kandiduje v obou volbách, může delegovat člena a náhradníka pouze z titulu kandidatury v jednom druhu voleb. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise podle § 15 písm. d), jmenuje členy na neobsazená místa starosta. V případě, kdy počet členů okrskové volební komise poklesne pod stanovený počet v průběhu voleb a nejsou-li náhradníci z týchž volebních stran, jejichž zástupcům zaniklo členství, jmenuje starosta na neobsazená místa další členy komise.“. 34. V § 20 se vkládá nový odstavce 3, který zní: „(3) Politická strana a politické hnutí může být součástí pouze jedné volební strany pro volby přímo voleného starosty téže obce. Podává-li politická strana a politické hnutí kandidátní listinu samostatně, nemůže již být pro volby přímo voleného starosty téže obce součástí jiné volební strany.“. 35. V § 20 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(4) Kandidát může kandidovat pouze na jedné kandidátní listině volební strany pro volby do téhož zastupitelstva obce, a jsou-li vytvořeny volební obvody, pouze v jednom volebním obvodu. Kandidát na funkci přímo voleného starosty může kandidovat pouze na jedné kandidátní listině volební strany pro volby téhož přímo voleného starosty.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 36. V § 20 se doplňuje nový odstavec 5, který zní: „(5) Na funkci člena zastupitelstva obce může kandidovat i kandidát na funkci přímo voleného starosty; na funkci přímo voleného starosty může kandidovat i kandidát na funkci člena zastupitelstva obce.“. 37. V § 21 se vkládá nový odstavce 2, který zní: „(2) Kandidátní listiny pro volby přímo voleného starosty mohou podávat volební strany. Každá volební strana může podat pro volby přímo voleného starosty téže obce pouze 1 kandidátní listinu.“. 38. V § 21 se dosavadní odstavce 2, 3 a 4 označují jako odstavce 3, 4 a 5. 39. V § 21 odstavec 5 zní:

- 15 „(5) Tvoří-li volební stranu nezávislý kandidát nebo sdružení nezávislých kandidátů, připojí volební strana ke kandidátní listině petici podepsanou voliči podporujícími její kandidaturu. V záhlaví petice a na každé její další straně musí být uveden název volební strany, pro volby do zastupitelstva obce název zastupitelstva obce, do kterého volební strana kandiduje, pro volby přímo voleného starosty název obce, ve které kandidát na funkci přímo voleného starosty kandiduje, a rok konání voleb. Vedle podpisu voliče musí být uvedeno jeho jméno, příjmení, datum narození a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, jinak tento hlas pro podporu volební strany nelze započítat. Nezapočítávají se také podpisy kandidátů samých. Potřebný počet podpisů voličů je stanoven v příloze k tomuto zákonu; číslo vypočtené podle přílohy se zaokrouhluje na celé číslo směrem nahoru. Potřebný počet podpisů na peticích uveřejní registrační úřad na úřední desce nejpozději 85 dnů přede dnem voleb.“. 40. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní: „§ 21a Zmocněnec Volební strana, s výjimkou nezávislého kandidáta, činí úkony ve volebních věcech prostřednictvím svého zmocněnce. Zmocněncem je fyzická osoba, která je takto označena na kandidátní listině; nemůže jím být osoba mladší 18 let, osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům nebo kandidát. Úkony zmocněnce je volební strana vázána. Svého zmocněnce může volební strana písemně odvolat; zmocnění zaniká okamžikem doručení tohoto odvolání registračnímu úřadu. Volební strana může písemně určit nového zmocněnce a nové zmocnění doručí registračnímu úřadu. Dokud nebude určen nový zmocněnec, dokumenty zasílané podle tohoto zákona zmocněnci se pouze vyvěsí na úřední desce obecního úřadu; vyvěšením se považují za doručené.“. 41. V § 22 odst. 1 se za slova „kandidátní listina“ vkládají slova „pro volby do zastupitelstva obce“. 42. V § 22 odst. 1 písm. f) se slova „a jeho náhradníka“ zrušují. 43. V § 22 se odstavec 4 ruší. 44. V § 23 se v nadpisu doplňují slova „pro volby do zastupitelstva obce“ 45. V § 24 se v nadpisu doplňují slova „pro volby do zastupitelstva obce“ 46. V § 25 se v nadpisu doplňují slova „pro volby do zastupitelstva obce“ 47. Za § 25 se vkládají nové § 25a až 25d, které včetně nadpisů znějí: „§ 25a Kandidátní listina pro volbu přímo voleného starosty

- 16 -

(1) Kandidátní listina pro volbu přímo voleného starosty obsahuje a) název obce, b) název volební strany, která kandidáta pro přímou volbu starosty navrhuje, a označení, o jaký typ volební strany podle § 20 odst. 1 jde, s uvedením názvu politické strany a politického hnutí, c) jméno, příjmení, údaj o pohlaví, věk, jedno zaměstnání nebo povolání, které kandidát v době podání kandidátní listiny zastává, případně jeho akademický nebo jiný titul, část obce, nebo nečlení-li se obec na části, obec, kde je kandidát přihlášen k trvalému pobytu, název politické strany nebo politického hnutí, jehož je kandidát členem, nebo údaj, že je bez politické příslušnosti, d) jméno a příjmení zmocněnce volební strany s uvedením místa, kde je přihlášen k trvalému pobytu, není-li volební stranou nezávislý kandidát, e) jde-li o koalici, název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, f) jde-li o sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, nebo označení, že jde o nezávislého kandidáta, g) podpis zmocněnce volební strany; u nezávislého kandidáta podpis kandidáta; podáváli kandidátní listinu politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice anebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jejich jménem, popřípadě jménem organizační jednotky, je-li ustavena.15) (2) Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni volby přímo voleného starosty a že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině pro volbu starosty v téže obci. § 25b Projednání a registrace kandidátních listin pro volbu přímo voleného starosty (1) Registrační úřad přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem volby přímo voleného starosty předložené kandidátní listiny. Nemá-li kandidátní listina náležitosti podle § 25a nebo obsahuje-li nesprávné údaje nebo není-li k ní připojena petice podle § 21 odst. 4, popřípadě petice neobsahuje potřebný počet podpisů, vyzve registrační úřad písemně prostřednictvím zmocněnce volební stranu nebo nezávislého kandidáta nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranil do 53 dnů přede dnem volby. Ve stejné lhůtě může vady na kandidátní listině odstranit zmocněnec volební strany nebo nezávislý kandidát i bez výzvy registračního úřadu. (2) Registrační úřad ve lhůtě do 48 dnů přede dnem volby přímo voleného starosty rozhodne a) o registraci kandidátní listiny splňující náležitosti podle tohoto zákona, b) o odmítnutí kandidátní listiny, jestliže není podána podle § 21 nebo kandidátní listina neobsahuje náležitosti podle § 25a a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavce 1; v případě, že politická strana nebo politické hnutí je součástí více volebních stran pro volby přímo voleného starosty v téže obci, odmítne registrační úřad tu kandidátní listinu, která neobsahuje náležitosti podle § 25a odst. 1 písm. g), obsahují-li tyto náležitosti všechny kandidátní listiny, odmítne všechny.

- 17 -

(3) Registrační úřad neprodleně vyhotoví rozhodnutí o registraci, nebo o odmítnutí kandidátní listiny a zašle je tomu, kdo je oprávněn domáhat se ochrany u soudu proti tomuto rozhodnutí. Současně se rozhodnutí vyvěsí na úřední desce registračního úřadu a vyznačí se na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení. (4) Rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí kandidátní listiny musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede registrační úřad, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřené úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance obce, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu. (5) Na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu21) provede registrační úřad zaregistrování kandidátní listiny i po lhůtě stanovené v odstavci 2, nejpozději však 20 dnů přede dnem voleb. Proti tomuto zaregistrování nelze podat opravný prostředek. (6) Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacího lístku. (7) Není-li podána v obci žádná kandidátní listina, nebo není-li žádná kandidátní listina zaregistrována, volba přímo voleného starosty se v této obci nekoná. § 25c Vzdání se a odvolání kandidatury ve volbě přímo voleného starosty (1) Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. (2) U kandidátních listin podaných politickými stranami, politickými hnutími nebo jejich koalicemi může do 48 hodin před zahájením voleb písemně odvolat kandidaturu kandidáta též zmocněnec. (3) Prohlášení o vzdání se nebo o odvolání kandidatury nelze vzít zpět. Prohlášení je nutno doručit příslušnému registračnímu úřadu. (4) Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidáta učiněno po registraci kandidátní listiny, při zjišťování výsledků volby přímo voleného starosty se k hlasům pro něj odevzdaným nepřihlíží. Registrační úřad zajistí zveřejnění prohlášení ve všech volebních místnostech na území obce, pokud je obdrží do 48 hodin před zahájením volby přímo voleného starosty. § 25d Hlasovací lístky pro volbu přímo voleného starosty (1) Po registraci kandidátních listin zajistí registrační úřad tisk hlasovacího lístku.

- 18 -

(2) V záhlaví hlasovacího lístku musí být uveden název obce. Hlasovací lístek je opatřen otiskem razítka registračního úřadu. (3) Kandidáti na funkci přímo voleného starosty jsou uvedeni na společném hlasovacím lístku. Pořadí kandidátů stanoví registrační úřad losem po uplynutí lhůt podle § 23 odst. 3, popřípadě podle § 23 odst. 6, § 25b odst. 2 až 5. Před každým kandidátem je umístěn čtvereček. U každého kandidáta se uvede jeho vylosované číslo, jeho jméno, příjmení, údaj o pohlaví, věk, jedno zaměstnání nebo povolání, část obce, nebo nečlení-li se obec na části, obec, ve které je kandidát přihlášen k trvalému pobytu, a název politické strany nebo politického hnutí, jejímž je kandidát členem, popřípadě údaj o tom, že je bez politické příslušnosti. Je-li volební stranou sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, uvede se navíc i označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo. Je-li volební stranou koalice politických stran a politických hnutí, uvede se navíc označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo. Názvy politických stran a politických hnutí se uvádějí ve zkratce. 15) Dále se uvede název a typ volební strany, která kandidáta navrhla; u nezávislého kandidáta se uvede, že jde o nezávislého kandidáta. Správnost údajů o volební straně a jejím kandidátovi na hlasovacím lístku má právo zmocněnec volební strany, o nezávislém kandidátovi tento kandidát, ověřit před jeho vytištěním, pokud tohoto práva využije do 2 pracovních dnů po výzvě registračního úřadu. (4) Hlasovací lístek pro volbu přímo voleného starosty může být vytištěn oboustranně, přičemž pro označení všech údajů o všech kandidátech musí být použito stejných druhů a velikostí písma a pro hlasovací lístek použito papíru téže barvy, jakosti a rozměrů. (5) Starosta zajistí, aby hlasovací lístek byl dodán všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. V obcích, kde není starosta, zajistí povinnost starosty podle věty prvé místostarosta; není-li v obci ani místostarosta, zajistí tuto povinnost ředitel krajského úřadu. (6) V případě zřejmých tiskových chyb na hlasovacím lístku předaném voličům se hlasovací lístek nepřetiskuje, registrační úřad zabezpečí vyvěšení informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území obce s uvedením správného údaje.“. 48. V § 27 odst. 1 se za slovo „může“ vkládají slova „pro volby do zastupitelstva obce“. 49. V § 30 odst. 1 se za slova „volebních stran“ vkládají slova „a kandidátů na funkci přímo voleného starosty“. 50. V § 30 odst. 3 se za slova „nezávislé kandidáty“ vkládají slova „a kandidáty na funkci přímo voleného starosty“. 51. V § 31 odst. 2 zní: „(2) Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, papíru stejné jakosti a barvy. Pro volby do zastupitelstev obcí a volbu přímo voleného starosty je úřední obálka společná. Konají-li se volby do zastupitelstev obcí nebo volba přímo

- 19 voleného starosty společně s jinými volbami, musí být úřední obálka pro volby do zastupitelstev obcí a pro volbu přímo voleného starosty odlišná od obálky pro jiné volby.“. 52. V § 31 odst. 4 se za slova „hlasovací lístek“ vkládají slova „pro volby do zastupitelstev obcí a v případě volby přímo voleného starosty i hlasovací lístek pro tuto volbu“. 53. V § 33 odst. 3 se na konci textu věty třetí doplňují slova „společnou pro volby do zastupitelstva obce a případně volbu přímo voleného starosty.“ 54. V § 34 se v nadpisu doplňují slova „při volbách do zastupitelstva obce“. 55. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní: „§ 34a Způsob hlasování při volbě přímo voleného starosty (1) Volič v prostoru určeném k úpravě hlasovacích lístků označí v čtverečku před jménem kandidáta na funkci přímo voleného starosty křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje. (2) Po úpravě hlasovacího lístku podle odstavce 1 jej volič vloží do jedné úřední obálky společné pro volby přímo voleného starosty a do zastupitelstva obce, kterou obdržel od okrskové volební komise. (3) Volič po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku před okrskovou volební komisí do volební schránky. Voliči, který se neodebral do tohoto prostoru, komise hlasování neumožní.“. 56. V § 39 odst. 2 se za slova „zastupitelstev obcí“ vkládají slova „a volby přímo volených starostů“. 57. V části první, hlavě V se v nadpisu slova „do zastupitelstev obcí“ zrušují. 58. V § 40 odst. 2 se na konci věty první v textu uvedeném v závorce doplňují písmeno a číslovka „a 4“. 59. V § 40 odstavec 4 zní: „(4) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek je okrsková volební komise rozdělí pro volby do zastupitelstev obcí a pro volbu přímo voleného starosty. Hlasovací lístky pro volbu přímo voleného starosty odloží a zabezpečí obdobně jako při přerušení hlasování (§ 37). Poté zahájí sčítání hlasů pro volby do zastupitelstev obcí. Sečte hlasy pro jednotlivé volební strany a pro jednotlivé kandidáty. Počet hlasů odevzdaných pro volební stranu je dán součtem všech hlasů, které obdrželi její kandidáti podle odstavce 5. Hlasuje-li se v okrsku do zastupitelstva města nebo do Zastupitelstva hlavního města

- 20 Prahy a současně do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, hlasovací lístky se před sčítáním rozdělí podle jednotlivých druhů zastupitelstev, a poté se sčítají zvlášť.“ 60. V § 40 se vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Pro volby přímo voleného starosty započte okrsková volební komise hlasy pro jednotlivé kandidáty na funkci přímo voleného starosty takto: a) každý jednotlivý označený kandidát obdrží hlas, b) je-li označeno více kandidátů, nezapočte se hlas žádnému z nich, c) ke kandidátům, kteří se kandidatury vzdali nebo byli odvoláni podle § 24, a k hlasům pro ně odevzdaným se nepřihlíží.“. 61. V § 40 se dosavadní odstavec 6 označuje jako odstavec 7. 62. V § 41 odst. 2 se za slova „hlas voliče“ vkládají slova „pro volby do zastupitelstva obce“. 63. V § 41 odst. 3 se za slova „hlasovacím lístku“ vkládají slova „pro volby do zastupitelstva obce“. 64. V § 41 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Hlas voliče pro volbu přímo voleného starosty je neplatný, a) jestliže neoznačil na hlasovacím lístku žádného kandidáta na funkci přímo voleného starosty, b) označil-li na hlasovacím lístku více než jednoho kandidáta na funkci přímo voleného starosty, c) jestliže hlasovací lístek nebyl vložen do úřední obálky, d) jestliže je hlasovací lístek přetržen, e) je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků pro volby přímo voleného starosty.“. 65. V § 41 se dosavadní odstavce 4, 5 označují jako odstavce 5, 6. 66. V § 42 odstavec 1 a 2 zní: „(1) Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volbách do zastupitelstva obce a zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volbě přímo voleného starosty. Zápis podepíší členové okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.“.

- 21 „(2) V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku ve volbách do zastupitelstva obce se uvede a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů, b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do výpisu ze seznamu, c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, d) počet odevzdaných úředních obálek, e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu, f) počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty, g) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.“. 67. V § 41 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování ve volbách přímo voleného starosty se uvede a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů, b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do výpisu ze seznamu, c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, d) počet odevzdaných úředních obálek, e) počet platných hlasů odevzdaných pro každého kandidáta na funkci přímo voleného starosty, f) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.“. 68. V § 41 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 4 a odstavec 4 jako odstavec 5 a znějí: „(4) K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. e) a f) a podle odstavce 3 písm. e) využije komise potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení hlasování pro tento účel výslovně označil předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise. „(5) Využije-li okrsková volební komise pro vyhotovení zápisů o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i pro vyhotovení údajů na technickém nosiči počítač, využije programové vybavení dodané Českým statistickým úřadem.“. 69. V § 43 odstavec 1, 2 a 3 znějí: „(1) Po podepsání zápisů o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise předá 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volbách do zastupitelstva obce a 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volbách přímo voleného starosty, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u pověřeného obecního úřadu, s výjimkou hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně; v těchto městech předá předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen

- 22 okrskové volební komise stejnopisy zápisů o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u úřadu městské části v hlavním městě Praze a u úřadu městské části nebo městského obvodu ve městech Brno, Ostrava a Plzeň. (2) Jestliže se v předávaných zápisech o průběhu a výsledku hlasování vyskytnou chyby, budou v případě, že je předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise zmocněn k opravě chyb, ve spolupráci s nimi na místě odstraněny; pokud však není předseda nebo pověřený člen okrskové volební komise k opravě těchto chyb zmocněn nebo jde o chyby, jejichž oprava je možná pouze s využitím materiálů uložených ve volební místnosti, bude příslušný zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Nesplnění povinnosti okrskové volební komise odevzdat na výzvu Českého statistického úřadu zápis o průběhu a výsledku hlasování podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování podle § 39, popřípadě ve stanovené lhůtě je důvodem pro vyhlášení opakovaného hlasování (§ 54) v příslušném volebním okrsku. (3) Po převzetí příslušného zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování obdrží předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledek hlasování ve volebním okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně. Předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise z obce, ve které byl vytvořen pouze 1 volební okrsek, převezme zároveň předběžné výsledky voleb do zastupitelstva této obce a předběžné výsledky voleb přímo voleného starosty a předá je starostovi, který je zveřejní způsobem v místě obvyklým. Český statistický úřad zároveň vydá pokyn, že okrsková volební komise může své zasedání ukončit. Tím není dotčen § 52.“. 70. V § 43 se odstavce 4 a 5 zrušují. 71. § 44 zní: „§ 44 (1) Předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise předá výsledek hlasování za volební okrsek členům okrskové volební komise. Volebním stranám, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována a které nemají v okrskové volební komisi zastoupení, zašle předseda okrskové volební komise prostřednictvím obecního úřadu neprodleně písemně výsledek hlasování za volební okrsek na adresu zmocněnce nebo nezávislého kandidáta. (2) Okrsková volební komise zapečetí druhé stejnopisy zápisů o průběhu a výsledku hlasování, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis ze seznamů, doklad o převzetí výsledků hlasování do dalšího zpracování a případný zápis o kontrole provedené pověřeným obecním úřadem nebo krajským úřadem a předá je spolu s ostatní volební dokumentací do úschovy obecnímu úřadu.“.

- 23 72. V § 45 se v nadpisu doplňují slova „do zastupitelstva obce“ 73. V § 45 odst. 1 se za slova „výsledku hlasování“ vkládají slova „ve volbách do zastupitelstva obce“. 74. Za § 46 se vkládá nový § 46a, který včetně nadpisu zní: „§ 46a Zjišťování výsledku volby přímo voleného starosty a zápis o výsledku volby přímo voleného starosty (1) Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování ve volbě přímo voleného starosty předaných podle § 43 okrskovými volebními komisemi zjistí, kolik hlasů bylo odevzdáno pro každého kandidáta na funkci přímo voleného starosty a určí jejich pořadí. (2) Starostou je zvolený ten kandidát, který získal největší počet platných hlasů. Při rovnosti hlasů se konají opakované volby (§ 54). (3) Český statistický úřad vyhotoví zápis o výsledku volby přímo voleného starosty a po podepsání ho předá registračnímu úřadu. (4) V zápise o výsledku volby přímo voleného starosty se uvede a) počet volebních okrsků v obci, počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování, a okrskových volebních komisí, které nepředaly výsledky hlasování, b) celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů, c) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, d) počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty na funkci přímo voleného starosty, e) jméno a příjmení zvoleného starosty, název volební strany, která ho navrhla, nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta. (5) Zápis o výsledku volby přímo voleného starosty podepíše a) zaměstnanec obce, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu, b) zaměstnanec Českého statistického úřadu.“. 75. § 47 včetně nadpisu zní: „§ 47 Vyhlášení výsledků voleb Registrační úřad vyhlásí výsledky voleb zveřejněním zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obce a zveřejněním zápisu o výsledku voleb přímo voleného starosty na úřední desce registračního úřadu bezodkladně po jejich odsouhlasení a podepsání. Pověřený obecní úřad zároveň zajistí zveřejnění obou zápisů na úřední desce obce, pro kterou byl registračním úřadem.“.

- 24 -

76. V § 48 odstavec 2 zní: „(2) Okrsková volební komise vyhotoví zápisy o hlasování ve volebním okrsku (§ 42). Ve volbách do zastupitelstev obcí pak zvlášť pro volby do zastupitelstev městských obvodů nebo městských částí a zvlášť pro volby do zastupitelstev územně členěných statutárních měst nebo pro volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy.“. 77. V § 48 odst. 3 se za slova „Zastupitelstva hlavního města Prahy“ vkládají slova „a zápisu vyhotoveného pro volbu přímo voleného starosty“. 78. § 49 včetně nadpisu zní:

„§ 49 Informování volebních stran Český statistický úřad zveřejňuje průběžně zjištěné výsledky hlasování ve volebním okrsku na svých internetových stránkách určených pro volby.“. 79. V § 50 odstavec 1 zní: „(1) Český statistický úřad zpracuje zápis o výsledku voleb do zastupitelstev obcí a zápis o výsledku voleb přímo volených starostů a předá je Státní volební komisi.“. 80. V § 50 odst. 2 se za slova „výsledku voleb“ vkládají slova „do zastupitelstev obcí“. 81. V § 50 se za odstavec 2 doplňuje nový odstavec 3, který zní: „(3) V zápise o výsledku voleb přímo volených starostů se uvede a) celkový počet obcí, ve kterých byl přímo volený starosta volen, b) celkový počet obcí, ve kterých byl přímo volený starosta zvolen, c) celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů, d) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, e) celkový počet přímo zvolených starostů podle volebních stran, f) seznam obcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcí, v nichž bude na základě § 43 odst. 2 vyhlášeno opakované hlasování.“.

- 25 82. § 51 včetně nadpisu zní: „§ 51 Vyhlášení celkových výsledků voleb Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcí a celkové výsledky voleb přímo volených starostů sdělením ve Sbírce zákonů.“. 83. V § 52 odst. 1 se slova „při volbách do zastupitelstva obce“ a slova „do zastupitelstev obcí“ zrušují. 84. V § 53 se za slova „za členy zastupitelstva obce“ vkládají slova „a kandidátovi zvolenému za přímo voleného starostu“. 85. V § 54 odstavec 1, 2, 3 a 4 zní: „(1) Ke zvolení zastupitelstva obce nebo přímo voleného starosty nedojde, jestliže a) soud shledá oprávněným návrh na neplatnost hlasování nebo na neplatnost voleb (§ 60), b) volby se nekonaly z důvodu podle § 23 odst. 8 nebo § 25b odst. 7, c) okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování podle § 43 odst. 2, nebo d) v případě voleb přímo voleného starosty se na prvním místě umístilo více kandidátů se stejným počtem odevzdaných platných hlasů oprávněných voličů (§ 46a odst. 2). (2) Nedošlo-li ke zvolení zastupitelstva obce nebo nedošlo-li ke zvolení přímo voleného starosty podle odstavce 1 písm. a), vyhlásí opakované volby nebo opakované hlasování ministr vnitra do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno usnesení soudu. (3) Nedošlo-li ke zvolení zastupitelstva obce nebo nedošlo-li ke zvolení přímo voleného starosty podle odstavce 1 písm. b), vyhlásí dodatečné volby ministr vnitra do 30 dnů po uveřejnění celkových výsledků voleb Státní volební komisí. (4) Nedošlo-li ke zvolení zastupitelstva obce nebo nedošlo-li ke zvolení přímo voleného starosty podle odstavce 1 písm. c), vyhlásí opakované hlasování ministr vnitra do 30 dnů po uveřejnění celkových výsledků voleb Státní volební komisí.“. 86. V § 54 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Nedošlo-li ke zvolení přímo voleného starosty podle odstavce 1 písm. d), vyhlásí opakované volby ministr vnitra do 30 dnů po uveřejnění celkových výsledků voleb Státní volební komisí.“.

- 26 -

87. V § 54 se dosavadní odstavec 5 označuje jako odstavec 6. 88. V § 55 se v nadpisu doplňují slova „člena zastupitelstva obce“ 89. Za § 57 se vkládá nový § 57a, který včetně nadpisu zní: „§ 57a Vznik a zánik funkce přímo voleného starosty (1) Ke zvolení přímo voleného starosty dojde ukončením hlasování. (2) Funkce přímo voleného starosty zaniká a) odmítnutím slibu nebo složením slibu s výhradou, b) dnem, kdy na zasedání zastupitelstva obce podá rezignaci na funkci; rezignaci nelze vzít zpět, c) úmrtím, d) dnem volby přímo voleného starosty, e) dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci,28) f) dnem, kdy nabude právní moci rozsudek soudu, jímž byl přímo volený starosta obce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro neúmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody anebo k trestu zákazu činnosti spočívajícím ve výkonu veřejných funkcí. (3) Kromě případů uvedených v odstavci 2 zaniká funkce přímo voleného starosty, vysloví-li to ředitel příslušného krajského úřadu, z důvodu a) že přímo volený starosta přestal být volitelný podle § 5a odst. 1, b) neslučitelnosti funkcí podle § 5a odst. 2. (4) Nevysloví-li ředitel krajského úřadu zánik mandátu podle odstavce 3, zaniká mandát člena zastupitelstva obce, vysloví-li to ministr vnitra. (5) Funkce přímo voleného starosty dále zaniká dnem vyhlášení výsledků hlasování o odvolání starosty v místním referendu podle zvláštního zákona28a), v němž bylo občany obce rozhodnuto o odvolání starosty obce.“. 90. V § 58 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Nová volba přímo voleného starosty se koná, došlo-li k zániku funkce přímo voleného starosty podle § 57a.“. Dosavadní odstavce 2, 3, 4 se označují jako odstavce 3, 4, 5.

- 27 91. V § 58 odst. 3 se za slova „zastupitelstev obcí“ se vkládají slova „a funkčního období přímo voleného starosty“. 92. V § 58 odst. 4 se věta poslední zrušuje. 93. V § 58 odst. 5 se za větu druhou vkládá věta „Nastane-li důvod pro konání nových voleb podle odstavce 1 písm. f) postupuje obdobně ředitel krajského úřadu.“ 94. V § 59 odstavec 2 a 3 znějí: „(2) Proti odmítnutí kandidátní listiny, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině nebo proti provedení registrace kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obce anebo proti odmítnutí kandidátní listiny nebo provedení registrace kandidátní listiny pro volby přímo volených starostů se může volební strana, která podala kandidátní listinu pro volby do zastupitelstva obce, a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát anebo volební strana, která podala kandidátní listinu pro volby přímo voleného starosty, nebo kandidát na funkci přímo voleného starosty, do 2 pracovních dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.31) (3) Proti usnesení, kterým zastupitelstvo obce vyslovilo, že mandát člena zastupitelstva obce nebo, že funkce přímo voleného starosty zaniká, nebo proti obdobnému rozhodnutí ředitele krajského úřadu nebo ministra vnitra se může člen zastupitelstva, o jehož mandát jde, nebo volební strana, která podala kandidátní listinu v obci anebo přímo volený starosta, do 2 pracovních dnů od doručení domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu32) podáním návrhu na zrušení takového usnesení nebo rozhodnutí; včas podaný návrh má odkladný účinek.“. 95. V § 60 odstavec 1 zní: „(1) Podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu32) každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce nebo přímo volený starosta volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva nebo pro volby tohoto přímo voleného starosty, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.“.

96. V § 65 se slova „do zastupitelstva obce“ zrušují. 97. V § 66 se za slova „zastupitelstev obcí“ vkládají slova „nebo přímo volení starostové“. 98. V § 69 se slova „do zastupitelstev obcí“ zrušují. 99. § 70 zní:

- 28 „§ 70 Konají-li se volby do zastupitelstev obcí a volby přímo volených starostů společně s volbami do Evropského parlamentu, do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu, plní okrskové volební komise zřízené podle tohoto zákona úkoly okrskových volebních komisí i pro volby do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu.“. 100. V § 72 se slova „do zastupitelstev obcí“ zrušují. 101. V § 74 písm. d) bod 1. zní: „ 1. formu spolupráce registračních úřadů a Českého statistického úřadu při kontrole správnosti údajů uváděných na kandidátních listinách, při předávání podkladů pro vytvoření registrů a číselníků kandidátů a kandidujících volebních stran, způsob losování pořadí volebních stran na hlasovacím lístku a způsob losování pořadí kandidátů na funkci přímo voleného starosty na hlasovacím lístku,“. 102. V § 74 písm. d) bodě 2. se slova „do zastupitelstev obcí“ zrušují.

- 29 ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o místním referendu Čl. IV Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 169/2008 Sb. a zákona č. 142/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se za slovo „současně“ vkládají slova „s volbami přímo volených starostů obcí“. 2. V § 7 písm. c) se za slova „a odvolání starosty“ vkládají slova „voleného zastupitelstvem obce“. 3. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Konání místního referenda o odvolání přímo voleného starosty obce (1) Místní referendum o odvolání přímo voleného starosty obce se koná, jestliže a) se na tom usnese zastupitelstvo obce nebo b) přípravný výbor podá návrh na konání místního referenda a zastupitelstvo obce jej vyhlásí. (2) Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem v obci alespoň 40 % oprávněných osob.“. 4. V § 10 odst. 1 písm. f) se za slovo „adresa“ vkládá slovo „trvalého“. 5. V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Jde-li o místní referendum, v němž se rozhoduje o odvolání přímo voleného starosty obce písmeno d) odstavce 1 se nepoužije.“. Dosavadní odstavec 2 označuje jako odstavec 3. 6. V § 13 odst. 1 písm. a) se za slovo „konat“ vkládají slova „jde-li o místní referendum o odvolání přímo voleného starosty obce, o vyhlášení místního referenda“. 7. V HLAVĚ VIII se v nadpisu doplňují slova „A MÍSTNÍHO REFERENDA O ODVOLÁNÍ PŘÍMO VOLENÉHO STAROSTY OBCE“.

- 30 -

8. Za § 49 se vkládá nový § 49a, který včetně poznámky pod čarou č. zní: „§ 49a (1) K platnosti rozhodnutí v místním referendu o odvolání přímo voleného starosty obce je třeba účasti alespoň 55 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. (2) Rozhodnutí v místním referendu o odvolání přímo voleného starosty obce je přijato a je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily.“.

- 31 ČÁST PÁTÁ Změna soudního řádu správního Čl. V Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb. a zákona č. 275/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 91a se v odstavci 2 před slovem „navrhovatel“ nahrazuje spojka „a“ čárkou, a na konci odstavce 2 se vkládají slova „a jde-li o referendum o odvolání přímo voleného starosty obce i přímo volený starosta obce“. 2. Za § 91a se vkládá nový § 91aa, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 26 zní: „§ 91aa Ochrana ve věci zániku funkce přímo voleného starosty obce (1) Za podmínek stanovených zvláštním zákonem22) může se přímo volený starosta obce, jehož funkce zanikla, domáhat zrušení rozhodnutí správního orgánu, který o zániku funkce přímo voleného starosty rozhodl. vydal.

(2) Účastníky jsou přímo volený starosta obce a správní orgán, který rozhodnutí

(3) Soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat.“. ____________________ 22) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů

- 32 -

ČÁST ŠESTÁ „Ustanovení tohoto zákona se poprvé použijí pro volby přímo volených starostů v roce 2014, k nimž dojde společně s takovými volbami do zastupitelstev obcí konanými v roce 2014, v nichž se členové zastupitelstev volí na celé čtyřleté funkční období.“.

ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

- 33 DŮVODOVÁ ZPRÁVA

OBECNÁ ČÁST

I. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 491/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní 1.

1.2 Definice problému V programovém prohlášení vlády České republiky se vláda zavázala zajistit zpracování analýzy s cílem vytvořit podmínky pro možnou přímou volbu starostů v malých obcích, popřípadě v ostatních typech územních samosprávných celků. Přípravou analýzy bylo pověřeno Ministerstvo vnitra. Usnesením vlády ze dne 5. ledna 2011 č. 8, vzala vláda Analýzu zavedení přímé volby starostů na vědomí a současně uložila ministru vnitra zpracovat a předložit vládě do 31. prosince 2011 návrh legislativních změn nezbytných pro přímou volbu starostů v malých obcích ve volbách v roce 2014, vycházející ze závěrů a doporučených variant, uvedených v části VI. D2 Analýzy. Ministrovu spravedlnosti a předsedovi Legislativní rady vlády bylo současně uloženo zpracovat a vládě do 31. prosince 2011 předložit analýzu slučitelnosti návrhů legislativních změn k zavedení přímé volby starostů s ústavním pořádkem České republiky. Závěry uvedené v části VI. D Analýzy vedle základních otázek postavení starosty (odpovědnost a odvolatelnost starosty, pravomoci starosty, vztah starosty a zastupitelstva, postavení místostarostů) obsahovaly určení obcí, ve kterých bude starosta volen přímo. Návrh předpokládal, že starosta bude volen přímo jen v obcích, v nichž není ustavována rada obce, přičemž funkce přímo voleného starosty by byla neslučitelná s funkcí člena zastupitelstva. Přímo volený starosta by vykonával dosavadní pravomoci starosty i pravomoci, které zákon dnes svěřuje radě obce (s výjimkou vydávání nařízení obce). Své pravomoci by přímo volený starosta vykonával jako vyhrazené, tj. bez možnosti jejího vztažení zastupitelstvem. 1 2

V dalším textu je užito označení zákon o obcích, zákon o hlavním městě Praze, zákon o volbách do zastupitelstev obcí, zákon o místním referendu a soudní řád správní.. Doporučené varianty schválené vládou jsou přílohou tohoto materiálu.

- 34 Usnesením ze dne 20. července 2011 č. 555 vzala vláda na vědomí Analýzu slučitelnosti návrhů legislativních změn nezbytných pro přímou volbu starostů v malých obcích ve volbách v roce 2014 s ústavním pořádkem České republiky, předloženou vládě předsedkyní legislativní rady vlády. Z ní vyplynula nutnost několika ústavních změn, konkrétně novelizace hlavy sedmé Ústavy České republiky (dále „Ústava“), upravující územní samosprávu (čl. 101 odst. 1, čl. 102 a čl. 104 odst. 1 a 2). Vláda v návaznosti na závěry této analýzy uložila ministru vnitra zpracovat ve spolupráci s ministrem spravedlnosti a místopředsedkyní vlády a předsedkyní Legislativní rady vlády do 31. prosince 2011 věcný záměr ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, který umožní přijmout zákonnou úpravu přímé volby starostů. Současně uložila ministru vnitra a místopředsedkyni vlády a předsedkyni Legislativní rady vlády zpracovat a vládě předložit do 31. prosince 2011 mezinárodní srovnávací analýzu přímé volby starostů. Usnesením ze dne 25. ledna 2012 č. 55 vláda schválila věcný záměr, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů a vzala na vědomí Mezinárodní srovnávací analýzu přímé volby starostu. Současně uložila ministru vnitra zpracovat ve spolupráci s místopředsedkyní vlády a předsedkyní Legislativní rady vlády a vládě do 30. června 2013 předložit návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a návrh změn souvisejících právních předpisů, které jsou nezbytné pro zavedení institutu přímé volby starostů do právního řádu České republiky (s tím, že do návrhů budou zapracovány připomínky vlády uvedené ve stanovisku Legislativní rady vlády).

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Podle § 103 odst. 2 zákona o obcích volí starostu a místostarostu (místostarosty) do svých funkcí zastupitelstvo obce z řad svých členů. Za výkon funkce odpovídají zastupitelstvu obce. Český právní řád tedy v současnosti neupravuje přímou volbu starostů obcí.

1.4 Identifikace dotčených subjektů Dotčenými subjekty jsou obce, a to v závislosti na rozhodnutí o zvolené variantě obce s předem stanoveným počtem obyvatel. Nepřímo jsou dotčeni též voliči do zastupitelstev obcí, kteří mohou volit i být voleni do funkce starosty obce.

1.5 Popis cílového stavu Cílem vlády, jenž vyplývá z jejího programového prohlášení, je zavedení přímé volby starostů v „malých obcích“ ve volbách v roce 2014. Vláda sice ve svém zadání nevymezila pojem „malé obce“, nicméně cílem vlády není zavést přímou volbu starostů ve všech obcích a stejně tak není cílem vlády zavést přímou volbu na úrovni krajů, tedy přímou volbu hejtmanů.

- 35 -

Usnesením vlády ze dne 5. ledna 2011 č. 8, jíž byla vzata na vědomí Analýza zavedení přímé volby starostů, vláda současně schválila realizaci následujících konkrétních doporučených legislativních řešení přímé volby starostů:

1. Určení, v kterých obcích bude starosta volen přímo V souladu se současnou právní úpravou, která dává malým obcím možnost rozhodnout si o tom, zda obecní radu mít nebo ne, se navrhuje ponechat na oprávnění dosavadního zastupitelstva, aby prostřednictvím určení počtu členů zastupitelstva rozhodlo, zda má či nemá v příštím funkčním období v obci existovat rada, a zda tedy volit či nevolit starostu přímo, tj. jediným kritérium přímé volby bude skutečnost, zda se v obci volí či nevolí rada. (Pozn.: Na základě stanoviska Legislativní rady vlády, z něhož předkladatel při zpracovávání konkrétního návrhu musí dle usnesení vlády č. 55/2012 vycházet, bude namísto volby zastupitelstva o zřízení rady v zákoně pevně stanoveno, v jakých obcích rada obce není volena s tím, že v těchto obcích bude starosta obce volen přímo; zákon o obcích toto právní řešení obsahoval do novely provedené zákonem č. 313/2002 Sb., když obce 500 obyvatel mohly mít pouze 9 členů zastupitelstva obce, přičemž hranice pro ustavení rady obce je 15 členů).

2. Odpovědnost a odvolatelnost starosty; zánik mandátu starosty Přímo volený starosta musí být nezávislý na zastupitelstvu obce, proto bude zákon obsahovat možnost odvolání přímo voleného starosty na základě výsledku místního referenda; ze zákona by mandát starosty dále zanikal obdobně jako je tomu v současnosti u zániku mandátu člena zastupitelstva, např. smrtí či rezignací starosty, popř. tehdy, když by ředitel krajského úřadu vyslovil ztrátu volitelnosti, resp. neslučitelnost funkcí.

3.

Vztah starosty a zastupitelstva obce

Funkce starosty bude neslučitelná s funkcí člena zastupitelstva.

4.

Pravomoc přímo voleného starosty

Přímo volený starosta bude ve smyslu současného zákona vykonávat pravomoc starosty a současně pravomoc rady jako vyhrazenou, tzn. že zastupitelstvo obce si tuto pravomoc nebude moci vztáhnout na sebe.

- 36 5.

Postavení místostarostů

Místostarostu bude jmenovat starosta z řad členů zastupitelstva, odpovědný za výkon funkce bude místostarosta starostovi; rozsah kompetencí místostarosty by závisel na tom, zda je funkce starosty obsazena, a pokud nikoliv, vykonával by místostarosta plný rozsah kompetencí starosty; pokud by byl starosta ve funkci, zastupoval by jej místostarosta v rozsahu, který starosta určí a neurčí-li jej, pak v plném rozsahu.

6. Problematika uvolněnosti starostů a s tím související otázka odměňování Zastupitelstvo před volbami určí, zda bude starosta v příštím funkčním období uvolněný či nikoliv; v případě, že bude funkci vykonávat jako uvolněný, bude mít možnost jen on změnit formu výkonu funkce na neuvolněnou; v případě, že bude funkci vykonávat jako neuvolněný, bude současně v předstihu stanovena jeho odměna, kterou nebude bez jeho souhlasu budoucí zastupitelstvo moci měnit v jeho neprospěch. (Pozn.: Na základě dalšího projednávání materiálu bude vládě navrženo i alternativní řešení – starosta ex lege uvolněný s tím, že tohoto postavení by se mohl vzdát).

7.

Problematika volebního systému

Z hlediska nákladů, organizační jednoduchosti a srozumitelnosti pro občany se jeví jako nejvhodnější řešení systém jednokolové volby s relativní většinou.

1.6 Zhodnocení rizika S nezavedením předpokládaného opatření nejsou spojena žádná právní ani mimoprávní rizika, neboť současný stav může i bez změny ve způsobu volby starosty nadále bezproblémově pokračovat. Výhoda předvídané změny tedy spočívá především v mimoprávních pozitivech, především ve větším sepětí voličů se „svým“ přímo voleným starostou a stejně tak i ve zvýšení odpovědnosti přímo voleného starosty (především jeho odpovědnosti politické). Určité riziko zavedení přímé volby starostů může spočívat v možném nedostatku kandidátů na tuto funkci a v problematické koexistenci starosty a zastupitelstva (starosta obce nebude mít „na své straně“ většinu v zastupitelstvu). Oběma těmto rizikům však lze čelit vhodnými legislativními opatřeními, především ustavením „prozatimního starosty“ zastupitelstvem, pokud se nepodaří přímo voleného starostu zvolit, a důsledným oddělením pravomocí starosty a zastupitelstva obce (s případnou možností odvolat starostu obce nebo novými volbami do zastupitelstva obce, pokud nedojde k odvolání přímo voleného starosty v jím vyvolaném referendu).

- 37 2. Návrh variant řešení Zvažování variant řešení je do značné míry omezeno tím, že vláda shora uvedenými usneseními předem nastavila konkrétní parametry přímé volby starostů, od určení obcí, v nichž má být starosta takto volen, až po vztah starosty a zastupitelstva (odkázat lze zejména na Analýzu zavedení přímé volby starostů, kterou spolu s konkrétními vybranými variantami vláda schválila usnesením ze dne 5. ledna 2011, č. 8). Předkladatel se proto zaměřil především na zhodnocení těch variant, které se na základě dalšího projednávání věci především v Legislativní radě vlády nadále jeví jako sporné a problematické. Konkrétně se jedná o způsob určení obcí, v nichž bude starosta volen přímo, a o podrobnosti vztahu mezi přímo voleným starostou obce a zastupitelstvem obce. Při určování obcí, v nichž má být starosta volen přímo (A), se nabízejí následující varianty: A.1 Ponechání stávajícího stavu (volba starostů zastupitelstvem obce) A.2 Zavedení přímé volby starostů ve všech obcích A.3 Zavedení přímé volby starostů pouze v některých obcích A.3.1 V obcích, v nichž není podle současné právní úpravy volena rada obce A.3.2 v obcích s určitým počtem obyvatel, který by byl nově zákonem určen jako hranice/kritérium pro volbu rady A.3.3 v obcích do 1 500 obyvatel obligatorně a v obcích nad 1500 obyvatel, pokud v obci není volena rada

Předmětem hodnocení dopadů je dále postavení starosty ve vztahu k zastupitelstvu obce (B), tedy posouzení otázky, zda má být starosta ve svých rozhodovacích oprávněních zcela nezávislý na zastupitelstvu, nebo zda má existovat určitá míra „podřízenosti“ starosty zastupitelstvu. K analýze proto byly předloženy následující varianty:

B.1 Zastupitelstvo obce bude oprávněno do výkonu pravomocí starosty svým rozhodováním zasáhnout B.2 Starosta obce bude své pravomoci vykonávat jako vyhrazené

Pokud jde o volební úprava a návrhy variant řešení

Varianta nulová, tj. ponechání stávající právní úpravy bez jakýchkoli změn, se pro

- 38 daný případ nezvažuje, neboť takový postup, resp. nečinnost, by byl v přímém rozporu s usnesením vlády č. 55/2012, které výslovně ukládá zpracovat a předložit změnu zákonů souvisejících se zavedením přímé volby starostů. Ponechání stávající právní úpravy by též nekorespondovalo s připravovanou novelizací ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.1 Identifikace nákladů a přínosů

A. Určení obcí, v nichž bude starosta volen přímo

A.1 Ponechání stávajícího stavu Pro zachování stávajícího stavu a modelu kolektivního většinového rozhodování svědčí především to, že jde o model, který se v podmínkách České republiky osvědčil. Nynější způsob ustavování orgánů obce, založený na přímo voleném zastupitelstvu a jimi volené radě a starostovi, byť se v různých dobách tyto orgány označovaly různě, se na našem území uplatňuje už od r. 1849, s výjimkou období národních výborů. Podle historického i současného pojetí je pro samosprávu jako takovou, včetně územní samosprávy, charakteristický kolektivní způsob rozhodování, z čehož vychází i Ústava v hlavě sedmé, mluví-li o (samostatném) spravování územních samosprávných celků jejich (přímo volenými) zastupitelstvy. V případě zavedení institutu přímo volených starostů, kteří by měli ze zákona vyhrazen určitý okruh pravomocí, by byl tento princip prolomen a jako zásadní koncepční zásah do uspořádání systému územní samosprávy by si vyžádal ústavní zakotvení. Svěření rozhodovací pravomoci kolektivnímu orgánu, který tvoří vůli obce a vymezuje hranice, v nichž se může v rámci samosprávy pohybovat starosta, je plně v souladu s demokratickými principy fungování územní samosprávy (kolektivní většinové rozhodování) i zásadou zákonnosti výkonu správy obce (eliminace individuálních selhání a ovlivňování lidského faktoru). Naproti tomu u přímo voleného starosty jako jednotlivce s převážně politickou odpovědností, který rozhoduje oproti zastupitelstvu monokraticky a který již nebude moci být odvolán bezprostředně zastupitelstvem (ať již bude proces odvolání jakýkoli), vzniká otázka řešení odpovědnosti za jemu svěřené pravomoci a způsob jeho odvolání. Bude-li ponecháno odvolání starosty pouze na rozhodnutí občanů, existuje tu nepochybně riziko nezájmu občanů o obecní dění a dlouhodobějšího působení špatně hospodařícího starosty. I pokud by byla dána zákonem možnost zastupitelstva, nejen občanů, podat návrh na odvolání starosty občany obce, jednalo by se o proces zdlouhavý a nezaručující odvolání starosty. Lze tak při zavedení přímé volby zvažovat možnosti orgánu státní správy

- 39 pozastavit výkon funkce starosty, popř. zakotvení možnosti jej odvolat (impeachment) samozřejmě pod soudní ochranou práva starosty na výkon veřejné funkce. V této souvislosti lze zmínit německý institut „postupu pro zproštění z úřadu“ (Amtsenthebungsverfahren). Podobný model zná i právní úprava přímé volby starostů v Maďarsku, která umožňuje zbavení přímo voleného starosty jeho funkce soudním rozhodnutím na návrh zastupitelstva obce v rámci jakéhosi „kárného řízení“; model maďarský nepočítá s možností odvolání přímo voleného starosty občany3. Na druhou stranu nelze vyloučit riziko nezákonného jednání ani na straně rady a zastupitelstva, které z tohoto důvodu v rámci dohledu státu nad činností samospráv odvolat/rozpustit nelze (srov. § 89 zákona o obcích). S ohledem na kompetence zastupitelstva může přitom nezákonné jednání zastupitelstva způsobit výrazné škody. Vůči nezákonným aktům orgánů samospráv lze zasáhnout pouze v rámci dozoru nad výkonem samostatné působnosti obce. Lze poznamenat, že polská ústava umožňuje rozpuštění zastupitelstva parlamentem v případě, pokud závažným způsobem porušuje ústavu nebo zákon. Francouzská právní úprava stanoví, že zastupitelstvo může rozpustit vláda, a to na základě jí vydaného odůvodněného dekretu4. Prefekt na základě odůvodněného rozhodnutí pak může dočasně (nejdéle na dobu 1 měsíce) pozastavit výkon působnosti zastupitelstva. Rovněž, uvažujeme-li o postavení přímo voleného starosty se samostatnými rozhodovacími kompetenci v samostatné působnosti, nelze nezmínit, že na základě novely zákona o obcích zákonem č. 313/2002 Sb. může být s účinností od 11. července 2002 rada obce zřizována i v obcích do 500 obyvatel. Touto novelou totiž došlo na základě požadavků představitelů malých obcí ke zvýšení horní hranice počtu členů zastupitelstva pro tuto kategorii z původních 9 členů na nynějších 15, což jim ve spojení s § 99 odst. 3 zákona o obcích dnes umožňuje radu obce volit v jakékoli obci. To, aby i malé obce měly tuto možnost, se přitom zdůvodňovalo mimo jiné nedobrými zkušenostmi s koncentrací rozhodovacích pravomocí, které jsou jinak svěřeny radě obce, v rukou starosty, což je argument, který v diskusích o možných důsledcích přímé volby nelze nebrat v úvahu, pokud chceme přímo volenému starostovi vyhradit určité kompetence. Varianta ponechání stávajícího stavu však není v souladu s výslovným vládním zadáním obsaženým v programovém prohlášení vlády („Vláda zajistí zpracování analýzy s cílem vytvořit podmínky pro možnou přímou volbu starostů v malých obcích, popřípadě v ostatních typech územních samosprávných celků“) a v navazujících usneseních, kterými byly zahájeny kroky k přípravě legislativních, včetně ústavních, změn nezbytných pro zavedení přímé volby starostů. Obecně lze proto shrnout, že zavedení přímé volby starostů má své výhody i nevýhody. Její zavedení je především věcí politického rozhodnutí (které bylo v evropských zemích s přímou volbou vedeno zejména snahou vyhovět požadavku voličů na větší „demokratičnost“ fungování samosprávy, která z pohledu občanů spočívá v užší vazbě obyvatel obce k přímo volenému starostovi) a rozhodnutí zákonodárce. Následně je pak třeba řešit zakotvení institutu v právním řádu a rozsah pravomocí přímo voleného starosty a jejich vyvážení ve vztahu k zastupitelstvu obce, které má ze 3 4

Odvolatelnost přímo voleného starosty občany se svým způsobem blíží imperativnímu mandátu. Naopak zproštění úřadu nastává pouze v případech závažného porušení zákona, resp. povinností starostou. Dekretem ze dne 15. října 2009 bylo rozpuštěno zastupitelstvo obce Villeneuve-la-Comptal (Aude) s odůvodněním, že neshody existující uvnitř zastupitelstva znemožňují správu obce.

- 40 zákona pravomoc rozhodovat o zásadních otázkách života obce (např. rozpočtu obce), a to tak, aby se přímo volený starosta nestal pouze žadatelem o podporu zastupitelstva. A.2 Zavedení přímé volby starostů ve všech obcích Takové řešení by znamenalo poměrně významnější zásah do současné koncepce územní samosprávy a vzájemných vztahů mezi jejími orgány než varianta A.3. Pokud by nebylo doprovázeno změnou v rozsahu pravomocí starosty, znamenalo by rozšíření přímé volby i na větší obce a města, kde působí rada obce, pouze formální změnu ve způsobu volby, která nemůže naplnit očekávání s přímou volbou spojených, neboť „osobní“ odpovědnosti starosty voličům v obci nebude odpovídat širší rozsah pravomocí, popř. by bylo nutno radikálněji řešit právní postavení starosty a jeho vztah k radě. Na druhou stranu se v rámci zpracování Analýzy zavedení přímé volby starostů objevily návrhy, aby byla přímá volba starostů uskutečňována ve všech obcích bez rozdílu, neboť považovaly diferenciaci obcí za neodůvodněnou. Vláda však svým rozhodnutím po diskusi setrvala na svém stanovisku a uložila zavedení přímé volby jen v malých obcích. A.3 Zavedení přímé volby starostů pouze v některých obcích Vztažení přímé volby jen na některé obce (selektivní nikoliv plošné zavedení přímé volby) vyplývá z vládního zadání. Pokud jde o určení obcí, ve kterých bude starosta volen přímo, tj. co se rozumí „malými“ obcemi v dikci programového prohlášení vlády, je nutno konstatovat, že ve vládním zadání není termín „malé obce“ přímo definován. Údaje o velikosti obcí lze čerpat jednak z informací Ministerstva vnitra (http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx) a jednak z informací Českého statistického úřadu (http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/1301-12). Oba zdroje jsou stanoveny k 1. lednu 2012, přičemž odlišnosti v počtech obcí spočívají v různé metodice „zápočtu“ osob; v podrobnostech viz odkazované webové stránky.

Počet obyvatel do

Údaje dle MV

Údaje dle ČSÚ

do 100

477

478

do 300

2384

2364

do 500

3498

3487

do 1000

4855

4850

do 1500

5341

5338

Pozn: Podle „Malého lexikonu obcí v České republice“ bylo v roce 2011 celkem 6250 obcí (http://csugeo.i-server.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/1302-11)

- 41 -

V kontextu platné úpravy se nabízí jako možné řešení stanovit, že starosta bude přímo volen v těch obcích, kde se nevolí rada obce. V těchto obcích totiž již v současnosti vykonává většinu pravomocí rady starosta, a proto by navrhované řešení znamenalo menší zásah do současné koncepce územní samosprávy a vzájemných vztahů mezi jejími orgány a tedy i méně radikální zásah do současné úpravy zákona o obcích. Současně by toto řešení bylo způsobilé naplnit očekávání zastánců přímé volby, kteří poukazují právě na současnou situaci v malých obcích a zasazují se o posílení pravomocí a odpovědnosti starostů. Koncepce postavení starosty, tak jak byla schválena usnesením vlády ze dne 5. ledna 2011 č. 8, totiž předpokládá starostu s určitými vyhrazenými pravomocemi v samostatné působnosti, které bude vykonávat nezávisle na zastupitelstvu (nepůjde tedy pouze o změnu ve způsobu volby). Pro určení obcí, kde se nevolí rada, lze zvolit následující dvě varianty: První možná varianta vychází z platné právní úpravy, dle níž je okolnost, zda se v obci volí rada, závislá na počtu členů zastupitelstva obce (rada se nevolí v obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů), přičemž stanovení počtu členů zastupitelstva, který má být volen, závisí na rozhodnutí samotného zastupitelstva obce (varianta A.3.1), takže teoreticky může být alespoň patnáctičlenné zastupitelstvo v každé obci, tedy i v té nejmenší do 500 obyvatel (kde by se nicméně stěží podařilo sestavit kandidátní listiny na uvedený počet členů zastupitelstva). Druhou možností (varianta A.3.2) je změna právních podmínek pro volbu rady stanovením pevného kritéria, a to podle počtu obyvatel obce. Ministerstvo vnitra navrhovalo v Analýze zavedení přímé volby starostů jako hranici 1 500 obyvatel obce, nicméně podle počtu obcí v jednotlivých kategoriích lze uvažovat i o nižší hranici (500 nebo 1000 obyvatel), která by snižovala náklady spojené především s konáním voleb.

A.3.1 Zavedení přímé volby starostů v obcích, v nichž není podle současné právní úpravy volena rada obce Tato varianta v souladu se současnou právní úpravou, která dává i malým obcím možnost rozhodnout si o tom, zda obecní radu mít anebo ne, ponechává oprávnění zastupitelstvu, aby prostřednictvím určení počtu členů zastupitelstva rozhodlo, zda má či nemá existovat rada, a zda tedy volit starostu přímo, tj. jediným kritériem přímé volby bude skutečnost, zda se v obci volí či nevolí rada. Nastíněné řešení bylo schváleno usnesením vlády ze dne 5. ledna 2011 č. 8 pro účely přípravy legislativních změn nezbytných pro přímou volbu starostů v malých obcích ve volbách v roce 2014 a bylo podpořeno z následujících důvodů: rozlišovací kritérium volby rady v obci (tj. že starosta bude volen přímo v obcích, kde se rada nevolí a kde kompetence rady dle zákona o obcích) se jeví jako akceptovatelné hledisko pro diferenciaci mezi na jedné straně obcemi se starostou přímo voleným občany obce, v níž mají občané přístup k přímo volené funkci starosty a právo podílet se na přímé volbě starosty, a na druhé straně ostatními obcemi. Takové rozlišovací hledisko pro „odlišné zacházení“ s obcemi a jejich voliči se rovněž nejeví jako svévolné (rozdílné zacházení, aby nebylo diskriminačního charakteru, nesmí být dle judikatury Ústavního soudu svévolné a musí být odůvodněno veřejným zájmem). Jinak by mohlo dojít k narušení

- 42 rovnosti mezi obcemi, ale i voliči jednotlivých obcí, pokud jde o rovné podmínky výkonu aktivního a pasivního volebního práva. Rovněž nelze opominout skutečnost, že o tom, zda se rada volit nebude a v návaznosti na to, že bude starosta volen přímo, by rozhodovalo zastupitelstvo jako orgán s nejvyšší legitimitou. V následujících diskusích však byly proti této možnosti vzneseny námitky, neboť zastupitelstvo obce, jemuž končí funkční období, by mohlo podle aktuální „nálady“ v obci stanovením počtu zastupitelů, kteří budou voleni pro následující funkční období, podstatně ovlivnit budoucí uspořádání v obci. Z tohoto důvodu doporučila Legislativní rada vlády nalézt zákonem předem jednoznačně stanovenou hranici pro určení obcí s přímou volbou. Ze stanoviska Legislativní rady vlády lze citovat: Kritérium počtu obyvatel jako kritérium objektivní a exaktnější se jeví jako korektnější a vhodnější než kritérium založené na rozhodnutí zastupitelstva z důvodu, že posledně zmíněné kritérium zastupitelstvu umožňuje zbavit se určením počtu členů zastupitelstva přímo voleného starosty pro následující volební období (tj. dává mu prostor pro manipulaci). V jistém smyslu se tak ponechává zastupitelstvu možnost (byť ne tak jednoduchá jako dnes) „odvolat“ bez závažných důvodů v obci oblíbeného, přímo voleného starostu. Námitce, že kritérium počtu obyvatel je diskriminační, lze oponovat tím, že jako neodůvodněná diskriminace by se naopak mohlo jevit to, že ve stejně velkých obcích (z hlediska počtu obyvatel) se starosta volí různým způsobem v závislosti na rozhodnutí zastupitelstva.

A.3.2 Zavedení přímé volby starostů v obcích s určitým počtem obyvatel, který by byl nově zákonem určen jako hranice/kritérium pro volbu rady Tato varianta reaguje na výhrady členů Legislativní rady vlády a současně zachovává smysluplné uspořádání tím, že v obcích, v nichž bude starosta volný přímo, již nebude ustavována rada obce a její pravomoci přecházejí na přímo voleného starostu obce.

A.3.3 Zavedení přímé volby v obcích do 1500 obyvatel a v obcích nad 1500 obyvatel, pokud v nich není volena rada obce Tato varianta představuje určitou kombinaci obou předchozích variant, neboť počítá s obligatorní volbou přímo voleného starosty v obcích do 1 500 obyvatel. V obcích nad 1500 obyvatel, kde se rada nevolí (což současná právní úprava umožňuje), bude rovněž volen přímo volený starosta. O tom, že se v takové obci rada obce nevolí a je v ní volen přímo volený starosta, rozhodne zastupitelstvo nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev stanovením počtu členů zastupitelstva pro následující funkční období (jde o fakultativní přímou volbu starosty).

B. Vztah přímo voleného starosty a zastupitelstva obce B.1 Zastupitelstvo obce bude oprávněno do výkonu pravomocí starosty svým rozhodováním zasáhnout

- 43 -

Pokud by přímo volený starosta byl i nadále podřízen zastupitelstvu tím, že do jeho pravomocí by tento orgán mohl zasáhnout jejich vyhrazením, došlo by prakticky k úplnému popření smyslu realizované změny, neboť – s výjimkou jiného způsobu volby – by postavení přímo voleného starosty zůstalo stejné jako dosud.

B.2 Starosta obce bude své pravomoci vykonávat jako vyhrazené Z uvedených důvodů je proto nutné starostu důsledně „oddělit“ od zastupitelstva. To především znamená, že přímo volený starosta musí být na zastupitelstvu nezávislý, nemůže jím být odvolán a nemůže mu být za výkon své funkce odpovědný. Postavení zastupitelstva obce se proto musí ve vztahu k přímo volenému starostovi přesunout do roviny kontrolní např. prostřednictvím kontrolního a finančního výboru a oprávněním zastupitelstva iniciovat odvolání starosty z funkce formou hlasování. Při určování vztahu starosty a zastupitelstva obce se nabízejí 2 základní řešení –neslučitelnost funkce starosty a člena zastupitelstva (1. varianta), nebo naopak členství starosty v zastupitelstvu (2. varianta). Úplné oddělení funkcí starosty a člena zastupitelstva by mohlo v krajním případě vést k „zablokování“ chodu obce při konfliktech mezi starostou a zastupitelstvem. Na druhou stranu by při uplatnění 2. varianty mohlo docházet k tomu, že díky jednomu hlasu (právě starosty) projde řešení, které by nepředstavovalo kvantitativně vůli zastupitelstva, ale spíše by „hrálo do karet“ starostovi pro výkon jeho působnosti. Rovněž není příliš obvyklé, aby byl kolektivní orgán složen z osob, které jsou voleny do svých funkcí různým způsobem. V praxi jsou podporovány prakticky stejnou měrou obě varianty. Nelze současně pominout skutečnost, že zásadní bude především vzájemná ochota starosty a zastupitelstva spolupracovat.

Předkladatel se přiklání k variantě č. 2. V otázce kompetencí starosty je nejvhodnějším řešením svěřit přímo volenému starostovi do vyhrazené pravomoci záležitosti, které jsou současnou úpravou vyhrazeny radě obce, a samozřejmě i současné pravomoci starostů. Tyto pravomoci by si nemohlo vyhradit zastupitelstvo, které by tak nemohlo starostu, jenž by byl na zastupitelstvu nezávislý, omezovat ve výkonu funkce [za současné úpravy zastává předkladatel výklad, že starostovi v obci, kde se rada nevolí a starosta tedy vykonává její pravomoci, nejsou tyto pravomoci vyhrazeny (může si je proto vždy vyhradit zastupitelstvo), a to ani ty pravomoci, které rada realizuje jako vyhrazené]. Starosta by dále vykonával pravomoci „zbytkového“ charakteru, které zákon výslovně nesvěřuje žádnému orgánu obce – tyto pravomoci by si však zastupitelstvo jako vrcholný orgán obce mohlo vyhradit, jako je tomu i v současnosti (alternativně lze uvažovat o řešení, že by zastupitelstvo potřebovalo k vyhrazení daných pravomocí kvalifikovanou většinu – postavení starosty by tím bylo posíleno).

- 44 3.2 Náklady

Ekonomické dopady navrhované změny jsou v zásadě dvojího druhu – náklady spojené s přímou volbou starostů, tj. náklady volební, a náklady spojené s odměňováním přímo volených starostů.

Náklady spojené s odměňováním přímo volených starostů lze očekávat v identické výši jako dosud, neboť navržená změna nepředpokládá stanovení jiných sazeb odměn oproti stávajícímu platnému právnímu stavu. K určitému dopadu na rozpočty obcí by mohly vést změny v koncepci uvolněnosti a neuvolněnosti přímo volených starostů. Usnesením vlády ze dne 5. ledna 2011 č. 8 schválené legislativní řešení uvolněnosti starostů takovou zásadní změnu nepředpokládá. Vychází z toho, že zastupitelstvo před volbami určí, zda bude starosta v příštím funkčním období uvolněný či nikoliv. V případě, že bude funkci vykonávat jako uvolněný, bude mít možnost jen on změnit formu výkonu funkce na neuvolněnou; v případě, že bude funkci vykonávat jako neuvolněný, bude současně v předstihu stanovena jeho odměna, kterou nebude bez jeho souhlasu budoucí zastupitelstvo moci měnit v jeho neprospěch. Tato varianta kompromisně bere ohled na obecní rozpočet a současně zajišťuje ekonomickou nezávislost starosty na zastupitelstvu. Daná varianta rovněž umožňuje pružně reagovat na reálnou náročnost výkonu funkce starosty v každé konkrétní obci. Výši odměn starostů lze ponechat beze změny, neboť navrhovaným řešením by rozsah kompetencí starosty nedoznal oproti současnému stavu v obcích, kde se rada nevolí, žádných podstatných změn. Náklady na volby, tj. náklady na státní rozpočet, lze vyčíslit v závislosti na počtu obcí, u nichž by byl starosta obce volen přímo (údaje vycházejí z výpočtů Ministerstva vnitra a informací poskytnutých Českým statistickým úřadem). Vyhodnocení finančních dopadů voleb přitom závisí i na zvolení konkrétního modelu voleb, který bude zapracován do volebního kodexu, popř. do stávajícího volebního zákona či nového samostatného zákona. Odhady nákladů byly stanoveny při většinovém systému s jednokolovou volbou s tím, že všichni kandidáti budou uvedeni na jednom hlasovacím lístku, který bude mít formát A5. Výpočet odpovídá vzorové obci, která má 1500 obyvatel, 1 okrskovou volební komisi s 10 členy:  Vícenáklady na přímou volbu starostů při jejím souběhu s řádnými volbami do zastupitelstev obcí činí cca 3000,- Kč na 1 vzorovou obec. Tyto náklady zahrnují výdaje za tisk volebních materiálů a navýšení odměn členům okrskových volebních komisí. Ostatní náklady, např. pronájem volebních místností, výpočetní techniky, služeb, hlavní částka za odměny členům okrskových volebních komisí, obálky pro hlasování a další, včetně nákladů Ministerstva vnitra, krajských úřadů a obecních úřadů budou hrazeny v rámci souběžně probíhajících všeobecných voleb do zastupitelstev obcí.  Náklady na konání nových, dodatečných nebo opakovaných přímých voleb starostů činí cca 85.000,- Kč na 1 vzorovou obec. Tyto náklady zahrnují výdaje za tisk volebních materiálů a ostatní výdaje Ministerstva vnitra, odměny členů

- 45 okrskových volebních komisí, výdaje obcí a krajů na ostatní materiální výdaje, a výdaje Českého statistického úřadu.  Dále je potřeba k celkovým nákladům na zabezpečení přímé volby starostů připočítat i náklady Českého statistického úřadu, který je z dosud dostupných podkladů odhadl na cca 18 mil. Kč. Finanční prostředky budou vynaloženy na vypracování nového technického projektu, stanovení metodiky zpracování výsledků, výrobu metodických pomůcek, vyvinutí nebo dodavatelského zajištění potřebných software a zajištění technicky i personálně vlastního zpracování výsledků voleb.

Počet obcí (4 varianty počtu obcí, kterých by se přímá volba mohla týkat)

Vícenáklad Náklady y na volby Českého v souběhu statistického úřadu s řádnými volbami (3000 Kč/obec)

ně)

Náklady na konání případných nových, dodatečných nebo opakovaných voleb

zaokrouhle

obce do 100 obyvatel (500 obcí)

1,5 mil.

18 mil.

85 000 Kč/obec

obce do 300 obyvatel (2400 obcí)

7,2 mil.

18 mil.

85 000 Kč/obec

obce do 500 obyvatel (3500 obcí)

10,5 mil.

18 mil.

85 000 Kč/obec

obce do 1000 obyvatel (4850 obcí)

14,6 mil.

18 mil.

85 000 Kč/obec

obce do 1500 obyvatel (5350 obcí)

16 mil.

18 mil.

85 000 Kč/obec

POZN. Výpočty vycházejí z odhadu nákladů, který odpovídá vzorové obci, která má 1500 obyvatel, 1 okrskovou volební komisi s 10 členy.

- 46 Mimoekonomické náklady přímé volby mohou spočívat zejména v zavedení nového systému volby starostů, ten však zřejmě nebude v praxi činit větší obtíže, neboť se nepřepokládají zásadnější odchylky oproti stávajícímu systému realizace různých typů voleb v jednotlivých obcích.

3.3 Přínosy Přínosem zavedení přímé volby starostů bude nepochybně posílení politické i právní odpovědnosti starosty a určité jeho bližší sepětí s voliči.

3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant I.

Z hlediska legislativně-právního a dopadu na stávající koncepci územní samosprávy v České republice a postavení, pravomoci a vzájemný vztah mezi orgány obce:

-

Vzhledem k tomu, že v obcích, kde se rada nevolí, již v současné době vykonává většinu pravomocí rady starosta, znamená zvolené řešení nejmenší možný zásah do současné koncepce územní samosprávy a vzájemných vztahů mezi jejími orgány a tedy ne zásadní zásahy do současné úpravy zákona o obcích.

-

Zároveň toto řešení bude znamenat i naplnění očekávání s přímou volbou spojených, neboť „osobní“ odpovědnosti starosty voličům v obci bude i odpovídat širší rozsah pravomocí (starosta bude disponovat pravomocemi, které si nebude moci zastupitelstvo vyhradit). Nepůjde tedy jen o formální změnu způsobu volby starosty obce.

-

Zavedení přímé volby ve větších obcích a městech by s sebou výše uvedené pozitivum neneslo, navíc by bylo zřejmě nutné radikálněji řešit právní postavení starosty a jeho vztah k radě a obecnímu úřadu, v opačném případě by přímá volba nemohla splnit očekávání s ní spojená (pozn. ve slovenském modelu přímé volby jsou orgány obce zastupitelstvo a starosta, který je nejvyšším výkonným orgánem obce, vykonávajícím správu obce – je odpovědný za výkon samostatné působnosti i státní správy, rada a obecní úřad nejsou orgány obce, jen pomocnými orgány; naproti tomu v českém pojetí je rada výkonným orgánem obce v samostatné působnosti a obecnímu úřadu jako orgánu obce svěřuje zákon výkon přenesené působnosti).

-

Pokud bude starosta vykonávat určité pravomoci jako vyhrazené, aniž by si je zastupitelstvo (dle Ústavy je obec samostatně spravována zastupitelstvem, jiný orgán obce Ústava nezmiňuje) mohlo vyhradit, bude však nutná změna Ústavy.

- 47 -

-

Navržená koncepce předpokládá odvolání starosty víceméně z komunálních důvodů na základě výsledku „kvazimístního referenda“ (které může iniciovat i zastupitelstvo). Otázkou zůstává, zda zvážit možnost dočasného pozastavení funkce, resp. odvolání starosty v případě velmi závažného porušení právních předpisů (impeachment), samozřejmě s možností soudní ochrany. Lze uvažovat i o případném vstupu Ministerstva vnitra (ministra) spíše jako iniciátora do procesu odvolání starosty ve vybraných případech (Ministerstvo vnitra je ze zákona dozorovým a kontrolním orgánem nad výkonem samostatné působnosti obcí). Druhou možností je stanovit zákonné důvody pro zánik funkce přímo voleného starosty např. v případě pravomocného odsouzení za (jakýkoli) trestný čin apod.

-

S ohledem na nezávislost starosty na zastupitelstvu (jeho neodvolatelnost zastupitelstvem) a pravomoci, které bude vykonávat nezávisle na zastupitelstvu (tzv. vyhrazené pravomoci), se jeví jako vhodné jiným způsobem posílit kontrolu starosty, popř. jeho odpovědnost. Navrhovaná varianta předpokládá, že přímo volený starosta bude vykonávat jen pravomoci vyhrazené radě (§ 102 odst. 2 zákona o obcích). Tím bude zachována možnost, aby si zastupitelstvo vyhradilo tzv. zbytkové pravomoci podle § 102 odst. 3 zákona o obcích. Rozsah vyhrazených pravomocí rady a zastupitelstva, tak jak je v současné době obsažen v zákoně o obcích, proto není nutné ani vhodné měnit.

Pozn. Odpovědnost starosty obce za škodu této obci jím způsobenou při výkonu funkce se řídí občanským zákoníkem. Osoba vykonávající veřejnou funkci se bez dalšího nemůže své odpovědnosti za způsobenou škodu zprostit poukazem na to, že se při své činnosti spoléhala na rady jiných (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 1319/2004, ze dne 22.2.2005).5

II. Z hlediska politologického: pokud jde o politickou rovnováhu a efektivitu fungování orgánů obce a míru zainteresovanosti občanů obce na jejím chodu -

5

Pozitivním prvkem je nepochybně ustavení starosty do funkce na základě přímé demokracie, tzn. nejširší zapojení občanů do správy obce.

V něm se mimo jiné uvádí, že „… obecné odpovědnosti za škodu podle § 420 obč. zák., podle nějž každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti…. Starosta ve své funkci nepožívá nějaké imunity, která by ho zbavovala odpovědnosti za škodu jím způsobenou, nýbrž jako každá jiná fyzická osoba nese odpovědnost za své jednání či opomenutí, v jehož důsledku vznikla jinému majetková újma. Ani „politická odpovědnost“ osoby vykonávající veřejnou funkci nezakládá důvod ke zproštění její odpovědnosti za způsobenou škodu (k tzv. liberaci), ale ve smyslu § 420 odst. 3 obč. zák. má ten, u něhož jsou splněny základní předpoklady odpovědnosti za škodu (vznik škody v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti), možnost zprostit se odpovědnosti vyviněním (tzv. exkulpací).

- 48 -

Post starosty je spojen s vyšším stupněm odpovědnosti a je vykonáván pod kontrolou voličů, kteří jej mohou odvolat.

-

Negativem, které s sebou přímá volba starosty vždy nese, je možnost vzniku konfliktů mezi přímo voleným starostou (voliči berou v potaz především osobnost kandidáta, ten v důsledku volebního systému může být nakonec podpořen velmi malým procentem občanů obce) a přímo voleným zastupitelstvem (u jeho volby voliči zohledňují zejména politický program). Navíc je nutno vzít v úvahu, že rozhodování o zásadních otázkách života obce je svěřeno zastupitelstvu (schválení rozpočtu, územního plánu apod.) a přímo volený starosta plnící úkoly, které zákon svěřuje radě jako vyhrazené, má výkonné pravomoci a pohybuje se v mezích schválených usneseními zastupitelstva.

4. Návrh řešení 4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení K dalšímu řešení se navrhuje varianta A.3.3 ve spojení s variantou B.2, tedy zavedení přímé volby starostů v obcích, které měly k 1. lednu prvního kalendářního roku funkčního období zastupitelstva obce méně než 1500 obyvatel (obligatorní volba přímo voleného starosty). Přímo volený starosta bude dále volen v obcích, které měly k 1. lednu prvního kalendářního roku funkčního období zastupitelstva obce více než 1500 obyvatel, pokud v obci není volena rada. O tom, že se v takové obci rada obce nevolí a je v ní volen přímo volený starosta, rozhodne zastupitelstvo nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích (fakultativní volba přímo voleného starosty v závislosti na stanoveném počtu členů zastupitelstva obce). Přímo volený starosta bude členem zastupitelstva obce. Přímo volený starosta bude vykonávat své pravomoci jako vyhrazené a bude takto vykonávat i vyhrazené pravomoci rady obce (pravomoci podle § 102 odst. 2 zákona o obcích) s výjimkou vydávání nařízení obce. Toto řešení je přitom způsobilé naplnit očekávání zastánců přímé volby, očekávající posílení postavení i odpovědnosti starostů malých obcí6 Pokud jde o volební úpravu, vzhledem k existenci jediné varianty řešení, lze učinit závěr, který je v souladu též s usnesením vlády č. 55/2012, že návrh řešení spočívá v takové změně volebních zákonů, která výslovně zakotví přímou volbu starostů obcí.

6

Např. Sdružení místních samospráv ČR a některé menší obce projevují vstřícný postoj k potenciálnímu zavedení přímé volby starostů v České republice, ve kterém spatřuje prostředek prosazení vůle občanů (jimiž je starosta již v současné době vnímán jako hlava obce) a eliminace častých situací, kdy je starostou zvolen kandidát, který obdržel malý počet hlasů ve volbách či dokonce náhradník po odstoupení zvolených členů zastupitelstva. Negativně je jimi vnímána i současný stav, kdy zastupitelstvo často odvolává starostu bez závažných důvodů.

- 49 5. Implementace doporučené varianty a vynucování Ministerstvo vnitra, které je ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti a odborem vládní legislativy Úřadu vlády pověřeno přípravou změny Ústavy a zároveň zpracováním a předložením návrhu legislativních změn nezbytných pro přímou volbu starostů v malých obcích ve volbách v roce 2014, ve své působnosti poskytuje v rámci metodického vedení výklad zákona o obcích a vykonává dozor a kontrolu nad výkonem samostatné působnosti svěřené orgánům obcí. Ministerstvo vnitra vykonává rovněž státní správu na úseku voleb (tedy i voleb do zastupitelstev obcí).

6. Přezkum účinnosti regulace Předpokládá se, že po prvním funkčním období přímo volených starostů bude možné shromáždit dostatek informací nutných k vyhodnocení zvoleného opatření a k případnému návrhu jejich změn.

7. Konzultace a zdroje dat Za účelem zajištění spolupráce při plnění výše uvedeného usnesení byla zřízena pracovní skupina ze zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a odboru vládní legislativy Úřadu vlády. Součástí pracovní skupiny byli i zástupci Svazu měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky, Asociace krajů České republiky a zástupci výborů pro veřejnou správu Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu České republiky.

II. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Usnesením vlády ze dne 20. července 2011, č. 555, vzala vláda na vědomí Analýzu slučitelnosti návrhů legislativních změn nezbytných pro přímou volbu starostů v malých obcích ve volbách v roce 2014 s ústavním pořádkem České republiky. Z analýzy vyplynula nutnost přizpůsobení ústavního pořádku pro přímou volbu starostů, konkrétně čl. 101 odst. 1, čl. 102 a čl. 104 odst. 1 a 2 Ústavy ČR, které by musely vedle zastupitelstva počítat při správě obce též s přímo voleným starostou, upravovat základní principy volby starosty a předpokládat též konání přímé volby starostů jen v některých obcích. Vláda proto identickým usnesením uložila ministru vnitra zpracovat a vládě předložit do 31. prosince 2011 ve spolupráci s ministrem spravedlnosti a místopředsedkyní vlády a předsedkyní Legislativní rady vlády věcný záměr ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, který umožní přijmout zákonnou úpravu přímé volby starostů. Tento návrh je předkládán paralelně s návrhem změny zákona o obcích. Slučitelnost navržených změn zákona o obcích je tedy závislá na přijetí změny Ústavy.

- 50 -

III. Zhodnocení souladu s normami EU Návrh je v souladu s mezinárodními závazky České republiky. Pokud jde o soulad navrhované změny Ústavy s právem EU, problematika řešená předmětným návrhem není na úrovni práva EU přímo upravena. Dotýká se problematiky voleb obecních orgánů dle čl. 20 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU a dále směrnice Rady 94/80/ES ze dne 19. prosince 1994, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a práva být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky, které zakládají občanům EU právo volit a být volen v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu (podmínky výkonu volebního práva upravuje v souladu s touto úpravou zákon o volbách do zastupitelstev obcí). Jde tedy o stanovení podmínek výkonu volebního práva, nikoliv úpravu způsobu volby (přímé, nepřímé) obecních orgánů.

- 51 ZVLÁŠTNÍ ČÁST

Část první (změna zákona o obcích)

K bodům 1 a 2 [§ 16 odst. 2 písm. a) zákona o obcích] Do výčtu „volebního práva“ občana obce se doplňuje právo volit a být volen přímo voleným starostou a právo hlasovat o jeho odvolání. Dále se upravují poznámky pod čarou č. 7 a 8 o odkaz na platný zákon o volbách do zastupitelstev obcí a zákon o místním referendu.

K bodu 3 (§ 60 zákona o obcích) Ustanovení se doplňuje o odkaz na zvláštní zákon, jenž upraví přímou volbu starostů a způsob jejich odvolání z funkce.

K bodům 4 a 5 (§ 75 odst. 5 a 6 zákona o obcích) V souvislosti s přímou volbou starostů je nutné výslovně upravit správu obce v době ode dne voleb přímo voleného starosty (tímto okamžikem zaniká funkce dosavadního přímo voleného starosty) do dne, kdy se nově zvolený starosta ujme své funkce. Po tuto dobu bude v souladu s § 108c odst. 3 plnit úkoly „původní“ přímo volený starosta a v souladu s § 108d odst. 4 i dosavadní místostarosta. Oběma bude po celou dobu příslušet měsíční odměna ve výši odpovídající měsíční odměně po dobu výkonu funkce.

K bodu 6 [§ 84 odst. 2 písm. m) zákona o obcích] V pravomoci zastupitelstva obce volit starostu obce se doplňuje výjimka pro přímo voleného starostu obce.

K bodu 7 (§ 84 odst. 3 zákona o obcích)

Viz novelizační bod 14.

- 52 K bodu 8 (§ 84 odst. 4 zákona o obcích) Koncepce postavení přímo voleného starosty vychází z důsledného oddělení od zastupitelstva obce. Přímo volený starosta bude v zásadě všechny své pravomoci vykonávat jako vyhrazené. Z tohoto důvodu se doplňuje ustanovení § 84 odst. 4 zákona o obcích o výslovné vyloučení možnosti zastupitelstva obce vyhradit si pravomoci přímo voleného starosty obce, stanovené v § 108c odst. 1. Zastupitelstvo si tedy nebude moci vyhradit pravomoci přímo voleného starosty, které jinak zákon svěřuje starostovi obce nebo radě obce, s výjimkou pravomocí podle § 102 odst. 3 zákona o obcích (zbytková pravomoc rady obce).

K bodu 9 (§ 89 odst. 3 a 4 zákona o obcích) Ustanovení § 89 zákona o obcích se doplňuje o opatření pro další správu obce po tuto dobu (přímo volený starosta bude mít rozšířené pravomoci).

K bodům 10 až 12 (§ 98 odst. 1, 2 a 5 zákona o obcích) S ohledem na zavedení funkce přímo voleného starosty obce, která je v zásadě nezávislá na ustavení zastupitelstva obce, se rozlišují důvody pro jmenování správce obce pro obce, v nichž je starosta volen zastupitelstvem (§ 98 odst. 1) a obce, v nichž je volený přímo (§ 98 odst. 2). V těchto obcích je důvod pro jmenování správce obce jen, není-li funkce přímo voleného starosty obsazena a plnění jeho úkolů nelze zajistit skrze místostarostu nebo skrze zastupitelstvem pověřeného člena zastupitelstva obce. Současně se nově upravuje okamžik ukončení činnosti správce obce (§ 98 odst. 5).

K bodu 13 (§ 99 odst. 3 zákona o obcích) V souladu se zvolenou variantou přímé volby starostů obce se stanoví, že rada obce není volena v obcích, v nichž je starosta obce volen přímo (ty jsou stanoveny v § 108a podle počtu obyvatel k 1. lednu počátku funkčního období nového zastupitelstva obce).

K bodu 14 (§ 102 odst. 4 zákona o obcích) Starosta obce bude vykonávat vyhrazené pravomoci rady obce (§ 102 odst. 2) jako své vyhrazené pravomoci (srov. § 108c odst. 1). Jedinou výjimkou je vydávání nařízení obce, které se svěřuje zastupitelstvu obce. V souladu s tím se upravuje i stávající znění § 102 odst. 4 zákona o obcích.

- 53 K bodu 15 (§ 103 odst. 6 zákona o obcích) Upřesňuje se ustanovení o způsobu výkonu pravomocí starosty obce. Stávající znění hovoří pouze o případech, kdy byl starosta odvolán nebo se vzdal funkce, nově by mělo dotčené ustanovení zahrnovat všechny případy zániku funkce starosty (úmrtí, rezignace na mandát apod.). Dochází též k jednoznačnému určení pořadí, v němž zastupuje místostarosta starostu.

K bodu 16 (§ 107 zákona o obcích) Dosavadní zkušenosti s výkonem správy obce v době ode dne voleb do konání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce vykazují problémy v obcích, v nichž je voleno 5 nebo 7 členů zastupitelstva obce. Volební strana, která obsadila jen menšinu mandátů (2 nebo 3) může podanými rezignacemi vyvolat nové volby (z důvodu poklesu počtu členů zastupitelstva obce pod 5), čímž znemožní většině zvolit nového starostu (zastupitelstvo v tomto složení nemůže podle § 90 zákona o obcích volit starostu). Dosavadní starosta v takových obcích proto často vykonává pravomoci starosty i po poměrně dlouhou dobu (ať již s takovým stavem souhlasí či nikoli). Nicméně i zastupitelstvo, které má méně než 5 členů, může realizovat pravomoc podle § 103 odst. 6 zákona o obcích (ustanovení § 90 zákona o obcích ji nevylučuje) a pověřit někoho ze svých řad plněním úkolů starosty. Není proto důvodu, aby dosavadní starosta byl v takové situaci i nadále zákonem nucen vykonávat podle § 107 zákona o obcích své úkoly. Ustanovení se proto doplňuje tak, že povinnost dosavadního starosty plnit úkoly starosty končí i pověřením zastupitele podle § 103 odst. 6 zákona o obcích. Tato povinnost končí i dosavadnímu místostarostovi.

K bodu 16 (§ 108a až 108e zákona o obcích)

K § 108a zákona o obcích Odstavec 1 stanoví způsob určení obcí, v nichž bude starosta volen přímo. Přímo volený starosta je volen v obcích, které měly k 1. lednu prvního kalendářního roku funkčního období zastupitelstva obce méně než 1500 obyvatel. Přímo volený starosta je dále volen v obcích, které měly k 1. lednu prvního kalendářního roku funkčního období zastupitelstva obce více než 1500 obyvatel, pokud v obci není volena rada. O tom, že se v takové obci rada obce nevolí a je v ní volen přímo volený starosta, rozhodne zastupitelstvo (stanovením počtu členů zastupitelstva dle § 68 odst. 1 zákona o obcích) nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích. Pro určení počtu obyvatel se vychází z počtu obyvatel k 1. lednu prvního kalendářního roku funkčního období zastupitelstva obce. Pokud tedy funkční období zastupitelstva obce začne po volbách např. 11. října 2014, pak pro určení, zda starosta obce bude volen přímo, bude rozhodující počet obyvatel k 1. lednu 2014.

- 54 Odstavec 2 upravuje vznik funkce přímo voleného starosty identicky jako vznik mandátu člena zastupitelstva obce. Současně upravuje jeho funkční období, které je shodné s funkčním obdobím zastupitelstva obce, a výslovně stanoví, že přímo volený starosta není členem zastupitelstva obce. Odstavce 3 až 5 upravují složení slibu a způsob výkonu funkce (rovněž způsobem obdobným jako v případě zastupitelů). Výslovně je určeno, že přímo volený starosta je členem zastupitelstva obce. Odstavec 6 vztahuje na výkon funkce přímo voleného starosty obce všechna ustanovení zákona o obcích upravujících postavení starosty obce s následujícími výjimkami: Ustanovení věty první a třetí § 103 odst. 2 zákona o obcích, podle nichž starostu a místostarostu volí zastupitelstvo obce a jemu jsou ze své funkce odpovědni. Dále se na postavení přímo voleného starosty neužije ustanovení § 103 odst. 6 zákona o obcích, jež upravuje výkon pravomocí starosty v době, kdy jeho funkce není obsazena (ve vztahu k přímo volenému starostovi je zvláštní úprava obsažena v § 108d). Vyloučeno je dále ustanovení § 104 odst. 1 zákona o obcích, jenž upravuje zastupování místostarostou (řešeno speciálním ustanovením § 108d). Vyloučena budou i ustanovení § 105 o pozastavení výkonu usnesení rady obce a § 107 zákona o obcích, upravující výkon pravomocí starosty v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty či místostarosty (funkce přímo voleného starosty nebude závislá na mandátu zastupitele). Odstavec 6 dále stanoví, která ustanovení zákona o obcích se na jeho postavení užijí obdobně. Jedná se především o § 70 až 79 zákona o obcích o pravidlech odměňování zastupitelů (přímo volený starosta bude mít nárok na měsíční odměnu v identické výši jako starosta volený zastupitelstvem) a o ustanovení § 82 zákona o obcích o právech členů zastupitelstva obce.

K § 108b zákona o obcích Variantně je předkládána úprava postavení přímo voleného starosty z hlediska jeho dlouhodobého uvolnění pro výkon funkce (a s tím spojeného nároku na měsíční odměnu). Návrh akcentuje nezávislost přímo voleného starosty na zastupitelstvu, neboť předpokládá, že starosta bude funkci vykonávat jako uvolněný, ledaže se sám rozhodne jinak. Přestože se rozhodne, že funkci jako uvolněný vykonávat nechce, může mu zastupitelstvo přiznat měsíční odměnu ve výši odpovídající měsíční odměně stanovitelné pro neuvolněného člena zastupitelstva obce. Výhodou této varianty je nepochybně větší zájem o funkci přímo voleného starosty v malých obcích, nevýhodou mohou být mandatorní náklady na rozpočet obce.

K § 108c zákona o obcích Odstavec 1 stanoví, že veškeré pravomoci vykonávané přímo voleným starostou jsou vykonávány jako vyhrazené. Jedná se o pravomoci starosty i vyhrazené pravomoci rady obce (§ 102 odst. 2 zákona o obcích), které na přímo voleného starostu ex lege přecházejí. Výjimkou budou pravomoci podle § 102 odst. 3 zákona o obcích

- 55 (zbytková pravomoc rady), u nichž se zastupitelstvu ponechává možnost, aby si je na sebe vztáhlo. Odstavec 2 upravuje svolávání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce přímo voleným starostou i opatření pro případy, v nichž nedošlo ke zvolení přímo voleného starosty obce. Odstavec 3 pak reaguje na situace, v nichž nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce, přičemž se užije jak tam, kde byl zvolen přímo volený starosta i tam, kde nedošlo ani ke zvolení přímo voleného starosty (na základě § 108c odst. 3 zákona o obcích bude povinnosti vykonávat dosavadní přímo volený starosta).

K § 108d zákona o obcích Ustanovení § 108d odst. 1 a 2 zákona o obcích upravují specifický způsob ustavování místostarosty obce. Podle odstavce 1 bude místostarostu obce jmenovat z řad členů zastupitelstva obce starosta obce. Se souhlasem zastupitelstva obce bude moci podle odstavce 2 jmenovat více místostarostů a určit pořadí, v jakém jej zastupují, a vymezit jim konkrétní pravomoci, které mohou plnit namísto přímo voleného starosty. Způsob výkonu funkce místostarosty tedy bude určovat zastupitelstvo obce (uvolněný/neuvolněný s nebo bez nároku na měsíční odměnu). Podle odstavce 3 bude místostarosta vykonávat pravomoci přímo voleného starosty obce, pokud tato funkce nebude obsazena. Není-li obsazena ani funkce místostarosty, vykonává tyto pravomoci člen zastupitelstva obce, určený zastupitelstvem. Odstavec 4 upravuje výkon pravomocí dosavadního místostarosty ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového přímo voleného starosty. Platí, že dosavadní místostarosta bude své pravomoci vykonávat po celou dobu jako dosavadní přímo volený starosta (§ 108c odst. 3 zákona o obcích).

- 56 Část druhá (změna zákona o hlavním městě Praze)

K bodům 1 a 2 [§ 8 a § 7 písm. a) zákona o hlavním městě Praze] Odůvodnění viz část první, body 1 a 2 (změna § 16 odst. 2 zákona o obcích).

K bodu 3 (§ 89 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze) Odůvodnění viz část první, bod 6 [změna § 84 odst. 2 písm. m) zákona o obcích].

K bodu 4 (§ 89 odst. 5 zákona o hlavním městě Praze) Odůvodnění viz část první, bod 7 (změna § 84 odst. 4 zákona o obcích).

K bodům 5 a 6 (§ 93 zákona o hlavním městě Praze) Odůvodnění viz část první, body 9 až 11 (změna § 98 zákona o obcích).

K bodu 7 (§ 95 zákona o hlavním městě Praze) Odůvodnění viz část první, bod 12 (změna § 99 odst. 3 zákona o obcích).

K bodu 8 (§ 99a až 99d zákona o hlavním městě Praze) Odůvodnění viz část první, bod 16 (§ 108a až 108e zákona o obcích).

K bodu 9 (§ 123 zákona o hlavním městě Praze) Odůvodnění viz část první, bod 3 (změna § 60 zákona o obcích).

- 57 Část třetí (změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí)

K bodům 2 a 3 [§ 1 odst. 1 a 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Usnesením ze dne 25. ledna 2012 č. 55 vláda schválila věcný záměr, kterým se mění ústavní zákon č 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů a vzala na vědomí Mezinárodní srovnávací analýzu přímé volby starostů. Současně uložila ministru vnitra zpracovat ve spolupráci s místopředsedkyní vlády a předsedkyní Legislativní rady vlády a vládě do 30. června 2013 předložit návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a návrh změn souvisejících právních předpisů, které jsou nezbytné pro zavedení institutu přímé volby starostů do právního řádu České republiky. Ze shora uvedeného pro Ministerstvo vnitra mimo jiné vyplynula nutnost novelizovat zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tak aby reflektoval závazky vlády a upravoval i problematiku přímé volby starostů obcí. Úprava délky funkčního období přímo volených starostů obcí vychází z čl. 102 odst. 3 Ústavy České republiky. Funkční období přímo volených starostů obcí bude, stejně jako funkční období zastupitelstev obcí, čtyřleté.

K bodu 4 [§ 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] V souladu s čl. 102 Ústavy České republiky a čl. 21 Listiny základních práv a svobod se stanoví základní principy výkonu volebního práva i pro volbu přímo voleného starosty obce. Zásada všeobecného volebního práva znamená, že aktivní volební právo mají občané obce za předpokladu, že jde o státního občana České republiky a státního občana jiného státu, kterému právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána, a to za podmínek stanovených zákonem bez ohledu na národnost, pohlaví, zaměstnání, sociální původ, náboženské vyznání apod. Zásada rovnosti volebního práva v sobě zahrnuje dvě stránky. První z nich je, že na zvolení jednoho člena zastupitelstva obce v dané obci je třeba stejného (relativně stejného) počtu hlasů. Druhou stránkou pak je, že hlas každého voliče má stejnou váhu a nikdo z nich nemá zvýhodněné postavení. Přímé volební právo znamená přímý (bezprostřední) výběr kandidátů voličem bez jakýchkoli zástupců. Tajnost hlasování znamená, že nikdo nemá právo vědět, jakým způsobem volič hlasoval, komu dal svůj hlas. Výjimka z této zásady platí pouze v případech, kdy volič nemůže (není fyzicky schopen) upravit hlasovací lístek. V tomto případě může osoba, kterou si volič stanoví, provést úpravu hlasovacího lístku místo voliče a tudíž tato

- 58 osoba ví, jakým způsobem volič hlasoval. Jedná se o výjimečné případy. Tento způsob hlasování je třeba umožnit, protože řada voličů by nemohla de facto realizovat, např. z různých zdravotních důvodů, své aktivní volební právo. Tajnost hlasování je nejen právem, ale i povinností. Zákon výslovně stanoví, že tomu, kdo nevstoupí do prostoru určenému k úpravě hlasovacích lístků, nebude hlasování umožněno. Ustanovení zároveň stanoví, že volební systém je založen na zásadě většinového systému. Z hlediska nákladů, organizační jednoduchosti a srozumitelnosti pro občany, byl zvolen model jednokolové volby s relativní většinou. Funkce přímo voleného starosty obce se proto ujme ten kandidát, který získá největší počet odevzdaných platných hlasů bez ohledu na získané procento hlasů. V rámci konzultací se zainteresovanými subjekty při přípravě nové právní úpravy voleb přímo volených starostů obcí došlo ke shodě na tomto modelu, a to zejména s ohledem na ekonomická hlediska. Pro úplnost se uvádí, že negativem modelu jednokolové volby s relativní většinou, je možnost výskytu vysokého počtu propadlých hlasů. V případě, kdy kandiduje např. 10 kandidátů, může postačovat ke zvolení starostou obce získání cca o něco víc než 10 % hlasů. V takovém případě téměř 90 % hlasů propadne, a proto téměř 90 % voličů nemusí být spokojeno se zvoleným kandidátem.

K bodům 5 až 7 [§ 3 odst. 1,2 a 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení se doplňuje o pravomoc prezidenta republiky vyhlašovat vedle voleb do zastupitelstev obcí též volby přímo volených starostů obcí. Tato povinnost je vymezena v souladu s čl. 63 odst. 2 Ústavy České republiky. K platnosti tohoto úkonu (vyhlášení voleb) je třeba spolupodpisu (kontrasignace) předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády (čl. 63 odst. 3 Ústavy České republiky). Pro vyhlášení voleb přímo volených starostů obcí se stejně jako v případě voleb do zastupitelstev obcí se stanovuje lhůta 90 dnů. V praxi byla délka lhůty ověřena a poskytuje dostatečný časový prostor pro realizaci všech volebních úkonů. V rámci zajištění informování všech subjektů, kterých se volby do zastupitelstev obcí týkají, se rozhodnutí o jejich vyhlášení zveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den, kdy jsou volby vyhlášeny, se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb uveřejněno. Dne 1. července 2006 nabyla účinnosti novela zákona o obcích (obecní zřízení); zákon č. 234/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., která mimo jiné obnovuje status městyse. Z důvodu, že v tomto zákonu nebyla předmětná změna zohledněna již při předchozích novelizacích, doplňuje se do výčtu typů nižších územních samosprávných celků i „městys“. Pro společné konání voleb do zastupitelstev obcí a volby přímo voleného starosty obce svědčí zejména skutečnost, že funkční období zastupitelstev obcí a přímo volených starostů obcí je stanoveno totožně na čtyři roky, dalším aspektem, který nelze pominout je úspora finančních prostředků při samotné realizaci voleb, při společném konání voleb

- 59 budou sníženy náklady na činnost okrskových volebních komisí. Doplnění ustanovení § 3 odst. 4 je vedeno snahou o bezproblémový průběh voleb v případě, že dojde ke kumulaci voleb konaných ve dvou dnech s volbami konanými v jednom dni. Ve volbách do zastupitelstev krajů a do 1/3 Senátu Parlamentu České republiky, jež se konaly ve dnech 12. a 13. října 2012 a které dne 13. října probíhaly společně s novými volbami do zastupitelstev obcí, se ukázala jako problematická zejména zákony rozdílně stanovená doba hlasování, kdy pokud se hlasuje ve dvou dnech je doba hlasování v první den voleb stanovena od 14.00 hodin do 22.00 hodin a druhý den voleb od 8.00 hodin do 14.00 hodin, zatímco při volbách konaných v jednom dni je doba hlasování stanovena od 7.00 hodin do 22 hodin. To působilo problémy zejména v souvislosti s uzavřením místností a započetím sčítání hlasů, ale též např. s vydáváním úředních obálek.

K bodům 8 [§ 4 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Úprava aktivního volebního práva je shodná jak pro volby do zastupitelstev obcí, tak pro volbu přímo voleného starosty obce. Ustanovení § 4 upravujícího právo volit se proto jen doplňuje ve smyslu nově přijímané právní úpravy přímo volených starostů obcí.

K bodům 10 [§ 5a zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Přiznání práva být volen přímo voleným starostou obce (pasivní volební právo) zákon váže na splnění stejných podmínek, jako je tomu u práva být volen členem zastupitelstva obce, s výhradou, že přímo voleným starostou obce může být zvolen pouze státní občan České republiky. Možnost členského státu Evropské unie uplatnit tuto výjimkou vyplývá z článku 5 odst. 2 Směrnice Rady Evropské unie 94/80/ES, ze dne 19. prosince 1994, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a práva být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky. Kromě podmínky státního občanství České republiky musí kandidát na funkci přímo voleného starosty splňovat další dvě nezbytné podmínky. První podmínkou je dosažení věku nejméně 18 let a to nejpozději v den voleb. Tato podmínka není naplněna v případech, kdy k nabytí zletilosti došlo uzavřením manželství (§ 8 odst. 2 občanského zákoníku). Tato osoba pak nemůže pasivní právo realizovat. Druhou podmínkou je trvalý pobyt v obci. Přihlášení k trvalému pobytu se řídí zvláštním právním předpisem (zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů /zákon o evidenci obyvatel/). Rozhodující je místo, kde byl občan hlášen k trvalému pobytu, nikoliv faktický stav, tj., kde se zdržoval.

- 60 Pokud jde o taxativní vymezení překážek výkonu pasivního volebního práva, přejímá se dosavadní právní úprava vztahující se k volbám do zastupitelstev obcí, tj. jedná se o překážky trvalejšího charakteru. Ustanovení upravuje též neslučitelnost funkce přímo voleného starosty. Ta se vymezuje pouze s funkcí vykonávanou ve veřejné správě tam, kde by mohlo docházet ke střetu zájmů při konkrétním výkonu státní správy. Zákon rovněž řeší střet zájmů v případech, kdy člen zastupitelstva obce vykonává funkci statutárního zástupce právnické osoby zřízené nebo založené obcí anebo v níž má obec většinovou majetkovou účast. Navrženou úpravou nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující neslučitelnost funkcí, nebo střet zájmů např. zákon o soudech a soudcích, zákon o státním zastupitelství, zákon o střetu zájmů.

K bodům 11 a 12 [§ 7 odst. 1 a 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Státní volební komise bude stálým volebním orgánem i pro volbu přímo volených starostů. Ustanovení § 7 upravující postavení a činnost Státní volební komise se proto jen doplňuje ve smyslu nově přijímané právní úpravy přímo volených starostů obcí.

K bodům 13 a 14 [§ 8 odst. 1 a 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ministerstvo vnitra bude ústředním orgánem státní správy na úseku voleb i pro volby přímo voleného starosty. Ustanovení § 8 upravující postavení a činnost Ministerstva vnitra se proto jen doplňuje ve smyslu nově přijímané právní úpravy přímo volených starostů obcí.

K bodům 15 až 20 [§ 9 odst. 1, 2 a 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Český statistický úřad bude stejné činnosti jako ve volbách do zastupitelstev obcí vykonávat i v případě voleb přímo volených starostů obcí. S ohledem na tuto skutečnost jsou jednotlivá ustanovení změněna tak, aby dopadala jak na oblast voleb do zastupitelstev obcí, tak na volby přímo volených starostů obcí. Namísto dosavadní praxe, kdy byly Českým statistickým úřadem souhrnné informace o výsledku voleb na úrovni obcí v písemné formě předávány na pracovišti u pověřených obecních úřadů volebním stranám, jejichž kandidátní listina byla pro volby do zastupitelstva obce zaregistrována (a kdy v rámci technického řešení Český statistický úřad zabezpečoval předávání informací v elektronické formě u krajských úřadů nebo pověřených obecních úřadů) a kdy byly souhrnné informace o výsledku voleb na úrovni obce Českým statistickým úřadem zasílány na adresu zmocněnců volebních stran a na adresu nezávislých kandidátů, budou jak ve volbách do zastupitelstev obcí, tak ve volbách přímo volených starostů obcí informace o výsledcích voleb dostupné na speciálních internetových stránkách Českého statistického úřadu zřízených pro volby. Tyto úkoly tedy již pro futuro Český statistický úřad plnit nebude.

- 61 K bodům 21 až 26 [§ 12 odst. 1, 2, 6 a 7 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Pověřený obecní úřad bude stejné činnosti jako ve volbách do zastupitelstev obcí vykonávat i v případě voleb přímo volených starostů obcí. S ohledem na tuto skutečnost jsou jednotlivá ustanovení změněna tak, aby dopadala jak na oblast voleb do zastupitelstev obcí, tak na volby přímo volených starostů obcí, tj. bude např. novou povinností pověřeného obecního úřadu losovat pořadí kandidátů na funkci přímo volených starostů v obcích na hlasovacím lístku, pokud tato povinnost není v gesci obecního úřadu, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory.

K bodům 27 a 28 [§ 13 odst. 1 písm. a/ a d/ zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Obecní úřad v obcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory, bude vykonávat stejné činnosti jako doposud ve volbách do zastupitelstev obcí i pro volby přímo volených starostů obcí. S ohledem na tuto skutečnost jsou jednotlivá ustanovení změněna tak, aby dopadala jak na oblast voleb do zastupitelstev obcí, tak na volby přímo volených starostů obcí, tj. novým úkolem pro obecní úřad, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory, bude povinností losovat pořadí kandidátů na funkci přímo volených starostů na hlasovacím lístku.

K bodu 29 [§ 15 písm. b/ a d/ zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení týkající se úkolů, jež jsou stanoveny starostovi obce v souvislosti s konáním voleb, se mění tak, aby obsáhlo i nově přijímanou právní úpravu voleb přímo volených starostů obcí. Úkoly, které starosta obce doposud vykonával v souvislosti s volbami do zastupitelstev obcí, bude plnit i pro volby přímo volených starostů obcí.

K bodům 30 a 31 [§ 16 písm. c/ a d/ zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení vymezující činnost okrskové volební komise je doplněno o ustanovení týkající se zápisu o průběhu a výsledku hlasování pro volbu přímo voleného starosty.

K bodům 32 a 33 [§ 17 odst. 1 písm. c/ a odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení týkající se okrskové volební komise se doplňují tak, aby se vztahovala i na volby přímo volených starostů obcí, neboť stejné úkoly, které okrsková volební komise plnila pro volby do zastupitelstev obcí, bude napříště plnit i pro volby přímo volených starostů obcí.

- 62 -

Volební strana, která je oprávněna delegovat členy a náhradníky do okrskových volebních komisí, tj., jejíž kandidátní listina byla zaregistrována, může delegovat do okrskové volební komise, která bude společná pro oba druhy voleb, neboť tyto se budou vždy konat společně, vždy pouze jednoho člena a jednoho náhradníka, a to i v případě, kdy jí byla registračním úřadem zaregistrována kandidátní listina pro jak pro volby do zastupitelstva obce, tak pro volbu přímo voleného starosty obce.

K bodům 34 až 36 [§ 20 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení upřesňuje kandidaturu na funkci přímo voleného starosty obce, v případě, že je tato podána politickými stranami a politickými hnutími tak, že mohou být součástí pouze jedné volební strany. Kandidát na funkci přímo voleného starosty obce pak může kandidovat na jedné kandidátní listině jedné volební strany pro volbu přímo voleného starosty obce. Ustanovení též stanoví, že kandidatura na funkci přímo voleného starosty obce nevylučuje kandidaturu na funkci člena zastupitelstva obce.

K bodům 37 až 39 [§ 21 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení upravuje, jaký subjekt může podat kandidátní listinu pro volbu přímo voleného starosty obce. Výslovně se uvádí, že volební strana může pro volbu přímo voleného starosty obce podat pouze jednu kandidátní listinu, na které uvede jednoho kandidáta. Pro případ volby přímo voleného starosty obce se do ustanovení doplňuje, že na petici, jež se připojuje ke kandidátní listině, musí být v záhlaví vedle názvu volební strany, která kandidátní listinu podává a roku konání voleb též název obce, ve které kandidát na funkci přímo voleného starosty kandiduje.

K bodu 40 [nově vložený § 21a zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení upravuje, s ohledem na zkušenosti z praxe, podmínky určení zmocněnce, jeho postavení, závaznost jím provedených úkonů, vznik a zánik jeho postavení tak, aby nedošlo ke sporům, např. o oprávněnost podávat kandidátní listiny. Ustanovení také upravuje postup při doručování písemností zmocněnci, pro případ, kdy se zmocněnec svého postavení vzdá, nebo v případě, kdy je volební stranou odvolán a ještě není určen zmocněnec nový.

- 63 K bodům 41 až 46 [§ 22 až 25 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení se mění smyslu nově přijímané právní úpravy přímo volených starostů obcí, tak, že se explicitně stanoví, že se vztahují k problematice voleb do zastupitelstev obcí, neboť problematika kandidátní listiny pro volbu přímo voleného starosty obce, její projednání a registrace, vzdání se a odvolání kandidatury ve volbě přímo voleného starosty obce a problematika hlasovacího lístku pro volbu přímo voleného starosty obce je upravena speciálně v jiných ustanoveních tohoto zákona.

K bodu 47 [nově vložená ustanovení § 25a, 25b, 25c a 25d zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení § 25a upravuje obligatorní náležitosti kandidátní listiny pro volbu přímo voleného starosty obce. Vzhledem k tomu, že se kandidátní listině bylo dle zkušeností z praxe ve volbách do zastupitelstev obcí uváděno několik zaměstnání nebo povolání, anebo zaměstnání nebo povolání, která kandidát vykonával mnoho let před svou kandidaturou, což vzbuzovalo ve voličích nedůvěru, je pro volbu přímo volených starostů obligatorně stanoveno, že na kandidátní listině může kandidát uvést pouze jedno zaměstnání nebo povolání, a to navíc to, které kandidát zastává v době podání kandidátní listiny. Přílohou kandidátní listiny bude stejně jako v případě voleb do zastupitelstev obcí čestné prohlášení kandidáta. Náležitosti prohlášení kandidáta jsou shodné jako v případě úpravy voleb do zastupitelstev obcí. Postup při projednávání a registraci kandidátních listin registračním úřadem je v § 25b upraven obdobně jako v případě voleb do zastupitelstev obcí. Pokud registrační úřad zjistí nedostatky, poskytne volební straně možnost zjištěné vady odstranit. V zákonem stanovené lhůtě, která je pro registraci kandidátní listiny registračním úřadem dostatečná, pak bezvadnou kandidátní listinu zaregistruje. V případě, že vady kandidátní listiny nejsou odstraněny, je upraven postup registračního úřadu pro řešení této situace, a to tak, že registrační úřad kandidátní listinu odmítne. Rozhodnutí registračního úřadu o registraci kandidátní listiny musí splňovat tímto zákonem stanovené náležitosti. V případě odmítnutí kandidátní listiny a provedení registrace je dána možnost volební straně a kandidátovi na funkci přímo voleného starosty podat opravný prostředek ke krajskému soudu. V případě, že krajský soud rozhodne o zrušení registrace, registrační úřad nevyhotovuje již další rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny. Obdobně v případě, kdy krajský soud rozhodne o registraci, nevydává již registrační úřad nové rozhodnutí. Tisk hlasovacích lístků je podmíněn zaregistrováním kandidátní listiny. Volba přímo voleného starosty obce se nekoná, není-li podána v obci žádná kandidátní listina, nebo není-li žádná kandidátní listina registračním úřadem zaregistrována. Ustanovení§ 25c určuje lhůty, do kdy se může kandidát na přímo voleného starostu obce vzdát kandidatury a do kdy může zmocněnec volební strany kandidáta odvolat, po této lhůtě se kandidát nemůže kandidatury vzdát a ani být odvolán.

- 64 Po této lhůtě se na kandidáta hledí při sčítání hlasů jakoby se nevzdal své kandidatury ani z ní nebyl odvolán, neboť technicky není možné skutečnost, že kandidát se vzdává či je odvolán v době kratší než 48 hodin před zahájením voleb, při zpracování výsledků hlasování zohlednit. V případě, že se kandidát na funkci přímo voleného starosty obce vzdá své kandidatury, nebo je odvolán v době po registraci kandidátní listiny, ale v lhůtě delší než 48 hodin přede zahájením voleb, je sice uvedený na hlasovacím lístku, neboť na hlasovací lístek se přetiskují údaje uvedené na zaregistrované kandidátní listině, ale při zjišťování výsledků voleb se k hlasům, které tomuto kandidátovi voliči odevzdali, nepřihlíží. Dle § 25d je tisk hlasovacích lístků je podmíněn registrací kandidátní listiny. Jsou vymezeny obsahové náležitosti hlasovacího lístku, stejně jako podmínka stejného písma, druhu papíru a rozměru. Kandidáti na funkci přímo voleného starosty jsou uvedeni na společném hlasovacím lístku. Stanoví se prostřednictvím taxativního výčtu údaje, které musí být na hlasovacím lístku u každého kandidáta na přímo voleného starostu obce obsaženy. Pro případ, že je volební stranou sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, uvede se navíc i označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo. Je-li volební stranou koalice politických stran a politických hnutí, uvede se navíc označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo. Zmocněnci volební strany a nezávislému kandidátovi je dána možnost (nikoliv povinnost) kontroly správnosti údajů o volební straně a kandidátech na hlasovacím lístku před jeho vytištěním. Je stanoven postup distribuce hlasovacích lístků a jejich dodání voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a okrskovým volebním komisím v den voleb. Uvedené lhůty se při volbách do Parlamentu České republiky, do zastupitelstev krajů i do zastupitelstev obcí ukázaly jako dostatečné. V případě, že v obci není starosta nebo jeho zástupce, je nezbytné, aby jeho úkoly při distribuci hlasovacích lístků zabezpečil ve stanovené lhůtě místostarosta, a v případě, že nebude ani jeho, ředitel krajského úřadu. Postup při řešení případů, kdy na hlasovacích lístcích jsou zřejmé tiskové chyby je stejný jako v ostatních druzích voleb. Aby nemuselo být přikročeno k nákladným přetiskům všech hlasovacích lístků v obci a případně ke zpochybnění volby přímo voleného starosty obce, pokud by již byly hlasovací lístky s tiskovou chybou rozdány voličům a vedle toho by voliči obdrželi nové přetištěné hlasovací lístky, které by bylo třeba považovat za jediné platné, je stanovena povinnost registračního úřadu vyvěsit informaci o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území obce s uvedením správného údaje.

K bodu 48 [§ 27 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení výslovně upravuje možnost zřizovat více volebních obvodů pouze pro volby do zastupitelstev obcí. Ve volbách přímo volených starostů obcí bude obec vždy tvořit pouze jeden volební obvod. Pokud není volen zastupitelský sbor, ale jediný

- 65 funkcionář, pak je celé území voleb z principu jedním jednomandátovým volebním obvodem, nejde-li o vícestupňovou volbu. Dle pravidla, že ve volbách to téhož sboru nemůže žádný kandidát kandidovat ve více volebních obvodech, je zřízení více volebních obvodů ve volbě přímo voleného starosty obce vyloučeno.

K bodům 49 a 50 [§ 30 odst. 1 a 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení týkající se volební kampaně se doplňují tak, že budou dopadat i na problematiku voleb přímo volených starostů obcí.

K bodům 51 a 52 [§ 31 odst. 2 a 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Vzhledem k tomu, že se volby přímo volených starostů obcí se bude konat společně s volbami do zastupitelstev obcí, je účelné vkládat oba hlasovací lístky pouze do jedné úřední obálky. Pro případné další volby, které by probíhaly společně s volbami do zastupitelstev obcí a volbou přímo volených starostů obcí, bude použito jiné barevně odlišené úřední obálky.

K bodu 53 [§ 33 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení stanoví, že pro vložení hlasovacích lístků pro volbu přímo voleného starosty obce a pro volby do zastupitelstva obce bude použito jedné úřední obálky.

K bodu 54 [§ 34 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení se doplňuje v tom smyslu, že se týká pouze voleb do zastupitelstev obcí. Způsob hlasování pro volby do zastupitelstev obcí a pro volbu přímo voleného starosty obce je rozdílný, z tohoto důvodu se tato problematika upravuje zvlášť v samostatných ustanoveních pro každý z obou druhů voleb.

K bodu 55 [nově vložený § 34a zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení upravuje způsob hlasování voliče, s tím, že musí být zachována tajnost hlasování. Volič má ve volbách přímo voleného starosty obce pouze jeden hlas, může tedy křížkem ve čtverečku před jménem kandidáta, označit pouze jednoho kandidáta na funkci přímo voleného starosty obce, pro kterého hlasuje. Volič je povinen vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí do volební schránky. Znovu se zdůrazňuje, že hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva obce a pro volbu přímo voleného starosty obce se vkládá do jedné úřední obálky.

- 66 -

K bodu 56 [§ 39 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení se doplňuje v tom smyslu, že okamžik ukončení hlasování stanovený pro volby do zastupitelstev obcí se stejně tak bude vztahovat i na volby přímo volených starostů obcí, tj. pokud všichni voliči zapsaní do výpisu ze seznamu ve volebním okrsku, odvolí a volby přímo volených starostů se nekonají společně s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo do zastupitelstev krajů, může předseda okrskové volební komise ukončit hlasování.

K bodům 58 až 61 [§ 40 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení upravuje způsob, jakým okrsková volební komise postupuje při započítávání hlasů pro jednotlivé kandidáty na funkci přímo voleného starosty obce. Volič může ve volbách přímo volených starostů obcí označit pouze jednoho kandidáta, v případě, že volič označí více kandidátů, nebude moci být jeho hlas započítán. Ustanovení též upravuje postup pro případ, kdy se kandidát platně vzdá kandidatury, nebo je odvolán v době po registraci kandidátní listiny, před uplynutím lhůty 48 hodin před zahájením voleb.

K bodům 62 až 65 [§ 41 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení upravuje neplatnost hlasu v případech, kdy volič na hlasovacím lístku pro volbu přímo voleného starosty obce neoznačil žádného kandidáta, nebo označil-li více než jednoho kandidáta. Je pamatováno i na případ, kdy volič hlasovací lístek nevloží do úřední obálky, nebo do ní vloží hlasovací lístek přetržený. Tím není míněno poškození hlasovacího lístku, kdy se případné utržení části hlasovacího lístku nedotklo textové části. Neplatný je hlasovací lístek také v případě, kdy do úřední obálky je vloženo několik hlasovacích lístků do pro volbu přímo voleného starosty obce.

K bodům 66 až 68 [§ 42 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] O průběhu hlasování ve volbě přímo voleného starosty a o jeho výsledku ve volebním okrsku vyhotoví okrsková volební komise stejně jako ve volbách do zastupitelstev obcí ve dvojím stejnopise zápis, který podepíší všichni přítomní členové okrskové volební komise. Pokud některý z členů komise zápis odmítne podepsat, uvede své důvody na samostatném listu, který se jako příloha připojí k zápisu. Zápis obsahuje všechny základní údaje o postupu okrskové volební komise v průběhu a při zjišťování výsledků hlasování a všechny údaje o výsledcích hlasování ve volebním okrsku. Do zápisu se kromě doby počátku a ukončení hlasování uvede i doba odročení, přerušení nebo prodloužení a důvody, které okrskovou volební komisi k tomuto opatření vedly.

- 67 K bodům 69 a 70 [§ 43 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení týkající se předání výsledku hlasování Českému statistickému úřadu se doplňují tak, aby dopadala i na problematiku voleb přímo volených starostů obcí. Ustanovení týkající se předání výsledku hlasování za volební okrsek předsedou okrskové volební komise nebo pověřeným členem okrskové volební komise členům okrskové volební komise, stejně jako ustanovení upravující postup okrskové volební komise v souvislosti s úschovou volební dokumentace, se z hlediska přehlednosti a tematické jednotnosti přesouvají do § 44.

K bodu 71 [§ 44 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Namísto dosavadní praxe, kdy se mohla každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla pro volby do zastupitelstva obce zaregistrována, po sdělení kontaktní adresy pověřenému obecnímu úřadu nebo krajskému úřadu na vlastní náklady technicky připojit na pracoviště Českého statistického úřadu u pověřeného obecního úřadu nebo krajského úřadu za účelem předávání informací o výsledcích voleb na úrovni obce v elektronické formě, se zavádí nový postup, kdy výsledky voleb na úrovni obce budou k dispozici na zvláštních stránkách Českého statistického úřadu určených pro volby. Tímto způsobem bude zajištěna i větší průhlednost a možnost kontroly široké veřejnosti. Ustanovení týkající se předání výsledku hlasování za volební okrsek předsedou okrskové volební komise nebo pověřeným členem okrskové volební komise členům okrskové volební komise, stejně jako ustanovení upravující postup okrskové volební komise v souvislosti s úschovou volební dokumentace, se z hlediska přehlednosti a tematické jednotnosti jsou přesunuta z § 43.

K bodům 72 a 73 [§ 45 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení se doplňuje v tom smyslu, že se týká pouze voleb do zastupitelstev obcí. Způsob zjišťování výsledku voleb ve volbách do zastupitelstev obcí je rozdílný od způsobu zjišťování výsledku volby přímo voleného starosty obce, z tohoto důvodu se předmětná problematika upravuje zvlášť v samostatných ustanoveních pro každý z obou druhů voleb.

K bodu 74 [nově vložený § 46a zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení svěřuje, stejně jako ve volbách do zastupitelstev obcí, Českému statistickému úřadu zjišťování výsledku volby přímo voleného starosty obce a stanovuje postup při zjišťování výsledku volby. Navrhovaná úprava je postavena na většinovém volebním systému relativní většiny, kdy starostou obce je zvolený ten kandidát, který získal největší počet platných hlasů. V případě, že se na prvním místě umístí více

- 68 kandidátů na funkci přímo voleného starosty obce, se stejným počtem odevzdaných platných hlasů oprávněných voličů, je tato skutečnost důvodem pro konání nových voleb. Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce vyhotovuje Český statistický úřad. Ustanovení určuje náležitosti tohoto zápisu a osoby oprávněné k jeho podpisu. Před odevzdáním uvedeného zápisu registračnímu úřadu musí zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce podepsat jak zaměstnanec Českého statistického úřadu, tak i zaměstnanec obce, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu, který je pověřen činností na úseku voleb, to znamená, že příslušný zaměstnanec, tj. i z obecního úřadu v obcích, kde jsou zřízeny alespoň dva odbory, se musí dostavit k podpisu zápisu na pověřený obecní úřad, kde jsou výsledky zpracovávány.

K bodu 75 [§ 47 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení týkající se vyhlášení výsledků voleb registračním úřadem se doplňují tak, že se budou vztahovat i na problematiku voleb přímo volených starostů obcí. Povinností registračního úřadu bude proto napříště zveřejnit na své úřední desce nejen zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce, ale též zápis o výsledku volby přímo voleného starosty obce.

K bodům 76 a 77 [§ 48 odst. 2 a 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Zvláštní ustanovení pro územně členěná statutární města a pro hlavní město Prahu upravující úkoly úřadů městských částí nebo městských obvodů těchto měst a okrskových volebních komisí se doplňují tak, že budou dopadat i na problematiku voleb přímo volených starostů obcí.

K bodu 78 [§ 49 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] K zajištění zprůhlednění celého volebního procesu se navrhuje, aby namísto dosavadní praxe, kdy každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla pro volby do zastupitelstva obce zaregistrována, se mohla na vlastní náklady technicky připojit na pracoviště Českého statistického úřadu u okresního úřadu, který ji sdělil doporučení pro konfiguraci uživatelského počítače a parametry pro technické připojení na okresním úřadě, a tím tato volební strana mohla sledovat postupnou sumarizaci výsledků z jednotlivých volebních okrsků, systémem, kdy zpracování výsledků v jednotlivých volebních okrscích a obcích je umožněno sledovat široké veřejnosti, prostřednictvím jejich prezentace na speciálních internetových stránkách Českého statistického úřadu zřízených pro volby.

- 69 K bodům 79 až 81 [§ 50 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení vymezuje náležitosti zápisu o výsledku voleb přímo volených starostů zpracovávaný Českým statistickým úřadem, který ze zákona zajišťuje zpracování výsledků voleb přímo volených starostů obcí.

K bodu 82 [§ 51 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Povinností Státní volební komise podle tohoto ustanovení bude s ohledem na nově přijímanou právní úpravu voleb přímo volených starostů obcí, vyhlášení celkových výsledků i těchto voleb.

K bodu 83 [§ 52 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení upravující problematiku ukončení činnosti okrskové volební komise se mění v tom smyslu, že bude napříště aplikováno jak při volbách do zastupitelstev obcí, tak při volbě přímo voleného starosty obce.

K bodu 84 [§ 53 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Kandidátovi zvolenému za přímo voleného starostu obce bude stejně jako zvoleným členům zastupitelstva obce vydávat osvědčení o zvolení registrační úřad. I v případě osvědčení o zvolení starostou obce se bude jednat o úkon deklaratorní, dokladující skutečnost, že kandidát se stal starostou obce. Osvědčení se vydá až po uplynutí lhůt pro rozhodnutí krajského osudu o návrhu na neplatnost voleb, neplatnost hlasování nebo neplatnost volby kandidáta.

K bodům 85 až 87 [§ 54 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení se doplňuje o případy, kdy nedojde ke zvolení přímo voleného starosty obce. V návaznosti na tuto skutečnost se upravuje povinnost ve stanovených lhůtách vyhlásit dodatečné volby (opakuje se celý volební proces), opakované volby (opakuje se celý volební proces) nebo opakované hlasování (opakuje se pouze hlasování) přímo volených starostů v obcích, ve kterých k jejich zvolení nedošlo a stanovuje se lhůta pro splnění této povinnosti. V souvislosti s nově přijímanou právní úpravou přímé volby starostů obcí se doplňuje další důvod pro vyhlášený opakovaných voleb, a to pro případ, kdy se ve volbě přímo voleného starosty na prvním místě umístilo více kandidátů se stejným počtem odevzdaných platných hlasů oprávněných voličů. Vyhlášení dodatečných a opakovaných voleb a opakovaného hlasování se svěřuje ministrovi vnitra.

- 70 K bodu 88 [§ 55 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení se mění ve smyslu nově přijímané právní úpravy přímo volených starostů obcí tak, že se explicitně stanoví, že se vztahují pouze k problematice voleb do zastupitelstev obcí, neboť problematika vzniku a zániku funkce přímo voleného starosty obce je upravena samostatně v jiných ustanoveních tohoto zákona.

K bodu 89 [nově vložený § 57a zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení upravuje okamžik vzniku a zániku funkce přímo voleného starosty obce. Rozhodným okamžikem pro vznik funkce je zvolení, tj. okamžik, kdy je ukončeno hlasování ve volební místnosti. Důvody zániku funkce přímo voleného starosty obce jsou uvedeny taxativně. Ustanovení rovněž řeší problém, kdy ředitel krajského úřadu nevysloví ze zákonem stanovených důvodů zánik funkce přímo voleného starosty obce. V takovém případě řešení této otázky náleží ministrovi vnitra. Ustanovení též upravuje specifický důvod zániku funkce přímo voleného starosty obce, a to v případě jeho odvolání v místním referendu o odvolání přímo voleného starosty obce.

K bodům 90 až 93 [§ 58 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení upravuje podmínky pro vyhlášení nových voleb přímo voleného starosty obce před uplynutím jeho funkčního období. Důvody pro konání nových voleb jsou prostřednictvím taxativního výčtu uvedeny v ustanovení § 57a. Nové volby budou vyhlášeny v případě, že zvolený starosta obce odmítne složit slib nebo složí slib s výhradou, dále dnem, kdy na zasedání zastupitelstva obce podá starosta obce rezignaci na funkci Funkce přímo voleného starosty obce zanikne také jeho smrtí, dnem volby přímo voleného starosty, dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci a dnem, kdy nabude právní moci rozsudek soudu, jímž byl přímo volený starosta obce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro neúmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody anebo k trestu zákazu činnosti spočívajícím ve výkonu veřejných funkcí. Řešeno je i vyhlášení nových voleb v případě, kdy ředitel krajského úřadu, případně ministr vnitra vysloví zánik funkce přímo voleného starosty obce z důvodu, že přímo volený starosta přestal být volitelný podle § 5a odst. 1 tohoto zákona, nebo u něj nastala neslučitelnosti funkcí podle § 5a odst. 2. Nové volby ministr vnitra vyhlásí také pokud občané obce rozhodnou v místním referendu o odvolání starosty obce. Nové volby probíhají obdobně podle ustanovení, která platí pro volby všeobecné.

- 71 Dojde-li k důvodu pro vyhlášení nových voleb přímo voleného starosty obce, ředitel příslušného krajského úřadu je povinen v určené lhůtě podat Ministerstvu vnitra návrh na vyhlášení nových voleb.

Nové volby, na rozdíl od všeobecných voleb do zastupitelstev obcí, vyhlašuje ministr vnitra.

K bodu 94 [§ 59 odst. 2 a 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení se doplňuje o problematiku rozhodování v otázkách spojených s odmítnutím kandidátní listiny, nebo registrací kandidátní listiny pro volby přímo volených starostů obcí. Návrh může u příslušného krajského soudu podat volební strana, která podala kandidátní listinu pro volby přímo voleného starosty, nebo kandidát na funkci přímo voleného starosty, a to do 2 pracovních dnů od doručení rozhodnutí. V souladu s přijímanou právní úpravou je upravena možnost odvolat se ke krajskému soudu proti rozhodnutí ředitele krajského úřadu, případně ministra vnitra, kterým byl vysloven zánik funkce přímo voleného starosty obce. Výslovně návrh upravuje odkladný účinek podaného návrhu tak, aby byl soudní přezkum v souladu s úpravou zániku funkce přímo voleného starosty obce, ke kterému v těchto případech dochází až pravomocným rozhodnutím soudu. Zabrání se tak případným komplikacím, pokud by soud zrušil rozhodnutí o zániku funkce přímo voleného starosty obce a mezitím byl zvolen nový starosta obce.

K bodu 96 [§ 60 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení je doplněno o možnost podání návrhu na neplatnost voleb, na neplatnost hlasování nebo na neplatnost volby kandidáta na funkci přímo voleného starosty obce. Jedná se o veškeré případy porušení tohoto zákona, kterým mohlo být narušeno řádné provedení volby přímo voleného starosty obce a tím ovlivněny výsledky voleb nebo hlasování. K zachování jistoty výsledků voleb je stanovena maximální lhůta pro podání těchto návrhů. Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Určená lhůta je hmotně právní, v souladu s ustanoveními upravujícími počítání lhůt.

K bodu 96 [§ 65 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení týkající se jiných správních deliktů se mění tak, aby v souladu s nově přijímanou právní úpravou dopadala i na problematiku voleb přímo volených starostů

- 72 obcí.

K bodu 97 [§ 66 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Funkční období zastupitelstev stanoví obecně jako čtyřleté čl. 102 Ústavy České republiky. Ustanovení § 65 není porušením této zásady, naopak z tohoto důvodu je třeba při nových volbách, popřípadě dodatečných nebo opakovaných volbách nebo opakovaném hlasování volit členy zastupitelstva obce pouze na zbývající část funkčního období a tím zachovat čtyřletou periodicitu ve všech obcích v České republice tak, aby řádné volby do zastupitelstev obcí probíhaly jednotně na základě jejich vyhlášení prezidentem republiky.

K bodu 98 [§ 69 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy. Veškeré výdaje, které vzniknou orgánům státní správy, obcím v souvislosti s úkoly starosty a obecního úřadu a okrskovým volebním komisím v souvislosti s přípravou, průběhem a zjišťováním výsledků voleb přímo volených starostů obcí, se stejně jako ve volbách do zastupitelstev obcí, hradí ze státního rozpočtu. Do těchto výdajů jsou zahrnuty i náklady na provedení dodatečných, opakovaných a nových voleb starostů obcí a zastupitelstev obcí. Vzhledem k tomu, že zabezpečení voleb je výkonem státní správy, musí jít o proces plně financovaný státem. Rozsah, způsob úhrady a závěrečné vyúčtování se řídí zvláštními právními předpisy v oboru působnosti Ministerstva financí. Jednotlivé subjekty pro účely vyúčtování vynaložených volebních nákladů tyto vedou z hlediska účetnictví odděleně s označením jejich účelu - "volby". Volební náklady související se zabezpečením činnosti Státní volební komise a jejího sekretariátu jsou součástí nákladů na volby příslušného ústředního orgánu státní správy na úseku voleb a tím je Ministerstvo vnitra.

K bodu 99 [§ 70 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Pro případ, že by se volby do zastupitelstev obcí konaly společně nejen s volbami do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu Parlamentu České republiky, ale též s volbami do Evropského parlamentu, upravuje zákon postavení okrskových volebních komisí zřízených podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí tak, že je pověřuje plněním úkolů i pro tyto volby. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byl přijat zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, tuto změnu tedy bylo třeba v ustanovení zohlednit. Důvodem takového postupu je přehlednost a jednotná organizace voleb včetně úspory finančních prostředků a snížení počtu členů volebních komisí. Pokud se volby budou konat společně, je třeba zabezpečit veškeré úkoly okrskové volební komise pro všechny tyto volby, a to jednou okrskovou volební komisí.

- 73 K bodu 100 [§ 72 zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení upravující postup, týkající se průběhu voleb při změně území hlavního města Prahy v době po vyhlášení voleb, se napříště bude vztahovat jak na situaci, kdy budou vyhlášeny volby do zastupitelstev obcí, tak na případ, kdy budou vyhlášeny volby přímo volených starostů obcí.

K bodům 101a 102 [§ 74 písm. d/ zákona o volbách do zastupitelstev obcí] Ustanovení se doplňuje v tom smyslu, že Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou v dohodě s Českým statistickým úřadem mimo jiné, v souladu s navrhovanou právní úpravou voleb přímo volených starostů obcí, též způsob losování pořadí kandidátů na funkci přímo voleného starosty na hlasovacím lístku. Dále se pak ustanovení mění tak, aby dopadalo i na oblast voleb přímo volených starostů obcí.

- 74 Část čtvrtá Změna zákona o místním referendu Odvolání starosty obce v místním referendu, i když byla zvažována varianta začlenění této problematiky do novelizovaného zákona o volbách do zastupitelstev obcí, je vložena do zákona o místním referendu. Právní úprava předpokládá, že konání místního referenda o odvolání starosty obce, bude výkonem samosprávy, tedy že obce, městské části a městské obvody budou konání místního referenda o odvolání starosty obce plně zabezpečovat a náklady na jejich provedení hradit ze svého rozpočtu. S ohledem na zvolený volební systém, tak aby byl pro voliče co možná nejsrozumitelnější a nejjednodušší, vystupuje do popředí požadavek na odpovědnou volbu voličů osoby na funkci starosty obce. Začlenění místního referenda do zákona o místním referendu, je v tomto smyslu pojistkou, aby tento institut nebyl nadužíván a aby voliči především svým odpovědným přístupem ve volbách přímo volených starostů obcí zajistili stabilitu obsazení této funkce.

K bodu 1 [§ 5 odst. 1 zákona o místním referendu] Hlasování v místním referendu se obecně koná v jednom dni. Pokud se však bude konat současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu a také současně s volbami přímo volených starostů obcí, bude se konat ve stejnou dobu, jaká je stanovena pro konání voleb. Při souběžném konání místního referenda s volbami, bude ustanovena jak okrsková volební komise pro volby, tak i okrsková komise pro místní referendum. Z organizačně technického hlediska je třeba vzít v úvahu to, že činnost volebních orgánů podle volebních zákonů pro všechny druhy voleb je výkonem státní správy na rozdíl od místního referenda, které je vymezeno jako samospráva. Především z hlediska hrazení nákladů bude při souběhu voleb a místního referenda nutné oddělit financování voleb ze státního rozpočtu a financování místního referenda z prostředků obce nebo statutárního města. Rovněž složení komisí a jejich delegování je zcela rozdílné. Rozdílný bude i způsob zjišťování výsledků místního referenda. Takováto právní úprava je zvolena zejména s ohledem na pozitivum, které přináší voliči (oprávněné osobě), jímž je vyloučení nutnosti dostavovat se několikrát do volební (hlasovací) místnosti. V konečném důsledku takovýto přístup přináší i vyšší účast ve volbách (místním referendu). K bodu 2 [§ 7 písm. c/ zákona o místním referendu] Ustanovení, jež prostřednictvím taxativního výčtu stanoví okruh otázek, o kterých není možno místní referendum konat, je třeba s ohledem na nově přijímanou právní úpravu, která explicitně počítá s možností odvolání starosty obce, v níž se starosta volí přímo, a se kterou by bylo v naprostém nesouladu, novelizovat v tom smyslu, že z otázek, o kterých nelze místní referendum konat, se vypouští nemožnost konat místní referendum v otázce odvolání starosty obce, který je volen přímo občany obce. V případech obcí, kde bude starosta volen zastupitelstvem, tedy nikoliv na základě přímé volby, nebude i nadále konání místního referenda o jeho odvolání možné.

- 75 K bodu 3 [nově vložený § 8a zákona o místním referendu] Místní referendum o odvolání přímo voleného starosty obce se koná na základě usnesení zastupitelstva obce, nebo na základě návrhu, který je podán přípravným výborem. Možnost vyhlášení místního referenda konaného z podnětu zastupitelstva obce je podmíněna jeho podpořením kvalifikovanou většinou zastupitelstva viz § 14. Poměr kvalifikované většiny (tj. dvoutřetinová většina všech členů zastupitelstva) by měl být dostačující k vyjádření závažnosti konání místního referenda k dané otázce. Procentuální stanovení potřebné podpory oprávněných osob v místním referendu pro návrh na konání místního referenda o odvolání přímo voleného starosty obce, který je podán přípravným výborem, je koncipováno tak, aby se jednalo o dostatečně „reprezentativní vzorek“ oprávněných osob, jež se mohou s právními důsledky vyjádřit. (Počet oprávněných osob se bude zjišťovat z počtu obyvatel k 1. lednu toho roku, v němž bude přípravný výbor návrh na konání místního referenda podávat viz. § 55).

K bodům 4 a 5 [§ 10 zákona o místním referendu] Ustanovení se zpřesňuje v tom smyslu, že pokud zákon hovoří o místě, kde je osoba přihlášena k trvalému pobytu, rozumí se jím adresa trvalého pobytu.

K bodu 8 [nově vložená § 49a zákona o místním referendu] Toto ustanovení upravuje platnost a závaznost místního referenda o odvolání přímo voleného starosty obce. K platnosti rozhodnutí v místním referendu o odvolání přímo voleného starosty obce se stanoví kvórum nadpoloviční většiny oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob. Místní referendum o odvolání starosty obce je natolik závažnou otázkou, dotýkající se všech občanů obce, ale i obce samotné, o které by mělo být rozhodováno dostatečným počtem oprávněných osob, aby se vyloučilo, že výsledek hlasování v místním referendu o odvolání přímo voleného starosty obce bude projevem vůle jen menšiny osob v obci oprávněných se v předmětném místním referendu, vyjádřit. K závaznosti rozhodnutí v místním referendu o odvolání přímo voleného starosty obce je pak třeba dvoutřetinové většiny hlasů oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily.

- 76 Část pátá K bodu 1 [§ 91a soudního řádu správního] Rozšiřuje se okruh účastníků řízení, jež se mohou domáhat soudní ochrany ve věcech místního referenda, a to konkrétně ve věcech místního referenda o odvolání přímo voleného starosty obce. Mezi účastníky řízení je třeba zahrnout i přímo voleného starostu, který bude rozhodnutím soudu přímo dotčen.

K bodu 2 [§ 91aa soudního řádu správního] Doplňuje se možnost soudního přezkumu ve věci zániku funkce přímo voleného starosty obce, pro případ, kdy bude rozhodnuto ředitelem příslušného krajského úřadu, případně ministrem vnitra o tom, že funkce přímo voleného starosty zanikla z důvodu neslučitelnosti funkcí, nebo ztráty volitelnosti podle jiného zákona.

Část šestá a sedmá Účinnost zákona je plánována od 1. ledna 2014, zákon nicméně výslovně stanoví, že poprvé podle něj bude postupováno ve volbách přímo volených starostů v roce 2014. Jelikož jejich funkční období je shodné s funkčním obdobím zastupitelstev obcí, znamená to, že poprvé budou přímo volení starostové voleni současně s podzimními volbami do zastupitelstev obcí.

V Praze dne 24. 5. 2013

Stanislav Polčák, v.r., Petr Gazdík, v.r., Jaromír Drábek, v.r., Josef Cogan, v.r., Petr Holeček, v.r., Martin Gregora, v.r., Rudolf Chlad, v.r., Jiří Oliva, v.r., Leoš Heger, v.r., Jaroslav Lobkowicz, v.r., Michal Janek, v.r., Jiří Skalický, v.r., Rom Kostřica, v.r., Aleš Roztočil, v.r., Alena Hanáková, v.r., Patricie Kotalíková, v.r., Bořivoj Šarapatka, v.r., Jan Smutný, v.r., Václav Cempírek, v.r., Milan Šťovíček, v.r.