Návrh ZÁKON ze dne ……… 2017 o těžbě rašeliny Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: §1 Těžba rašeliny (1) Těžba rašeliny se zakazuje. (2) Tento zákon se nevztahuje na využívání rašeliny pro balneologické účely podle zákona upravujícího lázeňství1) a na průzkum rašelinišť pro vědecké a výzkumné účely. §2 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti se dopustí přestupku tím, že provádí těžbu rašeliny v rozporu s § 1 odst. 1. (2) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. (3) Přestupek podle tohoto zákona projednává Ministerstvo zemědělství. §3 Přechodné ustanovení Platnost rozhodnutí o povolení těžby rašeliny vydaných podle dosavadních právních předpisů končí dnem 31. prosince 2050. Těžba povolená podle těchto rozhodnutí a postupy po ukončení těžby se po tuto dobu provádějí podle dosavadních právních předpisů.
1)
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1
§4 Zrušovací ustanovení
1. 2.
Zrušují se: Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 61/1956 Sb., o těžbě rašelin. Vyhláška č. 151/1957 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o těžbě rašelin. §5 Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
2
IV. DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen Těžbu rašeliny upravuje dosud zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 61/1956 Sb., o těžbě rašelin a k němu vydaná prováděcí vyhláška tehdejšího Ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 151/1957 Ú. I., kterou se vydávají podrobnější předpisy o těžbě rašelin. Z těchto právních předpisů lze dovozovat, že působnost v oblasti rašeliny přísluší Ministerstvu zemědělství. Využití rašeliny pro léčebné (balneologické) účely upravuje zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebních lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Právní úprava ochrany rašelinišť je uvedena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, který v § 3 odst. 1 písm. b) stanoví, že rašeliniště jsou významným krajinným prvkem a jako taková jsou chráněna před poškozováním a ničením a je možno je využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku (tedy i rašeliniště) nebo k ohrožení či oslabení jeho ekologicko – stabilizační funkce musí být vyžádáno závazné stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny (§ 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.) Rašelina se nepovažuje za nerost [§ 2 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů]. Rašelina není uváděna jako biomasa v § 2 písm. b) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. O rašelině se zmiňuje také zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, který v § 17 odst. 5 svěřuje Ministerstvu zemědělství působnost schvalovat v rámci povolování těžby rašeliny plán pro nakládání s těžebními odpady. Stávající právní úprava neřeší personální otázky a z jejího obsahu nelze posuzovat otázky diskriminace a rovného postavení žen a mužů. 2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen Rašeliniště (slatinná, vrchovištní, přechodová) patří mezi bažinné ekosystémy s unikátní přírodní hodnotou, které jsou trvale zamokřeny podpovrchovou nebo srážkovou vodou, se značnou produkcí rostlinné biomasy. Ta se v důsledku zamokření a nepříznivých podmínek pro dekompository nedostatečně rozkládá a shromažďuje ve spodních vrstvách, kde se bez přístupu vzduchu přetváří na rašelinu. Rašeliniště vznikají po staletí, proto je téměř nemožné jejich umělé vytvoření. Za rok se vytvoří pouze 1-2 milimetrový sloupec rašeliny. Rašeliniště v ČR dosahují mocnosti maximálně cca osm metrů. 3
Rašeliniště jsou mokřadní ekosystémy známé svou schopností dlouhodobě akumulovat uhlík. Zásoby uhlíku v rašeliništích dosahují přibližně 2/3 celosvětového uhlíku vázaného v půdách, což představuje vhledem k jejich malé rozloze (přibližně 3% zemského povrchu) významný podíl. Dále v době sucha v těchto přírodních biotopech dochází k vypařování vody a zvlhčování ovzduší. Rašeliniště jsou také významným biotopem pro některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Naopak odvodnění a těžba rašeliniště vedou k narušení jejich přirozených funkcí, a to zejména akumulace uhlíku, živin a vody. Tyto antropogenní zásahy se však negativně promítají i ve struktuře vegetace a celkové biodiverzitě. Rašeliniště se těží po odvodnění, které postihne podstatně širší území než je prostor těžby samotné. V posledních desetiletích jsou realizovány revitalizace těchto vzácných biotopů, které by měly vést k obnově původních funkcí rašelinišť. Obnovení hydrologického režimu a vegetačního pokryvu je klíčový faktor k obnovení původních přírodních procesů a snížení emisí CO2. Rozsáhlé revitalizační projekty jsou hrazené ze státního rozpočtu a z dalších finančních mechanismů. Likvidace těchto biotopů těžbou a náhrada jejich funkcí investičně náročnou výstavbou umělých mokřadů a vodních nádrží je kontraproduktivní. Všechna rašeliniště jsou podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny významným krajinným prvkem. To znamená, že jsou chráněna před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k oslabení nebo ohrožení jejich ekostabilizačních funkcí. K zásahům, které by mohly významný krajinný prvek ohrozit nebo oslabit jeho ekologicko-stabilizační funkci, je třeba si vyžádat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (zákon výslovně uvádí např. odvodnění). Mnohá z rašelinišť jsou předmětem ochrany v některé z kategorií zvláště chráněných území, nacházejí se na území národních parků a chráněných krajinných oblastí a řada z nich byla v souladu s Ramsarskou úmluvou zapsána na Seznam mokřadů mezinárodního významu, především jako biotopy vodního ptactva (Šumavská, Krkonošská, Třeboňská, Krušnohorská rašeliniště, rašeliniště Slavkovského lesa). Zároveň patří rašeliniště mezi prioritní stanoviště podle Směrnice o stanovištích Evropské unie týkající se ochrany rostlin, živočichů a životního prostředí (celým názvem Směrnice Rady č. 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Na jejím základě se vyhlašují evropsky významné lokality Natura 2000. Mnohá rašeliniště jsou součástí ptačích oblastí, vymezených i pro ptačí druhy vázané na rašelinné biotopy. Na území ČR nejsou vhodné lokality s rozsáhlými rašelinnými biotopy, které by bylo možné vyčlenit pro těžbu rašeliny, a z hlediska ochrany přírody a krajiny není žádoucí další těžbu rašelinišť podporovat. Těžbu by bylo možné povolit pouze ve zcela výjimečných případech, kdy veřejný zájem na těžbě převažuje nad zájmy ochrany přírody. Jediná, v současnosti veřejným zájmem odůvodněná těžba rašeliny pro lázeňské účely je ošetřena zákonem č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). V současné době těží v České republice rašelinu pro jiné než balneologické účely pouze firma Rašelina, a. s. Soběslav, a to na pěti lokalitách, na kterých má těžbu rašeliny povolenou rozhodnutími vydanými podle dosavadních právních předpisů. Žádné další lokality (těžitelná rašeliniště) na území České republiky nejsou. Součástí povolení k těžbě rašeliny jsou i schválené plány rekultivace; prakticky ve všech případech se po provedení technické části rekultivace předpokládá biologická rekultivace spočívající v zalesnění vytěžené plochy. Pouze v jednom případě (na jedné lokalitě) se po provedení technické části rekultivace předpokládá na vytěženém rašeliništi vznik vodní plochy (rybníka). 4
Tam, kde se předpokládá následné zalesnění vytěžené plochy, není rašeliniště dotěženo, nýbrž je pro usnadnění technické části rekultivace ponechána nevytěžená vrstva rašeliny o mocnosti cca 50 až 60 cm. Na lokalitě, kde se předpokládá na vytěženém rašeliništi vznik vodní plochy, se rašelina vytěží až na minerální podloží. Pokud jde o výsledek rekultivace, tedy o to, zda na vytěženém rašeliništi vznikne následně lesní porost, nebo vodní plocha, bylo přihlíženo zejména k zájmům vlastníků pozemků, na kterých těžba rašeliny probíhá, nikoliv držitele rozhodnutí o povolení těžby rašeliny. Na pozemcích ve vlastnictví státu, k nimž vykonává právo hospodaření státní podnik Lesy České republiky, bude v rámci biologické rekultivace vytěžené rašeliniště zalesněno. Totéž platí o pozemcích ve vlastnictví města Třeboň, které má rovněž zájem o to, aby bylo vytěžené rašeliniště zalesněno. Pouze v jednom případě, kdy byly pozemky rašeliniště vydány v restituci fyzické osobě, trvá vlastník pozemku na tom, aby na vytěženém rašeliništi vznikla vodní plocha (rybník). Hlavním důvodem předložení návrhu zákona je nesporný význam rašelinišť a nutnost jejich ochrany. S ohledem na výše uvedené je tedy žádoucí zrušení dosavadních zastaralých právních předpisů o těžbě rašeliny bez náhrady a zakotvení výslovného zákazu těžby rašeliny na území České republiky. Navrhovaná právní úprava neřeší personální otázky a z jejího obsahu nelze posuzovat otázky diskriminace a rovného postavení žen a mužů. 3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku Na základě vyhodnocení analýzy rizik bylo přistoupeno k vypracování návrhu zákona o těžbě rašeliny. Rizika spojená s neřešením problému, tedy s případným nepřijetím navrhované nové právní úpravy, spočívají zejména v následujících identifikovaných nedostatcích současné právní úpravy:
stávající proces povolování těžby rašeliny je poplatný době svého vzniku, předpokládá například součinnost dnes již neexistujících subjektů v povolovacím procesu a současná právní úprava je tak prakticky nerealizovatelná pro účel povolení další těžby rašeliny, nicméně podle dosavadní právní úpravy lze realizovat dohled nad průběhem a podmínkami již povolené a probíhající těžby, současná právní úprava povolující další těžbu rašeliny je prakticky nerealizovatelná také proto, že nebere v úvahu rostoucí zájem společnosti na ochraně významných krajinných prvků a z toho vyplývající podíl orgánů ochrany přírody v povolovacích procesech, týkajících se jakýchkoli zásahů do významných krajinných prvků.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Stanovené povinnosti nejdou nad rámec ústavy a Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy České republiky. 5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami Evropské unie 5
Návrh zákona je v souladu s přepisy Evropské unie. Navrhovanou právní úpravou není prováděna transpozice žádného právního předpisu EU. Návrhem jsou dotčena ustanovení čl. 1 Protokolu č. 1 a čl. 7 Evropské úmluvy o lidských právech. Vzhledem k tomu, že nevznikají pochybnosti o nedodržení těchto ustanovení, je předkládaný materiál v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech. Návrh není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace). Na základě těchto skutečností je možné návrh zákona o těžbě rašeliny hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie. 6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázaná Návrh se dotýká Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam jako biotopy vodního ptactva. Úmluva dostala název „Ramsarská úmluva“ a vstoupila v platnost 21. 12. 1975. Hlavními předměty ochrany jsou mokřady a vodní ptactvo. V rámci této úmluvy má Česká republika zapsané na seznamu této úmluvy 14 mokřadů, mezi které patří Šumavské rašeliniště, Krkonošské rašeliniště, Třeboňské rašeliniště nebo Krušnohorské rašeliniště. Ochrana mokřadů je v České republice zajištěna prostřednictví jednotlivých kategorií zvláště chráněných území vyhlašovaných na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska mezinárodního práva mají k rašelině a k rašeliništím vztah i další mezinárodní úmluvy přijaté v oblasti ochrany přírody, jako Úmluva o biologické rozmanitosti (Rio de Janeiro, 1992) nebo Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť. 7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované úpravy na státní rozpočet a ostatní rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí a) Návrh zákona nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní a veřejné rozpočty. b) Realizace navrhované právní úpravy nepředpokládá u podnikatelských subjektů, které se zabývají těžbou rašeliny, žádné navýšení administrativní zátěže. c) U ostatních veřejných rozpočtů se nepředpokládají žádné finanční dopady. Návrh zákona nebude mít žádné negativní dopady na specifické skupiny obyvatel, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí. 8. Zhodnocení navrhovaného řešení k ochraně soukromí a osobních údajů 6
Z provedené analýzy obsahu návrhu nevyplývají ve zmíněných oblastech žádné negativní dopady. 9. Zhodnocení korupčních rizik V rámci přípravy návrhu zákona byla komplexně posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky. Ze závěru posouzení vyplývá, že korupční potenciál vyplývající z návrhu nepředstavuje žádné riziko. V současné době je již vydáno podle současně platných právních předpisů povolení k těžbě rašeliny jedné organizaci, a to Rašelině Soběslav, a.s. 10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu stát Zmíněný návrh nezasahuje do problematiky resortů Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany a ani se na žádný právní předpis související s obranou a bezpečností státu neodvolává.
7
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K části první K§1 Těžba rašeliny se zakazuje. Návrh zákona se nevztahuje na těžbu rašeliny pro balneologické účely podle jiného právního předpisu, a na průzkum rašelinišť pro vědecké a výzkumné účely. K§2 Porušení zákazu těžby rašeliny bude sankcionováno jako přestupek se sankcí, jejíž výše může být až 1 milion Kč. K§3 Platnost rozhodnutí o povolení těžby rašeliny vydaných podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti do 31. prosince 2050. Toto datum je stanoveno s přihlédnutím ke skutečnosti, že povolení k těžbě rašeliny vydaná podle dosavadních právních předpisů nejsou časově omezena (platí tedy až do faktického vytěžení daného ložiska rašeliny), a k tomu, že podle údajů subjektu, který těžbu rašeliny provádí (Rašelina, a. s. Soběslav) se vzhledem ke zjištěným zásobám předpokládá dotěžení nynějších rašelinišť nejpozději do konce roku 2050. K§4 Zrušují se dosavadní právní předpisy upravující těžbu rašeliny. K§5 Stanoví se předpokládaný termín nabytí účinnosti nového zákona o těžbě rašeliny v závislosti na průběhu legislativního procesu.
8
