Městský úřad Jesenice, okr. Praha západ Stavební úřad Budějovická 303, PSČ 252 42 Jesenice, e-mail:
[email protected] Bankovní spojení: KB Praha 4, č.ú. 3725111 / 0100 Spis.zn.: Č.j.:
Vyřizuje:
IČ : 00241318 Telefon : 241 021 729
OŽPV/URS019-02879/2012/Kou MěÚJ/10112/2015/Kou st.p. 429, parc. č. 53/4 v katastrálním území Oleško u Zvole Michala Koudelková, tel. 241021743, email:
[email protected]
Jesenice dne 12.4.2016
ROZHODNUTÍ Výroková část: Městský úřad Jesenice, stavební úřad, jako stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. d/ a e zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"), na základě rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru regionálního rozvoje (dále jen „odvolací správní orgán“) spis.zn. SZ107710/2013/KUSK REG/BT ze dne 14.8.2013 a na základě rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru regionálního rozvoje (dále jen „odvolací správní orgán“) spis.zn. SZ130291/2014/KUSK REG/Val ze dne 24.10.2014 ve společném územním a stavebním řízení v novém projednání přezkoumal podle § 84 až 91 a § 109 až 114 stavebního zákona žádost o vydání rozhodnutí o umístění a žádosti o stavební povolení, kterou dne 5.3.2012 podali Veronika Háková, nar. 1.7.1979, Lovčenská 1286/1, 150 00 Praha, Marek Hák, nar. 5.10.1976, Lovčenská 1286/1, 150 00 Praha (dále jen "stavebník"), a na základě tohoto přezkoumání: I.
Vydává podle § 79 a 92 stavebního zákona a § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, v souladu s čl. II Přechodná ustanovení zákona č. 350/2012 Sb. Bod 14, jako rozhodnutí s podmiňujícím výrokem vůči stavebnímu povolení rozhodnutí o umístění stavby
na stavbu: Rodinný dům, garáž, žumpa, přípojky inž. sítí, zpevněné plochy Březová-Oleško, Oleško (dále jen "stavba") na pozemku st.p. 429, parc. č. 53/4 (zahrada) v katastrálním území Oleško u Zvole. II. Vydává podle § 115 stavebního zákona a § 5 a 6 vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, v souladu s čl. II Přechodná ustanovení zákona č. 350/2012 Sb. Bod 14, jako rozhodnutí s navazujícím výrokem stavební povolení na stavbu Rodinný dům, garáž, žumpa, přípojky inž. sítí, zpevněné plochy Březová-Oleško, Oleško (dále jen "stavba") na pozemku st.p. 429, parc. č. 53/4 (zahrada) v katastrálním území Oleško u Zvole.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 2
Druh a účel umisťované stavby: Rodinný dům - přízemí, obytné podkroví, nepodsklepený o jedné bytové jednotce bude sloužit pro trvalé bydlení • přízemí – závětří, zádveří, chodba, technická místnost, koupelna, šatna, pokoj, kuchyň, komora, obývací pokoj, schodiště • podkroví – schodiště, chodba, WC, koupelna, 2 x pokoj, balkon Přípojky inženýrských sítí – vodovod ze studny, splašková kanalizace do žumpy • přípojka vodovodu rodinného domu zajistí napojení stavby na zdroj pitné vody z domovní vrtané studny • přípojka splaškové kanalizace rodinného domu zajistí odvádění splaškových vod do žumpy • hlavní domovní rozvody NN rodinného domu budou sloužit pro napojení stavby rodinného domu na distribuční síť elektro a zajištění příkonu el. energie Žumpa Zpevněné plochy – budou sloužit k relaxaci (terasa) a pro přístup a příjezd k rodinnému domu, doprava v klidu Garáž – samostatně stojící s jedním parkovacím stáním – zajištění dopravy v klidu Akumulační jímka na dešťovou vodu Oplocení – úprava oplocení v místě stávajícího vjezdu – vytvoření zálivu Umístění a určení prostorového řešení stavby na pozemku: 1. Rodinný dům bude umístěn v severozápadní části stavebního pozemku, st.p. 429, parc.č. 53/4 v katastrálním území Oleško u Zvole ve vzdálenosti min. 2,10 m od hranice s pozemkem parc.č. 53/20, ve vzdálenosti min. 2,00 m od hranice s pozemkem parc.č. 53/32 a ve vzdálenosti 9,18 m od hranice s pozemkem parc.č. 53/3, vše k.ú. Oleško u Zvole. Rodinný dům bude nepravidelného půdorysu, delší strana ve směru východ-západ, bude zastřešen dvěma pultovými střechami o sklonu 10°, s hřebenem ve výšce +6,715 m nad úrovní ± 0,000 = 343,80 m.n.m B.p.v. (± 0,000 vztažena k úrovni podlahy v 1.NP RD), zastavěná plocha RD bude 125,83 m2 (zastavěná plocha včetně prostoru pod balkonem). 2. Garáž bude umístěna v jihozápadní části pozemku stavebníka, parc.č. 53/4 v katastrálním území Oleško u Zvole ve vzdálenosti min. 2,00 m od společné hranice s pozemkem parc.č. 53/3 k.ú. Oleško u Zvole (jih) a 8,73 m od společné hranice s pozemkem parc.č. 53/32 k.ú. Oleško u Zvole (západ – komunikace). Půdorys stavby garáže bude obdélníkový o délce stran 4,00 x 6,505 m, delší strana bude ve směru východ-západ. Zastavěná plocha stavbou garáže bude 26,02 m2. Stavba garáže bude zastřešena pultovou střechou o sklonu 8°, s hřebenem ve výšce + 3,375 m nad úrovní ± 0,000 = 343,00 m.n.m B.p.v. (± 0,000 vztažena k úrovni podlahy garáže). 3. Inženýrské sítě – venkovní rozvody vodovodu PE SDR11 32x3 mm rodinného domu budou vedeny v hloubce 1,20 m od severní strany RD do stávající domovní studny; venkovní rozvody splaškové kanalizace DN125 z RD budou vedeny v min. nezámrzné hloubce od severní strany RD do žumpy; hlavní rozvody NN budou napojeny ze stávající přípojkové skříně v pilíři umístěném na pozemku stavebníka při společné hranici s pozemkem parc.č. 53/32 k východní straně RD, kde budou ukončeny v rozvodnici, vše v katastrálním území Oleško u Zvole. 4. Akumulační jímka na dešťovou vodu o objemu 3 m3 s přepadem do vsaku bude umístěna ve střední části stavebního pozemku při severní straně. Dešťové vody ze střechy RD a zpevněných ploch u domu budou do této jímky svedeny dešťovou kanalizací DN 125 v min. hloubce 0,80 m. Jímka bude umístěna ve vzdálenosti min. 2,00 m od hranice pozemku parc.č. 53/20 k.ú. Oleško u Zvole. Dešťové vody z garáže budou likvidovány vsakem na stavebním pozemku. 5. Žumpa bude umístěna v jihozápadní části pozemku stavebníka. Odstupová vzdálenost žumpy bude min. 2,00 m od hranice pozemku parc.č. 53/3 a min. 2,00 m od hranice pozemku parc.č. 53/32, vše k.ú. Oleško u Zvole. Žumpa bude plastová pojezdová o objemu 18,00 m3, půdorysný rozměr 4,30 x 3,20 m, bude zajištěno její pravidelné vyvážení. 6. V místě stávajícího vjezdu na stavební pozemek bude upravena část oplocení včetně stávající vjezdové brány v délce 6,50 m a hloubce 2,00 m (zapuštění do stavebního pozemku) – bude utvořen záliv.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 3
7. Zpevněné plochy o celkové výměře 72 m2 na stavebním pozemku zahrnující terasu, parkovací stání, chodník a okapový chodník budou umístěny: • jižní část stavebního pozemku – pochozí (terasa) budou navazovat na rodinný dům; pojízdné (parkování osobních vozidel). Min. vzdálenost pojízdné zpevněné plochy od hranice pozemku parc.č. 53/3 k.ú. Oleško u Zvole bude 2,00 m. • severozápadní část stavebního pozemku – chodník (vstup) a dále v prostoru okolo navrhovaného rodinného domu (okapový chodník) Vymezení území dotčeného vlivy stavby: Pozemek dotčený stavbou je dle územně plánovací dokumentace obce Březová-Oleško zařazen do území s funkčním využitím „Obytné území malých sídel – chatová zástavba“. Ze všech světových stran na tento pozemek navazuje stávající zástavba rodinných domů a rekreačních chat. Územím dotčeného vlivy stavby na pozemku st.p. 429, parc.č. 53/4 v katastrálním území Oleško u Zvole se vymezuje nejbližší okolí tohoto stavebního pozemku, a to plochou sousedních pozemků, na nichž existují stavby stávajících rodinných domů a rekreačních chat. III. Stanoví podmínky pro umístění stavby: 1. Stavebním pozemkem pro stavbu rodinného domu, garáže, všech přípojek včetně žumpy jímky a vsakovacího objektu, provedení terénních úprav a zpevněných ploch, úpravy oplocení v místě napojení se vymezuje plocha pozemku st.p. 429, parc.č. 53/4 v katastrálním území Oleško u Zvole. Mimo takto vymezený stavební pozemek je proveden stávající sjezd z pozemní komunikace na pozemku parc.č. 53/32 v katastrálním území Oleško u Zvole. Vjezd bude upraven tak, aby bylo dosaženo min. šířky uličního prostoru 7,5 m dle regulativu, a to tak, že bude vytvořen záliv zasahující min. 2,00 m do stavebního pozemku. Stavba rekreační chaty č.p. 849 na pozemku st.p. 429 v katastrálním území Oleško u Zvole bude odstraněna dle opatření ze dne 17.8.2011, č.j. OúJ/10603/2011, spis.zn. OŽPV/OSO011-10405/2011/Kou. 2. Výměra stavebního pozemku parc.č. 53/4 k.ú. Oleško u Zvole je 1001 m2. Zastavěná plocha rodinným domem bude 125,83 m2, zastavěná plocha garáží bude 26,02 m2, celkem 151,85 m2, tj. 13,17 % plochy pozemku. Stavba bude umístěna v souladu s popisem vyjádřeným v bodě I. Výrokové části – Umístění a určení prostorového řešení stavby na pozemku a výkresem situace v měřítku 1:200, který ověřil Ing. Luboš Káně, ČKAIT 000850650, se zakreslením stavebního pozemku, požadovaným umístěním staveb s vyznačením vazeb a vlivů na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemků, místa napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Situační výkres bude ověřen stavebním úřadem po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. IV. Stanoví podmínky pro provedení stavby: 1. Stavba bude provedena podle projektové dokumentace, kterou vypracoval Ing. Luboš Káně, ČKAIT 0008506 v 2011 a 2015; případné změny nesmí být provedeny bez předchozího povolení stavebního úřadu. 2. Zařízení staveniště bude umístěno po dobu výstavby pouze na stavebním pozemku. Bude zajištěn neomezený průjezd komunikací zpřístupňující stavební pozemek a případné znečištění stavební technikou bude řádně a pravidelně likvidováno. Znečištění a následná prašnost komunikací musí být snižována jejich pravidelným čištěním a kropením, které zajistí stavebník. 3. Budou dodržena ochranná opatření stanovená v požárně bezpečnostním řešení stavby (vypracoval Ing. Jiří Bublan, ČKAIT 1001240 v 03/2011 a 02/2013) 4. Budou provedena ochranná opatření před pronikáním radonu z geologického podloží na základě zprávy o stanovení radonového indexu pozemku ze dne 3.5.2011, kterou vypracoval RADONtest, Mgr. Michal Sochor (střední index). 5. Stavebník zajistí zjištění, vytýčení podzemních inženýrských sítí, jejich označení a ochranu před zahájením stavby. O provedení vytýčení inženýrských sítí bude proveden zápis pro ověření splnění této podmínky.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 4
6. Při provádění stavební činnosti, zejména výkopových prací, budou respektovány stávající sítě a potrubí a budou zabezpečeny proti poškození. 7. Žadatel oznámí stavebnímu úřadu termín zahájení stavby. 8. Žadatel oznámí stavebnímu úřadu tyto fáze výstavby pro kontrolní prohlídky stavby: - dokončení spodní stavby pro kontrolu správnosti prostorové polohy stavby - před záhozem dokončení provedení ležatých potrubí pro odvádění splaškových a dešťových vod, rozvodů vodovodu a hlavních rozvodů NN - dokončení hrubé stavby včetně střešní konstrukce - před úplným dokončením pro závěrečnou prohlídku stavby 9. Stavba bude dokončena do 2 let ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. 10. Stavba bude prováděna stavebním podnikatelem na základě výběrového řízení. Stavebník oznámí před zahájením stavebních prací jeho název, adresu a IČ. 11. Při provádění stavby je nutno dodržovat předpisy týkající se bezpečnosti práce a technických zařízení. 12. Při stavbě budou dodržena ustanovení vyhlášky č. 268/2009, o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. 13. Při stavbě budou dodrženy požárně bezpečnostní odstupy staveb uvedené v projektové dokumentaci, části Požárně bezpečnostní řešení stavby (viz část F.1.3. – rodinný dům, část D.1.3. – garáž). 14. Při provádění stavby bude dodržována vyhláška obce Březová-Oleško o dodržování veřejného pořádku. V případě znečištění komunikace bude provedeno okamžité očištění. 15. K žádosti k oznámení o užívání pro užívání stavby rodinného domu bude předloženo rozhodnutí/souhlas k užívání vrtané studny umístěné na pozemku parc.č. 53/4 k.ú. Oleško u Zvole, ve kterém bude stanovena platnost povolení k užívání vrtané studny na dobu neurčitou. 16. Budou dodrženy uvedené ve vyjádření O2 Telefonica ze dne 25.2.2012 pod č.j. 33125/12 17. Budou dodrženy podmínky uvedené ve vyjádření ČEZ Distribuce ze dne 4.5.2011 pod zn. 001034205499. 18. Budou dodrženy podmínky uvedené ve stanovisku Městského úřadu Černošice, OŽP ze dne 10.8.2011, č.j. MUCE46614/2011OZP/Ger: Vodoprávní úřad: • Žumpa musí být provedena jako nepropustná, atest vodotěsnosti předloží stavebník spolu s oznámením záměru započít s užíváním stavby nebo spolu se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu. • Majitel je povinen zajistit v souladu s § 38 odst. 6 vodního zákona její pravidelné vyvážení (zneškodňování odpadních vod tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod), doklady o vyvážení musí majitel uschovávat a na výzvu vodoprávního úřadu předložit ke kontrole. • Žumpa musí být povolována jako stavba dočasná do doby možnosti připojení na veřejnou kanalizaci. Po vybudování splaškové kanalizace v obci, napojené na obecní ČOV, je majitel povinen se na tuto kanalizaci přepojit. Z toho důvodu je vhodné vnitřní kanalizaci umístit tak, aby zaústění do obecní kanalizace bylo možné s co nejmenšími stavebními úpravami. • Vodoprávní úřad upozorňuje, že odběr podzemních vod a stavba vrtané studny podléhají povolení vodoprávního úřadu. • V případě, že k odběru podzemních vod ze stávající studny je vydané platné povolení a napojením RD dojde ke zvýšení odběru vody ze studny nad v současné době povolené množství, je nutné požádat zdejší vodoprávní úřad o nové povolení k nakládání s podzemními vodami podle § 8 odst. 1 písm. b) vodního zákona, k jejich odběru, pokud to vydatnost vrtu dovolí a pokud by odběrem většího množství vody, než bylo původně povoleno, nedošlo ke snížení hladiny podzemní vody v okolních studních. Toto by musel potvrdit hydrogeolog. Žadatel je k žádosti povinen předložit podklady podle 2 vyhlášky č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 5
V případě, že stavba studny a odběr podzemní vody z ní nebyly dosud povoleny, podléhá obojí povolení zdejšího vodoprávního úřadu. Žádost musí být podána v souladu s vyhláškou č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů. K žádosti bude dále přiložen hydrogeologický posudek. Orgán veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství: • S veškerým odpadem, který při stavbě vznikne, bude naloženo v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech) a jeho prováděcích vyhlášek MŽP č. 381/2001 Sb., (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů a č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, tj. bude vytříděn a předán oprávněným osobám k recyklaci a využití. Pouze nebudou-li recyklace nebo využití možné, bude uložen na řízené skládce. Ze stavebního odpadu budou vytříděny složky nebezpečného odpadu. Nebezpečný odpad bude předán k odstranění oprávněné osobě dle § 12 odst. 3 zákona o odpadech. • RD bude po odevzdání uživateli zapojen do systému sběru a odstraňování komunálního odpadu v souladu se zákonem o odpadech, dle Obecně závazné vyhlášky obce pro nakládání s odpady. • Orgán odpadového hospodářství upozorňuje na skutečnost, že pokud bude vyžadován k užívání stavby kolaudační souhlas, musí mít stavebník k dispozici doklady o odstranění a nakládání s odpady (faktury, potvrzení oprávněné osoby o převzetí odpadů) ke kontrole. • V místě stavby nebudou po dokončení ponechány žádné deponie výkopové zeminy a odpadů 19. Budou dodrženy podmínky uvedené ve stanovisku obce Březová-Oleško ze dne 27.4.2015 pod č.j. BO-303/2015: • Obec Březová-Oleško se bude vyjadřovat ve všech stupních řízení. • Po dobu výstavby nesmí být zamezen přístup a příjezd k okolním nemovitostem a v každém okamžiku stavby bude zajištěn průjezd vozidel integrovaného záchranného systému. • Zábor veřejného prostranství a zvláštní užívání komunikace není součástí tohoto sdělení. Zábor veřejného prostranství se řídí obecní vyhláškou, kdy má vyvolavatel ohlašovací povinnost. • Během stavby nesmí docházet k vynášení nečistot na přilehlé komunikace. Při znečištění komunikace vozidly stavby je nutné v souladu s § 28 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění znečištění bez průtahů odstranit a uvést komunikaci a její příslušenství do původního stavu. • V celé šířce připojení bude dodržena stávající niveleta a šířka stávající krajnice stávající komunikace. • Oplocení pozemku bude provedeno v souladu s § 7 č. 268/2009 – zejména nesmí omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci. • Výstavba nového oplocení pozemku ve stopě stávajícího či pouze úprava stávajícího, podléhá posouzení o souladu s platnou legislativou. • Všechny branky, brány sloužící pro vstup na pozemek se musí otvírat na řešený pozemek stavebníka. • Odpady ze stavby budou likvidovány na náklady stavebníka dle platné legislativy, což bude prokázáno při závěrečné prohlídce stavby. Upozorňujeme, že stavební materiály s obsahem azbestu jsou nebezpečným odpadem a jejich likvidace se řídí zvláštními předpisy. • Připojení bude využito k zajištění přístupu a příjezdu na pozemek parc.č. 53/4 v k.ú. Oleško u Zvole a stavbu na něm umístěnou a jakákoli změna využití tohoto sjezdu (např. počet či druh vozidel) musí být znovu povolena. • Konstrukce nově zpevněných ploch pozemní komunikace, které propojují konstrukci vozovky s pozemkem stavebníka, musí po ukončení akce svými parametry, provedením a •
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
•
V.
str. 6
způsobem připojení vyhovovat výše uvedeným požadavkům bezpečného užívání staveb, bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích otevírat na řešený pozemek stavebníka. Po dokončení stavebních aktivit s řešeným pozemkem parc.č. 53/4 v k.ú. Oleško u Zvole, bude podél oplocení v ulici Hradecká obnoven zelený pás, komunikace v kontaktu s výše uvedeným pozemkem, vyštěrkovány v celé šíři v dotčené délce.
Vydává rozhodnutí o námitkách účastníků řízení:
A. Námitky účastníků řízení Stavební úřad s ohledem na přehlednost veškeré námitky tak, jak byly podávány očísloval (1), 2) ..)
1) Námitky ze dne 16.4.2012 podané pod č.j. 05190/2012 Vendulkou Degenovou, Hradecká 1076, 25254 Březová-Oleško: Dne 6.4.2012 jsem obdržela oznámení o spojení územního a stavebního řízení, týkajícího se zamýšlené stavby rodinného domu stavebníkem Veronikou Hrabánkovou, nar. 1.7.1979. Dne 2. 4. 2012 jsem navštívila Váš úřad a opatřila si kopie některých částí projektové dokumentace. K výše uvedenému záměru stavby RD vznáším následující námitky: I.Odstup staveb Stavební zákon stanoví minimální odstup 7m v případě dvou rodinných domů, v případě dvou domů pro rodinnou rekreaci však 10m. V našem případě je na jednom pozemku již stojící rekreační objekt ve vzdálenosti 5m od hranice pozemku a stavebník zamýšlí postavit stavbu RD ve vzdálenosti 2 m od hranice pozemku. Zjednodušený výklad tj. vytvoření odstupu 7m, který je nesymetricky rozdělen na 5 m na mé straně a 2 m na straně sl. Hrabánkové, je pro mě zcela nepřijatelný, neboť všechny jeho negativní důsledky dopadají výhradně na moji stranu. (1}Navrhuji proto kompromisní řešení, tj. rozdělení odstupu na polovinu a dodržení vzdálenosti 3,5 m na každé straně pozemku. Žádám stavební úřad o objektivní posouzení tohoto návrhu. Možným řešením je též alternativní umístění stavby, které sice projekt nenabízí, ale pozemek stavebníka k němu skýtá řadu možností. Výše uvedený kompromisní přístup považuji jednak za velmi vstřícný z mé strany (netrvám na dodržení odstupu IOm mezi oběma stavbami), jednak též za korektní a ohleduplný ze strany stavebníka RD z hlediska zachování slušných sousedských vztahů. 2.Vymezení požárně nebezpečného prostoru Vzhledem k tomu, že dle výkresu prochází PNP při navrhovaném umístění stavby RD přímo po hranici mého pozemku, (2)žádám z bezpečnostních důvodů posunutí umístění zamýšleného RD do vzdálenosti 3,5 od hranice pozemku. Možným řešením je též alternativní umístění stavby, které sice projekt nenabízí, ale pozemek stavebníka k němu skýtá řadu možností. V této souvislosti dále (3)žádám o rozšíření požární zprávy dle vyhlášky 499/2046 Sb. o textovou část včetně výpočtů. II. Námitky proti projektové dokumentaci 1. Předložená projektová dokumentace uvažované stavby je nedostatečná a ve své stavební výkresové části topograficky zcela chybná. Dle předloženého geometrického plánu projekt uvažuje úroveň 0" při založení stavby v nadmořské výšce 343,80 m n.m., tj. na úrovni téměř nejvyššího bodu přístupové cesty přilehlé k předmětné stavební parcele. Na druhé straně ale výkresová dokumentace vlastní stavby vůbec nezohledňuje svažitost terénu dané stavební parcely, u které je výškový rozdíl mezi horním (severním) a spodním (jižním) cípem více než 4,5 metru. Nedostatečnost a chybovost výkresové dokumentace je dána tím, že žadatel použil (zakoupil) jen typovou dokumentaci standardního projektu projektantem určeného pro použití explicitně pro rovinatou parcelu. Použití takovéto dokumentace bez jakýchkoli úprav na svažitý terén předmětného pozemku je pochybení, neboť např. výkresy základových pasů jsou v tomto konkrétním případě nesmyslné a zcela v rozporu se skutečností a faktickou stavební disposicí stavebního záměru. Předložený projekt k žádosti o stavební povolení nerespektuje v žádném ohledu výškové dispozice terénu (dle geodetického zaměření), jak dokládají např. řezy A-A a B-B. Je na pováženou, že přestože projektant autorizoval výškopisný plán již s umístěním budoucího objektu, nerespektoval v příčných řezech skutečný spád terénu. Rovněž upozorňuji na skutečnost, že nadmořská výška podlahy 343,80 v nové situaci není do výkresu plně promítnuta a v nejvyšším bodě je ve srovnání s původní situací nezměněna. Lze se proto obávat, že v případě schválení záměru by stavební firma by na základě tohoto „drobného nedopatření" mohla provést
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 7
podlahu v rozporu s projektem v původní výšce 344,20 m n.m. (4)Na základě výše uvedených skutečností požaduji, aby stavební úřad podrobně prověřil správnost veškerých výkresů předložené projektové dokumentace a případně nařídil jejich opravu, resp. doplnění. 2. Spodní stavba (základy domu), při dodržení úrovně „nula" ve výši 343,80 m n.m. by byla cca 200 cm nad terénem tudíž včetně základů stavby by vyžadovala přes 300 cm výšky základového zdiva do úrovně "0". Fakticky by v uvažovaném stavebním záměru byla úroveň "0" ve výši druhého nadzemního podlaží našeho, tj. sousedního domu a způsobila by tím totální zastínění našeho objektu. Navíc by nejspíš v tomto ohledu přesáhla i limit 9 m pro maximální výšku stavby. Navržená stavba je pro svažitý terén zcela nevhodná, a pokud by její výstavba byla povolena bude trvale působit jako monstrum pro široké okolí, kde jsou krajinu nehyzdící stávající nízké stavby. Stávající dokumentace je v tomto ohledu zcela chybná a nedostatečná a vůbec neodpovídá skutečnosti předpokládaného umístění stavby v daném terénu. Pohledově by pak stavba jak výškově, tak i svou kubaturou byla v reálu úplně jiná, než jak je zobrazeno na stavebních výkresech předložených pro stavební řízení. Dokumentace vůbec neřeší otázky změny založení stavby do svažitého terénu, a tím vyvolanou změnu konstrukce a výšek základových pasů a s tím souvisejícího nadzemního zdiva do uvažované úrovně "0" ve výši 343,80 m n.m. , což vůbec není výkresově nijak dokumentováno. Nejen z estetických důvodů, ale rovněž i z důvodu nutného dodržení minimálních odstupových požárních vzdálenosti k sousední (moji) nemovitosti a dalších (5)žádám tímto stavební úřad, aby zamítl umístění stavby tak, jak navrženo a nařídil umístit stavbu alespoň 3,5m od severní hranice předmětného pozemku a úměrně tomuto posunutí ji založit o nejméně 1,2 m n.m. níže. Možným řešením je též alternativní umístění stavby, které sice projekt nenabízí, ale pozemek stavebníka k němu skýtá řadu možností. 3. Na základě seznámení se s projektovou dokumentací mám za to, že stavebník nepředložil stavebnímu úřadu některé podstatné části výkresové dokumentace (dle písmene D, příl. č. 4 k vyhl. č. 503/2006 Sb.), zejména výkresy (pohledy), dokumentující celkové urbanistické a architektonické začlenění stavby do území, a pohledy dokumentující začlenění stavby do krajiny a její osazení do terénu. Z dostupných údajů je však zřejmé, že v případě realizace podle návrhu by stavba mimo jiné podstatně bránila oslunění části nejen mého, ale i sousedního pozemku. Výškové řešení stavby považuji ze strany stavebníka za mimořádně necitlivé vůči všem objektům v okolí, zejména pak vůči mému pozemku, kdy hrozí podstatné snížení jeho tržní hodnoty. (6) na základě výše uvedeného žádám o doplnění projektové dokumentace o výkresy, dokumentující začlenění stavby do krajiny, její osazení do terénu a dopad stavby na okolní zástavbu. III. Pohoda bydlení Vzhledem k navrženému řešení je nepochybné, že její realizací by pro moji rodinu došlo k výraznému zhoršení kvality prostředí (ve smyslu par. 25, odst 1 vyhlášky č. 50112006) a fatálnímu poklesu pohody bydlení. V obvodové stěně navrhovaného RD, která je dle návrhu umístěna ve vzdálenosti 2 od hranice mého pozemku, je umístěno 7 oken obrácených přímo k místu, které z hlediska funkčního využití slouží k odpočinku, posezení pod slunečníkem a koupání v masážní vaně. Jedná se o jediné místo na pozemku, které je možné k tomuto účelu využívat. Existence sedmi průhledů ze sousedního domu téměř na nulu snižuje naši pohodu bydlení a vedla by k úplné ztrátě našeho soukromí. Během relaxace bychom z výšky 3 a více metrů byli bez úniku pod přímým drobnohledem sousedů, nehledě na to, že na tak krátkou vzdálenost je běžně slyšet i tlumený hovor. Nepochybně bychom též slyšeli „každé spláchnutí" na jejich WC, případně i jiné zvuky. Z oken v 1 N.P. by pravděpodobně bylo vidět i skrz skleněnou střech zimní zahrady, ve které máme umístěnu masážní vanu. Bezprostředně přilehlý k tomuto prostoru na naší straně je též hlavní (a jediný) vchod do domu a zápraží, vše jako na dlani ze sousedova WC a dalších místností. Ze stejných prostor by byl též přímý průhled skrz okno do naší hlavní obývací místnosti. Kromě toho je těsně podél hranice mého pozemku projektován chodník ze zámkové dlažby, určený k pěšímu provozu. Na základě výše uvedeného považuji navrhované řešení RD za velmi bezohledné a totálně nesousedské. Doufám, že stavební úřad moje námitky posoudí v kontextu se skutečností, že na naší straně se jedná o objekt, určený k rekreačnímu využití a odpočinku. (7) Z důvodů hrozící úplné ztráty soukromí a narušení výše popsaných aspektů pohody bydlení žádám, aby stavební úřad rozhodl o umístění stavby 3,5m od hranice mého pozemku a úměrně tomuto posunutí ji založit o cca 1,2 m n.m. níže. Možným řešením je též alternativní umístění stavby, které sice projekt nenabízí, ale pozemek stavebníka k němu skýtá řadu možností. S ohledem na uvedené skutečnosti Vám sděluji, že nebude-li přihlédnuto k mým námitkám, které nejsou nad rámec zákona ani slušných sousedských vztahů, budu požadovat předloženi zastiňovací studie, neboť pokud by byl sousední RD osazen pouze 2m od hranice pozemku a v projektované výšce, došlo by tím k
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 8
omezení mých práv. Závěrem uvádím, že jsem poté, co sousedé v klidu zváží mé argumenty, nadále připravena hledat v dohodě s nimi řešení, které bude vyhovovat oběma stranám. Námitky se zamítají
2) Námitky ze dne 30.4.2012 podané pod č.j. 05850/2012 Ing. Hanou Dobřichovskou, CSc., Břidličná 14, 147 00 Praha 4: 2.1. Z Vámi vystaveného "Oznámení" o zahájení společného územního a stavebního řízení vyvěšeného na plotě v "ulici" Hradecké na Olešku jsem se před pár dny náhodou dozvěděla o záměru nové stavby tamtéž. Na základě získaných informací o tomto záměru připojuji v rámci zahájeného řízení následující stanovisko. Zároveň žádám, abych byla z uvedených důvodů považována a vedena jako účastník společného územního a stavebního řízení k výše uvedenému záměru. Námitkám se vyhovuje 2.2. Jsem majitelkou pozemku č. 50/1 a stavba na něm postavená je bezprostředně naproti zamýšlené stavbě a hlavnímu vchodu do ní. Vstup na můj pozemek je vchodovými vrátky hned přes úzkou cestu 53/18 ("polní" cesta). Zamýšlené umístění stavby na pozemek č. 53/4 podle projektové dokumentace považuji za naprosto nevhodné a ohrožující či omezující má práva a proto vznáším tímto následující námitky a připomínky jako osoba dotčená případným povolujícím územním rozhodnutím. Dále uvedené námitky jsou námitkami vztahujícími se k mým právům a právem chráněným zájmům. Jde o námitky, týkající se stavebně technických parametrů stavby a námitky občansko-právní povahy. 1/ Technické nedostatky - nedostatečná projektová dokumentace Při posuzování projektové dokumentace zamýšlené stavby z hlediska úplnosti, přehlednosti a celistvosti této dokumentace musí nutně vyjít najevo, že tato je nedostatečná a pokud jde o výkresovou část topograficky chybná. Ve výsledku by povolení takovéto stavby jen ze západního pohledu (např. z mého pozemku) znamenalo výškově, až o několik metrů, neúnosně "zvednutou" stavbu jak v porovnání se sousedními stavbami tak i vzhledem k svažujícímu se terénu k východní straně. Obávám se, že jde o zásadní chybu v projektu resp. v použití projektu zamýšleného pro úplně jiný, rovinatý terén a o nesprávné podklady pokud jde o založení stavby. Při správných propočtech zasazení do terénu v ulici Hradecké by skutečná výška stavby podle projektu zřejmě převýšila limitní hranici. Proto je projektová dokumentace nedostatečná jak z hlediska úplnosti, tak i přehlednosti a celistvosti. 2/ Charakter zamýšlené stavby a její umístění v kontextu s okolím Z hlediska splnění cílů a úkolů územního plánování, požadavků na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území je zřejmé, že zamýšlená stavba nezapadá do okolí a to kubaturou, ale zejména tím, že výškově, jak je zdůrazněno v bodu 1/, jde z hlediska všech světových stran o záměr zcela nevhodný. V okolí jsou převážně objekty k rekreačním účelům a posouzení zasazení rodinného domu městského typu do takovéto lokality vyžaduje jiné pohledy než např. v kobercové zástavbě na vyčleněném poli. Navíc musí být brány i ohledy na okolní uživatele území, jejich zájmy a potřeby. Právě proto, že jde o příjemnou, hlavně oddechovou zónu s pěknými pohledy a výhledy, je to oblast žádaná a neměla by být poškozována. 3/ Dopravní infrastruktura Z hlediska souladu záměru se stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy, zejména s obecnými požadavky na využívání území, s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, je třeba upozornit na to, že převážně chatová část obce s nezpevněnými a neudržovanými cestami, v níž dochází k povolování dalších a dalších rodinných domů k trvalému bydlení, není na tyto změny připravena po stránce dostupnosti pro dopravní prostředky ať již osobní, natož nákladní dopravy, zvláště pak pro vozy požární a zdravotní pomoci a to nejen v zimě. 4/ Vodní zdroje V návaznosti na bod 3/ výše, obdobná námitka souvisí s technickou infrastrukturou ve smyslu využívání podzemních vod všemi uživateli území, neboť rozšíření vodovodního řadu do této oblasti nedosahuje. Povolení užívat studny pro takovéto ohromné čerpání vody pro pitné i užitkové účely v rodinných domech k
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 9
trvalému bydlení musí nutně mít své limity. V této oblasti byly i jen pro použití chatařů výkyvy v množství vody ve studnách závislé na čerpání vody v sousedství a zdroje vody byly často nedostatečné. Z hlediska účinků budoucno užívání stavby je tento aspekt velmi důležitý neboť bez odpovídajících opatření a zajištění záruk by došlo k omezení práv ostatních uživatelů jednotlivých studní. 5/ Zhoršení kvality prostředí, rušení pohledem Jako velmi negativní dopad záměru z hlediska účinků budoucího užívání stavby vzhledem k mé nemovitosti považuji za naprosto nevhodnou - kromě výše namítané výšky stavby - bezprostřední blízkost stavby a jejího hlavního vchodu u nezpevněné cesty, rovněž tak u vstupu do mé nemovitosti, ale i blízkost této mohutné stavby u hranice pozemku sousedů a stavbě na něm tj. pozemku č.53/20 - tam jde o stavbu nízkou a do terénu citlivě níže položenou. Naproti tomu zamýšlená stavba v její těsné blízkosti a vyčnívající resp. trčící nad sousední stavbu by bylo z mé strany tj. od západu pohledově nesmírně nevyvážená a pro svou vlastní výšku znásobenou založením stavby nad terénem nevzhledná, z cesty pro veřejnost a pro mě z vyvýšeného terénu mého pozemku hyzdící pohledově, i mařící jakýkoli výhled východním směrem. Obdobně nesourodě by jistě takováto stavba působila i z ostatních světových stran i z větší dálky, natož kdyby měla být jen 2 m od plotu parcely č.53/20, kdy by mj. nutně došlo k nepřípustnému zastínění. V tomto ohledu i s odvoláním na bod 1/ až 3/ i další výše je místní šetření nutné a pokud ještě neproběhlo, považuji znalost poměrů zamýšleného staveniště za esenciální pro posouzení záměrů stavby. Přístup na můj pozemek č. 50/1 jsem samozřejmě připravena zajistit. 6/ Snížení tržní hodnoty mé nemovitosti Zamýšlená stavba resp. už její projekt dává základ k velkým obavám, že by došlo k podstatnému zhoršení podmínek pro okolní uživatele pozemků a jeho realizace bez podstatných změn by určitě znamenala výrazné snížení tržní hodnoty pro majitele nemovitostí v nejbližším okolí. Závěr Žádám, aby mé námitky byly přijaty jako námitky účastníka společného územního a stavebního řízení k zamýšlené stavbě. Protože však zároveň vyjadřují i obecnější aspekty resp. připomínky z pohledu uživatelů okolních nemovitostí tedy veřejnosti, může s nimi být nakládáno též jako s připomínkami veřejnosti. Věřím, že stavební úřad v rámci stanovování podmínek pro využití a ochranu území, podmínek pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby, odpovědně posoudí zamýšlenou stavbu a bude chránit zájmy veřejnosti, potažmo dotčených osob. Jde totiž i o zájmy občanů historicky, tj. již od poloviny minulého století užívající tuto část obce, původně klidovou zónu, k rekreaci. Odpočinek jisté budou vyhledávat i uživatelé nových rodinných domků, je tedy v zájmu původních i nových uživatelů tohoto území, aby bylo vytvářeno prostředí k bydlení příjemné, ve kterém se všichni budou cítit dobře. Námitky se zamítají
3) Námitky ze dne 30.4.2012, č.j. OúJ/05868/2012/Kou, které byly pořízeny do protokolu účastníky řízení při veřejném ústním projednání na stavebním úřadě 3.1. Účastník řízení paní Vendulka Degenová podala dne 16.4.2012 pod č .j. 05190/2012 písemnou námitku ke stavbě navrhovaného rodinného domu. Při ústním veřejném projednání byla zastoupena na základě plné moci panem RNDr. Zdeňkem Degenem. Na písemně podaných námitkách trvá. Dále byla vyhotovena kopie se souhlasem stavebníka Zastiňovací studie. Ing. Hana Dobřichovská CSc. - zúčastnění účastníci řízení prokázali snahu o kompromisní dohodu s odvoláním na písemné námitky podané na stavební úřad včetně alternativního umístění domu a zapuštění do terénu. Ze strany stavebníka zatím trvá stanovisko, odpovídající projektové dokumentaci. Ivan Pinkava - v době podání žádosti k ohlášené stavbě RD jsem podal písemné námitky, na kterých trvám a žádám, aby byly součástí spisu vedeného k tomuto řízení Námitky se zamítají 3.2. Veřejného ústního jednání se zúčastnila paní Ing. Hana Dobřichovská CSc., která se přihlásila jako účastník řízení a podala písemnou námitku ze dne 30.4.2012 pod č.j. 05850/2012. OŽPV Michala Koudelková - stavebník doloží podélný a příčný řez navrhovaného rodinného domu se zakreslením do stávajícího terénu, popřípadě pohledů se zakreslením RD do stávajícího terénu. Dále bylo dohodnuto, že po doplnění řezů, popřípadě pohledů bude svoláno místní šetřeni na pozemku stavebníka.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 10
Marek Hák - stavebníkem byla předložena Studie zastínění, kterou vypracoval Ing. Viktor Zwiener, Ph.D., CKAIT 1201682 ze dne 16.4.2012. Původně byla podána žádost stavby RD na ohlášení, vzhledem k námitkám účastníků byla tato žádost vzata zpět a byla podána žádost o územní a stavební řízení k RD, ve které byl bod 0,00 snížen o 0,40 cm. Po seznámení s námitkami účastníků řízení se vyjádřím. Ivan Pinkava - žádám, aby v případě vydání stavebního povolení a realizace stavby byla stávající přístupová komunikace udržována v dobrém stavu. Námitkám se vyhovuje
4) Námitky ze dne 7.9.2012 sepsané při veřejném ústním jednání spojeném s ohledáním na místě: Vendulka Degenová, p. Degen, plná moc: Trvám na všech námitkách a připomínkách podaných v rámci tohoto řízení, zejména se jedná o rozšíření požární zprávy → textová část a výpočty. Požadujeme doplnění zastiňovací studie o všechna okna do obývacích místností. Ing. Hana Dobřichovská, CSc.: Předložená výkresová dokumentace, doručená SÚ dle sdělení stavebního úřadu někdy v červenci 2012 představuje pouze doplněk ukazující pohledy ze 4 stran, nicméně neřeší vlastní založení stavby v daném terénu, zejména základové pasy v místech, kde je uvažovaná stavba zcela nad terénem. Ostatní námitky zůstávají v platnosti. p. Zach: Stejné připomínky jako paní Dobřichovská ohledně založení stavby a umístění a výšky stavby. p.Hák, pí Háková: se do protokolu nevyjádřili. SÚ Koudelková: stavební úřad se se všemi námitkami a připomínkami podanými během řízení, při veřejném ústním projednání a při místním šetření vypořádá v rozhodnutí a bude dále postupovat v souladu s ÚPD obce Březová-Oleško, stavebním zákonem a prováděcími vyhláškami a správním řádem. Námitky se zamítají p. Hrabánek. Připomínky uvedené v protokolu jsou v PD v požární zprávě. Požadavky z veřejného ústního jednání byly splněny.
5) Námitky ze dne 14.9.2012 podané po veřejném projednání pod č.j. 12802/2012 Vendulkou Degenovou, Ing. Hanou Dobřichovskou, CSc., Ing. Alešem Zachem: Komentář a společné námitky účastníků řízení k dosavadnímu průběhu jednání ve věci žádosti o stavební povolení na pozemku parc. č. 53/4 v katastrálním území Oleško u Zvole. Komentář a námitky se vztahují (I) k veřejnému ústnímu jednání dne 30.4.2012 a (2) k místnímu šetření spojenému s ústním jednáním dne 7. září 2012. Účastníci řízení, kteří nejsou stavebníky, považují za nutné - v zájmu možnosti objektivně rozhodnout - poskytnout stavebnímu úřadu doplňující informace, které nejsou v plné míře reflektovány ve stručných zápisech z výše uvedených jednání. Ad 1). Před zahájením spojeného územního a stavebního řízení a veřejným ústním jednáním ve věci žádosti o stavební povolení na výše uvedenou stavbu obdržel Odbor životního prostředí a výstavby písemné námitky účastníků řízení V. Degenové a H. Dobřichovské. Vzhledem k neochotě stavebníka konstruktivně jednat o těchto námitkách a hledat kompromis uložil stavební úřad, že: ,,stavebník doloží podélný a příčný řez navrhovaného rodinného domu se zakreslením do stávajícího terénu, popřípadě pohledů se zakreslením RD do stávajícího terénu. Dále bylo dohodnuto, že po doplnění řezů, popřípadě pohledů bude svoláno místní šetření na pozemku stavebníka". Bylo též konstatováno, že jakmile dojde k doplnění projektové dokumentace o požadované výkresy, budou všichni účastníci řízení s těmito dokumenty úřadem seznámeni (k tornu však nedošlo a ostatním účastníkům řízení byly doplněné dokumenty předloženy bez předchozího upozornění až v rámci místního šetření dne 7.9.2012). Nutno doplnit, že když byl ještě před jednáním dne 30.4. stavebník dotazován na existenci podkladů, řešících zapuštění stavby do terénu a její vztah k okolní zástavbě tak tvrdil, že jsou součástí stavebnímu úřadu již odevzdané projektové dokumentace. Veřejné ústní jednání se konalo v kanceláři stavebního úřadu. V projektové dokumentaci, která byla v jeho rámci předložena, se však předmětné výkresy nepodařilo dohledat. Posléze p. Hák přiznal, že
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 11
neexistují a proto byl vyzván k jejich doplnění. Potvrdila se tak platnost jedné z nejdůležitějších námitek účastníků řízení, totiž že projektová dokumentace neodpovídá požadavkům vyhlášky 499/2006 ve vazbě na par. 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona. Ad 2).Druhé ústní jednání, spojené s místním šetřením bylo svoláno na 7.9.2012 a uskutečnilo se na nezpevněné komunikaci u předmětného pozemku, nikoli na pozemku stavebníka, jak je uvedeno v protokolu z předchozího jednání, přestože pro vzrostlý porost není z cesty na pozemek dobře vidět. Pracovnice stavebního úřadu ukázaly nové výkresy (pohledy), které stavebník před blíže neurčenou dobou úřadu dodal (dle ústního vyjádření pracovnice úřadu někdy v červenci). Při zkoumání těchto výkresů však vyšlo najevo, že pohledy jsou zpracovány nedostatečně, bez .vazby výškových kót na nadmořskou výšku a tudíž postrádající informaci o zasazení stavby do terénu v kontextu s okolní zástavbou. Jinými slovy, stavba se „vznáší ve vzduchu" a proto se vypovídací hodnota daných výkresů z hlediska námitek, uplatněných dotčenými stranami limitně blíží nule. Kromě otázky zapuštění stavby do terénu bylo účastníky řízení upozorněno na skutečnost, že v duchu územního plánu obce je v území, na kterém mají dle územního plánu koexistovat objekty individuální rekreace s objekty bydlení, nezbytné posuzovat vhodnost staveb i z urbanistického hlediska. Nadále tedy trvá zásadní námitka dotčených účastníků, že výkresová dokumentace nesplňuje požadavky Přílohy č. 4 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. o územním rozhodování. Námitka o to závažnější, že zástupkyně stavebního odboru informovala účastníky n skutečnosti, že pro posuzování otázek urbanismu a územního plánování není oddělení výstavby odborné vybaveno. Netransparentní přístup ze strany stavebníka je dokladem, že je odhodlán prosazovat své zájmy jasně na úkor porušování práv sousedů a používá k tomu záměrně zkreslené a neúplné informace jak vůči dotčeným stranám, tak vůči stavebnímu úřadu. Věříme, že veden snahou o nalezení všestranně přijatelného řešení, nechá proto OŽPV rozporované části projektu posoudit příslušnými specialisty (kromě výkresové dokumentace založení stavby se jedná zejména o posouzení správnosti výpočtu požárně nebezpečného prostoru směrem k parcele 53120, doplnění zastiňovací studie o chybějící okno aj.) a ve spojení s podněty od dotčených stran a poznatky z místního šetření bude vydáno rozhodnutí, které bude spravedlivým kompromisem, který nepovede k dalším vynuceným úkonům jako např. k odvolacímu řízení. Námitky se zamítají
6) Námitky podané po veřejném projednání dne 26.9.2012 pod č.j. 13346/2012 Ivanem Pinkavou, Hradecká 187, 252 45 Oleško: Na základě telefonické domluvy s Pí. Koudelkovou a následného vyžádaného emailu, kde jsem vysvětlil vzhledem k pozdnímu doručení poštovní obsílky a své dovolené důvody své neúčasti na ohlášeném ústním jednání spojeném s místním šetřením okolo plánované stavby na pozemku parc. číslo 53/4 v kat. území Oleško u Zvole, zasílám své dodatečné vyjádření. Na poslední svolané schůzce dotčených strana budoucího stavebníka na příslušném stavebním úřadě bylo dotčeným stranám přislíbeno od budoucího stavebníka doručení bočních zákresů budoucí stavby, v nichž bude zjevně a čitelně bez zkreslení patrné umístění plánovaného domu vůči okolnímu terénu, což je jedním z hlavních důvodů námitek dotčených stran. K tomu ovšem nedošlo. Nedošlo ani k jinému písemnému oznámení ze strany Stavebního úřadu o doplnění těchto náležitostí. Vyžádal jsem si tedy kopie dodaných materiálu od dotčených stran, které si je od Stavebního úřadu sami obstarali. Oprávněně se domnívám, že materiály neodpovídají skutečnosti a svažitý terén v rozhodujících momentech stavby ilustrují jako rovinatý (pohled zadní/boční), což zjevně tak není, a dále v příslušných rozhodujících momentech v nákresech budoucího domu vynechávají vrstevnice, které by přesně a objektivně informovaly o skutečnosti a vytvářejí tak nejasnou situaci, na niž dotčené strany od začátku upozorňují. V tomto ohledu nedošlo od počátku jednání k žádné změně ani nápravě v plánech, ani v dodání upřesněných na stavebním úřadě stavebníkem příslušných plánů. Plány naopak jako původní terén účelově označují a využívají umělou změnu v terénu vzniklou při úpravě terénu pro vodní bazén (dnes odstraněný), aby mohly v plánech vytvořit příznivější situaci pro posouzení a schválení stavby domu nevhodného do zdejšího terénu. Dům je jednoznačně projektován a určen pro rovinatý pozemek. Námitky se zamítají
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 12
7) Námitky podané dne 27.11.2013 pod č.j. 15239/2013 Ing. Hanou Dobřichovskou CSc., Břidličná 14, 147 00 Praha 4: Důvody mého Odvolání trvají, neboť se týkaly zejména toho, že umístění stavby uvedené v územním rozhodnutí podle předložené projektové dokumentace není v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací, poškozuje majetková práva vlastníků sousedních pozemků, rozhodnutí není řádně zdůvodněno, obsahuje rozpory a předcházející řízení obsahovalo procesní chyby a ve svém celku tak i jednotlivých aspektech bylo nepřezkoumatelné. V Odvolání jsem uvedla podrobné důvody týkající se požadavku na zrušení územního rozhodnutí, podobné zásadní důvody se týkaly rozhodnutí o stavebním povolení, které jsem žádala zrušit též proto, že projektová dokumentace, která má být jako schválená či ověřená pro provedení stavby, je nedostatečná, neúplná, obsahuje rozpory, tudíž nesplňuje obecné technické požadavky na stavby. Tyto námitky jsou shrnuty následovně: Námitka 1. Charakter zamýšlené stavby a její umístění v kontextu s okolím Z hlediska splnění cílů a úkolů územního plánování, požadavků na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území je zřejmé, že zamýšlená stavba nezapadá do okolí a to zejména tím, že umístěním na pozemku a výškově, jde z hlediska všech světových stran o záměr zcela nevhodný. Hlavně není v souladu s územně plánovací dokumentací. Projektovou dokumentaci nelze ve smyslu § 111 odst. 1 písm. a) stavebního zákona považovat za odpovídající resp. v souladu s územně plánovací dokumentací, není v souladu s územním plánem obce Březová-Oleško. Stěžejní je text v jeho závazné části: „V architektonicky odůvodněných případech lze výjimečně povolit střechy ploché či pultové nad 2. nadzemním podlažím do výše 6,60 m nad terénem. Maximální výška hřebene sedlové střechy nad terénem je 9,00 m. Ve svažitém terénu platí limit pro nejvyšší hodnotu“. Výklad regulativů podle stanoviska OZVP, oddělení výstavby Jesenice je takový že "maximální limit, uvedený v tomto odstavci, tj. 9m se ve svažitém terénu použije pro všechny střechy, které lze dle Regulativ použít. Jiný výklad není použitelný, neboť by shora uvedená samostatné stojící věta týkající se výšky stavby ve svažitém terénu ztratila smysl". Výklad Stavebního úřadu Jesenice je chybný, tendenční (a je možné, že s tímto pochybením dosud výškové regulativy předmětného územního plánu posuzoval) a zásadním způsobem jednoznačně favorizuje pozici žadatele. Výklad neobstojí ani při použití elementární formální logiky a zdravého rozumu. Může to potvrdit i následující jednoduchý příklad: Jsou dva vedle sebe stojící pozemky a na každém z nich by měl stát projektově identicky dům s pultovou střechou. Pozemek prvý (A) je rovinatý a leží celý v nadmořské výšce 300m. Pozemek druhý (B) je svažitý a jeho vrchol je ve výšce 300 m n/m (stejně vysoko jako je pozemek A) a jeho úpatí je o 2 výškové metry níže, tedy ve výšce 298 m n/m. Pro pozemek A platí dle regulativu limit 6,6 m tedy nejvyšší bod stavby bude maximálně v nadmořské výšce 306,6 m. Pro pozemek B by podle výkladu stavebního úřadu měl platit limit 9 m. Jinými slovy, i kdyby stavba stála nejníže, tedy na úpatí svahu, pak by mohla vyrůst až do celkové výšky sečtených 298 m n/m plus 9 m, tedy do výše 307 m n/m což je v absolutním vyjádření v nadmořské výšce o 40 cm výše než identická stavba na sousedním rovinatém pozemku. Pokud by byla taková stavba postavena uprostřed (svahu) pozemku B, pak by stavba mohla převýšit sousední dům o 1,4 m, při umístění na vrchol svahu pak dokonce o 2,4 m. Záměr této části výškového regulativu je rozlišit mezi maximálními výškami budov se střechou sedlovou a pultovou. V rovinatém terénu platí limit 9m pro sedlovou střechu a 6,6m pro rovnou/pultovou střechu. Stejné odlišení platí při zasazení do svažitého terénu. Kdyby regulativ měl vyjádřit to, co se snaží interpretovat OŽVP, oddělení výstavby Jesenice, pak by věta taxativně zněla: Ve svažitém terénu platí limit 9m. Absurdita výkladu regulativů stavebním úřadem nasvědčuje absenci odbornosti, kompetentnosti a objektivity. Je až neuvěřitelné, že OŽVP, oddělení výstavby Jesenice může v této souvislosti konstatovat např.: „navrhovaná stavba rodinného domu ve svých parametrech nedosahuje z hlediska její výšky předepsaného maxima 9m,..." Pokud jde o pultovou střechu, i v tomto případě již při předložení stavebního záměru měl stavebník vědět, že typový projekt nesplňuje požadavky územně plánovací dokumentace. Rozhodně nemohl počítat s jakoukoli výjimkou u průměrného katalogového projektu nerespektujícího místní souvislosti.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 13
Námitka 2/ Technické nedostatky - nedostatečná projektová dokumentace Zásadní námitka souvisí s nevhodným projektem resp. v použití projektu zamýšleného pro úplné jiný, rovinatý terén a v nedostatečných podkladech pokud jde o založení stavby. Při správných propočtech zasazení do terénu v ulici Hradecké by skutečná výška stavby podle projektu převýšila limitní hranici. Proto je projektová dokumentace nedostatečná jak z hlediska úplnosti, tak i přehlednosti a celistvosti a neodpovídá požadavkům územně plánovací dokumentace. Předložená projektová dokumentace stanovuje úroveň „0" jako úroveň podlahy v přízemí domu definovanou jako 343,80 m.n.m. Dokumentace dále ukazuje, že v případě založení stavby na rovinném pozemku bude tato hladina (t.j. „0") cca 0,2 m výše než je okolní terén. To však neplatí v případě zasazení stavby do svažitého terénu a zejména ne u stavební parcely 5314, která založení stavby (výkresy a statika základových pasů ve svahu, podezdívka základové desky atd.) do původního tj. svažitého terénu, resp. 1 metr nad ním, výkresově vůbec neřeší. Ve stávajících výkresech (převzatých z typového projektu) levituje základová deska v mezních bodech cca l m nad terénem viz např. výkresy - boční pohledy. Chybí výkresová dokumentace zamýšleného založení stavby ve svažitém terénu (hloubky výkopů, nadzemní podezdívka a statika základové desky), neboť předložená dokumentace zůstává jen typovým projektem počítajícím se založením stavby do rovinatého rostlého terénu. Z mé námitky účastníka řízení znovu uvádím, že severo-západní cíp předmětné parcely je v nadmořské výšce 345 m a jiho-východní cíp je ve výšce 340 m.n.m. (výškový rozdíl dle topografické mapy a výkresu „Situace stavby" je tedy 5 m. Projektem uvažovaná vlastní zastavěná plocha domu má v kótách hladiny „0" vůči původnímu terénu (PT) mezní výškový rozdíl minus 1,2 m, přičemž hladina „0" leží v naprosté většině plochy výrazně nad původním terénem, ve třech rozích projektované stavby to je 1 m nad původním terénem což dokumentace dále neřeší. Proto i ve výkresech pohledy je chyba a nedostatek v tom smyslu, jak ji přiznal ve svém vyjádření projektant stavebníka v reakci na námitky účastníků řízení stran projektové dokumentace. Námitka 3/ Dopravní infrastruktura Z hlediska souladu záměru se stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy, zejména s obecnými požadavky na využívání území, s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, je třeba upozornit na to, že převážně chatová část obce s nezpevněnými a neudržovanými cestami, v níž dochází k povolování dalších a dalších rodinných domů k trvalému bydlení, není na tyto změny připravena po stránce dostupnosti pro dopravní prostředky ať již osobní, natož nákladní dopravy, zvláště pak pro vozy požární a zdravotní pomoci a to nejen v zimě. Námitka 4/ Pohoda bydlení, jeho kvalita a odborné posouzení celkového stavebního záměru Zamýšlená stavba resp. už její projekt dává základ k velkým obavám, že by došlo k podstatnému zhoršení podmínek pro okolní uživatele pozemků a jeho realizace bez podstatných změn by určité znamenala výrazné zhoršení kvality bydlení pro obyvatele a majitele nemovitostí v nejbližším okolí. Jako velmi negativní dopad záměru z hlediska účinků budoucího užívání stavby vzhledem k mé nemovitosti považuji za naprosto nevhodnou - kromě výše namítané výšky stavby - bezprostřední blízkost stavby a jejího hlavního vchodu u nezpevněné cesty, rovněž tak u vstupu do mé nemovitosti, ale i blízkost této mohutné stavby u hranice pozemku sousedů a stavbě na něm ti. pozemku č. 53/20 tam jde o stavbu nízkou a do terénu citlivě níže položenou. Naproti tomu zamýšlená stavba v její těsné blízkosti a vyčnívající resp. trčící nad sousední stavbu by bylo z mé strany tj. od západu pohledové nesmírně nevyvážená a pro svou vlastní výšku znásobenou založením stavby v nejvyšším bodu pozemku a tak, že u svažující se cesty by vlastně o zapuštění pod cestu vůbec nešlo, pohledově nepřijatelná a mařící jakýkoli výhled východním směrem. Obdobně nesourodě by jistě takováto stavba působila i z ostatních světových stran i z větší dálky pro všechny kolemjdoucí/jedoucí. Zamýšlená stavba převyšuje dům na sousední parcele na jižní straně o 2 podlaží. V tomto směru platí odvolávka na argumentaci u námitek 1 a 2. Z výše uvedeného, včetně předchozích námitek, vyplývá, že by došlo k narušení, snížení resp. ztrátě pohody bydlení. Pojem pohoda bydlení je obsažen v ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu, kde se uvádí: „Umístěni staveb musí odpovídat urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí a požadavkům na zachování pohody bydlení." Proto je nutné řádné odborné posouzení celkového stavebního záměru jak účastníci řízení stále požadují. Dále k stavebnímu záměru žadatele
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 14
Vzhledem ke stanoviskům správního orgánu, které řízení vede, moje námitky k stavebnímu záměru k němuž toto řízení probíhá (kromě výše uvedeného) se vztahují k nařízenému novému projednání věci a týkají se a/ neúplnosti podkladů pro nové rozhodnutí ve věci. b/ Rozhodnutí Odvolacího správního úřadu a nového projednání věci Podle verbálního sdělení odpovědné referentky OŽPV Jesenice paní Koudelkové dne 18. a 19.11.2013 k Oznámení o doplnění projektové dokumentace z 8.11.2013, kterým zároveň oznamuje pokračování řízení 1/ považuje správní orgán OŽVP, oddělení výstavby Jesenice všechny podklady pro nové rozhodnutí k žádosti stavebníka překvapivě již nyní za úplné 2/ toto doplnění považuje správní orgán za postačující jako reakci na Rozhodnutí Odvolacího správního orgánu, kterým ruší Rozhodnutí OZVP, oddělení výstavby Jesenice OŽPV/URS019-02879/2012/Kou, č.j. OúJ/14106/2012JKou, a stanovuje: „Stavební úřad bude pokračovat v řízení a po novém projednání věci vydá rozhodnutí, ve kterém rozhodne o všech námitkách účastníků řízení". Odvolací správní úřad, Krajský úřad Středočeského kraje, po obdržení spisu zaslaného spolu se Stanoviskem OZVP, oddělení výstavby Jesenice, v několika málo dnech, kdy se mohl seznámit se spisem, rozhodl o zrušení Rozhodnutí OZVP, oddělení výstavby Jesenice a v tomto krátkém čase se stručně vyjádřil k některým částem spisu. Zabýval se některými vybranými částmi odvolání a vyjádřil se k některým, zejména formálním skutečnostem týkajícím se předcházejícího řízení a chybám ze strany OZVP, oddělení výstavby Jesenice a rovněž k některým námitkám uvedeným v odvolání a tornu, jak se s nimi OZVP, oddělení výstavby Jesenice vypořádal. K jiným otázkám se Odvolací správní úřad nevyjadřoval nejspíš z důvodů časových a vzhledem k tornu, že tak jako tak kvůli pochybením a nezákonnostem v Rozhodnutí toto zrušil s tím, že celá věc bude podle jeho rozhodnutí nově projednána. Námitka 5. ad a/ neúplnost podkladů pro nové rozhodnutí ve věci. OŽVP, oddělení výstavby Jesenice námitky účastníků řízení náležitě nevypořádal a dostatečně neodůvodnil své rozhodnutí. Neprováděl důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci. Jestliže stavební úřad na straně 17 svého rozhodnutí uvádí, že „důkladně a komplexně posoudil soulad stavby s platnou územně plánovací dokumentací....důsledně se zabýval tím, zda stavba splňuje výškové regulativy pro tuto plochu a vyhodnotil, že ano", jistě to ještě neznamená, že tornu tak skutečně bylo. Ve svém rozhodnutí to OŽVP, oddělení výstavby Jesenice, tvrdí, jinak by nemohl rozhodnout ve prospěch stavby. Toto opakované tvrzení, že dokumentace je v souladu se vším tak jak má být, není založeno na ověřených skutečnostech. Přitom v průběhu řízení, v námitkách účastníků řízení i v Odvolání bylo opakovaně upozorňováno na rozpory v tomto tvrzení a žádáno o odborné posouzení. Těmto návrhům účastníků řízení nebylo vyhověno. Odůvodnění OZVP, oddělení výstavby Jesenice není odůvodněním, ale konstatováním na obhajobu jeho závěrů směřujících zřejmě k předem stanovenému cíli, tj. vydání stavebního povolení žadateli. Odvolací správní úřad k mnou uvedeným důvodům k rozpornosti v podkladech k rozhodnutí sděluje (podtrženo, tučným písmem), že „pokud stavební úřad zjistí, že je projektová dokumentace zmatečná a není dostatečným podkladem pro vydání rozhodnutí, je kompetentní k tornu, aby vyzval žadatele k doplnění dokumentace." Stavební úřad v řízení sice byl účastníky na to upozorněn, ale nekonal. Místo toho, aby byla projektová dokumentace dána do souladu s UPD obce, pokud to vůbec lze, bylo konstatováno, že je vše v pořádku, „Umístění stavby je v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací a vyhovuje obecným požadavkům na využívání území. Projektová dokumentace stavby splňuje obecné technické požadavky na stavby. Stavební úřad v průběhu řízení neshledal důvody, které by bránily povolení stavby“. OŽVP, oddělení výstavby Jesenice ničím nedosvědčil, jak předložená projektová dokumentace ke stavbě v rozsahu, pro který se stavební povolení vydává, (a je základním podkladem i pro územní rozhodnutí) byla ověřena (kdo, kdy, v jaké profesní odbornosti a v jaké kapacitě ověřoval nebylo doloženo). I vyjádření projektanta, které dodal stavebník a které reaguje na námitky účastníků stran projektové dokumentace připouští nedostatky a dává za pravdu, že námitky účastníků, bez řádného zdůvodnění stavebním úřadem zamítnuté, byly opodstatněné a OŽVP, oddělení výstavby Jesenice by se jimi mělo znovu ale s plnou odbornou odpovědností zabývat: Regulativy jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů, který transformuje požadavky obcí na využití a uspořádání území obce do ustanovení závazné části územně plánovací dokumentace. Územní plán obce Březová-Oleško
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 15
umožňuje přestavbu chat na RD k optimalizaci využití území s tím, že toto ale „nebude mít PŘI DODRŽENÍ VŠECH PLATNÝCH REGULATIVU ÚP žádné nežádoucí dopady do urbanistické koncepce obce". K významu respektování územně plánovací dokumentace, které účastníci řízení zdůrazňovali, si dovoluji citovat z judikátu NSS čj. 7 As 13/2010-157, který použil Odvolací správní orgán: „Pokud se stěžovatelé domnívali, že může dojít ke snížení hodnoty jejich nemovitosti, měli si svá práva střežit včas, tj. již v procesu pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace a snažit se tak zasadit o takovou formu zástavby, kterou považují pro sebe za přijatelnou.... Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s právním názorem krajského soudu, že otázky důsledků staveb na jejich okolí a využití nemovitostí již byly v daném případě vyřešeny pro územní řízení v územně plánovací dokumentaci. Pokud rozhodnutí o umístění stavby je v souladu s územním plánem, jedná se ze strany vlastníka předmětného pozemku o výkon jeho vlastnického práva v mezích přípustných podle územního plánu." V projednávané věci se účastníci právě na zmiňovanou úlohu územního plánu obce odvolávají a to jak pokud jde o vlastní projektovou dokumentaci zamýšlené stavby, tak v otázce vhodnosti začlenění stavby do okolí. Vyžadovali a vyžadují soulad s ním, tento požadavek uvádí i Odvolací správní úřad: „Uzemní plán obce Březová-Oleško je závazným podkladem pro stavební úřad při rozhodování v území. " Jestliže k námitkám a připomínkám účastníků řízení nebylo přihlíženo a všechny námitky byly zamítnuty, pak názory stavebníka k nim byly přijaty jako argument proti účastníkům, protože vlastně se k jejich zásadním námitkám nevyjádřil. Podle stanoviska OŽVP, oddělení výstavby Jesenice, „Stavebník na základě podaných námitek podal písemné komentáře, ve kterých reagoval na tyto návrhy a námitky účastníků řízení, tzn., že se pokusil rozumně vysvětlit, že se předmětná stavba rodinného domu svým umístěním, osazením do terénu, výškou ani vzhledem nedotkne žádného z účastníků řízení“. Jediný mně známý Komentář k námitkám ke stavebnímu řízení, datovaný 21.6.2012, přitom účastníci ani nedostali ani o něm nebyli informováni, tento mi byl předložen až na vyžádání poté co jsem se o něm dozvěděla z obdrženého Rozhodnutí tj. po 9 měsících. Stavebník nebyl vyzván a sám se nevyjadřuje k tomu, že projektová dokumentace, kterou předložil není bez vad a že neodpovídá požadavkům územně plánovací dokumentace, což bylo hlavní námitkou v řízení. Projektant podle ustanovení § 159 stavebního zákona odpovídá za projektovou dokumentaci, ale svou odpovědnost má i stavebník, na základě jehož podkladů, přání a požadavků je dokumentace zpracovávána. Stavebník je hlavním nositelem konkrétních odpovědností a povinností spojených s řádnou přípravou a prováděním stavby, zejména s opatřením projektové dokumentace a s bezpečným prováděním stavby. (Povinnosti a odpovědnost stavebníka upravuje § 152 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb.). V tomto případě stavebník vybraný typový projekt určený pro stavbu na rovném, příp. mírně svažitém terénu, požaduje umístit jak uvedeno v projednávaném záměru a účastníky řízení namítaném prostoru. Evidentně zde chybí součinnost architekta. Stavebník v prvé řadě neměl na projektantovi žádat umístění tohoto typového domu do místa na pozemku jak to učinil, věděl a měl vědět, že to nesplňuje podmínky územního plánu. V dokumentaci stavby (F 1. b) se uvádí, že typový projekt „řeší pouze vlastní dům bez návaznosti na okolí domu", část 2 má být doplněním údajů ohledně území, pozemku, přípojek atd. Žádám v rámci ověření projektové dokumentace o sdělení zda toto doplnění je dostatečné. Jenom text v bodu f) „Stavba splňuje podmínky územně plánovací informace a podmínky regulativ pro danou lokalitu" je formálně vložen, are není pravdivý. Navíc by stavebník měl respektovat zásadu „být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb". Podle § 152 odst. 1 stavebního zákona „je stavebník povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby... V rámci přípravy stavby musí každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu podle § 76 odst. 2 stavebního zákona dbát požadavků uvedených v § 90 stavebního zákona a být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb. Při plnění povinností podle § 152 odst. 1 stavebního zákona musí mít stavebník na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství". Šetrnost k sousedství ve smyslu § 152 odst. 1 (resp. § 76 odst. 2) stavebního zákona nespočívá jen v dodržování právních a technických předpisů nebo technických norem při přípravě a provádění stavby, ale také ve slušném, seriózním jednání stavebníka vůči sousedům. Lze ho také chápat jako morální jednání, které bere v úvahu i potřeby a zájmy druhých osob, nikoli pouze stavebníka, ale v tomto případě je právem vynutitelné. Stavební zákon zde vyjádřil zásady, z nichž vychází spíše soukromé právo - nikomu neškodit (neminem laedere), zdržet se jednání, které by nad míru přiměřenou poměrům obtěžovalo jiné.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 16
Z průběhu dosavadního řízení vyvstávají oprávněné pochybnosti o schopnostech a kvalifikačních předpokladech OZVP, oddělení výstavby Jesenice k posouzení mj. i toho, zda záměr respektuje krajinný ráz, urbanistické a architektonické hodnoty území. OŽVP, oddělení výstavby Jesenice k mé námitce, týkající se nutnosti urbanistického a architektonického posouzení záměru umístění a provedení stavby uvedl bez dalšího obecnou formulaci „stavba je v souladu s charakteristikou území a požadavky prostorového uspořádání a architektonickými zásadami pro plochy s funkčním využitím jako „Obytné území malých sídel". Další konstatování, že zamýšlená stavba „je zasazena do svažitého terénu tak, aby nenarušovala architektonický ráz okolní zástavby... v souladu s okolní zástavbou, kterou zásadním způsobem nijak nepřevyšuje" je nepravdivé. V souvislosti s požadavkem, aby byl stavební záměr posouzen z hlediska urbanistického a architektonického se OŽVP, oddělení výstavby Jesenice odvolává ve svém Rozhodnutí povolujícím stavbu na Vyjádření Orgánu ochrany přírody OZP MU Černošice, kde se uvádí, že „Předložený záměr není zásahem do významného krajinného prvku ( § 4 odst.2) ani krajinného rázu (§ 12 odst.2), a proto se zájmů ochrany přírody a krajiny, náležejících dle § 77 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, do kompetence obecního úřadu obce s rozšířenou působností, nedotýká". Tímto Vyjádřením Orgánu ochrany přírody OŽVP, oddělení výstavby Jesenice argumentuje podobně na několika dalších místech Rozhodnutí ve vypořádání se s námitkami, dokonce uvádí že tento orgán ochrany přírody nedal negativní stanovisko. Přitom vyjádření Orgánu ochrany přírody OZP MU Černošice vůbec neřeší skutečnosti, ke kterým je stavebním úřadem vztahováno. To, že je možné v obci podle územního plánu stavět rodinné domy nikdo z účastníků v průběhu řízení nenamítal a nezpochybňoval. Upozorňováno bylo na skutečný obsah územního plánu a na potřebu řádného posouzení zamýšleného záměru v jeho kontextu a z dalších hledisek. Závěr: Odvolacím správním úřadem nařízené nové projednání věci má napravit výše uvedené námitky a důsledné se zabývat předloženými podklady stavebního záměru a podle potřeby je doplnit, případně je změnit. Námitka 6 ad b/ Rozhodnutí Odvolacího správního úřadu a nové projednání věci V Rozhodnutí Odvolacího správního úřadu se mimo jiné uvádí, že „vydáním napadeného rozhodnutí byl porušen § 110, § 90 d) stavebního zákona, § 36 odst. 3 správního řádu a § 23 odst. 1 vyhl. 501/2006 Sb. Oznámení OŽVP, oddělení výstavby Jesenice o doplnění projektové dokumentace z 8.11.2013 uvádí výčet 3 doplněných podkladů, z nichž pouze smlouva o právu provést stavbu na cizím pozemku ze dne 18.10.2013 je nová (doplněno na základě výtky Odvolacího správního úřadu a vztahuje se k porušení § 110, stavebního zákona). Výkres č. F.1.1.2.-06 „Pohledy" je z června 2012, zastiňovací studie z dubna 2012, k oběma účastníci vyjádřili připomínky v souvislosti s místním šetřením dne 7.9.2012, tyto byly OŽVP, oddělení výstavby Jesenice, označeny jako dodatečné námitky a jako takové zamítnuty, avšak neprávem. OŽVP, oddělení výstavby Jesenice, který toto napadené rozhodnutí vydal, se jistě bude při novém projednávání věci zabývat i výše uvedeným a znovu se vyjádří k námitkám, které s výše uvedenými porušeními souvisejí. Účastníkům řízení bude také jistě dána možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí ke všem podkladům pro rozhodování a ke způsobu jejich zjištění, případně žádat jejich doplnění, což jim doposud umožněno nebylo a ze zákona na to mají právo. II. Námitky k vedení/nedostatkům v řízení, které předcházelo Rozhodnutí OŽVR oddělení výstavbu Jesenice OŽPV/URS019-02879/2012/Kou, č.j. OúJ11 41 06/201 21Kou a v celém řízení Konstatování obsažená v odůvodnění OŽVP, oddělení výstavby Jesenice k námitkám účastníků řízení mají vážné nedostatky neboť jsou obhajobou postupu stavebního úřadu v průběhu řízení, přičemž tento postup nebyl vždy v souladu se správním řádem, a jak vyplývá z argumentů ukazujících na nesprávnost vydaných rozhodnutí, rovněž vlastní řízení, které rozhodnutí předcházelo, lze nazvat vadným, což uznal i Odvolací správní úřad a rozhodnutí OŽVP, oddělení výstavby Jesenice zrušil. Proto se následující námitky vztahují k nesprávnému postupu stavebního úřadu, tedy upozorňují na nezákonnost v řízení. Námitka 7. V průběhu řízení jeho účastníci upozorňovali stavební úřad na nesrovnalosti v projektové dokumentaci a nejasnosti ohledně zamýšleného umístění stavby. Otázka výškového
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 17
umístění stavby v terénu byla vznesena již při veřejném ústním jednání, přičemž tehdy (a opakovaně i při dalších příležitostech) stavební úřad účastníky ujišťoval, že navrhovaná výška stavby a její umístění je v souladu s vyhláškou obce Březová-Oleško. Zavádějící interpretací vyhlášky obce a jejích regulativů byli tak účastníci řízení opakovaně uvedeni v omyl, ať již z důvodu nekompetentnosti nebo s úmyslem favorizovat návrh žadatele - stavebníka. Přes upozorňování na chyby v podkladech nebyla tato otázka řádně odborně posouzena a ačkoli účastníci řízení opakovaně chtěli, aby rozporované části projektu posoudili specialisté, stavební úřad toto odmítal. Tak závažné technické a odborné rozpory nelze ponechat na dohodě účastníků sporu a čekat na ústupky některé ze stran. Očekávání účastníků řízení se v tomto směru (odborné posouzení specialisty) nenaplnila, např. v doplňujícím písemném vyjádření po jednání při místním šetření 7.9.2012 uvedli: „ Věříme, že veden snahou o nalezení všestranně přijatelného řešení, nechá proto OZPV rozporované části projektu posoudit příslušnými specialisty (kromě výkresové dokumentace založení stavby se jedná zejména o posouzení správnosti výpočtu požárně nebezpečného prostoru směrem k parcele 53120, doplnění zastiňovací studie o chybějící okno aj.) a ve spojení s podněty od dotčených stran a poznatky z místního šetření bude vydáno rozhodnutí, které bude spravedlivým kompromisem, který nepovede k dalším vynuceným úkonům jako např. k odvolacímu řízení." K tomu se na str. 21 vydaného Rozhodnutí vyjádřil stavební úřad: „Stavebnímu úřadu nepřísluší kontrolovat podklady projektové dokumentace, které vyhotovili jednotlivé osoby mající příslušné oprávnění v daném oboru. V daném případě se stavební úřad snažil přimět účastníky ke smírnému odstranění rozporů ve smyslu § 5 správního řádu, za tímto účelem rovněž svolal místní šetření. Ani po doložení dalších podkladů však k dohodě mezi účastníky nedošlo. Stavební úřad tedy musí posoudit žádost z hlediska stavebně- technického a postupovat při vydání rozhodnutí v souladu s principy a regulativy stanovené mu stavebním zákonem, prováděcími vyhlášky apod.." Vydané Rozhodnutí tento požadavek však nesplňovalo a bylo nezákonné. Námitka 8. Průběh řízení a zejména vyhodnocení podkladů pro Rozhodnutí hodnotím jako neobjektivní, neboť došlo k jednostrannému posuzování podkladů ve prospěch stavebníka, přitom námitky účastníků byly jasné a věcné, přesto k nim nebylo přihlíženo. V průběhu řízení bylo upozorňováno i na netransparentnost stavebníkova jednání, neochotu ke kompromisu, zavádějící informace, uvádění úřadu v omyl a pod. (viz též následující bod). Ve svém stanovisku OŽVP, oddělení výstavby Jesenice shrnul pro Odvolací správní úřad,že „Stavebník na základě podaných námitek podal písemné komentáře, ve kterých reagoval na tyto návrhy a námitky účastníků řízení, tzn_, že se pokusil rozumně vysvětlit, že se předmětná stavba rodinného domu svým umístěním, osazením do terénu, výškou ani vzhledem nedotkne žádného z účastníků řízení". A dále závěrečný názor, že „stavebník nemůže navrhovanou stavbou žádného účastníka, resp. odvolatele ohrozit ani omezit a že neexistují překážky, pro které nelze stavbu povolit". Jedná se o nepravdivé subjektivní závěry, které vůbec neodrážejí skutečnost a pro které chybí jakékoliv důkazy. Námitka 9. Účastníci řízení nebyli včas seznámeni s podklady dodatečně dodanými stavebníkem, nebyli o dodání těchto dokumentů informováni a tudíž byli pro další projednání znevýhodněni - týká se, jak uvádí OŽVP, oddělení výstavby Jesenice : „V průběhu řízení a na základě podaných námitek a námitek uvedených do protokolu při veřejném projednání účastníky řízení stavební úřad stavebníka vyzval za účelem smírného odstranění rozporů ve smyslu § 5 správního řádu, dne 28.5.2012 pod č.j. OúJ/07364/20112/Kou k doplnění projektové dokumentace o příčný a podélný řez rodinného domu se zakreslením stávajícího a navrhovaného terénu, popřípadě pohledů navrhovaného rodinného domu se zakreslením do stávajícího terénu. Tento požadavek, U . doplnění pohledů RD se zakreslením stávajícího terénu, stavebník doplnil dne 28.6.2012 pod č j 09192/2012 včetně komentáře k podaným námitkám“. Jak uvedli účastníci řízení v písemné doplňující informaci k místnímu šetření konanému 7.9.2012: „Bylo též konstatováno, že jakmile dojde k doplnění projektové dokumentace o požadované výkresy, budou všichni účastníci řízení s těmito dokumenty úřadem seznámeni (k tomu však nedošlo a ostatním účastníkům řízení byly doplněné dokumenty předloženy bez předchozího upozornění až v rámci místního šetření dne 7.9.2012). Nutno doplnit, že když byl ještě před jednáním dne 30.4.2012 stavebník dotazován na existenci podkladů, řešících zapuštění stavby do terénu a její vztah k okolní zástavbě, tak tvrdil, že jsou součástí stavebnímu úřadu již odevzdaně projektové dokumentace. Veřejné ústní jednání se konalo v kanceláři stavebního úřadu. V projektové dokumentaci, která byla v jeho rámci předložena, se však předmětné výkresy nepodařilo dohledat. Posléze p. Hák přiznal, že neexistují a proto byl vyzván k jejich doplnění...
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 18
Kromě otázky zapuštění stavby do terénu bylo účastníky řízení upozorněno na skutečnost, že v duchu územního plánu obce je v území, na kterém mají dle územního plánu koexistovat objekty individuální rekreace s objekty bydlení, nezbytné posuzovat vhodnost staveb i z urbanistického hlediska. Nadále tedy trvá zásadní námitka dotčených účastníků, že výkresová dokumentace nesplňuje požadavky Přílohy č. 4 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. O územním rozhodování. Námitka o to závažnější, že zástupkyně stavebního odboru informovala účastníky o skutečnosti, že pro posuzování otázek urbanismu a územního plánování není oddělení výstavby odborně vybaveno. Netransparentní přístup ze strany stavebníka je dokladem, že je odhodlán prosazovat své zájmy jasně na úkor porušování práv sousedů a používá k tornu záměrně zkreslené a neúplné informace jak vůči dotčeným stranám, tak vůči stavebnímu úřadu. Věříme, že veden snahou o nalezení všestranně přijatelného řešení, nechá proto OŽPV rozporované části projektu posoudit příslušnými specialisty (kromě výkresové dokumentace založení stavby se jedná zejména o posouzení správnosti výpočtu požárně nebezpečného prostoru směrem k parcele 53120, doplnění zastiňovací studie o chybějící okno aj.) a ve spojení s podněty od dotčených stran a poznatky z místního šetření bude vydáno rozhodnutí, které bude spravedlivým kompromisem, který nepovede k dalším vynuceným úkonům jako např. k odvolacímu řízení." Všechny tyto uvedené skutečnosti byly stavebním úřadem označeny jako dodatečné námitky a jako takové zamítnuty, přestože jak účastníci řízení uvedli v úvodu: „Komentář a námitky se vztahují (l) k veřejnému ústnímu jednání dne 30.4.2012 a (2) k místnímu šetření spojenému s ústním jednáním dne 7. září 2012." Účastníci řízení přeci měli právo vyjádřit svá stanoviska po celou dobu řízení. Jako příklad, že se stavební úřad snažil o dohodu stran, uvádí, že dodatečné výkresy chtěl stavební úřad „za účelem smírného odstranění rozporů"-přitom však o dodání dodatečných podkladů účastníky neinformoval, ani jim je nedal k dispozici. Nešlo ani o doplnění projektové dokumentace za tím účelem, aby mohlo být kvalifikovaně posouzeno, zda je řádným podkladem pro rozhodnutí tak, aby se podle ní mohla stavba realizovat, aniž by byla v rozporu s předpisy. Přitom to byl hlavní důvod účastníky požadovaného doplnění podkladů. Pokud jde o materiál stavebníka Komentář k podaným námitkám, tento byl účastníkům řízení předložen až na vyžádání poté, co se o něm dozvěděli, v obdrženém Rozhodnutí OŽVP, oddělení výstavby Jesenice v březnu 2013. V tomto případě jde o příklad porušení procesních práv a až Odvolací správní úřad nařídil nápravu, ovšem v čase více než rok poté, kdy mohli a měli účastníci reagovat. Námitka 10. Z průběhu řízení je zřejmé, že účastníci řízení byli kráceni na právní pomoci a poučení ze strany stavebního úřadu, zejména v tom smyslu, aby pro neznalost právních předpisů neutrpěli v řízení újmu (§ 3 odst. 2, §19 odst.3 správní řád). Jedná se o jednu z obecných základních zásad správního řízení, která je prolomením principu „neznalost zákona neomlouvá". Není zřejmé, proč po celou dobu řízení až do vydání Rozhodnutí neměli být účastníci oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjadřovat svá stanoviska. Příkladem je výše uvedený Komentář s připomínkami účastníků. OŽVP, oddělení výstavby Jesenice ode dne místního šetření tj. 7.9.2012, až do vydání Rozhodnutí v únoru 2013 nedal účastníkům žádnou informaci o ukončení shromažďování podkladů pro rozhodnutí, takže pak mohl v Rozhodnutí konstatovat, že jsme se k těmto podkladům nevyjádřili. Nemohli jsme využít svého práva vyjadřovat se k podkladům a způsobu jejich zjišťování (leda bychom periodicky navštěvovali příslušný úřad). I v dalších případech dotazování na průběh řízení OŽVP, oddělení výstavby Jesenice odpovídal často neurčitě - viz zmiňované otázky související s obsahem územního plánu obce Březová-Oleško, nebo otázky vlivu novely stavebního zákona apod. Námitka 11. Záměrná nekorektnost v informování Odvolacího správního úřadu vůči odvolatelům. V důvěře v pravdivost a objektivitu stanoviska OŽVP, oddělení výstavby Jesenice z 16.7.2013 převzal Odvolací správní úřad konstatování správního úřadu I. stupně, které však obsahovalo i dezinformace a tendenční nepodložená subjektivní tvrzení, která Odvolací správní úřad neměl časový prostor přezkoumat a pro zdánlivou přesvědčivost stanoviska OZVP, oddělení výstavby Jesenice ani zpochybnit. Odvolací správní úřad byl tak uveden v omyl. O tom jak bylo řízení vedeno jednostranně svědčí i již zmíněný fakt, že byly zamítnuty všechny námitky účastníků řízení, konkrétně ty, uvedené na str. 19 až 22 Rozhodnutí, které byly téměř všechny
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 19
označeny za dodatečné a z toho důvodu zamítnuté - přestože jde vesměs o ty samé námitky tak jak byly podány před a při veřejném ústním jednání. Korunu tomu dává poslední věta celého materiálu Rozhodnutí na str. 22: „ Stavební úřad je toho názoru, že předložené výkresy - pohledy navrhovaného RD včetně zakreslení stávajícího terénu od autorizovaného projektanta a předložená zastiňovaní studie zpracovaná oprávněnou osobou je dostatečným podkladem pro vydání rozhodnutí a další požadavky účastníků řízení jsou jen zatěžujícím faktorem pro stavebníka“. V tomto duchu byla vedena informovanost Odvolacího správního úřadu (a zřejmě i stavebníka). Ve svém stanovisku OZVP, oddělení výstavby Jesenice například uvádí zavádějící informace při odkázání na mou námitku týkající se odstupu staveb a dále kdy zdůrazňuje, že pokud jde o pozemek sousedů Degenových, moje „právo v souvislosti s tímto pozemkem není a nemůže být v žádném případě dotčeno či omezeno". Přitom veškeré moje námitky se týkaly celkového stavebního záměru žadatele, nikoli dílčích takto vytržených věcí. Například pokud jde o odstupy staveb, §25 hovoří o splnění požadavků urbanistických, architektonických,.... a stejně tak §20 vyhlášky č.501/2006 Sb. na který se stanovisko OZVP, oddělení výstavby Jesenice odvolává, uvádí v odst. 1 "V souladu s cíli a úkoly územního plánování a s ohledem na souvislosti a charakter území je obecným požadavkem takové vymezování pozemků, stanovování podmínek jejich užívání a umisťování staveb na nich, které nezhoršuje kvalitu prostředí a hodnotu území". Stanovisko OŽVP, oddělení výstavby Jesenice dává obraz účastníka řízení, který má jakémukoli posuzovateli námitek sdělit negativní postoj k němu. Obdobně je tomu u konstatování, že „stavební úřad nerozumí, proč by tato svým jednoduchým provedením, objemem a zastavěnou plochou cca 125 m2 měla být v nesouladu a nerespektu vůči předpokládanému rozvoji území, když okolní zástavba je v kombinaci stávajících rekreačních objektů a nově umisťovaných staveb, případně přestavěných rekreačních staveb na rodinné domy." Mé námitky volají po respektování územně plánovací dokumentace. Stavební úřad předkládá ale obraz stěžovatele, který není smířen s tím, že se v lokalitě mohou stavět rodinné domy! Je smutné, že úřední osoba rozhodující o stavbě nerozumí námitkám a přesto je tendenčně vysvětluje a interpretuje. V bezprostředním sousedství mého pozemku je nedávno postavený rodinný dům, s jehož stavbou jsem bez problémů souhlasila. Stavební záměr nebyl v kolizi s územním plánem. Záměrné překrucování faktů považuji za skandální a nehodné pracovníků příslušného úřadu. U stavebníka mne po jeho vyjádřeních podobný názor ani nepřekvapuje. Označení připomínky jako irelevantní, když je zřejmé, že účastník řízení ji uvedl, aby byl nějaký aspekt zohledněn, také o něčem vypovídá (zmínka odvolatelky, předjímá něco, k čemu se stavební úřad nemůže vyjádřit). Vypovídá o snaze zdiskreditovat odvolatele. Námitka 12. Přestože námitky účastníků byly zpracovány velmi zodpovědně a se snahou objektivně přistupovat k projednávané žádosti, nebyly brány vážně a nebyly řádně odborně posuzovány. Přitom přes vysvětlení a argumenty obsažené v námitkách účastníků byly naopak podklady žadatele (stavebníka) přijaty jako bez vad a na jejich základě bylo rozhodnuto. Nesvědčí to o tom, že řízení bylo vedeno tak, aby byly smírnou cestou postupně odstraněny rozpory bránící dalšímu projednání věci a zejména aby dotčené osoby nebyly současně zkráceny na svých právech rovného postavení. Rozhodnutí, ke kterému jsem podávala odvolání, je důkazem, že spoléhat se na ochranu zájmů společnosti, potažmo dotčených osob, což by měl vykonávat sám stavební úřad, v takovémto konkrétním případě nelze. Existenci námitek a připomínek obecně je možno chápat jako rezignaci na veřejné působení veřejné správy, ale pokud zákon dává účastníkům možnost uplatnit je (i když by spíš měly být pouze krajní možností k ochraně zájmů), pak by s nimi mělo být nakládáno odpovídajícím způsobem, což se v případě tohoto řízení rozhodně nestalo. Námitka 13. OŽVP, oddělení výstavby Jesenice se vyjadřuje tak, aby obhájil své rozhodnutí a postup v řízení. Informace pro Odvolací správní úřad však v mnoha bodech opět neodpovídají skutečnosti, jak ukazují následující příklady - Místní šetření nebylo původně navrženo, ale na veřejném ústním projednávání dne 30.4.2012 vyžádali účastníci řízení jeho svolání vzhledem k nejasnostem v projektové dokumentaci a rozporným stanoviskům (viz též moje písemná námitka z téhož dne, kde vzhledem k situaci žádám: „místní šetření je nutné a pokud ještě neproběhlo, považuji znalost poměrů zamýšleného staveniště za esenciální pro posouzení záměrů stavby..." Místní šetření však nesplnilo svůj účel a ani nemohlo, neboť bylo vedeno bez jakýchkoliv geodetických pomůcek a měření a dokumentování (následně bylo deklarováno, že bylo svoláno „pouze z důvodu ujasnění si
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 20
výškových kót v terénu stanovených pro umístění stavby", tedy k žádnému dalšímu účelu. Následné rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení bylo vydané bez řádného odborného posouzení, přestože účastníci řízení zdůrazňovali nutnost takového posouzení. - Ve svém stanovisku pro Odvolací správní úřad uvádí OŽVP, oddělení výstavby Jesenice, že „pa prostudování podané žádosti a zejména projektové dokumentace, zjistil, že projektová dokumentace neobsahuje řezy, popřípadě pohledy navrhovaného rodinného domu do stávajícího terénu. Z toho důvodu vyzval dne 28.5.2012 stavebníka, aby doplnil...". Jak je uvedeno na str. 7 těchto námitek - viz výše - bylo to na popud a žádost účastníků řízení a stavebník v této souvislosti lhal. OŽVP, oddělení výstavby Jesenice byl proto účastníky řízení písemně upozorněn jak bylo již citováno: "Netransparentní přístup ze strany stavebníka je dokladem, že je odhodlán prosazovat své zájmy jasně na úkor porušování práv sousedů a používá k tornu záměrně zkreslené a neúplné informace jak vůči dotčeným stranám, tak vůči stavebnímu úřadu". Tento názor účastníků byl smeten spolu se zamítnutím komentáře k průběhu řízení jako dodatečná námitka. - OŽVP, oddělení výstavby Jesenice, se vyjadřuje vyhýbavě v záležitosti zpochybnění splnění požadavku na odpovídající komunikaci vedoucí k pozemku pro stavbu RD, kdy ještě i ve stanovisku pro Odvolací správní úřad uvádí, že se „v daném případě jedná o komunikaci zpevněnou.". Jde o zjevnou lež. I laik na místě samém uvidí, že se jedná o nezpevněnou hlinitou a částečně zatravněnou cestu. Pravda je jen jedna a to je skutečný stav cesty a ne to jak to v rozporu se skutečností OŽVP, oddělení výstavby Jesenice označilo. Navíc níže se ve svém stanovisku odvolává na §20 vyhlášky č.501/2006 Sb., kde ovšem odstavec 7. zní: „Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace..." - To, že se s odvolateli ztotožnili i další dva účastníci řízení ve svém vyjádření, ke kterému byli stavebním úřadem vyzváni, označuje tento ve svém stanovisku pro Odvolací správní úřad jako bezvýznamné. Obdobně zachází s námitkou, že by touto stavbou došlo k podstatnému zhoršení kvality bydlení a konstatuje, ze „Připomínky veřejnosti vzneseny nebyly a stavební úřad nemůže předjímat, zda by se ztotožňovaly s námitkami účastníka řízení, proto se touto námitkou nezabýval" Připomínky veřejnosti jako takové sice vzneseny nebyly, ale i 4 účastníci řízení se svými rodinami, jichž se žádost bezprostředně týkala, představují rozhodně i část veřejnosti - stavební úřad zároveň nemůže předjímat, že by stavba nebyla veřejností vnímána jako zhoršující kvalitu bydlení obyvatel okolních nemovitostí a že by veřejnost tím nebyla dotčena. Jsem přesvědčena o tom, že veřejnost by v případě uskutečnění stavby podle původně vydaného rozhodnutí (které je nyní zrušeno) pociťovala podstatné zhoršení kvality bydlení a ztotožňovala by se s touto námitkou účastníka řízení. To by ovšem bylo již pozdě. Opět jde o otázku, kterou vyřešil územní plán svými závaznými částmi. - Z doposud uvedených příkladů, zamítnutých námitek i z obsahu předchozího odvolání vyplývá, že v řízení docházelo průběžně ke ztěžování uplatnění práv účastníků řízení, což považuji za nepřípustné. Dehonestace odvolatelů nemůže být n o r m o u . Občan očekává od správního úřadu odpovědné jednání a čestné vypořádání se s problémy. Námitka 14. Velmi zarážející je na řízení jeho podivný časový průběh a jeho důsledky. Od podání žádosti stavebníka v březnu 2012 a následného předání námitek účastníků řízení ve stanovené relativně krátké lhůtě (do veřejného ústního jednání) v dubnu 2012 OZVP, oddělení výstavby Jesenice trvalo až do února 2013, než rozhodl jak je uvedeno výše. Přitom všechny námitky účastníků zamítl a pokud jde o vypořádání se s těmito námitkami, označil je za irelevantní bez detailnějšího a hlavně odborného odůvodnění ve většině případů. Přes upozornění uvedená v námitkách a přes žádosti o odborné posouzení skutečností, kterými účastníci apelovali v zájmu objektivity a splnění požadavků kladených na podklady pro rozhodnutí, bylo stavebním úřadem konstatováno, že podklady jsou v pořádku. Následně se potvrdilo, že ne všechno v pořádku bylo a Odvolací správní orgán Rozhodnutí zrušil. Od podání Odvolání, na což měli účastníci řízení opět pouze 15 dnů od obdržení rozhodnutí, trvalo OZVP, oddělení výstavby Jesenice odeslání spisu se svým stanoviskem Odvolacímu úřadu čtyři měsíce, když ten materiál obdržel 22.7.2013. Rozhodnutí Odvolacího správního úřadu je datováno 14.8.2013, takže v relativně krátké době se měl seznámit s docela obsáhlým spisem a rozhodnout. Bezpochyby si udělal úsudek zejména za pomoci stanoviska OZVP, oddělení výstavby Jesenice ze dne 16.7.2013, o jehož neobjektivnosti až zaujatosti bylo pojednáno výše. To vysvětluje některá konstatování Odvolacího správního úřadu, která jsem byla nucena též v tomto mém podání uvést, neboť neodpovídají skutečnosti. Rozhodnutí Odvolacího správního úřadu o zrušení Rozhodnutí OŽVP, oddělení výstavby Jesenice a nařízení nového projednání umožňuje řádně věc znovu posoudit. Stavební úřad by tak měl dostát principům dobré správy jako je mimo princip souladu s právem princip nestrannosti, přesvědčivosti, efektivnosti, odpovědnosti, otevřenosti, vstřícnosti aj.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 21
Námitka 15. OŽVP, oddělení výstavby Jesenice nepostupoval nejen s dostatečnou odbornou erudicí, ale nedodržel formální náležitosti např. pokud jde o Rozhodnutí tím, že v řadě případů chybí dostatečné zdůvodnění - viz též námitky pod body 1 a 2. Nemluvě o tom, že vydání Rozhodnutí bylo zmatečně antidatováno do loňského roku což je u úřední závazně listiny samo o sobě nepřípustné a svědčí o tristním porušení spisového pořádku. Povážlivé je rovněž konstatování na str. 21 dnes již zrušeného Rozhodnuti, kde u bodu 3. stavební úřad uvedl jediný údaj (v celém Rozhodnutí) určující kótu přízemí navrhovaného RD „rovná se i- 0,00 rovná se 383,80 m n.m': Tento údaj je pro jeho nesmyslnost neakceptovatelný. Stavební úřad by tak povoloval umístit stavbu do nadmořské výšky 383 m.n. tedy cca 40 metrů nad stávající terén předmětného možného budoucího staveniště. Tento nesmyslný výrok není možné omluvit tím, že se jedná o pouhý překlep. Kořeny tohoto pochybení je třeba hledat nejen v lajdáckosti, s jakou může stavební úřad po roce „práce" vydat právně závazný dokument, ale i o úrovni kompetence těch, kteří jej vytvořili. Námitky se zamítají
8) Námitky ze dne 19.12.2013 (podané dne 23.12.2013) pod č.j. 16329/2013 Ing. Hanou Dobřichovskou CSc., Břidličná 14, 147 00 Praha 4: Oznámením o pokračování řízení č.j. PúJ/14244/2013/Kou ze dne 8.11.2013 Odbor životního prostředí a výstavby, Oddělení výstavby Obecního úřadu Jesenice navazuje na předchozí spojené územní a stavební řízení, které vyústilo v jeho Rozhodnutí ve věci pod spis.zn. OŽPV/URS019-02879/2012/Kou, č.j. OúJ/14106/2012/Kou. Poté, co jsem se účastnila řízení, během něhož jsem se vyjádřila k žádosti podané stavebníkem a podala též námitky účastníka řízení jsem podala odvolání, kterému odvolací správní úřad vyhověl svým rozhodnutím ze dne 14.8.2013 pod SZ 107710/2013/KUSK REG/BT, čj. 121233/2013/KUSK a napadené rozhodnutí zrušil. Na základě Oznámení o pokračování řízení jsem Vám zaslala námitky k výše uvedenému záměru stavby a k probíhajícímu řízení, ze dne 25.11.2013. Vzhledem k závažnosti uvedených námitek, zejména s odkazem na § 110-112 a dalších stavebního zákona podávám v rámci práva podávat návrhy a stanoviska v průběhu řízení: Návrh, aby byla žádost stavebníka o umístění stavby a o stavební povolení k zamýšlené stavbě podle předložené projektové dokumentace zamítnuta a řízení zastaveno. Žádám posouzení tohoto návrhu v celém kontextu již dříve podaných námitek všech účastníků řízení a s ohledem na dosavadní průběh celého řízení. Rovněž o vyrozumění o tom, jak bylo s tímto návrhem naloženo. Námitky se zamítají Námitky podané v dalším projednání, kdy odvolací správní orgán dne 24.10.2014 pod č.j. 145954/2014/KUSK rozhodnutí stavebního úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání.
9) Námitky ze dne 29.1.2015 pod č.j. 001162/2015 Ing. Hanou Dobřichovskou CSc., Břidličná 14, 147 00 Praha 4
Věc: Námitka k záměru stavebníka. Sp. Zn. OŽPV/URSQ19-02879/2012/Kou, která spočívá v tom, že záměr neodpovídá zákonným požadavkům, pokud by mělo být rozhodnuto o umístění stavby podle závěrů obsažených v novém podkladu pro rozhodnutí tj. Vyjádření Městského úřadu Černošice - odbor územního plánování z 29.12,2014 k platné územně plánovací dokumentaci obce Březová-Oleško, Spis, zn. uup:68753/2014/Ji. Obdržela jsem Sdělení z 20.1.2015 o doplnění nového podkladu pro rozhodování, kterým je výše uvedené Vyjádření dožádané OŽPV, oddělení výstavby, Jesenice v souvislosti s řízením, vedeném ve věci Sp. Zn. OŽPV/URS019-02879/2012/Kou, jehož jsem účastníkem. Příslušný úřad územního plánování má ze zákona poskytovat ve Vyjádření (byť jde o „po stránce obsahu nezávazný úkon") informace o podmínkách stanovených pro území, ve kterém se má požadovaný záměr uskutečnit. Po zevrubném prostudování předmětného ‘vyjádření informuji tímto OŽPV, oddělení
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 22
výstavby, Jesenice v podobě námitky, že při absenci objektivně platných definic některých slovních výrazů v platném územním plánu obce se MÚ v klíčové pasáží Vyjádření dopustil zavádějící simplifikace a chybného morfologického í faktického výkladu výrazů a ustanovení obsažených v závazných částech ÚPD vč. její výkresové součásti a výklad dovedl do absurdit, které odporují smyslu stavebního zákona í smyslu územního plánování. Považuji proto za nutné uvést následující důkazy, pro které jsou některé závěry jmenovitě týkající se umisťování staveb - obsažené ve Vyjádření zavádějící, nepřesné a v důsledku toho nesprávné, nelze je proto považovat za relevantní podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu. Tato situace vyžaduje zjednání nápravy. MÚ Černošice, odbor územního plánování, o tom informuji současně. Argumenty proti závěrům Vyjádření MÚ Černošice při posouzení platná ÚPD obce Březová-Oleško vzhledem k umisťování nových staveb rodinných domů v obcí: 1/Zdůvodnění pro závěry obsažené ve Vyjádření je v něm uvedeno na str. 3. Vychází z členění ploch uvedených v ÚPD, z něhož podle Vyjádření "vyplývá, že pro současně zastavěné území obce platí regulativy pro stávající zástavbu a pro zastavitelná území platí regulativy pro novou zástavbu". Stavební zákon uvádí v § 2: odst. (1) V tomto zákoně se rozumí... "j} zastavitelnou plochou plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Vzhledem k tomu, že v územním plánu obce Březová-Oleško je jasně vymezeno, že i současně zastavěné území je zastavitelným územím a jestliže pro zastavitelná území platí regulativy v části Nová zástavba, vztahují se tyto regulativy na pozemky v současně zastavěném území, tedy mimo jiné i na pozemek p. č. 53/4 . Dokládá to i Mapa „Využití území" jako součást ÚPD obce, která ukazuje hranice zastavitelného území a v rámci tohoto zastavitelného území jsou pak zřetelně vyznačeny - hranice rozvojových ploch OMS a - hranice současně zastavěného území Stejně jednoznačné je vymezení zastavitelného území v další části ÚPD obce, a to části „ZPF" (1/5000). Jestliže z definice platí, že zastavitelná území tvoří plochy vhodné k zastavění vymezené územním plánem obce, znamená to, že mimo takto vymezené území výstavba není dovolena. Zastavitelnými plochami jsou tedy obě jmenovaná území. V obou je umožněna nová výstavba podléhající omezením/regulativům pro novu zástavbu při umisťování nových staveb. Jestliže se ve Vyjádření uvádí, že zastavitelnými územími jsou pouze nově zastavitelná území a jen ta znamenají novou zástavbu, není to v souladu s tím, co je stanoveno v ÚPD obce. Podle Vyjádření by se zastavěná území nacházela mimo zastavitelná území, a nebylo by tam možno stavět což není pravda a neodpovídá to stavebnímu zákonu. 2/Je nepřijatelné, aby byl Stavební úřad maten a nabádán povolovat umístění jakékoli nové stavby RD v zastavěném území obce tak, že pro ni neexistuje žádné jiné omezení než splnit, že jde o RD (dle § 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb.) a splnit min. velikost stavebního pozemku 700m2. Jak uvedeno ve Vyjádření, je to údajně proto, že "jiný požadavek není ÚPD Březová-Oleško upraven. Podle Vyjádření neexistuje v ÚPD obce žádná regulace pro umisťování RD v stávající zástavbě a podle toho by mohlo být povoleno jakékoli umístění jakékoli stavby RD! Ani nemusí být řešeno např. procento zastavění pozemku, ani počet podlaží nebo výška aj. To by pak ovšem SÚ nepostupoval podle stavebního zákona {§ 90 a, b), neboť by ani nezajišťoval soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, když by například při umisťování staveb posuzoval z tohoto hlediska nové stavby v různých oblastech obce odlišně. Přitom úřad územního plánování jako dotčený orgán se musí vyjadřovat právě z hlediska uplatňování záměrů územního plánování - § 6 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. Dovedeno ad absurdum - podle takového výkladu by vlastně stavební úřad v období od r. 2003 opakovaně chybil, když uplatňoval pro celé území obce platné regulativy, nyní však dle MÚ Černošice platící údajně jen pro nově zastavitelná území, a jedině ta jsou jím označena za „novou zástavbu" - a absurdně ne pro „nové stavby ve stávající zástavbě"! Regulativy jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů, který transformuje požadavky obcí na využití a uspořádání území obce do ustanovení závazné části územně plánovací dokumentace. V platném územním plánu obce Březová-Oleško je regulace řešena a to v Článku 5- Základní regulace území, kde je uvedeno v bodě 3) "V území je možno umísťovat stavby, povolovat je, povolovat jejich změny a změny jejich užívání, rozhodovat o změně využití území a o ochraně důležitých zájmů v území jen v souladu s regulativy" a současně v článku Závazná část je bod 2): "Regulativy obsahující závazná pravidla, která omezují, vylučují, popřípadě podmiňují umísťování staveb a jejich změn, využití území nebo opatření v území, jsou uvedeny v příloze". Není zde uvedeno, že by se
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 23
jednalo pouze o stavby v nově zastavitelných územích a pro ně že jsou regulativy podmiňující umísťování staveb určeny! Jestliže autoři ÚPD obce uvádějí, že jsou v ní obsažena závazná pravidla pro umisťování staveb, potom se umisťování staveb v zastavěném území musí pro novou výstavbu řídit minimálně regulativy uvedenými v části Nová zástavba (tj. regulativy podmiňující umísťování nových staveb). Kromě toho se stavebníci i SÚ v tomto území musí řídit specifickými podmínkami pro zastavěné území v podobě regulativů v části Stávající zástavba tj. 0.1/až 0.5/, ty se ale netýkají umisťování nových staveb RD, ale např. případů jako je dostavba garáže k stávajícímu RD nebo stavbě k rekreaci, dále např. rekonstrukce stávajícího RD a také omezení velikosti pozemku na minimálně 700m2 při nahrazení chaty rodinným domem nebo zřízení zálivu pro vjezd na pozemek. Tudíž pro rozhodování o umístění nových staveb musí platit podmínky v části Nová zástavba stejně tak pro nové stavby v zastavěném území jako pro nové stavby na nově zastavitelném území, aby byly naplněny cíle stanovené územním plánem a zajištěny požadované podmínky pro umisťování nových staveb. To dokazuje též textová část územního plánu, kde se v bodě b/ Vývoj obce a ochrana hodnot území píše, že "Záměrem obce je vytvořit čistě obytné území s maximálním podílem rodinných domů" a na konci je uvedeno: "Charakter obce - jejího zastavění - nebude novou výstavbou narušen. Naopak dojde na některých místech ke scelení zastavěného území". (Některá místa zde znamenají ta, kde nové lokality k zastavění navazují na již zastavěné území. První věta se týká zastavění obce novou výstavbou jako takovou). Obdobně se ve Změně ÚP č. 1 uvádí: "Umožnění přestavby chat v současné zástavbě obce na rodinné domy povede k optimalizaci využití území a nebude mít při dodrženi všech platných regulativů územního plánu žádné nežádoucí dopady do urbanistické koncepce obce". Nenarušení charakteru obce by jistě pří nedání žádných omezujících podmínek pro umístění nové stavby v zastavěném území nebylo možné zajistit! Navíc pří spojení (scelení) zastavěného území by pří absenci jednotných regulativů/podmínek mohla vzniknout v těsném sousedství nesourodá zástavba, kde by vedle sebe byla umožněna naprosto neregulovaná "divoká" výstavba v doposud zastavěné oblasti a vedle ní na nově zastavitelných plochách by mohla být pouze výstavba omezená regulativy. Stavební úřady tak nemohou dopustit naprosto neregulovanou zástavbu. Takový postup by byl v rozporu se stavebním zákonem i v rozporu se smyslem územního plánování. Uvedení Regulativů v částí Stávající zástavba a části Nová zástavba v ÚPD obce rozhodně neimplikuje takový záměr, naopak má zajistit jednotnost podmínek s tím, že u stávající zástavby ještě platí specifika (pro rekonstrukce, dostavované garáže atp.). 3/ Další závazná část ÚP s regulativy nazvaná Regulace dopravy platí rovněž jak pro zastavěné tak i nově zastavitelné území a za nimi teprve následují regulativy nazvané Nová zástavba - nejsou uvedeny hned za částí Stávající zástavba jakoby mělo jít o regulativy pro odlišnou ''kategorii” staveb, ale jsou uvedeny až za obecnými regulativy dopravy, 4/ To, že se u části Nová zástavba nejedná o regulativy platné pouze pro nově zastavitelná území, je zřejmé i z posledních odstavců, bodů 2.10/ a 2.11/, když pouze zde se výslovně hovoří o rozvojových lokalitách resp. nové rozvojové zástavbě, tyto body se jich explicitně týkají (u předchozích bodů takové určení není). Ze všech výše uvedených důkazů je zřejmé, že nemůže platit závěr uvedený ve Vyjádření, že ÚPD obce neumožňuje regulovat umisťování nových staveb v současně zastavěném území - viz bod 2/ výše. Stavební úřad Jesenice tedy v této souvislosti postupoval při rozhodování o umisťování nových staveb v současně zastavěných územích správně, když i tam se řídil Regulativy z ÚPD v části Nová zástavba. Vyjádření úřadu územního plánování bylo dožádáno Stavebním úřadem Jesenice k vedenému správnímu řízení (Sp. Zn. 0ŽPV/URS019-02879/2012/Kou} na základě Rozhodnutí Odvolacího správního orgánu, neboť ten "shledal, Že toto vyjádření úřadu obce s rozšířenou působností nebylo v celém průběhu spojeného řízeni předloženo" (str. 14 Rozhodnutí) a označil to za chybu. Zásadní námitkou odvolání účastníků řízení byl nesoulad záměru stavebníka s ÚPD obce, zvláště v kontextu s regulativem 2.6/ územního plánu obce - viz např. str. 15 Rozhodnutí Odvolacího správního orgánu, které Městský úřad ČernoŠice, odbor územního plánování měl od SÚ Jesenice k dispozici. Tento dotčený orgán územního plánování měl poskytnout informace o podmínkách stanovených pro území, ve kterém se má požadovaný záměr uskutečnit a to ve smyslu vysvětlení podmínek, logicky v kontextu obsahu Rozhodnutí Odvolacího správního orgánu, aby pomohl stavebnímu úřadu při rozhodování, konkrétně v problematickém výkladu
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 24
jedné části ÚPD obce. Ve svém Vyjádření se ale zabýval pouze výše uvedenými úvahami a zúžil si informace, které poskytne, na vybraný okruh podmínek. Avšak "díky" závěru, ke kterému tento úřad v poskytnutém Vyjádření došel, pokud jde o podmínky umisťování nových staveb v obci a který je výše zpochybněn, nebylo o tomto regulativu, podle něhož musí 5Ú občas rozhodovat, ve Vyjádření pojednáno. Nejde tedy o Vyjádření ve smyslu požadavku z Rozhodnutí Odvolacího správního orgánu. Nicméně informace, že v souvislosti s problematickým výkladem regulativu 2.6/, považuje tento úřad výklad SÚ Jesenice uvedený v Rozhodnutí za nesprávný, mi byla při dotazování verbálně sdělena a byla jsem ujištěna, že v tomto smyslu bude informován i SÚ Jesenice a to jinou cestou, například při Školení v Jesenici 3. 2.2015. Doufám, že stavební úřad Jesenice bude mít nově k dispozici relevantní informace k řádnému objektivnímu posouzení platné ÚPD obce Březová-Oleško, aby mohl rozhodovat v souladu s touto ÚPD a odpovídajícími ustanoveními stavebního zákona. Námitky se zamítají
10) Námitky podané dne 29.6.2015 pod č.j. 07377/2015 Ing. Hanou Dobřichovskou CSc., Břidličná 14, 147 00 Praha 4: Věc: Návrh vztahující se k spojenému územnímu a stavebnímu řízení, Spis.zn. OŽPV/URS01902879/2012/Kou, Obecního úřadu Jesenice, Odbor Životního prostředí a výstavby, Oddělení výstavby týkající se stavby navržené na pozemku pare. č. 53/4 v katastrálním území Oleško u Zvole, a to kromě rodinného domu též žumpy, zpevněné plochy a nově garáže. Poté, co jsem se účastnila řízení, během něhož jsem se vyjádřila k žádosti podané stavebníkem a podala též námitky účastníka řízení jsem podala odvolání, kterému odvolací správní úřad vyhověl svým rozhodnutím ze dne 24.10.2014 pod SZ 130291 /2014/KUSK REG/Val, čj.145954/2014/KUSK a napadené Rozhodnutí zrušil a nařídil nové projednání. Oznámením o pokračování řízení Č.j. OúJ/05507/2015/Kou ze dne 14.5.2015 bylo současně oznámeno doplnění projektové dokumentace stavebníkem, což bylo důvodem přerušení řízení Dne 28.1.2015 jsem zaslala na Oddělení výstavby Obecního úřadu Jesenice námitky - z 27.1.2015 - k výše uvedenému záměru stavby a k probíhajícímu řízení v souvislosti s Vyjádřením Městského úřadu Černošice - odbor územního plánování z 29.12.2014 doplněného do spisu. Na základě výše uvedeného Oznámení o pokračování řízení jsem zaslala Oddělení výstavby Obecního úřadu Jesenice námitky ze dne 25.6.2015 k doplněným podkladům pro rozhodnutí, zejména záměru stavby garáže na daném pozemku. Rovněž jsem podala na OŽPV, Oddělení výstavby Obecního úřadu Jesenice Doplnění námitky z 27.1.2015 s ohledem na nové skutečnosti a poznatky v průběhu řízení Doplnění je datováno 26.6.2015. Vzhledem k závažnosti uvedených námitek, zejména s odkazem na § 110-112 a dalších stavebního zákona podávám v rámci práva podávat návrhy a stanoviska v průběhu řízení: Návrh, aby byla žádost stavebníka o umístění stavby RD, žumpy, zpevněné plochy a nově garáže a o stavební povolení k zamýšleným stavbám podle předložené projektové dokumentace zamítnuta podle § 92 odst. 2 stavebního zákona a řízení zastaveno. Jako ještě schůdnější alternativa ukončení tohoto řízení pro zjevnou nepřipravenost stavebního záměru se jeví stažení žádosti stavebníkem. Odůvodnění návrhu vyplývající též ze zaslaných materiálů uvedených výše a doložených v příloze jako součást tohoto návrhu, aby návrh nebyl označen jako obsahově neurčitý Shrnutí: Dosavadní průběh řízení byl účastníky řízení již dříve označený v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů, plynoucích mj. z § 2- 8 spr.ř., zejména se zásadou veřejné správy jako služby veřejnosti (§ 4 spr.ř.). Opakované Odvolací řízení, vždy se závěrem rušícím Rozhodnutí vydané ve věci (Územní rozhodnutí a stavební povolení) a nařizující nové projednání věci potvrzuje, že OŽPV, Oddělení výstavby Obecního úřadu Jesenice tuto službu veřejnosti řádně neplní. Správní orgán musí provést co nejdůkladnější posouzení předložené věci a vážit zájmy všech dotčených osob, jakož i zájem veřejný (§ 2 spr. ř). Je ostatně i v zájmu správních orgánů, aby prostřednictvím své řádné činnosti vyřešily věci tak, že předejdou opakovanému projednávání věcí před jimi samotnými,
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 25
nadřízenými správními orgány, i soudy. Pochybení, ke kterým v průběhu řízení docházelo, byla bagatelizována nebo popírána a nyní, v rámci nařízeného nového projednání věci, jsou jako podklad pro rozhodování předloženy dokumenty, které pouze doplňují stavební záměr o garáž (a záliv). V rámci nového projednání věci žádné další podklady, svědčící o novém posuzování stavebního záměru jako celku ve světle nových skutečností, nebyly předloženy. Jde zejména o tyto důvody: - trvající nesoulad záměru s územním plánem obce - platná ÚPD obce se nezměnila a jak uvedeno v mé Námitce z 27.1.2015 a jejím doplnění z 26.6.2015, nelze předložený projekt upravit tak, aby byly podmínky splněny. Navrhovanou stavbu lze nejspíš jen jinak umístit. Není splněno ustanovení § 90 písm. a) stavebního zákona. nutnost, aby OŽPV, Oddělení výstavby Obecního úřadu Jesenice řádné posoudilo stavební záměr podle vydané Politiky architektury a stavební kultury České republiky (schválené vládou dne 14. ledna 2015 usnesením číslo 22/2015) a to v tom smyslu, jak na to již dříve upozorňovali účastníci řízení. Jejím základním cílem je podpora rozvoje architektury a stavební kultury a tím i kvality prostředí vytvářeného výstavbou. Platná ÚPD obce se o zajištění kvality prostředí vytvářeného výstavbou snaží a i v zákonech, kterými se územní a stavební řízení musí řídit, jsou tyto požadavky obsaženy. Jednak navrhované objekty nesplňují ustanovení § 90 písm. b) stavebního zákona neboť není zajišťěn soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. Zamýšlené umístění staveb na pozemek postrádá vazbu na stávající urbanistickou strukturu lokality. Dále podle § 90 písm. c) stavebního zákona „není záměr zejména v souladu s obecnými požadavky na využívání území, neboť umístění stavby neodpovídá urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí a požadavkům na zachování pohody bydlení a zdravého životního stylu. Z hlediska zachování pohody bydlení je posuzováno i hledisko zachování pohody bydlení stávajících obyvatel lokality11 - toto cituji ze zamítajícího rozhodnutí jiného stavebního úřadu (podle potřeby mohu dodat č.j.) aby bylo zřejmé, jak lze posuzovat stavby odpovědné. Jako doplnění bylo v tomto rozhodnutí citováno z Rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 10A 141/2011-120-129 ze dne 23.4.2013: „Pohoda bydlení zahrnuje souhrn faktorů, které vytvářejí podmínky klidného bydleni, přičemž nelze zcela abstrahovat od určitých subjektivních hledisek osob užívajících sousední nemovitosti, na něž bude mít umisťovaná stavba vliv, a to za předpokladu, že tato subjektivní hlediska nevybočují v podstatné míře z obecně oprávněně požadovaných standardů na bydlení“. Kromě toho je v rozhodnutí uvedeno, že „Projektová dokumentace trpí formálními I faktickými nedostatky“ a jsou uvedeny příklady (i když oprava či doplnění nebylo požadováno neboť by to nevedlo k dosažení základní změny přístupu k nově navrhované zástavbě - stavba byla zamítnuta, označena za nevhodnou v dané lokalitě). Je zřejmé že se tento správní orgán zabýval obsahem projektové dokumentace a jejími nedostatky. Na rozdíl od probíhajícího řízení ve věci, kdy SÚ Jesenice argumentoval, že mu údajně nepřísluší posuzovat vhodnost zamýšlené stavby, ale sledovat splnění předpisů. Jako kdyby zde nebyla přímá souvislost. Jiné je také pojetí SÚ Jesenice, pokud jde o požadavky na zjišťování, zda je PD úplná a zda není zmatečná. Žádám o posouzení tohoto návrhu v celém kontextu již dříve podaných námitek všech účastníků řízení a s ohledem na dosavadní průběh celého řízení, a o zamítnutí žádosti stavebníka. Námitky se zamítají
11) Námitky podané dne 29.6.2015 pod č.j. 07373/2015 Ing. Hanou Dobřichovskou CSc., Břidličná 14, 147 00 Praha 4: Věc: Námitky vztahující se k spojenému územnímu a stavebnímu řízení, Spis.zn. OŽPV/URS01902879/2012/Kou, Obecního úřadu Jesenice, Odbor Životního prostředí a výstavby, Oddělení výstavby týkajícímu se staveb navržených na pozemku pare. c. 53/4 v katastrálním území Oleško u Zvole, a to kromě rodinného domu též žumpy, zpevněné plochy a nově garáže Osoba podávající tímto Námitky účastník řízení - obdržela Oznámení o pokračování řízení Č.j. OúJ/05507/2015/Kou ze dne 14.5.2015: Ing. Hana Dobřichovská, CSc, Nar. 24.6.1949 bytem Břidličná 14 147 00 Praha 4 Oznámením o pokračování řízení Č.j. OúJ/05507/2015/Kou ze dne 14.5.2015 bylo současně oznámeno doplnění projektové dokumentace stavebníkem, což bylo důvodem přerušení řízení poté, co Odvolací
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 26
správní úřad vyhověl Odvolání účastníků svým rozhodnutím ze dne 24.10.2014 pod SZ 130291/2014/KUSK REG/Val, čj.145954/2014/KUSK a napadené Rozhodnutí OŽPV Jesenice zrušil a nařídil nové projednání. Usnesením z 11.6.2015 mi byla na základě žádosti prodloužena lhůta pro možnost podat námitky. Níže uvádím následující námitky k upravenému stavebnímu záměru -
rozšířenému o stavbu garáže namísto zpevněné plochy pro parkování vozidel
-
rozšířenému o vjezdový záliv u cesty.
PD je předložena a prezentována jako podklad pro rozhodnutí o umístění stavby a pro stavební povolení. Jedná se o velmi závažné námitky proti záměru podle předložené projektové dokumentace, způsobu provádění a užívání stavby a je nutné, aby v rámci tohoto řízení bylo už konečně přistoupeno ke kritickému a hlavně objektivnímu posouzení celkového stavebního záměru, což doposud SÚ jen obcházel. 1/ Vlastní umístění garáže na pozemku a to uprostřed zahrady je dalším důkazem, že celková koncepce stavebního záměru je pochybná. Garáž je v projektu umístěna do části zahrady, která byla dříve prezentována jako oddechová a rekreační část a to v souvislosti s odůvodněním proč je RD navržen v nejvyšším a nejvzdálenějším severozápadním rohu, v těsné blízkosti hranice pozemku 53/20 a co nejdále od RD a pozemku parc.č.53/3. Nyní je v návrhu umístěna garáž přímo doprostřed takto vzniklého jen cca 8 metrů širokého prostoru. Takovéto dodatečné umístění garáže a to mimo vlastní RD a jeho projekt, svědčí o potvrzení námitek účastníků řízení, týkajících se nesouladu záměru s ÚPD obce. Garáž i záliv měly být od počátku součástí projektu a SÚ nepovažoval za nutné řádně zkoumat podmínky dané územním plánem a pokud jde o projekt, pouze se spokojil s převzetím konstatování projektanta: „Stavba splňuje podmínky územně plánovací informace a podmínky regulativ pro danou lokalitu“ jak uvedeno v PD. A to aniž by splnění těchto podmínek kvalifikovaně sám posoudil a zajistil, aby byl projekt regulativům podřízen. Z hlediska užívání stavby představuje dodatečné doplnění garáže a její umístění mimo RD naprosto nelogickou variantu oproti např. garáži umístěné při vjezdu na pozemek a na ní navazující dům - vždy je třeba respektovat urbanistický a architektonický aspekt a nikoli řadit typové projekty jak koho zrovna napadne. Doplnění garáže tak, že je umístěna asi 1,5m od odpočinkové terasy, kdy navíc výhled z balkonu domu a z oken všech místností na této straně domu by měl být přímo na blízkou garáž, je výsměchem a nemůže být myšlen soudným člověkem vážné - u oken v přízemi je totiž počítáno s pohledem přímo do zdi garáže vysoké podle PD 3,375m a dlouhé 6,505m. Z hlediska charakteru území jde o další ránu navíc k původní žádosti o umístění RD, který sám o sobě je stavbou neodpovídající zamýšleným umístěním podmínkám ÚPD obce. Celkově obě navržené stavby neodpovídají charakteristice OMS/Obytné území malých sídel, jak je uvedena v části d/územního plánu; „Je především určeno k bydlení venkovského - příměstského typu s okrasnými a užitkovými zahradami /drobné pěstební činnosti a možnosti chovu drobných hospodářských zvířat. V daném území jsou umístěny stávající chaty.11 V tomto případě by ze zahrady v části viditelné z cesty nezbylo nic kromě terasy pod balkonem domu, žumpy, garáže 6x4m a pochozí části u garáže, přičemž směrem k pozemku 53/3 by v JV rohu a východním směrem musela být garáž díky svažitosti terénu podezděná - kóta „0,00“ garáže by se ocitla více než 1m nad původním terénem, což projekt opět vůbec neřeší, obdobně jako tomu bylo a je v projektové dokumentaci RD. 2/ Nedostatečné podklady pro rozhodování 2a/ Předložená dokumentace pro stavbu garáže je naprosto nedostatečná, přes to, co je v ní uvedeno v oddíle D.1.2.1/. 2b/ K posouzení mi byla předložena dne 3.6.2015 na stavebním úřadu projektová dokumentace garáže G2 s tím, že jak je v PD uvedeno „je řešena jako typový projekt bez vztahu k pozemku a území“. Tato PD garáže, kde jsou odvolávky v jednotlivých bodech u B,1. i B.2. Souhrnné technické zprávy - část 1 na to, že „bude upřesněno v části 2“, ale tato chybí, není v dokumentaci předložené na SÚ k dispozici nemůže být dostačujícím podkladem pro rozhodnutí. Například část B.1 se týká Popisu území stavby a bod a) zní „Charakteristika stavebního pozemku bude upřesněna v části 2“, totéž např. u B.2 Celkový popis stavby, u bodu Celkové, urbanistické, architektonické řešení.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 27
2c/ Po předložení projektu garáže tento neobsahoval zásadní údaje pro úmístění garáže na pozemku a SÚ mi nemohl při seznámení se s ohlášenými doplněnými dokumenty poskytnout informaci kde je zamýšlená stavba garáže na pozemku výškově plánována - viz Protokol. Nemohl je poskytnout - přes úsilí několika pracovnic SÚ je najít - neboť v dokumentech doplněných stavebníkem tyto údaje o nadmořské výšce kóty „0,00“ nebyly nikde vůbec uvedeny. 2d/Ani původní zpevněná plocha pro parkování, což bylo dle původní PD pokračování pojezdné plochy v ploše nazvané ve výkresu C.-01 datovaném 4/2011 žumpa, nebyla a není výškově ani v původním projektu RD umístěna, ač se rozhodovalo o této zpevněné ploše v rámci probíhajícího řízení též. A to při výškovém rozdílu terénu minimálně 1m mezi vjezdem z cesty a koncem zpevněné plochy pro parkování. 2e/ Je však velmi zarážející, že také žumpa, která je rovněž předmětem schvalovacího řízení, není v předložené dokumentaci řádně vyznačena a zdokumentována - je to důležité z důvodu zajištění bezpečnosti i z hlediska ochrany zdrojů pitné vody v okolí - dle Vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, § 24a, proto je nutnost řešení této problematiky uvedena v Doplnění mé námitky z 27.1.2015 (toto Doplnění podávám současně s těmito námitkami k projektu garáže). 2f/ Změny projektu shlédnuté 3.6.2015 jsou mj. vyznačeny ve výkresu C.-01 Koordinační situace stavby a C.-02 Požárně nebezpečný prostor, oba s datem 4/2011, což je zavádějící informace, indikující, že by garáž již v té době měla být součástí projektu, jde však o nepravdivou informaci. Není přípustné, aby v průběhu řízení byly prezentovány dokumenty totožné datace podepsané a ověřené zodpovědným projektantem, ale s různým obsahem. Manipulace s dokumenty je velmi závažným porušením předpisů. 2g/ Při náhodné návštěvě SÚ dne 24.6.2015 kvůli dotazu ohledně jiné záležitosti ve věci, mi byly nabídnuty výkresy týkající se garáže a to Koordinační situace a Požárně nebezpečný prostor a po sdělení, že už je znám, jsem se dozvěděla, že tyto ale obsahují informaci o výšce 0,00 garáže. Znamená to tedy, že výkresy byly vyměněny aniž by byli účastníci informování, navíc poté, co prošla většině z nich lhůta určená k podání námitek. Je to důkaz, že součinnost SÚ se stavebníkem funguje nadstandardně a to, jak vyplývá z průběhu dosavadního řízení, platí již od jeho začátku. 2h/ Nejnovější výkresy - viz bod g) výše se vyznačují ještě další neuvěřitelnou charakteristikou, odporující principům spisového řádu nejen tím, že ač stvrzeno razítkem zodpovědného projektanta opět nepravdivě antidatuje tyto výkresy do 4/2011 (totéž bylo provedeno u výkresů dodaných stavebníkem, které mi byly předloženy 3.6.2015, viz bod f) výše). Závažná jsou dále fakta, uvedená v nejnověji dodaných výkresech: ve výkresu C-01 Koordinační situace stavby je uvedena vzdálenost zamýšlené garáže 2000 po celé délce od hranice s pozemkem 53/3 a ve výkresu C.-02 Požárně nebezpečný prostor vzdálenost tamtéž 1880. Existuje však i varianta původního projektu RD, kde výkres C.-01 Koordinační situace stavby určuje vzdálenost zpevněné plochy/žumpy (výkres doplněn později o garáž) od této hranice v místě blíže k cestě (parc.č. 53/18) 1900 a u vzdálenějšího rohu plochy 2000. Takovéto zacházení s dokumenty ze strany stavebníka a tolerance ze strany SÚ jsou nepřípustné. Nabízí se také spekulace, že mohl být projektant ohledně těchto změn dokonce obcházen. Ve spisu u SÚ jsou tak v projektové dokumentaci, podle které má SÚ stavební záměr posuzovat, nyní minimálně 3 různé výkresy shodně označené „C.- 01 Koordinační situace stavby" a to datované nebo antidatované s uvedením „Datum: 4/2011“, čtvrtý výkres C. - 01 bez vyplněného data je nejstarší a uvádí vzdálenost zpevněné plochy od pozemku 53/3 zmíněných jak 1900 tak 2000. Ani u výkresů označených datem 4/2011 není žádné označení kdy a na základě čeho byly do spisu vkládány, všechny jsou podepsány zodpovědným projektantem a stvrzeny jeho razítkem (dtto se týká výkresů C.-02). Je to výsměch principům spisového řádu a jasným porušením tohoto řádu. Putování dokumentů z ruky do ruky při jejich předávání na SÚ je nepřípustné. Manipulace, ke které došlo, svědčí o zjevné synergii pracovníků SÚ se stavebníkem, což je v kontrastu s přístupem ke stanoviskům a námitkám účastníků řízení kdy tyto byly ze strany SÚ obcházeny nekonkrétními a tendenčními tvrzeními, zejména v souvislosti s argumenty stran porušení podmínek ÚPD obce. To, že jedna projekční kancelář může orazítkovat různé výkresy pod stejným číslem a datem bez vyznačení příslušné změny a data jejího provedení je stejně zarážející jako to, proč výkresy po provedené změně nemají odpovídající presentační razítko SÚ.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 28
Projektová dokumentace neodpovídá požadavkům na ní pro daný účel kladeným, neboť je zcela zmatečná. 21/ Informace uvedená v projektu na garáž, že stavebník chce postavit tuto garáž na vlastním pozemku, není pravdivá. 2j/ V souvislosti s doplněním stavebního záměru o vjezdový záliv se doplněná PD úzce dotýká rovněž dříve namítané a trvající neinformovanosti současného vlastníka příjezdové komunikace, kterým je soukromá osoba. Všechna tato zjištění jsou potvrzením dřívějších námitek účastníků k zamýšlenému stavebnímu záměru a upozornění na vady projektu, nyní rozšířeného i o projekt garáže, a na nutnost řádně prověřovat PD stavebním úřadem. Zvláště, když v případě schválení stavby počítá SÚ s tím, že jím ověřenou projektovou dokumentaci rozešle na příslušná místa. Věřím, že tyto informace jsou natolik přesvědčivé, že na mě jako účastníku řízení nebude SÚ vzhledem k výše uvedenému požadovat oponentní projektovou dokumentaci k jejich podložení tak jak k tomu došlo u projektu RD. Důvěryhodnost projektanta i stavebníka je v tomto případě naprosto otřesena a kvalita ověřování PD stavebním úřadem neodpovídá požadavkům schvalovacího správního řízení. Námitky se zamítají
12) Námitky podané dne 29.6.2015 pod č.j. 07375/2015 Ing. Hanou Dobřichovskou CSc., Břidličná 14, 147 00 Praha 4, doplnění k námitce ze dne 27.1.2015 (podání ze dne 29.1.2015 pod č.j. 001162/2015): Námitce k záměru stavebníka, Sp. Zn. OŽPV/URS019-02879/2012/Kou, která spočívala v tom, že záměr neodpovídá zákonným požadavkům pokud by mělo být rozhodnuto o umístění stavby podle závěrů obsažených v novém podkladu pro rozhodnutí tj. Vyjádření Městského úřadu Černošice - odbor územního plánování z 29.12.2014 k platné územně plánovací dokumentaci obce Březová- Oleško, Spis. zn. uup:68753/2014/Ji. Sdělení SÚ z 20.1.2015 oznámilo nový podklad pro rozhodování, kterým je výše uvedené Vyjádření dožádané OŽPV, oddělení výstavby, Jesenice v souvislosti s řízením, vedeném ve věci Sp. Zn. OŽPV/URS019-02879/2012/Kou. Jako účastník tohoto řízení uvádím ve světle nových skutečností a poznatků ve vztahu k Rozhodnutí OŽPV, Oddělení výstavby Obecního úřadu Jesenice ze dne 21.5.2014 a Rozhodnutí Odvolacího správního orgánu ze dne 24.10.2014 a k pokračování řízení po jeho přerušení, toto doplnění. K dnešnímu dni bylo v rámci nového projednání věcí po přerušení řízení oznámeno pouze doplnění nových podkladů pro rozhodnutí spolu s Oznámením o pokračování řízení Č.j. OúJ/05507/2015/Kou ze dne 14.5.2015 - k těmto doplněným podkladům jsem se vyjádřila v separátních námitkách ze dne 25.6.2015 zaslaných OŽPV, Oddělení výstavby Obecního úřadu Jesenice. Ovšem i s nimi toto doplnění úzce souvisí. 1) Toto stanovisko doplňuji proto, že předpoklady, že stavební záměr je v souladu s ÚPD obce, na základě kterých rozhodovalo OŽPV, Oddělení výstavby Obecního úřadu Jesenice ve svých dosavadních rozhodnutích ve věci, byly bez dalšího projednání a přezkoumání merita věci mylné a vedly k opakovanému popírání námitek účastníků řízení, zejména ve vztahu k tvrzení tohoto správního orgánu příslušného o věci rozhodovat. Obsah Odvolání, kterému odvolací správní úřad vyhověl svým rozhodnutím ze dne 24.10.2014 pod SZ 130291/2014/KUSK REG/Val, čj.l45954/2014/KUSK (a napadené Rozhodnutí zrušil), shrnuje zásadní důvody pro to, aby SÚ prověřil skutečnosti v podaných námitkách a prověřil způsob jejich vypořádání v minulosti. K tomu tímto OŽPV, oddělení výstavby, Jesenice prostřednictvím tohoto materiálu opět vyzývám. Je nepřijatelné, aby nadále pokračoval v řízení bez toho, aby se konečně se ctí vyrovnal s chybnými interpretacemi v souvislosti s posuzovaným stavebním záměrem, které vedly k chybným závěrům při jeho rozhodování. V Rozhodnutí SÚ ve věci z 21.5.2014 je minimálně 36x uvedeno tvrzení, že soulad záměru s ÚPD obce jev pořádku, a to jako zásadní argument ve věcech, namítaných účastníky řízení v jejich námitkách - ty byly v této souvislosti vždy bez projednání a bez kvalifikovaného přezkoumání zamítány. Totéž je tvrzeno ve Stanoviscích SÚ pro Odvolací správní orgán. Odůvodnění obou povolovacích Rozhodnutí SÚ i jejich
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 29
vypořádání se s námitkami účastníků jsou z tohoto důvodu překonaná, neboť SÚ nevyhodnotil stavební záměr s dostatečnou odbornou erudicí. Odvolací správní orgán, nakonec i Odbor územního plánování MÚ Černošice upozorněním na nesplnění podmínek regulace dopravy z ÚPD obce, potvrzují, že vyhodnocení stavebního záměru a jeho (ne)souladu s ÚPD obce bylo ze strany OŽPV, Oddělení výstavby Obecního úřadu Jesenice nesprávné a došlo k pochybením. Správní orgán musí provést co nejdůkladnější posouzení předložené věci a vážit zájmy všech dotčených osob, jakož i zájem veřejný (§ 2 spr. ř.). Je ostatně i v zájmu správních orgánů, aby prostřednictvím své řádné činnosti vyřešily věci tak, že předejdou opakovanému projednávání věcí před jimi samotnými, nadřízenými správními orgány, i soudy. V novém projednání věci musí být proto mj. nově vypořádány již podané námitky účastníků. M.j. i proto, že mnohá konstatování Rozhodnutí Odvolacího správního úřadu odvolávající se na tvrzení SÚ již v tomto světle ztratily opodstatnění a aktuálnost. Navrhovaný stavební záměr je pro účastníky řízení významným zásahem do jejich práv a právem chráněných zájmů. Informace z 24.6.2015 od pověřené pracovnice SÚ, že jsou shromážděny všechny potřebné podklady pro rozhodnutí, o skutečně novém projednání věci nařízeném Odvolacím správním orgánem vůbec nesvědčí. K mému odvolání ve svém stanovisku SÚ obhajoval dostatečnost nového projednání tím, že „projednával pouze nové podklady, které byly do spisu založeny" a odvolával se přitom i na hledisko hospodárnosti a rychlosti řízení. Přitom účastníci řízení nepostrádali a ani nepožadovali projednávání známých podkladů a stanovisek s účastníky řízení, ale jejich projednávání a posuzování správním orgánem a to odborně a kvalifikovaněji než dříve, při současném zohlednění obsahu námitek a upozornění účastníků řízení. „Projednávání" bylo vlastně opět zúženo na zamítnutí námitek - bez projednání. Důvody námitek ve vztahu k nesouladu záměru s ÚPD obce jsou opodstatněné: 1a) Trvá nesoulad záměru s územním plánem obce - platná ÚPD obce se nezměnila (platí od r. 2003, pouze s jednou Změnou č. 1 z roku 2009, oba dokumenty byly schváleny příslušnými orgány). Jak uvedeno v mé Námitce z 27.1.2015, nelze předložený stavební záměr upravit tak, aby byly podmínky ÚPD splněny. Navrhované stavby lze nejspíš jen jinak umístit. Není splněno ustanovení § 90 písm. a) stavebního zákona. Přikládám odborná stanoviska podporující oprávněnost námitek účastníků ve věci výkladu a nedodržení výškového regulativu ÚPD obce, s nímž správní řízení tohoto typu pro danou obec musí pracovat. Jde o Přílohu č. 1 Stanovisko Právního oddělení Kanceláře České komory architektů a Přílohu č. 2 Stanovisko Úřadu pro jazyk český Akademie věd České republiky - oboje v kopii, neboť originály byly zaslány na OŽPV, Oddělení výstavby Obecního úřadu Jesenice v souvislosti s mým Odvoláním ve věci v červnu 2014. Pokud jde o výtky, že účastníci měli opřít své pochybnosti či odlišnost názoru o předložení oponentních posudků {jinde dokonce oponentní projektové dokumentace) - později SÚ popřel ve svém Stanovisku k odvolání, že by se to mělo týkat i souladu záměru s ÚPD (jak uvedl na str. 36 Rozhodnutí z 21.5.2014), ale v tomtéž Stanovisku „požaduje odborný posudek týkající se vadnosti PD" - kdyby na všechny upozorňované nesrovnalosti, které SÚ nepovažuje za vadné {nebo argumentuje autorizovanou osobou), měl účastník předkládat odborný posudek, bylo by těchto posudků nutno předložit desítky. V mnoha případech se SÚ neřídil bohužel ani §50, odst. 1 správního řádu, který jako důležité podklady pro vydaní rozhodnutí určuje i „skutečnosti obecně známé". Zároveň však platí „Pokud principy dobré správy hovoří o nejvhodnějších prostředcích k vyřízení věci, mají se tím samozřejmě na mysli prostředky nejvhodnější pro uživatele veřejné správy, nikoliv pro správní orgán" {Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 11,9.2008, Čj. 1 As 30/2008-49). 1b)Je nutné, aby OŽPV, Oddělení výstavby Obecního úřadu Jesenice řádně posoudilo stavební záměr a řídil se přitom též vydanou Politikou architektury a stavební kultury České republiky (schválená vládou dne 14. ledna 2015 usnesením Číslo 22/2015) a to v tom smyslu, jak na to již dříve upozorňovali účastníci řízení. Jejím základním cílem je podpora rozvoje architektury a stavební kultury a tím i kvality prostředí vytvářeného výstavbou. Platná ÚPD obce se o zajištění kvality prostředí vytvářeného výstavbou zasazuje a i v zákonech, kterými se územní a stavební řízení musí řídit, jsou tyto požadavky obsaženy. 1c)Navíc navrhované objekty nesplňují ustanovení § 90 písm. b) stavebního zákona neboť není zajištěn soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 30
architektonických a urbanistických hodnot v území. Zamýšlené umístění staveb na pozemek postrádá vazbu na stávající urbanistickou strukturu lokality. 1d)Dále podle § 90 písm. c) stavebního zákona, platí, že „není záměr zejména v souladu s obecnými požadavky na využívání území, neboť umístění stavby neodpovídá urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí a požadavkům na zachování pohody bydlení a zdravého životního stylu. Z hlediska zachování pohody bydlení je posuzováno i hledisko zachování pohody bydlení stávajících obyvatel lokality" - toto cituji ze zamítajícího rozhodnutí jiného stavebního úřadu, který zamítanou stavbu vyhodnotil a označil jako nevhodnou. Uvádím zde proto, aby bylo zřejmé, jak lze posuzovat stavby odpovědně (podle potřeby mohu dodat č.j.). Jako doplnění bylo v tomto rozhodnutí citováno z Rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 10A 141/2011-120-129 ze dne 23.4,2013: „Pohoda bydlení zahrnuje souhrn faktorů, které vytvářejí podmínky klidného bydlení, přičemž nelze zcela abstrahovat od určitých subjektivních hledisek osob užívajících sousední nemovitosti, na něž bude mít umisťovaná stavba vliv, a to za předpokladu, že tato subjektivní hlediska nevybočují v podstatné míře z obecně oprávněně požadovaných standardů na bydlení". Kromě toho je v rozhodnutí uvedeno, že „Projektová dokumentace trpí formálními i faktickými nedostatky" a jsou uvedeny příklady (i když oprava či doplnění nebylo požadováno neboť by to nevedlo k dosažení základní změny přístupu k nově navrhované zástavbě - stavba byla zamítnuta, označena za nevhodnou v dané lokalitě). Je zřejmé, že se tento správní orgán zabýval obsahem projektové dokumentace a jejími nedostatky. Na rozdíl od probíhajícího řízení ve věci, kdy SÚ Jesenice argumentoval, že mu údajně nepřísluší posuzovat vhodnost zamýšlené stavby, ale sledovat splnění předpisů. Jako kdyby zde nebyla přímá souvislost. Jiné je také jeho pojetí požadavku na zjišťování, zda je PD úplná a zda není zmatečná. 1e)Z mnoha důvodů lze tedy označit některé závěry - jmenovitě týkající se umisťování staveb - obsažené ve Vyjádření Městského úřadu Černošice - odbor územního plánování, z 29.12.2014, jako zavádějící, nepřesné a v důsledku toho nesprávné a nelze je proto považovat za relevantní podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu. Nebudu opakovat odůvodnění mé námitky z 27.1. Aleje zřejmé, že SÚ by na základě těchto závěrů nepostupoval podle stavebního zákona (§ 90), neboť by ani nezajišťoval soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, když by při umisťování staveb posuzoval z tohoto hlediska nové stavby v různých oblastech obce odlišně. Toto Vyjádření MÚ Černošice je po stránce obsahu nezávazný úkon, který je jedním z podkladů pro rozhodování. Ještě k doplnění a podpoře mých argumentů: jistě platí, že obecně pokud jde o proluku, jedná se o zastavěné území a v takovém případě jde samozřejmě o novou zástavbu. Stejně lze posuzovat stavební pozemek v případě stavebníka v tomto řízení, kdy má dojít ke stržení/zbourání chaty a potom má být zahájena stavba nového domu, tedy úplně nová zástavba, tj. pozemek má být nově zastavěn. Stavebním úřadem oslovený dotčený orgán územního plánování měl poskytnout informace o podmínkách stanovených pro území, ve kterém se má požadovaný záměr uskutečnit a to ve smyslu vysvětlení podmínek, logicky v kontextu obsahu Rozhodnutí Odvolacího správního orgánu, aby pomohl stavebnímu úřadu při rozhodování, konkrétně v problematickém výkladu části ÚPD obce týkající se regulativů. Ve svém Vyjádření se ale zabýval pouze úvahami o zastavěném a zastavitelném území a tendenčně si zúžil informace, které poskytne, na vybraný okruh podmínek. Avšak "díky" závěru, ke kterému tento úřad v poskytnutém Vyjádření došel pokud jde o podmínky umisťování nových staveb v obci a který je výše zpochybněn, o konkrétních výškových regulativech, podle nichž SÚ rozhoduje, nebylo ve Vyjádření nakonec vůbec pojednáno. Nejde tedy o Vyjádření ve smyslu požadavku z Rozhodnutí Odvolacího správního orgánu. Nicméně informace, že v souvislosti s problematickým výkladem regulativu 2.6/ ÚPD obce, považuje tento úřad výklad SÚ Jesenice uvedený v Rozhodnutí za nesprávný, mi byla při dotazování verbálně sdělena a byla jsem ujištěna, že v tomto smyslu bude informován i SÚ Jesenice. Již odvolací správní orgán vyhodnotil, že z výškového regulativu ÚPD obce vyplývá, že ve svažitém terénu platí různé limity pro objekty s plochou, pultovou Či sedlovou střechou. Protože i v případě zmíněného stavebníka by se měl stavební záměr tímto regulativem řídit, neboť jde o novou zástavbu, přikládám přílohy jak uvedeno výše v námitce 1a. Pokud jde o použití pojmu zastavitelné území, SÚ ve svém Rozhodnutí zdůvodňuje oprávněnost stavby na daném pozemku tím, že je daný pozemek v souladu s ÚP zastavitelným územím. Je to logické a obdobně bylo postupováno při rozhodování ohledně povolování jiných staveb uvnitř obce.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 31
2.Námitky k umisťování a prostorovému řešení zamýšlených staveb na daném pozemku jsou námitkami souvisejícími s jejich prováděním - podle předložené PD - a následným užíváním, na vymezených částech pozemku, neboť tyto stavby by nesplňovaly zákonné požadavky. J podle Vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, § 20 odst. 4) má stavební pozemek svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním a základovými poměry umožňovat umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel. Zejména z hlediska základových poměřuje daný pozemek, jak již uváděno, pro navrhovaný účel komplikovaný a projekt toto plně nezohledňuje. 2a) SÚ byl vyzván, aby toto prověřil v souvislosti s danou lokalitou a zejména ve vztahu k svažitosti terénu do více stran. Namítány nebyly a nejsou použité typové projekty, ale jejich převzetí a uplatnění při správním řízení o schvalování staveb, aniž by byla řádně zdokumentována pro toto řízení „funkčnost" v daném místě a ve velmi složitém terénu, což je důležité pro umístění stavby. Slovy odvolacího správního orgánu je vyjádřeno to, o co účastníci usilují, cituji: „při povolování nehraje žádnou roli to, zda byla stavba vybrána z katalogové nabídky nebo zda jde o samostatný projekt. Pro každou stavbu musí být zpracován originální projekt, který zohledňuje podmínky dané lokality" a dále též „Každá projektová dokumentace pro územní a stavební řízení musí být zpracována přesně podle požadavků a nároků na stavbu na konkrétním místě". SÚ se při svém rozhodování nemůže spokojit s konstatováním v projektu jako: bude upřesněno dle konkrétních terénních podmínek. Nedostatečná příprava stavebního záměru se v tomto smyslu opět potvrdila při přidání garáže, obdobně jako tomu bylo u RD a proto byla tato skutečnost namítána. Námitky k doplněným podkladům pro rozhodnutí pokud jde o nově doplněnou garáž jsou uvedeny v samostatném dokumentu z 25.6.2015, který jsem k těmto novým podkladům odeslala na OŽPV, Oddělení výstavby Obecního úřadu Jesenice. Platí, že pro obě navrhované stavby v daném výškově složitém terénu jsou podklady pro rozhodnutí z hlediska založení staveb do tohoto terénu zcela nedostatečné. 2b) V souvislosti s určováním prostorového řešení staveb na pozemku je jedním z objektů schvalovacího řízení též žumpa. Ani žumpa není v předložené dokumentaci řádně prostorově vyznačena a řešena a je nemyslitelné, že by se SÚ jako schvalovací orgán o tuto základní informaci týkající se tak důležité skutečnosti z hlediska zdravotní bezpečnosti a hlediska hygienického, jakou je výškové umístění na pozemku, po celou dobu řízení neměl zajímat a to se v tomto řízení dělo. Jde o zvlášť politováníhodné zjištění - i v souvislosti s nynějším doplněním projektu o stavbu garáže těsně sousedící se žumpou, kde ani garáž nebyla výškově na pozemku určena - Čj. OúJ/05507/2015/Kou ze dne 14.5.2015. 2c) V souvislosti s předchozí námitkou namítám a upozorňuji na další velmi významný nedostatek projektu, o kterém je probíhající řízení - spočívá v nesplnění ustanovení Vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území pokud jde o umístění žumpy ve vztahu ke zdroji pitné vody. Podfe § 24a „Studny individuálního zásobování" vodou platí, že (1) Studna individuálního zásobování vodou (dále jen 'studna') musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní. (2) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro málo prostupné prostředí takto: a) žumpy; malé čistírny; kanalizační přípojky 12m Pro prostupné prostředí je nutné uvažovat se vzdáleností 30 m. Poklop žumpy by měl být pojezdnou plochou pro příjezd do garáže, byť tato skutečnost a zajištění bezpečnosti nejsou v projektu nikterak řešeny. Vzhledem k propojenosti zdrojů podzemních vod se sousedními pozemky jde o námitku niterně se mě dotýkající a všeobecně jde o záležitost silně se dotýkající práv uživatelů dalších sousedních pozemků a ochrany veřejného zájmu. V této situaci žalostného stavu tohoto správního řízení, kdy se i manipuluje s dokumenty doplňovanými do spisu - viz výkresy C.-01 a C.-02, je nutné, aby v novém projednání věci došlo k novému komplexnímu posouzení celkového stavebního záměru. Nové projednání věci již v minulosti SÚ soustředil na úsilí jak zamítnout podané námitky nikoli na věcnou správnost svého budoucího rozhodnutí. 3.V souvislosti s výše uvedeným dále uvádím námitky týkající se dalších neřešených otázek, na které byl SÚ účastníky řízení upozorněn a ani v Rozhodnutí z 21.5.2014 nebyly řádně vypořádány, na což upozornilo mj. Odvolání z 17.6. 2014 - do nového projednání věci by měly být zahrnuty
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 32
3a) Například pokud jde o připojení stavby na veřejnou komunikaci, neřešil SÚ ani technické aspekty připojení ani majetkoprávní stránku věci -stávající ulice Hradecká je pouhou uježděnou cestou bez konstrukčních prvků, nikoli zpevněná komunikace. Konstatování SÚ v Rozhodnutí, že „Stavba nevyžaduje svým charakterem nové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a tím zamítnutí námitky nevysvětluje jaký charakter stavby umožňuje nepožadovat plnění ustanovení vyhlášky č.501/2006 Sb., §20 odstavec 7. Ani z požárně bezpečnostního hlediska nebyla komunikace prověřena - viz též dále. -stávající ulice Hradecká fa tím i připojení navrhované stavby) je pozemek ve vlastnictví soukromých osob a o jejich souhlasu nebyli účastníci přes upozornění informováni. 3bJ Rovněž část F.1.3 Požárně bezpečnostního řešení stavby RD nesvědčí o zodpovědném zapracování místních poměrů do projektu. Bod B. obsahuje text: Zásobování vodou pro hašení požáru: ...jako vnější odběrní místo požární hydrant, který musí být vzdálen do 200 metrů..." tzn. že ve zprávě je sice toto uvedeno jako zohlednění podmínek v dané lokalitě, ale neodpovídá to skutečnosti - vzdálenost je téměř dvojnásobná a lze pochybovat o tom, že by stavebník zajišťoval, aby v souvislosti s jeho stavbou byl instalován nově hydrant blíže. I zde fF.1.3) se uvádí podmínka „A. Přístupy a příjezdy: ke každé budově OB1 musí vést přístupová komunikace (alespoň zpevněná místní komunikace), široká nejméně 3,0 metry." Jde přece o ochranu veřejného zájmu - zajištění podmínky, že příjezdová komunikace bude splňovat podmínky pro možnost příjezdu požární techniky k případnému zásahu i podmínky, aby hydrant byl v požadované resp. předepsané vzdálenosti. Z hlediska sousedních nemovitostí skutečnost životně důležitá. Jen na okraj připomínám k F.1.3. konfuzní informace stran vytápění projektovaného domu - není zřejmé, zda platí plynový kotel (bez možnosti vazby na plynovou přípojku) či elektrokotel nebo v Souhrnné technické zprávě uváděný Solarterm jako zdroj tepla. 3c) Na mé upozornění, že pokud jde o zbourání chaty na pozemku před zahájením stavby RD, nebyla Stavebním úřadem do podmínek v rámci schvalovacího řízení zahrnuta likvidace nebezpečného odpadu, jsem byla odkázána informací z rozhodnutí Odvolacího správní orgánu na Opatření z 17.8.2011 Čj. OúJ/10603/2011, které údajně vyřešilo odstranění stávajícího rekreačního objektu. Šlo o žádost Veroniky Hrabánkové na základě darovací smlouvy pro objekt zamýšlený k odstranění. Bylo to v souvislosti s Žádostí o ohlášené stavbě RD z 10.8.2011, která byla stažena 15.8.2011, protože nesplňovala podmínky ohlášené stavby. V této souvislosti není zarážející to, že objekt na daném pozemku stále stojí, ale že -tento objekt není podle KN ve vlastnictví uvedené Veroniky Hrabánkové (nyní Hákové) -uvedené Opatření z 17.8.2011 obsahuje překonané skutečnosti ať již časově tak věcně (nelze mj. spoléhat na provedení likvidace nebezpečného odpadu firmou či osobou tam uvedenou) -podmínky odstranění stavby obsahující nebezpečné materiály by měly být v souvislosti s plánovanou stavbou RD řešeny 3d) Jako podklady pro rozhodnutí SÚ slouží stanoviska různých orgánů a úřadů, která časově odpovídají Žádosti o ohlášené stavbě. Tato žádost byla stažena. Při veřejném ústním jednání k Žádosti o vydání územního a stavebního povolení konaném dne 30.4.2012 bylo pověřenou pracovnicí vysvětleno, že účastníkem řízení podané námitky k ohlášené stavbě (viz Protokol z ústního jednání) nemohou být převzaty jak požadováno, protože jde o jiné řízení. Nejedná se o dodržování rovnocenného postavení při posuzování správním orgánem, stanoviska by měla být prověřena ve vztahu k následnému správnímu řízení. Jak uvedeno vícekrát dříve, předložený stavební záměr nelze upravit tak, aby byly podmínky ÚPD splněny a bylo vyhověno všem zákonným požadavkům. Řešením je zamítnutí žádosti stavebníka nebo stažení žádosti stavebníkem. Uvedené námitky reflektují dosavadní průběh i současný stav řízení, který dozajista nepředstavuje dodržování zásad správního řízení, z nichž některé mají, jak na to upozornil Odvolací správní orgán a jak uvádí ve svém Rozhodnutí ze dne 24.10.2014: „navazovat na mezinárodní právo, tím je např. Rezoluce Výboru ministrů Rady Evropy č. (77) 31, o ochraně jednotlivce ve vztahu ke správním aktům, přijatá 28.9.1977, Vyjadřuje záměr vést správní řízení všeho druhu tím nejspravedlivějším způsobem
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 33
vycházejícím z práv osob a to především z práva být slyšen, předkládat důkazy, mít přístup k informacím, nechat se zastupovat, účastnit se jednání atd." Námitky se zamítají
13) Námitky podané dne 1.7.2015 pod č.j. 07476/2015 Vendulkou Degenovou, Hradecká 1076, 252 45 Březová-Oleško: Níže uvádím následující námitky k upravenému stavebnímu záměru - rozšířenému o stavbu garáže namísto zpevněné plochy pro parkování vozidel - rozšířenému o vjezdový záliv u cesty. Dále jsem v bodě 4 nucena opakovat své námitky, pokud jde o porušování mých práv na nerušené užívání nemovitostí týkajících se kvality prostředí (pohody bydlení), neboť s těmi se SÚ po celou dobu trvání stavebního řízení nebyl schopen jakkoli vypořádat, přestože stavební zákon to požaduje. 1. Stavební záměr, doplněním garáže podle předložené PD, tj. v navrhované dispozici a skladbě staveb, nemůže být uznán jako použitelný pro danou lokalitu a pozemek. Důvody jako nesplnění podmínek ÚPD a urbanismus a architektonické hledisko jsou jedna věc a druhá je užitná hodnota očekávaná od života v rodinném domě pro uživatele. Tento předložený stavební záměr je přímo popřením takových očekávání a není jistě míněn seriózně, když nabízí uživatelům RD, ať to bude kdokoli, namísto pěkného pohledu a využití zahrady před domem k rekreačním a oddechovým účelům využitím této části zahrady zabetonováním a umístěním garáže v blízkosti obytné části domu a tím mj. pohled z domu do vysoké zdi dlouhé 6m. 2. Stavební záměr v předložené podobě neodpovídá členitosti terénu a I doplněná část pro garáž se nezabývá výškovým umístěním stavby, přitom je zřejmé, že vjezd na zahradu z cesty je výše než má být podle projektu východní část garáže. V této souvislosti žádám o to, aby výškové umístění staveb bylo řádně odborně posouzeno v rámci nynějšího nového projednávání věci, neboť při předchozím vypořádání námitek byly učiněny stavebním úřadem závěry, které nejsou v pořádku, jako: 2.1. Dle tvrzení stavebního úřadu z dokumentace stavby vyplývá, že pět oken (místnost 1.02 - zádveří, 1.04 technická místnost, 1.05 - koupelna; 1.06 - šatna, viz výkres č. F. 1.1.2-02 půdorys přízemí) obrácených k mému pozemku Je umístěno pod úrovní stávajícího terénu. Výhled z oken tedy nemůže narušovat pohodu bydlení v okolní zástavbě". Dovedeno do důsledku by to znamenalo, že všech pět citovaných oken se nalézá kdesi ve sklepních místnostech, což neodpovídá skutečnosti. Na důkaz, že tvrzení stavebního úřadu o zapuštění oken pod úroveň terénu je v rozporu se skutečností, uvádím několik čísel z projektové dokumentace: úroveň 0,00 = 343,80 m n.m. spodní hrana oken: 1,05 m nad úrovní 0,00, horní hrana oken: 2,30 m nad úrovní 0,00. Vysvětlení jak byla výškově posuzována stavba RD zní podle úsudku SÚ „"pozemek stavby je pod úrovní pozemku sousedů....". Ovšem u té části, kterou je hranice pozemků a které se to týká, jde o to, že výška „0,00" domu je průběžně nad původním terénem a to až minimálně l m. Pokud při hodnocení zastínění vycházel SÚ z těchto premis, je i toto hodnocení zkreslené. 2.2. Navíc ani závěry studie nemohou být dogmatem v posouzení rušení či nerušení, již několik soudních rozhodnutí tyto situace řešilo - rozhodujícím argumentem bylo posouzení "pohody bydlení". To, že studie zastínění určuje, že stavba nesníží dobu oslunění vybraných oken pod hodnotu 90 minut a oslunění pozemku bude dostatečné, neznamená, že by nešlo o rušící moment. Stavba by vykazovala v tomto smyslu negativní účinky na okolí, pak by rušila, protože tím by snižovala kvalitu prostředí souvisejícího území, jak již na to bylo poukazováno. 3. Z mého pohledu jsem bohužel nucena opakovat již dříve uplatňovaný argument, který byl však SÚ bagatelizován a neuznán vhodným zřetele. Realizace zamýšlené stavby v těsné blízkosti mého pozemku by do značné míry omezila má práva na práva na užívání nemovitosti.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 34
Stavebník svým návrhem prosazuje neomezené uplatňování svých práv, ovšem na úkor omezení mých práv. Jedná se u o kvalitu prostředí a vliv, který umístění zamýšlené stavby na tuto kvalitu v případě bezprostředně souvisejících pozemků bude mít. Umístění domu podle předložené projektové dokumentace 2 m od hranice mého pozemku by mělo pro můj, bezprostředně sousedící pozemek pouze a výhradně negativní důsledky zejména v možnosti využívání mého zázemí jako relaxační a odpočinkové zóny, rovněž však i z hlediska oslunění mého pozemku i stavby, přímý průhled z oken navrhovaného domu do mého obývacího pokoje a v neposlední řadě snížení tržní hodnoty mé nemovitosti. Argumenty o porušování mých práv řádně využívat pozemek jsem uplatňovala ve všech fázích stavebního řízení, SÚ však nikdy nebyly vzaty v potaz. Úvaha toho typu je v situaci, kdy SÚ posuzuje pouze technické parametry, vzdálenosti, výšky apod. dané stavením zákonem, je zjevně nad síly SÚ a to i přesto, že stavební zákon s pojmem „kvalita prostředí" jednoznačně pracuje. Jak je uvedeno v prvním odstavci bodu 3. výše, i já jako vlastník mám právo na „optimální využití pozemku vlastníka" a nejedná se o předjímání skutečnosti, že by k přestavbě na mém pozemku mohlo někdy dojít - jak také SÚ situaci zhodnotil - ale o právo toto také učinit, v souladu s ÚPD obce podporujícím náhradu rekreačních objektů plnohodnotnými rodinnými domy. Stavebníku nemůže být umožněno totéž za podmínek omezujících toto právo sousedů, nemožnost přiblížit se k hranici pozemku pod 5m. Také nový občanský zákoník na to pamatuje a SÚ by to měl respektovat, že lze po sousedovi požadovat, aby se zdržel zřizování stavby na jeho pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. V tomto smyslu jsem v průběhu stavebního řízení předkládala stavebníkovi variantní návrhy na kompromisní řešení, stavebník se však projevil jako zarputilý jedinec, neschopný jakékoliv dohody. Domnívám se proto, že pouze správní soud, který nemá žádné napojení ha stavebníka a je jediný schopen uvažovat v jiných, než technických kategoriích, je schopen celý případ objektivně vyhodnotit, a to včetně posouzení rozsahu porušování mých vlastnických práv navrhovaným umístěním stavby. 4.
Z relevantních závazných dokumentů lze dále jednoznačně odvodit, že „ustanovení § 4 odst.
1, § 8 odst. 1 a § 13 odst. 1 vyhlášky č. 137/1998 $b., nelze vykládat tak, že vždy, když jsou splněny požadavky stanovené § 13 odst. 1 vyhlášky, jsou automaticky také splněny požadavky podle § 8 odst. 1 vyhlášky, zejména požadavek na zachování pohody bydlení, a požadavky vyplývající z § 4 odst. 1 vyhlášky". Proto v případě, že se uvažování SÚ bude i nadále omezovat pouze na „metry a centimetry", a vydá stavební povolení, budu nucena se o konečné posouzení a konečné stanovisko na správní soud neprodleně obrátit. 5. Pokud jde o další námitky k předložené PD doplňující stavební záměr o garáž a záliv, na základě osobních zjištění ze spisu se plně ztotožňuji s argumentací Ing. Dobřichovské v této věcí, se kterou jsem měla možnost se seznámit. Odkazuji proto na její vyjádření a konkrétní argumenty zde nebudu opakovat. Námitky se zamítají B. Vyjádření účastníků řízení
14) Vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 26.8.2015 pod č.j. 09721/2015 Ing. Hanou Dobřichovskou CSc., Břidličná 14, 147 00 Praha 4: S potěšením konstatuji, že poprvé (přestože již bylo ve věci dvakrát rozhodnuto), byla účastníkům řízení tímto Sdělením dána možnost vyjádřivše před vydáním rozhodnutí v předmětné věci k jeho podkladům. Bohužel omezená lhůta 7 dnů v době prázdnin a dovolených je velmi nešťastná. Podle informací pověřené úřednice nepřibyly ve věci kromě námitek mých a pí. Degenové od června 2015 žádné další podklady pro rozhodnutí, proto podávám tato dvě vyjádření Vyjádření 1, v návaznosti na má podání ve věci
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 35
a/ ze dne 27. 1. 2015: Námitka k záměru stavebníka, Sp. Zn. OŽPV/URSOl9-02879/2012/Kou, která spočívá v tom, že záměr neodpovídá zákonným požadavkům pokud by mělo být rozhodnuto o umístění stavby podle závěrů obsažených v novém podkladu pro rozhodnutí tj. Vyjádření Městského úřadu Čemošice - odbor územního plánování z 29.12.2014 k platné územně plánovací dokumentaci obce Březová-Oleško, Spis. zn. uup:68753/2014/Ji, b/ ze dne 26. 6. 2015: Doplnění k mé námitce z 27.1.2015
/
Upozorňovala jsem na to, aby v nařízeném novém projednání věci byly mj. nově vypořádány již dříve podané námitky účastníků. Mimo jiné i proto, že mnohá konstatování Rozhodnutí Odvolacího správního úřadu odvolávající se na tvrzení SU, pozbyly již ve světle skutečností obsažených ve výše zmíněných materiálech opodstatnění a aktuálnost (zvláště pokud jde o tvrzení o souladu s ÚPD obce). d ze dne 25. června 2015: Námitka k doplněnému podkladu rozhodnutí - upravený stavební záměr (garáž, záliv) Jednalo se o velmi závažné námitky proti záměru podle předložené projektové dokumentace, způsobu provádění a užívání stavby, rovněž jsem vyzvala SU, aby v rámci tohoto řízení bylo už konečně přistoupeno ke kritickému a hlavně objektivnímu posouzení celkového stavebního záměru. d/ ze dne 26.6. 2015 : Návrh na zamítnutí žádosti stavebníka Z obsahu výše uvedených dokumentů je zřejmé, že podklady které jsou k dispozici pro případné souhlasné rozhodnutí o umístění stavby a provedení stavebního záměru, jsou nedostatečné. Vyjádření 2. k podkladu rozhodnutí - námitkám podaným účastnicí řízení pí. V. Degenovou, ze dne 1.7.2015 V tomto materiálu je obdobně jako v mých námitkách požadováno, aby v rámci nynějšího nového projednávání věci byl řádně odborně posouzen stavební záměr, zejména pokud jde o výškové umístění zamýšlených staveb, aby byla respektována práva sousedů a aby nebyla narušována kvalita prostředí. Z těchto důvodů jsou uvedené námitky pí. Degenové opodstatněné a stavební záměr by neměl být povolen. Věřím, že závěr stavebního úřadu v novém projednání, v němž se bude zabývat obsahem podaných návrhů a námitek, bude vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci a tomu bude odpovídat jeho rozhodnutí ve věci.
15) Vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 27.10.2015 pod č.j. 12597/2015 Ing. Hanou Dobřichovskou CSc., Břidličná 14, 147 00 Praha 4: Věc: Vyjádření k podkladům rozhodnutí na základě Sdělení č.j. MěÚJ/11754/2015 z 8.10.2015 - Spis. zn.: OŽPV/URS019-02879/2012/Kou Předchozí mé Vyjádření k podkladům rozhodnutí jsem učinila přesně před 2 měsíci a to na základě Sdělení č.j. MěÚJ/08710/2015 z 31.7.2015 - Seznámení s podklady rozhodnutí před vydáním rozhodnutí a taktéž, stejně jako nyní jsem měla na vyjádření lhůtu 7 dnů a rovněž bylo uvedeno, že rozhodnutí bude vydáno do 7 dnů. Řízení bylo přerušeno Usnesením z 6.2.2015 za tím účelem, aby stavebník mohl rozšířit svoji žádost tím, že přidal k RD a žumpě nově garáž. Na základě stavebníkem dodané projektové dokumentace k této nově přidané stavbě, dodáno 10.4.2015, jsem po Oznámení o pokračování řízení podala Námitky ze dne 25. června 2015 a posléze po výše uvedené výzvě své vyjádření k podkladům rozhodnutí před vydáním rozhodnutí a to dne 24.8.2015. Přitom od dubna do září 2015 nebyly žádné nové podklady do spisu doplněny (kromě námitek účastníků řízení z června t.r.), nyní jsem se opět měla seznámit na SU Jesenice s podklady, které se nově objevily ve spise a mám se k nim vyjádřit v pár dnech. Postup SU je tak velmi podivný a nestandardní, mírně řečeno. Jestliže byl SU spokojený s dodanou první PD ke garáži a teprve na základě připomínek a námitek účastníků řízení vyžádal na stavebníkovi doplnění chybějících podkladů, ze zákona požadovaných, považuji to za nesprávný postup v rámci správního řízení a musím konstatovat, že od začátku celého řízení v tomto směru nedošlo k nápravě - přesto, že proběhla již dvě odvolací řízení upozorňující na chyby a nedostatky stavebního záměru a správního řízení. Ke stejnému neposuzování PD příp. velmi povrchnímu, docházelo i u původního stavebního záměru tj. RD se žumpou.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 36
Vzhledem k charakteru nově doplněných částí projektové dokumentace ke stavbě garáže musím konstatovat, že tyto nové podklady nemohou v žádném případe uspokojit stavební úřad a že nic z toho, co bylo obsaženo v mých námitkách k doplnění záměru o stavbu garáže z 25. června 2015, není vyřešeno, příp. není uspokojivě zodpovězeno. S odvoláním na mé námitky, týkající se záměru stavby RD, i tato PD ke garáži není z velké části konkrétním projektem, ale pouze používá převzaté citace z typového projektu a obecné formulace, navíc obsahuje chyby takového druhu, že mám pochybnosti o tom, zda si jednotlivé části přečetl zadavatel tj. stavebník, nebo autoři Ing. Vrbka a Ing. Vodička, a dokonce i projektant, který dokumenty podepsal a pro SÚ je odpovědný za PD a stavbu podle této dokumentace. Je s podivem, jaké podklady si může dovolit stavebník předložit, navíc bez odpovídající reakce správního orgánu. Namátkou uvádím z posledně dodaného materiálu ke garáži např. v části B.2 že dojde k napojení staveniště garáže na neexistující vodovod nebo že objekt je potřeba napojit na stávající inženýrské sítě řešené v územním řízení. Přitom na jiném místě je uvedeno, že garáž nemá zaveden vodovod a elektrickou přípojku. Nemluvě o opět opakovaně uváděných nepravdivých informacích, že stavebník chce stavět na vlastním pozemku nebo že jde o pozemek stavebníka příp. investora. Překvapením rovněž je, že kromě garáže je „parkování zajištěno parkovacím stáním na příjezdové cestě44, jde o úzkou cestu, proto mají auta parkovat na pozemku kde je stavba. V technické zprávě ke garáži se čtenář dozví kromě řešení garážových vrat - na alespoň dvou místech - kupodivu i to, že zde nejspíš budou okna, dveře na terasu* balkóny a vstupní dveře v plastovém provedení. Následující připomínky jsou však závažnější U vlastní garáže, tedy řešeného objektu Je však nepřijatelné, že se zde uvádí u vlivů stavby na životní prostředí a u hygienických požadavků, i u bezpečnosti při užívání stavby: „Z důvodu typu a významu stavby se neřeší“ - vzhledem k dřívějšímu upozornění v mých námitkách, viz bod d níže, považuji navíc za nedostačující ničím nepodložené pouhé konstatování: „stavba svým užíváním a provozem nebude mít negativní vliv na okolní pozemky a stavby“. Mnohokráte opakovaným nepravdivým tvrzením, že „K pozemku vede zpevněná místní příjezdová komunikace...44 nelze z hliněno-travnaté cesty udělat zpevněnou komunikaci. Zvláště politováníhodné je toto uspokojivé konstatování v závěru části D.l .3. Požárně bezpečnostní řešení, kdy autorizovaný odborník Ing. Bublán to považuje za splnění podmínky pro povolení stavby. Bohužel je zde rovněž uvedena nepravdivá a již dříve účastníky řízení zpochybněná vzdálenost podzemního požárního hydrantu do 200m od posuzovaného objektu, stejně jako tomu je u projektu RD. Je velmi snadné si tento údaj ověřit a to nejen pro autora zprávy, ale i pro SÚ. V mých námitkách k záměru stavby garáže podle předložené dokumentace jsem zřetelně označila jako nepřípustnou manipulaci s podklady ke stavbám, ke které docházelo - ve spise došlo záměrně ke lživé dataci dokumentů předložených stavebníkem. Nově předložený dokument ke garáži D.l .3. Požárně bezpečnostní řešení, výše již zmíněný u dvou nesprávně uvedených závažných údajů, byl stavebnímu úřadu dodán 4.10.2015, ovšem je datován rokem 2013 (únor 2013). Stavebník se však rozhodl k rozšíření záměru stavby RD o garáž teprve v únoru 2015 na základě doporučení vyplývajícího z přehodnocení výkladu regulativů v platném územním plánu obce, v tomto případě regulativů dopravy. Nejde tedy bezpochyby o vizionářské schopnosti autora této části PD, ale evidentně z hlediska doby zpracování opět o podvrh. Takové postupy jsou nezákonné a neomluvitelné. I další, dříve zcela chybějící součásti projektové dokumentace a nyní „dodané“, postrádají prezentační razítko MÚ (a č.j. pod kterým je došlý dokument evidován), navíc datum vyhotovení dokumentu projektantem postrádá den a měsíc a dokument je datován kulatě pouze rokem tj. 2015. Předchozí vyjádření Ing. Hany Dobřichovské k podkladům v novém projednání věci a/ ze dne 27.1. 2015: Námitka k záměru stavebníka, Sp. Zn. OŽPV/URS019- 02879/2012/Kou, která spočívá v tom, že záměr neodpovídá zákonným požadavkům pokud by mělo být rozhodnuto o umístění stavby podle závěrů obsažených v novém podkladu pro rozhodnutí tj. Vyjádření Městského úřadu Čemošice - odbor územního plánování z 29.12.2014 k platné územně plánovací dokumentaci obce Březová-Oleško, Spis. zn. uup:68753/2014/Ji.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 37
b/ ze dne 26. 6. 2015: Doplnění k mé námitce z 27.1.2015. Upozorňovala jsem na to, aby v nařízeném novém projednání věci byly mj. nově vypořádány již dříve podané námitky účastníků. Mimo jiné i proto, že mnohá konstatování Rozhodnutí Odvolacího správního úřadu odvolávající se na tvrzení SÚ, pozbyly již ve světle skutečností obsažených ve výše zmíněných materiálech opodstatnění a aktuálnost (zvláště pokud jde o tvrzení o souladu s ÚPD obce). c/ ze dne 25. června 2015: Námitka k doplněnému podkladu rozhodnutí - upravený stavební záměr (garáž, záliv). Jednalo se o velmi závažné námitky proti záměru podle předložené projektové dokumentace, způsobu provádění a užívání stavby, rovněž jsem vyzvala SÚ, aby v rámci tohoto řízení bylo už konečně přistoupeno ke kritickému a hlavně objektivnímu posouzení celkového stavebního záměru. d/ ze dne 26. 6. 2015 : Návrh na zamítnutí žádosti stavebníka e/ Vyjádření k podkladu rozhodnutí - námitkám podaným účastnicí řízení pí. V. Degenovou, ze dne 1.7.2015. V tomto materiálu je obdobně jako v mých námitkách požadováno, aby v rámci nynějšího nového projednávání věci byl řádně odborně posouzen stavební záměr, zejména pokud jde o výškové umístění zamýšlených staveb, aby byla respektována práva sousedů a aby nebyla narušována kvalita prostředí. Z těchto důvodů jsou uvedené námitky pí. Degenové opodstatněné a stavební záměr by neměl být povolen. Z obsahu výše uvedeného je zřejmé, že podklady které jsou k dispozici pro případné souhlasné rozhodnutí o umístění stavby a provedení stavebního záměru, jsou nedostatečné, nesplňují zákonné požadavky. Věřím, že závěr stavebního úřadu v novém projednání, v němž se měl zabývat obsahem podaných návrhů a námitek, bude vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci a tomu bude odpovídat jeho rozhodnutí ve věci. Dne 26.8.2015 pod č.j. 09734/2015 reagoval na námitky účastníků řízení žadatel (stavebník) Ing. Marek Hák a Veronika Háková MBA. Účastníci řízení, na něž se vztahuje dle § 27 odst. 1 rozhodnutí správního orgánu: Veronika Háková, nar. 1.7.1979, Lovčenská 1286/1, 150 00 Praha Marek Hák, nar. 5.10.1976, Lovčenská 1286/1, 150 00 Praha Odůvodnění: Dne 5.3.2012 podal stavebník žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby a žádost o stavební povolení. Uvedeným dnem bylo zahájeno územní a stavební řízení, které stavební úřad dne 26.3.2012 pod č.j. OúJ/03979/2012/Kou usnesením spojil podle § 78 odst. 1 stavebního zákona v souladu s § 140 odst. 1 správního řádu a podle § 140 odst. 4 správního řádu. Stavební úřad oznámil 26.3.2012 pod č.j. OúJ/03981/2012/Kou zahájení společného územního a stavebního řízení účastníkům řízení, dotčeným orgánům a veřejnosti. K projednání žádosti současně nařídil ústní jednání na 30.4.2012, o jehož výsledku byl sepsán protokol. Dne 2.4.2012 nahlížel do spisu účastník řízení Vendulka Degenová, o jehož výsledku byl pořízen zápis do protokolu. K datu ústního jednání, které se konalo dne 30.4.2012 byla podána námitka od účastníka řízení paní Vendulky Degenové ze dne 16.4.2012 pod č.j. 05190/2012 a námitka podaná účastníkem řízení paní Ing. Hanou Dobřichovskou CSc. ze dne 30.4.2012 pod č.j. 05850/2012, která se přihlásila jako účastník spojeného územního a stavebního řízení. Obsahem těchto námitek je umístění, osazení, odstup staveb, předložené projektové dokumentace, pohody bydlení, dopravní infrastruktury, vodního zdroje, snížení tržní hodnoty okolních nemovitostí při realizaci stavby rodinného domu na pozemku investora. Dále je v protokolu uvedeno, že účastník řízení Vendulka Degenová zastoupená na základě plné moci RNDr. Zdeňkem Degenem na písemně podaných námitkách trvá a na písemně podaných námitkách trvá i účastník řízení Ing. Hana Dobřichovská CSc. V protokolu je dále uvedeno, že účastník řízení Ivan Pinkava trvá na písemných námitkách podaných k ohlášené stavbě a udržování komunikace v dobrém stavbu po dobu realizace stavby. K žádosti o ohlášené stavbě stavebníka podané před zahájením tohoto řízení stavební úřad pro úplnost uvádí, že tato žádost byla podána dne 10.8.2011 pod č.j. 10184/2011 a dne 15.8.2011 vzal stavebník svou žádost zpět. Vzhledem k tomu, že žádost nesplňovala podmínky
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 38
ohlášené stavby, stavebník vzal svou žádost zpět a 5.3.2012 podal žádost o vydání územního a stavebního povolení. Touto námitkou se stavební úřad proto dále nezabýval. V průběhu řízení a na základě podaných námitek a námitek uvedených do protokolu při veřejném ústním projednání účastníky řízení stavební úřad stavebníka vyzval za účelem smírného odstranění rozporů ve smyslu § 5 správního řádu, dne 28.5.2012 pod č.j. OúJ/07364/20112/Kou k doplnění projektové dokumentace o příčný a podélný řez rodinného domu se zakreslením stávajícího a navrhovaného terénu, popřípadě pohledů navrhovaného rodinného domu se zakreslením do stávajícího terénu. Tento požadavek, tj. doplnění pohledů RD se zakreslením stávajícího terénu, stavebník doplnil dne 28.6.2012 pod č.j. 09192/2012 včetně komentáře k podaným námitkám. Při veřejném projednání stavebník dále předložil zastiňovací studii. Na základě doplnění o pohledy RD se zakreslením stávajícího terénu bylo dne 22.8.2012 pod č.j. OúJ/11722/2012/Kou svoláno místní šetření na místě stavby na den 7.9.2012, ze kterého byl proveden zápis do protokolu. Účastníci řízení Vendulka Negenová, Ing. Hana Dobřichovská CSc., a p. Zach uvedli do protokolu další námitky. Tím byla dána možnost účastníkům řízení vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Dne 10.9.2012 nahlížel do spisu účastník řízení Vendulka Degenová, o jehož výsledku byl pořízen zápis do protokolu. Dne 14.9.2012 pod č.j. 12802/2012 podali účastníci řízení Vendulka Degenová, Ing. Hana Dobřichovská a Aleš Zach komentář a společné námitky k průběhu řízení. Dne 26.9.2012 pod č.j. 13346/2012 podal účastník řízení Ivan Pinkava vyjádření k ústnímu jednání. Dne 8.10.2012 pod č.j. OúJ/13803/2012/Kou, spis.zn. OŽPV/VJ244-13802/2012/Kou vyzval stavební úřad zhotovitele územního plánu, společnost BOMART spol. s r.o. k upřesnění výkladu ÚPD obce Březová-Oleško, a to k části „Nová zástavba“, bod 2.6/. Dne 10.10.2012 pod č.j. OúJ/13860/2012/Kou stavební úřad na základě žádosti o zařazení mezi účastníky řízení tuto posoudil a usnesením rozhodl, že Ing. Hana Dobřichovská, CSc. je účastníkem spojeného územního a stavebního řízení. O tomto stavební úřad dne 10.10.2012 pod č.j. OúJ/14015/2012/Kou vyrozuměl ostatní účastníky řízení. Dne 14.11.2012 pod č.j. OúJ/15741/2012/Char, spis.zn. OŽPV/VJ244-13802/2012/Char stavební úřad opakovaně vyzval společnost BOMART spol. s r.o. k upřesnění výkladu ÚPD obce Březová-Oleško. Společné řízení, které vyústilo rozhodnutím č.j. OúJ/14106/2012/Kou ze dne 21.2.2013 (stavební úřad usnesením ze dne 23.4.2013 opravil zřejmou nesprávnost, která spočívala v chybném uvedení data, kdy bylo rozhodnutí vydáno, tj. chybný údaj roku vydání rozhodnutí 2012 místo 2013) bylo napadeno odvoláním a rozhodnutím odvolacího správního orgánu, spis.zn. SZ 107710/2013/KUSK REG/BT, č.j. 121233/2013/KUSK ze dne 14.8.2013 zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání stavebnímu úřadu. Odvolání do rozhodnutí podali účastníci řízení dne 11.3.2013 pod č.j. 03223/2013 Ing. Hana Dobřichovská, CSc., dne 13.3.2013 pod č.j. 03416/2013 doplnil účastník řízení Ing. Hana Dobřichovská CSc. Podání o jeden výtisk stejnopisu odvolání, dne 13.3.2013 pod č.j. 03415/2013 Vendulka Degenová. Stavební úřad na základě podaných odvolání vyzval dne 27.3.2013 pod č.j. OúJ/04044/2013/Kou a č.j. OúJ/04058/2013/Kou účastníky spojeného řízení, aby se k němu ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřili. Dne 11.4.2013 pod č.j. 04731/2013 a č.j. 04733/2013 se k podanému odvolání vyjádřili účastníci řízení Ing. Miloslav Hrabánek a Ing. Jarmila Hrabánková. Dne 12.4.2013 pod č.j. 04771/2013 se k podanému odvolání vyjádřil účastník řízení Ing. Hana Dobřichovská, CSc. Dne 12.4.2013 pod č.j. 04772/2013 se k podaným odvoláním vyjádřil účastník Ivan Pinkava. Dne 15.4.2013 pod č.j. 04841/2013 a č.j. 04842/2013 se k podaným odvoláním vyjádřili účastníci Veronika Háková LL.M MBA a Ing. Marek Hák. Dne 18.4.2013 pod č.j. 05061/2013 se k podanému odvolání vyjádřil účastník řízení Vendulka Degenová. Dne 22.4.2013 pod č.j. 05196/2013 se k podaným odvoláním vyjádřil účastník řízení Ing. Aleš Zach.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 39
Dne 23.4.2013 pod č.j. OúJ/05313/2013/Kou vydal stavební úřad usnesení oprava zřejmých nesprávností, ve kterém opravil text zřejmé nesprávnosti, které spočívalo v chybném uvedení data vydání rozhodnutí. Dne 23.4.2013 pod č.j. OúJ/05317/2013/Kou zaslal stavební úřad účastníkům řízení sdělení o opravě zřejmé nesprávnosti. Dne 16.7.2013 pod č.j. OúJ/08125/2013/Kou stavební úřad předal spis spolu se stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu. Rozhodnutím odvolacího správního orgánu ze dne 14.8.2013 pod č.j. 121233/2013/KUSK, spis.zn. SZ 107710/2013/KUSK REG/BT bylo napadené rozhodnutí zrušeno a vráceno k novému projednání. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu nabylo dne 30.8.2013 právní moci. Stavební úřad na základě rozhodnutí odvolacího správního orgánu v novém projednání žádosti nejprve vyzval dne 7.10.2013 pod č.j. OúJ/12811/2013/Kou stavebníka (žadatele) k doplnění podkladů rozhodnutí, a to dokladu o právu založeném smlouvou provést stavbu a zároveň řízení přerušil. K doplnění podkladů byla stanovena lhůta 15 dnů ode dne doručení výzvy, a to s ohledem na charakter požadovaných dokladů. Stavebník požadované doklady dne 24.10.2013 pod č.j. 13665/2013 doplnil. Dne 17.10.2013 nahlíželi do podkladů rozhodnutí účastníci řízení Vendulka Degenová a Ing. Hana Dobřichovská CSc. A byli pořízeny kopie dokumentů uložených ve spise. Stavební úřad o průběhu nahlížení do spisu pořídil protokol. Dne 21.10.2013 pod č.j. 13601/2013 požádal účastník řízení Ing. Hana Dobřichovská CSc. o poskytnutí informace, konkrétně stanoviska zaslaného spolu se spisem nadřízenému orgánu. Za tento úkon stavební úřad požadoval správní poplatek (viz výzva ze dne 7.11.2013, č.j. OúJ/14221/2013/Kou), který byl účastníkem řízen uhrazen dne 18.11.2013 a na základě toho byl požadovaný doklad (stanovisko) předán účastníku řízení (viz sdělení ze dne 27.11.2013 pod č.j. OúJ/15257/2013/Kou). Dne 24.10.2013 pod č.j. 13665/2013 stavebník (žadatel) doplnil požadovaný doklad – smlouvu o právu provést stavbu na cizím pozemku. Dne 8.11.2013 pod č.j. OúJ/14244/2013/Kou stavební úřad oznámil pokračování řízení v novém projednání žádosti a doplnění projektové dokumentace. Účastníkům spojeného územního a stavebního řízení bylo doručováno jednotlivě na dodejky. Dne 18.11.2013 nahlížel do podkladů rozhodnutí a požádal o pořízení kopií dokumentů uložených ve spise, včetně pořízení kopie projektové dokumentace, účastník řízení Ing. Hana Dobřichovská CSc. Stavební úřad o průběhu nahlížení do spisu pořídil protokol ze dne 18.11.2013. Účastník řízení měl opět možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Dne 27.11.2013 pod č.j. 15239/2013 podal účastník řízení Ing. Hana Dobřichovská CSc. námitky ke spojenému územnímu a stavebnímu řízení, jejímž obsahem je nesoulad stavby s územně plánovací dokumentací, nedostatečná projektová dokumentace, dopravní infrastruktura, narušení pohody bydlení, neúplnost podkladů, šetrnost k sousedství, hledisko urbanistické a architektonické, nedostatky v řízení, neobjektivnost apod. Dne 23.12.2013 pod č.j. 16239/2013 podal účastník řízení Ing. Hana Dobřichovská CSc. návrhy a stanoviska k průběhu řízení. Dne 21.5.2014 pod č.j. OúJ/05065/2014/Kou vydal stavební úřad rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení. Toto rozhodnutí bylo napadeno odvoláním. Odvolání podali účastníci řízení Ing. Hana Dobřichovská CSs dne 5.6.2014, č.j. 06655/2014 a dne 19.6.2014, č.j. 07488/2014 včetně příloh, příloha č. 1: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, příloha č. 2: Česká komora architektů a účastník řízení Vendulka Degenová dne 24.6.2014, č.j. 07669/2014. Na základě podaných odvolání stavební úřad vyzval dne 25.6.2014 pod č.j. OúJ/07763/2014/Kou účastníky řízení, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřili. Této možnosti využil účastník Ing. Hana Dobřichovská CSc. dne 14.7.2014 pod č.j. 08537/2014, Ing. Marek Hák a Veronika Háková MBA dne 15.7.2014 pod č.j. 08645/2014. Dne 26.8.2014 pod č.j. OúJ/10087/2014/Kou stavební úřad předal spis spolu se stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 40
Rozhodnutím odvolacího správního orgánu ze dne 24.10.2014 pod č.j. 145954/2014/KUSK, spis.zn. SZ 130291/2014/KUSK REG/BT bylo napadené rozhodnutí zrušeno a vráceno k novému projednání. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu nabylo dne 14.11.2014 právní moci. Stavební úřad na základě rozhodnutí odvolacího správního orgánu v novém projednání žádosti dne 8.12.2014 pod č.j. OúJ/15169/2014/Kou usnesením požádal věcně a místně příslušný orgán Město Černošice, Odbor územního plánování a stavebního řádu o vyjádření jako podklad pro posouzení souladu stavby s územně plánovací dokumentací a regulativy příslušné obce. Toto vyjádření bylo doručeno dne 9.1.2015 pod č.j. 00296/2015 (č.j. Vyjádření MUCE 71000/2014 OUP ze dne 29.12.2014). Stavební úřad dne 20.1.2015 pod č.j. OúJ/00761/2015/Kou sdělil účastníkům řízení doplnění podkladů. Stavební úřad dne 20.1.2015 pod č.j. OúJ/00735/2015/Kou sdělil odvolacímu správnímu orgánu, že rozhodnutí bylo vyvěšeno. Dne 29.1.2015 pod č.j. 001162/2015 podal námitky k záměru stavebníka účastník řízení Ing. Hana Dobřichovská, CSs. Dne 30.1.2015 pod č.j. 01230/2015 požádal žadatel (stavebník) o přerušení řízení k doplnění podkladů, konkrétně doplnění projektové dokumentace na stavbu garáže, který vyplynul z vyjádření MěÚ Černošice, OUP. Stavební úřad na základě žádosti dne 6.2.2015 pod č.j. OúJ/01364/2015/Kou usnesením přerušil řízení a poskytl žadateli lhůtu k doplnění. Dne 10.4.2015 pod č.j. 04159/2015 byla doplněna projektová dokumentace o část „Garáž“. Dne 22.4.2015 pod č.j. 04589/2015 doplnil žadatel koordinační situaci stavby se zakreslením stavebního pozemku včetně navrhovaných staveb a dne 28.4.2015 pod č.j. 04864/2015 doplnil žadatel vyjádření obce Březová-Oleško k záměru, které se týkalo zřízení zálivu k pozemku dle regulativ příslušné obce a stavbě garáže. Dne 14.5.2015 pod č.j. OúJ/05507/2015/Kou stavební úřad oznámil pokračování řízení a doplnění projektové dokumentace. Dne 9.6.2015 pod č.j. 06509/2015 požádal účastník řízení Vendulka Degenová o prodloužení lhůty z důvodu pracovní nepřítomnosti v ČR a seznámení se s novými podklady pro vydání rozhodnutí. Stavební úřad dne 10.6.2015 pod č.j. OúJ/06602/2015/Kou žádosti vyhověl a usnesením lhůtu prodloužil. Dne 3.6.2015 nahlížel do podkladů rozhodnutí účastník řízení Ing. Hana Dobřichovská CSc a zároveň požádal do protokolu a o prodloužení lhůty z důvodu seznámení se detailně s novými podklady pro vydání rozhodnutí. Stavební úřad žádosti vyhověl a dne 11.6.2015 pod č.j. OúJ/06680/2015/Kou usnesením lhůtu prodloužil. Dne 22.6.2015 nahlížel do spisu účastník řízení Vendulka Degenová, z průběhu nahlížení do spisu byl pořízen zápis do protokolu. Dne 24.6.2015 nahlížel do spisu účastník řízení Ing. Hana Dobřichovská CSc., z průběhu nahlížení do spisu byl pořízen zápis do protokolu. Dne 29.6.2015 pod č.j. 07373/2015 podal účastník řízení Ing. Hana Dobřichovská CSc. námitky do řízení. Dne 29.6.2015 pod č.j. 07375/2015 podal účastník řízení Ing. Hana Dobřichovská CSc. námitky do řízení – doplnění námitek včetně 2 ks příloh, a to stanoviska České komory architektů a vyjádření Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Dne 29.6.2015 pod č.j. 07377/2015 podal účastník řízení Ing. Hana Dobřichovská CSc. Návrh vztahující se k spojenému územnímu a stavebnímu řízení k rukám Ing. Jarmily Preradové (vedoucí SÚ) a v kopii Michale Koudelkové (referent SÚ). Dne 1.7.2015 pod č.j. 07476/2015 podal účastník řízení Vendulka Degenová námitky do řízení. Stavební úřad na základě doplněných podkladů zaslal dne 31.7.2015 pod č.j. MěÚJ/08710/2015/Kou účastníkům řízení sdělení – seznámení s podklady rozhodnutí. Dne 26.8.2015 pod č.j. 09721/2015 podal účastník řízení Ing. Hana Dobřichovská CSc. vyjádření k podkladům rozhodnutí.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 41
Dne 26.8.2015 pod č.j. 09734/2015 podal žadatel (stavebník) Ing. Marek Hák a Veronika Háková MBA vyjádření k námitkám účastníků řízení – Ing. Hany Dobřichovské CSc. a Vendulky Degenové. Doplněná projektová dokumentace o část „Garáž“ nebyla úplná, chyběla část 2 garáže. Tato část 2 garáže byla doplněna dne 2.10.2015 pod č.j. 11404/2015. na základě doplnění části 2 garáže stavební úřad zaslal účastníkům řízení sdělení o jejím doplnění (sdělení ze dne 8.10.2015, MěÚJ/11754/2015/Kou). Dne 23.10.2015 nahlížel do spisu a byli vyhotoveny kopie ze spisu účastníku řízení Ing. Haně Dobřichovské CSc. Dne 27.10.2015 pod č.j. 12597/2015 podal účastník řízení Ing. Hana Dobřichovská CSc. vyjádření k podkladům rozhodnutí. Dne 30.3.2016, č.j. 03924/2016 doplnil stavebník Dodatek č. 1 ke smlouvě o právu provést stavbu na cizím pozemku. Ke všem podkladům rozhodnutí tak, jak byly doplňovány, včetně doplnění projektové dokumentace měli možnost vyjádřit se všichni účastníci řízení, měli možnost podávat námitky a návrhy, jak vyplývá z výše uvedeného shrnutí celého průběhu řízení. Stavební úřad, v rámci hospodárnosti a rychlosti řízení již nezasílal účastníkům řízení Dodatek č. 1 ke smlouvě o právu provést stavbu, kterou podal těsně před vydáním rozhodnutí stavebník, neboť došel k závěru, že dodatek č 1 nemá vliv a nemůže se dotýkat práv účastníků řízení. Navíc žádný účastník řízení nepodal žádnou námitku k již založené smlouvě o právu provést stavby na cizím pozemku. Stavební úřad postupoval ve věci projednávání předložené projektové dokumentace v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, vedl řízení tak, aby byly smírnou cestou postupně odstraněny rozpory bránící dalšímu projednání věci a dotčené osoby nebyly současně zkráceny na svých právech rovného postavení. Stavební úřad v provedeném společném územním a stavebním řízení přezkoumal předloženou žádost z hledisek uvedených v § 86 a 111 stavebního zákona, projednal ji s účastníky řízení a s dotčenými orgány a zjistil, že jejím uskutečněním nebo užíváním nejsou ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení a zvláštními předpisy. Stavební úřad se s nově podanými námitkami vypořádal pouze v rozsahu nově vyplynulých skutečností, k nově podaným námitkám, které jsou obsahově totožné s již dříve podanými se nepřihlíží. Stavební úřad k námitkám a návrhům, které mohli účastníci řízení podávat od počátku tohoto řízení již nepřihlížel. Stavební úřad jako účastníky společného územního a stavebního řízení určil vlastníky pozemků nebo staveb, na kterých se má záměr uskutečnit, nejsou-li sami stavebníkem, obec v místě stavby a dále osoby mající vlastnická práva nebo jiná práva k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich a mohou být rozhodnutím přímo dotčeny, v tomto případě se jedná o vlastníky sousedních nemovitostí: Obec Březová-Oleško, Ing. Miloslav Hrabánek, Ing. Jarmila Hrabánková, Zuzana Budíková, Helena Giordanová, Ivan Pinkava, Michal Vojáček, Ing. Aleš Zach, Vendulka Degenová, Ing. Hana Dobřichovská, CSc. Stavební úřad popsal výše průběh řízení, který předcházel vydání tohoto rozhodnutí. V další části odůvodnění stavební úřad popíše a odůvodní, proč rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení vydal. Stavební úřad v provedeném společném územním a stavebním řízení přezkoumal předložené žádosti z hledisek uvedených v § 86 a 111 stavebního zákona, projednal ji s účastníky řízení a s dotčenými orgány a zjistil, že jejím uskutečněním nebo užíváním nejsou ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení a zvláštními předpisy. Protože dne 1.1.2013 nabyl účinnosti zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon, bylo společné územní a stavební řízení, dle Čl. II. Přechodná ustanovení bod 14, dokončeno podle platnosti stavebního zákona platného ke dni podání žádosti.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 42
I. Soulad stavby s územně plánovací dokumentací a. Soulad s územním plánem obce Březová-Oleško, vyhláška č. 1/2003 v souladu se změnou č. 1/2009 Umístění stavby je v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací, konktrétně s vyhláškou č.1/2003 a se změnou č. 1/2009 a vyhovuje obecným požadavkům na využívání území. Projektová dokumentace stavby splňuje obecné požadavky na výstavbu, je v souladu s ÚPD obce Březová-Oleško. Stavba se nachází v lokalitě označené OMS Obytné území malých sídel – chatová zástavba. Podle změny č. 1 (přílohy) územního plánu obce Březová-Oleško je lokalita OMS především určena k bydlení venkovského-příměstského typu s okrasnými a užitkovými zahradami/drobné pěstební činnosti a možnosti chovu drobných hospodářských zvířat. V daném území jsou rozmístěny stávající chaty. Přípustné funkční využití ploch jsou izolované RD, prodejny, veřejné stravování, nerušící služby a zařízení drobné výroby, místní správa, církevní, kulturní, zdravotní, odstavná místa a garáže (ne hromadné), nezbytné technické vybavení sloužící obci, místní komunikace, zeleň liniová a plošná. Nepřípustné jsou stavby pro rekreaci. Pozn.: U stávajících staveb pro individuální rekreaci na pozemcích větších než 700 m2 povolovat při splnění všech právních předpisů na stavby pro bydlení, zejména pak na zajištění přístupu po veřejné komunikaci, přestavbu na rodinný dům. Z vyjádření dotčeného orgánu úřadu územního plánování (Městský úřad Černošice) ze dne 29.12.2014 (dále jen „Vyjádření MÚ Černošice) vyplývá cit.: „Současně zastavěné území obce odpovídá území, kde se nachází stávající zástavba. Z výše uvedeného členění území vyplývá, že pro současně zastavěné území obce platí regulativy pro stávající zástavbu a pro zastavitelná území platí regulativy pro novou zástavbu. Vzhledem k tomu, že pozemek parc. č. 53/4 je zahradou u stávající stavby pro rodinnou rekreaci č.p. 849 na pozemku parc.č. st. 429 a podle výkresu „Využití území“ se nachází v současně zastavěném území, jedná se o stávající zástavbu“. Vzhledem k tomu, že stavební pozemek parc.č. 53/4 v k.ú. Oleško u Zvole se nachází dle výkresu Využití území v současně zastavěném (hranice označena čárkovaně a červeně) a zastavitelném (hranice označena plně červeně) území, platí pro něj regulativ pro stávající zástavbu. Stavební úřad se tedy nadále zabýval otázkou splnění podmínek shora uvedeného regulativu pro stávající zástavbu (strana 3 Regulativ – stávající zástavba ÚPD) a regulativ Regulace dopravy a konstatuje, že: 1) Záliv – dle regulativ obce (ÚPD, bod 0.1 - stávající zástavba) a vyjádření MěÚ Černošice, je podmínkou připojení sousedního pozemku na pozemní komunikaci s uličním prostorem užším než 7,5 m zřízení zálivu pro vjezd na pozemek. Tento požadavek je splněn, neboť stavebník na základě vyjádření MěÚ Černošice, předložil dne 22.4.2015 koordinační situaci stavby se zakreslením stavebního pozemku včetně navrhovaných úprav a staveb, ve které je vymezen i záliv pro vjezd na pozemek. 2) Garáž – dle regulativ obce (ÚPD, bod 1.3 - regulace dopravy) a dle vyjádření MěÚ Černošice, musí mít rodinný dům nejméně jedno garážové stání, popřípadě mohou být řešena samostatnou garáží na pozemku rodinného domu. Stavebník na základě splnění podmínky tohoto regulativu doplnil projektovou dokumentaci o projekt garáže. Ad 1, ad 2) Podmínky regulativ příslušné obce a vyjádření dotčeného správního orgánu vyžadovaly úpravu návrhu. Úprava návrhu se týká úpravy stávajícího vjezdu a doplnění projektové dokumentace tak, aby vyhověla podmínkám regulativu stávající zástavby a regulace dopravy. Stavební úřad obdržel dne 22.4.2015 pod č.j. 04589/2015 doplnění projektové dokumentace o situaci s vyznačením stavebního pozemku a navrhovanou úpravou vjezdu a dne 28.4.2015 pod č.j. 04864/2015 vyjádření obecního úřadu Březová-Oleško k napojení nemovitosti na pozemní komunikaci. Stavebník, resp. projektant společnosti G-Servis na základě výše uvedeného doplnil dne 10.4.2015 projektovou dokumentaci o část „garáž“. Projektová dokumentace nebyla úplná a neobsahovala část 2 garáže, tato část 2 garáže byla doplněna dne 2.10.2015. Doplnění projektové dokumentace o stavbu garáže bylo účastníkům řízení oznámeno dne 14.5.2015 a o doplnění projektové dokumentace o část 2 garáže stavební úřad zaslal účastníkům formou sdělení dne 8.10.2015 pod č.j. MěÚJ/11754/2015/Kou. 3) Minimální velikost stavebního pozemku k výstavbě rodinného domu je dostatečná (pozemek má výměru 1001 m2, tj. větší než 1000 m2). Zastavěnost stavebního pozemku je rovněž dodržena. Stavební pozemek je o výměře 1001 m2, zastavěná plocha rodinným domem bude 125,83 m2,
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 43
zastavěná plocha garáží bude 28 m2, tj. 15,36 % plochy stavebního pozemku. Zpevněné plochy budou o výměře cca 72 m2, tj. 7,20 %. 4) Výškové omezení stavby, ani tvar střechy příslušný regulativ „Stávající zástavba“ neupravuje. Ačkoliv se stavební úřad ztotožňuje se shora uvedeným názorem MěÚ Černošice, vyjadřuje se, s ohledem na argumentaci účastníků řízení týkající se uplatnění podmínek pro Novou zástavbu uvedených v článku 2 shora uvedeného regulativu také k výkladu článku 2, konkrétně bodu 2.5/ a 2.6/ tohoto regulativu, a to zejména z důvodu toho, že aplikace a výklad shora uvedeného regulativu je nejednoznačný a nepřesný, prokázání správnosti souladu stavby s územním plánem a správnosti použitého výkladu je na stavebním úřadě a nelze vyloučit, že odvolací orgán bude mít jiný výklad, tzn. posoudí umístění stavby do regulativu „Nová zástavba“: •
Pokud se při povolování nové stavby ve stávající zástavbě budeme řídit (vezmeme v úvahu) i regulativem pro novou zástavbu, pak pod bodem 2.5/ je uvedeno: cit. „ Maximálně dvě nadzemní podlaží nebo jedno nadzemní podlaží a podkroví. Doporučená skladba rodinného domu: obytné přízemí, obytné podkroví“. Navrhovaný rodinný dům má skladbu obytné přízemí a obytné podkroví. Z tohoto lze tedy usoudit, že stavebníkem navržená stavba je v souladu s tímto odstavcem. V projektové dokumentaci je uvedeno, že se jedná o stavbu jednopodlažní s obytným podkrovím, nepodsklepenou, zastřešenou dvěma pultovými střechami (např. PD část F. dokumentace stavby, 1.1.1. Technická zpráva, písm. b), v části dokumentace F.1.3. Požárně bezpečnostní řešení stavby na straně 3 v bodu II. Popis stavby je mimo jiné uvedeno: cit.: „Po schodech lze vystoupit do chodby v podkroví. Podstřešní prostor není zpřístupněn“.) Dále stavební úřad uvádí, že z výkresové části projektové dokumentace, konkrétně z výkresu č. F.1.1.2.-05 řez A-A, řez B-B je patrné, že sklon střechy je min. 10°. Pokud si vezmeme pro pojem podkroví výklad MMR ČR, Odbor stavebního řádu (červen 2013), kde je uvedeno, že podkroví je místnost nalézající se převážně v prostoru pod šikmou střechou a šikmá střecha je střecha, jejíž sklon je větší než 10°, pak lze konstatovat, že navrhovaná stavba RD je v souladu s ÚPD příslušné obce, neboť stavebníkem předložený záměr splňuje doporučenou skladbu, tedy obytné přízemí, obytné podkroví dle bodu 2.5/ regulativ uvedených v odstavci „Nová zástavba“.
•
Stavební úřad vycházel z toho, že stavba se nachází v lokalitě stávající zástavby. Stavební úřad tak tímto bodem 2.5/ regulativu Nová zástavba ÚPD obce konstatuje, že ani pro tuto doporučenou podlažnost rodinného domu, tedy obytné přízemí, obytné podkroví není dána max. výška stavby, ale je dána právě podlažností.
V článku regulativu pro lokalitu OMS pod bodem 2.6/ v odstavci „Nová zástavba“ je uvedeno “V architektonicky odůvodněných případech lze výjimečně, povolit střechy ploché či pultové nad 2. nadzemním podlažím do výše 6,60 m nad terénem. Maximální výška hřebene sedlové střechy nad terénem je 9,0 m. Ve svažitém terénu platí limit pro nejvyšší hodnotu“. Stavební úřad se nejprve zaobírá otázkou, co má územní plán obce tímto omezením stanovit. Je jednoznačné, že regulativ má v tomto bodě stanovit výšku stavby s ohledem na okolní objekty, a to takovým způsobem, aby žádná nová výstavba nevyčnívala nepřiměřeně nad okolní zástavbu, což vyplývá jednoznačně také z článku I. Obsah územního plánu vyhlášky č. 500/2006 Sb., příloha č. 7 této vyhlášky odst. 1 bod f) … stanovení podmínečně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití). Stavební úřad se domnívá, že právě z tohoto důvodu je uveden v bodě 2.6/ výškový limit pro stavby se 2 nadzemními podlažími, který se pro daný případ nepoužije (v daném případě se nejedná o plnohodnotné druhé nadzemní podlaží). Z architektonického a stavebně technického řešení jednoznačně vyplývá, že výška navrhované jednopodlažní stavby s podkrovím je 7,715 m od původního terénu v nejvyšším bodě. Nejvyšší přípustný limit výšky stavby uvedený v bodě 2.6/, tj. 9 m nad terénem (rozumí se původní terén), je tedy rovněž splněn. Tento limit je sice vztahován pro střechy sedlové, stavební úřad však konstatuje, že navrhovaná stavba má pultovou střechu se sklonem 10°. Střecha použitá pro podlažnost obytné přízemí, obytné podkroví je střecha pultová o sklonu 10° a jedná se vlastně o polovinu střechy sedlové. Z definice pultové střechy vyplývá, že je tvořena jednou střešní rovinou s hřebenem, okapem a třemi štíty. Stavební úřad je toho názoru, že výšková regulace zástavby je dána z toho důvodu, aby zůstala zachována výšková hladina stávajících a navrhovaných staveb i s ohledem na krajinný ráz a nebylo tak necitlivě zasahováno do území, což si lze vyložit tak, že by zde neměly být povolovány stavby, které by z něj výrazně vyčnívaly.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 44
Hlavním a prvořadým nástrojem regulace výstavby a ochrany hodnot stávající zástavby je územní plán. Stavební úřad je v tomto případě toho názoru, že uplatňovat urbanistické a architektonické kvality sídla a krajinného rázu má smysl především tam, kde již tyto hodnoty existují a nová necitlivá zástavba by je mohla znehodnotit. Stavební úřad se nedomnívá, že by stavebník předložil takový stavební záměr, jenž by razantně (významně) měnil dosavadní charakter stávající zástavby, která se zde utvářela po mnoho let, a na který si lidé zvykli a jakékoliv, z jejich pohledu „silné“ změny přijímají s nedůvěrou (především se původně jednalo o utváření charakteru území zástavbou rekreačních chat). Nedůvěra k novému stavebnímu záměru, který může změnit po léta zažitou podobu území, se tedy často projevuje nejrůznějšími aktivitami ať už sdružení, či jednotlivců, kteří důsledně uplatňovanými procesními právy realizaci nového záměru brání. Nejvyšší správní soud v jednom ze svých rozhodnutí uvedl, že „otázka posouzení architektonického a urbanistického začlenění stavby do území je do určité míry i subjektivní záležitostí. Osoby, jejichž práva mohou být územním rozhodnutím přímo dotčena, nemají a ani nemohou mít subjektivní veřejné právo na to, aby poměry v území, ve kterém se nachází jejich nemovitosti, zůstali navždy zakonzervovány a nemohly se měnit. Změny využití území v průběhu času, včetně nejrůznějších stavebních aktivit, jsou přirozenou součástí vývoje společnosti a jednotlivec jim apriori nemá právo bránit.“ (NSS 2 As 49/2007 ze dne 12.9.2008) Jak již stavební úřad uvedl, v tomto případě se jedná o jednoduchou stavbu rodinného domu, která svými parametry odpovídá stávajícím stavbám rodinných domů, jejichž ráz je různorodý, nejednotný a nelze hovořit o tom, že je toto území charakteristické určitým typem architektonicky hodnotné zástavby. Stavební úřad konstatuje, že stavební záměr je v souladu s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a navrhovaná stavba tedy není necitlivým stavebním zásahem do struktury území. Jak již stavební úřad výše jednou popsal, jedná se o území, v něž jsou umístěny samostatně stojící stavby rodinných domů a rekreačních chat se zahradami, které nejsou vázány žádnou historickou strukturou území, pozemky jsou v dané lokalitě různých tvarů a velikostí, není zde ani dána orientace staveb (např. štítem rovnoběžně s komunikací). Ze všech shora uvedených hledisek tedy stavební úřad konstatuje, že ani regulativy „Nová zástavba“, nacházející se v bodě 2.6/ ÚPD obce nejsou žádným způsobem porušeny, resp. navrhovaná stavba nenarušuje krajinný ráz, je v souladu s § 90 stavebního zákona a výškou (míněno stavby) nedosahuje max. regulativů uvedených v bodě 2.6/ ÚPD příslušné obce. Stavební úřad konstatuje, že v uvedené lokalitě (v ulici Hradecká) stojí již dva rodinné domy, jeden dvoupodlažní, jeden jednopodlažní s podkrovím. Stavební úřad provedl dne 9.2.2016 vlastní šetření v ulici Hradecká, aby se ujistil, že v daném území jsou umístěny stávající stavby, které neutvářejí jednotný ráz území, neboť se jedná o stavby se střechou sedlovou, které tvoří obytné přízemí a obytné podkroví a se střechou plochou, tedy plnohodnotně dvoupodlažní. Stavební úřad pořídil fotodokumentaci okolí pozemku. Z pořízené fotodokumentace vyplývá, že i na tyto stavby se vztahovala podmínka zřízení zálivu, tak jak je uvedeno v regulativu pro Stávající zástavbu. Navrhovaná stavba je rodinný dům, jehož skladba je obytné přízemí, obytné podkroví (není nad celém půdorysu přízemí), nepravidelného půdorysu, nosnou konstrukcí bude tvořit obvodové zdivo Porotherm, vnitřní nosné zdivo cihlové bloky Porotherm a příčky Porotherm. Projektová dokumentace předložená k žádosti o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení je zpracována oprávněnou autorizovanou osobou, kterou je Ing. Luboš Káně, ČKAIT 0008506. Pozemek parc.č. 53/4 v k.ú. Oleško se nachází ve východní části obce Březová-Oleško. Pozemek je obdélníkového tvaru s podélnou orientací východ-západ, je mírně svažitý ve směru sever-jih. Pozemek, na kterém je umístěna rekreační chata dříve sloužil k rekreaci. Pozemek je ohraničen stávajícím oplocením a je napojen na místní komunikaci (ulice Hradecká). Navrhovaná stavba bude sloužit k trvalému bydlení, svou velikostí bude odpovídat ostatním okolním stavbám a architektonický ráz nebude nijak narušen. Stavební úřad je toho názoru, že hmotové měřítko stavby vychází z hmotového měřítka okolních staveb a přizpůsobí se okolní zástavbě. Stavební úřad se dále rozvede další často zmiňované hledisko, a to je pohoda bydlení a šetrnost k sousedství. Pohoda bydlení – tímto termínem lze říct, že se jedná o takový stav, kdy někdo bydlí v klidu, spokojeně, příjemně a šťastně. Jedná se o subjektivní pocit tohoto stavebně technického pojmu a není ve vyhlášce o obecně technických požadavcích na výstavbu definován. Dle nejen názoru stavebního úřadu se jedná o souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny uživatele. Pohoda bydlení je dána zejména kvalitou životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku, čistotou ovzduší, dostatečné zeleně, nízkým podílem prachu a pachů, osluněním apod. Nejedná se tedy o předpis,
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 45
ani o názor jednotlivce, ale o celkový souhrn činitelů a vlivů ve všech souvislostech. Posouzení, zda bude narušena pohoda bydlení je na stavebním úřadu, a to v součinnosti s dotčenými orgány státní správy. Pokud se tedy budeme zabývat pohodou bydlení v případě navrhované stavby rodinného domu, který má být umístěn ve stávající zástavbě (kde jsou již rodinné domy a rekreační chaty), stanoviska dotčených orgánů jsou kladná (stanovisko MěÚ Černošice, OŽP), pak lze konstatovat, že pohoda bydlení v tomto konkrétním případě narušena nebude, neboť nedojde k významnému nárůstu dopravy v území, nesníží se nadměrně hodnota čistoty ovzduší, hluku a prachu, oslunění apod. Objektivně lze tedy konstatovat, pokud vezmeme jednotlivé činitele a vlivy a posoudíme je vzájemných souvislostech, nebude pohoda bydlení navrhovanou stavbou dotčena, i když subjektivní názor dotčených osob na pohodu bydlení může být jiný. Tento subjektivní názor nemůže však vybočovat z obecných standardů se zohledněním dané lokality. Navíc stavební úřad je toho názoru, že výše uvedené imise (tj. hluk, prach apod.) nejsou přímým dotčením práv vlastníků sousedních pozemků a staveb, neboť nedojde k zásahům do jiného práva nad míru přiměřenou poměrům. „Přímé dotčení nelze omezit pouze na porušení předpisy stanovených limitů, ale je za ně nutno považovat jakýkoli zásah, který je přímo způsobilý ohrozit, omezit či ztížit výkon vlastnických práv nebo jiných věcných práv k sousedním pozemkům a stavbám. Naproti tomu není zcela zřejmé, zda lze za přímé dotčení sousední stavby považovat například výrazné zhoršení, nebo úplné odejmutí stávajícího výhledu nově umisťovanou stavbou, byť by odstupové vzdálenosti staveb stanovené prováděcí vyhláškou byly dodrženy, nebo tvrzení o snížení tržní hodnoty“ (Rozsudek NSS č.j. 5 As 67/2008-111 ze dne 19.6.2009). Má-li vlastník sousední nemovitosti za to, že by určité využití okolního území mohlo způsobit snížení tržní hodnoty jeho nemovitosti, musí si svá práva střežit včas, tj. již v procesu pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace, a snažit se tak zasadit o takovou formu zástavby, uvedenou v územním plánu, kterou považuje pro sebe za přijatelnou. Stavební úřad toto uvádí z důvodu, že v lokalitě OMS Obytná území malých sídel – chatová zástavba jsou v tomto případě i stávající pozemky vymezeny ÚPD obcí určeny k bydlení. Šetrnost k sousedství – běžnými průvodními jevy každé realizované stavby, se dočasně zvýší hluk, provoz a další související negativa, a to nejen na vlastníka předmětné komunikace, ale i na majitele sousedních pozemků. Nelze z tohoto však hovořit o přímém dotčení vlastnických práv, neboť se jedná o stav dočasný, trvající pouze určitou dobu. Odpovědnost stavebníka za řádnou přípravu stavby a provádění stavby vyplývá z ustanovení § 152 stavebního zákona. Kontrola dodržování tohoto ustanovení je zdůrazněna i v ustanovení § 133 odst. 2 stavebního zákona. Stavební úřad tak může při zjištění, že stavebník při realizaci stavby nepostupuje ohleduplně k jeho vlastnickým právům nebo právům ostatních sousedů při kontrolní prohlídce stavby zjistit, kdy jde o šetrné jednání stavebníka a kdy tomu tak není v každé konkrétní situaci. Ve stavebním zákoně v § 76 odst. 2 je uvedeno: „Každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, je povinen dbát požadavků uvedených v § 90 a být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb“. To však neznamená, že by vlastníci sousedních pozemků mohli nárokovat, aby záměr byl upraven v jejich zájmu výhodněji, než stanoví stavební zákon a jeho prováděcí předpisy (Rozsudek Krajského soudu v Plzni, č.j. 30 A 22/2011 ze dne 26.9.2012). Stavba nevyžaduje svým charakterem nové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, neboť bude napojena na stávající technickou infrastrukturu, tj. domovní vrtaná studna, přípojka elektro. Splaškové vody budou odvedeny na pozemku stavebníka do nově budované žumpy. Nevyžaduje rozhodnutí obecního úřadu, silničního správního orgánu, neboť napojení pozemku na veřejnou dopravní infrastrukturu je také stávající. S ohledem na regulativa obce Březová-Oleško bude upraven stávající vjezd na stavební pozemek, a to tak, že bude vybudován záliv pro vjezd, neboť tato podmínka je jedním z bodů regulativ ve stávající zástavbě, jedná se o bod 0.1/, cit.: „Podmínkou připojení sousedního pozemku na pozemní komunikaci s uličním prostorem užším než 7,5 m je zřízení zálivu pro vjezd na pozemek.“ Tato podmínka regulativu, která vyžadovala úpravu stávajícího dopravního napojení pozemku, tj. vytvoření zálivu, je splněna, neboť jedním z podkladů, které byli doplněny je i situační výkres se zakreslením požadovaného napojení pozemku na komunikaci a dále vyjádření obce, ve kterém vyjádřila souhlas s tímto provedením. Jen pro úplnost stavební úřad konstatuje, že k uvedeným připomínkám a požadavkům, jako celku, postupuje v souladu s platnými právními předpisy v rovině stavebního práva a správního řádu, aby byly zajištěny takové podklady, taková dokumentace a byly provedeny takové úkony, aby byl zjištěn stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti a mohl danou stavbu posoudit a rozhodnout. Vychází při tom
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 46
zejména z ustanovení § 6 odst. 2 věta první správního řádu, podle něhož správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje, ale toto vždy tak, aby při každém rozhodování mohl být řádně zjištěn stav věci. Objasnění skutečného stavu věci není absolutní a je významově korigováno zásadou procesní ekonomiky. Stavební úřad nesmí provádět nadbytečné důkazy, které nejsou bezpodmínečně nutné, jen proto, aby vyhověl všem návrhům účastníků řízení, nebo aby beze zbytku vyčerpal veškeré možnosti dokazování. Předložená dokumentace byla zpracována oprávněnou osobou – autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby, která ji opatřila podpisem spolu s „autorizačním razítkem“ razítkem dle ustanovení § 13 odst. 3 zákona 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání Autorizovaných techniků činných ve výstavbě (dále jen „autorizační zákon“) a za její správnost v souladu s ustanovením § 159 odst. 1 a 2 stavebního zákona zodpovídá. Na základě tohoto ustanovení totiž mohou vybrané činnosti ve výstavbě, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Mezi vybrané činnosti patří projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí mimo jiné dokumentace pro vydání společného rozhodnutí. Zvláštním předpisem pro získání oprávnění k výkonu vybrané činnosti je autorizační zákon. Podle ustanovení § 13 odst. 4 autorizačního zákona dokumenty označené autorizovanou osobou podle odstavce 3 jsou pro úřední účely veřejnými listinami. Projektová dokumentace ke společnému řízení je tedy veřejnou listinou. Podle ustanovení § 53 odst. 3 správního řádu listiny, které jsou zvláštními zákony prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, potvrzují i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Jestliže je dokumentace k územnímu či stavebnímu řízení, výjimce aj. veřejnou listinou, musí podle ustanovení § 51 odst. 1 správního řádu důkazem ve správním řízení. V případě, že autorizovaná osoba neplní své povinnosti je možno v souladu se zákonem č. 360/1992 Sb., tuto autorizaci odejmout či pozastavit. Společná dokumentace ke společnému řízení je obecně uvedena v příloze č. 4 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, v platném znění. Nelze vztahovat shodnou dokumentaci na stavbu skladu dřeva o rozměrech 6 x 5 m nebo například výstavbu nového automobilového závodu. Je na stavebním úřadu, aby byly zajištěny takové podklady, taková dokumentace a byly provedeny takové úkony, aby byl zjištěn stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti (viz ustanovení § 3 správního řádu) a mohl danou stavbu posoudit a rozhodnout. Stavební úřad posuzoval navrženou stavbu podle požadavků uvedených v § 90 a § 111 stavebního zákona. Nejprve, zda-li je navržená stavba v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací, což je pro navrhovanou stavbu Politika územního rozvoje ČR, Zásady územního rozvoje Středočeského kraje a Územní plán obce Březová-Oleško. Dle územního plánu obce, jež byl vydán formou opatření obecné povahy č. 1/2003 s účinností od 15.12.2003 a změna č. 1/2009 s účinností od 17.11.2009 a jehož návrh byl přezkoumáván s PÚR ČR i ZÚR Středočeského kraje a tento je shledán v souladu. Stavební úřad dále zkoumal, zda-li je navržená stavba v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území a též, zda-li jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu, jedná se zejména obecné požadavky na využívání území dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění a technické požadavky na stavby dle vyhlášky č. 268/2009 Sb., v platném znění. Na uvedenou stavbu, jako celek, se zejména vztahují ustanovení § 20, 21, 23, 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění a ustanovení § 5, 6, 7, 8, 9, 18, 24, 25, 27, 32, 33, 34, 38, 47 vyhlášky č. 268/2009 Sb., v platném znění. Požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb., se na posuzovanou stavbu nevztahují. Stavební úřad zjistil, že předložená projektová dokumentace požadavky uvedených prováděcích vyhlášek v přiměřené míře řeší a došel tedy k závěru, že i tento požadavek byl splněn. Stanoviska sdělili: - Městský úřad Černošice, OŽP ze dne 10.8.2011, č.j. MUCE46614/2011OZP/Ger - Městský úřad Černošice, odbor územního plánování ze dne 9.1.2015, č.j. MUCE 71000/2014 OUP Předložené doklady a vyjádření vlastníků a správců inženýrských sítí: - ČEZ Distribuce ze dne 4.5.2011, zn. 001034205499 - ČEZ ICT Services, a.s. ze dne 4.5.2011, zn. 011-020-PR05 - Vojenská ubytovací a stavební správa ze dne 22.6.2011, č.j. ÚP78/12-11 - Obec Březová-Oleško ze dne 10.8.2011, č.j. BO-448/2011
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 47
-
Obecní úřad Březová-Oleško ze dne 27.4.2015, č.j. BO-303/2015 Telefonica O2 ze dne 25.2.2012, č.j. 33125/2012
-
Souhlas se stavbou na pozemku ze dne 28.2.2012 (úředně ověřený)
Stavební úřad zajistil vzájemný soulad předložených závazných stanovisek dotčených orgánů vyžadovaných zvláštními předpisy a zahrnul je do podmínek rozhodnutí. Stavební úřad rozhodl, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí, za použití ustanovení právních předpisů ve výroku uvedených. Stavební úřad v průběhu řízení neshledal důvody, které by bránily povolení stavby. Stavební úřad z důvodu přehlednosti a hospodárnosti námitky podané účastníky řízení očísloval 1), 2) atd., jejich celé znění je uvedeno v části V. Rozhodnutí o námitkách účastníků řízení. Stavební úřad se s námitkami, návrhy a vyjádření k podkladům rozhodnutí jednotlivých účastníků řízení vypořádal na základě obecných požadavků na výstavbu, obecných požadavků na využití území, závazných stanovisek dotčených orgánů nebo technických norem, pokud takové námitky nepřesáhly rozsah jeho působnosti, a to takto:
1) Námitky ze dne 16.4.2012 podané pod č.j. 05190/2012 Vendulkou Degenovou, Hradecká 1076, 25254 Březová-Oleško: o
Stavební úřad zamítl tyto části námitek a návrhů z následujících důvodů:
Odstup staveb Vyhláška č.501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území stanoví v § 25 (vzájemné odstupy staveb) odst. 2 podmínku odstupové vzdálenosti 7 m mezi rodinnými domy a dále podmínku, že vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Z projektové dokumentace předložené stavebníkem vyplývá, že tyto vzdálenosti byly dodrženy. V daném případě se nejedná o objekt rodinné rekreace, proto se neuplatní podmínka stanovená v odstavci (3) shora uvedené vyhlášky. Stavební úřad ve výrokové části III. bod 1 tohoto rozhodnutí stanovil podmínku, že stávající stavba na pozemku st.p. 429 k.ú. Oleško u Zvole pro rodinnou rekreaci č.ev. 849 bude před zahájením stavebních prací rodinného domu odstraněna a stavebník tuto skutečnost nahlásí stavebnímu úřadu spolu se žádostí o potvrzení neexistence stavby. Jen pro úplnost stavební úřad uvádí, že odstranění stavby rekreační chaty není předmětem této žádosti, proto podmínky pro odstranění stavby se v daném rozhodnutí neřeší. Tuto skutečnost uvedl také odvolací orgán na str. 20 Rozhodnutí II. Stavební úřad posuzuje dodržování právních předpisů na úseku územního plánování a stavebního řádu, v případě dodržení platných právních předpisů a regulativů nemůže stanovit stavebníkovi sám, kde přesně (na jakém místě) má být stavba postavena. Stavebník dodržel všechny požadavky stanovené stavebním zákonem a prováděcími předpisy, z tohoto důvodu se shora uvedená námitka zamítá. Vymezení požárně nebezpečného prostoru Součástí projektové dokumentace je také Požárně bezpečností řešení stavby, které vypracoval Ing. Jiří Bublan, autorizovaný inženýr pro požární bezpečnost stavby. Toto Požárně bezpečností řešení stavby je v souladu s podmínkami uvedenými v příloze č. 1 písm. B) bod 3 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. V části F.1.3 Požárně bezpečnostní řešení stavby, článek V., v části D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení, článek V., jsou stanoveny požárně-bezpečnostní odstupové vzdálenosti. Tyto jsou také zakresleny ve výkresu č. C.-02 Požárně nebezpečný prostor (doplněno dne 15.6.2015, č.j. 06771/2015). Z tohoto výkresu vyplývá, že požárně nebezpečný prostor, nezasahuje na sousední pozemky a stavby na nich umístěné. Stavební úřad navíc explicitně stanovil stavebníkovi povinnost dodržet požárně bezpečnostní odstupové vzdálenosti a to v podmínce č. 13 (ad IV. Podmínky pro provedení stavby). Vzhledem k zastavěné ploše navrhovaného RD (125,83 m2) a související stavby garáže (26,02 m2) nebylo po stavebníkovi požadováno stanovisko Hasičského záchranného sboru. Námitka je z těchto důvodů irelevantní. Jen pro úplnost stavební úřad uvádí, že i odvolací orgán se ve svém Rozhodnutí II (strana 20) ztotožnil s názorem stavebního úřadu. II. Námitky proti projektové dokumentaci
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 48
Předložená dokumentace byla zpracována oprávněnou osobou – autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby, která ji opatřila podpisem spolu a „autorizačním“ razítkem dle ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 360/1993 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných techniků činných ve výstavbě (dále jen „autorizační zákon“) a za její správnost v souladu s ustanovením § 159 odst. 1 a 2 stavebního zákona zodpovídá. Na základě tohoto ustanovení totiž mohou vybrané činnosti ve výstavbě, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Podle ustanovení § 13 odst. 4 autorizačního zákona dokumenty označené autorizovanou osobou podle odstavce 3 jsou pro úřední účely veřejnými listinami. Projektová dokumentace ke společnému řízení je tedy veřejnou listinou. Podle ustanovení § 53 odst. 3 správního řádu, listiny, které jsou zvláštními zákony prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o prohlášení orgánu, který listinu vydal, není-li prokázán opak, potvrzují i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Jestliže je dokumentace k územnímu či stavebnímu řízení, výjimce aj. veřejnou listinou, musí být i podle ustanovení § 51 odst. 1 správního řádu důkazem ve správním řízení. V případě, že autorizovaná osoba neplní své povinnosti je možno v souladu se zákonem č. 3620/1992 Sb., tuto autorizaci odejmout či pozastavit. Účastník řízení nepředložil SÚ ke svým tvrzením o vadnosti a chybnosti předložené projektové dokumentace žádný důkaz. Stavební úřad tedy vycházel ze shora uvedené úvahy a předloženou PD posoudil jako úplnou a bez vad. Argumentace účastníka řízení týkající se založení stavby v nadmořské výšce 343,80 m n.m., tj. na úrovni téměř nejvyššího bodu přístupové cesty přilehlé k předmětné stavební parcele a vzniku výškového rozdílu mezi horním (severním) a spodním (jižním) cípem více než 4,5 metru je nepravdivá a ničím nepodložená. Ze situačního výkresu stavby jasně vyplývá, že nejvyšší rozdíl bodu nula stavby nad původním terénem je 1m. Rozdíl bodů nula obou sousedních staveb je tedy minimální. Výška hřebene pultové střechy o sklonu 10° je + 6,715 m nad úrovní ± 0,000 = 343,80 m.n.m. Bpv (± 0,000 vztažena k úrovni podlahy v 1.NP rodinného domu), pokud přičteme nejnižší bod původního terénu, tj. 1 metr, bude výška stavby 7,715 m, což je v souladu s regulativy stanovenými v územním plánu obce. Navrhovaná stavba je v souladu s okolní zástavbou, kterou zásadním způsobem nijak nepřevyšuje. Dne 30.4.2012 bylo na stavebním úřadě při veřejném projednání mimo jiné do protokolu uvedeno, že stavebník doloží podélný a příčný řez navrhovaného rodinného domu se zakreslením do stávajícího terénu, popřípadě pohledů se zakreslením RD do stávajícího terénu. Požadované výkresy respektive pohledy RD se zakreslením stávajícího terénu byly stavebníkem doplněny dne 28.6.2012 pod č.j. 09192/2012 včetně komentáře k podaným námitkám. Ohledně oslunění, respektive zastínění pozemku byla stavebníkem doplněna k datu veřejného projednání dokumentace Studie zastínění, kterou vypracoval Atelier Dek, Ing. Viktor Zwiener, Ph.D., ČKAIT 1201682 v 03/2012, kde je v závěru uvedeno, že navrhovaný rodinný dům nesníží dobu oslunění vybraných oken rekreační chaty č.ev. 1076 pod hodnotu 90 min. a oslunění pozemku parc.č. 53/20 k.ú. Oleško u Zvole bude po výstavbě rodinného domu dostatečné. Tato studie byla předložena dne 30.4.2012 při veřejném projednání. Stavební úřad není oprávněn posuzovat snížení tržní hodnoty okolních nemovitostí vzhledem k výškovému řešení stavby RD. Z tohoto důvodu považuje stavební úřad tuto námitku za irelevantní, a proto jí zamítl. III. Pohoda bydlení K otázce pohody bydlení, resp. kvalita prostředí, stavební úřad odkazuje na svůj výklad uvedený na straně 45, 46. Stavební úřad pro upřesnění uvádí, že odstupy mezi sousedními stavbami dle § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. jsou parametrem, který má mimo jiné vliv na pocit soukromí (viz Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27.11.2009 č.j. 30 Ca 190/2008). Ze situačního plánu stavby (pohled ¾) vyplývá, že pět umísťovaných oken (místnost 1.02 – zádveří, 1.04 – technická místnost, 1.05 – koupelna, 1.06 – šatna, viz výkres č. F.1.1.2-02 půdorys přízemí) obrácených k pozemku pí Degenové je umístěno pod úrovní stávajícího terénu. Výhled z oken tedy nemůže narušovat pohodu bydlení v okolní zástavbě. V daném případě je navíc splněna podmínka uvedená v § 25 odst .4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Ostatní dvě okna umístěná v 1. NP (místnost 2.01 – schodiště, 2.03 – WC, viz výkres č. F.1.1.2.-03 půdorys
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 49
poschodí) stavby nemohou rovněž pohodu bydlení okolní stavby nijak narušit, neboť v daném případě nejde o pobytové místnosti. Umístnění oken tedy nemůže snížit pohodu bydlení tak, jak uvádí pí Degenová. Z tohoto důvodu byla tato námitka rovněž zamítnuta. Z koordinační situace (výkres č. C.-01), která je součástí předložené projektové dokumentace je patrné, že součástí navrhovaného RD je i okapový chodník (zpevněná plocha) okolo rodinného domu. V této lokalitě jsou umístěny stávající stavby pro bydlení a stávající rekreační objekty, a jejich umístění na pozemku je z větší části vždy takové, aby umožňovalo optimální využití pozemku vlastníků těchto pozemků. Umístění stavby na pozemku stavebníka je v souladu se stavebním zákonem a prováděcími vyhláškami ke stavebnímu zákonu. Stavební úřad proto povolil navrhované umístění stavby rodinného domu podle předložené dokumentace i za dosažení minimálních limitů, které stanoví vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, konkrétně § 25 odst. 2 – vzájemné odstupy staveb, které jsou v daném případě dodrženy. Navrhovaný rodinný dům svou (orientací) dispozicí je navržen tak, že veškeré pobytové místnosti jsou orientovány na opačnou stranu pozemku paní Vendulky Degenové a rovněž odpočinková a relaxační část zahrady je orientována opačným směrem. Požadavky účastníka řízení, paní Degenové na zvětšení minimálně přípustných odstupových vzdáleností jsou tedy neopodstatněné a stavební úřad je proto zamítnul. Dne 30.4.2012 proběhlo na stavebním úřadě veřejné ústní jednání, ze kterého byl pořízen zápis do protokolu. Dále byla stavebníkem předložena Studie zastínění navrhovaného RD v návaznosti na sousední pozemky. Závěr výše doložené studie (posouzení) je, že navrhovanou stavbou RD na pozemku investora parc.č. 53/4 v k.ú. Oleško u Zvole nedojde, respektive se nesníží doba oslunění vybraných oken rekreační chaty č.ev. 1076 pod hodnotu 90 min.. Výše uvedená studie byla vypracována Ing.Viktorem Zwienerem (ČKAIT – 1201682), ATELIER DEK. I tato námitka účastníka řízení byla stavebním úřadem zamítnuta. Umístění navrhované stavby odvolací správní orgán ve svém Rozhodnutí I ze dne 14.8.2013, č.j. 121233/2013/KUSK nezpochybnil, viz strana 13 rozhodnutí.
2) Námitky ze dne 30.4.2012 podané pod č.j. 05850/2012 Ing. Hanou Dobřichovskou, CSc., Břidličná 14, 147 00 Praha 4: o
Stavební úřad vyhověl těmto částem námitek a návrhů:
Zařazení mezi účastníky řízení Ing. Hana Dobřichovská CSc. se zúčastnila veřejného ústního jednání konaného dne 30.4.2012 při kterém se přihlásila jako účastník řízení a zároveň k 30.4.2012 pod č.j. 05850/2012 podala písemné námitky k navrhované stavbě rodinného domu na pozemku stavebníka, parc.č. 53/4 k.ú. Oleško u Zvole. Stavební úřad posoudil tuto žádost o zařazení mezi účastníky řízení a shledal, že paní Ing. Hana Dobřichovská CSc. splňuje podmínky zařazení mezi účastníky řízení, a proto dne 8.10.2012 pod č.j. OúJ/13860/2012/Kou Usnesením rozhodl, že je účastníkem řízení. Stavební úřad zároveň dne 10.10.2012 pod č.j. OúJ/14015/2012/Kou vyrozuměl ostatní účastníky spojeného územního a stavebního řízení, že paní Ing. Hana Dobřichovská CSc je účastníkem řízení. •
Stavební úřad zamítl tyto části námitek a návrhů:
Pozemky, na kterých jsou rozmístěny stávající chaty a rodinné domy jsou zpřístupněny po stávající komunikaci, která je patrná i z výkresové části územně plánovací dokumentace obce a v katastru nemovitostí je tento zpřístupňující pozemek k okolní zástavbě veden jako ostatní plocha, ostatní komunikace, nejedná se tedy o „polní“ cestu, jak uvádí účastník řízení. Konkrétně se jedná o ulici Hradecká a pozemky (komunikaci), které jsou vedeny v katastru nemovitostí pod parc.č. 53/32 a parc.č. 53/33 katastrální území Oleško u Zvole, navíc v ulici Hradecká byly povoleny již dvě stavby rodinných domů. Stavební úřad neposuzuje nevhodnost stavby, ale splnění všech podmínek stanovených právními předpisy a regulativy. Jak z Rozhodnutí I, tak z Rozhodnutí II vyplývá, že stavba nevyžaduje nové nároky na dopravní infrastrukturu, neboť bude napojena na stávající účelovou komunikaci. Z tohoto důvodu není třeba rozhodnutí obecního úřadu Březová-Oleško jako silničního správního úřadu. Námitku o nevhodnosti umístění stavby posoudil stavební úřad jako neopodstatněnou a zamítl ji. V ostatním SÚ odkazuje na svůj výklad k napojení stavby na stávající komunikaci uvedenou na straně 43, 46 rozhodnutí
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 50
1/ Technické nedostatky - nedostatečná projektová dokumentace V tomto stavební úřad odkazuje na stranu 46 rozhodnutí – autorizovaná osoba, dále na část odůvodnění – soulad stavby s ÚPD obce Březová-Oleško 2/ Charakter zamýšlené stavby a její umístění v kontextu s okolím Navrhovaná stavba je v souladu s okolní zástavbou, kterou žádným způsobem nijak nepřevyšuje. V ostatním odkazuje stavební úřad na své odůvodnění výše. Stavební úřad konstatuje, že se nejedná o „mohutnou“ stavbu, ani o stavbu, která by svou kubaturou převyšovala stavby okolní. Např. na sousedním pozemku se nachází dvoupodlažní stavba o zastavěné ploše 206 m2. Stavba svými rozměry a umístěním plně zapadá do okolní zástavby, neboť stávající rekreační objekty a rodinné domy nejsou zpravidla jednopodlažní a jsou rovněž umístěny ve svažitém terénu. Stavební úřad posoudil námitku účastníka řízení jako irelevantní a zamítl ji. 3. Dopravní infrastruktura Stavební úřad se s obdobným textem námitky vypořádal již na straně 43, 46, proto odkazuje na text uvedený na této straně a námitku zamítl. Jen pro úplnost stavební úřad uvádí, že souhlas obce s umístněním rodinného domu byl přiložen, dotčený orgán (Městský úřad Černošice, OŽP) nedal proti umístění negativní stanovisko. Stavební úřad není příslušným správním orgánem k řešení připomínky týkající se stavu veřejné komunikace. Účelová komunikace je ve vlastnictví obce Březová-Oleško, která v rámci kompetence silničního správního úřadu obce Březová – Oleško tuto problematiku může řešit. V případě vzniku škody na komunikacích způsobených prokazatelně stavebníkem, nebo prováděcí firmou, je stavebník povinen toto neprodleně odstranit na svoje náklady, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí v bodech 11 a 14 závazných podmínek pro provádění stavby. Zajištění ochrany stávajících staveb v okolí stavby je dáno samotným stavebním zákonem, který ustanovil § 152 povinnosti stavebníka a § 160 povinnosti zhotovitele stavby, kterými jsou tito vázáni. Stavební úřad konstatuje, že v ulici Hradecká, jsou již dva rodinné domy, které jsou na tuto komunikaci rovněž dopravně napojeny. 4. Vodní zdroje Na pozemku stavebníka se nachází stávající vrtaná studna, na kterou vydal dne 29.8.1994 Městský úřad Jílové u Prahy pod č.j. 876/94/K stavební povolení pro vodní dílo. Dne 24.11.2011 vydal Městský úřad Černošice pod č.j. MUCE65607/2011OZP/V/Zel-R Rozhodnutí o povolení k předčasnému užívání na dobu 1 roku a povolení k nakládání s vodami po dobu existence studny. Stavebník k žádosti dále předložil kladně stanovisko OŽP Městského úřadu Černošice, vodoprávního úřadu ze dne 10.8.2011, č.j. MUCE46614/2011OZP/Ger. Vzhledem k tomu, že stavební úřad neposuzuje ani nevydává povolení na vodní zdroj, v tomto případě na studnu, považuje tuto námitku za bezpředmětnou. K oznámení o užívání stavby rodinného domu předloží stavebník povolení k užívání vrtané studny k odběru podzemní vody pro zásobování stavby a dále kolaudační souhlas na stavbu vrtané studny. 5. Zhoršení kvality prostředí, rušení pohledem Stavební úřad k této námitce uvádí, že stavba navrhovaného rodinného domu má být umístěna ve vzdálenosti min. 2,00 m od hranice pozemku, kde se nachází místní komunikace a hlavní vstup do rodinného domu je díky nepravidelnému půdorysu „odskočen“ na vzdálenost 4,50 m od hranice komunikace. Ve stěně RD, která je ve vzdálenosti 2,00 m od hranice bude umístěno pouze schodišťové okno, zajišťující denní osvětlení schodiště. Účastník řízení má svůj pozemek a stavbu na něm umístěnou přes tuto komunikaci, a to též ve svažitém terénu nad navrhovanou stavbou RD. Navrhovaná stavba RD svou výškou nedosahuje maximálních limitů daných územním plánem obce Březová-Oleško. Stavba je v souladu se stavebním zákonem, prováděcími vyhláškami a v souladu s územním plánem obce, nenarušuje charakter okolní zástavby. Stavebník k žádosti předložil rovněž kladné Stanovisko odboru životního prostředí ze dne 10.8.2011, č.j. MUCE46614/2011OZP/Ger Orgánu ochrany přírody a krajiny, ze kterého vyplývá, že předložený záměr není zásahem do významného krajinného prvku ani žádným způsobem nenarušuje krajinný ráz. Z tohoto důvodu považuje stavební úřad tuto námitku za irelevantní, a proto jí zamítl. Součástí spisu je i stavebníkem předložená studie zastínění (viz námitka č. 1, č.j. 05190/2012). V ostatním stavební úřad odkazuje na stranu 46 a 49 tohoto rozhodnutí. 6. Snížení tržní hodnoty mé nemovitosti
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 51
K podstatnému zhoršení kvality bydlení výstavbou nedojde. Navíc stavební úřad není oprávněn posuzovat snížení tržní hodnoty okolních nemovitostí. Z tohoto důvodu považuje tuto námitku za irelevantní, a proto ji zamítl. Stavební úřad oznámil zahájení společného územního a stavebního řízení dotčeným orgánům, účastníkům řízení a veřejnosti. Připomínky veřejnosti vzneseny nebyly a stavební úřad nemůže předjímat, zda by se ztotožňovaly s námitkami účastníka řízení, proto se touto námitkou nezabýval. V ostatním stavební úřad odkazuje na vypořádání se s námitkami na stranu 46,49 tohoto rozhodnutí.
3) Námitky ze dne 30.4.2012 podané do protokolu při veřejném projednání Ivanem Pinkavou, Vendulkou Degenovou a Ing. Hanou Dobřichovskou CSc.: o
Stavební úřad zamítl tyto námitky a návrhy:
Z protokolu z veřejného projednání ze dne 30.4.2012 vyplývá, že účastník řízení, pan Pinkava trvá na námitkách, které podal k žádosti k ohlášené stavbě RD. Stavební úřad zamítl tyto části námitek a návrhů účastníka řízení, a to s ohledem na ustanovení § 89 odst. 1 stavebního zákona. Námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, k později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitky týkající se jiného „řízení“, v tomto případě podání žádosti k ohlášené stavbě, nemohou být použity jako námitky v jiném řízení (ačkoliv typově stejném případě). Navíc charakter podkladů a požadavky kladené na stavebníka při ohlašování stavby jsou jiné než pro sloučené územní a stavební řízení. Účastníku řízení, panu Pinkavovi bylo doručeno oznámení o zahájeném sloučeném řízení dne 29.3.2012. Ve lhůtě určené stavebním úřadem a ani na veřejném projednání nevznesl konkrétní námitky, které by mohl stavební úřad posoudit. Z protokolu z veřejného projednání ze dne 30.4.2012 vyplývá, že účastník řízení, paní Vendulka Degenová, zastoupená na základě plné moci panem RNDr. Zdeňkem Degenem na písemně podaných námitkách trvá ((č.j. 05190/2012) S těmito námitkami, které účastník řízení podal písemně dne 16.4.2012 pod č.j. 05190/2012 se stavební úřad vypořádal v tomto rozhodnutí (viz výše). o
Stavební úřad vyhověl těmto částem námitek a návrhů:
V protokolu z veřejného projednání ze dne 30.4.2012 je uvedeno, že Ing. Hana Dobřichovská, CSc. se přihlásila jako účastník řízení. Stavební úřad posoudil tuto žádost o zařazení mezi účastníky řízení a shledal, že paní Ing. Hana Dobřichovská CSc. splňuje podmínky zařazení mezi účastníky řízení, a proto dne 8.10.2012 pod č.j. OúJ/13860/2012/Kou Usnesením rozhodl, že je účastníkem řízení. Stavební úřad zároveň dne 10.10.2012 pod č.j. OúJ/14015/2012/Kou vyrozuměl ostatní účastníky spojeného územního a stavebního řízení, že paní Ing. Hana Dobřichovská CSc. je účastníkem řízení. V protokolu z veřejného projednání ze dne 30.4.2012 je uvedeno, že stavebník doloží podélný a příčný řez, popřípadě pohledů navrhovaného RD do stávajícího terénu a po doplnění bude svoláno místní šetření na místě stavby. Stavebník požadované podklady, tj. pohled navrhovaného RD se zakreslením do stávajícího terénu doplnil dne 28.6.2012 pod č.j. 09192/2012 a na základě doplňujících podkladů bylo svoláno místní šetření na den 7.9.2012.
4) Námitky ze dne 7.9.2012 (při místním šetření) 5) Námitky ze dne 14.9.2012 podané pod č.j. 12802/2012Vendulkou Degenovou, Ing. Hanou Dobřichovskou, CSc., Ing. Alešem Zachem, tj. po veřejném ústním jednání ze dne 30.4.2012 o
Stavební úřad zamítl tyto části námitek a návrhů:
1.požární zpráva, zastiňovací studie
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 52
Stavební úřad zamítl tyto části námitek a návrhů účastníků řízení, které se netýkaly doplněné části projektové dokumentace o podélný a příčný řez/pohledů navrhovaného rodinného domu se zakreslením do stávajícího terénu a to s ohledem na ustanovení § 89 odst. 1 stavebního zákona. Námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, k později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Stavební úřad, za účelem seznámení se s doplněnou projektovou dokumentací dle pravidel nastavených v protokolu z ústního jednání ze dne 30.4.2012 svolal místní šetření na den 7.9.2012. Stavební úřad se ze shora uvedených důvodů vypořádá pouze s námitkami týkající se doplněné projektové dokumentaci (viz odstavec výše). 2.místní šetření 7.9.2012 Stavební úřad postupoval v souladu s § 87 stavebního zákona, neboť se v daném případě jednalo o místní šetření, které se uskutečnilo na místě budoucího umístění stavby. V daném případě se již nejednalo o veřejné projednání, neboť toto bylo uskutečněno již dne 30.4.2012. Stavební úřad svolal místní šetření pouze z důvodu ujasnění si výškových kót v terénu stanovených pro umístění stavby. Tato námitka je irelevantní a ničím nepodložená. 3.nedostatečné výkresy V předložených pohledech jsou umístěny veškeré kóty nutné pro posouzení umístění stavby v terénu. Vazba kót k nadmořské výšce vychází z koordinační situace stavby (výkres C.-01), kdy kóta podlahy přízemí navrhovaného RD rovná se ± 0,00 rovná se 343,80 m n.m. 4.PD – doplnění (Ing. Hana Dobřichovská CSc.) Umístění stavby vyplývá z Koordinační situace stavby, která je ve smyslu vyhlášky č. 499/2006 Sb., písm. C) bod b) součástí projektové dokumentace. Přesné zakreslení základových pasů je uvedeno na výkrese F.1.1.2. – 01 - „Základy“ v části projektu Architektonické a stavebně-technické řešení stavby. Vlastní založení stavby v daném terénu je zobrazeno v části projektové dokumentaci nazvané „Pohledy“, která odpovídá podmínkám uvedených ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., Příloze č. 1, písm. C., písm. b). Tyto pohledy byly navíc doplněny o další kóty apod., které nejsou touto vyhláškou stanoveny. Z těchto důvodu stavební úřad považuje předloženou projektovou dokumentaci za úplnou a tuto námitku rovněž zamítl. K otázce PD stavební úřad dále odkazuje na své vyjádření uvedené na straně 47, 49 tohoto rozhodnutí. Tuto námitku je nutné považovat za neurčitou, neboť účastníci přesně neurčili, v čem spočívá konkrétní nesplnění požadavků projektové dokumentace. Z tohoto důvodu stavební úřad tuto námitku zamítl pro její neurčitost. Odborné vybavení stavebního úřadu není předmětem posuzování umístění a povolení stavby. Stavební úřad se ohledně umístění stavby z pohledu architektonicko-urbanistických hodnot vyjádřil na straně 45 tohoto rozhodnutí. Námitka je tedy irelevantní. 6.Posouzení specialisty Stavebnímu úřadu nepřísluší kontrolovat podklady projektové dokumentace, které vyhotovili jednotlivé osoby mající příslušné oprávnění v daném oboru. V daném případě se stavební úřad snažil přimět účastníky ke smírnému odstranění rozporů ve smyslu § 5 správního řádu, za tímto účelem rovněž svolal místní šetření. Ani po doložení dalších podkladů však k dohodě mezi účastníky nedošlo. Stavební úřad tedy musí posoudit žádost z hlediska stavebně-technického a postupovat při vydání rozhodnutí v souladu s principy a regulativy stanovené mu stavebním zákonem, prováděcími vyhlášky atd.
6) Námitky vznesené po veřejném projednání účastníkem řízení Ivanem Pinkavou dne 26.9.2012 pod č.j. 13346/2012 po dodatečném doplnění výkresové části projektové dokumentace: o
Stavební úřad zamítl tyto námitky a návrhy:
Na základě …. Stavební úřad se s uvedenou obdobnou námitkou vypořádal na straně 45, 47, 49, 59 tohoto rozhodnutí. Z tohoto důvodu považuje tuto námitku za neopodstatněnou a zamítá ji.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 53
Umístění stavby vyplývá z Koordinační situace stavby, která je ve smyslu vyhlášky č. 499/2006 Sb., písm. C) bod b) součástí projektové dokumentace. Vlastní založení stavby v daném terénu je zobrazeno v části projektové dokumentaci nazvané „Pohledy“, která odpovídá podmínkám uvedených ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., Příloze č. 1, část C., písm. b). Tyto pohledy byly navíc doplněny o další kóty apod., které nejsou touto vyhláškou explicitně vyžadovány. Z těchto důvodu stavební úřad považuje předloženou projektovou dokumentaci za úplnou a tuto námitku rovněž zamítl. Vzhledem k tomu, že veškeré námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti proti navrhované stavbě rodinného domu měly být vzneseny nejpozději do doby veřejného projednání, stavební úřad se těmito nově vznesenými námitkami a připomínkami nezabýval. Místní šetření, které se konalo dne 7.9.2012 stavební úřad svolal z důvodu předložení požadovaných výkresů stavebníkem, jak je uvedeno v protokolu z veřejného ústního projednání ze dne 30.4.2012. Z místního šetření konaného dne 7.9.2012 byl proveden zápis do protokolu, kde účastníci uvedli další požadavky ohledně navrhované stavby RD. Stavební úřad tyto další požadavky (námitky) zamítl. Stavební úřad je toho názoru, že předložené výkresy – pohledy navrhovaného RD včetně zakreslení stávajícího terénu od autorizovaného projektanta a předložená zastiňovaní studie zpracovaná oprávněnou osobou je dostatečným podkladem pro vydání rozhodnutí a další požadavky účastníků řízení jsou jen zatěžujícím faktorem pro stavebníka.
7) Námitky ze dne 27.11.2013, č.j. 15239/2013 Ing. Hany Dobřichovské, CSc.: Vzhledem k tomu, že jsou námitky paní Ing. Dobřichovské, CSc. totožné s námitkami, které již tento účastník řízení podal, vypořádává se s těmito námitkami stavební úřad pouze s odkazem na text, ve kterém zamítnutí těchto námitek zdůvodňuje. Pro úplnost stavební úřad uvádí, že námitky účastníka řízení se mohly vztahovat pouze k nově založeným dokumentům do spisu, popř. k těm, které již ve spise byly založeny, ale dle vyjádření odvolacího orgánu o nich nevyrozuměl, tj. účastník řízení se mohl vyjadřovat k výkresu č. F1.1.2-06 „Pohledy“, k zastiňovací studii a ke smlouvě o právu provést stavbu. K ostatním podkladům se účastníci řízení vyjádřili ve svých námitkách uvedených výše. o
Stavební úřad zamítl tyto námitky a návrhy:
Námitky k stavebnímu záměru žadatele Námitka ohledně nesouladu záměru s územně plánovací dokumentací obce je svým obsahem totožná s námitkami, se kterými se stavební úřad vypořádal výše (viz strana 43 a dále – odůvodnění a strana 51- 2. Technické nedostatky) a tím stavební úřad odkazuje její odůvodnění na výše uvedené zamítnutí. V daném případě se tedy nejedná o námitku k vyjádření se k novým podkladům rozhodnutí, které do spisu založil stavebník na základě výzvy stavebního úřadu ze dne 28.5.2012 pod č.j. OúJ/07364/2012/Kou. Z tohoto důvodu stavební úřad námitku zamítá. b) Projektová dokumentace Námitka ohledně úplnosti PD je svým obsahem totožná s námitkami, se kterými se stavební úřad vypořádal výše. Námitka 2/ Technické nedostatky - nedostatečná projektová dokumentace Obsahově je námitka je totožná s námitkou ze dne 16.4. 2012 podaná účastníkem řízení Vendulkou Degenovou a stavební úřad se k otázce projektu stavebníka a k otázce stanovení založení stavby a nadmořské výšky vypořádal v části odůvodnění tohoto rozhodnutí. Z předloženého výkresu C.- 01 Koordinační situace stavby je zřejmé, že úroveň +0,000 = 343,80 m n.m. je uvedena jako podlaha přízemí. Stavba je však umístěna ve svažitém terénu, nižší část stavby je umístěna max. 0,8 m nad původním terénem (rozdíl nejnižšího místa terénu, tzn. mezi upraveným a stávajícím terénem pod touto částí stavby je 0,80 m), ale v této části objekt dosahuje výšky + 4,205 od ± 0 od podlahy přízemí. Celková výška objektu v této části je nad původním terénem + 5,205 m. Vyšší část objektu je částečně zapuštěná do původního terénu, z tohoto důvodu je výška proměnlivá, maximální výška této části stavby je však 7,715 od původního terénu. Není pravdou, že projekt tedy počítá se založením stavby do rovinatého terénu, kdy z výkresové dokumentace jednoznačně vyplývá shora uvedené. Uvedení vrstevnic v rozmezí 345 až 340 m.n.m. neukazuje přesné umístění stavby na konkrétní části pozemku. Námitka 3/ Dopravní infrastruktura
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 54
S námitkou ohledně dopravní infrastruktury se rovněž stavební úřad vypořádal v části odůvodnění tohoto rozhodnutí. Napojení pozemku stavebníka je stávající, je v souladu s tímto ustanovením, dle Vyjádření MěÚ Černošice, OUP stavebník upravil stávající vjezd zřízením zálivu, aby vyhovoval podmínce regulativu Stávající zástavba. Námitka 4/ Pohoda bydlení, jeho kvalita a odborné posouzení celkového stavebního záměru Stavební úřad se k výše uvedené námitce vyjádřil na straně 46, 47, 49 tohoto rozhodnutí a vzhledem k tomu, že účastník podal opakovaně tuto námitku bez dalších podkladů, ze kterých by vyplývalo, že stavbou dojde ke zhoršení kvality bydlení, považuje stavební úřad tuto námitku za neopodstatněnou a ničím nepodloženou. Stavba je umístěna v souladu se stavebním zákonem a vyhláškou č. 501/2006 Sb. v platném znění, jak je uvedeno a vysvětleno na straně 45 – 47 tohoto rozhodnutí. Tím je vysvětlena „blízkost„ stavby a ohledně nezpevněné cesty se již stavební úřad také vyjadřoval v tomto rozhodnutí. Dle územně plánovací dokumentace – výkresové části a zápisu v katastru nemovitostí se jedná o komunikaci. Z pohledu stavebního úřadu stavba nijak nevybočuje z mantinelů územního plánu obce a je plně v jeho souladu. K pojmu pohoda bydlení se stavební úřad již vyjádřil na straně 45 tohoto rozhodnutí. Námitka 5/ neúplnosti podkladů pro nové rozhodnutí ve věci. Stavební úřad na základě rozhodnutí odvolacího správního orgánu postupoval tak, aby svoji úvahu o souladu stavby s ÚPD více zdokumentoval a odůvodnil, tj. v souladu s požadavky stanovenými mu odvolacím správním orgánem. Stavební úřad vyzval dne 7.10.2013 pod č.j. OúJ/12811/2013/Kou stavebníka k doplnění podkladů, které jsou potřebné pro vydání nového rozhodnutí a po jejich doplnění oznámil dne 8.11.2013 pod č.j. OúJ/14244/2013/Kou pokračování v řízení. V oznámení stavební úřad uvedl, které podklady byly na základě odvolacího správního orgánu doplněny v průběhu řízení, ale se kterými stavební úřad neseznámil ostatní účastníky řízení, a zároveň určil lhůtu 15 dnů, ve které mohou účastníci řízení uplatnit námitky a veřejnost připomínky (viz strana 11 Rozhodnutí I odvolacího orgánu). Stavebník předložil všechny podklady stavebním úřadem požadované dle výzvy ze dne 7.10.2013. Stejně tak stavební úřad postupoval v případě doplnění PD o požadovanou část garáže a zálivu i chybějící části 2 PD garáže. PD část Garáž byla doplněna dne 10.4.2015, č.j. 04159/2015, koordinační situace dne 22.4.2015, č.j. 04589/2015 a stanovisko obce Březová-Oleško dne 28.4.2015, č.j. 04864/2015 a projektovou dokumentaci o část 2 Garáž dne 2.10.2015, č.j. 11404/2015. Všem účastníkům řízení byla dána možnost se seznámit se všemi podklady rozhodnutí. Namítající účastník měl možnost se s těmito podklady seznámit, této možnosti využil a podal námitky. Stavební úřad nesouhlasí, že stavba není v souladu s ÚPD obce, neboť regulativa, která toto řeší, se nezabývají ani nevyžadují po stavebníkovi, respektive stavebním úřadu takový podklad, kterým by bylo odborné posouzení. K otázce souladu s ÚPD obce stavební úřad odkazuje na své odůvodnění uvedené na straně 43 rozhodnutí. Odborné posouzení považuje stavební úřad v tomto případě za nadstandardní a zbytečné. Navíc odvolací orgán také konstatoval, že není kompetentní k posuzování a kontrole projektové dokumentace, která je zpracovaná oprávněnou autorizovanou osobou. Může tak učinit pouze na základě svého vlastního zjištění o její zmatečnosti, popř. nedostatečnosti (což nezjistil), nebo na základě jiné projektové dokumentace zpracované jinou odbornou (autorizovanou) osobou, kterou předloží účastník řízení, který podal shora uvedené námitky o rozporu stavby s ÚPD obce. V tomto případě účastník řízení nepředložil žádný oponentní dokument, kterým by podložil své námitky. Z pohledu stavebního úřadu nelze námitkám účastníků řízení vyhovět v těch případech, kdy se přímo dotýkají zájmů stavebníka jen proto, že bez řádných oponentních podkladů nesouhlasí se záměrem stavebníka a do jisté míry již určují, jakou stavbu má na pozemku umístit. Stavební úřad nepochybuje, že je ve veřejném zájmu regulovat výstavbu tak, aby životní prostředí i jiné hodnoty byly zachovány a zároveň nebyly porušeny nadmíru práva ostatních občanů, ale v tomto případě k takovému porušení nedojde, neboť se jedná o stavbu rodinného domu, která je navíc umísťována v území, kde to regulativa umožňují (povolují) a nejedná se o stavbu, která by svými parametry přesahovala rámec stávající zástavby a je v souladu s regulativy. Toto bylo jedním z kroků, které stavební úřad při podání žádosti posuzoval. Proto pokud se opakovaná námitka týká špatně nastavených regulativů v ÚPD obce, je nutné uvést, že tyto námitky jsou podány účastníkem řízení opožděně, neboť je měl uplatnit při projednávání ÚPD obce. Stavební úřad obdržel dne 16.4.2012 pod č.j. 05190/2012 námitky podané účastníkem řízení Vendulkou Degenovou. Na den 30.4.2012 bylo na základě oznámení o zahájení společného územního a stavebního řízení nařízeno k projednání žádosti veřejné ústní jednání. Stavební úřad o průběhu veřejného ústního
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 55
jednání pořídil protokol. V protokolu je mimo jiné uvedeno, že se stavebník po seznámení s námitkami účastníků k těmto vyjádří. Vyjádření ve formě „Komentář k námitkám ke stavebnímu řízení“ bylo na stavební úřad podáno dne 28.6.2012 pod č.j. 09192/2012 a stavebník tak reagoval na námitky podané účastníkem řízení Vendulkou Degenovou. Dne 22.8.2012 bylo stavebním úřadem pod č.j.: OúJ/11722/2012/Kou svoláno ústní jednání spojené s místním šetření, a to na den 7.9.2012. Spis byl všem účastníkům řízení na tomto ústním jednání k dispozici. Účastní řízení, paní Ing. Dobřichovská, CSc, na tomto ústním jednání uvedla námitky k doplněným podkladům, tzn. paní Ing. Dobřichovská CSc. měla možnost se vyjádřit i ke shora uvedenému komentáři. K podkladům rozhodnutí se účastníci měly možnost vyjádřit, což jednoznačně vyplývá z časového sledu uvedeného na stranách 38 – 42 tohoto rozhodnutí. Tato námitka je tedy irelevantní a SÚ ji zamítá. Stavebník je hlavním nositelem ………. jiné. Stavební úřad v bodě č. 12 zakotvil do podmínek pro provádění stavby zajištění ochrany stávajících staveb v okolí stavby a dále je tato ochrana zajištěna samotným stavebním zákonem, který ustanovil v § 152 povinnosti stavebníka a § 160 povinnosti zhotovitele stavby, kterými jsou tito vázáni. Dokumentace stavby, konkrétně část 2 řeší navrhovanou stavbu v rámci již konkrétního umístění v dané lokalitě, včetně napojení stavby na sítě technické infrastruktury a je zpracována oprávněnou autorizovanou osobou a pro stavební úřad je dostatečným podkladem. Stavební úřad posuzoval návrh žadatele v souvislosti s ustanovením § 90 stavebního zákona a neshledal, že by záměr žadatele byl v rozporu s tímto ustanovením. Při plnění povinností podle § 152 odst. 1 stavebního zákona musí mít stavebník na zřeteli zejména ochranu zdraví a života osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. Šetrnost k sousedství, jak je uvedeno v ustanovení § 76 odst. 2 spočívá mimo jiné v ohleduplném jednání stavebníka vůči sousedům. Stavební úřad, ve fázi umísťování a povolování stavby případnou „neohleduplnost vůči sousedům“ neshledal. V případě, že stavebník poruší shora uvedené povinnosti při výstavbě, bude toto porušení zákonných povinností stavební úřad řešit a případně sankcionovat. Dopředu (ad eventum) však toto případné porušení není stavební úřad oprávněn předjímat. Z průběhu ………. je změnit. Stavební úřad je toho názoru, že v napadeném rozhodnutí pečlivě zvážil a odůvodnil veškeré námitky všech účastníků řízení. S ohledem na nejasné vymezení ÚPD obce stavební úřad pouze v tomto rozhodnutí více odůvodnil své stanovisko vedoucí k souladu zamýšlené stavby s ÚPD. V otázce souladu stavby s ÚPD stavební úřad odkazuje na své vyjádření uvedené na straně 43 a dále tohoto rozhodnutí včetně otázky krajinného rázu. Dále se stavební úřad musí ohradit vůči podsouvání účastníka řízení, že v dané věci rozhoduje ve prospěch stavebníka. Toto je subjektivní, ničím nepodložený názor, vydání rozhodnutí je závislé pouze na předpokladu splnění zákonných podmínek, které stavební úřad přezkoumal. Účastník opakovaně ve svých námitkách napadá, že stavební úřad vydal napadené rozhodnutí bez dostatečných podkladů a navržené stavba není nesouladu s ÚPD obce. Podkladem pro vydání rozhodnutí je kromě jiných podkladů i projektová dokumentace ověřená oprávněnou osobou. Stavební úřad nezjistil, že by tato trpěla vadami a má za to, že je dostatečným podkladem pro vydání rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení. Stavebník byl v průběhu řízení vyzván k doplnění dokumentace, a to výkres, ze kterého bude patrný stávající a upravený terén a toto stavebník na základě této výzvy doplnil. Po doručení vyjádření dotčeného orgánu úřadu územního plánování ze dne 9.1.2015, č.j. 00296/2015, a poté, co se se závěry tohoto orgánu seznámil stavebník, tento doplnil projektovou dokumentaci o projektovou dokumentaci o část Garáž, koordinační situaci a stanovisko obce BřezováOleško (ze dne 14.5.2015) a projektovou dokumentaci o část 2 Garáž. Na základě této skutečnosti byli všichni účastníci řízení vyrozuměni o doplnění nových podkladů pro rozhodnutí a byla jim dána lhůta k podání námitek, které se měli týkat POUZE těchto nových skutečností. Stavební úřad je přesvědčen, že navrhovaná stavba je v souladu s územně plánovací dokumentací a též z rozhodnutí odvolacího orgánu nevyplývá, že by v tomto stavební úřad pochybil. Projektant ve svém vyjádření pouze reagoval na připomínky pana Ing. Vratislava Škvora a vysvětlil, že jediným „nedopatřením“ v řezech je neuvedení grafického odlišení rostlého terénu od zhutněného násypu. Toto nedopatření však nemá vliv na založení stavby“. Není pravda, že vyjádření projektanta by dávalo za pravdu účastníkům řízení o jejím nesouladu (případě nekomplexnosti).
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 56
K námitce posouzení urbanistického a architektonického konceptu se stavební úřad již vyjádřil v souvislosti s ÚPD obce na straně 43 a dále tohoto rozhodnutí a dále tím, že zdůraznil a zdůvodnil, že požadovaný záměr je v souladu s § 90 stavebního zákona. Námitka 6 ad b/ Rozhodnutí Odvolacího správního úřadu a nové projednání věci Stavební úřad na základě rozhodnutí odvolacího správního orgánu vyzval stavebníka, aby v souladu s ustanovením § 90 stavebního zákona doplnil žádost o chybějící podklad, kterým byla smlouva o právu založeném smlouvou provést stavbu. Na základě požadavku odvolacího správního orgánu (viz strana 10 a 11 jeho rozhodnutí) seznámil účastníky s novými podklady rozhodnutí, které sice již byly založeny ve spise, ale se kterými je stavební úřad řádně neseznámil (nevyrozuměl je a nedal jim lhůtu k podání případných námitek). Z tohoto důvodu stavební úřad ve svém oznámení o doplnění podkladů ze dne 8.11.2013, č.j. OúJ/14244/2013/Kou informoval účastníky řízení, aby tím (odstranil) napravil nedostatky vytýkané mu odvolacím správním orgánem (doplnění výkresu č. F.1.1.2.-06 Pohledy, zastiňovací studie a smlouva o právu provést stavbu). II. Námitky k vedení/nedostatkům v řízení, které předcházelo Rozhodnutí OŽVR oddělení výstavbu Jesenice OŽPV/URS019-02879/2012/Kou, č.j. OúJ11 41 06/201 21Kou a v celém řízení K souladu stavby s ÚPD se stavební úřad již vyjádřil na straně 43 – 47 tohoto rozhodnutí. Pokud stavební úřad nereagoval na námitky a připomínky účastníků řízení ohledně umístění a výšky stavby, má za to, že stavba není v rozporu a účastníci řízení měli možnost předložit odborné posouzení stavby, k těm částem dokumentace a popřípadě podkladům, kde se cítili být ohroženi na svých právech. Stavební úřad se nedomnívá, že námitky účastníků řízení by byly dostatečně určité, v daném případě vycházejí z názorů jednotlivých účastníků řízení a nejsou podloženy žádným odborným posudkem, popřípadě oponentní dokumentací. Stavební úřad je toho názoru, že veškeré podklady pro vydání rozhodnutí byly doplněny, soulad s ÚPD obce, stavebním zákonem a souvisejícími zákony byl odůvodněn, účastníci se měli možnost v průběhu celého řízení k tomuto vyjadřovat, podávat návrhy a námitky a nelze tedy pouze účastníkem řízení tyto své subjektivní názory podané formou námitek k průběhu řízení a stavebnímu záměru napadat. Námitka 9. Účastníci řízení byly seznámeni se všemi podklady k rozhodnutí, což vyplývá ze shora uvedené argumentace stavebního úřadu. Každý z účastníků má možnost obrátit se na advokáta a požádat ho o vypracování námitek, které podá do řízení. Toto právo mu nebylo žádným způsobem stavebním úřadem odepřeno. Shora uvedené ustanovení, tj § 3 (poznámka odstavec 2 neexistuje) hovoří o tom, že má stavební úřad povinnost zjistit řádný stav věci a to v rozsahu nezbytného pro soulad s jeho úkoly a požadavky. Stavební úřad postupoval v souladu s tímto ustanovením, což také zdůvodňuje na straně 23 tohoto rozhodnutí. Ustanovení § 19 odst. 3 správního řádu se týká doručování písemností účastníkům řízení a ve shora uvedeném kontextu podané námitky tento odkaz považuje stavební úřad za zmatečný. K otázce vyjádření se účastníků řízení ke všem podkladům rozhodnutí se stavební úřad již vyjádřil na straně 38 a v části odůvodnění svého rozhodnutí. Námitka 11. Záměrná nekorektnost v informování Odvolacího správního úřadu vůči odvolatelům. Stavební úřad napadené rozhodnutí zasílá odvolacímu správnímu orgánu spolu s celým spisem a dále se stanoviskem, ve kterém popíše celý průběh řízení. Stavební úřad ve svém stanovisku popíše stav věci, celý průběh řízení, není pravdou, že překrucuje fakta a už vůbec nelze hovořit o nadržování jedné straně, v tomto případě stavebníkovi. Stavební úřad zaujímá ke všem dotčeným osobám rovný postoj, tak, jak mu ukládá zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. K ostatním tvrzením se stavební úřad vyjádřil již výše. Námitka 12 Stavební úřad postupoval v souladu s ustanovením § 2 až 8 správního řádu, tj. v souladu s obecnými zásadami správního řízení. Žádným způsobem neporušil rovnost účastníků řízení, dal jim dostatečný prostor pro podání námitek a k těmto námitkám se dostatečným způsobem vyjádřil v tomto rozhodnutí. Námitka 13.
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 57
Stavební úřad je toho názoru, že pokud je v dané lokalitě umístěna komunikace, která je využívána k přístupu na pozemky, na kterých jsou rozmístěny stávající stavby (rekreační chaty a rodinné domy), pak nelze toto právo přístupu jednomu povolit a jinému upřít. K otázce napojení stavby na stávající komunikaci se SÚ již v tomto rozhodnutí vyjádřil. K otázce dopravní obslužnosti se navíc vyjádřil ve prospěch stavebníka i odvolací orgán a to ve svém Rozhodnutí I a Rozhodnutí II. Stavební úřad postupoval v souladu s ustanovením § 2 až 8 správního řádu, tj. v souladu s obecnými zásadami správního řízení. Žádným způsobem neporušil rovnost účastníků řízení, dal jim dostatečný prostor pro podání námitek a k těmto námitkám se dostatečným způsobem vyjádřil v tomto rozhodnutí. K otázce kvality bydlení se SÚ již vyjádřil na straně 45 – 47 tohoto rozhodnutí. Námitka 14. Velmi zarážející je na řízení jeho podivný časový průběh a jeho důsledky. Stavební úřad se ztotožňuje s účastníkem řízení, že se jedná o obsáhlý spis, avšak již nesouhlasí s tím, že by se odvolací správní orgán nechal ovlivnit stanoviskem stavebního úřadu, které spolu s celým spisem zaslal nadřízenému správnímu orgánu. Takový názor účastníka řízení je zcela chybný a ničím nepodložený, jedná se o subjektivní názor. Postup odvolacího správního orgánu je uveden v ustanovení § 89 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Námitka 15. Stavební úřad je toho názoru, že s veškerými námitkami účastníků řízení se vypořádal a napadání účastníka řízení ohledně zmatečného antidatování je zbytečné, neboť toto bylo napraveno vydáním rozhodnutí, kde byla zřejmá nesprávnost napravena.
8) Námitky ze dne 19.12.2013, (podané dne 23.12.2013) pod č.j. 16329/2013 Ing. Hanou Dobřichovskou, CSc.: o
Stavební úřad zamítl tyto části námitek a návrhů:
Oznámením o pokračování řízení č.j. OúJ/14244/2013/Kou ze dne 8.11.2013 … Námitka (návrh), aby byla žádost stavebníka zamítnuta je obsahově neurčitá a proto jí stavební úřad v plném rozsahu zamítl. Stavební úřad se se všemi námitkami vypořádal v rozhodnutí, z toho vyplývá, že účastník měl možnost po celou dobu řízení nahlížet do spisu, podávat návrhy a námitky.
9) Námitky ze dne 29.1.2015 pod č.j. 001162/2015 Ing. Hanou Dobřichovskou CSc., Břidličná 14, 147 00 Praha 4 Stavební úřad zamítl tyto části námitek a návrhů: Námitka k záměru stavebníka Stavební úřad si na základě rozhodnutí odvolacího správního orgánu vyžádal vyjádření příslušného úřadu územního plánování, tj. Městského úřadu Černošice. Toto vyjádření, které je doplňujícím podkladem pro vydání rozhodnutí ve věci stavební úřad vzal v úvahu, neboť je toho názoru, že je podporou pro výklad ÚPD příslušné obce. Pokud má obec vymezeno území zastavitelné a území zastavěné, pak je třeba na stavební pozemek, kde má být navrhovaná stavba umístěna pohlížet tak, abychom pojem zastavitelné a zastavěné území jednoznačně vymezili. Stavební úřad je toho názoru, že pokud umisťujeme stavbu v území, které je již historicky zastavěno, neboť jsou zde stávající stavby pro rekreaci a rodinné domy, jsou zde stávající komunikace a území nevyžaduje žádné další nároky jak na dopravní tak technickou infrastrukturu, na pozemku se nachází stávající stavba pro rodinnou rekreaci, která bude v souvislosti s navrhovanou stavbou odstraněna, pak se jedná o zastavěné území. Takto vymezené území je v regulativu příslušné obce zahrnuto pod pojem stávající zástavba. Rozlišit, kdy se jedná o regulativ stávající a nová zástavba je dán již samotným prostředím, kde se má stavba umístit. Stavební úřad si tuto skutečnost ověřil již při místním šetření a poté ještě jednou, když na základě vlastní iniciativy provedl místní šetření daného místa a pořídil si fotodokumentaci okolních staveb. Z pohledu stavebního úřadu se jedná o stavbu rodinného domu, která po odstranění stavby rekreační chaty vyplní stavební pozemek v již zastavěné části území. Podporou odůvodnění může být i fakt, že již v roce 1993 bylo toto území zahrnuto v komplexním urbanistickém návrhu jako území se stávajícím stavem, což dokládá i výkres se
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 58
zakreslením dotčeného území. Stavební úřad je tedy toho názoru, že stavba bude povolována v zastavěném území, ale zároveň se jedná o území zastavitelné. Plochy zastavitelné jsou v tomto případě vymezeny ve výkrese Využití území odlišnou barvou a názvem, v tomto případě OMS – rozvojové plochy a stavební úřad se neztotožňuje s námitkou účastníka řízení, že pro tyto území platí stejná regulativa. Pokud by tomu tak bylo, postrádalo by rozlišení regulativu pro Novou a Stávající zástavbu smysl. Stavební úřad samozřejmě sleduje a pečlivě zkoumá, zda navrhovaná stavba splňuje veškeré požadavky jak z hlediska stavebního zákona a souvisejících předpisů, tak i z hlediska ÚPD příslušné obce. Není pravdou, že by stavební úřad dovolil neregulovanou zástavbu. Stavební úřad zajišťuje jednotnost podmínek (rovnost) už i tím, že nemůže jednomu stavebníkovi povolit stavbu rodinného domu v téže ulici a u jiného stavbu nepovolit, nutnost zajištění stejných práv, pokud není porušen zákon je nezbytná. Už z toho, že ve stejné ulici (pod pozemkem stavebníka a naproti pozemku stavebníka) byly povoleny 2 rodinné domy diametrálně odlišné (jeden se střechou plochou dvoupodlažní, druhý se střechou sedlovou přízemí a podkroví) je zřejmé, že stavební úřad povolením byť střechy ploché, ale skladbou vyhovující doporučené skladbě územním plánem (pokud se přikloníme k regulativu 2.5/ Nová zástavba). Pokud se vyhovíme regulativu Nová zástavba, pak pro tuto navrhovanou stavbu platí bod 2.5/, neboť skladba RD je obytné přízemí, obytné podkroví. V ostatním odkazuje SÚ na své vyjádření uvedená k výkladu ÚPD na straně 43 tohoto Rozhodnutí.
10) Námitky podané dne 29.6.2015 pod č.j. 07377/2015 Ing. Hanou Dobřichovskou CSc., Břidličná 14, 147 00 Praha 4: o Stavební úřad zamítl tyto části námitek a návrhů: Návrh vztahující se k spojenému územnímu a stavebnímu řízení Stavební úřad je stále toho názoru, že navrhovaná stavba je v souladu s § 90 stavebního zákona a není tedy důvodné postupovat podle § 92 odst. 2 stavebního zákona, tedy žádost zamítnout. Stavební úřad není v pozici, aby stavebníkovi radil nebo doporučoval řízení ukončit. Je pravdou, že odvolací nadřízený orgán rozhodnutí vydané stavebnímu úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání, avšak zejména z důvodu bližšího vymezení souladu stavby s ÚPD, jehož výklad je problematický. Stavební úřad se domnívá, že pokud by předložený záměr stavebníka byl od jeho počátku chybný a trpěl vadami, které nelze v dalším projednání odstranit, jistě by věc nevrátil k novému projednání, ale ve věci sám rozhodl. Stavební úřad je přesvědčen, že nedošlo ke krácení či maření práv účastníků řízení. Je zřejmé, že se jedná o obtížné a časově náročné řízení pro stavebníka, stavební úřad a účastníky řízení, a to vzhledem k počtu dlouhých námitek podaných převážně jedním účastníkem řízení, se kterými je nutno se důkladně vypořádat. Všichni účastníci byli vždy seznámeni se všemi podklady rozhodnutí a měli tak možnost se vyjádřit, nahlédnout do spisu a podat námitky či návrhy. Účastník řízení se v tomto případě dovolává toho, že stavba není v souladu s ÚPD obce, což stavební úřad vyvrátil ve svém odůvodnění, ale neprokázal, jak je dotčeno jeho vlastnické právo. Účastník řízení není přímým vlastníkem sousední nemovitosti, ale vlastníkem pozemku a nemovitosti přes komunikaci (ulice Hradecká), která se nachází nad pozemkem stavebníka. V ostatním SÚ odkazuje na vypořádání se s námitkami, které jsou uvedena výše v tomto rozhodnutí. Stavební úřad se již výše podrobně zaobíral otázkou souladu plánované stavby s § 90 stavebního zákona (viz strana 43 tohoto rozhodnutí). V tomto tedy odkazuje na toto vyjádření.
11) Námitkám podaným dne 29.6.2015 pod č.j. 07373/2015 Ing. Hanou Dobřichovskou CSc., Břidličná 14, 147 00 Praha 4: o
Stavební úřad zamítl tyto části námitek a návrhů:
Níže uvádím následující námitky k upravenému stavebnímu záměru -
rozšířenému o stavbu garáže namísto zpevněné plochy pro parkování vozidel
-
rozšířenému o vjezdový záliv u cesty.
Stavební úřad k této části námitek účastníka řízení uvádí, že stavba garáže, jejíž projektová dokumentace byla doplněna v souvislosti s vyjádřením MěÚ Černošice, neboť regulativ příslušné obce podmiňuje výstavbu RD buď s vestavěnou, nebo samostatně postavenou garáží na stavebním pozemku. Stavebník
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 59
stavbu garáže umístil tak, aby stávající vjezd na pozemek zůstal zachován, a to v místě, kde původně bylo počítáno se zpevněnou plochou pro parkování osobních vozidel (zajištění dopravy v klidu). Umístění stavby je z pohledu stavebního zákona a prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu v souladu. Toto stavební úřad respektuje a lze toto umístění odůvodnit i tím, že zadní část pozemku, tedy druhá polovina stavebního pozemku zůstane zástavbou nedotčená a je zde vytvořen prostor pro okrasnou a užitkovou část pozemku (zahrada) budoucích uživatelů RD. Umístění stavby garáže, které účastník napadá, není z pohledu stavebního úřadu zásahem do architektonických a urbanistických hodnot v území, ale logickým doplněním stavebního záměru tak, aby byl záměr uveden do souladu s regulativem. Stavební úřad jak již bylo zmíněno, provedl vlastní šetření, aby zjistil, jaké a jak jsou umístěny jiné stavby v dané lokalitě. Starost účastníka řízení o celkový ráz lokality je chválihodný, ale nelze toto aplikovat výhradně na jeden pozemek. V lokalitě jsou rozmístěny na pozemcích stávající stavby rodinných domů a rekreačních chat a také další drobné stavby (garáže, kůlny, zahradní domky) podmiňující bydlení a nelze říct, že by tyto stavby byly umísťovány tak, aby byl zachován jednotný ráz této lokality. Pokud se podíváme například hned na sousedící pozemek s pozemkem stavebníka, uvidíme několik drobných staveb „roztroušených“ po pozemku zrovna tak, jak uvádí účastník řízení, tedy cit.: „jak koho zrovna napadne“. Toto je patrné i z leteckého snímku, či z programu Misys, který stavební úřad používá. Umístěním garáže došlo k napravení nesouladu s ÚPD obce Březová-Oleško. 2/ Nedostatečné podklady pro rozhodování Stavební úřad na základě doplněné projektové dokumentace pro stavbu garáže (doplnění projektové dokumentace bylo účastníkům řízení oznámeno dne 14.5.2015, č.j.) zjistil, že tato není úplná, stavebník tuto chybějící část doplnil a to dne 2.10.2015 a proto dne 8.10.2015 pod č.j. MěÚJ/11754/2015/Kou zaslal účastníkům řízení sdělení o doplnění projektové dokumentace ke stavbě garáže o část 2. Stavební úřad tímto napravil nedostatek a dal účastníkům možnost vyjádřit se k doplněným podkladům rozhodnutí tak, aby nebyli tito kráceni na svých právech. Stavebník tento údaj doplnil dne 22.4.2015 pod č.j. 04589/2015 – koordinační situace stavby, výkres č. C.-01, další doplnění je ze dne 15.6.2015 pod č.j. 06771/2015 – požárně nebezpečný prostor, výkres č. C.02. Výška pultové střechy garáže o sklonu 8° s výškou horní hrany ve výšce + 3,375 m nad úrovní ± 0,000 = 343,00 m n.m. Bpv (± 0,000 vztažena k úrovni podlahy garáže). Údaje pro umístění garáže na pozemku stavebníka tedy byly doplněny a jsou součástí PD. Z toho důvodu stavební úřad tuto námitku zamítl jako neopodstatněnou. Původní zpevněná plocha pro parkování je nyní využita pro umístění a stavbu garáže (viz PD garáže). Z tohoto důvodu je tedy tato námitka již překonaná. Účastník řízení několikrát v průběhu řízení nahlížel do spisu, činil si poznámky a žádal o prodloužení lhůty k provedení úkonu a stavební úřad vždy těmto požadavkům vyhověl. Žumpa byla a je od počátku součástí projektové dokumentace, je řádně vyznačena na situačním výkrese, projekt žumpy obsahuje tyto části: F. Technická zpráva, výkres č. F1.1.2.-01 (řez I-I), výkres č. F1.2.2.-01 (tvar a výztuž). Účastník řízení měl tedy od počátku možnost vyjádřit se popřípadě podávat námitky související se stavbou žumpy. Tato námitka byla tedy účastníkem řízení podána opožděně (nejedná se o nový podklad pro rozhodnutí) a jako taková se zamítá. 2f/ Změny projektu Stavební úřad uvádí, že k žádné manipulaci s dokumenty nedošlo a nedochází. Pokud je v průběhu řízení doplněna projektová dokumentace, výkresy apod., jistě nemá datum vypracování vliv na správnost této doplněné projektové dokumentace či výkresů. Stavební úřad posuzuje, zda autorizovaná osoba vypracovala projektovou dokumentaci řádně, a zda je patrné, co se navrhuje. Za chybu by se mohlo považovat například chybně uvedené měřítko v razítku výkresu, které by neodpovídalo skutečnosti. Doplněné podklady jsou označeny podatelnou datem přijetí, popřípadě datem při osobním předání na stavebním úřadě. 2g/ Při náhodné ….. Stavební úřad tyto výkresy nevyměnil, ale tyto výkresy byly doplněny a toto doplnění bylo oznámeno účastníkům řízení v rámci doplnění projektové dokumentace o část 2 stavby garáže, účastníci tedy měli možnost do těchto výkresů nahlédnout. Závěr účastníka řízení o nadstandardních vztazích je nepravdivý a ničím nepodložený. 2h/ Nejnovější výkresy – viz bod g) …….
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 60
V tomto stavební úřad odkazuje na výše uvedené. Závažná jsou dále fakta ………. Stavební úřad k této námitce uvádí, že stavba garáže je umístěna ve vzdálenosti 2,00 m od společné hranice s pozemkem parc.č. 53/3 v k.ú. Oleško u Zvole, ale požárně nebezpečný prostor zasahuje od stavby garáže do vzdálenosti 1,88 m, což je patrné z výkresu č. C.-02 Požárně nebezpečný prostor. Je to rovněž patrné z kóty, na kterou upozorňuje účastník řízení, kóta 1,88 m umístěna před hranicí pozemku. Existuje …………. Vzdálenost zpevněné plochy a žumpy, která bude umístěna na zpevněné ploše je od počátku 2,00 m. Stavební úřad v žádném případě nemůže připustit, že by stavebníkovi toleroval jakékoliv manipulování s dokumentací a účastníkům řízení byly záměrně podsouvány jiné dokumenty. Stavební úřad si je vědom, že pro stavebníka je probíhající řízení velmi náročné a vyčerpávající, stavebník respektuje veškeré požadavky, které během řízení vyplynuly a stavební úřad stavebníka kontaktuje pouze v tomto směru a ze strany stavebníka není na stavební úřad vyvíjen žádný tlak. V průběhu řízení byly doplňovány podklady, toto doplnění bylo vždy sděleno nebo oznámeno všem účastníkům řízení tak, aby s nimi mohli být seznámeni. Spis je tedy doplněn (př. PD garáže) nebo nahrazen (př. situace). V původní koordinační situaci stavby, jak uvádí účastník řízení bez vyznačení data je kóta 2,00 m, v doplněné, tedy platné koordinační situaci stavby je také kóta 2,00 m od společné hranice s pozemkem parc.č. 53/3 v k.ú. Oleško u Zvole. Situace stavby s vyznačením požárně nebezpečného prostoru stavby garáže je kóta 2,00 m od společné hranice s pozemkem parc.č. 53/3 a kóta 1,88 m vyznačuje požárně nebezpečný prostor. Ani u výkresů …… K otázce odpovědnosti autorizované osoby se stavební úřad již vyjádřil na straně 49 tohoto rozhodnutí. V ostatním je námitka neurčitá a nelze se s ní nijak vypořádat. Garáž je postavena na pozemku parc. č. 53/4, jenž je ve vlastnictví manželů Hrabánkových. Tato informace nemá vliv na toto rozhodnutí SÚ, neboť tito manželé uzavřeli se svou dcerou, Veronikou Hákovou a jejím manželem Markem Hákem smlouvu o právu provést stavbu na cizím pozemku. Stavební úřad výše uvedl, že stavebník před vydáním rozhodnutí doplnil Dodatek č. 1 ke smlouvě o právu provést stavbu na cizím pozemku. O tomto doplnění stavební úřad již účastníky řízení z důvodu hospodárnosti a rychlosti řízení již neinformoval, neboť došel k závěru, že dodatek č. 1 nemá vliv a nemůže se dotýkat práv účastníků řízení. 2j/ V souvislosti …………… Stavební úřad stanovil okruh účastníků řízení. Odvolací správní orgán ve svém rozhodnutí tento okruh účastníků vyjmenoval shodně (rozhodnutí odvolacího správního orgánu ze dne 14.8.2013, č.j. 121233/2013/KUSK, rozhodnutí odvolacího správního orgánu ze dne 24.10.2014, č.j. 145954/2014/KUSK). Pozemek je dopravně napojen stávajícím vjezdem, úprava vjezdu je navržena směrem do pozemku stavebníka, nedojde tedy k zásahu do vlastnických práv vlastníka předmětné komunikace.
12) Námitky podané dne 29.6.2015 pod č.j. 07375/2015 Ing. Hanou Dobřichovskou CSc., Břidličná 14, 147 00 Praha 4 - doplnění k námitce ze dne 27.1.2015 (podání ze dne 29.1.2015 pod č.j. 001162/2015): o
Stavební úřad zamítl tyto části námitek a návrhů:
1)Toto stanovisko … Z rozhodnutí odvolacího správního orgánu je dále zřejmé, že s námitkami účastníků řízení se stavební úřad zabýval velice podrobně. Jak již je zmíněno v rozhodnutí odvolacího správního orgánu, účastník řízení měl po celou dobu řízení možnost se k podkladům rozhodnutí vyjádřit. Odvolací správní orgán ve svém rozhodnutí ohledně sdělení České komory architektů a sdělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky také uvedl, že tato sdělení nejsou pro rozhodování ve věci závazná a dále, že podle § 82 odst. 4 správního řádu se přihlíží jen k takovým skutečnostem nebo důkazům, které nemohl účastník uplatnit dříve. Účastník řízení stále namítá, že navrhovaný stavební záměr je významným zásahem do
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 61
práv účastníků řízení a právem chráněných zájmů. Zmiňuje i veřejný zájem. Stavební úřad se s tímto tvrzením neztotožňuje. Lze jen podotknout, že běžnými průvodními jevy každé realizované stavby, se dočasně zvýší hluk, provoz a další související negativa, a to nejen na vlastníka předmětné komunikace, ale i na majitele sousedních pozemků. Nelze z tohoto však hovořit o přímém dotčení vlastnických práv, neboť se jedná o stav dočasný, trvající pouze určitou dobu. Ohledně projednání stavební úřad uvádí, že se s námitkami a návrhy účastníků řízení vypořádal, projednal je s účastníky řízení a vydal rozhodnutí. Jak je uvedeno i v rozhodnutí odvolacího správního orgánu, „že projednáním s účastníky se rozumí to, že stavební úřad umožnil účastníkům řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a účastníci se k těmto podkladům mohli vyjádřit.“ V ostatním odkazuje stavební úřad na vypořádání se k námitkám, které jsou uvedeny výše. Důvody námitek ve vztahu k nesouladu záměru s ÚPD obce jsou opodstatněné 1a) trvá nesoulad záměru s ÚPD obce Shora uvedené námitky (vyjma námitek k umístění žumpy vůči stávající studni) jsou svým obsahem totožné s námitkami, se kterými se stavební úřad vypořádal výše. Z tohoto důvodu stavební úřad odkazuje na svá odůvodnění uvedená v tomto rozhodnutí. Námitka č.2 k umisťování a prostorovému řešení zamýšlených staveb Stavební úřad posuzoval umístění nové žumpy dle ustanovení § 24 b odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb., a to tak, že žumpa musí být umístěna a řešena tak, aby bylo umožněno výhledové připojení stavby na kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod. Po připojení na kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod musí být u žumpy nebo malé čistírny zajištěno ukončení jejich užívání. Navrhovaná žumpa bude umístěna nejlépe vhodným způsobem, a to na zpevněné ploše v prostoru před vjezdem do garáže. Stavba žumpy musí být provedena tak aby nedošlo k ohrožení již stávající studny, musí být provedena zkouška nepropustnosti žumpy, musí být zajištěno její pravidelné vyvážení a kontrola. Žumpa, respektive dokumentace žumpy, která je od počátku řízení součástí projektové dokumentace je zpracována autorizovanou osobou. Stavební úřad dále konstatuje, že se nejedná o nově zjištěné skutečnosti, které by účastník řízení mohl v této fázi uplatnit. Tyto námitky mohl účastník řízení podat již dne 30.4.2012 (viz první námitky, které tento účastník v daném řízení podal). Z tohoto důvodu stavební úřad konstatuje, že se v daném případě jedná o námitky opožděné, ke kterým se nepřihlíží. Druh vytápění je popsán v části A. Průvodní zpráva, B. Souhrnná technická zpráva, v části F 1.4 a – Zařízení staveb pro vytápění staveb – ústřední vytápění jsou uvedeny varianty možnosti zajištění vytápění navrhovaných staveb. Součástí předložené projektové dokumentace je i požárně bezpečnostní řešení navrhované stavby, v části IX. Závěr je řešeno i umístění hydrantu včetně vzdálenosti od posuzovaného objektu. Toto požárně bezpečnostní řešení stavby je rovněž zpracováno oprávněnou autorizovanou osobou a ze závěru zprávy vyplývá, že projektant se touto otázkou zabýval, neboť je označeno místo, kde se hydrant nachází. K otázce odstranění stavby stávající chaty se stavební úřad nebude vyjadřovat, neboť toto není součástí tohoto řízení. Stavební úřad v rozhodnutí, část III. Podmínky pro umístění stavby, odst. 1 stanovil podmínku odstranění stavby rekreační chaty. Ohledně průběhu řízení stavební úřad konstatuje, že řízení je vedeno v rámci příslušných zákonů a jak již ze samotných námitek, podávání návrhů, které měli možnost účastníci uplatnit, nahlížení do spisu, prodlužování lhůt a pořizování kopií ze spisu je patrné, že přístup k informacím, nechat se zastupovat či účastnit se jednání nebylo nikomu z těchto účastníků řízení odepřeno.
13) Námitky podané dne 1.7.2015 pod č.j. 07476/2015 Vendulkou Degenovou, Hradecká 1076, 252 45 Březová-Oleško: o
Stavební úřad zamítl tyto části námitek a návrhů:
Níže uvádím následující námitky k upravenému stavebnímu záměru - rozšířenému o stavbu garáže K otázce kvality bydlení, souladu PD domu i garáže se stavební úřad již vypořádal v odůvodnění uvedeném na straně 45 tohoto rozhodnutí. Je nutné zmínit, že garáž bude umístěna na opačné straně domu účastníka řízení, tj. paní Degenové, její námitka týkající se jejího pohledu na garáž a vysoké zdi dlouhé 6 m je tedy z jejího pohledu, tj. z pohledu případného omezení jejich práv, irelevantní. Je na stavebníkovi,
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 62
aby si sám určil (v mezích stavebního zákona a vyhlášek), kam umístí RD a garáž. Stavební úřad mu toto umístění nemůže nařídit, žádosti může pouze vyhovět, či ji zamítnout a posoudit toto umístění zejména v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. a § 90 stavebního zákona. 2.Stavební záměr Stavební úřad se podrobně zabýval umístěním stavby, výškou stavby a jejím souladem s ÚPD příslušné obce, stavebním zákonem a souvisejícími zákony, jak je uvedeno výše. Stavební úřad konstatuje, že vzhledem k svažitém pozemku budou okna (v tomto případě se nejedná o okna pobytových místností) umístěna ne ve sklepních místnostech, ale níže než v rovinatém pozemku. Doplněná část projektové dokumentace garáže včetně situačního výkresu je zpracována autorizovanou osobou. Stavební úřad posoudil PD a její soulad s právními předpisy. Stavební úřad se k této obsahově obdobné námitce již vypořádal na straně …. Tohoto rozhodnutí. Tyto námitky navíc nesouvisí s novými podklady rozhodnutí, proto jsou podány účastníky řízení opožděně a stavební úřad k nim nemusí přihlížet. 2.2. Navíc ani závěry … Pohoda bydlení byla již stavebním úřadem posuzována na straně 45 tohoto rozhodnutí. V tomto stavební úřad opětovně odkazuje na již vyřčené vyjádření. Nejedná se opětovně o novou námitku k novým podkladům rozhodnutí a stavební úřad k ní nemusí přihlížet. 3.Z mého pohledu Stavebník svým návrhem prosazuje neomezené uplatňování svých práv, ovšem na úkor omezení mých práv. Jedná se u o kvalitu prostředí a vliv, který umístění zamýšlené stavby na tuto kvalit v případě bezprostředně souvisejících pozemků bude mít. Žádná práva účastníka řízení nebyla omezena ani dotčena, námitka je opětovně obecného charakteru, k jejím jednotlivým částím se stavební úřad již vyjadřoval výše a ve svém souhrnu není novou námitkou k novým podkladům rozhodnutí, proto se k ní nemusí přihlížet. 5.Pokud jde o další námitky k předložené PD Stavební úřad se se všemi námitkami a návrhy účastníků řízení vypořádal v tomto rozhodnutí, tzn. i k argumentaci Ing. Dobřichovské CSc. Tímto byly vypořádány všechny námitky a návrhy účastníků řízení podané k tomuto řízení. Vyhodnocení připomínek veřejnosti: -
Veřejnost neuplatnila připomínky
Vypořádání s vyjádřeními účastníků řízení k podkladům rozhodnutí: -
Účastníci se k podkladům rozhodnutí vyjádřili formou námitek a vyjádření – viz vypořádání se s námitkami a vyjádřeními
Poučení účastníků: Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení ke Krajskému úřadu Středočeského kraje podáním u zdejšího správního orgánu. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Stavební úřad po právní moci rozhodnutí předá ověřenou dokumentaci pro umístění stavby stavebníkovi, případně obecnímu úřadu, jehož územního obvodu se umístění stavby týká, není-li sám stavebním
Č.j. MěÚJ/10112/2015/Kou
str. 63
úřadem, popřípadě též speciálnímu stavebnímu úřadu. Stavebníkovi zašle jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace a štítek obsahující identifikační údaje o povolené stavbě. Další vyhotovení ověřené projektové dokumentace zašle vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Stavebník je povinen štítek před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště a ponechat jej tam až do dokončení stavby, případně do vydání kolaudačního souhlasu; rozsáhlé stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku. Rozhodnutí má podle § 93 odst. 1 stavebního zákona platnost 2 roky. Podmínky rozhodnutí o umístění stavby platí po dobu trvání stavby či zařízení, nedošlo-li z povahy věci k jejich konzumaci. Stavba nesmí být zahájena, dokud rozhodnutí nenabude právní moci. Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Na staveništi bude k dispozici stavební deník a bude viditelně umístěn štítek o povolení stavby, který stavebník obdrží po nabytí právní moci stavebního povolení. Stavebník učiní opatření, aby po dobu realizace stavby byla zajištěna čitelnost údajů na něm uvedených. Provedení případných změn stavby před jejím dokončením je přípustné na základě povolení stavebního úřadu. V případě nutnosti prodloužení platnosti stavebního povolení musí být žádost podána před uplynutím lhůty platnosti stavebního povolení. Ing. Jan Hašek vedoucí stavebního úřadu Za správnost vyhotovení: Michala Koudelková Toto oznámení rozhodnutí musí být vyvěšeno po dobu 15 dnů. Vyvěšeno dne: ..............................
Sejmuto dne: ....................................
Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí oznámení. Poplatek: Správní poplatek podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích položky 17 odst. 1 písm. a) ve výši 300 Kč, položky 17 odst. 1 písm. f) ve výši 300 Kč, položky 18 písm. a) ve výši 1000 Kč, celkem 1600 Kč byl zaplacen. Obdrží: Na dodejku: Veronika Háková, Lovčenská č.p. 1286/1, 150 00 Praha 5-Košíře Marek Hák, Lovčenská č.p. 1286/1, 150 00 Praha 5-Košíře Obec Březová-Oleško, IDDS: 88qbqnr Ing. Miloslav Hrabánek, Cetyňská č.p. 453/2, Košíře, 150 00 Praha 5 Ing. Jarmila Hrabánková, Cetyňská č.p. 453/2, Košíře, 150 00 Praha 5 Zuzana Budíková, Bukovina č.p. 117, 679 05 Křtiny Helena Giordanová, Vitošská č.p. 3410/1, Modřany, 143 00 Praha 412 Ivan Pinkava, Hradecká č.p. 187, Březová-Oleško, Oleško, 252 45 Zvole u Prahy Michal Vojáček, Do Habřin č.p. 971, Březová-Oleško, Oleško, 252 45 Zvole u Prahy Ing. Aleš Zach, Kubánské náměstí č.p. 1319/20, Vršovice, 100 00 Praha 10 Vendulka Degenová, Hradecká č.p. 1076, Březová-Oleško, Oleško, 252 45 Zvole u Prahy Ing. Hana Dobřichovská, CSc., Břidličná č.p. 1055/14, Podolí, 147 00 Praha 47 Na vědomí: ČEZ Distribuce, a. s., IDDS: v95uqfy Telefónica Czech Republic, a.s., IDDS: d79ch2h - Spis