MYKOLOGIEí:Ý;V;;.vj ROČNÍK. ČlSLO. '* 1 f* Jfc ' lf *"

MYKOLOGIE í:Ý;V;;.vj

ROČNÍK '* 1

f*Jfc ’

ČlSLO

'

lf ■ **"

:

ČESKÁ Č a s o p is R očník

Cs. v ě d e c k é

s p o le č n s s ti

p ro m y k o lo g ii k š íř e n í v ě d e c k é i p r a k ti c k é

38

Číslo

V edoucí i:

M Y K O L O G IE

redaktor:

z n a lo s ti

3

hub

po

s tr á n c e

S rpen

1984

p ro f. R N D r. Z d e n ě k U rban, D rS c.

R edakční rada: R N D r. D orota B r illo v á , C S c.; R N D r. P etr F ra g n er; M U D r. lo s e f H erin k ; R N D r. V ěra H olu b o v á , C S c.; R N D r. F r a n tiše k K otla b a , C S c.; R N D r. V la d im ír M u sílek , D rS c .; doc. R N D r. Jan N e čá sek , C S c.; in g . C yp rián P a u le c h , C S c.; p ro f. R N D r. V la d im ír R y p á ček , D rS c., č le n k o r e s p o n d e n t Č S A V ; R N D r. M ilo sla v S ta n ěk , C Sc. V ýkonný

redaktor:

R N D r. M irko S v rček , CSc.

P ř ís p ě v k y z a s íle jte n a a d r e s u v ý k o n n é h o r e d a k t o r a : 115 79 P r a h a 1, V á c la v s k é n á m . 6B, N á r o d n í m u z e u m , te le fo n 269451—59.

2. s e š it v y še l 15. k v ě tn a 1984

1

i :

;

i '

l f

\

OBSAH S. Š e b e k : A u g u s t C'. J. C o rd a a p o č á tk y m y k o lo g ie v C e c h á c h ........................................129 F . K o t l a b a , Z. P o u z a r a L . R y v a r d e n : N ě k o lik v z á c n ý c h n e b o n o v ý c h c h o r o š ů p r o K u b u .................................................................................................................... 137 J. M o r a v e c : D v a n o v é d r u h y r o d u C o p ro b ia a ta x o n o m ic k é p o z n á m k y k r o ­ d ů m C h e ily m e n ia a C o p ro b ia (D isc o m y c e le s, P e z i z a l e s ) ...................................146 J. G á p e r : D y n a m ik a u v o f ň o v a n ia .spor /. p lo d n ic v y b r a n ý c h d re v o k a z n ý c h h u b ..................................................................................................................................................... 156 N o v é n á l e z y h u b v Č e s k o s l o v e n s k u . 21. M ý c e n a d io s m a K rie g ls t e in e r e t S c h w o b e l (V . A n t o n í n a R. F e l l n e r ) ....................................161 Z. Č e r n o h o r s k ý : R N D r. V. J. S t a n ě k — in m e m o r i a m ......................................164 V. R y p á č e k : D oc. P h D r. J a n M a c k ů (1919—1983) in m e m o r ia m . . . . 166 Z. U r b a n : 3. m e z in á r o d n í m y k o lo g ic k ý k o n g r e s (IM C 3), T o k io 1983 . . . 168 J. M o r a v e c : P ř e d s je z d o v á e x k u r z e F o r a y 2 a p r a c o v n í k o n f e re n c e o t a x o ­ n o m ii D isc o m y c e te s T ř e tíh o m e z in á r o d n íh o m y k o lo g ic k é h o k o n g re s u v T o ­ k iu 1983 (IM C 3 ) ................................................................................................................... 173 J. H e r i n k : T ř e t í m y k o lo g ic k é d n y n a S lo v e n s k u (S k ý c o v , 4 .-8 . 10. 1983) . . 176 S. Š e b e k : Z p r á v a o č in n o s ti Č e s k o s lo v e n s k é v ě d e c k é sp o le č n o s ti p r o m y k o lo g ii p ř i Č S A V v ro c e 1983 179 Č e s k o s l o v e n s k á v ě d e c k á s p o l e č n o s t p ro m y k o lo g ii. Sezn a m č l e n ů s e s t a v e n ý k e d n i 31. X I I . 1 9 8 3 ................................. 183 R e f e r á t y o l i t e r a t u ř e : R . S c h u b e r t, H . H . H a n d k e e t H . P a n k o w , E x k u r s io n s f lo r a f ů r d ie G e b ie te d e r D D R u n d d e r B D R (Z. P o u z a r, s tr. 191); B. G u m iň s k a e t W. W o je w o d a , G rz y b y i ic h o z n a e z a n ie (F. K o tla b a a Z. P o u z a r. str. 163); J. W e b s te r, I n t r o d u c tio n to íu n g i (V. S k a lic k ý , s tr . 178); G. T. C o le e t B. K e n d r ic k , B io lo g y o f c o n id ia l fu n g i (J. R od, str. 182). Přílohy: černob ílé tabule: V II. P in u s c a r i b a e a a n d P u r d i a e a c u b e n s is V III. C e r ip o r ia a la c h u a n a (M u rrill) H a lle n b . IX . E c h in o c h a e te b r a c h y p o r a (M ont.) R yv. X .P e r e n n ip o r ia te p h r o p o r a (M ont.) R yv. X I. P e r e n n ip o r i a te p h r o p o r a (M ont.) R yv. X II. P e r e n n ip o r i a t e p h r o p o r a (M ont.) R y v . a n d W r ig h to p o r ia l e n t a (O v e rh . e t L ow e) Pouz. X I II. R N D r. V. J. S ta n ě k

ČESKÁ MYKOLOGIE ČA SO PIS ČESK O SLO V EN SK É V ÉDECKÉ SPO LEČN OSTI PRO M YKOLOGII ROČNÍK 38 1984 SEŠIT 3

August C. J. Corda a počátky mykologie v Čechách Au(|iisl C. J. Corda mul die Anliiiijjc der Mykologie in Bohmen S vatopluk Šebek

Naše m ykologie, rozvíjející se v 1. polovině 19. stol., měla to štěstí, že v jejím čele stály v Cechách dvě tak význam né osobnosti, jako byl med. dr. V in c e n c J u l i u s K r o m b h o l z a A u g u s t C. J . C o r d a . P rv n í byl zakladatelem naší m y ­ kologie m akrom ycetů a mykologické toxikologie, d ru h ý m nohostranným přírodozpytcem , jehož práce v mykologii byla cenným přínosem k poznání m ikrom ycetů, zejm éna plísní a deuterom ycetů, a jehož objevy v m ikroskopii hub byly neobyčejně cenným vkladem do základů nového sm ěru ve studiu hub, navrženého už Michelim v 1. polovině 18. stol., jejž pak soustavně rozvinul. V uplynulých letech jsm e vzpom enuli K rom bholzových životních výročí. Letošní 175. výročí Cordova narození a 135. výročí jeho tragické sm rti jsou příležitostí k tom u, abychom si připom enuli především dílo tohoto všestranného vědce, botanika, kryptogam ologa, fytopatologa, paleobotanika, paleozoologa, zoologa, lékaře a chem ika, k te rý byl ojedinělým ale zároveň i osamoceným zjevem a význam nou osobností počátků přírodních věd v 19. století v Čechách. A u g u s t C a r l J o s e p h C o r d a se narodil 22. X . 1809 v Liberci jako jediné dítě A ugusta Cordy, velkoobchodníka s plátnem a suknem , a m atk y Marie A nny, roz. C erutti, jejíž předkové byli italského původu. Po brzkém ú m rtí obou rodičů v r. 1810 se výchovy m alého Cordy u jala načas jeho babička z m atčiny stran y Terezie Cerutii. Ta však v r. 1821 — Cordovi bylo teh d y necelých 12 roků — um írá a jeho další životní osudy přecházejí do rukou libereckého tex tilního podnikatele F erdinanda Rom helda, k te rý byl už v r. 1810 jm enován Cordovým druhým poručníkem . Po sm rti své babičky odchází m ladý A ugust C. J . Corda do P rah y ke svém u strýci V ojtěchu D anielu Cordovi, k te rý převzal v r. 1829 po F erdinandu Rom heldovi Cordovo poručnictví. Už během svých gym naziálních studií projevoval m ladý Corda neobyčejný zájem o přírodní vědy, ale praktické názory jeho poručníka na budoucí uspořádání životní d ráhy m ladého Cordy byly příčinou, proč musel u p u stit od svého zám ěru s tá t se prak tik an tem na Chotkově panství v N ových Dvorech u K u tn é H ory a proč nakonec v r. 1828 vstoupil do učení v B attk o v ě pražské drogerii a obchodu léčivy (Anděl 1976). T ento jeho učební pom ěr, byť jen krátkodobý, umožnil m u však ještě více prohloubit jeho přírodovědecké zájm y, neboť Corda při něm docházel do K análské zah rad y na přednášky prof. Ignáce B. Tausche o ekonom icko-botanické technice, na Polytechnickém in stitu tu byl posluchačem m ineralogických přednášek F. X. Zippeho a chem ických J.S te in m a n n a , z univerzitních kruhů se teh d y seznámil s V. J . K rom bholzem a B. Bolzanem. Od svých 17 let byl tak é spolupracovníkem F. M. Opize, k te rý stál v čele rozvětveného floristického h n u tí a do té doby spadají také počátky jeho kryptogam ologických, zejm éna mykologických studií. Už v té době prováděl stovky m ikroskopických pozorování, jejichž výsledky sám už teh d y m is­ trovským způsobem kreslil. 129

ju

ČESKÁ M YK OLOGIE 38 (3) 1984

Ve snaze po brzkém dosažení sam ostatného postavení začal stu d o v a t — za po­ moci a podpory V. J . K rom bholze — v r. 1829 na lékařské fakultě K arlo-F erdinan­ dovy univerzity, kde navštěvoval přednášky prof. ilg a a Reislicha o anatom ii, prof. N uscharda o teoretické m edicíně a J . E ngla o teoretické chirurgii. V letech 1829—1831 absolvoval chirurgický kurs a stal se — zřejm ě opět K rom bholzovým přičiněním — výpom ocným lékařem při tehdejší cholerové epidemii v Praze, R o ­ kycanech, Zákupech, Mimoni, Cvikově aj. Do tohoto období spadá tak é Cordova spolupráce jednak s něm eckým botanikem Jak u b em Sturm em , pro jehož dílo „D eutschlands F lo ra“ (N ürnberg 1829) kreslí 128 m ědirytin hub, 48 tabulí já tro vek a 18 tab u lí řas, jednak s med. dr. V. J . K rom bholzem . Koncem r. 1832 nastoupil stu d ijn í cestu do Drážďan, Lipska, H alle a Berlína, kde se také seznámil s řadou te h d y vynikajících učenců, s nimiž pak později pilně korespondoval.

lip®

g^|

lili

j

N a základě v y zv án í A lexandra von H u m b o ld ta , k teré h o v r. 1830 z a u ja la C ordova p rv n í tiš tě n á „M o n o g rap h ia R h izo sp erm aru m e t H e p a tic a ru m ‘*, p ře d n áší C orda v r. 1833 ve V ra ­ tislav i n a 11. sjezdu něm eckých lékařů a p říro d o v ěd ců ; zde v z b u d ily p o zo rn o st jeh o kry p t ogam ologické p ře d n á šk y , při nichž b y ly d e m o n stro v á n y sto v k y ta b u lí jeh o p ře k rá sn ý c h kreseb. Ú č ast n a v ra tisla v sk ém sjezdu m u p řin esla n o v á seznám ení s p řed n ím i příro d o v ěd ci, jako N eesem von E senbeckem , H . G oeppertem a především h ra b ětem K a šp a rem Š te rn b e rk e m , což pro něj nedlouho p otom znam enalo i částečné zlepšení jeh o dosav ad n íh o p o sta v e n í a tísn iv ý ch finančních pom ěrů. K onec r. 1833 a z ačátek r. 1834 trá v il C orda v B erlíně, kde; se z a pod p o ry berlínské A kadem ie v ě d věnoval stu d iím o sta v b ě k m ene palem a s tru k tu ře d ře v a fossilníeh rostlin. Z atím co v předchozím období se C orda věnoval převážně b o tan ic e a stu d iu ta jn o sn u b n ý e h ro stlin , zam ěřil n yní svůj zájem nav íc i k p aleobotaniee. C ordovy p ráce v to m to oboru jso u ta k fu n d a m e n tá ln íh o c h a ra k te ru — jeh o pozdější chem ické a n a lý z y ro stlin n ý c h fosilií považuje O brhel (1980b) dokonce za revoluci ve vědě — že období C ordových paleoboí aniek ý eh prací (1833 — 1849) je označováno ja k o ,,klasické období vědecké p a le o b o ta n ik y “ 1) V b ře zn u 1834 se C orda v rací z p ět do v lasti a ještě v tém že roce n a v ště v u je K arlovy V ary , kde stu d u je řa s y m inerálních p ra m e n ů a infusoria od F ra n tiš k o v ý c h L ázní. Mezi tím se ušleehtilý m přičiněním h ra b ě te K a šp a ra Š te rn b e rk a d o stá v á C ordovi v k v ě tn u 1835 p rv n íh o e x is te n č ­ n ího a b a d atelsk é h o zajištěn í v podobě jeh o jm e n o v á n í k u sto d e m p řírodovědeckých (tj. zoologických a později i botan ick ý ch ) sbírek N áro d n íh o m uzea za roční p lat 400 z l.2) O bdobí jeh o práce v N árodním m uzeu (od r. 1835) je přes velm i tísn iv é osobní p om ěry v y p l­ něno in te n z ív n í p rací a pu b lik ačn í č inností ve všech oborech, jim ž se C orda věnoval. V oboru paleontologie popisuje fosilního štíra (1835), kreslí a p u b lik u je o b rá zk y fosilních ro stlin , k teré S te rn b erg už nem ohl z a h rn o u t do svého spisu (1837), z a b ý v á se m ikroskopickým stu d iem klu prav ěk é h o m a m u ta a jeh o osteologií z nálezu u L ysé n. L. (1837), m onograficky stu d u je in fu ­ soria (1838, 1843), popisuje fosilní rod ro stlin D iploxylon ( ■da., n ovou fosilní kon iferu z R a d n ic , k te ro u n azv al A raucaria sternbergii Cda. (1842), p u b lik u je své n ej v ětší p ale o b o tan ick é dílo ,,B eiträg e z u r F lo ra d e r V o rw elt“ (1845), z p ra c o v á v á českou k říd o v o u k v ě te n u (1846) a spolu s Ignácem H aw lem p u b lik u je v r. 1847 .,P ro d ro m u s ein e r M onographie d e r böhm ischen T rilob ite n “ . V zoologii p ře d k lá d á histologickou stu d ii o sta v b ě čočky o k a (1836), z a b ý v á se stu d iem vodních č erv u , žijících ve V ltav ě pod k a m e n y a n a pilotech (1836) a popisuje poly p a H ydra fu.sca. V botaniee se v ěnuje stu d iu orn r.m en tik y kapilieia rodu Trichin Mail. etn. K ost. (M yxomycetes) (1838), n ě k te rý ch nových rostlin (1826— 1830) (n a p ř. rodu C hotekia, llea a K ostebtzhya) a dále sro v n á v ac í a n ato m ii fosilních a reee n tn íc h k m en ů ro stlin (1838). T o jso u jen hlavní C ordovy přírodovědecké práce, k teré ho c h a ra k te riz u jí jako .široce e ru d o v an é h o p říro d o v ěd e c ­ kého v zd ělan ce.3) K rom ě to h o se s ta l b rz y zn ám ý m ja k o v y n ik ající k reslíř rů z n ý ch p říro d o v ěd eck ý ch o b je k tů a byl b a d ateli své d o b y v y h le d á v á n jako ilu s trá to r. S jeh o ilustracem i se se tk á v á m e ja k v p r a ­ cích S te rn b erk o v ý c h (1836, 1837), ta k h lav n ě v dílech K. B. P resla (1837, 1838), J . P fu n d a (1840) a Aug. R eusse (1845). 1 k d y ž ta t o č in n o st byla pro C ordu finančním přín o sem , je obdiv u ­ h o d n é, ja k o u neo b y čejn o u pílí m usil b ý t n a d á n , že n av íc dokázal v y tv o řit je ště ta k rozsáhlé vědecké dílo především v m ykologii. S v o u .ú č astí a p ře d n ášk a m i z ejm én a n a zasedání něm eckých p říro d o v ěd c ů a lék ařů v r. 1837 v P ra z e, se C orda renom oval p ře d zah ran ičn ím i vědci a získal si jejich v á žn o st. O d r. 1840 se z ú častn il ta k é práce v K rálo v sk é české společnosti n a u k , z p rv u chem ickým i a m ikroskopickým i ro z b o ry ,,R u k o p isů “ , později sv ý m i paleo b o tan ick ý m i a m ykologickým i přísp ěv k y . Z a v ý z n a m n ý m ezník v C ordově životě považuje A nděl (1976) rok 1848. B yly to je d n a k revoluční u dálosti p řed b řezn o v é dob y , jichž se stal C orda p řím ý m ú č astn ík em , ale i nacionál ně

130

I

Še

b e k

:

a u g u st c. j

.

corda

■ I I

zamčřené polem iky a protikorclovské osobní útoky nčkterých jeho přátel v novinách, které ho* zn ec h u tily a n a to lik zhoršily jeho z d ra v o tn í s ta v , že odešel n a delší zo ta v en o u ke svém u příteli fa rá ři G o ttfrie d u M enzelovi do N ového M ěsta pod S m rk e m .4)

I I I I I I I I I I I I I I H ■ I I I ■ I ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ H H H H H H

Už v r. 1847 nabídl Cordovi kníže F ra n tiše k Colloredo-M ansfeld účast na expedici flo Texasu. Corda, k te rý v ní spatřoval jednak jakési odškodnění za svou neúčast na podobném projektu v r. 1842. jednak m ožnost zlepšení svých sociálních podmínek i příležitost k úniku z prostředí pro něj v posledních letech ne právě příznivě nakloněného, po n á v ra tu do P rah y v červenci 1848 tu to nabídku přijal. K dyž mu Muzeum k to m u to účelu udělilo jednoroční dovolenou, odcestoval 6. X. 1848 přes Drážďany a Brém y do cíle své cesty, jejím ž hlavním účelem byl „průzkum možností zakoupení latifundií v té to zemi pro českou šlechtu, k terá se obávala rozšíření revoluční vlny ze Z ápadu i do Čech“ (Obrhel 1980a). Po několikam ěsíčním pobytu v různých místech Texasu, kde Corda mimo své hlavní úkoly též pilně sbíral pro N árodní Muzeum různé přírodniny a odkud docházely dom ů jeho přátelům dopisy, píše Corda, že se vrací z Gal ves tonu 19. V III. 1849 i se svou přírodovědeckou kořistí lodí „V ictoria“ zpět do vlasti, a že pravděpodobně 28. V III. přistane v Brémách. Ale v roce 1849 dochází do P rah y zpráva a jeho tragickém skonu — loď „V ictoria“ ztroskotala v oblasti Západoindických ostrovů a spolu s ní pohřbily vlnyT rozbouřeného oceánu i Cordovo tělo. Stalo se ta k pravděpodobně 16. IX . 1849. V Cordovi odešel m ladý badatel, k te rý po sobě zanechal vynikající a obdivuhodné dílo neobvyklého rozsahu a hloubky na svůj věk, dobu a pracovní podm ínky.5) .Jeho zásluhy zejm éna o paleontologii byly už (event. u příležitosti jeho letošního jubilea budou) patřičně zhodnoceny na příslušných odborných místech. Jeho m ykologická práce však dosud (kromě Němce 1929 a I960) nebyla naší veřejnosti souborně představena; to je úkolem následující části té to vzpomínkové stati. Mykologii věnoval Corda svou pozornost už od svých sedm nácti let. Svědčí o tom jednak jeho první tištěné drobné práce, datované rokem 1820, ale i jeho rukopisy. dochované v pozůstalosti pod případným názvem „M ladistvé hříchy“ . Z prvních je tře b a upozornit zejm éna na jeho článek, jímž se obrátil k českým botanikům s výzvou ke sběru a studiu hub, zvláště m ikroskopických (Corda 1826). Corda byl teh d y zau jat Opizovými snaham i o prostudování české květeny a jeho vým ěnným ústavem , jehož se stal spolupracovníkem . Jeho druhý tištěný příspěvek (1826) je zam ěřen taxonom icky. Vývoji hub je věnována rukopisná práce „Příspěvek k vývoji a m ctam orfóze h u b “ , dochovaná v jeho pozůstalosti (Volf 1938). Už v r. 1829, te d y dvacetiletý, přispívá do S turm ova díla „D eutschlands F lo ra“ 128 tabulem i m ědirytin hub s příslušným i popisy. T ato spolupráce trv á až do konce r. 1837, kdy začíná náruživě stu d o v at mikroskopické stru k tu ry játrovek a hub, nejprve pomocí nedokonalého mikroskopu, k terý m u věnoval K rom bholz, později pomocí dokonalejšího přístroje, k te rý si zakoupil v r. 1834 v Berlíně. Do tohoto období spadá tak é počátek jeho redakční a ilustrátorská spolupráce s med. dr. V. J. K rom bholzem n a jeho díle „N aturgetreue A bbildungen und Beschreibungen der essbaren, schädlichen u nd verdächtigen Schw äm m e“ (1831 — 1846) jakožto „projev upřím ného přátelstv í a vděku za K rom bholzovu štědrou pomoc při univerzitních studiíc h a hlavně za darování m ikroskopu, k te rý teprve Cordovi umožnil proniknout do ta jů drobnohledného světa organizm ů“ (Šebek 1983). N a vratislavském sjezdu něm eckých lékařů a přírodovědců v r. 1833 přednáší na tém a „U eber M ichaeli’s A ntheren der Fleischpilze“ a “U eber den Bau der Sporen kryptogam ischer Gewächse“ . N a podobném pražském shrom áždění v r. 1837 dem onstruje m ikroskopem tzv. antheridia vyšších hub a přednáší o přirozeném sy-

H

I

Č E SK Á M Y K O L O G IE 38 (3) 1984

stém u hub a jeho členění. Y tém že roce začíná v y d á v at své velkolepé šestidílné dílo „Icones fungorum om nium hucusque cognitorum “ (poslední VI. svazek vydal v roce 1854 J a n K řtite l Zobel), doprovázené 64 tabulem i reprodukcí Cordových kreseb, k teré vzbudilo zaslouženou pozornost význačných evropských mykologii, např. M. J . Berkeleye, J . P. F. C. M ontagne, J . H . Léveillé aj. T ito i další s ním navázali písem ný k o n ta k t a zasílali m u své sběry ke studiu. Corda byl zejm éna v té době neobyčejně pilný a pracovitý a protože ho zaujalo především studium m ikroskopických hub. mohl už dva roky poté (1839) vydat další mykologické dílo, které precizností svého provedení a um ěleckým pojetím překvapilo (a dodnes překvapuje) mykologickou veřejnost. B yla to jeho „ P ra c h t­ flora europäischer Schim m elbildungen“ , věnovaná te n to k rá t výhradně plísním a deuterom ycetům , k terý ch na kolorovaných tabulích fóliového form átu vyobrazil 25 d ru ­ h ů .6) V r. 1840 vyšlo i ve francouzském překladu. Za tři roky poté (1842) vydává v n ak ladatelství F . E hrlicha v P raze „A nleitung zum Studium der M ycologie.. kterým se završuje jeho m ykologická publikační činnost.7) V letech 1842—1848 se Corda v mykologii odmlčel; příčinu toho lze sp a třo v a t především ve skutečnosti, že byl značně zaneprázdněn jednak služebním i povin­ nostm i, vyplývajícím i z jeho funkce kustoda paleontologických sbírek N árodního m uzea, jednak byl asi cele u p o u tán především ke svém u paleobotaniekém u dílu. které vyšlo v r. 1845, a k prodrom u českých trilo b itů (1847), na jehož prioritním zpracování p atrn ě oběm a ze spoluautorů (Cordovi a Hawleovi) te h d y záleželo. Jeho poslední mykologické práce z r. 1846 a 1847 jsou věnovány obilním rzím. nám elu a chorobám bram bor, te d y o tázkám m ykologicko-fytopatologickým , a vznik­ ly patrn ě v souvislosti s jeho členstvím v Je d n o tě pro povznesení prům yslu v Cechách. „Corda byl objevitelským géniem “ — píše o něm Němec (1960), a pokračuje: „N ejdůležitější objevy učinil v mikroskopii hub, kdy neměl žádných rovnocenných předchůdců“ . P ra n tl (1934) ho proto nazývá „zakladatelem m oderní mykologie vůbec“ . V tom p atrn ě tk v í tak é jeho největší význam pro rozvoj naší mykologie v 1. polovině 19. století. Spolu se svým učitelem V. J . K rom bholzem p atří i Corda ve svém oboru k čelným představitelům tehdejší vědy, jež spoluusilovala o pozdvi­ žení celkové úrovně národa a tím i posilovala české národní vědomí. Poznám ky !) V životopisných detailech odkazu ji z novější lite ra tu ry p ředevším n a A ndělovu stu d ii z r. 197G a n a O brhelův článek z r. 1980(a); C ordovým přínosem naší paleo b o tan ice a jeh o p o sta v en ím v jejím v ý v o ji se p odrobněji z a b ý v á O brhel (1980b). 2) C ordovo ex isten čn í po stav en í se tím sice poněkud zlepšilo, p řesto však C orda nebyl z ajištěn pro stá ří, neboť h rabě K a šp a r Š te rn b e rk , jem už C orda kreslil ilu strace zejm én a pro jeh o knihu „V ersuch ein e r geognost isch b o tan isc h en D arstellu n g d e r F lo ra von V orw elt“ , m u v y plácel p la t ze svých sou k ro m ý ch p ro stře d k ů a po jeh o sm rti v r. 1838 u padl C orda z novu do e x isten čn í n e jisto ty . N ezávisle n a to m , že zů stal ku sto d em N á ro d n íh o m uzea, se p ro to ucházel o řa d u m íst (např. o m ísto k u sto d a v c. k. d v o rn ím přírodovědeckém k a b in e tu ve V ídni, o p ro fesu ru na vídeňské p o lytechnice a n a u n iv erz itě v O lom ouci), vždy však byl s p a třič n ý m i o m luvam i o d ­ m ítn u t. Č ástečná n ad ěje n a zlepšení jeho e x isten čn í situ ac e sv itla C ordovi v r. 1842, k d y byl v y b rá n k ú č a sti n a cestě kolem sv ě ta , ale expedice b y la odložena a C orda se jí p a k už n e zú č astn il (Anděl 1976). 3) V posledních letech svého ž iv o ta se v ěn o v al n a v íc je ště p ozorování s ta v u počasí v je d n o tli­ vých m ěsících ro k u , k te rá p ublikoval v časopise O ekonom ische N euigkeiten v r. 1847. J a k o člen J e d n o ty pro povzbuzení p rů m y slu v Č echách od r. 1840 se zab ý v a l též m ikroskopií b a v ln y , v lny a v lasů a stavrbou b u lv y cukrové řep y . Do to h o to té m a tic k é h o o k ru h u , p o znam enaného už p řed zv ěstí p řírodně-ekonom ických m yšlenek, p a tří i jeh o p ráce o k a m é n čito sti h ru še k (1847) a jeho p říru č k a lesnické b o ta n ik y , z níž se v p o z ů stalo sti d o ch o v aly je n ta b u le kreseb.

132

Še b

ek

:

a u g u st c. j

.

corda

4) V té to souvislosti se o b jev u je ta k é o tá z k a C ordovy n á ro d n o sti a jeh o sm ýšlení. Bez ohledu n a ja z y k , k te ré h o užív al, byl C orda bezp o ch y b y N ěm ec; svědčí o to m i jeho p ů v o d a m ísto n arození. A nděl (1970) píše, že se v M uzeu ,,d o sta l přím o do sty k u s českým i vlasten eck ý m i sn a h a m i, k te ré m u vzhledem k p ů v o d u , ro d in n ém u i m ístn ím u p ro stře d í, z něhož vyšel, b yly asi cizí“ . D r. J . Č ejka o něm r. 1845 m lu v í ja k o o N ěm ci (M áchal 1919). K . H . B orovský (1847) se o něm d o sti n e u ctiv ě v y ja d řu je , p o č íta je ho mezi ,,p lu n d r“ kolem H a n k y . V rchol tě m to o tá z ­ k á m kolem C ordovy n á ro d n o sti a jeho sm ýšlení dodal v r. 1854 J a n K řtite l Z obel, v y d a v a te l jeh o lite rá rn íh o o d k a zu a a u to r C ordova ž iv o to p isu , p san éh o e v id e n tn ě z germ anofilských pozic, k te rý sam ozřejm ě d o svědčuje C ordovo n ě m e ctv í (v záv ě ru jeh o ž ivotopisu z r. 1854 Zobel doslova p ra v í: ,,E r w a r ein b iederer D e u ts c h e r!“ ), což v n u cu je jis té podezření i z C ordova p ro tičesk éh o p ostoje. K do v ša k z n á Z obelovy n á zo ry n a výv o j p o litick ý ch a společenských u d á lo stí v Č echách kolem let 1848—1849, b u d e ček at so tv a něco jin éh o ! N a p ro ti to m u m ladší C ordovi živo to p isci se o něm zm iň u jí jak o o příro d o v ěd ci českém . P ra v d a b u d e asi u p ro stře d : C orda, k te rý se n a p ř. z ú častn il chem ického z k o u m án í R u k o p isu zelenohorského, vyslovil se pro jeh o p ra v o st a tím ve své době v la stn ě posloužil české věci. J e h o a k tiv n í ú č a st v politickém dění a jeh o v o lb a p rv n ím n á h ra d n ík e m poslance za F rý d la n ts k o v r. 1848 i člen stv í a práce v ..J e d n o tě pro povzbuzení p rů m y slu v Č echách“ , kde řešil n ě k te ré h o sp o d ářsk y v y u žiteln é o tá z k y ve sm yslu té m ě ř am erl ingovském , sám d á v á d o sta te č n o u od po věd o C ordově pokrokovém sm ýšlení. O brhel (1980a) c h a ra k te riz u je C ordu ja k o ,,pražského p řírodovědce ita lsk é h o p ů v o d u , v y ro stléh o v germ anizujícím p ro stře d í“ (1. c., p. 218); dodejm e, že šlo o přírodovědce, k te rý se ve své době a sv ý m způsobem účinně podílel n a pokrokovém v ý v o ji českého n á ro d a a u sk u te čn ě n í jeh o hosp o d ářsk ý ch a společenských sn ah . r>) Široce z n á m á v ě d ec k á práce A. C. J . C ordy b y la ta k é p a třič n ě o ceněna m n o h a ev ro p sk ý m i učeným i společnostm i: v r. 1830 byl jm e n o v á n dopisujícím členem K rálovské b o tan ic k é společn osti v K eg en sb u rg u , v r. 1830 P říro d o v ěd eck é společnosti v G d aň sk u a. rok poté P říro d o v ěd eck é společnosti O ste rlan d u a Šlesvického spolku pro v lastiv ě d n o u k u ltu ru ve V ra tisla v i, v r. 1848 C ísařské společnosti n a u k ve V ídni, v r. 1840 se sta l m im o řád n ý m (a v r. 1848 řá d n ý m ) členem K rá lo v sk é společnosti n a u k v P ra z e, v r. 1839 č estn ý m členem S po lk u lé k á rn ík ů v sev. N ěm ecku, v i*. 1839 anglické B o tan ic k é společnosti v E d in b u rg u a E n tom ologické společnosti ve Š tě tin ě (1848) a v r. 1840 členem J e d n o ty pro povzbuzení p rů m y slu v Čechách. D opisujícím členem ho v r. 1841 jm enovala C. k. štý rs k á zem ědělská společnost ve Š tý rsk é m H ra d c i a v r. 1845 K r á ­ lov ská společnost věd v Liège, k níž se p řip o jil v r. 1846 i P říro d o v ě d ec k ý spolek v H a rz u a P říro d o v ě d ec k á společnost ,,Is is “ v D rážd an ech . V r. 1848 byl pro h lášen čestn ý m d o k to rem lék a řstv í K a rlo -F e rd in a n d o v y u n iv erz ity v P raze. Z k ry p to g a m ů , k teré b y ly po jm en o v án y n a jeh o počest, u v á d í S tafleu e t Cowan (1976) ro d y Corda ta N ees 1833 a Cordana P reuss 1851. (i) C orda se b rz y proslavil též ja k o v y n ik ající kreslíř h u b , jehož ilu s trá to rsk é dílo z au jím á osob ité p o sta v en í v našem v ý tv a rn é m um ění 1. poloviny 19. stol. Š in d elář (1973), k te rý je h o d n o tí po e stetick é strá n c e , o něm píše, že ta b u le , d o p lň u jící jeh o vědecké spisy, jso u ,, velké v ý tv a rn é citliv o sti, podřízené p řísn ém u zám ěru vědeckého pojed nání. E x a k tn o s t se tu d o stá v á nezám ěrně do ro v in y č isté v ý tv a rn o s ti, působivé o rn a m e n t ik y a a b s tra k tn í a tm osféričnosti. V ý tv a rn ý m zn ak em je d o k o n a lo st, p o zn án í a p ro v e d en í“ . . . C orda je podle něj ,,zcela pohlcen svým t é ­ m a te m , je až a n o n y m n í, p o z n áv a je d ů m y sln o u d o k o n alo st p říro d y , k te ro u chce pouze z p o ­ d o b n it“ (Š indelář, 1. c., p. 57). N a p ro ti to m u v z a h ra n ič í v z budilo už jeho v y d á n í něm eckých h u b ve S tu rm o v ě „ D eu tsch lan d s F lo ra “ (1829) S chnitzleinovo podezření, že zde z o b ra z il,,ne věro h o d n é v ý tv o ry fa n ta z ie ’v (,,treu lo se P h a n ta s ie b ild e r“ ) (Anděl 1976. p. 137). C orda se p ro ti to m u sice v r. 1844 o hradil, nicm éně jeh o p ráce b y la i p o to m často n a p a d á n a a C orda ta k v ta ž e n do n e plodné polem iky s F riesem , R o stk o v iem , Schleidenem , S ch lech ten d ah lem a j., jim ž se především zdálo, že o b je k ty kreslí v ě tší, než je m ůže v m ik ro sk o p u v id ět a že je sc h em atizu je. A b y se v té to záležitosti, k te rá ve 40. letech m in. stol. zčeřila h lad in u teh d e jší b o tan ic k é v e řejn o sti, učinilo jasn o , pracoval s C ordou v r. 1845 té m ě ř 14 dní něm eck ý k ry p to g am o lo g G. L. R a b e n h o rs t, k te rý se seznám il s m eto d a m i jeh o m ikroskopické práce a došel k z á v ě ru , že p ra v d a je n a s tra n ě C ordově (M aiw ald 1904, p. 199). 1 | V ysvětlení k to m u to z b y te čn é m u nedorozum ění (k teré o sta tn ě bylo jistě ta k é jed n o u z příčin zhoršení C ordova z d ra v o tn íh o s ta v u koncem 40. let m in. stol.) p o d á v á Z obel v r. 1854, k te rý b rá n í svého přítele C ordu z p o d o b n ý ch nařčení a tv rd í, že jeh o m ikroskopické a n a lý z y , p o c h á ­ zející z konce 20. .a p o č á tk u 30. le t, k te ré dělal je ště sta rý m ned o k o n alý m m ikroskopem v d o ­ bách svých stu d ií, je n u tn o p o su z o v a t z jiného hlediska, než je to m u u jeh o ilu strá to rsk ý c h pra cí pozdějších (Zobel a p u d C orda 1854), v z n ik lý ch již p ra cí v y tříb e n ý m pozorovacím sm yslem pro m ik ro sk o p ic k ý d e ta il pozorovaných o b je k tů . Z d nešního hled isk a nem ůžem e n ě k te ré C ordovy z ačátečnické práce bohužel o b h a jo v a t, p ro to že nesou sk u te čn ě u rč ité o b je k tiv n í n e d o sta tk y (např. u v á d ěn í vřecek u lu p e n a tý c h hu b ), jichž se C orda později ve vrcholné fázi své m ikroskopické práce již v y v a ro v al.

133

"

jí^Jt :h$gjj

ÉM lp|S

£§£§

tëSjg

'V2&

jjgg |f|p mm

ÿ

Č E SK Á M Y K O L O G IE 38 (3) 1984 7) T a to k niha o 223 stra n á c h , d o p ln ěn á 78 lito g rafo v an ý m i ta b u lk a m i, n a nichž zo b razu je 78 ty p ick ý ch z ástu p c ů čeledí h u b s příslušným i m ikroskopickým i d e ta ily , je úvodem do stu d ia m ykologie. K niha, sam ozřejm é p o p la tn á ú ro v n i m ykologie své d o b y , byla a d e p tů m m ykologie ve své době jistě dob ro u přeh led n o u stu d ijn í pom ůckou. L ite ra tu r a A N O N Y M U S (1859): T odesfälle. D r. A ugust C orda. — F lo ra , R eg en sb u rg , 33 (N eue R eihe 8. J a h r.) (39): 6 2 2 - 6 2 3 . A N O N Y M U S (SL A V ÍK B.) (1979): V ýročí 1979. Med. D r. h. c. A ugust J o s e f C orda. - P reslia, P ra h a , 51: 30. A N D Ě L R . (1976): A ugust J o s e f C orda. Čas. N á r M uz., odd. p říro d o v ěd ., P ra h a , 145 (3): 1 2 7 - 137. C A R R O J . DF] (1854): A u g u st C orda. A lm anach de C arlsb ad , K a rlsb a d , 24: 156. F R IČ A. (1892): Dr. A ugust J o s e f C orda. - V esm ír, P ra h a , 21 (24): 2 7 7 - 2 7 8 . H O R S K Ý A. (1955): A ugust J o s e f C orda. — Ž iva, P ra h a , 3 (41): 5. H Ü B L E R F . (1902): A ugust J o s e f C orda, ein R eich en b erg er N a tu rfo rsch e r. — J a h rb . d. deu tsch . G ebirgsvereines für d a s Je sc h k en - u. Isergebirge, R eichenberg, 12: 47. H Ü B L E R F. (1909): N a c h tra g z u r L ebensgeschichtc A. J . C ordas. — J a h r b . d. d e u tsch . Gebirgsvereines für d a s Je sc h k en - u. Isergebirge, R eich en b erg , 19: 91 —93. C H A L U PA A. (1968— 1970): Z am ěstn an ci N áro d n íh o m uzea v letech 1818— 1968. — Čas. N ár. Muz. - H isto r. M uz., P ra h a 1 3 7 - 1 3 9 : 55, 92. J O H N O. (1959): K 150. výročí narození A. C. J . C ordy. — Ž iva, P ra h a , 7 (45)(6): 201 —203. K E T T N E R R. (1959): A u g u st J o s e f C orda. - Čas. M ineral. Gcol.. P ra h a . 4 (1):1 0 9 - 1 1 0 . K O Ř E N S K Ý J . (1925): V ěhlasný k u sto s českého m usea. — V esm ír, P ra h a , 3: 8 — 11. M Á CHAL J . (1919): Z korespondence Jo se fa Č ejky. — Čas. Mus. K rá l. č es., P ra h a , 93:33 —43. M A IW A L D V. (1904): G eschichte d e r B o tan ik in B öhm en. — W ien u. L eipzig, p. 195. M A T O U SC H E K F. (1926): D er b e rü h m te R eich en b erg er B o tan ik e r A ugust J o s e f C orda am 16. S ep tem b er 1849 a u f H o h er See zu grundegegangen. (E in E rin n e ru n g sb la tt). R eichenberg. Z eitu n g , R eichenberg, I I . IX . 1926. N fiM E C B. (1929): B o tan ik a v Čechách. — In : V in ik lář L. (ed.). V ývoj české příro d o v ěd y (Ju b il, sb o rn ík n a pam ěť 601etého tr v á n í P řírodověd, klubu v P ra z e 1869—1929), P ra h a , p. 9 5 - 1 2 7 . N Ě M E C B. (I960): A u g u st C. J . C orda (1809—1849). — Čes. M ykol., P ra h a , 14 (1): 3 - 6 . O B R H E L J . (]980a): A ugust Jo sep h Carl C orda. — Čas. M ineral, a Geol. 25 (2): 215 —219. O B R H E L J . (1980b): V znik a výv o j p a le o b o tan ik y v Č echách (od n e jra n n ějšíc h p o č á tk ů do ro k u 1870). — A c ta U n iv . Carol. — G eol., P ra h a , N ov. 1 —2: 107—134. P IL Á T A. (1934): O C ordově h e rb áři h oubovém . — V ěda P řír., P ra h a , 15: 209 — 211. P IL Á T A. (1938): Seznam d ru h ů h u b . p opsaných A. C. »I. C ordou, s u dáním originálních e x e m ­ p lářů , k teré jsou uloženy v h e rb áři N áro d n íh o m usea v P raze. S born. N ár. Mus. (A cta Musei N a t. P ra g a e), P ra h a , 1 (B ), 10/B ot. No. 3: 139—170. P R A N T L F . (1934): V zpom ínka n a A u g u sta J . C ordu. — V ěda P řír., P r a h a , 15:171 — 175. R E S S L A. (1927): Z u r F am iliengeschichte des heim ischen B o tan ik e rs A. .1. C orda. Mi t ­ teilu n g en d. V erein, f. H e im a tk u n d e des Je sc h k en -Iserg a u es, R e ic h en b e rg , 1927: 45 —46. R O S T R. (1972): A u g u st Jo s e f C orda (1 8 0 9 - 1849). - V esm ír, P ra h a . 51: 158. SA M Š IŇ Á K K . (1951): K podobizně A. J . C ordy (s přílo h o u V III). — Čs. B o t. L isty , P ra h a , 4 /2 -3 : 4 7 -4 8 . S T A F L E U F . A. e t COW AN R. S. (1976): T axonom ie lite ra tu ro I: 546 —548. - U tre c h t. S V R Č E K M. (1949): A . C. J . C orda (1 8 0 9 -1 8 4 9 ). - V esm ír, P ra h a , 28 : 150, Š E B E K S. (1983): I lu s tr á to ři K ro m b h o lzo v a díla. — M ykol. L isty , P ra h a , I I : 19 —22. Š IN D E L Á Ř D. (1973): V ědecká ilu stra c e v Čechách. — P ra h a . V O L F M. B (1938): L ite rá rn í a o b ra zo v á p o z ů stalo st A. J . C. C ordy. — Čas. N á r. M us., P ra h a . 1 1 2 :2 0 1 -2 1 4 . W E IT E N W E B E R W . R . (1852): D e n k sc h rift ü b e r A ugust J o s e p h C o rd a’s L eben u n d lite ra ­ risches W irken. — A nhandl. königl. B öhm . G esellschaft d e r W issen sch aften , P ra g , V. Folge, 7. B d. 1852: 5 8 - 9 4 . W E IT E N W E B E R W . R . (1854a): N á stin y ž ivotopisů českých příro d o sk u m ců — V. A ugust J o s e f C orda. — Ž iva, P ra h a , 2: 175— 178. W E IT E N W E B E R W . R . (1854b): B iographische Skizzen bö h m isch er N a tu rfo rsch e r. 11. A ugust Jo se p h C orda. — L otos, P ra g , 4: 18 — 22. W U R Z B A C H C. (1856): B iographisches L ex ik o n des K a ise rth u m s O esterreich. — W ien. Z O B E L J . B. (1854a): V erzeichniss von A. C. J . C o rd a’s S c h rifte n Z eichnungen u n d L ith o ­ g ra p h ie n in chronologischer R eihenfolge. — In : C orda-Z obel, I c o n e s F u n g .,P ra g a e , 6: 15—18.

134

Š E B E K : A U G U S T C. J . CORD A Z O B E L J . B. (1854b): A ugust Carl Jo se p h C orda, sein L eben u n d sein W irk en . E in e b io g ra ­ phische Federzeichnung. — In : C orda-Z obel, Icones F u n g ., P ra g a e , 6: 8 14.

C ordovy m y kologické pub lik ace 1826 I A utrui' a n die böhm ischen B o tan ik e r, beim Pflanzensam m eln die C ry p to g am en und insbesondere die Pilze n ic h t zu v ernachlässigen.] — N a tu ra lie n tau sch , P ra g , 1 1:477 -480. (C h a rak teristik d e r G a ttu n g S tegonsporium C orda u n d zw eiter A rten derselben — S t. c u rv a tu m Ca. und S t. ro tu n d u m Ca.] — N a tu ra lie n ta u s c h , P ra g , 11: 458 —459.

I -

1*1®

1828 [V ersuch ein e r a n a ly tis c h e n N a tu rk u n d e .] — N a tu ra lie n ta u s c h , P ra g , 12: 625 —638. 1829 Die Pilze D e u tsc h la n d s. — In : Ja c o b S tu rm : D e u tsc h la n d s F lo ra in A bbild u n g en n a ch der N a tu r m it B e schreibungen, I I I . A b t. 2 B d. N ü rn b e rg 1829, 3. B d. N ü rn b e rg 1837. 1834 [U eber sp ira l F a se rq u ellen in dem H aarg eflech te d e r T richien. E in S endschreiben a n F re ih e rrn A lex, von H u m b o ld t.] J . G. C alvé, P rag. IU eber M icheli\s A n th e re n d e r Fleischpilze. 1 -- F lo ra , R eg en sb u rg , 17 (8): 113— 115. [U eber den B au d e r Sporen k ry p to g am isc h er G ew ächse.] — F lora, R egensburg, 17 (8): 116— 117. 1836 M ycologische B eiträg e: B em erkungen ü b e r die G a ttu n g D o ra to m y c es C orda, ü b e r E picoccum L ink, D ic ty o sp o riu m C orda u n d ü b e r K ry sta llb ild u n g zw ischen den P ilzsporen. — B eiträg e zu r g e sa m m ten N a tu r- u. H eil W issenschaft, P ra g , 1 (1): 80. 1837 N eue G liederung des n a tü rlic h e n S y stem s d e r Pilze. — B er. D eutsch. N a tu rfo rsc h . S am m lung, B e rlin , p. 164—165. Ico n es F u n g o ru m om nium h u c u sq u e cog n ito ru m . 1 (1837), 2 (1838), 3 (1839), 4 (1840), 5 (1842, 6 (1854, ed. J . B. Zobel). — J . G. C alvé, P ragae. 1839 P ra c h tflo ra eu ro p äisc h er Sehim m elbildungen. — G. Fleischer, Leipzig u. D resden. 1840 F lo re illustrée de M ucedinées d ’E u ro p e. — G. F leischer, L eipzig u. D resden. 1842 A n leitu n g zum S tu d iu m d e r M ycologie, n e b s t k ritisc h e r B esch reib u n g u n d A u fzäh lu n g aller b e k a n n te n G a ttu n g e n u n d ein e r k u rz en G eschichte d e r S y ste m atik . — F . E h rlic h , P rag. 1846 P flanzenphysiologie u n d P ath o lo g ie. B e itra g z u r K e n n tn iss d e r B ra n d a rte n d e r Cerealien u n d des M u tterk o rn s. O ekonom . N eu ig k eiten u. V erh an d lu n g en 1846, B d. 72; No. 61: I. D er W eizen-öder S c h m ie rb ran d (U redo v ito p h ila D ittm a r) (T ab. I ., fig. 1 —22), I I . D er H a fe n ­ b ra n d (U redo av en a e C orda); No. 69: I I I . D er F lu g b ra n d , N a g elb ra n d , R u s tb ra n d , S ta u b ­ b ra n d , G e rste n b ra n d ; IV . D er S tielb ra n d d e r G räser (P uccinia g ram in is P ersoon): No. 82: V. D er M aisbrand (U redo m ay d is de C andolle). V. D er H irse b ra n d (U redo d e stru en s); V I. D er R au ch -o d e r R o g g en b ran d (C ladosporium h e rb a ru m U n k ). P flanzenphysiologie u n d P ath o lo g ie. B e iträ g e z u r K u n d e d e r K artoffel in B eziehung a u f ihre O rg a n iza tio n u n d K ra n k h e ite n . — O ekonom . N eu ig k eiten u. V erh an d lu n g en 1847, 73, (58): 457 —463; (59): 467 —471 (ta b . 2, 8 flg.); (60): 473 —479 (ta b . 3, 2 flg., ta b . 4, 22 flg.).

Z U SA M M E N FA SSU N G Im V o rd e rg ru n d der M ykologie in B ö h m en in ihren A nfängen (erste H ä lfte des 19. J a h r h u n ­ d erts) s ta n d au sser dem A rz t D r. V. J . K ro m b h o lz a u c h d e r vielseitige N a tu rfo rsch e r A ugust Carl J o s e p h C orda. Seine A rb e ite n w aren ein v e rtv o ller B e itra g zum E rk en n e n d e r M ikrom yzete n , insbesondere d e r Schim m elpilze u n d D e u tero m y ze ten . I n diesem J a h re gedenken w ir seiner b eid en J u b ilä e n , n ä m lich 175 J a h re sein er G e b u rt u n d 135 J a h re seines trag isc h en T odes.

135

^

.

Č E SK Á M Y K O L O G IE 38 (3) 1984

j ,1 .

iL .'i }§>'j jlf§ikj I1B1 Illll }yjy. ý řj j ß&fej lili |5 n

Sßjj B | ¡B i pp -1

99 Sgl

||p

A ugust Carl Jo se p h C orda w urde am 22. X . 1809 in L iberec (R eichenberg) geboren. E r w ar d as einzige K in d des T u ch h ä n d le rs A ugust C orda und M aria A nna, geb. C e ru tti, deren V or­ fahren italienischer H e rk u n ft w aren. B eide E lte rn sta rb e n frü h z e itig (im .Jahre 1810) u n d die F ü rso rg e u m das K in d ü b e rn ah m seine G ro ssm u tte r T erezia C e ru tti. Sie s ta rb jedoch im J a h re 1821 u n d die E rzieh u n g des ju n g en C orda ging a u f seinen zw eiten V orm und über. N ach diesem ü b e rn ah m im J a h r e 1829 die V o rm u n d sc h aft C ordas O nkel V ojtěch D aniel C orda, zu dem der junge C orda n a ch P ra g übersiedelte. W äh re n d seiner S tu d ien a m p ra g e r G ym n asiu m h a tte der ju n g e C orda ein ungew öhnliches In te re sse um N a tu rw isse n sc h afte n , doch nach dem W unsch seines V orm undes tr a t er im .Jahre 1828 d ie L ehre in B a ttk a ’s p ra g er D rogerie u n d A rz n eim ittelh a n d el an. W äh ren d dieser Z eit v e rtie fte e r seine n atu rw isse n ch a ftlich e n K e n n tn isse d u rc h p riv a te s S tu d iu m . In den .Jahren 1829 —31 a b so lv ierte er einen chirurgischen K u rs a u f der m edizinischen F a k u ltä t d e r p rag er U n iv e rsitä t u n d w urde zum H ilfsa rz t bei der dam aligen C holera-E pidem ie. P ersönliches In tere sse b ra c h te C orda zu einem in ten siv en S tu d iu m d e r B o tan ik , K ryptogam ologie, P h y to p a th o lo g ie, P a lä o b o ta n ik , Paläozoologie, Zoologie und C hem ie; a u f diesen w issenschaftlichen G ebieten w urde er bald zu einer b ed eu ten d e n P e rsö n lich k eiten . D a e r schon als junger F o rsch e r in m e iste rh a fte r W eise n a tu rw isse n sch a ftlic h e O b je k te zeichnete, w urde er b a ld zu einem gesu c h ten Illu s tra to r ein er R eihe von A rb eiten d a m a ls n a m h a fte r F o rsh er; e r a r b e it e te m it den G rafen K a sp a r S tern b erg , K . B. P resl, J . P fu n d u n d A ug. R e u ss zusam m en. I n d©n J a h re n 1833— 1949 w idm ete sich C orda h a u p tsäch lich der P a lä o b o ta n ik , in der er solche h erv o rrag en d e E n td e ck u n g e n m ac h te, dass der Z e ita b sc h n itt C o rd a ’s p a lä o b o tan isolier A rb eiten als „k lassische Zeit d e r w issenschaftlichen l’a lä o b o tan ik in B ö h m en “ bezeichnet w ird (O brhel, 1980b). Seine grössten p aläo b o tan isch en W erke sind ..B e iträ g e z u r F lora d e r Vorvvolt " a u s dem J a h re 1845 u n d ,,P ro d ro m u s einer M onographie d e r böhm ischen T rilo b ite n “ (gem einsam m it J . H aw el) a u s dem J a h re 1847. S eit dem J a h r e 1835 bis a n sein L ebensende w ar C orda als K u s to s der n a tu rw isse n sch a ftlic h en Sam m lungen des N a tio n a lm u seu m s in P ra g tä tig . D er A rtikel w idm et A ufm erksam keit vorw iegend C ordas T ätig k eit in der M ykologie, m it der e r sich seit dem J a h r e 1826 befasste. I n den J a h r e n 1829— 1837 tru g e r ins S tu rm ’s W erk ,, D eu­ tsc h la n d s F lo ra “ m it 128 T afeln von K u p fe rstich e n von Pilzen (m it dazugehörigen B eschreibungen) bei. l n den J a h re n 1831- 1846 a rb e ite te e r m it m ed. dr. V. .J. K rom bholz zusam m en und das a n d e r R e d ak tio n - und lllu stra tio n sa rb e it seiner W erkes ,,X a tu rg e tre u e A bbildungen und B eschreibungen der essbaren, schädlichen u n d v e rd ä c h tig e n S chw äm m e". Im J a h re 1837 begann e r sein eigenes grossartiges Seohsband-W erk ,,Ioones fungorum o m nium hucusque o o g n ito ru m ", dass v e rd ie n te s In tere sse d e r d am aligen euro p äisch en Ö ffen tlich k eit hervorrief. Sein w eiteres m ykologisches W erk, das im J a h r e 1839 erschien (in französischer Ü b e rse tz u n g im J a h re 1940) ist ,,P ra c h tflo ra eu ro p äisch er S chim m elb ild u n g en “ , d a s den Schim m elpilzen u n d D euterom y zeten gew idm et ist. Seine m ykologisehe P u b lik a tio n stä tig k o it sehliesst m it dein W erk ..A n lei­ tu n g zum S tu d iu m d e r M ykologie“ ab, d ass im J a h re 1842 v e rö ffe n tlic h t w urde. Im J a h re 1848 n a h m C orda a n einer E x p e d itio n n a c h T ex as teil, wo e r a u c h eifrig N a tu ra lie n fü r das N atio n al m useum sam m elte. Am R ückw eg in die H e im a t (verm utlich am 16. IX . 1849) k a m er jed o ch bei der S chiffszerschm etterung im G ebiet der w estindischen Inseln um s Leben. In C orda verschied ein ju n g e r hoffnungsvoller Forscher, d e r ein b ew undersw ertes W i s s e n s c h a f t • liehes W erk von ungew öhnlichen U m fang hintorliess. Z usam m en m it K rom bholz zählt er zu den v o rd e re rste n P ersö n lich k eiten der W issenschaft der ersten Hälft»“ des 19. J a h rh u n d e its , die ein«» E rh e b u n g des G esa m tn iv ea u s des Volkes an stre b te und som it das tschechische N at ional bew usst sein stä rk te . D e r A rtikel ist m it d e r B ibliographie von C o rd a ’s m ykologischen A rb eiten beendet. A dresa a u to ra : S v a to p lu k Sobek, B oleslavská 481/30, 288 00 N y m b u rk .

136

Some polypores, rare or new for Cuba Xřkolik vzácných nebo nových chorošů pro Kubu F rantišek K otlaba,

Zdenek P ouzar a n d L e if R yvarden

T en species o f polypores collected b y th e senior a u th o r in C uba to th e end o f th e y e a r 1966 a n d th e b eginning o f 1967 are described. Six o f th is te n species a re new for C uban p olvporaceous Hora a n d fo u r belong to th e ra re ones. T he new c o m b in atio n Coltriciella oblectabilis is proposed. J e p o jed n á n o o deseti druzích chorošů, k te ré p rv n í z a u to rů sbíral n a K u b ě k o n ­ cem ro k u 1966 a z ač átk e m roku 1967. Sest d ru h ů je n o vých pro flóru c horošovitých h u b K u b y a č ty ři p a tří ke v zácn ý m . J e n a v rh o v á n a n o v á kom binace Coltriciella oblevtabilifi.

The history of th e investigation of Cuban mycoflora began in the first half of last century when M ontague (1842) published “ P lantes cellulaires” (in R am ón de la Sagra, “ H istoria física, política y n a tu ra l de la isla C uba” ). As regards polypores, during th e second h alf of th e last cen tu ry few works (e.g. Berkeley ét Curtis 1868) were published b u t during th is cen tu ry th e num ber of works dealing w ith Cuban m acrom ycetes and devoted to or including polypores increased rem arkably (see e.g. B ondarceva 1983, B ondarceva et H errera 1979a, 1979b, E arle 1906, H errera et B ondarceva 1982, K o tlab a 1983, Kreisel 1970, 1971a, 1971b, 1971c, Ponce de Leon 1945, M urrill 1919, U nderw ood 1905) and individual collections from Cuba were published in num erous publications. C ontributions to th e polypores of Cuba are dispersed in m any journals or books, b u t a m odern, m ore or less com plete polyporaceous flora have n o t yet been p u b ­ lished. As far as know n, such a flora is now in preparation by Drs. M. A. B ondarceva an d S. H errera; our article on some rare or new polypores for Cuba is therefore a sm all contribution to th is futu re work. T he senior a u th o r is d elig h ted t h a t one o f th e a u th o rs o f th e C uban poly p o raceo u s flora in p re p a ra tio n is a n a tiv e C uban (Mrs. S. H e rre ra ), a s he in his re p o rt for th e form er Biological I n s titu te o f th e C uban A cadem y of Sciences as e arly as in A pril IS. HKiT, w rote: . . M ycoflora of C uba was alw ays stu d ied (w ith of few ex ceptions) by foreigners and not by C ubans th e m ­ selves. C onsidering th is fa c t, a n d t h a t th e local m ycoflora is v e ry rich a n d im p erfectly know n, it w ill be necessary for som ebody a t la s t to begin to s tu d y fungi here — b u t it should be a C uban w ho is w holly d e v o te d to th is ta s k . . a n d fu rth e r . .1 recom m end b eginning w ith a sy ste m ­ a tic m ycological in v estig a tio n o f C uba n o t only w ith th e assistan ce of foreign specialists, b u t chiefly b y C uban sc ien tists w ho are tra in e d in th is b ra n c h of science a n d could w holly d e v o te th em se lv es to m yeologv a n d unfold it h e re . .

One of us (F.K .) collected m acrom ycetes in Cuba for five m onths (November 19, 1966 — April 19, 1967). D uring th is period he m anaged to collect a fairly rich m a­ terial of m any species from m any p a rts of th e country. As he was th en occupied w ith o th er task s (concerning m ostly Czechoslovakian mycoflora in his own country) an d having a t his disposal v ery little of th e necessary literatu re as well as necessary specimens for com parision, he was unable to identify a considerable num ber of his collections. A fter some years he gradually succeeded w ith assistance of his m yco­ logical friends an d colleagues in identifying th e m ajority of Cuban collections. H ence some of th e m ost interesting polypores can now be published. All descriptions of species tre a te d are basing solely on Cuban m aterial collected in Cuba by th e senior author. Exsiccates are deposited in th e herbarium of th e Mycological D ep artm en t of th e N ational M useum in Prague, Czechoslovakia (PRM) and some duplicates in th e herbarium of th e U niversity of Oslo, N orw ay (0). 137

Č E S K Á M Y K O L O G IE 38 (3) 1084

The senior au th o r would like to th a n k n o t only his co-authors b u t also all who helped him in th e identification of species or w ith literature, especially Prof. Dr. J . L. Lowe (Syracuse, U.S.A.). H e is also obliged to th e Czechoslovak A cadem y of Sciences an d th e Cuban A cadem y of Sciences which enabled him to stu d y fungi in Cuba where he had th e possibility to observe an interesting subtropical A merican flora an d mycoflora. Antrodia oleracca (Davids, et Lomb.) R y v ard en in R yvarden et Johansen, A p re­ lim inary polypore flora of E a st Africa p. 252, 1980. P oria oleráceo D avidson et L o m b a rd , M ycologia 19: i>17, 1947.

E astern Cuba, distr. Oriente, Sierra N ipe Mts. near M ayari; on a dead tru n k of P in u s cubensis, 13. I I I . 1967, leg. F. K otlaba, det. J . L. Lowe (PRM 756464). F ru itb o d y annual, resupinate, th in , fragile, 1.4—6 cm long an d 0.5 cm wide; tubes 0.3 —1.5 ¡xm long, pale honey; pores 6 —7 per mm, rounded or slightly angular, whitish to cream ; tra m a white, tough, up to 0.2 ¡xm thick. H yphal system dim itió w ith skeletal hyphae (fruitbody form ed m ainly by these hyphae); generative hyphae extrem ely rare, thin-w alled, hyaline, branched, clam ped, 2 —3 ¡xm wide; skeletal hyphae abu n d an t, thick-w alled, sparsely branched, indextrinoid, 1.7—3 ¡xm wide; basidia broadly clavate, tetrasterig m atic, up to 7 ¡xm wide; cystidioles ab u n d an t, acute; spores hyaline, sm ooth, thin-w alled, cylindric to allantoid, inam yloid, in ­ dextrinoid, (4.5—)5—6.5( —7.2)X 1.5—2.3(—2.5) ¡xm. E vidently a new polypore for Cuba. I t is distrib u ted from th e tem perate to th e tropical zone of th e N orth ern H em isphere. In America it occurs in th e U.S.A. (from Michigan to Florida) an d on Cuba; in Africa it is know n from E thiopia, K enya, T anzania and Zaire (Lowe 1966, R y varden et Johansen 1980). Ceriporia alachuana (Murrill) H allenberg, Iran . Jo u rn . P lan t. P athol. 14: 15, 1979. P oria alachuana M urrill, B ull. T o rrey B o t. C lub 65: 659, 1938. P oria cubitispora M urrill, B ull. T o rrey B o t. C lub 67: 65, 1940. P oria diospyri B a x te r, P a p . M ichigan A cad. Soi. 32: 191, 1948.

E astern Cuba, distr. Oriente, T etas de S an ta Tereza near B aracoa; on dead tru n k o f a broad-leaved tree (cf. Gliricidia sepium), 17. I I I . 1967, leg. F. K otlaba, det. J . L. Lowe (PRM 756467). F ruitb o d y 5 —8 cm long an d 0.3—3.2 cm wide, annual, resupinate, unseparable, irregularly elliptic to linear; tubes 3 —5 mm long, on oblique p arts half-open to open, concolorous w ith pores; pores 6 —8 per mm, angular, cream to ochraceous w ith a faint rose tin t; tra m a of th e tubes w hitish to pale ochraceous; context ex­ trem ely th in , w hitish. H yphal system m onom itic with generative hyphae of the tu b e tra m a slightly thick-w alled, 2.5—4 ¡xm wide, branched, simple septate, hyaline, some of them incrusted; hyphae of th e context 2 —7 ¡xm wide, th in to thick-w alled w ith wide lum en, clamp-less; spores 3.5—4 x 2 —2.5 ¡xm, hyaline, sm ooth, thin-w alled, ovoid, inam yloid, indextrinoid and acyanophilous. I f com pared w ith oth er species of Ceriporia Donk, this species is a ro b u st fungus and has fairly long tubes. How ever with regard to consistency of th e fruitbody and especially th e ra th e r broad hyphae of context as com pared w ith th e narrow er ones in th e tubes, th is is a typical Ceriporia. Ceriporia alachuana is new polypore for Cuba. I t is d istrib u ted in w arm p arts of th e tem p erate zone and in th e subtropical zone in Asia (N. Iran — H a l­ lenberg 1979) an d m ainly Am erica, viz. U.S.A. (M aryland, Florida, Mississippi, 138

m m sm sm

K O T L A B A , P O U Z A R KT R Y V A R D E N : SO M E P O L Y P O R E S F O R CUBA

Louisiana, A rkansas, Tennessee — Lowe 1966), and Cuba. The Cuban locality is ap p aren tly th e southerm ost know n at present. Ceriporia purpurea (Fr.) Donk, Proc. K oninkl. Nederl. Akad. W etensch., ser. C. 74: 28, 1971. P olyporus p u rp u reu s F rie s, S y ste m a m ycoi. 1: 379, 1821. M erulioporia purpurea (F r.) B o n d arcev e t Singer, iVnn. Mycol. 39: 48, 1941 (not validly pu blished).

W estern Cuba, distr. P in ar del Rio, Sierra del R osario Mts., C ajalbana near La Mulata; on a dead branch of P in u s caribaea, 25. X I. 1966, leg. F. K otlaba, det. J . L. Lowe (PRM 756474). F ru itb o d y sm all, only 0.6—1.1 cm long, 0.5—0.8 cm wide and 0.2—1 mm thick, annual, resupinate, m ostly circular, elliptical or irregular, w ith a narrow , felty, pale brow n m argin; pores 3 —4 per mm, polygonal, irregular to net-like, dark purplish to cacao-brown, entire, on edges pruinose; context thin, w hite and softy. H yphal system m onom itic w ith generative hyaline, thin-w alled, branched, simple septate hyphae, in th e tra m a of th e tubes 1.7—3 [xm, in th e context 3 —5 ¡xm wide; spores 7.5—9( — 1 0 ) x 2 —2.7 ¡xm, hyaline, thin-w alled, narrow ly cylindric and a l­ lantoid, sm ooth, inam yloid, indextrinoid and acyanophilous. The description also fits th e E uropean m aterial ra th e r well, especially as regards th e size of spores which is a little larger th a n given e.g. by Lowe (1966) from America and R y v ard en e t Jo h ansen (1980) from Africa. R egarding th e host plants, this species usually prefers broad-leaved trees an d occurs very rarely on conifers; the collection on P inas caribaea seems to be quite unique on this substrate. Ceriporia purpurea is widely d istrib u ted b u t uncom m on from th e m eridional to the boreal zone occurring alm ost exclusively in the N orthern H em isphere (except for R uanda it is unknow n from th e S outhern H em isphere), prim arily in the te m ­ perate zone of Europe, Asia an d N o rth America. The Cuban record is evidently the only one in th e A m erican subtropics. In th e tropics it is known solely from the m ountains of K enya an d R u an d a in Africa (Lowe 1966, R yvarden 1976, R yvarden et Joh an sen 1980). Coltrieiella dependens (Berk, et Curt.) Murrill, Bull. Torrey Bot. Club 31: 348, 1904. P olyporus dependens B erkeley e t C urtis, A nn. Mag. Hist-., ser. 2, 12: 431, 1853. PolyKtictux dependens (B erk, e t C urt.) S accardo, SylLoge fung. 6: 213, 1888. T m m etes dependens (B erk, e t C urt.) B a x te r, P a p . M ichigan A cad. Sci. 14: 207, 1931. Coltricia dependens (B erk, e t C urt.) Im az ek i, B ull. T okio Sci. M us. 6: 109, 1943. Poria tasm anica Cleland e t R o d w a y , P a p . P ro c. R oy. Soc. T asm a n ia 1928: 43.

W estern Cuba, distr. P in a r del Rio, Sierra del Rosario M ts., C ajalbana near La M ulata; on a ro tte n stu m p of P inus caribaea, 24. X I. 1966, leg. et det. F. K otlaba (PRM 756469). Fruitbodies polym orphous, either short stip ita te and pending or sessile, conchate to scutellate, som etim es even subresupinate, coalescent up to 6 cm. The fruitbody adheres to th e su b stra te by a th in and loose, cottony, d ark ru sty tissue which also cover's th e su b strate around th e fruitbody an d from which new fruitbodies originate. Pileus 3 —15 mm broad, highly fragile, excentrically conical, p ro tracted in a short stipe or w ith o u t stipe, conchate or scutellate, attach ed to the su b strate by a small a tte n u a te area or form ing a narrow reflexed m argin which is som etim es slightly involute, fibrillose-tom entose or tom entose, slightly zonate, pale ru sty brown; stipe, if present, conical or cylindrical, in our m aterial v ery short, up to 3 mm long, tom en­ tose, concolorous w ith pileus surface; tubes ru sty , up to 7 m m long, context ru sty 139

CKSKA M YK OLO CIE 38 (3) l!)84

;.y ;

SPi

MBK

SB iffs iffe Egl |s | SB j:S!j

1

brown, less th a n 1 mm thick; pores ru sty to d ark brown, polygonal, 1 —2 per mm. H yphal system m onom itic; generative hyphae of th e context branched, simple septate, yellow ish-rusty, fairly thick-w alled with a broad lum en, 3 —6 (xm wide, th e wall 1 —1.5 ¡xm thick ; generative hyphae of th e tram a paler, more branched and richly septate; spores 7 —8 .5 x 4 —5 ¡xm, alm ond-shaped, thick-w alled, yelllowishru sty , ornam ented by low verrucae to short ridges, indextrinoid and acyanophilous; setae none. I t occurs saprophytically on conifers such as Juniperus sp. and more commonly Pinus sp., b u t it is also noted on broad-leaved trees such as Castanea, Liriodendron, Notliofagus and Quercus (B axter 1931, Cunningham 1965). Coltriciella dependens has been m entioned from Cuba by Kreisel (1971b) and the above cited collection seems to be th e second one from the island. It is distributed from th e w arm er p a rts o f tem p erate zone to th e tropics in both hemispheres but in America only in U.S.A. and Cuba. This species is reported from U.S.A. (New Jersey. Now York. Ohio. N orth Carolina, South Carolina, Virginia, Tennessee. Florida), Asia (Thailand. Malaysia), A ustralia, Now Zealand and T asm ania (Cun­ ningham 1965, O verholts 1953, R y varden et Jo h an sen 1980). Coltriciella obleetabilis (Lloyd) K otlaba, P ouzar et R yvarden, comb. nov. Basionyr.i: Polyporus nblcc/nfnlis Llovd. Mvool. Writ. 3: 164, 1912. ('nitric in nblcctnbilis (Lloyd) Ryvarden, Xorw. Journ. Hot. 19: 231, 1972. Coltricin pscudoci.unnmomm Rurdsall .Jr., Mveologia 61: 647. 1969. W estern Cuba, distr. P in ar del Rio, Sierra del R osario Mts., C ajalbana near La M ulata; on a ro tten stum p of P inus caribaea, 24. X L 1966, log. F. K otlaba, det. Z. Pouzar (PRM 756466). A slender stip ita te and pilcate fungus; pilei 5 — 13 mm broad, thin, circular, deeply um bilicate, w ith zonate, glabrous, silky lustrous, pale to ru sty cinnam om eous surface; stipe 8 —1 3 x 0 .8 —1.4 mm, tom entose to eiliate, solid, ru stv cinnam on; pores 1—2 per mm, polygonal, w ith d en ta te dissepim ents, ru sty cinnam on; context very th in , u p to 0.7 mm thick, fibrillose, coneolorons w ith pilous surface. H yphal system m onom itic in all p a rts of fruitbody w ith generative hyphae simple septate, 4.5 to 6.0 ¡xm broad; spores 8.5 —9.5 > 5.2—6.0 ¡xm, ovoid, som ew hat a tte n u a te d tow ards th e apex, thick-w alled, ru sty yellow, w ith low verruculose ornam entation; setae and cystidia absent. This species has been classified in Coltrieia S. F. G ray, of which ty p e species C. perennis (L. ex Fr.) Murrill and th e closely related C. cinnarnomea (Jaeq. ex N. F. G ray) M urrill have dim itic tubes (other p arts of th e fru itbody are m onomitic) and sm ooth spores. W e consider these features highly characteristic for Coltrieia, and th u s exclude C. obleetabilis which has m onom itic hyphal system as well as alm ost identical ornam ented spores w ith those of Coltriciella dependens (the ty p e species). C. dependens has a pend en t short stipe, whereas C. obleetabilis has a regular as­ cending stipe b u t th is difference in m acrom orphology is ra th e r of a specific value. A t th e generic level th e m icrom orphology is more im portant, and it is almost ident­ ical in b o th species. Coltriciella obleetabilis is evidently new for Cuba. I t was till now know n only from Brazil an d th e E astern U nited S tates — M aryland, Georgia, Louisiana, and Florida (Burdsall J r. 1969. R y varden et Jo h ansen 1980). DiehomiHis sq unions (P. K arst.) Reid, Rev. Biol. 5: 149, 1965. Trametes squalens P . K a rste n in R a b e n h o rs t e t W in te r, F u n g i eu ro p . e t o x tra e u ro p . exsiec. No. 3528, 1886.

140

I

K O T L A B A , P O U Z A R E T R Y V A R D E N : SOM E P O L Y P O R E S F O R CUBA lijerkandera squcdens (P. K a rst.) P . K a rs te n , M edd. Soc. pro F a u n a et F lo ra F e n n . 14: 79, ” 1887. Tyrom yces squcdens (P. K a rst.) Im az ek i, B ull. T okyo Sci. M us. 6: 84, 1943. P olyporus anceps P eck, B ull. T o rey B o t. C lub 22: 207, 1885.

W estern Cuba, distr. P in ar del Rio, Sierra del R osario Mts., C ajalbana near La M ulata; on a stum p of P inus caribaea, 24. X I. 1966, leg. F. K otlaba, det. L. R y varden (PRM 756471). F ru itb o d y annual, resupinate, 16 cm long and 6.5 cm wide, w ith a few small pseudopilei (having no pileus context); pores polygonal, 2 —3 per mm, sordid yel­ lowish with greyish tin t; tubes pale cream, 2.5—4 [im long, in some places half-open; context th in , u p to 1 ¡xm thick, of corky consistency, concolorous w ith tubes. H yphal system dim itic w ith arboriform skeletal hyphae which are thick-w alled, hyaline, with a slightly yellowish tin t, slightly am yloid, a t the top dichotom ously branched, 3—5.5 ¡xm broad; generative hyphae not seen; spores 8 —11 X (3—)3.2—4 (—4.5) ¡xm. cylindrical, sm ooth, hyaline, thin-w alled, indextrinoid; cystidia absent. This species is ra th e r rare in m ost countries b u t widely d istributed in the tem perate as well as th e boreal zone of th e N orthern H em isphere where it occurs in both warm and cold, fairly d ry areas, on various conifers, especially on P inus spec. div. (B axter et Mains 1939, O verholts 1953, R y v ard en 1976). I t was previously not know n in tropical an d subtropical zones an d th e Cuban collection seems to be th e first not only for th is country b u t also for subtropics an d is also the southernm ost one. Echinochartc braeliypora (Mont.) R yvarden, Bull. Ja rd . Bot. N at. Belg. 48: 10, 1978. P olyporus brachyporus M ontagne, A nn. Sci. N a t., ser. 4, 1: 131, 1854. P olyporus megaloporus M ontagne, A nn. Sci. N a t., ser. 4, 1: 124. 1854. Echinochaetc megalopora (M ont.) R eid , Kevv B ull. 17: 28, 1963. Asterochaete megalopora (M ont.) B o n d arcev e t Singer, A nn. Mycol. 39: 58, 1941. Leucoporus megaloporus (M ont.) P a to u illa rd , B ull. Soc. Mycol. F r. 30: 40, 1914. H exagona pato u illcrd ii B eeli, B ull. Soc. B o t. Belg. 59: 160, 1927. F avolus princeps B erk eley e t C u rtis, J o u rn . L inn. Soc. B o t. 10: 321, 1868.

E astern Cuba, distr. Cainagiiey, C abaniguan near Guáim aro; on pro strate tru n k of Calycophyllum candidissim um , 11. IV. 1967, leg. J . R am ón Cuevas e t F. K otlaba, det. D. A. R eid (PRM 756468). F ru itb o d y always pileate w ith a lateral stem . Pileus 3.5—6 cm in diam ., pale yellowish ochraceous to woody brown, conchate to reniform and depressed a t the base, surface glabrous w ith fascicles of short thick hairs, som etim es form ing adpressed scales, well-developed especially tow ards the m argin which is acute, some­ w hat inrolled; pores entire, angular, ochraceous, 1.5 —2 per mm ; tubes up to 2 mm long, ochraceous; con tex t whitish, pale ochraceous when dry; stipe if present very short, brown chestnut, cylindrical, up to 7 m m long. H y phal system dim itic w ith thin-w alled, branched, hyaline, clam ped generative hyphae up to 5 ¡xm wide, and ligativo (binding) hyphae of B ovista-type, which in the context of th e pileus are richly ramified, thick-w alled (but n o t obliterated), 3 —10 (xm wide (walls up to 1.5 [xm thick), very slightly dextrinoid; in th e context of th e stipe, ligative hyphae are m uch more thick-w alled (up to 3 ¡xm thick) or even obliterated; spores 10—12.5 x X 4 —4.4 ¡xm, prolong ellipsoid, hyaline, sm ooth, thin-w alled; setae of pileus surface 30—42 X 9 —15 ¡xm, thick-w alled, clavate, a t the top acum inate to a spine with a few small lateral spines, in th e upper p a rt brown, in the lower p a rt yellow-brown; sim ilar setae occur also on th e stipe surface as well as in the hym enium of the tubes. The description fits quite well th e descriptions in literature, except for th e pores, which arc slightly sm aller. In Cuba this is an infrequent species and was first reported 141

CE.SK A M Y K O L O G IE 38 (3) 1984

from th e island as Favolus princeps. I t is widely d istributed in tropical and also subtropical America, Africa and Asia (Reid 1963, R yvarden e t Johansen 1980). Paehykytospora alabamae (Berk, et Cooke) R yvarden, Norw. Jo u rn . Bot. 19: 23, 1972. P oria alabamae (B erk, e t Cooke) Cooke, G revillea 14: 113, 1886. Polyporus alabamae B erkeley e t Cooke, G revillea 6: 130, 1878.

W estern Cuba, Isla de la J u v e n tu d ( = Isla de Pinos), on slopes of Lom a La Ca­ n ad a near Sante Fe; on a dried branch of Casearia spinescens, 20. II. 1967, leg. F. K otlaba, det. J . L. Lowe (PRM 756472). R esupinate fungus w ith th in fruitbodies, ab o u t 3.5—7.5 cm long and 1.2—1.5 cm wide, in dried sta te som ew hat resam bling Junghuhnia nitida. W hen young, the fruitbody has broad, when old narrow , m em branous, w hitish to ivory m argin: po­ res regular, angular pale ochraceous, entire, slightly farinose, 3 —4 per I mm, when young reticulate a t th e m argin. H yphal system dim itic with thin-w alled, hyaline, branched and clam ped generative hyphae, and strongly branched, thick-w alled, ochraceous, strongly dextrinoid (the older ones less intensively dextrinoid) and cyanophilous skeletal hyphae; spores 9.5—1 0 .5 x 4 .0 —5.5 ¡xm, ellipsoid, thick-w alled, ornam ented w ith strongly cyanophilous and indextrinoid granules im m ersed in a hyaline coat. Microscopically a very interesting species differing from other Porias s.I. in having ornam ented spores w ith cyanophilous granules im m ersed in a hyaline substance covering th e whole spore. This ty p e of spore was first discovered in T r a/metes collicnlosa and was th e m ain reason th a t th e species was accom odated in th e new' genus Pachylcytospora (K otlaba et P ouzar 1963). R yvarden (1972) was the- first who recognized th a t tw o closely related species, viz. Poria alabamae and P . papyracea, also belonged in Pachylcytospora,. K otlab a et Pouzar (1979) transferred a fourth species to th e genus, viz. th e N orth-A sian P. subtram&tea (Pi 1.) K otl. e t Pouz., an d described distinguishing features of these four species based on an am yloid versus dextrinoid reaction of skeletal hyphae together w ith th e pore w idth (key for identification of all know n species of th e genus Pachylcytospora, see K o tlaba et P ouzar 1979). E v id en tly not previously reported from Cuba. This fungus rarely occurs on various dead broad-leaved trees and a t present it is known from th e U.S.A. (Florida, Georgia, Mississippi), Cuba, Brazil, and Sri L anka (R yvarden e t Johansen 1980, Lowe 1966). Perenniporia tephropora (Mont.) R yvarden, Norw. Jo u rn . B ot. 19: 233. 1972. Loiveporu* tephroporus (Mont.) Ryvarden et Johansen, A preliminary p olyp oie flora o f I'.iwt A frica p. 416, 1980. Polyporus tephroporus M ontagne, Ann. >Sci. N a t., ser. 3, 4: 358, 1845. P olyporus livid u s K a lc h b re n n e r, G revillea Id: 103, 1882. P om es lividus (K alchbr.) S aceardo, Sylloge fung. (i: 206, 1888. P hellinus Hindus (K alchbr.) A h m a d , B asidiom ycetes o f W est P a k is ta n p. 63, 1972. Loweporus lirid u s (K alchbr.) W rig h t, Mem. New. Y o rk Bot.. G ard . 28: 226, 1976. F om itiporia cubensis M urrill, N o rth A m erican F lo ra 9/1: 8, 1907. P om es cinereus T o rren d in L lo y d , Mycol. W rit. 5, L e tt, 65: 9, 1917.

W estern Cuba, distr. P in ar del Rio, H ato de Malas Aguas near S anta Lucia; on a dead tru n k of Quercus sagraeana, 1. X II. 1966, leg. V. Samek et F. K otlaba. det. 142

I

K O T L A B A , P O U Z A R S T R Y V A R D E N : SOM E P O L Y P O R E S F O R CUBA

I I I I I I I I I I M I I I I I I I I M I M I I I I H ■ ■ ■ I I

F. K . (PRM 756470) — H abana-M arianao, on a dead standing tru n k o f Casuarina equisetifolia, 27. I. 1967, leg. e t det. F. K o tlab a (PRM 756473). F ru itb o d y perennial, thick resupinate or sometimes forming blackish-grey smooth ledges to pseudopilei w ith open tubes; tubes up to 11 mm long, coffee-brown; pores rounded to open in oblique places, of a greyish to m ilk coffee-brown colour, 2 —3 per m m ; context fibrillose, coffee-brown, up to 2 mm thick. H yphal system trim itic, skeletal hyphae unbranched, thick-w alled, w ith o ut septa, w ith the wall pale to dark grey-brown; the dark coloured ones weakly cyanophilous, the less coloured strongly cyanophilous; spores S —6( —7 )x 4 —5 jim, broadly ovoid and broadly tru n cate, thickwalled, hyaline, sm ooth, strongly dextrinoid and strongly cyanophilous. V ery interesting and striking polypore w ith its thick resupinate fruitbody and the dark brown colour of th e subiculum as well as tu b e tram a. The taxonom ic position of P. tephroporus lias been recently disputed. R yvarden (1972) transferred it to Perenniporia because of its tru n c a te and dextrinoid spores, clam ped generative hyphae, and a dim itic to trim itic hyphal system (there are interm ediate hyphae betw een skeletal and ligative hyphae proper) w ith dextrinoid vegetative hyphae, all characters shared w ith m any other species in Perenniporia. W right (1976) described Loweporus w ith P . tephroporus as th e ty p e species based m ainly on the dark colour of th e fruitbody, while as Perenniporia medulla-pan is (the ty p e species of Perenniporia) has a w hitish to wood-coloured fruitbody. R yvarden e t Johansen (1980) accepted W rights proposal, b u t later investigations into other tropical species have led us to th e conclusion th a t it is very difficult to m aintain a generic separation based, principally, ju st on th e colour of th e vegetative hyphae (which gives the fru itb o d y its colour). This th e m ore so when th e other characters so clearly point to a relationship w ith Perenniporia, especially th e dextrinoid reaction in hyphae and spores, th e la tte r also being tru n c a te in both genera. W e have therefore adopted R y v ard en s’ original concept. Perenniporia tephropora is widely distrib u ted on broad-leaved trees in tropical and subtropical Am erica, Africa, Asia and A ustralia (R yvarden et Johansen 1980, W right 1976). In Cuba it is know n from several localities, and th e first collection was m ade b y E arle and Murrill in 1905 (Murrill 1907). It has not previously been reported from Quercus spp.

I

\Vri<|li(o|>orin Ionia (Overh. et Lowe) Pouzar, Ces. Mykol. 20: 173, 1966.

■

■ ■ I ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ I

Poria lanta O ver holts et Lowe, Mycol ogia .'J8: 210, 1946.

W estern Cuba, distr. P in a r del Rio, Sierra del Rosario Mts., C ajalbana near La M ulata; on dead petiole of a palm Copernicia sp.. 24. X I. 1966, leg. et det. F. K otlab a, rev. J . L. Lowe (PRM 756465). F ru itb o d y com pletely resupinate, th in and w ithout context, 0.6—4.5 cm wide; tubes up to 4 m m long, w hitish, oblique, often split; pores 1.5—2.5 per mm, cream, round or elongated, entire, with thick dissepim ents; m argin broad, narrow, cottony, persisting, whitish cream. H yphal system dim itic with skeletal hyphae unbranched, thick-w alled (but never solid), 1.5—2.5 [i.m wide; spores ovoid-ellipsoid, slightly thick-w alled, hyaline; ornam entation of tw o types: th e lower (basal) one w hich is inam yloid and covers m inute ridges or verrucae, and the upper one which is dense, strongly am yloid, covering th e basal ornam entation. This fungus belongs in Wrightoporm Pouz. (Pouzar 1966) characterized by a dim itic hyphal system and am yloid, m ostly ornam ented spores. A t th e present tim e th e genus Wrightoporia includes 7, m ostly tropical species (see R yvarden 1982).

;.f?

p ||§

Č E SK Á M Y K O L O G IE 38 (3) 1984

E v id e n tly new polyporaceous fungus for Cuba. U ntill now this species has been know n from th e U.S.A. an d Canada, i.e. from O ntario, B ritish Columbia, W ashing­ ton, New Y ork, N o rth Carolina, South Carolina, Georgia, and Florida (Lowe 1966). Ho fe rene* e s B A X T E R I). V. (1931): The fungi and decay o f the American chastnut. — Pap. Michigan Acad. Sci., N ew Y o rk , 14 (1930): 2 5 9 - 2 9 0 , ta b . 3 2 - 4 9 . B A X T E R I). V. e t M A IN S W. E . (1939): P o ly p o ru s ellisianus (M urr.) Sace. e t T ro tt, and Polyporus anceps Pk. in culture: A study o f isolates o f widely separated forest regions. — P a p . M ichigan A cad. Sci., New Y o rk , 24: 1 8 9 - 195, 3 ta b . B E R K E L E Y M. J . et C U R T IS M. A. (1868): F ungi C ubenses (H ym enom ycetes). — J o u rn . L inn. S oc.-B ot., L o ndon, 10: 280 —341. BO N D A R C E V A M. A. (1983): K ljuč dlja opredelenija rodov trutovyeh gribov K uby. Mikol. i F ito p a t., L en in g rad , 17: 13 —21. B O N D A R C EV A M. A. et H E R R E R A S. (1979a): Afilloforovve gribv K uby. I. S«*m. Polyp o raceae Cda. — N ov. Sist. Nizš. R a s t., L en in g rad , 16: 42 —66. B O N D A R C E V A M. A. et H E R R E R A S. (1979b): Afilloforovye gribv K uby. II. »Sein. Ganoderm ataceae Donk. — N ov. Sist. Nizš. R ast., Leningrad, 16: 66 71. B U R D S A L L H . H ., J r . (1979): A new polypore from th e e a s te rn U n ite d S ta te s. — M ycologia, New Y o rk , 61: 647 —651. C U N N IN G H A M G. H . (1965): P o ly p o raceae of New Z ealan d . — N ew Z ealand D e p t. Sei. Ind u str. R es. B ull., A u ck lan d , 164: 1 —304. E A R L E F . S. (1906): A lgunos hongos cubanos. — Inform . A nn. E sta c . C entr. A gron. C uba, H a b a n a , 1: 2 2 5 - 2 4 2 , ta b . 3 1 - 4 2 . H A L L E N B E R G N. (1979): W ood-fungi (P olyporaceae, O a n o d erm a ta c ea e, H v m en o ch a eta ee ae , C yphellaceae, C lavariaceae, A u riculariaceae, T rem ellaceae, D acry m y cetaceae) in N . Ira n i i . — Ira n . J o u rn . P lan t P a th o l., T e h ra n , 15: 11—31. H E R R E R A S. e t B O N D A R C E V A A. M. (1982): E species del género P h e llin u s (B asidiom .vcetes, H ym enochaetaceae) nuevas o poco conocidas en Cuba. — A cta B ot. Cubana, H abana, 8: 1 -1 7 . K O TLA BA F. (1983): Nčkolik pozoruhodných druhů dřevních hub z K uby. Živa, Praha, 31: 206 — 207, ta b . a lbonigrae e t ta b . color. K O T L A B A F . e t P O U Z A R Z. (1963): N ový rod choro šo v itý ch h u b , d u bovnice - P a c h y k y to sp o ra gen. nov. — Čes. M ykol., P ra h a , 17: 27 - 34, ta b . 1 —2. K O T L A B A F . e t P O U Z A R Z. (1979): A n in te re stin g A sian pol y po re P ach y k v to sp o ra subtra m e te a . — Čes. M ykol., P ra h a , 33: 129—133, ta b . 9 10. K R E IS E L H . (1970): El papel de los hongos en la v e g e ta tio n fo restal de C uba. — Bol. Soc. M ex. M icol., M éxico, 4: 39 —43. K R E IS E L H . (1971a): C h a ra k te ristik a d e r P ilzflora K u b a s. — B iol. R u n d sc h a u , J e n a , 9: 6 5 -7 3 . K R E IS E L H . (1971b): ("lave p a ra la iden tificatio n de los m acrom icetos de C uba. — Ciencias, H a b a n a , ser. 4, Cien. B iol., 16: 1 — 101. K R E IS E L H . (1971c): C lave y catalo g o de los hongos fito p ato g en o s de C uba. C iencias, H a ­ b a n a , ser. 4, Cieñe. Biol. 20: 1 —104. L O W E J . L. (1966): P o ly p o ra ce ae o f N o rth A m erica. T he g enus P o ria . — T echn. P u b l. St. U n iv . Coll. F o re st. S yracuse U n iv ., 9 0 : 1 — 183. M O N T A G N E J . P . F . C. (1842): P la n te s cellulaires. — in : S ag ra R ., H isto ire p h y siq u e , p o liti­ que e t n a tu re lle de Tile de C uba. — P aris. M U R R IL L W . A. (1907): N o rth A m erican F lo ra . Vol. 9, p a rs 1. - 72 p .s N ew Y ork. M U R R IL L W . A. (1919): C uban p olypores a n d agarics. — M ycologia, N ew Y o rk , 11: 22 —32. O V E R H O L T S L . O. (1953): T he P olyporaceae of th e U n ite d S ta te s, A laska a n d C an ad a. — 466 p ., 132 ta b ., A nn A rb o r e t L ondon. PO N C E D E L E O N P . (1945): Los hongos en el ja rd ín botánico. — R ev. Soc. C ubana B o t., H a b a n a , 2: 1 2 3 -1 2 8 . P O U Z A R Z. (1966): S tu d ies in th e ta x o n o m y o f th e p olypores I. — Čes. M ykol., P ra h a , 20: 1 7 1 -1 7 7 . R E ID D. A. (1963): N ew or in te re stin g records o f A u stra lasia n B asidiom ycetes V. — Kew B u ll., L o n d o n , 17 (1 9 6 3 -6 4 ): 2 6 7 - 3 0 8 . R Y V A R D E N L. (1972): A c ritica l checklist o f th e P oly p o raceae in tro p ic a l E a s t A frica. — N orw . J o u rn . B o t., Oslo, 19: 229 —238. R Y V A R D E N L. (1976): T he Polyporaceae of N o rth E u ro p e. Vol. 1. — 214 p., Oslo.

144

I

K O T L A B A , P O U Z A R E T R Y V A R D E N : SO M E P O L Y P O R E S F O R CUBA

I I I I I I I I

R Y V A R D E N L. (1982): S ynopsis o f th e genus W rig h to p o ria. — N ord. J o u rn . B o t., Copenhagen, 2: 145— 149. HYV A R D E N L. e t JO H A N S E N I. (1980): A p re lim in a ry polypore flora o f E a s t A frica. — 636 p ., Oslo. U N D E R W O O D L. M. (1905): A su m m a ry of C harles W rig h ts e x p lo ra tio n s in C uba. — B ull. T o rre y B o t. C lub, L a n c a ste r (P a .), 32: 291 —300. W R IG H T J . E . (1976): L ow eporus, a new genus o f pore fungi. — Mem. N ew Y o rk B ot. G ard. 28: 2 2 5 - 2 3 1 .

■ ■ ■ ■ H H

A ddresses o f th e a u th o rs : D r. F ra n tiš e k K o t l a b a , B o tan ic al I n s titu te o f th e ČSAV, 252 43 P rů h o n ice n e a r P ra g u e , C zechoslovakia Dr. Z deněk P o u z a r , N a tio n a l M useum in P ra g u e , tř . V ítězného ú n o ra 74, 115 79 P ra h a 1, C zechoslovakia Dr. L eif R y v a r d e n , U n iv e rsity of Oslo, P o stb o k s 1045, B lindern-O slo 3, N orw ay.

H

145

Two new species of Coprobia and taxonomic remarks on the genera Cheilymenia and Coprobia (Discomycetes, Pezizales) Dva nové druhy rodu Coprobia a taxonomické poznámky k rodům Cheilymenia a Coprobia (Discomycetes, Pezizales) J iř í Moravec T w o new coprophilous species o f Coprobia B o u d ., C. hyphopila spec. nov. a n d C . sordida spec. nov. a re described from C zechoslovakia. T axonom ic problem s o f th e gen era Coprobia a n d C heilym enia B oud. a re discussed. R e g ard in g th e genus C heily­ m enia, th e a u th o r proposes to se p a ra te all species w ith superficial a p o tliecial h a irs re la te d to C heilym enia theleboloides from th e genus a n d tra n s fe r th e m to Coprobia on th e basis of a sim ilar ex cip u lar s tru c tu re a n d a specific cyan o p h ilic s tria tio n o f ascospore perispore consisting of e x tre m e ly low lo n g itu d in al ribs. T h e a u th o r c o n ­ siders th e stria tio n o f th e peelable perispore w hich h a s been still overlooked or u n d e r­ e stim a te d (to g eth er w ith p u stu les, w a rts o r folds w hich som etim es also occur) a very im p o rta n t fe a tu re for classification o f species of Coprobia including all species of C heilym enia w ith “theleboloides’’'’ ty p e o f excipulum a n d h airs. M oreover, th e a u th o r described a n d p ic tu re d a n o u tsta n d in g ascospore o rn a m e n ta tio n w hich he h a s found in several o th e r species of C heilym enia w hich h ave been considered sm o oth-spored till now (e.g. C. ciliata). One new co m b in a tio n has been m ade.

D v a nové koprofilní d ru h y ro d u Coprobia B oud. — C. hyphopila spec. nov. a C. sordida spec. nov. — jsou p o p sá n y z Č eskoslovenska. A u to r n a v rh u je o d d ě lit od rodu C heilym enia B oud. d ru h y s p o v rchovým i c h lu p y blízce p říb u zn é d ru h u C heilym enia theleboloides a p ře řa d it je do ro d u Coprobia n a základě podo b n é s ta v b y excipula a specifické o rn a m e n tik y perisp o ru ask o sp o r, se stáv ající z podélně u sp o řá d an ý c h velm i nízkých žeber. A u to r p o k lád á o rn a m e n tik u p erisporu ask o sp o r, k te rá byla doposud přehlížena nebo po d ceň o v án a, spolu s rů zn ý m i b ra d av k a m i a v rá sk am i, k te ré se ro vněž často v y sk y tu jí, za velm i d ůležité z n ak y při určo v án í a tříd ě n í d ru h ů rodu Coprobia v četn ě d ru h ů z blízkého p říb u z e n stv a Cheilym enia theleboloides se stejným ty p em e x cip u la a chlupů. V ýznačnou o rn a m e n tik u p erisporu ask o sp o r nalezl a u to r rovněž u něk o lik a dalších d ru h ů ro d u C heilym enia, k teré b y ly doposud p o v a ­ ž o v án y za h lad k o v ý tru sé (např. C. ciliata). .Je p rovedeno jed n o nové přeřazení a d is ­ k u to v á n y tax o n o m ick é pro b lém y obou rodů.

-

Sj-S-’jl yybl

lili

*./s

;rg aj

The genus Cheilymenia Boud. comprising species with pale apotliecial hairs was erected by Boudier (1885). A ty p e species, Peziza stercorea Pers. [Cheilymenia stercorea (Pers.) Boud. = Cheilymenia ciliata (Bull.) Maas G eesteranus] was additionally selected b y Clements et Shear (1931). A fter an exam ination of m any species o f Cheilymenia and Coprobia I have concluded th a t the genus Cheilymenia comprises tw o or three independent genera. I presented an ab stract of the following discussion together with descriptions and drawings in the "D iscom ycete W orkshop” (an con­ ference on taxonom y of Discomycetes) and as a poster a t th e Third Intern atio n al Mycological Congress in Tokyo (1MC 3) 1983. The type species C. ciliata and several o th er species e.g. Cheilymenia coprinaria (Cooke) Boud. sensu auct., Cheilymenia m agnipila J . Mor., Cheilymenia vitellina (Pers. ex Fr.) Dennis, Cheilymenia micropila Svr. e t J . Mor. and Cheilymenia crucip ila (Cooke e t Phill.) Le Gal are closely related to species of th e genus Scutellinia (Cooke) Lam b. em. Le Gal, having th e same or sim ilar stru ctu re and rooting apothecial hairs originating deeply in th e tissue of the excipulum . In spite of th e fact th a t th e rooting hairs of th is first group of species are of a various size and shape (in a few species th e y are very long, thick-walled and sharp, e.g. in C. m agnipila, C. ciliata, C. vitellina, C. coprinaria, while in others th ey are short, thin-w alled and b lu n t, e.g. in C. micropila), th e m ost im p o rtan t feature — th e rooting base of the hairs and their origin — separate them well from o ther species. Moreover, several 146

M O R A V E C : C O P R O B IA A N D C H E IL Y M E N IA

species, e.g. C. coprinaria, G. micropila and C. crucipila have red to scarlet colour of apothecia. This feature together w ith ornam ented ascospores of the two la tte r species indicate th e very close relationships w ith Scutellinia. I t is necessary to note th a t G. coprinaria is here conceived in sense of th e original description of Cooke (1879) which corresponds also w ith concept of Massee (1895), Boudier (1905) and J . M oravec (1968) and is considered a species w ith red to scarlet coloured apothecia (J. Moravec 1968). Q uite a different group of species is represented by Cheilymenia theleboloides (Alb. e t Schw. ex Fr.) Boud. and several oth er related species. T heir excipular stru ctu re especially superficial hairs which originate from subglobose cells in the ectal excipulum distinguish them well from th e other m entioned species of the genus. This fact was for th e first tim e recognized by Denison (1964) though he incorrectly com prised C. vitellina to th e group with “theleboloides ty p e ” o f exci­ pulum and hairs. In m y opinion th is group of closely related species is n atu rally distinguished not only for th e sim ilar excipular stru ctu re and superficial hairs b u t also for th e longitudinally striate coating of ascospores. Le Gal (1953) compared th e excipular stru ctu re of Cheilymenia lemuriensis Le Gal and Coprobia, granulata (Bull, ex M érat) Boud. C. lemuriensis [according to Le Gal [1953)] has n o t “ homo­ genous” excipulum b u t its other features especially superficial hairs and striate ascospores well agree w ith features of oth er species bearing “theleboloides ty p e ” of excipulum and hairs. Denison (1964) referred to th e close relationships of species w ith “theleboloides ty p e ” of excipulum w ith th e genus Coprobia represented still w ith th e only species C. granulata. The only fact th a t apothecia of Coprobia were w ith o u t any hairs caused th a t it was considered an independent genus. However, several other species which were recently described or transferred to Coprobia show m any features which support th e D enison’s and later K o rf’s (1972) opinion th a t species w ith th e “theleboloides ty p e ” of excipulum and hairs m ay be transferred to Coprobia. A fter th e exam ination of some other species I Consider C. theleboloides and other related species, e.g. Cheilymenia fraudans (K arst.) Boud. sensu G am undi (1960), Cheilymenia hyalochaeta (Speg.) G am undi and C. lemuriensis congenenc with Co-probin. Therefore new species Coprobia hyphopila spec. nov. which has superficial hypha-like hairs is described here as a m em ber of Coprobia despite of its relationship to Cheilymenia theleboloides. In m y opinion, slight differences in th e excipular stru c­ tu re of some species e.g. G. lemuriensis are not so much im portant as no basic dif­ ferences even betw een D enison’s “theleboloides ty p e" and "coprinaria ty p e" of excipulum exist, an d only hairs are of different types. R ecently th e genus Coprobia has been broadened as a few species were newly described or transferred to th e genus, e.g. Coprobia pi.leiformis Svrček (1978), Copro­ bin bohemica (Velen.) Svr., Coprobia human/; (Velen.) Svr. and ( 'oprobia stereoraria (Velen.) Svrěek (1977). According to Svrček (1977), whitish hyphae are also present in th e excipulum of C. stereoraria. T ogether with Dr. M. Svrček we have reexamined lectotype of C. humana ( = F im aria humana Velenovský, PR M 150839) and we have found hypha-like superficial septate hyaline hairs in the excipulum of this species which was described and considered hairless. This species is evidently related to Cheilymenia theleboloides. too. Species of th e genus Coprobia including species of Cheilymenia related to Cheily­ menia theleboloides have rem arkably longitudinally striate ascospore coating. However, it is necessary to distinguish th e original longitudinal striation which is absent in several oth er species of Cheilymenia from th e secondary pseudostriation seen in 147

\y i

JJ||

i|gj ¡.|§

j |£

ijv

Č E S K Á M Y K O L O G IE :!8 (3) 1984

S ‘

a deform ed peelable perispore which is caused by lactic acid action. I consider the original cyanophilic striatio n of th e peelable perispore (together w ith w arts or folds which sometimes also occur) very im p o rtan t features for the classification of species of Coprobia including species of Cheilymenia related to Cheilymenia theleboloides. In m y opinion th e im portance of th is feature was overlooked by m any authors and underestim ated by Rifai (1968). The ascospore striation was observed by few auth o rs in Coprobia granúlala an d in Cheilymenia lemuriensis (by Le Gal 1953) and in C . fraudans and C. hyalochaeta by G am undi (1960) and recently by Svrček (1979) in Coprobia granúlala and Coprobia humana. Rifai (1968) probably did n o t distinguish tw o different phenom ena: th e original cyanophilic striatio n of th e perispore and th e deform ation of this coating before it is peeled off. H e described and illustra te d ascospores of Coprobia granulata and all species of Cheilymenia found in A ustralasian area [C. coprinaria, C. stercorea, C. theleboloides, C. raripila (Phill.) Dennis an d C. coprogena (Berk, e t Br.) R ifai] w ith th e secondary striatio n of deform ed perispore seen when heated in lactic acid b u t he overlooked or underestim ated th e original cyanophilic striation. Therefore he illustrated the perispore very sim ilarly wrinkled in all th e m entioned species. The original striation, which is clearly visible only before th e deform ation, was n o t distinguished precisely by E ckblad (1968). too. H e com pared Cheilymenia and Scutellinia and concluded th a t th ey are closely related by their rooting hairs b u t he did n o t take into consideration th e im p o rtan t existence of th e different superficial hairs of th e species related to Cheilymenia theleboloides. Moreover, he m entioned th a t in th e genus Scutellinia is no species w ith a peelable perispore of ascospores. In m y opinion, this is n o t exact. too, as 1 have seen a sim ilar peelable perispore in ascospores of several species of Scutellinia, e.g. in Scutellinia m inutella Svr. et J . Mor. (Svrček e t J . Moravec 1969), Scutellinia convexa (Velen.) Svr. and Scutellinia superba (Velen.) Le Gal. It seems th a t also this feature corresponds w ith th e o th e r features which point o u t to th e relation of some species of Cheilymenia to Scutellinia as indicated above. E ckblad (1968) presented also his opinion on th e relationship of Cheilymenia to Lasiobolus. T hough R ifai (1968) questioned it, I agree w ith this E ck b lad ’s opinion b u t only w ith regards to several species. Only Cheilymenia raripila and especially Cheilymenia coprogena are in m y opinion actually related to Lasiobolus by th eir excipular structure, broad or clavate-cylindrical asci and form of hairs, despite the fact th a t hairs of Lasiobolus are strictly nonseptate. In any case, this group o f species represented by C. raripila, C. coprogena, C. pulcherrima is not congeneric w ith Cheilym enia ciliata nor even w ith Coprobia (including the group of species related to Cheilymenia theleboloides). T h ee x a m in a tio n o f a sc o sp o re o r n a m e n ta tio n an d e x c ip u la r s tr u c tu r e — m a te r ia l a n d m e th o d s

I

I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I H H I H H H H H

The presence of th e original cyanophilic striatio n of the peelable ascospore perispore has been overlooked or u nderestim ated for a long tim e. Also the two different phenom ena — th e original striatio n an d a pseudostriation o f a defformed perispore have n o t been distinguished by a few au thors probably for th e following reasons. I t is possible to exam ine th e original striatio n easy when a very simple m ethod is used. From m y experience, it has been surprisingly observable when a fresh m aterial has been sectioned or when dried apothecia have been revived in w ater only and n ex t directly soaked in C otton blue in lactic acid (CB. Geigy s. 123) and observed im m ediately. W hen th e fresh or revived section is heated or kept in lactic acid for a long or when th e apothecia are revived in am m oniac, the deform ation o f

H H H H H H H H H H

148

I

M O R A V E C : C O P R O B IA A XI ) C H E IL Y M E N IA

th e perispore sta rts prom ptly, th e coating is separated and ascospores become sm ooth. The striatio n usually consists of very fine an d extrem ely low longitudinal cyano­ philic ribs which are visible before th e deform ation and m ay be of a different form in various species of Coprobia and species related to Cheilymenia theleboloides. The ribs are n o t visible in optical section o f ascospores, except during th e deform ation when th ey become flexuous an d w avy an d can be clearly observed in the optical section of th e deform ed perispore. too. The original longitudinal ascospore striatio n of Cheilymenia theleboloides is very sim ilar to th a t of Coprobia granulata and some related species of Coprobia and Cheilymenia theleboloides group though th ere are slight differences in the thickness, density, arrangem ent and form of ribs and also in a presence of pustules and crests in ribs. No original striatio n of th is ty p e has been seen in several species of Cheily­ menia, e.g. C. vitellina, C. coprinaria [sensu th e orig. description (Cooke 1875) and th e redescription in Cooke (1879)], C. magnipila, and of C. raripila group of related species. 1 have found a surprisingly o utstanding ornam entation of ascospore perispore in Cheilymenia ciliata ( = C. stercorea). This species has been generally accepted as sm ooth-spored because of its readily peelable perispore but th e cyanophilic perispore-ornam entation is clearly seen before th e deform ation in certain num ber of ascospores which become sm ooth only after th e perispore is com pletely separated. The perispore-ornam entation of C. ciliata consists of a very irregular and incom plete extrem ely low reticulum very often w ith transversal ribs or crests irregularly th ick ­ ened, only rarely longitudinally arranged and so only scarcely resembling th e striatio n of Coprobia■an d Cheilymenia, theleboloides group. Some ascospores of C. ci­ liata due to this o rnam entation resem ble ascospores of Scutellinia cervorum and S. scutellata b u t th is ornam en tatio n is n o t seen in th e optical section. The o th er species — Cheilymenia crucipila and C. micropila w ith a red to scarlet thecium have ascospores w ith a m inutely w arted perispore and indicate th e relatio n ­ ship w ith Scutellinia. In m y opinion, Cheilymenia crucipila has all features of Scutellinia and therefore 1 tran sfer it here to this genus im m ediately: Soiitollmia criicipila (Cooke et Phillips in Cooke) J . Moravec comb. nov. B asionym : Peziza cruci/iiln Cooke H Phillips in Cooke, M ycographia p. l!i(i, li'76.

In m y opinion, it is possible to p u t th is species into th e section M inutae Svrček (1971) togeth er w ith Scutellinia minutella an d S . convexa. S. crucipila differs by the presence of stellate hairs only, while th e o th er features, e.g. short b lunt pale hairs and peelable, finelly w arted ascospore perispore are very sim ilar in all the three species of th e section M inutae of th e genus Scutellinia,. I have observed very fine w arts in ascospores of Cheilymenia magnipila, a species which I consider to be close to Scutellinia or even a m em ber of this genus, too. T hough C. coprinaria an d C. vitellina are related to Scutellinia due to th e ir rooting apotliecial hairs, I have n o t seen here an y ascospore striation or ornam entation. As regards C. vitellina, th is species has sim ilar yellow colour of apothecia like C. theleboloides b u t is easily distinguished by its conspicuous, thick-w alled rooting hairs originating in th e excipular tissue, sm ooth ascospores and strictly terrestric h ab it, usually associated w ith Urtica dioica. In spite of these features (especially th e rooting hairs), Denison (1964) incor149

'

1^'j

Č E SK Á M Y K O L O G IE 38 (3) 1984

rectly considered this species to bear “ theleboloides ty p e ” of excipulum and hairs. Also Rifai (1968) noted th a t this species has this ty p e of excipulum . A fter exam in­ a tio n of m any specimens of C. vitellina I have found th a t excipulum is n o t hom o­ genous b u t consisting of tw o layers. H ypothecium is of te x tu ra in trica ta and its septate, sometimes swollen hyphae with strongly cyanophilic sep ta are present also in an inner m edullar zone where th e hyphae are mixed with reduced cells while o th er (especially ectal) excipular layers are of a te x tu ra globulosa. I t is, however, very im p o rtan t to note th a t according to R ifai (1968) also th e excipular stru ctu re o f C. theleboloides differs from D enision’s observation and is n o t clearly one-layered. On th e other hand, E ckblad (1968) described th e excipular stru ctu re of Cheilymenia coprinaria an d C. stercorea also as “ one-layered th ro u g h o u t” . This is in contradic­ tion w ith Denison (1964) an d R ifai (1968) who described excipulum of these species w ith tw o distinct layers (of D enison’s “coprinaria ty p e ” ). Moreover, both authors described a ra th e r different arrangem ent of sm all cells of th e ectal excipulum in C. stercorea which are conspicuously arranged in regular rows tow ards th e margin, forming a m em branaceous collar. All these features agree with my observations. As it was noted above, Rifai (1968) described also th e excipular stru ctu re of C. theleboloides w ith hyphal elem ents interspaced in inner m edullar layer which cor­ responds w ith m y observations, too. In addition, also Coprobia granulata has excipular stru ctu re with reduced, som etim es elongated cells in inner m edullar layer. Therefore, as it has been noted above in a com m ent on Cheilymenia lemuriensis, I do n o t consider slight differences in th e inner layer of excipulum im p o rtan t fea­ tures for a generic classification, b u t th e basic features are th e tw o m ain conspicu­ ously different types of hairs, th eir origin and ascospore ornam entation. W ith regards to an an o th er group of related species represented w ith C. raripila, th e ascospores seemed to have a peelable sm ooth perispore and finely w arted endospore (J. Moravec 1968). A fter a reexam ination I have found th a t ascospores of C. raripila have a fine ornam en tatio n consisting o f irregular elongated w arts or crests som etim es anastom osing, while ascospores of C. notabilispora have a peelable perispore w ith irregular, som etim es incom plete reticulum ; endospore seems to be finely rough. However, specimens of th e rare species of this group are only scarcely deposited in herbaria an d so it is impossible to exam ine a sufficient num ber of specimens. No specimen of C. coprogena was exam ined by me. W ith regards to Lasiobolus, species of th is genus have according to m y exam ination ascospores with a loosing perispore w ith cyanophilic clusters b u t w ithout any conspicuous ornam entation. In spite of th e m entioned observations, a t present. I still agree w ith Rifai (1968) who correctly discussed some problem s of the genus Cheilymenia and its relations an d voiced th e opinion th a t th e form al recognition of the groups of related species should be m ade after th e characters of all species which are b e tter known, b u t in my opinion, we are dealing n o t w ith infrageneric ta x a b u t these groups should be sep­ ara te d as independent genera. In any way, I consider the above m entioned and proposed com bination of Scutellinia crucipila justified and m y proposition to transfer all species closely related to C. theleboloides to Coprobia, too. I intend to solve some other problem s in a m onograph of Cheilymenia and Coprobia which is being prepared. Coprobia hypliopila J . M oravec spec. nov. A pothecia 1.5 —4.2 m m d iam ., dense g re g aria, m o lliter sueeoso-carnosa, prirnum subglobosa dein obeonica, apice tr u n c a ta usque discoidea, vix e x p la n a ta , disco o rb icu lari, m argine irregula rite r u n d u la to -lim b a to vel su b v e ía to ; lim b u s m arginalis a lb id u s sed griseo m a rg in a tu s ; thecio leviter granuloso, v iv id s luteo-ochraeeo, lu te o -a u ra n tia c o ; p a rs e x te rio r a p o th e cii furfu racea.

150

M O R A V E C : C O P R O B IA A N D C H E IL Y M E N IA H y p o th e c iu m e te x tu r a in tric a ta ex h y p h is se p ta tis c o n sta t. E x cip u lu m e te x tu r a globulosa-a n g u la r is, p a rte inferiore sub h y p o th ecio e cellulis m in o rib u s e t hypho id eis, p a rte m ed u llari c cellulis subglobosis. E x cip u lu m e x te rn u m e te x tu r a globulosa, cellulis subglobosis vel globosis, m agnis, 16 —8 0 —100 [xm d iam ., m arg in em q u e p a rte su p erio ri ap o th e cii m in o rib u s, p a rte basali m a t or >bus, (turn pilis saepo elongatis. Pili superficiales, sim plices, p a rte basali e cellulis globosis

1. ('oprobia hyphopila J . M oravec. a) A p o th ecia enlarged. — A cus a n d p a rap h y se s. — c) P a rt of e x cip u lu m w ith superficial h airs. — d) B ase of hairs. — e) A scospores w ith s tria te perispore in CB. G eigy s. 123. — f) D eform ed perispore. ex cipuli ecrescentes, m o llite r h y p h o id ei, flexuosi, saepe u sque su b sp irales, s e p ta ti vel ab sq u e se p tis, h y a lin i, apice o b tu si u sque ro tu n d a ti, 100 —5 0 0 —1000 X 4 — 10—17 fxm, tu n ic a 1 (xm crassa. Asci 240 —270 x 10.8—16.3 [xm, c ylindracei, apice o b tu si in fra sensim a n g u sta ti octospori. P a ra p h y se s filiform es, 4 ^xm crassae, apice sensim 5 —7 p d ila ta ta e , pallide a u ra n tia c a e . A scosporae ellipsoideae, h y a lin a e, (14.9) —16.3—19( —20.4) x 8.2 —8 .7 —10.2 [xm (saepe 18 X X 9 |x m ), p erisporo lo n g itu d in a lite r s tria to cum costis cy anophilis a n a sto m o sa n tib u s, saepe e tia m cum p u stu lis cyan o p h ilis in crassatis. H a b i t a t . B ohem ia, M iada B oleslav, a d e x c re m e n ta canis cum fuligo carbonaceo m ix ta , in p ra to , 6. X I. 1970 leg. J . M oravec. T y p u s P R M 834889 e t d u p lic a tu m in h erb ario p riv a to J . M oravecii a sse rv a n tu r.

151

Č E S K Á M Y K O L O G IE 38 (3) 1984

A pothecia 1.5—4.2 m m in diam ., gregarious to crowded, thick and soft, fleshy, a t first subglobose, th e n widely obconic becoming discoid to flattened w ith a smaller, reduced, rounded an d flat thecium as th e apothecia are semiclosed or bordered w ith a m arginal limb; th e lim b is undulate, w hitish b u t bordered w ith a slightly d arker greyish narrow m argin, consisting of clusters of hairs; thecium granulose,

I

c

v

a

V

N' ' \

2. Coprobia sordida J. Moravec: a) Colls o f excipulum . — b) A scu sand paraphyses. — c) Apo­ th e c ia slightly enlarged. — d) A scospores (in CB. G eigy s. 123, X 1475).

brig h t yellow-ochraceous to yellow-orange, ectal surface furfuraceous. H ypothecium of te x tu ra in tric a ta composed of short-celled or elongated sep tate hyphae. E xci­ pulum te x tu ra globulosa-angularis b u t in a th in inner layer under th e hypothecium th e cells are sm aller and often hyphoid; m edullary excipulum composed of subglobose cells. E ctal excipulum of te x tu ra globulosa consisting of large subglobose or globose cells 16 —80—100 [j.m in diam .; th e cells are sm aller tow ards the ectal surface in th e upper m arginal p a rt an d larger near the base of apothecia. The super­ ficial hairs originate directly from th e globose cells. H airs very num erous, 100 to 500—1000 fAin long an d 4 —10—17 pun th ick (just above th e basal cells), distinctly superficial only, growing o u t from th e excipular globose cells which form their 152

M O R A V E C : C O P R O B IA A N D C H E IL Y M E N IA

globose or swollen base, simple, w eakly hypha-like, flexuous to subspiral, septate or w ith o u t septa, hyaline, thin-w alled (the wall up to 1 ¡j,m thick), w ith a blunt or rounded apex. Asci 240—2 7 0 x 1 0 .8 —16.3 ¡xm, cylindrical, eight-spored. Ascospores ellipsoid, (14.9) —16.3—19( —20.4)X 8.2 —8.7—10.2 ¡xm (average 18x9[i,m ), hyaline, w ith a delicate outer coating (perispore) ornam ented with a cyanophilic longitudinal

k

i

i

'

f

v

s

W iilff/

I

3. A scospores (in CH. G eigy s. 123, x 1575) of: a) Coprobia, granulata (B ull, ex M érat) B oud. — V)) Coprobia spec, p ro b a b ly a new u ndescribed species. — c) Cheilym enia theleboloides (Alb. e t ftchw. ex P ers.) B oud. — d) C. theleboloides f. m agnified J . Mor. — e) C. ciliata (Bull, ex St. A m ans) M aas G eest. f) C. m icropila Svr. e t J . Mor. — g) C. m agnipila J . Mor. — li) C. ra ri­ p ila (Phill.) Dennis.

153

Č E S K Á M Y K O L O G IE 38 (3) 1084

striation. The ridges are extrem ely low and 0.2—0i5 ¡xm thick, usually sparsely anastom osing an d form ing an irregular reticulum sometimes with several cyano­ philic pustules. The coating is easily deformed, destroyed and peeling off in lactic acid an d th e ascospores become sm ooth. Paraphyses filiform, 4 ¡im thick with slightly enlarged apex 5 —7 ij.m. H a b i t a t . On dung of a dog (and w ith a grain groats and m eat) m ixed w ith a soil an d coal-dust in a meadow, M ladá Boleslav, Bohemia, 6. X I. 1970 leg. J . Moravec. T he m ost im p o rtan t features o f th is new species are its hypha-like, flexuous to subspiral, hyaline, thin-w alled, very long hairs which are distinctly superficial, growing from th e excipular globose cells. T he hairs are arranged in clusters form ing a m arginal limb, an d th e ascospores provided w ith conspicuously striate coating. Cheilymenia hyalochaeta. (Speg.) G am undi sensu G am undi (1960) differs in its sh o rt (102—209 ¡xm long), thick-w alled hairs though it is sim ilar by th e swollen base hairs and sim ilar size of ascospores. ('.oprobia sórdida J . Moravec spec. nov.

pSjj

A pothecia 0.5 —4.5 m m d iam ., g re g aria, seas ilia, p rim um obconiea, te n u ite r e t m o lliter c a r ­ n o sa, p a te lla ria dein discoidea usque e x p la n a ta , ra ro u sque co n v ex a ; disco laevi usque subg ranuloso, p rim um p ure h v alino-albo, dein sordide albo-cinereo usque tin c tu sordide su b o c braceo, sed pallido; p a rs e x te rio r concolor. E x cip u lu m o te x tu r a g lobulosa, cellulis globosis, subglobosis vel ellipsoideis, p a ito inferioio sub hyp o th ecio m in o rib u s, excipulum e x te rn u m e cellulis s u b ­ globosis vel su b a n g u larib u s, m agnis, 4 0 —9 0 —120 |xm diam . Asci 150—165 x 9 .5 —11 (¿m, cvlin d racei, apice o b tu si, infra sensim a n g u s ta ti, octospori. A scosporae ellipsoideae, 13.6—19 X X 7.5 —9.5 [xm (p a rte m aiore 18 x 8(xm ), h y a lin a e, perisporio lo n g itu d in a lite r re tic u la to -s tria to , costis a n a sto m o sa n tib u s a tq u e cum tu b erc u lis (sub im m ers. oleacea 1575 x 4- CB G eigy s. 123). P a ra p h y se s filiform es, 2 —3 ¡xm crassae, apice sensim vel c la v a to -in c ra ssa ta e (6 —8 a m ), non lo b ato -f u rc a ta e . a b i t a t . B ohem ia, B ran žež, d istric t. M ladá B oleslav, in fimo vaccino in sa e p to a c c u m u la to in p ra to silvestri, 17. I I I . 1969 leg. J . M oravec. T y p u s P R M 834888 e t d u p lie a tu m in h e rb ario p řiv á to J . M oravecii a sse rv a n tu r.

A pothecia 0.5—4.5 mm diam ., sparsely gregarious, sessile, first obconic, th in and soft fleshy, shallowly cupulate, th en expanded to flattened, rarely pulvinate-expanded, thecium sm ooth to slightly granulóse, first purely hyaline-w hite to d irty whitish-cinereous becoming finally pale cinereous w ith an ochraceous tinge; ectal surface including th e m argin coarsely granulóse, concolorous. Excipulum of te x tu ra globulosa com prising of large globose or subglobose to ellipsoid cells which are sm aller in th e inner layer und er hypothecium , ectal excipulum te x tu ra globulosa-angularis consisting of subglobose or subangular cells. 40—90—200 pun diam . Asci 150—1 6 5 x 9 .5 —11 (xm, cylindrical w ith a b lu n t apex, eight-spored. Paraphyses filiform, 2 —3 ¡xm thick, slightly enlarged above w ith a sim ply clavate apex, (¡—8 ¡xm thick. Ascospores ellipsoid, 13.6—1 9 x 7 .5 —9.5 ¡xm (average size 1 8x8[xm ), hyaline, w ith a delicate outer coating of th e perispore; th e perispore ornam ented w ith a cyanophilic longitudinal striatio n consisting of low ribs form ing an irregular reticulum covered usually w ith large cyanophilic, pustules. The perispore is peelable an d can be easily separated especially when heated in lactic acid. The striation is visible in C otton blue Geigy s. 123. H a b i t a t . On cow dung in an opened pen for cattle in the border of a spruce wood an d meadow, Branžež, d istrict of M ladá Boleslav, Bohemia, 17. III. 1969 leg. J iř í Moravec. Typus PRM an d a d uplicate in th e herbarium of J . Moravec. This species was found in th e sam e locality but on two different places again 6. IV. 1969 an d 12. I I I . 1970. 154

I

MORAVEC.': C O P R O B IA A N D C H E IL Y M E N IA

C. sordida is a species d osely related to C. granulata b u t differs in colour and shape of apothecia. The cells o f excipulum are even m uch larger th a n th e cells of C. granulata. The ascospores are provided w ith rem arkably stria te perispore w ith cyanophilic pustules. I t has been collected three tim es and th e features are constant. R e fe r e n c e s B O U D IE R E . (188,5): N ouvelle clasification n a tu re lle des D iscom ycetes c h a rn u s, con n u s gén é ralem e n t sous le nom de Pezizes,. — B ull. Soc. Mycol. F ra n c e , 1: 91 — 120. B O U D IE R E. (1905): leon es inycologicao ou iconographie des cham pignons de France. — P aris. C L E M E N T S F. E . e t S H E A R C. L. (1931): T he g enera of fungi. — New Y ork. C O O K E M. C. (1879): M ycographia sen leo n e s fu ngorum . 1. — L ondon. D E N IS O N W . C. (1964): T h e genus C heilym enia in N o rth A m erica — M ycologia, 56: 718 — 737. E C K B L A D F .-E . (1968): T he g enera of th e O p ercu late D iscom ycetes. A re -e v a lu a tio n of th e ir ta x o n o m y , phylogenv a n d n o m en c latu re. — N y tt. Mag. B o t., Oslo, 15: 1 — 191. G A M U N D Í I. J . (1960): D iscom ycetes O perculados de la A rg e n tin a . F am ilias P ezizaceae y H um ariaceae. — L illoa, 30: 257 —338. K O R F R. 1*. (1972): S y n o p tic key to th e gen era o f th e Pezizales. — M ycologia. 64: 937 — 994 L E G A L M. (1953): Les D iscom ycetes de M adagascar. — P ro d r. F lo ra M ycol. M adag., 4: 1 —465* M A SSEE G. (1895): B ritish fungus flora. 4. — L ondon. M O RA V EC *J. (1968): P řísp ěv ek k p o zn án í o p e rk u lá tn íc h d isk o m y cetů ro d u C heilym enia B oud. — Čes. M ykol., 22: 32 —41, 4 ta h . R IF A I M. A. (1968): T h e A u stra la sia n Pezizales in th e H e rb a riu m of th e R o y a l B o tan ic G ardens K ew . — V erh. K o n n in k l. N ederl. A kad. W etensch. N a t., 57: 1 — 295. S V R Č E K M. (1977): N ew c o m b in a tio n s a n d new ta x a of O perculate D iscom ycetes. — Čes. M ykol., 31: 6 9 - 7 1 . M S V R Č E K M. (1978): N ew or less know n D iscom ycetes. V II. — Čes. M ykol., 32: 11 — 18. S V R Č E K M. (1979): A tax o n o m ic revision o f V elenovský's ty p e s of O perculate D iscom ycetes, Pezizales p reserved in N a tio n a l M useum , P ra g u e . — Sbor. N ár. Muz. P ra h a 32B, 1976 (2 —4): 1 1 5 - 1 9 4 , ta b . I 8. S V R Č E K M. et M O R A V E C J . (1969): Species novae D iseom ycetum P ezizales e B ohem ia. — Čes. M ykol., 23: 156— 159. A ddress o f th e a u th o r: J iří M oravec, S ad o v á 21/5, č. 336, 679 04 A dam ov u B rn a , C zechoslovakia.

155

j ag

Dynamika uvolňovania spór z plodníc vybraných drevokazných húb D y n a m ic s ot* sp o re d isc h a r g e in b a sid io ca r p s oř c h o s e n w o o d -d e str o y im j I'umji J á n (Jáper Autor podává výsledky studia uvorňovania bazídiospór z plodníc troch druhov dre vokazných h ú b vo v egetačnom období h o stite lsk ý c h dřev in . N a jv ia c sporulovali plodnice trú d n ik a B jerkandera adustn (W illd. ex F r.) P . K a rs t., m enej Trum etes versicolor (L. ex F r.) P il. a n a jm e n ej Stereum h irsutum (W illd. exj F r.) S. F. G ray. D isk u to v a n ý je jed n o d u c h ý m eto d ick ý p o stu p , k to rý um o žň u je získat’ p o z n a tk y o sporulácii v rám ci dan ej lo kality. V ýsledky m ožno využit' vo fy to p ato lo g ick ej prognóze. in th is c o n trib u tio n re su lts o f stu d ies of basidiospores discharge from b asidiocarps o f three wood-destroying fungi during the growing season o f host w oody plants arc given. Sporulation was tiie greatest in basidiocarps o f polypore Hjerkundern udustu (Willd. ex Fr.) P. K arst., sm aller in Tram etes versicolor (L. ex Fr.) Pil. and the lowest in Stereum hirsutum (W illd. ex F r.) 8. F . G ray. Sim ple m eth o d ical p rocedure is discussed e n ab lin g to o b ta in know ledge relatin g to sp o ru la tio n in th e fram e of th e given place. R e su lts can be utilized in p h y to p a th o logical pro g n o sticatio n .

¡^' .j

Ú vod O tázky sporulácie drevokazných h úb sú riešené n a róznych úrovniach. V ýznam ­ né m iesto v to m to studiu zaujím ajú práce zaoberajúce sa sezónnou dynam ikou uvolňovania bazídiospór (dalej len spóry). N ajvačšia pozornost je věnovaná druhom s velkým i plodnicam i a tu h o u konzistenciou (Bondarcev 1936; B jarnekaer 1938; R iley 1952; Orloš 1958, 1960; P arm asto 1958; Gay, H utchinson a T aggart 1959; Rogers 1963; Sinclair 1963; Sreeram ulu 1963; Schm idt a W ood 1965; Shrum a W ood 1966; G root a P rentice 1968; M cCracken a Toole 1969; B ohaychuk a W h it­ ney 1973; N uss 1975). Ciel’om predloženej práce je objasnit niektoré otázky sezónnej dynam iky uvoíňovania spór drevokazných húb. N a studium sa vybrali d ru h y Bjerkandera adusta (Willd. ex Fr.) P . K arst., Trametes versicolor (L. ex Fr.) Pil. a Stereum hirsutum (Willd. ex Fr.) S. F. G ray, o sporulácii k torých existuje doposial’ pom ěrně málo údajov. R o ck ett a K ram er (1974a) definujú podm ienky, k to ré m ajú byť zachované v laboratóriu, ab y plodnice Trametes versicolor po přinesení z terénu zostali aktivně a vhodné na štúdium denného sporulačného rytm u. V ďalšej práci (R ockett a K ra ­ m er 1974b) uvádzajú, že z plochy hym énia o velkosti 10 cm 2 za 24 hodin vypadne 1 389 000 000 spór. DÍžku vyp ad áv an ia spór u to h to trú d n ik a študoval Buller (1909). Gáper (1982, 1983) referuje o uvolňovaní spór v pr¡oběhu ontogenetického vývinu plodníc. Sezónnym rytm om vypad áv ania spór skúm aných druhov sa zaoberali B jom ekaer (1938), P arm asto (1958) a Nu ks (1975). M a t e r iá 1 a m e to d ik a V p ráci je p o u ž itá je d n o d u c h á m e to d ik a p odrobné o p ísa n á v pred ch ád zajú eo m prí-povku (G áper 1982). P lodnice sa zbierali v d v o jtý ž d e n n ý ch intcrv alo ch v období m áj —o k tó b e r 1980. V jednom odbere sú z a h rn u té plodnice zozbierané z jed n éh o o b je k tu (živý stro m , peň a pod.). P o příchode z te ré n u bol i rozložené n a podložně sklíčka. V y p a d á v a n io sp ó r sa sledovalo při te p ­ lo tě m ie stn o sti a d ennom režim e osvetlenia. V zorky sa v y hodnocovali k v a lita tiv n ě (t. j. sledo-

156

■

G Á P E R : D Y N A M IK A U V O L Ň O V A N IA S P Ó R v an ie p ro d u k c ie alebo n eprodukcie v ý tru so v ) po 2 4 —48 hod. m ak ro sk o p ic k y o p ro ti čiernem u pozadiu. V šetky m ak ro sk o p ic k y sporné v z o rk y sa v y še třili m ikroskopicky. C h a ra k te ristik a územ ia: lo k a lity ležia v severovýchodnej č asti S trážovských vrchov. V strom ovom poschodí šty ro c h lo k alit (Z ávoz, P a tú c h , H á j, V lčia hora) d om inuje F agus sylvatica L. L o k a litu K o ň sk á tv o ří b u k o v é rú b a n isk o . P rie m e rn á n a d m o řsk á v ý šk a je 510 m . P riem ern á ročná te p lo ta pre najhližšiu kli m atičk u sta n ic u R ajeek é T eplice je 7,1 °C, te p lo ta v najtep lejšo m m esiaci (júli) je 16,7 °C. P rie m e rn ý ú h rn zrážok je 828 m m (V esecký e t al. 1961). V ýsledky sú v y h o d n o ten é v ta b u lk á c h , zvlášť pre ja rn é , letn é a jesenné obdobie. P lodnice, u k to rý c h sa zistilo v y p a d á v a n ie spór, sú označené a k o pozitiv n ě. A k je v odbere asp o ň je d n a ta k á to plo d n ica, celý o d b ě r je p o k la d a n ý za p o z itiv n y . Súčasťou ta b u lie k je aj d en n ý chod z rážok v čase 10 dní pred o dberm i (bol z ískaný zo zrážkom ernej sta n ic e R a je c k á L esn á, ležiacej v n ad m o rsk ej výške 488 m , vzdialenej asi 6 km J Z od lo k a lity V lčia hora).

V ý s le d k y a d is k u s ia V ýsledky vyp ad áv an ia spór sú uvedené v ta b u lk á ch 1—3. V priebehu celého sle­ dovaného obdobia najviac sporulovali plodnice trú d n ik a Bjerkandera adusta. Spóry nevypadávali z plodníc s ciernym hym enoforom , zo suchých a nedostatočne v y v i­ nutý ch plodníc (bez vydiferencovaného hym enoforu). Menej sporulovali plodnice d ru h u Trametes versicolor a najm enej Stereum hirsutum. P ri to m to druhu sa nezistila závislost m edzi vypadávaním spór a vývinom hymenoforu. T a b u lk a 1 V y p a d áv a n ie sp ó r v jarn o m období Loss o f spores in sp rin g period

D ru h ^ )

#S\ hirsutum

T . versicolor

B . adusta

O d b ěry d ň a 1. V. <2> P očet o dberov ( p l o d n í c ) G (31) 12 (50) 9 (31) P e rc en to p o z itiv n y eh o d b e ro v (p!odnie)<4> 0(0) 8 (12) 89 (71) Z ráž k y (mm)(*> 3,6s; 0,0; 0,8; 14,1; 1,6; 1,4; 0,8; 4,5; 3,0; 0,0;

O dběry d ň a 17. V'. P o č e t o d b e ro v (plodníc) P ercento p o z itiv n y eh o d b e ro v (plodníc) Z ráž k y (m m )

6 (41) 9 (37) 4 (1 5 ) 0(0) 0(0) 0(0) 0,0; 6,8; 0,0; 0,0; 0,0; 0,0; 0,0; 0,0; 0,0; 0,0;

O dběry d ň a 1. V I. P očet od b ero v (plodníc) P e rc en to p o z itiv n y eh o d b e ro v (plodníc) Z ráž k y (m m ) *

7 (38) 7 (32) 6 (24) 0 ( 0) 43 (28) 67 (71) 0,0; 0,0; 0,0; 0,0; 0,0; 12,3; 0,0; 5,2: 1,3; 0,0;

O d b ěry d ň a 14. V I. P o č e t o d b e ro v (plodníc) P e rc en to p o z itiv n y eh od b ero v (plodníc) Z ráž k y (mm)

8 (47) 4 (28) 1 ( 8) 0(0) 0(0) 0 ( 0) 2,3;1,4; 0,0; 0,0; 0,5; 5,0; 1,7; 0,0; 0,0; 0,0;

s z ráž k y vo form e sněhu — p re c ip ita tio n s in th e form o f snow t1* Species, <2) Choices on 1. V., <3>N u m b e r o f choices (basidiocarps), choices (b a sid io c a rp s ),(5) P re c ip ita tio n s (mm)

P e rc en tag e o f positive

157

Č E S K Á M Y K O L O G IE 38 (3) 1984 T abuF ka 2 V y p a d áv a n ie sp ó r v letn o m období Loss o f spores in su m m er period

D ru h

S . h irsutum

T . versicolor

li. adust«

O dběry d ň a 26. V I. P očet o dberov (plodníc) P e rc en to p o zitivnyeh o dberov (plodníc) Z ráž k y (mm)

14 (65) 7 (22) 3 ( 9) 7 ( 3) 15 ( 5) 33 (44) 0,0; 0,7; 2,7; 8,3; 2.4; 9,9; 21,1; 0.0; 0,0; 0,0;

O dběry d ň a 4. V III . P očet od b ero v (plodníc) P ercen to p o zitiv n y eh od b ero v (plodníc) Z ráž k y (m m )

8 (34) 9 (41) ó (19) 0 ( 0) 22 (22) 20 (11) 4,8; 1,8; 16,6; 0,0; 20,1; 0,6; 0,0; 0,0; 0,0; 0,0;

O dběry d ň a 16. V III. P o č e t od b ero v (plodníc) P e rc en to p o zitiv n y eh odberov (plodníc) Z rážk y (m m) '

10(41) 8 (31) 13(43) 30 (20) 50 (45) 77 (79) 0,0; 2,5; 2,5; 0,0; 0,0; 12,5; 13.7; 5,6; 0,0; 0.0;

O d b ěry d ň a 1. IX . P o č e t odberov (plodníc) P e rc en to p o zitiv n y eh odberov (plodníc) Z rážk y (m m) ‘

10 (34) l i (49) (i (28) 100 (77) 64 (57) 67 (75) 3,2; 4,1; 1.5; 0,0; ¡>,0; 0,0; 0.0; 3,2; 11,9; 4,3;

O dbory d ň a 12. IX . Počet odberov (plodníc) Percen to pozři ívnyoh culberov (plodníc) Z ráž k y (nim ) ’

14 (08) 10 ¡40) 5 (21) 79( 74) 100 ( I 00) 100 (91) 0,0; 0,ft; 0,0; 0,0: 0.2; 0,0; 12,2; 20,1; 5,2; 0,1;

Z tabuliek vidíme, že priebeh sporulácie bol ovplyvňovaný m nožstvom zrážok, n ajm a těsno před odbermi. V dosledku ich n edostatku bolo úplné zastavené uvolnovanie spór z plodníc Stereum hirsutum v jarnom období. N edostatek zrážok v jesennom období bol n ahradený hm listým i dňa mi. Pre vypadávanie spór bol najpriaznivejší koniec lotného a jesenné obdobio. Ako už bolo poznam enané (Gáper 1982, 1983), určitá nevýhoda pri vlastnom študovaní uvolňovania spór spočívá v zmene prirod/.oných podm icnok prostredia. N a porovnanie zhodnosti výsledkov podložně sklíčka boli rozložené priam o na loka­ lity H áj a Závoz. Vybrali sa plodnice, kto ré spínali podm ienky na uvol’ňovanio spór zi,stene použitou m etodikou. V sep tem b ri—októbri 1980 a v novem bri 1982 bolo exponovaných celkove tridsať podložných sklíčok pod plodnicam i každého druhu po dobu 24 hodin. P ředpokládané uvol'iiovanie spór sa potvrdilo u všetkých plodníc bez výnim ky. Celkove možno k o n stato v at, že výhody použitej jednoduchej m etody spočívajú v obsiahnutí velkého m nožstva plodníc, na základe ktorého možno získat poznatky v rám ci danej lokality. 158

G Á P E R : D Y N A M IK A U V O L Ň O V A N IA S P Ó R T ab u Ika 3 V y p a d áv a n ie sp ó r v jesennom období I ,oss o f spores in a u tu m n period Druh

S. hirsutum

T. versicolor

B. adusta

O d b ě ry d ň a 26. I X . Počet od be rov (plodníc) P e rc en to p o z itiv n y eh o d b e ro v (plodníc) Z rážk y (mm)

12 (59) 13(71) 9 (35) 92 (73) 54 (39) 89 (80) 0,0; 0,0; 0,0*; 0,0; 0,0*; 0.0*; 0,0*; 0,0; 0,0: 2,5;

O d b ě ry d ň a 11. X . Počet odb e rov (plodníc) P e rc en to po z itiv n y eh od berov (plodníc) Z ráž ky (mm) '

9 (43) J2 (53) I I (46) 89 (88) 92 (91) 100 (98) 0.0; 0,0; 0,0; 0,0; 0,0; 2.8; 20.0; 26,0; 22,4; 5,1;

* = hm listé dni — foggy days

L iterárnych údajov týkajúcich sa vyp ad áv an ia spór študovaných druhov je po­ m ěrně málo. P arm asto (1958) v podm ienkach E stonska hovoří o dvoch periodách v kto rý ch prebieha uvolňovanie spór tý ch druhov, k toré m ajú jednoročné zim ujúce plodnice. Na konci leta a v jeseni n astáv a p rv á a na ja r druhá perioda. P rv á m á dížku 2 — 12 týždňov, d ru h á trv á 4 —10 týždňov. U trú d n ik a Bjerkandera adusta stanovil dížku vypadávania, spór na 1/2—4 mesiace. B jernekaer (1938) pre ten to dru h u d ává 3 —3 1/2 mesiaca a Nuss (1975) pre podm ienky západného Berlína 7 mesiacov. U Trametes versicolor Buller (1909) zistil, že vypadávanie spór trv á asi 16 dní. Uvedené výsledky sú získané na základe štú d ia jednej alebo niekol’ko málo plod­ níc a ted a uvedený postup je odlišný. U kázal, že v rovnakom období na lokalitě m óžu existovat plodnice jednélto dru h u , ktoré pro d u k u jí i neprodukujú spory. Ukázalo sa tak tiež, že študované d ru h y v rám ci lokality uvolňujú spórv p rav d ě­ podobně počas celého vegetačného obdobia, pričom ten to proces móže byť vplyvom nepriaznivých klim atických podm ienok úplné zastavený. D osiahnutó výsledky u trú d n ik a Bjerkandera adusta súhlasia s výslcdkam i uvedených autorov, ale v n a ­ šich podm ienkach produkeia spór bola zistená i v letnom období. Podobné výsledky sa dosiahli aj u Trametes rersirolor. P o d a k o v a n ie Za cenné pripom ienky k práci d'akujem dr. A. G interovej, CSc., dr. F. K otlabovi, CSc., dr. P. Lizoňovi; dr. Z. Pouzarovi, CSc., som zaviazaný za laskavé poskytnutie cennej literatú ry . i. i t e r a t i'i ra B J 0 R N E K A E R K. (1938): U ndersogelser over nogle c.lanske poresv am p es biologim ed saerligt hen sy n til dereš sporefaeldning. K riesia, '2: 1 —41. B O H A Ý C H U K W . P. et W H IT N E Y R . 1). (1973): E n v iro n m e n ta l fa c to rs influencing basidiospore discharge in P o ly p o ru s tornentosus. C anad. J . B o t.. 51: 801—815. B O N D A R C E V A. S. (1936): N a b íju d e n ija n a d v y b ra sy v a n ie m spor tru to v n ik e m G anoderm a a p p la n a tu m (Pers.) P a t. — Sov. B o t., 6: 144—149. B U L L E R A. l í . R . (1909): R esearch es on fungi 1. - 287 p. London.

150

gs

Č E S K Á M Y K O L O G IE 38 (3) 1984 G Á P E R J . (1982): U v o ln o v a n ie b azídiospór z plodníc trú d n ik a B je rk a n d e ra a d u s ta . — M ykol. L isty , 8: 7 —9. G Á P E R J . (1983): U v o lň o v a n ie sp ó r z trú d n ik a T ra m e te s versicolor a S te reu m h irsu tu m v prieb eh u o n togenetického v ý v in u . — M ykol. L isty , 11: 2 —5. GA Y J . L ., H U T C H IN S O N S. A. e t T A G G A R T J . (1959): Spore discharge in th e B asidiom ycetes I. P e rio d ic ity o f spore discharge b y T ra m e te s gibbosa F r. — A nn. B o t., 23: 297 —306. G R O O T R . C. e t P R E N T IC E J . L. (1968): C h a rak teristics o f a seasonal p o p u latio n o f a irb o rn e F om es fo m en tariu s basidiospores. — P h y to p a th o lo g y , 58: 1048. MC C R A C K E N F . I. e t T O O L E E . R . (1969): S porophore d ev elo p m en t a n d sp o ru la tio n of P o ly p o ru s h ispidus. — P h y to p a th o lo g y , 59: 884 —885. N U SS I. (1975): Z u r Ö kologie d e r P orlinge. — B ib lio th . M ycol., 45: 1 — 258. O R L O Š H . (1958): De P o ly p o ra ce aru m sporificatione. — Čes. M ykol., 12: 200 —204. O R L O Š H . (1960): B a d a n ia n a d w y sy p am i zarodników grzy b ó v z ro d zin y P oly p o raceae. — P r. In s t. B a d . L esn., 194: 1 0 1 -1 1 2 .' PA R M A ST O E . (1958): R a z v itije p lodových te l i sp o ru la cija tr u to v y c h g ribov. — Iz v . A kad. N a u k E sto n . SS R - B iol., 7: 8 3 - 9 3 . , R IL E Y C. G. (1952): S tu d ies in fo rest p a th o lo g y , IX . F om es igniarius. D ecay o f poplar. — C anad. J . B o t., 30: 710 —734. R O C K E T T T . R . e t K R A M E R C. L. (1974a): A tec h n iq u e to induce sp o ro c arp p ro d u c tio n a n d sp o ru la tio n in lignicolous B asidiom ycetes. — M ycologia, 66: 524 —526. R O C K E T T T. R . e t K R A M E R C. L. (1974b): P e rio d ic ity a n d to ta l spore p ro d u c tio n b y ligni­ colous B asidiom ycetes. — M ycologia, 66: 817 — 829. R O G E R S J . D . (1963): A u tu m n a n d w in te r sp o ru la tio n b y basid io carp s o f Fom es ann o su s. — P h y to p a th o lo g y , 53: 1141 — 1142. S H R U M R . D . e t W O O D F . A. (1966): A n n u a l a n d d iu rn al p a tte rn s o f basidiospore release b y F om es rim osus. — P h y to p a th o lo g y , 56: 901. SC H M ID T R . A. e t W O O D F . A. (1965): B a sidiospore release b y F o m es a n n o su s. — P h y to ­ p a th o lo g y , 55 : 131. S IN C L A IR W . A . (1963): E ffects o f te m p e ra tu re a n d m o is tu re u p o n d a ily a n d seaso n al p a t t ­ e rn s o f b asid io sp o re d isp e rsa l b y F o m es a n n o su s. — P h y to p a th o lo g y , 53 : 352. S R E E R A M U L U T. (1963): O b serv atio n s on th e p e rio d icity in th e a ir —borne spores of G anoo d erm a a p p la n a tu m . — M ycologia 55: 371 —379. V E S E C K Ý e t al. (1961): P odnebí Č eskoslovenské socialistické re p u b lik y . T a b u lk y — 287 p., P ra h a . A d resa a u to ra : D r. J á n G áper, ,,A rb o re tu m M ly ň an y “ — Ú stav dendrobiológie C B E V SAV, V ieska n a d Ž ita v o u , 951 52 S lepčany, okr. N itra .

■ 160

Nové nálezy hub v Československu Czechoslovak records 21. Mýcena diosma Kricglstcincr cl Schuobcl N a jedné z exkurzí pořádaných v rám ci III. m ykologických dnů na Slovensku ( 4 .- 8 . říjn a 1983 ve Skýcově) byla v okolí Obycké H u ty v pohoří Pohronský Inovec nalezena na okraji cesty v bukovém lese skupina helm ovek z okruhu druhu M ý ­ cena pura (Pers.) K um m er. U poutala však pom ěrně intenzívním purpurově fialovým zbarvením klobouku i lupenů, a to zvláště u m ladých plodnic a vůní značně odliš­ nou od typické vůně d ru h u Mýcena pura. Podrobnější studium prokázalo, že lze tu to houbu zto to žn it s druhem Mýcena diosma K rieglsteiner et Schwóbel 1982 (Z. Mykol. 48: 32). Popis hou b y podle nalezených plodnic: K lobouk 12—38 m m v prům ěru. V m ládí je zvoncovitý až zvoncovitě polokulo­ vitý, často s výrazným bradavkovitým hrbolkem , ve stáří ploše rozložený a mírně /.prohýbaný s hrbolem málo výrazným či nej častěji bez hrbolu, v některých p říp a ­ dech n a středu i m írně prohloubený. Sam otný okraj klobouku je zprvu ostře dolů sehnutý. Pokožka klobouku je hladká, /.a vlhka lesklá, asi do poloviny poloměru klobouku prosvítávě rýhovaná, silně hygrofánní, na okraji krátce přesahuje lupeny. V m ládí jo klobouk purpurově fialový, při vysychání a stářím se barva postupně mění přes hnědofialovou či hnědavou až do světle šedoiialové. P ři okraji klobouku zůstává pom ěrně dlouho tm avší pás, k te rý osychá naposledy. L upeny jsou pom ěrně husté, s četným i lam elulam i, v dospělosti vysoké až 7 mm, ke třeni zúženě přirostlé, jem ně žilnatě anastom ozované (ojedinělé žilky sbíhají po ploše lupenů až tém ěř k ostří), v m ládí tm avě fialové se světlejším ostřím , ve stáří vyhledají do světle šedě fialové. T řeň je relativně štíhlý, válcovitý, 18—60 mm dlouhý a 3 —5 mm tlu stý , ronrkovitě d u tý , jen slabě lesklý, s bází často pravoúhle zahnutou, s řídkou bělavou plstí; barv a třen ě je v m ládí světle purpurově fialová (tém ěř stejnobarvá s kloboukem), intenzivnější na vrcholu, ve stáří vybledlá do špinavě bílé nebo špinavě bělavě fialové. V m ládí řídce ojíněný, zvláště na vrcholu. D užnina je špinavě bílá se světle fialovým nádechem . Ve třeni, k te rý je dutý, velice ten k á, stejně ta k jako v klobouku n ad lupeny; pouze pod hrbolkem v klo­ bouku je trochu m asitější. Vůně jc velice pozoruhodná: méně výrazný ředkvový pach je p řek ry t výraznější těžkou nasládlou vůní (Lepista nebularis?) a současně pachem trochu připom ínajícím vyčichlou krabičku od cigaret nebo ještě vůni druhu Mýcena pelianthina; u čerstvě utržené plodnice se zdá b ý t nadto přítom en slabý svítiplynový zápach, k te rý dodává celkovému pachu „o strosti” , ale ten to kom po­ nen t pom ěrně rychle mizí. V ýtrusy jsou tv aro v ě velmi variabilní, elipsoidní, široce elipsoidní, někdy dosti protažené a dokonce občas tém ěř kapkovité, 6 —8( —8,5) X 3,5—4,5 ¡un. Cheilocystid y jsou pom ěrně četné, tv aro v ě velmi prom ěnlivé, nejčastěji široce vřetenovité či kyjovité, k vrcholu většinou zúžené, s tu p ý m zakončením , 46—8 6 x 1 2 —16 fxm. Pleurocystidy jsou pom ěrně vzácné, podobného tv a ru jako cheilocystidy. Basidie čtyřv ý tru sé, 22—3 4 x 4 ,5 —6 (jun. H a b . Slovensko: Pohronský Tnovec, Obyce u obce Z laté Moravce, nedaleko h á ­ jovny Obycká H u ta (při žluté tu ristické značce na Velký Inovec), cca 600 m n. m., geologické podloží — andezit, Fagetum, na okraji cesty v bukovém listí ve skupi­ nách; 7. X . 1983 leg. J . L anda et A. V ágner, det. V. A ntonín e t R . Fellner. D oklady jsou uloženy v BRNM a v soukrom ých herbářích R . Fellnera a J . Landy. 161

s

I

Č E SK Á M Y K O L O G IE 38 (3) 1984

Výše uvedený popis odpovídá pom ěrně dobře K rieglsteinerově a Schwóbelově originální diagnóze (K rieglsteiner et Schwóbel 1. c.) krom ě zbarvení třeně, které au to ři tohoto d ru h u udávají k o n stan tn ě tm avší (má odpovídat barvě klobouku nebo b ý t o něco méně živě zbarven). A však živě purpurově fialové zbarvení klo­ bouku a lupenů u m ladých plodnic a zvláštní vůně jsou význačným i znaky našeho druhu, k teré spolu s dalším i jasně hovoří pro jeho přiřazení k d ru h u M ýcena diosma. Zde uvedený sběr je prvním doloženým nálezem tohoto druhu z Československa.

0f v1() 11/Í1 "

0

0

0

^

0

I" -

M ýcena diosm a K rie g lste in er e t Schw óbel. C ystidy, v ý tru s y a basidie.

V. Antonín det

M ýcena diosma byla jíoprvé nalezena v B avorsku (NSR) v roce 1979. J e do­ posud znám a z 10 lokalit v N SR a 1 ze Švýcarska (K rieglsteiner et Schwóbel 1. e.), takže nález z ČSSR je zatím dvanáctou publikovanou lokalitou v Evropě. Až dosud byla ta to houba nalézána vždy ve skupinách (vzácně i trsnatě) v bučinách, zp ra­ vidla n a vyšší vrstvě rozkládajícího se bukového listí, častěji na vápencových a ba­ zických půdách, v nadm ořské výšce 180—680 m. Ekologické podm ínky n a lokalitě d ruhu M ýcena diosma ze Slovenska ted y plně odpovídají všem doposud znám ým údajům . Studium fenologie druhu Mýcena diosma naznačuje, že se jedná o druh výlučně podzim ní až pozdně podzim ní. V šechny sběry v N SR a ve Švýcarsku z let 1979 — 1981 byly výlučně v měsících říjn u a listopadu (13. X . až 10. X I.), takže náš slovenský nález vlastně představuje nejranější publikované d atu m sběru (7. X.). Podle našeho názoru nebude ta to houba natolik vzácná, ale je spíše přehlížená a ru tin n ě určovaná jako M ýcena pura bez pozornějšího zjišťování jejích dalších znaků (zvláště vůně). P ro to bylo jedním z cílů našeho příspěvku upozornit i na její m ožný širší v ý sk y t v Československu. Ja k o českého jm éna je možné použít doslov­ ného překladu jejího latinského názvu: helm ovka dvoj vonná.

162

N O V É N Á L E Z Y H U B V CSSR Summary A u th o rs describe th e first finding of M ycena diosm a K rie g lste in er e t Schw óbel in C zecho­ slovakia: S lovakia: P o h ro n sk ý In o v e c M ountains, O byce n e a r Z laté M oravce, n e a r g a m e k ee p e r’s lodge O bycká H u ta , in litte r o f F ag us sylvatica on m arg in o f th e fo restw ay to V elký Inovec; 7. X . 1983 leg. J . L a n d a e t A. V ágner, d e t. V. A ntonín e t R . F ellner. E x sic c a ta in B R N M a n d h erb . F e lln e r a n d h erb . L an d a . V ladim ír A n to n in a R ostislav Fellner A dresy a u to rů : D r. V lad im ír A n to n ín , M oravské m uzeum , b o tan ic k é oddělení, n ám . 25 ú n o ­ ra 6, 659 37 B rno. D r. R o stislav F elln er, O p ato v 1315, 149 00 P ra h a 4.

B a r b a r a G u m i ň s k a a W l a d y s l a w W o je w o d a : Grzyby i iol* oznaczauic. E d . 2. — 504 p., W arszaw a 1983, cen a 250 zt. D v a význační polští m ykologové — příslušníci stře d n í generace — n apsali p o p u lárn ě v ě­ deckou k n ih u o polských m ak ro m y ce tec h , k te rá n e d áv n o v y šla v d ů k lad n ě přep raco v an ém a rozšířeném d ru h é m v y d á n í. D r. B a rb a ra G u m i ň s k a , d o c en tk a k ryptogam ologie n a J a g e l­ lonské u n iv erz itě v K ra k o v ě, je z n ám á řa d o u časopiseckých p rací ja k o jed n o tliv ý c h dru zích vyšších h u b , ta k o m ykosociologii a v ztazích h u b k ro stlin n ý m společenstvům . D ru h ý z a u to rů , doc. d r. W ladyslaw W o je w o d a , je vědeckým p racovníkem B otan ick éh o ú sta v u Polské a k a ­ dem ie věd v K ra k o v ě. K rom ě většího p o č tu časopiseckých člán k ů o různých m akrom ycetech a jejich rozšíření a ekologii je z n ám ý h lavně p o d ro b n ý m m onografickým zpraco v án ím polských sa p ro fy tic k ý ch Heterobasidiom.yc.etes (rosolovkovité, b a ltc o v itk o v ité ) v knize G rzyby (M ycota) in F lo ra P o lsk a 8 (334 s tr., 30 ta b .), 1977, a dále zp raco v án ím tě c h to h u b v podobě klíče k u r ­ čování sv ě to v ý ch d ru h ů v knize M ala flora grzybów , to m 2 (108 p .), 1981. R e ce n zo v a n á p o p u lárn ě v ědecká práce je velm i in stru k tiv n ím ú vodem do stu d ia h u b pro h o u b a ře z ač áte čn ík y a m írn ě pokročilé m y k o lcg y , ja k á je v každé zem i velm i p o tře b n á . A utoři do ní p ro m ítli k pro sp ěch u věci své b o h a té od b o rn é i pedagogické zkušenosti. V ý b ěr d ru h ů je sk u te čn ě do b ře p ro m y šlen ý , ta k ž e z a h rn u té h o u b y p a tř í o p ra v d u k tě m , k te ré lze v příro d ě běžně n a lé za t; z ro d ů b o h a tý c h n a d ru h y jsou zachyceny alespoň c h a ra k te ristič tí z ástupci. V y p raco v an é klíče jso u velm i z ajím av é tím , že používají pouze m ak ro z n a k y (v popisech d ru h ů jso u ovšem u v e d e n y i m ik ro z n ak y , bez nichž m nohé d ru h y v současné dooě nelze určit). Je jic h p o u ž ití v ša k m á jis té om ezení. J e to tiž m ožné podle nich u rč o v a t jen d ru h y , k te ré jso u v knize z a h rn u té , a v ša k nikoli ty , k te ré v ní obsaženy nejsou — a těch je v n ě k te rý ch skup in ách m noho nebo spíše v elk á v ětšin a. T a k n a p ř. n a str. 127 v klíči k re su p in á tn ím ho u b ám se rozdíly m ezi P eniophora incarnata a Tulasnella violacea jeví pouze v jejich rozdílných b a rv á c h . V zhle­ dem k to m u v ša k , že podobně z b arv en ý ch d ru h ů je velké m n o žstv í, nelze p ře d p o k lá d a t určení příslušných d ru h ů , k te ré n a jd e m e v přírodě, podle to h o to klíče. T ep rv e v té části k n ih y , kde jso u po d ro b n ě p o p sá n y d ru h y , k nim ž se klíčem došlo, se u živ atel pub lik ace dozví, že e x istu je tře b a celá řa d a podo b n ý ch nebo p říb u zn ý ch d ru h ů , k te ré jsou ta m v y jm e n o v á n y (např. n a s tra n ě 192—193 u Peniophora incarnata je uvedeno 12 po d o b n ý ch , k rá tc e ch ara k te rizo v a n ý ch d ru h ů ). D robnou z áv a d o u v knize je to , že i když se a u to ři snažili p o u ž ív a t sp rá v n é a u to rsk é z k ra tk y podle usnesení m ezin áro d n íh o b o tan ic k éh o kongresu v S ydney (1981), tj. bez použití ex F r., v n ě k te rý ch p říp ad e ch se jim to n ezdařilo. T a k n a p ř. u re su p in átn ích h u b c itu jí v ě tšin o u jak o a u to ra jm e n F rie se , přesto že ve sk u te čn o sti jso u jim i n ě k te ří z předfriesovských a u to rů — použili to tiž a u to rs k é z k ra tk y podle J . E rik sso n a , k te rý ovšem dříve vyp o u štěl zásadně všech n y předfriesovské a u to ry (n a p ř. u ('hondrostereum p u rpureum m á b ý t sp rá v n ě v závorce Pers. a nikoli F r.). P ro cizince je velm i z ajím a v ý slovníček n a str. 468 —476, kde n a jd o u řa d u v y ­ sv ě tle n ý ch polských m ykologických te rm ín ů , což jim pom ůže p ři stu d iu jiné polské m y k o lo ­ gické lite ra tu ry . V yobrazení jso u velm i pečlivě v y b rá n a a zdá se, že všech n y d ru h y jso u sp rá v n ě určené; re p ro d u k ce v ša k v y šly bohužel příliš šedivě, čím ž fotografie značně u trp ěly . K n ih a je dobře p o ja tá a pěkně v y p ra v e n á , tak ž e jis tě nalezne d obré u p latn ě n í m ezi začínajícím i m ykology, a to n ejen v P olsku. F rantišek K otlaba a Z deněk P ouzar

RNDr. V. J. Staněk — in memoriam Z d e n ě k Č ern o h o rský

I í | \

I1

K dyž jsem jel v sobotu 1. říjn a 1983 na h ro b y svých a ženiných rodičů do C hroustovic u V ysokého M ýta, vysázet m acešky, zvolil jsem tra su K ostelec nad Č erným i le sy -K u tn á H ora-C áslav -C h ru d im . Z pět jsem jel stejn o u cestou hned v neděli. P ři p rů jezd u M iskovicem i u K u tn é H ory jsem vzpom ínal na svého p říte ­ le dr. V. J. S t a ň k a, k te rý se zde n aro d il a o něm ž jsem věděl, že delší dobu těžce churaví. N etušil jsem ovšem tehdy, že u jeh o lože již slojí b á jn á sudička A tropos a chystá se p ře střih n o u t n it jeho života. U činila ta k 5. říjn a 1983, te d y o čtyři d n y později. A ta k se uzavřel život velm i p racovitého člověka, biologa s ex­ tré m n ě v y v in u tý m sm yslem p ro o ch ran u přírody, fotografa, film aře a n e na posledním m ístě spisovatele, jejž provázela na jeho ú m rtn ím oznám ení p řilé­ havá slova J iříh o W olkera: ..Dělník je sm rtelný, práce je živá." Ž ivotních ju bileí dr. S ta ň k a bylo v naši časopisecké lite ra tu ře po zásluze vzpo­ m ínáno. V to m to časopise n ap sali poslední hodnotící článek k je h o sedm desá­ tin á m F. K otlaba ;i Z. P o u zar (Ces. Mykol.. P raha. 31: 179— 182. 1977). kteří k článku připojili bibliografii S taň k o v ý ch m ykologických prací, jakož i jeho fotografii. U vedu proto v další části nek ro logu jen n ejd ů ležitější d ata o zesnulém a zam ěřím se h lavně na osobní vzpom ínky. .Jinak odkazuji na zm íněný článek. V. J. S tan ěk se narodil Iři. 7. 1907 v M iskovicích, studoval reál ku v K u tn é H oře (m a tu rita 1928) a pak přírodovědeckou fa k u ltu UK v Praze, na níž byl r. 1933 p rom ován na dok to ra p říro d n ích věd. P racoval v zoologickém oddělení N áro d n íh o m uzea v Praze, v zoologické zah rad ě v Praze, (kde byl v období 1938—40 ředitelem ) a pak do konce 2. světové války ja k o svobodný umělec. Po válce byl zam ěstnán po šest let ve funkci k am eram an a a režiséra u Cs. státn íh o film u a od r. 1961 až do své sm rti byl opět svobodným um ělcem , k te rý foto­ g rafoval a psal p o p u lárn ě vědecké knihy. Jeh o díla převážně s biologickou, zejm éna zoologickou tem atik o u jsou dobře znám á u nás i v zahraničí. S V. J. S taň k em jsem se seznám il na zoologických p řed n ášk ách prof. Ja ro m íra W eniga záhy po našem p říchodu na fa k u ltu v r. 1928. Ale blíže jsem se s ním poznal později na začátku 30. let, opět u prof. W eniga, k te rý jed n o u poněkud odbočil od té m a tu p ře d n á šk y a zm ínil se o S taňkovi, že v y p rep aro v al sluchové k ů stk y n e to p ý ra : ..Ony ty k ů stk y jsou takové m inuciózní. ale pan S tan ěk je dokázal v y p re p a ro v a t dík jeho' houževnatosti a p u n tič k á řsk é svědom itosti“. T a­ to p ro b lem atik a byla p řed m ětem S taň k o vy disertační p ráce n azv an é k topo­ g rafick é a srovnávací an ato m ii sluchového orgánu našich C hiropter. P a k jsm e se s dr. S taň k em po^ skončení ¡studia rozešli, částečně oborově, ale h lav n ě prostorově, když jsem odejel p o získání aprobace u čit n a venkov. Po m ém ustan o v en í v P raze 1. ú n o ra 1939 se k o n ta k ty mezi nám i opět navázaly, zprv u nepřím o, později b ezprostředně. N ejprve jsem byl vyzván redakcí, abych n ap sal recenze o S taňkových k n ih ách S kam ero u za zvěří našich lesů (1940) a S kam ero u za zvěří n a našich vodách (1941) p ro časopis S tře d n í škola.; P ozději jsm e se stý k ali osobně v době konečné p říp ra v y čs. expedice n a Island a zejm éna za p o b y tu n a to m to ostro v ě v severním A tlan tik u . Tam jsem ja k o p ro v ia n tn í v ý p ra v y pečoval o je h o .tělesné b lah o (i když n e vždy k je h o spo­ kojenosti), určoval jsem m u n ě k te ré lišejníky, ale hlavně jsem m u byl d v a k rá t nápom ocen p ři n atáčen í film u Do- zem ě ledovců. Je d n o u n ed aleko strá n ě Bisk u p sb re k k a , když zachycoval život k olihy a p o d ru h é p ři film ování za nep řízn i­ v ý ch p o v ětrn o stn ích podm ínek n a T horově ledovci. V prvním případě — nikdo nebyl v našem stanovém táboře odpoledne právě pří­ tom en — jsem mu pomáhal odnést stan a další potřebně příslušenství k natáčení do 164

■

L -

Č E R N O H O R S K Ý : V. J . S T A N Ě K IN M E M O R IA M p r o s to r u , k t e r ý si p ř e d tím o z n a č il. P o s ta v ili js m e s p o le č n ě s ta n , u v n i t ř n ě h o p ř i p r a ­ v ili n a s t a ti v k a m e r u a v k l id u č e k a li. K o lih a a si po p ů l h o d in ě p ř ilé tla , d ív a la se n e d ů v ě ř iv ě n a s t a n a d lo u h o h n íz d o ’ o p a tr n ě o b c h á z e la , n e ž si k o n e č n ě n a n ě se d lá . S t a n ě k p o té s p u s til k a m e r u , k o lih a z n e k lid n ě la , a le p o to m si n a z v u k k a m e r y z v y k la a d a la se c h v íli film o v a t. P a k z a s e o d lé tla . P o n ě v a d ž js e m m ě l te n d e n s lu ž b u , o d e š e l js e m z p ě t do tá b o r a , a v š a k S ta n ě k v y t r v a l v e s t a n u b e z j íd l a a b e z p ití n e h o d in y , a le d v a d n y . A k o lih u n a f ilm o v a l. V d r u h é m p ř í p a d ě js e m p o m á h a l n é s t r u č n í k a m e r u ( „ h a n d k u “ ) n a le d o v e c a z p ě t d o tá b o r a , t a k j a k n a m ě p ř i š l a ř a d a . O f ilm o v á n í n a I s l a n d ě v š a k u ž n a p s a li č le n o v é v ý p r a v y za r e d a k c e E. H a d a č e d ř ív e (V z e m i so p e k a le d o v c ů , P r a h a 1957, str. 206—2 0 7 ) : ..O či v š e c h to u ž e b n ě p o z o r o v a ly m e z e r y v m r a c íc h a o s v ě tle n é p r u h y , r y c h le le tíc í po r o z e r v a n é p lo še le d o v c o v é h o p r o u d u . H la d o v í a p r o m r z lí js m e se u ž s k o ro v z d á v a li, k d y ž pozn en áh lu se z a č a ly m e z e r y v m r a c íc h r o z š iřo v a t, s lu n c e o b č a s o z á řilo n a š e v y h lé d n u té m ís to a S ta n ě k se v y n a s n a ž il k a ž d é h o s lu n n é h o o s t r ů v k u v y u ž ít k z ís k á n í d a lš íc h n ě k o lik a m e t r ů film u . T o m u b y lo n e jh ů ř . P r a c o v a l b ez r u k a v ic ; h o lý m i p r s ty m a n ip u lo v a l k o v o v ý m i s o u č á s tk a m i v m r a z iv é m v ě tr u — to n e n í m a lič k o s t. A k to m u p r a c o v a l b e z s ta tiv u , k t e r ý js m e n e m o h li v z ít s se b o u . P r o z a jím a v ý z á b ě r d o k á z a l v y š p l h a t se n a o š e ­ m e tn á m ís ta , k a m b y se r o z u m n ý č lo v ě k n ik d y n e o d v á ž il, a ta m p ra c o v a l s tě ž k o u k a m e r o u v n e jn e m o ž n ě jš íc h p o z ic íc h . T a d y , k d y ž b y l v p r á c i, t o b y l d o c e la j in ý č lo v ě k n e ž v tá b o ř e . Z d e b y l v e s v é m živ lu , p ln ý e n e r g ie a t r p ě liv o s ti a ž k z b lá z n ě n í, n ě k d y až š íle n ě o d v á ž n ý , č lo v ě k . k t e r ý h o ře l p ro s v o u věc. S c é n á ř m ě l u ž v y p r a c o v á n v h la v ě a te ď h le d a l je n j e d n o tliv é z á b ě ry . F ilm o v a li js m e v ý s tu p s la n e m p o s t r m é le d o v c o v é s tě n ě : p ř e s k a k o v a li js m e p u k l in u v le d u , k d e b y s ta č ilo j e n u k lo u z n o u t a v ý s le d k e m b y m o h l b ý t t ř e b a i p o h ř e b bez k r e m a c e , a to f ilm o v a l S t a n ě k s u ž š íh o m ís ta v p u k lin ě , k a m se z a k lín il se sv o u k a m e r o u , s m ís ta , k a m b y c h o m n e b y li v le z li a n i b e z k a m e r y " . P o n á v r a t u d o m ů jsm e se spolu stý k ali h lavně pracovně. Byl jsem např. r e c e n z e n t e m ( s p o l e č n é s d r . F . K otlabou) p rv n íh o svazku F lory CSR — G asterom y c c i.e s (1908), k a m S tan ěk zpracoval čeleď Geastraceae a rod A straeus. N ěk teré v ě c i v je h o r u k o p i s u m i nebyly zcela jasn é, a p ro to jsem p řed psaním čistopisu r e c e n z n í h o p o s u d k u požádal S taň k a, aby m ne navštívil. Jin d y přišel, když s h á n ě l n ě k te ré těžce dostu p n é b o tan ick é práce, k te ré jsm e pak společně hledali v k n i h o v n ě k a te d ry b o tan ik y P ř F UK nebo Cs. botanické společnosti v Be­

| i |

j \ g

8

%

i

nátské ulici. Sám jsem od něho žádal obyčejně zapůjčení sním ků n ěk terý ch r o s t l i n . P ř i j e d n é návštěvě, bylo to ještě v je h o starém bytě v G orazdově ulici, j s e m m u p o lo ž il o t á z k u , j a k foto g rafo v al m j. sem ena a plody, jež m ne te h d y z v lá š ť zajím aly, jejichž dokonalé sním ky jsou rep ro d u k o v án y v jeho knize K r á ­ s y p ř í r o d y II (1949), k te ro u m i p ře d tím věnoval. O dpověděl: „To m usíš m ít r á d ! " T o n ebyla vlastně odpověď, tu mi zůstal dlužen, ale lakonické vyznání z l á s k y k příro d ě, k te rá m u byla hybnou silou při fotografování, film ování a psaní knih po dobu delší p ad esáti let. „V d e n p o s le d n í, až z a s ta v í sv ů j k r o k s m r t u tv ý c h v r a t, co ty jí b u d e š m o ci d á t? J á sv é h o b o h a té h o ž ití číš p ln o u c h c i j í p ře d lo ž ití, s m r t s v o jí s p r á z d n o u n e c h c i o d e s la t — v d e n p o s le d n í, až s ta n e u m ý c h v r a t . “ R. T h á k u r (v p ř e k la d u V. L e s n é h o )

j

165

Doc. PhDr. Jan Macků (1919—1983) in memoriam Ve středu 28. září 1983 zemřel v Brně po nerovném zápasu s těžkou chorobou doc. dr. J a n Macků. Nedočkal se ani svých 65. narozenin, jichž by byl dosáhl v příštím roce 24. k větna. N arodil se v Brně, v Brně tak é m aturoval a v Brně v roce 1953 absolvoval filozofickou fakultu, na níž studoval historii a filozofii. Začal p ra ­ cov at jako red ak to r a k redaktorské práci se nakonec tak é vrátil. Od roku 1971 byl zam ěstnán v redakci časopisu Věda a život, kde s ohledem na svoji dřívější praxi v brněnských časopisech a na své rozsáhlé vědom osti a jazykové znalosti mohl od­ povědnou práci red ak to ra rozvinout na vsku tku profesionální úrovni.

Jeh o otec byl profesor J a n M acků (1881 — 1964), náš m ykológ a přední populari­ zátor houbařství, mj. a u to r příručky pro p raktické houbaře s názvem „č esk ý hou­ b a ř” (Olomouc 1913). T edy už dom a, kde se o houbách jistě často a inform ované hovořilo, se počal u m ladého J a n a form ovat jeho zájem o houby, zájem jistě hluboce zakotvený, přestože jeho v lastní profese byla ve zcela jiné oblasti. N a ta to léta rád vzpom ínal a některé úseky té doby a otcovy představy o úkolech mykologie písemně zpracoval (Ze vzpom ínek na Prof. Dr. J a n a Macků, Mykol. zpravodaj, Brno, 18: 30—31, 1974). Vzpom ínky na otce a jeho rodný kraj daly jistě podnět i k dalším u článku (O houbách z okolí Volfířova u Dačic, Mykol. sborník, P raha, 50: 149—150, 1973). A ta k probírám e-li jeho publikační činnost, nepřekvapí nás, kolik m ísta věnoval mykologii. O brátil se k ní především v údobí své redakční práce ve Vědě a životě. K rom ě řad y drobných zpráv inform oval čtenáře vždycky o některých aktuálních otázkách naší mykologie. P ozoruhodná byla i jeho zam yšlení nad houbaři a houba­ řením (Příspěvek k sociologii houbaření, Mykol. zpravodaj, Brno, 19: 91—95, 1975; D ruhý příspěvek k sociologii houbaření, Mykol. zpravodaj, Brno, 20: 103—105, 1976; K do sbírá houby?, Věda a život 21: 409—412, 1976).

I

166

I

R Y P Á Č E K : JA N M A CKŮ 1 9 1 9 -1 9 8 3

D ocent M acků jako erudovaný historik se zajím al i o otázky názorů na houby a jejich využití v dobách dávno m inulých. N ebyly to pouze jeho články, v nichž čtenáře seznam oval s tím , jakou úlohu hrály houby v tehdejších „léčebných” m e­ todách (např. H o u b y v lékařství a kouzelnictví, Věda a život, 16: 563—564, 1971; J a k středověký alchym ista připravoval houby?, Mykol. sborník, 49: 142—144, 1972), nýbrž i o antických představách o houbách a jejich využití (0 znalostech hub v a n ­ tice, Mykol. sborník, 48: 63—65, 104—105, 147 — 149, 1971; H ouby v antickém Řím ě, U niversitas B rno, str. 53—66, 1971; Poznám ky k řím ské houbové kuchyni, Mykol. zpravodaj, B rno, 15: 25—26, 1971 aj.) nebo o použití a význam u hub u slo­ vanských národů, především u Čechů (např. N ázory na houby ve staročeských lé­ kařských spisech, Mykol. zpravodaj, B rno, 16: 65—69, 1972; H ouby ve staročeské kuchyni, V ěda a život, 17: 713—714, 1972; H ouby v české velikonoční hře, Věda a život, 18: 217—218, 1973; Polský recept na přípravu hub ze 14. století, Mykol. sborník, 52: 7 9 - 8 0 , 1975). Snad jsm e alespoň ve vší stručnosti přehlédli jednu z činností docenta J a n a Macků. Je h o odchodem ztrácí nejen Čs. vědecká společnost pro mykologii svého aktivního člena, ale i celá naše mykologie svého uvážlivého popularizátora. Ztrácí i zasvěceného inform átora o houbařství v dobách m inulých, k te rý svěžím slohem na základě věcných ú d ajů nás dovedl přenést do dob dávných a povědět nám , jak se vyvíjel a postupně utvářel pom ěr člověka k houbám . V. Rypáček

167

3. mezinárodní mykologický kongres (IMC 3), Tokio 1983 In te rn a tio n a l M ycological Congrcs (IMC 3), Tokyo 1983 Z d e n ě k U rban

j

|i

;

M ezinárodní setk án í m ykologů, ja k se zdá, se zatím stala skutečností. My­ kologie se p rosadila ja k o sam o statn ý vědní obor proto, že je tře b a, aby se n ěk d o v globálu vědecky sta ra l o svérázn é organism y, jak ý m i jsou v šu d y p ří­ tom né a n ezbytné houby. O m inulých kongresech viz re fe rá ty v Č eské m yko­ logii (V. M ejstřík, 26: 63—64, 1972. a Z. U rban a M. O tčenášek, 32: 123— 127, 1978). IMC 3 byl zorganizován v Tokiu a podobně ja k o v USA v 1977 nevědecká strá n k a byla svěřen a obchodní organizaci In te rn a tio n a l Congress Services, Inc. V p říp ra v ě p ro g ram u jak o ž i dalších výkonných výborech se podíleli jen ja ­ ponští m ykologové; celkovém u o rganizačním u v ý boru předsedal svěží, dnes 801etý prof. N aohide H iratsu k a. řed itel T o tto ri M ycological In stitu te , společně s ge­ n e rá ln ím sek retářem K. T u b ak im (znám ým svými pracem i o hyfom ycetech). O všem p ři p říp ra v ě jed n o tliv ý ch sym posií se p o d statn ě u p latň o v ali další zahran ičn í m ykologové. V oficiálních publikacích je uvedeno, že kongres se koná z p o d n ětu následujících in stitu cí: M ezinárodní m ykologické asociace, Ja p o n sk é m ykologické společnosti a Ja p o n sk é společnosti p ro lék ařsk o u m ykologii. P od­ p o ru posk y tly : Ja p o n sk é m in isterstv o výchovy, vědy a k u ltu ry a Ja p o n sk á ra d a p ro p o d p o ru věd. V konečném p ro g ra m u je však na předposlední strán ce uvedeno 13 dalších společnosti, k te ré též poskytly podporu. N ezasvěcený jen obtížně usuzuje, ja k ý m i p ro střed k y ta či ona společnost disponuje (srovnej n a p ř. Jap o n sk o u fytopatologickou společnost se Společností pro ferm en ta čn í technolo­ gii nebo Společností p ro v ýzkum am tib ak teriálních a antifungálnícih látek. aj.). K ongres se konal v rozm ěrném (do šíře i do výšky) hotelu K eio Plaza v po­ m ěrn ě n ejn o v ěji b u d o v an é č tv rti S h in ju k u (Šindžuku). To bylo velm i výhodné pro celou organizaci: vše bylo těsně vedle sobe vo 2—3 patrech, sn ad n o dosa­ žitelné. A ni oběcl nebyl problém em : v těsném sousedství, m im o d ra h á zařízení hotelu, je m noho cenově p řístu p n ý ch , n ep řep ln ěn ý ch a příjem n ý ch restaurací. Skoda. nebyl vydán seznam ú častn ík ů . Podle sdělení v závěrečném shrom áždění však bylo přítom no p řes 1000 ú častníků, z toho přes 400 ze zahraničí. P řev lád ali dom ácí pracovníci s m ykologickým i o b jek ty (v a b stra k te c h je uve­ deno asi 100 p řísp ěv k ů pro sym posia; nepočítám v ý stavky na panelech). K v an ­ tita tiv n í zastoupení dalších n áro d n o stí lze je n těžko rek o n stru o v at. J e zajím avé, že však p rav d ěpodobně p řev lád ali A m eričané, A ngličané a Němci ze Spolkové repu b lik y N ěm ecko, ted y m ykologové ze zemí, k te ré m ají nejen početné vě­ decké a výzkum né lab o rato ře, ale k te ré i jin a k jsou bohaté a systém em různých podpor a stu d ijn ích zařízení um ožňují p řek o n án í cenových i vzdálenostních b a rié r. P o m ěrn ě m álo bylo ú č a stn ík ů z Indie, P á k istá n u , T h ajsk a, S in gapuru, Indonésie, Jižn í K oreje, Filipín, A u strá lie a N. Z élandu. Z Č ínské lidové re­ p u b lik y (počítaje v to T chaj-w an) bylo' ohlášeno 12 p říspěvků. Socialistické státy o pět byly svou ú častí n a posledním m ístě (i když to, m yslím , neodpovídá sk u ­ tečné angažovanosti). Z ČSSR byl vyzván k účasti a předsednictví v sym posiu p isatel zp ráv y ; soukrom ě byl p říto m en pracovník v terčoplodých houbách J iří M oravec z A dam ova (o své ú časti jistě podá zprávu). Z P olska byly p říto m n y : prof. A lina S k irgiellová z V aršav sk é u n iv erzity a M. L aw rynow iczová z u n iv e r­ zity v Lodži. Z SSSR v sym posiích v y sto u pili: prof. Z. M. A zbukina z Ú stavu p ů d a biologie AV SSSR ve V ladivostoku a N. Je lin o v z C hem icko-farm aceutick ého ú sta v u v L eningradě. 108

I

I

' U R B A N : IM C 3, T O K I O 1983

I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I ■ I ■ I I I I

J e d n á n í b y la r o z v r ž e n a p ř e d e v š ím d o s y m p o s ií a d o v ý s ta v e k n a p a n e le c h . K s y m posiiím b y s n a d b y lo m o ž n o p ř i ř a d i t p ř e d k o n g re s o v o u e x k u r z i v n á r o d n ím p ů r k u N ik k o (asi 200 k m s e v e rn ě od T o k ia ) z a m ě ř e n o u n a t a x o n o m ii d is k o m y c e tů , k t e r o u s v o la l R . P . K o r f a jíž se a k t i v n ě ú č a s tn i l J . M o ra v e c . P o k o n g re s u , z a 56.(100 je n ů , b y la e x k u r z e do le s u n a s v a z íc h h o ry F u ji. V p r ů b ě h u s je z d u se k o n a la p r a c o v n í j e d n á n í tě c h t o o r g a n iz a c í: M e z in á r o d n í a s o c ia c e p r o ta x o n o m ii, v ý b o r u p r o h o u b y a lise j n ik y , v ý b o r u M e z in á r o d n í m y k o lo g ic k é a s o c ia c e (IM A ), v ý b o r u IM A p ro n o m e n k l a t u r u , s m íš e n é s k u p in y z á s tu p c ů IM A a m y to lo g ic k é h o o d d ě le n i M e z in á ro d n i u n ie m ik ro b io lo g ic k ý c h s p o le č n o s tí (IU M S ), M e z in á r o d n í lic h e n o lo g ic k ě a so c ia c e , v ý b o r u p r o ro z v o j m y k o lo g ie v A sii. K tě m to je d n á n í m b y lo té ž p ř iř a z e n o s p e c iá ln í z á jm o v é z a s e d á n í i n te r e s e n t ů o „ T e rm in o lo g ii ž iv o tn íc h c y k lů r z í “ , k t e r é u v e d l L. H o lm z U p p s a ly . B ě h e m k o n g r e s u bylo- m ožno- si p r o h l é d n o u t m a lo u v ý s ta v k u , n a n íž se p o d íle li ja p o n š tí m y k o lo g o v é . Č á s t h is to r ie j a p o n s k é m y k o lo g ie u k á z a ly n á z o r n é k r e s b y p ů v o d c ů c h o ro b r o s tlin , k t e r é b y ly v y d á n y ja k o t a b u l e k o le m r. 1900 p ro p o u č e n í a v ý u k u h o s p o d á řů . D r u h á v ý s ta v k a p ř e d v e d l a s t a r é k n ih y , ilu s tr a c e a p o je d n á n í o p ě s to v á n í š i i ta k e (L e n t in u s e d o d e s ). P o d o b n é h o c h a r a k t e r u b y ly m a t e r i á ly a n a o b r a z o v c e v id e o r e k o r d é r u p r o m íta n ý f ilm o d á v n é m i s o u č a s n é m v y u ž ití n á d o r ů s n ě tí U s tila g o cm c u le n ta (n a t r á v ě Z iz a n ia la lifo lia ) v C ín e a J a p o n s k u (ja k o z e le n in a i k v ý r o b ě la k u p r o d ř e v ě n é v ý r o b k y ) . D a lš í m ís to b y lo v ě n o v á n o u l t r a s t r u k t u ř e L e n t in u s e d o d e s, p r o d u k t iv i t ě m a k r o m y c e tů v e v ž d y z e le n ý c h le s íc h J Z J a p o n s k a , rz iv o s ti j a b le k a h r u š e k , b o h a ts tv í k u l t u r Ú s ta v u k v a s n é h o p r ů m y s lu v Ó s a c e a p ů s o b iv ý m o b r a z ů m D. S h im iz u z n á z o r ň u jíc ím m n o h o d r u h ů e n to m o f iln íc h a f u n g ik o ln íc h h u b z č e le d i C la v ic ip ita c e a e . F ilm y s m y k o lo g ic k o u t é m a tik o u b y ly p r o m ít á n y v p o n é d lí 29. 8. o d p o le d n e . V e s t ř e d u 31. 8. o d p o le d n e b y ly e x k u r z e j e d n a k do p ě s t ír n y š iita k e , je d n a k do p iv o v a ru s p o le č n o s ti A s a h i a d o b u d o v y ř e d it e l s tv í f ir m y N ip p o n S a k é . k d e b y l p řeciv e d e n film o h is to rii a s o u č a s n o s ti v ý r o b y n á p o je s a k é s p o je n ý s o c h u tn á v á n ím .

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ I ■ ■ ■ ■ ■ ■ H ■ ■ H ■ ■ ■ H H

S lavnostní zahájení k o ngresu bylo v pondělí 29. 9. N ezúčastnil jsem se, neboť tep rv e asi v 16.30 hod. jsem přibyl do hotelu A kasak a P rince po p říjezdu lodí do Jokoham y. Z ah ájen í se mj. účastnili svým i pozdravy jap onský m in istr výchovy, védy a k u ltu ry a p rezid en t jap o n sk éh o p o rad n íh o výboru p ro vědu. Je ště před skončením byly p řed n esen y dvě p ře d n á šk y : N. H ira tsu k a: Taxonom ie rzí — m inulost, přítom nost a budoucnost; C. V. S u b ra m a n ia n : Celkový pohled na vývoj m ykologie. O dpoledne již. začala sym posia, jejichž konec byl plánován vždy asi v 16,30 hod. V ý stav k y na panelech zah ájily v ú terý , vždy od 9,00 do 13,00 a od 14,00 do 18,00 hod. U rčitou nevýhodou bylo, žc n áp lň dopoledne se lišila od odpolední. Podobně ja k o té m a tik a sym posií i v ý stav k y byly u sp ořádány do k o respondujících obsahových celků. T ém atickou náplň sym posií, v ý stav ek a n ěk o lik a diskusních večerů lze jen obtížné vystihnout bez i tak rozsáhlého v ý čtu tém atických o k ru h u sym posií a jejich pododdělení. Pokusím e se však aspoň podle názvů a obsažnosti ukázat je d n ak n a přev lád ající společenský zájem , ja k se odráží v m ykologii, je d n a k jak se ten to zájem u p latn il nebo intereso v al o je d n á n í kongresu v Tokiu. Snad n ejv íce p raco v n ík ů se p řih lásilo o slovo v sym posiích, k te rá různým způsobem p o jed n áv ala o houbách a jejich činnosti při výrobě krm iv a p o trav in . Ve zvláštních zasedáních byla p ro b írá n a ekologie hub produkujících toxiny, vztah hub v p o tra v in á c h a krrnivech k m ykotoxikózám , toxikologie m ykotoxinů, m ykologie p o tra v in a p ochutin východní Asie, k te ré jsou p řip rav o v á n y za pomoci kvasných procesů, biologie černých k v asin k ovitých hub, p ra k tick é problém y výroby alkoholických n á p o jů pom ocí kvasinek, aj. Zvlášť uvádím , že speciální sym posia byla v ěnována je d n a k taxonom ii hub škodících potrav in ám a krm ivúm , je d n ak těch. k te ré p ro d u k u jí m ykotoxiny. Další sym posia byla zasvěcena chemoitaxonomii kvasinek, dále je jic h klasifikaci a konečně chem otaxonom ii ostatnich drob n o h led n ý ch k v asin k o v itý ch i v lák n itý ch hub.

I

f W H

‘'- v : '® H H |

v'r '%Sí 9H H

jH M mBBm sS agE 9B B jS B ■ ■ K lllls 9N H jflH

SHj 8aKj H ||

H | '£ ||| WBĚ 9 ||

j|igc ;Jgtj H |

■■ ■*:? j

!;č|

gj

'v

,j

Č e s k á m y k o l o g i e 38 u> 1984

I

D ru h ý obsažný zájem p řed stav o v aly fy to p atogenní houby. M noho času a p řed nášek bylo věnováno půdním p atogenům , a to nejen jejich ekologii a škodlirošti, ale ve zvýšené m íře též taxonom ii a otázkám , ja k p ro ti nim zasahovat bez použití pesticidů. Z vláštní sym posium shrom áždilo zájem ce o m y k o p a ra zitism us, o jeh o využití v o v lád án i n ě k terý ch chorob a o vzájem ných cytofyziologických vztazích p a rtn e rů . T axonom ii půdních jakož i foliikolních hub vlastně bylo věnováno i sym posium jed n ající o pleom orfism u a je h o důsledcích p ro taxonom ii. Totéž lze ř í d o sam o statných p ře d n ášk ác h o tax o n o m ii rzí, jím ž byl věnován celý den. A konečně do stejn éh o o k ru h u p atřilo sym posium 0 ekologii a epidem iologii fy topatogenních hub a sam o statn é celodenní sym posium o houbách škodících na rýžových plantážích. H ouby však jsou potencionálním p ro střed k em , jen ž by se dal vyu žít v ovládání n ě k te rý c h škodlivých hm yzů. Tém to otázkám bylo v ěn ováno sym posium o současných úspěších a výzkum ech v entom ofilních houbách. O bsahově k něm u příslušelo m alé sym posium o biologii, taxonom ii a fylogenetickýoh vztazích řá d u Laboulbeniales.

I I I I I I I I I I I I I I I

Z d á se, že h o u b y p a to g e n n í p r o č lo v ě k a a z v í ř a t a p ř i t á h l y d o T o k ia m e n š í p o č e t r e f e r á t ů a z á je m c ů n e ž j a k t o m u b y lo v T a m p ě n a F lo r id ě (1977). S t á le a k t u á l n í b y lo s y m p o s iu m o e k o lo g ii a e p id e m io lo g ii h u b , k t e r é js o u p a to g e n n í p ro č lo v ě k a 1 z v íř a ta . Z v lá š tn í p o z o r n o s t b y la v ě n o v á n a b io c h e m ii h u b o d p o v ě d n ý c h za h lo u b k o v é m y k ó z y . T a x o n o m ie a d i a g n o s tik a b y ly p r o b í r á n y m j. v sy m p o s iu , k t e r é b y lo z a m ě ř e n o n a a k t u á l n í o tá z k y v e t e r i n á r n í m y k o lo g ie . V e lm i h o d n ě č a s u z a b r a ly o tá z k y v ě n o v a n é v ý u c e a š k o le n í m y k o lo g ů p r o p o tř e b y m e d ic ín y v A s ii, a le i v j in ý c h s v ě ta d íle c h . S te jn ý o k r u h o tá z e k , a le z a h r n u j íc í c e lo u m y k o lo g ii, z a b r a l c e lý d e n v s y m p o s iu o v ý z n a m u v ý c h o v y a š k o le n í m y k o lo g ů p r o ro z v o j m y k o lo g ie v A sii. P o s le d n ím v e lk ý m b lo k e m b y l a s y m p o s ia z a m ě ř e n á j e d n a k n a m e c h a n is m y t v o r b y p lo d n ic v e lk ý c h h u b (g e n e tik a o v lá d á n í tv o r b y , v liv s v ě tla a r ů z n ý c h m e ta b o litů , l á te k , je ž js o u ú č in n é p r o in ic ia c i a d a lš í o n to g e n e z i p lo d n ic e ), j e d n a k n a b io lo g ii a m o ž n o s ti p ě s to v á n í j e d lý c h h u b a n a e k o lo g ii a r o z š í ř e n í T r ic h o lo m a m a t s u t a k e a p ř íb u z n ý c h d r u h ů . S e m p a t ř i l o té ž s y m p o s iu m o r ie n to v a n é n a v ý z k u m a n e p ř iz n iv é ú č in k y h o u b o v ý c h v i r ů n a k u l t u r y š i i ta k e a jin ý c h h u b . Z o s ta tn íc h sy m p o s ií, k t e r é n e p o d c e ň u ji, a le k t e r é i p ř e s v e lk ý z á je m o n ě k te r é z n ic h n e p o v a ž u ji z a r o z h o d u jíc í p r o c e lk o v ý ro z v o j v ě d n íh o o b o ru , j m e n u j i : t a x o n o m ie a e k o lo g ie m o ř s k ý c h a b r a k ic k ý c h h u b ; ta x o n o m ie t r o p ic k ý c h h u b ř á d u A g a r ic a le s ; ú lo h a m y k ia rrh iz n io h h u b v s u k c e s i le s n íc h s p o le č e n s te v a b a s id io m y c e ty , k te r é v y t v á ř e jí e k to m y k o r r h iz u v b a z é n e c h tr o p ic k é A m e r ik y ; f y lo g e n e z e h u b ; s o u č a s n é v ý s le d k y s t u d i a b io c h e m ie , g e n e tik y p o h la v n íh o p r o c e s u a ta x o n o m ie h e te r o b a sid io im y c e tů ; u l t r a s t r u k t u r a a f u n k c e k o m p a r t i m e n ta c e a o r g a n e l v h o u b o v é b u ň c e ; b io c h e m ic k é d ě je a p r o m ě n y p ři d if e r e n c o v á n í p o h la v n íc h o r g á n ů fy k o m y c e tů ; s t r u k t u r a , lá t k o v á v ý m ě n a a r ů s t s tě n y ; b io c h e m ic k é a u l t r a s t r u k t u r á l n í r y s y sy m b ió z y u l iš e jn ík ů .Z v lá š tn í s y m p o s iu m b y lo o s b í r k á c h k u l t u r s tě m ito o tá z k a m i: v ý z n a m p r o b io in ž e n ý r s t v í ; j a k s p l n i t p ř e d p is y p a te n to v é a k a re n té n in i p ř i z a s ílá n í; z p ů so b y z p r a c o v á n í r ů z n ý c h d a t; te c h n o lo g ie u c h o v á v á n í a m e z in á r o d n í s p o lu p rá c e . G o s e tý č e v ý s ta v n íc h p a n e lů , o b s a h o v ě b y ly s e s k u p e n y p ř i b li ž n ě d o s te jn ý c h blolků j a k o již z m ín ě n á sy m p o s ia , P ř e v l á d a li ja p o n š tí v y s ta v o v a te lé , m n o h o z a h r a n ič n íc h se n e d o s ta v ilo ; j e v š a k u ž ite č n é , ž e a s p o ň j e j i c h a b s t r a k t y js o u v a ln o u i v ě tš in o u o tiš tě n y . N e jv íc e p ř í s p ě v k ů j e z o b la s ti u ž itk o v ý c h a d ř e v o r o z r u š u jíc íc h m a k r o m y c e tů , d á le o h o u b á c h p ů s o b íc íc h f o liik o ln í o c h o ř e n í r o s t l in p o č ít a je v to rz i a o p ů d n íc h p a to g e n e o h ; v to- js o u z a h r n u t y i z p ů s o b y b o je p r o ti fy to p a to g e n ů m . P o m ě r n ě p o č e tn é js o u v š a k i p ř ís p ě v k y o ta x o n o m ii m y x o m y c e tů , fy k o m y c e tů , a s k o m y c e tů ,, d e u te r o m y c e tů a o v o d n íc h h o u b á c h . O s ta tn í p ř ís p ě v k y s e d o t ý k a j í p ř e d e v š ím p r o b le m a tik y k v a s i n e k a k v a s n ý c h p o c h o d ů , m e d ic ín s k é m y k o lo g ie a o t á z e k m y k o to x in ů p ř e d e v š ím v p o t r a v i n á c h a k r m iv e c h , fy z io lo g ie a g e n e tik y h u b .

H I I B I H I H H H H H H H H H H H H H H

Zvlášť panelová výstavka opět ukázala, že valná většina ústavů, z kterých pocházejí vystavovatelé, má vynikající technické vybavení (mikroskopy, reprodukční techniku aj.), které u nás buď chybí, pokulhává nebo se s časovými ztrátam i obtížně shání. m N ejvíce času jsem pochopitelně věnoval sym posiu o taxonom ii rzí a otázkám s tím spojeným . Již v stu p n í p ře d n ášk a p ředsedy kongresu N. H iratsu k y o budoucnoisti tax o n o m ie rzí, jejíž te x t není k dispozici, jak o ž i celodenní sym po170

■

H H

m

U R B A N : I M C 3, T O K I O 1983

I

sium naznačují, že taxonom ie hub, především hospodářsky a společensky ak ­ tu áln ě či p o tencionálně důležitých, není m rtv á, ba n ao p ak je velm i živá. To dokazovala i jin á sym posia, ja k jsem uvedl dříve. J e ovšem tře b a posunout taxonom ii a je jí m etody n a vyšší stupeň, tj. v y u ž ít všechny m ožné poznávací p řístu p y a znám é skutečnosti. T ato sn ah a pak, sice ne zcela autom aticky, ale přece po d n ětn ě p řisp ív á i k v y pracování zobecňujícího pohledu a m aterialistic­ ké teo rie biologického d ru h u , jejíž sp ráv n é u p latn ěn í se zpětně odráží např. ve sm ěrnicích a způsobech in teg ro v an éh o o v lád án í ro stlin n ý ch chorob. R eferáty shro m ážd ěn é v sym posiu o taxonom ii rzí většinou ukazovaly výsled­ ky u p o třeb iteln é ihned n eb o v budoucnu v naznačeném sm ěru. T ak příspěvek Z. U rb an a a J . M arkové vycházel z poznání ekologie a evoluce Puccinia gram inis s. 1. a končil doporučením p ro in teg ro v an ou o ch ran u obilnin. Znovu se potvrdilo', že pojetí P. gram inis jako' k o m p lex u dvou ¡subspecií odpovídá evoluci a současné realitě. Podobný p říspěvek o evoluci a současném stav u rzi ječné (Puccinia hordei) a p říb u zn ý ch d ru h ů n a B lízkém východě byl z p era J. A n ik stera a L. W ahla. P rv n í a u to r navíc upozornil na přizpůsobení karyologických po­ chodů n ěk terý ch rzí, p arazitu jících v sub o p tim áln ích klim atických a vegetačních podm ínkách, jež zajišťují jejich přežití. Ja p o n ští uredinologové přinesli m orfologieká a ekologická d a ta o n ěk terý ch rzích: H. S aho o rozšíření P eriderm ium yam abense na borovicích, Y. H ara d a o životních cyklech a rozpoznávání d ru h ů r. G ym n o sp o ra n g iu m na h ru šn ích a jab lo n ích , S. K aneko a N. H ira tsu k a o id en ­ tifik aci d ru h ů r. M elam psora. A. Lopez (M exiko)v p řeh led u o rzích M exika uvedl, že u 90 °/<> d ru h ů jso u životní cykly n ezn ám y nebo je n nedostatečně. M nohé rzi m ohou být ekonom icky důležité. I biogeografie him alájsk ý ch rzí (G. D urrieu, F rancie) m ěla fy topatologieké aspekty. Další re fe rá ty byly více zam ěřeny na fylogenezi a k lasifik aci: Y.-C. W ang (Cína) o evoluci n ě k te rý c h čínských rzí, M. K akishim a a S. S ato o novém ro d u z Jap o n sk a, Z. M. A zbukina (SSSR) o system atickém p o stavení fakopsoroidních rodů, Y. O no o taxonom ii ro d ů sta ­ věných n ěk d y do trib u s O liveae a G. B. C um m ins a Y. H ira tsu k a oi novém rozčlenění ro d ů do 14 čeledí. Nové asp ek ty p ro taxonom ii a fylogenezi rzí p ři­ nesly re fe rá ty o m orfologii aecií (T. S ato a S. Sato) a ú v ah y o konzervatism u a v ariab ilitě n ě k te rý c h znaků, ja k v y p lý v ají z po
H

H

S e k re tá ř IMA k rom ě toho* k rátce seznám il s n á v rh e m rezoluce, k te rý ostatně 171

I

■

j jSafeii

SjfŠ.ivK S l? : S ra R H gH j Pp liif H H | B ifla! M M

|H H ■BB jtííof R ^B řy B V. ■ H [ HB

BB ||H BB BH 99U J | h|

¡¡II jftv

aP P

Č e s k á m y k o l o g i e 38 (i) 1984

byl p ředem rozšířen a byl p řija t. U vedem e hlavní m yšlenky: V ětšina došlých n áv rh u žádá to. co se vynořilo již na IMC 2 v T am pě — zvýšení podpory rozvoje m ykologie ve světě a zvláště pak v rozvojových zem ích a tam . kde stá le je m ykologické práce v začátcích. P ro to rezoluce é. 1 žádá m orální i finanční podporn od m ezinárodních in stitu cí ja k o jso u : IM A: In te rn a tio n a l A ssociation for Lichenology; Int. U nion of Biological Sciences; Int. U nion of M icrobiological Societies; UNESCO: UN FAO; UN E nv iro n m en tal P ro g ram a W orld H ealth O rganisation . T ato podpora m á sloužit n ásledujícím cílům : 1) vybudovat systém m ykologických sem in ářů a pracovních setk án í zam ěřených k po třeb ám té čí jin é zem ěpisné oblasti; 2) zlepšit m ožnosti vým ěny vědeckých m ate riá lů (exsikátu. kultu)-, publikací); 3) v y b u d o v at p rv o tříd n í m ezinárodní střed isk a pro určování hub. V návaznosti na to V ýbor pro rozvoj m ykologie v Asii požaduje, aby v rám ci jed n o tliv ý ch k ra jin a oblastí sc zvýšila iniciativa v sestavení a d re sá řů institucí zabývajících se m ykologií, ad re sá řů h erb arií, sb íre k k u ltu r a výzkum ných p ra ­ covníků. a aby byly získány a s h rn u ty informace- o pravidlech jednotlivých států , k teré u p ra v u jí je d n a k sb ěr m ateriálu , jed n a k jeho převoz přes hranice. Z jed n án í zm íněného v ý boru též v yplývá rezoluce č. 2. k te rá požaduje, aby IMA byla dále zodpovědná: 1) za aktivizování regionálních skupin m ykologů p ra cujících v L atinské A m erice, tro p ick é A frice, S tře d n ím východě a v Asii: 2) za činnost plánované ..Sjednoeovací ú stře d n y IM A “. k te rá by m ěla zlepšovat kooperaci a koordinaci prací mezi jednotlivým i regionálním i výbory skupin: a 3) za zjištění m ožnosti p řesu n u finančních p ro stře d k ů mezí jednotlivým i státy tak . aby byla podpořena určovací služba a další m ezinárodni servis. Resoluce č. 3 především uznává, že těsnější svazek mezi IMA a m ykologickým oddělením M ezinárodní unie m ikrobiologických společností (IUMS) by byl velmi užitečný a výhodný. P ro to souhlasí, aby schůzí výkonného výboru IMA se ja k o pozorovatelé ú častnili zástupci zm íněného oddělení. Z vláště pak zvi- m ykologické oddělení IUMS k účastí na 4. m ezinárodním m ykologickém kongresu v roce 1990. P říští kongres b ude v Režně ve Spolkové republice N ěm ecko v září 1990. Přítom ný prof. A. B resinsky pozval všechny k účasti a prom ítl několik diapozitivů z nově velkoryse b u dované univerzity . Rezno bude i jin a k p říh o d n é: uplyne 200. výročí od sm rti velkého m ykologa Jacoba C h ristian a S chaeffera. k terý v Režné působil, a který stál u zrodu nejstarší botanické společnosti. Z áv ěrem : jen h ru b ý m o d hadem tém a tik y p řísp ěv k ů v sym posiích zjistím e. že kolem 60 "o m á c h a ra k te r základ n ího výzkum u v taxonom ii, pleom orfism u. fylogenezi. ekologii, epidem iologii, biochem ii pohlavnosti a biochem ii a genetice vzniku plodnic. v m orfologii, biogeografii, fyziologii a u ltr a s tru k tu ře buň k y a chrom osom ú. To ukazuje, že základní m ykologický výzkum je po třeb n ý , a že nebude-lí stoupat, jistě se udrží n a stejné úrovni. Z bytek re fe rá tů tém aticky p řip ad á na otázky m ykotoxinů, u p o třeb iteln o u enzym atickou činnost, produkci an tib io tik , fytopatologické v ztahy atd. Zvlášť n áp ad n ý je vysoký počet příspěvků k taxonom ii, ontogenezi, životním cyklům , ekologii a epidem iologii hub z růz­ ných sk u p in . To signalizuje zostřený zájem o m ykologii a je jí výsledky pro p o třeb u takových společensky závažných oborů ja k o jsou ochrana prostředí, fytopatologie, hum án n í a v e te rin á rn í m edicína a hygiena k rm iv a potravin. U vedené tendence se p ro je v u jí i ve výzkum u rzí. N edostatečná úroveň m ykologie v rozvojových zem ích by m ěla být podnětem pro d ru h é národy, aby své m ykologické stu d iu m zm nožily a svým i znalostm i i p racovníky pom ohly p řed e­ vším v subtro p ick ý ch a tro p ick ý ch k rajinách. 172

I I I

Předsjezdová exkurze Foray 2 a pracovní konference o taxonomii Discomycetes Třetího mezinárodního mykologického kongresu v Tokiu 1983 (IMC 3)

I I I

A pre-congress foray o í the IMC 3, Tokyo 1983 — Foray 2 w ith Discomycetes workshop and conference on cup-fungi (Panel discussion: Taxonom y of Discomycetes)

I

J iř í M o r a v e c

M I I I ■ I ■ I ■ I ■ I ■ ■ ■ ■ ■ ■ H ■ H H H H H H

■ ■ ■

■

Ja k o účastník T řetíh o m ezinárodního m ykologického kongresu IMC 3 v Tokiu jsem se zúčastnil též čty řd en n í předsjezdová exkurze F o ray 2 do N árodního p ark u N ikko k onané 24.—27. září 1983. E xkurze byla zam ěřena v ý h rad n ě na terčoplodé houby a je jí h lavní náp ln í byla pracovní konference o taxonom ii D iscom ycetes, k o n an á ja k o součást kongresových sym pozií IMC 3. V zhledem k m ojí specializací v taxonom ii o p erk u látn ích diskom ycetů byla pro m ne tato exkurze- a konference n ejd ůležitější akcí kongresu. P řestože jsem se závazně přihlásil až prs term ín u , m ohl jsem se jí zúčastnit ja k o dodatečně ustanovený in stru k to r. díky p řátelsk é pohostinnosti jap o nských m ykologů a o rg an izáto rů konference, k te ří m oji účast u v ítali a požádali m n e o p řed n á šk u v taxonom ii operk u látn ích diskom ycetů. Jednací řeči. stejn ě tak ja k o na vlastním kongresu IMC 3 .byla angličtina. V edoucím o rg an izáto rem F oray 2 byl p řed n í japonský m ykolog dr. Yoshio O taní (Tokyo). a u to r m noha prací zejm éna o asijských diskom ycetech s asistenty dr. Izum i S aito (Tokoro), dr. T atsu Y okoyam a (Osaka) a. d r. K en K atum oto (Y am aguchi). P řed sed o u konference a vedoucím in stru k to re m byl prof. R ichard P. K orf (Ithaca). dobře znám ý m ezinárodní m ykologické v eřejnosti nejen ja k o význačný m ykolog a a u to r m noha p rací v taxonom ii diskom ycetů, ale i jak o předseda nom enklatorické kom ise M ezinárodní m ykologické asociace. D alším i jn s?ru k to ry byli rovněž převážně p řed n í m ykologové — specialisté v taxonom ii D iscom ycetes: dr. H enri D issing (K obenhavn), dr. Linda M. K ohn (Toronto). dr. Paul F. Caninon (Kew) a dr. T rond S chu m acher (Oslo). M ým spolubydlícím a m ilým společníkem byl dr. K ouhei F u ru y a (Tokyo), úspěšný mykolog zabývající se diskom ycety a půdním i askom yeety. zde asistent dr. O taniho. V elkým přínosem byla účast i dalších m ykologů. zejm éna dr. Mien A. R ifaie (Bogor). a u to ra m onografie a u stralsk ý ch diskom ycetů (Pezizales). O statní účastníci Foray 2 (celkem 31) byli m ykologové zabývající se diskom ycety a askom yeety, ale i jejich rodinní příslušníci, neboť m agnetem byly též přírodní krásy N árodního p a rk u N ikko a histo rick é pam átk y . F o ray 2 započala 24. srp n a odjezdem do ..Japonského houbového p a rk u “ v K iryu (p refek tu ra G um m a). Zde jsm e n av štív ili Jao n sk ý výzkum ný ú stav pro pěsto v án í hub, kde jsm e se seznám ili s „plantážem i.“ sh ii-ta-k e (L entinus edodes) a kultivacem i m noha d ru h ů hub nejen pro p o tra v in á řsk é účely, ale i s výzkumy a výsledky využití h ub v lék ařstv í. P řek v ap iv é byly dem onstrované důkazy výrazn éh o p ro t¡n ád o ro v éh o působení h ub L en tinus edodes a G rifola frondosa. N ásledkem atm osférických p oruch odeznívajících po ta jfu n u , k te rý v p ředcházejících dnech přešel přes Japonsko, bylo ten den šp a tn é počasí, zataženo s m rholením . P á trá n í po o p erk u látn ích diskom ycetech nebylo úspěšné, ale v laboratoři ústav u jsm e revidovali několik chybně určených nebo neurčených položek o p erk u látn ích diskom ycetů. Jed en z nich, uložený v konzervační tekutině, jsem u rčil jak o Discina parm a B reiten b aeh et M ass G eesteranus. H ouba byla nalezena 1. VII. v K iryu, lo k alita Iliraú-cho. pod 501etými strom y Castanopsis cuspidata (leg. T. N akazaw a) a p ře d sta v u je p rv n í nález tohoto velm i vzácného

SH

:Jg|Ž

jp fi iS I Ůjji

:;sv |1h

jgj||

;.i:

Č e s k a m y k o l o g i e 38 (3) 1984

I

diskom ycetů p ro Jap o n sk o . H ouby jsm e studovali v im provizovaně zřízené lab o rato ři v h otelu „ In te rn a tio n al M ushroom H alí“, kde však byly k dispozici m ikroskopy a té m ě ř vše p o tře b n é k určování hub. V .tam to lu x u sn ím h o telu s v ý stav k o u p o trav in ářsk ý ch v ý ro b k ů z h u b byla též slavnostní večeře s m noha specialitam i v ynikající jap o n sk é kuchyně, zde n avíc obohacené m noha d ru h y houbových jíd el ve velm i p estré jap o n sk é ú p ra v ě a ve velikém m nožství. N a úspěch e x k u rze jsm e si p řip ili n eu v ěřiteln ě výborným vínem — jed n ím z výro b k ů z hou b y sh ii-ta-k e. D ru h ý den jsm e odjeli do N áro d n íh o p a rk u N ikko, k te rý se nachází v e p re fe k tu ře Kochigi, asi 150 km od T okia a p a tří k n ejk rásn ějším jap o n sk ý m p řírodním rezervacím horského c h a ra k te ru . O kolní hory dosahují výšky 2500 m (Mt. S hirane). C entrem je p ra s ta ré m ěsto N ik k o s m nožstvím h isto rick ý ch b u d M atických p am átek — sv aty n í a ch rám ů v p řek rásn ý c h porostech C ryptom eria japonica, k te ré jsm e si p ro h léd li až poslední den.

I I I I I I I I I I I I I I

25. s r p n a j s m e s b ír a li t é m ě ř ,celý d e n z a p ě k n é h o p o č a s í v o b la s ti p a r k u n a lo k a l ít ě A s e g a t a v o k o lí p ř e k r á s n é h o 1 j e z e r a C h u z e n ji. V e s t a r ý c h h o r s k ý c h b u č in á c h — p o r o s t F a g u s c r e n a ta v a s o c ia c i s n íz k ý m (b a m b u s e m S a s a n ip p o n ic a — j s m e n a le z li m n o h o o p e r k u lá tn í c h d is k o m y c e tů p o p ř e d c h á z e jíc ím v lh k é m a t e p lé m p o č a s í, k d y t e p lo ty d o s a h o v a ly v íc e n e ž 30 °C p ř i ,80% v lh k o s ti v z d u c h u a p o č a s í t a k p ři p o m ín a lo p r a v é t r o p y ; p o u z e v h o r á c h b y lo p o n ě k u d c h la d n ě ji. N e j z a j í m a v ě j š í m n á le z e m z d e b y la č e t n á a p o ith e c ia J a fn e a d e lp h u s fe r r u g in e u s (P h ill. a p u d C o o k e) R ifa i su b s p . im a ii (K o rf) R ifa i. H o u b u js e m t a k m o h l p o r o v n a t s je d i n ý m p ř íb u z n ý m d r u h e m n a le z e n ý m v E v ro p ě , k t e r ý js m e p ř e d n ě k o lik a le ty p o p s a li z Č e s k o s lo v e n s k a j a k o J a fn e a d e lp h u s fa g ic o la S v rčeK e l J. M o ra v e c . O v ě řil js e m si. ž e n rp k ro z n a k y se o b ě h o u b y d o s ta te č n ě liší, p ř e s to ž e jn a k r o z n a k y a e k o lo g ie js o u v e lm i p o d o b n é . K v e č e m js m e s b ír a li v o k o lí h o te lu C h u z e n ji K o n a y a v p o r o s te c h F a g u s c r e n a ta v a s o c ia c i n íz k é h o b a m b u s u S a s a m o r p h a p u r p u r a s c e n s s p ř ím ě s í A b ie s v e itc h ii, B e tu la e r m a n ii a Q u e r c u s m o n g o lic a . 26. s r p n a j s m e s b í r a li n a lo k a l i tě „ J u j o S e is h i C o f o r e s t “ , K a t a s h i n a - m u r a T o n e g u n v p o r o s te c h F a g u s c r e n a ta a S a sa k u r ile n s is , ja k o ž i v p ě s to v a n ý c h poroisitech m o d ř ín u L a r ix k a e m p f e r i s o je d in ě lo u C a sta n e a c r e n a ta a T s u g a d iv e r s ifo lia . N e n í v y lo u č e n o , ž e z m n o ž s tv í z d e n a le z e n ý c h d is k o m y c e tů b u d o u n ě k te r é p q p s á n y j a k o n o v é d r u h y . O d p o le d n e se sb íralo - n a lo k a l i tá c h K o to k u B o k u jo , O fcku- N ik k o v p o ro s te c h Q u e r c u s m o n g o lic a a T h u jo p s is d o la b ra ta . O m y le m js m e se n e d o s ta li d o p o r o s tů C a s ta n e a c r e n a ta , p ř e s to ž e t o b y lo v p lá n u . T a t o s k u te č n o s t v š a k p o u z e v y v o la la v t ip n é p o z n á m k y a t a k s p íš e p ř is p ě la k d o b r é n á la d ě , n e b o ť se j e d n a lo p o u z e o je d i n é n e d o p a t ř e n í n a c e lé 4 d e n n í e x k u r z i, k t e r á b y l a j in a k p e r f e k t n ě o r g a n iz o v á n a . Z e v z á c n ý c h d is k o m y c e tů n a le z e n ý c h v N ik k o b ě h e m e x k u r z e v č e tn ě n á le z ů u s k u te č n ě n ý c h b ě h e m p ř e d c h á z e jíc íc h d n í n ě k te r ý m i č le n y p r a c o v n í k o n f e r e n c e ( in s tr u k to ř i jm e n o v a n í s h o ra ) , u v á d ím : H e lv e lla p h le b o p h o r a P a t. e t D o ass., H e lv e lla s u b g la b r a W e b e r, P u lv in u la e tio la ta (C ooke) L e G a l, P u lv in u la sa lm .o n ico lo r (S e a v e r) P f is te r , S c u te llin ia a m p u lla c e a (L im n .) O. K u n tz e , S c u te l li n i a b a d io -b e r b is (B e rk . e x C o o k e ) L e G a l, S c u te llin ia s u b h ir te lla S v r. a T a r z e tta s p u r c a ta (P e rs.) H a r m a ja . P o z o r u h o d n ý b y l n á le z n ě k o lik a a p o th e c ií S c a b r o p e z ia sp., k t e r á n a le z l d r. H. D is s in g s p o le č n ě se m n o u . C e lk e m js e m si d o v e z l n a 40 p o lo ž e k o p e r k u lá tn í c h d is k o m y c e tů , n ě k te r é d o s u d n e u r č e n é , p ř e s to ž e j s m e n a s b í r a n ý m a t e r i á l h n e d u r č o v a li, p o p is o v a li, b a lili a s u š ili a ž d o p o z d n íc h n o č n íc h h o d in . V y u ž ív a li js m e k to m u im p r o v iz o v a n o u , a le v z o r n ě v y b a v e n o u l a b o r a to ř s m o d e r n ím i m ik r o s k o p y N ik o n , l a b o r a to r n í m i p o m ů c k a m i, až p o r y c h le p r a c u jíc í el. s u š ič k y e x s ik á tů . N e c h y b ě la a n i o b s á h lá m y k o lo g ic k é l i t e r a t u r a v č e tn ě z á k la d n íc h d ě l o D is c o m y c e te s , a t o i ta k o v á , k t e r á n e js o u v Č e s k o s lo v e n s k u k d isp o z ic i, a n e u b r á n i l j s e m s e p o c itu lít o s t i n a d tím , ž e p r o v y s o k é d e v iz o v é c e n y js o u t a t o d í la v ě tš in o u n e d o s tu p n á .

I I I I H B I I I H H H H H H H H H H H H H H H H H H H

H H

V lastní k o n feren ce se k onala 26. s rp n a večer zahajovací před n ášk o u , ktero u přednesl prof. R. P. K orf, a všichni jm en o v an í in stru k to ři přednesli p o d n ětn é p řed n ášk y o taxonom ii disikomycetů. N ezapom enutelná byla p ře d n á šk a dr. Y. O tan ih o s neobyčejně p e rfe k tn ím i b arev ným i diapozitivy převážně o p e rk u lá tnich diskom ycetů tro p ick é o b lasti p o d řád u Sarcoscyphineae R ifai (v novém 174

I

I

M O R A V E C : I M C 3, T O K I O 1983

I I I I I I I I I I I I I I I I I I ■ I I I I ■ ■ ■ ■ ■ ■ I ■ ■ ■ ■ ■ H H H H H ■ H

pojetí K orfa), šířících se přes tro p ick é oblasti O kinaw y na další jap o n sk é ostrovy včetně H onšú, stejn ě tak , ja k o p ře d n ášk a s k rásným i barevným i diapozitivy o o p e rk u lá tn íc h diskom ycetech a rk tic k é o-bla.sti N árodního p a rk u východního G rónska, k te ro u p řed n esl dr. H. Dissing. Z ajím av á byla též p ře d n ášk a o v ý sk y tu a rozšíření diskom ycetů, p řed n esen á dr. T. S chum acherem . O ta x on om ick ých problém ech in o p e rk u lá tn íc h diskom ycetů p řed n ášela dr. L. K ohnová. Přispěl jsem vyžádanou p řed n ášk o u ..Taxonom ické problém y a o rn am en tik a perisporu askospor kopnofilních diskom ycetů rodu C heilym enia a C oprobia“. P řed n ášk y a diskuse se p ro táh ly dlouho do noci. R ovněž při celodenních exkurzích byl čas n a d isk u se a v ý m ěn u n ázo rů v tax o n o m ii diskom ycetů. N ěkteří z nás se zde poznali osobně poprvé, přestože jsm e se vzájem ně znali ja k z lite ra tu ry , tak i dlouholetým písem ným stykem , vým ěnou názorů, exsikátového m a teriá lu i sep a řá tů pub lik o v an ý ch prací o taxonom ii diiskomyceltů, v m ém p říp ad ě s prof. R. P. K orfem , dr. H. D issingem a dr. M. A. R ifaiem . Tato- osobní setkání a diiskuse, bezesporu m nohem p rospěšnější n ež pou h ý písem ný k o n tak t, daly nové podněty k další spolupráci v taxonom ii diskom ycetů. E xkurze a konference F oray 2 prob ěh la v p řá te lsk é a srdečné atm osféře, k níž p řisp ě lo i pom ěrně d o bré počasí. Skoda jen , že h u stá m lh a znem ožnila sp a třen í m noha p říro d n ích krás poslední den ex k u rz e 27. srp n a včetně vodopádu Kegon, vytvořila však až pohádkově neskutečn o u a ro m an tick o u atm o sféru, když o b estřela budhistické sv atyn ě a chrám y spolu s p ra sta rý m i ú ctyhodným i strom y k ry p to m érií v pam átném N ikko. E x k u rze skončila a m y se pak zúčastnili v lastn íh o kongresu IMC 3 v hotelu Keio Plaza v Tokiu, k d e jsem přispěl vlastní dem onstrací (poster) své poslední p ráce „D va nové d ru h y ;ro d u Coprobia Boud., taxoncxmické poznám ky k rodu C heilym enia Boud. a Coprobia Boud., a o rn a m e n tik a askospor u těch to ro d ů “. P ředsjezdová ex k u rze a p racovní k onference F oray 2 nepochybně splnila svůj účel a přisp ěla nejen k p ro h lo u b en í znalostí o jap o n sk ý ch diskom ycetech, ale i k vyřešení n ě k te rý c h tax o nom ických pro b lém ů v té to sk u p in ě hub. N a d ru h é stra n ě však pochopitelně ukázala, ja k m noho nejen starých, ale i zcela nových otázek je tře b a řešit a p o tv rd ila, že tax o n o m ie b u d e stále velm i po třeb n ý m a základním o dvětvím m ykologie. D om nívám se, že F oray 2 byla též příkladem m írové spolupráce mezi vědci m noha zem í s odlišným společenským zřízením . To o sta tn ě p latí též o v la stn ím k o n g resu IMC 3, o jehož p rů b ě h u podrobně re fe ru je prof. dr. Z deněk U rban, DrSc. Z ávěrem si p ře ji u p řím n ě p o d ěk o v at všem o rg an izáto rů m F o ra y 2 v čele s dr. Y. O tan im za je jí vzornou organizaci a p rů b ěh , jak o ž i za pozvání, velkorysé pohostinství a srdečné p řije tí jap o n sk ý m i p řá te li a všem i m ykology, k te ří mi ta k um ožnili zú častn it se n ejenom té to ex k u rze a konference, ale též usnadnili moji účast na m ezinárodním m ykologickém kongresu IMC 3 a zpříjem nili celý můj 18denní pob y t v Ja p o n sk u . D ěkuji též se k re ta riá tu Cs. věd. společnosti pro m ykologii p ři ČSAV za m o ráln í p o d p o ru a pom oc p ři zařizování m é soukrom é účasti na IMC 3 a Č eském u lite rá rn ím u fondu za finanční příspěvek, k te rý zm írnil m é v lastn í n á k la d y na cestu.

H

I

, <

Třetí mykologické dny na Slovensku (Skýeov, 4.—8. 10. 1983)

I

Dritte Pilztagung auf der Slowakei (Skýeov, 4.—8. 10. 1983)

I

J o se f H e n n k

la ž p p i ' U m ná

j |P I|||S SP M «sa p jE |||||P |j HHBfif ^ j |||i ||l H m jg p lgjlp

M H ' . ■Hfegg ■_, |p |p p I p lll S&gjg P3BpŽ

¿■¿v)

i 1

i

■

V záv ě ru sezóny ro k u 1983, pro m ykology ta k sk ro v n é , p ro běhly 3. m ykologické d n y n a I Slovensku. K usp o řád ám té to akce se spojily O b lastn é n itria n sk é m uzeum v Nitn*. Slovenské I n áro d n é m uzeum v Brat islavě. pobočka Slovonskoj spoločnost i pr<* racionálnu výživu v N itře I a Č eskoslovenská vědecká společnost pro m ykologii při ČSAV (z asto u p e n á sk u p in o u slovenských I m ykologii, především z B ratislav y ). ( )rganiza<*ní účast dvou in stitu c í /. okresn íh o m ěsta N itry I a zájem politických a k u ltu rn íc h p ře d stav itelů okresu o tu to akci sc projevily situ o v án ím 3. m yH kologických d n u do S kýcova v severovýchodní č ástí pohoří T ríb eč, do obce v ý zn am n é z období H protifašistick éh o boje \ (' 40. létech. H Program . p řip rav e n ý pro 85 přihlášených ú č astn ík u z celé CSSK ve dnech 4. až 8. říjn a , H byl velm i b o h a tý . H V p rvním d n u . k terý byl věnován příjezdu a registraci vétšinv ú č a stn ík u , byl u sp o řá d án H sem in ář ,.()běh hub na t r h u ” . N a te n to se m in á ř byli pozváni krom ě interesov an ý ch m ykologii H pracovníci O kresních hygienických sta n ic ze Z ápadoslovenského k raje (s členy zkušebních koH misí pro p rodavače h u b na trzích) a pracovníci K rajsk ý ch hygienických sta n ic ze Slovenské H socialistické rep u b lik y , dále pracovníci Ú stavu z d rav o tn í vých o v y v B ratislav ě a vedoucí odH dělení z d ra v o tn í výchovy O kresních vista v ú n áro d , zdraví v Z ápadoslovenském k ra ji. Ú vodní H referát sem ináře Současný sta v a p ersp ek tiv y k o n tro ly a prodej«* hub na t r h u ” předn«*sl ln i'. A. H J a n ito r , CSc. z Ú sta v u ex p erim e n táln í biologie a ekologie SAV v B ra tisla v ě. dlo u h o letý a zkuH šený specialista v o rganizování tržn íh o oběhu hub v hlavním m ěstě SSR B ratislav ě. V re fe rá tu H upozornil podle zk u šen o stí především z tr h u v B ratislav ě n a řa d u n e d o sta tk u p raxe prodeje h u b n a trzích a n a n e d o s ta tk y v kontrolo to h o to trh u a n a v rh n u l ta k é řadu o p a tře n í ko d stra nění tě c h to n e d o sta tk ů . Svůj v lastn í re fe rá t p a k doplnil p ře čten ím sdělení o m luveného M. A novH č in a. k o n trolora trh u h u b v B r a ti s l a v ě ,P r a k t i«*ké p o z n atk y o prodeji a kontrol«* h u b n a trhu**. Tř et í re fe rá t přednesl MU D r. J . H e rin k , člen kom ise ČSVSM pro m ykologickou toxikologii, n a tém a , . \ ’y h o v u jí norm y ('SX pro jedlé houby současným hygi«*nickým p o ž a d a v k ů m ? ” Uv«*dl. že n o rm a ČSN pro čerstv é jed lé h o u b y (č. 46 3195), p la tn á od p o č átk u r. 1905 (a s ní související n o rm y pro kon zerv o v an é h o u b y ), v p o d sta tě n a p lň u je všechny zák lad n í hygienické p o ž ad a v k y n e zb y tn é pro u v ád ěn í jedlých h u b do oběhu. N o rm a v y ž ad u je pouze n ě k te ré ú p ra v y so rtim e n tu h u b a a k tu a liz ac i jm e n hub. V celém s tá tě jsou však problém y s u p latň o v á n ím té to n o rm y v p ra x i. D alším n e d o sta tk e m je , že při prodeji č erstv ý c h h u b nejsou d o d rž o v án a u sta n o v en í v y h lášk y č. 45/196(5 Sb. o v y tv á ře n í a ochraně zd rav ý ch ž ivotních podm ínek, pokud se tý če oběhu hul) na trzích. Y posledním re fe rá tu ».Propagace jedlých a j«*dovat ý«h liu b " se K N D r. I*. L izoň, člen komis«* ČSVSM pro m ykologickou toxikologii, z ab ý v al zásadam i sp rá v n é populacizace jedlých liub ke sběcu sam ozásobitcli i pro u vádění jedlých hub na. trh . V tě c h to zásadách se již delší d o b u p ro jev u jí ro zporné ten d e n ce , ta k ž e by bylo vhodné vyp raco v at nový je d n o tn ý systém popularizaci* j<*dlý<-h hub a současné ta k é systém varo v án í pívd nebezp«*čím je«iovatých hu b . Ke všem re fe rá tů m byla společná diskuse, k te rá b y la velm i ž iv á a přín o sn á v m nohých k o n k ré tn ích návrzích. Z re fe rá tů i diskuse byla se sta v e n a rezoluce a d re so v a n á kom isi pro m vkologickou toxikologii při ČSVSM. T u to rezoluci pak večer téh o ž dne projednal v ý b o r kom ise na své schůzi, za řízení p řed sed k y n ě R N D r. M. S em erdžievv, CSc. Nékt«*ří účastníci využili dne př«*d zahájením m ykologických d n u k in«lividuálním exkurzím do blízkého okolí S ký co v a a nalezli m noho vzácných d ru h ů hub. Jin í účastníci přivezli ta k é sběry lokalit ležících n a p říjezdových trasác h a z ex k u rze cílené do okolí H u rb a n o v a . P roto m ohla b ý t již od prv n íh o dne zřízena a p rů b ěžn ě d o p lň o v án a v ý sta v k a h u b a při ní stu d ijn í k o u tek . Z ah ajo v acím d nem b y la s tře d a 5. říjn a . Ú č a stn ík y 3. m ykologických d n ů n a Slovensku pozdravili p ři oficiálním zah ájen í p o stu p n ě vedoucí o d b o ru k u ltu ry ON V v N itře P aeD r. J o z e f Kl«‘in<*r, ředitel O b lastn íh o n itria n sk é h o m úzoa prom . e tn . A nton Š lev k o , ř«*
■

I

H E R IN K : T Ř E T Í M Y K O L . D N Y NA S L O V E N S K U

I I ■ I I I I I I I I I fl I I I ■ ■ ■ I ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ H ■ H H H H H

bylo nalezeno n a každé lo k alitě kolem p a d esáti d ru h ů vyšších h ub. V ečerní hodiny to h o to dne b ylv v ě n o v án y p ro m ítá n í b a re v n ý c h d ia p o z itiv ů h u b několika a u to rů . D ru h ý den (č tv rte k 6. října) byl určen e x k u rzi do jižní č ásti pohoří S tiav n ick é v rc h y (resp. do ste jn o jm en n é c h rán ěn é k ra jin n é o b lasti), severně od Č ajkova, nedaleko tz v . Slovenské b rá n y . P rv n í lo k alito u b y la d olina „ B u k o v in k a “ s d u b o h a b ro v ý m i lesy s b u k y n a strm ý ch svazích, d ru h o u okolí h á jo v n y Ž u h ráč k a v Soví dolině, rovněž s p o ro sty listn a tý c h lesů. T ak é n a tě c h to lo k alitá ch ro stlo h u b pom ěrně m álo, ale p řesto bylo se b rán o více d ru h ů než v p rv n ím ex k u rzn ím dnu (v dolině B u k o v in k a asi ;»(), v Soví dolině tém ě ř 80 d ru h u vyšších h ub, m ezi nim i několik v zácn ý ch nebo jin a k z ajím a v ý ch ). V ečer to h o to dne měli účastníci m ykologických d n ů příležito s t shléd n o u t relaci slovenské televize o jedlých hou b ách a h o u b a řen í, v rám ci T elevizního k lu b u m ladých. N a realizaci té to relace se a k tiv n ě podíleli z ú č a stn ík ů m ykol. d n ů In g . Iv a n D ieška, zasložilý m is tr sp o rtu rt dlo u h o letý p řed sed a horolezeckého sv azu , P h D r. L ad islav H a ­ g a ra z n a k la d a te ls tv í O sv ěta v M artině, R N D r. P a v e l L izoň ze S lovenského n á ro d n éh o m úzea v B ratislav ě a V ládo B ednář, sp iso v atel, k te rý byl a u to re m scénáře. N ásledoval pečlivě připrav e n ý společenský večer. Z oficiálních h ostí by li p říto m n i a pronesli p ro je v y p řed sed a ONV v N itře J U D r. Stefan B alla, vedoucí o d b o ru k u ltu ry ON V P a e d D r. J . K leiner, před sed k y n ě MsNV ve Skýcově s. V lasta F a rk a šo v á a zástu p ce pobo čk y Slovenskej spoločnosti pre racion á ln u v ýživu M U D r. V. V arg a, řed ítcl ()H S v N itře. Jm é n em p říto m n ý ch m ykologů poděkoval p ře d sta v ite lů m okresu a obce i o rg a n iz áto rů m 3. m ykologických dnů m ísto p řed sed a ČSVSM doc. R N D r. Z. U rb a n , DrSc. T ře tí d e n (p á te k 7. říjn a) byl věn o v án poslední celodenní ex k u rzi, vedené do sev ero záp ad n í části pohoří P o h ro n sk ý In o v ec, v ýchodně od obce O byce (na tra s e m ezi h á jo v n o u O bycká h u tá a sedlem m ezi V elkým a M alým lnovcem ). Mezi té m ě ř 60 seb ran ý m i d ru h y bylo rovněž několik vzácných d ru h ů vyšších hub. Z b y te k odpoledne věnovali n ě k te ří ú častn íci sběru h u b v blízkém okolí Skýcova. V ečer bylo k rá tk é oficiální zakončení 3. m ykologických d n ů n a S lovensku se zhodnocením . N a so b o tu dopoledne 8. říjn a p řip ra v ila K om ise pro m ykofloristiku a m ykocenologii sem inář ..H o u b y teplom ilných d o u b ra v ( V skoslovenska“ . Z deseti přihlášených re fe rá tů b\ lo předneseno osm . Po ú v o d n ím obhledovém re fe rá tu P h D r. R . Fellnera ,,Současný s ta v m ykofloristického a m ykocenologického v ý z k u m u teplom ilných d o u b ra v stře d n í E v ro p y “ následovala sdělení, k te r á regionálně p o k rý v a la h lav n í o blasti v ý s k y tu teplom ilných d o u b ra v v Č eskoslovensku: ,,H o u b y teplom ilných d o u b ra v stře d n íh o S lovenska“ (Ing. J . K u th a n ); ,,H o u b y teplom ilných
H H H

■

I

* V ýb ěro v ý seznam d ru h ů sb íra n ý ch n a všech ex k u rzích v p rů b ě h u 3. m ykologických d n ů n a Slovensku byl u v e řejn ěn ve 13. čísle p e rio d ik a ,,M ykologické L is ty “ .

177

i

rytířského zámku z r. 1888 a zvláště muzeum s expozicí „R evoluční tradice obce ttkýcov a Nitranskó partyzánské brigády“ . Expozice zachycuje dokum enty účasti obyvatelů obce ttkýcov na aktivní partyzánské činnosti v létech 1944—1945, která vyvrcholila vypálením obce nacistickým i útvary 16. 3. 1945, krátce před osvobozením obce sovětským i vojsky. Ú častníci 3. m ykologických d n ů n a S lovensku b u d o u dlo u h o a. rá d i v z p o m ín a t n a tu to ak ci s ta k neobyčejně p e strý m a. p řito m v y v ážen ý m program em o d b o rn ý m ,společenským i rekreačn ím . I

I I I I I I

I

J . W e b s t e r : liitroriiiH ion lo íuii<|i. E d . 2. T ra n s la tio germ . (E p p B. I).): Pilze. E ine E infůhrung. — 641 p ., 332 fig., S pringer-V erl., B erlin , H eid elb erg e t N ew Y ork 1983. P ře k la d W eb ste ro v y učebnice m ykologie je velice záslužný. T a to k n ih a m á m noho před n o stí. D idakticky uváženě vybírá hlavní představitele jednotlivých skupin hub včetně lilenek a lišejn ík ů á biograficky je z p rac o v áv á ; pouze v ý b ě r p ře d sta v ite lů „ p o d o d d ě le n í“ Deuteromycotina je při nejm enším svérázný. R e sp e k tu je většinou pečlivě novodobá zjištění subm ikroskopické sta v b y , genetické a m ikrochem ické p o z n a tk y , z a b ý v á se z ejm én a ontogenezí organism ů a td . T e x t d o provázejí p o četné v y n ik ající originální p é ro v k y a zdařilé fotografie. 77 stra n je věnov án o m ykologické vý b ěro v é bibliografii, doplněné pro něm ecké vy d án í dalším i d v ě m a stra n am i záv ažn ý ch bibliografických záznam ů. P ro to zaráží, že p o u žitý p řirozený nebo um ělý systém h u b , jen v ýjim ečně p o k u s o fylogenetic k ý sy sté m , nejen n e re sp e k tu je , ale ani se n ezm iňuje o nových tax o n o m ick ý c h koncepcích, k te ré se o b rážejí n a p ř. v p říru čk á ch a učebnicích A rx o v ý ch , K reiselových, v posledních příručkách G á u m an n o v ý c h , z našich k nih v učebnici U rb a n a a K aliny. P ře d sta v a m onofYlotickólio p ů v o d u h u b (oddělení Eum ycota) a jeh o tříd ěn í na 5 pododdělení je těžko zd ů v o d n ite ln é . .Jasně h etero g en n í jso u zejm én a pododdělení M astigom ycotina a Deuteromycotina, o nichž a u to r sám o p a trn ě h ovoří, že jso u um ělou sk u p in o u , p ra v d ěp o d o b n ě p říb u zn o u s pododdělením i Ascom ycotina a Basidiom ycotina. O sk u p in ě Endom ycetes není ani zm ínky. Další tříd ě n í \ rockovýtru sý c h i sto p k o v ý t rusých h u b spočívá pouze na vnější podobnosti plodnic n e b o jím podobných s tru k tu r, nikoli n a znacích, uv ád ěn ý ch ja k o v ý z n a m n á tříd ic í k rité ria . P ro to jsou padlí řazen a do vědom ě um ělé sk u p in y Plectomycetes, k te r á b y však m ěla b ý t c h a ra k te riz o v á n a (str. 249) p o m íjivou stě n o u vřecek. I k d y ž p a trn ě úm yslně W eb ste r nerozlišuje p ro to tu n ik á tn í a u n itu n ik á tn í v řeck a a u E rysipludes nehovoří o ask o ap ik áln ím a p a rá tu a tu h ý c h stěn ách vřecek, je jejich zařazení anachronism em jako u sto p k o v ý tru sý c h řazení rodu A uriculnria do tříd y H ym enom ycetes. P o u ž ití 150 le t sta ré h o klasifikačního sc h é m a tu (str. 394) při ho v o ru o nejnovějších pokrocích m ykologie působí p a rad o x n ě. P ro to je celkový dojem z recenzované knih y sm íšený. I z d id a k tic k é s trá n k y b y bylo tře b a pro příští v y d á n í, a b y i v sy sté m u se obrážely ověřené v ý sled k y pok ro k u m ykologického b á d á n í, a b y m ohla b ý t v ý sled n á k n ih a hodnocena ja k o v y n ik ající učebnice a p říru čk a m ykologie. V ladim ír S k a lic ký

H

H H

■

I I

Zpráva o činnosti Československé vědecké společnosti pro mykologii při ČSAV v roce 1983

I

De a cti vita te Soeietatis Bohemoslovaciae mycologica anno 1983

I I I I ■ ■ I ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ H

Č lenskou z ák lad n u Čs. vědecké společnosti pro m ykologii při ČSAV tv o řilo k 31. 12. 1983 299 členů (z to h o 44 členů ze S lovenska a 4 žijící členové čestní.) V m inulém roce odešli z našich řa d V ě r a K ř í ž o v á z B rn a , č estn ý člen Společnosti ing. V l a d i r r í r L a n d k a m m e r z P r a h y , doc. dr. J a n M a c k ů z Brna, čestn ý člen Společnosti R N D r. V á c la v J. S t a n ě k z Prahy, E m i li e V o r l íč k o v á z Prahy a E m il Ž á k z Prahy. Všichni členové naší Společnosti, kteří je znali, jim zachovají trvalou památku. Č innost Čs. vědecké společnosti pro m ykologii p ři ČSAV se i v u plynulém roce říd ila rám covým plánem práce n a r. 1981 — 1985. k te rý byl zp rac o v án ve sm yslu závěrů X V I. sjezdu KSČ a n a ně n av az u jíc íh o d o k u m e n tu ČSAV o hlav n ích úkolech rozvoje a u p la tn ě n í v ěd y v 7. p ě tiletce. T en to rá m c o v ý d lo uhodobý plán č innosti byl ta k é p řija t usnesením X X I. valného shrom áždění ČSVSM dne 13. 9. 1982 ja k o z áv a zn ý d o k u m e n t pro činnost naší Společnosti v p říštím funkčním období. K rom ě organ izačn ích , koo rd in ačn ích , sp rá v n ích a knih o v n ick ý ch úkolů z.aměřilo se vedení ČSVSM n a 4 h lav n í akce. P ředevším to b y ly tra d ič n í p řed n ášk o v é c y k ly (jarní a podzim ní), k teré se k o n a ly v posluchárně k a te d ry b o ta n ik y nižších rostlin přír. fak u lty U K v P raze. V jarním cyklu se u sk u tečn ilo 8 před n ášek : 2. 5. 1983: R N D r. F ra n tišek K o tla b a , CSc.: H o u b y a ro stlin y ro k u 1982 v b arev n ý c h diap o zitiv ech ;

■ H

■ H H

■ M H

H I

15. 5. 1983: M U Dr. J o s e f H e rin k : P řeh led československých bedel — Lepiota s. 1.; 23. 5. 1983: Ing. J iř í B aier a Z deněk T u rič ík : S fo to a p a rá te m na. h o u b ách ; 30. 5. 1983: Dr. Zdeněk Pouzar, CSc.: N ové sm ěry ve výzkum u Aphyllophorales: 6. 6. 1983: K arel K u lt: J a k p ro v á d ě t m yko flo ristik u ; 13. 0. 1983: Dr. Z deněk P ouzar, CSc.: N ové sm ěry ve v ý z k u m u lu p en a tý ch h u b ; 20. 6. 1983: M U D r. J o s e f H e rin k : V zácnejší d ru h y h u b sezóny 1981 — 1982; 27. 6. 1983: R N D r. F ra n tiš e k K o tla b a , CSc.: H o u b y B u lh arsk a. V podzim ním p řed n ášk o v ém cy k lu se k o ra lo 8 následujících p řed n ášek : 12. 9. 1983: M U Dr. J o s e f H erin k : Přehled československých d ru h ů rodu Pluten# a Volvuri.rlla• 19. 9. 1983: Dr. Z deněk P ouzar, ( ’Sc.: Podzim ní a je d o v a té hou b y ; 26. 9. 1983: Doc. ing. Alois Č erný, CSc.: C horošovité h o u b y ro d u Ph
"

[>$$1

Bm

£ § ||

. \ÉĚ.

j

p || «sfis I 1 i

Č E S K Á M Y K O L O G I E 38 (3) 1084

•

¿y.’* , ^ g » ||

I

K onečné p růběžnou akcí pražsk éh o vedeni ČSVSM byla trad ičn í č in n o st h o u b ařsk é p o ra d n y , k te r á p o k ra čo v a la i v m inulém roce, k d y u rč ila 83 n á v ště v n ík ů m 130 vzorků h u b a v y říd ila řa d u p oštovních zásilek krom ě většíh o m n o žstv í osobních, písem ných a telefonických d o ta z ů ponejvíce z p ra k tick é m ykologie. B rn ěn sk á pobočka naší Společnosti u sp o řá d ala pro své členy a o sta tn í zájem ci' především ja rn í cyklus m ykologických před n ášek , v nóm ž 10. 1. 1983 prom luvil doc. ing. A. Č erný, CSc.. na té m a ,,V zácné choroše a m ožnosti jejich o c h ra n y “ . 14. 2. 1983 ing. M. V olšinský na tém a , , H olandsko“ , 14. 3. 1983 d r. J i ř í H laváček ,,() našich žam pionech“ , M U D r. J o s e f H erink 11.4. 1983 ,,0 našich b edlách“ a dne 24. 4. 1983 ing. J a n K u th a n ,.() lošák o v itý ch a p lesňákovitých h o u b á ch “ . P ře d n á šek sc zúčastnilo 153 posluchačů. V ja rn ím a podzim ním období bylo u sp o řá ­ d án o 6 h o u b ařsk ý ch vycházek do b rněnského okolí pro p ra k tick é h o u b a ře, vycházek se z ú č a s t­ nilo celkem 25 zájem ců. Malá účast n a h o u b a řsk ý ch v ycházkách byla pod m ín ěn a velm i suchým počasím v roce 1983. Dne 28. 5. 1983 u sp o řá d a la b rn ě n sk á pobočka spolu s K a ted ro u o c h ran y lesů L F VŠZ v Brně p ra k tic k é cvičení v určování c horošovitých h u b ro d u Tram etes s. 1. Cvičení vedl doc. ing. A. Č erný, CSc. za ú č asti 9 posluchačů. Členové v ý b o ru b rn ěn sk é pobočky ČSVSM sp olupracovali při určování h u b v h o u b ařsk é p oradně M oravského m uzea v B rně. S lovenská sk u p in a ČSVSM při ČSAV' zorganizovala ve spolupráci s n ě k te rý m i p racovišti následující akce: C eloslovenský se m in á ř o houbových chorobách obilnin dne 7. 4. 1983 ve spolupráci s Ú s ta ­ vem e x p erim e n t, biologie a ekologie C e n tra biologicko-ekologických vied SAV v B ra tisla v ě a se sekcí fytopatologické mykologií* ČSVSM za účasti 32 zájem ců, k teří vyslechli 10 odborných re fe rá tů z p ře d m ě tn é té m a tik y . Ve spolupráci s Ú E B E C B E V SAV v B ra tisla v ě byla u sp o řá d á n a 1. část ku rzu p ra k tic k é m ykologie z ob lasti vyšších hub (jedlých a jed o v a tý ch ). Pod vedením ing. A n to n ín a J a n ito ra , CSc. se u skutečnilo celkem 10 dvouh o d in o v ý ch před n ášek pro 210 zájem ců. T říd en n í té m a tic k ý zájezd do V elkej F a try , u sp o řá d a n ý ve spolupráci s Ú stavem e x p erim e n t, biologie a ekologie SAV v B ra tisla v ě byl zam ěřen ý n a sb ěr a p o zn áv án í fy to p ato g en n íc h m ikrom y ce tů ; zúčastn ilo se ho 43 zájem ců. Ve spolupráci s Ú stavem e x p erim e n t, biologie a ekologie SAV bylo u sp o řá d án o celkem 14 p řed n ášek převážně z ob lasti fytop ato lo g ick é m ykologie; ú č ast n a jed n o tliv ý c h přednáškách se p o h y b o v a la od 15 do 30 posluchačů. Slovenská sk u p in a ČSVSM i v uplynulém roce účinně sp o lu p ra co v a la s m ykologickou p o ra d ­ nou S lovenského n áro d n éh o m úzea při určování jedlých a je d o v a tý c h hub. Ve dnech 4 . - 8 . října 1983 se u sk u te čn ily z a sp o lu p ráce K om ise pro racionálnú výživu. O blastn éh o n itria n sk é h o m ú zea, S lovenského n á ro d n éh o m úzea a kom ise pro m ykofloristiku a m ykocenologii ČSVSM 3. m ykologické d n ty n a S lovensku ve S kýcově, jichž se zúčastn ilo 85 m ykologů a zájem ců o houby ze všech končin v lasti. Je jic h n áp ln í byl krom ě 3 e x k u rzí do o blasti T ríbeče (S P R G a štan ica pod h ra d em Je len c e, lo k a lita Je d lin y u K ostolan p. T ríb .). do jižních sv a h u a dolin S tiav n ick ý ch v rc h ů nedalek o obce Č ajkov a do pohoří P ohronský Inovec u obce O byce i celodenní se m in á ř n a té m a ,,O běh h ú b n a t r h u “ (referát viz ML 12: 27, 1983). O d borná práce Společnosti byla podobně ja k o v m inulých lotech so u stře d ě n a do n á sle ­ dujících od b o rn ý ch sk u p in , kom isí u s o k c í : Kom ise pro e x p eri.n e u táh lí m ykoiogii (předseda doc. d r. M ilan H e jtm á n e k , DrSc.) u sp o řá ­ d a la 21. 9. 1983 v rá.nci líi. kongresu Č>. společnosti m ikrobiologické při ČSAV v B a n sk é B y strici m inisym pozium ,,A n tifu n g áln í lá tk y “ za účasti 50 posluchačů. N a m inisym poziu b y ly p ře d n e ­ seny 3 přehledové re fe rá ty (V. B e tin a : A n tifu n g áln e lá tk y v e x p erim e n táln e j m ykologii: V. Šašek: Problém y spojené se sta n o v en ím účinnosti a n tifu n g á ln íc h láte k ; M. H e jtm á n e k : A n tim y k o tik a v h u m án n í m edicině) a 7 k rá tk ý c h sdělení (M. Sem erdžieva: A ntifu n g áln í a k tiv ita subm ersní k u ltu ry Agrocybe ae;/eri'a; M. Sailer, V. Šašek a V. M usílek: izolace a c h ara k te riza ce a n tifu n g áln í lá tk y p ro d u k o v a n é p y ren o m v eetem M elanconis fiavovirens; J . H ý sek : M oření ozim é pšenice v pokusech in vivo; J . B u ch v ald : Súčasné m ožnosti a n tim y k o tic k e j te ra p ie v klinickej p ra x i; N. H e jtm á n k o v á , M. H e jzlar a E . YVeigl: A n tifu n g áln í ú č in k y n ě k te rý ch nových lá te k ; Ž. F e tiso v á a, J . D rga: K problem atiko an tifu n g áln ó h o ú činku A ja tin u a D etergicidu a 1). N evlu d o v á, B. K o n rá d a V. T oršová: A ntifu n g áln í v la stn o sti propolisové tin k tu ry ). N o ­ vým předsedou kom ise byl zvolen doc. d r. M ilan H e jtm á n e k , DrSc. K om ise pro m ykologickou toxikologii (p řed sed k y n ě R N D r. M a rta S em erdžieva, CSc.) u sp o ­ řá d a la ja k o svou h lav n í akci ve spolupráci s oddělením e x p erim e n táln í m ykologie M ikrobiolo­ gického ú sta v u ČSAV v P ra z e celo státn í se m in á ř ,,() psych o tro p n ích látk á ch z ly so h láv e k " z a účasti 72 posluchačů. N a sem ináři bylo předneseno 7 re fe rá tů (S. Šebek: P řeh led h a lu c in o ­ genních lysohlávek a p říb u zn ý ch d ru h ů ; J . H e rin k : H alucinogenní h o u b y ja k o sociální drogyrť. J . K u b íč k a: D o sav ad n í znalosti o rozšíření to x ick ý ch lysohlávek v Č SR a m ožnosti jejich z n e ­ u ž ití; J . K lá n : P sy ch o tro p n í lá tk y v ly so b láv k á ch a dalších dru zích , sta n o v en é m eto d o u chrom atografie n a te n k é v rstv ě (TLC); M. W u rst: S ta n o v en í p silocybinu a psilocinu m eto d o u vyr-

180

Š E B E K : Z P R Á V A O Č I N N O S T I ČS. V Ě D . SPOL. P R O M Y K O L O G I I V R. 1983 sokoúčinné k a p alin o v é clirom atografíe (H P L C ); M. S em erdžieva: O bsah p sy c h o tro p n íc h láte k v plodnicích d v o u d ru h ů ly so h láv ek , ro sto u cích v Č eskoslovensku; M. H a u sn e r: M edicínské vyu žití h alucinogenů — h isto rie a p e rsp ek tiv y ) a p r o m ítn u ty d v a film y (rež. J . H a p l: Člověk n e u m írá žízní a rež. J . L allicr, R. C larke a. N. S k ro tz k y : C bam pignons e t h a llu c in a tio n s), k teré té m a tic k y n a v a z o v a ly n a obsah sem ináře (refe rá t viz ML 11: 2 6 —27, 1983). K om ise p ro o c h ran u h u b a jejich živ o tn íh o p ro stře d í (předseda S v a to p lu k Šebek) svolala na 21. 6. 1983 sv ů j V. c elo stá tn í sem in ář ,,O c h ran a h u b a jejich živ o tn íh o p ro stře d í“ n a tém a „ T e o retick é a p ra k tic k é o tá z k y o ch ran y h u b “ , n a jehož pro g ram u b y ly následující re fe rá ty : Dr. J a n Č eřovský: ,,C orvcné se z n am y “ a „ če rv en é k n ih y “ ja k o p odklad o ch ran y d ru h ů ; S. Šeb e k : Č ervené se z n am y ch rán ě n ý ch h u b v něm eckých re p u b lik á c h ; D r. F . K o tla b a : D ru h y m a ­ k ro m y ce tů n a v rže n ý ch k ochraně v okr. P ra h a -z á p a d , S. Šebek: N á v rh n a červený seznam c h rán ě n ý ch h u b v okrese N y m b u rk ; P. C udlín: K oncepce p ro je k tu o ch ran y a šíření u šle c h ­ tilý ch d ru h ů h ub; In g . O. Š rám ek: In fo rm ace o založených plochách pro sledování v liv u exploa ta c e plo d n ic ryzce sm rk o v éh o n a jeh o v ý sk y t a P . C udlín: D o sav a d n í zkušenosti s um ělou inokulací sem enáčků lesničil d řevin ek to m y k o rrh izn ím i houbam i. S em ináře se zú čatn ilo n a 30 zájem ců z řa d m ykologů i p ra co v n ík ů v o ch ran ě p říro d y (refe rá t o sem ináři viz ML 11: 25, 1983). P ra c o v n í sk u p in a pro o c h ran u a šíření ušlechtilých h u b , k te rá je přičleněna ke kom isi pro o c h ran u h u b a jejich živ o tn íh o p ro stře d í, p o k ra čo v a la v dlouhodobém sledování fru k tifik ace v y b ra n ý c h m a k ro m y c e tů a sledovala p ro d u k ci p lodnic ryzce sm rkového (L ac ta riu s d eterrim u s) v souvislosti s o táz k o u jeh o šíření v m la d ý c h sm rk o v ý ch k u ltu rá c h , vliv e x p lo a tac e n a p rodukci plodnic a o tá z k y um ělé m yk o rrh izace sem en áčk ů jeh ličn a n ů basid o sp o ram i. N a to m to úkolu sp o lu p ra cu je se Školním závodem V ysoké školy zem ědělské v P ra z e a Ú sta v e m k ra jin n é e k o ­ logie ČSAV v P růhonicích n a v y b ra n ý c h lesních parcelách n a Č ernokostelecku. Sekce pro fy to p ato lo g ic k o u m ykologii (předseda Tng. D. V eselý, D rS c.), se zam ěřila v u p ly ­ nulém roce n a d v ě h lav n í akce. Ve sp o lu p ráci s fy to p ato lo g ic k o u kom isí sekce m ikrobiologie p ro stře d í Č"?. společnosti m ikrobiologické p ři ČSAV a s oddělením ekologie m ikroorganism ů M ikrobiologického ú s ta v u ČSAV u sp o řá d ala dne 6. 5. 1983 se m in á ř n a té m a „ N ě k te ré pro b lém y chorob vzcházejících ro stlin “ ; n a jeh o pro g ram u b y ly h lav n í re fe rá ty Tng. D. V eselého, DrSc. n a té m a „ V ý zn a m m y k o p ara zitic k ý c h h u b při o ch ran ě vzcházejících ro stlin “ , dr. [M. S ta ň ­ k a , CSc. a d r. K. N o v á k a „ V ý zn a m b a k te rií p ro vázejících fv to p ato g en n í h o u b y v rizosféře a m ožnosti ovlivnění fy to alex in ů jejich m e ta b o lity “ . Z účastn ilo se ho 71 posluchačů. Ve dnech 30. 8. — 1. 9. 1983 se sekce sp o lu p o řa d atelsk y podílela n a IX . československé konferenci o o c h ra ­ ně ro stlin , k te r á se k o n a la v B rn ě za účasti té m ě ř 200 ú častn ík ů . K om ise pro m y k o flo ristik u a m ykocenologii (předseda prof. K arel K u li) se v u plynulém roce věn o v ala především n á b o ro v é a organizační činnosti. V n á v az n o sti n a 3. m ykologické d n y na S lovensku byl dne 8. 10. 1983 u sp o řá d á n sem in ář n a té m a „ H o u b y tep lom ilných d o u b ra v Č eskoslovenska“ , n a něm ž bylo předneseno 8 n ásledujících p řísp ě v k ů : R . F elln er: „S o u časn ý s ta v m y kofloristického a m y koceno! ogické h o v ý z k u m u teplom ilných d o u b ra v ve stř. E vropě'", J . K u th a n : „ H o u b y teplom ilných d o u b ra v stře d n íh o S lo v en sk a“ , P . Š k u b la: „ H o u b y d o u b ra v severního o k ra je P o d u n a jsk é n íž in y “ , J . L azebníček: ,,H o u b y d o u b ra v jižního S lo v en sk a“ , VI. A n to n ín : „M ykoflóra d o u b ra v jižní a stře d n í M oravy“ , R . F ellner: „ D o u b ra v y Českého k ra su v okolí S u c h o m a st“ , J . H e rin k : „T ep lo m iln é h o u b y stře d n íh o Pojizeří a jejich m y k o fló ra “ a J . Š u ta ra : „ H o u b y d o u b ra v Č eského stře d o h o ří“ . Mimo rozsáhlou v ý m ěn u pu b lik ací se zah ran ičn í sty k y realizovaly v M ezinárodní asociaci pro ro stlin n o u tax o n o m ii (JA PT ) a v M ezinárodní m ykologické asociaci p ro stře d n ic tv ím d r. Z. P o u z a ra, CSc. a dále v M ezinárodní společnosti pro patologii ro stlin (IS P P ) p ro stře d n ic tv ím In g . D. V eselého, DrSc. O ba jm e n o v a n í jsou členy našeho v ý b o ru a současně a k tiv n ím i členy u vedených m ezinárodním i společností. M ezinárodního m ykologického kongresu v T o k y u v roce 1983 se zú častn ili naši členové doc. dr. Z deněk U rb a n , D rSc. a J iř í M oravec, m enších m y k o lo ­ gických akcí c elo státn íh o v ý z n a m u , k te ré se k o n a ly v N D R a v P o lsk u , se z ú ča stn ili d r. M. S em erdžieva, CSc., dr. VI. A n to n ín , dr. B. H lů z a a ing. J . K u th a n . K n ih o v n a Společnosti o b sah u je k 31. 12. 1983 celkem 4583 e v id o v an ý ch p u b lik a c í, z toho 484 k n ih , 4040 se p a rá tů , 110 titu lu o d p o rn ý c h časopisu a rů z n é další publikace. V současné době v y m ěň u je časopis Č eská m ykologie e v en t. M ykologické lis ty s 86 zah ran ičn ím i sp o lečn o st­ mi a in stitu c e m i, od nichž z ísk áv á 85 časopisů a dále s e p a rá ty a kn ih y . P o č e t v y p ů jčo v a telů činil v m inulém roce 145, p o čet v ý p ů jče k 472 pu b lik ací a časopisů. Č asopis Č eská m ykologie v ycházel v loňském roce ve 37. ro čn ík u a přinesl celkem 98 o d borných č lá n k ů , inform ačních z p rá v a recenzí od 119 a u to rů . P ro inform aci členů o m ykologických a k tu a litá c h a o spolkovém životě b y la vyt lán a další 4 čísla (1 0 —13) in form ačního z p rav o d a je ,,M ykologické lis ty “ . S p olupráce s Čs. vědeck o tech n ick o u společností, S ocialistickou akadem ií e v en t. jin ý m i sp o ­ lečenským i organizacem i N F (zejm éna s Čs. svazem o chránců p říro d y aj.) a vědeckým i společ­ no stm i při ČSAV se u sk u te č ň o v a la především p ro stře d n ic tv ím ro zšiřující se členské z ák lad n y

181

í

¿v?

arajl Iggfc

i P il

Č E S K Á M Y K O L O G I E 38 (3) 1984

I

a to v p rv n í řa d ě v zájem n ý m z asto u p en ím v řídících org án ech , v ysíláním přednášejících, v publik a č n í spolupráci a j. Členové naší Společnosti se v o k ru h u svého působiště podílejí n a všech form ách k u ltu rn ě výchovné a o rganizační práce v m ykologii, zejm éna pak pokud se tý k á i spolup ráce s náro d n ím i v ý b o ry a z d rav o tn ic k ý m i zařízením i n a úseku p re v en tiv n í péče o z d ra v í o b y v a te l ja k p o ra d en sk o u ta k i odb o rn o u k o n z u lta čn í prací. Ř a d a našich členů je v současné době z ap o jen a do m ykologických v ý zk u m ů c h rán ě n ý ch územ í a sp o lu p ra cu je na p říp ra v ě červ e n ý eh seznam ů ohrožených d ru h ů h u b . R ovněž v poslední době v z ro stla sp o lu p ráce se školam i, z ejm én a s jejich zájm o v ý m i k ro u ž k y a p ři rů z n ý ch odb o rn ý ch sou těžích , ste jn ě ta k ja k o spolup rá ce h lav n íh o v ý b o ru ČSVSM, jeh o poboček a odb o rn ý ch sk u p in s vyso k ý m i školam i příslušiiých sm ěrů, s m uzei, vědeckým i ú sta v y a sp olečnostm i ČSAV a SAV. P ře d p o k lá d a n é h lav n í zam ěření Čs. vědecké společnosti pro m ykologii v r. 1984 b u d e vyc h á z e t především z p lá n u jejích hlav n ích úkolů n a lé ta 1981 — 1985, o b sah u jícíh o p o d s ta tn o u m íru sn ah naší Společnosti p řispět nejen k rozvoji vědecké p ráce, p ře d sta v o v a n é především úkoly s tá tn íh o p lán u z ák lad n íh o v ý z k u m u , ale i k rozvoji m ykologie v širších v rstv á c h vědeckých p ra co v n ík ů a členů ČSVSM. T y to rám cové úkoly b yly p u b lik o v á n y v ú v o d n ík u M ykol. listů č. 2/1981 ,,H lav n í úkoly ČSVSM v letech 1981 — 1985“ a v č lá n k u ,,ČSVSM a z á v ě ry X V I. sjezdu K S Č “ , p u b lik o v an ém v M ykol. listech č. 6/1981. N a období 1983 —1985 byly ty to hlavní úkoly navíc rozšířeny usnesením V !!, celo státn í m ykologické konference v Č eských B u dějovicích v r. 1982, k teré bylo p u b lik o v án o v M ykol. listech č. 8/1982 a k te ré u k lá d á členům naší S polečnosti a) u h u b , k te ré způsobují m y k ó zy lidí a ho sp o d ářsk ý ch z v ířa t, se n a d ále v ě n o v at s tu d iu jejich biologie se zřetelem k léčebně p re v en tiv n í p rá ci, b) u silo v at o realizaci je d n o tn ý c h o rg anizačních, te ra p e u tic k ý c h a p re v en tiv n íc h sm ěrnic, sm ěřu jících ke snížení v ý sk y tu o tra v houbam i v Č SSR ; n a úseku m ap o v án í je d o v a tý c h h u b u z a v řít p rv n í e ta p u a v y h o d n o tit výsled k y , c) fyziologii, biochem ii a g e n etik u h u b p ře d n o stn ě o rien to v at n a v ědecky fu n d o v a n ý a k tu á ln í i p e rsp ek tiv n í ap lik ačn í vý zk u m v so u lad u s p o třeb a m i vědeckého p oznání a k rv tí společen»kých p o tře b , H d) z v lá štn í pozornost v ěn o v at stu d iu vlivu a n tro p ie k ý c h zásahu do d ru h o v é sk la d b y fy top a to g e n n ích m ik ro m y c etů a do jejich v z ta h ů k o sta tn ím org an ism ů m ; v so u la d u s tím se z a m ě řit p řed ev ším n a stu d iu m m ykóz hosp o d ářsk y d ů ležitý ch p lodin a d ře v in , e) p ro hloubit m y koíloristický v ýzkum h u b a ro zšířit ho do m éné znám ých o blastí (\S S Il; poněvadž a n tro p ic k é zásah y do e k o sy stém ů , v nichž h o u b y ži jí. m ají ta k é v to m to p říp ad ě za n ásledek zm ěnu v d ru h o v ém složení h u b a m izení n ě k te rý ch d ru h u , věnovat pozornost stu d iu je jic h životních podm ínek. H S vatopluk Šebek

I I I I I I I I I I I H I I H I I H H H H H H H H H H

G. T . C o le et B. K e n d r i c k : Hioloj|\ of o n h l ia l Hiihjí . Aca lemic Press, New Y ork. L ondon. T o ro n to , S ydney, S an F ran cisco , 1981, 486 4 660 p p ., 89 fig., 100 ta b ., 306 foto.

fr 1«

; :í ! • i

H H H H H

H

'P ato d v o u sv azk o v á kniha je kolektivní prací 32 a u to ru pod e d ito rsk ý m vedením znám ých m ykologů. O bsahuje p o z n a tk y získané v té to obsáhlé p ro b lem atice za poslední dvě sto letí. P rv n í svazek se z a b ý v á h isto rií, sy s te m a tik o u , rozšířením a ekologií konidiálníeh h ub. Velm i p o d ro b n ě jsou z p rac o v án y k a p ito ly o fu ngikolních hou b ách a o k onidiálníeh h oubách spoluúčastn ících se n a tv o rb ě lišejníků (lichenizované h o u b y ). Velm i do b ře je z p ra c o v á n a k a p ito la o ekologii p ůdních hub a není ani z ap o m en u to n a h o u b y žijící ve vodě a n a h o uby n ach ázející se ve v zduchu. D ru h ý svazek je rozdělen do třech zák lad n ích částí. V p rvé části se a u to ři zabýv a jí vlivem konidiálníeh hub n a člověka. P a tř í sem k a p ito ly p o jed n á v ající je d n a k o n eg ativ n ích vlivech h u b ve v z ta h u ke člověku (m y k o to x in y , m edicínsky d ůležité hou b y , fy to p ato g en n í hou b y , h o u b y podílející se n a d e stru k ci p o trav in ) a je d n a k o h oubách pro člověka užitečných — p o tra v in á řs k á a p rů m y slo v á m ykologie a použití hub v o ch ran ě rostlin (entom ofágní houby, p re d á to ři a p a raz iti m ikroskopických živočichů, h y p e rp a ra z iti, m yk o h erb icid y ). D ru h á část o b sa h u je k a p ito ly o u ltra s tru k tu ře , výv o ji, fyziologii a biochem ii konidiálníeh hub. V té to části je i po zo ru h o d n á k a p ito la o h oubových virech. Z áv ěrečn á č ást p o je d n á v á o tec h n ik ác h výzkum u h u b (izolace, k u ltiv a ce , u d rž o v án í k u ltu r), v četn ě n ejm odernějších m ik ro sk o p ick ý ch tec h n ik . K ažd ý svazek je ukončen p ře d m ě to v ý m re jstřík em a re jstřík em c ito v a n ý ch tax o n u . •liž z to h o to stru č n éh o v ý č tu k a p ito l je zřejm é, že k ažd ý m ykolog, ať už se specializuje na ja k ý k o liv p roblém , n a jd e v té to zajím a v é knize něco z o k ru h u své profese či zájm ů . P ro zájem ce o hlubší stu d iu m určité p ro b le m a tik y p řijd e vhod b o h a tá bibliografie (celkem 3600 citací). Jaroslav R od

■

Československá vědecká společnost pro mykologii. Seznam členů sestavený ke dni 31. XII. 1983 Societas Bohem oslovaciae pro scientia mycologica. Index sodalium ad diem 31. XII. 1983 Veškeré údaje u jednotlivých členů jsou sestaveny v tom to pořadí: jm éno, den, měsíc a rok narození, adresa, případně specializace v mykologii nebo pracovní zaměření. In d ex sodalium die tricesim o uno mensis D ecembri 1983 definitus. Designationes, quae singillatim sequntur: nom en sodalis, dies, mensis e t annus natalis, domicilium sodalis eiusdem eruditio seu peritia, seu praxis specialis. Č e s tn í č le n o v é — S o d a le s h o n o r is c a u s a H e r i n k Jo s e f, M U D r. (26. 12. 1915), T ř. R u d é a rm á d y 717, 295 01 M nichovo H ra d iště tax o n o m ie m ak ro m y c e tů , zvi. A garicales; p ra co v n í m e to d y tax o n o m ie a so u stav n é m y k o ­ logie (zejm éna m akrom orfologie); n o m e n k la tu ra hul), m ykologická toxikologie, m ykofloristik a . K u b í č k a J iř í, M U D r. (16. 3. 1913), L en in o v a 202, 398 1 1 P ro tiv ín — m ykologická toxikologie rnykocenologie, M ýcena, o p e rk u lá tn í diskom ycety. K u l t K a rel (27. I. 1917), Slezská, 130, 130 03 P r a h a 3 — Hygrophoraceae a R ussula — evropské d ru h y , sy s te m a tik a ; čs. lu p e n a té a h řib o v é h o u b y , m ykofloristika. R y p á č e k V ladim ír, člen k o re sp o n d en t ČSAV, prof., R N D r. e t P H M r., D rSc. (10. 10. 1910), V oříškova 35, 623 00 B rno — fyziologie d řev o k azn ý ch h u b , ex p erim e n táln í m ykologie. Ř á d n í č le n o v é — S o d a le s le g itim i A d á m k o v á A lena, R N D r. (10. 7. 1931), Ú stř. st. v e te rin á rn í ú sta v , S ídlištní 156, 165 03 P r a ­ h a 6-L ysolaje. A n t o n ín Vladimír, R N D r. (4. 5. 1955), Moravské m uzeum , Nám. 25. února 6, 659 37 Brno — m yk o flo ristik a, ekologie h u b , rod A rm illaria. A u b r e e h t B oh u m il, L eninova 920, 436 01 L itv ín o v — m ykofloristika Severočeského a Z á ­ padočeského k raje. B a b k a S ta n isla v , D ačického 2, 140 00 P ra h a 4-Nusle. B a i e r J iří, In g . (17. 6. 1937), V arn sd o rfsk á 336, 190 00 P ra h a 9-S třížkov — dom ovní dřevokazné h o uby (biologie a boj p ro ti nim ), Gasteromycetes; fotografická ikonografie hub. B a c i g á l o v á K a m ila , R N D r., CSc., Ú stav e x p erim e n t, biologie a ekologie SAV, D ú b ra v sk á c esta 14, 814 34 B ra tisla v a — fyziologie h u b , M onilia. B a r e š o v á H e len a , R N D r., H v iezdoslavova 15, 100 00 P ra h a 10-V inohrady — biologie m ikrom y ce tů . B a r t o š P a v e l, In g ., Csc,., V ýzk u m n ý ú sta v ro stlin n é v ý ro b y , 161 00 P ra h a 6 -R uzyně — fytop a to lo g ick á m ykologie (zvi. Urediwales). B i b e r J a ro s la v (16. 10. 1922), 25. ú n o ra 40, 415 01 T eplice — m ykofloristika. B i č í k V ítězslav, doc., R N D r., CSc., K a te d ra zoologie příro d o v ěd , fa k u lty U P , L en in o v a 26, 771 46 O lom ouc — hm yzí škůdci h u b , b a re v n á fotografie m ak ro m y ce tů . B l a ž e k V áclav, Ing. (26. 3. 1947), T y ršo v a 51, 266 01 B eroun 2 — b a rev n á fotografie m a k ro ­ m y c e tů , c h em otaxonom ie. B o s á k L ad isla v , R N D r. (15. 6. 1921), T ř. 30. d u b n a 23, 701 00 O stra v a 1 — m ykofloristika, Polyporaceae, E rysiphaceae. B o u š k a Iv a n , M U D r., CSc., V H orní S trom ce 14, 130 00 P ra h a 3 — V in o h ra d y — m ykotoxikologie. B r a s l a v s k á O lga, R N D r., CSc. (1947), Ú s tre d n ý k o n tro ln ý a sk u šo b n ý ú sta v polnohospod á rsk y , U l. J a n k a K r á la 2223, 961 09 Z volen. B r i l l o v á D o ro ta , R N D r., CSc. (2. 12. 1928), Ú sta v e x p erim e n t, fy topatológie a entom ologie SAV, 900 28 Iv a n k a p ri D u n a ji — fy to p ato lo g ic k á m ykologie (D euterom ycetes), g e n etik a fy to p ato g en n íc h hub. B u c h n í č e k J a n , doc., R N D r., CSc. (11. 7. 1917), N a vozovce 36, 772 00 Olom ouc — m ykopatologie. B u l a n o v á Z ora (20. 1. 1946), P a m p elišk o v á 2082/13, 106 00 P ra h a 10-Z ahradní m ěsto. C a g a š B oh u m ír, In g ., CSc., V ýzk u m n ý a šlecht, ú sta v pícnin T ro u b sk o , V ýzk u m n á stan ice 756 61 R ožnov p. R a d h . — fyto p ató lo g ie trá v n íc h porostů. C u d l í n P a v e l, R N D r., CSc. (8. 8. 1951), Ú sta v k ra jin n é ekologie ČSAV, 252 43 P rů h o n ice — m y k o rrh iz n í hou b y , v z ta h y mezi h o u b a m i a vyšším i rostlin am i.

183

ČE S K Á M Y K O L O G IE 38 (3) 1984

v

C u ř í n M ilan, Tng. (25. 8. 1919), M ladé fro n ty č. 1621, 148 00 P ra h a 4-C hodov — Polyporaceae, zp raco v án í a pou žití h u b pro účely m edicínské a k u lin árn í. C v r č e k J a n Z deněk, M U D r., H u so v a 359/16, 386 01 S tra k o n ic e — m ykotoxikologio, a m in o ­ k y se lin y v h o u b á ch , m ykofloristika. Č a č a Z deněk, doc., In g . CSc. (21. 7. 1927), V ysoká škola zem ědělská, Z em ědělská 1, 662 65 B rno — fy to p ato lo g ic k á m ykologie, obligátní p a ra z iti obilnin, o k o p a n in , zelenin a okrasn ý ch ro stlin . Č a t s k á V la sta, R N D r., CSc., M ikrobiologický ú sta v ČSAV, V íd eň sk á 1083, 142 20 P ra h a 4-K rč — fy to p ato lo g ic k á m ykologie, p ů d n í m ik ro m y cety . Č e c h J a n , M U D r. (6. 6. 1924), 337 01 J in d řic h ů v H ra d ec G 11/11 — Discomycetes, ekologie hub. Č e c h L ubom ír, S rám k o v a 4, 638 00 B rno — Tricholom a. Č e r n á E m ilie (29. 11. 1914), V šehrdova 17, 118 00 P ra h a 1 — p ra k tic k é h o u b a řstv í. Č e r n ý Alois, doc., Tng., CSc. (22. 2. 1929), L esn ic k á f a k u lta V ysoké šk o ly zem ědělské, Z em ě­ d ělská 3, 662 66 B rno — p a raz itick é a sa p ro fy tic k é d řevokazné h o u b y lesních dřevin. Č e r v e n á M arie, R N D r., CSc., Ju g o slá v sk á 43, 613 00 B rno — ex p erim e n táln í m ykologie. Č e r v i n k o v á H a n a , Tng., CSc. (28. 1. 1931), V ý z k u m n ý ú sta v les. h o sp o d á řstv í a m yslivosti Jílo v iš tě -S trn a d v , 255 01 Z braslav n. V it., p o šta P ralm 516 d řev o k azn é h o u b y a h ouby p a to g en n í pro lesní d ře v in y . Č e s k á J a n a , In g . (13. 11. 1952), K a te d ra o c h ran y ro stlin agronom , fa k u lty V ysoké školy ze­ m ědělské, 160 21 P ra h a 6-Suchdol — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. Č í ž k o v á D a n a, R N D r. (18. 10. 1946), S o lid arita D I V /1 , 100 00 P ra h a 10. Č u ř í k R o m u ald , M U D r., K osm ická 1565, 718 00 O s tra v a 4 — m ykotoxikologio. D e r m e k A urel (6. 7. 1925), B ullova 3, 841 01 B ra tisla v a — m y k o flo ristik a záp. Slovenska, zvi. Boletaceaey ikonografie m ak ro m y ce tů , o sv ě to v á činnost. D l o u h ý E m il (14. 11. 1941), D a lib o ro v a 24/266, 100 00 P ra h a 10 — m yk o flo ristik a, p re p ara ce a konzervace plodnic hub. D o l a n s k ý J a ro sla v (21. 7. 1921), 267 18 K a rlšte jn 1/25 — m ykofloristika. D o l e j š K a rel, In g . CSc. (10. 1. 1934), Z ao rá lk o v a 905, 252 63 R o z to k y u P ra h y — P yrenom ycetes, Deuleromycetes (tax o n o m ie, ekologie). D o s t á l e k C tibor, (3. 11. 1928) prof. M U D r., D rS c., a k a d e m ik , Ú sta v fyziologických regulací ČSAV, B u lo v k a, p avilón 11, 180 85 P ra h a 8 — m ykotoxikologio. D o s t á l k o v á J a n a , M U D r., B e n ed ik tsk á 9, 110 00 P r a h a 1 — m ykotoxikologie. D r b a l Jo s e f, In g ., CSc. (13. 3. 1925), H olzova 16, 628 00 B rno 28 — fy to p ato lo g ic k á m y k o ­ logie, zvi. fy topatologie jetelo v in a tra v . E c k e r t V incenc (3. 4. 1922), P o d T ereb k o u 1124/12, 140 00 P ra h a 4-N usle — m ykofloristika, o sv ě to v á činnost. E n t z Jó z se f, Z em ědělská 201/20, 460 08 L iberec ITI — m y k o flo ristik a, o c h ran a h u b . E r h a r t Jo s e f. Ing. (4. 2. 1923), Plav č. 52, 373 24 p. fiím ov — fotografická ikonografie hub E r h a r t o v á M arie (12. 10. 1937), P la v č. 52, 373 24 p. ftím o v — fotografická ikonografie hub. F a n d l o v á M ária, R N D r., CSc., V ý sk u m n ý ú sta v agrochem iekej technologie, U l. P ri vinoh ra d o v , 832 03 B ra tisla v a — fy to p a to lo g ic k á m ykologie. F a s s a t i o v á O lga, R N D r., CSc. (17. 10. 1924), U le to h rá d k u k rá lo v n y A nny 3, 160 00 P ra h a 6 — tax o n o m ie a ekologie h u b , zejm én a m ik ro m y cetů . F e l l n e r R o stislav , P h D r. (18. 1. 1950), O p a to v 1315, 149 00 P ra h a 4-Jižn í M ěsto — m y k o ­ flo ristik a, m vkosoeiologie, ekologie a fenologie h u b . F r a g n e r P e tr, R N D r. (28. 10. 1923), V H odko v ičk ách 23, 147 00 P ra h a 4 — lék a řsk á m y ­ kologie. F r a g n e r o v á B ed řišk a (5. 3. 1924), V H odko v ičk ách 23, 147 00 P ra h a 4 — m ykofloristika. F u n f á l e k A ugustin (14. 12. 1914), 250 63 M ra tín , o. P ra h a -v ý c h o d — technologie p ě sto v á n í h u b a konzervace jedlých h ub. F u t ó E rn e s t (27. 4. 1922), H la v n á č. 24, 947 01 — m y k o flo ristik a již. S lovenska, fJasteromycetes. G a l á d o v á M ária, prom . biol., Š tá tn y d re v á rsk y v ý sk u m n ý ú sta v , L am ač sk á cesta 1, 891 29 B ra tisla v a — fyziologie d řev o k az n ý ch h u b , ro zk lad d ře v a. G á p e r J á n , R N D r., A rb o ré tu m M lyňany - Ú sta v dendrológie SAV, Y ieska nad Z ita v o u , 951 52 S lep čan y — m y k o flo ristik a, v z ta h h u b a d ře v in . G i n t e r o v á A n a stá zia, R N D r., CSc. (5. 12. 1930), V ý sk u m n ý ú sta v liehovarov a ko n zerv árn !, B ra tisla v a — biologie a biochem ie k v a sin ek , biochem ie d řev n ích h u b , in tro d u k c e dřev n ích h u b do k u ltu ry . G r e p l A n to n ín , In g . (1. 3. 1912), L eg io n ářsk á 956/27, 831 04 B ra tisla v a — G a stero m y cetes, p ra k tic k á m ykologie. G r u n d a B la h o m il, In g ., CSc. (15. 1. 1926), L esnická fa k u lta V ysoké školy zem ědělské, Z em ěděl­ sk á 3, 662 66 B rn o — dekom pozice p řírodních lá te k h oubam i a vznik hum u so v ý ch láte k . G r ů n e r o v á M ilada (14. 9. 1940), L en in o v a 674, 160 00 P ra h a 6 — vyšší hou b y .

184

SE Z NAM Č L E N Ů Č E S K O S L O V . V lil). S P O L E Č N O S T I P R O M Y K O L O G I I G r y n d l c r M ilan (11. 9. 1062), P lešiv eek á 42, 41 201 L itom ěřice — p ů d n í m ykoflóra (im p er­ fe k tn í m ik ro m y cety ). H a b r Jan , Ing. (13. 2. 1921), U tenisu 1?, lfO 00 Praha 5 — ekologie, závislost hub na prostředí. H a g a r a L ad islav , P h D r., E što v o v a 1, 036 01 M artin — n y k o ^ o r is tik a , m ap o v án í je d o v a tý c h h u b , foto g rafick á ikonografie h u b . H á j e k Z deněk (17. 5. 1948), N ý řa n sk á 38, 323 26 P lzeň — m yko flo ristik a (zvi. rod R u ssu la , A m a n ita , a n tra k o flln í h o u b y ), č ást. Ascomycetes. H á j e k Z deněk (1932). K e šp itálsk é m u lesu 12, 312 05 P lzeň — m y k o flo ristik a P lzeňska. H á k J iř í (3. 7. 1945), 542 24 S v oboda n. Ú p o u 204 — m ykoflóra h o rsk ý ch a podh o rsk ý ch o b ­ lastí K rk o n o š (hl. A garicalcs se specializací n a ro d C orlinarius, H ygrophorus, Russulci, Lacta riu s), fotografická ikonografie h u b , o sv ě to v á činnost. H a m p e j s J o s e f T. (24. 2. 1951), V ý zk u m n ý ú s ta v ře p ařsk ý , 294 46 Sem ěice — fy to p ato lo g ic k á m ykologie (zvi. pato g en n í h o u b y n ad zem n ích org án ů v o jtó šk y seté, tra v , k u k u řice a n ě k te ­ rých zelenin), d ře v o k az n é hou b y , m ykofloristika. H a n s i M iloslav (25. 1. 1943), N e h ero v sk á 26, 160 00 P r a h a 6. H a r t m a n J iř í, I n g ., R u d é a rm á d y 597, 562 01 Ú stí n. Orlicí — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. H a u s e r P av el (4. 8. 1930), V olgogradská 62, 080 00 P rešo v — m ykofloristika. H a u s v a t e r Ervín, In g . (28. 1. 1955), V ýzkum ný a šlechtitelský ústav brarnborářský, D o­ brovského 2366, 580 01 H a v líč k ů v B rod — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. H a v l í č e k J a ro s la v , In g ., Sv. Č echa 282, 537 01 C hrudim 3 — h o u b y pato g en n í pro lesní d ře v in y . H a v l í k V lastim il (16. 7. 1938), P ro k o fje v o v a 4, 623.00 B rno — m y k o flo ristik a (zvi. rod R ussula a I.artarivs). H e i n r i c h J iř í, M U D r., V eleslavínova 10, 702 00 O s tra v a 1 — m ykotoxikologie. H e j n ý Slavom il (21. 6. 1924), a k a d e m ik , R N D r., D rS c., B o ta n ic k ý ú sta v ČSAV, 252 43 P rů h o ­ nice u P ra h y — m ykofloristika. H e j t m á n e k M ilan, doc., R N D r., D rSc. (3. 5. 1928), D r. S. A llenda 3, 775 00 O lom ouc — lé ­ k a řsk á m ykologie, g e n e tik a a cytologie hub. H e r m a n M iroslav, In g ., CSc. (7. 3. 1949), V ýzkum ný ú sta v zák lad n í a g ro te ch n ik y , 664 62 H ru šo v a n y u B rn a — fy to p a to lo g ic k á m ykologie. H e r o l d o v á M ilada (15. 7. 1910), P lzeň sk á 119, 150 00 P ra h a 5. H e r o u t V lastim il (17. 3. 1921), člen k o re sp o n d en t ČSAV, prof. d r. tě c h ., In g ., D rS c., V áclav k o v a 2, 160 00 P ra h a 6 — chem ism us h u b . H e š k o Jo z e f, R N D r., CSc. (24. 4. 1933), V ý sk u m n ý ú sta v lesného h o sp o d á rstv a , K . M arx a 2175, 960 92 Z volen — lesnická fj^topatologie, a n ta g o n istic k é h o u b y , m y k o rrh izn í h o u b y , p ato lo g ick á fyziologie. H i l b e r o v á - P o d l a h o v á R ů ž en a , CSc. (25. 8. 1947), P o h o rsk á 475, 382 41 K ap lice, o. Český K ru m lo v — Pyrenomycetes (tax o n o m ie, m ykofloristika). H o l e c S v a to p lu k , prom . fil. (7. 4. 1933), E n g elso v a 2, 320 02 P lzeň — d řev n í h o u b y , zvi. P o ly ­ poraceae, m ykofloristika. H l ů z a B ro n islav , R N D r., CSc. (8. 3. 1929), N á d raž n í 6b, 785 01 Š te rn b e rk n a Mor. — ekologie a rozšíření vyšších h u b (zejm . A m a n ita ), m y k o flo ristik a, m ap o v án í je d o v a tý c h hub. H o l u b o v á V ěra, R N D r., CSc. (17. 3. 1936), A n n y L eten sk é 1, 120 00 P ra h a 2 - tax o n o m ie F ungi im perfecti — H yp h o m y cetes, houb o v é c h o ro b y ovoce. H o m o l k a L ad isla v , R N D r. (26. 9. 1947), B isk u p co v a 14, 130 00 P ra h a 3 — Ž ižkov — e x p e ri­ m e n tá ln í m ykologie, zejm . fyziologie a g e n e tik a v lá k n itý c h hub. H o r á č e k J a ro s la v , p ro f., M U D r., DrSc. (17. 3. 1914), B ra tř í Č apků 20, 602 00 B rno — lék a řsk á m ykologie (d e rm a to p h y ta ). H o r n í č e k E m il (19. 1. 1906), 569 94 Telecí 42, o. S v ita v y — m ykofloristika (zvi. rod R vssula). H o u b a J iří (11. 4. 1924), Ř ip sk á 2, 101 00 P r a h a 10 — Gastrum., o c h ran a příro d y . H ř e b í k F e rd in a n d , M U D r. (11. 2. 1915), T á b o rs k á 39, 140 00 P ra h a 4 — A garicales {Ruasulaceae). H ř e b í k o v á H elen a, T á b o rsk á 30, 140 00 P r a h a 4 — m ykofloristika. H ř i b J iř í, Ing. CSc. (1 6 .9 . 1942), U k ra jin s k á 17/16, 625 00 B rno-B ohunice — ex p erim e n táln í m ykologie, fyziologie d řev o k azn ý ch h ub. H u b B o h u slav , J U D r. (16. 4. 1891), N a K lim e n tce 1, 150 00 P ra h a 6 — sy s te m a tik a , m y k o ­ floristika. H u b á l e k Z deněk, R N D r., CSc. (22. 8. 1942), N ám M íru I, 602 00 B rno — ekologie m ikrom yc e tů , lé k a řsk á m ykologie. H u d e c o v á D an iela, R N D r., V ý sk u m n ý ú s ta v agrochem ickej technologie, 814 00 B ra tisla v a-P red m estie — fy to p ato lo g ic k á m ykologie (zvi. E rysiphaceae). H u s á k Š tě p á n , R N D r. (31. 12. 1939), B o ta n ic k ý ú s ta v ČSAV, M endlovo n á m . 1, 602 00 B rn o — m y k o flo ristik a, v z ta h h u b k vyšším ro stlin ám .

185

Č e sk á m y k o lo g ie

33

(3) i984

H u s á r e k J iř í (21. 12. 1937), K lokočůvek 312, 742 36 Ja k u b é o v ic e n. O drou. H ý s e k Jo s e f, R N D r., CSc. (12. 3. 1931), T ro jsk á 163/67, 171 00 P ra h a 7 -T ro ja — fy to p a to lo ­ g ick á m ykologie. C h a l u p s k ý Jo s e f, R N D r., V iničná 7, 128 44 P ra h a 2 — m y k o flo ristik a, M yxom ycetes. C h u m e l a Jo s e f, M VDr. (17. 7. 1949), M alinovského 156, 683 23 Iv a n o v ic e n a H a n é — lék a řsk á m ykologie (d e rm a to fy ta , zvi. T . rerrucosum , M . carnis). I r o v á A lena, R N D r. (15. I. 1959), K a te d ra b o ta n ik y nižších ro stlin P ř F U K , B e n á tsk á 2, 128 01 P ra h a 2 — m ik ro m y cety . J a b l o n s k ý Iv a n , In g ., CSc. (25. 4. 1942), M ykologická sta n ic e Z E M P O , V lta v sk á 28, 150 00 P ra h a 5-Sm íchov — p ě sto v án í h u b , tv o rb a plodnic. J a n č a ř í k V lastislav, Ing., CSc. (10. 7. 1927), V ýzkum ný ústav' lesního hospodářství a m ysli­ vosti Jílo v iš tě -S trn a d y , 255 01 Z b raslav n. V it., p o šta P ra h a 516, — lesnická fy to p ato lo g ie , hou b y , vyvo láv ající choroby lesních d ře v in , m y k o rrh izn í houby. J a n d a J a n , S pojovací 2, 616 00 B rno — m ykofloristika. J a n i t o r A n to n , In g . CSc. (1937), Ú s ta v ex p erim e n táln e j biologie a ekologie SAV, O bráncov m ieru č. 3, 885 34 B ra tisla v a — fyziologie h u b (zvi. E rysiphnceae). p o p ularizace hul). J a n k o v s k á V lasta, R N D r., CSc. (11. 4. 1941), B o tan ic k ý ú sta v ČSAV, S ta rá 18, 662 61 B rno — m ykofloristika. J á n o š o v á M a rta, R N D r. (29. 5. 1951), V ý sk u m n ý ú sta v ro stlin n ej v ý ro b y , B ra tisla v sk á cesta 122, 921 68 P iešťany — fy to p ato lo g ic k á m ykologie (zvi. m y k ó zy ječm ene). J a n o u š e k S ta n isla v , prof. M U D r., DrSc. (1928), Ú stav so udního lék a řstv í U J E P , T v rd é h o 2a, 602 00 B rno — m ykotoxikologio. J a r k o v s k á K v ě ta (25. 5. 1904), T ř. S v o rn o sti 5, 150 00 P ra h a 5 — m ykofloristika. J e n í k V iktor, Ing., A m u rsk á 7. 040 12 Košice — m ykofloristika. J e s e n s k á Z d en k a , M U D r., V ýskum ný ú sta v p re v e n tív n e h o le k á rstv a , L im bová 14, 833 01 B ra tisla v a - lék ařsk á m ykologie. J i ř i č k a M iroslav, In g ., CSc. (17. 6. 1922), R a k o v n ic k á 157/9, 160 00 P ra h a 6 — Agaricales. J u h á s o v á G abriela, In g ., CSc., (16. 6. 1943), A rb o ré tu m M lyňany — Ú sta v dendrobiológie SAV, V ieska nad Ž ita v o u , 451 52 Slepéany — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. K a d l á č e k H y n e k (26. 3. 1916), V O lšinách 72, 100 00 P ra h a 10 — vyšší houby. K a c h y ň o v á Věra (23. 2. 1925), J ílo v á 26a, 639 00 B rn o — m y kotoxikologie, halucinogenní ho u b y , h o u b y rašelinišť. K a l a b i s o v á Ja rm ila , R N D r. (11. 2. 1934), R tm . G u c m an a 1. 709 00 O stra v a , M ariánské H o ry — m y kofloristika (!*olyporaceae, Erysiphaceae). K a p a l Jo sef, K řišťa n o v a 19, 130 00 P ra h a 3 — vyšší houby. K l á n J a ro sla v , R N D r. (26. 10. 1946), Biol. stan ice D P M , B elo jan iso v a 1, 150 00 P ra h a 5-Smíchov — ekologie h u b , m ykosociologie, m y k o flo ristik a Agaricales. K l e i n b e r g E m il (26. 2. 1899), R o stislav o v a 11, 140 00 P ra h a 4 vyšší hou b y . K l u z á k Z deněk, prom . pod. (24. 7. 1926), Jih o č esk é m uzeum , T ř. Míru 62a, 370 01 České B u ­ dějovice — m ykofloristický v ýzkum již. Čech, B oletaceae, P h a lla les, o sv ě to v á činnost. K n o l l Ja ro sla v , In g ., H a šk o v a 7. 638 00 B rn o — m yko flo ristik a (zvi. rod Tricholom a). K ň á k a l L ad islav (21. 2. 1899), U M rázovky 22, 150 00 P ra h a 5 — vyšší hou b y . K o d r í k Jo z e f, doc., In g ., CSc. (4. 10. 1930), K a te d ra k ra jin á rs tv a a o c h ra n y lesa V ysokej školy lesn íck o -d rev ársk ej, M arxova 20, 960 53 Zvolen. K o k o š k a S lavom ír, In g ., G enerální řed. O seva, J a n k o v c o v a 18, 170 00 P ra h a 7-H olešovice — fy to p ato lo g ic k á m ykologie (listové m y k ó zy obilovin). K o k o š k o v á B lan k a , In g . (5. II. 1953), V ý zk u m n ý a šlecht, ú sta v o b iln á řsk ý K rom ěříž, šlech tite ls k á stan ice S tu p ice, 250 84 S ib řin a — fytopatologická m ykologie (choroby p a t stébel). K o l l á r V iliam , doc., Ing., CSc., V ý sk u m n ý ú sta v ra stlin n e j v ý ro b y , B ra tisla v sk á c esta 122, 921 68 P iešťan y — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. K o m e n d a K arel (4. 8. 1929), Ul. 28. plu k u 25, 101 00 P ra h a 10-Vršovice — m ykofloristika (zvl. Boletaceae, Russidaceae). K o n c e r o v á K v ěto slav a (23. I. 1916), J ílo v á 31, 639 00 B rno — m y k o flo ristik a, o sv ěto v á činnost. K o p ř i v a J a n , S ulanského 699, 149 00 P ra h a 4-Již n í M ěsto-H áje — m ykofloristika. K o t i l o v á LihuŠe, R N D r. (14. 3. 1954), S v o body 1010, 379 01 T řeb o ň — ekologie h u b (A g a ri­ cales) . K o t l a b a F ra n tiš e k , R N D r., CSc. (20. 5. 1927), N a P e třin á c h 10, 162 00 P ra h a 6 — ekologie a geografická rozšíření Bolyporales; tax o n o m ie, n o m e n k la tu ra a rozšíření m ak ro m y ce tů v Č SSR ; m ykofloristika. K o t l a b o v á L ibuše (22. 5. 1928), N a P e třin á c h 10, 162 00 P ra h a 6 — vyšší houby. K r á l J iří, ín g ., V ýzk. ú stav pro farm akologii a biochem ii, U E le k try 8, 194 04 P ra h a 9-H loub ě tín — fy to p atologická m ykologie (léčivé rostliny).

186

SEZNAM Č L E N Ů Č E SK O SL O V . V Ě D . S P O L E Č N O S T I P R O M Y K O L O G I I K r á t k á J iřin a , R N D r., CSe., (10. 4. 1938), V ý z k u m n ý ú s ta v ro stlin n é v ý ro b y , 161 06 P ra h a R u z v n ě — fyziologie h u b . K r e j č í J a ro s la v , Tng. (13. 3. 1935), Jih o m o ra v sk é m uzeum , P řem y slo v ců 6, 669 00 Z nojm o — ekologie vyšších h u b , fytocenologie ( Polyporaceae). K r e j z o v á R ů ž en a , R N D r., CSe., U N ik o lajk y 17, 150 00 P ra h a 5 — ento m o fág n í h o u b y (E ntomophthoraceae a Lahoulbeniaceae). K r e u z a i a n n Jo s e f, In g . (27. 7. 1947), Š lecht, sta n ic e 334 54 L u ž a n y u P ře štic — fy to p a to lo ­ g ick á m ykologie. K r s V áclav, T)r., Počernická 513, 108 00 P ra h a 10 — biochem ie h ub. K ř í ž o v á M arie (25. 1. 1896), P u rk y ň o v a ul. 1265, 440 01 L o u n y - m y kofloristika Českého S třed ohoří, Gaster om y cetes. K u b í č e k J a n , Ing. (1935), 383 01 P ra c h a tic e 35-1 — fungivorní hm yz a jeh o v z ta h k houbám . K u č e r a M iroslav (9. 11. 1951), ZOO P ra h a , 171 00 P ra h a 7-T roja. K ů d e k a V áclav, Tng., CSe., V ý zk u m n ý ú sta v ro stlin n é v ý ro b y 1 6106 P ra h a 6-R u zy n ě — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. K u n c K v ě to m ír, In g . (11. 1. 1914), O kalova 10, 160 00 P ra h a 6 — u ž itá m ykologie; o světová č in n o st; fotografická ikonografie h ub; prů m y slo v á konzervace hub. K u t h a n J a n , Ing. (22. 4. 1929), O ottw ald o w a 1127, 708 00 O s tra v a -P o ru b a — m a k ro m y ce ty (zejm éna ro d y H ygropborus, P luteus, Roletus a Volvariella); m ykofloristika. K u ž e l k a R u d o lf, Ing. (16. 4. 1935), N ám . J o se fa M achka 10, 158 00 Praha, 5 — m yk o flo ristik a; Tuberales, A garicales, Lyroperdales. L a č o k P av el, P h M r., CSc., (1922), Ú s ta v e x p erim e n t, biologie a ekologie SAV, D ú b ra v sk á c esta 26, 841 05 B ra tisla v a . L a m p a J o s e f (1909), Z borovská 872, 51! 01 T u rn o v — vyšší houby. L a n d a J a ro s la v , In g . (28. 4. 1944), B ou řilo v a 1104, 198 0,0 P ra h a 9-K yje — vyšší h ouby (zvi. rod Psathyrella a R ussula); m yk o flo ristik a. L a n d k a m m e r o v á H elen a (24. 3. 1902), R u sk á 148, 100 00 P r a h a 10-Vršovice — vyšší houby. L a š ť o v i č k o v á B la n k a , prom . biol. (17. 7. 1957), N a k lášte rn ím 9, 162 00 P r a h a 6 — lék a řsk á m ykologie (d e rm a to fy ta , kv asin k y ). L a z e b n í č e k J iř í, In g . (9. 6. 1934), N a vozovce 4 !, 772 00 O lom ouc — m ykochorologie (m ykogeografie), m ykoekologie (zejm éna teplo m iln ý ch m ak ro m y ce tů ), m y kocen ologie. L á z n i č k a O ldřich, a k a d . a rch . (30. 7. 1921), Z b o ro v sk á 5, 674 01 T řeb íč — m ykofloristika. L e b e d a Aleš, Ing. CSc. (13. 4. 1951), Š le ch tite lsk á sta n ic e 798 17 Sm ržice 410, o. P ro stě jo v — fy to p ato lo g ic k á m ykologie, g e n e tik a in te rak c e h o stite l-p ato g en , fyziologická specializace fyto p ato g e n n íc h h u b , zdroje rezistence, m e to d y k u ltiv a ce a infekce. L e n d l L u d ěk (3. 8. 1946), Ú l. B. N ěm cové 869, 399 01 M ilevsko. L e o n t o v y č R o m a n , Ing. CSe. (19. 2. 1930), V ý sk u m n ý ú sta v lesného h o sp o d á rstv a , 969 23 B anská Š tia v n ic a — lesnická m ykologie (i tro p ic k ý ch a su b tro p ick ý c h oblastí). L e p š o v á A nna, prom . biol. (28. 1. 1953), J a k u b a K rč in a 6, 370 05 České B udějovice — endom y k o rrh iz a a její ú loha v ekologii ro stlin , těžk é (toxické) kovy v plodnicích m ak ro m y c e tů , ra šeliništní houby. L i p p e r t E rich, Tng., CSe. (15. 2. 1944), K řiž ík o v a 48/22a, 180 00 P ra h a 8 — m ykofloristika. L i p p e r t W a lte r (26. 8. 1951), 9. k v ě tn a 19, 350 02 C heb — m ykofloristika. L i s á M ilen a ,R N D r. (28. 3. 1938),S ta ro d u b e č s k á 206, 25098 P r a h a 10-D ubeč, — m ykotoxikologie. L i s i c k á Eva,, R N D r., CSe., K a te d ra b o ta n ik y , g e o b o ta n ik y a pedologie P F U K . M lýnská d o ­ lina, 842 15 B ra tisla v a — lichenizované houby. L i š k a J iř í, R N D r. (12. 3. 1952), B o tan ic k ý ú sta v ČSAV, 252 43 P rů h o n ice u P ra h y — lichenizované ho u b y . L iz o ň P a v e l, R N D r. (2. 10. 1945), Slovenské n á ro d n é m úzeum , V ojanského n á b r. 2, 814 36 B ra tisla v a — m y k o flo ristik a (všeobecně), s y s te m a tik a Discomycetes. L o u t c h a n L ad islav . V ysoká 637/34, 460 10 L iberec I I I — m vkologický v ý z k u m chrán ěn ý ch ob las t í L ibe re c k a . L o w e Jo s ia h , prof. (13. 2. 1905), College of F o re sty , S yracuse 10, New Y o rk , USA — P o ly ­ poraceae. M a c k ů Jo sef, R N D r. (8. 1. 1942). L en in o v a 23, 680 01 B oskovice — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. M á le k Iv a n , a k ad e m ik , prof., M U D r., DrSc. (28. 9. 1909), N a dolinách 18, 147 00 P ra h a 4 — obecn á m ykologie, m ykologická ekologie. M a n n J iř í, S okolovská 1226, 564 01 Ž am b erk — m ykofloristika. M a n y c h J iř í, doc., M U D r., D rSc. (1. 2. 1927), E l. P eškové 5. 150 00 P ra h a 5 — lé k a řsk á m y ­ kologie. M a r k o v á J a ro s la v a , R N D r. (8. 8. 1947), K a te d ra b o ta n ik y nižších ro stlin P ř F U K , B e n á tsk á 2, 128 01 P ra h a 2 — fy to p a to lo g ic k á m ykologie (zvi. tax o n o m ie Uredinales). M a r t i n e k J a n , prom . biol. (31. 1. 1943), B o ro d in o v a 7, 62.3 00 B rno — tax o n o m ie ro d u Uncin u la , m y k o rrh iz a.

187

Č E S K Á M Y K O L O G I E 38 (3) 1984 M a r v a n o v á L u d m ila, R N D r., CSe. (22. 2. 1931), Čs. sbírka m ik ro o rg an ism ů U J E P , T ř. O b ­ rá n ců m íru 10, 662 43 — — Deuteromy cetes, taxonom ie. M a r y š k a E m il, K Jeslím 444. 513 01 S em ily-P odm okliee — vyšší hou b y . M a t o u š k o v á L udm ila (12. 2. 1924), B u re šo v a 1151/97, 182 00 P ra h a 8-sídliště Ď áblice. M e j s t ř í k V áclav, In g ., R N D r., CSe. (7. 9. 1928), Ú sta v k ra jin n é ekologie ČSAV, 252 43 P r ů ­ honice u P ra h y — m yk o rrh iza. M ic k a K arel, R N D r., CSe. (22. 2. 1930), P la ň a n s k á 404, 108 00 P raha-M alešice — chem ické reakce vyšších hub. M ik a F ra n tiš e k (21. 10. 1925), B rig ád n ic k á 2, 318 04 Plzeň — m yko flo ristik a (zvi. Tricholomatdceae, G'astero m y cetes). M i k o l a j e k J iř í, Slivenecká 32, 152 00 P ra h a 5 -H lubočepy — m ykofloristika. M i k o l á š V lastim il, Ing. (25. 10. 1953), O kresní m uzeum . B řezové h ory 293. 261 01 P říbram m ykofloristika (zvi. U redinales, Pyrenomycetes* P olypolares, A garicafes), m ykogeografie. m ykocenologie. M i n a r č i c P a v o l, Ú s ta v e x p erim e n t, biologie a ekologie SAV, O b rán co v m ieru 3, S il 05 B r a ­ tis la v a — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. M o r a v e c J iř í (29. 10. 1942), S ad o v á 336/21, 679 04 A dam ov u B rn a — tax o n o m ie a floristika o p e rk u lá tn íc h diskom ycetů. M o r a v e c Z deněk, prom . biol. (14. 3. 1931), A nny L eten sk é 16, 120 00 P ra h a 2 — Gasteromycetes, Hypocreales, M yxom ycetes. M u s íl e k V ladim ír, R N D r. e t PliM r., D rSc. (8. 5. 1927), M ikrobiologický ú sta v ČSAV, V íd e ň ­ sk á 1033, 142 20 P ra h a 4 -K rč — fyziologie a biochem ie m ak ro m y ce tů . M ü l l e r J iř í, R N D r. (22. 4. 1925), P ro v a z n ík o v a 76, 613 00 B rno — zem ěpisné rozšíření, ta x o ­ nom ie a biologie Peronosporales, V redituiles a U stilaqim des. N a l e ž í n k o v á M arie (13. 3. 1903), T h á m o v a 22/115, 186 00 P ra h a 8 — vyšší houby. N e é á s e k J a n , doc., R N D r., CSe. (12. 5. 1925), Ú s ta v e x p erim e n t, b o ta n ik y ČSAV, N a sádkácli 725, 370 05 České B udějovice — g e n etik a h u b , p rů m y slo v á m ykologie. N e é e s a n ý V ladim ír, R N D r., In g ., CSe., S tá tn y d re v ársk y v ý sk u m n ý ú sta v , L am aěská 1, 884 11 B ra tisla v a — fyziologie d rev o k azn ý ch h u b . N e d b a l o v á M arie (12. 10. 1906), P o d p ek árn a m i 258/5, 190 00 P r a h a 9 — vyšší houby. N o h e l P e tr, R N D r. (1947), Ú stře d í vědeckých, tech n ick ý ch a ekonom ických informací^ K oi.v ik ts k á 5, 113 57 P ra h a 1 — ekologické v z ta h y m ezi hm yzem a houbam i. N o v á k J a ro m ír (18. 9. 1940), N a občinách 961, 500 09 H ra d ec K rálo v é IX — vyšší houby. N o v á k J a ro s la v , R N D r., CSe., R e zk o v a 5, 600 00 B rno. N o v á k o v á J iř in a , R N D r., CSe. (22. 7. 1923), Ú s ta v e x p erim e n t, b o ta n ik y — fy to p ato lo g ick é o d d ., P oříčí 3B, 603 00 B rno — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. O l i v a A rn o št, In g ., O ta v sk á 1063/3, 370 05 České B udějovice — m y k o flo ristik a, ekologie hub. O n d r o u š e k O ldřich, K o m o řa n y č. 66 u V y šk o v a, 683 01 R o u sín o v — vyšší houby. O n d ř e j M ichal, R N D r.. CSe. (5. 12. 1938), V ýzk u m n ý a šle ch tite lsk ý ú sta v tec h n . plodin a lu sk o v in , 787 12 S um perk-T em enice — fy to p ato lo g ic k á m ykologie, p a raz itick é h o uby (tax o n o m ie, m y kofloristika), Deuteromycetes. O n d ř e j o v á H a n a, doc., In g ., CSe., A gronom ická fa k u lta V ysoké školy zem ědělské, 160 21 P ra h a 6-Suchdol — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. O p o ld L ad islav (1937), Slovenské n á ro d n é m úzeum , V ajan sk éh o n á b r. 2, 814 36 Bratislava, m ykofloristika. O t č e n á š e k Miloš, R N D r., D rSc. (19. 2. 1934), Ú s ta v e x p erim e n t, m ed ic ín y ČSAV, V. odděl.. L a b o ra to ř lék ařsk é m ykologie, 532 03 P ardubice-nem ocnice — lék a řsk á m ykologie h u m á ­ nní a v e te rin á rn í. O t t o v á V la sta, R N D r., CSe. (25. 9. 1934), K a te d ra technologie v o d y a p ro stře d í V ys. školy chem icko-technologické, S u c h b á to ro v a 5, 166 28 P ra h a 6-D ejvice — v ý sk y t a v ý z n am h u b při biologickém čištění o d p ad n ích vod. P á n e k F ra n tiš e k , H á lk o v a 59, 614 00 B rno — vyšší houby. P a u l e c h C y p rián , In g ., CSe. (27. 11. 1929), Ú stav e x p erim e n t, biologie a ekologie SAV, O b ra n cov m ieru 3, 885 34 B ra tisla v a — fy to p ato lo g ic k á m ykologie, ex p erim e n táln í m ykologie (zvi. fyziologie čel. Erysiphaceae), m ykofloristika. P a u l í č k o v á E v a , In g ., Česká 32, 602 00 B rno — je d o v a té houby. P a v l í k F ra n tiš e k , Š v en d o v a 10S7, £.00 02 H ra d ec K rálo v é I — m yko flo ristik a (zvi. rod R u ssu la a čel. Boletaceae). P a v l í k o v á E v a , R N D r., V ýzk u m n ý ú sta v v e te rin á rn íh o lék a řstv í. H u d c o v a 70, 621 32 B rno-M edlánky — k u ltiv a ce vyšších h u b a jejich aplikace. P e k á r k o v á Iv a , V luhu 8, 140 00 P ra h a 4-N usle — vyšší houby. P e r ú t k o v á M arie, L eninova 2527/11, 7C0 00 G o ttw ald o v 1 — vyšší houby. P e t r á š o v á E m a (12. 7. 1904), P o d p ek árn a m i 5, 190 00 P ra h a 9 — vyšší houby.

188

I

■

H

H H H H ■ H ■ ■ H I H ■ H ■ ■ ■ ■ ■ H H ■ ■ ■ ■ I I ■ ■ I ■ I I I I I I ■ I ■ I I ■ I I I I I I

SE Z N A M Č L E N Ů Č E SK O SL O V . V Ě D . S P O L E Č N O S T I P R O M Y K O L O G II P i l á t o v á A nna (3. 1. 1908), U dívčích h ra d ů 12, 150 00 P ra h a 5 — vyšší houby. P i n k a J in d řic h , M U D r. (1933), B aaro v o n á b ř. I, 614 00 B rno X IV — m ykotoxikologie. P i š ú t Iv a n . R N D r., CSe., Slovenské n á ro d n ě m úzeum , V ajanského n á b r. 2, 814 36 B ra tisla v a — lichenizované houby. P i ž l V áclav, R N D r. (11. 4. 1956), Ú sta v k ra jin n é ekologie ČSAV, N a sád k á ch 702, 370 05 České B udějovice — m y kofloristika (čel. Russrdaceae), v z ta h y m ezi hou b am i a hm yzem . P o d p é r o v á A nna, R N D r., K o tlá řs k á 5, 611 00 B rno — chem ism us h ub. P o l á č e k V ladim ír B ., R N D r. (1. 6. 1926), P ionýrů 2, 250 01 B ra n d ý s n . L. — m ykofloristika, m ykosociologie, histo rie a bibliografie m ykologie ČSSR. P o s p í š i l V a len tin , R N D r., CSe. (26. 3. 1911), S ed lák o v á 22, 602 00 B rn o — etnom ykologie a m ykogeografie. P o u z a r Z deněk, prom . biol., CSe. (13. 4. 1932), N á ro d n í m uzeum , T ř. V ítězného února 74, 115 79 P ra h a 1 — tax o n o m ie vyšších h u b (zvi. Aphyllophoral^s). P r á š i l K arel, prom . biol. (11. 3. 1949), K a te d ra b o ta n ik y nižších ro stlin P ř F U K , B e n á tsk á 2, 128 01 P ra h a 2 — Ascomycetes, P yrenom y cetes, im p e rfek tn í sta d ia lignikolních p y re n o m y c etů . P r o k o p J a ro s la v (2. 8. 1906), C etenov-T ěšnov, 463 48 V šelibice u Českého D ubu — vyšší houby. P ř í h o d a A n to n ín , doc., In g . (2. 11. 1919), 252 67 T uchom ěřiče u P ra h y — fy to p ato lo g ic k á m ykologie, D euterom y cetes, Agaričales. P u ž m a n J a ro s la v (28. 4. 1928), R u d é a rm á d y 122, 336 01 Biovice — vyšší ho u b y . P u ž m a n o v á M arie (18. 10. 1924), R u d é a rm á d y 122, 336 01 B iovice — vyšší hou b y . R a d i l J iř í, 269 02 P říb ra m 11-455 — vyšší houby. R o d J a ro s la v , In g ., CSe. (3. 8. 1943), V ý zk u m n ý a šle ch tite lsk ý ú sta v zelinářský, 772 36 Olornouc — fy to p ato lo g ic k á m ykologie, m a k ro m y c e ty c h rán ěn ý ch z ah ra d n íc h p ro sto rů (skleníky). R o š i c k á L u d m ila, prom . biol. (10. 3. 1922), N a Š afránce 23, 100 00 P ra h a 10 — p a raz itick é h o u b y , ekologie, a d a p ta c e n a pro střed í. R o t h Jiří (11. 8. 1940), K o stn ic k á 2691/76. 430 03 C hom utov — o c h ran a ž iv o tn íh o prostředí h ub, p o p ularizace m ykologie. R v b n i k á ř A lois, R N D r. (1. 1. 1948), B io ve t a n. p ., 683 23 Iv a n o v ic e na H a n é — v e te rin á rn í m ykologie (m ykózy a im u n ita , h o u b y ro d u Poecilomyces (Byssochlam ys). R y c h e t s k ý Č estm ír (20. 9. 1921), H ra d iště 15, 538 25 N a sa v rk y - vyšší houby. Ř e p o v á A lena, R N D r., Ú sta v k ra jin n é ekologie ČSAV, N a sád k ách 702, 370 05 České B udějovice — m ik ro m y c ety . S e d l á č e k J o s e f (7. 11. 1940), R o sy L u x em b u rg o v é 3, 460 10 L iberec 3 — m yko flo ristik a okolí L iberce, Jiz e rsk ý c h a L užiekých h o r, rod M orchella, R u ssu la , Le p ista , A/ncinita, čel. 1>oleiaceae. S e d l á č k o v á E v žen ie, In g . (13. 6. 1955), K a te d ra o c h ran y ro stlin agronom ické fa k u lty Vys. školy zem ědělské, 160 21 P ra h a -S u ch d o l — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. S e k e r k o v á M ária, Tng.. V ýskum ný ú sta v ro stlin n ej v ý ro b y , 921 68 P iešťany — fy to p ato lo gická m ykologie, všeobecná m ykologie a tax o n o m ie. S e m e r d ž i e v a M a rta, R N D r., CSe. (23. 10. 1928), M ikrobiologický ú sta v ČSAV, V ídeňská 1083, 142 20 P ra h a 4 -K rč — fyziologie a g e n e tik a sto p k o v ý tru sý c h hub. S c h á n ě l L ubom ír, R N D r., CSe. (16. 3. 1931), H a k e n o v a 18, 638 00 B rno — fyziologie a biochem ie d řev o k az n ý ch hub. S k a l i c k ý V ladim ír, R N D r., CSe. (12. 4. 1930), K a te d ra b o ta n ik y nižších ro stlin P ř F U K , B e n á tsk á 2, 128 01 P ra h a 2 — tax o n o m ie P ero n o sp o rales, E ry sip h ales, m ykofloristika. S l a d k á M arie, N ám . Zd. N ejedlého 262, 252 63 R o z to k y u P ra h y — vyšší houby. S l a d k á O lga, Ú P hM r., s ta v e x p erim e n t, fý to p ato ló g ie a entom ologie SAV, 900 28 Iv a n k a pri D u n aji — fy to p ato lo g ic k á m ykologie (biochem ie fy to p atogenních hub). S l a v í č e k J o s e f (19. 2. 1945), Č ajkovského 975, 500 09 H ra d e c K rá lo v é — m ykofloristika, tax o n o m ie ( Agaričales). S m r ž P a v e l, R N D r. (8. 7. 1952), St. v e te rin á rn í ú sta v , N ová R u d a 310, 463 11 L iberec-V ratislaviee — v e te rin á rn í m ykologie, m y k o to x in y , ekologie Deuteromy cetes. S o c h a R a d o m ír, R N D r., CSe. (1. 3. 1946), F a lťan o v a 565, 149 00 P ra h a 4-Jižn í M ěsto -- m ykoflo ristik a, tax o n o m ie ro d u R u ssu la . S o u č e k L u d v ík (4. 4. 1912), V oráčovská 3/180, 147 00 P ra h a 4-Podolí — vyšší hou b y . S o u k u p F ra n tiš e k , prom . biol. (12. 8. 1948), P řík rá 415/8, 252 30 Ř evnice — lesnická fytopato lo g ie, d ře v o k az n é h o u b y (Polyporaceae). S r b A n to n ín , In g ., M ykologická stan ice Z E M P O , V ltav sk á 28, 150 00 P ra h a 5 — Sm íchov — p ě sto v án í hub. S t a n ě k M iloslav, R N D r., CSe. (15. 12. 1924), M ikrobiologický ú s ta v ČSAV, V ídeňská 1083, 142 20 P ra h a 4 -K rč — fy to p ato lo g ic k á m ykologie, fyziologie a p ě sto v án í jedlých hub. S t a š k o v á G eorgína, In g ., T rie d a L. N ovom eského 24, 814 05 B ra tisla v a — fy to p ato lo g ic k á m ykologie.

'Č E S K Á M Y K O L O G I E 38 (3) 1984

I

S t r e i b l o v á E v a , R N D r., CSe. (1. 4. 1931), M ikrobiologický ú s ta v ČSAV, V íd eň sk á 1083, 142 2 0 P ra h a 4-K rč — k v a sin k y , tax o n o m ie, cytologie, obecn á m ykologie. S v r č e k M irko, R N D r., CSe. (11. 10. 1925), N á ro d n í m uzeum , m ykologické oddělení, T ř. V ítěz. ú n o ra 74, 115 79 P r a h a 1 — tax o n o m ie vyšších h u b , zvi. Discomycetes. S v r č k o v á J iřin a , R N D r. (20. 3. 1925), K a lin in o v a 48, 130 00 P ra h a 3 — m ikrobiologie. S y c h r o v á E lišk a , R N D r. (3. 6. 1941), V ýzk u m n ý ú s ta v ro stlin n é v ý ro b y , 161 06 P ra h a 6-R uzyně — fy to p ato lo g ic k á m ykologie (zvi. zem ědělsky v ý zn am n é Ascomycetes a Deuterom y cetes). H Š a š e k V áclav, R N D r., CSe. (6. 2. 1937), V ysočanská 548, 190 00 P ra h a 9 — fyziologie h u b . k u ltiv a ce a a n tib io tic k á a k tiv ita b a sid io m y c etů . Š e b e k S v a to p lu k (7. 3. 1926), B oleslavská 481/30, 288 00 N y m b u rk — o c h ran a h u b a jejich životního p ro stře d í, m yk o flo ristik a, etnom ykologie, halucinogenní h o u b y , h isto rie m ykologie v ČSSR. ■ Š e b e s t a Jo s e f, In g ., CSe., V ýzk u m n ý ú sta v ro stlin n é v ý ro b y , 161 06 P r a h a 6 -R uzyně — fy to p ato lo g ick á m ykologie. H Š e b o v á M ária, In g ., Š lech titelsk á sta n ic e, 916 24 H o rn á S tře d a — fytopatologic k á m ykologie. Š i m e k O ta k a r (13. 8. 1947), Sídliště 1141, 512 51 jom nice n a d P opelkou — Polyporaceae, Cortinariaceae. H Š i m ů n e k J a n , M U D r., K a te d ra hy g ien y L F U J E P , O bránců m íru 10, 662 44 B rno — m ykoto x in y m ik ro m y c etů , p ě sto v án í m ak ro m y ce tů za účelem v ý zk u m u jejich to x in ů , m ykofloristika. H Š i n d e l á ř Jo se f, In g ., Ú s ta v e x p erim e n t, b o ta n ik y ČSAV, K e D v o ru 4/10, 160 00 P ra h a 6-Vokovice — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. Š i r ů č e k J iř í, In g ., 671 77 B ranišovice č. 1, o. Z nojm o — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. Š p a č e k J a n , R N D r., CSe. (16. 1. 1927), K a te d ra biologie ro stlin P F U J E P , K o tlá řs k á 2. 611 00 B rno — m ykogeografie, m yk o flo ristik a, fytopatologická*m ykologie (zvi. E rysiphaceoe). Š r o b á r Š te fan , In g . CSe., L en in g rad sk á 12, 811 01 B ra tisla v a — fy to p a to lo g ic k á m ykologie. Š r o b á r o v á A n to n ia, R N D r., CSe., L en in g rad sk á 12, 811 01 B ra tisla v a — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. H Š r ů t a V ojtěch, N a v rá tilo v a 16, 110 00 P ra h a 1 — vyšší houby. Š t ě t k o v á V ěra (15. 5. 1936), T ašk e n tsk á 1414, 102 00 P ra h a 10-Vršovice — vyšší hou b y . Š u t a r a J o s e f (18. 10. 1943), 435 22 B ra ň a n y , o. M ost — m y k o flo ristik a, tax o n o m ie (zvi. Holetaceae, Gastero m y cetes), o sv ě to v á činnost. Š v i n g r J iř í (4. 5. 1935), R u d é a rm á d y 157, 254 01 Jílo v é u P ra h y — vyšší h o u b y . T á b o r s k ý V ladim ír, In g ., CSe., I n s t i tu t tro p ick éh o a su b tro p ick é h o zem ědělství V ys. školy zem ědělské, 160 21 P ra h a 6-Suchdol — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. T i c h ý V ladim ír, doc., R N D r., CSe. (10. 5. 1923), C hudobova 48, 615 00 B rno 15 — fyziologie h u b , zvi. d ře v o k az n ý ch . I T o m k o v á M ilada (31. 12. 1919), N e ru d o v a 939, 500 02 H ra d ec K rá lo v é — Uredinales. Ústilaginales. I T o n d l F ra n tiš e k , prom . biol., P otoční 1, 370 09 České B udějovice — D o b rá V oda — toxikologie nižších i vyšších h u b , m ykofloristika. T o š n a r Alois, V oroněžské nám . 600 00 B rno 25-B ohunice — vyšší hou b y . T ř e š t í k o v á Ire n a , N o v orosijská 10. 100 00 P ra h a 10-V ršovice — vyšší hou b y . U h l í ř K arel, prof., M U D r., D rS c. (2. 11. 1909), M ezírka 46, 602 00 B rn o — lu p e n a té houby (zvi. rod R ussula). I U r b a n L ad isla v (26. 6. 1906), N a výšinách 16, 170 00 P ra h a 7 m ykologický ilu s trá to r. U r b a n Z deněk, p ro f., R N D r., DrSc. (11. 7. 1923), K a te d ra b o ta n ik y nižších ro stlin P řF l K, B e n á tsk á 2, 128 01 P ra h a 2 - Uredinales, Ustilaginales, P y re n o m y ce te s. V a c e k V ladim ír, R N D r., CSe. (2. 12. 1926), K o n ě v o v a 58, 638 00 B rno obecná m ykologie. V á g n e r Alois (26. 6. 1939), H a k en o v a 11, 638 00 B rn o -L esn á — m a k ro m y c e ty (zvi. o perkulá tn í disk o m y cety , C ortinarius, podrod P hlegm acium ), m yk o flo ristik a. V a m p o l a P e tr (28. 2. 1952), Ž ižkova 87, 586 01 J ih la v a — m ak ro m y ce ty , m yk o flo ristik a. V a n í k K a ro l, In g ., CSe. (26. 8. 1940), K a te d ra o ch ran y lesu Vys. školy lesn íc k o -d rev á rsk rj, G o ttw a ld o v a 2121, í)60 01 Z volen — lesnická fy to p ato lo g ie , ekologie h u b , p ěstování hub. V á ň o v á M arie, R N D r., (11. 12. 1943), K a te d ra b o tan ik y nižších ro stlin P řF U K , B e n á tsk á 2, 128 01 P ra h a 2 - M ucorales. I V a r m u ž o v á V ěra, R N D r., K rasO vá 57, 622 00 B rno — fyziologie d řev o k azn ý ch h ub. V a v e r k a Slavoj, doc., In g ., Z em ědělská 1, 662 65 B rno fy to p ato lo g ic k á m ykologie. V e v e r k a K a re l, In g ., CSe., V ý zk u m n ý ú s ta v ro stlin n é v ý ro b y , 161 06 P ra h a 6 -R u /v n ě — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. I V e s e l ý D áša, In g ., D rSc. (6. 6. 1933), V ýzkum ný ú sta v ro stlin n é v ý ro b y , 161 06 P ra h a G-R uzyně — fy to p ato lo g ic k á m ykologie.

i

i

B

B

^

—

I H H H H H H B H I H H H H I H H H H I H H H H I H H H H I I I I H H ■ I ■ I I I ■ I I I I I I I I ■ I

I

SEZNAM Č L E N Ů Č E SK O SL O V . V Ě D . S P O L E Č N O S T I P R O M Y K O L O G I I V id l á k o v á Anna, Ing., Šlechtitelská stanice, 751 17 Horní M oštěnice — fytopatologická m ykologie. V i l ím T om áš (26. 4. 1962), D ru ž n á 6, 140 00 P ra h a 4 — h o u b y , rostoucí n a plodnicích vyšších hub. V i z á r o v á G ab riela, R N D r., CSe. (1936), Ú s ta v e x p erim e n t, biologie a ekologie SAV, D ú b ra v sk á c esta 26, 814 34 B ra tisla v a — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. V l a s á k Jo s e f, R N D r., CSe., Ú sta v e x p erim e n t, b o ta n ik y ČSAV, N a sád k ách 725, 370 05 České B udějovice — d řev n í p a raz itick é h o u b y (zvi. Polyporaceae). V l č k o v á H e d v ig a, R N D r., Š lech titelsk á sta n ic a , 930 41 K veto slav o v o — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. V o b r F ra n tiš e k (2. 11. 1912), U p e rg am en tk y 6, 170 00 P ra h a 7 — vyšší houby. V o l š i n s k ý M ilan, In g ., H ú sk o v a 10, 618 00 B rno — m ykofloristika. V o z á r o v á M a rta , R N D r., P lick o v a 3, 831 06 B ra tisla v a -R a č a — m yk o flo ristik a, o sv ě to v á práce. V r a n ý J a n , R N D r., P h M r., CSe. (1923), M ikrobiologický ú sta v ČSAV, V ídeňská 1083, 142 20 P ra h a 4 -K rč — fy to p ato lo g ic k á m ykologie, ekologie m ik ro m y cetů . V r z a l V lad im ír, MVDr. (26. 2. 1953), 768 42 P rusinovice 141 — im unologie. Z á h o r o v s k á E rik a , R N D r., CSe. (10. 5. 1938), K a te d ra systém , b o ta n ik y P rF U K , R é v o v á 53, 811 02 B ra tisla v a — in ik ro m y c ety , Ascomycete.ó. Z a c l i a V lad im ír, In g ., R N D r., CSe. (7. 5. 1925), B ělo ru sk á 18, 625 00 B rno — fy to p ato lo g ick á m ykologie. Z e d n í k Jo s e f, M áchova alej č. 9, 568 02 S v itav y — vyšší hou b y . Z e m a n o v á M arie, doc., R N D r., CSe. (3. 1. 1929), K a te d ra m ikrobiologie P F U K , Moskovsk á 3, 811 08 B ra tisla v a — k v a sin k y a m ikroskop, v lák n ité ho u b y , biodetcriorace m ate riá lů , zp ů so b en á m ikroskop, houbam i, a n tifu n g áln í přírodní a sy n te tic k é lá tk y a m echanism us jejich účinku. Z e l e n ý V áclav, R N D r., CSe. (15. 8. 1936), V everkova 12, 170 00 P r a h a 7- — m ykofloristika. Z v á r a Josef, doc., Ing., ('Se., Provozně-ekonom ická fakulta Vysoké školy zem ědělské, Sinkuleho ul. 13/787, 370 05 České B udějovice-Č tyři D v o ry — fy to p ato lo g ic k á m ykologie. Ž d á r s k ý Jo sef, doc., R N D r., CSe., V ys. škola chem icko-technologická, S u c h b á ta ro v a 5, 166 28 P ra h a 6 -D ejvice — p ě sto v án í a vyu žití h u b , ch o ro b y p o tra v in á řs k y důležitých surovin. Ž i n g o r O ndřej, Ing., CSe., 924 85 R o v n a n ý 88, o. Lučenec — fy to p ato lo g ic k á m ykologie.

|p ||

S estavil S ca to pluk Šebek

L IT E R A T U R A R. S c h u b e r t , H. H. H a n d k e a H. P a n k o w : E x k u r s io n s f lo r a f ü r d ie G e b ie te d e r D D R u n d d e r B R D . B a n d 1, N ie d e r e P f la n z e n — G r u n d b a n d ( b e g r ü n d e t v o n P ro f. D r. W e r n e r R o th m a le r ). N a k l a d a te l s t v í V o lk u n d W is se n V o lk s e ig n e r V e rla g . B e r lin (D D R ) 1983, pp. 811, c e n a 26 M (D D R ), 9 4 , - K čs. V ř a d ě v e lm i o b líb e n ý c h a v ě d e c k y n e o b y č e jn ě ú s p ě š n ý c h s v a z k ů R o th m a le r o v y „ E x k u r s io n s f lo r y “ v y c h á z í n y n í k o n e č n ě p r v n í d íl v ě n o v a n ý b e z c é v n ý m ta jin o sn u b n ý m r o s tlin á m . N e n í to ú p ln á f ló r a ja k o je n a p ř . M o se r, n e b o v ř a s á c h „ S ü s s w a s s e r f i o r a “ , je to v ý b ě r tě c h n e j n á p a d n ě j š í c h d r u h ů , j a k ý n a p ř . p ro n a š e ú z e m í p o ř íd il p ře d v á lk o u p ro f. P o d p ě r a n e b o n e d á v n o d r. S v rč e k . M á d o p o m o c i z a č á te č n ík ů m v o b o ru k r y p to g a m o lo g ie (v č e tn ě m y k o lo g ie ) k p r v n í o r ie n ta c i v o b o ru . P r o to h o d n ě z á v is í n a d id a k tic k ý c h s c h o p n o s te c h a z k u š e n o s te c h a u to r ů . N e n í t o a le ta k é v p r a v e m s m y s lu p ř í r u č k a n a e x k u rz e , n e b o ť u r č o v á n í j e z d e d o sti z á v is lé n a m ik r o s k o p íc k y z ji s t i te l n ý c h k r i té r i íc h , a le d o te r é n u ji lz e s p r o s p ě c h e m n o s it z e jm é n a p r o p ř i p a m a t o v á n í n ě k te r ý c h jm e n a z n a k ů u m a k r o s k o p ic k y n á p a d n ý c h fo re m . N á s z a j í m a j í h o u b y , k t e r é z o n ě c h v íc e n e ž o sm i s e t s t r a n z a b í r a j í t ř i s t a s t r a n t e x tu . V t é t o č á s ti neiní d ů le ž itá j e n j e j í d n e š n í n á p lň , a le i to, ž e v y š la v p o p u lá r n í e d ic i, a p r o to 1 v d a lš íc h v y d á n íc h m á n a d ě j i s t á t se s t a n d a r d n í p ř ír u č k o u p r o m y k o lo g y - z a č á te č n ík y v c e lé s t ř e d n í E v ro p ě . P r o to m y s lím n e n í b e z v ý z n a m u se tr o c h u z a b ý v a t n a s t r á n k á c h n a š e h o č a s o p is u n á p ln í p r e m ié r o v é h o v y d á n í a u p o z o r n it t a k j a k č te n á ř e , t a k i a u to r y n a n ě k te r á ú s k a lí, k t e r á b y b y lo m o ž n o p ř e k le n o u t v p r ů ­ b ě h u p ř í p r a v d a lš íc h v y d á n í.

191

pb [g j p | ||| p | |§ | |p

Č E S K Á M Y K O L O G I E 38 (3) 1984

§■■

Z á k la d e m ú s p ě c h u k n ih to h o to t y p u j e v h o d n ý v ý b ě r r o d ů a d r u h ů a z d e j e t ř e b a říc i, ž e a u to ř i m ě li v ě tš in o u š ť a s tn o u r u k u a a ž n a n ě k o lik p ř í p a d ů lz e s o u h la s it. N a d r u h é s t r a n ě v š a k v ý b ě r v la s tn íc h d ia k r i t ic k ý c h z n a k ů , p o u ž itý c h v k líč íc h , n e n í v ž d y n e jš ť a s tn ě jš í. T ý k á se t o z e jm é n a t a k z v a n ý c h v e lk ý c h h u b — m a k r o m y c e tů . T a d y b y b y lo d o b r é p o d r o b it j e d n o tliv é k líč e t é m ě ř m o n o g r a f ic k é m u r o z b o ru , p ř e ­ d e v š ím z p e r a z n a lc ů t e r é n n íh o u r č o v á n í je d n o tliv ý c h d r u h ů . V d a lš ím u v á d ím n ě ­ k o lik m á lo p o z n á m e k , k t e r é i l u s t r u j í p r o b le m a tik u p o u ž ití té to k n i h y a j e j í h o m o ž ­ n é h o d a lš íh o 1 p r o p r a c o v á n í. 1. V a r a r ia g r a n u lo s a (F r.) L a u r i l a ( = V . b o re a lis P o u z .) n e n í v h o d n ý m p ř ík la d e m r o d u z e s t ř e d n í E v ro p y p r o z á k l a d n í s v a z e k . J e t o d r u h n e o b y č e jn ě v z á c n ý , n a lé z a n ý n y n í j e n v n e jv ý c h o d n ě jš íc h o b la s te c h (B ia lo w ie ž a ). L e p š ím i p ř í k la d y b y b y ly V a ­ r a r ia o c h r o le u c a (B o u rd . e t G a lz .) D o n k n e b o V . i n v e s t i e n s (S c h w .) P . K a r s t., k t e r é se v n a š í o b la s ti v y s k y tu jí č a s tě ji. 2. P ř i r o z liš o v á n í S t e r e u m h i r s u t u m a S t e r e u m s u b to m e n t o s u m n e b y l v y u ž it z n a k v e ž lu té r e a k c i h y m e n ia u p o s le d n íh o d r u h u (v t e r é n u v e lm i n á p a d n ý ! ) . 3. K líč k r o d u R a m a r ia n e n í p o u ž ite ln ý , v z á k la d u js o u u v e d e n y s u b t i ln í ro z d íly v b a r v ě p lo d n ic e ta k , že p r a k ti c k y u j e d n o tliv ý c h d r u h ů n e m ů ž e m e v k líč i r o z h o d ­ n o u t, d o k t e r é s k u p in y p a tř í. Ř a d a n e d o s ta tk ů je u r o d u L a c ta r iu s : 4. N a p ř. ry z c e z o k r u h u L a c ta r iu s d e lic io s u s js o u v k líč i u v e d e n y z m a te n ě — js o u z d e p r o m íš e n y z n a k y t ý k a j í c í s e r e a k c í č e r s tv é h o m lé k a s re a k c e m i m lé k a z a s ý c h a ­ jíc íh o ' a t o n e v e d e ik c íli. S p r á v n ě ji b y b y lo t a t o h le d is k a o d d ě lit. o. N e n í s p r á v n é tv r z e n í, že L a c ta r iu s g la u c e s c e n s a L . p ip e r a tu s s e liš í b a r v o u k l o ­ b o u k u u s t a r š í c h p lo d n ic . R o z d íly js o u z d e s p íš e v c h o v á n í m lé k a a v p l s t n a t o s t i v r c h o lu tře n ě . 6. L a c ta r iu s fu s c u s R o ll, a L . m a m m o s u s F r . s e d n e s p o k l á d a j í z a r ů z n é d r u h y (viz M o s e r, K e w Bulil. 31: 529 — 532, 1977) a L . m a m m o s u s t e d y n e p a t ř í d o s y n o n y m ik y L . fu s c u s R oli. 7. L a c ta r iu s tr iv ia lis n e m á ž lo u tn o u c í m lé k o , je h o m lé k o š e d o z e le n á a t ím p a t ř í d o j in é č á s ti k líč e . 8. R o z d íly m e z i d r u h y z o k r u h u L . lig n y o tu s in ejso u s p r á v n ě v y s tiž e n y . 9. L . c a m p h o r a tu s n e n í s p r á v n ě z a ř a z e n d o s k u p in y s b ílý m h u s tý m m lé k e m , m á m lé k o ' ř íd k é , v o d n a té . 10. U d r u h u L a c ta r iu s d e c ip ie n s n e n í v y u ž it n e jv ý z n a m n ě jš í z n a k to h o to d r u h u , a to p e la rg o in io v á v ů n ě . 11. U R u s s u la o liv a c e a n e n í z m ín k a o n e j v ý z n a m n ě jš ím z n a k u to h o to d r u h u , a to o v ln k o v ité m z č e ře n í p o k o ž k y n a o k ra ji. 12. O b r á z e k A g r o c y b e d u r a (466/9) je j e n n a p r a v é č á s ti s p r á v n ý , u le v é p lo d n ic e j e m y ln ě z o b ra z e n te n c e b l a n i t ý p r s t e n — te n je u to h o to d r u h u v lo č k o v ité p o v a h y , a p r o to n e v y tv á ř í t a k v ý r a z n ý ú t v a r j a k j e z p o d o b e n o . V k n iz e j e ř a d a n o m e n k la to r ic k ý c h o m y lů , z e jm é n a p o k u d j d e o v ý b ě r s p r á v n ý c h jm e n a o c ita c e a u to r s k ý c h z k r a te k , a le to js o u již d e ta ily . V z á v ě r u lz e říc i, ž e k n i h a m á d o b r o u n a d ě j i s t á t se z á k l a d n í p ř í r u č k o u p ro z a ­ č á te č n ík y , z e jm é n a a ž s e v d a lš íc h v y d á n íc h z b a v í n e d o s t a t k ů p ř i p o u ž ití n e v h o d ­ n ý c h d ia k r itic k ý c h z n a k ů . Z d e n ě k P o u za r

Č E S K Á M Y K O L O G IE — V y d á v á Cs. v ě d e c k á s p o le č n o s t p r o m y k o lo g ii v A c a d e m ii, n a k la d a t e ls tv í Č S A V , V o d ič k o v a 40, 112 29 P r a h a 1. — R e d a k c e : V á c la v s k é n á m . 68, 115 79 P r a h a 1, te l.: 26 94 51—59. T is k n e : T is k a ř s k é z á v o d y , n. p., z á v o d 5, S á m o v a 12, 101 46 P r a h a 10. — R o z š iř u je P N S . I n f o r m a c e o p ř e d p la tn é m p o d á a o b je d n á v k y p ř i ­ j í m á k a ž d á a d m i n i s t r a c e P N S , p o š ta , d o r u č o v a te l a P N S -Ü E D P r a h a . O b je d n á v k y d o z a h r a n ič í v y ř i z u j e P N S — ú s t ř e d n í e x p e d ic e a d o v o z t is k u P r a h a , z á v o d 01, a d m i n i ­ s t r a c e v ý v o z u tis k u , K a f k o v a 19, 160 00 P r a h a 6. C e n a je d n o h o čísla, 8,— K č s, ro č n í p ř e d p la tn é (4 se šity ) K č s 32,—. (T y to c e n y js o u p l a t n é p o u z e p ro Č e s k o s lo v e n s k o .) J D is t r i b u ti o n r i g h t i n t h e w e s t e r n c o u n t r i e s : K u b a n & S a g n e r, P . O. o B x 34 01 08 D -800 M ü n c h e n 34, G F R . A n n u a l s u b s c r ip tio n : V ol. 38, 1984 (4 is s u e s ) D M 88,—. T o to č íslo v y š lo v s r p n u 1984. © A c a d e m ia , P r a h a 1984. 192

K O T L A B A , POUZAR, E T H Y V A K D E X : SOME P O L Y P O R E S F O R CUBA

YTI .

1. View o f a p a r t of C a ja lb an a n e a r L a M u lata (S ierra del R osario M ts., W estern C uba), lo ca lity of five p olypores described in th is a rtic le — sta n d of P in u s caribaea w ith th e C u b an endem ic P urdiaea cubensis (left in th e fo reg ro u n d ), p alm s e tc. P h o to 5. 4. 1967 F . K o tla b a I

I

I I

K O T L A B A , P O U Z A R E T R Y V A R D E N : SOME P O L Y P O R E S F O R C U B A

.

S”7nfff K*

•*- ■-£ S Ě Ě Ě Ě Ě ň Ě Ě ^ á ^ M Á ^ m Ě ^ H H ^ ^ S . ^ ^ . . ,... ••H^BpB B H S B ^ ^ B H H l B ^ ^ ^ ^ M W |W B I W i |^ * 8 8 |^ ^

sU

* ,miífi

VIII.

| ''S d K L ř' ‘ v JT** ■ á Ě B Ě B S K ^ B Ě & B B X Ě U E K Ě É Ě ^ *

^ É I K m ' .i<‘*''*c9ÍH^HHRBBKSsMB&ÉÉÉÍÍt^ £ ^ '

2. Ceriporia alachuana (M urrill) H a llen b . K astoru C uba, d istr. O rien te, T e ta s de S a n ta T ereza n e ar B araeoa; on dead tru n k of a b ro ad -leav ed tree s (t;f. G lirieidia sepium ), 17. :\. 1907. 2,5 > . P hoto 1'. K otlaba

■ -

K O T L A B A . P O U Z A R KT R Y V A R D E X : SOM 14 P O L Y P O R E S F O R C U B A

j J t k L y “"

^ ,9

4 ■

%

i

-

W iif lj! ^ ^ f i^ S « L

3. Eehinochaete brachy pora (M ont.) K y v . E a s te rn C uba, d istr. C am agüey, C a b an ig u an n e a r G u á im a ro ; on p ro stra te tr u n k o f C alycophyllum ca n d id issim u m , 11. 4. 1967. 2.2 x . P h o to F . K o tla b a

IX.

^á

K O T L A B A . I'OU ZA K KT KY V A K 1)ION : SOME I’O L Y I ’O M Í S K O lt CUBA

■yk ¡.^^wfcánÉfiél^^Bw^BHBKjlP^^s^^HraHB^^iwwiii^^PTOSI^BMBiMlElIHIIWMÉBBISMMBMM^^B^BTi

X.

Ji «

I

Ihh

4. P erenniporm tephropora (M ont.) R yv. W estern C uba, d istr. P in ar del Rio, H alo de A guas n ear S a n ta L ucia; 011 a dead I r unk o \' (¿aerean sagrarana, I. 12. 1íM><». 2 Photo K. K o tlab a H

- K O T L A B A . P O U Z A R KT R Y V A R D E N : SOMK P OLY BOK-ES F O R CURA

$ ■■ ' H

w ^ ^ P # jL f<Wstt&^'' J*

^ a r^ "' V^-f®

%

^ " ’j ‘4 N * 'U' y g j j ^ p i -.

XI.

J % V f ^ ll- ^ f ' ^

ó. P erenniporui tephropom (.Mont.) R yv. W estern C uba, H aban a-M arian ao ; on a dead tru n k of (J7. 2.2 X . P hoto F. K o tlab a

K O T L A B A . I ' O U Z A R K T H Y V A I I I ) l í X : S O i l l i l ’O L Y I ’O H IOS KOI ' . C l ’ Ü A

(i. I'< r< Iin i/io rin I ('fill i ii/ioi 11 C aa ua rina equisetifolia, 2 7 .

(M o n t.)

K vv.

W estern

C u Ik i.

I Im I m n;i - M ;i n . i ■■.i <>; (II I : i . I ' . n l

XI I .

hunk

of

1. 1 9 6 7 . 2 x .

■ B y

* -

W 2JM

^

I

W

r

/

V*

‘‘

I f í *'

ty* > ¿ ,4* • ^ //^ ■ f , K '■ V • • ' ■ K >i • «i»

/¡**’ • -> -» J H

,

■

■*♦ ¿a*, *j ,

t

B

m

l ^

M

i

¿

■£?.* M

...

’ -iJ K

?

W

f f i f f i r l é ; a * % /? ^l i ' f|

7. W rightoporia lenta (O verh. ot Lo we) Pouz. W este rn C uba, d istr. P in ar del Rio, S ierra del R osario M ts., C a ja lb an a n e ar L a M u lata; on dead potiole o f a palm Coper nicia sp., 24. I I. I DOG, 1.5 x . P hoto \'\ Kot laba

Če r

n o h o r sk ý

* : Mr 0 £ r £ ,y

j

'

:

v

.

j

.

sta něk

v*' - '

in

'

?

’ ’H "

%'

x iii.

m e m o r ia m

ť

,

{jjBJř

’jv

‘

' 'V-'.. :;; ' '

s£f jSg««* *aa8BPc ť s ^ : Ž!attSPBB^ A ^ ( ^ g ^ .v í%1ÉIí&P w

"y-- %';<■'

;&

f

’>;**' ■$* ''* 4 'i

»J B fe í , ..•?.:,'.

R N D r. V. J . S t a n ě k .

j'

v

...^ / ¿ j * f l

;v*:;.'í.'A; ^ :,V ; ' ' V ;'v-í/-■O'; Á'; /V':'

■■!

' , J ^ B K ^ ^žM|PlBW P|PM M EP j p M a ^ B ^ iB a ? a r a w ^ M Í

'■■J S r a P B ^ H

P r a h a - B r a n í k , 29. 3. 1977. F o to F. K o tla b a

§g

Pokyny

p ř i s p ě v a t e l ů m Če s ké

my k o l o g i e

R e d a k c e č a s o p is u p ř ijím á je n r u k o p is y v y h o v u jíc í po s tr á n c e o d b o rn é i fo rm á ln í. P ř is p ě v a te lé n e c h ť s e ř íd í p ři p ř íp r a v ě r u k o p is ů tě m ito p o k y n y . 1. Č e s k y n e b o s l o v e n s k ý p s a n ý č l á n e k z a č í n á č e s k ý m n e b o s l o v e n s k ý m n a d p i s e m , p o d n í m ž s e u v e d e p ř e k l a d n a d p i s u v n ě k t e r é m z e s v ě t o v ý c h j a z y k u , a to v e s t e j n é m j a k o j e a b s t r a k t (p o p ř. s o u h rn n a k o n c i č lá n k u ) . P o d n a d p is e m n á s le d u je p ln é k ře s tn í jm é n o a p říjm e n í a u to ­ r a ( a u t o r ů ) b e z a k a d e m i c k ý c h t i t u l ů a b e z m í s t a p r a c o v i š t ě . Č l á n k y p s a n é v c i z ím j a z y c e m u s í m ít č e s k ý n e b o s lo v e n s k ý p o d titu l a a b s tr a k t (p o p ř. s o u h rn ). 2. P ů v o d n í p r á c e m u s í b ý t o p a t ř e n y p o d j m é n e m a u t o r a ( a u t o r ů ) k r á t k ý m a b s t r a k t e m v e d v o u ja z y c íc h , a to n a p r v n ím m ís tě v ja z y k u , v ja k é m j e p s a n ý č lá n e k . A b s t r a k t, k te r ý s t r u č n ě a v ý s t i ž n ě c h a r a k t e r i z u j e v ý s l e d k y a p ř í n o s p r á c e , n e s m í p ř e s a h o v a t 15 ř á d e k s t r o ­ j o p i s u (v k a ž d é m j a z y k u ) . 3. U d ů l e ž i t ý c h a v ý z n a m n ý c h č l á n k ů d o p o r u č u j e s e p ř i p o j i t k r o m ě a b s t r a k t u j e š t ě p o d r o b ­ n ě j š í s o u h r n n a k o n c i p r á c e , a to v* t é m ž e j a z y c e , v k t e r é m j e a b s t r a k t (a v o d l i š n é m n e ž je č lá n e k ) ; r o z s a h s o u h r n u je o m e z e n n a 2 s tr a n y s tro jo p is u . 4. V l a s t n í r u k o p i s , t j . s t r o j o p i s (30 ř á d e k n a s t r á n k u p o 60 ú h o z e c h n a ř á d k u , n e j v ý š e s 5 o p r a v e n ý m i p ř e k le p y , š k r ty n e b o v p is y n a s tr á n k u ) , m u s í b ý t p s á n č e rn o u p á s k o u a n o r ­ m á ln ím ty p e m s t r o j e (n e ,,p e r l i č k o u ) ; z a k a ž d ý m i n t e r p u n k č n í m z n a m é n k e m ( te č k o u , d v o j­ te č k o u , č á r k o u , s tř e d n í k e m ) s e d ě lá m e z e ra . P ř i u v á d ě n í m a k r o - a m i k r o z n a k ů s e p ř id r ž u jte t o h o t o v z o r u : (8—) 10,5—12(—13,5) x 4—5 !Am ( m e z e r y j s o u p o u z e p ř e d a z a z n a m é n k e m , , x “ a p ř e d z k r a tk o u m ír y ; je n v a n g lič tin ě s e d ě la jí te č k y m ís to d e s e tin n ý c h č á re k ) . N e p ř ip o u š tí s e p s a n í n a d p i s ů a a u t o r s k ý c h j m e n v e l k ý m p í s m e n y , p r o s t r k á v á n í p í s m e n , p o d t r h á v á n í n a d p i s ů s lo v č i c e lý c h v ě t v te x t u a p o d . V e š k e r o u ty p o g r a f ic k o u ú p r a v u r u k o p is u p r o t i s k á r n u p r o v á d í r e d a k c e s a m a . A u to r m ů ž e o z n a č it tu ž k o u p o s tr a n ě r u k o p is u č á s ti, k te r é d o p o r u č u je v y s a d it d r o b n ý m p ís m e m ( p e tite m ) n e b o p o d tr h n o u t p ř e r u š o v a n o u č a r o u č á s t i v ě t, k t e r é c h c e z d ů r a z n it. 5. L i t e r a t u r a j e c i t o v á n a n a k o n c i p r á c e , a to k a ž d ý z á z n a m n a s a m o s t a t n é m ř á d k u . J e - l i o d j e d n o h o a u t o r a c i t o v á n o v íc e p r a c í , j e h o j m é n o s e v ž d y z n o v u c e l é v y p i s u j e , s t e j n ě j a k o c ita c e z k r a tk y o p a k u jíc íh o s e č a s o p is u (n e p o u ž ív á m e „ ib id e m “). J m é n a d v o u a u to r ů s p o ju je m e l a tin s k o u z k r a t k o u e t ; u p r a c í s e tř e m i a v íc e a u t o r y s e c i tu je p o u z e p r v n í a u t o r a p ř ip o jí s e e t a l. Z a p ř íjm e n ím n á s le d u je (b e z č á rk y ) z k r a t k a k ř e s tn í h o j m é n a ( p r v n í p ís m e n o s te č ­ k o u ) , p a k v z á v o rc e le to p o č e t v y jití p r á c e , z a z á v o rk o u d v o jte č k a a z a n í n á z e v č lá n k u n e b o k n ih y (n ik o li p o d t i t u l ) ; p o te č c e z a n á z v e m je p o m lč k a , c e lk o v ý p o č e t s tr a n k n ih y a m ísto v y d á n í. U v íc e d íln ý c h k n iž n íc h p u b lik a c í u v á d ím e p ř e d p o m lč k o u č íslo d ílu p o m o c í z k r a tk y v o l. ( = v o l u m e n ) , p o k u d n e n í č í s l o d í l u s o u č á s t í t i t u l u k n i h y . S t r á n k y k n i h y c i t u j e m e s e z k r a tk o u p . ( = p a g in a ) . U c ito v á n í p r a c í z č a s o p is ů n á s le d u je p o p o m lč c e n á z e v č a s o p is u ( k r o m ě j e d n o s l o v n ý c h s e u ž í v á z k r a t e k ) , d á l e č í s l o r o č n í k u ( b e z v y p i s o v á n í r o č ., v o l., B a n d a p o d .) , p a k n á s le d u je d v o jte č k a a c ita c e s tr á n e k c e lk o v é h o r o z s a h u p r á c e . 6. P r a v i d l a c i t o v á n í l i t e r a t u r y , j a k o ž i s e z n a m v y b r a n ý c h p e r i o d i k a j e j i c h z k r a t e k j s o u z a ­ h r n u t y v p u b l i k a c í c h , k t e r é v y š l y j a k o p ř í l o h y Z p r á v Cs. b o t a n i c k é s p o l e č n o s t i p ř i Č S A V - Z p r . Cs. B o t. S p o l e č ., P r a h a , 13 (1978), a p p e n d . 1 ; 1—85, e t 14 (1979), a p p e n d . 1 : 1—121. ( T y t o p u b l i k a c e lz e z a k o u p i t v s e k r e t a r i á t u Cs b o t a n i c k é s p o l e č n o s t i , B e n á t s k á 2, 128 01 P r a h a 2.) 7. P ř i c i t o v á n í r o č n í k u č a s o p i s u n e b o d ílu k n ih y p o u ž ív á m e j e n a r a b s k é č í s l ic e . 8. D r u h o v é l a t i n s k é n á z v y s e p í š í s m a l ý m p i s m e n e m , i k d y ž j e d r u h p o j m e n o v á n p o n ě k te r é m b a d a te li, p ř ič e m ž h á č k y a č á r k y s e v y p o u š tě jí ( n a p ř. S c le r o tin ia v e s e ly i, G e a s tr u m x m a rd a e ). 9. P ř i u v á d ě n í d a t s b ě r ů p í š e m e m ě s í c e v ý h r a d n ě ř í m s k ý m i č í s l i c e m i (2. V I. 1982). 10. P ř i c i t o v á n í h e r b á ř o v ý c h d o k l a d ů u v á d ě j í s e z á s a d n ě m e z i n á r o d n í z k r a t k y h e r b á ř ů (v iz I n d e x h e r b a r i o r u m 1981; n a p ř . B R A — S l o v e n s k é n á r o d n ě m u z e u m , B r a t i s l a v a ; BRNM — bo­ ta n ic k é o d d . M o ra v s k é h o m u z e a , B rn o ; B R N U - k a t e d r a b io l o g i e r o s t l i n p ř í r o d , f a k u lty U JE P , B rn o ; P R M — m y k o lo g ic k é o d d . N á r o d n íh o m u z e a , P r a h a ; P R C — k a t e d r a b o ta n ik y p řír o d . fa k u lty U K , P ra h a ). S o u k ro m é h e r b á ř e c itu je m e n e z k rá c e n ý m p říjm e n ím m a jite le (n a p ř. h e rb . H e rin k ) a s te jn ě n e z k ra c u je m e h e r b á ř e ú s ta v ů b ez m e z in á ro d n í z k r a tk y . 11. P ř i p o p i s o v á n í n o v ý c h t a x o n ů n e b o n o v ý c h k o m b i n a c í a u t o ř i s e m u s í p ř i d r ž o v a t z á s a d p o s l e d n í h o v y d á n í m e z i n á r o d n í c h n o m e n k l a t o r i c k ý c h p r a v i d e l — v iz H o lu b J . (1968 e t 1973) : M e z i n á r o d n í k ó d b o t a n i c k é n o m e n k l a t u r y 1966 a 1972. — Z p r . C s . B o t. S p o le č ., P r a h a , 3, a p p e n d . 1 , e t 8, a p p e n d . 1; t ý k á s e to p ř e v á ž n ě u v á d ě n í t y p ů a s p r á v n é c i t a c e b a s i o n y m u . 12. A d r e s a a u t o r a n e b o j e h o p r a c o v i š t ě s e u v e d e a ž n a k o n c i č l á n k u p o d c i t o v a n o u l i t e r a t u r o u . 13. I l u s t r a č n í m a t e r i á l ( k r e s b y , f o to g ra fie ) k č lá n k ů m s e č ís lu je p r ů b ě ž n ě u k a ž d é h o č lá n k u z v l á š ť , a t o a r a b s k ý m i č í s l i c e m i ( b e z z k r a t e k o b r . , f ig ., a p o d .) v t o m p o ř a d í , v j a k é m m á b ý t u v e ř e j n ě n . F o t o g r a f i e m u s í b ý t d o s t a t e č n ě k o n t r a s t n í a o s t r é , p e r o k r e s b y ( tu š í) n e s m í b ý t p ř í l i š j e m n é ; v š u d e j e t ř e b a u v á d ě t z v ě t š e n í . T e x t k i l u s t r a c í m s e p í š e n a s a m o s t a t n ý li s t . 14. S e p a r á t y p r a c í s e tis k n o u n a ú č e t a u to r a ; n a s lo u p c o v o u k o r e k tu r u a u to r p o z n a m e n á , ž á d á - l i s e p a r á t y a j a k ý p o č e t (70 k u s ů , v ý j i m e č n ě i v íc e ) . R edakce

č a so p isu

Č esk á

m y k o lo g ie

p i;

t

i

* \i

•

;

i ¡\

46232t ČESKÁ

M Y K O LOG!E

T h e j o u r n a l o f t h e C z e c h o s lo v a k S c ie n tif ic S o c ie ty f o r M y c o lo g y , f o r m e d f o r th e a d v a n c e m e n t o f s c ie n tif ic a n d p r a c t ic a l k n o w le d g e o f t h e fu n g i Vol.

38

P a l 't 3 C h ieť

A u g u s t 19 8 4

E d i t o r : P ro f. R N D r. Z d e n ě k U r b a n , D rS c.

E d i t o r i a l C o m m i t t e e : R N D r. Dorota Brillová CSc.; R N D r. Petr Fragner; MUDr. Josef Herink; R N D r. Věra Holubová, CSc.; R N D r. František Kotlaba, CSc.: R N D r. Vladimír Musilek. D rS c .; D oc. R N D r. Jan Nečásek, C S c.; In g . Cyprián Paulech, CSc.; Prof. RNDr. Vladimír Rypáček, DrSc., Corresponding Member of the Academy; R N D r. Miloslav Staněk, CSc. E d itorial

S e c r e t a r y : R N D r.

Mirko Svrček, C Sc.

A ll c o n tr ib u tio n s s h o u ld b e s e n t to t h e a d d r e s s of t h e E d it o r i a l S e c r e t a r y : T h e N a tio n a l M u s e u m , V á c la v s k é n á m . 68, 115 79 P r a g u e 1, te le p h o n e 269451—59. A d d re s s fo r e x c h a n g e : Č e s k o s lo v e n s k á v ě d e c k á s p o le č n o s t p r o m y k o lo g ii, 111 21 P r a h a 1, P . O. B o x 106.

P a r t 2 w a s p u b lis h e d on th e 15th M a y 1984

C O NT E NT S S. Š e b e k : A u g u s t C. J . C o r d a u n d d ie A n f ä n g e d e r M y k o lo g ie in B öhm en . F . K o t l a b a , Z. P o u z a r et L. R y v a r d e n : S o m e p o ly p o re s , r a r e o r n e w fo r C uba . . . J. M o r a v e c : T w o n e w sp e c ie s of C o p ro b ia a n d ta x o n o m ic r e m a r k s o n th e g e n e r a C h e ily m e n ia a n d C o p ro b ia (D isc o m y c e te s. P e z i z a l e s ) ................................ 146 J . G á p e r : D y n a m ic s o f s p o r e d is c h a r g e in b a s id io c a r p s o f c h o s e n w o o d - d e s tr o y ­ ing fu n g i C z e c h o s l o v a k r e c o r d s . 21. M y c e n a d io s m a K r i e g ls te i n e r e t S c h w ö b e l (V . A n t o n í n et R. F e l l n e r ) .............................................................................161 Z. C e r n o h o r s k ý: R N D r. V. J. S t a n ě k — in m e m o r i a m ............................................. 164 V. R y p á č e k : Doc. P h D r. J a n M a c k ů (1919—1988)in m e m o r ia m . . . . Z. U r b a n : I n t e r n a t i o n a l M y c o lo g ic a l C o n g re s s (IM C 3), T o k y o 1983 . . J . M o r a v e c : A p r e - c o n g r e s s f o r a y o f th e IM C 3, T o k y o 1983 — F o r a y 2 w i t h D is c o m y c e te s w o r k s h o p a n d c o n f e r e n c e o n c u p - fu n g i. ( P a n e l d is c u s s io n : T a x o n o m y of D i s c o m y c e t e s ) ............................................................................................. 173 J. H e r i n k : D r itte P ilz ta g u n g a u f de)' S lo w a k e i (S k ý c o v , 4 .-8 . 10. 1983) . . S. S e b e k : D e a c t i v it a t e S o c ie ta tis B o h e m o s lo v a c ia e p r o s c ie n tia m y c o lo g ic a a n n o 1983 S o c i e t a s Bo he m o s l o v a c i a e p r o s c i e n t i a m y c o l o g i c a. I n ­ dex so d a liu m 1983 R e f e r e n c e s ................................................................................................................

12!) 187

156

166 168

176 179 183

16 3 ,1 7 8 ,1 8 9 .1 9 1

W ith black and w hite phot og r a p h s : V II. P in u s c a r ib a e a a n d P u r d i a e a c u b e n s is V III. C e r ip o r ia a la c h u a n a (M u rrill) H a lle n b . IX . E c h in o c h a e te b r a c h y p o r a (M ont.) R vv. X .P e r e n n ip o r ia t e p h r o p o r a (M ont.) R y v . X I. P e r e n n ip o r i a t e p h r o p o r a (M ont.) R yv. X II. P e r e n n ip o r i a te p h r o p o r a (M ont.) R y v . a n d W r ig h to p o r ia l e n t a (O v e rh . et L ow e) Pouz. X I I I . R N D r. V. J. S ta n ě k