Urození a udatní rytífii fiádu
Hubertova, slovutní téÏ jeho myslivci, slouÏící v hrabství Drahou‰ském, jejichÏ templ zove se DIANA y níÏe podepsaní se obracíme na Vás s poníÏenou suplikou, která se s upfiímnou snahou vynasnaÏí popsat úctyhodnou píli o vykonávání práva mysliveckého, jímÏ jste obmysleni od velmistra fiádu a vrchního lovãího Palase.
M
በlenní pán Josef Melcz von Schidl a hospodáfi Anton Taubr z Berety a na Husquarnû, vyjevili nám pfiesné sumy zvûfie slovené prostfiednictvím va‰í zbroje kulové, brokové jakoÏ i kulobrokové, jeÏ povût‰inou jest pfiesná, nûkdy v‰ak stfiílející pod, nad, pfied i za tvory lovené, neb ne vÏdy je zastfiílena.
V
T
edy suma jest následující: zvûfi ãerná 52 kusÛ sloven˘ch zvûfi drobná 2 kusy slovené zvûfi srnãí 10 kusÛ srncÛ,5 kusÛ srn, 5 kusÛ srnãat sloven˘ch zvûfi ‰kodná 25x li‰ka, 3x kuna zvûfi vysoká 18 kusÛ sloven˘ch zvûfi hájená 0 kusÛ sloven˘ch
S
uma celková jest tedy kusÛ 120 sloven˘ch
A
kdoÏe je lovcem nejurputnûj‰ím, z jehoÏ rukou kdyÏ rána RAKOVNICKÁ od Roberta, zvûfi nejprve zpomalí, a následnû smrt zpÛsobí? ToÈ pán na
gruntû svém, otûvûckém, jenÏ sluje nejen paÏí jistou a zbraní mocnou, ale i novou mladou paní krásy nevídané, Marií von Ptacek, která koní miluje. Tím jest rytífi ¤ádu s titulem RUM Stanislav Krunt, jeÏ k smrti udolal 11 vepfiÛ a sviní div˘ch a téÏ 12 li‰ek ry‰av˘ch a 7 jelenÛ sika.
V T S
pofiadí druh˘m jest syn TaubrÛv Petr, kter˘ slovil 9 prasat div˘ch 2 jeleny sika a 2 jeleny lesní.
aktéÏ hospodáfi cechu mysliveckého se ãinil, 12 divoãákÛ skolil a 1 jelena k tomu.
v˘razem nejvy‰‰ího obdivu k tûmto numerÛm, bychom rádi pfiipamatovali a Va‰emu sluchu doporuãili nûkolikeré poznatky. Tyto bûhem lovu uãinûny byly pohÛnky honebními. aktéÏ i pfii snûmících pohonebních, v Drahou‰ské krãmnû konan˘ch, krãmáfikou ‰varnou, chotûm jejím ménû ‰varn˘m leã siln˘m, ãi chasou Drahou‰skou odposloucháno bylo, u nûkter˘ch sluchem neobdafien˘ch odezfieno, pravd mnoho zjevn˘ch i skryt˘ch, ‰prochÛ polopravdiv˘ch i lÏí moÏn˘ch.
T
P J
fieudatn˘ lovec, vojvoda Fjodor Kin‰t, zvan˘ stfiihoprst˘, skolil netvora trojnohého, kÀoura ‰tûtinatého, jenÏ pr˘ podivnû na‰lapoval.
eho vûrn˘ bard, Hustovlas von Podolák, na naháÀce u modravého rybníka Sviták, popla‰il u‰ákÛ mnoh˘ch, av‰ak neb˘vale hbit˘ch, ÏeÈ jeho torna zvostala prázdnou, jen nábojÛ u vykrmeného pasu ubylo.
J
eho bratr pokrevní, prvorozen˘, byl obdafien pfiídomkem bloudiv˘, ãemuÏ se mysl na‰e zmuÏilá zdráhá vûfiiti, neÏ toto pfiízvisko mu v bájích a písních krajÛ Drahou‰k˘ch navÏdy zÛstane.
M
lad˘ pán Jan Jeník Îìársk˘ ze Îìáru, v pamûti na‰í ostává jako Honza Honzík, pozvedl s hrdostí svoji zbroj proti zákefinému zajíci a Èal jej takovou silou nevídanou, Ïe jen slechy a bûhy zÛstaly. Sláva takov˘m bohat˘rÛm.
s velk˘m uznáním na kolena padáme pfied du‰í ãistou a upfiímnou, kterou nosí ve svém tûle ctn˘ Václav Hron, erbu LEJNOSRKA, svobodn˘ Ïenat˘ pán na Podbofiánském panství, kter˘ ráãil sestoupiti mezi nás, nehodné, a obeznámiti se s na‰í tûÏkou honeckou robotou. A zároveÀ pfiitáhl k nám, na pomoc, houf honcÛ ze svého pfiíbuzenstva i z cechu kejklífiského. Zdráv buì ãack˘ Hektore a nejpozdûji do zaãátku máje L.p. 2009 vratiÏ se mezi své. TomuÏ dopomáhej bÛh a úfiady.
A
j na statkáfie kosobodského, Vlastu MachÛ, zní oslavná píseÀ, kterak stra‰livé rány zasadil kravce sivé, aÏ du‰i pánu poruãila. Pr˘ v hovûzinû vysoko byla.
A T
rubadÛr a lovec Roman Zajac vydal se aÏ do daleké âíny slouÏiti zdej‰ímu císafii, a mandaríny uãiti svérázÛm národního lovu. BÛh opatruj jeho kroky v zákefiné cizinû.
A
chvála pfieveliká zní i v písni:
Taubr Anton zbraÀ svou nesa, vehnal se pfiímo doprostfied lesa, v‰ichni jiÏ mysleli Ïe se ztratil, on se v‰ak s osmerákem vrátil, sikáãe hlava se v kotli vafiila, aÏ trofej krásná se zdafiila
enní pán vá‰, bohabojn˘ von Schidl, fieãen˘ Pepa Melã, z kratochvíle jen tak kÛstky z jelena vystfielil, jeho Ïivot v‰ak uchovati ráãil, k vût‰í slávû svojí.
L A A
Standa z Kruntu, lovãí Otûvûck˘, poslal do bezÏivotí tu ‰elmu, li‰ku ry‰avou, pomocí rány rakovnické tak, Ïe aÏ „PAJ·EL JÍ H¤BETEM VY·EL“
zde, v konci supliky na‰í, vemte podûkování od honcÛv va‰ich, Ïe ráãili jste, dejÏ bÛh i dále ráãíte, zachovati nám krom pfiíznû téÏ milosrdenství, a ‰anovati budete nám nejen Ïivoty holé ale i ve‰keré hnáty, ráÏe, bakadla, slecha, svûtla.
A
s pokorou prosíme, trofeje paroÏnaté nenasazujte nám.
Va‰i honci Pavel John, ãeledín v herberku Hotel Jesenice
Jirka Kulhánek, jeho spomocník Golem
Míreãek „Krulík“ Jelínek, vozataj Babosedu
Petr ·pilar, ‰ídlopich Drahou‰sk˘
Jindra, podruh Tlesteck˘
BonÏorno, jídlono‰ a ãeledín krãmáfiky Alãi
Muf, b˘val˘ rytmistr pluku Budûjovického, nyní jídlono‰ a pochop krãmáfiky Aleny
Vûtrovec Lihovarník Jesenick˘
Sklenáfiovic Ivo‰ tovary‰ fieznick˘
