MĚSTO VSETÍN, SVÁROV 1080, VSETÍN

MĚSTO VSETÍN, SVÁROV 1080, 755 01 VSETÍN

KONCEPCE BYDLENÍ MĚSTA VSETÍNA 2012 - 2020

VSETÍN ŘÍJEN 2012

2 Dokument byl zpracován jako „Koncepce bydlení města Vsetína 2012 - 2020“.

Poděkování za vytvoření dokumentu patří všem, kteří se na jeho tvorbě podíleli za metodického vedení Ing. Lubora Hrušky, PhD., ze společnosti PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

Autorský kolektiv:

Mgr. Květoslava Othová, Mgr. Alena Beková, Zdena Gábrišová, Ing. Eva Nováková, Mgr. Alžběta Podzemná, Bc. Johana De La Hozová, Jana Matochová, Ing. Lenka Ráčková, Mgr. Marta Doubravová, Pavla Rúčková, Ing. Libor Kůra, Ing. Ladislav Baroň, Ing. Ivo Šnevajs, Ing. Petr Šulák, Ing. Jiří Růžička, Ing. Dan Žárský, Mgr. Ondřej Sláma a Ing. Petr Kozel.

3 OBSAH

1

2

ÚVOD – DŮVOD ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE BYDLENÍ ................................. 5 1.1

BYDLENÍ JAKO ZÁKLADNÍ LIDSKÁ POTŘEBA ........................................................... 5

1.2

BYTOVÁ POLITIKA A POSLÁNÍ KONCEPCE................................................................ 6

BYTOVÁ POLITIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU ................................................. 7 2.1 BYTOVÁ POLITIKA Z POHLEDU STÁTU ..................................................................... 8 2.1.1 Státní koncepce bydlení 2011 - 2020 ............................................................. 8 2.1.2 Subjekty v oblasti bydlení a jejich funkce...................................................... 9 2.2 LEGISLATIVNÍ RÁMEC BYDLENÍ ........................................................................... 10

3

4

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ V OBLASTI BYDLENÍ.................................... 13 3.1

ATRAKTIVITA MĚSTA V OBLASTI BYDLENÍ ............................................................ 13

3.2

PODMÍNKY ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTA V OBLASTI BYDLENÍ....................................... 14

ÚDAJE O OBYVATELSTVU ................................................................................ 18

4.1 DEMOGRAFICKÉ UKAZATELE ................................................................................ 18 4.1.1 Vývoj počtu obyvatel ................................................................................... 18 4.1.2 Migrační trendy obyvatel ............................................................................. 21 4.2 STRUKTURA OBYVATEL Z POHLEDU VĚKU, POHLAVÍ, VZDĚLÁNÍ A NÁRODNOSTI ........................................................................................................ 23 4.2.1 Věková struktura obyvatel............................................................................ 23 4.2.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a druhu pobytu ........................................ 25 4.2.3 Struktura obyvatel podle dosaženého vzdělání ............................................ 27 4.2.4 Struktura obyvatel podle národnosti a státního občanství ............................ 28 4.3 SPECIFICKÉ SKUPINY OBYVATEL ........................................................................... 29 4.3.1 Senioři .......................................................................................................... 29 4.3.2 Osoby se zdravotním postižením ................................................................. 30 4.3.3 Osoby ohrožené sociálním vyloučením........................................................ 31 5 EKONOMICKÉ ANALÝZY .................................................................................. 36

6

5.1

EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA ............................................................. 36

5.2

EKONOMICKÉ SUBJEKTY ....................................................................................... 37

5.3

ZAMĚSTNANOST OBYVATELSTVA ......................................................................... 38

5.4

NÁKLADY NA BYDLENÍ ......................................................................................... 40

5.5

PODPORA BYDLENÍ ............................................................................................... 43

ANALÝZA BYTOVÉHO FONDU MĚSTA .......................................................... 45 6.1

DOMOVNÍ FOND VE MĚSTĚ VSETÍNĚ ..................................................................... 45

6.2

BYTOVÝ FOND VE MĚSTĚ VSETÍN ......................................................................... 46

6.3 BYTOVÝ FOND VE VLASTNICTVÍ MĚSTA VSETÍN ................................................... 48 6.3.1 Privatizace městského bytového fondu ........................................................ 48

4 6.3.2 Charakteristika bytového fondu ................................................................... 49 6.3.3 Stáří a kvalita bytového fondu města ........................................................... 51 6.4 SPRÁVA BYTOVÉHO FONDU .................................................................................. 52 6.4.1 Organizační zajištění správy bytového fondu města .................................... 52 6.4.2 Hospodaření s městským bytovým fondem.................................................. 52 6.4.3 Využití městského bytového fondu k 30. 9. 2012 ........................................ 53 6.4.4 Finanční náklady a výnosy města při správě bytového fondu ...................... 55 7 SOCIÁLNÍ SLUŽBY V OBLASTI BYDLENÍ .................................................... 57 8

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI ........................................... 60

9

SWOT ANALÝZA ................................................................................................... 58

10

NÁVRHOVÁ ČÁST – STRATEGICKÉ SMĚRY ................................................ 60 10.1

VIZE ..................................................................................................................... 62

10.2

NÁVRH CÍLŮ KONCEPCE SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ ..................................................... 62

10.3

CÍLE A NÁVRHY OPATŘENÍ.................................................................................... 62

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 68 POUŽITÁ LITERATURA................................................................................................ 69 PŘÍLOHY: ......................................................................................................................... 70

5

1

ÚVOD – DŮVOD ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE BYDLENÍ

Tento materiál je naplněním zákona o obcích č.128/2000 Sb., konkrétně Hlavy II §35, odstavce č. 2, kde se vymezuje samostatná působnost obcí, kam patří zejména péče o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Bydlení je jedním ze základních podmiňujících faktorů existence a dalšího rozvoje města. Vytvoření příznivých podmínek pro bydlení je významným aspektem, který může napomoci ke změně současné nepříznivé demografické struktury města z hlediska věku jeho obyvatel a může příznivě nastavit migrační trendy zejména mladých a vzdělaných skupin obyvatelstva.

1.1 Bydlení jako základní lidská potřeba Kvalita bydlení a jeho dostupnost jsou často vnímány jako hodnotící ukazatele životní úrovně společnosti. Zajištění bydlení je v základu osobní odpovědností jednotlivce. Dostupnost bydlení je přímo úměrná jeho ekonomickým možnostem. Ekonomické možnosti člověka jsou odrazem jeho schopností, ale i stavu ekonomického prostředí, ve kterém se pohybuje. Bydlení je oprávněně vnímáno jako jedna ze základních lidských potřeb. Stejně jako u jídla, pití či oblečení je pro každého nejdůležitější dostupnost, stabilita a kvalita. Lidé spojují bydlení s pocitem jistoty a bezpečí. Zajištění bydlení je základní podmínkou udržení integrace osobnosti a jejího dalšího rozvoje. Jeho dostupnost a kvalita odpovídá společenskoekonomickým podmínkám a možnostem jednotlivců. Základním posláním státu je vytvářet stabilní prostředí posilující odpovědnost jeho občanů za sebe sama a zvyšovat jeho motivaci k zajištění si svých základních potřeb vlastními silami. V každé společnosti existují lidé, kteří si prostředky na své bydlení z objektivních důvodů nejsou schopni zajistit sami. Je povinností státu jim na principu solidarity pomoci. Právo na bydlení Listina základních práv a svobod výslovně neupravuje. Ztráta jeho dostupnosti však může vyvolat stav hmotné nouze, v jehož důsledku státu povinnost poskytnutí pomoci každému, kdo se v takové situaci ocitne, vzniká. Právo na bydlení je výslovně zakotveno v mezinárodních dokumentech, jichž je Česká republika signatářským státem. Na mezinárodní úrovni je právo na bydlení součástí práva obvykle označovaného jako právo na přiměřenou životní úroveň.1

1

Citace z dokumentu Koncepce bydlení ČR do roku 2020, vydaného MMR a SFRB , 28. června 2011

6

1.2 Bytová politika a poslání koncepce Bytová politika města je ovlivňována vývojem ekonomické úrovně města, demografickou a sociologickou strukturou v oblasti bydlení jeho obyvatel, podnikavosti místních lidí, sociální a politickou stabilitou. Na situaci působí také vnější vlivy - inflace, natalita, vývoj kupní síly, celostátní ekonomický vývoj. Významně ovlivňujícím faktorem je rozdělení kompetencí mezi vládou, kraji a obcemi. Diferencované potřeby obyvatel v oblasti bydlení se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Zpracovaný koncepční materiál se snaží o komplexní představení současného stavu v oblasti bytové problematiky a navrhuje nezbytná opatření v této oblasti. Zpracováním podkladového materiálu v koncepci docházíme k dalším aspektům ovlivňujícím současnou situaci:  Ekonomické aspekty - investice do bytové výstavby, rekonstrukce a modernizace následně příznivě ovlivňují další sektory ekonomiky a mají pozitivní vliv na zaměstnanost. Náklady na bydlení jsou však největší investicí, ale i významnou položkou domácího rozpočtu. Tato položka může nadměrně zatěžovat nebo přinést riziko potlačení potřeb v jiných oblastech.  Sociálně přiměřené a bezpečné bydlení je základní podmínkou kvality života každého člověka. Významným činitelem kvality bydlení jsou zejména sousedské vztahy, které mohou i vytvářet konkrétní formy, založené na kvalitní kultuře života, jež si občané vytvářejí sami oživením morálních hodnot v lokálních komunitách.  Environmentální aspekty - rozvoj osídlení a zábory nových ploch pro výstavbu mají velký vliv na charakter a kvalitu životního prostředí. Rovněž jsou zde důležité vazby na rozvoj dopravy a technické infrastruktury.  Demografické aspekty - stavem a kvalitou bytového fondu lze ovlivnit mechanickou měnu obyvatelstva (migraci).  Legislativa - upravuje vlastnické vztahy k budovám a bytům a organizační zabezpečení správy bytového fondu. Tento dokument je koncepčním materiálem, který má napomoci řešení současné bytové situace v obecném smyslu. Z povahy dokumentu vyplývá, že jsou v něm záměrně obsaženy pouze základní statistické údaje vážící se k bydlení, neboť má formulovat pouze kvalifikovanou představu o vývoji bydlení, stanovit priority a opatření k naplnění vize. Při zpracování konkrétních projektů v jednotlivých oblastech bydlení lze pak vycházet z takto kodifikovaných zásad.

7

2

BYTOVÁ POLITIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU

Právo na bydlení - jako jedno z lidských práv - je pak formulováno v řadě mezinárodních2 dokumentů, ke kterým se připojila i Česká republika. "Nejstarším" takovým dokumentem je Všeobecná deklarace lidských práv (Universal Declaration on Human Rights), která byla přijata valným shromážděním OSN v prosinci 1948 a v níž se v článku 25 uvádí, že "každý má právo na životní úroveň přiměřenou zdraví a blahobytu svému i své rodiny, včetně výživy, ošacení, bydlení, lékařské péče a nezbytných sociálních služeb". V mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights) z roku 1966, ke kterému se Česká republika připojila v červnu 1994, se v článku 11 uvádí, že "státy uznávají právo každého na přiměřenou životní úroveň pro sebe i svou rodinu, včetně přiměřené výživy, ošacení a bydlení a na trvalé zlepšování životních podmínek. Právo "na přiměřené bydlení" je trvale předmětem mezinárodních komparací, pracovních jednání expertů apod. Z publikací Organizace spojených národů je právu na bydlení v rámci tohoto mezinárodního paktu věnován především "Fact Sheet No. 21", v němž jsou formulovány jednotlivé aspekty práva na přiměřené bydlení:  právní jistota vlastnictví - zahrnující např. i opatření proti nucenému opuštění majetku;  dostupnost služeb, potřebných materiálů a infrastruktury - zahrnující přístup k přírodním zdrojům - tj. pitné vodě, kanalizaci, energii, vytápění, osvětlení apod.;  cenově dostupné bydlení - zahrnující zejména takovou úroveň cen bydlení, která by zaručila naplnění základních potřeb v oblasti bydlení; včetně možnosti získat sociální podporu v těch případech, kdy je toto naplnění vlastními silami rodiny nedostupné; tato opatření se vztahují jak na vlastnické, tak na nájemní bydlení;  obyvatelné bydlení - zahrnující odpovídající prostorový standard, včetně ochrany před chladem, vlhkem, větrem apod. a zdravotní nezávadnosti bydlení;  dostupné bydlení zejména pro ohrožené a znevýhodněné osoby - tj. seniory, děti, zdravotně postižené osoby, oběti přírodních a jiných katastrof apod.;  umístění - zahrnující opatření k podpoře dostupnosti pracovních míst,  dostupnost zdravotních zařízení, škol apod., včetně kritérií kvality životního prostředí;  kulturně přiměřené bydlení - definované jako bydlení, které umožňuje vyjádřit kulturní identitu obyvatel a jejich specifika.

2

Příloha č. I. rozšiřuje informace o problematiku bydlení v nadnárodních dokumentech

8

2.1 Bytová politika z pohledu státu 2.1.1 Státní koncepce bydlení 2011 - 2020 Koncepce bytové politiky respektuje roli státu v oblasti bydlení, která je v evropských zemích obvyklá a která je zakotvena v mnoha mezinárodních dokumentech, např. ve Všeobecné deklaraci lidských práv, v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech nebo v Evropské sociální chartě. V těchto a dalších dokumentech je obsaženo obecně formulované právo občanů na přiměřené bydlení, za jehož naplňování jsou vlády jednotlivých zemí odpovědné. Právo na bydlení však není chápáno jako nárokové, a proto úloha státu v oblasti bydlení nespočívá v přímém poskytování bydlení, nýbrž ve vytváření takové situace, kdy si lidé buď sami, nebo s určitou pomocí státu, zajistí odpovídající bydlení. Vize státu v oblasti bydlení Přestože je bydlení primárně odpovědností jednotlivce (avšak téma bydlení je sdílenou odpovědností společnosti), role státu je nezastupitelná. Tam, kde jednotlivec nedokáže z objektivních důvodů svoji odpovědnost naplnit, je povinností státu mu pomoci. Pomoc státu musí spočívat v kombinaci nástrojů, které působí preventivně, motivačně a z pohledu veřejných prostředků jsou maximálně efektivní. Pro tento účel musí stát především formulovat vlastní cíle politiky bydlení a nástroje tomu odpovídající. Využití nástrojů nevratné finanční pomoci je třeba volit, s ohledem na udržitelnost veřejných financí, velmi obezřetně. Přesto v některých případech taková forma pomoci státu zůstane nezbytná. Jedině přísné dodržování principů ekonomické přiměřenosti a udržitelnosti veřejných financí může být zárukou, že stát bude dlouhodobě naplňovat své poslání v oblasti bytové politiky. S vývojem společnosti se mění také podmínky v jednotlivých oblastech jejího života. Proto v každé době bude z pohledu občanů otázka dostupnosti bydlení, jeho kvality a stability systému, ve kterém bydlení získávají, aktuální. Proto jsou hlavními cíli státu v oblasti bydlení stanoveny 3 hlavní ukazatele: dostupnost přiměřeného bydlení vytváření stabilního prostředí pro oblast bydlení trvalé zvyšování kvality bydlení Státní politika bydlení spočívá ve vytváření hlavních programů a nástrojů, jejichž prostřednictvím se stát snaží napomáhat českým domácnostem řešit jejich bytovou situaci. Státní politika bydlení počítá při jejím uplatňování s více subjekty.

9

2.1.2 Subjekty v oblasti bydlení a jejich funkce Odvětví bydlení je ovlivňováno celou řadou subjektů, veřejných i soukromých, které se snaží v řešení bytové otázky upřednostnit své vlastní zájmy, k čemuž používají různých nástrojů. Za tyto subjekty považujeme stát, kraje, místní správu, veřejný sektor, soukromé a ostatní subjekty. Stát Činnost státu v oblasti bytové politiky lze obecně rozdělit na koncepční a realizační. Primární povinností centrálních orgánů je formulovat bytovou politiku a zajistit nezbytné nástroje pro její realizaci. V České republice je stát v oblasti bytové politiky reprezentován Parlamentem ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj (sekce bytové politiky) a Ministerstvem financí. Stát vytváří technické, legislativní a finanční podmínky pro realizaci bytové politiky a formuluje koncepci i cíle této politiky. Může se zúčastnit financování bytové výstavby, iniciovat vznik různých institucí a delegovat svoji působnost na nižší územní celky. Určuje rámcově směry vývoje. Plánování má charakter nepřetržitého monitorování měnících se podmínek řízení změn pomocí ekonomických nástrojů (daně, půjčky, subvence atd.). Kraje Kraje jako vyšší územně správní celky začaly fungovat od roku 2002, proto ještě nestačily vytvořit konkrétní dokumenty týkající se oblastí bydlení (tzv. krajské bytové koncepce). Je to způsobeno především tím, že nebyly dostatečně vyjasněny kompetence krajů v oblasti bydlení. I přes tyto nedostatky se kraje o rozvoj svého území starají a zabývají se jím, a to tak, že vytváří strategické rozvojové dokumenty, ve kterých se problematiky bydlení dotýkají alespoň nepřímo. Dosud fungují jako prostřední článek mezi přijatou koncepcí statní politiky bydlení a její realizací na úrovni obcí. Konkrétní aktivity kraje v oblasti bydlení jsou například tyto: kraje monitorují stav v oblasti bytové politiky a možnosti podpory bydlení na území kraje a spolupracují s městy a obcemi v oblasti přípravy a realizace jejich záměrů v oblasti bydlení, zabezpečují a koordinují jednotný postup a činnost obcí jako orgánů územního plánování při pořizování, zpracování a schvalování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů či aktualizují plán investiční výstavby v souladu s rozvojem kraje. Místní úroveň V naší současné praxi se můžeme na orgány na místní úrovni dívat ze dvou úhlů pohledu, a to jednak jako na orgány veřejné správy vykonávající přenesenou působnost státní správy např. v územním plánování, stavebním řádu, sociální péči atd., kde zabezpečují racionální využití nenahraditelné půdy, ochrany životního prostředí, proporcionalitu rozvoje územních celků. V oblasti samostatné působnosti obcí – samosprávě, jim přísluší

10

tvorba rozvojových dokumentů, zabezpečování technické infrastruktury, iniciování bytové výstavby, využívání finančních prostředků státu, formulování místní bytové politiky a organizování sociální pomoci. Soukromé a ostatní subjekty Vedle státních a obecních orgánů se na bytovém trhu vyskytuje mnoho jiných, převážně soukromých subjektů, a to zisková a nezisková sdružení (tzv. třetí sektor). Tyto subjekty mají vlastní cíle a strategie. Kromě domácností, které fungují na straně poptávky a jsou iniciátory bytové výstavby, sem dále patří subjekty zajišťující vlastní výstavbu a financování (stavební firmy, banky, bytová družstva aj.), subjekty zajišťující dopravní služby k bydlení (subjekty zajišťující dodávky elektřiny, plynu, vody, odvoz odpadu apod.), realitní kanceláře, výzkumná pracoviště a centrální úřady, politické strany (prosazováním zájmů svých členů a voličů v Parlamentu), různá sdružení občanů a odborové organizace.

2.2 Legislativní rámec bydlení Seznam základních právních předpisů a sdělení v oblasti bydlení 3 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a novela č. 132/2011 Sb., Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění zákona č. 403/1990 Sb., zákona č. 529/1990 Sb., zákona č. 229/1991 Sb., zákona č. 540/1991 Sb., zákona 302/1999 Sb., zákona č. 522/2002 Sb. a zákona č. 360/2005 Sb. Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 280/1996 Sb., zákona č. 97/1999 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb. zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 171/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 345/2009 Sb. Nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník, ve znění nařízení vlády č. 174/2009 Sb. Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č.391/2002 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 61/2005 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb.

3

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, platnost k datu 12. 10. 2012

11

Nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění nařízení vlády č. 294/2001 Sb., nařízení vlády č. 141/2002 Sb., nařízení vlády č. 145/2003 Sb. a nařízení vlády č. 303/2005 Sb. Nařízení vlády č. 494/2000 Sb., o podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť, ve znění nařízení vlády č. 99/2007 Sb. Nařízení vlády č. 80/2001 Sb., o rozsahu a podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z hypotečních úvěrů poskytnutých fyzickým osobám Nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů, ve znění nařízení vlády č. 398/2002 Sb., nařízení vlády č. 152/2004 Sb., nařízení vlády č. 325/2006 Sb., nařízení vlády č. 118/2009 Sb. a nařízení vlády č. 310/2009 Sb. Vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele Nařízení vlády č. 396/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na opravy a modernizace bytů, ve znění nařízení vlády č. 397/2002 Sb., nařízení vlády č. 59/2004 Sb., nařízení vlády č. 145/2006 Sb., nařízení vlády č. 98/2007 Sb. a nařízení vlády č. 322/2009 Sb. Nařízení vlády č. 466/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení k úhradě nákladů spojených s jeho správou Nařízení vlády č. 97/2002 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu osobami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 665/2004 Sb. a nařízení vlády č. 98/2007 Sb. Nařízení vlády č. 249/2002 Sb., o podmínkách poskytování příspěvku k hypotečnímu úvěru osobám mladším 36 let, ve znění nařízení vlády č. 32/2004 Sb. Nařízení vlády č. 394/2002 Sb., o poskytnutí finanční pomoci v oblasti bydlení fyzickým osobám postiženým povodněmi, ve znění nařízení vlády č. 234/2005 Sb. a nařízení vlády č. 236/2006 Sb. Nařízení vlády č. 395/2002 Sb., o poskytnutí nenávratné finanční pomoci v oblasti bydlení fyzickým osobám nebo obcím postiženým povodněmi na úhradu nákladů spojených s odstraněním stavby pro bydlení, ve znění nařízení vlády č. 237/2006 Sb. Nařízení vlády č. 396/2002 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu fyzickými osobami postiženými povodněmi v roce 2002, ve znění nařízení vlády č. 446/2002 Sb. a nařízení vlády č. 324/2009 Sb. Nařízení vlády č. 104/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro fyzické osoby postižené povodněmi v roce 2002, ve znění nařízení vlády č. 271/2003 Sb. Nařízení vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby, ve znění nařízení vlády č. 98/2007 Sb. Nařízení vlády č. 370/2004 Sb., o rozsahu a podmínkách použití finančních prostředků k úhradě úvěrů zajištěných Státním fondem rozvoje bydlení, ve znění nařízení vlády č. 438/2009 Sb.

12

Nařízení vlády č. 371/2004 Sb., kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek, ve znění nařízení vlády č. 151/2006 Sb. Nařízení vlády č. 616/2004 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením bytu některými osobami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 360/2006 Sb., nařízení vlády č. 427/2006 Sb. a nařízení vlády č. 98/2007 Sb. Zákon č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech (zákon o podpoře výstavby družstevních bytů), ve znění zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. Nařízení vlády č. 465/2005 Sb., vydané na základě zmocnění uvedeného v zákoně o podpoře výstavby družstevních bytů. Nařízení vlády č. 28/2006 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru ke krytí části nákladů spojených s modernizací bytu některými osobami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 146/2006 Sb., nařízení vlády č. 98/2007 Sb. a nařízení vlády č. 323/2009 Sb. Nařízení vlády č. 63/2006 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s opravami panelového domu Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 150/2009 Sb. Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 180/2009 Sb., ze dne 25. června 2009 o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za jeden m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za jeden m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt Nařízení vlády č. 333/2009 Sb., částka 104 z 29. 9. 2009 o podmínkách použití finančních prostředků SFRB ke krytí části nákladu spojených s výstavbou sociálních bytů formou dotace právnickým a fyzickým osobám, ve znění nařízení vlády č. 228/2010 Sb. Nařízení vlády č. 284/2011 Sb., o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků SFRB formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území ČR.

13

3

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ V OBLASTI BYDLENÍ

3.1 Atraktivita města v oblasti bydlení Atraktivita města v oblasti bydlení byla posuzována v rámci zpracované studie pro město Vsetín RNDr. Milanem Poledníkem v květnu 2011. Ve studii se uvádí, že atraktivita sídla je utvářena zejména: ekonomickou prosperitou (nabídkou pracovních míst v rámci regionů dojížďky za prací), tato prosperita se zrcadlí především v úrovni nezaměstnanosti, dále v úrovni příjmů obyvatel a vybavenosti domácností (např. automobily, druhým bydlením) vlastní atraktivitou bydlení (velikosti sídla, úrovní vybaveností, kvalitou životního prostředí, obytného prostředí a rekreačního zázemí, atd.), Obytná atraktivita sídel je patrná především z obvyklých (tržních) cen bydlení - bytů. Projevuje se bez ohledu na rozvoj tržního prostředí. Jestliže tržní cena staršího bytu se ve městě Vsetíně pohybuje v současnosti kolem 1,2 miliónu Kč (standard IRI), pak je tato cena stále vyšší než u podobných měst na Ostravsku nebo v severních Čechách, ale naopak mírně menší než u většiny podobných (okresních) měst v ČR. Vývoj cen bytů byl po roce 2005 obecně ovlivněn vysokým tempem růstu, po roce 2008 poklesem cen. Vsetín z tohoto vývoje výrazněji nevybočoval. Mírně podprůměrná atraktivita města, bydlení v něm, se promítá především do záporného migračního salda města (vyplývajícího z ochoty obyvatel se do města přistěhovat či se z města vystěhovat). Migrace se negativně dotýká zejména mladých rodin a z neatraktivních sídel častěji migrují ženy – vše tedy zakládá další zhoršení podmínek přirozené reprodukce obyvatel. Tab. 1. Srovnání tržní (obvyklé) ceny bytů ve městě Vsetín s vybranými městy

Vsetín

Počet obyvatel 28261

Valašské Meziříčí

27362

405

518

770

1446

1336

1290

Rožnov p. Radh.

17129

428

566

776

1459

1328

1311

Ostrava

310078

320

406

478

1347

1178

1087

Orlová

33717

272

291

310

899

771

722

Město

1999

2003

2005

2008

2009

2010

450

534

732

1456

1320

1211

Zlín

78285

700

974

1058

1738

1604

1486

Brno

366757

820

1192

1142

2186

2156

2080

Praha

1181610

1300

1843

1809

3268

3233

2887

Zdroj: podle – IRI spol. s r.o. Brno, ( standard bytu – 68m2, opotřebení cca 40%, běžná poloha)

14

Od roku 2008 je v rámci systému územního plánování prováděno hodnocení vyváženosti základních pilířů udržitelného rozvoje. V rámci posouzení území je posuzován stav životního prostředí, hodnocení soudržnosti obyvatel území a hospodářské podmínky území. Pro ORP Vsetín bylo zpracováno hodnocení společností Ekotoxa s.r.o v roce 2008, aktualizováno v roce 2010. Ze závěrů vyplývá, že v území je nerovnovážný a nepříznivý stav hospodářského pilíře a mírné problémy v soudržnosti společenství obyvatel území (pokles počtu obyvatel, stárnutí populace, projevující se především na velkých panelových sídlištích města). Rozvojový potenciál města je omezený zejména podprůměrnou dopravní dostupností, širší polohou regionu, a na druhé straně dosud dostatečně nevyužívá rekreační atraktivity území.

3.2 Podmínky rozvoje území města v oblasti bydlení Politika územního rozvoje České republiky 2008 Vláda České republiky schválila dne 20. července 2009 „Politiku územního rozvoje České republiky 2008“ (PÚR ČR 2008) usnesením vlády č.926/2009. Sdělení o schválení Politiky územního rozvoje bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů č.270/2009. Stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje a dále významné oblasti se specifickými problémy, koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy se stanovují kriteria a podmínky pro rozhodování o možnostech změn v jejich využití. Území města Vsetína neleží v žádné z rozvojových oblastí a rozvojových os. Městem prochází koridor kapacitní silnice „S2“ pro silnici I/57 (propojení rychlostních komunikací R48 a R49) a leží na trase koridoru konvenční železniční dopravy „C-E40b“ (trat č. 280 Hranice na Moravě – hranice ČR). Pro rozvoj města vyplývají z PÚR ČR 2008 republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Zásady územního rozvoje Zlínského kraje Zásady územního rozvoje Zlínského kraje (ZUR ZK) byly vydány Zastupitelstvem Zlínského kraje dne 10. 9. 2008 pod č. usn. 0761/Z23/08 a nabyly účinnosti 23. 10. 2008. Aktualizace Zásad územního rozvoje Zlínského kraje byla vydána Zastupitelstvem Zlínského kraje usnesením č.0749/Z21/12 dne 12. 9. 2012 a nabyla účinnosti dne 5. 10. 2012. Pro město Vsetín v oblasti bytové koncepce vyplývají ze ZUR ZK obecně definované priority územního plánování a zásady pro rozhodování o změnách v území vyplývající z postavení města v rozvojové ose nadmístního významu N-OS1 - Vsetínské.

15

Územní a prostorové analýzy - „Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vsetín 2010 – aktualizace“ – EKOTOXA s.r.o. Tento materiál byl zpracován nad územně analytickými podklady v rozsahu města Vsetín jako obce s rozšířenou působností. Analýza týkající se demografického vývoje a bydlení je popsána dále v dokumentu koncepce. Územní plán Vsetín 4 Územní plán Vsetín byl vydán formou opatření obecné povahy č. 1/2010 Zastupitelstvem města Vsetín dne 8. 4. 2010 usnesením č. Z/35/3. Opatření obecné povahy č. 1/2010 nabylo účinnosti dne 24. 4. 2010. Změna č. 1 územního plánu Vsetín byla vydána opatřením obecné povahy č. 1/2012 usnesením č. Z/17/18 ze dne 26. 6. 2012, které nabylo účinnosti 28. 7. 2012. Návrh územního plánu města vychází z optimálních možností rozvoje a využití daného území a rovněž z odhadnutých předpokladů rychlosti přirozeného vývoje. V případě města Vsetína lze předpokládat zvolnění tempa růstu počtu obyvatel, případně i krátkodobé snížení počtu. V dlouhodobějším průmětu je však nejpravděpodobnější velmi mírné zvyšování počtu bydlících osob. Koncepce rozvoje území města a výchozí hodnoty pro jeho rozvoj Plochy pro bydlení jsou v návrhu územního plánu soustředěny především v blízkosti středové části města, v Bobrkách, v části údolí Jasenky, v části Semetína, v Rokytnici a v Janišově. Jde o polohy s členitější terénní konfigurací. Převážná část středu města je vymezena jako plochy smíšené obytné, které umožňují umístění staveb pro bydlení (v rodinných i bytových domech), pozemky občanského vybavení, veřejných prostranství a dále pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Menší části ploch jsou vymezeny jako monofunkční (BH, O, OK, OS). Výrobní aktivity jsou posilovány v severozápadní části města (Bobrky). Řešeny jsou také problémy dopravy, které reagují na současný stav a výhledové zatížení místních komunikací nově navrženými plochami. Všechny záměry rozvojových ploch byly vedeny snahou o vzájemnou koordinaci jednotlivých urbanistických funkcí, jejich provázanost a spolupůsobení a minimální obtěžování. Jednoznačným cílem bylo vytvořit předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který zajišťuje hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

4

Výtah z územního plánu Vsetín týkající se koncepce bydlení je součástí přílohy č. II.

16

Koncepce rozvoje bydlení Převážná část bytového fondu města se nachází v zástavbě bytových domů. Pouze necelá jedna pětina počtu bytů města je tvořena rodinnými domy. Svědčí to o bouřlivém období rozvoje města v letech, kdy řešení bytového problému mělo charakter soustředěné výstavby bytových domů. V posledním desetiletí vývoje města poklesly přírůstky nových bytů v bytových domech a převážila výstavba rodinných domů. Města velikosti asi 30 tisíc obyvatel mají obvykle podíl bytů v RD výrazně vyšší. Budoucí tendenci lze spatřovat v postupném vyrovnávání disproporce mezi počty bytů v bytových domech a v rodinných domech ve prospěch RD. Proto jsou v územním plánu navrženy nové plochy převážně pro zástavbu v rodinných domech a to i v souvislosti, že již nejsou společenskopolitické podmínky pro velkou výstavbu tzv. komplexní bytové výstavby a také prostorové a terénní podmínky dalšího rozvoje města odpovídají spíše rozvoji individuální formy bydlení či malým skupinám bytových domů. Nicméně i v dalším desetiletí je třeba počítat s možností výstavby bytových domů - ovšem s vyšší estetickou a architektonickou kvalitou i s vyšším plošným standardem i vybavením bytů.

Prognóza potřeby bytů Prognóza potřeby bytů vychází z předpokladů demografického vývoje a růstu standardu bydlení. Je třeba počítat i s tím, že část navržených ploch pro bydlení bude v aktuální době vlastnicky nedosažitelná. Navržených ploch proto musí být o tuto část více. Podle prognózy potřeby bytů má být celkový počet navrhovaných bytů v územním plánu v optimální variantě cca 2 015 bytů. Plochy v údolní nivě řeky Bečvy jsou již prakticky všechny stavebně využity. Návrh potřebného množství ploch bydlení proto nezbytně vede k využívání nových ploch i v terénně velmi obtížných základových podmínkách a s problémy při zajištění technické i dopravní infrastruktury. Z hlediska urbanistické koncepce rozvoje ploch bydlení byla převaha ploch navržena v návaznosti na středovou část města. V koncových částech údolí (Semetín, Horní Jasénka, Jasenické údolí - Červenka) zůstává i nadále volný, extenzívní způsob zástavby v krajině.

Návrh ploch bydlení Plochy s rozdílným způsobem využití resp. plochy bydlení jsou v řešení územního plánu charakterizovány jako plochy, ve kterých převládá bydlení. Plochy zahrnují zpravidla pozemky bytových domů, pozemky rodinných domů, pozemky související dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského vybavení.

17

Plochy bydlení jsou navrženy v několika kategoriích jako plochy s rozdílným způsobem využití: BI BH

Plochy bydlení - bydlení individuální, Plochy bydlení - bydlení hromadné.

Navrženo je celkem 8 lokalit pro bydlení hromadné o celkové výměře přes 11 ha, což může reprezentovat 700 až 900 bytů. Vzhledem k tomu, že jde o plochy se značně členitou terénní konfigurací, reálnější bude zřejmě spodní hodnota. Pro bydlení individuální je navrženo celkem 90 lokalit o výměře cca 175 ha a bude na nich možné umístit pravděpodobně 1400 – 1500 RD o velikosti pozemků asi 1200 m2. V nově navržených plochách by bylo tedy možno umístit 2100 až 2400 bytů. Kromě těchto ploch (návrhové lokality BI a BH) počítáme i s tím, že stavby pro bydlení budou nebo mohou být umísťovány i do stávajících ploch BH a BI, tj. zahuštění zástavby, dále do stávajících ploch i navrhovaných ploch smíšených SO.1, SO.2 a rodinné domy i do SO.3 v souladu s funkčním vymezením příslušné kategorie. Územní plán je zveřejněn dálkovým přístupem: http://www.vsetin.eu/vydany-uzemni-plan-vsetin/ds-18639/archiv=0&p1=6837 https://juapzk.geostore.cz/Portal/DemoMapKlient/Default.aspx?themeID=1&MarQueryID=ED6D E480&MarQParamCount=1&MarQParam0=541630

18

4

ÚDAJE O OBYVATELSTVU

Obyvatelstvo každého sídla (města) představuje systém, vykazující ve svém chování značnou setrvačnost, ale i proměnlivost. Setrvačnost vykazuje především sociální a národnostní struktura, hodnotová a politická orientace obyvatel. Dynamické proměny v posledních letech vykázalo saldo migrace a změny počtu narozených, podobně jako v mnohých městech. Demografické charakteristiky obyvatel jednotlivých sídel jsou do značné míry odrazem jejich historického vývoje. Pro účely koncepce bydlení jsou zejména 5 použita data získaná ze zpracované demografické studie a statistické údaje získané Českým statistickým úřadem6.

4.1 Demografické ukazatele Jedním ze základních demografických ukazatelů je celkový vývoj počtu obyvatel ve městě z dlouhodobého hlediska (v tabulce uvedeno od roku 1869 – prvního moderního sčítání na území ČR).

4.1.1 Vývoj počtu obyvatel Tab. 2. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve městě Vsetín městská část Horní Jasénka Rokytnice Semetín Vsetín

Rok 1869 1900 1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001* 1.1.2011

676

943

860

947

860

743

600

1239

725 1102 1555

1535

1514

1430

4410

4490

4493

172

366

0

422

374

405

0

971

0

0

3706 6736 7229 14058 15386 19818 22357 24197 23053

celkem Vsetín 5107 8809 9727 16625 18213 22108 27932 29661 29190 Zdroj: ČSÚ

*sčítání lidu k 1. 3. 2001, podle údajů ČSÚ

5

Studie školství – město Vsetín, zpracovatel: RNDr. Poledník Milan, květen 2011

6

Statistické údaje ČSÚ ze sčítání lidu z roku 2011 jsou uvedeny z předběžných výsledků sčítání lidu zveřejněných na webových stránkách ČSÚ s platností ke dni 1. 10. 2012

27296

19

Město Vsetín vykazuje v rámci měst České republiky poměrně neobvyklý dlouhodobý vývoj počtu obyvatel i jeho věkové a národnostní struktury. Už před druhou světovou válkou došlo v návaznosti na rozvoj zbrojního průmyslu k rychlému růstu počtu obyvatel města, který pokračoval prakticky v celém poválečném období. Imigrace přivedla do města původem většinou vesnické obyvatelstvo z okolí, ale i ze Slovenska, s poměrně pestrou národnostní strukturou. Prudký růst počtu obyvatel skončil naopak podobně jako u mnoha měst v osmdesátých letech 20. století, s ukončením výstavby panelových sídlišť (nabídky dotovaného nového bydlení). Podle evidence ČSÚ bylo na začátku roku 2011 ve Vsetíně 27296 obyvatel, tj. asi o 1700 obyvatel méně vzhledem k definitivnímu údaji z roku 2001. Průměrný roční úbytek počtu obyvatel v posledních 10 letech byl cca 190 osob ročně, jeho příčinou bylo zejména záporné saldo migrace. Z následující tabulky je patrný především pokles počtu narozených dětí, který má rozhodující vliv na počet žáků ve školním věku. Tento pokles zřejmě kulminoval v letech 1996-2002. V posledních letech, po roce 2004 došlo k mírnému růstu počtu narozených. Z dlouhodobějšího hlediska je však potřeba vnímat, že např. v období 1980-1989 byl průměrný roční počet narozených více než 420 dětí, a nelze předpokládat, že tato situace znovu nastane, počet narozených dětí kolem 300 dosáhl v posledních letech svého vrcholu. Negativní vývoj vykazuje migrace – od roku 1997 dochází ve městě k zápornému saldu migrace, zejména pod tlakem nezaměstnanosti. Jestliže v minulosti docházelo k výkyvům do kladného salda, pak v současnosti nic nenasvědčuje na možnou změnu. Záporné saldo migrace zmenšuje především počet mladých rodin a mladých žen, tj. výhledově negativně omezuje možnosti reprodukce obyvatel přirozenou měnou, urychluje proces stárnutí obyvatel ve městě. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel města Vsetína od r. 2001 - 2010

Zdroj : ČSÚ

20

Sociodemografické ukazatele - srovnání ve Zlínském kraji Ve Zlínském kraji žilo k 1. 1. 2010 celkem 591042 obyvatel. Oproti stavu z roku 2007 tak došlo v rámci kraje k nepatrnému nárůstu počtu obyvatel o 0,04%. V následující tabulce jsou srovnány dvě desetileté řady, a to 1997 až 2007, která byla hodnocena v původní studii RURÚ (rozbor udržitelného rozvoje území), a 1999 až 2009 (aktuální data). V posledním desetiletí došlo k nárůstu počtu obyvatel pouze ve čtyřech správních obvodech obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Dlouhodobě nejvyšší nárůst počtu obyvatel má SO ORP Vizovice. K relativně nejsilnějšímu poklesu počtu obyvatel dochází v SO ORP Luhačovice, v absolutních číslech jsou to SO ORP Vsetín a Zlín Tab.3. Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Zlínského kraje mezi lety 1997 – 2009 SO ORP Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín (jako ORP) Zlín Zlínský kraj

1997

2007

16171 21663 70696 20640 36066 35860 90753 54824 23554 42201 15799 69576 101628 599431

16 000 21 680 70 109 19 451 34 901 35 339 90 486 53 756 23 917 42 036 16 341 67 594 99 170 590780

rozdíl (2007x1997) abs. rel. % -171 17 -587 -1 189 -1 165 -521 -267 -1 068 363 -165 542 -1 982 -2 458 -8 651

1999

2009

-1,06 16 197 16019 0,08 21 652 21880 -0,83 70 603 70137 -5,76 20 028 19270 -3,23 35 856 34987 -1,45 35 990 35321 -0,29 90 659 90686 -1,95 54 769 53701 1,54 24 147 23841 -0,39 42 085 42235 3,43 15 935 16591 -2,85 69 393 67351 -2,42 101 025 99023 -1,44 598339 591042

rozdíl (2009x1999) abs. rel. % -178 228 -466 -758 -869 -669 27 -1 068 -306 150 656 -2 042 -2 002 -7 297

Zdroj : ČSÚ

V SO ORP Vsetín s 67 351 obyvateli došlo během obou sledovaných období k poklesu počtu obyvatel, a to o 2,85% mezi lety 1997 a 2007 a o 2,94% mezi lety 1999 a 2009. Samotná obec Vsetín počtem svých obyvatel 27558 vysoce převyšuje všechny ostatní obce správního obvodu. V následující tabulce jsou pro obce obdobně jako výše pro SO OPRP srovnány dvě desetileté řady, a to 1997 až 2007, která byla hodnocena v původní studii RURÚ, a 1999 až 2009 (aktuální data). Pro město Vsetín lze sledovat klesající tendenci ve vývoji počtu obyvatel.

-1,10 1,05 -0,66 -3,78 -2,42 -1,86 0,03 -1,95 -1,27 0,36 4,12 -2,94 -1,98 -1,22

21

Tab. 4. Počet obyvatel a jeho vývoj v obci a ORP Vsetín mezi lety 1997–2009

Obec Vsetín SO ORP Vsetín

rozdíl (2007x1997) abs. rel. %

1997

2007

30 728 69 576

27 963 -2 765 67 594 -1 982

-9,00 -2,85

rozdíl (2009x1999) abs. rel. %

1999

2009

29 722 69 393

27 558 -2 164 67 351 -2 042

-7,28 -2,94

Zdroj: ČSÚ Pozn.: Lhota u Vsetína byla v roce 1997 součástí obce Vsetín.

Graf 2: Vývoj počtu obyvatel Vsetína od roku 1970 - 2010

4.1.2 Migrační trendy obyvatel Následující grafy vyjadřují hlavní důvody poklesu počtu obyvatel, který ovlivňují zejména přirozené přírůstky obyvatel a migrace obyvatel. Z dlouhodobého hlediska lze vysledovat za hlavní migrační směry ORP Valašské Meziříčí, Praha, Brno, Zlín a Olomouc.

22

Graf 3: Důvod poklesu počtu obyvatel

Tab. 5. Migrační cíle obyvatel z města Vsetín

Zdroj: Proces 2011

V rámci odlivu obyvatelstva je nutno poznamenat, že nejčastější migrační cíl jsou obce v rámci ORP Vsetín, z čehož vyplývá silnější proces suburbanizace, tj. stěhování obyvatel do zázemí města (území ORP města Vsetína).

23

Z prezentovaných statistických dat a demografické studie RNDr. Poledníka vychází následující závěr v oblasti vývoje celkového počtu obyvatel: Po zvážení všech demografických faktorů (především nezaměstnanosti, migrace – atraktivity bydlení, vývoje počtu narozených a zemřelých) a provedení základních bilancí – byl přijat závěr, že do roku 2025 nejpravděpodobněji dojde k dalšímu mírnému poklesu počtu trvale bydlících obyvatel ve městě. Počet obyvatel v roce 2025 poklesne pod 26000. Podobně jako v předchozích prognózách je nutno zopakovat, že situace po roce 2011 nedává naději na růst počtu obyvatel, pokud do vývoje nezasáhne výrazněji např. silný investor (např. výstavba nového podniku minimálně s několika tisíci nových pracovních míst). Výrazné změny však zasáhnou věkovou strukturu obyvatel – prohloubí se proces stárnutí obyvatel, poklesne podíl dětí.

4.2 Struktura obyvatel z pohledu věku, pohlaví, vzdělání a národnosti Sledování uvedených ukazatelů má přímý význam pro plánování v bytové oblasti a bytové politice města. Měnící se struktura obyvatelstva vyvolává nové bytové potřeby, na které musí být město, zejména u ohrožených skupin obyvatelstva, připraveno. Prezentovaná data vycházejí zejména z oficiálně prezentovaných údajů ČSÚ – předběžné výsledky sčítání lidu v roce 2011.

4.2.1 Věková struktura obyvatel Skladba obyvatel dle věku vyjadřuje nejen rozdíly v zastoupení jednotlivých věkových skupin, ale poskytuje zároveň údaje o populačním vývoji. Z následujících podkladů vyplývá, že město Vsetín vykazuje poměrně vysoký podíl obyvatel ve věku 65 a více let a projevuje se současný trend stárnutí obyvatelstva.

Tab. 6. Obyvatelstvo města Vsetína podle věku 26.3.2011 Obyvatelstvo celkem

v tom ve věku

0 - 14 let

15 - 64 let

65 a více let včetně nezjištěno

Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy

Zdroj: ČSÚ. SLDB 1991, 2001 a 2011(předběžné výsledky).

1.3.2001

3.3.1991

27 150

29 190

29 661

3 836 2 011 1 825 18 772 9 221 9 551 4 542 1 822 2 720

4 787 2 420 2 367 20 763 10 198 10 565 3 640 1 404 2 236

6 734 3 446 3 288 19 887 9 668 10 219 3 040 1 207 1 833

24

Graf 4 : Obyvatelstvo města Vsetína podle věku – srovnání 1991, 2001, 2011

Zdroj: ČSÚ. SLDB 1991, 2001 a 2011(předběžné výsledky).

Graf 5: Proces stárnutí obyvatel města Vsetína – od r. 1995 - 2010

Zdroj: ČSÚ

25

4.2.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a druhu pobytu Z uvedených statistických údajů vyplývá, že v průběhu sledovaných let zůstává zachovaný poměr mezi muži a ženami, přičemž žen je v průměru 51,9% z celkového počtu obyvatel. Ke změnám dochází v celkovém počtu cizinců přihlášených k pobytu, nárůst na 160% oproti předchozímu sledovanému období roku 2001. Tab. 7. Obyvatelstvo města Vsetína podle pohlaví a druhu pobytu 26.3.2011 Obyvatelstvo celkem

1.3.2001

3.3.1991

27 150

29 190

29 661

z celku cizinci

13 054 14 096 27 022 128 274

14 022 15 168 29 085 105 171

14 321 15 340 29 661 . .

Narození v obci trvalého bydliště

15 193

16 081

16 428

v tom pohlaví v tom druh pobytu

Muži Ženy Trvalý Dlouhodobý

Zdroj: ČSÚ. SLDB 1991, 2001 a 2011(předběžné výsledky).

Graf 6 : Obyvatelstvo města Vsetína dle pohlaví a druhu pobytu

Zdroj: ČSÚ. SLDB 1991, 2001 a 2011(předběžné výsledky).

26

Z níže uvedených statistik vyplývá, že dochází ke zvyšování podílu počtu svobodných a rozvedených mužů i žen a snižování počtu osob žijících v manželství, přičemž mezi sledovanými obdobími došlo k poklesu ženatých mužů o 5% a poklesu počtu vdaných žen o 8%. Tento trend bude znamenat zvýšené požadavky na bydlení jedinců. Tab. 8. Obyvatelstvo města Vsetína podle pohlaví a rodinného stavu 26.3.2011 Muži celkem

z toho

3.3.1991

13 054

14 022

14 321

svobodní

6 004

6 120

.

Ženatí rozvedení ovdovělí

5 448 1 255 322

6 568 961 304

7 159 . .

14 096

15 168

15 340

svobodné

5 034

5 296

.

vdané rozvedené ovdovělé

5 537 1 875 1 625

6 611 1 535 1 666

7 239 . .

Ženy celkem

z toho

1.3.2001

Zdroj: ČSÚ. SLDB 1991, 2001 a 2011(předběžné výsledky).

Graf 7: Obyvatelstvo města Vsetína podle pohlaví a rodinného stavu

Zdroj: ČSÚ. SLDB 1991, 2001 a 2011(předběžné výsledky).

27

4.2.3 Struktura obyvatel podle dosaženého vzdělání V oblasti dosaženého vzdělání došlo mezi sledovanými obdobími k výraznému nárůstu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a také ke zvýšení počtu obyvatel s úplným středním vzděláním. Zároveň se zvýšil počet obyvatel bez vzdělání. Tab. 9. Obyvatelstvo města Vsetín podle nejvyššího ukončeného vzdělání

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) a vyšší z toho nejvyšší odborné včetně nástavbového ukončené vysokoškolské vzdělání bez vzdělání (neukončený 1.stupeň ZŠ) neuvedeno

% % % 26.3.2011 1.3.2001 3.3.1991 23 314 100 % 24 403 100 % 22 927 100 % 3 648 15,6 % 5 151 21,1 % 6 539 28,5 % 7 273 31,2 % 8 369 34,3 % 7 908 34,5 %

8 268 35,5 %

8 117 33,3 %

6 356 27,7 %

3 128 13,4 %

2 378 9,7 %

1 762 7,7 %

94

0,4 %

69 0,3 %

42 0,2 %

903

3,9 %

319 1,3 %

320 1,4 %

Zdroj: ČSÚ. SLDB 1991, 2001 a 2011(předběžné výsledky).

Graf 8 : Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání

Zdroj: ČSÚ. SLDB 1991, 2001 a 2011(předběžné výsledky).

28

4.2.4 Struktura obyvatel podle národnosti a státního občanství Vzhledem k tomu, že při sčítání lidu v roce 2011 byl údaj o národnosti nepovinným údajem, nelze objektivně vyhodnotit změny uvedené ve sledovaných obdobích. Z údajů o státním občanství vyplývá, že došlo k navýšení počtu obyvatel ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu, kteří jsou přihlášeni k pobytu ve městě Vsetín, celkem jde o navýšení o 81 obyvatel.

Tab. 10. Obyvatelstvo města Vsetína podle národnosti 26.3.2011 Obyvatelstvo celkem

z toho národnost

česká moravská slezská slovenská polská německá romská neuvedeno

1.3.2001

3.3.1991

27 150

29 190

29 661

15 803 2 679 4 248 21 5 47 6 795

26 178 1 651 1 402 30 10 80 461

18 261 10 415 22 600 37 10 213 .

Zdroj: ČSÚ. SLDB 1991, 2001 a 2011(předběžné výsledky).

Tab. 11. Obyvatelstvo města Vsetína podle státního občanství 26.3.2011

1.3.2001

3.3.1991

Obyvatelstvo celkem

27 150

29 190

29 661

Česká republika Slovensko Německo z toho podle státního občanství Polsko Ukrajina Rusko Vietnam

26 720 112 3 20 18 6 55

28 906 70 4 16 3 9 31

. . . . . . .

Zdroj: ČSÚ. SLDB 1991, 2001 a 2011(předběžné výsledky).

29

4.3 Specifické skupiny obyvatel V rámci tvorby koncepce bydlení ve městě Vsetíně je nezbytné zohlednit potřeby a situaci specifických skupin obyvatelstva, které je z důvodu věku, zdravotního postižení, sociální situace či jiných vážných důvodů znevýhodněno a nemá schopnosti samostatného bydlení na trhu s byty. Mezi ohrožené skupiny obyvatel můžeme zařadit seniory, osoby se zdravotním postižením a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Těmto skupinám obyvatel náleží podpora v podobě sociálního bydlení, kterou poskytuje město Vsetín nebo poskytovatelé sociálních služeb.

4.3.1 Senioři V rámci statistických zjištění jsou za seniory v ČR považováni občané ve věku nad 65 let. Ze sčítání lidu vyplývá, že také v našem městě dochází v souladu se stárnutím populace k výraznému zvyšování počtu osob v seniorském věku. V roce 2011 byl počet obyvatel ve věku nad 65 let celkem 4542, což bylo v poměrovém vyjádření 16,7% z celkového počtu obyvatel města. Pro srovnání s předchozími obdobími, kdy v roce 2001 činil poměr seniorů 12,4% a v roce 1991 pouze 10,2% z celkového počtu obyvatel. Bytové potřeby seniorů jsou přímo závislé na věku, zdravotním stavu a úrovni schopnosti péče o vlastní osobu. Pokud je senior nezávislý na péči jiné osoby, běžně využívá vlastní nebo nájemní bydlení. V rámci cílové skupiny potřebují podporu v oblasti bydlení zejména tito senioři: Senioři, vyžadující pomoc při sebeobsluze, závislí na péči jiné osoby Senioři, vyžadující pomoc z důvodu poruch paměti nebo duševního onemocnění Senioři s poruchou mobility Senioři „bez přístřeší“ Senioři s různými typy závislosti (alkoholu a návykových látkách) Existující formy podpory bydlení pro seniory: Bydlení s podporou terénní sociální služby: Současným trendem v sociální práci je snaha o zachování seniora co nejdéle v jeho sociálním prostředí. Za tímto účelem jsou poskytovány pečovatelské služby nebo služba osobní asistence, které poskytují podporu seniorovi přímo v jeho domácnosti. Obyvatelům Vsetína jsou tyto služby dobře dostupné. Bydlení v bytech zvláštního určení – DPS Město Vsetín navíc disponuje byty zvláštního určení, kde je v domě provozována pečovatelská služba. Město Vsetín disponuje 258 byty zvláštního určení. Domov pro seniory Ve městě Vsetín je v současné době provozován jeden domov pro seniory s kapacitou 32 míst.

30

Domov se zvláštním režimem Domov s kapacitou 20 lůžek je určen seniorům s poruchami paměti, orientace a Alzheimerovou chorobou. Potřebnost kapacit v oblasti seniorského bydlení můžeme kvalifikovaně odhadnout z počtu žádostí o přidělení bytu zvláštního určení. Potřebnost kapacit v domovech pro seniory dokládají poskytovatelé sociálních služeb. Dlouhodobě je hodnocen počet lůžek v domovech pro seniory na Vsetíně za nedostatečný, poskytovatel služby eviduje cca 50 žádostí o umístění. Řada seniorů tak musí žádat do zařízení mimo město a přerušením sociálních vazeb tak dochází ke zhoršení kvality života seniorů. Město Vsetín proto partnersky spolupracuje s Diakonií ČCE Vsetín, provozovatelem obou domovů, a podporuje aktivity organizace, směřující k rozšíření kapacit v Domově pro seniory Ohrada i plánované rekonstrukci a vybudování Domova pro seniory Vyhlídka (na ulici Strmá).

4.3.2 Osoby se zdravotním postižením Přesné zjištění velikosti této cílové skupiny je problematické, protože neexistuje jednotná a přesná statistika. Pro účely koncepce proto dokládáme kvalifikovaný odhad, který se opírá o statistická zjištění v ČR, provedená ČSÚ v roce 20087 a počty uživatelů sociálních služeb ve Vsetíně. Z výsledků ČSÚ vyplývá odhad, že podíl osob se zdravotním postižením v populaci činí 9,87%, což by v přepočtu na město Vsetín činilo 2 680 obyvatel. Sociální služby nyní využívá ve Vsetíně 1 053 osob se zdravotním postižením. Míra soběstačnosti osob se zdravotním postižením se od středního věku relativně rychle snižuje s přibývajícími lety. Zatímco ve věku 45 – 59 let bylo zcela soběstačných 62 % postižených lidí, ve věkové skupině 60 – 70 let to bylo 48% a ve věku nad 75 let už jen 18%. Potřeba pomoci rapidně stoupá se závažností postižení – se stupňující se mírou postižení pochopitelně klesá míra soběstačnosti handicapovaných osob.

7

Český statistický úřad , Odbor statistik rozvoje společnosti ČSÚ ve spolupráci s ÚZIS, Mgr. V.Kalnická, RNDr.J. Votinský, Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007, Praha 2008, Kód publikace : 3309-08

31

Mezi osoby se zdravotním postižením řadíme zejména: Osoby s tělesným postižením Osoby s mentálním postižením Osoby se zrakovým postižením Osoby se sluchovým postižením Osoby s chronickým duševním onemocněním Osoby s kombinovaným postižením U osob se zdravotním postižením se v oblasti bydlení projevují specifické potřeby na úpravu v bytě, které mají sloužit k odstranění bariér, daných typem zdravotního postižení. Podpora samostatného bydlení nebo umístění občana se zdravotním postižením do pobytového zařízení sociálních služeb je realizováno za situace, kdy občan není schopen bez pomoci zajistit péči o vlastní osobu. Existující formy podpory bydlení pro osoby se zdravotním postižením: Byty zvláštního určení (DPS) v majetku města Vsetína Týdenní stacionář Je určen pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením, provozován neziskovou organizací, pobyt uživatele je zde možný pouze v pracovních dnech. Ve městě Vsetíně není žádný typ pobytového zařízení s nepřetržitým provozem, který by nabízel v rámci sociální služby ubytování osobám se zdravotním postižením.

4.3.3 Osoby ohrožené sociálním vyloučením Mezi osoby ohrožené sociálním vyloučením řadíme jednotlivce nebo skupiny obyvatel, kteří mají z důvodu tíživé sociální nebo krizové životní situace nedostatek zdrojů pro uspokojování základních životních potřeb. Často žijí tito lidé na hranici chudoby, bez zaměstnání, přiměřeného bydlení a v deprivovaném prostředí. Bezdomovectví a sociální vyloučení spojené s absencí bydlení je jedním ze zásadních problémů, kterým je věnována pozornost v rámci strategie sociálního začleňování. Evropská federace národních sdružení pracujících s bezdomovci vytvořila typologii bezdomovectví a vyloučení z bydlení, nazvanou ETHOS. Typologie vychází z principu, že mít domov chápeme jako: mít přiměřené bydlení, které může osoba a její rodina výlučně užívat. Definuje čtyři formy vyloučení z bydlení: bez střechy, bez bytu, nejisté bydlení a nevyhovující bydlení. Typologie je vhodná pro monitoring bezdomovectví a plánování strategií v této oblasti. Typologii ETHOS obsahuje příloha č. VI.

32

Do cílové skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením můžeme zahrnout: Dlouhodobě nezaměstnané občany Jednotlivce a rodiny s dětmi s nízkými příjmy Národnostní a etnické menšiny Osoby bez přístřeší Osoby ohrožené ztrátou bydlení Osoby mající dluh na nájmu či službách Osoby žijící v přelidněných nevyhovujících bytech Osoby, které se nacházejí v hmotné nouzi dle zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi Občané propuštění z výkonu trestu odnětí svobody bez vlastního bydlení Osoby, které opouštějí pobytová zdravotnická nebo sociální zařízení a nemají vlastní bydlení Mladí dospělí, kteří opouštějí dětské domovy, výchovná zařízení pro mládež, domy na půl cesty Migranti a uprchlíci Osoby s trvalým bydlištěm na městském úřadě Vsetín (k 31. 10. 2012 – 988 osob) Město Vsetín se snaží předcházet sociálnímu vyloučení ohrožených skupin obyvatel přidělováním bytů z vlastního bytového fondu. Přidělování bytů se řídí pravidly, která zohledňují sociální potřebnost občana nebo rodiny. Uvedený výčet cílové skupiny ukazuje na všechny potenciální osoby ohrožené ztrátou bydlení. Pokud se již občan nebo rodina do tíživé situace dostal, je mu zajišťována podpora ze strany sociálních pracovníků města nebo poskytovatelů sociálních služeb. Podrobněji se proto budeme věnovat třem skupinám obyvatel, pro které jsou ve Vsetíně vybudovány sociální služby. Existující formy podpory bydlení pro osoby ohrožené sociálním vyloučením: Sociální byty v majetku města Vsetína Terénní sociální práce Azylový dům pro muže, noclehárna pro muže Azylový dům pro ženy a matky s dětmi

Ženy a matky s dětmi bez přístřeší Této cílové skupině poskytuje služby Azylový dům pro ženy a matky s dětmi o.p.s. - viz kap. 7.4. Následující tabulky zobrazují přehled o potřebnosti a využití zařízení. Tab. 12. Přehled o počtu ubytovaných osob v Azylovém domě Rok Dospělí

2007 25

2008 15

2009 28

2010 15

2011 25

Děti

17

28

21

20

39

celkem

42

43

49

35

64

33

Tab. 13. Rozdělení uživatelek Azylového domu dle místa bydliště Rok Vsetín ORP Vsetín Ostatní

2007 14 9 20

2008 15 10 18

2009 21 5 23

2010 10 14 14

2011 12 11 41

Tab. 14. Rozdělení uživatelek Azylového domu podle důvodu příchodu do Azylového domu Rok Domácí násilí Ztráta bydlení Jiné důvody

2007 21 12 10

2008 5 20 18

2009 23 15 11

2010 8 24 6

2011 18 40 6

Zdroj: Azylový dům pro ženy a matky s dětmi o.p.s.

Ztrátě bydlení /např. podnájmu/ v mnoha případech předchází domácí násilí, kvůli němuž ženy odcházejí ze společné domácnosti s agresivním partnerem, ale v době příchodu do Azylového domu jsou již evidovány v kolonce „ ztráta bydlení“, protože se jedná o aktuální situaci v době příchodu do Azylového domu.

Muži bez přístřeší Pro muže bez přístřeší je ve Vsetíně provozován azylový dům a noclehárna – podrobněji v kap. 7.3. – služby o.s. ELIM Vsetín. Následující tabulky poskytují přehled o využívání kapacit služeb. Můžeme z nich vysledovat zvyšující se počet uživatelů služby. Novým fenoménem jsou ženy bez přístřeší, o které byla rozšířena sociální práce od roku 2011. Tab. 15. Vývoj počtu lůžek a uživatelů v Noclehárně Elim Rok

2007

2008

2009

2010

2011

67

58

66

76

78

poskytnuto noclehů

1 412

2 290

2 082

2 250

1 577

počet lůžek v zařízení

12

12

12

12

12

počet uživatelů, kteří přešli z noclehárny na azylový dům

23

21

20

22

37

uživatelé s trvalým bydlištěm Vsetín

28

28

36

45

44

Trvalé bydliště ORP Vsetín

16

6

12

11

16

Trvalé bydliště mimo ORP Vsetín

23

24

18

20

18

počet uživatelů

Zdroj: ELIM Vsetín, o.s.

Od roku 2009 je vidět nárůst zájmu o službu noclehárny. Zvýšení poptávky je odrazem terénní práce a denního centra. Uživatelé přecházejí z noclehárny do azylového domu, tento trend se projevil úbytkem poskytnutých noclehů v roce 2011.

34

Tab. 16. Vývoj počtu lůžek a uživatelů v Azylovém domě 2007 56 10 663 32 39 10 7

Rok počet uživatelů poskytnuto noclehů počet lůžek v zařízení uživatelé s trvalým bydlištěm Vsetín Trvalé bydliště ORP Vsetín Trvalé bydliště mimo ORP Vsetín Zdroj: ELIM Vsetín, o.s.

2008 50 9 262 32 36 8 6

2009 56 10 575 32 33 15 8

2010 52 11 441 32 33 13 6

2011 74 11 257 34 41 20 13

Tab. 17. Způsob odchodu uživatelů z azylového domu

rok zůstávají v azylovém domě odcházejí do podnájmu vrací se zpět k rodině nastoupili do nemocnice zemřeli odchod do Domova pro seniory nebo zařízení sociálních služeb nástup na VT vrátili se na ulici odstěhovali se neznámo kam celkem uživatelů Zdroj: ELIM Vsetín, o.s.

2007 poče % t 32 57% 4 7% 0 0% 5 9% 3 5%

2008 počet

%

22 0 1 2 1

44% 0% 2% 4% 2%

2009 poče % t 32 57% 1 2% 1 2% 4 7% 1 2%

2010 poče % t 27 52% 5 10% 0 0% 1 2% 1 2%

2011 počet

%

30 19 1 1 0

41% 26% 1% 1% 0%

5

9%

6

12%

4

7%

6

12%

4

5%

0 5 2 56

0% 9% 4% 100%

0 12 6 50

0% 24% 12% 100%

1 8 4 56

2% 14% 7% 100%

0 6 6 52

0% 12% 12% 100%

1 10 8 74

1% 14% 11% 100%

Maximální doba, po kterou lze využívat službu azylového domu, je 18 měsíců, proto je poměrně výrazný počet uživatelů, kteří zůstávají v azylovém domě. Uživatelé volí jako následné bydlení z velké míry podnájem nebo ubytovny, ale také mnozí z nich se vracejí zpět na ulici. S nárůstem počtu mužů i žen bez domova se zvyšuje potřeba rozšíření kapacit a vybudování zcela nových: Potřeba vytvoření nových kapacit „tréninkového bydlení“ pro přechod mužů z azylového domu do nájemního bydlení Zřízení zcela nových kapacit v azylovém domě a noclehárně pro ženy bez přístřeší v počtu 5 lůžek

35

Etnické menšiny Ve městě Vsetíně jsou takto vydefinovanou cílovou skupinou etnické menšiny zejména Romové. Dle našeho odhadu zde žije cca 600 Romů, z toho asi 300 dětí. Toto číslo zahrnuje jak osoby, které jsou sociálně vyloučené nebo jsou vyloučením ohrožené, ale i osoby, o nichž se dá říci, že jsou plně integrované, nepotřebují sociální pomoc. Integrovaní Romové činí však zlomek z celkového počtu. Tuto skupinu tvoří zejména rodiny s dětmi. Velikost rodin variuje od mladých rodin s jedním dítětem až po „vysokopočetné“ rodiny s pěti až šesti dětmi. Rodin s 1-2 dětmi, bydlících v současné době na Vsetíně, je dle našeho odhadu cca 40 - 45%, tak jako rodin více početných a to se 3 – 4 dětmi (40 - 45%). Zbylou část tvoří ještě početnější rodiny, které mají 5 a víc dětí (10 - 20%). Soužití více rodin v jedné domácnosti je jevem poměrně častým. Zde je palčivý problém především v nedostatku prostoru, a to zejména pro děti, které nemají nerušené místo pro školní přípravu. Romové žijí ve více lokalitách, především se jedná o lokality: Poschla, Jiráskova 409, Jiráskova 1126, Tyršova 1272, Sušilova 1331 a 1335 a Nemocniční. V uvedených lokalitách je kumulace romských rodin, proto je zde zaměřena pozornost terénních sociálních pracovníků. Rodiny v převážné většině (70 %) bydlí v městských bytech, část z nich bydlí v bytech pronajatých od soukromých subjektů (20 %) a 10 % domácností je vlastníkem bytu. Z ekonomického pohledu je většina rodin závislá na systému sociálních dávek – tedy dávek státní sociální podpory a dávek pomoci v hmotné nouzi. Těmto příjmům by měla odpovídat i cenová hranice bydlení. Jen z části závislých na sociálních dávkách, kdy pracuje alespoň 1 z členů rodiny, je odhadem 10 – 15 % rodin. Vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti této cílové skupiny se dá předpokládat, že se i nadále bude obracet na město Vsetín s požadavky na zabezpečení bydlení v městských bytech. Prioritou by mělo být vytvoření systému vícestupňového bydlení. Model třístupňového prostupného bydlení: 1. stupeň: ubytovna s nízkou kvalitou bydlení 2. stupeň: levnější sociální byty, vyšší kvalita bydlení 3. stupeň: bydlení ve standardním bytu s podporou, aby se nájemce plně osamostatnil a získal byt/pronájem na běžném trhu s byty. Tyto tři stupně by měly být prostupné, ve všech fázích bude probíhat sociální práce s rodinou. V jednotlivých stupních budou stanovena jasná pravidla, která budou znamenat ukončení v daném stupni.

36

5

EKONOMICKÉ ANALÝZY

Významným faktorem rozvoje bydlení jsou faktory ekonomické, jenž jsou podmíněny celkovou ekonomickou prosperitou města, případně širšího regionu. Ekonomický růst vede ke stabilizaci až populačnímu růstu města. Rozvoj a příliv nových investic v regionu vyvolává potřebu pracovní síly, což je silný impuls, vyvolávající tlak na rozvoj podmínek pro bydlení. Trh práce, dostupnost a struktura pracovních míst, výše míry nezaměstnanosti, výše mezd se odráží v poptávce po bytech. Vysoká nabídka pracovních příležitostí výrazně zasahuje do fungování trhu s byty a naopak vyšší míra nezaměstnanosti, nízká nabídka pracovních míst nevyvolává nároky na bydlení. 8

5.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita obyvatel je důležitým ukazatelem, ze kterého vyplývá, jak velká část obyvatel města má vlastní příjmy ze zaměstnání a jak velká část obyvatel je závislá na jiných příjmech, zvláště ze sociálního a důchodového systému. V roce 2001 činil podíl ekonomicky aktivních obyvatel 51,8%, v současnosti došlo k poklesu na 49 %. Tab. 18. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity 26.3.2011 Obyvatelstvo celkem

1.3.2001

3.3.1991

27 150

29 190

29 661

2

13 328

15 132

15 697

Zaměstnaní

11 677

13 320

15 339

9 266 417 1 301 1 651 12 588

11 043 . . 1 812 13 814

. . . 358 13 964

Ekonomicky aktivní

zaměstnanci z toho zaměstnavatelé osoby pracující na vlastní účet nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní v tom

Zdroj: ČSÚ. SLDB 1991, 2001 a 2011(předběžné výsledky).

8

Vladimíra Šilhánková, Koncepce bytové politiky pro středně velká a malá města, Hradec Králové 2006, ISBN

80-903813-0-8, s. 136

37

5.2 Ekonomické subjekty Ekonomickou strukturu Vsetína lze charakterizovat z pohledu struktury podnikatelských subjektů působících na území města a také dle struktury ekonomické aktivity obyvatel. Graf 9 : Struktura ekonomických subjektů

Struktura ekonomických subjektů 3%

15%

40%

11%

31% Zemědělství, lesnictví, rybolov

Průmysl

Stavebnictví

Obchod, prodej, opravy a pohostinství

Ostatní

Zdroj: ČSÚ, data 2009

Tab. 19. Struktura ekonomických subjektů (podle odvětví, výběr)

Územní jednotka

Počet subjektů celkem

Zemědělství, lesnictví, rybolov

Průmysl

Vsetín

6181

159 (2,57 %)

939 (15,19 %)

Obchod, prodej, Stavebnictví opravy a pohostinství 683 (11,04 %)

1915 (31%)

Ostatní

2485 (40,2%)

Zdroj: ČSÚ, data 2009

Dle aktuálních dat z roku 2009 bylo ve Vsetíně celkem 6 181 ekonomických subjektů. Z toho největší podíl zaujímají služby v oblasti obchodu, prodeje, oprav a pohostinství 31 %, dále průmyslová odvětví s 15,19 %, stavební činností se zabývá 11,04 % subjektů a zemědělstvím 2,57 %. Na ostatní činnosti nespadající do zmíněných skupin připadá dohromady 40,2 %.

38

5.3 Zaměstnanost obyvatelstva Možnosti zaměstnanosti vytvářejí základní rámec prosperity každého sídla, přesněji řečeno regionu, který je formován běžnými podmínkami dojíždění za prací. Okres Vsetín je řazen k regionům s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností (podle typů regionů se soustředěnou podporou státu, které jsou vymezeny v § 4 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů). Tab. 20. Vývoj míry nezaměstnanosti v % Rok Česká republika Zlínský kraj v tom okresy: Zlín Uherské Hradiště Kroměříž Vsetín

1990 0,66 0,52

1991 4,13 5,84

1995 2,93 2,40

2000 8,78 8,14

2004 10,33 10,56

2007 6,1 6,1

0,27 0,31 0,73 0,93

1,97 3,75 6,55 7,80

1,60 1,29 3,24 4,01

6,89 7,18 9,83 9,53

9,34 8,90 12,84 12,24

5,3 5,2 7,4 7,1

1)

2010 9,2 10,7

2011 8,6 9,5

9,9 9,5 12,6 11,7

8,3 9,2 11,0 10,4

Zdroj: ČSÚ, 1) – nová metodika od r. 2007, pro rok 2010 a2011 údaje za měsíc duben

Míra nezaměstnanosti, počet uchazečů připadající na jedno pracovní místo a délka nezaměstnanosti jsou hlavními ukazateli na daném trhu práce. Vzhledem k dostupnosti potřebných dat se část údajů vztahuje primárně k okresu Vsetín. Vývoj míry nezaměstnanosti v rámci celého okresu udává následující tabulka, která zobrazuje počty uchazečů, volná pracovní místa a celkovou míru nezaměstnanosti od roku 2005 do srpna 2010.

Graf 10 : Vývoj míry nezaměstnanosti ve Vsetíně

Zdroj: MPSV, zpracoval Proces 2011

39

Graf 11 : Vývoj volných míst a nezaměstnaných

Zdroj: MPSV, zpracoval Proces 2011

Pro doplňující orientaci v postavení regionu (okresu) jsou uvedeny v následující tabulce míry nezaměstnanosti a úrovně mezd ve vybraných okresech a průměry ČR. Tato tabulka nebyla aktualizována s ohledem na skutečnost, že nejsou dostupné údaje o úrovni mezd za okresy ČR, pouze za kraje ČR. Údaje o kupní síle obyvatel poskytují za úplatu pouze soukromé firmy. V zásadě je však možné předpokládat, že postavení okresu Vsetín se výrazněji nezměnilo.

Tab. 21. Nezaměstnanost – pořadí mezi okresy a průměrné mzdy

Okres Praha Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Vsetín Zlín

Nezaměstnanost 2007– pořadí ze 77 okresů v ČR pořadí* 1. 69. 60. 76. 51. 64. 72. 54. 30.

Zdroj: ČSÚ, *1.-nejlepší ze 77 okresů

průměrná hrubá mzda - r.2005 Kč/měsíc 23933 15227 16717 15934 17199 15733 19526 16261 17261

pořadí ze 77 okresů v ČR r.2005 pořadí* 1. 69. 29. 43. 22. 51. 6. 35. 21.

průměrná hrubá mzda - r.2002 Kč/měsíc 19897 12677 14301 13365 14279 12237 16627 14266 xx

pořadí ze 77 okresů v ČR - r.2002 pořadí* 1. 69. 24. 46. 25. 51. 3. 26. x

40

5.4 Náklady na bydlení Hlavní spotřební vydání domácností související s bydlením představuje zejména: Nájemné z bytu – jedná se o nájemné placené nájemníky za první (hlavní) bydliště (čisté nájemné, splátka anuity, dotace fondu oprav, pojištění domu, příspěvek na správu domu a pozemku apod.) a ostatní nájemné (nájemné za druhé a další bydliště, za garáž související s bydlením apod.) Elektrická a tepelná energie, plyn, paliva - elektrická energie; plynná paliva; kapalná paliva; tuhá paliva; teplá voda, pára apod. Dodávka vody a jiné služby související s bydlením - dodávka vody (vodné, stočné), sběr pevných odpadů a další služby související s bydlením (domovnické práce, úklid společných prostor, bezpečnostní služby apod.) Z časové řady vývoje nákladů na bydlení domácností vyplývá, že za celé sledované období (2. čtvrtletí 2006 – 1. čtvrtletí 2010) docházelo k růstu průměrných nákladů na nájemné z bytu, které vzrostlo ze 767 Kč/měsíc v 2. čtvrtletí 2006 až na 1179 Kč/měsíc v 1. čtvrtletí 2010. U ostatních nákladů je možné pozorovat jisté cyklické výkyvy hodnot v jednotlivých čtvrtletích s tím ovšem, že v meziročním srovnání (2. čtvrtletí) všechny sledované náklady postupně rostou. Podle statistik ČSÚ došlo v ČR v poslední dekádě k výraznému nárůstu podílu výdajů souvisejících s bydlením. Zatímco v roce 2000 tvořily náklady na bydlení zhruba pětinu celkových výdajů českých domácností, o devět let později to bylo již 23,4 %.

Graf 12 : Vývoj průměrných nákladů na bydlení průměrné domácnosti v ČR (v Kč/měsíc)

Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

41

Tab. 22. Srovnání tržní (obvyklé) ceny bytů ve městě Vsetín s vybranými městy Město Vsetín Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm Ostrava Orlová Zlín Brno Praha

obyvatel r. 2005 28261 27362

1999 450 405

2003 534 518

2005 732 770

2008 1456 1446

2009 1320 1336

2010 1211 1290

17129 310078 33717 78285 366757 1181610

428 320 272 700 820 1300

566 406 291 974 1192 1843

776 478 310 1058 1142 1809

1459 1347 899 1738 2186 3268

1328 1178 771 1604 2156 3233

1311 1087 722 1486 2080 2887

Zdroj: Studie školství – Město Vsetín, RNDr.Poledník, 2011

Z uvedené tabulky je patrné, že prodejnost starších bytů je na úrovni cca 70% ceny srovnatelného nového bytu po odpočtu přiměřeného opotřebení. Nízká prodejnost starších bytů (které tvoří většinu reálného trhu s byty) odráží především i nízký zájem o byty. Situaci zásadně nezměnil ani výrazný růst cen bytů do roku 2008, který byl rychle korigován poklesem cen v posledním období. Na druhé straně stojí za pozornost úroveň tržních nájmů (kolem 90 Kč/m2 bytu/měsíc), které jsou stále vyšší než nájmy deklarované po ukončení deregulace nájemného pro město Vsetín (cca 57 Kč/m2/měsíc). Současně je nutno vnímat, že tyto nájmy obecně stagnují, tj. volné nájemní bydlení se stává dostupnější pro nízkopříjmové domácnosti (v kombinaci s příspěvkem na bydlení). Tento vývoj přispívá ke skutečnosti, že struktura migrantů z města je mírně vychýlená, ve vyšší míře migrují zejména mladé rodiny s vyššími příjmy. Ze studie RNDr. Poledníka, zpracované pro město Vsetín vyplývají stanovené závěry: ZÁVĚR: Ve výhledu (zejména v nejbližších letech) pravděpodobně nelze očekávat výraznější změny v atraktivitě bydlení ve městě a spádovém regionu, hlavním problémem je nezaměstnanost ve městě a okolí (stále omezená nabídka atraktivních pracovních míst). Zvyšující se náklady na bydlení, které souvisí se zvyšujícími se náklady na úhradu energií a dalších souvisejících nákladů, se budou stávat problémové zejména u nízkopříjmových skupin obyvatel. Důležitým faktorem bude dosažitelnost podpory ze strany státu formou sociálních dávek na bydlení. Nefunkčnost systému bydlení není způsobena nedostatkem bytů, ale tím, že systém bydlení nenabízí přiměřené bydlení pro sociálně potřebné a mladé rodiny (s dětmi a které chtějí mít děti). Nejlevnější a fungující řešení je potřeba hledat v liberalizaci systému a zavedení moderní sociální dávky na bydlení (částečně se tak v současnosti děje). Je však diskutabilní, do jaké míry lze toto očekávat, neboť z vývoje po 1. 1. 2012 je patrné, že

42

dojde ke sjednocení dvou dávek na bydlení, tj. příspěvku a doplatku na bydlení, přičemž lze spíše očekávat trend snížení státních výdajů na nový typ dávky na bydlení. Pokud by však byl v nejbližších letech opravdu zaveden funkční systém podpory bydlení, pak by došlo zřejmě i k růstu migrace za prací ze Vsetína. Právě současný zablokovaný systém bydlení (nezaměstnaný nemůže migrovat za prací do Brna, Prahy, aniž by zaplatil nepřiměřené částky za bydlení na volném-deformovaném trhu bydlení) způsobuje, že počet obyvatel Vsetína neklesá vlivem migrace ještě rychleji. OČEKÁVANÝ VÝVOJ ATRAKTIVITY BYDLENÍ Modelování změn - vývoje atraktivity bydlení, během prognózovaného období (asi do roku 2020) je vždy problematické. Následující vývojové faktory jsou seřazeny podle významnosti. 1) Na prvním místě je nutno uvažovat vývoj nezaměstnanosti a úzce provázané možnosti ekonomického rozvoje. Z dostupných podkladových materiálů a širších zdrojů je patrné: Úroveň nezaměstnanosti je v současnosti ve městě Vsetín z hlediska poměrů na Moravě nadprůměrná, z hlediska ČR vysoká, zásadní změna je málo pravděpodobná. Z hlediska struktury průmyslových podniků (strojírenství, potravinářský a lehký průmysl) se postupně řeší problémy budoucího rozvoje. Tyto podniky jsou stále významným zdrojem pracovních míst. Hnacím motorem zaměstnanosti ve městech velikosti Vsetína se však postupně stává třetí sektor (služby, obchod, vzdělání, administrativa, rekreace, projekce, výzkum apod.). Srovnání možností ekonomického rozvoje (komerčních investic) je poměrně složité. Předpoklady vytváří především realizace „Strategického plánu rozvoje města“ a podnikatelských zón. Významným rozvojovým impulsem se stala realizace průmyslové zóny Bobrky. 2) Doprava - její podmínky představují hlavní problém rozvoje mnohých regionů a sídel. Hodnotit je možno jak vlastní dopravní podmínky v sídle, tak napojení na dopravní infrastrukturu v regionálním a širším měřítku. V případě spádového regionu Vsetína jsou tyto podmínky průměrné, do značné míry schází přímé či dostatečně blízké napojení na dálniční tahy (především Zlínsko). 3) Životní prostředí spádového území Vsetína je v rámci konkurenčních regionů atraktivní, příznivě působí blízkost rekreačně atraktivních území. Posílení rekreační funkce je dále možné (realizována akce Čistá Bečva). V okolí ale i např. na Slovensku existuje řada konkurenčních regionů. 4) Pomalu se projevují důsledky začlenění ČR do Evropské unie, její dopad na migraci do regionu je omezený.

43

5.5 Podpora bydlení Soubor existujících podpor bydlení je rozsáhlý a zároveň nepříliš přehledný. Zaměření do budoucna lze vypozorovat z Koncepce bydlení ČR do roku 2020, která jasně říká, že použitím především revolvingových nástrojů9, které nezatěžují státní rozpočet: je potřeba stavět nájemní byty předně pro všechny, kdo si bydlení nemohou bez svého zavinění zajistit sami, je nezbytné opravit stávající bytový fond, je nutné dbát na snižování energetické náročnosti budov. Trendem současné doby, s ohledem na vývoj veřejných rozpočtů, je opouštění politiky přímých dotací a vydání se cestou levných, dlouhodobých a dostupných úvěrů. Dotační formy podpory by měly být použity v co nejmenším rozsahu a pouze tam, kde podpora s využitím revolvingových nástrojů nebude účinná. Podrobné tabulky podpory bydlení jsou uvedeny v Příloze č. V - Přehled dostupných podpor bydlení – stav k 14. 9. 2012

Externí formy podpory V současné době plyne nejvíce finančních prostředků do oblasti bydlení prostřednictvím Ministerstva financí, které v současnosti poskytuje finanční podpory představující nevratnou dotaci ze strany státu, přičemž nejvýznamnějším nástrojem je bezesporu podpora stavebního spoření. Další finanční podpory ministerstva financí jsou poskytovány např. formou daňových zvýhodnění. Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím programu Zelená úsporám, který realizuje Státní fond životního prostředí, financuje formou přímých nevratných dotací modernizační činnosti související s energetickým zhodnocením bytových a rodinných domů. Vzhledem k tomu, že finanční možnosti programu jsou v současné době vyčerpány, nejsou přijímány nové žádosti o dotaci. Ministerstvo životního prostředí nicméně připravuje nový program, který na program Zelená úsporám naváže. Státní fond rozvoje bydlení v současné době nabízí podporu formou zvýhodněných úvěrů a záruk za splácení úvěrů, přičemž řada z nich je poskytována v souladu s předpisem Evropských společenství podle pravidla „de minimis“. SFRB aktuálně připravuje žádosti o notifikace, s tím, že v roce 2013 by již podpory mohly být poskytovány, aniž by byl

9

Revolvingové nástroje představují návratný způsob financování, který zajistí možnost opakované podpory. Návratné

finanční nástroje nabývají např. formu půjčky, záruky, přímého kapitálového vstupu aj.

44

příjemce omezen pravidlem „de minimis“. SFRB připravuje také využití finančních prostředků z evropských fondů a využití finančního nástroje JESSICA. Důležitou úlohu v oblasti podpory bydlení má také Ministerstvo práce a sociálních věcí, z jehož kapitoly směřují finanční prostředky např. na sociální dávky, vyplácené formou příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení. Tyto prostředky jsou zacíleny na uživatele bytu a při zvyšujících se nákladech na bydlení mají pro mnoho domácností mimořádný význam. Ministerstvo pro místní rozvoj dosud poskytovalo podporu ve formě nevratné dotace např. na výstavbu technické infrastruktury pro následnou bytovou výstavbu, výstavbu podporovaných bytů, regeneraci panelových sídlišť, výměnu olověných rozvodů vody v bytových domech a splátky úroků z úvěrů pro mladé do 36 let. Prostřednictvím MMR jsou také uvolněny finanční prostředky z evropských fondů, ve prospěch regenerace bytových domů, revitalizace obytného prostředí a pilotních projektů ve vybrané skupině měst. Uvedené podpory bydlení mohou za určitých podmínek využívat nejen obce, města, ale také FO, další PO aj., vždy záleží na konkrétních nastavených podmínkách. Podpory bydlení jsou v současné době zaměřeny jak na vlastnické bydlení, tak na nájemní bydlení. Vybrané podpory najdeme také v sociální a azylové oblasti aj. Mimo to také existují nástroje pro mimořádné události zahrnující škálu podpor na zmírnění následků povodní. Interní formy podpory Město Vsetín v zájmu zlepšení úrovně bydlení, životního prostředí a vzhledu města vytvořilo „Fond rozvoje bydlení města Vsetína“, který slouží k poskytování půjček na zvelebení obytných budov a jejich staveb na území města, podle stanovených pravidel a podmínek. Další podpora, kterou město Vsetín nabízí, je určena pro stavebníky rodinných domů, kteří mohou využít finanční podporu zaměřenou na výstavbu technické infrastruktury v lokalitách určených pro výstavbu rodinných domů. Pro účely této bytové koncepce je v příloze uveden stručný přehled dostupných podpor bydlení, nabízených v průběhu roku 2012 (stav ke dni 14. 09. 2012), vč. nastínění vývoje do budoucna. Smyslem tohoto přehledu je poskytnutí pouze základní orientace v oblasti podpor bydlení. Vzhledem ke specifikům jednotlivých nástrojů, je pro správné pochopení mechanismu jejich fungování, nutné prostudovat kompletní znění příslušných pravidel a podmínek.

45

6

ANALÝZA BYTOVÉHO FONDU MĚSTA

Analýza bytového fondu města zobrazuje stručný přehled o celkovém počtu bytů a domů ve městě v členění podle jednotlivých vlastníků. Přehled se opírá o výsledky sčítání lidu z roku 2011. Druhá část analýzy je věnována vlastnímu bytovému fondu v majetku města, rozdělení bytů dle velikosti, charakteru a stáří bytového fondu. Součástí této kapitoly je popsána správa bytového fondu a přehled o žadatelích.

6.1 Domovní fond ve městě Vsetíně Celkový domovní fond ve městě Vsetín skýtal v roce 2011 celkem 2215 obydlených domů, z toho zhruba 70% tvoří rodinné domy. Zhruba 13% domovního fondu tvoří domy neobydlené, v převážné míře domy rodinné. Za pozornost stojí fakt, že v průběhu let 2001 – 2011 vzrostl počet neobydlených domů téměř o 4%. Jedná se v převážné míře o domy rodinné (295 rodinných domů z celkem 333 domů). Převažujícím zjištěným důvodem neobydlenosti rodinných domů jsou uváděny rekreační účely. Tab. 23. Domy podle obydlenosti, druhu domu a vlastníka 26.3.2011 Domy celkem 2 548 z toho obydlené 2 215 z obydlených rodinné domy 1 611 podle bytové domy 558 druhu domu fyzická osoba 1 607 obec, stát 33 z obydlených bytové družstvo 201 podle Spoluvlastnictví 256 vlastníka domu vlastníků jednotek kombinace vlastníků 56 Z toho neobydlené 333 Zdroj: ČSÚ. SLDB 1991, 2001 a 2011(předběžné výsledky).

Graf 13 : Domy podle obydlenosti, druhu domu a vlastníka

1.3.2001 2 356 2 134 1 524

3.3.1991 2 238 2 027 1 424

543

563

1 504 75 281 -

1 389 360 -

222

211

46

Tab. 24. Neobydlené domy podle druhu domu a důvodu neobydlenosti Rok Neobydlené domy celkem rodinné domy

Z toho druh domu

z toho důvod neobydlenosti bytové domy z toho důvod neobydlenosti

slouží k rekreaci přestavba domu nezpůsobilé k bydlení přestavba domu

26.3.2011 333 295 48 14

1.3.2001 222 209 54 16

3.3.1991 211 188 60 -

7

46

-

2

3

4

-

3

-

Zdroj: ČSÚ. SLDB 1991, 2001 a 2011(předběžné výsledky).

GRAF 13 : Neobydlené domy podle druhu domu a důvodu neobydlenosti

6.2 Bytový fond ve městě Vsetín Většina bytového fondu ve Vsetíně je tvořena bytovým fondem bytových domů. V letech 1991 – 2001 vzrostl počet obydlených bytů o 512 bytů, za posledních 10 let však počet obydlených bytů klesl o 253 bytů. 55,8% obydlených bytů je v osobním vlastnictví, 27,9% ve vlastnictví družstevním a ve zbývající části je důvodem užívání bytů nájemní vztah. Od roku 2001 do roku 2011 vzrostl počet obydlených bytů v osobním vlastnictví, klesl počet bytů nájemních a bytů v družstevním vlastnictví. Nejčastějším důvodem tohoto poklesu byla zřejmě privatizace obecního bytového fondu a převod družstevních bytů do osobního vlastnictví. Dá se říci, že Vsetín disponuje kvalitním bytovým fondem – vesměs byty I. kategorie.

47

Tab. 25. Obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu a vybavenosti 26.3.2011 Rok Obydlené byty celkem

1.3.2001

3.3.1991

10 718

10 971

10 459

ve vlastním domě

1 570

1 462

-.

v osobním vlastnictví

4 412

2 923

-.

Z toho

nájemní

1 288

2 067

-.

právní důvod užívání bytu

družstevní

2 986

4 109

4 122

462

410

-

6 261

728

.-

302

934

-

Z toho koupelna, sprchový kout v bytě

10 592

10 656

-.

Z toho splachovací záchod v bytě

10 561

10 730

-.

neuvedeno Z toho vybavenost osobním počítačem

Z toho s internetem bez internetu

Zdroj: ČSÚ. SLDB 1991, 2001 a 2011(předběžné výsledky).

Graf 15 : Obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu a vybavenosti

Zdroj: ČSÚ. SLDB 1991, 2001 a 2011(předběžné výsledky).

48

6.3 Bytový fond ve vlastnictví města Vsetín Tato kapitola poskytuje přehled o vývoji počtu bytů ve vlastnictví města, charakterizuje stav bytového fondu včetně jeho stáří a poskytuje přehled o jeho využití včetně nákladů.

6.3.1 Privatizace městského bytového fondu Na konci roku 1995 vlastnilo město Vsetín cca 3 800 bytů. V roce 1996 začalo město privatizovat svůj bytový fond. Při prodeji bytů se upřednostnil prodej jednotlivých bytů před prodejem domů. Byty byly v převážné většině prodány jejich nájemcům, malá část bytů byla pak prodána obálkovou metodou třetím osobám. Prodej bytů se řídil Pravidly schválenými Zastupitelstvem města Vsetín. V období mezi lety 1996 a 2012 (od platnosti zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů) poklesl bytový fond ve vlastnictví města o cca 3 200 bytů. Na konci roku 2007 vlastnilo město Vsetín 833 bytů. Zastupitelstvo města Vsetín na svém 13. zasedání, které se konalo dne 11. prosince 2007, schválilo pod č.j. Z/13/49, druhou etapu prodeje městských bytů. Jednalo se o prodej celkem 274 bytů v domech č.p. 1272, 1330, 1331, 1335 a 1780. Od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2011 bylo odprodáno 250 bytů, včetně několika bytů vyčleněných k prodeji v 1. etapě privatizace. K datu 1. 1. 2012 zbývalo k odprodeji celkem 64 bytů z 1. a 2. vlny privatizace, přičemž 31 bytů nelze do roku 2020 privatizovat (byla poskytnuta státní dotace na jejich rekonstrukci, jejíž poskytnutí prodej do určité doby vylučuje).

Tab. 26. Vývoj počtu bytů v majetku města v návaznosti na privatizaci Rok Celkové počty bytů k 1.1. daného roku Z toho: byty v DPS ostatní byty v majetku města Prodej – privatizace

2008 833 220 613 -130

2009 703 220 483 -127

2010 576 220 356 -17

2011 559 220 339 -18

2012 *579 *258 321

Zdroj: město Vsetín 2012 *k 1.1.2012 převzalo město od Zlínského kraje 38 bytů ; v počtu bytů nejsou zahrnuta 2 přístřeší.

K datu 1. 1. 2012 bylo Město Vsetín vlastníkem 579 bytů (vyjma 2 přístřeší), což činilo asi 5,4 % z celkového počtu obydlených bytů města. Byty jsou situovány v 31 domech včetně 5 školních budov (5 školních bytů).

49

6.3.2 Charakteristika bytového fondu Velikost bytů Dá se konstatovat, že město disponuje v převážné míře malometrážními byty, kdy: Členění bytů dle výměry: 65 % bytů tvoří byty o výměře 25-45 m2 33 % bytů tvoří byty o výměře 45-65 m2 2 2 % bytů tvoří byty větší - 65-95m Členění bytů dle počtu místností: 375 bytů je 1+1 a 1 + KK, 194 bytů je 2+1 a 2 + KK, 10 bytů (z toho 4 určené k privatizaci) je 3+1.

Specifikace bytového fondu Tab. 27. Přehled využití bytového fondu města:

Č. 1.

2. 3. 4.

Specifikace Malometrážní byty Bezbariérové Z toho Určeno k privatizaci Pronajato pro klienty ELIMu a AD pro ženy Byty v domech zvláštního určení ( dříve DPS) Z toho bezbariérové Startovací byty Byty ve školních budovách BYTY CELKEM Přístřeší

Počet bytů 282 11 32 1 258 6 34 5 579 2

% 49%

44% 6% 1% 100%

Malometrážní byty Malometrážní byty jsou pronajímány podle Pravidel pro pronajímání bytů ve vlastnictví města Vsetína. Byty jsou pronajímány na základě bytového pořadníku schváleného radou města vždy na pololetí kalendářního roku. Zásady pro sestavování bytového pořadníku stanovují zmíněná „Pravidla“. Žadatelem mohou být pouze občané s trvalým pobytem ve Vsetíně. Další z významných podmínek je bezdlužnost žadatele a osob s ním sdílejících domácnost vůči městu Vsetín. Byty v domech zvláštního určení Město Vsetín má 258 bytů v domech zvláštního určení (dříve označovaných jako domy s pečovatelskou službou – DPS). Jsou to byty sloužící pro bydlení seniorů a invalidních

50

občanů. Nájemné v těchto bytech je přizpůsobeno finančním možnostem lidí plně odkázaných na invalidní či starobní důchody. Bydlení není podmíněno využíváním pečovatelské služby, ale při pronajímání bytů v DPS jsou bodově zvýhodněni občané, kteří využívají sociální službu, a ti, kteří vracejí byt do obecního bytového fondu. Byty zvláštního určení Za byty zvláštního určení jsou považovány byty splňující bezbariérovost a jsou tedy vhodné pro bydlení osob se zdravotním postižením. Město Vsetín má 11 bezbariérových bytů v běžných domech a 6 v DPS. Pronajímání bytů zvláštního určení a bytů v domech zvláštního určení se řídí dle Pravidel pro pronajímání bytů v domech zvláštního určení (DPS) a bytů zvláštního určení (bezbariérových bytů). Startovací byty 34 bytů je přednostně pronajímáno podle Zásad pro pronajímání startovacích bytů. Startovací byty jsou byty určené zejména mladým rodinám či osamělým rodičům ve věku do 35 let pro překonání počáteční tíživé, časově omezené bytové situace. Tyto byty lze pronajmout na dobu nejdéle pěti let občanovi s trvalým pobytem ve Vsetíně za dodržení podmínky bezdlužnosti. Nájemce může být žadatelem o pronájem jiného obecního bytu zařazeným do bytového pořadníku dle Pravidel pro pronajímání bytů ve vlastnictví města Vsetína. O pronájmu bytu rozhoduje Rada města Vsetín na základě doporučení bytové komise. Byty ve školních budovách 5 bytů se nachází v budovách základních škol a je pronajímáno pro potřeby zaměstnanců školy, většinou školníků. Byty pronajaté poskytovatelům sociálních služeb Jeden byt v domě čp. 1126 je pronajímán pro potřeby klientů sociálních služeb – Azylového domu pro muže a Azylového domu pro ženy a matky s dětmi vždy na základě doporučení těchto dvou zařízení. Přístřeší Město disponuje 2 přístřešími, která jako jedna z bytových náhrad slouží k dočasnému ubytování osob soudně vyklizených z městského bytu (jedná se většinou o neplatiče nájemného a služeb spojených s bydlením).

51

6.3.3 Stáří a kvalita bytového fondu města10 Bytový fond města tvoří domy, které byly postaveny v letech 1939-2006. Nejvíce domů bylo postaveno v letech 1970 – 1980 (asi ½ všech bytů, které město v současné době vlastní). Zhruba 3/5 bytů jsou vystavěny z panelů, 2/5 bytů je cihlových, 36 bytů v lokalitě Poschla je kontejnerových. Všechny byty ve vlastnictví města spadají podle dřívější kategorizace do 1. kategorie. (Dříve se byty dle legislativní úpravy dělily do čtyř kategorií podle základního příslušenství a způsobu vytápění, přičemž I. kategorie – všechny obytné místnosti jsou vytápěny ústředním vytápěním, je v nich koupelna nebo sprchový kout a splachovací záchod) Nejstarší domy postavené v letech 1939-1973 prošly celkovou rekonstrukcí, ostatní domy jsou na hranici fyzické životnosti a je nutné kalkulovat s nákladnějšími opravami.

Tab. 28. Předpoklad nákladů na modernizaci a zachování bytového fondu

Dům č.p. 1579 1580 1271

1846 409 1701 1484 2082 2083

10

Plánované opravy Rekonstrukce rozvodů ZTI, rekonstrukce bytů – koupelny, výměna vnitřního zařízení Rekonstrukce rozvodů ZTI, rekonstrukce bytů - koupelen, výměna vnitřního zařízení Rekonstrukce celého domu – energetická opatření – výměna oken, dveří, zateplení fasády, střechy, oprava pavlačí, rekonstrukce výtahů, rozvodů ZTI, rekonstrukce bytů - koupelen, výměna vnitřního zařízení Rekonstrukce celého domu – energetická opatření – výměna oken, dveří, zateplení fasády, střechy, rekonstrukce bytů - koupelen, výměna vnitřního zařízení Energetická opatření – výměna oken, zateplení fasády, rekonstrukce rozvodů vody, rekonstrukce koupelen Výměna oken, dveří, rekonstrukce rozvodů Rekonstrukce bytových pater – změna dispozičního řešení bytů, rekonstrukce výtahů Zateplení fasády, střechy, částečná rekonstrukce bytů Zateplení fasády, střechy, částečná rekonstrukce bytů CELKEM

Podrobné tabulky stáří bytového fondu jsou součástí Přílohy č. III.

Odhad nákladů (mil. Kč) 10 10 30

22 7 2,5 22,5 3 3 110

52

6.4 Správa bytového fondu 6.4.1 Organizační zajištění správy bytového fondu města Na hospodaření s městským bytovým fondem se spolupodílí: Městský úřad Vsetín: odbor sociálních věcí, úsek bytový – především záležitosti týkající se pronajímání (přidělování bytů) bytová komise rady města – posuzuje žádosti o přidělení bytu a dává doporučení radě města jako poradní orgán odbor právní – především záležitosti týkající se ukončování nájemních vztahů, uplatňování žalob a vymáhání dluhů na nájemném odbor správy a údržby majetku – především privatizace bytového fondu, technická správa bytového fondu Realitní kancelář HB Real (na základě s městem uzavřené obstaravatelské smlouvy): - sepisování nájemních smluv, výběr nájemného, technická správa bytového fondu, rozúčtování nákladů na služby spojené s bydlením a další činnosti

6.4.2 Hospodaření s městským bytovým fondem Využití bytového fondu města je zaměřeno především na sociálně ohrožené a znevýhodněné skupiny obyvatel, to se promítá do pravidel schválených orgány města. Platná pravidla pro přidělování městských bytů: Pravidla pro pronajímání bytů ve vlastnictví města Vsetína Pravidla pro pronajímání bytů v domech zvláštního určení (DPS) a bytů zvláštního určení (bezbariérových bytů) Zásady pro pronajímání startovacích bytů Související pravidla s pronajímáním bytů schválená orgány města: Postup při uzavírání nájemních smluv na pronájem bytů na dobu určitou Pravidla postupu vůči dlužníkům města Vsetín Výše nájemného se v městských bytech pohybuje v rozmezí od 32,- Kč/m2 (DPS) do 70,Kč/m2 (Poschla). Ve většině zbývajících městských bytů je nájemné 57,- Kč/m2. Nájemní smlouvy jsou s nájemci (vyjma bytů v DPS) uzavírány od roku 1996 na dobu určitou, část nájemců z předchozích let má sjednánu nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Od roku 2011 jsou nájemní smlouvy uzavírány na dobu 6 měsíců a jejich součástí je dohoda o vyklizení bytu k datu uplynutí sjednané doby nájmu sepsaná formou exekutorského zápisu.

53

6.4.3 Využití městského bytového fondu k 30. 9. 2012 Všechny byty, s výjimkou 1 bytu určeného k privatizaci a 50 bytů v domě 1484, jsou pronajímány a jsou tedy obydlené. Byty v domě 1484 byly od roku 2011 postupně uvolňovány z důvodu plánované rekonstrukce. Před jejím započetím je třeba učinit rozhodnutí, komu budou byty v domě po rekonstrukci určeny (osamělým lidem, partnerským dvojicím, rodinám s dětmi), a zda by teda mělo jít o byty malometrážní nebo o byty větší výměry.

Žadatelé o byt v majetku města Z vývoje počtu žadatelů o městské byty zařazených do bytového pořadníku je patrné, že za posledních pět let klesl počet žadatelů o tyto byty téměř na polovinu. Zhruba 3/4 žadatelů o městský byt jsou bez vlastního bytu a z toho více než polovina bydlí v podnájmu, 25 žadatelů obývá městský byt jedno- nebo dvoupokojový a žádá o přidělení bytu většího. Ze sdělených údajů lze dále dovodit, že více než jedna třetina žadatelů jsou lidé nezaměstnaní a více než 3/5 žadatelů jsou ve věku nad 30 let. Startovací byty jsou byty určené zejména mladým rodinám či osamělým rodičům ve věku do 35 let pro překonání počáteční tíživé, časově omezené bytové situace. Tyto byty lze pronajmout na dobu nejdéle pěti let občanovi s trvalým pobytem ve Vsetíně za dodržení podmínky bezdlužnosti. Nájemce může být žadatelem o pronájem jiného obecního bytu zařazeným do bytového pořadníku dle Pravidel pro pronajímání bytů ve vlastnictví města Vsetína. V současné době je v režimu startovacím, pronajato 17 bytů, 17 bytů je pronajato v režimu Pravidel pro pronajímání bytů ve vlastnictví města Vsetína a jeden byt je pronajímán klientům Azylového domu pro muže a Azylového domu pro ženy a matky s dětmi za účelem provozování služby podpora samostatného bydlení. V evidenci žadatelů o pronájem těchto bytů je v současné době zapsáno 9 žadatelů. Počet žadatelů o byty velikosti 1+kk v DPS se za posledních pět let zpětinásobil. Počet žadatelů o byty 2+kk v DPS zůstává přibližně stejný. Z této skutečnosti lze usoudit, že senioři žádají o tento typ bydlení v okamžiku, kdy se stanou osamělými a jejich finanční situaci zřejmě pomůže vyřešit levnější bydlení. Při pronajímání bytů v DPS jsou bodově zvýhodněni občané, kteří využívají sociální službu, a ti, kteří vracejí byt do obecního bytového fondu. Počet takových žadatelů je však velmi nízký. Většina žadatelů má byt v osobním či družstevním vlastnictví a přenechává svůj byt po přestěhování dětem či vnukům. V současné době je situace následující: - počet žadatelů, kteří po pronajmutí bytu v DPS vrátí obecní byt městu: - počet žadatelů o byt v DPS, kteří využívají sociální službu:

6 4

54

Z několikaletého vývoje lze konstatovat, že nezaznamenáváme zájem o bydlení v bezbariérových bytech. Důvodem je zřejmě fakt, že lidé v případě potřeby bezbariérového bydlení využívají státních příspěvků na úpravy ve svých bytech. Je otázkou, zda se situace v následujících letech nezmění vlivem restrikce státních výdajů na sociální dávky. 5 bytů se nachází v budovách základních škol a je pronajímáno pro potřeby zaměstnanců školy, většinou školníků. Jde o specifické byty, bude zde potřeba revidovat pravidla přidělení bytu. 64 bytů (údaj k 1. 1. 2012) se nachází v domech se zprivatizovanými byty, avšak 31 těchto bytů nelze v nejbližší době privatizovat, neboť na jejich rekonstrukci obdrželo město státní dotaci s podmínkou, že po určitou dobu musí tyto byty zůstat v jeho vlastnictví. Zbylých 33 bytů se postupně nabízí ke koupi do osobního vlastnictví obálkovou metodou. Město se snaží podporovat zvyšování úrovně veřejných služeb, nabídkou možnosti přednostního přidělení bytu na dobu maximálně 3 let odborníkům, zejména v oborech školství a zdravotnictví – jedná se o byty pronajímané v zájmu zajištění nezbytných služeb.

Bytové pořadníky Přehledy žadatelů o byt zobrazují měnící se strukturu žadatelů, a to výrazně se zvyšující zájem seniorů o přidělení bytu v domě zvláštního určení.

Tab. 29. Počty žadatelů o byty, zařazených do bytových pořadníků – rok 2008 – 2012 2008

2009

2010

2011

2012

Rok městské byty byty v DPS 1+kk byty v DPS 2+kk

1.pol.

2.pol.

1.pol.

2.pol.

1.pol.

2.pol.

1.pol.

2.pol.

1.pol.

2.pol.

257

260

183

175

150

142

133

146

132

143

12

16

25

31

47

31

28

41

64

59

51

60

63

71

64

68

63

73

68

67

Zdroj: město Vsetín, 2012

55

Tab. 30. Žadatelé o městské byty dle bytového pořadníku (vyjma žadatelů o byty v DPS a startovací byty) 1.pol. 2010

1.pol.2011

1.pol. 2012

Počet žadatelů o větší byt obývajících obecní byt 2+1, 2+kk

8

5

11

Počet žadatelů o větší byt obývajících obecní byt 1+kk,1+1

17

24

14

Počet žadatelů bez vlastního bytu

125

104

107

z toho: v podnájmu

47

38

66

Počet žadatelů bez zaměstnání

-

-

44

Počet zaměstnaných žadatelů

-

-

55

Počet žadatelů – zdroj příjmu nesdělen

-

-

33

Žadatelé ve věku: do 25 let

-

-

33

do 30 let

-

-

12

nad 30 let

-

-

87

Rok

Zdroj: město Vsetín, 2012

Údaje o věku a zaměstnání žadatelů v roce 2010 a 2011 jsou velmi obtížně zjistitelné, proto nejsou uvedeny. 6.4.4 Finanční náklady a výnosy města při správě bytového fondu Příjmy a výdaje města Vsetína související s bydlením v letech 2006 – 2011 v Kč V období let 2006 – 2011 bylo pouze v roce 2006 vykázáno záporné saldo příjmů a výdajů v rámci bytového hospodářství. V roce 2006 město vynaložilo v rámci investice do bytového fondu téměř o 26 mil. Kč více, než byly příjmy z bytového hospodářství. V tomto roce byla realizována výstavba nových bytů v lokalitě Poschla v objemu 36 bytů. Celkově pak ve sledovaných letech byly výnosy z bytového hospodářství o téměř o 85 mil. Kč vyšší než vynaložené výdaje. V letech 2008 a 2009 se promítly zejména příjmy z privatizace bytového fondu. Tab. 31. Přehled příjmů a výdajů města Vsetín v bytovém hospodářství Ř.

Bytové hospodářství

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Výdaje Neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Dotace Příjmy celkem

10 Saldo příjmů a výdajů Zdroj: město Vsetín, 2012

2006

2007

2008

2009

2010

2011

17 003 039 65 506 528 82 509 567

9 416 715 1 684 780 11 101 495

9 980 839 0 9 980 839

11 392 677 1 077 091 12 469 768

5 156 620 72 850 5 229 470

7 047 241 1 119 072 8 166 313

11 356 082 5 612 665 39 650 000 56 618 747

17 039 030 3 965 299 0 21 004 329

15 416 731 44 916 562 0 60 333 293

11 616 136 32 588 534 0 44 204 670

10 949 831 7 029 723 0 17 979 554

10 122 811 4 013 874 0 14 136 685

-25 890 820

9 902 834

50 352 454

31 734 902

12 750 084

5 970 372

56

Legenda k tabulce: Výdaje vynaložené na bydlení Neinvestiční výdaje = výdaje na opravy a udržování objektů sloužících k bydlení a bytů a ostatní výdaje související s bydlením Kapitálové výdaje = investiční výdaje související s pořízením nových objektů k bydlení nebo jejich rekonstrukce, modernizace a jiná technická zhodnocení Výdaje celkem = souhrn výdajů vynaložených na bydlení Přijaté příjmy v souvislosti s bydlením Nedaňové příjmy = zejména přijaté nájemné z bytů Kapitálové příjmy = příjmy z prodeje bytových jednotek Dotace = přijaté dotace na výstavbu nových bytů Příjmy celkem = souhrn příjmů přijatých v souvislosti s bydlením Saldo příjmů a výdajů = rozdíl příjmů a výdajů souvisejících s bydlení

Tab. 32. Významné investice do bytového fondu za období 2006 - 2011

Akce

Rok

Celkové výdaje v tis. Kč

Zdroje města v tis. Kč

Dotace v tis. Kč

Poskytovatel dotace

Výstavba obytného souboru Poschla, bytové domy č.p. 2082, 2083 36 bytů

2006

40 357

20 557

19 800

SFRB

Stavební úpravy domu č.p. 1126, Jiráskova ul. , Vsetín - 35 bytů

2006

25 756

6 506

19 250

SFRB

Stavební úpravy DPS Pod Žamboškou č.p. 1579, 1580

2011

13 633

9 254

4 379

MMR

Zdroj: město Vsetín, 2012

Dotační program dotace na výstavbu nájemních bytů v obcích pro příjmově vymezené osoby dle nařízení vlády č. 146/2003 Sb. dotace na výstavbu nájemních bytů v obcích pro příjmově vymezené osoby dle nařízení vlády č. 146/2003 Sb. IOP

57

7

SOCIÁLNÍ SLUŽBY V OBLASTI BYDLENÍ

Ve městě Vsetíně je široká škála poskytovatelů sociálních služeb, poskytujících služby ohroženým skupinám obyvatel dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Poskytovateli sociálních služeb jsou nestátní neziskové organizace. Sociální služby mohou být dle zákona poskytovány jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním, případně přenocováním v zařízeních sociálních služeb. Mezi pobytové sociální služby jsou zařazeny následující druhy služeb - týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny, terapeutické komunity, zařízení následné péče, pobytové odlehčovací služby. Ve městě Vsetín nejsou poskytovány všechny druhy pobytových sociálních služeb, stávající zařízení také nepokrývají potřeby všech ohrožených skupin obyvatel. Níže uvedený přehled dokumentuje stávající zařízení, která jsou členěna podle cílové skupiny, které jsou služby určeny. Tab. 33. Přehled pobytových sociálních služeb ve městě Vsetín

TYP SOCIÁLNÍ SLUŽBY

POSKYTOVATEL

KAPACITA

Pobytová zařízení pro seniory 1 Domov pro seniory Vsetín - Ohrada Diakonie ČCE - Vsetín 32 lůžek . 2 Domov Jabloňová Diakonie ČCE - Vsetín 20 lůžek . 3 Pobytová odlehčovací služba ( Ohrada) Diakonie ČCE - Vsetín 4 lůžka . Pobytová zařízení pro osoby se zdravotním postižením 1 Týdenní stacionář pro osoby Domov Jitka, o.p.s. 10 lůžek s mentálním . a komb. postižením 2 Odlehčovací služba Domov Jitka, o.p.s. 1 lůžko . Pobytová zařízení pro muže bez přístřeší 1 Azylový dům ELIM Elim Vsetín, o.s. 34 lůžek . 2 Noclehárna ELIM Elim Vsetín, o.s. 12 lůžek . Pobytová zařízení pro ženy a matky s dětmi bez přístřeší 1 Azylový dům pro ženy a 6 pokojů Azylový dům pro ženy a matky s dětmi . matky s dětmi Vsetín, o.p.s. 18 osob Pobytová zařízení pro osoby do věku 26 let, opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní, nebo ochranné výchovy 1 Dům na půl cesty Občanské sdružení Pod křídly 7 bytových jednotek . Zdroj: město Vsetín, 2012

V příloze č. VII. jsou uvedeny podrobné údaje o jednotlivých pobytových sociálních službách.

58

8

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI Bydlení je jedním ze základních podmiňujících faktorů existence a dalšího rozvoje města. Vytvoření příznivých podmínek pro bydlení je významným aspektem, který může napomoci ke změně současné nepříznivé demografické struktury města z hlediska věku jeho obyvatel a může příznivě nastavit migrační trendy zejména mladých a vzdělaných skupin obyvatelstva. Tímto strategickým dokumentem naplňuje město v rámci své samostatné působnosti § 35, odst. č.2 zákona č.128/2000 Sb., o obcích a zároveň navazuje na bytovou koncepci státu, která klade za hlavní cíle - dostupnost přiměřeného bydlení, vytváření stabilního prostředí pro oblast bydlení a trvalé zvyšování kvality bydlení. Ze zpracovaných analýz a studií vyplývá, že atraktivita města v bydlení je mírně podprůměrná, což se promítá především do záporného migračního salda města. Rozvojový potenciál města je omezený zejména podprůměrnou dopravní dostupnosti, širší polohou regionu, a na druhé straně dosud dostatečně nevyužívá rekreační atraktivity území. Ve výhledu (zejména v nejbližších letech) pravděpodobně nelze očekávat výraznější změny v atraktivitě bydlení ve městě z důvodu výše nezaměstnanosti a stále omezené nabídce atraktivních pracovních míst. Město má potenciál v podobě rozvojových ploch pro bydlení individuální i hromadné a ve svém územním plánu v nově navržených plochách předpokládá umístění 2100 až 2400 bytů. Je však důležité zmínit, že jde o plochy se značně členitou terénní konfigurací, nesoucí pro investory zvýšené náklady na budovanou infrastrukturu. Zajímavou informací, kterou poskytl ČSÚ, je také počet 333 neobydlených domů ve městě. Ze sociodemografické analýzy vyplývá, že do roku 2025 nejpravděpodobněji dojde k dalšímu mírnému poklesu počtu trvale bydlících obyvatel ve městě až pod 26000. Situace nedává naději na růst počtu obyvatel, pokud do vývoje nezasáhne výrazněji např. silný investor (např. výstavba nového podniku minimálně s několika tisíci nových pracovních míst). Výrazné změny však zasáhnou věkovou strukturu obyvatel – prohloubí se proces stárnutí obyvatel a poklesne podíl dětí. Již současná skladba obyvatel vykazuje poměrně vysoký podíl obyvatel ve věku 65 a více let a projevuje se současný trend stárnutí obyvatelstva. Zvyšující se podíl svobodných a rozvedených obyvatel vyvolává nové požadavky na charakter bydlení. Registrujeme měnící se zájem o pronájem bytů ve vlastnictví města – prudce se zvyšující počet žadatelů seniorského věku na šestinásobek předchozích let a snížený zájem o startovací byty – dáno omezenou délkou nájemní smlouvy.

59

Na schopnosti udržet si bydlení má velký vliv míra nezaměstnanosti obyvatel, která se již dlouhodobě pohybuje kolem 10%. Zároveň se snižuje podíl ekonomicky aktivních obyvatel, kteří tvoří pouze 49% obyvatel města. Negativně se promítají také zvyšující se náklady na bydlení, zejména náklady na úhradu energií. Zvyšující se náklady na bydlení se budou stávat problémové zejména u nízkopříjmových skupin obyvatel. Důležitým faktorem bude dosažitelnost podpory ze strany státu formou sociálních dávek na bydlení. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat specifickým skupinám obyvatelstva – senioři, osoby se ZP, osoby ohrožené sociálním vyloučením. Předností města je existující široká škála služeb poskytujících ubytování – jako prevence bezdomovectví a zajištění v případě nesoběstačnosti. Přesto zcela chybí specifické bydlení pro osoby se zdravotním postižením a ženy bez domova a ubytovna, která by umožnila zavedení třístupňového modelu prostupného bydlení. Nedílnou součástí bytové problematiky je práce s dlužníky a prevence kumulace rizikových skupin do jedné lokality. Z analýzy bytového fondu města vyplývá, že na konci roku 1995 vlastnilo město cca 3800 bytů. V roce 1996 začalo město privatizovat svůj bytový fond. K datu 1. 1. 2012 bylo Město Vsetín vlastníkem 579 bytů (vyjma 2 přístřeší), což činí asi 5,4 % z celkového počtu obydlených bytů města. Výhodou města je poměrně vysoký podíl bytů v domech zvláštního určení, které jsou určeny pro seniory nebo osoby vyžadující bezbariérové úpravy bytu. Vlastní bytový fond města je zároveň účinným nástrojem sociální politiky obce, bez které nelze řešit vážné problémy sociálně ohrožených skupin obyvatel města. Část bytového fondu již prošla rekonstrukcí s cílem dosáhnout energetických úspor a odstranění bariér. Zásadní rekonstrukce budou potřeba u převzatých bytů v domech s byty zvláštního určení (dříve nazývány domy s pečovatelskou službou) a ve věžovém domě. Pro finanční zajištění investic i správy bytového fondu bude nutné nastavit pravidla na využití výnosů bytového hospodářství. Dokument nabízí také přehled o možnostech podpory v oblasti bydlení, kterou nabízí jednak stát prostřednictvím MMR, MŽP, SFRB, MPSV a také město.

60

9

SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY Dostatek ploch vymezených územním plánem města pro výstavbu objektů k bydlení Dostatek bytů v domech s byty zvláštního určení (pro seniory) Možnost investic do bytového fondu prostřednictvím dotací z IPRM Zavedená finanční podpora výstavby technické infrastruktury (pro individuální stavebníky) Existující zařízení pro ženy a matky s dětmi bez přístřeší Existující zařízení pro muže bez přístřeší Široká síť kvalitních poskytovatelů sociálních služeb se službou poskytující ubytování Terénní sociální práce a poradenství pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, směřující k udržení bydlení Zavedený systém práce s dlužníky

SLABÉ STRÁNKY Migrace obyvatelstva mimo Vsetín Meziroční úbytek obyvatel – vliv demografického vývoje Podprůměrná dopravní dostupnost města Poměrně vysoká tržní cena bytů Nadprůměrná míra nezaměstnanosti Plochy pro bydlení se nacházejí ve svažitém terénu bez vybudované technické infrastruktury Nízký podíl vlastních bytů města na celkovém bytovém fondu ve městě Absence chráněného bydlení nebo pobytového zařízení s nepřetržitým provozem sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením Absence noclehárny pro ženy bez přístřeší Nedostatečná kapacita azylového domu pro ženy bez přístřeší Absence ubytovny Absence modelu třístupňového prostupného bydlení Nedostatek míst v domovech pro seniory Nutnost energetických opatření, zejména u převzatého bytového fondu Nevyhovující skladba a kvalita bytového fondu v č.p. 1484 Bariérovost u části bytového fondu města určeného seniorům Absence pravidel pro účelové využití výnosů z pronájmů bytového fondu Nárůst počtu osob bez domova Vysoký počet dlužníků u sociálně ohrožených skupin obyvatel Kumulace sociálně ohrožených skupin obyvatel v jedné lokalitě

61

PŘÍLEŽITOSTI Podpora bydlení ze strany státu a Evropské unie ( např. formou dotací, zvýhodněných úvěrů aj.) Vývoj nových produktů v oblasti bydlení – nízkonákladové investice Snížení nákladů na bydlení – zejména v nákladech na energie Možnosti využití typových projektů pro individuální výstavbu Využití atraktivity životního prostředí pro bydlení Vytvoření nových pracovních příležitostí (využití průmyslových zón) Nárůst vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva Intenzivní sociální práce se sociálně ohroženými skupinami obyvatelstva – prevence zadluženosti a bezdomovectví

HROZBY Odchod významných zaměstnavatelů Změna systému sociálních dávek – příspěvku a doplatku na bydlení Nejasnost vymezení pojmu sociálního bydlení Negativní demografický trend Stárnutí obyvatelstva Snižující se počet ekonomicky aktivního obyvatelstva Zvyšující se počet osaměle žijících a rozvedených osob Dlouhodobá výše nezaměstnanosti obyvatelstva nad 10% Zvyšující se náklady na bydlení Zvyšující se migrace obyvatelstva, zejména za prací Nárůst nezaměstnanosti u rizikových skupin Zhoršující se příjmová stránka obyvatel města i města samotného Problémy občanského soužití mezi majoritou a romským etnikem

62

10 NÁVRHOVÁ ČÁST – STRATEGICKÉ SMĚRY Na základě analýzy současného stavu v oblasti bydlení a definování předpokládaných potřeb obyvatel doporučuje zpracovatelský tým, aby si město Vsetín nadále uchovalo vlastní bytový fond jako účinný nástroj sociální politiky, kterým může řešit bytové problémy, zejména u skupiny obyvatel ohrožené sociálním vyloučením.

10.1 Vize Návrh rozšířené vize vycházející ze strategického plánu města Vsetína: „VSETÍN – SRDCE VALAŠSKA – PŘÍJEMNÉ MĚSTO K ŽIVOTU A BYDLENÍ“

10.2 Návrh cílů koncepce sociálního bydlení Cíl č. 1 Cíl č. 2 Cíl č. 3 Cíl č. 4

STABILIZACE STÁVAJÍCÍHO BYTOVÉHO FONDU V MAJETKU MĚSTA PODPORA REGENERACE A ROZVOJE BYTOVÉHO FONDU EFEKTIVNÍ SPRÁVA BYTOVÉHO FONDU VYTVOŘENÍ FUNKČNÍHO SYSTÉMU SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ

10.3 Cíle a návrhy opatření CÍL č. 1 STABILIZACE STÁVAJÍCÍHO BYTOVÉHO FONDU V MAJETKU MĚSTA 1.1 STABILIZOVAT STÁVAJÍCÍ BYTOVÝ FOND V MAJETKU MĚSTA 1.2 ZAJIŠTĚNÍ BYDLENÍ PRO SPECIFICKÉ SKUPINY OBYVATELSTVA S DOSTATEČNOU KOMPETENCÍ PRO UDRŽENÍ NÁJEMNÉHO BYDLENÍ 1.1 STABILIZOVAT STÁVAJÍCÍ BYTOVÝ FOND V MAJETKU MĚSTA 1.1

Vymezit a schválit strategický bytový fond v majetku města Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: vedení města Termín: 2020

1.2 ZAJIŠTĚNÍ BYDLENÍ PRO SPECIFICKÉ SKUPINY OBYVATELSTVA S DOSTATEČNOU KOMPETENCÍ PRO UDRŽENÍ NÁJEMNÍHO BYDLENÍ 1.2

Udržení stávajícího počtu bytů v domech s byty zvláštního určení (DPS) Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: OSÚM , vedení města Termín: průběžně

63

CÍL č. 2 PODPORA REGENERACE A ROZVOJE BYTOVÉHO FONDU 2.1 INVESTICE DO ENERGETICKÝCH OPATŘENÍ VE STÁVAJÍCÍM BYTOVÉM FONDU 2.2 MODERNIZACE STÁVAJÍCÍHO BYTOVÉHO FONDU (IPRM) 2.3 ZAJIŠTĚNÍ BEZBARIÉROVOSTI V DOMECH s byty ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ (MĚSTSKÝCH) 2.4 PODPORA VÝSTAVBY NOVÉHO BYTOVÉHO FONDU (různé formy vlastní výstavby, FRB, půdní vestavby aj.) 2.5 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO INDIVIDUÁLNÍ BYTOVOU VÝSTAVBU 2.1

INVESTICE DO ENERGETICKÝCH OPATŘENÍ VE STÁVAJÍCÍM BYTOVÉM FONDU

2.1.1

Stavební úpravy DPS Tyršova, čp. 1271 Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: OISRM Termín: 2013, vázáno na dotaci z IPRM Objem financí: 10,7 mil. Kč

2.2

MODERNIZACE STÁVAJÍCÍHO BYTOVÉHO FONDU (IPRM)

2.2.1

Regenerace bytových domů v deprivované obytné zóně města prostřednictvím Integrovaného plánu rozvoje města Vsetín, zpracovaného pro Integrovaný operační program, oblast intervence 5.2 Realizátor: město Vsetín, jiní vlastníci bytového fondu (SVJ, bytové družstvo, jiní) Zodpovídá: OISRM Termín: do 2015 Objem financí: pro léta 2013-2015 možnost čerpání do výše 28 mil. Kč

2.2.2

Rekonstrukce bytového fondu v domě č.p. 1484, Smetanova (věžák) Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: OISRM Termín: do 2015

2.3

ZAJIŠTĚNÍ BEZBARIÉROVOSTI V DOMECH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ (městských)

2.3.1

Zajištění bezbariérového přístupu v DPS Ohrada čp.1864 Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: OSÚM Termín: do 2015

2.3.2

Odstranění bariér v oblasti pohybu a úprava sociálního zařízení bytů v DPS Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: OSÚM Termín: etapovitě do 2020

64

2.4 2.4.1

2.5

PODPORA VÝSTAVBY NOVÉHO BYTOVÉHO FONDU Realizace výstavby bytových domů ve Vsetíně, Rokytnici Realizátor: soukromý investor Zodpovídá: OSÚM Termín: do 2020 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO INDIVIDUÁLNÍ BYTOVOU VÝSTAVBU

2.5.1

Pokračovat v podpoře stavebníků dotacemi na technickou infrastrukturu Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: OISRM Termín: průběžně dle schválených pravidel ZM

2.5.2.

Podpora výstavby nabídkou vybraných lokalit pro soukromé investory (např. proluky, půdní vestavby) Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: Oddělení územního plánování, OSÚM Termín: do 2020

CÍL č. 3 EFEKTIVNÍ SPRÁVA BYTOVÉHO FONDU 3.1 PRAVIDELNÁ OBNOVA A ÚDRŽBA STÁVAJÍCÍHO BYTOVÉHO FONDU (vč. SESTAVENÍ PLÁNU)

3.2 REVIZE PRAVIDEL PRO PŘIDĚLOVÁNÍ MĚSTSKÝCH BYTŮ VČETNĚ PRAVIDEL PRO PRÁCI S DLUŽNÍKY A DALŠÍCH PLATNÝCH PRAVIDEL 3.3 ZAVEDENÍ PRAVIDELNÝCH SYSTEMATICKÝCH KONTROL STAVU UŽÍVÁNÍ MĚSTSKÉHO BYTOVÉHO FONDU ZEJMÉNA U RIZIKOVÝCH SKUPIN OBYVATEL 3.4 POSOUZENÍ EFEKTIVNOSTI ZAJIŠTĚNÍ SPRÁVY BYTOVÉHO FONDU MĚSTA 3.5 PRAVIDELNÁ ČINNOST BYTOVÉ KOMISE 3.1

PRAVIDELNÁ OBNOVA A ÚDRŽBA STÁVAJÍCÍHO BYT. FONDU (VČ. SESTAVENÍ PLÁNU)

3.1.1

Pasportizace bytového fondu Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: OSÚM Termín: 2013

3.1.2

Pravidelné sestavování plánu obnovy a údržby vlastního bytového fondu Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: OSÚM Termín: každoročně

65

3.1.3

3.2 3.2.1

Pravidelná obnova a údržba bytového fondu v majetku města Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: OSÚM Termín: průběžně, v návaznosti na rozpočet města

REVIZE A VYHODNOCOVÁNÍ PRAVIDEL PRO PŘIDĚLOVÁNÍ MĚSTSKÝCH BYTŮ, PRAVIDEL PRO PRÁCI S DLUŽNÍKY A DALŠÍCH PLATNÝCH PRAVIDEL Revize pravidel pro přidělování městských bytů včetně pravidel pro práci s dlužníky a dalších platných pravidel Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: OSV, OVS, OSÚM Termín: 2012, 2013

3.3 3.3.1

ZAVEDENÍ SYSTÉMU PREVENCE U RIZIKOVÝCH SKUPIN OBYVATEL Zavedení pravidelných systematických kontrol stavu užívání městského bytového fondu, zejména u rizikových skupin obyvatel Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: OSÚM Termín: od roku 2012

3.4 3.4.1

POSOUZENÍ EFEKTIVNOSTI ZAJIŠTĚNÍ SPRÁVY BYTOVÉHO FONDU MĚSTA Posouzení efektivnosti zajištění správy bytového fondu města Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: tajemník MěÚ, OSÚM Termín: 2013

3.4.2

3.5 3.5.1

Zpracování a zavedení pravidel pro účelové využití výnosů z pronájmů bytového fondu za účelem obnovy a údržby bytového fondu ve vlastnictví města Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: FO, OSÚM Termín: 2013

PRAVIDELNÁ ČINNOST BYTOVÉ KOMISE Pravidelná činnost bytové komise Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: OSV Termín: 1 x měsíčně

66

CÍL č. 4 VYTVOŘENÍ FUNKČNÍHO SYSTÉMU SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ 4.1 PODPORA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODÍLEJÍCÍCH SE NA ZAJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ, UBYTOVÁNÍ A PŘÍSTŘEŠÍ 4.2 ZAJIŠTĚNÍ VÍCESTUPŇOVÉHO BYDLENÍ PRO SPECIFICKÉ SKUPINY OBYVATELSTVA S NEDOSTATEČNOU KOMPETENCÍ PRO UDRŽENÍ NÁJEMNÉHO BYDLENÍ

4.1

PODPORA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODÍLEJÍCÍCH SE NA ZAJIŠTĚNÍ ČI UDRŽENÍ SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ, UBYTOVÁNÍ A PŘÍSTŘEŠÍ

4.1.1

Podporovat finančně sociální služby spojené s bydlením formou sociálního grantu Realizátor: město Vsetín Zodpovídá: OSV, FO Termín: každoročně

4.1.2

Udržení stávající nabídky a kapacit sociálních služeb poskytujících bydlení a ubytování jako prevenci bezdomovectví Realizátor: ELIM Vsetín o.s., AD pro ženy a matky s dětmi o.p.s., Pod křídly o.s. Zodpovídá: NNO, město Vsetín jako jeden z donátorů Termín: každoročně v rámci sociálního grantu

4.1.3

Udržení stávající nabídky a kapacity seniorských pobytových služeb: Domov pro seniory, Domov se zvláštním režimem Realizátor: Diakonie ČCE Vsetín Zodpovídá: NNO, město Vsetín jako jeden z donátorů Termín: každoročně v rámci sociálního grantu

4.1.4

Udržení stávající nabídky a kapacity pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením Realizátor: Domov Jitka o.p.s. Zodpovídá: NNO, město jako jeden z donátorů Termín: každoročně v rámci sociálního grantu

4.2

ZAJIŠTĚNÍ VÍCESTUPŇOVÉHO BYDLENÍ PRO SPECIFICKÉ SKUPINY OBYVATELSTVA S NEDOSTATEČNOU KOMPETENCÍ PRO UDRŽENÍ NÁJEMNÍHO BYDLENÍ

4.2.1

Zavedení modelu třístupňového prostupného bydlení pro osoby ohrožené sociálním vyloučením Realizátor: město Vsetín, NNO, organizační složka terénní sociální práce Zodpovídá: OSV Termín: do 2015

67

4.2.2

Vznik nových kapacit sociálních služeb pro ženy ohrožené bezdomovectvím, např. noclehárny pro ženy Realizátor: ELIM Vsetín o.s. Zodpovídá: NNO Termín: do 2015

4.2.3

Zřízení ubytovny pro osoby ohrožené bezdomovectvím Realizátor: město Vsetín, NNO Zodpovídá: OSV, OSÚM Termín: do 2015

4.2.4

Zřízení tréninkového a chráněného bydlení pro osoby se zdravotním postižením Realizátor: NNO, ZK Zodpovídá: realizátor ve spolupráci s městem Termín: do 2015

4.2.5

Vytvoření podmínek pro zajištění azylového bydlení vícepočetných rodin Realizátor: Diakonie ČCE Vsetín Zodpovídá: realizátor ve spolupráci s městem Termín: do 2020

4.2.6

Navýšení kapacity seniorských pobytových služeb: výstavba nového Domova pro seniory na Jasénce – 51 míst + Domov pro seniory Ohrada 10 míst, Domov pro seniory – Jabloňová 20 míst Realizátor: Diakonie ČCE Vsetín, ZK Zodpovídá: realizátor ve spolupráci s městem Termín: do 2015

68

ZÁVĚR Cílem „Koncepce bydlení města Vsetína“ je hledat a popsat cestu k uspokojení oprávněných požadavků a potřeb v oblasti bydlení zejména u sociálních skupin obyvatel, které by mohly být ohroženy sociálním vyloučením nebo by z důvodu bytového volily migraci mimo město Vsetín. Řešení bytové problematiky je zároveň důležitým nástrojem sociální politiky. Jednou z podmínek dosažení tohoto cíle je spolupráce města s nejvýznamnějšími partnery na trhu s byty, neziskovými organizacemi zajišťujícími sociální služby v oblasti ubytování, realitními kancelářemi, developery a investory. Nedílnou součástí tohoto úkolu je také snaha o komunikaci při detailním zjišťování velikosti jednotlivých cílových skupin tak, aby nabídka města a poptávka byly v rovnováze. Ambicí představitelů města je učinit ze Vsetína město sociálně přívětivé, které umožní svým občanům překlenout případné složité chvíle a situace adekvátní nabídkou uspokojení základní životní potřeby, jakou je potřeba bydlení. Věříme, že splnění úkolů stanovených v této koncepci napomůže ke zvýšení kvality života a míry spokojenosti obyvatel našeho města.

69

POUŽITÁ LITERATURA V. Šilhánková a kol., Koncepce bytové politiky pro středně velká a malá města, Hradec Králové 2006, ISBN 80-903813-0-8 Ministerstvo pro místní rozvoj, Státní fond rozvoje bydlení, Koncepce bydlení ČR do roku 2020, Praha 2011 M. Poledník, Studie školství – město Vsetín, Město Vsetín 2011 V.Kalnická, J. Votinský, Český statistický úřad, Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007, Praha 2008, Kód publikace: 3309-08 L.Hruška –Tvrdý a kol., Nové strategické směry v řízení a hospodaření měst se zaměřením na bytovou problematiku, Proces, Ostrava 2011 MMR ČR, Seznam právních předpisů v gesci MMR pro oblast politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a nájmu bytů a nebytových prostor (stav ke dni 1. 10. 2011), zdroj web: http://www.mmr.cz> MMR ČR, Programy podpor bydlení a bytová politika, zdroj web:

http://www.mmr.cz>

SFRB, Programy, podpory a legislativa, zdroj web: http://www.sfrb.cz> ČSÚ, Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011, zdroj web: http://vdb.czso.cz> Zákon č. 128/2000 o obcích (obecní zřízení) Zákon č. 108/ 2006 o sociálních službách Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi SPKP Vsetín o.p.s., Komunitní plán sociálních služeb a péče Vsetínska na období 2011 – 2013, Vsetín 2010, ISBN: 978-80-254-8500-2

70

PŘÍLOHY:

Příloha č. I.

-

Bydlení v nadnárodních dokumentech

Příloha č. II.

-

Podrobné údaje k územnímu plánu

Příloha č. III. -

Přehled o bytech v majetku města Vsetína

Příloha č. IV. -

Průzkum zájmu obyvatel v oblasti bydlení

Příloha č. V.

Přehled dostupných podpor bydlení

-

Příloha č. VI. -

Klasifikace ETHOS

Příloha č. VII. -

Přehled poskytovatelů pobytových sociálních služeb ve Vsetíně

71

PŘÍLOHA Č. I: BYDLENÍ V NADNÁRODNÍCH DOKUMENTECH Kvalita bydlení a jeho dostupnost jsou často vnímány jako hodnotící ukazatele životní úrovně společnosti. Určité výjimečnosti bydlení dodává i skutečnost, že je užíváno téměř všemi obyvateli státu. To ovšem neznamená, že by ve skutečnosti nebylo stejným zbožím jako oblečení či potraviny. Zajištění bydlení je v základu osobní odpovědností jednotlivce. Dostupnost bydlení je přímo úměrná jeho ekonomickým možnostem. Ekonomické možnosti člověka jsou odrazem jeho schopností, ale i stavu ekonomického prostředí, ve kterém se pohybuje. Bydlení je oprávněně vnímáno jako jedna ze základních lidských potřeb. Stejně jako u jídla, pití či oblečení je pro každého nejdůležitější dostupnost, stabilita a kvalita. Lidé spojují bydlení s pocitem jistoty a bezpečí. Zajištění bydlení je základní podmínkou udržení integrace osobnosti a jejího dalšího rozvoje. Jeho dostupnost a kvalita odpovídá společensko-ekonomickým podmínkám a možnostem jednotlivců. Základním posláním státu je vytvářet stabilní prostředí posilující odpovědnost jeho občanů za sebe sama a zvyšovat jeho motivaci k zajištění si svých základních potřeb vlastními silami. V každé společnosti existují lidé, kteří si prostředky na své bydlení z objektivních důvodů nejsou schopni zajistit sami. Je povinností státu jim na principu solidarity pomoci. Pomoc státu však nemusí mít vždy formu nevratné finanční výpomoci. Takový model je málo efektivní, nemotivuje účastníky trhu s bydlením k jejich osobní aktivitě a přispívá k devalvaci hodnotového systému. Rozsah použití nevratných finančních výpomocí vždy podléhá zásadě udržitelnosti veřejných financí. (Čl.30 Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky) Lidská práva představují rozsáhlou a trvale "živou" problematiku, která se promítá do právních řádů jednotlivých zemí světa i do mnoha dokumentů mezinárodního společenství. Jako jedno z lidských práv je v těchto dokumentech formulováno i "právo na bydlení", popř. "právo na přiměřené bydlení". Právo na bydlení je, podle T. H. Marshalla, řazeno mezi sociální práva; sociální práva jsou třetím prvkem lidských práv - vedle práv politických a občanských; rozvoj konceptu sociálních práv je svázán s rozvojem "welfare state". Hlavním principem práva na bydlení je rovný a nediskriminační přístup z hlediska rasy, náboženského vyznání a pohlaví. V dokumentu Zásady bytové politiky (Housing Policy Guidelines), schváleném Výborem Evropské hospodářské komise OSN pro lidská sídla v roce 1992, je právo na bydlení charakterizováno jako nevymahatelné a nenárokové; vyjadřuje závazek vlád pečovat o tuto oblast a o uspokojivou úroveň bydlení občanů. Bydlení obecně - jako oblast zasluhující určitou "pozornost" státu - je zahrnuto v některých zemích přímo do ústavy; pouze Portugalsko má toto právo detailně rozvedeno tak, že zahrnuje bydlení odpovídající velikosti, hygienického standardu a nájemného přiměřeného k příjmům.

72

Bydlení v dokumentech Právo na bydlení - jako jedno z lidských práv - je pak formulováno v řadě mezinárodních dokumentů, ke kterým se připojila i Česká republika. "Nejstarším" takovým dokumentem je Všeobecná deklarace lidských práv (Universal Declaration on Human Rights), která byla přijata valným shromážděním OSN v prosinci 1948 a v níž se v článku 25 uvádí, že "každý má právo na životní úroveň přiměřenou zdraví a blahobytu svému i své rodiny, včetně výživy, ošacení, bydlení, lékařské péče a nezbytných sociálních služeb …". V Deklaraci práv dítěte (Declaration on the Right of the Child), přijaté v listopadu 1959, se v § 4 uvádí, že "dítě má právo na přiměřenou výživu, bydlení, odpočinek a lékařskou péči ...". Problematika bydlení je dále zmiňována v celé řadě dalších mezinárodních dokumentů, které jsou zaměřeny na eliminaci rasové diskriminace, diskriminace žen apod. Např. Deklarace o sociálním pokroku a rozvoji (Declaration on Social Progress and Development), přijatá v prosinci 1969, v části II článku 10 uvádí, že "... základních svobod lze dosáhnout mj. opatřeními zaměřenými na přiměřené bydlení a na zajištění komunálních služeb pro všechny, zejména osoby s nízkými příjmy a početné rodiny." V roce 1992 se v brazilském Rio de Janeiro konala Konference Spojených národů o životním prostředí a rozvoji (tzv. Summit Země), k jejímž závěrům se přihlásila i česká vláda. Nejdůležitějším výsledkem konference byl dokument Agenda 21 (nebo-li program pro 21. století), což je program řešení naléhavých otázek v oblasti životního prostředí a rozvoje. K našemu tématu se vztahuje kapitola zabývající se podporou trvale udržitelného rozvoje sídel. Mnohé z problémů obsažených v Agendě 21 lze účinně řešit na lokální úrovni. Dokument proto obsahuje výzvu pro místní samosprávy k vytváření lokálních čili místních Agend 21. Ačkoliv kapitola věnována Lokální Agendě 21 patří v celém dokumentu k nejstručnějším, po letech se ukazuje, že má ve světě největší ohlas. Cíl pro lidská sídla Celkovým cílem pro lidská sídla je zlepšit sociální, ekonomickou a environmentální kvalitu lidských sídel a životního a pracovního prostředí všech lidí, především městské a venkovské chudiny. Takovéto zlepšení by mělo být založeno na technické spolupráci, na partnerství mezi státním, soukromým a komunitním sektorem a na účasti skupin komunit a skupin zvláštního zájmu, jako jsou ženy, domorodí lidé, staří a invalidé, na procesu rozhodování. Tyto přístupy by měly vytvářet základní principy národních strategií sídel. Při vytváření těchto strategií budou země muset stanovit priority mezi osmi programovými oblastmi kapitoly o Lokální Agendě 21 v souladu se svými plány a cíli, berouce plně v úvahu své sociální a kulturní schopnosti. Navíc by měly země vytvořit vhodné ustanovení pro monitorování dopadu svých strategií na okrajové skupiny a skupiny bezprávných či nesvobodných nebo znevýhodněných lidí, se zvláštním ohledem na potřeby žen.

73

Do kapitoly o Lokální Agendě 21 jsou zahrnuty následující programové oblasti: (a) zajištění adekvátního přístřeší pro všechny; (b) zlepšení řízení lidských sídel; (c) podpora plánování a řízení udržitelného využívání území; (d) podpora integrovaného zajišťování environmentální infrastruktury: hospodaření s vodou, péče o hygienu, kanalizace a nakládání s pevnými odpady; (e) podpora udržitelných energetických a dopravních systémů v lidských sídlech; (f) podpora plánování a řízení lidských sídel v oblastech náchylných ke katastrofám; (g) podpora udržitelného stavebního průmyslu; (h) podpora rozvoje lidských zdrojů a vytváření kapacit pro rozvoj lidských sídel. Bytové koncepce na úrovni EU Bytová politika nespadá pod společnou politiku EU a z toho důvodu se odvíjí i její charakter. Její postavení v rámci EU je autonomní, což je dáno specifičností problematiky a jednotlivých zemí.11 Výše uvedené znamená, že EU ani její instituce nemají přímou kompetenci v oblasti bytové politiky (např. v rámci Evropské komise neexistuje zvláštní sekce pro bydlení). Nicméně faktem zůstává, že i v případě možného zřetelnějšího sbližování bytových politik zůstane problematika bydlení v kompetenci členských zemí. V souvislosti s problematikou bydlení se „vynořuje“ celá řada dalších otázek. Jako např. je bydlení spotřebním zbožím nebo investicí? Jak má být právo na bydlení chápáno? – Má být chápáno ve smyslu zajištění určité úrovně bydlení všem členům společnosti (bez ohledu do jaké sociální skupiny patří)? Je špatně fungující trh s byty hlavní překážkou jedné ze čtyř základních svobod EU - tj. volnému pohybu pracovních sil? V evropských zemích panuje shoda v tom, že v oblasti bydlení musí být ponechán dostatečný prostor pro působní tržních mechanismů; tyto tržní mechanismy však musí být v přiměřené míře korigovány právními a ekonomickými nástroji tak, aby bylo zajištěno naplnění sociálních cílů, které jsou s oblastí bydlení neodmyslitelně spjaty.

11

Zvláště v souvislosti s evropským integračním procesem vzbuzuje toto téma diskusi, zda se rozdíly v

oblasti bytové politiky mezi jednotlivými státy stírají či spíše zvětšují (otázka konvergence).

74

PŘÍLOHA Č. II: PODROBNÉ ÚDAJE K ÚZEMNÍMU PLÁNU Územní plán Vsetín byl vydán formou opatření obecné povahy č. 1/2010 Zastupitelstvem města Vsetín dne 8. 4. 2010 usnesením č. Z/35/3. Opatření obecné povahy č. 1/2010 nabylo účinnosti dne 24. 4. 2010.

Údaje o území a výchozí podmínky pro stanovení urbanistické koncepce Základní demografické údaje o obyvatelstvu Návrh územního plánu města vychází z optimálních možností rozvoje a využití daného území a rovněž z odhadnutých předpokladů rychlosti přirozeného vývoje. V případě města Vsetína lze předpokládat zvolnění tempa růstu počtu obyvatel, případně i krátkodobé snížení počtu. V dlouhodobějším průmětu je však nejpravděpodobnější velmi mírné zvyšování počtu bydlících osob.

Demografická prognóza Návrhové období nového územního plánu města bude stanoveno na 10 let od doby schválení. Aktuální počet obyvatel města

29 200 osob

Počet osob dočasně přítomných

cca 300 osob

Aktuální počet obyvatel města včetně dočasně přítomných

29 500 osob

Územní plán města bude dimenzován celkem pro

32 500 osob

Návrh ploch bydlení Plochy s rozdílným způsobem využití resp. plochy bydlení jsou v řešení územního plánu charakterizovány jako plochy, ve kterých převládá bydlení. Plochy zahrnují zpravidla pozemky bytových domů, pozemky rodinných domů, pozemky související dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského vybavení. Plochy bydlení jsou navrženy v několika kategoriích jako plochy s rozdílným způsobem využití: BI BH

Plochy bydlení - bydlení individuální, Plochy bydlení - bydlení hromadné.

75

Navrženo je celkem 8 lokalit pro bydlení hromadné o celkové výměře přes 11 ha, což může reprezentovat 700 až 900 bytů. Vzhledem k tomu že jde o plochy s značně členitou terénní konfigurací, reálnější bude zřejmě spodní hodnota. Pro bydlení individuální je navrženo celkem 90 lokalit o výměře cca 175 ha a bude na nich možné umístit pravděpodobně 1400 – 1500 RD o velikosti pozemků asi 1200 m2. V nově navržených plochách by bylo tedy možno umístit 2100 až 2400 bytů. Kromě těchto ploch (návrhové lokality BI a BH) počítáme i s tím, že stavby pro bydlení budou nebo mohou být umísťovány i do stávajících ploch BH a BI tj. zahuštění zástavby, dále do stávajících ploch i navrhovaných ploch smíšených SO.1, SO.2 a rodinné domy i do SO.3 v souladu s funkčním vymezením příslušné kategorie. Návrh ploch smíšených obytných Plochy smíšené obytné jsou v řešení územního plánu samostatně vymezeny s ohledem na charakter zástavby, její urbanistickou strukturu a způsob jejího využití v případě, že nebylo účelné členit území na plochy bydlení a občanského vybavení, ale bylo nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení snižujících kvalitu prostředí v této ploše. Plochy jsou navrženy v těchto kategoriích: SO.1 - Plochy smíšené obytné v centrální zóně: byly do nich zařazeny stávající plochy nejužšího centra města, které mají polyfunkční charakter. Nové plochy nejsou navrhovány. SO.2 - Plochy smíšené obytné městské: byly do nich zařazeny plochy navazující na centrum města, v němž koexistují především plochy bydlení, plochy občanského vybavení, veřejných prostranství, pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Navrženo je 11 menších lokalit o celkové výměře přesahující 8 ha. SO.3 - Plochy smíšené obytné vesnické: do nich byly zařazeny plochy stávajících samot a rozptýlené zástavby v krajině. Jde o smíšenou zónu extenzívního bydlení s vyšším podílem hospodářské složky (zemědělské i řemeslné). Navrženo je 11 menších lokalit o celkové výměře přesahující 7 ha. Dále je vymezeno 53 lokalit vyznačených jako územní rezervy.

76

Územním plánem jsou vymezovány následující zastavitelné plochy, ve kterých lze uplatnit funkci bydlení:

BH - PLOCHY BYDLENÍ HROMADNÉHO

BH Plochy bydlení hromadného - návrh - výčet zastavitelných ploch označení a název výměra v ha označení a název lokality lokality / kat. území 2,652 1 BOBRKY 4 VESNÍK Vsetín 2,282 5 K JANIŠOVU 7 SYCHROV Rokytnice u Vsetína 0,055 305 VESNÍK 370 BOBRKY Vsetín 0,093 371 BOBRKY Vsetín

výměra v ha / kat. území 2,552 Vsetín 0,823 Vsetín 0,216 Vsetín

Převažující účel využití (hlavní využití): Bydlení v bytových domech. Bydlení je převažující. Přípustné využití: Související občanská vybavenost, nevýrobní služby, související dopravní a technická infrastruktura, protihluková opatření, veřejná prostranství. Podmínky regulace: výšková hladina v návaznosti na okolní zástavbu, max. 12 NP; zastavitelné plochy 1,4,5 - využití ploch pro bydlení je podmíněno vymezením veřejného prostranství o velikosti 1000m2 na každé dva ha plochy lokality (nejméně však 1000 m2) zastavitelná plocha 1 - využití plochy pro bydlení je podmíněno doložením skutečnosti, že bude zajištěna ochrana chráněného venkovního prostoru staveb před nadlimitním hlukem.

77

BI - PLOCHY BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍHO

BI Plochy bydlení individuálního - návrh - výčet zastavitelných ploch označení a název lokality výměra v ha označení a název lokality / kat. území 2 BOBRKY 2,480 3 BOBRKY Vsetín 6 ROKYTNICE 0,394 12 BOBRKY Rokytnice u Vsetína 13 DOLNÍ VESNÍK 0,181 14 POD ADÁMKY Vsetín 15 OHÝŘOV 2,851 16 LÁZKY Vsetín 17 LÁZKY 5,779 18 NA VÝŠINĚ Vsetín 19 HRBOVÁ 1,509 20 HRBOVÁ Vsetín 21 JASENKA 7,972 22 DOLNÍ JASENKA Vsetín, Jasenka 23 DOLNÍ JASENKA 1,017 24 HORNÍ JASENKA Jasenka 26 JASENKA - POD 3,512 27 JASENKA – NA ZAHRADAMI Jasenka MOŠTÁRNĚ 28 HORNÍ JASENKA 1,402 29 HORNÍ JASENKA Jasenka 30 HORNÍ JASENKA 3,282 31 HORNÍ JASENKA Jasenka 32 HORNÍ JASENKA 1,784 33 NAD HŘBITOVEM Jasenka 34 HORNÍ MĚSTO 1,468 35 POD VRŠKY Vsetín 36 STARÁ CESTA 1,663 37 HANŽLOV Vsetín 38 HANŽLOV 3,960 39 MALÝ SKALNÍK Vsetín 40 VELKÝ SKALNÍK 0,928 41 VELKÝ SKALNÍK Vsetín 42 JASENICKÁ 0,498 43 JASENICKÁ Vsetín 44 NAD ŠKOLOU 1,312 45 NAD ŠKOLOU Vsetín 46 HLUBOKÉ 1,189 47 HLUBOKÉ Vsetín 48 HORSKÁ 0,917 49 LESNÍ Vsetín 50 LESNÍ 1,479 51 NEPŘEJOV Vsetín

výměra v ha / kat. území 1,355 Vsetín 12,640 Vsetín 13,192 Vsetín 2,726 Vsetín 5,961 Vsetín 0,895 Vsetín 5,476 Vsetín,Jasenka 4,073 Jasenka 3,048 Jasenka 2,156 Jasenka 0,836 Jasenka 2,459 Vsetín 2,717 Vsetín 5,748 Vsetín 7,145 Vsetín 0,677 Vsetín 1,489 Vsetín 1,474 Vsetín 1,893 Vsetín 1,219 Vsetín 2,041 Vsetín

78

52

54

56

58

60

63

65

POD BEČEVNOU

ROKYTNICE

ROKYTNICE

JANIŠOV

JANIŠOV

JANIŠOV

68

SEMETÍN – BARONÍK SEMETÍN

71

SEMETÍN

73

SEMETÍN

75

HRBOVÁ

150

VELKÝ SKALNÍK

266

U SJEZDOVKY

289

ROKYTNICE

291

ROKYTNICE

297

JASENICKÁ

301

NA VÝŠINĚ

303

NAD LÁZKY

309

JASENKA

312

BOBRKY

314

BOBRKY

3,843 Rokytnice Vsetína 1,030 Rokytnice Vsetína 0,952 Rokytnice Vsetína 3,182 Rokytnice Vsetína 3,655 Rokytnice Vsetína 0,597 Rokytnice Vsetína 4,366 Vsetín 0,341 Vsetín 1,060 Vsetín 1,224 Vsetín 3,022 Vsetín 0,454 Vsetín 1,336 Jasenka 0,273 Rokytnice Vsetína 0,154 Rokytnice Vsetína 0,045 Vsetín 1,605 Vsetín 0,135 Vsetín 0,071 Vsetín 1,455 Vsetín 0,078 Vsetín

53

AMERIKA

2,009 Rokytnice u Vsetína

55

ROKYTNICE

4,019 Rokytnice u Vsetína

57

JANIŠOV

4,578 Rokytnice u Vsetína

59

JANIŠOV

0,442 Rokytnice u Vsetína

62

JANIŠOV

1,369 Rokytnice u Vsetína

64

SEMETÍN KOPEČKU

67

SEMETÍN

70

SEMETÍN

72

SEMETÍN

74

SEMETÍN

76

JASENKA

265

JASENICKÁ

288

JANIŠOV

290

ROKYTNICE

296

HANŽLOV

0,176 Vsetín

300

NA VÝŠINĚ

302

HRBOVÁ

304

POD ADÁMKY

311

BOBRKY

313

BOBRKY

373

HANŽLOV

0,524 Vsetín 0,369 Vsetín 0,048 Vsetín 0,107 Vsetín 0,194 Vsetín 0,610 Vsetín

u

u

u

u

u

u

–

u

u

NA 1,395 Vsetín 2,918 Vsetín 0,220 Vsetín 1,212 Vsetín 0,993 Vsetín 1,926 Jasenka 1,610 Vsetín 0,320 Rokytnice u Vsetína 0,263 Rokytnice u Vsetína

79

375

ROKYTNICE

380

DOLNÍ VESNÍK

382

DOLNÍ VESNÍK

394

JASENKA

0,387 Rokytnice Vsetína 0,305 Vsetín 0,182 Vsetín 0,079 Vsetín

379

DOLNÍ VESNÍK

0,230 Vsetín

381

DOLNÍ VESNÍK

383

HLUBOKÉ

0,178 Vsetín 0,443 Vsetín

u

Převažující účel využití (hlavní využití): Bydlení v rodinných domech. Bydlení je převažující. Přípustné využití: Související občanská vybavenost místního významu (o výměře menší než 1000m 2) a nevýrobní služby sloužící k upokojování denních potřeb obyvatel, související dopravní a technická infrastruktura, protihluková opatření, veřejná prostranství. Podmíněně přípustné využití: Bytové domy při splnění podmínek prostorové regulace. Stavby pro rodinnou rekreaci za předpokladu splnění podmínek podle § 20 odst. 4 a 5 vyhl. č. 501/2006 Sb. Podmínky regulace: - výška zástavby je stanovena max. 2 NP + podkroví v návaznosti na okolní zástavbu; - zastavitelné plochy 2, 12, 14, 16, 17, 22, 24, 27, 29, 32, 33, 37, 38, 39, 51, 52, 53, 55, 57, 58, 60, 65, 75, 76 - využití ploch pro bydlení je podmíněno vymezením veřejného prostranství o velikosti 1000 m2 na každé dva ha plochy lokality (nejméně však 1000 m2); - zastavitelné plochy 15, 18, 21, 26, 30, 35, 67 - využití ploch pro bydlení je podmíněno vymezením veřejného prostranství o velikosti 1000m2 na každé dva ha plochy lokality (nejméně však 1000 m2) a současně zpracováním geotechnického posouzení jako podkladu pro další řízení dle stavebního zákona; - zastavitelné plochy 28, 36, 63, 68, 70, 71, 73, 301 - využití ploch pro bydlení je podmíněno zpracováním geotechnického posouzení jako podkladu pro další řízení dle stavebního zákona; - zastavitelná plocha 265 - využití plochy pro bydlení je podmíněno zpracováním biologického hodnocení a vydáním výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů; - zastavitelné plochy 43, 373 - využití ploch je podmíněno vydáním výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů;

80

-

zastavitelné plochy 6, 51, 53, 55, 56, 290, 291, 304 - využití ploch pro bydlení je podmíněno doložením skutečnosti, že bude zajištěna ochrana chráněného venkovního prostoru staveb před nadlimitním hlukem.

SO.2 - PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ MĚSTSKÉ

SO.2 Plochy smíšené obytné městské - návrh - výčet zastavitelných ploch označení a název lokality výměra v ha označení a název lokality / kat. území 90 ŠVIRÁČKY 2,202 91 U DUKÁTNÍKŮ Vsetín 92 VESNÍK 0,717 93 LÁZKY Vsetín 94 POD HRBOVOU 1,620 95 BOBRKY Vsetín 108 BOBRKY 1,554 298 POD HRBOVOU Vsetín 299 POD HRBOVOU 0,125 306 BOBRKY Vsetín 310 ŠVIRÁČKY 0,117 Vsetín

výměra v ha / kat. území 0,911 Vsetín 0,748 Vsetín 0,663 Vsetín 0,300 Vsetín 0,065 Vsetín

Převažující účel využití (hlavní využití): Bydlení v kombinaci s občanskou vybaveností, výrobními a nevýrobními službami. Přípustné využití: Dopravní a technická infrastruktura, protihluková opatření, veřejná prostranství. Podmínky regulace: výšková hladina v návaznosti na okolní zástavbu; zastavitelná plocha 90 - využití plochy je podmíněno vymezením veřejného prostranství o velikosti 1000m2 na každé dva ha plochy lokality (nejméně však 1000 m2) a současně zpracováním geotechnického posouzení jako podkladu pro další řízení dle stavebního zákona; zastavitelné plochy 94, 298 - využití ploch je podmíněno zpracováním geotechnického posouzení jako podkladu pro další řízení dle stavebního zákona; zastavitelné plochy 93, 94, 95, 108, 298, 299 - využití ploch pro bydlení je podmíněno doložením skutečnosti, že bude zajištěna ochrana chráněného venkovního prostoru staveb před nadlimitním hlukem.

81

SO.3 - PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ VESNICKÉ

SO.3 Plochy smíšené obytné vesnické - návrh - výčet zastavitelných ploch označení a název lokality výměra v ha označení a název lokality / kat. území 148 VELKÝ SKALNÍK 0,449 153 MALÝ SKALNÍK Vsetín 159 HORNÍ JASENKA 1,525 166 JASENICE Jasenka 171 JASENICE ZVI 0,504 172 ČERVENKA Vsetín 267 U JEŽŮVKY 1,075 269 LESNÍ Vsetín 272 HRBOVÁ 0,348 277 DOLNÍ JASENKA Vsetín 377 MALÝ SKALNÍK 0,152 Vsetín

výměra v ha / kat. území 0,235 Vsetín 0,254 Vsetín 0,238 Vsetín 0,309 Vsetín 1,967 Jasenka, Vsetín

Převažující účel využití (hlavní využití): Bydlení v RD, rodinná rekreace, výrobní a nevýrobní služby, zemědělství. Přípustné využití: Související dopravní a technická infrastruktura. Podmínky regulace: výška zástavby max. 2 NP + podkroví; zastavitelná plocha 166 - využití plochy je podmíněno zpracováním geotechnického posouzení jako podkladu pro další řízení dle stavebního zákona; zastavitelné plochy 269, 267 (jižní část) – využití ploch je podmíněno vydáním výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Funkci bydlení lze také zajistit ve stávajících plochách v rámci zastavěného území (stávající plochy bydlení hromadného, bydlení individuálního, příp. plochy rodinné rekreace, plochy se smíšenou funkcí a také plochy občanského vybavení, které připouští bydlení jako součást stavby občanského vybavení, a plochy výrobní, kde lze umisťovat např. služební byty). V zastavěném území lze nárůst bytů realizovat především dostavbou proluk a dále s využitím nebytových prostor stávajících objektů např. půdní vestavby, změny účelu užívání z nebytových prostor na byty apod.

82

Rozsah navrhovaných ploch pro bydlení a vztahů v území včetně vymezení pozemků v majetku města je vymezen v mapových přílohách: Rozsah jednotlivých ploch pro bydlení, jak stávajících, tak navrhovaných, vyplývá z územního plánu Vsetín, který je zveřejněn dálkovým přístupem na webových stránkách města http://www.vsetin.eu/vydany-uzemni-plan-vsetin/ds-18639/archiv=0&p1=6837 nebo na portále územně analytických podkladů a územních plánů Zlínského kraje https://juapzk.geostore.cz/Portal/DemoMapKlient/Default.aspx?themeID=1&MarQueryI D=ED6DE480&MarQParamCount=1&MarQParam0=541630

83

PŘÍLOHA Č. III: PŘEHLED O BYTECH V MAJETKU MĚSTA Byty v domech s byty zvláštního určení (DPS) dům č.p.

ulice

počet jednot.

datum výstavby

datum rekonstrukce

1+0

1+1

252

Pod Žamboškou

40

1976

2004

22

253

Pod Žamboškou

52

1976

2005

30

6

32

1973

částečná 2011

16

16

32

1973

částečná 2011

16

16

1579 1580

Pod Žambožkou Pod Žambožkou

1271

Tyršova

64

1939

1995

1846

G. Klapálka

38

1989

1994

Celkem

258

2+0

2+1

3+1

z toho bezbar.

18

2

16

4

51

13

37

1

121

89

34

14

6

1+0

1+1

2+0

2+1

3+1

11

3

Ostatní byty dům č.p.

počet jednot.

datum výstavby

datum rekonstrukce

409 Jiráskova

14

1988

2004

464 Rokytnice

13

1998

6

6

1

1

465 Rokytnice

13

1998

6

6

1

1

466 Rokytnice

13

2000

6

7

467 Rokytnice

13

2001

7

6

788 Hlásenka

6

1952

2001

6

1660 Hlásenka

6

1952

2001

6

27

1998

1126 Jiráskova

35

1968

1701 Semetín

9

1955

2082 Poschla

18

2006

6

12

2

2083 Poschla

18

2006

6

12

2

988 Poschla

2

1997

2006

2

67

1973

Částečná19982004

57

10

75

80

24

69

6

1+0

1+1

2+0

2+1

3+1

ulice

814 Na Příkopě

1484 Smetanova Celkem

4

9

13

2006

30

5

1998

6

254

z toho bezbar.

1

1 4

3

11

Byty ve školních budovách Dům č.p.

ulice

počet jednot.

datum výstavby

datum rekonstrukce

97

MUDr Fr. Sovy

1

1985

1

1876

Ohrada

1

1980

1

1544

Jasenická

1

1969

1

z toho bezbar.

84

436 Rokytnice

1

1979

1217 M.Václavka

1

1954

1 1

Byty určené k privatizaci Dům č.p. 1272 1330 1331 1335 1809 1036

ulice

počet jedn. celkem

Počet b.j. k priva tizaci 2 7 8 11 1 1

dat. výst.

datum rekonstr.

1+0

1+1

Tyršova 2 1939 1994 Sušilova 15 1940 2001 5 Sušilova 16 1940 2000 5 Sušilova 26 1940 2003 1 1 Jasenická 1 1967 Pod 1 1977 Žamboškou 1464 Hájenka 2 2 1942 částečná Semetín 1996 Celkem 63 32 1 11 *pozn. dotace znamená, že byty nelze v nejbližších letech privatizovat

2+0

2+1 2 10 11 23 1

3+1

1

bez barié rové

pozn.

*8 dotace *8 dotace *15 dotace

1 2 48

4

prodej celého domu

85

PŘÍLOHA Č. IV: PRŮZKUM ZÁJMU OBYVATEL V OBLASTI BYDLENÍ PROBLEMATIKA BYDLENÍ NA STATISTICKÉM VZORKU ÚDAJŮ O BYTOVÉM FONDU V SOUKROMÉM VLASTNICTVÍ OD REALITNÍ KANCELÁŘE IMBEX Údaje o kapacitách nabízených bytů k prodeji a pronájmu v RK za roky 2009 – 2011: Do výčtu bytů jsou zahrnuty jak byty, jejichž prodej, resp. pronájem naše kancelář realizovala, tak byty, které byly pouze přijaty do nabídky, ale realizace proběhla mimo naší kancelář. V tabulce pro přehlednost uvádíme pouze počty a typy bytů: Rok 2009 velikost garsonka 1+1 2+kk 2+1 3+1 celkem

prodej 6 4 9 6 8 33

pronájem 4 6 7 5 4 26

průměrná výměra 28 m2 34 m2 48 m2 56 m2 72 m2

prodej 4 5 3 5 4 1 22

pronájem 5 7 9 7 5 0 33

průměrná výměra 28 m2 34 m2 48 m2 56 m2 72 m2 88 m2

prodej 2 4 3 4 3 16

pronájem 5 7 7 5 6 30

průměrná výměra 28 m2 34 m2 48 m2 56 m2 72 m2

Rok 2010 velikost garsonka 1+1 2+kk 2+1 3+1 4+1 celkem Rok 2011 velikost garsonka 1+1 2+kk 2+1 3+1 celkem

Z hlediska parametrů bytu považujeme za významné, že ve sledovaném období měli kupující zájem spíše o byty v původním stavu a to jednak z toho důvodu, že si chtěli vytvořit interiér dle vlastních představ a pak z důvodu nižší ceny. Byty tzv. před rekonstrukcí byly nejvíce žádány ve větší užitné ploše, tj. 3+1 a 4+1.

86

U pronajímaných bytů hrála nejdůležitější úlohu vždy výše nájemného. Jen málo klientů vyžaduje k pronájmu byt po rekonstrukci. Z těchto důvodů lze říct, že nejvyšší poptávku jsme zaznamenali po bytech 2+1 a 2+kk v původním stavu. Na trhu lze pozorovat převyšující poptávku po bytech ve starší zástavbě v cihlových domech, které jsou vystavěny především v centru a starších sídlištích, a tato poptávka drží vyšší ceny v těchto lokalitách. Byty v panelových domech jsou vystavěny v menších výměrách místností, ale na druhou stranu jsou zde i byty typu 4+1 s vyšší užitnou plochou. Z pohledu prodejních cen je zřejmé, že většina kupujících má zájem o menší byty, u nichž očekávají nižší cenu, resp. nájemné. Především u pronájmů je tento trend zřejmý a není výjimkou, že v garsonce bydlí tříčlenná rodina. Významnou roli v úrovni prodejnosti bytů hraje v současné době ekonomičnost provozu, tedy to, zda dům již prošel revitalizací či nikoliv.

87

PŘÍLOHA Č. V: PŘEHLED DOSTUPNÝCH PODPOR BYDLENÍ – STAV K 14.9.2012 Externí formy podpory Kategorie

Opatření

Vlastnické bydlení

Podpora hypotéčního úvěrování pro osoby mladší 36 let (úroková dotace)

Oprávněný žadatel / Poskytovatel Výchozí podmínky příjemce MMR Základní podmínky Příjemcem dotace pro poskytnutí můţe být FO, která podpory vyplývají z v roce podání ţádosti ustanovení nařízení o poskytnutí vlády příspěvku nedovrší č. 249/2002 Sb., o 36 let a nemá jiný byt podmínkách (v případě manţelů i poskytování partner). příspěvku k hypotečnímu úvěru osobám mladším 36 let, ve znění nařízení vlády č. 32/2004 Sb.

Forma podpory

Zaměření jednotlivých opatření

Poznámka

Podpora má formu úrokové dotace poskytované prostřednictvím jednotlivých příspěvků ke splátkám hypotéčního úvěru. Výše podpory činí 1 aţ 4 p.b. podle průměrné výše úrokových sazeb, za které poskytly hypoteční banky nové úvěry se státní podporou v předešlém kalendářním roce (je-li průměrná sazba úroku 8 % a více = 4 p.b., niţší neţ 8 % a vyšší nebo rovno 7 % = 3 p.b., niţší neţ 7 % a vyšší nebo rovné 6 % = 2 p.b., niţší neţ 6 % a vyšší nebo rovné 5 % = 1 p.b., klesne-li průměrná úroková sazba pod 5 %, je výše podpory pro nově uzavřené smlouvy nebo v tomto termínu přepočítávané smlouvy nulová). Výše úrokové dotace platí vţdy po dobu platnosti úrokové sazby sjednané mezi klientem a hypotéční bankou, max. 5 let. Po uplynutí této doby bude výše úrokové dotace nově stanovena. Úroková dotace bude poskytována max. 10 let a bude poskytována k hypotečnímu úvěru nebo jeho části, která v případě koupě bytu nepřekročí 800 tis. Kč, a v případě rodinného domu s jedním bytem nepřekročí 1,5 mil. Kč. Část úvěru překračující tyto limity nebude dotována.

Smyslem tohoto opatření je zvýšení dostupnosti staršího vlastnického bydlení pro mladé lidi a tím jim napomoci při zajištění vlastního adekvátního bydlení. Příspěvek se poskytuje na pořízení bytu staršího neţ 2 roky, který se nachází na území ČR a který bude slouţit k trvalému bydlení ţadatele.

Nástroj je aktivní, nicméně v roce 2012 se podpora pro nově uzavřené smlouvy nebo v tomto termínu přepočítávané smlouvy neposkytuje, neboť výše úrokové sazby se nachází pod 5 %.

Příspěvek ke stavebnímu spoření

MF

Zákon č. 96/1993 FO Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření.

Přímá nevratná dotace připisovaná na účet klienta. Podpora činí 10 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, max. z částky 20 tis. Kč.

Pouţití naspořených prostředků není účelově vázáno. Úvěry ze stavebního spoření poskytované stavebními spořitelnami jsou účelově vázány na bytové potřeby.

-

Daňové úlevy vázané na daň z příjmu (odpočet zaplacených úroků z úvěru na bytovou potřebu)

MF

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu.

Např. od základu daně si mohou FO odečíst úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotéky, max. 300 tis. Kč/rok. Jiné daňové zvýhodnění - viz zákon o daních z příjmu.

Sníţení základu daně je moţné pouze za předpokladu, ţe úvěr byl pouţit na řešení bytových potřeb. Poplatník daně musí prokázat, ţe nemovitost pouţívá k trvalému bydlení buď on sám anebo jeho příbuzní v přímé příbuzenské linii (obou manţelů) rodiče, prarodiče, děti, vnuci.

-

FO

88

Daňové úlevy vázané na daň z nemovitosti

MF

Nájemní bydlení

Záruky za SFRB splácení úvěrů na výstavbu nájemních bytů

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti.

dle patřičného zákona

Např. osvobození od daně ze staveb.

Od daně ze staveb jsou osvobozeny např. obytné domy ve vlastnictví FO, které pobírají příspěvek na ţivobytí nebo jsou osobou společně posuzovanou s osobou, která příspěvek na ţivobytí pobírá a jsou drţiteli průkazu ZTP a ZTP/P, a to v rozsahu, v jakém slouţí k jejich trvalému bydlení. Nařízení vlády č. Moţnost poskytnutí Poskytnutí záruky SFRB za splácení Úvěr lze poskytnout ke krytí nákladů 370/2004 Sb., o ručení prostředky investičních úvěrů na výstavbu nájemních bytů spojených s výstavbou nájemních bytů rozsahu a SFRB je otevřena se splatností aţ do 40 let. SFRB ručí úvěrující a s výstavbou infrastruktury obcemi podmínkách pouţití všem investorům bez bance nejvýše za 70 % nesplacené části jistiny pro bytovou výstavbu - pro tyto účely finančních rozdílu - můţe jím být úvěru. U novostaveb nesmí zaručená část se výstavbou rozumí a) nová stavba prostředků k úhradě město, obec, bytové jistiny překročit 1,5 mil. Kč na 1 byt, resp. 1,8 bytového domu, při které vznikne úvěrů zajištěných druţstvo, soukromá mil. Kč u obcí, je-li součástí projektu i výstavba nájemní byt, b) nástavba nebo SFRB, ve znění firma, soukromá FO. technické infrastruktury. V případech, kdy dojde přístavba, kterou vznikne nájemní byt, novely č. 438/2009 Ţadatel musí mít ke zřízení nájemního bytu stavební úpravou jiţ c) stavební úpravy, kterými vznikne Sb. sídlo nebo místo existující starší stavby, nesmí zaručená část nájemní byt z prostor určených k jiným trvalého pobytu na jistiny přesáhnout 300 tis. Kč. Záruky jsou účelům neţ k bydlení, nebo z bytu území některého z poskytovány za poplatek (do 0,6 % p.a.) a aţ nezpůsobilého k bydlení. Po dobu členských států EU, do skončení procesu notifikace programu jsou ručení, nejméně však po dobu 10 let, státu, který je smluvní záruky poskytovány v reţimu tzv. minimální investor nesmí připustit jiné vyuţití stranou Dohody o podpory podle nařízení Evropské komise o "de bytů neţ k bydlení nájemní formou a Evropském minimis". Po skončení notifikace programu by bez souhlasu SFRB nesmí vlastnické hospodářském mohly být záruky poskytovány v plném rozsahu právo převést na jinou osobu. Pro prostoru, nebo v reţimu, který bude rozhodnutím o notifikaci poskytnutí ručení není stanoven ţádný Švýcarské určen. limit podlahové plochy bytu ani limit konfederace. příjmu nájemce.

-

SFRB připravuje novelu nařízení vlády č. 370/2004 Sb., která navíc rozšíří předmět vyuţití úvěrů - SFRB bude poskytovat ručení i pro bankovní úvěry na opravy, rekonstrukce a modernizace bytových domů. Novela by měla plně nahradit dosavadní záruky z programu PANEL. Záruky bude poskytovat přímo SFRB a bude tak moci nastavit odpovídající podmínky, které pomohou ţadatelům k dostupnosti bankovních úvěrů pro zlepšení situace v oblasti bydlení. Novelu SFRB připravuje do legislativního procesu, stejně jako program Panel 2013+, tak aby byly podmínky schváleny ještě do konce roku 2012.

Nájemní bydlení pro osoby znevýhodněné v přístupu k bydlení

Nájemní bydlení pro vymezené FO i pro ostatní FO

89

Úvěry na výstavbu nájemních bytů

SFRB

Podpora výstavby MMR podporovaných bytů pro osoby, které jsou znevýhodněny v přístupu k bydlení

Nařízení vlády č. 284/2011 Sb., o podmínkách poskytnutí a pouţití finančních prostředků SFRB formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území ČR, v novelizovaném znění schváleném dne 19. 07. 2012 vládou ČR.

Moţnost poskytnutí úvěru je otevřena obci, městu nebo jiné PO nebo FO osobě, která má své sídlo nebo místo trvalého pobytu na území některého z členských států EU, státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo Švýcarské konfederace.

Nízkoúročený úvěr se splatností úvěru sjednanou aţ na dobu 30 let od podpisu úvěrové smlouvy, poskytnutý max. do výše 70 % určených rozhodných výdajů (nelze na pozemek a stávající budovu). Výše úrokové sazby je stanovena podle toho, komu jsou byty určeny a jaká je rentabilita projektu (návratnost úvěrových zdrojů) a způsob zajištění. Úroková sazba se můţe pohybovat od 2 % výše pro byty vymezeným FO, od 3,5 % výše pro byty ostatním FO, přičemţ výše úroku je pevně fixována na celou dobu splácení. U výstavby pro vymezené FO musí být splněna podmínka de minimis.

O úvěr lze ţádat na novostavbu, kterou vznikne bytový dům s nájemními byty, nebo na stavební úpravy, kterými vznikne nájemní byt z prostor původně určených k jiným účelům neţ k bydlení. Úvěr je moţné pouţít i na nástavbu či přístavbu, kterými vznikne nájemní byt, rovněţ na stavební úpravy bytů v bytovém domě, ve kterém není ţádný byt způsobilý k bydlení a také na stavební úpravy stávajícího nájemního bytu, jehoţ rozdělením vznikne alespoň jeden další nájemní byt. Po dobu ručení, musí být byty vyuţívány pro nájemní bydlení. Budoucí byty mohou být určeny jak pro vymezené FO (tj. osoby sociálně, věkově, zdravotně či jinak ohroţené), tak i pro ostatní FO. Z úvěru lze financovat výstavbu bytů s podlahovou plochou vč. příslušenství od 25 m2 do 90 m2. Podpora se nevztahuje pro rodinné domy.

-

Program Podpora bydlení pro rok 2012, Podprogram Podpora výstavby podporovaných bytů.

O dotaci mohou ţádat a příjemcem dotace mohou být FO podnikající a PO osoby (včetně obcí) mající sídlo na území členského státu EU, popř. státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace.

Podpora se poskytuje ve formě investiční dotace na konkrétní investiční akci ve dvou dotačních titulech: pečovatelský byt (pro osoby v nepříznivé sociální situaci způsobené věkem nebo zdravotním stavem), vstupní byt (pro osoby v nepříznivé sociální situaci, jimţ je poskytována opakovaná dávka v hmotné nouzi nebo mají nízký příjem a pro osoby, které kromě nízkých příjmů doloţí, ţe doposud ţily nebo ţijí v sociálně vyloučené romské lokalitě nebo její rodině hrozí nebo jiţ bylo provedeno odebrání dítěte z důvodu nevyhovujícího bydlení nebo z důvodu jeho ztráty, nebo ţijí v jiné tíţivé situaci, např. ukončili výkon trestu). Jedná-li se o výstavbu pečovatelského bytu nebo vstupního upravitelného bytu činí finanční částka max. 600 tis. Kč na jeden byt. Jedná-li se o výstavbu vstupního bytu, činí finanční částka max. 550 tis. Kč na jeden byt. Jedná-li se o pořízení bytu, finanční částka na jeden byt je stanovena ve výši max. 80 % z niţší ze dvou hodnot, a to z kupní nebo vydraţené ceny bytu a odhadní ceny bytu stanovené znalcem, max. však 400 tis. Kč na jeden byt. Dotace je poskytována podle pravidla „de minimis“.

Státní dotace je poskytována na výstavbu a pořízení nájemních bytů určených k sociálnímu bydlení pro osoby, které mají ztíţený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace - věk, zdravotní stav nebo sociální okolnosti jejich ţivota. Podlahová plocha bytu nesmí překročit 80 m2.

MMR vyhlašovalo tento typ podpory i v minulosti. Příjem ţádostí v roce 2012 byl v únoru ukončen.

Opravy bytového fondu

Regenerace veřejného prostranství panelového sídliště

90

Podpora MMR regenerace panelových sídlišť

Podpora oprav domovních olověných rozvodů

MMR

Program Podpora bydlení pro rok 2012, podprogram Podpora regenerace panelových sídlišť. Podprogram zahrnuje věcné podmínky dané nařízením vlády č. 494/2000 Sb., o podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť, ve znění nařízení vlády č. 99/2007 Sb. Program Podpora bydlení pro rok 2012, Podprogram Podpora oprav domovních olověných rozvodů.

Dotaci můţe získat obec, na jejímţ území se nachází panelové sídliště.

Dotace je poskytována aţ do výše 70 % rozpočtových nákladů akce, maximálně však 4 mil. Kč. Obec se podílí na financování úprav nejméně ve výši 30 % jejich rozpočtových nákladů.

Dotace je určena na regeneraci veřejného prostranství panelového sídliště o celkovém počtu nejméně 150 bytů, přičemţ není určena na opravy bytových panelových domů. Dotace na tentýţ druh úprav můţe být v rámci jednoho sídliště poskytnuta pouze jednou. Na dotovaných částech panelového sídliště nebude v souladu s podmínkami poskytování veřejné podpory provozována ekonomická činnost.

MMR vyhlašovalo tento typ podpory i v minulosti. Příjem ţádostí v roce 2012 byl v únoru ukončen.

Příjemcem dotace je vlastník nebo spoluvlastník domu s domovními olověnými rozvody vody, nebo SVJ vzniklé podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, nebo vlastník nebo spoluvlastník bytu v domě s domovními olověnými rozvody vody, ve kterém SVJ nevzniklo.

Neinvestiční dotace poskytovaná ţadatelům ze státního rozpočtu ČR, max. do výše 10 tis. Kč na jeden byt v domě. Dotace je poskytována v souladu s předpisem Evropských společenství podle pravidla "de minimis".

Dotace se poskytuje na výměnu olověných rozvodů v domě s domovními olověnými rozvody vody, ve kterém je zjištěno zvýšené mnoţství olova vyšší neţ 10 μg/l olova v litru pitné vody u spotřebitele. Tím se docílí sníţení obsahu olova v pitné vodě.

MMR vyhlašovalo tento typ podpory i v minulosti. Příjem ţádostí v roce 2012 byl v únoru ukončen.

91

Program NOVÝ PANEL - nástroj Záruky na bankovní úvěry na opravu bytových domů (M-záruky PANEL, P-záruky PANEL)

Záruky zajišťuje SFRB, poskytovány jsou ČMZRB, a.s.

PŘIPRAVOVANÝ SFRB Panel 2013 +

Program ČMZRB, a.s.

FO nebo PO, která je vlastníkem nebo spoluvlastníkem bytového domu; FO nebo PO, která je vlastníkem nebo spoluvlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v bytovém domě podle zákona o vlastnictví bytů; SVJ vzniklé v bytovém domě podle zákona o vlastnictví bytů.

Zvýhodněná záruka k úvěru, SFRB ručí aţ za 80 % jistiny úvěru. M-záruka PANEL = záruka vyřizována ve zjednodušeném reţimu, úvěr musí být poskytnut bankou, se kterou má ČMZRB, a.s. uzavřenou dohodu o spolupráci pro poskytování M-záruk PANEL, záruka k úvěru v max. výši do 10 mil. Kč, ţadatel hradí pouze jednorázový poplatek ve výši 0,3 % z výše záruky. P-záruka PANEL = záruka k úvěru bez omezení velikosti úvěru za poplatek ve výši 0,1 % p.a. z výše záruky, úvěr můţe být poskytnutý kteroukoliv bankou s oprávněním k poskytování úvěru na území EU. Podpora formou bankovní záruky je poskytována v reţimu "de minimis".

Zvýhodněná záruka k úvěrům poskytnutých bankami a stavebními spořitelnami na opravu či modernizaci bytového domu.

Ke dni 16. 07. 2012 bylo ukončeno poskytování záruk za bankovní úvěry prostřednictvím ČMZRB, a.s. SFRB bude i nadále poskytovat záruky k úvěrům na výstavbu nájemních bytů podle nařízení vlády č. 370/2004 Sb. Jeho připravovaná novela navíc rozšíří předmět vyuţití úvěrů - SFRB bude poskytovat ručení i pro bankovní úvěry na opravy, rekonstrukce a modernizace bytových domů.

PŘIPRAVOVANÁ novela nařízení vlády č. 299/2001 Sb., podle které byly původně poskytovány úrokové dotace na program Panel a Nový Panel.

Jedním z navrhovaných parametrů programu je, ţe příjemcem by měl být vlastník.

Podpora by měla být poskytovaná formou nízkoúročeného, dlouhodobého úvěru poskytovaného SFRB. Úroková sazba min. ve výši referenční sazby EU, fixace úrokové sazby na celou dobu splácení, splatnost aţ na 30 let, výše úvěru aţ do 90 % uznatelných nákladů.

Nízkoúročený úvěr bude moţné vyuţít na opravy a modernizace bytových domů - konkrétně na opravy poruch domů, na sníţení energetické náročnosti domů, na modernizaci bytových jader a na opravy společných prostor. Určeno pro bytové domy bez rozlišení vlastnictví. Důraz bude kladen na komplexnost oprav.

Program NOVÝ PANEL, nástroj Úroková dotace poskytováno dle nařízení vlády č. 299/2001 Sb. Příjem ţádostí na poskytnutí úrokové dotace byl ukončen jiţ v roce 2011. Aktuálně SFRB připravuje program Panel 2013 +, resp. připravuje novelu nařízení vlády č. 299/2001 Sb., která umoţní navázání na program NOVÝ PANEL. Otevření programu předpokládáno nejdéle na začátku roku 2013.

Podpory v sociální oblasti

Investice na podporu následné bytové výstavby

Opravy bytového fondu

92

Úvěry obcím na opravy a modernizace bytového fondu

SFRB

Nařízení vlády č. Obce 396/2001 Sb., o pouţití prostředků SFRB na opravy a modernizace bytů, ve znění pozdějších předpisů.

Zvýhodněný úvěr s úrokovou sazbou 3 % ročně, úroková sazba platná po celou dobu splatnosti úvěru. Splatnost úvěru aţ 10 let. Obec je povinna min. 20 % jí takto poskytnutých prostředků dále poskytnout jiným vlastníkům nemovitostí určených k bydlení tento limit nemusí být dodrţen jen v případě, ţe jiní vlastníci těchto nemovitostí byli způsobem v místě obvyklým seznámeni s moţností poskytnutí prostředků z úvěrového fondu a neprojevily o ně zájem. Úvěr můţe být pouţit ke krytí aţ 50 % nákladů vynaloţených na opravy nebo modernizace. Účelová investiční dotace pro obec ve výši max. 50 tis. Kč na 1 byt následně postavený na pozemcích zainvestovaných z podprogramu. Dotace je poskytována v souladu s předpisem Evropských společenství podle pravidla „de minimis“.

Úvěr lze poskytnout ke krytí části nákladů spojených s opravami a modernizacemi bytů. Jednou z podmínek poskytnutí úvěru je, ţe obec musí mít zřízen peněţní fond.

-

Dotace je poskytována na výstavbu dopravní a technické infrastruktury pro následnou výstavbu bytových domů, rodinných domů nebo bytových a rodinných domů, přičemţ do 5 let od ukončení výstavby technické infrastruktury bude ukončena následná výstavba bytových jednotek.

MMR vyhlašovalo tento typ podpory i v minulosti. Příjem ţádostí v roce 2012 byl v únoru ukončen.

Příspěvek na bydlení slouţí k úhradě části nákladů na přiměřené bydlení.

Podpora výstavby MMR technické infrastruktury (pozemní komunikace, vodovod, kanalizace) pro následnou výstavbu bytových a rodinných domů

Program Podpora bydlení pro rok 2012, Podprogram Podpora výstavby technické infrastruktury.

Příjemcem a současně stavebníkem je obec.

Příspěvek na bydlení

úřady práce (z rozpočtu kap. MPSV).

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře v platném znění.

Nízkopříjmové domácnosti - vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu a splní patřičné podmínky.

Příspěvek na bydlení představující adresnou sociální dávku. Nárok má vlastník či nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliţe jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 není vyšší neţ částka normativních nákladů na bydlení.

Doplatek na bydlení

úřady práce (z rozpočtu kap. MPSV).

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi v platném znění.

Domácnosti v hmotné nouzi - vlastník nebo nájemce bytu, který byt uţívá. V určitých případech lze dávku poskytnout i na jinou neţ nájemní či vlastnickou formu bydlení (např. ubytovny).

Výše doplatku je stanovena individuálně, závisí Doplatek pomáhá uhradit odůvodněné na příjmu domácnosti a odůvodněných náklady na bydlení. nákladech na bydlení a je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení zůstala osobě či rodině částka ţivobytí. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na ţivobytí (pozn. v určitých případech lze doplatek na bydlení přiznat i osobě, které příspěvek na ţivobytí nebyl přiznán).

Příspěvek na zvláštní pomůcku

úřady práce (z rozpočtu kap. MPSV).

Zákon č. 329/2011, prováděcí vyhláška č. 388/2011.

Příspěvek je Maximální výše příspěvku je 350 tis. Kč. poskytován osobám s těţkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí.

Prostřednictvím příspěvku lze hradit náklady účtované fyzickými nebo právnickými osobami za materiál a práce spojené s nezbytnými výdaji.

-

-

-

Podpora prostřednictvím EU

93

IOP - oblast intervence 5. 2., IPRM Revitalizace veřejných prostranství

MMR z fondů EU

IOP

Město Vsetín

Výše dotace max. 85 % způsobilých výdajů projektu.

IOP - oblast intervence 5. 2., IPRM Regenerace bytových domů

MMR z fondů EU

IOP

Obce, bytová druţstva či obchodní společnosti, PO a FO vlastnící bytový dům, společenství vlastníků jednotek. Obce a nestátní neziskové organizace i sociální bydlení.

Výše dotace je odvislá od regionální mapy intenzity veřejné podpory a od rozhodnutí měst, zda budou ţadatelům, kteří spadají do velikostní kategorie malý a střední podnik poskytovat zvýšenou výši dotace. Ve většině měst (včetně Vsetína) je výše dotace stejná bez ohledu na velikostní kategorii ţadatele a činí 40 % způsobilých výdajů.

IOP - oblast intervence 5. 2., IPRM - Pilotní projekty

MMR z fondů EU

IOP

Realizace prostřednictvím Integrovaného operačního programu je moţná pouze v 16 městech, jejichţ indikativní seznam byl předem schválen MMR (město Vsetín zde není zařazeno).

Výše dotace max. 40 % způsobilých výdajů projektu.

Projekty realizované v problémové zóně IPRM Vsetín, mohou zahrnovat zejména úpravy sídlištního prostoru, parkové úpravy vč. pořízení a obnovy městského mobiliáře, výstavbu, rekonstrukci a sanaci dopravní infrastruktury, výstavbu, rekonstrukci a sanaci technické infrastruktury, budování či modernizaci nekomerčních volně přístupných rekreačních a sportovních ploch (pozn. volnočasová zařízení musí slouţit veřejnosti). V problémové zóně IPRM Vsetín, v rámci této aktivity, lze získat dotaci na rekonstrukci společných částí bytových domů (např. výměna oken, zateplení, výměna výtahu, rekonstrukce střechy, výměna vnitřních rozvodů, sanace základů a hydroizolace spodní stavby aj.). Podporu nelze vyuţít na provádění oprav či údrţby. Jedná se o projekty, zaměřené na řešení romských komunit ohroţených sociálním vyloučením.

Zdroj: SFRB, MMR, MF, MV, MPSV, Město Vsetín

Města ČR s počtem obyvatel od 20 tisíc (kromě hl. města Prahy) mají pro programovací období EU 2007-2013 moţnost pouţít jako nástroj pro soustředění zdrojů a aktivit na řešení nejzávaţnějších problémů ve vybrané problémové obytné zóně města tzv. Integrovaný plán rozvoje města (IPRM). Město Vsetín má zpracovaný a schválený IPRM, zdroje pro jeho realizaci jsou koncentrovány v Integrovaném operačním programu, oblasti intervence 5.2. Zlepšení prostředí v problémových sídlištích. V rámci Integrovaného operačního programu existují celkem 3 typy intervencí revitalizace veřejných prostranství, regenerace bytových domů a pilotní projekty. Na základě schváleného dokumentu IPRM Vsetín, zveřejňuje město pro jednotlivá opatření IPRM Výzvy k předkládání ţádostí o podporu. Od roku 2013 bude moţné na rekonstrukce a modernizace bytových domů ve městech, jeţ mají schválený Integrovaný plán rozvoje měst, vyuţít finanční nástroj JESSICA – nízkoúročený úvěr s úrokovou sazbou jiţ od 1 % p. a. - úrok v minimální míře v souladu s pravidly poskytování veřejné podpory, se splatností aţ na dobu 30 let, financování aţ 90 % nákladů na regeneraci domů v zónách měst s IPRM, účelový úvěr lze pouţít jen na krytí způsobilých výdajů, v závislosti na absorpční kapacitě bude stanovena výše úvěrového limitu na jeden projekt. Příjemcem mohou být vlastníci bytových domů: města a obce, bytová druţstva nebo obchodní společnosti, ostatní PO či FO vlastnící bytový dům, společenství vlastníků bytových jednotek. Obce a města mohou vyuţít prostředky k vybudování sociálního bydlení, rekonstrukcí stávajících budov.

-

-

-

94

Mimo výše uvedené podpory bydlení, existují také podpory pro mimořádné události, které jsou zaměřené na zmírnění následků povodní. Tyto podpory poskytuje MMR a SFRB, lze je vyuţít např. na výstavbu obecních nájemních bytů, na zabezpečení dočasného náhradního ubytování, na základní vybavení domácnosti, na demolice, na opravu aj. Stát zaměřuje svou pozornost také na podporu integrace azylantů. Prostředky jsou poskytovány na základě usnesení vlády č. 543/2008 Sb., o zabezpečení integrace azylantů a osob poţívajících doplňkové ochrany v roce 2008 a v letech následujících. Tato problematika spadá do působnosti Ministerstva vnitra. Interní formy podpory Kategorie

Opatření

Poskytovatel

Podpora prostřednictvím města

Fond rozvoje Město Vsetín bydlení na území města Vsetína

Podpora výstavby technické infrastruktury v lokalitách určených pro výstavbu rodinných domů

Zdroj: Město Vsetín

Město Vsetín

Výchozí podmínky Obecně závazná vyhláška města Vsetína č. 9/99, o vytvoření a pouţití účelových prostředků „Fondu rozvoje bydlení“ na území města Vsetína. VŘ je vyhlášeno usnesením ZM Vsetín, o vytvoření a pouţití účelových prostředků "Fondu rozvoje bydlení" na území města Vsetína. Podmínky Podpory výstavby technické infrastruktury v lokalitách určených pro výstavbu rodinných domů Města Vsetín, schválené ZM Vsetín.

Oprávněný žadatel / příjemce Subjekty, tj. FO, PO, které vlastní obytné budovy nebo jejich stavby na území města.

Stavebníci - FO, PO, které vlastní pozemek, nebo mají smluvní vztah k pozemku, na kterém není ještě vybudována technická infrastruktura

Forma podpory

Zaměření jednotlivých opatření

Poznámka

Podpora je poskytována formou půjčky, kterou lze pouţít pro určité tituly. Výše úrokové sazby (4% nebo 6 %), se odvíjí od vybraného titulu. Maximální doba splatnosti je u vybraných titulů stanovena na 4 roky, u jiných je stanovena aţ na 8 let. Pro jednotlivé tituly je určena také horní hranice půjčky, která se pohybuje v rozmezí od 10 tis. Kč aţ do 100 tis. Kč.

Půjčky lze pouţít např. na výměnu střešní krytiny RD staršího 10 let, na zřízení plynového topení ve stávajícím obytném domě, na zřízení elektrického topení ve stávajícím obytném domě, na jiné ekologické vytápění ve stávajícím obytném domě, na likvidace odpadních vod ze stávajících obytných domů, na obnovu fasády celého RD či bytového domu staršího 10 let, na zateplení obvodového pláště RD či bytového domu staršího 5 let z vnější strany, na zřízení WC + koupelny v obytné budově bez tohoto vybavení, na nástavbu bytů rušící ploché střechy, na vestavbu bytu do půdního prostoru.

-

Podpora je poskytována formou odkupu technické infrastruktury, kterou ţadatel zrealizoval. Cena za výkup max. do výše 50 % z ceny stanovené po posouzení PD. Při určení ceny bude vycházeno z nákladů obvyklých v čase a místě realizace, cena výkupu bude určena a schválena ZM Vsetín. Cena za výkup můţe být ţadateli splacena ve víceletých splátkách.

Finanční prostředky lze vyuţít na výstavbu technické infrastruktury místní a účelové komunikace vč. pozemků pod komunikacemi, komunikace pro pěší (chodníky) vč. pozemků pod komunikacemi pro pěší, veřejné osvětlení, kanalizační řady dešťové kanalizace, kanalizační řady splaškové a jednotné kanalizace, vodovodní řady. Technickou infrastrukturou pro tento účel nejsou např. rozvody plynu, telefonní sítě, elektrické rozvody, kabelové TV rozvody, rozvody datových sítí aj.

-

95

PŘÍLOHA Č. VI: KLASIFIKACE ETHOS - EVROPSKÁ TYPOLOGIE BEZDOMOVECTVÍ A VYLOUČENÍ Z BYDLENÍ V PROSTŘEDÍ ČR Koncepční kategorie BEZ STŘECHY

BEZ BYTU

Operační kategorie

Životní situace

1

Osoby přežívající venku

1.1

Veřejné prostory nebo venku (na ulici)

2

Osoby v noclehárně

2.1

Noclehárna

3

Osoby v ubytovnách pro bezdomovce

3.1

Azylový dům pro bezdomovce

3.2

Přechodná ubytovna

3.3

Přechodné podporované ubytování Pobytové zařízení pro ženy

4

Osoby v pobytových zařízeních pro ženy

4.1

5

Osoby v ubytovnách pro imigranty

5.1

6.2

Přechodné bydlení (azylová zařízení pro žadatele o azyl) Ubytovny pro migrující pracovníky Věznice a vazební věznice Zdravotnická zařízení

6.3

Zařízení pro děti

7.1

Pobytová péče pro starší bezdomovce

7.2

Podporované bydlení pro bývalé bezdomovce Přechodné bydlení u příbuzných nebo přátel

5.2 6

7

NEJISTÉ BYDLENÍ

8

Osoby před opuštěním instituce

Uživatelé dlouhodobější podpory

Osoby žijící v nejistém bydlení

6.1

8.1

Generická (druhová) definice Osoby přežívající na ulici nebo ve veřejně přístupných prostorách bez možnosti ubytování Osoby bez obvyklého bydliště, které využívají nízkoprahové noclehárny Osoby v azylových domech s krátkodobým ubytováním

Národní subkategorie

*

1.1.1

Osoby spící venku

B

2.1.1 2.1.2

B B

4.1.1 4.1.2

Osoby v nízkoprahové noclehárně Osoby sezonně užívající k přenocování prostory zařízení bez lůžek Muži v azylovém domě Ženy v azylovém domě Matky s dětmi v azylovém domě Otcové s dětmi v azylovém domě Úplné rodiny v azylovém domě Osoby v domě na půli cesty Osoby ve veřejné komerční ubytovně (nemají jinou možnost bydlení) Osoby v přístřeší po vystěhování z bytu Bydlení s podporou výslovně určené pro bezdomovce neexistuje Ženy ohrožené domácím násilím pobývající na skryté adrese Ženy ohrožené domácím násilím pobývající v azylovém domě

5.1.1

Žadatelé o azyl v azylových zařízeních

A

Osoby v ubytovnách pro migrující pracovníky Bez možnosti bydlení po propuštění

5.2.1

Migrující pracovníci – cizinci ve veřejné komerční ubytovně

A

6.1.1

Osoby před opuštěním věznice

A

Zůstává déle z důvodu absence bydlení Bez možnosti bydlení

6.2.1

Osoby před opuštěním zdravotnického zařízení

A

6.3.1 6.3.2 7.1.1

Osoby před opuštěním dětské instituce Osoby před opuštěním pěstounské péče Muži a ženy v seniorském věku nebo invalidé dlouhodobě ubytovaní v azylovém domě

A A B

7.2.1

Bydlení s podporou výslovně určené pro bezdomovce neexistuje Osoby přechodně bydlící u příbuzných nebo přátel (nemají jinou možnost bydlení)

A

Osoby ve veřejných ubytovnách s krátkodobým ubytováním, které nemají vlastní bydlení Bezdomovci v přechodném bydlení se sociální podporou Ženy ubytované krátkodobě v zařízení z důvodu ohrožení domácím násilím Imigranti v přechodných ubytovnách z důvodu imigrace

Senioři a osoby invalidní dlouhodobě ubytované v azylovém domě Dlouhodobé bydlení s podporou pro bývalé bezdomovce Přechodné bydlení u příbuzných nebo přátel

3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.1.6 3.2.1 3.2.2 3.3.1

8.1.1

B B B B B B B B A A A

A

96

8.2 8.3

NEVYHOVUJÍCÍ BYDLENÍ

9

Osoby ohrožené vystěhováním

10

Osoby ohrožené domácím násilím

11

Osoby žijící v provizorních a neobvyklých stavbách

12

Osoby žijící v nevhodném bydlení

9.1 9.2 10.1

Bydlení bez právního nároku Nezákonné obsazení pozemku Výpověď z nájemního bytu Ztráta vlastního bytu Policejně zaznamenané domácí násilí

11.1

Mobilní obydlí

11.2

Neobvyklá stavba

11.3

Provizorní stavba

12.1

Obydlené neobyvatelné byty

Bydlení bez právního nároku, nezákonné obsazení budovy Nezákonné obsazení pozemku

8.1.2 8.2.1 8.2.2 8.3.1

Výpověď z nájemního bytu

9.1.1

Ztráta vlastního bytu Případy, kdy Policie zasáhla k zajištění bezpečí oběti domácího násilí Mobilní obydlí, které není určeno pro obvyklé bydlení Nouzový přístřešek, bouda, chatrč apod. Provizorní stavba

11.3.1

Bydlení v objektu označeném podle národní legislativy jako nevhodné k bydlení 13 Osoby žijící 13.1 Nejvyšší národní norma Definované jako překračující v přelidněném bytě definující přelidnění nejvyšší normu podle rozměru nebo počtu místností *Použité zkratky v posledním sloupci – Stupeň ohrožení: a – ohrožené osoby, b - bezdomovci

Osoby v podnájmu (nemají jinou možnost bydlení) Osoby bydlící v bytě bez právního důvodu Osoby v nezákonně obsazené budově Osoby na nezákonně obsazeném pozemku (zahrádkářské kolonie aj.) Osoby, které dostaly výpověď z nájemního bytu

A A B B

9.2.1 10.1.1

Osoby ohrožené vystěhováním z vlastního bytu Osoby ohrožené domácím násilím – policejně zaznamenané případy - oběti

A A

11.1.1

Osoby žijící v mobilním obydlí, např. maringotka, karavan, hausbót (nemající jinou možnost) Osoby žijící v budově, která není určena k bydlení, např. osoby žijící na pracovišti, v zahradních chatkách se souhlasem majitele Osoby žijící v provizorních stavbách nebo v budovách např. bez kolaudace Osoby žijící v nevhodném objektu – obydlí se stalo nezpůsobilým k obývání (dříve mohlo být obyvatelné)

A

Osoby žijící v přelidněných bytech

A

11.2.1

12.1.1

13.1.1

A

A

A A

97

PŘÍLOHA Č. VII: PŘEHLED POSKYTOVATELŮ POBYTOVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE VSETÍNĚ Pobytová zařízení sociálních služeb pro seniory -

domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, odlehčovací služba DIAKONIE ČCE, STŘEDISKO VSETÍN

Poskytovatel

kontakt

Strmá 34, 755 01 Vsetín Tel.: 571 420 617 Mob.: 731 517 257 Email: [email protected] Web: www.diakonievsetin.cz

Informace o provozovaných sociálních službách Domov pro seniory Vsetín-Ohrada adresa

Ohrada 1864, 755 01 Vsetín Tel.: 571 437 846 Mob.: 603 557 097 Email: [email protected]

cílová skupina

senioři

popis služby

Posláním Domova pro seniory Vsetín Ohrada je poskytovat seniorům - uživatelům služby laskavou podporu a sociální, ošetřovatelskou a zdravotní péči, aby zde prožívali svůj podzim života klidně, plnohodnotně a důstojně. Sociální služba Domov pro seniory Vsetín Ohrada je určena seniorům, kteří dosáhli věku pro přiznání starobního důchodu, a osobám ve věku od 55 let, které pobírají plný invalidní důchod, pokud mají současně sníženou soběstačnost a pokud jejich situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby.

kapacita

32 lůžek (+ připravované navýšení o 10 lůžek)

98

DOMOV JABLOŇOVÁ (DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM)

adresa

Strmá 26, 755 01 Vsetín Tel.:571999404 Mob.: 739244654 Email: [email protected]

cílová skupina

osoby se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí

popis služby

Domov Jabloňová je pobytové zařízení, pro osoby s chronickým duševním onemocněním (Alzheimerovou chorobou, stařeckou demencí, ostatními typy demencí). Posláním Domova Jabloňová je plnohodnotné zajištění sociální, ošetřovatelské a zdravotní péče uživatelům s duševním onemocněním, kteří vyžadují pravidelnou pomoc druhé osoby. Individuálním přístupem ke každému uživateli, s přihlédnutím k jeho potřebám a schopnostem, chceme zajistit důstojné prožívání života, zapojení do společenského dění a respektování jeho lidských práv.

kapacita

20 lůžek

Pobytová odlehčovací služba adresa

Ohrada 1864, 755 01 Vsetín Tel.: 571 437 846 Mob.: 603 557 097 Email: [email protected]

cílová skupina

senioři a osoby pečující

popis služby

kapacita

Cílem pobytové odlehčovací služby je umožnit pečující fyzické osobě nebo osobám nezbytný odpočinek tím, že seniorovi, o kterého pečují, bude zajištěna nepřetržitá péče. Pobytová odlehčovací služba je poskytována seniorům, kteří dosáhli věku pro přiznání starobního důchodu, a osobám ve věku od 55 let, které pobírají plný invalidní důchod, pokud tyto osoby mají současně sníženou soběstačnost a jejich situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby a pokud je o tyto osoby jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Služba je poskytována v Domově pro seniory Vsetín – Ohrada. 4 lůžka

99

Pobytová zařízení sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením -

týdenní stacionář, odlehčovací služba DOMOV JITKA, O.P.S.

Poskytovatel kontakt

Jasenická 1362, Vsetín, PSČ 755 01 Telefon: 571 424 850 E-mail: [email protected] web.: www.domovjitka.cz

Týdenní stacionář pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením adresa

Dtto

cílová skupina

Osoby s mentálním a kombinovaným postižením

popis služby

kapacita

Cílem služby týdenního stacionáře je umožnit lidem s mentálním a kombinovaným postižením žít život, který v co největší míře odpovídá životu jejich věkových vrstevníků ve většinové společnosti. Služba je maximálně zaměřená na jednotlivce a její jedinečnost spočívá v nabídce rodinného prostředí, ve kterém žijí od pondělí do pátku. Víkendy pak mohou prožívat se svými blízkými v rodinách. Jsou vedeni v co největší míře k samostatnosti, vždy však s přihlédnutím k jejich osobním možnostem a rizikům která samostatnost přináší. Podpora, dopomoc a pomoc je podřízena identickým potřebám každého jednotlivce. 10 lůžek

Odlehčovací služba adresa

Dtto

cílová skupina

Osoby s mentálním a kombinovaným postižením a pečující osoby

popis služby

Cílem služby je umožnit rodičům, opatrovníkům a pečujícím rodinám alespoň částečný odpočinek a také prostor pro zajištění svých osobních záležitostí, které zákonitě přináší nemoc, stáří nebo více dětí v rodině. Pečující osoby nemohou zabezpečovat péči o svého rodinného příslušníka s postižením bez ohledu na své vlastní zdraví. Pro pečující osoby je také nutná vlastní seberealizace z důvodů načerpání fyzických a psychických sil, které vyžaduje jejich pečující práce.

kapacita

1 lůžko

100

Pobytová zařízení sociálních služeb pro muže bez přístřeší -

Azylový dům, noclehárna ELIM, KŘESŤANSKÁ SPOLEČNOST PRO EVANGELIZACI A DIAKONIII VSETÍN, O.S.

Poskytovatel kontakt

Horní Jasenka 119, 755 01 Vsetín; (korespondenční adresa: Smetanova 1484, 755 01 Vsetín) telefon/fax : +420 571 432 624 e-mail: [email protected] Web: www.elimvsetin.cz

Azylový dům ELIM adresa

Horní Jasenka 119, 755 01 Vsetín telefon/fax: +420 571 432 624, e-mail: [email protected]

cílová skupina

Muži ve věku 18 – 80 let bez přístřeší

popis služby

Posláním služby je pomoc mužům, kteří přišli o střechu nad hlavou a nemají jinou možnost, jak svou situaci řešit. Tato pomoc je ve formě ubytování, poskytnutí sociálního poradenství, možnosti stravy a osobní hygieny po dobu nezbytně nutnou, aby se uživatel mohl osamostatnit a zapojit se v co největší míře do společnosti.

kapacita

34 lůžek

Noclehárna ELIM Adresa

Horní Jasenka 119, 755 01 Vsetín telefon/fax: +420 571 432 624, e-mail: [email protected]

cílová skupina

Muži ve věku 18 – 80 let bez přístřeší

popis služby

Noclehárna ELIM nabízí sociální službu spojenou s přenocováním. Jejím posláním je nabídnout mužům, kteří se nachází v nepříznivé životní situaci spojené se ztrátou bydlení, důstojné podmínky pro přenocování a vzbudit jejich chuť řešit svou situaci.

kapacita

12 lůžek

101

Pobytová zařízení sociálních služeb pro matky s dětmi bez přístřeší -

Azylový dům AZYLOVÝ DŮM PRO ŽENY A MATKY S DĚTMI, O.P.S.

Poskytovatel

kontakt

Azylový dům pro ženy a matky s dětmi o.p.s. Hrbová 1561, 755 01 Vsetín Telefon: 571 421 062, 734 520 916 E-mail: [email protected] Web: www.azylovydum.cz

Informace o provozovaných sociálních službách Azylový dům pro ženy a matky s dětmi Adresa

dtto

cílová skupina

Matky s dětmi bez domova

popis služby

V azylovém domě jsou ubytovány ženy a matky starší 18- ti let s dětmi, které jsou oběťmi domácího násilí, bez přístřeší nebo žijící v bytových podmínkách ohrožujících zdraví nebo život a které nejsou schopny vlastními silami zvládnout náhlou životní situaci nebo žijí v nevyhovujícím rodinném prostředí, kdy je z důvodu nepříznivého životního prostředí ohrožen vývoj nebo zdraví dětí. Délka pobytu činí maximálně 6 měsíců. Cílem sociální služby je, aby si žena nebo matka s dětmi dokázala zajistit samostatné bydlení, kde by aktivně a samostatně řešila veškeré problémy v běžném životě a řádně pečovala o své děti.

kapacita

6 pokojů pro max. 18 osob

102

Pobytová zařízení sociálních služeb pro osoby do věku 26 let, opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popř. jiná zařízení pro péči o děti a mládež -

Dům na půl cesty OBČANSKÉ SDRUŽENÍ POD KŘÍDLY

Poskytovatel

kontakt

Občanské sdružení Pod křídly Družstevní 228 757 01 Valašské Meziříčí Tel.: 571 632 126 Fax: 571 632 126 E-mail: [email protected] Web: www.podkridly.cz

Dům na půl cesty Adresa cílová skupina

popis služby

kapacita

Občanské sdružení Pod křídly Rokytnice 481, 755 01 Vsetín Tel.: 571 110 857 osoby do 26 let věku, opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě z jiných zařízení pro péči o děti a mládež Posláním domu na půl cesty „Pod křídly“ je pomoc a podpora mladým dospělým od 18 let zpravidla do 26 let, kteří po dosažení zletilosti opouštějí ústavní zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, případně opouštějí pěstounské rodiny nebo nefunkční biologické rodiny (které byly pod dohledem oddělení sociálně právní ochrany dětí) při vstupu do samostatného života. V rámci domu na půl cesty nabízíme tyto základní činnosti a služby: a) poskytnutí ubytování, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí. Cílem sociální služby dům na půl cesty „Pod křídly“ je integrace mladých dospělých po ukončení ústavní výchovy či pěstounské péče při integraci do samostatného života. 7 ubytovacích jednotek