MĚSTSKÁ KNIHOVNA TÁBOR
ZPRAVODAJ REGIONÁLNÍHO ODDĚLENÍ
2011
Webové stránky? Proč ne? Zviditelnit se a přilákat do knihoven nové návštěvníky je potřeba i v těch nejmenších knihovnách.V praxi se ukazuje, že již nestačí jen tisknout informační letáky a vyvěšovat je na nástěnky a obecní vývěsky. Tato činnost už nepřináší takové výsledky jako dřív. Lidé totiž tráví více času spíše surfováním po internetu, stále častěji si hledají informace výhradně na síti, kde se mohou dozvědět (někdy ke svému překvapení) i o tom, že v jejich obci funguje knihovna. Prezentace knihovny na internetu proto v dnešní době představuje nespornou výhodu. Na tuto skutečnost jsme knihovníky táborského regionu již několikrát ve Zpravodaji upozorňovali. Někteří sami projevili zájem a vytvořili si webovou stránku své knihovny. Někteří však nevidí potřebu zviditelňovat knihovnu tímto způsobem nebo mají obavy z přílišné náročnosti pořízení vlastního webu. Znovu tedy připomínáme vyzkoušený způsob vytvoření jednoduché webové stránky – Šablonu webu pro malé knihovny, kterou poskytuje Knihovna města Hradec Králové (více na http://webknihovny.cz). Další možností, jak získat svůj web, je nový projekt Moravské zemské knihovny v Brně Webovky.knihovna.cz – snadný krok k perfektnímu webu. Jednoduše se s ním pracuje, malým knihovnám je dostupný, jeho používání je zdarma nebo za menší poplatek. Uživatelům umožňuje bez jakýchkoliv technických znalostí vytvořit profesionálně vypadající webovou prezentaci. Vše velmi jednoduše a během několika minut. Aby webové stránky knihoven splňovaly svůj účel, tedy informovaly veřejnost o činnosti a připravovaných akcích, je zapotřebí je neustále aktualizovat, doplňovat a upravovat. Dá se tedy říci, že práce na nich nikdy nekončí. Ale věřte, vaše úsilí se vyplatí, dnes už weby ke knihovnám neodmyslitelně patří. Knihovna, která nemá své vlastní webové stránky, by se měla objevit minimálně se základními informacemi alespoň na stránkách obce. Většina z nich informaci o knihovně na svých webových stránkách stále vynechává. Pokuste se přesvědčit své zřizovatele, aby se pochlubili, že jejich obec má kromě myslivců a hasičů také dobře fungující knihovnu s přístupem k internetu a pestrým výběrem pravidelně obměňovaných knih. Být vidět je zkrátka výhodou. Koho tento článek oslovil a má chuť se do tvorby webových stránek pustit, může se inspirovat u kolegů knihovníků, kteří si zdařilé stránky v předešlých letech vytvořili. http://www.knihovnaborotin.estranky.cz/ http://knihovna-drachov.webnode.cz/ http://www.knihovnadrazice.wz.cz/ http://nemysl.webk.cz/ http://www.knihovnarataje.wz.cz/ http://www.ripec.cz/knihovna.html http://knihovnaslapy.wz.cz/ http://www.oksudomerice.cz/ Pokud stále ještě nevíte kudy do toho, knihovnice v regionálním oddělení MěK Tábor vám rády poskytnou další materiály nebo poradí, jak s tvorbou webových stránek začít a co by na správném webu nemělo chybět.
2
Nabídka knihovnických akcí 2011 Březen - měsíc čtenářů Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) vyhlašuje první ročník celostátní akce Březen - měsíc čtenářů. V centru našeho zájmu je čtenář a čtení, tedy ne kniha (předmět) ani knihovna (instituce), ale každý čtenář (knihy, časopisu, e-zdrojů), aktivní uživatel knihovny i ten, který v knihovně nikdy nebyl a (zatím) ani být nechce. Chceme zjistit, proč k nám čtenáři nechodí a změnit naše prostředí, fondy, služby, sebe! Díky zavedení nových služeb knihoven propojíme čtenáře, organizace a instituce zabývající se četbou a čtenářstvím ke společné mediální kampani a dáme o sobě vědět: ano, čteme a je nás stále hodně! Týden čtení (7.-13.3.2011) Týden čtení aneb Čtení sluší každému: děti čtou seniorům a naopak, zdraví nemocným a naopak, soutěže v rychlém čtení, ukázky digitalizovaných knih a čtení z nich, čtení v cizích jazycích (zainteresování učitelů, menšin...), nonstop čtení, čtení na netradičních místech (na střeše, na věži, v jeskyni, na stromě, ve vlaku…) a v netradiční hodinu (třeba o půlnoci na náměstí). Letos doporučujeme: K.J.Erben (200 let), V. Čtvrtek (100 let), J. Seifert (110 let) Maraton čtení Cílem této nové akce je dosáhnout toho, aby v průběhu Března – měsíce čtenářů knihovny nabídly svým návštěvníkům co největší kontakt s autory a překladateli literárních děl. Jednalo by se o různé formy setkání, diskusí a besed s autory a zejména autorská čtení, případně besed o literatuře. Čtenář roku V letošním roce bychom v knihovnách rádi založili novou tradici – oceňování nejlepších čtenářů. Uvítali bychom, kdyby knihovny v letošním březnu a potom v budoucnu pravidelně každý rok oceňovaly své nejlepší čtenáře a našly svého Čtenáře roku. Cílem této aktivity je posilovat společenský význam a prestiž četby a ocenit ty, kteří služby knihoven nejvíce využívají a podporují. Biblioweb SKIP organizuje již dvanáctý ročník Bibliowebu, soutěže o nejlepší webovou prezentaci knihovny. Cílem soutěže je udržovat kvalitu webových stránek knihoven, případně ji dále zvyšovat a dosáhnout, aby knihovnické www stránky sloužily jako spolehlivý zdroj informací o knihovnách i jejich službách. Týden knihoven (3.-9.10.2011) SKIP pořádá již 15. ročník celostátní akce na podporu četby a knihoven. Letošní motto: 15. kraj ČR – kraj knihoven. V centru našeho zájmu jsou především naši uživatelé, ovšem letos pro každou cílovou skupinu připravíme jiný program. Cílem aktivit knihoven na podporu knih a čtenářství je nabídnout atraktivní využití volného času nejen novým čtenářům, ale pečovat hlavně o naše čtenáře stávající. Den pro dětskou knihu (26.11.2011) SKIP vyhlašuje již 5. ročník celostátní akce Den pro dětskou knihu. Termín je stanoven na 26. listopadu, tj. sobotu před nedělí adventní. Právě v tento čas je vhodné propagovat dětskou knihu. Kdy jindy, než v předvánoční náladě, je vhodné myslet na knihu jako dárek. Tento den je vhodný k mnoha akcím zaměřeným především na knihy pro děti, ale také na četbu a na knihovnu. Doporučujeme především výstavy knih a jejich prodej (dohoda s knihkupci a antikváři) - v této akci jde totiž opravdu primárně o KNIHU.
3
Knihovna jako komunitní centrum V posledních letech ve stále větší míře dochází k prolínání města a venkova – obyvatelé vesnic jezdí za prací do měst, obyvatelé měst se ve velkém stěhují na venkov, satelitní vesničky jsou dnes samozřejmostí. Často se stává, že zejména v menších vesnicích jsou knihovny jediným kulturním zařízením. Naproti tomu ve městech má knihovna velmi silnou konkurenci. Ale ani na venkově nejde nic jen tak samo od sebe. Obecně by se dalo říci, že za posledních 20 let se knihovny všude, i v těch nejmenších obcích, velmi změnily. Mnoho knihoven je automatizovaných, ve většině z nich je obyvatelům k dispozici zdarma veřejný internet. Výrazně se změnilo prostředí, knihovny jsou barevnější, veselejší, příjemnější. Tam, kde pochopili, že nemůžou zůstat jen u toho, aby seděli a čekali, až si někdo přijde půjčit knížku, je vyhráno. V obcích by knihovna v dnešní době neměla sloužit pouze jako úložiště knížek, ale jako informační, kulturní a komunitní centrum. Vznik komunitních center, ať už v knihovně nebo v jiných místech, závisí na existenci aktivní skupiny lidí a na přízni starosty či zastupitelstva obce. Kde k této symbióze nedojde, myšlenka se prosazuje velmi těžce. Knihovna, fungující jako komunitní centrum, rozšiřuje své tradiční aktivity – může poskytovat informace nejrůznějšího druhu, organizovat kurzy, semináře, může se zaměřit na různé sociální skupiny - matky na mateřské, děti, důchodce. Může se stát místem setkávání nebo prolínání výše jmenovaných skupin. Knihovník v menším místě má výhodu, že obyvatele většinou osobně zná, dokáže odhadnout, jaké služby by mohl nabídnout či jaké aktivity by mohly uživatele knihovny zajímat. Také v našem regionu se našlo několik knihovníků, kteří pochopili, že tudy vede cesta. Ve Smilových Horách se schází každý týden Klub starších dam, které si povídají, čtou, zabývají se ručními pracemi. Na jejich popud se organizují výlety za kulturou nebo na zajímavá místa v blízkém či vzdálenějším okolí. Podobné zájmy má i skupina žen okolo knihovny v Řípci. Navíc se paní knihovnice snaží získat ke spolupráci i mladší generaci, aby si mohla své následovnice vychovat. Ve Zvěroticích se zaměřili na mládež a za velkého pochopení pana starosty a místního zastupitelstva věnovali knihovně zrekonstruovanou místnost po obecním úřadu. Zde se malí čtenáři schází v nové počítačové klubovně, mohou si zahrát počítačové i stolní hry a pravidelně s knihovnicí nacvičují hudební pásma pro kulturní akce v obci i blízkém okolí - koledování u vánočního stromu, dětské besídky, oslavy Dne matek apod. V Borotíně, kde knihovně vládne dětmi oblíbená babi Kabi, se tvoří – na jaře pomlázky a kraslice, před Vánocemi perníčky a v zimě masopustní masky. Mnohé z této činnosti je zachyceno na webových stránkách borotínské knihovny. V Jeníčkově Lhotě se utváří skupinka maminek s malými dětmi a rády by ke svým aktivitám a schůzkám využily právě knihovnu. To v Nadějkově se scházejí maminky s malými dětmi již několik let a společně čtou, kreslí, modelují, vystřihují apod. V Roudné vsadili na vzdělání - počítačově zdatný knihovník radí a pořádá kurzy pro své spoluobčany. Stejně tak knihovník v Dráchově, který ve své knihovně zřídil jakési počítačové centrum obce. Každá obec má však zcela jiné podmínky a i tyto podmínky se v průběhu času neustále mění, a tak nelze dát univerzální recept. Záleží na knihovnících, jak znají svou obec a dokáží ještě něco navíc než „jen“ podat čtenáři přes pult zajímavou knihu. I když, ani to není málo.
4
Jak čteme V roce 2010 proběhl druhý reprezentativní průzkum české dospělé populace na téma čtení. Jedná se o projekt Národní knihovny ČR a Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Uskutečnil se 1. – 30. června 2010 na vzorku 1550 respondentů z celé České republiky.
79% obyvatel ČR přečte za rok alespoň jednu knihu. Panuje rozdíl mezi muži (73%) a ženami (85%).
V průměru přečteme za rok 17,3 knih. Lidé nad 65let více (22 knih), nejméně lidé mezi 25-34 roky.
Nejčastěji saháme po knize několikrát týdně (23%), denně (13%), méně, než jednou za měsíc (14%).
Čtení knih se denně věnujeme v průměru 38 minut, čtení novin 28 minut, sledování televize 113 minut, poslechu rozhlasu 106 minut, sledování videa 51 minut a práci s internetem 92 min. Ženy jsou pilnější čtenářky, muži se více věnují internetu.
V průměru jsme za rok nakoupili 5 knih a utratili za ně 1214 Kč. 46% obyvatel si koupilo za rok aspoň jednu knihu. 89% obyvatel nakupuje knihy v knihkupectví.
V domácích knihovnách máme průměrně 246 knih.
V průměru přečteme za rok 13 beletristických knih, poezii čte pravidelně 1% obyvatel a 51 % ji nečetlo nikdy.
67% obyvatel se řadí mezi uživatele internetu, z toho 43% ho používá denně.
Na internetu se čtou nejčastěji zprávy (53%), diskuse a komentáře (16% a 10%) beletristické knihy čte na internetu jen 1% obyvatel.
38% obyvatel navštívilo za rok aspoň jednou veřejnou knihovnu. Nejčastěji ji navštěvuje kategorie 15-24 let (59%), více ženy (47%), méně muži (28%).
Nejoblíbenějším autorem je Michal Viewegh, následuje Erich Maria Remarque, Dick Francis, Karel Čapek, Agatha Christie a Betty MacDonald.
Nejoblíbenější knihou je Vejce a já (Betty MacDonald) , Babička (Božena Němcová), Osudy dobrého vojáka Švejka (Jaroslav Hašek), Egypťan Sinuhet (Mika Waltari) a Bible.
Podobný průzkum proběhl již v roce 2007 a po třech letech lze říci, že čtenářská kultura mírně oslabila. Dověděli jsme se, že stále méně lidí si knihy kupuje, avšak vztah ke čtení se nijak výrazně nezměnil. Naopak, průměrný počet přečtených knih mírně vzrostl. Grand Biblio, 2010, č. 11/12
5
Ohlédnutí za 5. ročníkem Setkání knihovníků Setkání knihovníků v minulém roce jsme věnovali Karlu Hynku Máchovi a jeho 200. výročí narození. A protože i v našem regionu máme půvabný kout, kam se rád vracel, rozhodli jsme se naše putování po zajímavých knihovnách zpestřit krátkou návštěvou tohoto místa. Z borotínského zámku dnes už zbyla pouze rozlehlá zřicenina, jen pamětní deska připomíná dávnou přítomnost romantického básníka. Kousek od Starého zámku je městys Borotín a v něm malá knihovnička s oblíbenou knihovnicí, které mládež přezdívá babi Kabi. Paní Kabíčková je velmi aktivní důchodkyně a počítač jí rozhodně není cizí. Hlavně rozumí dětem a je velmi zručná. Dokáže s nimi malovat perníčky, zlákat je do knihovny na vyprávění o natáčení pořadu Pošta pro tebe, beseduje se čtenáři o knihách J.K. Rowlingové Harry Potter, pouští se s dětmi do hledání pokladu. Naše další cesta vedla téměř na hranice kraje Vysočina, do Smilových Hor. I tady se mnoho let věnují dětem, ale my jsme se přijeli poptat, co že je Klub starších dam, který se pravidelně schází každou středu. Hlavním hnacím motorem je neúnavná knihovnice paní Vítková a všechny dobré nápady vznikají vlastně v knihovně. Pak už není těžké nadchnout většinu místních žen, přesvědčit pana starostu ke spolupráci a rozmanité rukodělné kurzy nebo výlety za uměleckými zážitky jsou na světě. Speciálně pro naše Setkání uspořádaly smilovské ženy výstavu svých ručních prací. Velmi nás těší, že i regionální oddělení Městské knihovny Tábor přispívá svou troškou ke spokojenosti čtenářek a pravidelně zásobuje knihovnu ve Smilových Horách literaturou s různorodou rukodělnou tématikou, pletením pedigu počínaje, přes batikování, a drátkováním konče. Každoroční Setkání táborských knihovníků získává značnou oblibu a účastní se jich rok od roku více knihovnic. Snažíme se navštívit méně známá místa našeho kraje a pokaždé jde o setkání s nevšedními knihovnami a pracovitými knihovnicemi. Nejinak tomu bude i v letošním roce, zavítáme do další činorodé knihovny v Řípci. Na zpáteční cestě navštívíme Městskou knihovnu Soběslav, která se v minulém roce přestěhovala do zrekonstruovaného městského gotického hradu, jedné z nejvýznamnějších památek města Soběslav. Srdečně zveme na 6. Setkání knihovníků, které se bude konat v říjnu 2011.
Václav Čtvrtek (1911 – 1976) V roce 2011 si připomínáme významné životní jubileum Václava Čtvrtka, jednoho z neznámějších a nejoblíbenějších autorů české literatury pro děti a mládež. Václav Cafourek, známější pod pseudonymem Václav Čtvrtek, se narodil 4.4.1911 v Praze, ale za 1.světové války se rodina odstěhovala k dědečkovi do Jičína. Po absolvování reálného gymnázia krátce studoval práva, několik let pak působil v Praze i mimo ni jako úředník. Od roku 1960 se plně věnoval literární činnosti, největší ohlasy získaly jeho pohádkové příběhy, které byly adaptovány pro televizní Večerníčky. Ve spolupráci s Československou televizí vznikly animované seriály, např. Pohádky z mechu a kapradí, Maková panenka, Rumcajs, Víla Amálka a další. Druhou část své tvorby věnoval Václav Čtvrtek tématice života současných dětí. Psal klukovské příběhy (My tři a pes z Pětipes, Dobrodruzi z Devátého náměstí), dívčí románky (Malá letní romance) i větší povídky z dnešní doby s pohádkovými motivy (Duha a jelen Stovka, Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka). Na dalších stránkách nabízíme materiály, které můžete využít při propagaci jubilea V. Čtvrtka, Týdne čtení, Dne pro dětskou knihu a dalších akcí pro děti.
6
Pohádkový čaroděj Václav Čtvrtek a jeho hrdinové
1. Jak se jmenoval nejlepší přítel skřítka Křemílka: a) Muchomůrka b) Vochomůrka c) Beruška 2. Hajný Robátko měl svého ochočeného jelena, který se jmenoval a) Slunečník b) Větrník c) Měsíčník 3. Jak se jmenovalo město, ve kterém žil Rumcajs? a) Sobotka b) Jičín c) Mladá Boleslav 4. Jak se jmenovala nejkrásnější lehkonohá víla ze Čtvrtkových pohádek a) Márinka b) Amálka c) Adélka 5. Rumcajs a Manka měli malého synka, kterému říkali a) Slávek b) Cipísek c) Krucipísek 6. Kočičkám je věnována knížka Kočičiny kocourka Damiána, ve které najdete bojovou kočku se jménem a) Pitipačka b) Mačkamačka c) Rychlá packa 7. Než se stal Rumcajs loupežníkem, tak měl v Jičíně krámek a šil v něm a) boty b) uniformy pro vojáky c) dámské šaty
7
Doplňte literární dvojice 1/ Mach a …………………………… 2/ Princ a ……………………………. 3/ Edudant a ………………………… 4/ Hanýžka a ………………………... 5/ Rumcajs a ………………………… 6/ Pejsek a ………………………….. 7/ Luisa a …………………………… 8/ Křemílek a ………………………. 9/ Hurvínek a ………………………. 10/ Kopyto a ………………………….
11/ 12/ 13/ 14/ 15/ 16/ 17/ 18/ 19/ 20/
Kubula a ………………………… Bob a ……………………………. Bella a …………………………… Čert a ……………………………. Kohoutek a ……………………… Pták Ohnivák a …………………. Ferda Mravenec a………………. Tom a …………………………… Kráska a ………………………… Káťa a …………………………..
Přiřaďte ke jménům správné názvy knih Marie Poledňáková Karel Poláček Markéta Zinnerová Astrid Lindgrenová Jiří Žáček Vojtěch Steklač Ivona Březinová Ota Hofman Eduard Štorch Jaroslav Foglar J.K.Rowlingová František Hrubín Jan Werich Bohumil Říha K.J.Erben Josef Lada Karel May Václav Čtvrtek René Goscinny Karel Čapek
Pro slepičí kvoč Maková panenka Mikeš Mikulášovy patálie Devatero pohádek Harry Potter O letadélku Káněti Děti z Bullerbynu Malý špalíček pohádek Chobotnice z Čertovky Jak dostat tatínka do polepšovny Vinnetou Bramborová Bára Bylo nás pět Lovci mamutů Pekelná třída Tajemství proutěného košíku Záhada hlavolamu Fimfárum Kytice
Doplňte příjmení spisovatelů 1/ 2/ 3/ 4/ 5/
Karel Jaromír …………….. Jan Amos …………………. Josef Kajetán ……………… Robert Louis ……………… Hans Christian …………….
6/ 7/ 8/ 9/ 10/
8
Karel Hynek ……………… Jindřich Šimon …………… Karel Havlíček …………… Tomáš Garrigue ………….. Anton Pavlovič ……………
Představuje se… Obecní knihovna Sudoměřice u Bechyně 1. Paní Marešová, představte, prosím, svoji knihovnu a obec, ve které působíte. Knihovna byla zřízena již roku 1918, tedy bezprostředně po vzniku republiky. V současné době má ve vlastním fondu 3 000 knih a 19 titulů časopisů. Ročně realizuje kolem 2 500 výpůjček pro téměř 90 čtenářů. Od roku 2008 využívá automatizovaný knihovní systém Clavius REKS. Knihovna je otevřena 3 dny v týdnu, celkem 10 hodin. Obec Sudoměřice u Bechyně leží 6 km od Bechyně a 18 km od Tábora, má 650 obyvatel. Sudoměřicemi vede železniční trať Tábor – Bechyně, kterou postavil František Křižík již v roce 1903 jako první elektrickou dráhu ve střední Evropě. 2. Jak se vaše obec stará o knihovnu a její chod? Obecní úřad je ke knihovně vstřícný. Financuje nákup knih a časopisů, nedávno pořídil nový výpůjční pult a další knihovnický nábytek. Knihovnu vybavil třemi počítači s připojením k internetu. Kromě sudoměřické knihovny obec zřizuje i pobočky v osadách Bechyňská Smoleč a Bežerovice. 3. Co Vás ke knihovnictví přivedlo? Ke knihovnictví mne, jako učitelku mateřské školy, přivedl zájem o knihy a práci s dětmi. Když se mi před sedmi roky naskytla příležitost zaměstnání jako knihovnice na částečný úvazek, bez váhání jsem ji přijala. 4. Jakou činnost v knihovně máte nejraději? Tato práce mne baví jako celek a je těžké z ní vyčleňovat nějaké dílčí oblasti. Jsem ráda, když mohu čtenářům nabídnout něco nového a splnit jejich požadavky. Těší mne, když knihovnu navštěvují lidé všech věkových kategorií. Snažím se pojmout knihovnu jako centrum pro zprostředkování informací, poučení i zábavu. V době rozvinutých informačních technologií by neměla knihovna být zaměřena pouze na půjčování knih, ale nabízet i něco navíc. S manželem jsme vytvořili webové stránky knihovny www.oksudomerice.cz, takže čtenáři si mohou z domova vyhledat knihy v on-line katalogu, prohlédnout své čtenářské konto nebo si vybranou knihu rezervovat. 5. Vím o Vás, že se hodně věnujete dětem. Co všechno pro ně připravujete? V knihovně připravuji různé čtenářské a výtvarné soutěže pro děti předškolního i školního věku, s cílem podpořit zájem dětí o knihy a četbu. Výsledky soutěží zveřejňujeme na webových stránkách knihovny. Zde mohou čtenáři nalézt také různé vědomostní kvízy, pro děti jsou připravena pexesa a hádanky. 6. Na závěr osobní otázka: jaká je Vaše nejoblíbenější kniha a jaká kniha Vám momentálně leží na nočním stolku? Mezi moje nejoblíbenější knihy patří Hrabě Monte Christo od A. Dumase a pohádky K.J.Erbena a Boženy Němcové. Nyní čtu od Jarmily Loukotkové Medúzu.
Místní knihovna Dráchov 1. Pane Tesaři, představte, prosím, svoji knihovnu a obec, ve které působíte Knihovna se nachází na samém vršíčku Dráchova, hned vedle kostela z poloviny 14. století, ve staré budově školy - dnes obecního úřadu. Dráchovská knihovna byla založena roku 1922, a to s názvem Obecní knihovna Mistra Jana Husi. Knihy do této knihovny byly darovány z knihovny dobrovolného sboru hasičů v počtu 119 knih. Z knihovny Československé strany demokratické bylo koupeno 20 knih za 75,50 Kč. Knihovníkem byl zvolen železniční úředník František Kůrka. Pro nedostatek obecních budov byla knihovna umístěna v hostinci u Čejků.
9
Od roku 2001 se snažím knihovnu vést já. Obec Dráchov leží na levém břehu řeky Lužnice asi 25 km jižně od Tábora. První zmínky o této obci jsou z roku 1353, ale její vznik spadá do dob ještě starších. Pod obcí býval totiž významný brod přes Lužnici na obchodní stezce z Čech do Rakouska. Nad Dráchovem se vypíná spolu s bývalou tvrzí věž původně gotického kostela zasvěceného sv. Václavu. V něm najdeme náhrobky pánů z Dráchova a jiných bývalých vlastníků obce, například Wratislavů z Mitrovic. V současné době je Dráchov vyhledávaným místem především vodáků, rybářů, ale i houbařů a cyklistů. Více historie můžete shlédnout na oficiálním webu obce Dráchov. www.drachov.cz 2. Jak se vaše obec stará o knihovnu a její chod? Naše obec se o knihovnu stará velice dobře. Sice nenakupuje nové knihy, zato odebírá 7 titulů periodik. V současné době obec realizuje poměrně rozsáhlou a finančně nákladnou opravu knihovny, budou tu nové podlahy, stropy, elektroinstalace, počítačová síť, nábytek, okna a mnoho dalšího. V kostce - knihovna bude prostě jiná od základu. 3. Co Vás ke knihovnictví přivedlo? Ke knihovnictví mě nepřivedla touha číst či pohybovat se mezi knihami. Stalo se to v roce 2001, kdy tehdejší knihovník odcházel a obec musela řešit náhradu. Jelikož se nikdo nepřihlásil, obec uvažovala o zrušení knihovny. To byl impuls pro mne. Protože jsem podle dráchovské kroniky posledním občanem, který se narodil přímo v Dráchově, dostal jsem asi do vínku vztah k vesnici, kde jsem se narodil. Začalo mi být líto všech těch babiček, které si knihy půjčují po desítkách. Funkci knihovníka jsem převzal a postupem času začal i trochu číst. Dráchovské knihovně vděčím za to, že mě „naučila číst“. V podstatě bych dokázal odpovědět jednou větou: Ke knihovnictví mě přivedla touha pokračovat v tradici dráchovské knihovny, aby Dráchov měl svou knihovnu. 4. Jakou činnost v knihovně máte nejraději? V knihovně mám nejraději práci s počítači a hlavně setkávání s občany, kteří si chodí do knihovny nejen půjčit knihy či periodika, ale i třeba s nimi jen tak posedět nad šálkem kávy, sypaného čaje či vínka a popovídat o radostech i problémech dnešní uspěchané doby. To ovšem neznamená, že práci s knihami nemám rád. 5. Vím, že Vaším velkým koníčkem jsou počítače. Pozná to i čtenář v knihovně? Tak to každopádně. V knihovně máme již tři počítače, z toho dva pro veřejnost a jeden pro chod výpůjčního systému Clavius REKS. Knihovna má i svou veřejnou síť wi-fi. Návštěvníci knihovny už většinou vědí, že počítače jsou mým velkým „koněm“ a proto společně a často řešíme problémy s jejich „mazlíčky“. Rád jim v tomto směru pomůžu. 6. Na závěr osobní otázka: jaká je Vaše nejoblíbenější kniha a jaká kniha Vám momentálně leží na nočním stolku? Moje nejoblíbenější kniha je od Zdeňka Šmída - Proč bychom se netopili. Jelikož na vodu jezdím každý rok, vím, že kniha je maximálně přesným a humorně podaným návodem pro ostatní nevodáky. Vřele doporučuji. Na mém nočním stolku nesmí chybět časopis Computer a také všechna periodika, které knihovna odebírá. Z knih jsem si z naší knihovny vypůjčil Oživlý Egypt, živoucí obrazy z doby faraonů.
10
ZPRÁVY Z REGIONU Městská knihovna Bechyně V loňském roce jsme se zapojili do projektu Březen – měsíc čtenářů besedami se spisovatelkami Ivonou Březinovou a Olgou Černou. V duchu lidových tradic jsme vynášeli Moranu z města a už po šesté nocovali s Andersenem. Kromě čtení a hraní jsme vyráběli pěkné trpaslíky a půlnočním hledáním pokladu završili noční dovádění. Chodník za knihovnou se díky prvňáčkům proměnil v pohádkovou říši. Každý si křídami namaloval svého oblíbence a pak se vydal kolem kulturního domu plnit zajímavé úkoly. Děti si poradily si se složitými jazykolamy i s popletenou pohádkou. Díky projektu Už jsem čtenář - Knížka pro prvňáčka se v červnu konalo slavnostní pasování na čtenáře a zúčastnění získali čestnou průkazku do knihovny zdarma. Snažili jsme se zapojit i ty nejmenší, kteří chodili na čtení do Rodičovského centra Hrošík. Pro školáky, místní i přespolní, jsme na podzim připravili povídání o tradici mikulášských obchůzek, seznámili je s knihovnou a jejími službami, v Týdnu knihoven zorganizovali turnaj v pexesu a s dětmi z mateřské školy jsme putovali pohádkami. Dospělí besedovali o Irisdiagnostice a s genealogem Aloisem Sassmannem o jihočeských rodopisech. Do knihovny se vypravili i senioři z domova důchodců a zavzpomínali na mládí a oblíbené knihy. Máchovské téma se v různých podobách objevilo během celého roku, např. v další besedě s Ivonou Březinovou o knize Básník v báglu. Návštěvníci knihovny si už zvykli na netradiční výstavy fotografií, např. Ne láska, ale cedule zvítězí, Mraky, fotografie z akcí knihovny a další. Potěšily nás výtvarné práce dětí ze školních družin, které po celý rok vystavujeme mezi knížkami. Za zmínku stojí příjemné setkání jihočeského Klubka v Bechyni, zorganizované jeho předsedkyní Vendulou Vyhnalovu. Na motivy loutek Vítězslavy Klimtové vzniklo „hejno“ překrásných skřítků. A ještě douška na závěr: mezi regály bechyňské knihovny se v roce 2010 rozhodovalo o nových zastupitelích a senátorech – proběhly zde volby! Eva Houdková
Obecní knihovna Chotoviny První významnější akcí roku 2010 byla Velikonoční minidílnička. Sešli jsme se v sále bývalého kulturního domu a tvořili velikonoční dekorace a samozřejmě malovali vajíčka různými technikami. K tomu jsme si četli a vyprávěli o Velikonocích a nechali se inspirovat publikacemi z naší knihovny. Ve dnech 26.-27.března se konala naše první Noc s Andersenem. V pátek přijala pozvání spisovatelka paní Stanislava Nopová a vyprávěla nám o svém životě v Austrálii a o svých knihách, které máme také ve fondu knihovny. Večer jsme pak s dětmi tvořili nášivky na trička s australskými motivy. Před spaním nám četla pohádková tetička O ošklivém káčátku. V září se chotovinská knihovna podílela na instalaci putovní výstavy fotografií slovinských fotografů ze Škofja Loki. Výstavu dotvářely i cestopisy, encyklopedie a kartografické dokumenty zapůjčené naší a táborskou knihovnou. Zahájení se zúčastnili vystavující fotografové, pozvání přijal i první rada slovinského velvyslanectví v Praze pan Jakob Štunf. Při této příležitosti byla vysazena lípa česko-slovinského přátelství před kostelem sv. Petra Pavla. Slavnostní okamžik završil svým vystoupením pěvecký sbor ZŠ.
11
Další úspěšnou akcí knihovny byl Den pro dětskou knihu, který je pro čtenáře tradičně spjatý s adventním časem. Prodej levných knih, burza vyřazených knih, skládání puzzlí s Pejskem a Kočičkou, kvízy, skládání mozaiky, výroba lodiček ze skořápek ořechů, to vše již děti dobře znají. A zase přišla pohádková tetička a četla. Děti pak k příběhu malovaly obrázky a z nich jsme vybírali ty nejhezčí. Vítěz každé kategorie byl odměněn knihou. V prvním prosincovém týdnu připravila knihovna pro velké, malé i dříve narozené výstavu hraček pod názvem S čím jsme si hráli v letech 1940-1980. Co se kde na půdě našlo a drželo pohromadě, dostalo šanci. Sešly se krásné a pro většinu z nás milé a důvěrně známé věci a věcičky, nechyběly ani staré betlémy. Stylově ozdobený stromeček, záře svíček, vůně perníčků a vánočky krásně návštěvníky naladily do předvánoční atmosféry. Na tuto akci navázala další týden Vánoční dílna. Na 300 účastníků si přišlo vyrobit vánoční dekorace, svíčky, ozdoby, drobné dárečky, nazdobit perníčky a jiné pečivo. Nechyběly samozřejmě knihy plné nápadů na výrobu dekorací a dárků, ani knihy o historii Vánoc a původu vánočních zvyků. Štěpánka Petrásková
Veřejná knihovna Jistebnice V loňském roce jsem se při příležitosti Března - měsíce čtenářů pokusila oslovit dospělé návštěvníky, pro které jsem besedy dosud běžně nepořádala. V polovině března jsem uspořádala Večerní čtení pro zaměstnané ženy a s obavami čekala, jaká bude účast. K mému překvapení se večer sešlo 12 čtenářek a byl to opravdu vydařený večer. Protože jsme se sešly na počátku jara, pro čtení jsem vybrala pasáže z knih Václava Větvičky. Příjemná atmosféra vydržela do pozdních večerních hodin a dlouze jsme diskutovaly o dalších zajímavých knihách a tématech. Tato akce se velmi líbila a čtenářky projevily přání v ní pokračovat. Další Večerní čtení se tedy konalo v listopadu a mělo již předvánoční atmosféru. Pro tento večer jsem vybrala úryvky z knih Ireny Fuchsové, sešlo se 13 účastnic a knihovnu jsme opět opouštěly téměř na prahu dalšího dne. Naše čtenářky tato akce velmi zaujala a dokud bude zájem, budeme se v knihovně 2x do roka scházet. V Březnu - měsíci čtenářů jsem se také snažila zpestřit besedy pro školáky jistebnické ZŠ. Děti jsem požádala, aby pro změnu ony přinesly do knihovny svou vlastní oblíbenou knihu, se kterou by mě i své kamarády seznámily. Každý si knihu opravdu přinesl a rozpovídal se o ní. Pro děti to bylo neobvyklé, ale dobře se po celou dobu bavily. Tuto akci jsem nazvala Besedy naruby. Dagmar Nováková
Knihovna městyse Malšice Na počátku roku 2010 jsme do knihovny zavedli nový počítačový systém Clavius a na webových stránkách vystavili on-line katalog. Proto jsme po celý rok tuto novinku nabízeli našim čtenářům a učili je pracovat s ní a využívat její výhody. V únoru se konala vernisáž výstavy fotografií podmořského světa pana Toufara. Autor si pozval přátele, se kterými na potápěčské výpravy po celém světě jezdí. Jedním byl kytarista Lubomír Brabec, který se nám postaral o skvělý hudební doprovod, druhým hostem byl Steve Lichtag, autor knih a režisér filmů o podmořském životě. Vyprávění jejich společných zážitků ze setkání se žraloky a promítání úžasných záběrů upoutalo více než 100 návštěvníků.
12
Březen - měsíc čtenářů jsme věnovali především dětem ve snaze získat a udržet si novou generaci čtenářů. S mladšími dětmi jsme si připomněli 100. výročí narození Františka Hrubína společným čtením ze Špalíčku veršů a pohádek a ještě jsme si užili trochu zábavy s kvízy a soutěžemi. S těmi staršími jsme se věnovali spíše informativní výuce, práci s elektronickými katalogy knihoven, zejména s katalogem naší knihovny a možností vstupu do čtenářského konta přes internet. V dubnu proběhla výstava fotografií Antonína Špáty s názvem Tady jsem doma. V červnu jsme uspořádali besedu s Mgr. A. Sassmannem nad nově vyšlou knihou Kořeny 3. Také jsme zahájili výstavu prací dětí z výtvarných koužků Výtvarná elita malšické školy. V měsících říjnu a listopadu byla v naší knihovně k vidění výstava děl akademického malíře Františka Peterky, uspořádaná k 90. výročí jeho nedožitých narozenin s názvem Motýli Františka Peterky. Advent jsme již tradičně přivítali výstavou betlémů. Kromě pana Kasla, našeho hlavního vystavovatele, nám betlémy zapůjčili také manželé Rytířovi z Tábora a paní Pokorná z Hvožďan. Petra Pánová
Městská knihovna Mladá Vožice V roce 2010 se v knihovně konala řada zajímavých akcí. Hned v lednu jsme zahájili výstavou ve spolupráci s mateřským centrem Klubíčko Mateřská centra – služba rodině. Z besed pro žáky základní školy měla velký ohlas Literatura v průběhu staletí a Dobrodružná literatura. V květnu jsme v knihovně přivítali Mgr. Jiřího Kohouta, autora knihy Mladá Vožice a okolí ve sbírkách starých pohlednic. Účastníci si kromě zajímavého vyprávění o vzniku knihy poslechli i příběhy vztahující se k některým fotografiím. V červnu jsme poprvé uspořádali Noc s Andersenem. Přestože se obvykle koná počátkem dubna, my jsme záměrně zvolili období, kdy už je teplo. Zúčastnily se jí děti z 2. třídy spolu s paní učitelkou. Užily si krásné odpoledne s přírodovědnou vycházkou. Potom jsme na zahradě u knihovny opékali buřty a hráli různé hry. Došlo i na čtení pohádek a povídání o jejich autorovi H. CH. Andersenovi. V knihovně se před spaním ještě kreslilo, povídalo a vyprávěla i pohádka na dobrou noc. Akce se všem moc líbila a počítáme s ní i pro příští roky. V pátek 1. října se v knihovně konal křest knihy Staré domy a domky vožické, jejich vlastníci a obyvatelé. Jejím autorem je mladovožický rodák Richard Hrdlička a redakčně ji upravil Mgr. Jiří Kohout. Zásluhou města Mladá Vožice se konečně podařilo vydat rukopis autora čtyřicet let po jeho smrti. Vernisáže se zúčastnila také vnučka Richarda Hrdličky paní Alena Lukšíčková. V říjnu v rámci Týdne knihoven se konaly besedy pro žáky ZŠ Encyklopedie o přírodě, Baroko v umění, architektuře, literatuře, Jak si půjčit knihu, literární soutěže a soutěž v hledání v katalogu podle klíčových slov. V listopadu proběhlo v knihovně Literární odpoledne. Děti se rozdělily na dvě skupiny a podle zadaných úkolů a nápovědy měly uhádnout jméno spisovatele. Procvičily si tak znalost literatury, orientaci v knihovně a v knihách. Jitka Matoušková
13
Místní knihovna Nadějkov Podvečer s Pavoučkem Pájou a Noc s Lichožrouty Večerní dobrodružství jsme zahájili první kapitolou z Pavoučka Páji, kterého letos čteme s prvňáčky. Děti se naučily krátkou básničku a šli ji zarecitovat stromku Pohádkovníku. Na něm seděli v pavučině dva pavoučci pohádkovníčci se vzkazem od Páji: běžte do lesíka Řeháčkovina, čeká tam na vás spousta mých kamarádů. V Řeháčkovině děti napřed hledaly obrázky pavouků, mušek, slunéček sedmitečných a můr chmůr, potom prolézaly provázkovou pavučinou. Nakonec se před hladovými knihožrouty snažily zachránit DŮLEŽITÉ PAPÍRY, které vichr roznesl po lese. Zjistili jsme, že ony papíry jsou s největší pravděpodobností části spisu pana profesora René Kadeřábka: Život lichožroutů. Odnesli jsme je do knihovny, kde již pan profesor čekal a skutečně, šlo o jeho životní dílo! Pan profesor byl nadšen. Odměnil nás přednáškou o lichožroutech (Lichožrouty čteme s většími dětmi, tak aby prvňáci byli v obraze) a pozval nás všechny do hospody na večeři. Po večeři jsme se potichoučku vrátili do knihovny, protože se proslechlo, že tam možná nějakého živého lichožrouta uvidíme. Napřed jsme ho jen slyšeli, byl totiž zavřený v kumbálu se smetáky. Ale dětem se brzo podařilo najít správný klíč a lichožrouta Hihlíka osvobodit. Měl radost a pozval nás na půdu ke svému strýci padre Tulamorovi, který tam má hromady a hromady ponožek. Padre však byl bohužel právě okraden lichožroutí partou Kudly Dederona. Děti mu slíbily pomoc, ale musely nejprve prokázat kladný vztah k ponožkám. V ponožkovém šestiboji se soutěžilo v hodu ponožkou, trefování ponožkou do dutého stromu, ponožkové štafetě, o nejdelšího ponožkového hada a oblékání ponožek na rychlost. Všechny tři skupiny (prvňáci, velké holky a velcí kluci) obstály se ctí. Děti dostaly medaili Přítel lichožroutů a během šestiboje si vydělaly penízky kudlouše, které později utratily v Baru Kilimandžáro. Do baru jsme ovšem museli proniknout inkognito, aby nás Kudla neodhalil. Zvolili jsme převlek za hudebníky. Z petflašek, fazolí, rýže, hrnečků, lžiček, vařeček, balonků, apod. jsme vyrobili hudební nástroje a jako skupiny Kudlouši, Divoké kočky a Najdi mě se vydali do baru. Kudla Dederon už tam stál za pultem a velké sichrhajcky se mu klátily v uších. Hudební produkci všech tří skupin opět odměnil penízky, za které si u něj nakoupily salám, sýr, okurky, papriky, vajíčka a ozdobily si chleby. Největší zájem však nebyl o jídlo, ale o lák z okurek. Pan profesor Kadeřábek si donesl kytaru, v baru se jedlo a pilo a zpívalo a Kudla zatím nejen nepozorovaně zmizel, a ještě nás tam všechny zamknul. Naštěstí jsme opět našli klíč a vydali se za ním. Po svítících ponožkách jsme ho stopovali až na kopec, kde konečně únavou padnul a usnul. Neprobral se, ani když jsme mu jeho ponožkový lup sebrali a odnesli ho k Padre Tulamorovi. Od Tulamora děti dostaly malé dárky, vrátili jsme se do knihovny a prvňáčci šli spát, opět s kytarou pana profesora. S většími dětmi jsme ještě chvíli četli při svíčce horory (Bondyho Příšerné příběhy a jejich vlastní tvorbu), pak řekly, že půjdou spát. Během následující hodiny a půl se asi 4x rozhodly, že spát nebudou, ale kolem třetí už bylo relativně ticho a klid. Ráno už nás čekala jen snídaně, čaj a buchty od maminek. Bylo jich strašně moc a jedna lepší než druhá! V knihovně spalo: 21 dětí 6 – 11 let Dospělí: 1 knihovnice (magistra Miklíková) 1 manžel knihovnice (starosta, profesor Kadeřábek) 1 dcera knihovnice (Hihlík) 1 syn knihovnice (Kudla Dederon) 1 kamarád syna knihovnice (Padre Tulamor) Sponzoři: obec Nadějkov (večeře) a maminky (buchty k snídani) Olga Černá
14
Městská knihovna Planá n.Lužnicí Motto Týdne knihoven – Knihovna pro všechny – provázelo plánskou knihovnu po celý rok 2010. Každý měsíc jsme připravili v oddělení pro dospělé výstavu a cíleně jsme spolupracovali s různými místními subjekty, ať už s jednotlivci či se skupinami. Individuální výstavu tu například měli student výtvarného oboru, fotografové či sběratel. Velkou pozornost jsme věnovali práci s dětmi. S žáky základní školy jsme instalovali výstavu masopustních masek, k výročí zkonstruování Staroměstského orloje se uskutečnila beseda o historii měření času a děti vyráběly koláže i trojrozměrné modely hodin a orlojů, keramický kroužek ZŠ vyráběl figurky pejsků a kočiček na námět Josefa Čapka, tvůrčí dílnou s menšími dětmi jsme si připomněli 100 let od narození Heleny Šmahelové a připravili výstavu Dora a medvěd aneb Já a můj plyšový kamarád. Nezapomněli jsme ani na 80. narozeniny Adolfa Borna a s dětmi jsme si užili Bornoviny - tvoření, čtení, pak zpívání a recesní soutěž na zahájení výstavy, ke 110. výročí narození Hermíny Týrlové jsme uspořádali výstavu dětských výtvorů inspirovaných jejími animovanými filmy. Nesoustředili jsme se jen na výstavy. V Plané se připojujeme k většině akcí, které si kladou za cíl přivést lidi zpět ke čtení, k vzájemnému setkávání, sdílení atd. Nemůžeme se nepřipojit k Týdnu čtení v rámci Března – měsíce čtenářů, k projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka, Pasování prvňáčků na čtenáře, k projektu Kde končí svět, Týdnu knihoven, spanilým jízdám tvůrců literatury pro děti a mládež po knihovnách regionu. Velmi jsme si užili pololetní tvoření na ekologické téma s prvňáčky, do něhož jsme zapojili i studenta environmentalistiky Masarykovy univerzity v Brně a společně si vyprávěli s vílou Vodánkou o šetrném chování k přírodě i k sobě navzájem. Snažení prvňáčků vyvrcholilo pasováním na čtenáře doprovázené loutkovou Vodnickou pohádkou. Na jaře jsme přivítali v Plané jednu začínající a jednu již známou spisovatelku. Zatímco Michaela Burdová besedovala o své fantasy trilogii Poselství jednorožců, Ivona Březinová si povídala s dětmi hlavně o „B“ sérii knih věnované klasikům literatury, kteří by se pro současnou generaci neměli stát jen nenáviděnou povinnou četbou. Paní Březinová projevila i dostatek odvahy a strávila se sedmáky Horrorovou noc v knihovně. Další nocování zažili pak čtvrťáci – naše devátá Noc s Andersenem patřila právě jim a barevnému putování až k pohádkovému Uspavači v duhovém plášti. Básničky Františka Hrubína a 100.výročí básníkova narození jsme nasměrovali na děti z mateřské školky, malovali jsme, skládali, četli, hráli si a vyprávěli. Pro loni pasované prvňáčky jsme pozvali ilustrátora Jiřího Fixla v rámci spanilé jízdy po jižních Čechách. Dvakrát jsme také nonstop četli – v Týdnu čtení v knihovně a v Týdnu knihoven v obchodním centru MAGA – s podtitulem Pocta Karlu Hynku Máchovi k jeho 200.výročí narození. Závěr roku patřil Dnu pro dětskou knihu – čtení, zpívání, tvoření s Hermínou, adventní mlsání a loutková Perníková chaloupka. Další informace o knihovně lze najít na www.knihovnaplananl.estranky.cz Vendula Vyhnalová
Městská knihovna Sezimovo Ústí II Nejdůležitější pro knihovnu, alespoň v Sezimově Ústí II, je možnost nabízet čtenářům nové knihy a udržovat starší „povinnou četbu“ v dobrém stavu. Sehnat dostatek financí pro knihovnu je někdy velmi náročné. Sebelepší akce nemůže nahradit nové knihy v regálech. Ke konci minulého roku se mi podařilo získat více peněz na nákup knih, nové židle pro návštěvníky knihovny a kancelářská křesla pro uživatele internetu. Tím se zvýšil počet míst k odpočinku. Upravila jsem prostor na chodbě, kde jednou za měsíc probíhá nová akce nazvaná Křeslo pro hosta. Hostem je známá osobnost ze Sezimova Ústí. Účast bývá značná, 15
prostory knihovny pojmou neuvěřitelných 70 míst. Velmi mě těší pomoc čtenářů při samotné akci. V prosinci se zúčastnila setkání s divadelníky téměř celá nově zvolená rada města a pan starosta Mgr. Ing. Martin Doležal. I nadále v knihovně pořádám oblíbené vánoční a velikonoční výstavy, některé celostátní knihovnické akce a pomáhám při zajištění kulturních programů Městského střediska kultury a sportu v Sezimově Ústí. Nejstarším a nemocným čtenářům nosím knihy do jejich domovů. Ještě se snažím najít si čas a vyslechnout čtenáře, kteří se svěřují se svými problémy, většinou to bývají velmi smutné příběhy. Jiřina Kalenská
Městská knihovna Soběslav V roce 2010 se knihovna po padesáti letech přestěhovala do nových prostor zrekonstruovaného soběslavského hradu. První polovina roku byla pro nás ve znamení dokončování stavby a příprav. Samotné stěhování knihovny probíhalo v letních měsících. Zapojili jsme do něj i naše čtenáře prostřednictvím akce Čtenáři knihovně - čtenáři sobě. Během června si naši příznivci rozpůjčovali tisíce knih a v srpnu a září nám je přinesli zpět do nové knihovny. Pomohli nám tak přenést téměř polovinu z 27 tisíc svazků. Nová knihovna byla slavnostně otevřena 1. září 2010, nejprve za účasti čestných hostů a poté i široké veřejnosti. Zájem o novou knihovnu byl v prvních měsících obrovský. Zvýšil se počet návštěvníků, čtenářů i výpůjček. Největší změnou bylo propojení oddělení. Dosud byli naši čtenáři zvyklí půjčovat si knihy zvlášť v odděleních pro děti a dospělé čtenáře. Toto rozdělení knihovny vzalo s přestěhováním za své. Nyní je čtenářům k dispozici jeden velký prostor, který je nesvazuje příslušností k určitému oddělení. Samozřejmostí je bezbariérový přístup do všech částí knihovny, který v bývalé budově naši návštěvníci nejvíce postrádali. Je radost vidět teď u nás vozíčkáře nebo maminky s kočárky. K odstartování akcí pro veřejnost jsme využili říjnový Týden knihoven. Připravili jsme pro návštěvníky pestrý program, každý den tohoto týdne byl vyhrazen jiné skupině čtenářů tak, aby si mohl vybrat opravdu každý. Jednou patřila knihovna dětem, podruhé seniorům či maminkám s dětmi na mateřské dovolené nebo handicapovaným uživatelům. Hrálo se loutkové divadlo, cvičilo se, tvořilo se z papíru, povídalo se u kávy, promítalo. Naše pozvání přijal Ing. arch. Jaromír Kročák, který vyprávěl o zrodu naší knihovny. Zavítali k nám i pamětníci na setkání s genealogem Aloisem Sassmannem. Ještě před zahájením Týdne knihoven proběhla vernisáž první výstavy. Na pozadí kamenných stěn středověkého hradu bylo vystaveno 17 ikon současných českých a moravských ikonopisců. Po celý týden tak bylo v soběslavské knihovně od rána do večera opravdu živo. V nové knihovně proběhlo od jejího otevření již mnoho akcí. Za zmínku stojí dva nové projekty. Prvním je společný projekt s Rolničkou, který se ujal prakticky hned a má velký úspěch. Každé úterý se v knihově schází skupinka dobrovolnic a pomáhají nejenom Rolničce, ale i sdružení „I My“ nebo jiným organizacím. Připravovali jsme rolničky na vánoční jarmark, vosí hnízda na benefiční představení Rolničky v Praze, pomůcky pro postižené děti nebo dárečky pro nedonošené děti pro sdružení Nedoklubko a projekt Mámy pro mámy. Druhým projektem je Moje chvilka slávy. V něm chceme dát prostor lidem z našeho okolí, kteří píší, malují, tvoří… Zatím si u nás užila svoji chvilku slávy paní Jindřiška Hromádková, poštovní doručovatelka v Soběslavi, která vydala knihu Druhý život, architekt Jaromír Kročák, který představil svou knihu Ateliér Konus, a pan Jaroslav Pražma se svou knihou Tajemný Svákov. V tomto zajímavém projektu bychom chtěli pokračovat.
16
Po přestěhování do nových reprezentativních prostor se zvýšil zájem o knihovnu nejen z řad veřejnosti, ale také knihovníků. Národní knihovna ČR vydala na letošní rok kalendář Knihovny 2011, věnovaný zajímavým interiérům knihoven, kde se i soběslavská knihovna prezentuje svou fotografií. Krátce po otevření nás jako první navštívily kolegyně z knihoven táborského regionu, v listopadu se u nás konalo setkání jihočeského Klubka dětských knihoven. Soběslavskou knihovnu ukázal svým studentům – budoucím knihovníkům i PhDr. Ladislav Kurka – expert na architekturu knihoven, návštěvou nás poctily knihovnice z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, Krajské vědecké knihovny v Liberci či z Městské knihovny Chrudim. Všem se u nás moc líbilo. Přejeme si, aby se naší knihovně v nově zrekonstruovaných prostorách dařilo a aby si do ní našlo cestu co nejvíce spokojených čtenářů a návštěvníků. Alena Fremrová
Městská knihovna Tábor V roce 2010 se v MěK Tábor konalo 236 kulturních akcí, z toho polovina v oddělení pro děti. Řada akcí proběhla v rámci dlouhodobých cyklů, např. Odpoledne plné her (každou první středu v měsíci), soutěž Už jsem čtenář – Kniha pro prvňáčka, Kamarádka knihovna, Škola naruby a ve spolupráci s asociací pro integraci Pohádky našich sousedů. Další akce byly součástí celostátních kampaní – Březen-měsíc čtenářů, Týden knihoven, Den pro dětskou knihu. Jmenujme namátkou divadelní představení Malý Alenáš a Polní žínka Evelýnka, zábavná odpoledne Kdo si hraje, nezlobí, Máme rádi zvířata a Knížka je kámoška, Noc s Andersenem, Ukrajina mého srdce, besedy se spisovateli I. Březinovou, O. Černou, T. Horváthovou, výtvarníky E. Volfovou, J. Fixlem atd. Hudební oddělení navázalo spolupráci s klienty stacionáře Klíček, v loňském roce také zahájilo půjčování zvukových knih pro zrakově postižené. S hudebním publicistou J. Černým proběhl v A-klubu pořad Rockování. Ve spolupráci s G-centrem se v knihovně pořádají pravidelné Literárně-hudební podvečery. Kromě literárních pořadů je možné shlédnout řadu výstav, ať už v galerii Na Schodišti, A-klubu nebo v prostorách půjčoven. Své práce zde pravidelně vystavují žáci ZŠ OrbisPictus, ZUŠ, sdružení Fokus a Rolnička. V rámci Března-měsíce čtenářů byl v oddělení pro dospělé zpřístupněn veřejnosti nový katalog 2.0 - Carmen. Jana Krátká
Městská knihovna Veselí nad Lužnicí Protože se nám v předchozím roce osvědčilo spojit prohlížení knih s kresbou, přicházely děti odpoledne do knihovny kreslit na různá témata - jaro v knihách, ilustrace oblíbené knihy, moje oblíbená postava z večerníčků. Také besedy se školními dětmi měly příznivý ohlas. V loňském roce to byly: Pohádky a večerníčky - povídali jsme si o knihách, podle kterých byly zfilmovány některé známé pohádky a večerníčky. Řeka na dně jezera - vyprávění o vodácké výpravě party dětí po řekách Lužnici a Nežárce – kniha Evžena Peřiny Knihovna a internet - on-line katalog MěK Veselí nad Lužnicí a databáze doporučených zajímavých knih. Eva Různarová
17
Příspěvky studentek knihovnictví ze Střední školy obchodu, služeb a řemesel v Táboře: Z prvňáčků se stali čtenáři Dne 23. a 24. června 2010 se Městská knihovna v Soběslavi změnila na Písmenkové království. Prvňáčci z obou soběslavských základních škol v něm byli slavnostně pasováni na rytíře čtenáře. Akci zorganizovali studenti třetího ročníku knihovnictví ze Střední školy obchodu, služeb a řemesel z Tábora, pro něž byla součástí projektu Studenti knihovnictví knihovnám. Zázemí zajistily knihovnice, a to i přes veškerou práci, kterou teď mají se stěhováním do nové knihovny. Studenti se převlékli za pohádkové postavy a poprosili děti, aby jim pomohly najít poztrácená písmenka. Děti nadšeně souhlasily a na jednotlivých stanovištích splnily nelehké úkoly související se čtením a psaním. Co musí opravdový čtenář umět v první řadě? Přece číst! A tak každý z prvňáčků přečetl pár řádků básničky a pak už společně vyslechli text pasovací listiny, která jim vysvětlovala, jak se ke knize mají a nemají chovat. Poté nastoupil opravdový rytíř s ještě opravdovějším mečem. Jen co vstoupil do místnosti, zavládlo ticho. I ti největší zlobilové zůstali jako přimražení. A když děti zjistily, že je tím obrovským mečem bude poklepávat na ramena a na hlavu, byly opravdu vyděšené. Ovšem rytíři musí být stateční, takže pasovací ceremoniál nakonec všichni zvládli. Pasovány byly dokonce i paní učitelky, protože právě jim vděčí děti za to, že umí číst a mohou se ponořit do světa knih. Takže malí rytíři čtenáři, nashledanou v nové knihovně! Kateřina Mikešová, studentka 3. ročníku knihovnictví, SŠ obchodu, služeb a řemesel Tábor
Za dětskou knihou do hradu? V Soběslavi ano! Není knihovna, jako knihovna. A kdo se může pochlubit, že navštívil knihovnu, která je zároveň i hradem? Obyvatelé Soběslavi určitě, a to díky unikátnímu projektu přestavby místního hradu. V sobotu 27. listopadu 2010 ožil bývalý hrad jako v pohádce Ať žijí duchové! Konala se zde totiž akce Den pro dětskou knihu. Úvodní pěvecké vystoupení sboru 1. ZŠ Veselí nad Lužnicí a dětí ze Zvěrotic pod vedením paní učitelky Miloslavy Žákové nastolilo tu správnou vánoční atmosféru a pak už se děti rozběhly po knihovně. Studentky prvního a druhého ročníku oboru knihovnictví ze Střední školy obchodu, služeb a řemesel v Táboře pro ně připravily speciální program a tak děti celé dopoledne pobíhaly od stanoviště ke stanovišti a kreslily, vybarvovaly, skládaly puzzle a vyráběly knižní záložky. Soudě podle spokojených úsměvů je to moc bavilo a odměna v podobě bonbónů byla sladkou tečkou každého úkolu. Rodiče i prarodiče měli co dělat, aby stačili nasazenému tempu a to pro ně ještě byla nachystaná prodejní výstava knih nakladatelství Thovt. Do tašky tak tajně putoval nejeden zajímavý dárek. Ve volných chvílích si návštěvníci mohli prohlédnout výstavu Knihožrouti, která mapuje dvouleté aktivity studentů knihovnictví v rámci projektu Studenti knihovnictví knihovnám. Po Městské knihovně v Táboře a Soběslavi se výstava v novém roce přesune do Městské knihovny v Plané nad Lužnicí. Předadventní sobota se v Soběslavi opravdu vydařila a je skoro jisté, že malí návštěvníci si do hradní knihovny najdou cestu dříve než za rok. Veronika Nováková, studentka 2. ročníku knihovnictví SŠ obchodu, služeb a řemesel Tábor
18
Řešení kvízů:
Pohádkový čaroděj Václav Čtvrtek a jeho hrdinové 1.b) 2.b) 3.b) 4.b) 5.b) 6.a) 7.a)
Doplňte literární dvojice 1/ Mach a Šebestová 2/ Princ a chuďas 3/ Edudant a Francimor 4/ Hanýžka a Martínek 5/ Rumcajs a Manka 6/ Pejsek a kočička 7/ Luisa a Lotka 8/ Křemílek a Vochomůrka 9/ Hurvínek a Spejbl 10/ Kopyto a Mňouk
11/ Kubula a Kuba Kubikula 12/ Bob a Bobek 13/ Bella a Sebastian 14/ Čert a Káča 15/ Kohoutek a slepička 16/ Pták Ohnivák a liška Ryška 17/ Ferda Mravenec a brouk Pytlík 18/ Tom a Jerry 19/ Kráska a zvíře 20/ Káťa a Škubánek
Přiřaďte ke jménům správné názvy knih Marie Poledňáková: Jak dostat tatínka do polepšovny Karel Poláček: Bylo nás pět Markéta Zinnerová: Tajemství proutěného košíku Astrid Lindgrenová: Děti z Bullerbynu Jiří Žáček: Pro slepičí kvoč Vojtěch Steklač: Pekelná třída Ivona Březinová: Bramborová Bára Ota Hofman: Chobotnice z Čertovky Eduard Štorch: Lovci mamutů Jaroslav Foglar: Záhada hlavolamu J.K.Rowlingová: Harry Potter František Hrubín: Malý špalíček pohádek Jan Werich: Fimfárum Bohumil Říha: O letadélku Káněti K.J.Erben: Kytice Josef Lada: Mikeš Karel May: Vinnetou Václav Čtvrtek: Maková panenka René Gosciny: Mikulášovy patálie Karel Čapek: Devatero pohádek
Doplňte příjmení spisovatelů 1/ Karel Jaromír Erben 2/ Jan Amos Komenský 3/ Josef Kajetán Tyl 4/ Robert Louis Stevenson 5/ Hans Christian Andersen
6/ Karel Hynek Mácha 7/ Jindřich Šimon Baar 8/ Karel Havlíček Borovský 9/ Tomáš Garrigue Masaryk 10/ Anton Pavlovič Čechov
19
