MYSLIVECKÁ PRÁCE S MLÁDEŽÍ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav ochrany lesa a myslivosti

MYSLIVECKÁ PRÁCE S MLÁDEŽÍ Bakalářská práce

2006 / 2007

Petr Smutný 1

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Myslivecká práce s mládeží zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

2

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne: ............................

podpis studenta: ....................................

3

Poděkování: Děkuji vedoucímu bakalářské práce panu doc. Ing. Josefu Feuereiselovi, Ph.D. za metodické vedení, věcné připomínky a poskytnuté materiály k práci. Mé poděkování též patří všem, kteří se touto problematikou zabývají a věnovali mi svůj čas ke konzultacím a poskytnutí důležitých informací.

4

Petr Smutný

Myslivecká práce s mládeží Abstrakt: bakalářská práce se zabývá zhodnocením historického vývoje, současným stavem a úrovní myslivecké práce s mládeží na území České republiky. Současný stav práce s mládeží je rozdělen a hodnocen podle největších mysliveckých organizací v ČR, kterými jsou Českomoravská myslivecká jednota, Řád svatého Huberta, Safari Club International - Bohemia a Moravia, Asociace profesionálních myslivců. Navrhovaná opatření do následujících let jsou zaměřena především na vybudování takové infrastruktury, kterou měl Československý myslivecký svaz před rokem 1989, získávání lidí a zájemců pro tuto činnost a následné získávání dětí a mládeže pro myslivost a ochranu přírody.

Klíčová slova: myslivecká práce s mládeží, výchova, volný čas, Zlatá srnčí trofej, kroužky mladých myslivců a ochránců přírody.

Gamekeepers’ work with the youth Selective abstract: This bachelor thesis is dealing with the evaluation of historic development, evaluation of present situation and quality of the gamekeepers’ work with the youth in the regions of the Czech Republic. The present situation of the work with the youth is divided and evaluated according to the largest gamekeeper organizations in the Czech Republic, which are the Czech-Moravian Gamekeepers Association, Order of St. Hubert, Safari Club International - Bohemia and Moravia and the Association of Professional Gamekeepers. The measures recommended for the following years are mainly directed at the creation of such an infrastructure which the Czechoslovak Gamekeepers Association had prior to the year 1989, the recruitment of people and volunteers for this activity and following recruitment of children and youth for the gamekeeping activities and protection of nature.

Keywords: Gamekeepers’ work with the youth, upbringing, leisure time, Golden Fawn Trophy, interest groups of young gamekeepers and nature protectors.

5

Obsah 1. Úvod…………………………………………………………………… 8 2. Cíl práce……………………………………………………...……….. 9 3. Literární přehled – rešerše………….…………………………..….. 10 3.1. Význam myslivecké práce s mládeží…………………..………… 10 3.2. Práce s mládeží – všeobecná problematika…………………..…... 12 4. Metodika práce…………………..………………………………….. 18 5. Historie myslivecké práce s mládeží…………….…………………. 20 5.1. Období od pravěku do středověku……………………………….. 20 5.2. Novověk – období 20. století…………………………………….. 20 6. Současná situace myslivecké práce s mládeží v ČR………………. 28 6.1. Českomoravská myslivecká jednota ( ČMMJ )………………….. 28 6.2. Řád svatého Huberta ( ŘSH )…………………………………….. 44 6.3. Klub přátel Řádu svatého Huberta ( KpŘsH )…………………… 45 6.4. Asociace profesionálních myslivců ( APM )…………………….. 45 6.5. Safari Club International Bohemia a Moravia ( SCIBaM )……… 46 7. Výsledky a diskuze………………………………………………….. 47 8. Závěr a doporučení…………………………………………………. 51 9. Souhrn / Summary………………………………………………….. 52 10.Seznam použité literatury………………………………………...… 54 Přílohy

6

Motto: „První z lidských věcí je výchova. Neboť počne-li kdo správně nějakou věc, ať jakoukoli, je pravděpodobné, že bude též správně ukončena. Neboť jaké kdo zaseje símě do země, takovou je třeba též očekávat sklizeň“

Antifón z Athén 7

1. Úvod Dovolte mi na úvod zamyslet se nad úvodním mottem Antifóna z Athén. Přesně vystihuje myšlenku, kterou též zastávám: „Bez správného zasetí významu myslivosti a následné výchovy nemůžeme nikdy sklidit úrodu, kterou si myslivost a myslivci zaslouží.“ Snad se brzy začne více myslivců touto myšlenkou řídit, jelikož máme na poli práce s mládeží co dohánět. Od počátků, kdy mě můj otec začal seznamovat s myslivostí a sám jsem pronikal do problematiky myslivosti, jsem si stále více uvědomoval několik skutečností. Skutečnost, že péče o zvěř, její chov a lov, je nedílnou součástí činnosti myslivců. Postupem času a vzděláváním jsem se ujistil o další skutečnosti, že se myslivost neobejde bez mysliveckého výzkumu a především její propagace. Neodmyslitelnou součástí propagace je práce s mládeží a její výchova. Je zřejmé, že se obě tato odvětví neustále prolínají. Nelze tedy mluvit o výchově a práci s mládeží bez neustálé propagace myslivosti. Uvědomil jsem si, že bez poslední jmenované skutečnosti se dnešní myslivost jen těžko obejde. Bez naší soustavné propagace významu myslivosti by mohlo dojít k úpadku myslivosti vlivem mylného názoru veřejnosti. Po několika letech, která jsem věnoval sbírání zkušeností s propagací myslivosti, s prací s mládeží a jejich praktickém aplikování, jsem cítil potřebu sepsat a ujednotit informace týkající se práce s mládeží v České republice. Po konzultacích s panem doc. Ing. Josefem Feuereieslem, Ph.D., jsem se rozhodl, že toto téma sepíši do bakalářské práce na téma: Myslivecká práce s mládeží. V práci se zabývám především sjednocením dostupných literárních pramenů, porovnáním historického vývoje práce s mládeží se současným stavem a vlastním návrhem vedoucím ke zlepšení současného stavu problematiky.

8

2. Cíl práce Cíl mé práce rozděluji na dvě části. Hlavní cíl: •

shromáždění a zpracování dostupných literárních pramenů, metodik, materiálů i mnou získaných zkušeností, či poznatků zprostředkovaných lidmi, kteří se touto problematikou dlouhodobě zabývají

•

určení správné metodiky z dohledaných pramenů

•

zhodnocení nejpodstatnější události týkající se historického vývoje práce s mládeží

•

provedení šetření současného stavu a návrh vlastního doporučení vedoucího ke zlepšení současného stavu

Osobní cíl: •

dokázat, že práce s mládeží má svoji opodstatněnou a nezastupitelnou roli v dnešním životě myslivců

•

dokázat, že práce s mládeží nám sice nepřinese okamžitý zisk, tolik zdůrazňovaný při veškeré lidské činnosti, ale poukázat na to, že se nečinností připravujeme nejen o budoucí potencionální mladou generaci myslivců, ale i o náklonnost veřejnosti

•

nastínit problémy, se kterými je nutno se potýkat při práci s mládeží.

•

přát si, aby takto sjednocené údaje v práci mohly posloužit všem, kteří budou mít o tuto problematiku zájem, aby tato práce jim poskytla přehled o činnosti myslivců související s touto tématikou a snad i inspiraci při samotné práci s mládeží.

9

3. Literární přehled – rešerže 3.1. Význam myslivecké práce s mládeží Stanovenou problematikou se zabývá a zabývalo velice málo autorů. V dostupné literatuře je věnováno tomuto problému velice málo prostoru. To nasvědčuje i celkovému nezájmu a podceňování významu myslivecké práce s mládeží. Práce s mládeží je zakotvena ve stanovách Českomoravské myslivecké jednoty z roku 1992 s posledními změnami z roku 2005. Mimo jiné se v § 2 (poslání ČMMJ) uvádí – „l) získává a organizuje mládež pro činnost v ČMMJ, v § 8 (místí organizace) se uvádí – „b) pracovat s mládeží, umožňovat jí seznamovat se s myslivostí a ochranou přírody. (STANOVY ČMMJ, 1992) Za nedílnou součást svých programů považuje výchovu občanů, především mladé generace, k citlivému vztahu k přírodě a její ochraně. Myslivec byl prvním ochráncem přírody. Bohužel jsme trochu „zaspali“ dobu, kdy začal boom různých ekologických organizací. Nevládní organizace často spíše mluví prostřednictvím médií, takže si veřejnost o nás utváří špatný obrázek. Myslivci bohužel o své práci v přírodě nemluví, což je v dnešní době nemyslitelné. (WOLF, M., 2006, Několik otázek pro…, Myslivost (5), 43 – 45) Význam práce s mládeží je nedocenitelný a musíme se snažit vtáhnout do této činnosti i učitele přírodních věd, a to i za cenu bezplatného absolvování mysliveckých kurzů – třeba bez jejich zakončení zkouškami. (HROMAS, J., 2003) Je zřejmé, že demokratizační proces po roce 1990 si mnozí myslivci (a nejen oni) vysvětlili ukončením zájmu o společensky prospěšnou činnost. (HROMAS, J., 2003). Zlom zájmu o výchovu mladé generace vidím v porevolučním období, kdy se v plné nahotě ukázalo, že mnohá myslivecká sdružení výchovu mládeže považovala v předešlém období pouze za uloženou povinnost a ne za záslužnou práci pro myslivost. Objevilo se i nemálo názorů myslivců, že výchova mládeže je komunistický přežitek. (DRÁBEK, M., 1995, Výchova myslivecké mládeže není přežitkem, Myslivost (9), 26) Je všeobecně známo, že komerční způsob života současné veřejnosti vede k negativním projevům dospělých, ale i dětí k přírodě. Chybí větší komunikace mezi rodiči a dětmi. Dětem chybí prostor na hry v přírodě a jejich zájmy jsou podporovány dosti často jednostranně - přes televizi a počítače. I přes uvedená negativa se u části mládeže projevuje zájem o dění v přírodě. Tyto je nutno podchytit a umožňovat jim

10

nahlédnutí do vztahů a přírodních zákonů. Práce s dětmi v osobním volnu není jednoduchá, a proto o ni není příliš většinou zájem, navíc nebývá ostatními zpravidla kladně hodnocena. (DVOŘÁK, B., 1999, Mimoškolní výchova dětí a mládeže ke kladnému vztahu…, Myslivost (7), 28) Nejlepšími mysliveckými mládenci bývali synové lovčích, kteří dostávali od svých otců jen ty nejlepší životní rady a zkušenosti ověřené každodenní praxí. Bylo tomu tak i u jiných řemesel. Proto je zcela logické, že i při hledání cest k nápravě celé společnosti bude asi skutečně nejlepším prostředkem výchovy vlastní příklad. V poslední době ovšem stoupá prakticky ve všech zemích světa kriminalita mládeže. Tím se přímo nabízí důležitá otázka – v čem asi vidí dnešní mladí lidé svůj vzor? (BEZDĚK, F., 1999) Myslivecká osvěta: je souhrn činností směřujících k všestrannému zvýšení úrovně vzdělání myslivců a k propagaci myslivosti na veřejnosti. Je to cílevědomé šíření politických, odborných a kulturních znalostí, které mají vztah k myslivosti, je spojovacím článkem mezi myslivci a veřejností. Musí být v souladu a cíli myslivecké organizace, je nedílnou složkou myslivosti. Obsahem osvětové práce je především: odborně vzdělávací činnost mezi členy Československého mysliveckého svazu (ČSMS), mládeží a uchazeči o členství v organizaci; kulturní činnost uvnitř ČSMS i mezi veřejností. (ZÁSMĚTA, V., 1973) Myslivecká osvěta organizovaná a zajišťovaná zejména Českomoravskou mysliveckou jednotou představuje ucelený flexibilní systém odborné společenské výchovně vzdělávací činnosti a je součástí naší národní kultury. Formy a obsah této činnosti se vyvíjely a měnily v přímé závislosti na existujících společenských a politicko – ekonomických poměrech včetně měnících se funkcí a významu myslivosti. (HELL, P., HROMAS, J., 2002) Propagace myslivosti: je neodmyslitelnou součástí myslivecké osvěty. Posláním této propagační činnosti je seznamovat veřejnost s podstatou a významem myslivosti i s mysliveckou činností a také získávat veřejnost pro spolupráci při ochraně přírody a rozvoji myslivosti. Cílem této propagace je vzájemné pochopení, respektování, pomoc a aktivní

11

podpora při plnění náročných úkolů prospěšných nejen myslivosti, ale i celé naší společnosti. (ZÁSMĚTA, V., 1973)

3.2. Práce s mládeží – všeobecná problematika Práce s mládeží: může probíhat v několika směrech a různými formami. Jedním z typických způsobů je například sdružování dětí v kroužcích, klubech, oddílech, či pořádání letních táborů. Zpracováno podle (KRTIČKA, K., a kol., 2004, Dětí, vedoucí, volný čas) •

Oddíl:

chápe se zpravidla jako pevná organizační jednotka bez právní subjektivity podřízená jinému vyššímu celku. Oddíly těchto sdružení mají také za úkol naplňovat a realizovat přímo s dětmi a mladými lidmi jejich výchovné cíle a poslání. U oddílů se předpokládá stálejší členství, širší okruh zájmů, forem a metod činností, různé tradice, vnitřně stanovené povinnosti členů, vnitřní hierarchie vedení, nezřídka i přiměřený podíl dětských členů na tvorbě a realizaci oddílových programů. •

Kroužek:

je spíše spojován s ryze zájmovou činností (kroužek myslivosti, čtenářský kroužek apod.). Jde tedy o zaměření na konkrétní zájem o určitou oblast lidské činnosti, bez nároků na širší spektrum dalších zájmů. Zatímco oddíly jsou spíše doménou dobrovolných sdružení dětí a mládeže, kroužky se objevují většinou při školách, domech dětí a mládeže. •

Klub:

je moderní, možná i trochu módní termín pro sdružování dětí a mladých lidí, kde hlavní zásadou je dobrovolnost účasti podle zájmu jednotlivých účastníků. Kromě základních pravidel bezpečnosti účastníků zde obvykle chybí nějaké členské závazky a povinnosti. Zdá se, že právě klubová činnost v období láká děti i mladé lidi víc než přece jen pevnější struktury organizovaných sdružení. •

Letní tábory:

12

charakteristika a problematika letních táborů je blíže popsána v Zlaté srnčí trofeji v kapitole 6.1. Českomoravská myslivecká jednota. Osobnost dítěte podle věku: (KRTIČKA, K., a kol., 2004) •

Mladší školní věk (asi 6 – 10 let)

V myšlení převažuje konkrétní a názorné uvažování. Dítě přivyká postupným povinnostem a odpovědnosti. Motivací pro dodržování pravidel jsou odměny a tresty. Souvislé soustředění je možné maximálně po dobu 20 minut. Děti se někdy přeceňují, neodhadnou vlastní možnosti. Únava nastupuje rychleji než u starších dětí. Mladší školní děti jsou většinou bezelstné, důvěřivé, dobře přijímají autoritu dospělého, vidí v něm vzor. Přizpůsobují se skupině, ale dosud jsou značně závislé na své rodině. Vyžadují individuální vztah s dospělým. •

Střední školní věk (asi 11 – 13 let)

Postupně se rozvíjí logické a abstraktní myšlení, pozornost a soustředěnost. Toto období se označuje pubescence nebo prepuberta – nástup puberty. Typický je růst citové zranitelnosti, přecitlivělost, náhlé změny nálad. Dochází k přerodu v zájmu dětí. Formuje se mravní cítění. Tělesný a duševní vývoj jsou často nerovnoměrné. Dítě potřebuje dostatek pohybu, jinak se ve větší míře vyskytne neklid a neposednost. Dítě se postupně odpoutává od své rodiny, roste vliv vrstevníků. Srovnává se s ostatními. Snaží se být samostatné. Klesá ochota plnit příkazy autorit. Zvyšuje se kritičnost, zájem o opačné pohlaví. •

Starší školní věk (asi 14 – 16 let)

Období nazývané puberta je provázeno bouřlivým rozvojem citů a vytvářením vlastních postojů a názorů. Nastává vrchol vývoje myšlení a dalších poznávacích operací. Paměť, pozornost a představivost jsou plně rozvinuty. Dítě se osamostatňuje, což vede k odmítání autorit. Typické jsou nejistota a pochybnost o vlastní osobě. Někdy to bývá zakrýváno hlučným a přehnaně sebevědomým chováním. Zájmy se proměňují a prohlubují. •

Adolescence (asi 17 – 20 let)

Duševní i tělesný růst se stabilizuje. Intelektuální potenciál dosahuje vrcholu, není dosud doplněn o životní zkušenosti. Zlepšuje se sebeovládání, dále se formuje morální

13

cítění. Objevuje se experimentování v různých oblastech života (zájmy, sporty, partnerské vztahy a podobně). Dospívající touží po originalitě a intenzivních emočních prožitcích. Vůči okolí jsou zvýšeně kritičtí, a to zejména ve vztahu k autoritám. S dospělými chtějí jednat na stejné úrovní, rovnoprávně. Je dobré dávat této věkové kategorii důvěru a možnost samostatného rozhodování. Dokáží už totiž přijmout odpovědnost. Vybrané pojmy související s prácí s mládeží: (abecedně řazeno) (KRTIČKA, K., a kol., 2004) •

Hodnota:

vlastnost, kterou jedinec přisuzuje určitému objektu, situaci, události, nebo činnosti. •

Motivace:

souhrn činitelů, které podněcují a řídí chování a prožívání člověka. Druhy motivace: - relaxační motivace (činnost je zdrojem osobního uspokojení, odpočinku a zábavy) - prestižní motivace (činnost má mezi kamarády a ve společnosti značnou váhu) - sociální motivace (činnost umožňuje být ve společnosti lidí, kteří dítěti vyhovují; činnost v občanských sdruženích, členství v nejrůznějších partách) - rodinná motivace (přejí si to otec, matka, případně jiní dominující členové rodiny) - edukativní motivace (činnost má něčemu naučit, potřeba vzdělávat se, potřeba připravit se na přijímací zkoušky, na maturitu, mít lepší vědomosti související koníčky dítěte apod.) •

Pedagogika:

je věda o výchově a vzdělávání. Úkolem pedagogiky volného času je chápat volný čas jako dobu, která není věnována nicnedělání, nýbrž jako příležitost k činnosti jiného druhu než je ta, která je pro nás povinná, dále dobu, která je příležitostí k odpočinku, zábavě a rozvoji vlastní osobnosti. Preventivní funkce pedagogiky volného času by měla zamezit problémům osobně nezvládnutelnému volnému času. Patří mezi ně alkoholismus, nealkoholová toxikománie, majetková trestná činnost a násilná trestná činnost.

14

•

Socializace:

postupné začleňování jedince do společnosti. •

Volný čas:

chápeme ho jako dobu, která člověku umožňuje svobodnou volbu činnosti. Každý si tuto činnost volí sice omezeně, avšak není omezována osobními a společenskými povinnostmi, vykonává ji dobrovolně a má z ní příjemné zážitky a pocit uspokojení. To je potřeba mít na zřeteli při jakékoliv činnosti s dětmi a mládeží v jejich volném čase. •

Výchova:

cílené, záměrné, dlouhodobé působení na formování osobnosti. •

Vzdělávání:

souhrn určitých systematických vědomostí, dovedností, postojů a názorů. •

Zájem:

schopnost trvalejšího zaměření na určitou činnost. Současná tendence: Význam volného času a jeho využití dětmi a mládeží v moderní společnosti výrazně vzrůstá. Protože potřeby a zájmy dětí a mládeže vzhledem k volnému času se stávají různorodější, bude se muset nabídka pro volný čas obsahově měnit. (KRTIČKA, K., a kol., 2004) Vliv na volný čas dětí a mládeže: Poměrně důležitým faktorem při výběru trávení volného času a jeho motivaci sehrává vliv na dítě. Vliv sestává z několika společenství lidí, se kterými se dítě dostává do kontaktu. Měl by být vodítkem pro vedoucí kroužků, ale i myslivců připravující přednášky a např. myslivecké dny, zabývající se touto problematikou. Podle převažujícího vlivu volit další činnost. Přizpůsobit tématické okruhy apod. Vlivy na volný čas mládeže můžeme prvotně rozdělit do 3 institucí:

(KRTIČKA, K., a kol., 2004) -

přirozené

výchovné

instituce

pospolitosti – např. obec) 15

(rodina,

skupina

vrstevníků,

lokální

-

instituce

se

zprostředkovaným

výchovným

působením

(společenské

prostředí, občanská sdružení, soukromé subjekty, cestovní kanceláře, hromadné sdělovací prostředky apod.) -

instituce s přímým výchovným působením (školy, školská zařízení, vzdělávací subjekty, církev apod.)

•

Rodina:

Ve volném čase dětí a mládeže hraje velkou roli. Jednak jako nejpřirozenější skupina ve společnosti, jednak jako časově první výchovné prostředí dítěte. Činnosti, které si dítě vybírá jsou dány v nemalé míře nejen množstvím volného času, osobnostními předpoklady dítěte, nýbrž i tím, jaké hodnoty rodina uznává jako důležité, finančními možnostmi rodičů a jejich představami, jakým způsobem by mělo jejich dítě trávit volný čas. Často se v této sféře promítají i nenaplněná přání rodičů a jejich vlastní ctižádost. Z hlediska rodiny a jejího působení na dítě existují dvě roviny či oblasti volného času. •

Skupina vrstevníků:

V ní se promítají všechny možné aktivity, které může dítě či mladý člověk naplňovat v neformálních skupinách svých kamarádů. Velice záleží na tom, jaké hodnoty a z nich vyplývající cíle tato skupiny uznává. To může být skupina, která naplňuje svůj volný čas žádoucím nebo negativním způsobem. •

Společenské prostředí:

Je to většinou odraz lokální pospolitosti a jejího sociálního složení. Velkou roli hrají znovuvytvořené tradice založené na společenském postavení. Společenské postavení rodičů, eventuálně i jejich hmotné zázemí mívá odraz i ve vztazích mezi dětmi, které mnohdy uznávají hodnoty, které převzaly od rodičů, a tím vytvářejí i určitě vnitřní sociální členění. Tato tendence se mění s věkem dětí. •

Občanská sdružení a podobné subjekty:

O volný čas dětí a mládeže pečují také sdružení, která si podle svého různorodého zaměření kladou různé cíle, ať už výchovné, vzdělávací nebo rekreační, či různě specificky zaměřené. •

Hromadné sdělovací prostředky:

Zde se jedná o zprostředkovaný výchovný a vzdělávací záměr, z něhož si děti podle návodu svých rodičů, učitelů, vedoucích, kamarádů a dalších osob mohou vybírat zdroj

16

informací, který na ně může mít pozitivní vliv. Často zde však nastává i nebezpečí negativního vlivu. Patří sem především televize, rozhlas, ale také film, videoprogramy, noviny a časopisy, internet. •

Střediska pro volný čas dětí a mládeže:

Plní funkci výchovně vzdělávací a rekreační. Je to souhrnný termín pro domy dětí a mládeže s širokou zájmovou působností a pro stanice zájmových činností, které jsou specializované na konkrétní zájmové oblasti. Jsou určeny jak pro děti, tak pro jejich rodiče i další veřejnost. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci s dětmi: Pojem „bezpečnost“ práce bývá často vykládán v užším významu jako bezpečnost v rámci výkonu zaměstnání v pracovním poměru, či poměru obdobném, a tak je též Zákoníkem práce definován. Je třeba si však uvědomit, že i dobrovolná práce s kolektivem dětí či mládeže splňuje právě svou soustavností charakteristiku činnosti „obdobné“ pracovnímu poměru a z hlediska právní odpovědnosti je tak zpravidla posuzována. (KUTÝ, J., 2004) Všichni účastníci činnosti, akce, musejí být poučeni o základních podmínkách bezpečnosti práce (činnosti). Povinnost zajistit toto poučení má provozovatel (vedoucí), který musí vždy písemně prokázat, že v potřebném rozsahu provedl školení i nezletilých účastníků pro konkrétní činnost a zařízení. (KRTIČKA, K., a kol., 2004) K bezpečnosti a ochraně zdraví při práci s mládeží se vztahuje velká řada legislativních opatření, nařízení, zákonů a vyhlášek. Nejsou ovšem předmětem této bakalářské práce. V této souvislosti doporučuji zájemcům o práci s mládeží nastudovat knihy jako je KRTIČKA, K., a kol., Děti, vedoucí, volný čas, Institut dětí a mládeže MŠMT, Praha 2004, 120 s, a

KUTÝ, J., Bezpečnostní pravidla činností s dětmi a

mládeží, vydal Junák – svaz skautů a skautek ČR, Praha 2004, 130 s.

17

4. Metodika práce Po zadání práce jsem se snažil seskupit co největší množství podkladů k sepsání této práce. Bohužel se touto problematikou zabývalo a stále zabývá málo autorů odborné myslivecké literatury. Nebylo proto snadné sjednotit dostatečný počet těchto materiálů. Převážně jsem čerpal ze sborníků, které byly vydány k příležitosti 40., 50., a 80., výročí založení myslivecké jednoty. Autory jsou SOUCHA, A., a kol., 1963, ZÁSMĚTA, V., a kol. 1973, a HROMAS, J., a kol. 2003. Důležitým zdrojem pro čerpání informací byl i internet. Seznam použitých stránek je v kapitole 8. - Seznamu použité literatury. Častá fakta uváděná v práci jsou cenným sdělením od lidí, kteří této problematice věnují svůj volný čas a často i celý život a se kterými jsem se v průběhu sepisování práce setkával. V práci tedy uvádím jméno autora s poznámkou „ústní sdělení.“ Část mých vlastních poznatků, zkušeností a názorů využívám převážně v kapitole 7. – Výsledky a diskuze. Z dostupných pramenů jsem se snažil najít veškeré informace, které souvisejí s propagováním a práci s mládeží. Takovéto šetření jsem prováděl především v rámci naší největší myslivecké organizace, a to Českomoravské myslivecké jednoty. Neopomenul jsem ovšem zhodnotit i práci dalších mysliveckých organizací v ČR jako je Řád svatého Huberta, Klub přátel řádu svatého Huberta, Asociace profesionálních myslivců ČR, Safari club International Bohemia a Moravia. Historii myslivecké práce s mládeží zpracovávám až do roku 1989 zejména v rámci ČMMJ (tehdejšího Českého mysliveckého svazu). Změna režimu totiž přinesla řadu změn, které se rovněž dotkly i myslivecké práce s mládeží. Je zde velice patrný kontrast mezi dobou totalitní a demokratickou k přístupu zadané problematiky. Tento kontrast, příčiny a důsledky jsou popsány v kapitole 7. – Diskuze. Na současnost práce s mládeží jsem již pozornost soustředil i u ostatních výše jmenovaných organizací. Kamenem úrazu je dostupnost literatury týkající se konkrétní metodiky, výuky, rad apod. myslivecké práce s mládeží. Toto jsem řešil dohledáním knih a příruček, které jsou vydávány a podporovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy – Děti, vedoucí a volný čas, Bezpečnostní pravidla činností s dětmi a mládeží. Jedinou metodickou příručkou, která slouží jak mládeži, tak jejich vedoucím je Zápisník pro mladé přátele myslivosti a ochrany přírody. Popsán v kapitole 6.1. – Českomoravská

18

myslivecká jednota. Metodika zakládání a náplně činnosti kroužků byla popsána v časopise Myslivost 12/93 na straně 12 v článku nazvaném: „Zakládáme kroužek mladých přátel myslivosti a ochrany přírody.“ Náměty a náplně činnosti pro jednotlivé měsíce byly popisovány v každém čísle časopisu Myslivost v roce 1994. Názvy pro jednotlivé měsíce byly pojmenovány podle indiánského života. Analogicky jsou ovšem podobně zaměřené jako Zápisník pro MPMOP. Mají například název: Leden – indiánský „Měsíc sněhu,“ Srpen – indiánský „Měsíc zrní,“ nebo Listopad – indiánský „bláznivý měsíc.“

19

5. Historie myslivecké práce s mládeží Pokud pohlédneme do minulosti, musíme si určit mezník, od kdy docházelo k cílené a soustavné práci s mládeží a výchově nových mladých myslivců.

5.1. Období od pravěku do středověku Pochopitelně nemůžeme považovat toto období za důležitý mezník soustavné a cílené práce v myslivecké výchově a práce s mládeží. Je ovšem možné pozorovat určité základy a vztahy dané problematiky. Zřejmě prvotním předáváním zkušeností a informací starší generace mladší, jako pud sebezáchovy, bylo období pravěku. „Byli to mistři loveckého života, kteří si uměli obstarat potravu v drsných podmínkách tehdejší chladné přírody. Dovedly to i jejich ženy a děti.“ (ANDRESKA J., ANDRESKOVÁ E., 1993), což potvrzuje tezi o předávání informací otců synům, starší generace mladší – učením. Ve středověku, kdy byl lov chápán jako ukázka odvahy a součástí života šlechty, se prvně objevuje slovo myslivost. Zakládají se obory pro dostatek zvěře, je potřeba specializovaných lidí – myslivců, rozvíjí se myslivecké zvyky, mluva, tradice. (HROMAS, J., 2000 ) Myslivci museli své řemeslo dokonale ovládat a nároky, jež na ně byly kladeny, byly velmi vysoké. Své zkušenosti a znalosti získávali jeden od druhého a z generace na generaci, neboť nebylo škol, ani písemných pomůcek.

5.2. Novověk - období 20. století Zpracováno

podle

sborníků

vydaných

k výročím

založení

ČMMJ:

40

let

Československé myslivecké organizace, 50 let České myslivecké organizace a 80 let myslivecké jednoty, (SOUCHA, A., 1963, ZÁSMĚTA, V., 1973, HROMAS, J., 2003 ) Vývoj v období let 1923 – 1939 Mezníkem v dochovávání záznamů o propagaci myslivosti a výchově mládeže byl beze sporu rok 1923, kdy se datuje založení Československé myslivecké jednoty. V osvětové činnosti se pořádaly myslivecké přednášky s promítáním filmů a diapozitivů a organizovaly se menší okresní myslivecké výstavy, které tenkrát měly význam více

20

ukázkový, tj. trofejní, než propagační. Byl založen filmový osvětový odbor, který natočil přes 40 filmů o zvěři a myslivosti, které sloužily nejen jako výukový materiál nových zájemců, ale i jako propagační materiál pro mládež. Je ovšem patrné podle prostudovaných mysliveckých časopisů Česká myslivost a Stráž myslivosti z tohoto období, že práci s mládeží

nebylo věnováno tolik pozornosti. Myslivost byla

soustředěna na venkově, kde myslivci s lesníky byli uznávanými osobami a jejich život byl daleko více spjat s přírodou. Fašistická okupace V této ponuré době jistě nebyl příliš velký zájem o práci s mládeží. Dočetl jsem se však v časopise Česká myslivost 6 / 1943, o tom, že myslivci spolu se školními dětmi budovali ptačí budky a učili děti, jak se o ně mají starat a proč jsou jednotlivé druhy ptáků prospěšné. Někteří myslivci se také domnívali, že propagace starodávné české myslivecké mluvy je jednou z forem odporu proti fašismu. Období mezi lety1945 – 1948 Je patrný rozvoj činnosti Československé myslivecké jednoty (dále ČSMJ). Na ústředním výboru byl již zastoupen i referent propagační, osvětový a filmový. V těchto oborech se připravovalo natáčení několika filmů jako nejnázornějších učebních pomůcek pro adepty myslivosti. K práci pro myslivost byla získávána mládež a výsledky svědčily o zvýšeném zájmu veřejnosti na řešení mysliveckých otázek. Myslivost od února 1948 do 1. sjezdu ČSMJ 1953 Pokud se podíváme na myslivost v době po únoru 1948, je zřejmé tehdejší „zlidovění“ myslivosti - vysoký nárůst počtu členů ČSMJ. Tendencí minulého režimu totiž bylo soustředit co nejvíce lidí našeho státu do zájmových organizací, kde měli být seznamováni se socialistickým programem. Dalším nástrojem, kterým se mělo docílit podchycení mládeže k lásce k socialistické vlasti, bylo zakládání kroužků, klubů, domů dětí a mládeže atd. Tudíž je pochopitelné, že i myslivci v tomto směru nezůstali pozadu. Vznikaly i soutěžní akce jiných celostátních organizací, jako byla např. Soutěž tvořivosti mládeže a další, kterých se také aktivně zúčastnili. Myslivci rovněž

21

vyhlašovali vlastní soutěže, které měly značné úspěchy u veřejnosti. Soutěž tvořivosti mládeže podnítila pracovníky Vysoké školy lesnické v Brně k založení kroužku, který se zavázal, že vědecky vyhodnotí výsledky myslivecké pětiletky. Byly zavedeny akce, jako „Prodej prvního zajíce nebo bažanta.“ Z jejího výtěžku byly financovány a dávány příspěvky k nákupu knih pro knihovny národních škol, obcí a okresních mysliveckých organizací. Nezapomínalo se ani na příspěvky na výstavbu mateřských škol, kulturních domů nebo vánoční dětské nadílky. S ohledem na závislost mezi myslivostí a lesem vyhlásilo ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství ve spolupráci s ústředím Československé myslivecké jednoty v roce 1950 akci „Týden lesů“, která byla určena pro obnovu lesů zničených okupací a válkou. „Týden lesů“, později změněný na „Měsíc lesů“, podnítil desetitisíce myslivců k zalesňování holin, močálů, lomů atd. Myslivci sbírali semena lesních stromů a vysazovali remízky a křoviny, čímž šli příkladem široké veřejnosti. Výsadbu remízků účelně propagovaly plakáty a brožurky vydané ústředím Československé myslivecké jednoty a Výzkumným ústavem lesa a myslivosti, poučující nejen myslivce o vhodné volbě místa, dřeviny atd. budoucího remízku, o jeho výhodách a účelu. Myslivost od II. do III. sjezdu ČSMJ 1956 – 1959 Jedním z bodů usnesení II. sjezdu ČSMJ bylo mimo jiné náležitě využít odborného a propagačního materiálu ve všech organizačních složkách ČSMJ k zvyšování odborné úrovně členstva a seznamování veřejnosti s problémy a významem myslivosti. Za tímto účelem bylo usneseno zajistit: •

rozhlasové relace, veřejné přednášky, promítání filmů, a uveřejňování článků v denním tisku

•

soustavné zlepšování výukového muzea v Lednici a zvýšení jeho propagace

•

soustavnou spolupráci s mládeží

•

dobudování putovní výstavy myslivosti

•

doplňování knihoven okresních organizací ČSMJ

Nebývale vysoké úrovně dosáhla činnost osvětová, která se stala nejen platným pomocníkem v odborném růstu členstva, ale i široké veřejnosti. Ústřední výbor ČSMJ dotoval veřejnou soutěž o nejlepší amatérský myslivecký film, mysliveckou fotografii a 22

divadelní hru pro mládež. Snažil se také o spolupráci se státním rozhlasem a televizí. Zde však valných úspěchů v tomto období nedosáhl. Myslivost mezi III. a IV. Sjezdem ČSMJ 1959 – 1961 Bodem z usnesení III. sjezdu ČSMJ na úseku politickovýchovné práce bylo: podchycování všemi prostředky zájem mládeže o myslivost. Podporování a rozvíjení „socialistického“ soutěžení a tvůrčí iniciativy členstva na všech úsecích myslivecké činnosti. I když byl tento úsek poprvé zařazen ke schválení jako první, je potřeba si bohužel uvědomit, že větší váhu v tomto období měla spíše osvěta politická než myslivecká. Tento bod programu byl opravdu po III. sjezdu se zvýšenou aktivitou plněn. Dosavadní kulturní a osvětovou činnost rozšířily organizace ČSMJ o spolupráci se školami, pionýrskými organizacemi a organizacemi Československého svazu mládeže. Akce a podniky, pořádané za účelem propagace myslivosti mezi veřejností, spočívaly v pořádání přednášek, filmových představení, besed, článků ve veřejném tisku a mysliveckých výstav. V roce 1959 uvedla ČSMJ v život velkou a významnou celostátní propagační akci „Červen – měsíc myslivosti“ s tím, že bude každoročně opakována. O tom, že se jednalo opravdu o celostátní akci s důležitým výchovným a vzdělávacím významem svědčí i slavnostní zahájení celé akce projevy náměstka ministra zemědělství, předsedy ČSMJ a presidenta Československé akademie zemědělských věd. Tato akce se stala trvalou každoroční záležitostí nejen myslivců, ale i celé veřejnosti. K upozornění na tuto akci byly tištěny i informativní letáky ČSMJ s názvem akce. Druhou stránkou oslav bylo ovšem časté spojování s celospolečenskými a politickými akcemi. Například v roce 1970 byly spojeny s 25. výročím osvobození Československa Sovětskou armádou. V roce 1971 navazovaly oslavy června na 50. výročí založení Komunistické strany Československa (KSČ). V. sjezd ČSMS 1964 ČSMJ byla přejmenována na Československý myslivecký svaz (dále ČSMS) Ten navázal úzký styk s ústřední radou pionýrské organizace, který vyústil v uzavření dohody o vzájemné spolupráci, jež dávala předpoklady pro soustavnou práci s mládeží za účelem rozvoje mimoškolské činnosti směřující k zájmu o přírodu a její ochranu.

23

Uskutečňovala se prostřednictvím zájmových přírodovědeckých kroužků a kroužků myslivosti, které se tvořily při jednotlivých krajských a okresních výborech svazu za součinnosti rad pionýrské organizace Československého svazu mládeže. I. (ustavující) sjezd Českého mysliveckého svazu 1969 Body zasedání (cíle myslivecké osvěty): •

Zvýšená spolupráce se Socialistickým svazem mládeže při výchově mladé generace.

•

Vychovávat v mládeži lásku k přírodě tak, aby se v přírodě uměla chovat a chránit ji a aby pomáhala myslivcům v jejich práci.

•

Informovat veřejnost o myslivosti a získávat ji, aby s myslivci spolupracovala, pomáhala přírodu ochraňovat a přírodě neškodila.

Nadále je vyzdvihována nutnost výchovy mládeže, její rozvíjení a prohlubování na velmi širokém základě dětí a mládeže školního věku. Výchova mládeže se prováděla a organizovala v rámci pionýrské organizace, v kroužcích mladých přátel přírody a myslivosti. V tehdejší době pracuje na 1000 těchto kroužků a nadále se prohlubuje úzká spolupráce se Socialistickým svazem mládeže a jeho pionýrskou organizací. Období po I. sjezdu do roku 1973 V této době mysliveckou osvětu řídil a organizoval: •

Výbor mysliveckého sdružení, jehož místopředseda byl osvětovým důvěrníkem.

•

Okresní, obvodní výbor ČMS (dále OV ČMS) – pomocným orgánem byla komise myslivecké osvěty OV ČMS, jejíž předseda byl členem předsednictva OV ČMS.

•

Ústřední výbor ČMS (dále ÚV ČMS) – pomocným orgánem byla komise myslivecké osvěty ÚV ČMS, její předseda je členem předsednictva ÚV ČMS

•

Komise myslivecké osvěty ÚV ČMS

Komise myslivecké osvěty ÚV ČMS měla ustanoveny čtyři odborné sekce: •

sekci pro vzdělávání myslivců a adeptů

•

sekci pro práci s mládeží

24

•

sekci pro propagaci myslivosti, tisk, rozhlas, televizi, ediční činnost

•

sekci pro film, fotografii a výtvarné umění.

Sekce projednávaly a zpracovávaly materiál podle oborů myslivecké osvěty a plnily úkoly vyplývající z koncepce osvětové práce a z usnesení komise. Podle potřeby byli zváni i odborníci, kteří s komisí myslivecké osvěty spolupracovali. Komise myslivecké osvěty měla k dispozici okruh spolupracovníků z oblasti fotografie, filmu, výtvarného umění, z oblasti práce s mládeží apod., s kterými podle potřeby konzultovala své záměry. Účinnost a vhodnost řídící činnosti vydávaných materiálu, návrhů i plánů činnosti si komise ověřovala na aktivitách osvětových pracovníků formou anket, průzkumů i osobním stykem a účastí na pořádaných akcích. V té době byla též vydávána metodická příručka pro vedoucí kroužků, fotozáložky pro mládež, série letáčků a skládanek. Každoročně se pořádaly soutěže pro mládež, výstavy nejlepších soutěžních prací dětí, organizovaly letní tábory. Konkrétní plnění všech usnesení a úkolů zajišťovalo oddělení myslivecké osvěty sekretariátu ÚV ČMS. Předsednictvo ÚV ČMS uzavřelo v roce 1970 rámcovou dohodu o spolupráci s Ústředním domem dětí a pionýrů Julia Fučíka v Praze a doporučilo obdobnou dohodu uzavřít mezi OV ČMS a okresními pionýrskými domy. Dále byla uzavřena dohoda s redakcí dětského vysílání televize „Vlaštovka“ o vysílání několika pořadů zaměřených na práci kroužků. Základním úkolem Národní fronty, do které byla zařazena i tehdejší ČMS, bylo zabezpečovat široký podíl pracujících v těchto organizacích sdružených na politickém, státním, hospodářském a kulturním životě tehdejší společnosti. Tyto organizace měly získat své členy pro politiku KSČ, budovat přátelství k SSSR atd. Velká pozornost byla věnována přirozené soutěživosti dětí. Stav do roku 1989 Zřejmě nejvýznamnější událostí tohoto období byl bezesporu rok 1983, kdy ČMS obdržel od Mezinárodní myslivecké rady CIC kulturní cenu za nejlépe propracovaný systém práce s mládeží. Vysoce účinným prostředkem názorné, srozumitelné informace a učební pomůckou byl a je film. ČMS některé filmy získal nákupem, jiné výměnou a též vlastní produkcí. Měl vlastní distribuční síť. K dispozici jich bylo 80 a ročně byl doplňován

25

2 až 3 novými tituly. S dětskou tématikou by se daly jmenovat: Chlapec a srna, Mládež pomáhá myslivosti, Míša dareba, O čápech, volavkách a srnečku Bobečkovi, či Neděle v pražské ZOO. Mládež se pod vedením myslivců učila poznávat zákony přírody, zásady chování v přírodě, poznávat zvěř a pomáhat myslivcům v péči o ni. V mládeži byla probouzena láska k přírodě, podporována tvůrčí činnost. Organizace Českého mysliveckého svazu tímto přispívala k tamní „konsolidaci mládežnického hnutí“ a k upevňování kolektivu dětí. Využívá se přitom přirozené touhy dětí po romantice, po poznávání života v přírodě. Velmi příznivě bylo přijímáno uvádění pořadů o myslivosti na obrazovkách televizorů, či v kinech. Mezi nejúspěšnější pořady patřily: Lovy beze zbraní, Poľovníctvo v ČSSR,

Mufloní stopou, Výstřel za odměnu, Vlaštovka, Zahájení

června – měsíce myslivosti, televizní Mates s pořadem o sokolnictví. V tehdejší době byla dokonce zaznamenána vyšší dopisovatelská činnost do okresního, krajského i celostátního tisku i počet relací v rozhlase.

Soutěž „Dovedné ruce“ byla poprvé vyhlášena Ústředním výborem ČMS ve školním roce 1984 – 1985. Byla určena pro kroužky mladých přátel myslivosti a ochrany přírody a zájmové oddíly Domů dětí a mládeže. Věkové rozdělení bylo stejné jako u ZST. Soutěž byla rozdělena do pěti oblastí: 1. Soutěž o nejlepší kroniku kroužku MPMOP 2. Malířská soutěž – příroda našima očima – život v přírodě, ochrana 3. Fotografická soutěž – příroda objektivem dětí 4. Stavba modelů mysliveckých zařízení 5. Práce dovedných rukou – modely, pomůcky, sbírky související s myslivostí a ochranou přírody (herbáře, samorosty, výrobky z moduritu atd.) Podobně jako u ZST probíhala soutěž ve třech kolech (místní, okresní, národní). Všechna kola měla tři části: - vstupní úkol: soutěžící předkládali písemný přehled o sběru lesních plodin, léčivých bylin, vysazování stromků, udržování krmných zařízení, přikrmování zvěře atd. - zájmový úkol: soutěžící předkládali sbírku přírodnin, zápisník se záznamy pozorování zvěře, kresby, tabulky, sbírky hmyzích škůdců apod. 26

- závěrečný úkol: tento úkol měl prověřit, zda soutěžící dobře zná předkládané věci z předcházejících úkolů. Před komisí prokazoval znalosti z několika okruhů. Je poměrně značná škoda, že se tato soutěž nedochovala do dnešní doby a nepokračuje se v ní. Důvodů, proč došlo k jejímu zániku, se nabízí několik. Zejména se ovšem jedná o zánik velkého množství kroužků, tudíž soutěž, která byla nastavena na soutěžení mezi kroužky, přestala nabývat na významu. Poslední zmínky o této soutěži jsem zaznamenal ve Věstníku ČMS v roce 1992.

Na mezinárodní úrovni, i když pouze na úrovni komunistických států, probíhala při různých přátelských setkání živá diskuze o problémech osvětové činnosti, především při výchově mladých myslivců. Ve výchově mládeže též úzce probíhala spolupráce mezi ČMS a Slovenským poľovnickým sväzom, kdy obě organizace vysílaly své zástupce z řad dětí k soutěžení na Zlatou srnčí trofej a na Poľovnickou trofej. Práce s dětmi školního věku se podle tehdejšího vedení celkem dařila. Uvědomovali si ovšem, že budou muset v následujícím období více pracovat s mládeží ve věku 15 -18 let, neboť tato mládež již mohla myslivcům daleko více pomáhat a myslivci svým vlivem mohou na své „svěřence“ daleko více působit, zvláště při přijímání do kurzů myslivosti, i v přípravě na absolvování kurzů. Proto od roku 1984 vznikaly při OMS Družiny mladých myslivců pro zájemce ve věku 15 – 18 let. Podrobněji je význam a náplň družin popsána v kapitole 6.1. Českomoravská myslivecká jednota.

27

6. Současná situace myslivecké práce s mládeží v ČR 6.1. Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) Je největší mysliveckou organizací založenou 23. 4. 1923, sdružující ke konci roku 2006 93 985 členů. Jedním z hlavních úkolů myslivecké organizace je výchova nových adeptů, další vzdělávání členské základny, ale také šíření myslivecké osvěty mezi nemysliveckou veřejnost se zaměřením na ochranu přírody a zvěře. (HELL, P., HROMAS, J., 2002) V poslední době si vedení ČMMJ stále více uvědomuje důležitost komunikace s veřejností, propagaci a práci s mládeží. Soubory činností a aktivit, na kterých ČMMJ pracuje jsou uvedeny a popsány níže. Jednou z 8 komisí ČMMJ (Komise pro mezinárodní spolupráci, Myslivecká komise, Střelecká komise, Ekologická komise, Ekonomická komise, Kynologická komise, Organizačně-právní komise) je Kulturně propagační komise (dále KPK). V současné době je považována za jednu z nejvýznamnějších komisí ČMMJ. KPK se zabývá zajišťováním kulturních akcí ČMMJ, pořádáním výstav, prezentací české myslivosti v zahraničí a mimo jiné mysliveckou osvětou a propagací, práci s mládeží. V minulosti bohužel význam a hodnota práce s mládeží a vůbec celé propagace ztratily na významu. Nynější KPK skládající se z 9 členů se snaží toto změnit a nejenže nadále podporuje zaběhlé projekty, ale především se podílí na realizaci těch nových. Jejím předsedou je v současné době Mgr. Miroslav Wolf. Dalším organizačním stupněm ČMMJ je podle starého dělení okresů 84 okresních mysliveckých spolků (dále OMS). OMS jsou spolky se samostatnou právní subjektivitou, které mají podobné členění jako ČMMJ, tudíž mají též Kulturně propagační komisi. Na OMS by měla být hlavní tíha práce a odpovědnosti. Ovšem s příchodem roku 1989 a demokracie, nemůže KPK nařídit, pouze doporučit OMS, aby se podílela na práci s mládeží a na dalších aktivitách. Odraz je např. patrný v současném stavu mysliveckých kroužků v jednotlivých OMS. Počet a problematika kroužků mladých myslivců a ochránců přírody je blíže popsána níže v této kapitole. Na přípravě a realizaci veškerých projektů práce s mládeží, které zastřešuje ČMMJ se podílejí především samotní členové ČMMJ. Některé z projektů jsou konzultovány

s odborníky

Ministerstva

28

školství,

mládeže

a

tělovýchovy,

či

pedagogickými odborníky. V neposlední řadě navazuje ČMMJ nové styky s některými ekologickými centry, kde se snaží o nalezení společné metodiky a cesty. Významná je snaha o získání dotací z Evropské unie nejen na mysliveckou osvětovou činnost. K cíli je ovšem nesnadná cesta, tak jako při získávání jiných dotačních titulů. Tato cesta mimo jiné zahrnuje jednání s Ministerstvy zemědělství a životního prostředí, formulování podoby žádosti o dotace a další administrativní náležitosti. Internetové stránky Do kompetence ČMMJ též spadá tvorba, chod a aktualizace internetových stránek. Ty mají od loňského roku novou podobu a jsou daleko více otevřené a srozumitelnější nemyslivecké veřejnosti. K diskuzím a komunikaci právě nejen mezi členy ČMMJ, ale i širokou laickou veřejností, nebo novým zájemcům o členství slouží diskuzní fórum a poradna. V současné době členové KPK pracují na internetovém odkazu umístěném na stránkách ČMMJ, určeném pro mladé myslivce. Z velké části by tento odkaz měly zaplňovat okruhy otázek, ukázkové testy, seznam rostlin, seznam doporučené literatury pro Zlatou srnčí trofej, informacemi pro členy Družin mladých myslivců apod. Časopis Myslivost Je největší myslivecký časopis, který je vydáván měsíčně pod záštitou ČMMJ. Od roku 1994 tvoří pravidelnou část časopisu rubrika „Mladým myslivcům.“ Jsou zde většinou uváděna výtvarná díla malých autorů, jejich básničky o přírodě, či dopis s příběhem, který prožili. V této rubrice se též uvádějí články z dětských dnů, táborů, kol Zlaté srnčí trofeje, návštěv myslivců na školách, které nepíší pouze myslivci, ale i učitelé ze škol apod. V letech 1993 – 1995 jsem zaznamenal při pročítání těchto ročníků zvýšený zájem dopisovatelů o práci s mládeží. Více se diskutovalo o znovuobnovení této činnosti, která skončila s rokem 1989. V poslední době je v této rubrice potěšitelný nárůst a zájem o seznamování ostatních čtenářů časopisu s příspěvky tohoto typu. Na internetových stránkách časopisu je v současné době v sekci diskuze téma „Jak myslivost propagovat mezi mládeží?“, kde si mezi sebou mohou vyměňovat názory postřehy a zkušenosti nejen myslivci, kteří myslivost mezi mládeží propagují.

29

Často se zde totiž objevují dotazy na to, jak postupovat s vyřízením loveckého lístku, či jakým způsobem se nejlépe dostat do honitby. Kluby při ČMMJ Ač se to navenek nemusí jevit jako související se závěrečnou prací, kluby při ČMMJ mají svojí opodstatněnou roli při myslivecké výchově mládeže. Často je jejich činnost v počátcích a její význam nám ukáže až čas, ale mnoho z nich má za sebou již patrné výsledky. Kluby by měly působit jako tzv. „předvoj“ získávající svou prací pozornost a sympatie veřejnosti. Patří mezi ně: • Klub sokolníků Vznikl již v roce 1967. Hlavním posláním Klubu je uchovat a dále rozvíjet tradici sokolnictví v České republice, přispívat k ochraně dravců a jejich chovu v zajetí, seznamovat veřejnost s úlohou dravců v přírodě. Právě posledním bodem poukazuje Klub sokolníků na možnost prezentovat myslivost s jejími odvětvími také mládeži. Prezentace sokolnictví na různých veřejných akcích, kde má mládež možnost na vlastní oči vidět dravce, ale i třeba ho nosit, se jim vrývá hluboko do paměti. Jedním z bodů poslání Klubu je též metodicky vést kroužky zájemců o sokolnictví, především z řad mládeže a organizace jejich činnosti. •

Klub trubačů

Nebývalé obliby se v poslední době těší i tento Klub. Klub sice převážně sdružuje již myslivecké trubače, ale v poslední době o troubení a loveckou hudbu roste zájem i mezi mladými, o čemž svědčí i Letní kurzy trubačů, které Klub pořádá. •

Klub fotografů

Sdružuje profesionální a kvalitní fotografy. Nezabývá se přímo a konkrétně činností spjatou s mysliveckou výchovou, ale jejich výsledky práce tj. fotografie zdobí nejednu encyklopedii, kalendář, či propagační materiál. •

Videoklub ČMMJ

Podobně jako Klub fotografů chce svými výsledky oslovovat širokou veřejnost a podílet se na propagaci myslivosti a přírody mezi mládeží. Členové Klubu pracují na filmech, které by měly nabudit bližší vztah lidí k přírodě a její kráse. Významným počinem pod vedením Prof. Ing. Josefa Hromase, CSc. je projekt Velká kniha přírody. Skládá se prozatím ze dvou částí: Jméno mé je příroda, člověče (poukaz na přírodu, její krásu,

30

národní parky, chráněná území i nástin důležitosti myslivosti v současné krajině) a Hovory u krbu (zaměřen na přímou mediální podporu české myslivosti). Autoři mají za cíl vytvořit pohled moderního člověka na přírodu a v konečném cíli nalezení shody ve způsobu ochrany přírody a jejího zachování v budoucnosti. Nyní členové Klubu úzce spolupracují s členy KPK na 2 DVD. Nemají zatím konkrétní název. 1. z nich bude sestaveno ze záběrů a práce členů videoklubu. 2. bude zaměřeno na propagaci ČMMJ, její strukturu, kluby, zájmy apod. Nepřímo související s videoklubem jsou natáčené a velice oblíbené Večerníčky Václava Chaloupky. •

Klub přátel ČMMJ

Klub sdružuje osoby, jež nemohou z jakýkoliv důvodů myslivost vykonávat, ale sympatizují a pomáhají v činnosti ČMMJ. Hlavním posláním Klubu je tedy podporování činnosti ČMMJ a popularizace myslivosti mezi nemysliveckou veřejností. •

Klub informatiků,

přesněji „Iniciativa pro myslivost v moderní společnosti“ (IMMS). Je velice mladým klubem, který se snaží pozitivně zareagovat na nutnost prezentace činnosti myslivců pomocí internetu. Jeho členové pracují na vytvoření centrálního webu (zatím AGRIS.cz), který by sdružoval internetové stránky jednotlivých mysliveckých sdružení, kroužků, klubů atd. K dispozici má každý zájemce šablonu podoby stránek, do které jednoduchým způsobem může vkládat svá data, fotografie atd. Využití takto sjednocených údajů by mělo sloužit jako zdroj informací pro ostatní myslivce, širokou veřejnost i masová media. V dnešní internetové době má jistě poslání klubu důležitou roli v přiblížení myslivosti dětem při jejich „brouzdání po síti.“ Proto vyhlašují soutěž o nejlepší webové stránky o myslivosti, zvěři a přírodě. Jejich jedním z bodů náplně činnosti je i: spolupodílení se na akcích pro děti a mládež zajímající se o přírodu a pro mladé adepty myslivosti, kteří jsou potencionálními členy ČMMJ. V minulém roce vyhlásili 1. ročník fotografické soutěže pro děti s názvem: „Procházky naší přírodou aneb kouzlení s fotoaparátem.“ Soutěžní kategorie jsou: děti od 6 do 11 let a děti od 12 do 15 let. Soutěž má 3 tématické okruhy: nečekané setkání se zvěří a zvířaty, přikrmování zvěře a ptactva a kouzlo české krajiny. •

Klub autorů

Je nejmladším klubem při ČMMJ. Posláním je sdružovat autory různých literárních, dramatických a výtvarných žánrů, propagovat a popularizovat myslivost především

31

mezi nemysliveckou veřejností prostřednictvím vlastní umělecké tvorby a médií, propagovat přírodu, její ochranu a myslivost mezi mládeží. Jednou z knih, kterou ČMMJ vydala v roce 2004 pro děti je kniha OKÁČEK, veveří kluk z Jánského vrchu. Autorem je Jan Lebeda a knihu ilustroval Oldřich Tripes. Na konci knihy je slovníček mysliveckých názvů a výrazů a v doslovu jsou uvedena roční období s popisem činnosti myslivce během nich. Další knihy, které nabízí pro děti a mládež Knihkupectví Myslivost, jsou Zvířátka u vody (Roller), Jůlinka se zlobí (Kolda), Pohádky z hájovny (Kopcová), Liščí pohádka – leporelo, Naší přírodou měsíc po měsíci. Kroužky mladých myslivců a ochránců přírody Je zaměřen pro děti od 6 do 15 let. Činnost v kroužcích je velice různorodá. Především se odvíjí od dovednosti a nadšenosti „pro věc“ vedoucího kroužku. Neměla by se soustředit pouze na myslivost, ale na celkovou ochranu a nauku přírody. Metodickým pokynem pro vedoucího a účastníky kroužku je v současné době pouze Zápisník pro mladé přátele myslivosti a ochrany přírody. (viz. dále) Každý kroužek vedený v rámci např. mysliveckého sdružení musí být nahlášen na OMS za účelem pojištění osob. Kroužky jsou v současné době na ústupu. Počet kroužků mladých myslivců a ochránců přírody vyjadřuje tabulka č. 1 s grafem č. 1 Počty kroužků v rámci jednotlivých OMS jsou uvedeny v tabulce č. 2. Problematika kroužků bude více rozepsána v kapitole 7. Diskuze.

32

Tabulka č. 1 – Vývoj počtu dětí v rámci kroužků mladých myslivců a ochránců přírody (MMOP) rok

KROUŽKY počet

KROUŽKY počet dětí

1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

890 1092 1306 1604 1548 1422 1298 1372 1263 1475 1358 1494 1474 1549 1529 1643 1180 168 149 76 75 52 39 48 38 49 51 58 54 59 74 63 67 71

10 641 12 711 16 876 20 833 18 110 15 644 15 200 16 430 15 948 18 278 15 973 18 412 18 270 18 100 17 693 18 412 13 230 1605 1519 564 622 513 463 427 434 516 532 664 651 670 815 786 781 652

Z tabulky č. 1 je patrný značný úbytek členů kroužků MMOP po roce 1989. Průměrný počet dětí v kroužcích za posledních 5 let je 741, což činí oproti letům 1974 1989, kdy průměrný počet členů byl 15570, pouhé 4% z původního počtu členů.

33

Graf č. 1 – Počty kroužků MMOP pod záštitou ČMMJ

Počty Kroužků MMOP pod záštitou ČMMJ 1800 1600 1400

p o č et

1200 1000 800 600 400 200

19 74 19 75 19 76 19 77 19 78 19 79 19 80 19 81 19 82 19 83 19 84 19 85 19 86 19 87 19 88 19 89 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07

0

roky počty kroužků

Graf č. 2 znázorňuje grafické vyhodnocení tabulky č. 1. Zobrazuje náhlý úbytek počtu kroužků MMOP po roce 1989. Rok 1990 dosahuje sice ještě vysokého čísla, ale je zřejmé, že se jedná spíše o přežitek z minulé doby. Je možné, že již řada z nich nefungovala.

34

Tabulka č. 2 – Vývoj počtu kroužků v jednotlivých OMS za posledních 5 let okres Zlín Tábor Ústí nad Orlicí Benešov Beroun České Budějovice Liberec Plzeň - sever Znojmo Kutná Hora Blansko Cheb Plzeň - jih Rychnov n/K Trutnov Děčín Litoměřice Praha 6 Praha - východ Praha - západ Rakovník Brno - venkov Brno - město Ústí nad Labem Hradec Králové Bruntál Nový Jičín Přerov Domažlice Písek Pardubice Šumperk Vsetín Celkem

2003

2004

2005

2006

2007

6 5 5 4 4 4 4 4 4 3 2 2 2 2 2 1 1 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 59

6 5 5 4 4 4 4 4 4 3 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 0 0 4 3 4 2 0 0 0 1 0 74

6 6 7 3 0 2 4 3 4 2 2 0 2 2 0 0 1 2 0 1 1 1 0 1 1 2 6 3 1 0 0 0 0 63

5 5 3 3 1 0 4 5 7 1 1 0 2 2 1 0 0 1 1 2 1 0 0 1 0 1 13 3 0 3 1 0 0 67

6 6 3 3 1 0 4 5 6 1 1 0 2 2 1 0 0 0 0 0 1 0 1 0 1 2 16 4 0 2 0 0 3 71

Tabulka č. 2 vyjadřuje skutečnost, že práci s mládeží se věnují pouze některé z OMS a to víceméně neustále se stejným počtem kroužků MMOP, což znamená, že kroužky vedou stále stejní zapálení lidé v jednotlivých mysliveckých sdruženích. V některých OMS lze zaznamenat pouze snahy o znovuzakládání kroužků, bohužel je patrné, že často bez významu. Z celkového počtu 84 OMS mělo za posledních pět let snahu o práci s mládeží v kroužcích MMOP pouze 33 OMS, což je 39%. Aktivně v průběhu posledních 4 – 5 let ovšem pracuje pouze 18 OMS, což je 21,4%.

35

Zápisník pro mladé přátele myslivosti a ochrany přírody Je vydáván OMS Benešov a je určen pro členy kroužků mladých přátel myslivosti a ochrany přírody, pro členy ostatních přírodovědných kroužků (při ZŠ, DDM) a pro jednotlivce, kteří mají zájem o myslivost a dění v přírodě. Zápisník je členěn do činností v jednotlivých měsících. Přibližuje dění v přírodě a práci myslivců v honitbě v průběhu roku. Uspořádání „Zápisníku“ je řešeno formou vkládaných volných listů do kroužkových desek velkého formátu. To umožňuje přidávat k tomuto základu další listy s pozorováními, kresbami, vystřiženými články a jinými písemnostmi. Cílem je zaměření na zručnost, dovednost, vytrvalost a samostatnost dětí. Je volně ke stažení na internetových stránkách Zlaté srnčí trofeje. (Ve vyhledávači zadat: Zlatá srnčí trofej. V současné době se totiž mění umístění stránek, a tím pádem i jejich adresa.) Zlatá srnčí trofej ( dále ZST ) Je tradiční dětskou mysliveckou soutěží, kterou vyhlašuje každoročně od roku 1970 ČMMJ. Jedná se zatím o nejrozsáhlejší činnost ČMMJ zaměřenou na práci s mládeží. Letošní rok se bude tedy konat již 37. ročník. Děti jsou rozděleny do dvou věkových kategorií: Kategorie „A“ (děti z III. – V. tříd základních škol). Kategorie „B“ (děti z VI. – IX. Tříd základních škol).

Soutěž probíhá ve třech kolech: • Místní kolo: probíhá v jednotlivých kroužcích, školách, domech dětí a mládeže ( DDM ), do okresního kola postupuje jeho vítěz postupuje do okresního kola. Probíhají vždy dubnu – květnu. • Okresní kolo: pořádají Okresní myslivecké spolky (OMS), ve spolupráci s Domem dětí a mládeže (dále DDM). Vstupním úkolem okresního kola je vyplněný myslivecký, případně vlastní zápisník o pozorování přírody. Okresní kola se většinou pořádají jednodenní. To ovšem není podmínkou. Například na OMS Znojmo mají okresní ZST třídenní. Vítěz okresního kola postupuje do národního kola. Okresní kola probíhají též v dubnu – květnu. Finance potřebné pro zajištění místního a okresního kola hradí vždy OMS, ČMMJ nepřispívá.

36

• Národní kolo: je vyvrcholením celé soutěže. Propozice soutěže jsou nastavena tak že, do národního kola postupuje z každého OMS pouze vítěz. Zcela výjimečně může OMS (pokud neuspořádal okresní kolo) delegovat soutěžícího na základě prokázané úrovně znalostí. Automaticky jsou do národního kola zařazeni i soutěžící, kteří se v loňském ročníku národního finále umístili na prvních třech místech. Z důvodu naplnění kapacity tábora a malé účasti OMS v pořádání okresních kol, se výše uvedená pravidla často striktně nedodržují a je možné z OMS nahlásit například více soutěžících. Národní finále ZST probíhá formou 14 denního soustředění. Od roku 1995 je zaveden spolu s národním finále letní tábor. Nyní je pojmenován „Setkání mladých přátel myslivosti.“ Probíhá vždy v červenci – srpnu ve dvou turnusech – kategorie „A“ a „B.“ Náplní jsou celotáborová soutěž, vycházky do přírody, zábavné hry, praktické soutěže, základy tábornictví a testy zručnosti. Nejdůležitější částí pro hodnocení vítězů jsou vědomostní teoretické testy. Skládají se z těchto oblastí: myslivecká výchova, myslivecká zoologie, péče o zvěř, lovectví, střelectví, myslivecká kynologie, botanika, a ochrana přírody. Druhou stěžejní částí je poznávací stezka, kde jsou umístěny různé exponáty související s myslivostí ( odlitky stop, trus, shozy, preparáty, byliny, dřeviny atd. ). Je kladen důraz na praktické znalosti a dovednosti účastníků, proto celkový počet získaných bodů ze stezky je okolo 300, zatímco u teoretického testu pouze 100 bodů. Účastníci z turnusu jsou rozděleni do 6 – 7 oddílů (podle účasti) po max. 12 dětech. Každý oddíl má 1 – 2 vedoucí. Oddíly v průběhu tábora mezi sebou soutěží v dílčích soutěžích. Problémem, se kterým se pořadatelé potýkají každý rok, je místo konání ZST. Hlavními kritérii pro výběr místa jsou: •

Kapacita, cena a hygienické podmínky ubytovacího zařízení (též jejich každoroční obměna)

•

Vazba na honitbu / myslivecké sdružení (kde by mohla probíhat praktická výuka soutěžících). Je problém s malou ochotou mysliveckých sdružení umožnit volný pohyb účastníků tábora po jejich honitbě (jedná se o 2 x 14 dní). (HOLUBOVÁ, S., 2007, ústní sdělení)

Dalšími problémy jsou: •

Zaplnění pozic vedoucích s odbornými znalostmi a ochotou. Odměny pro vedoucí ZST jsou podle sdělení pracovníků sekretariátu ČMMJ spíše symbolické. Proto se víceméně jedná o lidi „nadšené pro věc.“ Často se

37

vedoucími stávají dřívější účastníci ZST, kteří již splňují podmínky vedoucích oddílů a tábora. Vedoucím oddílu může být osoba starší 18 let. Měl by mít k sobě pomocnou sílu v podobě praktikanta ve věku15 – 18 let. Z úst vedoucích jsem se ovšem dozvěděl, že pro správné vedení oddílu s počtem 12 – 14 dětí jsou za potřebí 2 vedoucí plus praktikant. Pro ČMMJ to jsou bohužel zvýšené náklady na odměny vedoucím, kteří dostávají více, než praktikanti, a proto se snaží prosadit spíše praktikanty. •

Zajištění dostatku cen pro soutěžící (probíhají i vedlejší soutěže v průběhu tábora).

•

Změna doby související s výchovou dětí rodiči. Vedoucí si často stěžují na nezvladatelnost některých z dětí. Dříve byl vedoucí brán dětmi jako autorita, dnes tomu tak není. Financování ZST je následující: náklady na okresní kola si hradí každý OMS

sám. Letní tábor v současné době stojí 3500 Kč. Z této částky hradí rodiče dětí peněžní sumu 1250 Kč, 1250 Kč hradí příslušný OMS (nemá povinnost) a zbylou částku platí ČMMJ. Záměrně je uváděno „zbylou částku.“ Z důvodu nenaplnění kapacity tábora stále zůstávají fixní náklady v podobě ceny pronajatého střediska a pevného počtu vedoucích. Proto výsledná suma může překročit stanovenou částku 3500 Kč, která jde na vrub ČMMJ. V současné době nelze počítat se sponzorskými dary, které by výrazně změnily finanční rozpočet tábora. ČMMJ též v loňském roce předala OMS Znojmo a Plzeň částku 15 000 Kč jako odměnu za výsledky práce s mládeží. Od letošního roku budou na základě výsledků ze ZST odměňovány 3 OMS. Z dotazů, které jsem položil Ing. Svatavě Holubové (členka KPK ČMMJ) vyplývá, že účast dětí převažuje v kategorii B. Děti se jak do samotné soutěže, tak do Setkání mladých přátel myslivosti hlásí často i individuálně, jelikož v této funkci OMS selhávají. Velká část se o soutěži dozví na stránkách časopisu Myslivost a webových stránkách ZST. Z cca 70% tvoří účastníky děti z mysliveckých rodin. Dá se říci, že podstatná část z těchto dětí jezdí na tábor každoročně. Důležitý faktor podle zkušeností vedoucích je, že se děti těší na vedoucí, kteří jezdí též každoročně a se kterými se dlouhodobě znají.

38

Tabulka č. 3 – Vývoj účasti na ZST od roku 1973 do roku 2006

rok 1973 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

ZST počet účastníků

MÍSTO ZDŠ Hovězí, okres Vsetín ZDŠ Hovězí, okres Vsetín ZDŠ Žleby SOUL Kněžičky SOUL Kněžičky mimořádně po jednotlivých krajích SOUL Bílá, okres Frýdek Místek SOUL Šternberk SOUL Šternberk Karlov pod Pradědem SOUL Kněžičky SOUL Lesonice SOUL Svoboda nad Úpou SOUL Lesonice SOUL Kněžičky SOUL Fláje SOUL Lesonice SOUL Karlov SOUL Bílá, okres Frýdek Místek Vidžín SOUL Lesonice Dobrá Voda u Telče Kaplice – Desky, okr. Č. Krumlov Jizbice, okr. Benešov Jizbice, okr. Benešov SOUL Abertamy, okr. Karlovy Vary SOUL Křivoklát – Písky, okr. Rakovník SOUL Bílá, okres Frýdek Místek Hynčice, okr. Bruntál Písky SOUL Fláje Hluboká nad Vltavou Jizbice, okr. Benešov

LETNÍ TÁBOR CELKEM počet účastníků

49 103 121 137 137 148 137 138 129 137 107 145 150 146 151 142 103 88 47 55 54 47 48 51 47

38 17 35 32 34

92 64 83 83 81

50 53 53 55 55 55 79

35 39 52 55 42 78 42

85 92 105 110 97 133 121

Tabulka č. 3 poukazuje zejména na místa konání ZST. Pro lepší přehlednost vývoje počtu účastníků slouží graf č. 2.

39

160 155 150 145 140 135 130 125 120 115 110 105 100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10

Vývoj počtu účastníků ZST 1973 - 2006

19 19 73 19 75 19 76 19 77 19 78 19 79 19 80 19 81 19 82 19 83 19 85 19 86 19 87 19 88 19 89 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 95 19 96 19 97 19 98 20 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 06

počet účastníků

Graf č. 2 – Vývoj počtu účastníků ZST 1973 – 2006

roky ZST počet účastníků

LETNÍ TÁBOR počet účastníků

CELKEM

V grafu č. 2 je na první pohled viditelný pokles účastníků po roce 1989 a naopak přibližně stabilní stav v posledních několika letech. Ten je dán jednak kapacitním využitím ubytovacích míst a jednak počtem vedoucích potřebných k zajištění průběhu tábora. Pro příklad lze uvést, že pro plánovaný jeden turnus 80 dětí na táboře je třeba počítat s celkovou kapacitou lůžek cca 110 – 120 ( ubytování vedoucích a personálu, karanténa pro nemocné děti ). Družiny mladých myslivců Dotvářejí kompletní systém práce s mládeží. Jsou určeny pro zájemce z řad mládeže ve věku 15 – 19 let. Úkolem je získat mládež v období dospívání pro zájmovou činnost v oblasti myslivosti a ochrany přírody. Dá se nazvat „Kategorií C.“ Garantem a zřizovatelem Družiny mladých myslivců (dále DMM) je Okresní myslivecká rada OMS. Ten stanoví garanta, který povede družinu. Základ činnosti spočívá na práci v honitbách, při které má uživatel honitby možnost si tímto způsobem

40

připravit nové myslivce, u kterých je zájem o myslivost a ochranu přírody již mnohaletý. Členové DMM mají možnost zdarma navštěvovat teoretický adeptský kurz. Povinná je pro ně až zkouška z myslivosti, kterou člen družiny vykoná a zaplatí u příslušného OMS, na kterém je přihlášen. Členové DMM jsou povinni se aktivně zúčastňovat prací a metodických schůzek v DMM při OMS a v honitbách pod vedením garanta, či vedoucího skupiny podle plánu činnosti. Dále jsou povinni absolvovat během členství objem činností zahrnující praktickou i teoretickou přípravu stanovenou Směrnicí k organizování zkoušek z myslivosti. Metodický pokyn a Rámcový plán činnosti DMM jsou zveřejněny v časopise Myslivost 6/95 (30 – 31) a 9/95 (27). V současné době Ing. Svatava Holubová pracuje na změnách těchto podkladů, které budou brzy uveřejněny. Vývoj počtu družin v rámci ČR je patrný z grafu č. 3. Graf č. 3 – Počty družin mladých myslivců

80 70 60 50 40 30 20 10 0

71

69 61 62

60 61 41

37

33

26

1

20

07

0

06

0

05

04

20

03

20

20

20

2

1

20

4

02

4

01

00

5

20

99

9

20

98

9

19

97

11

19

96

19

19

94

17 16

95

19

93

19

92

19

91

19

19

89

90

19

88

19

87

19

86

19

19

19

19

85

19

84

počet

Počty Družin mladých myslivců

roky počet členů

V grafu č. 3 je možné pozorovat pozvolný úbytek počtu družin po roce 1989, na rozdíl od kroužků MMOP, kde po roce 1989 došlo k drastickému snížení počtu kroužků a dětí v nich. Výtvarná soutěž „Mé toulky za zvěří“ Letošní rok probíhá již V. ročník. Poslání soutěže je zachytit zážitky dětí, které získaly při toulkách přírodou při pozorování života zvěře žijící v české přírodě 41

a umocnit v nich pozitivní vliv přírody na rozvoj jejich ekologického cítění a vnímání přírody. Příspěvkem mohou být kresby, malby či grafiky s motivy zvěře a přírody. Vyhlašuje se na podzim a vyhodnocení se provádí v dubnu následujícího roku tak, aby vítězné práce mohly být vystaveny na vrcholových mysliveckých akcích jako je například Mezinárodní výstava myslivosti, rybářství a včel Natura Viva v Lysé nad Labem. Soutěž probíhá ve 4 kategoriích (1. děti do 6 let; 2. děti 6 – 8 let; 3. děti 9 – 12 let; 4. děti 13 – 15 let). Do IV. ročníku bylo celkem zasláno 3945 prací. Korespondenční soutěž Korespondenční soutěž pro mladé včelaře, myslivce, rybáře a zahrádkáře v časopise Včelařství. Jedná se o první ročník vzájemné spolupráce mezi výše jmenovanými organizacemi. Je složena ze čtyř částí skládající se z otázek jednotlivých oborů. Vyhodnocení proběhne při společné výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem. Korespondenční soutěž bych hodnotil jako výtečnou možnost spolupráce mezi organizacemi v ČR, jako jsou rybáři, včelaři i zahrádkáři. CD pro mládež LČR a ČMMJ Interaktivní naučné CD „Les, zvěř, myslivost a ochrana přírody v prezentacích“ vyrobila ČMMJ ve spolupráci s Lesy České republiky. Prezentace přibližují péči o přírodu dětem a mládeži. Shrnují činnost člověka využívajícího přírodních zdrojů a současně pečujícího o přírodu. Mají za cíl prezentovat myslivost jako ruku křehké rovnováhy současné krajiny. CD se skládá ze 7 částí (Hlavní druhy zvěře, Člověk a příroda, Zvěř naší přírody, Jak můžeme pomoci naší zvěři, Život v lese, Člověk a životní prostředí, Myslivost). Ze zápisu jednání KPK z 8. 2. 2007 jsem se ovšem dočetl, že KPK toto CD nedoporučuje k dalšímu rozšiřování. Důvodem jsou velké textové statě, které jsou pro žáky nezajímavé. CD nenaplňuje a nesplňuje představy KPK o materiálu k myslivecké výchově mládeže. Osobně se domnívám, že toto CD je vhodným doplňkem k výuce dětí zejména v kroužcích MMOP v zimních měsících. Dětský koutek na výstavě Natura Viva U příležitosti výstavy Natura Viva v Lysé nad Labem je již 4. rokem pořádána myslivecká vědomostní soutěž v tzv. dětském koutku. Sestává se z teoretického testu o

42

10 otázkách typu „a,b,c,“ a praktické stezky. Ta je imitací přírody v hale, kde jsou umístěny různé preparáty, lebky, vycpaniny, přírodniny atd. Průměrná účastnost je cca 500 dětí. V loňském roce se jí zúčastnilo 279 dětí v kategorii „A“ a 219 dětí v kategorii „B“ (stejné rozdělení jako u ZST). „Červen – měsíc myslivosti“ Červen je měsíc, kdy se příroda přičiňuje, aby dala nové životy. Je to měsíc, v němž všechno živé ve volnosti potřebuje lidskou péči a ochranu. Nejcitlivější ruce, důvtipné mozky a statečná srdce. Nebylo proto třeba dlouho uvažovat, který z měsíců roku vybrat za měsíc ochrany přírody – za měsíc myslivosti. V červnu si také připomínáme , že myslivci mají jednu velkou povinnost: získávat k pro práci na ochraně přírody všechny obětavé lidi a především mládež. Učit je milovat všechno živé a vštěpovat jim, že bez života ve volnosti nebude života vůbec. (DOHNÁLEK, L., 2000) K této akci byly dříve tištěny plakáty pro děti informující o ochraně přírody. Den mladých vystavovatelů Jednalo se o akci, která byla uskutečňována v polovině 90. let v rámci výstavy loveckých psů na Mladoboleslavsku ve spolupráci s Českomoravskou kynologickou unií (ČMKU). V rámci výstavy byla vyhlášena kategorie mladých vystavovatelů, kteří směli v kruhu vystavovat své psí svěřence. Bohužel, jak jsem se informoval na OMS Mladá Boleslav, tato kategorie v rámci výstav se v současné době nevyhlašuje. Myslivecký televizní magazín Jedná se o připravovaný projekt ČMMJ, který bude k vidění na obrazovkách zřejmě od 1. ledna 2008. Podmínky vyhlášené soutěže splňovaly pouze 2 projekty. „Myslivcův rok” (předložila agentura TODO production, s.r.o.) a „Lesu zdar” (předložil Vojtěch Fatka). Byla vybrána práce p. Fatky. V TV magazínu, který poběží na obrazovkách ČT2 každých 14 dní, půjde především o pozitivní a přitom atraktivní zkušenosti, zajímavé akce, výrazné osobnosti a podobně, které mohou zaujmout jak myslivce, tak i nemysliveckou veřejnost. Nepůjde pouze o prezentaci myslivců a jejich činnosti. Pořad by měl ukázat, že stát se a být myslivcem není jen o lovu a střílení.

43

Každý z dílů bude tématicky zaměřen na konkrétní věc. Návrhy k natáčení by měly předkládat OMS, nebo jednotlivci. Vlastní iniciativy členů ČMMJ Řada aktivit

vycházející

z různorodé činnosti

myslivců

v jednotlivých

mysliveckých sdružení není zahrnována do celkové statistiky ČMMJ. Není proto možné udávat konkrétní druhy činnosti a jejich počty. Je ovšem možné říci z vlastních zkušeností a z přečtených sdělení v mysliveckých časopisech, jakým způsobem myslivci zasahují do veřejného života, a tím pozitivně mění obraz myslivosti. Jedná se zejména o přednášky na mateřských a základních školách, pořádání mysliveckých dnů, slavností, podílení se na dětských dnech, dnech Země, zakládání remízků, při tvorbě budek a krmítek, kde mají děti možnost přijít do kontaktu nejen se slovem myslivost, ale hlavně nástinem činností, které myslivci vykonávají. Někteří, jako pan Jarošek z Velké nad Veličkou, vybudovali vlastní myslivecké muzeum.

6.2. Řád svatého Huberta (ŘSH) Je nejstarší mysliveckou organizací v ČR se sídlem na zámku Kuks. Byl založen 3. 11. 1695 Antonínem Františkem hrabětem Sporckem. Současný Řád svatého Huberta v Kuksu byl ilegálně obnoven dne 3.listopadu 1978 a po roce 1990 legalizován. Náplní činnosti ŘSH je kromě udržování zvyků a tradic české myslivosti a duchovní hodnoty myslivosti, prezentace a propagace myslivosti veřejnosti. ŘSH má své prefektury, které přibližné kopírují kraje ČR. V nich pořádají členové ŘSH akce regionálního charakteru např. Myslivecké slavnosti Vysočiny, Novorolské myslivecké slavnosti. Vyvrcholením jsou pak celostátní Svatohubertské slavnosti na Kuksu. Při obou akcích ŘSH nezapomíná a věnuje se i nejmenším návštěvníkům a připravuje pro ně doprovodný program. Např. při Svatohubertských slavnostech na Kuksu spolupracují s Lesy České Republiky (dále LČR) na naučné stezce. Naučná stezka je tvořena několika zastávkami, na kterých se děti seznamují např. ekologickým zaměřením na třídění odpadů, dále stanoviště botanické, stanoviště dendrologické a stanoviště myslivosti. Všem stanovištím nechybí praktické stránky. Ty jsou prezentovány zejména v hmatatelné podobě jako např. dřevěné špalíky, větvičky stromů, šišky, vycpaniny a lebky zvěře, různé druhy odpadů atd.

44

Fotosoutěž „Myslivecký rok ve fotografii“ Nultý ročník této celostátní soutěže vyhlašuje ŘSH s Klubem přátel Řádu svatého Huberta a časopisem Svět myslivosti. Smyslem soutěže je zachytit činnost myslivce v průběhu roku. Soutěž je věkově neomezená a sleduje podchycení všímavostí soutěžících v přírodě. Došlé příspěvky budou vystavovány při příležitosti konání Svatohubertských slavnostech na Kuksu.

6.3. Klub přátel Řádu svatého Huberta (KpŘsH) Klub sdružuje zejména mladé myslivce, kteří se hlásí k myšlenkám a odkazu A. F. hraběte Sporcka. Jeho členové si uvědomují hlubokou propast mezi myslivci a veřejností a snaží se o nápravu. Mezi jejich hlavní osvětovou činnost patří: úzká spolupráce s ŘSH na slavnostech, pořádání Dnů Země a Dnů ptactva, individuální přednášky na základních školách, Pod záštitou KpŘsH a MS Strážný vrch Uhelná Příbram ( okres Havlíčkův Brod ) již druhým rokem zdárně funguje Kroužek myslivosti a ochrany přírody. Podařilo se i uskutečnit dětský letní tábor pro členy tohoto kroužku. Výtvarná soutěž „Příroda kolem nás očima myslivce“ Druhý ročník celostátní výtvarné soutěže pro děti mateřských a základních škol pořádá KpŘsH ve spolupráci s ŘSH a časopisem Svět myslivosti. Pravidla jsou vypisována pro 3 kategorie ( 1. děti do 8 let, 2. děti 9 – 12 let, 3. děti 13 – 15 let ). Došlá díla vystavována při příležitosti konání Svatohubertských slavností na Kuksu jsou volně k prodeji návštěvníkům slavností. Vybrané dobrovolné příspěvky a částky za dražbu nejlepších děl jsou zasílány na dobročinné účely nadacím ( Světluška, SOS dětské vesničky ). K přednáškám na školách mají k dispozici vypracovanou prezentaci o myslivosti a ochrany přírody v aplikaci Microsoft Power Point.

6.4. Asociace profesionálních myslivců ČR (APM) Byla založena v roce 1995 skupinou profesionálních myslivců jako reakce na stále se zhoršující situaci v myslivosti a klesající prestiž tohoto odvětví lidské činnosti ve společnosti. (VACH, M., 1999) K prezentaci APM slouží mimo jiné internetové stránky, na kterých jsem ovšem k tomuto tématu nic nenašel. Po kontaktování mailem a telefonicky mě zodpovězeno nebylo.

45

6.5. Safari club International Bohemia a Moravia (SCIBaM) V roce 1992 se podařilo v České republice založit českou pobočku Safari club International. Pobočka navazuje na činnost prestižní mezinárodní organizace v USA. Hlavní motivací pro založení české pobočky byly moderní pohledy na chov a lov zvěře, vycházející z ekologických zákonitostí. (VACH, M., 1999) Podobně jako u APM se mi nepodařilo zjistit bližší údaje týkající se tématu od členů SCIBaM. Internetové stránky jsou v přestavbě.

46

7. Výsledky a diskuze Při zpracovávání bakalářské práce jsem dospěl k několika otázkám či faktům, nad kterými se chci zamyslet v této kapitole. Co je přímo do očí bijící např. z grafu č. 1 je drastický úbytek kroužků MMOP a členů v nich po roce 1989. Proč tomu ovšem tak je? Jistě doba demokracie, svobodného pojetí života a stále se zvyšujícího pracovního vytížení zapříčinila v těch, kteří se práci s mládeží věnovali za minulého režimu, ústup od této zasloužilé činnosti. Ovšem druhou stranou mince zůstává otázka, zda tak vysoký počet kroužků za minulého režimu řádně fungoval. Při zpracovávání práce jsem se často setkával s různými názory na kroužky za minulého režimu. Pravdou jistě je, že často kroužky byly pouze vedené na papíře a oficiálně téměř kroužek nefungoval. Dalším faktem je, že kroužky byly nepsaně diktovány Ústředním výborem KSČ. Ostudou MS tenkrát bylo takovýto kroužek nemít, protože v okolních MS je již měli. Tak se nesmělo zůstat pozadu. Nemluvě o vyhodnocování plánu plnění apod. Myšlenkou ÚV KSČ bylo podchytit politickou výchovu již v raném věku – tedy u dětí. Proto každé dítě muselo být v nějakém zájmovém kroužku. Je sice hezké dívat se na vysoké počty dětí v kroužcích a „mnout si ruce.“ Pokud se ale dnes zamyslíme nad tím, že často do funkce vedoucího kroužku byli lidé nuceni, či jim tento nesnadný úkol připadl, jednoduše dospějeme k negativnímu závěru. Jakému? Takovýto člověk, bez vztahu k dětem, bez nadšení vymýšlet pro děti náplň, bez trpělivosti neúnavně dětem vysvětlovat vztahy v přírodě, nikdy nemohl vést kroužek správným směrem. Výsledkem mohlo být znechucení významu myslivosti u dětí, či zkreslený pohled na myslivost. (FÁBELOVÁ, 1997) v časopise Myslivost uvádí, že za minulého režimu, kdy v kroužcích bylo vychováváno a sdružováno cca 15 000 dětí, jich myslivosti zůstala věrna 1/3 – tedy 5000. Zabývá se též otázkou, proč děti do kroužku vstupovaly. Častým důvodem byly přihlášky na střední školy. Vyplňovala se totiž kolonka, ve kterých zájmových organizacích a kroužcích školák působil. Z čehož tím pádem vyplývá i odpověď, proč kroužky navštěvovalo tolik dětí a proč myslivosti zůstala věrná jen 1/3 členů kroužků. Na druhou stranu bychom neměli zatracovat nápady a myšlenky, které minulá doba sebou přinesla. Řada z nich velice úspěšně navázala na tradici dřívějších dob. Jako třeba ZST, Červen – měsíc myslivosti, Týden lesů apod. Měli bychom se z takovýchto nápadů poučit a přetvořit je k dnešnímu obrazu společnosti. Jako neoddiskutovatelný

47

příklad výborné práce s mládeží je možné uvést udělenou medaili ČMS v roce 1983 za nejlépe propracovaný systém práce s mládeží. Medaile byla udělena za propracovaný systém práce, nikoliv za vysoké počty mládeže. Je tedy obrovskou škodou udělat za minulostí tlustou čáru a dále nepokračovat. Jestliže se poohlédneme dál do historie, objevíme zde natáčení prvních filmů. Rozrůstající se archiv filmů s mysliveckou tématikou postupně doplňovaly filmy pro děti s mysliveckou tématikou. Po déle trvajícím úpadku lze dnes říci, že se opět ČMMJ snaží na tuto tradici navázat ve spolupráci s Videoklubem při ČMMJ. Kulturně propagační komise (KPK) ČMMJ si uvědomuje, že prezentace myslivosti v podobě filmů je nedílnou součástí propagace myslivosti. Zjistil jsem, že jedním z limitujících faktorů pro zvýšení propagace, jsou finance. Pokud vezmeme v potaz naši největší mysliveckou organizaci – ČMMJ a její KPK, v rozpočtu na ni ročně připadá částka 2 mil. Kč. Jako hlavní cíl si ČMMJ vytyčila natáčení mysliveckého televizního magazínu, který tento rozpočet sníží o více než ½. Tudíž na další propagační činnost zbývá necelý 1 mil. Kč, což v dnešní době není příliš a je nutné si uvědomit, že tato částka celá neputuje na práci s mládeží. Z této částky se pokrývají mj. náklady na výstavy, prezentaci ČMMJ apod. Přesnou částku, kterou KPK vynakládá na práci s mládeží, jsem se bohužel nedozvěděl. Navíc OMS jsou samostatné právnické jednotky, takže na svoji propagační činnost musí shánět své vlastní prostředky. Dalším zjištěním pro mne byla skutečnost, že KPK již tolik nepreferuje kroužky MMOP. Chtěla by do budoucna podporovat spíše rodinné pouto „otec – syn.“ Kdy platí pravidlo, že např. otec vždy dokáže předat více informací jednomu, dvěma, třem dětem, než-li vedoucí kroužku skupině cca 15 dětí? Na druhou stranu si osobně myslím, že upustit od kroužků úplně nelze. Při kroužku MMOP, který vedu v Uhelné Příbrami, preferuji všeobecný přehled dětí o přírodě a její ochraně. Pozoruji zvyšující se zájem dětí o dění v přírodě. V kroužku se utváří kolektiv dětí, které mají společné zájmy, mají si o čem povídat, těší se na páteční setkání, učí se jeden od druhého (což u vazby otec – syn nelze vždy dosáhnout). Nehledě na to, že děti kolektiv vyhledávají, je to v jejich vývoji přirozené. A proč ne zrovna takový, ve kterém jsou děti podobného zájmu. V neposlední řadě přispívá též ke zlepšení obrazu myslivců v očích veřejnosti a rodičů dětí. Bohužel musím konstatovat i tu skutečnost, se kterou jsem se osobně sice nesetkal a nevím, jak přesně tuto lidskou vlastnost definovat. V průběhu sepisování této práce jsem se dozvídal, že tak významná práce s mládeží bývá jednak nedoceňována a jednak 48

jsou vedoucí kroužků často terčem různé kritiky. Je to smutné, ale v krajních případech jsou některými lidmi nazýváni pedofily. O tom, zda má či nemá myslivecká práce s mládeží v dnešní době význam, snad již nikdo nepochybuje. Svědčí o tom i mezinárodní sympózium o trvalém využívání přírodních zdrojů a biodiverzitě v Helsinkách 21. května 2003 při příležitosti 50. generálního shromáždění CIC. Všichni zúčastnění (kromě zástupců CIC také představitelé FAO, CITES, WWF aj.) se shodli, že jde o základní problém při výchově mládeže, při níž je nezbytná celosvětová spolupráce všech mysliveckých institucí a organizací, neboť na mládeži záleží také budoucnost myslivosti. Na druhou stranu je tento problém všeobecně známý, hovoříme o něm, ale přílišná horlivost k řešení, z nás myslivců také neplyne. V současné době, kdy je patrná propast mezi venkovem a městem a mezi myslivci a veřejností, by se naše činy neměly soustředit pouze na výchovu mladých jako budoucí generace myslivců, ale především na ukázce cesty k přírodě a jejímu poznávání a začlenění „škatulky“ myslivost do života v přírodě. V dnešní době, kdy se rodiče stále více snaží o kariérní růst, „honí“ se za lepšími výdělky, stěhují se do měst apod., je zřejmé, že z nedostatku volného času zanedbávají výchovu svých dětí, natož aby měli čas na výchovu jiných. Velice se změnil i jejich názor na myslivost a její význam v dnešní, člověkem pozměněné, krajině. Nemohou potom tedy svým potomkům objektivně vysvětlit pojem myslivost a její význam. Se „zdárnou“ pomocí sdělovacích prostředků a některých rádoby ochranářských a ekologických organizací se k dětem dostávají často velice zkreslené informace. Měli bychom být něco jako náhrada za nevzdělané rodiče. K tomu všemu na druhou stranu má dnešní mládež nepřeberné množství aktivit, kurzů, jiných kroužků, kde se může seberealizovat. Úskalí s sebou přináší i rychlý rozvoj techniky, který děti stále více odtahuje od přírody. Je tedy problém, jak děti získat pro myslivost. Měli bychom více brát v potaz demografický vývoj obyvatelstva v ČR. Dochází k neustálému poklesu počtu dětí a mládeže a ke zvyšování počtu starších lidí, zejména v důchodovém věku. Z toho tedy nelze předpokládat zvýšený příliv mladých myslivců. Pokud by se přestalo s dosavadní propagací, mohlo by to mít fatální důsledky pro další vývoj myslivosti v ČR. Zohledněna musí též být finanční náročnost tohoto „ koníčku.“ Ovšem, který koníček dnes nic nestojí?

49

Graf č. 4 – Věkové složení členské základny ČMMJ

Převzato z: ŠILHA, J., DVOŘÁKOVÁ, I., BROUKAL, V., PC prezentace: Analýza členské základny pro poradu předsedů a jednatelů OMS ČMMJ, ČMMJ, Praha, Brno 2004

Graf č. 4 poukazuje na rozložení věkových stupňů u členů ČMMJ. Je patrné, že největší počet členů je ve věkovém stupni 50 – 60 let., naopak nejmenší počet členů je ve věkovém stupni 15 – 20 let a ve stupni 20 – 30 let. Což dokazuje stárnutí členské základny ČMMJ a tím spojeného snižování počtu členů.

50

8. Závěr a doporučení Myslivecká práce s mládeží je nezastupitelnou součástí myslivecké činnosti. Její úroveň zejména v průběhu posledního století měla různou podobu. Současná doba a trend, kterým se ubírá dnešní civilizace, se čím dál více odvrací od přírody a jejího chápání. Myslivci v tomto pohledu poněkud „zaspali“ dobu. Místo nich se angažují různé ekologické organizace, často s poněkud zavádějícími a jednostranně zaměřenými informacemi. Doporučil bych ke zlepšení současného stavu úplně tyto ekologické organizace nezatracovat. Zpracovat průzkum a pro nejlepší z nich se rozhodnout k užší spolupráci. V rámci ČMMJ jim můžeme poskytnout tak perfektní organizační síť ČR, kterou jsou OMS spolu se sekretariátem ČMMJ. Dále navrhuji více se soustředit na podchycení zájmu dětí o myslivost prostřednictvím internetu, který by se mohl stát silnou zbraní při propagaci myslivosti. Měli bychom dětem vyjít více vstříc s moderní technikou, na kterou jsou zvyklé z každodenního života - formou tvorby internetových stránek, prezentací myslivosti v Power Pointu, přednášet s pomocí multimediálních CD. Nesmíme působit jako zastaralá a věkově stárnoucí organizace, bez zájmu přiučit se něčemu novému. Za jednu z nejdůležitějších věcí považuji navázání prvotního kontaktu s dětmi. Protože k čemu by nám byla veškerá další práce s mládeží, když budou děti bez prvotního kontaktu s myslivostí? Jedná se především o přednášky myslivců na školách. Tam si děti při hodině přírodopisu, ne snad nuceně, ale vyslechnou si přednášku myslivce. Samozřejmě záleží na zkušenosti a schopnosti dotyčného umět o významu myslivosti vyprávět. Po takovéto přednášce již budou děti schopny si udělat obrázek, co by je mohlo čekat, když přijdou na jakoukoliv další propagační akci pořádanou myslivci. Bohužel je nutné říci, že myslivců, kteří přednášejí na školách, je stále velice málo a ne každý z myslivců má dar zaujmout děti svým vyprávěním. Dále doporučuji vyvíjet daleko větší snahu o získávání peněz na práci s mládeží z dotačních titulů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dotačních grantů Evropské unie, či udělovat výhody členům ČMMJ, kteří pracují s mládeží. Konkrétní nedostatky ze strany myslivců jsem shledal v: nedostatku příruček, knížek, metodik k práci s mládeží. S tím souvisí i malý zájem myslivců a OMS o tento problém a nedostatek finančních prostředků.

51

9. Souhrn Cílem této bakalářské práce bylo vyhodnocení myslivecké práce s mládeží v České republice. V práci byla popsána metodika postupu práce a literární přehled. Na jejich základě zpracován historický vývoj a současný stav myslivecké práce s mládeží. Šetření bylo prováděno zejména v rámci největší myslivecké organizace v České republice – Českomoravské myslivecké jednoty. Významně působí i další myslivecké organizace v ČR. Z práce vyplývá, že mezi ně patří Řád svatého Huberta a Klub přátel Řádu svatého Huberta. V diskuzní části práce je věnován prostor k zamyšlení proč došlo k úbytku počtu kroužků, vedoucích a celkové zájmu o práci s mládeží po roce 1989. V závěru jsou sepsány vlastní doporučení vyplývající z této práce. Jedná se především o prvotní komunikaci mezi dětmi a myslivci formou přednášek na školách. Zlepšení využívání možností internetu a počítačové techniky k získávání mládeže. Začít lépe komunikovat a spolupracovat s vybranými ekologickými organizacemi v ČR. Mezi zjištěné nedostatky patří malé finanční prostředky k propagaci myslivosti, malý počet metodik, příruček apod. k vedení mládeže a malý zájem myslivců o tuto problematiku.

Summary The goal of this bachelor thesis was the evaluation of the gamekeepers’ work with the youth in the Czech Republic. The work has described the methods for the work procedures and the overview of literature. It has served as the basis for the preparation of historic development and present situation of the gamekeepers’ work with the youth. Examination was namely performed within the largest gamekeepers’ organization in the Czech Republic - the Czech-Moravian Gamekeepers Association. Activities of other gamekeepers’ organizations in the Czech Republic have significant importance as well. This work shows that the Order of St. Hubert and the Club of Friends of the Order of St. Hubert are among these organizations. The discussion section of this work has dedicated a space for the contemplation why is it that the number of interest groups, the number of their leaders and the overall interest in the work with the youth has declined so much after 1989. The conclusion is listing the actual recommendations resulting from this work. It mainly involves the initial communication between children and gamekeepers by means of school lectures. A need for the improvement in the use of Internet and computer technology to get the youth involved. A need to start better communication and cooperation with the selected ecological organizations in the Czech 52

Republic. The shortcomings which were discovered include insufficient financial resources for the promotion of gamekeeping, small number of methods, handbooks and similar things needed to lead the youth as well as insufficient interest on the side of gamekeepers about these problems.

53

10. Seznam použité literatury ANDRESKA, J., ANDRESKOVÁ, E., Tisíc Vimperk 1993, 439 s

let

myslivosti,

nakladatelství

Tina,

BEZDĚK, F., Hledání kořenů mysliveckých tradic, nakladatelství Sursum, Kuks 1999, 70 s DOHNÁLEK, L., Myslivci a příroda, nakladatelství Votobia, Olomouc 2000, 77 s HELL, P., HROMAS, J., Nová příručka myslivce, vydavatelství Príroda, Bratislava 2002, 280 s HROMAS, J., a kol., Myslivost ( učebnice ), Matice lesnická, Písek 2000, 491 s HROMAS, J., a kol., 80 let myslivecké jednoty, nakladatelství Jiří Flégl - VEGA, Praha 2003, 142 s KRTIČKA, K., 2004, 120 s

A KOL.,

Děti, vedoucí, volný čas, Institut dětí a mládeže MŠMT, Praha

KUTÝ, J., Bezpečnostní pravidla činností s dětmi a mládeží, vydal Junák – svaz skautů a skautek ČR, Praha 2004, 130 s SOUCHA, A., ZUBINA, M., ŠŤASTNÝ J., 40 let Československé myslivecké organizace, Československý myslivecký svaz, 1963, 135 s ŠILHA, J., DVOŘÁKOVÁ, I., BROUKAL, V., PC prezentace: Analýza členské základny pro poradu předsedů a jednatelů OMS ČMMJ, ČMMJ, Praha, Brno 2004 VACA, D., Myslivecké filmy ČSMJ, Sborník k III. Ročníku Slavností k měsíci myslivosti, Řád sv. Huberta, Nová Role 2006 VACH, M., a kol., Myslivost, nakladatelství Silvestris, Uhlířské Janovice 1999, 368 s ZÁSMĚTA, V., a kol., 50 let České myslivecké organizace, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1973, 265 s ZÁPISY KULTURNĚ PROPAGAČNÍ KOMISE ČMMJ: Zápis KPK ČMMJ z 12. 8. 2005 Zápis z porady předsedů KPK OMS ČMMJ z 14. 10. 2006 Zápis KPK ČMMJ z 19. 10. 2006 Zápis KPK ČMMJ z 8. 2. 2007 ZÁKONY A VYHLÁŠKY: Zákon č. 499/2001 sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů 54

ČASOPISY: Myslivost – Stráž myslivosti Svět myslivosti ÚSTNÍ SDĚLENÍ: Mgr. Wolf Miroslav – předseda Kulturně propagační komise ČMMJ Ing. Holubová Svatava – člen Kulturně propagační komise ČMMJ

STANOVY: Stanovy Českomoravské myslivecké jednoty Stanovy Řádu svatého Huberta Stanovy Klubu přátel Řádu svatého Huberta INTERNETOVÉ ZDROJE: www.cmmj.cz www.myslivost.cz www.svetmyslivosti.silvarium.cz www.msmt.cz www.lesycr.cz http://www.sokolnictvi.net/ks/1.html www.video-club.cz www.klubautoru.cz

55