w.mysli
Lez
Rocm'k59(89) Cena 80 Kc 73,89 EUR
myslivosti
Celkem
MYSLIVECKE ZABAVY pouze pro prune predplatitele
S prilohou pro prime predplatitele ¥e dvoinasobnem poctu stran!
_
Svobody Mnohokrat jsem mel tu cest uvadet pfi ruznych mysliveckych akcfch vystoupeni znameho vabice zvefe Vaclava Svobody. Je take pravidelnym clenem poroty pfi soutezich ve vabeni jelenu, lektorem pfi kurzech vabenf jelenu, a nebo poutavym pfednasejicim pfi pfednaskach pfed studenty na lesnickych skolach, Kdysi jsem ho poznal jako pfedsedu Klubu sokolniku. Proste jsme toho snad uz nacestovali za ta leta, co se zname, dost a dost, povazuji si toho, ze Vaclav path' do okruhu redakcni'ch pfatel a spolupracovniku. Mnohokrat jsem take slysel liceni jeho vabicskych a loveckych pffhod, nikdy jsme si ale nenasli cas sednout ke stolu a pfipravit pro stranky Myslivosti rozhovor. A tak cim'm nyni, budiz tento rozhovor nejen pfedstavenim znameho myslivce a odbornfka, ale take trochu opozdene pfipomenutf jeho nedavneho zivotni'ho jubilea. Takze jsi zacal chodit s mistnimi myslivci uz do lesa legalne? Ja jsem pro myslivost makal doslova jako blazen, v jedenacti letech jsem stavel koroptvi boudy, krmelce, zasypy, sazel jsem stromky, chodil jsem s myslivci na hony. Pamatuju si ale moc dobfe jeste jeden zlomovy osudovy okamzik, to mi bylo uz asi sestnact let, pfisel hospodaf, dal mi malorazku, hrst patron a se slovy: ,,Bez, na ostatnf si musis vydelat a af te nikdo moc nevidi," me pustil samotneho do lesa. Ja to zpetne vidim jako uzasne gesto duvery k mlademu klukovi. Proste mfstni chlapi si me provefili, poznali, co ve mne je, a i kdyz vedeli, ze pfekracuji pfedpisy, nebali se, ze neco provedu.
Vaclave, zname se uz hodne dlouho, ale vlastne ani nevfm, Jake byly tvoje myslivecke zacatky. Bylo to rodinne zazemf, ktere te k myslivosti smerovalo? Ale prave ze vubec ne, ja jsem v rodine nikoho myslivcem nemel, muj deda byl sice myslivec, bydlel pfed valkou v Decine, ale byl to spi's takovy ten maly zemedelec, ktery vozil pod senem na voze flintu, obcas si stfelil koroptev. Me od malicka zajimala zvifatka, technicke veci me moc nebraly. Narodil jsem se a vyrustal ve Stare huti u Dobfise, tahlo me to pofad Jen do lesa. A jako kluk jsem samozfejme mel prak. Myslivci si stezovali tatovi, ze jsem pofad v lese s prakem, tata si s tim nevedel rady. Na jeden osudovy okamzik ale nikdy nezapomenu, to mi bylo asi tak devet let. Kousek vedle nas bydlel pan Mrazek, bylo mu asi petadvacet let, a ten nas kluky vzdycky honil po lese a zlobil se na nas. Jeden den pfisel tata a kategoricky mi sdelil, ze druhy den ve tfi pujdu k Mrazkovi. Ja doslova zkamenel, nevedel jsem proc, tata mi to nefekl. Ja se bal, ze je to kviili tomu praku, a bylo mi lito, ze me takhle tata panu Mrazkovi pfedhodi. Ale oni byli domluveni, druhy den jsem v uzkosti sel, pan Mrazek me pfivital slovy: ,,A, tak pojd', ty lovce!" Sli jsme do lesa, zacal mi vazne pfedstavovat, co vsechno myslivci musi delat, vzal s sebou brokovnici a nechal mi ji dokonce nest! Tim okamzikem byl miij osud zpeceten. 76 myslivost 12/2011
Dobra, jsem uz ted' bohatsi o informaci o tve ceste k myslivosti, kde se ale vzalo sokolnictvi? Se sokolnictvim jsem zacinal taky v tu dobu. Uz v devfti letech jsem mel prvni postolku, v deseti letech jestfaba, myslivci me docela podporovali, takze od malicka jsem delal myslivost i sokolnictvi spolecne. Pamatuji si opet na jeden osudovy okamzik, to jsme jeli ve tfeti tfide na skolni vylet na Hlubokou s panem ucitelem Sklenarem, na jednom obrazu je tarn knezna se synem Adamem a ten ma sokola na ruce. Tim pohledem a pfesne tarn na Hluboke me osudove oslovilo sokolnictvi. Pan ucitel o sokolnictvi moc nevedel, musel jsem si sam najit informace, v te dobe to ale bylo docela tezke, knihy se obtizne shanely, filmy nebyly, dneska je to jine v dobe bohate nabidky knih, DVD a internetu. Vfm uz cestu k myslivosti, impulz k sokolnictvi', jak to bylo se tfetf zalibou - vabenfm zvefe. Zase bude nejaky osudovy okamzik? Hlasy ptaku jsem zacal studovat pfimo v pfirode, nejaky magnetofon nebo pfehravac jsem neznal, kdyz jsem zaslechl hlas, plazil jsem se opatrne a snazil se zjistit, jaky ptak vydava takovy hlas. Lakalo me zjistit rozdily v hlasech jednotlivych druhu ptaku, ktere jsme kolem Dobffse meli. Jiste to melo svoje plus - to, co jsem tak v pffrode nabyl, si dodnes pamatuji. A osudovy okamzik? Asi to bude ten den, kdy jsem si kupoval v Dobfisi v zelezafstvi U Kaspru prvni vabnicku, v torn zelezafstvi, ktere mam pfed ocima dodnes, prodavali take myslivecke potfeby patrony, zeleza
a dalsf vybaveni. Mezi pro me mnoha lakavymi druhy zbozi meli i vabnicky, moje prvni kupovana byla vabnicka na holuby, meli i na kachny a srncf vabnicky, ty jsem si vzapeti koupil take. Mimochodem, vsechny ty vabnicky mam dodnes a tfeba ta holubi je nepfekonatelna, lepsi jsem nikdy nemel. Dostal jsem taky prvni vabnicku na dravce od pana Votavy, ktery byl knizecim hajnym u Colloredo-Mannsfeldu, podle teto vabnicky jsem si pak vyrabel dalsi vabnicky sam. Tvoje kroky logicky asi mely smefovat k lesnickemu, resp. mysli veckemu vzdelanf. A vidfs, ja vlastne ani nevfm, co a kde jsi vystudoval... Samozfejme jsem chtel jft na lesnickou skolu, ale ja mel docela pfisneho otce, byl zivotni praktik, a kdyz mu jeho kamarad, feditel mistnfch lesu Vacek fekl, jak to v lesafine chodi a Jake majf lesm'ci platy, tata rozhodl, ze se musim nejdfiv necim vyucit. Musel jsem tedy jit na ucenf na univerzalniho nastrojafe. Kupodivu mi to femeslo slo a jako kuriozitu mohu zminit, ze jsem dokonce vyhral olympiadu ucnu v ramci RVHP! Remeslo me ale vubec nebavilo, po vyuceni jsem pracoval v oboru asi Jen necely rok, v podstate Jen do vojny. Nakonec i kvuli myslivosti jsem sel po vojne na sachtu, a to z toho duvodu, ze tarn jednak byly lepsi penfze, ale jednak hlavne proto, ze tarn byla moznost si brat pfevazne nocni smeny. Ja totiz v te dobe uz delal intenzivne sokolnictvi, a to chce cas. Takze jsem v noci dfel na sachte a pfes den byl s dravci a v myslivosti. Ja se dokonce kvuli tomu naucil spat maximalne ctyfi hodiny denne. Pojd'me, prosi'm, nyni jeste podrobneji k tvym jednotlivym zajmum. Ja te kdysi poznal v prve fade jako sokolnfka, pfedsedu Klubu sokolniku. Mohl bys, prosi'm, strucne popsat tvoji sokolnickou zivotni pouf? V prvnim mysliveckem kolektivu jsem byl v Mysliveckem sdruzeniVargac Stara Hut'-Dobfis, mel jsem povolenku i ve vojenskych lesich a odtud bylo kousek k vyuziti sokolnictvi k ochrane letist. Pamatuji, jak jsem dostal telegram a musel jsem hned jet se sokolnfkem Doubravou do Prahy na Ministerstvo narodni obrany, zacal se tam v te
dobe rozvfjet program ochrany vojenskych letisf pomoci'dravcu. Byl jsem taky jeden z prvnich, ktery se pfihlasil do pfipravovaneho Klubu sokolnfku u pana Stejskala v Praze, nasledne se oficialne zakladal Klub v Opocne, to uz jsem se znal s pany Doubravou a Brdickou. Zacal jsem delat predsedu revizni komise a od roku 1978 jsem pak fungoval jako pfedseda Klubu sokolnfku. Vydrzel jsem 25 let. Jsem rad, ze jsem byl u vzniku tradice sokolnickych setkanf v Opocne, za tu dobu se rozvinul nejen vycvik, ale i chovy. Ctenafi te ale mohli taky videt v sokolnickem v nekterych filmech a televiznfch pofadech... To je pravda, pfes sokolnictvi jsem se dostal i k filmafskemu femeslu, potrebovali nejen dravce, ale i jine ptaky. Takze jsem tfeba cvicil kavku do filmu Pani kluci, jako sokolnfk jsem byl ve filmu Hvezda pada vzhiiru, vystupoval jsem i ve filmovem zpracovanf Carostfelce a nebo Rusalky. A take bylo tfeba dost casto do pohadek pfipravit sovy. Tocil jsem s panem Podskalskym, Verou Chytilovou a dalsfmi znamymi rezisery. Uz tenkrat mi nabfzeli, abych cvicil ptaky a dravce pro Barrandov, ale kviili praci na sachte jsem nemohl. Dneska se ale u filmu zivf nejmene dva clenove naseho klubu - sokolnici. Prfhod bylo jiste dost... Zajimave bylo tfeba nataceni filmu Mrkacek Ciko v race 1982. Film se roztocil a ja jsem, bohuzel, skoncil po tezkem urazu na Bulovce. Film se musel dodelat a hlavne bylo potfeba k natocenym scenam s dravci a ptaky doplnit hlasy. Ja ale nemohl z nemocnicniho luzka. Filmafi se proto domluvili s primafem, vyklidil se lekafsky pokoj, kam me i s posteli pfevezli, z domova mi pfivezli vabnicky. Vse se muselo kvuli tichu natacet v noci, ja pfedvadel hlasy na vabnicky, filmari si pak domixovali dalsf sumy a vftr. Ten den, resp. noc, bylo doslova povstani na Bulovce, kazdy chtel nocni sluzbu, vsechny sestry, doktofi i pacienti poslouchali neobvykle hlasove pfedstaveni.
Na trochu odbornejsf tema, v ramci Klubu sokolnfku jste dravce nejen cvicili, ale naucili se je i odchovavat... V Klubu sokolni'ku jsme vedeli, ze se v zahranicf podafily prvni umele odchovy dravcu. Chteli jsme se pokusit take, patronem nam byl Miroslav BouchnerzVULHM, hodne nas odborne podpofil. Ja jsem za Klub sokolni'ku pfed komisemi obhajil vyzkumny ukol na dvakrat ctyfi roky, za nas sokolnfky byl v praktickych otazkach odchovu asi nejaktivnejsf Jan Kumbera. Prvni chovne pary jsme menili s Anglicany a s Nemci. Pamatuji si, ze kdyz jsem tenkrat fekl, ze si umi'm pfedstavit dobu, ze bude sokol stehovavy z umeleho chovu dostupny vsem sokolnikum, tak se na me koukali jako na blazna. No, a dneska je to realita, sokol je v podstate v sokolnictvi beznym dravcem. Takze Ize konstatovat, ze je ceske sokolnictvi' mezi evropskou, ne-li svetovou spickou? Ceske sokolnictvi je na torn dneska velmi dobfe. Podle me melo velky vliv to, ze v sedmdesatych letech byla hojnost drobne zvefe, dalo se cvicit i lovit, sokolnictvi melo velke moznosti. Nasi sokolnici majf od te doby opravdu spickove vycvicene dravce. Povazuji take za svuj uspech, ze se mi podafilo od roku 1978 prosadit sokolnicke zkousky, tfm padem musi sokolnfk neco
VYHODNY SET! DVD filmy s nazornymi ukazkami vabeni srnci a jeleni zvefe v podani znameho vabice Vaclava Svobody. Nazorny vyklad zasad vabeni, pouzfvani ruznych druhu hlasu, vyber stanoviste, pfedstaveni vice druhu vabnicek. Kazde DVD obsahuje navic samostatne CD se zvukovymi ukazkami. Delka kazdeho filmu 31 minut. Cena za jedno DVD - 450 Kc Cenazaset2DVD-750Kc Zavazne objednavam na dobirku: ks Vabeni zvefe - srnci zvef - cena 450 Kc ks Vabenf zvere - vysoka zvef - cena 450 Kc ks Vyhodny set 2x DVD Vabeni zvefe - cena 750 Kc Zaslete dobirkou na adresu: Jmeno a pfi'jmeni:
Ulice:...
Dodavacf posta:. PSC:... Zaslete na adresu: Knihkupectvi Myslivost, Seifertova 81,130 00 Praha 3 myslivost 12/201177
znat a musf byl take zodpovedny. Nakonec proto je vekova hranice pro drzenf dravce az od 18 let. Nakonec uroven naseho sokolnictvf potvrdil i fakt zarazeni mezi nehmotne kuiturni dedictvi UNESCO... To samozfejme, UNESCO je tfesnicka na dortu a je to velkou odmenou za snahu sokolnfku. Je to obrovsky uspech obecne sokolnictvf ve svete vubec. A napomuze to zasadnim zpusobem k argumentaci ve prospech sokolnictvf. Nekdy totiz byly boje s ochranafi az nechutne. Jim mnohdy neslo o vec, nekterf ochranari ani nektere dravce nepoznali, Jim proste slo hlavne o to, abychom dravce nemeli, Protoze v te dobe, kdyz se nekde objevil sokolnik s dravcem na ruce, v tu ranu byl stfedem pozornosti a popularity, to ochranafum moc nesedelo. Je to nepochopitelne, vzdyf pfece pfi vzniku organizovaneho sokolnictvf byli ochranari, problemy jsme nikdy nemeli, ty nastaly az v dobe, kdy nastoupili do ochranarskych fad novf mladf ambicioznf radobyodbornfci. Dokonce byla jednu dobu snaha zcela zlikvidovat a zakazat Klub sokolnfku. Ano, je pravda, ze sokolnfci byli osocovani, ze vybfrajf dravce z pffrody a skodf, ano, par takovych sokolnfku opravdu bylo, ty jsme ale razne vyloucili. Dneska musfm net, ze dfky sokolnictvf jsou ohrozene druhy dravcu zachraneny. Sokolnfci jsou schopni vychovat dostatek jedincu na vypustenf do pffrody, pffkladem ze zahranicf budiz kondor, a nebo mauretanska postolka, u nas pak ona zminovana moznost vypousteni a poffzenf si sokola. Pojd'me nyni k tve dalsi vasni, sbiranf a pouzfvanf vabnicek. Sbfrka je to uctyhodna, jak to zacalo, uz vim, a jiste vznikala leta. I ja si obcas na vystoupeni dobiram tvoje kouzelne bezedne kufrfky. Je to vysledek mnoha let nekoncfcf snahy, vabnicky jsem sbiral, kamkoliv jsem jel, fada kamaradu mi davala tipy, a nebo mi je vozili. Mam samozfejme vabnicky sbfrkove, ktere nejsou funkcnf, ale vetsinu vabnicek se snazfm opravit a zprovoznit. Ja nechci vabnicky Jen sbfrat, ale prakticky vyuzivat, vsechny zkousfm. Kazde rocnf obdobf se da vabit nejaky druh, tfeba na jafe do lesa nevkrocim bez holubf vabnicky. Neni to kvuli lovu, ale kvuli pozorovanf zvefe, bavf me tfeba zkouset i ruzne hlasy a sledovat, jak ptaci reagujf. Inspiracf jsou mi tfeba zkusenosti starych praktikii v letitych casopisech, jako je Lovecka besfdka, Straz myslivosti nebo Lovecky obzor. I pfedkove experimentovali, casto to byli podle podpisu lide jako polesny ve vysluzbe, foft v duchodu apod., kteff sdelovali sve celozivotnf poznatky. Je to moc krasne a inspirativnf ctenf. Tfeba u holuba jsem zkousel odpovfdat stejnym hlasem, docetl jsem se taky, ze holub reaguje az po tfetf sloce vabenf, po tfetfm opakovanf. A opravdu to tak je, ovefil jsem si to! Je skoda, ze se na mnoho zkusenostf a postupu zapomenulo, pfitom jsem si ovefil, ze stale fungujf. Bohuzel, dneska je myslivost jina, lide nemajf cas a casto jdou myslivci do lesa hlavne proto, aby stfelili, nemajf cas sledovat a vnfmat denf v pffrode. A to je hrozna skoda. 78 myslivost 12/2011
Agentnr* l)nhr> den I'cllifiinov
O VYTVOftEN! CESK^HO REKOHBU
NejvStSi sbirka vabnifiek zvWe
Vaclav Svoboda je majiielem sbiA> v iu.iic i c^U-m 2h? rumyth \ahni£ «vW«, mc/j jihiu/ iMni \jibi5icky dfev^nt'. kmoie, kdna se o pomucky k vAbefli jekHS, z^fc4 SiSek nebi> napf. njOTvch dmhft plactva.
Pysni's se nove take certifikatem o zapisu do Ceske knihy rekordu... Letos me oslovil feditel Muzea rekordu v Pelhfimove, ktery byl na nasem rekordnfm pokusu v poctu vabicu pfedloni na Ohrade, zda bych nemohl spocitat a pfedvest svoji sbfrku vabnicek. Ani bys nevefil, jakou praci mi dalo shromazdit vsechny vabnicky, sestavit kolekci - od kazdeho druhu vabnicky jednu. V podstate to byl impulz k tomu, abych si udelal inventuru ve sve sbfrce. A pffmo
na mfste v Pelhfimove me pak pfekvapilo, jak dusledne a peclive sbfrku posuzovali za ucasti notare. Kazda vabnicka musela byt funkcnf, nesmel jsem mft dve stejne, kazdou popsali z hlediska materialu, z hlediska pouziti, musel jsem vsechny pfedvest. Nasledne pfi programu na namestf byla hlavne nemyslivecka vefejnost, pozval jsem si ku pomoci mlade jelenafe a pfedvadenf hlasu melo obrovsky uspech u divaku. Urcite to byla dobra propagace myslivosti. Namestf bylo pine jak v sobotu, tak i druhy den v nedeli. V Pelhfimove jsem zfskal oficialnf zapis, ze mam 265 vabnicek ve sbfrce, samozfejme jich mam podstatne vie. A od te doby jsem zfskal dalsf, tfeba pfed tydnem jsem se vratil z Gruzie a i tarn jsem objevil nove, byf ne pffmo gruzinske, vabnicky. Celkem mam pfes pet stovek vabnicek. Pfivezl jsem si z Gruzie i tritonku, tu jsem kupodivu dosud vlastni nemel. Logicky se nabfzf otazka na nejstarsf, nejzajfmavejsf nebo nejkurioznejsi vabnicku ve sbfrce. Muzes nektere predstavit? Tezko ffci, ktera je nej, vsechny jsou svym zpusobem zaji'mave, kazda ma neco inspirativnfho, tezko se da u vetsiny urcit staff, u nekterych je zajfmavy material, nektere jsou zase spojeny se vzpomfnkou, kdy a jak jsem je zfskal. Je to nekdy nahoda, nekdy detektivnf patranf. Naprfklad pfede dvema mesfci jsem byl v Praze, jdu kolem starozitnostf a najednou koukam - ve vitrfne vabnicka! A vedle dalsf dve, urcite taky vabnicky, tvar mi nic moc neffkal. Samozfejme jsem je lined koupil, prodavacka mi ffkala, ze jf to tam nekdo dal
H-.
.if
•& js
i
B S
'"••&f
•
ls%«r
^
^F 1
Vuhody pojisteni clen T
¥
I ......**..
...
POJISTCNI" Kazdy clen Ceskomoravske myslivecke jednoty, o.s. je pojisten v ramci clenstvi, ktere si hradina Okresni'm mysliveckem spolku, o,s., nejen v Ceske republice, ale take ve statech Evropske unie a Evropskeho hospodafskeho prostoru.
. .
.
:
CMMJ,o.s. DO zpusobene na vecech az do vyse 500 000,- Kc a financni skody zahrnujfd lecebne vylohy do vyse 1 000 000,- Kc. Limity pojistneho plneni jsou omezeny podle zakona o myslivosti v jednotlivych statech, tzn. pojistny limit v Ceske republice u skod zpusobenych ubli'zenim na zdravi nebo usmrcenfm je stanoven 20 000 000,- Kc.
Pojisteni odpovednosti pfi vykonu prava myslivosti, ve vysi 200,- Kc rocne, platf v techto statech: Ceska republika, Belgie, Bulharsko, Dansko, Estonsko, Finsko, Francie, Litva, Lotyssko, Lucembursko, Mad'arsko, Malta, Nemecko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Recko, Slovensko, Slovinsko, Spanelsko, Svedsko, Velka Britanie, Island, Lichtenstejnsko, Norsko, Svycarsko.
K tomu, aby mohl clen vycestovat do zahranicf za myslivosti, musi si nechat vystavit na Okresnim mysliveckem spolku, o.s. pojistku, neboli potvrzeni'o pojisteni. Pojistka je vystavovana bezplatne v anglickem, nemeckem, francouzskem, slovenskem, madarskem, italskem nebo polskem jazyce, die pram pojisteneho.
Clen je pojisten na skodyzpusobene ublfzenim na zdravf nebo usmrcenim az do 75 000 000,- Kc, skody
Pojisteni do statu EU a EHP se vztahuje i na pojisteni urazu pfi myslivosti. Pojisteni urazu dm' 50,- Kc rocne a plati se stejne jako pojisteni' odpovednosti pfi vykonu prava myslivosti (200,- Kc) jako soucast rocniho
POJlSTOVflC? POfinOC! HfllflU NFS 86ZPLflTN€ LINC6 800
z pozustalosti. Pfitom jsou to tfi naprosto uzasne vabnicky, ktere jsem jeste ve sbi'rce nemel. Hodne starou vabnicku mam na kfepelky, ale jinak se da tezko u vetsiny urcit rok vzniku. Lfbf se mi tfeba jedna udelana ze zimostrazu a ze srncfho sparku, kdy a kdo ji vyrobil, uz asi nikdy nezjistim. Mam ale tfeba taky srnci vabnicku, na kterou osobne vabil Colloredo-Mannsfeld. Ale ta je uplne obycejna a dodnes spolehlive vabi srnce. Mam vabnicky z Jakutska, Japonska, hodne jsem procestoval vychod, mnoho mam americkych, zajimava je tfeba vabnicka na kachny z Brazi'lie na principu bubinku. V Africe jsem shanel vabnicku na levharta, je to slabostenny vydlabany kmen vytfeny pryskyfici jako kalafunou. Vabic do kmene strcf ruku, roztahne prsty a tahne je po vnitfku steny, zvuk je opravdu verny.
Zkousel jsi nekdy vyvinout vlastni vabnicku? Vzdyt'jsi nastrojar, je to jemna price... Ani ne, to me snad ani nikdy nenapadlo, plno jsem jich ale opravil, nektere jsem i pfeladil. Mam tfeba bezvadne fungujfci vabnicku na krkavce, ktera byla piivodne ruskou vabnickou na kachny. Stacilo pfestfihat jazycek. Rucnfch vabnicek se dneska uz vyrabi velmi malo, vetsina je v podstate maloseriova prumyslova vyroba. Jinak ale vyrobit vabnicku je docela obtizne, znicit ji spatnym zachazeni'm je naopak velmi snadne.
Ano, pamatuji si, na zadne prezentaci nevynechas poucenf o chovanf se k vabnic-
:
clenskeho prispevku do CMMJ, o.s. v celkove vysi 800,- Kc. Kazdy clen si miize pojisteni urazu navic pfipojistit az na petinasobek pojistnych castek. Pfipojisteni urazu si muzete sjednat zaroven pfi prodluzovani clenstvi na rok 2012. NASE RADA Nezapomente si prodlouzit clenstvi v CMMJ, o.s..1!! Sjednejte si pripojisteni sveho urazu a vyuzfvejte vyhod v clenstvi v CMMJ, o.s. Pfejeme vsem myslivcum krasne a vesele Vanoce a spoustu loveckych zazitku.
130
kam, tvoje peclivost je uz povestna. Takze udrzba? Jednoznacne cistota. Ja tfeba, kdyz jdu vabit, tak si peclive pfedtfm vycistfm zuby, kdyz neni moznost, tak aspon pouziji zvykacku. Naprosto nevhodne je vabnicku Jen tak strcit do kapsy bundy, kde je plno drobku, k tomu tfeba krabicka cigaret nebo klice od auta, to je doslova smrtelny hfi'ch vuci vabnicce, nikdy nemuze dlouho fungovat. Samozfejme se musf vabnicky pfenaset v pfislusnem cistern pevnem obalu, kazda vabnicka je balena zvlasf, je tfeba koukat i na material, napfi'klad dobre na pfenaseni jsou ledvinky u pasu, ale nemohou byt z materialu, ktery se tfepi, dela zmolky a uvnitf kapes se hromadi prach a necistoty. Zatfm jako nejlepsi se mi ukazalo skladovani v plastovych zasobnicfch, ktere se dajf koupit v hobbymarketech, i z nich se ale musi pravidelne vysavat prach.
Nejen ja jsem uz vfcekrat videl v nabidce hlavne americkych firem elektronicke pf istroje, kde jsou nahrany autenticke hlasy zvere. Myslis, ze jsou tyto pristroje v praxi pouzitelne, pokud by byly zakonem u nas povoleny? Vim, ze takove pffstroje vyuzivajf v Evrope hlavne Italove. Jsem ale toho nazoru, ze jako lide zvef strasne podcenujeme, ona velice rychle pozna tales a nepfirozeny zvuk. Nejvi'ce je to asi videt u predatoru, liska urcite slysi nejen nahrany zvuk, ale i frekvenci lidskym uchem nepostfehnutelnych tonu na nahravce. Kdyz nekde takovy
649
VSEOBECNA POJ1STOVNA, a.s.
pfistroj pouzi't, tak u nekterych ptaku, tfeba elektronicke vabnicky na divoke husy funguji docela spolehlive. Vubec se ale nedivi'm, ze se v myslivecky vyvinutych statech zakazuje pouzi'vani nahranych zvuku pro lovy lestne, pine tento zakaz podporuji. Vabeni by melo umocnit prozitek v pfirode, pfinest uspokojenf lovci, konecne uloveni je Jen zavrsem'm zazitku. Neni mozne nedobrym vabeni'm rozehnat celou honitbu, vnaset neklid a vyuzit vabeni tfeba k nadmerne a neuvazene redukci zvefe.
To uz ale souvisis etikou vabeni, ta uz nejde Jednoznacne do zakonu a vyhlasek napsat... Ano, to uz je Jednoznacne na svedomi a moralce kazdeho myslivce - vabice. Kazdy, kdo chce vabit, musi pfi'sne zachovavat etiku vabeni, dat sanci zveri. V pfirode udelat vie skody nez uzitku spatnym vabeni'm je strasne snadne, na druhou stranu, pokud myslivec umi dobfe vabit a tfeba nic neulovi, nenapacha zadny zasah do kolobehu pfirody, Jen se obohati v intenzivnejsim prozitfpobytu v pfirode. Ones je hodne moznosti, jak se naucit vabit doma podle audionosicu, nejde jit zbrkle, musi byt i znalost prostfedi v konkretni honitbe. Pfi vsech svych pfednaskach a prezentacich toto uvadim a zduraznuji, nejen vabeni, ale cely pobyt a lov myslivce v pfirode je nesmirne zodpovedna cinnost, a kdo by ji chtel zlehcovat, a nebo zjednodusovat, ten af radeji do pfirody nechodi. Se zminovanou zodpovednosti, etikou a uctou ke zvefi a pfirode, kterou se snazfm vzdy propagovat, tak myslivosti 2/201179
nory. Kupodivu ona dzungle se za asi sedm let stala normalnim produkcnim lesem. Zkousel jsi nekdy tfeba preparovat trofeje, a nebo troubit na lesnici? Preparaci jsem zkousel, to ano, ale nijak zvlast' jsem se tomu nevenoval. Ale opravdu me mrzi, ze jsem se nikdy nenaucil troubit, respektive ze jsem to nikdy ani nezkousel. Pritom skutecnost, ze se troubeni poslednf roky rozvfjf, je strasne pozitivni, protoze to pak spolecne myslivecke akce podstatne lepe vyznejf, je to uplne jiny zazitek. Z hlediska tradic, ale i z hlediska systemu myslivosti, jsem hrdy, ze jsem Cech. Byl jsem v Mongolsku, Kazachstanu, v mnoha zemfch Evropy, nikde neni myslivost tak hezka jako u nas.
trochu souvisi i to, ze jsem byl v nedavne dobe pfijat jako viibec prvnf cestny clen Radu sv. Huberta, to me opravdu potesilo. Znam te hlavne jako sokolmka a vabice, mohl by ses, prosfm, predstavit ctenarum take jako myslivec? Z mysliveckeho zivota musim podekovat sv. Hubertovi za vse, co jsem prozil, snad vsechny nase druhy jsem ulovil, hodne zvefe jsem ulovil u pfatel v Lotyssku, mam odtamtud tfeba losa, bobra, tetfeva, tetfivka, a nebo jefabka. Mym snem je vlk, toho zatim nemam. Medveda jsem lovit mohl, ale ten me zase viibec nelaka. Nedavno jsme byli i v Africe, na cernem kontinentu se mi hodne libilo, bydlet a lovit trvale bych tarn asi nemohl, ale jak se rfka, clovek ma poznat vsechno, bylo to pro mne moc zajimave. Je to jina mentalita, ale ja si myslfm, ze nad naseho jelena a srnce stejne neni. Antilopy, jako je kudu, bahnivec, a nebo pfimorozec, to ano, ale v zivote bych nevystfelil na zebru, na Iva nebo treba na zirafu. Nevidfm tu u tebe na zdi zrovna moc trofejf. Kde je vsechny mas? Nefika mi moc bodova hodnota trofejf, ja si vie cenim veku nez bodu, takze mam velkou radost ze stareho jelena, i kdyz nema treba ani medailovou
trofej. Nemam ani zajem hromadit trofeje. Pamatuji si radeji kazdou trofej, kazdy zazitek. Dneska uz chapu jednoho zahranicnfho lovce pred lety, ktery nechtel kapitalniho berana, ale radeji dva slabsi, protoze chtel dvakrat prozit lovecky zazitek, ne mi't rekordni trofej. Asi nikdy nepochopim lovce v zahradach a farmach. Pozadali me tfeba o obodovan i trofeje danka, strflel ho jeden Nemec, pfimo mezi ploty, na nafocenf mu danka odvezli k lesu. Ptal jsem se ho, jak ho to muze bavit, s klidem mi odpovedel, ze kamaradi doma stejne uvidi Jen fotky. Z toho mi bylo Jen smutno, ale, bohuzel, takovych lidi asi Jen pfibyva, uz i u nas. Ja bych proto souhlasil s navrhem, aby se tfeba hodnotili trofejovi jeleni Jen od urciteho veku, treba od deviti let. Farmovy vykrmeny jelen se takoveho veku vetsinou nedozije. Kam jezdfs u nas nejradeji lovit? Jezdim lovit po cele republice, mam kamarady skoro vsude, hodne se mi libi tfeba na Fulnecku. Ze zvefe me laka asi vsechno, jelen je ale proste kralem, moc me lakajf predator!, hlavne i proto, protoze jdou vabit. Moje domovska honitba je na Chebsku, tarn se mi libilo, ze to bylo dffve na kraji hranicni'ho pasma, a tudfz pfiroda skoro nedotcena. Po zruseni dratii paradoxne Nemci znali pasmo lip nez my, ukazali nam treba vsechny
To znf az prflis pozitivne... Ale ano, potkal jsem taky myslivce, ze jsem se stydel, ze jsem s nimi na jedne lodi. I k takovym vecem bychom se meli umet postavit a hlavne vymezit. Jestlize nekdo necti dohody a tradice, je tfeba ho potrestat, ne ho hajit Jen proto, ze je myslivec. Do takove situace jsme se ale dostali sami. Na to by mela piisobit cela nase organizace. Ano, vadi mi, kdyz se nekde myslivec opije a dela ostudu, ale skoro vie mi vadi, kdyz myslivec nekoho hrube vyhani z lesa. My si musfme zvyknout, ze s nami v lese mohou byt i jini, tomu se neubranime, musfme se naucit s tim zft a musfme hledat stycne body a rozumnou domluvu. Hrubostf a povysenosti niceho nedosahneme. V cele myslivosti mi chybf pokora a pak take trvale celozivotni vzdelavani a ziskavanf novych poznatku. Vzdyf kolik myslivcu udelalo pfed lety zkousky a od te doby nepfecetli jedinou knihu, ale pfitom se chovaji, jako by vsechno znali a vedeli! Dobre je, ze se buduji kaplicky, delaji mi'stnf akce, ale, bohuzel, jsme to prohrali s mladezi. Ja mel kdysi taky krouzek, od te doby si vazim kantoru, bylo to narocne, mel jsem dvacet deti. Z nich se asi nikdo nestal myslivcem, ale kdykoliv jsem nekoho potkal, tak mi potvrdil, ze zfskal jiny nahled na myslivce. Jeden pofad v televizi nas nespasi. S Vaclavem Svobodou by se dalo povfdat dlouhe hodiny, stejne takjako poslouchat jeho vyklad o vabeni a vabnickach. Odjfzdel jsem domii nerad, ale s hfejivym pocitem, ze je dobfe, ze jeste takove zapalence ve svych fadach mame. A snad mohu podekovat jmenem vsech ctenafu Myslivosti za to, ze Vaclav Svoboda nezpychnul, nepouziva sve nespome vabicske umeni k vyvysovanfse nad ostatnfmi, ale radpfedava sve zkusenosti na bezpocetnych prezentacich a pfednaskach. Vzdy a vsude naleza spokojene posluchace a prejme si, aby se jeho dovednost predavala co nejvice a co nejcasteji mladym a stejne nadsenym myslivcum. Pfipravil Ing. JifiKASINA Sni'mky Marcela Kuklova a archiv V. Svobody
CHCETE usetfit rocne az 300 Kc? CHCETE dostavat kynologickou pfilohu Lovecky pes? CHCETE si cist lilerarne-historickolu pfilohu Myslivecke zabavy? A CHCETE vyuzfvat vyhody sluzeb na webu www.myslivost.cz? A take CHCETE nakupovat nektere druhy zbozi se slevou? Pak staci jedine, stat se PREDPLATITELEM easopisu Myslivost! 80 myslivost 12/2011
