Město Proseč
Pojmenování náměstí a parků v Proseči
(verze ze dne 28. července 2014) Zpracoval: Jan Macháček
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 3 1.
Důvody pro pojmenování ulic a veřejných prostranství.................................................................. 4
2.
Problémy a náklady spojené s označením ulic a náměstí ............................................................... 5
3.
Náměstí Dr. Tošovského .................................................................................................................. 6 3.1 Historie náměstí ............................................................................................................................ 6 3.2 Pojmenování náměstí .................................................................................................................... 6
4.
Park Rychtářovy sady ...................................................................................................................... 8 4.1 Historie a pojmenování parku ....................................................................................................... 8
5.
Park gen. Svatoně a kpt. Sošky ........................................................................................................ 9 5.1 Historie a pojmenování parku ..................................................................................................... 10
6.
Návrh usnesení pro Zastupitelstvo města Proseč ......................................................................... 11
Úvod Označování ulic, náměstí, nábřeží, mostů, parků, sadů a dalších veřejných prostranství je určeno zejména k orientaci ve městě a k usnadnění identifikace veřejnou správou, přičemž nenahrazuje identifikaci úřední (například podle katastru nemovitostí). Ulice (tedy místní komunikace) se v Česku a dalších evropských státech označují názvy na rozdíl od silnic, které se označují čísly. V některých menších obcích ulice dosud pojmenovány nejsou, ve stejné situaci je bohužel i Proseč. Proseč je město, které se rozrůstá, vznikají nové ulice a orientace pro občany, zákazníky místních živnostníků a podnikatelů, turisty, integrovaný záchranný sbor nebo zásilkové služby je značně komplikovaná a velmi nepřehledná. Názvy některých ulic se v Proseči používají už téměř 100 let, v roce 1987 došlo podruhé k novodobému pojmenování již zavedených názvů, bohužel ani v historickém ani novodobém věku nedošlo k oficiální registraci ulic, z tohoto důvodu v Proseči ulice oficiálně neexistují. Dokonce ani prosečské náměstí nenese náznak označení náměstí a proto Městský úřad dodnes sídlí na oficiální adrese Proseč 18.
1. Důvody pro pojmenování ulic a veřejných prostranství Nepřehledné značení vzniklo v padesátých letech minulého století sloučením obcí Proseč, Podměstí a Záboří, to způsobilo problém, že v Proseči jsou nyní některá popisná čísla dokonce 3x! Dodnes někdo používá jako svou adresu z minulosti zavedené označování Proseč = Proseč, Podměstí = Proseč I, Záboří = Proseč II. Jsme pro mnoho občanů a návštěvníků 60 let jedno město a je problematické rozlišit, díky členitosti a provázanosti našich katastrálních území, kde žijeme, zda v místní části Proseč, Podměstí nebo Záboří. Proseč má 7 místních částí, místo ulic se dosud používá název místní části bez dalšího určení např. Záboří 8, 539 44 Proseč. V nevýhodě jsou díky absenci pojmenování ulic i místní živnostníci a podnikatelé. Zákazník, který má zájem využít jejich služeb a přijede např. z okolní obce, se velmi špatně orientuje z adresy Proseč 63, 539 44 Proseč (adresa staré radnice vedle Muzea dýmek) nemá téměř šanci rozpoznat, že se zmíněná firma nachází na náměstí. Obtížná orientace pro složky integrovaného záchranného systému – jsou evidované časté a opakující se chyby občanů (i starousedlíků) při volání o pomoc hasičů, záchranné zdravotní služby nebo policie. Obtížná orientace pro zásilkové služby – pro dopravce (DPD, PPL apod.), kde se často střídají řidiči, je komplikované dohledat adresáta - občana nebo firmu. V dnešní době, kdy občané využívají ke svým nákupům často také internet a pravidelně využívají přepravních služeb, se jedná o významnou výhodu pro občany.
2. Problémy a náklady spojené s označením ulic a náměstí Všichni občané, kterým bude změněna adresa pojmenováním ulice, si musí vyměnit občanský průkaz. Investice ze strany občana je návštěva matriky, náklady spojené s výměnou OP dále hradí stát, protože se jedná o rozhodnutí místní samosprávy. Dokladem pro občany a firmy bude ověřená kopie usnesení Zastupitelstva města Proseč, ve kterém se o pojmenování konkrétní ulice rozhodlo. - pro výměnu OP může občan navštívit kterýkoliv Městský úřad obce s rozšířenou působností v okolí, např.: Polička, Hlinsko, Chrudim, Litomyšl atd. Není nutné měnit řidičský průkaz, ani cestovní pas. Veškeré smlouvy se změní při jejich aktualizaci nebo obnovení. Podnikatelé a živnostníci by měli nahlásit změnu na živnostenském rejstříku a obchodním rejstříku - od města jim bude předána kopie usnesení ZM s novou adresou. Změny budou vždy bez poplatků, protože jde o rozhodnutí místní samosprávy (pro občany bude dokladem ověřená kopie usnesení ZM, ve které se o pojmenování náměstí rozhodlo, tuto kopii obdrží každý občan starší 15 let). Pro město, živnostníky a firmy budou spočívat náklady především ve výměně razítek s adresou. Přínos z jasně dané adresy však bude pro většinu firem a živnostníků větší než náklady spojené se změnou adresy.
3. Náměstí Dr. Tošovského
3.1 Historie náměstí 1727 formace obdélníkového náměstí, výstavba domků s předsíňkami 1732 postavení jednopatrové radnice s věží a hodinami uprostřed náměstí (v místě dnešního MěÚ) 1751 vystavěla novohradská vrchnost na náměstí morový sloup se sochou sv. Trojice 1868 velký požár, který zničil téměř všechny domy na náměstí včetně staré radnice 1910 vystavění nové radnice na náměstí č.p. 63 1912 přestavění katolického kostela sv. Mikuláše na náměstí do současné podoby
3.2 Pojmenování náměstí V minulosti se náměstí Proseče označovalo různě, Josefinský katastr označoval např. naše náměstí jako „Zahradní“, v roce 1987 bylo pojmenováno „9. května“, nikdy však název nebyl zaregistrován na katastru a tak nezačal ani platit. Dne 11. prosince 2007, tedy v roce kdy Dr. Tošovský zemřel, rozhodlo zastupitelstvo o záměru pojmenovat po něm naše náměstí. Prof. MUDr. Václav Vojtěch Tošovský, DrSc. se nesmazatelně zapsal do historie našeho města, byl to významný český lékař, spisovatel, rytíř lékařského stavu a také čestný občan našeho města. Dodnes však tento záměr nebyl uskutečněn. Prosečskému náměstí chybí nejen název, ale i označení „náměstí“. Městský úřad tedy nesídlí na náměstí, ale na adrese Proseč čp. 18. Záměr pojmenování včetně výběru názvu byl s rodinou Dr. Tošovského konzultován a odsouhlasen v podobě „náměstí Dr. Tošovského“. Rodina má zájem se rovněž zúčastnit jednání zastupitelstva, na kterém se bude o tomto bodu hlasovat.
4. Park Rychtářovy sady
4.1 Historie a pojmenování parku Rychtářovy sady jsou původní horní část rozsáhlé návsi tehdy ještě samostatné obce Záboří. Náves byla rovná a měřila na délku více než 70 metrů a do šířky 44 metrů. Takový prostor umožnil konat i větší slavnosti a oslavy. Na konci 19. století byla náves osázena okrasnými stromy, které byly vypěstovány v místní hospodářské školce. Podnět k vysázení stromů dal tehdejší řídící učitel Bedřich Svoboda a starosta Josef Macháček. Tím vznikl okrasný sad, který obsahoval celkem 115 stromů (10 smrků, 28 lip, 8 bříz, 2 akáty, pak olše, višně, topoly a mnoho dalších) a postupně, jak stromy vyrůstaly, začal park plnit své zamýšlené využití. Rozrůstal se o nové druhy stromů a většina z nich přežívá dodnes. Rychtářovy sady se staly díky klidu, který zdůrazňoval jen šepot stromů a zpěv ptáků, hojně navštěvovaným místem pro procházky i odpočinek. Starostovi obce Záboří občané ještě v 19. století říkali „po staru“ rychtář. V Záboří starostoval od roku 1884 Josef Macháček a tak se stalo, že ho místo oslovení „starosta Macháček“ častěji lidé oslovovali „rychtář Macháček“. Rychtář byl v období středověku představeným obce a vykonával podobnou funkci jako poté volený starosta. Starosta Josef Macháček pocházel z jednoho z nejstarších rodů na Prosečsku a v roce 1877 byl jedním z osmi zakládajících členů hasičského sboru v Záboří a později také jeho starostou. Za jeho vedení patřil hasičský sbor mezi nejpokrokovější sbory na celém okrese Vysoké Mýto a byl mu účinným pomocníkem pro zvelebování obce. „Rychtář Macháček se zasloužil velkou měrou také o regulaci potoka Olšinka. Dalším úspěchem se stalo převedení silnice z Vysokého Mýta přes Nové Hrady na Proseč, z trasy přes „Rasův kopec“ a Dudychov, do údolí. Macháček sloužil jako starosta 32 let a patřil k těm lidem, kteří na politice nezbohatli, ale naopak byli ochotni obětovat i vlastní jmění. Byl člověkem čestným a spravedlivým a svůj život obětoval své rodné vsi a pomoci místním lidem. Náves byla v roce 1927 u příležitosti oslav 50. výročí od založení Sboru dobrovolných hasičů v Záboří na počest „rychtáře“ Macháčka pojmenována „Rychtářovy sady“. Součástí parku je i pomník obětem světových válek.
5. Park Gen. Svatoně a kpt. Sošky
5.1 Historie a pojmenování parku Generál Svatoň a kapitán Soška byli to spoluzakladatelé partyzánské skupiny a organizátoři odboje na Prosečsku, kteří nesli podíl na vytváření odbojové sítě nové organizace, která se od léta 1944 nazývala Rada tří. Rada tří vznikla v roce 1942 a to nejprve pod názvem Přípravný revoluční výbor, poté existovala pod názvem Jaro a nakonec v roce 1944 jako Rada tří. V čele s generálem Lužou a Josefem Grňou byla od roku 1944 největší odbojovou organizací na našem území. Po smrti generála Luži byl vybrán J. Svatoň coby jeho zástupce. Již od počátku své existence byla R-3 ve spojení se zahraničím. V této organizaci působilo mnoho důležitých postav národního odboje. Rada tří působila především na Českomoravské vrchovině a spadala do oblasti Chrudimska. Od roku 1943 se Josef Svatoň a jeho pobočník Eduard Soška pohybovali v ilegalitě, pronásledováni gestapem. Hlavní a dlouhodobý úkryt získali v Proseči – Záboří u Jana Hartmana. 1. listopadu 1944 byli překvapeni gestapem a při útěku z jejich úkrytu oba zastřeleni na místě současného parku. Jejich smrt byla velkou ztrátou pro odboj. Byli dalšími z 368 000 obětí Československa v druhé světové válce. Eduard Soška byl in memoriam povýšen na kapitána a vyznamenán naším nejvyšším vojenským vyznamenáním – Čs. válečným křížem. Josef Svatoň byl povýšen in memoriam na generála. Tento den zůstal zapsán v paměti a dějinách obce krvavým písmem.
Práce na postavení „Památníku hrdinům národní revoluce na Pasekách“ byly zahájeny v roce 1945, jeho autorem je arch. Jaroslav Mošek, výroba a příprava žulových kvádrů byla zadána kamenolomu ve Chřibech u Zderaze. Pomník je postaven na stejném místě, kde padl generál Svatoň a kapitán Soška a byl odhalen 1. listopadu 1945 za účasti armádního generála a pozdějšího prezidenta Ludvíka Svobody a mnoha občanů z Proseče a okolí. Na jaře roku 1965 bylo okolí pomníku osázeno okrasnými stromy, keři a růžemi do současné podoby parku.
6. Návrh usnesení pro Zastupitelstvo města Proseč Návrhy pojmenování náměstí a městských parků byly projednány a odsouhlaseny na jednání Rady města Proseč dne 29. 7. 2014. Zastupitelstvo města s c h v a l u j e pojmenování náměstí „náměstí Dr. Tošovského“, změna adresy v názvu ulice se týká čp. 1, 2, 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 12, 15, 16, 17, 18, 19, 21, 22, 24, 25, 27, 28, 29, 30, 31, 33, 35, 36, 45, 49, 51, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 61, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 92, 95, 97, 252, 262, 375, vše k.ú. Proseč u Skutče. Zastupitelstvo města s c h v a l u j e pojmenování parku na p.p.č. 2621/24 v k.ú. Záboří u Proseče „park Rychtářovy sady“ Zastupitelstvo města s c h v a l u j e pojmenování parku na p.p.č. 1530/2 v k.ú. Paseky u Proseče „park Gen. Svatoně a kpt. Sošky“ Zastupitelstvo města u k l á d á starostovi provést změnu v evidenci ulic, informovat příslušné odbory Městského úřadu Proseč, příslušné nadřízené úřady a ostatní organizace o nových názvech ulic a parků.
