Popis učebního bloku
Multimediální ročenka životního prostředí sociálně ekologický modul
kapitola: Krajina
Název
Putování za pamětí krajiny
Anotace
Projekt se zabývá tématem proměny krajiny v souvislostech s proměnou ţivotního stylu posledních desetiletí. Jde o dlouhodobý projekt, který má tři části. První z nich (tematická výuka) je motivační. Jedná se o práci s příběhem a hledání souvislostí změn. Druhá část je věnována zjišťování odborných faktů a individuálních názorů veřejnosti. Závěrečná část se odehrává formou jednodenního projektu, ve kterém ţáci zuţitkují získané poznatky a vyuţijí je k tvorbě uţitečného produktu (veřejná výstava). 6. aţ 7. ročník základních škol a odpovídající ročníky gymnázií
Cílová skupina
Typ výuky a časový Projekt rozsah 1denní Třídní
tematická výuka
jiné
vícedenní
dlouhodobý/á
ročníková(-ý)
školní
A. Tematická výuka – 4 hodinový blok B. Integrace tématu do běžné výuky – dle moţností a v kombinaci se samostatnou a mimoškolní činností ţáků C. Jednodenní projekt – 5–6 vyučovacích hodin Pro tento projekt je důleţité domluvit a načasovat spolupráci pedagogů, neboť po určitou dobu probíhá práce na projektu integrací do běţné výuky v různých vzdělávacích oblastech. Část práce je také přesunuta do volného času ţáků (případně do jejich mimoškolních aktivit), proto je velmi důleţité věnovat dostatečnou pozornost úvodní motivaci a přípravné části projektu. Vzdělávací obor a průřezové téma (dle RVP)
Obor/y a očekávaný(-é) výstup(-y), průřezová témata – hlavní oblasti: Vzdělávací oblast, příp. PT Člověk a příroda
Očekávané výstupy zvaţuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich vede k angaţovanosti v řešení problémů spojených s ochranou ţivotního prostředí vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví
-
Environmentální výchova Environmentální výchova
-
Obor/y a očekávaný(-é) výstup(-y), průřezová témata – další vzdělávací přesahy: Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace
Očekávané výstupy -
Informační a komunikační technologie
-
Člověk a společnost
-
-
vyuţívá základy studijního čtení – vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát pouţívá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji zpracuje a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady moţných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni - v obci, regionu
Popis učebního bloku, sociálně ekologický modul: Krajina
1
Konkrétní výstupy učebního bloku (pedagogický záměr)
Přivést ţáky k poznání souvislosti jevů týkajících se proměny krajiny/ţivotního prostředí. Podpořit jejich pozitivní a zodpovědný vztah k ţivotnímu prostředí. Získat zájem ţáků o osobní angaţovanost v otázkách zodpovědného ekologického myšlení a chování. Uspořádat veřejně prospěšnou akci, která bude dokumentovat proměnu krajiny/ţivotního prostředí v našem regionu a bude inspirovat veřejnost k ekologicky zodpovědnému myšlení a chování.
Vzdělávací kontext
Návrh celého učebního bloku je zasazen do poměrně širokého kontextu, proto jiţ více nenabízíme další moţnosti (co by mohlo předcházet realizaci tohoto učebního bloku a co by mohlo následovat po jeho ukončení).
Prostředí výuky
učebna/interiér
terén/exteriér
školní třída, částečně domácí práce Pomůcky
Odborné texty, materiály středisek ekologické výchovy, internet; volné papíry a šanony, výtvarný materiál; dokumentační technika (fotoaparát, kamera); kroniky, sbírky regionálního muzea, pohlednice a další.
Struktura výuky a popis jednotlivých fází výuky
A. TEMATICKÁ VÝUKA Cíl: Najít souvislosti mezi změnami ţivotního prostředí a ţivotního stylu, definovat problém, připravit ţáky na projekt a motivovat je k řešení problému. Použité metody: Řízené čtení + slovní asociace, řetězení myšlenek, diskuze, ilustrace příběhu, řízená imaginace, myšlenková mapa. 1. Motivace: Cíl: Úvodní motivace má záměrně naladit ţáky k tématu, které není v příběhu Osada tím nejdůleţitějším. Umoţní nám to, aby hlavní – ekologickou problematiku příběhu odkrývali ţáci teprve sami a postupně. Výuka začíná v komunitním kruhu společným přivítáním. Vyučující sdělí ţákům, ţe pro ně má připravený krátký příběh o třech kamarádech. Nechá ţáky hádat, čeho se můţe příběh týkat. Své úvahy by měli ţáci odvíjet od souvislostí se slovem „kamarád/ka“, případně „kamarádství“. Pomoci jim v tom mohou následující dvě aktivity. Slovní asociace: Úkol: Říkejte, co vás napadá, kdyţ se řekne kamarád, kamarádství. Kaţdý jednotlivý námět zapíše vyučující na tabuli, a to uspořádaně do podoby jednoduché mapy mysli. Vznikly tak tři tematické skupiny pojmů: pes, Honza, spoluţačka, …/ pomáhá, rozumíme si, má stejné záliby, je s ním legrace, nepomlouvá, nezradí…/ sportujeme, bavíme se, hrajeme hry, učíme se spolu apod. Skupiny souvisejících pojmů označíme např. nadpisy: Kdo to je, Jaký je, Co děláme. Řetězení myšlenek: Úkol: Vymyslete společně nějakou příhodu o kamarádství. Měla by vyprávět o konkrétních lidech, měli bychom se z ní dozvědět, jací jsou a co je spojuje a měla by obsahovat poselství o tom, ţe kamarádi si umí odpouštět. Vyučující odstartuje vyprávění větou: Martina a Jana jsou kamarádky, které se znají uţ dlouho a doposud mezi sebou neměly ţádné větší problémy. Na tuto větu naváţe ţák sedící v kruhu po levé ruce a po něm opět jeho soused. Postupně se zapojí všichni a vzniká tak vyprávění, do kterého ţáci promítají své představy a zkušenosti s kamarádstvím. Zároveň se snaţí naplnit poselství příběhu. 2. Práce s příběhem: Řízená diskuse – úvod do příběhu: Cíl: Probudit dětskou fantazii a odvahu podílet se na vytváření příběhu, vzbudit zájem o text. Ţáci dostanou pracovní list (viz příloha č. 3) – titulní stranu příběhu, která ovšem postrádá název příběhu. Z krátké anotace se ţáci dozvědí pouze to, ţe se jedná
Popis učebního bloku, sociálně ekologický modul: Krajina
2
o příběh tří věrných kamarádů. Společně nahlas uvaţujeme o tom, kdo mohou být tito kamarádi, jak jsou staří, jak se jmenují, kdy a kde se jejich příběh odehrává, o čem příběh vypráví, kdo a proč jej napsal, jaké má být poselství příběhu… Potom si kaţdý z ţáků dopíše do pracovního listu svou verzi odpovědí na uvedené otázky. Poslech 1. části příběhu Osada: - viz příloha č. 1 Řízená diskuse (1): Cíl: Porovnat vlastní představy s textem příběhu, ověřit pochopení pojmů a souvislostí, umístit příběh do časového období, vytvořit příleţitost k uplatnění vlastních zkušeností a představ ţáků. Které z vašich předpokladů se naplnily? Ţáci obdrţí text č. 1 a zapíší si do pracovního listu vyhodnocení svých předpokladů v porovnání se skutečným příběhem. Doplní si také tabulku s údajem o časovém období příběhu a činnostech hlavních hrdinů. Kdo jsou trampi? V jaké době se příběh odehrává – z čeho tak můţeme usuzovat? Co znamená výraz „panenská příroda“? Kde to asi bylo? Znáš takové místo? Jak trampi spali? Taky spíte „pod širákem“? Co potřebovali? Co dělali přes den? Co jiného by se na tomto místě dalo dělat? Výtvarné vyjádření (1): Cíl: Konkretizovat místo, kde se příběh odehrává; vţít se do rolí hlavních hrdinů; začít uvaţovat v souvislostech, zaloţit vstupní informační materiál k porovnávání budoucích změn. a) Jak můţe vypadat místo, kam kamarádi jezdili? Jak byste jej ztvárnili jako ilustrátoři tohoto příběhu? Úkol: Vytvořte na velký formát (1–2 archy balicího papíru) společný obrázek „panenské přírody“ jako ilustraci k příběhu. Obrázek by měl odpovídat uváděným faktům. Kromě toho vyplní i stručnou popisku, na které zaznamenají klíčová slova popisující současný obraz krajiny. Uvedou zde také činnosti lidí, jejich pocity a předpokládaný dopad jejich činností na přírodu. Při prezentaci vytvořeného obrázku mají ţáci za úkol zdůvodnit vazby mezi jeho jednotlivými částmi (jak je pro toto místo důleţitá voda, stromy, zvířata, mech, apod.) Poznámka: Očíslované popisky (kartičky) budou v průběhu práce s příběhem ţáci připevňovat postupně na nástěnku. Ukázka popisek (prací ţáků) – viz příloha č. 4. Umoţní jim to sledovat a uvědomovat si konkrétní proměny, porovnávat jejich četnost a významnost, najít „okamţik zlomu“, kdy se mění dynamika proměn. b) Jak byste takové místo pojmenovali? Ţáci vymýšlí vhodné jméno odpovídající povaze místa, očekávání trampů, jejich ţivotnímu stylu‚ (např. Pohoda) a vepíšou ho do horní části obrázku. c) Kde by se vám na Pohodě líbilo nejvíce a proč? Co toto místo nabízí? Ţáci si najdou na obrázku konkrétní místečko a zdůvodňují svou volbu. Dostanou za úkol uloţit si do paměti, jak toto místo vypadá. Potom si zkusíme do těchto míst „vyrazit na výlet“. Pomůţe nám k tomu naše fantazie a metoda řízené imaginace. Řízená imaginace: Cíl: Vytvořit si k místu děje citový vztah; připomenout si vlastní zkušenosti a pocity z pobytu v přírodě; zapojit do poznávání smyslové vnímání. Ţáci si mohou podle moţností lehnout na koberec nebo zaujmout jinou pohodlnou polohu a zavřít oči. K dotvoření vhodné atmosféry zaznívá příjemná relaxační hudba. Vyučující pak provádí ţáky jejich cestou na vybrané místo v lese. Pouţívá k tomu tichých instrukcí vyzývajících ke vnímání barev, zvuků, pocitů a atmosféry, detailů konkrétního místa, ţivočichů a známek jejich ţivota v lese, rostlin a stromů, vody, proměny přírody v souvislosti s časem. Po skončení imaginace je dobré zachovat ještě chvíli mlčení a v klidu si zaznamenat na papír všechno, co se nám vybavilo. Pokud se někomu ţádné představy nevykreslily, má za úkol dodatečně popsat výlet do lesa na základě osobních zkušeností, vědomostí a očekávání. O svých pocitech a poznatcích z imaginace si pak chvíli společně vyprávíme. Ţáci odpovídají na otázky: Jaké jste viděli barvy, slyšeli zvuky, cítili vůně? Jaké jste měli pocity? Čeho jste se dotýkali? Jaké rostliny, stromy, zvířata jste viděli? Popis učebního bloku, sociálně ekologický modul: Krajina
3
Úkol: Vyjádři své shrnutí dojmů z tohoto místa v podobě „pětilístku“. Podrobný popis této metody s ukázkami prací ţáků je uveden viz příloze č. 2. Text první části příběhu si ţáci nalepí na pracovní list – titulní stranu. Domýšlení příběhu (1): Cíl: Vzbudit zájem o další pokračování příběhu; podnítit ţáky k přemýšlení v souvislostech; podpořit fantazii a komunikaci. Měli trampi i nějaké starosti nebo problémy? Co je případně omezovalo, co jim překáţelo? O čem si myslíte, ţe bude příběh vyprávět? Jak byste tento příběh nazvali? Poslech 2. části příběhu Osada: - viz příloha č. 1 Řízená diskuse (2): Cíl: Připomenout, ţe i pobyt na Pohodě můţe přinášet problémy a ty je potřeba řešit; odvodit souvislosti vyplývající ze zvoleného řešení problému; podpořit citový vztah k přírodě. a) Předvídali jste problémy s počasím a jejich řešení tímto způsobem? Spali jste někdy ve stanu? Co to je teepee? Odkud pochází a jak vypadá? Proč trampi volili tento způsob přístřešku? Ţáci si nalepí na pracovní list druhou část textu a zakreslí svou představu o podobě teepee. b) Co to je tábořiště? Proč byla Pohoda vhodným místem pro tábořiště? Co nového jste se dozvěděli o tom, co trampi v lese dělali? Co potřebovali ke stavbě teepee? Jak získávali potřebné dřevo a na jakém místě stan postavili? Jak se čistí studánka? Znáš nějakou studánku? Pili jste někdy pramenitou vodu v přírodě? Sbíráš v lese houby? Které houby znáš? Výtvarné vyjádření (2): Cíl: Zaznamenat změny a jejich dopad na přírodu; umoţnit komunikaci a výměnu názorů ţáků v malých skupinách i společně; domýšlet souvislosti jevů. Úkol: Nakreslete v malých skupinách teepee a vystřihněte ho. Prohlídněte si všechny nakreslené stany a vyberte ten, který byste chtěli umístit do vašeho společného obrázku Pohody. Dohodněte se nejen na výběru stanu, ale také místa, kde bude stát. Odůvodněte svou volbu. Vyplňte i stručnou popisku s klíčovými slovy, popisujícími současný obraz Pohody, činnosti lidí a jejich postoje, změny v přírodě. Domýšlení příběhu (2): Cíl: Domýšlet moţnosti vývoje příběhu; uvědomovat si souvislosti mezi dějem příběhu a jeho poselstvím; podpořit zájem o sledování příběhu. Změní se v budoucnu něco ve vzájemném vztahu mezi kamarády trampi? Změní se něco v jejich společných činnostech? Změní se něco na místě zvaném Pohoda? Budou sem pořád jezdit a uţívat si samoty uprostřed přírody? Co můţe být podnětem k nějaké změně? Tiché individuální čtení 3. části příběhu Osada: - viz příloha č. 1 Řízená diskuse (3): Cíl: Porovnat vlastní fabulaci s vývojem příběhu, zabývat se souvislostmi změn – pojmenovat příčiny a důsledky jednotlivých jevů; rozlišovat fakta a názory. Co se změnilo v ţivotě tří kamarádů? Kdo z vás to předvídal? Jaké další změny to přineslo? Jak asi nyní tráví na Pohodě volný čas? Co k tomu potřebují? Co je omezuje, co jim vadí? Kolik lidí se tady nyní schází? Jsou všichni skutečnými trampi z přesvědčení? Jak řeší stravování a hygienu? Změnilo se něco na vzhledu Pohody? Odpovídá váš název příběhu jeho nynějšímu vývoji? Výtvarné vyjádření (3): Cíl: Podpořit společnou komunikaci a spolupráci při řešení problému; zvaţovat různé moţnosti řešení, jejich výhody a nevýhody; dovést ţáky k potřebě stanovit si kritéria pro výběr řešení; umoţnit ţákům volbu rolí v týmu. Zakreslete a zapište změny do společného obrázku. Nakreslete samostatně všechny nové prvky, vystřihněte a připevněte na zvolené místo na obrázku. Drţte se pouze faktů uvedených v textu a logických souvislostí, které z nich vyplývají. Domluvte se, kde postavíte všechny stany, kde bude stát ohniště, latrína… apod. Jak zajistíte minimální Popis učebního bloku, sociálně ekologický modul: Krajina
4
dopad na okolní přírodu? Vyplňte také stručnou popisku s klíčovými slovy, popisujícími současný obraz Pohody. Domýšlení příběhu (3): Cíl: Hledání pozitivních moţností vývoje příběhu; podpora empatie a rozhodování v roli; připomenout zodpovědnost za svá rozhodování; připravit si materiál ke konfrontaci se skutečným vývojem příběhu. Vylepte si do pracovního listu třetí část příběhu. Jak si myslíte, ţe se bude příběh vyvíjet dál? Vţijte se do role některého ze tří hlavních hrdinů příběhu a napište svou vizi – jak byste chtěli, aby příběh pokračoval. Tiché individuální čtení 4. části příběhu Osada: - viz příloha č. 1 Řízená diskuse (4): Cíl: Porovnat vlastní navrhovaná řešení se skutečným příběhem, najít a vyhodnotit odlišnosti; odvodit důsledky zvoleného řešení; zjistit potřebná fakta (pravidla hospodaření se stromy – zákony, vyhlášky; jak dlouho roste strom – knihy, informační materiály; jak vypadá vybavení srubu – obrázky, fotografie). Co se změnilo a proč? Co to je srub? Co je potřeba k jeho stavbě? Jak stavba probíhala? Co je omezovalo a jak to řešili? Jaké vnitřní vybavení (pohodlí) umoţňuje srub? Odkud čerpali návštěvníci Pohody vodu? Jakou změnu (zátěţ) znamená takové vybavení pro okolní prostředí? Kdo můţe dát svolení k pokácení stromů? Proč vysadili nové stromy? Jak, kdy a jaké stromy asi sázeli? Jak dlouho roste strom? Výtvarné vyjádření (4): Cíl: Konkretizovat, dokumentovat změny a jejich dopad do přírody; podpořit komunikaci, spolupráci a logické uvaţování; umoţnit ţákům výběr individuální role v týmu a tím i uplatnění osobních moţností. Zakreslete a zapište změny do společného obrázku. Nakreslete samostatně všechny nové prvky, vystřihněte a připevněte na zvolené místo na obrázku. Drţte se pouze faktů uvedených v textu a logických souvislostí, které z nich vyplývají. Domluvte se, kde postavíte jednotlivé sruby, kudy se bude sváţet dřevo, kde povedou cesty apod. Vyplňte také stručnou popisku s klíčovými slovy, popisujícími současný obraz Pohody. Domýšlení příběhu (4): Cíl: Uvědomit si vzrůstající dynamiku změn; identifikovat a pojmenovat moţná rizika, ohroţení přírody; zaujmout k situaci ohroţení zodpovědný postoj. Vylepte si do pracovního listu čtvrtou část příběhu. V čem se změnil ţivot lidí na tomto místě od původního ţivota trampů? Proč k těmto změnám došlo? Jaké jsou výhody a nevýhody těchto změn? Je to stále ještě místo, kde je člověk blízko přírodě a můţe z ní čerpat, aniţ by jí škodil? Odpovídá název tohoto místa jeho současnému vzhledu a moţnostem souţití s přírodou? Vnímáte nějaké riziko dalšího vývoje? Jaké? Co by se muselo stát, abychom se vyhnuli naplnění těchto rizik? Poslech 5. části příběhu Osada: - viz příloha č. 1 Řízená diskuse (5): Cíl: Identifikovat dynamiku změn; pojmenovat souvislosti; pouţít vlastní zkušenosti, zapojit logickou úvahu. Naplnila se vaše vize? Co se změnilo a proč? Co to je osada? Co nového potřebují obyvatelé osady? Kolik jich asi v této době na Pohodě bylo? Jaký zásah do přírody znamenala stavba chat a vodovodu? Jak stavby probíhaly? Jak tady lidé teď ţili? Jak se bavili? Co je omezovalo? Proč měla studánka méně vody? Co to znamenalo pro lidi? Výtvarné vyjádření (5): Cíl: Rekapitulovat dosavadní změny a jejich dopady; vyhodnotit dosavadní přínosy a ztráty pro ţivotní prostředí a pro lidi. Zakreslete a zapište změny do společného obrázku. Nakreslete samostatně všechny nové prvky, vystřihněte a připevněte na zvolené místo na obrázku. Drţte se pouze faktů uvedených v textu a logických souvislostí, které z nich vyplývají. Domluvte se, kde postavíte jednotlivé chaty, kudy povede vodovod, kde povedou silnice,… Vyplňte také stručnou popisku s klíčovými slovy, popisujícími současný obraz Pohody. Popis učebního bloku, sociálně ekologický modul: Krajina
5
Zjistěte a spočítejte z jednotlivých popisek počet změn (dopadů na ţivotní prostředí), ke kterým v jednotlivých částech příběhu docházelo. Nakreslete jednoduché schéma souvislostí těchto změn. Domýšlení příběhu (5): Cíl: Porovnat a vyhodnotit četnost a významnost změn; umoţnit nahlíţení na probíhající změny z různých úhlů pohledu. Vylepte si do pracovního listu pátou část příběhu. Kterou z posledních změn povaţujete za nejvýznamnější? Proč? V jakých souvislostech k těmto změnám došlo (příčina, důsledek)? Probíhají změny stále stejnou rychlostí? Jak si myslíte, ţe lidé budou řešit nedostatek vody ve studánce? Jak si myslíte, ţe příběh skončí? Jaké si myslíte, ţe příběh sleduje poselství? Poslech 6. (poslední) části příběhu Osada: - viz příloha č. 1 Řízená diskuse (6): Cíl: Najít moment „zrychlení“ proměn; uvědomit si zodpovědnost lidí za proměny ţivotního prostředí. Naplnily se vaše úvahy? Co se změnilo a proč? Jak to všechno probíhalo? Jak tady lidé teď ţijí? Jak se baví? Co je omezuje? Proč uţ nevysazují nové stromy? Souhlasí stále ještě název místa s jeho současným vzhledem? Je to stále ještě panenská příroda? Výtvarné vyjádření (6): Cíl: Propojit příběh s reálným ţivotem a osobními zkušenostmi; zformulovat vlastní poselství příběhu; najít kritické body zlomu a navrhnout alternativní postup vývoje příběhu. Úkol: Zakreslete změny do společného obrázku. Nakreslete samostatně všechny nové prvky, vystřihněte a připevněte na zvolené místo na obrázku. Drţte se pouze faktů uvedených v textu a logických souvislostí, které z nich vyplývají. Vyplňte také stručnou popisku s klíčovými slovy, popisujícími současný obraz Pohody. Jaký byste dali příběhu název? Kdo si myslíte, ţe jej napsal a proč? Myslíte, ţe je to příběh reálný, mohl se ve skutečnosti odehrát? Kdy a jaké změny byste navrhovali v příběhu udělat, aby si Pohoda zachovala více ze svého původního charakteru? 3. Závěrečná reflexe: Řízená diskuse, záznam do pracovního listu: Znáte podobné případy proměny původní krajiny? Jaké faktory na proměnu přírody/krajiny působí? V čem spatřujete výhody a nevýhody takových proměn? Který z negativních dopadů ohroţuje kvalitu našeho ţivota v současnosti, v budoucnosti? Jak se dá čelit negativním dopadům na krajinu/ţivotní prostředí? Jak vypadá krajina našeho regionu? Jak se měnila v průběhu posledních deseti, dvaceti a více let? Co bylo příčinou těchto proměn? Kde můţeme tyto změny zjistit? Jaký měly dopad na ţivot lidí? Co to znamená industrializace, meliorace, … Co to znamená zodpovědně ekologicky myslet a jednat? Co to je osvěta? Putování za pamětí mělnické krajiny (vhodné obměnit dle regionu, kde výuka probíhá): Ţáci se seznámí s knihou Renaty Špačkové Putování za pamětí mělnické krajiny. Kniha připomíná minulost Mělníka. Zaměřuje se na krajinu v okolí vinařského města a především na drobné památky do ní zasazené, které jí vtiskují jedinečnost – kostely a kaple, kříţky, zvoničky, sochy (především sv. Jana Nepomuckého), bělostné zdi vinic, solitérní objekty vinařských lisů a usedlostí apod. „Nejedná se o mrtvé objekty (byť jsou mnohdy opuštěné). Odrážejí totiž život našich předků. Je v nich jejich práce, um, vypovídají o jejich obavách, starostech i radostech, víře v přímluvu.“ Opomenuty v knize nejsou ani další nositelé paměti: památné stromy, prameny i studánky. „Někdy poněkud váhám nad pojmem minulost, neboť děje minulé utvářejí naši přítomnost a naše dnešní rozhodnutí a jednání určují život těch, kteří přijdou po nás. Platí tedy slova Johna Ruskina (1849): Památky nepatří nám, ale těm, kteří je vytvořili, a těm, kteří přijdou po nás.“ Kniha vznikla na základě studia literatury a pramenů i vzpomínek pamětníků. Je Popis učebního bloku, sociálně ekologický modul: Krajina
6
doplněna více neţ 200 fotografií, převáţeně historických, které zapůjčili soukromí sběratelé, Státní okresní archiv Mělník, Regionální muzeum Mělník a Národní památkový ústav – ústřední pracoviště. Součástí je i mapa Mělníka a okolí z roku 1913, plán vinic publikovaný v roce 1932 a mapa Mělníka s objekty – památkami zmiňovanými v kníţce – ať jiţ existujícími nebo zaniklými. Publikace rekapituluje dnešní stav a zároveň představuje ztráty za uplynulou polovinu století, i právě probíhající zániky. Zadání dlouhodobého úkolu – 1. varianta: Zjistěte a zdokumentujte fakta o proměnách krajiny (Mělník a okolí – vhodné obměnit dle regionu, kde výuka probíhá). Vyhodnoťte přínosy a úskalí těchto proměn, přemýšlejte o moţnostech ekologicky zodpovědnějšího chování vůči krajině/ţivotnímu prostředí. Zpracujte a vyhodnoťte na toto téma veřejný průzkum (anketu). Připravte společnou prezentaci získaných poznatků. Při práci na úkolu budou tedy ţáci: a) Zjišťovat odpovědi na stanovené otázky b) Pouţívat různé informační zdroje: - odborné texty (část textů je uvedena v příloze č. 7, dále je moţné vyuţít texty přímo v Multimediální ročence ţivotního prostředí), - praktická cvičení, pozorování, pokusy, - rozhovory s pamětníky, zápisy v kronikách, - veřejná anketa (anketní otázky – ukázka práce ţáků – viz příloha č. 5), - články z tisku, internet. c) Zpracovávat Power pointové prezentace, které obsahují - fakta a názory zpracovaná v přehledných krátkých textech, - dokumentární fotografie a obrázky, video. Svoji práci si musí efektivně zorganizovat. Znamená to přemýšlet o tom, v rámci jaké výuky se mohou zvolené problematice věnovat společně; na koho se mohou obrátit s ţádostí o spolupráci; jak je moţné si mezi sebou práci rozdělit. Z odpovědí na tyto otázky pak sestaví plán další práce, která se bude odehrávat částečně v běţné výuce konkrétních předmětů, částečně v samostatné domácí nebo organizované mimoškolní činnosti. Ţáci si rozdělí práci do skupin podle tematických okruhů nebo podle informačních zdrojů, případně podle dohodnuté formy zpracování. Zadání dlouhodobého úkolu – 2. varianta: Druhou variantou dlouhodobého úkolu je realizace výzkumu připraveného s odborníkem – sociologem. Výzkum je detailně popsaný v příloze č. 8. Dotazník je obsahem přílohy č. 9. Cílem výzkumu je: a) Zjistit nejrůznější postoje a vztah starousedlíků v dané lokalitě k proměnám krajiny. Konkrétně popis jedné změny, která se jim líbila, a jedné změny, která se jim nelíbila. Cílem je, aby lidé popsali, co se stalo, jaký k tomu mají postoj, vztah, co proţívají a proč. b) Zjistit, jakým způsobem prakticky funguje u nás v lokalitě péče o krajinu ze strany státních institucí a neziskových organizací (příp. jiných občanských aktivit) reprezentovaná zástupci těchto institucí – experty na danou problematiku. Vzhledem k charakteru cíle půjde nejvíce o kvalitu a hloubku informací. Úkolem je respondentům co nejlépe porozumět, pochopit jemné nuance jejich názorů a pohledů. U expertů půjde o efektivní a rychlé zmapování způsobu (zejména praxe), jak se v dané lokalitě pečuje o krajinu. Podstatné je zjistit, jak skutečně realita funguje, nikoli jak se tváří nejrůznější dokumenty, které tuto péči popisují. B. INTEGRACE TÉMATU DO BĚŽNÉ VÝUKY Cíl: Získat potřebná fakta a názory k problematice proměny místní krajiny. Získání poznatků a očekávaných výstupů garantují vyučující konkrétních předmětů. Ti zapracují v následujícím období do své výuky aktivity zaměřené na získání odpovědí na stanovené otázky. Otázky jsou tedy základem pro integraci tématu do výuky vybraných předmětů. Ţáci jsou vedeni k tomu, aby si poznámky a zjištění z této výuky evidovali (budou je potřebovat k přípravě prezentace a s nimi pracovat při jednodenním projektu). Příklad otázek: Popis učebního bloku, sociálně ekologický modul: Krajina
7
-
-
-
-
-
Co je to kulturní krajina? Jak je moţné pečovat o kulturní krajinu? Jaké faktory na proměnu přírody/krajiny působí? Jak ji ovlivňují pozitivně/negativně? Který z negativních dopadů ohroţuje kvalitu našeho ţivota v současnosti, v budoucnosti? Jak se dá čelit negativním dopadům na krajinu / ţivotní prostředí? Co to je ekosystém, ekologická stabilita,…? Co jsou alternativní zdroje? Jak se na proměně naší krajiny podílel průmyslový rozmach minulého století (chemické továrny, tepelná elektrárna, loděnice, cukrovary) a s ním související změny v dopravě a výstavbě města. Jak a kdy vznikal hlavní charakter krajiny našeho regionu? Jaký typ krajiny najdeme v našem regionu? Jaké existují doklady o dřívější podobě krajiny našeho regionu? Jak se krajina v našem regionu měnila v průběhu posledních deseti, dvaceti a více let? Co bylo příčinou těchto proměn? Kde můţeme tyto změny zjistit? Jaký měly dopad na ţivot lidí? Co v naší je v krajině našeho regionu zajímavého? Kteří umělci se krajinou našeho regionu inspirovali? Kde můţeme zjistit konkrétní proměny naší krajiny? Jaký názor mají na proměny krajiny v našem regionu zdejší obyvatelé? Jak to můţeme zjistit? Jak se dělá anketa? Jak se organizuje a vyhodnocuje? Co to znamená zodpovědně ekologicky myslet a jednat? Co to je osvěta?
Možné vzdělávací přesahy: Člověk a příroda: Použité metody: - studium odborných textů, diskuse s odborníky, terénní cvičení, pozorování; pokusy a jejich vyhodnocování; pořizování fotodokumentace, náčrtů a plánků. Očekávané výstupy (RVP): - zhodnotí vyuţívání prvotních a druhotných surovin z hlediska trvale udrţitelného rozvoje na Zemi, - orientuje se v přípravě a vyuţívání různých chemických látek v praxi a jejich vlivech na ţivotní prostředí a zdraví člověka, - odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí, - odvodí na základě pozorování základní projevy chování ţivočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob ţivota a přizpůsobení danému prostředí, - zhodnotí význam ţivočichů v přírodě i pro člověka, - uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na ţivotní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému, - aplikuje praktické metody poznávání přírody, - dodrţuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání ţivé a neţivé přírody, - přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými sloţkami v krajině, - zvaţuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich, - uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných sloţek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů), - uvádí na vybraných příkladech závaţné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na ţivotní prostředí, - ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu, - aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny, - uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě. Environmentální výchova: - vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů, - vede k pochopení významu a nezbytnosti udrţitelného rozvoje jako pozitivní Popis učebního bloku, sociálně ekologický modul: Krajina
8
-
perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti, podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí, přispívá k utváření zdravého ţivotního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí, vede k angaţovanosti v řešení problémů spojených s ochranou ţivotního prostředí, vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví.
Jazyk a jazyková komunikace: Použité metody: - studijní čtení a analýza odborného textu; sestavení ankety, formulace otázek, příprava na besedu, rozhovor a jeho zpracování. Očekávané výstupy (RVP): - odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji, - vyuţívá základy studijního čtení – vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát. Člověk a společnost: Použité metody: - studium kroniky, regionálního tisku a literatury, setkání s místními pamětníky, rozhovor, diskuze, dokumentace proměn. Očekávané výstupy (RVP): - zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a aktivně proti němu vystupuje, - posoudí a na příkladech doloţí přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci - rozpozná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady, - objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady moţných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni – v obci, regionu. Matematika a její aplikace: Použité metody: - aplikační úlohy dokumentující dynamiku změn; vyhodnocení získaných informací, včetně ankety v grafech a tabulkách. Očekávané výstupy (RVP): - analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichţ vyuţívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel, - vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem, - matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím funkčních vztahů. Informační a komunikační technologie: Použité metody: - vyhledávání odpovědí na vybrané otázky; zpracování prezentace. Očekávané výstupy (RVP): - ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závaţnost a vzájemnou návaznost, - pouţívá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji, - zpracuje a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě. Člověk a umění: Použité metody: - malování v přírodě, studium výtvarných děl zachycujících krajinu regionu, výtvarné ztvárnění získaných poznatků pro účely veřejné prezentace. Očekávané výstupy (RVP): - osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě Popis učebního bloku, sociálně ekologický modul: Krajina
9
a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a proţitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění). C. JEDNODENNÍ PROJEKT Cíl: Cílem projektu je pouţít získané poznatky k vytvoření smysluplného, uţitečného produktu v podobě veřejně prospěšné akce a tím přispět k ekologicky zodpovědnému myšlení a chování lidí v místním regionu. V průběhu několika týdnů ţáci získali odpovědi na stanovené otázky a zpracovali je do výstupních prezentací. Získali tak potřebné odborné poznatky, osobní zkušenosti a názory širší skupiny občanů. 1. Motivace, mapování: Prezentace a jejich sdílení: Pracovní skupiny ţáků prezentují výsledky své práce. Po kaţdé prezentaci následuje diskuze s prezentující skupinou dle osnovy: a) Formulujte konkrétní ocenění předvedené prezentace (dodrţení obsahu, forma zpracování, způsob prezentace, porozumění problematice, rozlišování faktů a názorů,…). b) Pokládejte prezentující skupině doplňující nebo kontrolní otázky k obsahu, formě zpracování, způsobu prezentace, porozumění problematice,…). c) Revize otázek – označte, na které z otázek prezentace odpověděla. d) Poslední slovo patří prezentující skupině – vyjádřete se k osobním pocitům a zkušenostem z přípravy a realizace vaší prezentace. Ţáci obdrţeli záznamové listy pro hodnocení jednotlivých prezentací. Individuální hodnocení skupiny jsou zveřejněna (vystavena) po skončení všech prezentací. Záznamový list: Hodnocení prezentace skupiny č. XY (hodnotí spoluţáci a vyučující po skončení prezentací). Kritéria
Splněno
Splněno s výhradami
Nesplněno
Dodrţení tématu Kvalita dokumentace Technické zpracování Pochopení tématu Kvalita prezentace Zobecnění: Úkol: Sepište v malých skupinách návrh zásad, které by měl člověk dodrţovat při zodpovědném souţití s přírodou Ţáci vytvoří skupiny tak, aby v kaţdé z nich byl zastoupen alespoň jeden ţák původní prezentující skupiny. K návrhu zásad mohou pouţívat i své poznámky z předcházející výuky (části B). Tyto návrhy jsou vstupním materiálem pro práci v další části projektu. Diskuze – upřesnění produktu: Cíl: Přivést ţáky k vlastnímu logickému odvození toho, ţe se získanými poznatky by měli nějak smysluplně naloţit. Úkol: Uspořádat veřejnou výstavu - dokumentovat proměnu krajiny v našem regionu, informovat o jejích zajímavostech, inspirovat k ekologicky zodpovědnému myšlení Popis učebního bloku, sociálně ekologický modul: Krajina
10
a chování (neboli ukázat, „co je u nás za humny k vidění“ a jak o to máme pečovat). Diskuze je odstartována citátem zapsaným na tabuli: „Nestačí jen vědět, vědění se musí pouţít.“ (J. W. Goethe) Jak této myšlence rozumíte? Na jakém příkladu je moţné dokumentovat pochopení této myšlenky? Jak tato myšlenka souvisí s naší prací na projektu? Proč se lidé dopouštějí nevhodných zákroků do přírody / krajiny? Jak souvisí vědomosti o přírodě s chováním k ní? Jaké neznalosti odhalila veřejná anketa? Co můţeme pro lepší informovanost lidí udělat? Brainstorming, schéma přípravy: Jak se dělá výstava? Jakou můţe mít podobu? Kde, kdy, pro koho by měla být uspořádána? O čem musíme v přípravě výstavy přemýšlet? Ţáci diskutují v malých skupinách a na lepící papírky zapisují jednotlivé náměty. Z těch pak tříděním a strukturováním vytvářejí jednoduché schéma (tabulku). Zjednodušená ukázka: Okruh příprav:
I. PROGRAM
II. PROSTŘEDÍ
Dílčí náměty: - prezentace projektu - zveřejnění výsledků ankety - výzva k respektování zásad - vystavené práce z projektu (texty, testy, obrázky, foto, apod.) - umoţnit lidem dívat se, diskutovat, zapojit se aktivně
- zajistit prostory, materiál – pozvánky, III. veřejné vyhlášení akce, ORGANIZACE plakát, propagační info PROPAGACE materiál
Další otázky: Jak sestavit jedinou ukázkovou prezentaci? V jaké formě prezentovat výsledky ankety?
Poznámky: Technické a komunikační dovednosti 10 ţáků
Jak uspořádat vystavovaný Výtvarné materiál? Jsou potřeba dovednosti, popisky? tvořivost Jak uspořádat prostor? 8 ţáků S kým je potřeba spolupracovat? Jak má vypadat pozvánka,…? Jakou má mít formu a obsah?
Výtvarné a komunikační dovednosti 10 ţáků
Podle specifikace okruhů přípravy se ţáci zařadí do pracovních skupin. 2. Řešení: V této části projektu pracují ţáci ve skupinách na dílčích úkolech. Kaţdá ze skupin zpracovává získané poznatky jiným způsobem, formou a v jiném rozsahu. Úkoly: Okruh I.: Okruh II.: -
Vypracovat konečnou podobu zásad zodpovědného souţití s přírodou (ukázka práce ţáků – viz příloha č. 6). Vypracovat prezentaci o problematice vztahu ke krajině (pouţít zdařilé části hotových prezentací, případně dopracovat další části). Vypracovat a nacvičit si komentář k prezentaci (10–15 minut). Vypracovat prezentaci o přípravě, realizaci a výsledcích ankety. Vypracovat a nacvičit si komentář k prezentaci (10–15 minut). Sestavit scénář výstavy – tematické uspořádání. Vybrat vhodné texty, dokumentaci,…odpovídající scénáři výstavy. Vytvořit stručné písemné komentáře a popisky. Navrhnout vhodný prostor a jeho uspořádání.
Okruh III.: - Vytvořit návrhy pozvánek a plakátu. - Sepsat text vyhlášení výstavy ve školním rozhlase. - Napsat průvodní dopis s ţádostí o zveřejnění pozvánky na (Obecní úřad, Městský úřad,…). Popis učebního bloku, sociálně ekologický modul: Krajina
11
-
Vytvořit propagační – informační leták s tématikou výstavy. Dohodnout s kompetentní osobou moţnost vyuţití zvolených prostor, poţadavky na materiál, moţný termín výstavy.
3. Tvorba produktu: Cíl: Zkompletovat veškeré podklady a materiály k realizaci výstavy. Použité metody: Skupinová práce, výtvarné činnosti, práce s počítačem, práce s textem. Výsledky práce jednotlivých skupin je potřeba společně konzultovat a doladit. Finálním produktem tohoto projektového dne je podrobný plán a uspořádaný materiál k instalaci výstavy. Samotná výstava pak bude instalována v rámci výuky (výtvarná výchova, pracovní činnosti) nebo ve volném čase ţáků. Pro efektivitu projektu, zejména pro potvrzení významnosti ţákovské práce na projektu je důleţité, aby výstava byla opravdu realizována a následně vyhodnocena. 4. Reflexe: Cíl: Pojmenovat si osobní přínos práce na projektu, a to v rovině poznatků i postojů Pouţité metody: komunitní kruh, shrnutí, zosobnění. Komunitní kruh: Práce na projektu byla dlouhodobá. Vyučující připomene tři části (tematickou výuku, integraci tématu do výuky/výzkum a projektový den). Úkol: Připomeňte si, jak jste v projektu postupovali (co jste dělali). Rekapitulaci práce na projektu začíná vyučující. Ţák vedle něho navazuje další větou a tak se postupně vystřídají všichni. Na projektu jste pracovali společně. Kromě poznatků a dovedností byly pro vaši práci důleţité i vaše proţitky a pocity. Vyučující zadává téma k osobní reflexi proţitků a pocitů spojených s prací na projektu. Úkol: Který úkol (který z okamţiků) v projektu byl pro vás osobně zajímavý (těţký, příjemný, nový, sloţitý,…); kdy jste cítili spokojenost, uţitečnost, uznání, zklamání ap. Shrnutí: Co víš / co si myslíš o vlivu člověka na krajinu? Fakta
Osobní názor
Jak můţeš projevovat svůj zodpovědný přístup k přírodnímu prostředí a krajině? V současné době
V budoucnu
V komunitním kruhu ţáci diskutují o svých záznamech. Zosobnění: Vyučující nabídne ţákům, aby si zpracovali své vlastní rozhodnutí, týkající se ekologicky zodpovědného chování. Pouţijí k tomu následující schéma: - Moje rozhodnutí: - Problém, který chci řešit: - Poznatky a zkušenosti, ze kterých čerpám: - Osobní motivace: - Moje rozhodnutí: Evaluace
Tento dlouhodobý projekt je rozloţen do tří různě organizovaných částí. Pro ţáky i vyučující se tím stala práce na projektu přehlednější. Jednotlivé části plní úkol motivace (tematický výuka), přípravy (integrace do výuky/výzkum) a realizace (jednodenní projekt).
Popis učebního bloku, sociálně ekologický modul: Krajina
12
Efektivita projektu z pohledu ţáků spočívá v tom, ţe jejich dlouhodobé snaţení bude zakončeno úspěšnou veřejnou akcí. Z pohledu pedagogického je důleţité, ţe kromě samotného produktu (výstavy) proběhne i dostatečná reflexe, prostřednictvím níţ si ţáci uvědomí, čím konkrétním je práce na projektu obohatila. Materiál pouţitý na výstavu má potenciál stát se po delší dobu studijním materiálem ţáků dalších ročníků. Problémy a možná úskalí
Projekt předpokládá spolupráci vyučujících na jeho přípravě. Důleţité je především časové sladění výuky tak, aby v části B bylo moţno se ţáky pracovat na předem zadaných otázkách. Řešením je plánování tohoto projektu uţ před zahájením školního roku. Projekt by neměl směřovat jen k očekávanému produktu. Ţákům by měl z projektu zůstat materiál dokumentující získané poznatky. Úskalím můţe být vedení a evidence postupně získávaných materiálů. Je vhodné odlišit v tomto směru materiál osobní a skupinový. Garanti projektu by měli ţáky vést k zakládání materiálů, vedoucí projektu by měl v jeho průběhu učit ţáky materiál třídit a evidovat. Významnou roli hraje i to, zda ke zpracování poznatků nabízíme ţákům hotová schémata, přehledy, pracovní listy.
Přílohy
Příloha č. 1: Příběh Osada – celý text Příloha č. 2: Pětilístek – popis metody a ukázka práce ţáků Příloha č. 3: Pracovní list – práce s příběhem Příloha č. 4: Popisky k příběhu – ukázka práce ţáků Příloha č. 5: Anketní otázky – ukázka práce ţáků Příloha č. 6: Zásady environmentálně odpovědného jednání – ukázka práce ţáků Příloha č. 7: Odborné texty Příloha č. 8: Metodický průvodce k výzkumu o krajině Příloha č. 9: Záznamový arch
Autor
Mgr. Jitka Kašová Tato aktivita byla realizována na základě námětů a spolupráce se ZŠ Kounice a Gymnáziem Hladnov Ostrava. Materiály byly vytvořeny ve spolupráci se SSEV Pavučina (www.pavucina-sev.cz).
Zdroje
Multimediální ročenka ţivotního prostředí [online].[cit. 2013-7-1]. Dostupné z:
Naučné stezky [online]. [cit. 2013-8-1]. Dostupné z: Tipy na výlety, památky v ČR, turistika, dovolená v ČR. [online].[cit. 2013-7-1]. Dostupné z: <www.vyletnik.cz> Územní plán města Archiv města, městské kroniky; literatura s regionální tematikou
Popis učebního bloku, sociálně ekologický modul: Krajina
13
