Multimediální ročenka životního prostředí

Popis učebního bloku

Multimediální ročenka životního prostředí terénní modul

kapitola: Krajina

Název

Proměny krajiny – minulost, současnost, budoucnost

Anotace

Učební celek reflektuje téma krajiny z pohledu časového (minulost, současnost, budoucnost). Ţáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, jak se krajina během času mění, jaké vlivy způsobují její proměny, jak mohou sami ovlivnit podobu krajiny, kde ţijí – tj. ovlivnit její současnu a budoucí podobu. Učební celek je velmi pestrý, zahrnuje návštěvu muzea a práci se starými mapami, terénní průzkum v krajině i návštěvu městského úřadu a seznámení se skutečnými územně plánovacími dokumenty. Tato pestrost na jedné straně udrţí motivaci ţáků a na druhé straně přispívá k pochopení toho, ţe ochrana krajiny je komplexní záleţitostí, kde jsou nutné různé úhly pohledu. Zároveň jsou vyuţity herní prvky při simulaci procesu EIA. Učební celek se také zabývá problematikou umísťování staveb, technologií a dalších průmyslových a těţebních aktivit v krajině. Ţáci provedou terénní průzkum, ve kterém rozpoznají sloţky a biotopy krajiny, určí jejich nepostradatelné funkce a odhadnou jejich stav. Projekt velmi zjednodušeně simuluje proces EIA, neboli posuzování vlivu staveb a technologií na ţivotní prostředí (ve smyslu zákona č. 100/2001). Ţáci jsou vedeni k tomu, aby se seznámili s právy občanů zasahovat do rozhodovacího procesu a uvědomili si tak značnou demokratičnost procesu, v naší legislativě ojedinělou. Jsou tak nenásilně motivováni k tomu, aby se z nich stali aktivní občané vytvářející občanskou společnost.

Cílová skupina

II. stupeň ZŠ (9. třída), SŠ

Typ výuky a časový rozsah

projekt

tematická výuka

jiné

1denní

vícedenní

dlouhodobý/á

třídní

ročníková(-ý)

školní

Časový harmonogram učebního celku: Název Úvod Část první: Minulost krajiny Část druhá: Současnost krajiny

Podnázev

Krok 6-7c: Příprava terénního průzkumu + tvorba panelu Minulost Krok 7d: Terénní průzkum Krok 7e-8: Závěr a reflexe

Část třetí: Budoucnost krajiny Reflexe

Čas 15 min. 2 vyučovací hodiny 1 vyučovací hodina

Prostředí Učebna Učebna / muzeum Učebna

3 vyučovací hodiny – záleţí na délce zvolené trasy 1 vyučovací hodina 1 vyučovací hodina (nezapočítána doba dopravy) 1 vyučovací hodina

Terén

Učebna Městský úřad

Učebna

Kromě uvedených časů na přímou realizaci aktivit je potřebný ještě další čas na sehnání a tisk map a přípravu jednotlivých panelů (samostatná práce ţáků mimo vyučovací Popis učebního bloku, terénní modul:Krajina

1

Vzdělávací obor a průřezové téma (dle RVP)

hodiny). Dále je vhodné, aby mezi přípravou terénního průzkumu a samotným průzkumem byl cca 1 týden času, aby si ţáci mohli dohledat další potřebné informace o zájmovém území na internetu, v muzeu atd. Očekávané výstupy pro ZŠ: Informační a komunikační technologie: Vyhledávání informací a komunikace: Ţák  ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závaţnost a vzájemnou návaznost. Zpracování a vyuţití informací: Ţák  pouţívá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji. Člověk a příroda – přírodopis: Základy ekologie: Ţák  uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na ţivotní prostředí. Praktické poznávání přírody: Ţák  aplikuje praktické metody poznávání přírody,  dodrţuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání ţivé a neţivé přírody. Člověk a příroda – zeměpis: Geografické informace, zdroje dat, kartografie, topografie: Ţák  pouţívá s porozuměním základní topografickou a kartografickou terminologii,  vytváří a vyuţívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu. Ţivotní prostředí: Ţák  uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných sloţek a prvků,  uvádí na vybraných příkladech závaţné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů. Terénní geografická výuka, praxe a aplikace: Ţák  ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu,  aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování krajiny,  uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě. Obory a očekávané výstupy pro gymnázia: Člověk a příroda – geografie: Ţivotní prostředí: Ţák  zhodnotí na příkladech různé krajiny jako systém pevninské části krajinné sféry se specifickými znaky, určitými sloţkami, strukturou, okolím a funkcemi,  analyzuje na konkrétních příkladech přírodní a kulturní (společenské) krajinné sloţky a prvky krajiny. Geografické informace a terénní vyučování: Ţák  orientuje se s pomocí map v krajině,  pouţívá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii,  vytváří a vyuţívá vlastní mentální schémata a mentální mapy pro orientaci v konkrétním území. Občanský a společensko-vědní základ: Občan ve státě: Ţák  uvede příklady, jak můţe občan ovlivňovat společenské dění v obci a ve státě a jakým způsobem můţe přispívat k řešení záleţitostí týkajících se veřejného zájmu. Informatika a informační a komunikační technologie: Zdroje a vyhledávání informací, komunikace: Ţák  vyuţívá dostupné sluţby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci,  vyuţívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů,  posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací.

Popis učebního bloku, terénní modul:Krajina

2

Průřezová témata pro ZŠ: Environmentální výchova:  rozvíjí porozumění vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí,  vede k uvědomování si podmínek ţivota a moţností jejich ohroţování,  umoţňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí,  poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro kaţdodenní ţádoucí jednání,  ukazuje modelové příklady jednání z hledisek ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje ţádoucích i neţádoucích,  napomáhá rozvíjení spolupráce v péči i ţivotní prostředí na místní, regionální úrovni. Mediální výchova:  rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného slova,  Přispívá k vyuţívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu,  Přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu. Osobnostní a sociální výchova:  vede k porozumění sobě samému a druhým,  utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci,  umoţňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení sloţitých situací (např. konfliktů). Průřezová témata pro Gymnázia: Environmentální výchova

V oblasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci:     

uvědomovat si specifické postavení člověka v přírodním systému a jeho odpovědnost za další vývoj krajiny; projevovat pokoru, úctu k hodnotám, které neumí vytvořit člověk, oceňovat hodnotu přírody, vnímat a být schopen hodnotit různé postoje k postavení člověka v přírodě a k chování člověka vůči přírodě; pochopit, ţe člověk z hlediska své existence potřebuje vyuţívat přírodní zdroje ve svůj prospěch, ale vţdy tak, aby nedošlo k nevratnému poškození ţivotního prostředí; uvědomit si, ţe k ochraně přírody můţe napomoci kaţdý jedinec svým ekologicky zodpovědným přístupem k běţným denním činnostem; vnímat místo, ve kterém ţije, a změny, které v něm probíhají, a cítit zodpovědnost za jeho další vývoj, a to nejen z hlediska ţivotního prostředí.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci:      

znát z vlastní zkušenosti přírodní a kulturní hodnoty ve svém okolí, uvaţovat o nich v souvislostech a chápat příčiny a následky jejich poškozování; pochopit velkou provázanost faktorů ekologických s faktory ekonomickými a sociálními a být schopen vybrat optimální řešení v reálných situacích; nahlíţet různé aspekty ekologických problémů, vytvářet si vlastní názor a postoj k nim; uvědomit si vliv znečištěného prostředí na lidské zdraví; dozvídat se, jaké moţnosti mám jako občan při ochraně ţivotního prostředí a umět je vyuţívat; propojit poznatky a dovednosti z jednotlivých vzdělávacích oblastí a vyuţívat je při řešení environmentální problematiky.


3

Konkrétní výstupy učebního bloku

Ţák rozpozná jednotlivé sloţky a biotopy krajiny. Ţák odhadne stav sloţek a biotopů konkrétního krajinného území. Ţák vysvětlí termín EIA a jeho souvislost s ochranou krajiny. Ţák vysvětlí, co znamená právo občanů při rozhodovacím procesu umísťování staveb a technologií v krajině. Ţák pojmenuje a vysvětlí alespoň některé zásahy člověka do krajiny a jejich důsledky. Ţák získá motivaci k zapojení se do vytváření občanské společnosti, která se snaţí pomocí různých spolků, občanských sdruţení apod. spolupracovat na ochraně a tvorbě krajiny.

Vzdělávací kontext

Je vhodné, aby učebnímu celku předcházela výuka Zeměpisu – kartografie a topografie, aby ţáci uměli alespoň základně pracovat s mapou. Jak lze na projekt navázat? - Další průzkum historické podoby krajiny v okolí města – pomocí starých fotek, map - tvorba fotografické výstavy (srovnání s dnešními fotografiemi). - Tvorba fotografické výstavy na téma: Je naše krajina hezká? – současné fotky míst, které se ţákům během terénního průzkumu nelíbily/líbily (téma krajinného rázu). - Aktivní zapojení do konkrétního procesu projednávání EIA (pokud v daném místě nějaký probíhá).

Prostředí výuky

učebna/interiér

terén/exteriér

Učebna, muzeum, terén, městský úřad – viz výše harmonogram učebního celku Pomůcky

Minulost:  kopie historických a současných map pro kaţdou skupinu ţáků (cca 6 skupin),  historické, popř. současné fotky.  průsvitné fólie,  lihové fixy,  nástěnka se současnou mapou území,  barevné špendlíky,  počítače s internetem, tiskárna. Současnost:  lístky s napsanými rolemi (v případě losování rolí),  rekvizity pro jednotlivé role (kravata ad. – dají dohromady ţáci),  mapa zájmového území,  odborné publikace o zájmovém území, atlasy a určovací klíče pro terénní průzkum,  fotoaparát (dokumentace terénního průzkumu),  výzkumné deníky pro jednotlivé skupiny (sešity A4). Budoucnost:  obrázky zachovalé a poškozené krajiny,  odborné texty rozstříhané - příloha,  papíry A4,  fixy. Pomůcky pro tvorbu panelů:  3 x nástěnky nebo korkové tabule,  špendlíky,  fixy, výtvarné potřeby,  papíry, lepidla,  fotky, mapy a další obrazový materiál pouţitý v rámci jednotlivých etap,  další pomůcky závisí na kreativitě ţáků.


4

Struktura výuky a popis jednotlivých fází výuky

Úvod (15 min.) Tuto část projektu je nejlepší zařadit na konci běžné hodiny jako přípravu pro vycházku do muzea. Krok 1: Slovní asociace – Co je to krajina? Učitel napíše na tabuli pojem Krajina a vyzve ţáky, aby zkusili říkat to, co je napadá při vyslovení pojmu krajina. Jednotlivé podněty zapisuje na tabuli (flipchart). Po vyčerpání námětu zkusí učitel přečíst některou z definic krajiny a spolu s ţáky hledá souvislosti s napsanými náměty ţáků. Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů zní definice krajiny takto: „Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky“. Takový úvod je podstatný pro další práci, aby učitel i ţáci mohli dále pracovat s pojmem krajina, který si na začátku ujasnili. Krok 2: Rozdělení práce a vysvětlení celého učebního celku Učitel ve zkratce přiblíţí učební celek, který je rozdělen do 3 částí. V rámci jednotlivých etap budou ţáci pracovat společně (popř. rozděleni do menších skupin pro lepší organizaci práce). Na počátku však učitel rozdělí ţáky ve třídě do 3 skupin s názvy MINULOST, SOUČASNOST, BUDOUCNOST. Kaţdá skupina bude mít jeden hlavní úkol: vytvořit prezentační panel, který shrne základní data / výsledky a proces z dané etapy (pomocí fotek, map, popisků a dalšího materiálu, který se během etapy pouţil v rámci celé třídy). Na závěr budou panely vyhodnoceny na základě těchto kritérií: a) úplnost a správnost údajů, b) umělecký dojem, c) zvláštní přínos – pokud ţáci ze své iniciativy vytvoří nad rámec zadání. Na závěr učitel zadá ţákům první úkol – sběr historického materiálu o krajině v okolí jejich obce (cca do 20 km) – mapy, fotky a další a probere s nimi jednotlivé zdroje (muzeum, internet, pamětníci, antikvariáty ad.). Vybrané internetové zdroje: www.staremapy.cz http://archivnimapy.cuzk.cz/

Část první: Minulost krajiny (1 vyučovací hodina) Krok 3: Jak vypadala krajina v okolí našeho města dříve? – práce skupin Organizace práce: Pro tuto část je potřeba mít dostatek archivního materiálu (mapy, fotky), které lze získat v oblastním muzeu, na internetu, od pamětníků, v antikvariátech ad. Tato etapa můţe probíhat přímo v muzeu (v případě dostatečného prostoru pro celou třídu), popř. jsou v muzeu pouze získány kopie historických map a další práce pokračuje v učebně. Učitel rozdělí ţáky do skupin cca po 5. Je zapotřebí pořídit od jednotlivých map více kopií pro samostatnou práci jednotlivých skupin. Ţáci pod vedením učitele porovnávají jednotlivé mapy a snaţí se odpovědět na níţe uvedené otázky. Kaţdá skupina dále obdrţí průsvitné fólie a lihové fixy. Na průsvitné fólie lze zakreslit některé zásadní body (např. regulace řeky). Fólii lze pro větší názornost pak přiloţit na další mapu a upozornit na změny v podobě krajiny. K dispozici jsou také staré fotografie, které jsou volně k pouţití na některé z lavic. Na začátku práce je nutné upozornit na rozdílná měřítka map (a ujasnit práci se starými mapami) a na historické názvy obcí (např. německé, psané švabachem ad.). Tematické otázky: Krajina:  Jak se proměňovaly složky krajiny (les, pole, sídlo)? Jak se měnilo užívání krajiny?  Jaké jsou některé zásadní proměny mezi historickou a současnou krajinou (např. změna toku řek – regulace, meandry; založení/vysušení rybníků; vykácení lesů; hustší sídelní a silniční síť; vznik lomů – vytěžení kopců; vznik Popis učebního bloku, terénní modul:Krajina

5

průmyslových oblastí ad.)? Osídlení:  Jak se proměňovala hustota osídlení?  Jak velká byla sídla – jak se proměňovala jejich velikost?  Kde byla sídla v krajině umístěna (u řek, v údolí…)?  Jaké obce již na současných mapách nenajdete? Silnice/stezky:  Kudy vedly staré cesty (např. obchodní stezky)?  Kopírují některé současné silnice staré cesty?  Jaká byla hustota silniční sítě dříve a dnes? Krok 4: Reflexe – mapa Práce jednotlivých skupin je ukončena. Učitel vyzve jednotlivé skupiny, aby vybraly 1–2 body, které se jim zdály nejzajímavější či nejzásadnější. Kaţdá skupina pak má moţnost seznámit ostatní se svými poznatky a zabodnout barevný špendlík do místa, o kterém mluvila. Krok 5: Reflexe – desatero změn Na závěr se učitel spolu se ţáky pokusí definovat deset (počet závisí na daném území) bodů zásadních proměn krajiny (nebo zajímavostí), které zapíše na tabuli. Příklad některých bodů z Českolipska: 1) Řeka Ploučnice prošla zásadní regulací a meandry, především v úseku od České Lípy, zmizely. 2) Město Česká Lípa svou rozlohu od roku 1764 ztrojnásobilo. 3) Současná hlavní silnice ve směru Praha - Česká Lípa - severní hranice ČR (Varnsdorf - Luţice) přesně kopíruje starou historickou obchodní stezku. Skupina odpovědná za tuto etapu vytvoří panel Minulost jako reflexi této etapy.

Část druhá: Současnost krajiny Krok 6: Úvod Učitel zahájí hodinu stručnou rekapitulací s poukazem na panel. Učitel poloţí ţákům následující otázky: Kdo dnes rozhoduje o podobě současné krajiny, především v otázkách velkých či zásadních změn (např. stavba továrny, silnice, vodní nádrže, lanové a tramvajové dráhy, rekreačních objektů a zařízení; zahájení nebo rozšíření těžby nerostných surovin, ad.)? Mohou občané ovlivnit podobu krajiny? Učitel ţáky seznámí s procesem EIA, neboli posuzování vlivu staveb a technologií na ţivotní prostředí (ve smyslu zákona č. 100/2001), ve kterém všichni občané bez ohledu na bydliště, profesi apod. mají právo vznést připomínky k posuzovanému záměru určité stavby nebo technologie nebo těţby atd. (týká se jen velkých, významných akcí z hlediska zátěţe ţivotního prostředí). Pracovníci státní správy (zejména v oblasti ochrany ţivotního prostředí), dále samosprávy (starostové a zastupitelé v roli zástupců občanů konkrétních sídel a kraje), správci sítí (vodovody a kanalizace, plyn, telekomunikace), správci zemědělského a lesního půdního fondu - ti všichni se k záměru vyjádřit musí. Krok 7: Simulační hra a) Simulační hra – Proces EIA – Úvod do hry Učitel nastolí stěţejní problém: v blízkém okolí obce chce významná zahraniční těţařská firma zahájit průzkum a posléze i těţbu zlata. Záměr zasáhne různé sloţky (ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdní a horninové prostředí, biotu) a biotopy krajiny (lesy, louky, pole, mokřady, řeku nebo potok). Učitel rozdá ţákům mapky s vytyčením 2 zájmového území, kde má probíhat těţba zlata (území o velikosti 8 km v okolí umístění stavby). Pozn. Učitel předem vybere konkrétní místo v okolí obce, které je dobře dosažitelné Popis učebního bloku, terénní modul:Krajina

6

dopravou (pro snadné zajištění terénního průzkumu). Ačkoli se jedná o simulaci, je potřebné, aby dané místo bylo konkrétní, aby si žáci uvědomili konkrétní zásah do krajiny a nepohybovali se pouze ve virtuální rovině (na mapách, internetu ad.). Hra má ţákům především umoţnit aktivně proţít pocit rozhodování o změně podoby krajiny. Své argumenty a názory musí ţáci zformulovat a vyjádřit v závěrečném veřejném projednání. Ţáci se v rámci hry snaţí posoudit vliv těţby zlata na konkrétní území alespoň z hlediska laického (neodborná veřejnost). b) Simulační hra – Proces EIA – Rozdělení rolí Ţáci si zvolí jednu z občanských rolí, kterou budou v procesu zastávat (záleţí na počtu ţáků, jednu roli můţe zastávat dvojice či trojice). Moţné role: Majitelé pozemků – mohou mít na těţbě zájem z pohledu finanční náhrady za pozemek, nebo ji naopak zásadně odmítat Obyvatelé sídla – jednotliví občané, žáci si mohou vymyslet různé postavy (např. důchodce, který chodí na dané místo na procházku; maminka na mateřské dovolené; podnikatel zapálený pro rozvoj a pokrok ad.) Členové občanských sdružení (mohou si je v průběhu projektu zaloţit a vtipně nazvat), např. místní dobrovolní hasiči, členové fotbalového klubu, členové oddílu orientačních běţců, členové Klubu českých turistů, členové Českého svazu ochránců přírody, členové Českého rybářského svazu, členové Junáka - svazu skautů a skautek, členové České botanické společnosti, členové Českého ornitologického svazu, amatérští entomologové apod. Je prospěšné vytvořit co nejpestřejší model občanské společnosti, zahrnující dobrovolné spolky a občanská sdruţení, i kdyţ budou mít zřejmě obdobné postoje, ale ţáci se budou snaţit nahlédnout problematiku a formulovat své postoje z úhlu své role. Pokud jsou ţáci málo aktivní při volbě role, mohou si ji vylosovat. Učitel má od počátku projektu dvojroli: vede ţáky celým procesem (role moderátora) a vystupuje také jako zástupce těţařské firmy (role manaţera). Tuto dvojroli lze vizuálně odlišit vyuţitím prvků oblečení (např. kravata jako manaţer těţařské firmy). Dalším řešením můţe být spojení dvou tříd – k dispozici jsou dva učitelé, nebo prostě zapojení dalšího učitele do projektu. Odborné, profesní role (státní správa – vodohospodář, lesník, zemědělec, ochránci přírody a ţivotního prostředí, odborník na ochranu ovzduší a odpady (chemik), pracovník památkového úřadu; samospráva – starostové dotčených sídel, hejtman kraje, ad.) – nejsou vhodné pro ţáky vzhledem k vysoké odbornosti; o pomoc je moţné poţádat odborníka z městského úřadu, který má na starosti environmentální výchovu nebo člena občanského sdruţení s tímto zaměřením, nebo můţe některé z odborných argumentů dodat učitel v roli moderátora. c) Simulační hra – Proces EIA – Vliv těžby zlata na krajinu Učitel vyzve ţáky, aby se pokusili odhadnout vlivy povrchové těţby na krajinu. (Pozn. pro učitele: Není nutné znát přesně technologii těţby a úpravy zlatonosných rud. Postačí níţe uvedená fakta: -

Těţba znamená rozsáhlou devastaci krajiny, při které je skryta povrchová půdní vrstva a tudíţ zničena vegetace a na ní závislí ţivočichové. Dále je odtěţeno a chemicky louţeno horninové prostředí, coţ zasáhne reţim podzemních vod.

-

Chemické louţení znamená vznik odkaliště s chemickými látkami, které jsou rizikové pro sloţky krajiny – vodstvo, ovzduší, půdu i ţivé organismy).

Učitel vyzve ţáky, aby se o daném území pokusili zjistit co nejvíce informací za vyuţití odborných publikací, map, popř. internetu. Následuje diskuze nad otázkami:  Jaký vliv může mít těžba zlata povrchovým a vyluhovacím procesem na naši krajinu? 

Jaké složky krajiny mohou být zasaženy (ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdní a horninové prostředí, biota)?



Jaké biotopy jsou v našem zájmovém území, tj. mohou být ohroženy (lesy,


7

louky, pole, mokřady, rybník, řeka nebo potok)? (Zjistí podle mapy.) 

Zasahuje zájmové území do velkoplošného chráněného území (Chráněné krajinné oblasti, Národní parky)?



Existují v zájmové oblasti chráněná maloplošná území (Přírodní rezervace, Přírodní památka, Národní přírodní rezervace, Národní přírodní památka)?



Existují zde pásma ochrany vodních zdrojů?



Jakou má zájmové území minulost z hlediska lidského využívání, památných staveb a událostí? (Zjistí na základě části 1 – Minulost.)



Co dalšího jste našli hodného ochrany v zájmovém území?

Zásadní informace si zapisují jednotlivé skupiny (role) do výzkumných deníků, které dále vyuţijí při terénním průzkumu zájmového území. Na závěr hodiny učitel ţákům vysvětlí podstatu terénního průzkumu, který je čeká. Samostatným úkolem jednotlivých skupin (rolí) je sběr informací o zájmovém území pomocí internetu, návštěvou muzea (staré mapy ad. – viz část Minulost), odborných publikací ad. – záleţí na zvolené roli v simulační hře. d) Simulační hra – Proces EIA – Terénní průzkum (v rámci školního výletu nebo praktického cvičení – cca 3 vyučovací hodiny) Učitel s ţáky uspořádá terénní průzkum zájmového území. Při tomto průzkumu krajiny se ţáci snaţí uplatnit svou roli a zhodnotit budoucí zásah ze svého pohledu. Zároveň se pod vedením učitele snaţí zhodnotit stav krajiny a jednotlivých biotopů (zachovalé, poškozené) alespoň na základní úrovni. Při průzkumu krajiny si ţáci uvědomí moţnost konkrétní ztráty daného prostředí (jiţ to není pouze místo na mapě). Pro inspiraci uvádíme několik vodítek: - Stav lesů: husté zachvojení u jehličnanů alespoň ve 4 ročnících znamená zdravé stromy, větší podíl listnáčů je pozitivní, monokultura smrků nebo borovic je nepříznivá, erozní rýhy v půdě jsou nepříznivé. Je-li v lese hodně lišejníků dokonce i na živých stromech, je v oblasti čisté ovzduší. - Louky: čím větší počet druhů, tím lépe, nevadí, že je žáci všechny neumí určit, stačí rozlišit. - Pole: nepříznivý stav: často jsou patrné erozní plochy, půda je zhutnělá, udusaná, chybí humus. - Rybníky: je-li voda zakalená zeleným zákalem (nebo modrozeleným od sinic) a dokonce jsou v tišinách chuchvalce hnědozelených řas, jedná se o nepříznivou eutrofizaci vod (příliš mnoho živin). Na rybnících je v létě tento jev častější (ale pozor na hnědavý zákal po dešti – to je krátkodobě zvířený sediment a nevadí). Nejpříznivější relativně čirá voda, ve které se pohybuje malý zooplankton. - Řeky: čím více peřejí, tím je voda více prokysličovaná a tudíž vhodnější pro život všech živočichů. - Krajinný ráz: malebnost a harmonie krajiny; uvědomění si zásahu těžby do krajiny; pohledové osy a dominanty krajiny. - Historická hodnota krajiny: využití historických map z první části, posouzení vývoje krajiny, význam z hlediska historické hodnoty (pamětní místo). Všechny poznatky si zapisují jednotlivé skupiny (role) do výzkumných deníků, popř. pořizují fotodokumentaci. Na závěr terénního průzkumu se jednotlivé skupiny snaţí zformulovat svůj postoj a argumenty k záměru těţby. Tyto výstupy budou potřebné pro závěrečné veřejné projednání. e) Simulační hra – Proces EIA – Veřejné projednání záměru Učitel vystupuje v roli zástupce těţařské firmy a představí všem záměr firmy těţit zlato v zájmovém území. Ţáci podle svých rolí přednášejí svá stanoviska a své připomínky, případně protesty vůči záměru těţby zlatonosných rud v prozkoumané krajině. Například: - ztráta jedinečného úseku krajiny, devastace biotopů, úhyn živočichů a rostlin, ztráta kvalitní půdy, - riziko vniknutí cizorodých látek do povrchových a podzemních vod, Popis učebního bloku, terénní modul:Krajina

8

-

-

obec si zakládá na svém atraktivním a jedinečném okolí, sloužícím ke krátkodobé rekreaci místních obyvatel i k celodenním výletům a tvořícím i zázemí většího města. Jeho ztrátu obyvatelé města považují za neúnosnou. z pohledu různých zájmových sdružení - nemožnost realizace jejich činnosti na území (např. rybaření, turistika ad.), poškození estetické hodnoty krajiny.

Ústní přednesení stanovisek a připomínek k těţebnímu záměru by mělo vyvolat ţivou diskuzi (záleţí také na hereckém nasazení učitele). Krok 8: Reflexe Během reflexe jsou ţáci vedeni k tomu, aby si uvědomili značnou demokratičnost procesu EIA a moţnost ovlivnit podobu krajiny. Jsou tak nenásilně motivováni k tomu, aby se z nich stali aktivní občané, vytvářející občanskou společnost. Reflexe je vedená formou otázek: Co jste se naučili během této etapy? Co podle vás negativně ovlivňuje kvalitu krajiny kolem naší obce? Který z negativních dopadů ohrožuje kvalitu našeho života v současnosti, v budoucnosti? Co byste navrhovali k udržení/zlepšení stavu krajiny v okolí naší obce? Co je podstatné při hodnocení vlivu staveb/technologií na krajinu? Co jste ochotni udělat vy sami pro ochranu krajiny? Skupina odpovědná za tuto etapu vytvoří panel Současnost jako reflexi této etapy. Část třetí: Budoucnost Krok 9: Návštěva městského úřadu – nahlédnutí do Územně plánovací dokumentace, regulačních plánů (1 vyučovací hodina) V závěrečné fázi celého učebního celku učitel zorganizuje návštěvu příslušného městského úřadu s moţností nahlédnutí do územně plánovací dokumentace (územní plán města, VÚC – velký územní celek – okolí města), popř. regulačních plánů, kde jsou zachyceny plány s městem a okolím – tj. budoucnost krajiny. Učitel ţákům zdůrazní, ţe nyní jiţ nejde o simulaci, ale o reálné plány. Ţáci si s sebou mohou vzít historické mapy krajiny a porovnat je s VÚC. Zároveň můţe proběhnout debata s příslušným úředníkem o skutečných kauzách EIA a porovnat je se zkušeností ţáků ze hry. (Pozn. pro učitele: Obce vytvářejí v rámci péče o krajinu a životní prostředí „územní plány“ a „regulační plány“. Územní plán obsahuje úkoly, které se významně týkají hodnot a uspořádání krajiny, zejména koncepci rozvoje území obce a ochrany jeho hodnot, urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně. Regulační plán obsahuje mj. podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území, podmínky ochrany navrženého charakteru území, zejména ochrany krajinného rázu a podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability.) Skupina odpovědná za tuto etapu vytvoří panel Budoucnost jako reflexi této etapy. Reflexe (1 vyučovací hodina) Krok 10: Pojmy Učitel se dále zeptá, jaké nové pojmy se ţáci naučili během celého učebního celku. Ţáci prostřednictvím brainstormingu sepíší pojmy na tabuli a pak je postupně vysvětlují. Tato část reflexe je podstatná pro upevnění nových pojmů a souvislostí. Krok 11: Panely Na závěr představí jednotlivé skupiny všechny panely Minulost, Současnost a Budoucnost, obrazové materiály doprovodí skupiny komentářem a zhodnotí průběh jednotlivých etap. Krok 12: Práce s obrazovým a textovým materiálem Popis učebního bloku, terénní modul:Krajina

9

Pro poslední fázi jsou ţáci rozděleni do skupin po cca 6 ţácích. Učitel dá všem skupinám k dispozici vytištěné obrázky s poškozenou i zachovalou krajinou a texty z pracovního listu. Odkazy na příklady obrázků jsou v pracovním listě. Ţáci dávají dohromady jednotlivé body textu s obrázky. Mají za úkol najít příklady zásahů do krajiny, se kterými se setkali během celého učebního celku, a popsat vlastními slovy (s pomocí odborných textů) nepříznivé důsledky zásahů člověka do krajiny. Tato část reflexe je podstatná pro schopnost zobecnění poznatků z jednotlivých etap a pochopení obecných souvislostí mezi činností člověka a dopadem na krajinu. Krok 13: Smajlíky V závěru reflexe je nutné získat od účastníků zpětnou vazbu, jak se cítili během celého učebního celku a jak se jim spolupracovalo v rámci jednotlivých skupin. Ţáci dostanou papír A4 a fixu a jejich úkolem je nakreslit „Smajlík“ podle jejich proţitku z výuky (učitel vyzve ţáky, aby mlčeli). Poté se mají bez mluvení seskupit k sobě ţáci s podobnými Smajlíky (usměvavé, ubrečené, naštvané, pohodové ad.). Učitel poté moderuje krátkou debatu, proč byl někdo smutný, co mu nesedělo, a co bylo naopak radostné. Evaluace

Učitel hodnotí kvalitu zpracování jednotlivých panelů – tj. pečlivost; správnost údajů a jejich spojitost s reálným děním během etap; vlastní invenci ţáků při tvorbě panelů. Učitel dále vyhodnotí zapojení ţáků do různých fází reflexe – pojmy, obrázky a texty – správnost odpovědí, celkové pochopení problému. Celý učební celek je zaměřen na trénink kooperace při plnění jednotlivých skupinových úkolů. Tuto kompetenci vyhodnotí učitel pozorováním během celého učebního celku a v rámci reflexe (Smajlíci).

Problémy a možná úskalí

Ačkoli je učební celek časově náročný, nedoporučujeme jej příliš dlouho natahovat v čase, aby se motivace ţáků udrţela. Celý proces EIA je dosti sloţitý a odborný, proto byla z celého procesu vytaţena a zdůrazněna pouze jedna část – zapojení veřejnosti. Tuto část povaţujeme za podstatnou vzhledem ke skutečné moţnosti ţáků se budoucnosti stát aktivními občany. Průzkum krajiny, ačkoli není veden na nijak vysoké odborné úrovni, je podstatný pro proţitek ţáků a pochopení, ţe se vţdy jedná o skutečnou krajinu, která můţe být poškozena, a nejen informace na papíře či v mapě. Tento moment povaţujeme za důleţitý z hlediska motivace a smysluplnosti projektu.

Přílohy

Pracovní list s texty a odkazy na obrázky

Autor

Mgr. Lenka Mrázová, RNDr. Jaroslava Formanová Tato aktivita byla realizována na základě námětů a spolupráce se ZŠ Kounice a Gymnáziem Hladnov. Materiály byly vytvořeny ve spolupráci se SSEV Pavučina (www.pavucina-sev.cz)

Zdroje

Multimediální ročenka ţivotního prostředí [online].[cit. 2013-7-1]. Dostupné z: Odborné texty – vyuţito z modulu Putování za pamětí krajiny


10

Multimediální ročenka životního prostředí

Recommend Documents