Měsíčník Skautského střediska Bludov

XIX. ročník 156. číslo 2013/2014 3.9.2013 Měsíčník Skautského střediska Bludov

Bludovit. Měsíčník skautského střediska Františka Pecháčka Bludov šéfredaktor: Ondřej Daniel - Rys zástupce šéfredaktora: Jan Juránek - Hanes redakční rada: Filip Horký – Samo, Libor Bryx - Plesk adresa pro zasílání příspěvků: [email protected]

Jenom život, který žijeme pro ostatní, stojí za to. Albert Einstein

Úvodník

Z tábora

Nazdar bratři, poprvé v tomto novém skautském roce a zároveň naposledy se k vám obracím při psaní úvodníku. Předně bych vás všechny chtěl po prázdninách a hlavně skvělém táboře přivítat zpět v oddíle, případně středisku. Jak mnozí víte, právě na zmiňovaném táboře Skoro bez deště jsem na závěrečném táborovém ohni předal vedení 2. odd. Bludovit bratru Rysovi. Rád bych, abyste jej přijali jako svého vůdce a projevili mu stejnou důvěru, jakou jsem od vás obdržel já. V pár řádcích se alespoň pokusím shrnout těch úžasných šest let, které jsem mohl strávit v čele milovaného druhého oddílu. Oddíl jsem přebral po šesti letech od bratra Australana, který jej shodně jako já vedl šest krásných let. Mnozí si jej ještě pamatují alespoň z loňského tábora, kterého se Austri účastnil. Aktuálně se nachází daleko za hranicemi České republiky, a proto se nemohl podívat na ten letošní. Až se vrátí, tak pro nás určitě udělá výstavu fotek nebo přednášku, tak se máme nač těšit. Začátek prvního roku byl neskutečně hektický a jen díky skvělému týmu ve vedení jsem byl schopen jej zvládnout, takže díky moc, hoši! Živě si pamatuji zahajovací výpravu a hlavně zahajovací táborový oheň. Celou dobu jsem se bál, že zapomenu, co jsem chtěl říci, že něco nepůjde, jak má a podobně. Díky Bohu se vše zdařilo a skautský rok pod novým vůdcem mohl začít. Můj vztah k vedení se postupně měnil, stejně jako obava z dalších zahajovacích ohňů. Prvotní strach z toho, že něco nezvládnu, se změnil v ten, že jich již více nebude, že zahajuji naposledy. I když, až tak úplně jsem si to 2

11

Z tábora

Úvodník neuvědomoval. Ne do závěrečného ohně letošního tábora. A pokud se divíte, kam zmizelo nebo uteklo těch šest let, tak věřte, že utekly rychleji než voda. Najednou jsem vysekával sekeru na závěrečném ohni. Přeji proto bratru Rysovi, aby pro něj vůdcování stejně milovanou činností, na kterou bude jednou pohnutě vzpomínat. Aby čas v přítomnosti jemu svěřených utíkal jako splašený kůň a aby se kdykoli mohl spolehnout na členy vedení, jako jsem měl tu možnost já. Ještě než definitivně předám i oddílový úvodník bratru Rysovi, naposledy připomenu nejbližší akci. Tou je nábor, tentokrát s názvem „Návštěva Zoo“. Jako každoročně jsme pro děti z Bludova a okolí připravili zábavné odpoledne, které proběhne v sobotu 7. září 2013. Sraz budeme mít již v 8.00 u klubovny. Nejprve budeme chystat vše potřebné a po pauze na oběd se opět sejdeme a to ve 13.30 u zámku. Na sobě mějte skautské tričko a s sebou věci na schůzku. Konec akce je naplánován na 18.00. Ještě jednou vám všem děkuji za úžasné, společně strávené roky. Bratru Rysovi pak přeji hodně zdaru ve vedení druhého oddílu. Se stiskem levice Jan Juránek – Hanes mob.: 777 185 369, 734 368 121 e-mail: [email protected]

Navštivte naše stránky: junak.bludov.cz Navštivte náš FB profil: https://www.facebook.com/SkautiBludov 10

3

Akce

Článek

VÍKENDOVÁ TOUR :D Naší družině se nedávno povedlo vyhrát krajské kolo, a tím postoupit do celostátního. Všichni byli radostí bez sebe, ale úsměv zmizel, když jsme zjistili, že jako kolo před závodem je objet prakticky celou Moravu a kus Slezska s figurínou, kterou jsme pak pojmenovali Cameron. Tím pádem jsme se 17. srpna spakovali a vyrazili. V 5:45 byl sraz u klubovny. Hned první vlak nám ujel přímo před nosem, a proto jsme museli jet záložní cestou. Museli jsme se fotit u stanic, na kterých jsme stavěli. Pokaždé jsme měli zhruba jen1 minutu, což nám trochu dělalo vrásky. První zastávka byl Zábřeh na Moravě. Pak Mohelnice. Abychom zabili čas ve vlaku tak nám br. Rys vymyslel zajímavou hru - hledání věcí v přírodě. Další zastávkou byl Olomouc, kde jsme měli chvíli čas se najíst, prozkoumat okolí a udělat profilovku s Cameronem. Následně jsme dojeli do Bruntálu, kde nám vlak málem ujel. S rychlostí světla jsme zvládli i Krnov. Další přišla na řadu Opava a pozdravili jsme i kratky zobaky z Ostravy. Neminuli jsme ani Havířov, kde jsme si dali ledovou tříšť a zmrzku. Následoval Přerov. Poté jsme jeli vlakem do Otrokovic, ale bohužel rezervačkou takže jsme zaprvé nikomu nerozuměli a zadruhé jsme museli sedět před kupéčkama. Ve Starém Městě u Uherského Hradiště jsme narazili na tábor, který přivítal samotný ,,papež¨. Pak jsme jeli přes různá města a vesnice, u kterých jsme nemuseli zastavovat, ale stejně jsme se u nich vyfotili. Dojeli jsme i do Slavkova u Brna. Byla to vážně hodně dlouhá doba, než jsme dojeli do Brna. V Brně jsme z Kamerona udělali hvězdu na YOUTUBE, a zastavili jsme se u dvou brněnských družin, které taky postoupili do celostátního. Po rozloučení a popřání hodně štěstí jsme vyrazili do Hanesova bytu. Tam jsme si zahráli Bang a těšili se na další den.

4

Mezi lidmi se také dodnes traduje pověst o tom, že kosteléček patřil kdysi Hrabenovu. Když jednou Hrabenovští hráli v bludovské hospodě na rychtě s Bludovskými karty, prohráli všechno, co u sebe měli. Ale chtěli hrát dál – nevěděli ale o co. Jediné, co je napadlo, byl kosteléček. Bludovští karbaníci však byli vyhlášení, a tak Hrabenovští kosteléček prohráli. Od té doby se také Bludov Hrabenovu směje, že jejich předkové prohráli kosteléček v kartách. Z článku Stanislava Balíka st. Pověsti o Bludově

9

Článek Pověsti o Bludově - Kostelíček V lesích severně nad Bludovem se nachází takřka kouzelné místo. Náhodný poutník určitě nečeká, že se mu vprostřed lesů najednou, z ničeho nic zjeví před očima nádherné, tiché, udržované prostranství, s větším kostelíkem uprostřed. Zastaví se a zamyslí. Co to je za místo, co se zde přihodilo, co přimělo dávné bludovské obyvatele, aby daleko od svých obydlí vybudovali poutní kostel?

Akce Ráno jsme se vzpamatovali a vyrazili dál. Cestou domů jsme se ale stále fotili u nádraží. Jako první, ten den, se na nás těšil Tišnov a než jsme se nadáli, ocitli jsme v Křižanově. Ve vlaku jsme hráli inzerát a podobné hry. Nevěřili byste, jak rychle tím uteče čas. Během chvíle jsme přejeli i Přibyslav, Světlou, Čáslav, Kolín a dostali se do Pardubic. Z Pardubic už byla jedna velká cesta dom. Jelikož jsme na začátku museli jet náradní cetou, tak Rys a Roy jeli do Jeseníku a do Rudy. Z tohohle vejletu si odnáším vážně jedny z nejlepších zážitků a Kameron navždy zůstane v mém srdci :D.

Nejrozšířenější z pověstí vypráví následující příběh: Lakotná selka z Hrabenova šla do Šumperka do kostela. Při svatém přijímání hostii – Tělo Páně – nespolkla, ale vložila do modlitební knížky, aby jej mohla dát doma do žlabu krávě, aby více dojila. Když se vracela zpátky, zastavila se na místě dnešního kostelíčka, kde byly tehdy pouze hluboké lesy. Chtěla si odpočinout. Usnula a během spánku jí hostie z knížky vypadla. Selka se po chvíli vzala knížku a šla domů. Po čase si lidé na tom místě všimli podivné záře, která vycházela z dutého stromu. Šli blíže a co nespatřili – vprostřed stromu byla v monstranci nádoba na uchovávání posvěcené hostie ze včelího vosku umístěna ztracená hostie. To roj divokých včel sebral tenkrát vypadnutou hostii, zanesl ji do stromu a kolem ní utvořil voskovou monstranci. Včely tak napravily zneuctění Božího Těla, jehož se dopustil člověk. Lidé v úžasu nad tím, co spatřili, postavili na tom místě malý kostel proto se mu od jaktěživa říkalo kosteléček , který nazvali Kostelíček zjevení se Božího Těla. Zapsal br. Plesk

8

5

Fejeton Bříza bělokorá Myslím si, že dneska nadešel právě ten pravý čas na to, poděkovat bříze za všechno, co pro nás udělala. Že Vás nenapadá za co? Tak to mě určitě jo! Díky ti, že jsi tak kvalitním palivem, který pálím skoro s takovou radostí, jako s kterou rovnám syrové klády, asi se stokrát a půl větší hustotou než má smrk... Díky ti, že jsi součástí mé KPZtky, i když bych si do ní mohl pořídit i sirky... Díky ti břízo za to, že při všech poznávačkách stromů jsem měl alespoň jeden dobře... Díky ti, že dáváš domov všemu ptactvu, savcům, hmyzu a především komárům ... Hmmm...no možná bude příště lepší se před psaním článku zamyslet, aby třeba měl i nějakou tu čtenářkou hodnotu, což mi připomíná: Zamysleli jste se někdy nad tím, proč březová kůra vůbec tak dobře hoří? Proč je bříza bílá a ostatní stromy nejsou? Na co je čaj z břízy dobrý? Proč je břízy všude mraky? Že ne? Tak pokračujte ve čtení tohoto skvělého článku psaném stále ve směru z leva doprava, od nadpisu k podpisu). Hořlavost březovky je způsobena přítomností látky betulin. Betulin je látka velmi podobná látkám vyskytující se v ropě. Proto březovka dobře hoří i relativně mokrá stejně jak dobře hoří ropa na mokré hladině při ropných katastrofách . Zjednodušeně: Březová kůra hoří tak dobře, jako kůra kteréhokoliv jiného stromu, kterou byste namočili do ropy. Ale to vážně nezkoušejte! Nebo když už, tak aspoň natočte video. Jen jsem vtipkoval. NEZKOUŠEJTE!

A proč je bříza bílá? Jestli čekáte, že se dovíte něco nového, tak to vás zase zklamu. Bělost kůry je způsobena opět betulinem, který je bílý. Látka z ropy a bílá? Ano! Většina 6

Fejeton látek obsažených v ropě jsou většinou bezbarvé, nebo tvoří bílé krystaly. Krystaly betulinu lze dokonce snadno získat z horkého ethanolu, což zní jako zajímavý pokus, který bychom mohli vyzkoušet. Stačí jen přesvědčit br. Ježka, ať nám proplatí láhev alkoholu...) Černost ropy je způsobena nečistotami na bázi dehtu. Vděčný čtenář jistě ocení informaci, že například i kofein z černočerné kávy je také bílý. Proč se pije čaj z břízy? Protože bříza obsahuje řadu super zdravých látek s protizánětlivými účinky. Jsou to různé třísloviny, silice, saponiny, vitamin C a v neposlední řadě nezklamu vás betulin. Poslední otázka, kterou dneska zbývá zodpovědět: Proč je břízy všude tak hodně? Jestli si myslíte, že správná odpověď je, protože obsahuje betulin, tak jste se dneska něčemu opravdu přiučili, ale rozhodně se pletete. Bříza je zkrátka nenáročná rostlina, která se snadno přizpůsobí nepříznivým podmínkám. Rostliny s touto vlastností jsou označovány jako pionýrské. Myslím, že označení skautské by bylo výstižnější. Ale nesmíme zapomenout, že břízy rostou hlavně v Rusku... Betulin

*****

Napsal br. Samo

7